Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNCXZCF3MH najdete zde
VI.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 463/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci dodávaných na ztráty v distribučních soustavách a o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu na ztráty za stanovené ceny, ve znění nařízení vlády č. 214/2023 Sb.
Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra průmyslu a obchodu dne 28. listopadu 2023, s termínem dodání stanovisek do 19. prosince 2023. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
Resort
Připomínky
Vypořádání
ÚV - OKOM
Doporučujeme upravit bod 5 zvláštní části odůvodnění návrhu nařízení vlády, který je v této podobě nesrozumitelný; zřejmě zde chybí část textu.
Akceptováno.
Odůvodnění bodu 5 zní:
Navrhovaná úprava věcně vychází z ustanovení § 14 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny, ve znění pozdějších předpisů. Uvedené ustanovení má za cíl zjednodušit administrativní vyřizování podaných žádostí a postavit na jisto, že relevantní je poslední podaná žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za daný kalendářní měsíc.
MD
K názvu nařízení vlády
Doporučujeme na konci navrženého názvu nařízení vlády doplnit slova „, ve znění nařízení vlády č. 214/2023 Sb.“, tak, aby název reflektoval, že nařízení vlády č. 463/2022 Sb. bylo již jednou, předmětným nařízením vlády, novelizováno.
Akceptováno.
K čl. I bodu I
Upozorňujeme na skutečnost, že navrhované doplnění věty do § 9 odst. 1 odkazuje na ustanovení § 2 odst. 2, které však pozbyde platnosti uplynutím dne 31. prosince 2023 (na základě ustanovení o účinnosti nařízení vlády č. 463/2022 Sb. obsaženém v § 14 odst. 2). Vzhledem k navrhované účinnosti návrhu nařízení vlády (k 1. lednu 2024) by nově navrhovaná právní úprava odkazovala na úpravu již zrušenou, což by vedlo k její neaplikovatelnosti.
Akceptováno.
Místo odkazu na § 2 odst. 2 bude doplněno explicitní vymezení období „od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023“.
Ke zvláštní části odůvodnění
V odůvodnění k čl. I bodu 5 došlo k chybě, takže text nenavazuje a je tak nekonzistentní. Doporučujeme text odůvodnění revidovat.
Akceptováno.
Odůvodnění bodu 5 zní:
Navrhovaná úprava věcně vychází z ustanovení § 14 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny, ve znění pozdějších předpisů. Uvedené ustanovení má za cíl zjednodušit administrativní vyřizování podaných žádostí a postavit na jisto, že relevantní je poslední podaná žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za daný kalendářní měsíc.
MF
Nesouhlasíme s neodůvodněnou úpravou nařízení vlády č. 463/2022 Sb., která umožní v roce 2024 obchodníkům žádat o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v souvislosti s dodávkami elektřiny a plynu na ztráty v distribuční soustavě, a to zpětně za celé období roku 2023.
Uvedeným dochází k zásadnímu narušení mechanismu, kdy dle dosavadního znění platné legislativy mohly být příslušné žádosti podávány pouze za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do 14. pracovního dne po skončení kalendářního měsíce. Dosavadní řešení je možné považovat za dostatečné, navíc dle informací v původním odůvodnění k NV č. 463/2022 Sb. mělo jít pouze o dotaci na ČÁST nákladů za technické ztráty. Navrhovaná úprava může vést na straně žadatelů k účelové manipulaci s podklady za celé stanovené období a ztíží administraci a kontrolu žádostí a výkazů.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
Uvedeným návrhem novely nařízení vlády č. 463/2022 Sb. nedochází k narušení stávajícího mechanismu a navrhovaná změna je předkládána právě z toho důvodu, že stávající řešení není zcela vyhovující a dostatečné, a to z následujících důvodů.
Žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku lze ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 stávajícího nařízení vlády č. 463/2022 Sb. podat za uplynulý kalendářní měsíc do čtrnáctého pracovního dne po skončení kalendářního měsíce. Podle § 9 odst. 2 stávajícího nařízení vlády č. 463/2022 Sb. však platí, že podá-li obchodník s elektřinou či plynem žádost po tomto termínu, vyřizuje se taková žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku jako žádost podaná v následujícím měsíci. Což fakticky znamená, že obchodník s elektřinou je oprávněn podat žádost za daný kalendářní měsíc kdykoli později. Chybí tedy explicitní úprava, která by pro proces podávání žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku stanovila konečný termín. Navrhuje se tedy stanovit konečný termín pro podání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, a to pevným datem, kterým je 20. únor 2024. V opačném případě by ad absurdum bylo možné podávat uvedenou žádost kdykoli později.
Totéž obdobně platí rovněž ve vztahu k tzv. novým žádostem o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 19f odst. 5 energetického zákona (ať se již jedná o tzv. opravnou novou žádost ve smyslu § 19f odst. 5 věty třetí energetického zákona, nebo novou žádost ve smyslu § 19f odst. 5 věty poslední energetického zákona).
Podle ustanovení § 10 odst. 2 stávajícího nařízení vlády č. 463/2022 Sb. totiž platí, že v případě nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku obchodníka s elektřinou nebo plynem podle § 19f odst. 5 věty třetí energetického zákona (tzv. opravná nová žádost) se postupuje podle § 9 odst. 2 nařízení vlády obdobně. Tedy opět lze takovou žádost podat kdykoli po uplynutí daného kalendářního měsíce, za který se žádost podává.
Ani v případě nové žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 19f odst. 5 věta poslední energetického zákona není stanoven explicitní nejzazší okamžik, do kterého lze takovou žádost podat.
Proto je předkládanou novelou nařízení vlády rovněž navrhováno stanovit nejzazší termín i pro tyto typy žádostí, a to v navrhovaném § 9 odst. 7 až 9. Pokud se jedná o novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 19f odst. 5 věta poslední energetického zákona, vycházíme z účelového výkladu tohoto ustanovení, tj. že dané ustanovení dovoluje podání pouze jedné nové žádosti následně po rozhodnutí ERÚ, kterým poskytnutí úhrady prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku zcela nebo z části zakázal. Pokud by nedošlo ke stanovení nejzazších možných termínů pro prodání nových žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 19f odst. 5 energetického zákona, mohlo ad absurdum docházet k řetězení nových žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku bez potřebného omezení v čase.
Dle předloženého odůvodnění navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na státní rozpočet, neboť pouze stanoví nejzazší možný termín pro podání žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. S tvrzením o žádných dopadech na státní rozpočet nelze souhlasit. Dosavadní právní úprava nepočítá s možností podání žádostí zpětně za celé stanovené období, pouze se žádostmi vždy za uplynulý kalendářní měsíc. Poslední žádosti mohly být podány za prosinec 2023 OTE nejpozději do 14. pracovního dne v lednu 2024. Navrhovaná úprava tedy v případě jejího schválení vyvolá v roce 2024 další žádosti o dotaci na úhradu ztrát a přiměřeného zisku, a s nimi související nové požadavky na výdaje ze státního rozpočtu, se kterými by dle stávajícího znění NV č. 463/2022 Sb. již nebylo počítáno.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
Navrhovaná právní úprava nevyvolá žádné dodatečné náklady na státní rozpočet. Naopak možnost subjektů podat žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nově explicitně limituje v čase, což stávající nařízení vlády č. 463/2022 Sb. nečiní. Důsledkem předkládané změny tedy není navýšení požadavků na státní rozpočet, neboť věcně se nic nemění na způsobu výpočtu o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, nerozšiřuje se okruh subjektů oprávněných takovou žádost podat, ani se nenavrhuje jakákoli jiná změna, která by zvyšovala nároky na objem finančních prostředků. Naopak se právo obchodníka s elektřiny či plynem podat žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku navrhuje limitovat v čase.
Dosavadní právní úprava totiž naopak počítá s možností podání žádostí zpětně, a to jednak podle ustanovení § 9 odst. 2 (pro „řádné žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku“), jednak podle ustanovení § 10 odst. 2 (pro opravné nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku) stávajícího nařízení vlády č. 463/2022 Sb. Ani pro podání nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 19f odst. věty poslední energetického zákona není explicitně stanoven žádný nejzazší termín, v němž by bylo možné takovou žádost uplatnit.
Vláda ve svém usnesení č. 17/2023, ve znění upraveném usnesením č. 112/2023, schválila dotaci na technické ztráty v distribučních soustavách maximálně do výše 15,4 mld. Kč. Dle vyjádření v odůvodnění přiloženém k NV č. 463/2022 Sb. mělo jít pouze o dotaci na úhradu části nákladů na technické ztráty elektřiny a plynu v distribučních soustavách. Upozorňujeme, že vládou schválenou maximální výši dotace není možné s ohledem na probíhající konsolidaci veřejných rozpočtů navyšovat. Výdaje na dotace v souvislosti s technickými ztrátami v distribučních soustavách musí být uhrazeny z nevyčerpaných prostředků (do uváděné výše 15,4 mld. Kč) zajištěných pro tento účel v rozpočtové kapitole 322-MPO prostřednictvím příslušných rozpočtových opatření provedených v roce 2023.
Zásadní připomínka
Vysvětleno.
Náklady na technické ztráty v distribučních soustavách jsou na základě žádostí obchodníků s elektřinou či plynem o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku hrazeny z prostředků státního rozpočtu pouze z části. Zbývající část těchto nákladů je hrazena účastníky trhu s elektřinou a plynem v rámci platby za odebranou MWh elektřiny či plynu z takové distribuční soustavy.
Navrhovaná změna nařízení vlády nepředstavuje zvýšení nároků na státní rozpočet.
Na konci názvu nařízení vlády doporučujeme doplnit slova „ve znění pozdějších předpisů“.
Akceptováno s úpravou.
Do názvu bude doplněno „, ve znění nařízení vlády č. 214/2023 Sb.“.
Ve zvláštní části důvodové zprávy k bodu 5 (§ 13 odst. 4) není uvedeno kompletní zdůvodnění. Oba uvedené odstavce na sebe zjevně nenavazují významově ani gramaticky (první odstavec končí a druhý začíná jakoby uprostřed věty) a nedává tak smysl. Patrně byla nedopatřením část zdůvodnění smazána. Doporučujeme tedy chybějící část doplnit, popř. toto zdůvodnění reformulovat do srozumitelnější podoby.
Akceptováno.
Odůvodnění bodu 5 zní:
Navrhovaná úprava věcně vychází z ustanovení § 14 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny, ve znění pozdějších předpisů. Uvedené ustanovení má za cíl zjednodušit administrativní vyřizování podaných žádostí a postavit na jisto, že relevantní je poslední podaná žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za daný kalendářní měsíc.
Doplnit důvodovou zprávu o závěry z projednání návrhu s významnými subjekty, zejm. společností ČEZ.
Subjekty působící na trhu s elektřinou a plynem jsou nejvýznamněji zastoupeny prostřednictvím HK ČR a SPČR, které byly připomínkovými místy a k návrhu novely nařízení vlády se vyjadřovaly.
MZE
Požadujeme doplnit ustanovení § 9 odst. 4, které se týká obchodníka s elektřinou, o písmeno g), ve kterém bude zakotvena kalkulace ceny v následujících položkách:
1. Přímý materiál,
2. Přímé mzdy,
3. Ostatní přímé náklady,
4. Nepřímé náklady ve skladbě a) Výrobní režie, b) Správní režie a c) Odpisy, u pronajatého majetku výše nájemného,
5. Ostatní náklady,
6. Zisk,
7. Cena celkem.
Rozsah položek uvádíme jako minimum, je možné požadovat kalkulaci ceny podrobnější.
Odůvodnění:
Bez kalkulace ceny, resp. vyčíslení oprávněných nákladů a zisku není možné provést kontrolu správnosti výpočtu. Energetický regulační úřad by tak neměl k dispozici relevantní údaje pro navrhovaný postup podle ustanovení § 9 odst. 7 až 9.
Tento požadavek je zásadní i s ohledem na to, že „Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk se hradí dotací ze státního rozpočtu“. Požadavek na vykazování kalkulaci ceny v členění nákladových položek a zisku jsme rovněž uplatnili ke změně zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Právě tento zákon v ustanovení § 13 upravuje institut prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku při povinnosti zajištění dodávky elektřiny nebo plynu. V této souvislosti jsme požadovali, aby toto ustanovení místo ceny upravovalo „kalkulaci ceny v členění nákladových položek a zisku“. Podle ustanovení § 13 odst. 2 bude prokazatelná ztráta a přiměřený zisk hrazen z dotací ze státního rozpočtu. Pokud není k dispozici kalkulace ceny v členění oprávněných nákladů a zisku, není možné odpovídajícím způsobem dotovat ztrátu a přiměřený zisk dodavateli elektřiny nebo plynu.
Zároveň je nutné v této souvislosti poukázat na to, že např. v případě pitné vody a vody odpadní je struktura kalkulace ceny dána přílohou č. 19 resp. 19a vyhlášky č. 428/2001Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, přičemž se jedná o sběr dat kalkulovaných a skutečných
nákladů a zisku uplatňovaných v rámci ceny pro vodné a stočné od cca 8 tisíc vlastníků a více než 3 tisíc provozovatelů.
Zásadní připomínka
Neakceptováno.
Navrhovaná úprava jde nad rámec věcného obsahu novely nařízení vlády č 463/2022 Sb., kdy se upravuje pouze konečný termín pro možné podání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ze strany obchodníka s elektřinou či plynem. Věcně či materiálně se navrhovaným nařízením vlády jakkoli nezamýšlí měnit obsahové náležitosti žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Taková změna, resp. navrhované rozšíření náležitostí žádosti není podle našeho názoru žádoucí již s ohledem na skutečnost, že doposud nařízení vlády tyto náležitosti nestanovilo a navrhované doplnění by znamenalo změnu podmínek v průběhu období, za které jsou žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ze strany obchodníků s elektřinou či plynem podávány, tj, že by v daném období obchodník za jednu jeho část podával žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku s náležitostmi podle stávajícího nařízení vlády a po zbývající část období, resp. s ohledem na datum nabytí účinnosti navrhovaného nařízení vlády velmi pravděpodobně po velmi malou zbývající část roku 2023 by obchodník s elektřinou či plynem podával předmětnou žádost s náležitostmi v rozsahu navrhované úpravy, čímž by se vytvářela určitá dvojkolejnost.
Pokud by obchodník s elektřinou nedodával elektřinu pouze na ztráty, ale obchodoval by současně s elektřinou na trhu a dodával ji konečným zákazníkům, tak by navrhovaná kalkulace bez stanovení např. klíčů pro alokaci nákladů obchodníka neměla žádnou vypovídací hodnotu. Není přitom známo, že by některý z obchodníků dodával pouze elektřinu na ztráty.
Nařízení vlády č. 463/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci dodávaných na ztráty v distribučních soustavách a o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu na ztráty za stanovené ceny, ve znění nařízení vlády č. 214/2023 Sb., upravuje termín pro podání a náležitosti žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku z činnosti dodávky elektřiny či plynu na ztráty elektřiny či plynu v distribuční soustavě. Obchodník s elektřinou či plynem podává v souladu s § 9 odst. 1 nařízení vlády č. 463/2022 Sb. žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku operátorovi trhu za uplynulý kalendářní měsíc do čtrnáctého pracovního dne po skončení kalendářního měsíce. Dané ustanovení může navozovat dojem, že se jedná o zálohový systém plateb, kdy platby realizované na základě žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za jednotlivé kalendářní měsíce jsou svojí povahou platbami zálohovými, přičemž následně má dojít po skončení kalendářního roku 2023 k jejich vypořádání. Tak tomu ale není, tj. o zálohové platby se nejedná a po skončení kalendářního roku 2023 nebude docházet k žádnému konečnému vyúčtování, resp. finančnímu vyrovnání či vypořádání. Nebude tedy docházet k žádnému konečnému vyčíslení celkové výše prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za celý kalendářní rok a jejich dopočítávání na základě Ministerstvem zemědělství navrhovaných detailních položek.
Předkládaný návrh novely nařízení vlády č. 463/2022 Sb. upravuje pouze konečný termín pro podání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, jeho smyslem je „pouze“ uzavřít časové okno pro podávání žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, které měly být podány za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2023, ale z nějakého důvodu ze strany obchodníka s elektřinou či plynem doposud podány nebyly, jak to umožňuje § 9 odst. 2 nařízení vlády č. 463/2022 Sb. Časové okno pro podávání žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku doposud explicitně uzavřeno nebylo a je tedy třeba s ohledem na právní jistotu všech dotčených účastníků trhu s elektřinou a plynem stanovit pevné konečné termíny pro podání „řádné“ i nové žádosti. Předkladatelem navrhovaná právní úprava naopak nestanoví datum, ke kterému by mělo docházet k nějakému konečnému vypořádání plateb poskytnutých obchodníků s elektřinou či plynem v průběhu roku 2023.
Ministerstvem zemědělství navrhovanou úpravou již není možné docílit zamýšleného záměru, když rozhodné období roku 2023 již uplynulo a převážná většina žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku byla již ze strany obchodníků podána a zadministrována a navrhovaná úprava by tak dopadla pouze na určitou jejich zbytkovou část žádostí, u nichž z nějakého důvodu došlo ke zpoždění při podání, resp. se jedná o žádosti tzv. nové.
Po vysvětlení souhlas s vypořádáním
Dále požadujeme doplnit ustanovení § 9 odst. 5, které se týká obchodníka s plynem, o písmeno g), ve kterém bude rovněž zakotvena kalkulace ceny v položkách jako pro obchodníka s elektřinou.
Odůvodnění:
Bez kalkulace ceny, resp. vyčíslení oprávněných nákladů a zisku není možné provést kontrolu správnosti výpočtu. Energetický regulační úřad by tak neměl k dispozici relevantní údaje pro navrhovaný postup podle ustanovení § 9 odst. 7 až 9.
Tento požadavek je zásadní i s ohledem na to, že „Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk se hradí dotací ze státního rozpočtu“. Požadavek na vykazování kalkulaci ceny v členění nákladových položek a zisku jsme rovněž uplatnili ke změně zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Právě tento zákon v ustanovení § 13 upravuje institut prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku při povinnosti zajištění dodávky elektřiny nebo plynu. V této souvislosti jsme požadovali, aby toto ustanovení místo ceny upravovalo „kalkulaci ceny v členění nákladových položek a zisku“. Podle ustanovení § 13 odst. 2 bude prokazatelná ztráta a přiměřený zisk hrazen z dotací ze státního rozpočtu. Pokud není k dispozici kalkulace ceny v členění oprávněných nákladů a zisku, není možné odpovídajícím způsobem dotovat ztrátu a přiměřený zisk dodavateli elektřiny nebo plynu.
Zároveň je nutné v této souvislosti poukázat na to, že např. v případě pitné vody a vody odpadní je struktura kalkulace ceny dána přílohou č. 19 resp. 19a vyhlášky č. 428/2001Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích, přičemž se jedná o sběr dat kalkulovaných a skutečných
nákladů a zisku uplatňovaných v rámci ceny pro vodné a stočné od cca 8 tisíc vlastníků a více než 3 tisíc provozovatelů.
Zásadní připomínka
Neakceptováno.
Navrhovaná úprava jde nad rámec věcného obsahu novely nařízení vlády č 463/2022 Sb., kdy se upravuje pouze konečný termín pro možné podání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ze strany obchodníka s elektřinou či plynem. Věcně či materiálně se navrhovaným nařízením vlády jakkoli nezamýšlí měnit obsahové náležitosti žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Taková změna, resp. navrhované rozšíření náležitostí žádosti není podle našeho názoru žádoucí již s ohledem na skutečnost, že doposud nařízení vlády tyto náležitosti nestanovilo a navrhované doplnění by znamenalo změnu podmínek v průběhu období, za které jsou žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ze strany obchodníků s elektřinou či plynem podávány, tj, že by v daném období obchodník za jednu jeho část podával žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku s náležitostmi podle stávajícího nařízení vlády a po zbývající část období, resp. s ohledem na datum nabytí účinnosti navrhovaného nařízení vlády velmi pravděpodobně po velmi malou zbývající část roku 2023 by obchodník s elektřinou či plynem podával předmětnou žádost s náležitostmi v rozsahu navrhované úpravy, čímž by se vytvářela určitá dvojkolejnost.
Pokud by obchodník s plynem nedodával plyn pouze na ztráty, ale obchodoval by současně s plynem na trhu a dodával jej konečným zákazníkům, tak by navrhovaná kalkulace bez stanovení např. klíčů pro alokaci nákladů obchodníka neměla žádnou vypovídací hodnotu. Není přitom známo, že by některý z obchodníků dodával pouze plyn na ztráty.
Nařízení vlády č. 463/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci dodávaných na ztráty v distribučních soustavách a o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu na ztráty za stanovené ceny, ve znění nařízení vlády č. 214/2023 Sb., upravuje termín pro podání a náležitosti žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku z činnosti dodávky elektřiny či plynu na ztráty elektřiny či plynu v distribuční soustavě. Obchodník s elektřinou či plynem podává v souladu s § 9 odst. 1 nařízení vlády č. 463/2022 Sb. žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku operátorovi trhu za uplynulý kalendářní měsíc do čtrnáctého pracovního dne po skončení kalendářního měsíce. Dané ustanovení může navozovat dojem, že se jedná o zálohový systém plateb, kdy platby realizované na základě žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za jednotlivé kalendářní měsíce jsou svojí povahou platbami zálohovými, přičemž následně má dojít po skončení kalendářního roku 2023 k jejich vypořádání. Tak tomu ale není, tj. o zálohové platby se nejedná a po skončení kalendářního roku 2023 nebude docházet k žádnému konečnému vyúčtování, resp. finančnímu vyrovnání či vypořádání. Nebude tedy docházet k žádnému konečnému vyčíslení celkové výše prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za celý kalendářní rok a jejich dopočítávání na základě Ministerstvem zemědělství navrhovaných detailních položek.
Předkládaný návrh novely nařízení vlády č. 463/2022 Sb. upravuje pouze konečný termín pro podání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, jeho smyslem je „pouze“ uzavřít časové okno pro podávání žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, které měly být podány za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2023, ale z nějakého důvodu ze strany obchodníka s elektřinou či plynem doposud podány nebyly, jak to umožňuje § 9 odst. 2 nařízení vlády č. 463/2022 Sb. Časové okno pro podávání žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku doposud explicitně uzavřeno nebylo a je tedy třeba s ohledem na právní jistotu všech dotčených účastníků trhu s elektřinou a plynem stanovit pevné konečné termíny pro podání „řádné“ i nové žádosti. Předkladatelem navrhovaná právní úprava naopak nestanoví datum, ke kterému by mělo docházet k nějakému konečnému vypořádání plateb poskytnutých obchodníků s elektřinou či plynem v průběhu roku 2023.
Ministerstvem zemědělství navrhovanou úpravou již není možné docílit zamýšleného záměru, když rozhodné období roku 2023 již uplynulo a převážná většina žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku byla již ze strany obchodníků podána a zadministrována a navrhovaná úprava by tak dopadla pouze na určitou jejich zbytkovou část žádostí, u nichž z nějakého důvodu došlo ke zpoždění při podání, resp. se jedná o žádosti tzv. nové.
Po vysvětlení souhlas s vypořádáním
MV
K nadpisu:
S ohledem na skutečnost, že předmětné nařízení již bylo jednou novelizováno, je třeba v nadpisu za slovo „ceny“ doplnit slova „, ve znění nařízení vlády č. 214/2023 Sb.“.
Akceptováno.
K čl. I bodu 2 – k textu novelizačního bodu:
Pasáž „se za slovo „odstavce 1“ vkládají“ navrhujeme nahradit pasáží „se za slova „odstavce 1“ vkládají“.
Akceptováno.
MZD
K bodu 5 Zvláštní části Odůvodnění.
Doporučujeme zrevidovat obsah bodu 5 především vzhledem k textu mezi prvním a druhým odstavcem.
Akceptováno.
Odůvodnění bodu 5 zní:
Navrhovaná úprava věcně vychází z ustanovení § 14 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny, ve znění pozdějších předpisů. Uvedené ustanovení má za cíl zjednodušit administrativní vyřizování podaných žádostí a postavit na jisto, že relevantní je poslední podaná žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za daný kalendářní měsíc.
SPCR
K §9 odst. (9)
Navrhujeme text doplnit následovně:
„(9) Sdělil-li Energetický regulační úřad podle § 19f odst. 5 věty první energetického zákona pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku po ověření údajů z žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podané podle odstavce 8, podává obchodník s elektřinou nebo plynem opravnou novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 19f odst. 5 věty třetí energetického zákona nejpozději do 22. května 2024.“
Akceptováno.
V Praze dne 12. ledna 2024
Vypracoval: Ing. Bc. Stanislav Brejcha Podpis:
Stránka 2 (celkem 2)