Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                III.
odůvodnění
obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů a zhodnocení platného právního stavu
Navrhovaná právní úprava představuje novelizaci vyhlášky č. 403/2022 Sb., o zveřejňování soudních rozhodnutí (dále jen „vyhláška“). Novelizace je předkládána mimo Plán přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2023.
Zmíněná vyhláška byla přijata k provedení ustanovení § 118a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, ve znění novely zákona č. 218/2021 Sb. (dále jen "ZoSS"). Ustanovení § 118a ZoSS s účinností od 1. července 2022 zakotvuje na zákonné úrovni povinnost zveřejňování pravomocných rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů v Databázi rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů (dále jen „Databáze“). Databáze je informační systém veřejné správy veřejně dostupný způsobem umožňujícím dálkový přístup, který spravuje a provozuje Ministerstvo spravedlnosti (dále jen "ministerstvo"). Jedná se o systém zajišťující v zájmu naplnění zásady transparentnosti soudních řízení a předvídatelnosti soudních rozhodnutí přístup veřejnosti k digitální podobě pseudonymizovaných soudních rozhodnutí.
Zmocňovací ustanovení obsažené v § 118a odst. 2 ZoSS odkazuje za účelem stanovení konkrétních kategorií zveřejňovaných rozhodnutí, postupu při jejich zveřejnění a rozsahu, ve kterém se tato rozhodnutí zveřejní, na prováděcí vyhlášku.
S ohledem na plánovaný postupný proces technického nastavení celého systému zveřejňování rozhodnutí soudů došlo v původním platném znění vyhlášky k zakotvení dělené účinností právní úpravy (§ 10). Nejprve byla s účinností od 1. 1. 2023 stanovena povinnost soudů zveřejňovat pseudonymizovaná rozhodnutí ve věci samé v agendách uvedených v příloze č. 1 (rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů o trestných činech podle § 331 až 333 trestního zákoníku a rozhodnutí okresních soudů v civilní agendě s výjimkami uvedenými v § 2 odst. 3) a následně ve druhé etapě mají být od 1. 1. 2024 tyto kategorie rozhodnutí doplněny i o pseudonymizovaná rozhodnutí ve věci samé v agendách uvedených v příloze č. 2 vyhlášky (prvoinstanční rozhodnutí krajských soudů v civilní agendě a rozhodnutí krajských a vrchních soudů v civilní agendě o opravném prostředku, kterým bylo změněno, byť částečně, nebo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, které se podle vyhlášky zveřejňuje, s výjimkou rozhodnutí, které bylo, byť částečně, zrušeno a vráceno k novému projednání).
Ustanovení § 3 vyhlášky stanoví, že pravomocná rozhodnutí soudů se zveřejňují v plném rozsahu vyjma údajů, které podléhají pseudonymizaci (§ 4 vyhlášky). Pseudonymizaci je třeba provést vždy tak, aby z textu zveřejňovaného rozhodnutí nebylo možné identifikovat konkrétní fyzickou nebo právnickou osobu nebo orgán veřejné moci. 
Postup pseudonymizace probíhá ve dvou základních krocích. V první fázi k tomu určený informační systém (software) automaticky navrhne k nahrazení údaje podléhající pseudonymizaci obecným pojmem (např. jméno, adresa apod.). Následně osoba pověřená k této činnosti předsedou soudu v rozvrhu práce provede před zveřejněním rozhodnutí v Databázi kontrolu a příp. korekci tak, aby byly z rozhodnutí v plném rozsahu odstraněny údaje, které umožňují samostatně nebo ve spojitosti s jinými údaji konkrétní subjekt identifikovat (§ 3).
Ministerstvo v současné době uvádí do provozu nový informační systém určený pro pseudonymizaci zveřejňovaných pravomocných soudních rozhodnutí, který byl vytvořen podle aktuálních technologických a bezpečnostních standardů. V této souvislosti pracuje i na úpravách stávajících soudních informačních systémů, které jsou technologicky zastaralé, a proto vyžadují pro napojení na nový informační systém řadu nezbytných úprav. Napojení nového informačního systému na stávající soudní informační systémy je nezbytné proto, aby soudům nevznikala v souvislosti s používáním nového nástroje zvýšená administrativní zátěž. Zprovoznění tohoto napojení se předpokládá ve druhém čtvrtletí roku 2024.
Z tohoto důvodu je nezbytné spuštění druhé etapy povinného zveřejňování pravomocných soudních rozhodnutí ve věci samé, ke které má dojít podle § 10 vyhlášky dne 1. ledna 2024, odložit a účinnost části vyhlášky posunout o šest měsíců na 1. července 2024. 
Účinnost předkládané novelizace vyhlášky se navrhuje k 1. lednu 2024. 
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Návrh novelizace je v souladu se zákonem o soudech a soudcích a se zákonným zmocněním k přijetí podzákonné právní úpravy. ZoSS stanoví v § 118a odst. 2, že okresní, krajské a vrchní soudy zveřejňují v Databázi pravomocná rozhodnutí, jejichž kategorie, postup při jejich zveřejnění a rozsah, ve kterém se tato rozhodnutí zveřejní, stanoví ministerstvo vyhláškou. 
Návrh nepřináší věcné změny platné právní úpravy, pouze částečné odložení její účinnosti.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami
Navrhovanou novelizací vyhlášky není implementováno evropské právo a nevzniká rozpor s právem Evropské unie, a to ani ve světle ustálené judikatury soudních orgánů Evropské unie a obecných právních zásad práva Evropské unie. Oblast zveřejňování soudních rozhodnutí není na úrovni předpisů Evropské unie (nařízení a směrnic) doposud regulována, proto je na každém členském státu, zda a jakým způsobem tuto oblast v rámci své vnitrostátní právní úpravy zakotví.
Právní úprava obsažená ve vyhlášce nicméně souvisí s nezávazným sdělením Evropské komise nazvaným Další posílení právního státu v rámci Unie, ze dne 3. dubna 2019, COM(2019) 163 final, ve kterém Evropská komise upozorňuje na skutečnost, že právě transparentnost justice posiluje předvídatelnost soudních rozhodnutí. Z tohoto lze vyvodit, že zveřejňování soudních rozhodnutí posíluje právní jistotu adresátů právních norem. 

Právní úprava zveřejňování soudních rozhodnutí souvisí i s problematikou ochrany osobních údajů, která je právem Evropské unie upravena (blíže viz bod 6 obecné části odůvodnění). 

Návrhem vyhlášky nejsou do právního řádu ČR zapracovávány mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, a návrh není s těmito smlouvami v rozporu.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Dopady navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty se nepředpokládají. Prostředky na rozvoj a údržbu informačního systému určeného pro pseudonymizaci pravomocných rozhodnutí soudů (které byly již v souvislosti s přijetím původní vyhlášky odhadovány ve výši přibližně na 5 milionů Kč na dobu 5 let) budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva spravedlnosti bez nároku na dodatečné požadavky navyšování prostředků této kapitoly.
Specifické dopady na podnikatelské prostředí, na osoby se zdravotním postižením, na národnostní menšiny nebo dopady na životní prostředí se rovněž nepředpokládají.
5. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Dopady návrhu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen se nepředpokládají.
6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh nepřináší věcné změny platné právní úpravy. Je v souladu s pravidly ochrany soukromí a osobních údajů stanovenými vnitrostátními i unijními předpisy.
Již v souvislosti s přijetím původní vyhlášky bylo předpokládáno, že bude docházet ke zpracovávání osobních údajů podle čl. 6 odst. 1 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále „GDPR“) ve spojení s § 5 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (v rozsahu nezbytném pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce právním předpisem). Ustanovení § 118a ZoSS, z něj vycházející prováděcí vyhláška a zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, představují právní základ i k zajištění zásad požadovaných směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.

Článek 32 odst. 1 GDPR řadí pseudonymizaci mezi jedno ze stěžejních opatření správce osobních údajů k zabezpečení osobních údajů. I výstupy procesu pseudonymizace však podléhají nadále režimu nařízení GDPR a zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, neboť stále existují informační zdroje, kterými lze do pseudonymizovaného výstupu osobní údaje doplnit. Proto není dotčena možnost subjektů osobních údajů uplatnit práva dle čl. 12 až 22 GDPR. Pravidelnou součástí zahájení všech procesů je zákonné informování dotčených subjektů osobních údajů dle čl. 13 a 14 GDPR o možnostech uplatnění práv spojených s tímto zpracováním u konkrétního správce osobních údajů. 
V rámci procesu zveřejňování soudních rozhodnutí bude i v jeho odložené druhé fázi prováděna několikastupňová kontrola relevantní pseudonymizace identifikačních údajů, které budou v konkrétních rozhodnutích uvedeny, a to při maximálním zachování srozumitelnosti obsahu rozhodnutí. První část pseudonymizace bude realizována automaticky prostřednictvím elektronického nástroje, následně vstoupí do procesu lidský faktor – osoba odpovědná za provádění pseudonymizace a zveřejnění rozhodnutí. V případech hodných zvláštního zřetele může do procesu pseudonymizace svými pokyny zasáhnout předseda příslušného senátu. Vedle toho disponují kontrolní pravomocí nadřízené soudy podle § 122d ZoSS, a ministerstvo podle § 123 odst. 1 písm. m) ZoSS. 

Vnitřní procesy spojené se zpracováním osobních údajů jsou u jednotlivých resortních správců nastaveny formou interních organizačních, technických a personálních opatření k zajištění souladu s předpisy na ochranu osobních údajů. V digitálním prostředí je pak bezpečnost zpracovávaných osobních údajů celorezortně řízena Instrukcí Ministerstva spravedlnosti č. 5/2022 ze dne 30. června 2022, č. j. MSP-115/2022-OI-SP/1, o zajištění bezpečnosti informací v prostředí informačních a komunikačních technologií resortu spravedlnosti, a jejími jednotlivými politikami včetně politiky specializované na ochranu osobních údajů.
V dalších podrobnostech lze odkázat na odůvodnění původní vyhlášky.
7. Zhodnocení korupčních rizik
Z hlediska hodnocení korupčních rizik podle metodiky CIA (Corruption Impact Assessment) lze uvést, že v souvislosti s přijetím navrhované právní úpravy není předpokládán vznik korupčních rizik. Návrh novelizace vyhlášky neobsahuje změnu právní úpravy, která by vybočovala z mezí zákonného zmocnění a je předkládán v přiměřeném a nezbytně nutném rozsahu, který pro adresáty právní úpravy nepředstavuje nadměrnou zátěž. Navrhované znění novelizace je standardní a jednoznačné. Kompetence dotčených subjektů nejsou návrhem rozšiřovány.
Vzhledem k tomu, že předkládaná právní úprava neobsahuje věcné změny, ale pouze odložení účinnosti části vyhlášky, lze dovozovat, že její implementace bude efektivní. Navrhovaná právní úprava nezasahuje do pravidel odpovědnosti dotčených orgánů, do opravných prostředků ani do nastavených kontrolních mechanismů. 
8. Zhodnocení dopadů na bezpečnost a obranu státu
Návrh nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
9. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy jsou navrhovanou právní úpravou respektovány. Využitím nově upraveného informačního systému určeného pro pseudonymizaci zveřejňovaných rozhodnutí, jenž bude perspektivně napojen na stávající soudní informační systémy, se v zájmu snížení administrativní zátěže státu a zvýšení efektivity vykonávaných činností sleduje zejména naplnění zásady budování primárně digitálních služeb, zásady ochrany osobních údajů (v míře umožňující kvalitní služby) a zásady uživatelské přívětivosti. Následným zveřejněním rozhodnutí ve veřejně přístupné Databázi v řádně pseudonymizované podobě dle požadavků § 3 a 4 vyhlášky bude naplňována zásada maximální opakovatelnosti a znovupoužitelnosti údajů a služeb (princip data only once) a zásada transparentnosti. 
Dopisem předsedy Legislativní rady vlády ze dne 8. listopadu 2023, č. j. 49259/2023‑UVCR, byla u předkládaného návrhu novelizace udělena výjimka z provedení hodnocení dopadů regulace (RIA) a zkrácena délka meziresortního připomínkového řízení na 5 pracovních dní.
zvláštní část

K čl. I:
Navrhuje se odložení účinnosti zahájení druhé etapy povinného zveřejňování pravomocných rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů ve věci samé, ke kterému mělo dojít v souladu s § 10 vyhlášky dne 1. ledna 2024, a to o šest měsíců, tj. k 1. červenci 2024. 
Druhá etapa zveřejňování rozhodnutí se týká výlučně rozhodnutí krajských a vrchních soudů uvedených v příloze č. 2 vyhlášky. Na úrovni krajských soudů jde o pravomocná rozhodnutí ve věci samé v agendě C (s výjimkou rozhodnutí podle § 2 odst. 3 vyhlášky) a v agendě Co o rozhodnutí o opravném prostředku, kterým bylo změněno, byť částečně, nebo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, které se podle vyhlášky zveřejňuje, s výjimkou rozhodnutí, které bylo, byť částečně, zrušeno a vráceno k novému projednání.
U vrchních soudů se druhá etapa zveřejňování rozhodnutí týká pravomocných rozhodnutí ve věci samé v agendě Co o opravném prostředku, kterým bylo změněno, byť částečně, nebo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, které se podle vyhlášky zveřejňuje, s výjimkou rozhodnutí, které bylo, byť částečně, zrušeno a vráceno k novému projednání.   
Důvodem odložení účinnosti je potřeba napojení stávajících soudních informačních systémů na nový informační systém, jehož prostřednictvím se má na úrovni krajských a vrchních soudů v souladu s § 3 odst. 3 vyhlášky provádět automatická pseudonymizace zveřejňovaných pravomocných rozhodnutí (zveřejňování rozhodnutí těchto soudů o trestných činech podle § 331 až 333 trestního zákoníku dle přílohy č. 1 vyhlášky, které je s ohledem na požadavky mezinárodních hodnotících mechanismů zahrnuto do první, již probíhající, fáze zveřejňování rozhodnutí v Databázi, se zatím týká jen velmi omezeného počtu rozhodnutí). Ministerstvo v danou chvíli pracuje na úpravách stávajících soudních systémů, které jsou technologický zastaralé, a proto vyžadují řadu úprav pro napojení na nový informační systém. Ten je vytvořen podle aktuálních technologických a bezpečnostních standardů. Cílem je, aby soudy mohly zveřejňovat svá rozhodnutí co možná nejefektivnějším a uživatelsky nejpřívětivějším způsobem. Zprovoznění tohoto napojení se předpokládá ve druhém čtvrtletí roku 2024.

K čl. II (účinnost):
Účinnost předkládané právní úpravy se navrhuje stanovit k 1. lednu 2024 tak, aby bylo spuštění druhé etapy povinného zveřejňování soudních rozhodnutí včas pozastaveno. 

7