Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNCXZCF3MH najdete zde
IV.
ODŮVODNĚNÍ
I) Obecná část
A) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY, ODŮVODNĚNÍ JEJÍCH HLAVNÍCH PRINCIPŮ
· Název
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 463/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci dodávaných na ztráty v distribučních soustavách a o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu na ztráty za stanovené ceny, ve znění nařízení vlády č. 214/2023 Sb.
· Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností
Jedná se o návrh nařízení vlády, který novelizuje nařízení vlády č. 463/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci dodávaných na ztráty v distribučních soustavách a o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu na ztráty za stanovené ceny, ve znění nařízení vlády č. 214/2023 Sb. (dále jen „nařízení vlády č. 463/2022 Sb.“).
Nařízení vlády č. 463/2022 Sb. bylo vydáno na základě ustanovení § 19d odst. 1 a 4 a § 19f odst. 8 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 287/2022 Sb. (dále jen „energetický zákon“), která umožňují vládě v případě, že nastane mimořádná tržní situace, stanovit nařízením ceny elektřiny nebo plynu a podmínky pro uplatnění stanovených cen. Nařízení vlády č. 463/2022 Sb. tak stanovilo ceny elektřiny a plynu dodávaného obchodníkem s elektřinou nebo plynem provozovateli distribuční soustavy (dále jen „PDS“) na ztráty elektřiny nebo plynu v distribuční soustavě, rozsah dodávky elektřiny nebo plynu na ztráty, ve kterém se stanovené ceny elektřiny a plynu uplatní, a další podmínky uplatnění stanovených cen elektřiny a plynu na ztráty, a to pro období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023. Dále také stanovilo postupy při výpočtu a úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku obchodníkům s elektřinou nebo plynem, kteří PDS dodávají elektřinu nebo plyn na ztráty.
Ztrátami v distribuční soustavě je třeba rozumět úbytek elektřiny/plynu způsobený jak z technických důvodů (v důsledku fyzikálních vlastností elektřiny/plynu jako např. vznik tepelné energie v důsledku průchodu elektřiny vodiči nebo netěsnosti v plynovodním potrubí), tak i z dalších důvodů (např. nezjištěné neoprávněné odběry, nepřesnosti měření v soustavě podle technických vlastností měřících zařízení atd.). Jedná se tak o množství elektřiny či plynu, které je do distribuční soustavy dodáno nad rámec množství elektřiny nebo plynu, jež je odebráno z distribuční soustavy ze strany zákazníků, resp. účastníků trhu s elektřinou a plynem.
V oblasti plynárenství se postupy podle nařízení vlády č. 463/2022 Sb. vztahují i na technologickou vlastní spotřebu plynu PDS, protože v regulaci cen služby distribuční soustavy v plynárenství se přistupuje k této spotřebě plynu obdobně jako ke ztrátám v distribuční soustavě. Technologická vlastní spotřeba je tedy uvažována z hlediska nákladů PDS a eviduje se samostatně na virtuálním odběrném místě určeném pro technologickou vlastní spotřebu obdobně jako v případě ztrát plynu. Technologickou vlastní spotřebou plynu se rozumí např. spotřeba plynu na vyhřívání regulačních nebo kompresních stanic.
Cílem přijetí nařízení vlády č. 463/2022 Sb. bylo zachovat ceny zajišťování distribuce elektřiny a plynu na úrovni roku 2022, aby nedocházelo k negaci efektu zastropování obchodní části cen energií. Nárůst velkoobchodních cen elektřiny a plynu totiž zvyšuje náklady PDS na nákup elektřiny/plynu na ztráty v distribuční soustavě. Aby se tento nárůst cen neprojevil v růstu regulované ceny za použití sítí distribuční soustavy a ceny za distribuované množství elektřiny, resp. ceny za distribuovaný/odebraný plyn (protože s předpokladem zastropování cen elektřiny a plynu na ztráty stanovil Energetický regulační úřad – dále jen „ERÚ“ – na rok 2023 ceny za zajišťování distribuce elektřiny a ceny služby distribuce plynu zhruba na úrovni roku 2022), bylo zapotřebí zastropovat nařízením vlády č. 463/2022 Sb. výši cen elektřiny a plynu na ztráty v distribučních soustavách.
Nařízení vlády č. 463/2022 Sb. bylo novelizováno nařízením vlády č. 214/2023 Sb., které nabylo účinnosti ke dni 1. července 2023, a kterým došlo zejména k úpravě stávajícího způsobu výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku z činnosti dodávky elektřiny na ztráty elektřiny v lokálních distribučních soustavách, neboť provozovatel lokální distribuční soustavy zajišťuje nákup elektřiny na ztráty v jím provozované lokální distribuční soustavě často odlišným postupem, než je tomu v případě provozovatelů regionálních distribučních soustav, kdy cena elektřiny na krytí ztrát v lokální distribuční soustavě je v určitých případech nakupována za nižší cenu, než je výše ceny elektřiny pro vyhodnocení ceny za nedodržení účiníku stanovená ERÚ pro rok 2023. Byl tedy upraven výpočet prokazatelné ztráty tak, aby výše poskytnuté kompenzace odpovídala skutečně vynaloženým nákladům. Uvedené novelizační nařízení vlády dále upravilo odlišný způsob stanovení jednotkové výše prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku z činnosti dodávky elektřiny na ztráty elektřiny v distribuční soustavě v případech, kdy provozovatel (ať už regionální nebo lokální) distribuční soustavy sjednal cenu elektřiny na ztráty elektřiny v distribuční soustavě s obchodníkem s elektřinou po 30. červnu 2023 a přineslo dílčí úpravu v oblasti stanovení lhůt pro vyřízení žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku.
Předkládaným návrhem nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 463/2022 Sb., ve znění nařízení vlády č. 214/2023 Sb., se navrhuje upravit konkrétní nejzazší možný termín pro podání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku operátorovi trhu tak, aby celý proces podávávání a navazujícího vyřizování žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku byl určitým způsobem ohraničen v čase a bylo postaveno na jisto, že bude po uplynutí určité předem jasně stanovené lhůty ukončen.
Navrhované nařízení vlády tedy stanoví jednak nejzazší možný termín pro podání „řádné“ (nikoli nové žádosti – viz níže) žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Tuto žádost lze ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 stávajícího nařízení vlády podat za uplynulý kalendářní měsíc do čtrnáctého pracovního dne po skončení kalendářního měsíce, přičemž podle § 9 odst. 2 stávajícího nařízení vlády platí, že podá-li obchodník s elektřinou či plynem žádost po tomto termínu, vyřizuje se taková žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku jako žádost podaná v následujícím měsíci. Což fakticky znamená, že obchodník s elektřinou je oprávněn podat žádost za daný kalendářní měsíc kdykoli později. Navrhuje se tedy stanovit konečný termín pro podání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, a to pevným datem, kterým je 20. únor 2024. Tento termín se navrhuje stanovit obdobně, jako je tomu v případě nařízení vlády č. 5/2023 Sb., o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny, ve znění pozdějších předpisů, které v ustanovení § 10 odst. 10 obdobně stanoví termín pro podání žádosti o úhradu měsíční kompenzace za dodávku elektřiny nebo plynu v období roku 2023, a to nejpozději do 20. února 2024. Tento termín představuje měsíční rezervu oproti předpokládané standardní žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v lednu 2024 za prosinec 2023, avšak zároveň s cílem časově možnost podávání těchto žádostí nepřiměřeně neprodlužovat.
Navrhované nařízení vlády je dále předkládáno rovněž s ohledem na skutečnost, že obchodník s elektřinou či plynem je oprávněn podat novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ve smyslu ustanovení § 19f odst. 5 energetického zákona, a to v návaznosti na dvě energetickým zákonem předvídané situace.
V prvním případě je tak obchodník s elektřinou či plynem oprávněn učinit, tj. podat novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, v případě, že ERÚ sdělil operátorovi trhu pochybnost o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku v předchozí žádosti obchodníka s elektřinou či plynem podle § 19f odst. 5 věty první energetického zákona. Operátor trhu v takovém případě vyzve obchodníka s elektřinou či plynem k úpravě výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo k prokázání správnosti výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a neprodleně předá ERÚ novou žádost obchodníka s elektřinou či plynem. Jedná se o tzv. opravnou novou žádost (§ 19f odst. 5 věta třetí energetického zákona).
Ve druhém případě je obchodník s elektřinou či plynem oprávněn podat novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ve smyslu § 19f odst. 5 věty poslední energetického zákona. Jedná se o novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podávanou v případě, že ERÚ v důsledku přetrvávajících pohybností rozhodnutím poskytnutí požadované úhrady prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku zcela nebo zčásti zakáže.
Z uvedeného je zřejmé, že je potřebné nařízením vlády upravit rovněž konečný termín pro podávání nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, ať se již jedná o tzv. opravnou novou žádost ve smyslu § 19f odst. 5 věty třetí energetického zákona, nebo novou žádost ve smyslu § 19f odst. 5 věty poslední energetického zákona. V opačném případě by mohlo ad absurdum docházet k řetězení nových žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku bez potřebného omezení v čase.
Navrhuje se tedy doplnit ustanovení, které stanoví nejzazší termín pro podání opravné nové žádosti v případě, že ERÚ sdělil pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 19f odst. 5 věty první energetického zákona. V takovém případě by byl obchodník s elektřinou nebo plynem oprávněn podat opravnou novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nejpozději do 20. března 2024. Navrhované ustanovení doplňuje stávající úpravu podle § 9 odst. 2 a § 10 odst. 2 stávajícího nařízení vlády, když stanoví konečné datum, do kterého lze opravnou novou žádost podat.
Dále se navrhuje doplnit ustanovení, které stanoví nejzazší termín pro podání nové žádosti podle § 19f odst. 5 věty poslední energetického zákona v případě, že ERÚ rozhodnutím zakázal poskytnutí úhrady prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku zcela nebo části, a to nejpozději do 19. dubna 2024. Navrhované ustanovení současně vychází z účelového výkladu ustanovení § 19f odst. 5 věta poslední energetického zákona, tj. že dané ustanovení dovoluje podání pouze jedné nové žádosti následně po rozhodnutí ERÚ, kterým poskytnutí úhrady prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku zcela nebo z části zakázal. Opačný výklad by vedl k absurdním závěrům a vytvářel by prostor pro potenciální řetězení nových žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ze strany obchodníků, které by fakticky nebylo v čase jakkoli ohraničeno žádným konečným termínem, po jehož uplynutí by nebylo možné žádost podat. Z toho důvodu i toto nařízení vlády upravuje možnost obchodníka s elektřinou či plynem podat novou žádost podle § 19f odst. 5 věta poslední energetického zákona pouze jednou.
Na toto navrhované ustanovení dále navazuje ustanovení umožňující obchodníkovi s elektřinou či plynem podat ještě jednu opravnou novou žádost, pakliže by ERÚ měl po ověření údajů z takové nové žádosti a poskytnutých podkladů pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku. Navrhované ustanovení stanoví, že nejzazším termínem pro podání takové opravné nové žádosti je datum 22. května 2024.
konec lhůty pro podání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku
20.02.2024
konec lhůty pro provedení ověření údajů z žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ze strany ERÚ
27.02.2024
konec lhůty pro podání opravné nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku
20.03.2024
konec lhůty pro provedení ověření údajů z opravné nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ze strany ERÚ
27.03.2024
konec lhůty pro podání nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku
19.04.2024
konec lhůty pro provedení ověření údajů z nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ze strany ERÚ
26.04.2024
konec lhůty pro podání opravné nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku
22.05. 2024
konec lhůty pro provedení ověření údajů z opravné nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ze strany ERÚ
29.05.2024
B) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY SE ZÁKONEM, K JEHOŽ PROVEDENÍ JE NAVRŽENA, VČETNĚ SOULADU SE ZÁKONNÝM ZMOCNĚNÍM K JEJÍMU VYDÁNÍ
Návrh nařízení vlády je v souladu s energetickým zákonem, k jehož provedení má sloužit. Návrh nařízení vlády vychází z rozsahu zákonného zmocnění vlády k vydání tohoto předpisu. Návrh nařízení vlády je v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky.
C) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S PŘEDPISY EVROPSKÉ UNIE, JUDIKATUROU SOUDNÍCH ORGÁNŮ EVROPSKÉ UNIE A OBECNÝMI ZÁSADAMI PRÁVA EVROPSKÉ UNIE
Návrh nařízení vlády obsahuje úpravu nejzazšího termínu pro podání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku z činnosti dodávky elektřiny nebo plynu na ztráty elektřiny nebo plynu v distribuční soustavě a úpravu nejzazšího termínu pro podání a tedy i následné vyřízení opravné nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku obchodníka s elektřinou nebo plynem podle § 19f odst. 5 věty třetí energetického zákona a nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 19f odst. 5 věty poslední energetického zákona. Návrh nařízení vlády nepředstavuje změnu stávajícího režimu veřejné podpory spočívající ve stanovení cen elektřiny a plynu na ztráty a poskytování kompenzací obchodníkům s elektřinou a plynem za dodávky elektřiny a plynu na ztráty za stanovenou cenu, který již byl oznámen Evropské komisi. Návrh nařízení vlády bude oznámen Evropské komisi během probíhajícího notifikačního procesu.
Návrh nařízení vlády není v rozporu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani obecnými zásadami práva Evropské unie.
D) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU A ODŮVODNĚNÍ NEZBYTNOSTI JEHO ZMĚNY
Nařízení vlády č. 463/2022 Sb., ve znění nařízení vlády č. 214/2023 Sb., nyní stanovuje ceny elektřiny a plynu dodávaného obchodníkem s elektřinou nebo plynem PDS na ztráty elektřiny nebo plynu v distribuční soustavě, rozsah dodávky elektřiny nebo plynu na ztráty, ve kterém se stanovené ceny elektřiny a plynu uplatní, a další podmínky uplatnění stanovených cen elektřiny a plynu na ztráty, a to pro období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023. Dále také stanovuje postupy při podání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku obchodníkům s elektřinou nebo plynem, kteří PDS dodávají elektřinu nebo plyn na ztráty, a lhůty pro jejich vyřízení, resp. dílčím způsobem upravuje postup při podání tzv. opravné nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku.
Žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku lze ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 stávajícího nařízení vlády podat za uplynulý kalendářní měsíc do čtrnáctého pracovního dne po skončení kalendářního měsíce, přičemž podle § 9 odst. 2 stávajícího nařízení vlády platí, že podá-li obchodník s elektřinou či plynem žádost po tomto termínu, vyřizuje se taková žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku jako žádost podaná v následujícím měsíci. Obchodník s elektřinou či plynem je oprávněn dále podat rovněž novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ve smyslu ustanovení § 19f odst. 5 energetického zákona, a to konkrétněji tzv. opravnou novou žádost (podle § 19f odst. 5 věta třetí energetického zákona) podanou obchodníkem s elektřinou či plynem v případě, že ERÚ sdělil operátorovi trhu pochybnost o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku v předchozí žádosti obchodníka s elektřinou či plynem, a novou žádost (podle § 19f odst. 5 věta poslední energetického zákona) podanou obchodníkem s elektřinou či plynem v případě, že ERÚ rozhodnul o zákazu poskytnout úhradu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku zcela nebo zčásti. Ve vztahu k opravné nové žádosti stávající nařízení vlády č. 463/2022 Sb., ve znění nařízení vlády č. 214/2023 Sb., obsahuje dílčí úpravy lhůty pro vyřízení takové žádosti, když v § 10 odst. 2 stanoví, že v případě nové žádosti obchodníka s elektřinou nebo plynem podle § 19f odst. 5 věty třetí energetického zákona se postupuje podle § 9 odst. 2 obdobně, tedy jinými slovy je tato opravná nová žádost se vyřizuje v termínech jako žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za následující kalendářní měsíc po podání žádosti.
Stávající nařízení vlády č. 463/2022 Sb., ve znění nařízení vlády č. 214/2023 Sb., však nestanoví nejzazší možný termín pro podání žádosti či nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Předkládaným nařízením vlády se tedy navrhuje upravit konečný či nejzazší možný termín pro podání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a (opravné) nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku operátorovi trhu tak, aby celý proces podávávání a navazujícího vyřizování žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku byl určitým způsobem ohraničen v čase a bylo postaveno na jisto, že bude po uplynutí určité lhůty ukončen.
E) PŘEDPOKLÁDANÝ HOSPODÁŘSKÝ A FINANČNÍ DOPAD NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NA STÁTNÍ ROZPOČET, OSTATNÍ VEŘEJNÉ ROZPOČTY, NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na státní rozpočet, neboť pouze stanoví nejzazší možný termín pro podání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku.
Návrh nařízení vlády nemá dopad na podnikatelské prostředí. Navrhované konkrétní nejzazší termíny, v nichž je obchodník s elektřinou či plynem oprávněn podat žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, naopak pozitivně přispívají k právní jistotě dotčených účastníků trhu.
F) ZHODNOCENÍ SOCIÁLNÍCH DOPADŮ, VČETNĚ DOPADŮ NA SPECIFICKÉ SKUPINY OBYVATEL, ZEJMÉNA OSOBY SOCIÁLNĚ SLABÉ, OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A NÁRODNOSTNÍ MENŠINY, DOPADŮ NA OCHRANU PRÁV DĚTÍ A DOPADŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Návrh nařízení vlády nemá žádný dopad na obyvatelstvo (na principu, že vysoké ceny elektřiny a plynu na trhu, které by jinak byly zahrnovány do cen služby distribuční soustavy v elektroenergetice a plynárenství, nebudou reflektovány ve zvýšení koncových cen elektřiny a plynu pro zákazníky, se návrhem nařízení vlády nic nemění).
Návrh nařízení vlády nemá negativní vliv na životní prostředí.
G) ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ZÁKAZU DISKRIMINACE A VE VZTAHU K ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN
Navrhované řešení nemá negativní vliv na rovné postavení mužů a žen, nemá negativní vliv na osoby sociálně slabé či osoby se zdravotním postižením ani na národnostní menšiny. Navrhované řešení není v rozporu se zásadou zákazu diskriminace a nelze předpokládat, že by důsledkem jeho přijetí mohla být přímá či nepřímá diskriminace nebo narušení rovnosti mužů a žen.
H) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ SOUKROMÍ A OSOBNÍCH ÚDAJŮ
Návrh nařízení vlády nebude mít žádné negativní dopady na oblast ochrany soukromí a osobních údajů.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů, a rovněž s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.
Předkládaná právní úprava respektuje právní rámec ochrany a zpracování osobních údajů a jeho jednotlivé parametry.
I) ZHODNOCENÍ KORUPČNÍCH RIZIK
Návrh nařízení vlády nepředpokládá založení korupčních rizik ani jejich nárůst. Předložený návrh nařízení vlády nezakládá, vzhledem ke svému technickému obsahu, žádná korupční rizika, ale toliko provádí ustanovení energetického zákona.
J) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NA BEZPEČNOST NEBO OBRANU STÁTU
Navrhovaná právní úprava nemá vztah k bezpečnosti nebo obraně státu, a nemá tudíž žádné dopady na uvedené oblasti.
K) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NA RODINY
Návrh nařízení vlády nemá žádné dopady na rodiny.
L) ZHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH DOPADŮ
Návrh nařízení vlády nemá žádné územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky.
M) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY SE ZÁSADAMI DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÉ LEGISLATIVY
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se Zásadami digitálně přívětivé legislativy.
N) HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
Z důvodu časové naléhavosti, kdy se v souladu s pravidlem obsaženým v § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, navrhuje nabytí účinnosti návrhu nařízení vlády k 1. lednu 2024, a vzhledem k tomu, že návrh obsahuje převážně ustanovení technického charakteru, bylo podle čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády na základě dopisu ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády JUDr. MgA. Michala Šalomouna, Ph.D. pod č. j. 52731/2023-UVCR upuštěno od povinnosti zpracovat hodnocení dopadů regulace.
II) Zvláštní část
K čl. I
K bodu 1 (§ 9 odst. 1)
Smyslem daného ustanovení je zakotvit pevně nejzazší možný termín pro podání měsíční „řádné“ žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, tj. žádosti, která není opravnou novou žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 19f odst. 5 věty třetí energetického zákona, ani novou žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ve smyslu § 19f odst. 5 věty poslední energetického zákona. Navrhované ustanovení rovněž specifikuje, že se jedná o žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podanou za období vymezené v ustanovení § 2 odst. 2 nařízení vlády, tj, za období od 1.1.2023 do 31.12.2023.
Navrhovaná úprava konečného termínu, do kterého je možné ze strany obchodníka s elektřinou či plynem žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podat, současně vychází z termínu, který je stanoven v nařízení vlády č. 5/2023 Sb., o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny, ve znění pozdějších předpisů, které rovněž v ustanovení § 10 odst. 10 upravuje konkrétní konečný termín pro podání žádosti o úhradu měsíční kompenzace za dodávku elektřiny nebo plynu v období roku 2023, a to obdobně nejpozději do 20. února 2024. Tento termín představuje měsíční rezervu oproti předpokládané standardní žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v lednu 2024 za prosinec 2023, avšak zároveň s cílem časově možnost podávání těchto žádostí nepřiměřeně neprodlužovat.
K bodu 2 (§ 9 odst. 2)
Navrhované doplnění reflektuje navrhované změny v odstavci 1. Ustanovení § 9 odst. 1 stávajícího nařízení vlády stanoví, že žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku lze podat za uplynulý kalendářní měsíc do čtrnáctého pracovního dne po skončení kalendářního měsíce, přičemž podle § 9 odst. 2 stávajícího nařízení vlády platí, že podá-li obchodník s elektřinou či plynem žádost po tomto termínu, vyřizuje se taková žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku jako žádost podaná v následujícím měsíci. Což fakticky znamená, že obchodník s elektřinou je oprávněn podat žádost za daný kalendářní měsíc kdykoli později. S ohledem na to, že se v odstavci 1 nově navrhuje stanovit nejzazší termín pro podání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku na 20. února 2024, navrhuje se v odstavci 2 daného ustanovení upravit, že se jím stanovený postup nevztahuje na případ, kdy by žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku byla ze strany obchodníka s elektřinou či plynem podána po 20. únoru 2024. Navrhované doplnění explicitně stanoví, že postup podle odstavce 2 věty první se nepoužije na žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podané po pevně stanoveném nejzazším termínu.
Navrhované doplnění dále výslovně upravuje, že postup podle odstavce 2 věty první se nepoužije rovněž na nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ve smyslu § 19f odst. 5 EZ, tj. jak pro opravnou novou žádost podle § 19f odst. 5 věty třetí (podávanou poté, co ERÚ vyslovil pochybnosti o správnosti žádosti), tak na novou žádost podle § 19f odst. 5 věty poslední EZ, kterou obchodník může podat poté, co ERÚ poskytnutí úhrady prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku zcela nebo zčásti zakázal. Tyto nové žádosti mají své specifické termíny upravené v nově navrhovaných odstavcích 7, 8 a 9.
K bodu 3 (§ 9 odst. 7, 8 a 9)
Ustanovení § 9 se navrhuje doplnit o nové odstavce 7 až 9, které upravují nejzazší možný termín pro podání nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ze strany obchodníka s elektřinou či plynem. EZ v ustanovení § 19f odst. 5 upravuje dvě formy nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Jedná se o tzv. opravnou novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ve smyslu ustanovení § 19f odst. 5 věty třetí EZ, kterou obchodník s elektřinou či plynem může podat v případě, že ERÚ sdělil operátorovi trhu pochybnost o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku v předchozí žádosti obchodníka s elektřinou či plynem. A dále se jedná o novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ve smyslu § 19f odst. 5 věty poslední energetického zákona, kterou může obchodník s elektřinou či plynem podat v případě, že ERÚ v důsledku přetrvávajících pohybností rozhodnutím poskytnutí požadované úhrady prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku zcela nebo zčásti zakáže.
Navrhuje se tedy doplnit ustanovení nového odstavce 7, které stanoví nejzazší termín pro podání opravné nové žádosti v případě, že ERÚ sdělil pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 19f odst. 5 věty první energetického zákona. V takovém případě by byl obchodník s elektřinou nebo plynem oprávněn podat opravnou novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nejpozději do 20. března 2024. Navrhované ustanovení doplňuje stávající úpravu podle § 9 odst. 2 a § 10 odst. 2 stávajícího nařízení vlády, když stanoví konečné datum, do kterého lze opravnou novou žádost podat.
Dále se navrhuje doplnit ustanovení nového odstavce 8, které stanoví nejzazší termín pro podání nové žádosti podle § 19f odst. 5 věty poslední energetického zákona v případě, že ERÚ rozhodnutím zakázal poskytnutí úhrady prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku zcela nebo části, a to nejpozději do 19. dubna 2024. Navrhované ustanovení současně vychází z účelového výkladu ustanovení § 19f odst. 5 věta poslední energetického zákona, tj. že dané ustanovení dovoluje podání pouze jedné nové žádosti následně po rozhodnutí ERÚ, kterým poskytnutí úhrady prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku zcela nebo z části zakázal. Opačný výklad by vedl k absurdním závěrům a vytvářel by prostor pro potenciální řetězení nových žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ze strany obchodníků, které by fakticky nebylo v čase jakkoli ohraničeno žádným konečným termínem, po jehož uplynutí by nebylo možné žádost podat. Z toho důvodu i toto nařízení vlády upravuje možnost obchodníka s elektřinou či plynem podat novou žádost podle § 19f odst. 5 věta poslední energetického zákona pouze jednou.
Na toto navrhované ustanovení dále navazuje ustanovení nového odstavce 9, podle kterého může obchodník s elektřinou či plynem podat ještě jednu opravnou novou žádost, pakliže by ERÚ měl po ověření údajů z takové nové žádosti podle předchozího odstavce a poskytnutých podkladů pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku. Navrhované ustanovení stanoví, že nejzazším termínem pro podání takové opravné nové žádosti je datum 22. května 2024.
K bodu 4 (§ 10 odst. 2)
Jedná se o úpravu, která zpřesňuje stávající znění nařízení vlády z důvodu zavedení legislativní zkratky „opravná nová žádost“ v nově navrhovaném ustanovení § 9 odst. 7.
K bodu 5 (§ 13 odst. 4)
Navrhovaná úprava věcně vychází z ustanovení § 14 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny, ve znění pozdějších předpisů. Pro
ačkoli je otázkou, zda je třeba tyto situace řešit, neboť z nám dostupných informací ERÚ zatím do této doby rozhodnutí, kterým by úhradu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku zcela nebo z části zakázal, nevydal, a pokud jde o vyslovení pochybností o správnosti žádosti, ERÚ tak učinil zatím pouze v jednom případě.
K čl. II
Navrhuje se nabytí účinnosti návrhu nařízení vlády k 1. lednu 2024, tedy v souladu s obecným pravidlem obsaženým v § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, podle kterého nabývají právní předpisy účinnosti k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
1