Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNCWHF2W72 najdete zde


                V.
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu: Zákon, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

	Zpracovatel / zástupce předkladatele: 
Mgr. Tereza Nedvídková
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti, 
v případě dělené účinnosti rozveďte
01.2025
     

	Implementace práva EU: Ne

	2. Cíl návrhu zákona 

	Hlavním cílem je informovat územní samosprávné celky přehledně na jednom místě o chystaných převodech hmotných nemovitých věcí z vlastnictví státu nacházejících se na jejich území a současně zjednodušit převody vybraného hmotného nemovitého majetku státu na obce a kraje. Mělo by se jednat o taxativně vymezené nárokové převody, a to jak úplatné, tak bezúplatné, které by zároveň nepodléhaly stávajícím schvalovacím mechanismům. 
Současně se navrhuje odstranit dílčí nedostatky týkající se následujících problematik:
· chybějící zákonem zakotvená kontrolní pravomoc Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ve vztahu k Centrálnímu registru administrativních budov,
· jednotný schvalovací mechanismus převodů majetku státu z pohledu požadavků zákona o majetku státu,
· sjednocení úpravy účasti státu v honebních společenstvech
· úprava zcizitelnosti nepotřebných nemovitých věcí státu ve zvláště chráněných územích. 

	3. Agregované dopady návrhu zákona

	3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano 

	K realizaci předloženého návrhu bude nezbytné zajistit úpravu aplikace dostupné na stránkách www.nabidkamajetku.cz. Tato úprava s sebou ponese nezbytné finanční výdaje, které Úřad odhaduje na částku 500.000 Kč vč. DPH. Uvedený finanční výdaj bude pokryt v rámci schválených výdajových limitů kapitoly 312-MF.
Obecně dochází pouze k institucionalizaci již dnes v praxi používaného procesu (úplatných a bezúplatných převodů majetku státu na územní samosprávné celky), ovšem bez stávající administrativní zátěže. V tomto ohledu tedy nelze zvýšené dopady do státního ani jiných veřejných rozpočtů očekávat. 
V praxi se navrhuje sloučit stávající územní pracoviště v hlavním městě Praze a ve Středních Čechách, což může vést k úspoře personálních výdajů v celkové výši až 8,816 mil. Kč/rok. Uspořené finanční prostředky a pracovní místa použije Úřad pro agendy, které jsou na něj nově kladeny.  

	3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne

	3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ne 	

	3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: Ano 

	 Územní samosprávné celky nově získají možnost se na jednom místě dozvědět o veškerých chystaných převodech majetku státu nacházejících se na jejich území. Současně se zavádí tzv. nárokové převody majetku státu na územní samosprávné celky v případech taxativně vymezených zákonem. Půjde jak o převody bezúplatné, tak o převody úplatné. S ohledem na využití uvedené možnosti bude nezbytná jednorázová registrace územních samosprávných celků do aplikace Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových na jeho internetových stránkách. Současně je navrhována jistá forma reciprocity v rámci převodů vybraného majetku územních samosprávných celků na stát. 

	3.5 Sociální dopady: Ne

	3.6 Dopady na rodiny: Ne

	3.7 Dopady na spotřebitele: Ne

	3.8 Dopady na životní prostředí: Ne

	Ačkoliv se nově navrhuje umožnit zcizovat pozemky ve vybraných zvláště chráněných územích, jedná se jednak výlučně o taxativně uvedené případy, ale především jde výlučně o pozemky, které již neslouží a nemohou sloužit zájmům na ochraně přírody a krajiny (a z toho důvodu bylo rovněž příslušnými organizačními složkami státu a státními organizacemi rozhodnuto o jejich trvalé nepotřebnosti – typicky správami národních parků nebo Agenturou ochrany přírody a krajiny.

	3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne

	3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne

	3.11 Korupční rizika: Ne

	3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne

1. 
Důvod předložení a cíle
1.1. Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 
1.2. Definice problému
Problémy k řešení:   
1.2.1. Převody hmotného nemovitého majetku státu na územní samosprávné celky 
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZMS“) nemá zvláštní úpravu pro převody hmotného nemovitého majetku státu na obce a kraje. Územní samosprávné celky jsou tak postaveny naroveň ostatním subjektům (nestátním fyzickým a právnickým osobám), a to i v případě majetku, u něhož je zájem na jeho dalším veřejném využití. Přímý prodej majetku státu územním samosprávným celkům je dle současné úpravy ZMS možný pouze v odůvodněných případech. Bezúplatný převod uvedeným subjektům je možný jen ve veřejném zájmu, anebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis. Příslušná organizační složka státu, která majetek státu převádí, tak musí v každém jednotlivém případě jeho převodu na územní samosprávné celky hodnotit, zda jsou naplněny zákonné důvody pro přímý prodej nebo bezúplatný převod. Z praxe lze přitom vysledovat, že určité typy hmotných nemovitých věcí ve vlastnictví státu je žádoucí převádět právě územním samosprávným celkům z důvodu jejich dalšího veřejného využití (např. pozemky pro veřejně prospěšné stavby, pozemky pro veřejné pohřebiště, silniční pozemky pod místními komunikacemi, apod.). V tomto ohledu existuje metodický materiál Ministerstva financí pro nakládání s hmotnými nemovitými věcmi ve vlastnictví státu ve prospěch územních samosprávních celků, dobrovolných svazků obcí a příspěvkových organizací územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí formou bezúplatného převodu vlastnictví a přímého prodeje (č.j. MF-21516/2022/7202-1). Úprava na úrovni zákona ovšem chybí. 
S účinností od 1.3.2016 byla provedena novela ZMS (zákonem č. 51/2016 Sb.), v důsledku které převody hmotného nemovitého majetku z vlastnictví státu realizuje až na výjimky především Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen „Úřad“). Právě statistika Úřadu ukazuje, že dochází-li v současné chvíli k převodům majetku státu na územní samosprávné celky děje se tak zpravidla cestou bezúplatných převodů nebo přímých prodejů. V letech 2016 až 2022 převedl Úřad na územní samosprávné celky 24.090 nemovitostí. Z toho 20.693 nemovitostí (86 %) bezúplatně a 3.397 nemovitostí (14 %) úplatně. V případě úplatných převodů se ve 2.658 případech (78 %) jednalo o přímý prodej. Právě četnost přímých prodejů a bezúplatných převodů je spojena s administrativou, jednak v podobě odůvodňování takového postupu a jednak v podobě schvalovacích mechanismů ze strany příslušných ministerstev (především Ministerstva financí dle § 22 odst. 4 ZMS). 
- 2 -

Tabulka 1 – Přehled nabyvatelů nemovitého majetku (mimo státní subjekty, převody úplatné i bezúplatné)
	Pořadí
	Subjekt
	2016
	2017
	2018
	2019
	2020
	2021
	2022
	Celkem za roky 2016–2022

	
	
	Položky
	Real. / úč.
cena (Kč)
	Položky
	Real. / úč.
cena (Kč)
	Položky
	Real. / úč.
cena (Kč)
	Položky
	Real. / úč.
cena (Kč)
	Položky
	Real. / úč.
cena (Kč)
	Položky
	Real. / úč.
cena (Kč)
	Položky
	Real. / úč.
cena (Kč)
	Položky
	Realizační / účetní cena (Kč)

	1
	Fyzické os.
	6 962
	278 648 446
	9 048
	518 112 041
	6 889
	372 342 280
	9 624
	434 091 773
	7 676
	252 027 244
	10 348
	584 784 401
	12 814
	583 951 117
	*63 361
	63,7 %
	3 023 957 301
	34,1 %

	2
	ÚSC
	2 795
	347 309 419
	2 865
	255 529 731
	3 117
	264 897 127
	3 851
	336 186 721
	3 528
	260 058 536
	3 827
	307 275 449
	4 107
	 472 557 412
	24 090
	24,2 %
	2 243 814 395
	25,3 %

	3
	Právnické os.
	959
	224 339 354
	1 053
	695 586 235
	820
	473 796 430
	1 026
	520 274 976
	857
	253 347 002
	1 170
	668 994 138
	980
	 398 553 741
	6 865
	6,9 %
	3 234 891 875
	36,5 %

	4
	Byt. družstva
	220
	17 361 735
	241
	18 699 247
	234
	9 576 972
	249
	19 136 372
	1 614
	15 607 381
	639
	33 592 925
	422
	 145 432 292
	**3 619
	3,6 %
	259 406 924
	2,9 %

	5
	Církve
	725
	22 902 739
	453
	48 785 910
	78
	2 346 289
	87
	12 209 461
	46
	10 050 685
	30
	2 978 025
	99
	 7 136 292
	1 518
	1,5 %
	106 409 402
	1,2 %

	Celkem
	11 661
	890 561 693 
	13 660
	1 536 713 163 
	11 138
	1 122 959 098 
	14 837
	1 321 899 303 
	13 721
	791 090 847 
	16 014
	1 597 624 939
	18 422
	1 607 630 854
	99 453
	100 %
	8 868 479 897
	100 %


* 64 % (40 745 položek) tvoří převody podle § 60a ZMS – jedná se o zákonnou povinnost ÚZSVM, po odečtu těchto zákonných převodů se největším nabyvatelem nepotřebných nemovitostí stanou obce a kraje (USC 24 090 položek, fyzické osoby 22 616 položek)
** 90 % (3 273 položek) tvoří převody podle § 60a ZMS

U územně samosprávných celků: 
· z 24 090 položek tvoří úplatné převody 14 % (3 397); bezúplatné převody 86 % (20 693)
· z 2,2 mld. účetní/realizační ceny tvoří úplatné převody 33 % (0,7 mld. Kč); bezúplatné převody 67 % (1,5 mld. Kč)

 Tabulka 2 – Přehled nabyvatelů nemovitého majetku (mimo státní subjekty, pouze převody úplatné)
	Pořadí
	Subjekt
	2016
	2017
	2018
	2019
	2020
	2021
	2022
	Celkem za roky 2016–2022

	
	
	Položky
	Realizační cena (Kč)
	Položky
	Realizační cena (Kč)
	Položky
	Realizační cena (Kč)
	Položky
	Realizační cena (Kč)
	Položky
	Realizační cena (Kč)
	Položky
	Realizační cena (Kč)
	Položky
	Realizační cena (Kč)
	Položky
	Realizační cena (Kč)

	1
	Fyzické os.
	2 280
	213 660 154
	2 591
	473 892 783
	2 460
	328 360 191
	3 561
	396 536 050
	3 282
	228 826 596
	3 819
	538 788 213
	3 037
	527 940 497
	21 030
	68,3 %
	2 708 004 485
	41,8 %

	2
	Právnické os.
	787
	203 855 850
	941
	596 501 540
	714
	365 980 433
	905
	357 549 380
	836
	249 688 788
	1 119
	665 392 689
	950
	397 249 114
	6 252
	20,3 %
	2 836 217 793
	43,8 %

	3
	ÚSC
	410
	71 281 943
	470
	51 636 427
	392
	70 052 144
	521
	98 520 736
	568
	82 692 458
	544
	86 482 446
	492
	283 709 496
	3 397
	11,0 %
	744 375 650
	11,5 %

	4
	Byt. družstva
	2
	255 500
	14
	6 478 595
	7
	1 545 400
	1
	9
	13
	809 812
	10
	16 201 270
	25
	139 065 960
	72
	0,2 %
	164 356 546
	2,5 %

	5
	Církve
	0
	0
	20
	27 440 650
	4
	142 000
	0
	0
	6
	4 642
	20
	1 525 466
	5
	210 000
	55
	0,2 %
	29 322 758
	0,5 %

	Celkem
	3 479
	 489 053 447
	4 036
	 1 155 949 995
	3 577
	 766 080 168
	4 988
	 852 606 175
	4 705
	 562 022 296
	5 512
	 1 308 390 084
	4 509
	1 348 175 067
	30 806
	100 %
	6 482 277 232
	100 %

Tabulka 3 – Přehled nabyvatelů nemovitého majetku (mimo státní subjekty, pouze převody bezúplatné)
	Pořadí
	Subjekt
	2016
	2017
	2018
	2019
	2020
	2021
	2022
	Celkem za roky 2016–2022

	
	
	Položky
	Účetní cena (Kč)
	Položky
	Účetní cena (Kč)
	Položky
	Účetní cena (Kč)
	Položky
	Účetní cena (Kč)
	Položky
	Účetní cena (Kč)
	Položky
	Účetní cena (Kč)
	Položky
	Účetní cena (Kč)
	Položky
	Účetní cena (Kč)

	1
	Fyzické os.
	4 682
	64 988 291
	6 457
	44 219 258
	4 429
	43 982 089
	6 063
	37 555 723
	4 394
	23 200 647
	6 529
	45 996 188
	9 777
	56 010 619
	*42 331
	61,7 %
	315 952 816
	13,2 %

	2
	ÚSC
	2 385
	276 027 476
	2 395
	203 893 304
	2 725
	194 844 983
	3 330
	237 665 985
	2 960
	177 366 078
	3 283
	220 793 003
	3 615
	188 847 916
	20 693
	30,1 %
	1 499 438 745
	62,8 %

	3
	Byt. družstva
	218
	17 106 235
	227
	12 220 652
	227
	8 031 572
	248
	19 136 363
	1 601
	14 797 569
	629
	17 391 655
	397
	6 366 332
	**3 547
	5,2 %
	95 050 378
	4,0 %

	4
	Církve
	725
	22 902 739
	433
	21 345 260
	74
	2 204 289
	87
	12 209 461
	40
	10 046 043
	10
	1 452 559
	94
	6 926 292
	1 463
	2,1 %
	77 086 644
	3,2 %

	5
	Právnické os.
	172
	20 483 504
	112
	99 084 695
	106
	107 815 997
	121
	162 725 596
	21
	3 658 214
	51
	3 601 449
	30
	1 304 627
	613
	0,9 %
	398 674 082
	16,7 %

	Celkem
	8 182
	 401 508 245
	9 624
	 380 763 168
	7 561
	 356 878 930
	9 849
	 469 293 128
	9 016
	 229 068 551
	10 502
	 289 234 855
	13 913
	 259 455 788
	68 647
	100 %
	2 386 202 665
	100 %


* 96 % (40 745 položek) tvoří převody podle § 60a ZMS – jedná se o zákonnou povinnost ÚZSVM, po odečtu těchto zákonných převodů se největším nabyvatelem nepotřebných nemovitostí stanou obce a kraje (USC 20 693 položek, fyzické osoby 1 586 položek)
** 92 % (3 273 položek) tvoří převody podle § 60a ZMS

1.2.2. Centrální registr administrativních budov
Úřad je v souladu s § 14a odst. 1 ZMS správcem a provozovatelem Centrálního registru administrativních budov (dále jen „CRAB“). Současná právní úprava nicméně Úřadu nepřiznává dostatečná oprávnění tak, aby mohl účinně kontrolovat soulad údajů evidovaných v CRAB se skutečným stavem, a aby mohl na případné zjištěné nesoulady účinně reagovat. Na uvedený nedostatek poukázala mj. i kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen „NKÚ“) z kontrolní akce č. 16/26 provedené na Úřadu. ZMS uceleně upravující problematiku CRAB vůbec neobsahuje kontrolní pravomoc Úřadu ve vztahu k evidovaným údajům, což nevede k plnému naplnění role Úřadu jako správce tohoto registru. 
1.2.3. Schvalovací doložky
Úřad, který po novele ZMS provedené zákonem č. 51/2016 Sb. ve valné většině případů převádí hmotné nemovité věci z majetku státu na třetí osoby, se v rámci takových převodů potýká v případě jejich schvalování ze strany příslušných ministerstev (Ministerstva financí, Ministerstva kultury a Ministerstva životního prostředí – viz § 22 odst. 4 až 6 ZMS) s odlišnými požadavky jednotlivých rezortů, za kterých tyto poskytují z pohledu ZMS schválení k danému právnímu jednání. ZMS je v gesci Ministerstva financí, nicméně s ohledem na nastavení stávající právní úpravy jsou nuceny se jeho výkladem a aplikací zabývat i Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo kultury, u nichž by bylo vhodnější jejich zaměření na předpisy v jejich působnosti související s ochranou životního prostředí a péčí o kulturní památky.   
1.2.4. Účast státu v honebních společenstvech
V rámci stávající úpravy je nastaven odlišný přístup k účasti státu v honebních společenstvech v případě, kdy s honebními pozemky přísluší hospodařit Státnímu pozemkovému úřadu, a kdy s nimi přísluší hospodařit Úřadu, příp. jiné organizační složce státu či státní organizaci v režimu ZMS. Zatímco v případě honebních pozemků, s nimiž přísluší hospodařit Státnímu pozemkovému úřadu, účast státu v honebním společenstvu nevzniká (viz § 4 odst. 5 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů), u pozemků, s nimiž je příslušný hospodařit Úřad nebo jiná organizační složka státu či státní organizace, na kterou se vztahuje ZMS, musí tito aktivně oznamovat, že s členstvím nesouhlasí. S členstvím v honebním společenstvu je přitom v souladu s § 27 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, spojeno ručení, kdy honební společenstvo odpovídá za své závazky celým svým majetkem, a členové honebního společenstva ručí za závazky honebního společenstva, což se z pohledu státu nejeví jako vhodné. 
1.2.5. Nezcizitelnost nepotřebných nemovitých věcí státu ve vybraných zvláště chráněných územích
Stane-li se hmotná nemovitá věc ve vlastnictví státu pro příslušnou organizační složku státu nebo státní organizaci, na kterou se vztahuje ZMS, trvale nepotřebnou, pak ji v souladu s ustanovením § 19b odst. 1 ZMS (až na výjimky) přebírá Úřad. Ten následně nese náklady související s údržbou a zabezpečením takového majetku. Platné znění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále také „ZOPK“) omezuje zcizitelnost pozemků ve vlastnictví státu ve zvláště chráněných územích. Na území národních parků nelze zcizit pozemek ani v situaci, kdy je na něm umístěna stavba jiného vlastníka, či jsou na něm umístěny komunikace ve vlastnictví obcí nebo krajů. Takové pozemky jsou přitom pro činnost správ národních parků nepotřebné. S ohledem na uvedené rozhodují správy národních parků o nepotřebnosti takových pozemků a ty následně přebírá Úřad. S ohledem na blokační ustanovení ZOPK ovšem nelze uvedené pozemky zcizit, a to i přesto, že jsou nepotřebné i pro činnost samotného Úřadu a současně o ně nemá zájem ani jiná organizační složka státu či státní organizace. Zároveň jsou takové nemovité věci s ohledem na výše uvedené zcela nepotřebné z hlediska ochrany přírody a krajiny. 
1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Právní úprava hospodaření s majetkem státu je obsažena především v ZMS a jeho prováděcí vyhlášce č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek a státních organizací s majetkem státu. Strukturu a rozsah údajů evidovaných v CRAB pak řeší nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrální ho registru administrativních budov, ve znění pozdějších předpisů. 
Úprava hospodaření územních samosprávných celků je řešena zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), a zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze. 
Navrhovaný zákon se soustřeďuje primárně na změny v ZMS a v zákoně o obcích, v zákoně o krajích a v zákoně o hlavním městě Praze. Pokud pak doprovodně vstupuje i do některých dalších zákonů, činí tak v souvislosti resp. za účelem provázání se změnami v ZMS. Konkrétně jde ve výsledku o tyto zákony:
· zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů, 
· zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 
1.3.1. Převody hmotného nemovitého majetku státu na územní samosprávné celky
Převodům majetku státu na třetí osoby (od státu odlišné subjekty, které nehospodaří se státním majetkem, tj. včetně územních samosprávných celků) se věnuje část třetí ZMS. V rámci uvedené úpravy se stanoví, že úplatné převody hmotných věcí se realizují skrze výběrové řízení, veřejnou dražbu, veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku a v odůvodněných případech skrze přímý prodej nebo směnu. Současně ZMS umožňuje, aby hmotné věci byly z majetku státu převedeny rovněž bezúplatně, je-li takový postup ve veřejném zájmu, nebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí anebo stanoví-li tak zvláštní předpis. V ZMS jsou tedy územní samosprávné celky postaveny naroveň ostatním subjektům, kteří nehospodaří s majetkem státu, a to i v případě majetku, u kterého je zájem na jeho dalším veřejném využití. Ať už se jedná o přímý prodej nebo o bezúplatný převod na obce či kraje, v každém jednotlivém případě musí být takový postup náležitě odůvodněn. Zároveň samotné převody hmotného nemovitého majetku státu na územní samosprávné celky, stejně jako převody na jiné třetí osoby, podléhají schvalovacím mechanismům příslušných ministerstev (viz ustanovení § 22 odst. 4 až 6 ZMS). Takový postup se u vybraného majetku (silniční pozemky, pozemky pro veřejně prospěšné stavby, pozemky pro veřejná pohřebiště) jeví jako zbytečně administrativně náročný. 
1.3.2. CRAB
Úřad je ze zákona (viz § 14a odst. 1 ZMS) správcem a provozovatelem CRAB. Z titulu své funkce by tak měl mít možnost účinně reagovat na případné zjištěné nesoulady mezi skutečným a v CRAB evidovaným stavem. Současná právní úprava mu nicméně žádné efektivní nástroje pro výkon uvedených funkcí nedává. Povinnost umožnit Úřadu učinit fyzickou prohlídku budov evidovaných v CRAB a poskytnout mu existující pasportizační dokumenty k budovám, s nimiž mají organizační složky státu nebo státní organizace, na které se vztahuje zákon o majetku státu, příslušnost hospodařit nebo je užívají, je stanovena pouze v usnesení vlády ze dne 9. března 2015 č. 171, ve znění usnesení vlády ze dne 26. června 2017 č. 481, tj. nikoliv na úrovni zákona. 
1.3.3. Schvalovací doložky
Na základě úpravy v ZMS je Úřad až na výjimky příslušnou organizační složkou státu, která v obecném režimu ZMS zcizuje hmotné nemovité věci ve prospěch nestátních subjektů. V souladu s ustanovením § 22 odst. 4 ZMS vyžaduje převod hmotné nemovité věci, která se eviduje v katastru nemovitostí, schválení Ministerstvem financí. Schválení Ministerstvem kultury vyžaduje podle § 22 odst. 5 ZMS převod hmotné movité a nemovité věci prohlášené za kulturní památku (s výjimkou uvedenou v zákoně) a převod sbírky muzejní povahy. Převod pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu a převod stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, vyžaduje dle § 22 odst. 6 ZMS schválení Ministerstvem životního prostředí. Úřad se tak ve své praxi setkává s odlišnými přístupy uvedených rezortů co do výkladu požadavků zákona o majetku státu. Záměrem stávající úpravy bylo umístit specifické převody (z hlediska jejich chráněného předmětu) u jednoho rezortu tak, aby nedocházelo k duplicitnímu schvalování jednak ze strany věcných rezortů a jednak ze strany Ministerstva financí ohledně požadavků ZMS. Uvedené nastavení ale vedlo k absurdním a neodůvodněním rozdílům právě při výkladů požadavků zákona o majetku státu a současně k situaci, kdy ministerstva zaobírající se specifickou problematikou (ochrana kulturních památek a ochrana životního prostředí) se zaobírají výkladem ZMS vůči jiným organizačním složkám státu, ačkoliv je uvedený předpis v gesci Ministerstva financí. Na příště se proto navrhuje opět sjednotit schvalování dotčených převodů výlučně u Ministerstva financí, co do naplnění požadavků ZMS, zatímco věcně příslušná ministerstva (životního prostředí a kultury) se zaměří výlučně na dodržení předpisů, které mají v gesci. 
1.3.4. 
Účast státu v honebních společenstvech
Honební společenstvo je právnická osoba sui generis upravená v § 19 a násl. zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Stávající právní úprava v oblasti účasti státu v honebních společenstvech je nejednotná. Zatímco v případě honebních pozemků, s nimiž přísluší hospodařit Státnímu pozemkovému úřadu, účast státu v honebním společenstvu nevzniká (viz § 4 odst. 5 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu), u pozemků, s nimiž přísluší hospodařit Úřadu nebo jiným organizačním složkám státu či státním organizacím, musí tito aktivně oznamovat, že s členstvím v honebním společenstvu nesouhlasí (viz § 26 zákona o myslivosti). Takto diametrálně odlišné nastavení právní úpravy nemá adekvátní opodstatnění, a proto by mělo dojít k jejímu sjednocení. Současně je členství v honebním společenstvu spojeno s ručením, což není v případě státu žádoucí.  
1.3.5. Nezcizitelnost nemovitých věcí v majetku státu v národních parcích
Dle platné právní úpravy nelze zcizit pozemky ve vlastnictví státu na území národních parků, s výjimkou směn pozemků odůvodněných zájmy ochrany přírody (§ 23 ZOPK). Pokud však např. správa národního parku rozhodne o nepotřebnosti určitého pozemku, na kterém se nachází například těleso silnice ve vlastnictví obce nebo kraje, pak tento majetek přebírá dle § 19b odst. 1 ZMS Úřad, který jej ovšem s ohledem na výše popsané blokační ustanovení ZOPK nemůže zcizit, přestože i pro jeho činnost je takový majetek zcela nepotřebný. Současně jde s ohledem na povahu vybraných nemovitých věcí o majetek, který již neslouží a ani nemůže sloužit naplňování zájmů ochrany přírody a krajiny, o čemž svědčí i samotné rozhodnutí o trvalé nepotřebnosti takového majetku ze strany správ národních parků. 
Zároveň je úprava schvalovacího mechanismu ohledně převodů pozemků a staveb ve zvláště chráněných územích regulována dvoukolejně, kdy určitý schvalovací mechanismus je v ZMS, a současně jiný (z pohledu ochrany přírody a krajiny) je v ZOPK. Taková regulace není zcela přehledná. 
1.4. Identifikace dotčených subjektů
1.4.1. Organizační složky státu a státní organizace, na které se vztahuje ZMS
1.4.1.1. Převody hmotného nemovitého majetku na územní samosprávné celky
Organizační složky státu a státní organizace, které se řídí ZMS, budou muset v případě záměru zcizit hmotnou nemovitou věc, která je pro stát trvale nepotřebná, o takovém záměru informovat územní samosprávné celky. V důsledku úpravy obsažené v § 19b odst. 1 ZMS dopadne tato povinnost primárně na Úřad. Pokud se bude jednat o vybraný majetek státu (v zákoně taxativně vymezený) a oprávněný územní samosprávný celek o jeho převod projeví zájem, bude mu muset příslušná organizační složka (v zásadě Úřad) takový majetek povinně převést za zákonem daných podmínek. 
1.4.1.2. 
CRAB
Organizační složky státu a státní organizace, které se řídí ZMS, budou muset umožnit Úřadu provedení prohlídky administrativních budov a souvisejících nemovitých věcí, které jsou registrované v CRAB, s nimiž jsou příslušné hospodařit nebo které užívají. Současně budou povinny poskytnout potřebné doklady a dokumenty, na základě kterých půjde ověřit údaje v CRAB o dotčených nemovitých věcech vyplněné. Již v současnosti mají uvedené entity povinnost takto postupovat, nicméně tato povinnost pramení „pouze“ z usnesení vlády. Zakotvení úpravy na úrovni zákona sebou zároveň přinese ujasnění, podle jakých pravidel má taková prohlídka probíhat. 
1.4.1.3. Schvalovací doložky
Pokud se příslušná organizační složka státu (nebo státní organizace v režimu ZMS) rozhodne zcizit hmotnou nemovitou věc prohlášenou za kulturní památku, bude muset před podáním žádosti o schválení takového převodu ze strany Ministerstva financí požádat o předchozí stanovisko k takovému převodu Ministerstvo kultury. V případě, že se příslušná organizační složka státu (nebo státní organizace v režimu ZMS) rozhodne zcizit vybraný pozemek, který se nachází ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu, bude muset před podáním žádosti o schválení takového převodu ze strany Ministerstva financí požádat o předchozí stanovisko k takovému převodu Ministerstvo životního prostředí. Stejně bude postupovat i v případě, že se bude jednat o převod vybrané stavby, která se nachází na pozemku ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu. 
1.4.1.4. Účast státu v honebních společenstvech 
Organizační složky státu a státní organizace, které se řídí ZMS, se nebudou nově po vzoru Státního pozemkového úřadu stávat členem honebního společenstva. 
1.4.1.5. Nezcizitelnost nemovitých věcí v národních parcích 
Organizační složky státu a státní organizace, které se řídí ZMS, budou moci nově s předchozím souhlasem Ministerstva životního prostředí zcizovat pozemky v národních parcích, ovšem výhradně v případech taxativně stanovených v ZOPK, kdy současně nebudou ohroženy zájmy na ochraně přírody a krajiny. V zásadě bude daná úprava vzhledem k úpravě § 19b odst. 1 ZMS dopadat primárně na Úřad. Současně dojde ke sjednocení roztříštěné úpravy schvalovacích mechanismů Ministerstva životního prostředí do jednoho právního předpisu (ZOPK). 
1.4.2. Územní samosprávné celky (včetně hlavního města Prahy) a jejich příspěvkové organizace a dobrovolné svazky obcí (a městské části hlavního města Prahy)
Územní samosprávné celky se nově dozví, pokud se stát prostřednictvím svých organizačních složek státu (nebo státních organizací, které se řídí ZMS) rozhodně zcizit trvale nepotřebnou hmotnou nemovitou věc. Pokud se bude jednat o majetek taxativně vymezený v zákoně, budou mít vymezené územní samosprávné celky nárok na převod takového majetku za zákonem daných podmínek. Současně, v rámci reciprocity, budou mít územní samosprávné celky povinnost informovat stát o úmyslu zcizit taxativně vymezené hmotné nemovité věci a v případě, že příslušná organizační složka státu (nebo státní organizace, která se řídí ZMS) o takový majetek projeví zájem, budou povinny jej za zákonných podmínek převést. 
1.5. Popis cílového stavu
Záměrem je odstranit dílčí nedostatky identifikované výše pod bodem 1.2.  
1.5.1. Převody hmotného nemovitého majetku státu na územní samosprávní celky
Cílem je zjednodušit převody vybraného hmotného nemovitého majetku státu na obce a kraje tak, aby byly dotčené převody po administrativní stránce jednodušší a současně odpadl schvalovací mechanismus ze strany vybraných ministerstev v jasně vymezených případech. V rámci reciprocity se jako žádoucí jeví zakotvit obdobnou úpravu i pro převody vybraného (taxativně vymezeného) majetku územních samosprávných celků na stát, u něhož je zájem vzhledem k jeho povaze na jeho dalším využití. 
1.5.2. CRAB
Cílem je napravit nevyhovující stav, kdy Úřad nedisponuje v platné právní úpravě účinnými nástroji, kterými by mohl provádět kontrolu a posuzovat soulad údajů evidovaných v CRAB se skutečným stavem.   
1.5.3. Schvalovací doložky
Smyslem je zakotvit jediný a jednotný schvalovací mechanismus pro převody hmotných nemovitých věcí evidovaných v katastru nemovitostí (i věcí prohlášených za kulturní památku, či nemovitých věcí nacházejících se ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu) z hlediska požadavků ZMS u Ministerstva financí. V případě speciálně chráněného majetku (ať již jde o kulturní památky nebo majetek ve zvláště chráněném území) je nadále žádoucí zachovat kontrolu takových převodů ze strany gesčních ministerstev (kultury nebo životního prostředí), které by však nově neměly zkoumat naplnění požadavků ZMS, ale výlučně dodržení zvláštních právních předpisů vztahujících se k jimi chráněnému majetku.  
1.5.4. Účast státu v honebních společenstvech 
Cílem je sjednotit úpravu pro veškeré organizační složky státu a státní organizace, na které se vztahuje působnost ZMS, s praxí a úpravou, která se vztahuje na Státní pozemkový úřad. 
1.5.5. Zcizitelnost nepotřebných nemovitých věcí státu ve zvláště chráněných územích
Záměrem je umožnit Úřadu v taxativně uvedených případech zcizovat pozemky, které jsou pro příslušné organizační složky státu nebo státní organizace, na které se vztahuje zákon o majetku státu (např. správy národních parků), z hlediska jejich činnosti trvale nepotřebné a zároveň jsou nepotřebné i pro činnost Úřadu. Cílem je nastavit postup, který nebude ohrožovat zájmy na ochraně přírody a krajiny a bude prováděn pod dohledem Ministerstva životního prostředí. 
1.6. Zhodnocení rizika
1.6.1. Převody hmotného nemovitého majetku státu na územní samosprávné celky
Při ponechání stávající platné a účinné úpravy budou muset nadále organizační složky státu a státní organizace, které se řídí ZMS, v případě zamýšleného přímého prodeje či bezúplatného převodu vybraného majetku státu na územní samosprávné celky v každém jednotlivém případě posuzovat důvody pro takový postup, ačkoliv u vybraného majetku by šlo vzhledem k jeho povaze celý proces zjednodušit a současně jej oprostit od schvalovacích mechanismů ZMS. 
1.6.2. CRAB
Nezavedení účinných mechanismů, resp. konkrétních oprávnění Úřadu tak, aby mohl řádně kontrolovat soulad údajů evidovaných v CRAB se skutečným stavem, je v přímém rozporu se smyslem uvedeného registru a brání jeho smysluplnému využívání. 
1.6.3. Schvalovací doložky
Odlišný výklad požadavků vyplývajících ze ZMS při nakládání se státním majetkem je zcela nevyhovující a způsobuje nepředvídatelnost i nekonzistentnost v přístupu ke stejným nebo obdobným případům, kdy dochází k převodům státního majetku. Současně dochází k zatížený vybraných ministerstev (kultury a životního prostředí) výkladem předpisu, který není v jejich gesci oproti jejich zaměření výhradně na jejich specializované předpisy věnující se památkové ochraně a zvláště chráněným územím. 
1.6.4. Účast státu v honebních společenstvech
Ponechání stávající úpravy jednak neodůvodněně zvýhodňuje Státní pozemkový úřad oproti jiným organizačním složkám státu (a státním organizacím, na které se vztahuje ZMS), a zároveň zcela zbytečně administrativně zatěžuje příslušné organizační složky státu (a uvedené státní organizace), které musí aktivně vyslovovat svůj nezájem o účast v honebním společenstvu. 
1.6.5. Nezcizitelnost nemovitého majetku státu ve zvláště chráněných územích
Ponechání stávající úpravy beze změn bude znamenat, že stát skrze Úřad bude nadále vlastnit a spravovat majetek, ohledně něhož příslušné organizační složky státu nebo státní organizace, na které se vztahuje ZMS, konstatovaly z hlediska jejich činnosti trvalou nepotřebnost, když současně jde o majetek, který není potřebný ani pro činnost Úřadu a zároveň již neslouží svému účelu v oblasti ochrany přírody. Takový stav přitom vede ke zbytečnému vynakládání prostředků ze státního rozpočtu spojených se správou takového zbytného majetku. 
2. 
Návrh variant řešení
2.1. Varianta 0 
V jejím rámci nebudou přijata žádná opatření, ať již legislativní nebo nelegislativní. Takové řešení u žádného z identifikovaných problémů nepovede ke sledovanému cíli a bude zde přetrvávat nežádoucí stav a popsaná rizika. 
2.2. Varianta 1 
2.2.1. Převody hmotného nemovitého majetku státu na obce a kraje 
Zavede se předkupní právo ve prospěch územních samosprávných celků k veškerému vybranému majetku státu. Oprávněným z předkupního práva by byl územní samosprávný celek, v jehož katastrálním území se dotčený majetek nachází. Jednalo by se o věcné předkupní právo ve smyslu § 2144 občanského zákoníku. V souladu s § 2143 občanského zákoníku by povinnost příslušné organizační složky státu (nebo státní organizace v režimu ZMS) nabídnout věc oprávněnému územnímu samosprávnému celku (předkupníkovi) ke koupi dospěla uzavřením smlouvy s koupěchtivým.
2.2.2. CRAB
Doplní se kontrolní pravomoc Úřadu ve vztahu k poskytovatelům údajů do CRAB tak, aby organizační složky státu či státní organizace v režimu ZMS byly povinny umožnit prohlídky administrativních budov, s nimiž jsou příslušné hospodařit nebo které užívají (a které jsou evidovány v CRAB) a současně byly povinny předat potřebné doklady a dokumenty, z nichž bude možné správnost údajů uvedených v CRAB ověřit. 
2.2.3. Schvalovací doložky
Sjednotí se schvalovací mechanismus převodů hmotných nemovitých věcí u Ministerstva financí. Daný rezort by nově schvaloval i převody nemovitých kulturních památek či převody pozemků a staveb ve zvláště chráněných územích a ochranných pásmech, a to bez ingerence Ministerstva kultury či Ministerstva životního prostředí.  
2.2.4. Účast státu v honebních společenstvech
Sjednotí se postup pro veškeré organizační složky státu a státní organizace, na které se vztahuje zákon o majetku státu, s platnou a účinnou právní úpravou obsaženou v zákoně č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu. 
2.2.5. Zcizitelnost nepotřebných pozemků státu ve zvláště chráněných územích
Umožní se zcizovat veškeré pozemky a stavby ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech, ovšem výlučně s předchozím souhlasem Ministerstva životního prostředí. 
2.3. 
Varianta 2 
2.3.1.  Převody hmotného nemovitého majetku státu na obce a kraje
Organizační složky státu a státní organizace v režimu ZMS (s ohledem na úpravu § 19b odst. 1 ZMS především Úřad) budou povinny v případě, že se hmotná nemovitá věc stane pro stát trvale nepotřebnou, informovat územní samosprávné celky o záměru zcizit takovou nemovitou věc. Tato informační povinnost se bude týkat všech nebo vybraných hmotných nemovitých věcí. V případě v zákoně jasně vymezených vybraných hmotných nemovitých věcí budou územní samosprávné celky moci v zákonem stanovené lhůtě požádat o jejich převod, na který budou mít nárok. 
2.3.2. Schvalovací doložky
Sjednotí se schvalovací postup převodů majetku státu z pohledu požadavků zákona o majetku státu u Ministerstva financí. Nadále bude převod kulturních památek podléhat dohledu Ministerstva kultury v podobě předchozího stanoviska, které však nově bude převod zkoumat výlučně z pohledu zvláštních předpisů v oblasti památkové péče, nikoliv z pohledu zákona o majetku státu. Naplnění předpokladů posledně uvedeného zákona bude zkoumat výlučně Ministerstvo financí. V případě převodů pozemků a staveb ve zvláště chráněných územích bude věc nadále podléhat dohledu Ministerstva životního prostředí, ovšem nově v podobě předchozího stanoviska, kdy Ministerstvo životního prostředí nově nebude zkoumat naplnění požadavků zákona o majetku státu. Jejich naplnění bude nově kontrolovat Ministerstvo financí, čímž dojde ke sjednocení schvalování všech převodů nemovitých věcí z pohledu požadavků zákona o majetku státu u jednoho rezortu a tím ke sjednocení jejich aplikace a výkladu. Pokud Ministerstvo kultury nebo Ministerstvo životního prostředí nevydá k převodu souhlasné stanovisko, nebude moci i při naplnění požadavků zákona o majetku státu Ministerstvo financí převod schválit. 
2.3.3. Zcizitelnost nepotřebných pozemků státu ve zvláště chráněných územích
Navrhuje se v taxativně uvedených případech umožnit státu (veskrze Úřadu, který v souladu s ustanovením § 19b odst. 1 ZMS přebírá do své příslušnosti hospodařit trvale nepotřebný hmotný nemovitý majetek od ostatních organizačních složek státu a státních organizací, na které se vztahuje ZMS) zcizovat pozemky nacházející se ve zvláště chráněném území nebo jeho ochranném pásmu, které zároveň nejsou potřebné pro naplnění cílů ochrany zvláště chráněného území. Takový postup tedy bude možný jen u v zákoně přesně vymezených nemovitých věcí a jen s předchozím souhlasem Ministerstva životního prostředí, který nepůjde dát, pokud by byl posuzovaný převod v rozporu se zájmy na ochranu přírody a krajiny. 
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1. Identifikace nákladů a přínosů
Náklady ani přínosy nelze jednoznačně kvantifikovat, a proto se jejich identifikace zaměřuje na kvalitativní stránku věci. 
VARIANTA 0 
	
	NÁKLADY
	PŘÍNOSY

	Převody hmotného nemovitého majetku státu na obce a kraje
	· Nutnost každý jednotlivý případ převodu ve formě přímého prodeje nebo bezúplatného převodu řádně odůvodnit.
· Převody (až na výjimky) podléhají schvalovacím mechanismům – administrativní i časová náročnost. 
	

	CRAB
	Nemožnost efektivně kontrolovat soulad údajů v CRAB se skutečným stavem. 
	

	Schvalovací doložky
	· Schvalování převodů nemovitého majetku z pohledu naplnění požadavků zákona o majetku státu u tří různých ministerstev v závislosti na tom, zda je dotčený majetek kulturní památkou, nachází se ve zvláště chráněném území, či nikoliv, vede k odlišným výkladům požadavků uvedeného zákona. 
· Zatížení ministerstev věnujících se speciální ochraně (kultury a životního prostředí) výkladem a aplikací předpisu, který není v jejich gesci. 
	V případě kulturních památek a pozemků a staveb ve zvláště chráněných územích se vyžaduje k převodu schválení vždy jen jednoho ministerstva – kultury nebo životního prostředí dle předmětu ochrany, a to jak z pohledu ZMS tak zvláštních zákonů. 

	Honební společenstva
	· Odlišná situace u Státního pozemkového úřadu a ostatních organizačních složek státu (vč. Úřadu) a státní organizací, na které se vztahuje ZMS.
· Nutnost aktivně projevit v zákonné lhůtě nezájem stát se členem společenstva. 
· Členství v honebním společenstvu je spojeno s ručením, kdy členové honebního společenstva ručí za závazky tohoto společenstva. 
	

	Nezcizitelnost pozemků ve zvláště chráněných územích
	Nadbytečné výdaje státu související s údržbou a zabezpečením nepotřebného hmotného nemovitého majetku státu, který je současně vhledem ke své povaze v konkrétním případě nepotřebný pro naplňování zájmů ochrany přírody a krajiny. 
	


VARIANTA 1 – provedení navrhovaných změn
	
	NÁKLADY
	PŘÍNOSY

	Převody hmotného nemovitého majetku státu na obce a kraje
	· Značný nárůst administrativy na straně příslušných organizačních složek státu a státní organizací v režimu ZSM, kdy se budou muset po každém realizovaném právním jednání směřujícímu k převodu majetku na třetí osoby dotazovat dotčeného územního samosprávného celku, zda využije své předkupní právo. 
· Nejistota na straně třetích osob, které se státem uzavřou právní jednání směřující k převodu, zda majetek skutečně nabydou, nebo zda územní samosprávný celek využije předkupní právo. 
	· Možnost územních samosprávných celků využít předkupní právo k veškerým nemovitým věcem zcizovaných státem. 

	CRAB
	
	Úprava zavádí možnost účinněji kontrolovat soulad údajů evidovaných v CRAB se skutečným stavem, včetně nástrojů pro sjednání nápravy. Současně jde o zakotvení již existujících pravidel, která jsou ovšem obsažena pouze v usnesení vlády, nikoliv na úrovni právního předpisu, a zároveň se zavádí chybějící procesní pravidla pro daný postup. 

	Schvalovací doložky
	Ministerstvo financí by posuzovalo převody kulturních památek a pozemků a staveb ve zvláště chráněném území nejenom z pohledu ZMS, ale i z pohledu zákona o stání památkové péči a ZOPK, tedy předpisů, které nejsou v jeho gesci a k jejichž výkladu není vůbec příslušné. 
	Schvalování převodů dotčeného majetku u jednoho rezortu. 

	Honební společenstva
	
	· Zavedení úpravy dané problematiky v současnosti účinné pro Státní pozemkový úřad i pro ostatní organizační složky státu a státní organizace, které se řídí ZMS a tím sjednocení úpravy. 
· Snížení administrativní zátěže bez nutnosti aktivně projevovat nezájem státu o účast v honebním společenství. 
· Odpadá ručení na straně státu za závazky honebního společenstva, kdy právě členství ve společenstvu je s ručením spojeno. 

	Nezcizitelnost pozemků ve zvláště chráněných územích
	· Zcizování veškerých pozemků ve vlastnictví státu ve zvláště chráněných území.
· Nárůst administrativy na straně Ministerstva životního prostředí, pokud by převody dotčených nemovitých věcí ve zvláště chráněných území nebyly nijak omezeny. 
	Snížení nákladů státu na správu nepotřebných hmotných nemovitých věcí. 


VARIANTA 2 – provedení navrhovaných změn
	
	NÁKLADY
	PŘÍNOSY

	Převody hmotného nemovitého majetku státu na obce a kraje
	· Povinnost organizačních složek státu informovat území samosprávné celky o chystaném převodu veškerých nemovitých věcí. 
· Ve vybraných případech (v zákoně vymezených) povinnost převést dotčený majetek na územní samosprávný celek, který o takový majetek požádal. 
	· Informovanost územních samosprávných celků o chystaných převodech nemovitých věcí z vlastnictví státu a získání tak možnosti jednat se státem o jejich převodu.  
· Nárok dotčených územních samosprávných celků na převod vlastnického práva k vybranému (v zákoně vymezenému) majetku.
· Plnění informační povinnosti a podávání žádostí o převod skrze jedinou aplikaci na stránkách Úřadu.  

	Schvalovací doložky
	· Nutnost v případě převodu majetku, který je kulturní památkou, získat souhlasné stanovisko Ministerstva kultury a zároveň následné schválení z pohledu požadavků ZMS od Ministerstva financí.  
· Nutnost při převodu majetku, který se nacházím ve zvláště chráněném území získat souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí, a následně schválení od Ministerstva financí z hlediska naplnění požadavků ZMS. 
	· Veškeré převody podléhající schválení budou z hlediska naplnění požadavků ZMS posuzovány jednotně, neboť jejich splnění bude na budoucí kontrolovat jen jedno ministerstvo, a to Ministerstvo financí.  
· Ministerstvo kultury a Ministerstvo životního prostředí budou nově dotčené převody zkoumat výlučně z pohledu právních předpisů v jejich gesci, což na jejich straně povede k odlehčení administrativy. 

	Nezcizitelnost pozemků ve zvláště chráněných územích
	
	Snížení nákladů státu na správu nepotřebných hmotných nemovitých věcí za současného zachování zájmů na ochranu přírody a krajiny, což je kontrolováno jednak skrze předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí a jednak skrze skutečnost, že převést půjde pouze v zákoně jasně vymezené nemovité věci. 

3.2. Náklady
V podrobnostech viz tabulka pod bodem 3.1.
3.3. Přínosy
V podrobnostech viz tabulka pod bodem 3.1.
3.4. Vyhodnocení nákladů a přínosů variant 
V případě varianty 0 nebudou identifikované problémy (viz bod 1.2) řešeny a budou tak přetrvávat. 
V případě varianty 1 u CRAB a honebních společenstev bude dosaženo efektivního řešení identifikovaných problémů. Budou nově zakotvena procesní pravidla při provádění fyzických prohlídek nemovitých věcí evidovaných v CRAB. V případě honebních společenstev odpadne administrativa spojená s nezbytným oznamováním, že se stát honebních společenstev nezúčastní a současně stát přestane být ručitelem za závazky společenstva. V případě varianty 1 u uvedených problémů není navrhovaná právní úprava spojena s nároky na státní rozpočet, resp. nenese sebou žádné zvýšení nákladů státního rozpočtu oproti stávajícímu stavu. 
V případě varianty 1 u převodů hmotného nemovitého majetku na územní samosprávné celky lze očekávat náročnou administrativu spojenou se skutečností, že by u každé hmotné nemovité věci ve vlastnictví státu existovalo předkupní právo ve prospěch územních samosprávných celků, v jejichž katastrálním území se dotčený majetek nachází. Současně by značně narostla nejistota na straně třetích osob v pozici nabyvatelů, neboť v soulad s úpravou občanského zákoníku dospěje předkupní právo teprve uzavřením smlouvy s koupěchtivým. 
V případě varianty 1 u schvalovacích doložek lze očekávat riziko snížení ochrany dotčeného majetku, neboť jediným schvalovatelem převodů takového majetku by bylo Ministerstvo financí, které nemá v gesci právní přepisy regulující ochranu kulturních památek a přírody a krajiny. 
V případě varianty 1 u nezcizitelnosti pozemků ve zvláště chráněném území by jednak mohla být ohrožena právě ochrana dotčených území a současně by výrazně narostla administrativa na straně Ministerstva životního prostředí, pokud by muselo dávat předchozí souhlas k převodu jakéhokoliv majetku nacházejícím se ve zvláště chráněných oblastech. 
V případě varianty 2 u převodů hmotného nemovitého majetku na územní samosprávné celky odpadne administrativa na straně státu v situacích, kdy taxativně vymezený majetek vybraný pro nárokové převody na obce a kraje je již dnes právě v těchto případech obcím a krajům převáděn, ovšem s nutností zdůvodnění každého takového jednotlivého postupu a s nezbytným schválením ze strany Ministerstva financí. Současně obce získají přehled o veškerém hmotném nemovitém majetku státu zcizovaném na jejich území. V případě varianty 2 se neočekává nárůst výdajů ze státního rozpočtu, neboť povinnost informovat o zcizování hmotných nemovitých věcí prostřednictvím stránek Úřadu se v rámci státu běžně děje již ve fázi vnitrostátní nabídky, tj. nepůjde o zavedení neznámého procesu. Současně možné nárokové bezúplatné převody jsou zcela inspirovány současnou praxí, takže nelže očekávat snížený příjem rozpočtu z těchto převodů oproti současnému stavu. Z pohledu územních samosprávných celků bude pro účely podávání žádostí o převod nezbytná pouze registraci v systému, kdy tato povinnost je ovšem jednorázová a po nastavení zasílání automatického zasílání notifikací ze systému odpadne i nezbytnost jeho aktivního sledování. 
V případě varianty 2 u schvalovacích doložek lze očekávat úsporu času a administrativy z pohledu Ministerstva kultury a Ministerstva životního prostředí, které se budou nově zaměřovat na dané předpisy výhradně z pohledu předpisů v jejich gesci. Žádné zvýšené rozpočtové dopady tak nelze očekávat.
V případě varianty 2 u nezcizitelnosti pozemků ve zvláště chráněném území lze očekávat úsporu prostředků státního rozpočtu u nepotřebných hmotných nemovitých věcí, které dle současné úpravy nelze zcizit, ačkoliv jsou pro stát zcela nepotřebné z hlediska zájmů na ochranu přírody a krajiny. Možností jejich zcizení naopak dojde k úspoře prostředků státního rozpočtu dosud spojených se správou dotčeného majetku. 
4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Z hlediska rámcového porovnání předpokládaných pozitiv a negativ (nákladů a přínosů) u identifikovaných variant řešení se jako nejméně vhodná jeví varianta 0 a jako vhodná k přijetí varianta 2, respektive 1 v případech, kdy varianta 2 nebyla zvažována. 
Pro další postup se tedy s ohledem na výše uvedené navrhují v případě identifikovaných problémů následující varianty: 
4.1. Převody hmotného nemovitého majetku státu na obce a kraje – VARIANTA 2
Územní samosprávné celky získají možnost předem se dozvědět, že stát hodlá zcizit hmotné nemovité věci a budou tak případě moci projevit o jejich převod zájem a zahájit se státem jednání. U vybraných (taxativně vymezených) hmotných nemovitých věcí budou mít na jejich převod nárok. V rámci reciprocity se jako vhodné jeví upravit ve shodném rozsahu vybrané nárokové převody i pro stát v případě, že ke zcizení dotčeného majetku přistoupí územní samosprávný celek.  
4.2. CRAB – VARIANTA 1
V rámci spravování a provozování CRAB bude Úřad na základě zákona moci realizovat fyzické prohlídky budov evidovaných v CRAB a zároveň bude moci vyžadovat doložení dokumentů, z nichž půjde zkontrolovat správnost v CRAB zanesených údajů. Současně bude vymezena procesní stránka uvedeného postupu, a to jak z pohledu Úřadu, tak z pohledu dotčených organizačních složek státu a státních organizací v režimu ZMS, u nichž bude prohlídka probíhat. 
4.3. Schvalovací doložky – VARIANTA 2
V rámci schvalování převodů hmotných nemovitých věcí dojde ke sjednocení schvalovacího procesu z pohledu kontroly dodržení požadavků ZMS u Ministerstva financí. Bude-li se jednat o převod nemovité věci prohlášené za kulturní památku, bude součástí žádosti o schválení převodu předchozí stanovisko Ministerstva kultury. Bude-li se jednat o převod pozemku, který se nachází ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu nebo převod stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí a je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, pak bude součástí žádosti o schválení převodu předchozí stanovisko Ministerstva životního prostředí. Bez souhlasného stanoviska Ministerstva kultury či Ministerstva životního prostředí nebude moci Ministerstvo financí převod podle ZMS schválit, i kdyby byly jinak požadavky posledně uvedeného zákona naplněny. Ministerstvo kultury a Ministerstvo životního prostředí se tak bude moci věnovat výhradně aplikaci předpisů v jejich gesci. 
4.4. Účast státu v honebních společenstvech – VARIANTA 1
Úprava obsažená v zákoně č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, dle které se Státní pozemkový úřad nestává členem honebního společenství, se sjednotí pro veškeré organizační složky státu a státní organizace, na které se ZMS vztahuje. Současně odpadne administrativa spojená s aktivním oznamováním ze strany státu, že o členství nemá zájem a zároveň stát nebude jako člen ručit za závazky honebního společenstva. 
4.5. Nezcizitelnost nepotřebných pozemků státu ve zvláště chráněných územích – VARIANTA 2
V národních parcích, národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách půjde zcizit pozemky ve vlastnictví státu pouze v taxativně uvedených případech, a to po předchozím souhlasu Ministerstva životního prostředí. Pozemky ve vlastnictví státu, které se nacházejí v chráněných krajinných oblastech, přírodních rezervacích nebo v přírodních památkách a jejich ochranných pásmech, a stavby ve vlastnictví státu, které se evidují v katastru nemovitostí a nachází se ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech, půjde nadále zcizovat, nicméně nově s předchozím souhlasem Ministerstva životního prostředí (namísto schválení od uvedeného rezortu). Úprava schvalování uvedených převodů Ministerstvem životního prostředí se sjednotí v ZOPK a bude vždy dbát naplnění požadavků na ochraně přírody a krajiny. 
5. 
Implementace doporučené varianty a vynucování
Navrhovaná regulace není spojena s potřebou speciálního zavádění ve vztahu k dotčeným subjektům a nebude v tomto směru znamenat žádné zvýšené náklady. Aplikace pravidel bude probíhat s využitím standardních mechanismů řízení a metodiky. Organizační složky státu a státní organizace v režimu ZMS již v současnosti využívají aplikaci Nabídka majetku státu, a to mj. pro konání vnitrostátní nabídky (§ 19c ZMS) nebo veřejné soutěže (§ 22 odst. 1 ZMS). Z hlediska územních samosprávných celků bude třeba jednoduchá registrace do uvedené aplikace tak, aby mohly v případě zájmu o vybraný nepotřebný majetek státu žádat o jeho převod nebo aby mohly plnit informační povinnost v případě, že se rozhodnout zákonem stanovené hmotné nemovité věci v jejich vlastnictví zcizit. Pro fungování aplikace Nabídka majetku státu v části věnující se plnění informační povinnosti a podávání žádostí o převod bude Úřadem vydána metodika, která uživatele seznámí z procesem registrace do aplikace i postupy, jak aplikaci využívat. Regulace nebude spojena s žádným bezprostředním vynucováním, protože nedochází k modifikaci povahy regulace. Nová úprava se bude ve větší míře týkat především Úřadu, který s ohledem na úpravu § 19b ZMS hmotné nemovité věci z majetku státu zcizuje, a dále ostatních organizačních složek státu a státních organizací v režimu ZMS, pokud hmotné nemovité věci ve vlastnictví státu zcizují. Dále se úprava dotkne územních samosprávných celků, jak co do možnosti žádat o převod vybraných hmotných nemovitých věcí z majetku státu, tak co do plnění informační povinnosti a případných převodů jejich vybraného majetku na stát. Dále se dotkne Ministerstva financí, jako nově schvalujícího ministerstva (z pohledu požadavků zákona o majetku státu) i pro převody nemovitých kulturních památek a nemovitých věcí nacházejících se ve zvláště chráněných územích a jejich ochranných pásmech, kdy Ministerstvo kultury a Ministerstvo životního prostředí bude nově uvedené převody posuzovat výlučně dle předpisů v jejich gesci, a nikoliv již z pohledu zákona o majetku státu. 
6. Přezkum účinnosti regulace
Samotný návrh nové právní úpravy vychází z přezkumu účinnosti stávající úpravy. V případě přijetí navrhovaného zákona bude nadále sledováno uplatňování nových pravidel v praxi. Pro přezkum účinnosti je doporučena především oblast informační povinnosti státu vůči územním samosprávným celkům ohledně záměru zcizit hmotné nemovité věci ve vlastnictví státu a využívanost nárokových převodů ze strany obcí; obdobně se bude sledovat a hodnotit využívanost recipročně zakotvených nárokových převodů majetku územních samosprávných celků na stát. Rovněž je vhodné zkoumat nastavení aplikace Nabídka majetku státu pro informační povinnost a podávání žádostí (její funkčnost). 
Jako období přiměřené pro přezkum regulace se doporučuje doba 8 let. Jedná se o dostatečně dlouhou dobu pro shromáždění postačujícího množství údajů pro přezkum účinnosti regulace, na druhou stranu není doba ani příliš krátká, aby se dotčené subjekty mohly s novou právní úpravou seznámit a plně ji adaptovat. 
7. 
Konzultace a zdroje dat
Návrh zákona byl upraven v návaznosti na poznatky vzešlé z mezirezortního připomínkového řízení. Současně probíhala v průběhu prací na předkládaném návrhu zákona řada konzultací s následujícími úřady: 
Úřadem
· ohledně typů hmotných nemovitých věcí vhodných pro nárokové převody na územní samosprávné celky;
· ohledně systému pro zveřejňování informací o chystaném převodu a podávání žádostí o převod (skrze aplikaci Nabídka majetku státu na stránkách Úřadu);
· z hlediska potřeb zavedení účinných nástrojů na kontrolu údajů evidovaných v CRAB;
· ohledně možnosti měnit příslušnost hospodařit i u administrativních budov evidovaných v CRAB;
Ministerstvem vnitra
· ohledně možnosti zakotvení nárokových převodů z územních samosprávných celků na stát;
Ministerstvem zemědělství
· ve vztahu k účasti státu v honebních společenstvech (z pohledu zákona o myslivosti, i vzhledem k platné a účinné úpravě v zákoně o státním pozemkovém úřadu);
Ministerstvem kultury
· ohledně sjednocení schvalovacího mechanismu převodu majetku státu z pohledu zákona o majetku státu u Ministerstva financí;
Ministerstvem životního prostředí
· ohledně sjednocení schvalovacího mechanismu převodu majetku státu z pohledu zákona o majetku státu u Ministerstva financí a s tím související nezbytné úpravy ZOPK;
· ohledně požadavků uvedeného rezortu na změny ZOPK;
Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
· prostřednictvím Úřadu byla u ÚOHS zjišťována možnost inzerce nepotřebného majetku státu, k němuž právo hospodaření vykonávají státní podniky, dále možnost inzerce majetku obcí, krajů, veřejných výzkumných institucí a veřejných vysokých škol na portále Úřadu (na portále www.nabidkamajetku.cz). 
8. 
Kontakt na zpracovatele RIA
Mgr. Tereza Nedvídková
Ministerstvo financí
Odbor 72 – Státní majetek
Tel.: 257 044 649, 704 685 988, 
Tereza.Nedvidkova@mfcr.cz