Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNCYGQZ2GF najdete zde


                IV.

O D Ů V O D N Ě N Í

OBECNÁ ČÁST

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejich hlavních principů, zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 80/2023 Sb., o stanovení podmínek agroenvironmentálně-klimatických opatření, a nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, je předkládán v návaznosti na programové období Společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“) 2023-2027, které je v České republice realizováno od roku 2023 prostřednictvím Strategického plánu SZP. Nařízení vlády zohledňuje jednak potřebu upřesnění vybraných podmínek pro poskytování dotací zjištěnou v průběhu administrace agroenvironmentálně-klimatických opatření, zároveň i doplňuje nové podopatření omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě.   

Strategický plán SZP České republiky na období 2023 až 2027 podléhá schvalovacímu procesu Evropské komise a na jeho základě je možné čerpat dotace z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova,
a to prostřednictvím implementovaných opatření. Strategický plán SZP byl dne 24. listopadu 2022 schválen Evropskou komisí prováděcím rozhodnutím. Podrobné podmínky opatření, které mají charakter platby na plochu nebo platby na hospodářská zvířata, jsou předmětem jednotlivých nařízení vlády.

Nařízení vlády č. 80/2023 Sb. upravuje podmínky pro poskytování plateb podle čl. 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013. 

Agroenvironmentálně-klimatická opatření jsou způsoby zemědělského hospodaření šetrné ke složkám životního prostředí. Nařízením vlády č. 80/2023 Sb. je umožněno poskytování podpory zemědělského hospodaření v agroenvironmentálně-klimatických opatřeních tím, že stanoví bližší podmínky provádění opatření v souladu s níže uvedenými obecně závaznými a přímo použitelnými předpisy Evropské unie. 

Hlavním cílem předkládaného nařízení vlády je jak doplnění nového podopatření omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě, tak zpřesnění podmínek pro poskytování dotací a zároveň reaguje na zjištění z administrace podpor podle nařízení vlády č. 80/2023 Sb. Navrhované změny se týkají úprav odpočtů za neprodukční plochy (princip zabránění dvojímu financování za souběh s podmínkami DZES a celofaremní ekoplatbou) u vybraných podopatření. V případě podopatření Ošetřování extenzivních travních porostů je navrhováno ve výjimečných případech změnit závazek z titulu Horské suchomilné louky nehnojené na hnojenou variantu.

Dalším cílem předkládaného návrhu nařízení vlády je úprava podmínek dobíhajících agroenvironmentálně-klimatických závazků z programového období 2015-2022 tak, aby žadatelé o dotaci nebyli vystaveni riziku neposkytnutí dotace, resp. jejímu vrácení, v souvislosti s plněním nových podmínek pro poskytnutí ekoplatby v rámci přímých plateb.

Dotace v rámci nařízení vlády č. 80/2023 Sb. je poskytována na hektar způsobilé zemědělské půdy a kompenzuje dodatečné náklady a ušlé příjmy vzniklé zvýšenými náklady plynoucími z období plnění víceletých podmínek na dodržení příslušného způsobu hospodaření.

Žadatelem o dotaci na agroenvironmentálně-klimatická opatření může být fyzická nebo právnická osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů a plní podmínky pro poskytnutí dotace.

Příslušným orgánem, který žadatelům poskytuje dotace z prostředků Evropské unie je Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“) podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zemědělství“), a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Fondu“).

Některé z navrhovaných změn jsou předmětem modifikace Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období 2023-2027, která byla oficiálně předložena Evropské komisi dne 5. září 2023. Návrh nařízení vlády byl dne 18. října 2023 projednán Pracovní skupinou Monitorovacího výboru Strategického plánu SZP.

Tento legislativní úkol Ministerstva zemědělství je obsažen v podkladech Ministerstva zemědělství ze září 2023 k návrhu Plánu legislativních prací vlády na rok 2024 s termínem předložení na Úřad vlády do konce února 2024 a s návrhem nezpracovávat závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA).


Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání

Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonem o zemědělství a v souladu se zákonem o Fondu, k jejichž provedení se navrhuje.

Návrh nařízení vlády je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 2c odst. 5 zákona o zemědělství, a rovněž je v souladu s § 1 odst. 3 zákona Fondu.


Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie, s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie

Právní úprava nařízení vlády č. 80/2023 Sb. je v souladu s následujícími přímo použitelnými a bezprostředně aplikovatelnými nařízení Evropské unie, kterými jsou:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021,
kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP)
a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU)
č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021
o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2289 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115
o předkládání obsahu strategických plánů SZP a o elektronickém systému pro bezpečnou výměnu informací, 
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2290 ze dne 21. prosince 2021, který se stanoví pravidla pro metody výpočtu společných ukazatelů výstupů a výsledků stanovených v příloze I nařízení (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoje venkova (EZFRV) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a EU č. 1307/2013,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o dodatečné požadavky na některé typy intervencí stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027 podle uvedeného nařízení, jakož i pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 o pravidla týkající
se platebních agentur a dalších subjektů, finančního řízení, schválení účetní závěrky, jistot a použití eura,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, kontroly, jistoty a transparentnost,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1172 ze dne 4. května 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky a uplatňování a výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1173 ze dne 31. května 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky, a
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů.

Nařízení orgánů Evropské unie jsou po přistoupení České republiky k Evropské unii přímo použitelná. Návrh nařízení vlády se proto zaměřuje pouze na ty specifické otázky, které souvisí s implementací agroenvironmentálně-klimatických opatření a jejichž úprava je právem Evropské unie členským státům přikázána nebo umožněna. Proto je předkládaným návrhem nařízení vlády adaptován pouze následující právní předpis:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021
o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění.

Předkládaný návrh nařízení vlády není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásada právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).

Na základě těchto skutečností je možné návrh nařízení vlády hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

V souladu s výše uvedenými nařízeními Evropské unie byl za Českou republiku zpracován návrh Strategického plánu SZP, který byl dne 24. listopadu 2022 schválen prováděcím rozhodnutím Komise č. C(2022) 8338 final. Dne 5. září 2023 byla předložena 1. modifikace Strategického plánu SZP 2023-2027. Úpravy navrhované v této modifikaci jsou zohledněny v rámci předkládaného návrhu nařízení vlády. 


Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí České republiky

Předkládaný návrh nařízení vlády vychází z alokace Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) určené pro Českou republiku a doplněné kofinancováním ze státního rozpočtu.

Přidělené finanční alokace EZFRV pro daný členský stát uvádí příloha XI nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 a po započtení finančních prostředků převedených z 1. pilíře SZP činí 1,4 mld. EUR. Kofinancování ze státního rozpočtu ve výši 
65 % celkových veřejných výdajů (2,4 mld. EUR) je stanoveno usnesením vlády č. 925 ze dne 25. října 2021 a je v souladu s čl. 91 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. Celková částka na rozvoj venkova (zdroje Evropské unie a České republiky) tedy činí přibližně 3,8 mld. EUR.

Celková finanční alokace na opatření AEKO v období 2023 – 2027 činí 754 mil. EUR (orientační přepočet kurzem ve výši 24,5 CZK/EUR činí 18,5 mld. Kč), z toho 490 mil. EUR (orientačně 12 mld. Kč) je kofinancováno z národních zdrojů a 264 mil. EUR (orientačně 6,5 mld Kč) ze zdrojů Evropské unie. Financování je s ohledem na strukturu Strategického plánu SZP tvořeno alokacemi na jednotlivá dílčí podopatření, viz následující tabulka. Výměra podpořená tímto opatřením tvoří přibližně 1 mil. ha zemědělské půdy ročně.


	 
	 celkem 
(mil. EUR)
	zdroje EU
 (mil. EUR)
	zdroje ČR 
(mil. EUR)

	AEKO – Zatravňování orné půdy
	23,7
	8,3
	15,4

	AEKO – Meziplodiny
	32,8
	11,5
	21,3

	AEKO – Ošetřování extenzivních travních porostů
	513,6
	179,8
	333,8

	AEKO – Krajinotvorné sady
	0,7
	0,2
	0,4

	AEKO – Podpora biodiverzity na orné půdě
	64,2
	22,5
	41,7

	AEKO – Integrovaná produkce
	104,3
	36,5
	67,8

	AEKO – Omezení používání pesticidů v OPVZ
	15,1
	5,3
	9,8

	AEKO celkem
	754,4
	264,1
	490,2

Konkrétní částka pro financování opatření AEKO v rámci Strategického plánu SZP je předmětem schválení finančního plánu uvedeného ve Strategickém plánu SZP a je součástí rozhodnutí Evropské komise o schválení Strategického plánu SZP pro Českou republiku. 

Pokud jde o dopady na podnikatelské prostředí v České republice, předpokládá se, že budou pozitivní, protože návrh nařízení vlády umožní čerpání dotačních prostředků a tím dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti českých zemědělců. 


Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Návrh nařízení vlády nemá sociální dopady ani dopady na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a ani na národnostní menšiny.

Návrh nařízení vlády předpokládá pouze kladné dopady na životní prostředí, neboť zavádí způsoby zemědělského hospodaření šetrné k životnímu prostředí, navrhované podmínky jsou konzultovány s Ministerstvem životního prostředí. Zároveň musí být plněna tzv. podmíněnost, tj. musí být zajištěn dobrý zemědělský a environmentální stav půdy a soulad s relevantními právními předpisy v oblasti životního prostředí.  


Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh nařízení vlády neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace nebo by mělo vliv na rovnost mužů a žen.


Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). 

Návrh nařízení vlády nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.

Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

Předkládaný návrh nařízení vlády je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy ani administrátora dotace.

Navrhovaná právní úprava představuje efektivní implementaci zákonných regulací stanovených v zákoně o zemědělství a zákoně o Fondu, jakož i regulací stanovených právem Evropské unie.

Příslušné orgány veřejné správy a administrátor dotace (Fond) jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace.

Předkládaný návrh stanoví jednoznačně kompetence, působnost a odpovědnost mezi příslušnými orgány veřejné správy a Fondem jako administrátorem dotace.

Realizace opravných prostředků proti rozhodnutí Fondu je zajištěna postupem podle správního řádu.


Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu.

Návrh nařízení vlády nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu. 


Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů
a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Návrh nařízení vlády nemá dopady na rodiny ani na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a ani na další specifické životní situace.


Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh nařízení vlády nemá územní dopady a ani dopady na územně samosprávné celky.


Zhodnocení návrhu s ohledem na Zásady digitálně přívětivé legislativy (DPL)

Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 9. prosince 2019 č. 870 k Plánu legislativních prací vlády na rok 2020 byla u návrhu nařízení vlády vyhodnocena míra shody se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) a bylo shledáno, že návrh nařízení vlády těmto zásadám vyhovuje. 

Na základě zákona o zemědělství a zákona o Fondu se postupuje v řízení u Fondu podle správního řádu, s výjimkou ustanovení uvedených v těchto zákonech. Soulad těchto zákonů se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) tak do značné míry závisí na souladu správního řádu s těmito zásadami. Činnost Fondu je elektronizovaná, spisy správních řízení jsou vedeny v elektronické podobě. Komunikace s účastníky řízení je primárně vedena rovněž elektronicky, až na případy, kdy není možné účastníkům řízení touto formou písemnost doručit z důvodu absence například datové schránky.

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

ČÁST PRVNÍ (Změna nařízení vlády č. 80/2023 Sb.)

K bodům č. 1 a 2:
Zavádí se nové dotační podopatření Omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě cílené právě na omezení používání pesticidů v povodí jednotlivých vodárenských nádrží. Podopatření se dále člení na 4 tituly podle vodárenských nádrží (Švihov, Římov, Vrchlice, Opatovice). Toto dotační podopatření je součástí schváleného Strategického plánu SZP.

K bodům č. 3 a 10:
Jedná se o legislativně technickou úpravu, kdy je s ohledem na zavedení nového dotačního podopatření Omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě potřeba zohlednit toto podopatření v žádosti o zařazení, ve zvýšení a snížení zařazené výměry a poskytnutí dotace.

K bodu č. 4: 
Navrhuje se legislativně technická úprava. Postup přechodu z podopatření Integrovaná produkce do opatření Ekologické zemědělství je řešen v celém § 3 nařízení vlády č. 81/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření ekologické zemědělství, nikoliv pouze v uvedeném § 3 odst. 2 písm. e).

K bodům č. 5 a 6:
V rámci umožnění větší flexibility změny vymezených titulů je navrhováno ve výjimečných případech umožnit přeměnit závazek v titulu Horské a suchomilné louky nehnojené na závazek v titulu Horské a suchomilné louky hnojené, a to po odsouhlasení orgánem ochrany přírody. Ve výjimečných případech je dané lokality vhodné přihnojit z důvodu podpory biodiverzity při chudnutí travního porostu, což „nehnojená“ varianta neumožňovala.

K bodům č. 7 a 8:
Nově vkládaný § 6a stanovuje postup, pokud dojde k navýšení zařazené výměry trvalých travních porostů v podopatření Ošetřování extenzivních travních porostů v pátém roce plnění víceletých podmínek. Nově je navrhováno umožnit v tomto případě změnit zařazený titul. 
Pokud dojde k navýšení zařazené výměry trvalých travních porostů v pátém roce plnění víceletých podmínek, je uzavírán nový pětiletý závazek. Stávající platná textace nařízení vlády (§ 7 odst. 7 písm. a)) neumožňuje u již zařazených dílů půdních bloků změnit titul, jehož podmínky jsou na dotčeném dílu půdního bloku dodržovány. V konečném důsledku tedy na jednom díle půdního bloku je až po dobu 9 let povinnost dodržovat podmínky hospodaření, které i s ohledem na měnící se klimatické podmínky a potřeby daného cenného stanoviště nejsou již relevantní a v konečném důsledku mohou vést až k degradaci daného cenného travního porostu. 

K bodu č. 9: 
Navrhuje se legislativně technická úprava spočívající v sjednocení popisu postupu snížení zařazené výměry s textací uvedenou v nařízení vlády č. 81/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění opatření ekologické zemědělství.

K bodům č. 11 a 12:
Navrhuje se úprava podmínky spočívající v odstranění termínu, kdy má být nejpozději dodáno souhlasné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody Fondu. Z věcného hlediska je podstatné, že Fond obdrží souhlasné stanovisko orgánu ochrany přírody v kalendářním roce podání žádosti o zařazení bez ohledu na termín. Žadatel musí být již před výsevem travní směsi dohodnutý s příslušným orgánem ochrany přírody, jaké složení druhově bohaté směsi nebo regionální směsi použije.

K bodům č. 13, 42, 46, 70, 72, 91, 98:
Jedná se o legislativně technickou úpravu, která upravuje gramatické chyby ve slovech a terminologii latinského názvu rostliny, zpřesňuje a zjednodušuje text.

K bodům č. 14, 15 a 16:
V současnem znění bylo umožněno mít na dílu půdního bloku současně vymezený titul Obecná péče o extenzivní louky a pastviny a titul Platba na výsledek. Nově je požadováno, aby na jednom dílu půdního bloku byl vymezen buď titul Obecná péče o extenzivní louky a pastviny, nebo titul Platba na výsledek. 

K bodu č. 17:
Rozšiřuje se výčet aktivit, které nejsou považovány za aplikaci hnojiva. Jedná se o sjednocení podmínek s dalšími tituly podopatření Ošetřování extenzivních travních porostů.

K bodu č. 18:
V rámci titulu Málo úživné pastviny je nutné zcela zakázat aplikaci herbicidů. Změna podmínky odpovídá charakteru vymezeného cenného stanoviště a je v souladu se Strategickým plánem SZP.

K bodu č. 19:
Legislativně technická úprava, kterou dochází ke sjednocení s názvoslovím uvedeným 
v příloze č. 3.

K bodu č. 20:
Stanovuje se nově kombinovatelnost podopatření Pěstování meziplodiny s podopatřením Biopásy a Druhově bohaté pokrytí orné půdy. Na jednom díle půdního bloku lze současně realizovat obě podopatření, nicméně dotace bude vyplacena pouze na jedno podopatření. Je umožněno na části výměry dílu půdního bloku založit porost meziplodin a na části výměry dílu půdního bloku založit porost druhově bohatého pokrytí nebo založit biopás. Dotace bude v tomto případě vyplacena na obě podopatření.

K bodům č. 21 a 22:
Je navrhováno v případě zakládání porostu meziplodin vypustit požadavek na celkový minimální výsevek. Pro ověření podmínky je dostačující ověření minimálních výsevků u jednotlivých plodin uvedených v příslušné příloze.

K bodům č. 23, 26 a 36:
Dochází k upřesnění podmínky, jelikož mimořádné rostlinolékařské opatření se vztahuje pouze na přípravky na ochranu rostlin, nikoli i na hnojiva.

K bodu č. 24:
Dochází k upřesnění podmínky zákazu mulčování bylinného pokryvu meziřadí, a příkmenného pásu. Nově je umožněno provádění mulčování nedopasků, které se mohou na dílu půdního bloku vyskytovat po spasení bylinného pokryvu v meziřadí a příkmenném pásu.

K bodu č. 25:
Stanovuje se nově kombinovatelnost podopatření Biopásy s podopatřením Pěstování meziplodin, Integrovaná produkce zeleniny, víceletých produkčních plodin, jahodníku a brambor a nově zaváděným podopatřením Omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě. Na jednom díle půdního bloku lze současně realizovat obě podopatření, nicméně dotace bude vyplacena pouze na jedno podopatření. Je umožněno na části výměry dílu půdního bloku založit biopás a na části výměry dílu půdního založit porost meziplodin. Dotace bude v tomto případě vyplacena na obě podopatření.

K bodu č. 27:
V rámci titulu Nektarodárné biopásy dochází ke změně termínu provádění seče s odklizením biomasy, a to z 1. července na 1. června. Provedení seče je důležitou prevencí zaplevelení a podporuje kvetení biopásu. Odklizení jednoletých plodin je pak stěžejní pro rozvoj jetelovin a víceletých plodin. Načasování seče je pro minimalizaci zaplevelení a rozvoj některých druhů v biopásu klíčové. Termín, ve kterém seč provést, závisí na podmínkách stanoviště, tedy polních a klimatických podmínkách. Proto je mimo jiné interval, ve kterém je umožněno seč provést, tak široký. 

K bodům č. 28, 29, 31 a 32:
Stanovují se bližší podmínky, kdy je umožněno provést dosev založeného porostu víceletých biopásů (nektarodárného a jetelotravního kombinovaného) tak, aby bylo zajištěno plnění environmentálních funkcí založeného porostu v případě jeho poškození zejména v důsledku nepříznivých klimatických podmínek. 

K bodům č. 30 a 95:
Stanovují se detailní podmínky složení osiva jetelotravního kombinovaného biopásu. Navrhována je směs o celkovém minimálním počtu 11 druhů rostlin. Ve směsi musí být minimálně zastoupeny 4 druhy bobovitých, minimálně 3 druhy lipnicovitých a minimálně 3 druhy ostatních dvouletých a víceletých dvouděložných bylin. U bobovitých a ostatních dvouletých a víceletých dvouděložných bylin je zároveň stanoveno minimální množství ve směsi. Lipnicovité musí ve směsi tvořit méně než 50 %, aby příslušný díl půdního bloku nesplňoval definice zemědělské kultury trvalý travní porost. Zároveň musí být splněno, že výsev musí být proveden nejpozději do 24 měsíců ode dne vydání míchacího protokolu nebo vydání osvědčení prokazujícího kvalitu osiva podle zákona o oběhu osiva a sadby. Jednotlivé druhy rostlin má možnost žadatel volit podle vlastního uvážení v závislosti na lokálních podmínkách. Smyslem jetelotravního kombinovaného pásu je vytvořit prostorově různorodé stanoviště, které vytvoří atraktivní (a bezpečné) prostředí, tj. dostatečný úkryt včetně vyhovující struktury a výšky porostu, prostředí natolik pestré z pohledu kvetoucích druhů, aby nalákalo široké spektrum hmyzu. Navrženou směsí pro jetelotravní biopás by mělo dojít vzhledem k sousedícímu krmnému biopásu k vytvoření protierozní a ochranné funkce s významným potenciálem pro podporu biodiverzity, včetně cílové koroptve polní. 

K bodu č. 33:
Stanovuje se nově kombinovatelnost podopatření Druhově bohaté pokrytí orné půdy s podopatřením Pěstování meziplodin, Integrovaná produkce zeleniny, víceletýc h produkčních plodin, jahodníku a brambor a nově zaváděným podopatřením Omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě. Na jednom díle půdního bloku lze současně realizovat obě podopatření, nicméně dotace bude vyplacena pouze na jedno podopatření. Je umožněno na části výměry dílu půdního bloku založit porost druhově bohatého pokrytí a na části výměry dílu půdního bloku založit porost meziplodiny. Dotace bude v tomto případě vyplacena na obě podopatření.

K bodu č. 34:
Navrhuje se sjednocení termínu pro založení porostu druhově bohatého pokrytí v prvním roce a od druhého roku plnění víceletých podmínek na 31. května, tak aby to odpovídalo agrotechnické praxi. 

K bodu č. 35:
Je navrhováno v případě zakládání porostu druhově bohatého pokrytí vypustit požadavek na celkový minimální výsevek. V rámci ověření podmínky je dostačující ověření minimálních výsevků u jednotlivých plodin uvedených v příslušné příloze.

K bodu č. 37:
Navrhuje se provádět odběr vzorků půdy a provádět následně jejich rozborů pomocí osoby pověřené ústavem podle § 10 zákona o hnojivech. Požadavek vychází z praxe, kdy se značným navýšením počtu žadatelů v rámci nového titulu Integrovaná produkce brambor a zároveň soustředěním odběru vzorků půd v 1. roce trvání období plnění víceletých podmínek, zvyšuje rozsah a koncentraci výkonu odborně způsobilými osobami s akreditací pro odběr vzorků. Posílení těchto osob o osoby pověřené se zvýší a zkvalitní výkon odběru půdních vzorků v předepsaném termínu odběru.

K bodu č. 38:
Navrhuje se zpřesnění definice plochy, na kterou je vztažena výjimka pro stanovení odběru vzorků ovoce, a to z toho důvodu, že žádost o poskytnutí dotace není podávána na výměru ovocného sadu, ale na výměru produkční plochy, která je podskupinou ovocného sadu. 

K bodu č. 39:
Navrhuje se zpřesnění, že pro ovocné sady se souhrnnou výměrou produkčních ploch menší než 5 hektarů nebude vyžadováno vedení informace k ovocným sadům, která primárně slouží k ověření podmínky provedení odběru vzorku ke stanovení limitu reziduí pesticidů. 

K bodu č. 40:
Na základě zkušeností zemědělské praxe, se navrhuje úprava termínů období, kdy má dojít k pravidelnému řezu ovocných keřů a rozprostření ořezané hmoty v ovocném sadu. Termíny pro ovocné keře se sjednocují s termíny stanovenými s termíny pro ovocné stromy. Změna zároveň umožňuje bezproblémové zahrnutí nového podporované ovocného keře kanadská borůvka do podopatření.

K bodům č. 41 a 50:
Za účelem snížení byrokratické zátěže stávajícího znění podmínky je upřesněno, že se vyhodnocení údajů ze sledování meteorologických prvků a škodlivých organismů nemusí provádět každodenně, ale pouze pokud dojde ke změně stavu, které má vliv na vyhodnocení údajů.

K bodu č. 43: 
Navrhuje se úprava terminologie vztahující se k návaznosti čeledí, kdy je nově upraven slovosled, jelikož docházelo k pochybnostem, že jsou lipnicovité považovány za dvouděložné rostliny, což nejsou. 

K bodu č. 44:
Stanovuje se nově kombinovatelnost podopatření Integrovaná produkce zeleniny, víceletých produkčních plodin, jahodníku a brambor s podopatřením Biopásy a Druhově bohaté pokrytí orné půdy. Na jednom díle půdního bloku lze současně realizovat obě podopatření, nicméně dotace bude vyplacena pouze na jedno podopatření.

K bodu č. 45:
Navrhuje se úprava podmínky odběru vzorku pro zjištění dodržení limitů chemických látek v plodinách. Z prvního roku realizace podopatření vyplynulo, že zejména u drobných pěstitelů s více pěstovanými podporovanými druhy zeleniny znamená odběr z každého pěstovaného druhu značnou finanční zátěž, která ale není zohledněna v rámci kalkulace dotace. Pro ověření podmínky je zcela dostačující odběr a rozbor na těžké kovy z libovolného pěstovaného podporovaného druhu zeleniny nebo víceletých produkčních plodin. 
Z důvodu změny znění podmínky je nyní bezpředmětné definovat jaký druh plodin se má odebrat, pokud souhrnná výměra dílů půdních bloků nebo jejich částí nepřesáhne 5 hektarů, jelikož i v tomto případě se také odebírá libovolný druh plodiny.

K bodům č. 47, 52 a 54:
Na základě současné praxe dochází k situacím, kdy se na dílu půdního bloku se zemědělskou kulturou plocha s víceletými produkčními plodinami nachází dlouhodobě neobhospodařovaná plocha, nedá se takový nález zaznamenat a žadateli o dotace je tak fakticky znemožněno plnění podmínky pěstování víceleté produkční plodiny na celé výměře dílu půdního bloku. Z toho důvodu je umožněno žádat o poskytnutí dotace a plnit podmínky zařazení i na část dílu půdního bloku.

K bodu č. 48:
Navrhuje se technická úprava, kdy dochází k rozšíření odkazu na zakázané účinné látky uvedené v příloze č. 8 o látky uvedené v části E této přílohy, přičemž v části E přílohy č. 8 definovány zakázané účinné látky pro titul Integrovaná produkce brambor.

K bodu č. 49:
Na základě zkušeností z běžné praxe se ne každý podporovaný druh pěstovaný na dílu půdního bloku nebo jeho části, vysazuje již od 1. března. Zároveň i sklizeň posledního podporovaného druhu nemusí být až k 30. září. Z toho důvodu je navrhováno umožnit provádět sledování a záznamy ze sledování meteorologických prvků a škodlivých organismů až v době, kdy budou plodiny již vysety/vysázeny až po dobu sklizně posledního podporovaného pěstovaného druhu.
K bodům č. 51 a 53:
Navrhuje se legislativně technická úprava, a to upřesnění odkazu na přílohu č. 10, za situace, kdy tato příloha je rozčleněna na 2 části, přičemž část A. zahrnuje podporované druhy zeleniny a část B. zahrnuje podporované víceleté produkční plodiny.

K bodu č. 55:
Jedná se o legislativně technickou úpravu, která upřesňuje terminologii a zjednodušuje text.

K bodům č. 57 a 59:
Navrhuje se upřesnění, že musí být zajištěn odběr vzorku půdy za účelem zjištění obsahu minerálního dusíku před každou výsadbou jahodníku z půdního profilu minimálně do hloubky 30 cm. Účelem podmínky je zjištění obsahu dusíku v půdě, které je nezbytné pro bilanci živin a uzpůsobení hnojení místním podmínkám. Způsob odběru a limity hnojení dusíkem na hektar vychází z nitrátové směrnice. Limit přívodu dusíku k jahodám v hospodářském roce je stanoven bez ohledu na výnosové hladiny ve výši 100 kg N/ha. Obsah minerálního dusíku v půdě přesahující 30 kg N/ha zjištěný tímto rozborem se započítává do limitu uvedeného v tabulce č. 5 v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb.

K bodu č. 58: 
Navrhuje se upřesnění, že musí být proveden odběr vzorku jahod i z části dílu půdního bloku, pokud je na něm pěstován, jelikož mohou být pěstovány jahody na 1 dílu půdního bloku současně i s jinými podporovanými druhy.

K bodu č. 60:
Navrhuje se upřesnění, že v rámci titulu Integrovaná produkce brambor se jedná o podporu výsadby konzumních brambor, nikoli o podporu brambor sadbových či škrobových.

K bodu č. 61 [písm. b)]:
Jedná se o legislativně technickou úpravu, která upřesňuje terminologii a zjednodušuje text. 

K bodům č. 61 [písm. c)] a 62:
Navrhuje se upřesnění, že musí být zajištěn odběr vzorku půdy za účelem zjištění obsahu minerálního dusíku před každou výsadbou brambor z půdního profilu minimálně do hloubky 30 cm. Rozbor minerálního dusíku v půdě je důležitý pro stanovení zásoby dusíku v půdě, které je nezbytné pro bilanci živin a uzpůsobení hnojení místním podmínkám. Způsob odběru a limity hnojení dusíkem pro jednotlivé druhy zeleniny na hektar vychází z nitrátové směrnice. Limity přívodu dusíku pro zeleninu se stanoví na základě výnosů dosahovaných na zemědělském pozemku doložených pro účely kontroly na základě evidence vedené zemědělským podnikatelem. Obsah minerálního dusíku v půdě přesahující 30 kg N/ha zjištěný tímto rozborem se započítává do limitu uvedeného v tabulce č. 4 v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb. a dusík využitelný pěstovanou plodinou v prvním roce vypočtený podle § 7 odst. 5 písm. c) nařízení vlády č. 262/2012 Sb. se do přívodu dusíku započítává pouze z hnojiv aplikovaných až po datu odběru vzorků půdy. Je vhodné půdní vzorky na Nmin odebírat co možná nejpozději před založením porostu plodin, vždy však před minerálním hnojením. Variabilitu hodnot Nmin v krátkém časovém rozsahu lze hodnotit jako podobnou obvyklé variabilitě z hlediska heterogenity pozemku, rozmístění odběrných míst nebo způsobu odběru vzorků a nakládání s nimi před laboratorní analýzou.

K bodům č. 63, 64 a 65:
Navrhuje se upřesnění, kdy se podmínka zahrnuje pod podmínky poskytnutí dotace v rámci titulu Integrovaná produkce brambor, nikoli samostatně jako odstavec. Touto úpravou dochází k vyšší srozumitelnosti pro žadatele o poskytnutí dotace.

K bodu č. 66:
Toto ustanovení upravuje podmínky pro nové podopatření cílené na omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě. Toto dotační podopatření je součástí schváleného Strategického plánu SZP. Podopatření navazuje na národní pilotní projekt Program B4 – Podpora opatření ke snížení dopadu zemědělské prvovýroby, který byl od roku 2019 zacílen pouze do ochranného pásma vodárenské nádrže (VN) Švihov na Želivce. 

Odstavec 1 a 2 definují náležitosti žádosti o zařazení do tohoto podopatření. 

Odstavec 3 vymezuje podmínky, za kterých lze díl půdního bloku zařadit do tohoto podopatření. Jde o podmínky kombinovatelnosti dvou různých podopatření/opatření na jednom dílu půdního bloku.

Odstavec 4 stanovuje, že žádost o zařazení lze podat pouze na díl půdního bloku, u kterého je v evidenci půdy podle uživatelských vztahů (LPIS) vymezena vrstva pěstování plodin s omezeným používáním pesticidů v povodí vodárenské nádrže Římov, Švihov, Vrchlice nebo Opatovice. 

Odstavec 5 stanoví minimální výměru, kterou je možné zařadit do tohoto podopatření. 

Odstavec 6 až 9 stanoví detailní podmínky, které musí žadatel plnit po celou dobu zařazení do tohoto podopatření, přičemž pro povodí každé vodárenské nádrže jsou stanoveny specifické podmínky odpovídající dané lokalitě, jako např. zakázané účinné látky a účinné látky s povoleným omezeným množstvím. Zákazy a omezení použití účinných látek obsažených v přípravcích na ochranu rostlin se týkají všech pozemků, které se nacházejí v hydrologickém povodí VN Římov, VN, Švihov a II. stupni ochranného pásma VN Vrchlice a VN Opatovice.

Dále je podmínkou pro poskytnutí dotace vedení záznamů o používání přípravků nebo pomocných prostředků v elektronické podobě, a to bez ohledu na výměru, na které žadatel hospodaří. Záznamy musí být předávány ÚKZÚZ do 2 kalendářních dnů následujících po aplikaci ve formátu podle § 60 odst. 7 zákona o rostlinolékařské péči. V 1. roce období trvání víceletých podmínek musí být tato podmínka plněna od 1. června příslušného kalendářního roku. 

Jednotlivé podmínky byly stanoveny s příslušnými podniky Povodí.

K bodu č. 67:
V souvislosti s nově zaváděním podopatření Omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě se stanoví sazby dotace pro jednotlivé tituly.

K bodu č. 68:
Legislativně technické úpravy upřesňující odkazy na ustanovení nařízení vlády č. 73/2023 Sb., upravujícího pravidla podmíněnosti, konkrétně pak na standard minimální podíl výměry zemědělské plochy vyhrazený pro neprodukční plochy, za který je při souběhu s AEKO uplatňováno snížení dotace k zamezení dvojímu financování.

K bodu č. 69:
Úprava výše odpočtu v rámci podopatření Integrované produkce ovoce, v případě, že je daným dílem půdního bloku zároveň plněna podmínka § 11 nařízení vlády č. 83/2023 Sb., upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům. Původní odečet vycházel z obecného nastavení v přímých platbách, kdy se uvažovala pokryvnost pouze 50 % sadu. Jelikož byla podmínka upřesněna na pokryvnost a mechanickou údržbu bez herbicidů pro každé meziřadí, došlo k revizi kalkulace a navýšení odpočtu.

K bodu č. 71:
V rámci vyhodnocení příjmu jednotné žádosti pro rok 2023 byl zjištěn výrazně nižší než předpokládaný zájem o podopatření Biopásy, Ochrana čejky chocholaté a Druhově bohaté pokrytí orné půdy. Na základě zpětné vazby získané od zemědělské veřejnosti je jednou z překážek pro zapojení vysoký odpočet při uplatnění neprodukčních ploch v ekoplatbě poskytované podle nařízení vlády č. 83/2023 Sb., upravujícího podmínky pro poskytování přímých plateb. 
Z tohoto důvodu je navrhováno odlišit snížení sazby dotace pro případ souběhu s DZES v rámci nařízení vlády č. 73/2023 Sb., o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům, a Ekoplatby v rámci nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům. Nově stanovené sazby odpočtů zohledňují jednotlivé podmínky víceletých závazků a jejich vliv na možnosti pěstování produkčních plodin v rámci podniku.

K bodům č. 73, 75, 79 a 85:
Legislativně technické úpravy související s přečíslováním odstavců nebo odkazy na chybně uvedená ustanovení.

K bodům č. 74 a 76:
Toto ustanovení vymezuje případ porušení podmínky nevedení záznamů o používání přípravků nebo pomocných prostředků v rámci nově navrhovaného podopatření Omezování používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě, které má za následek snížení dotace o 25 % v příslušném kalendářním roce vztahující se k ploše příslušného titulu.

K bodům č. 77, 78, 84 a 89:
Toto ustanovení vymezuje případ porušení podmínky neprovedení odběru nebo rozboru plodin nebo překročení limitu chemických látek v rámci podopatření Integrovaná produkce zeleniny, víceletých produkčních plodin, jahodníku a brambor, kdy dochází ke zmírnění sankcí. 
Na základě dosavadní praxe žadatelů (pěstitelů) je hlavním rizikem zvýšení obsahu chemických látek (těžkých kovů) v plodinách vývoj počasí, a to především stres rostlin, který ovlivňuje chemickou dráhu těžkých kovů v rostlině, které v podstatě jako jediný vstup žadatel nedokáže ovlivnit, ostatní vstupy jsou podchyceny a mohou být žadatelem průběžně sledovány. V rámci podopatření je povinností žadatele zároveň zajistit v 1. roce období plnění víceletých podmínek odběr a rozbor půdy z každého dílu půdního bloku ke stanovení limitu chemických látek, což by mělo zajistit informaci, že daná plocha není zatížena těžkými kovy. Žadatel zároveň vede evidenci hnojiv a přípravků na ochranu rostlin a je povinen monitorovat meteorologické prvky. Výše uvedené faktory by měly vést k eliminaci vstupu těžkých kovů z půdy do plodin.  

K bodům č. 80 a 81:
Toto ustanovení vymezuje případ porušení podmínky nedodržení stanoveného limitu obsahu vyjmenované účinné látky v přípravku na ochranu rostlin u konkrétní vodní nádrže v rámci nově navrhovaného podopatření Omezování používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě, které má za následek snížení dotace o 50 % v příslušném kalendářním roce vztahující se k ploše příslušného titulu.

K bodu č. 82:
Toto ustanovení vymezuje případ porušení podmínky nezaložení porostu druhově bohatého pokrytí, kdy žadatel může pěstovat plodinu ze směsi plodin pro druhově bohaté pokrytí, pouze je-li pěstována samostatně nebo jako hlavní plodina s podsevem. Sankce neposkytnutí dotace bude uplatněna na daný díl půdního bloku, nikoli na celé podopatření.

K bodu č. 83:
Jedná se o legislativně technickou úpravu, kdy byla doplněna chybějící sankce pro podopatření Druhově bohaté pokrytí orné půdy za porušení podmínky maximální souhrnné plochy. Zároveň došlo i k odstranění sankce z důvodu zrušení podmínky.

K bodu č. 86:
Toto ustanovení vymezuje případ porušení podmínky provedení dosevu jinou směsí, než je stanovena v rámci titulu Nektarodárné a Kombinované biopásy, které má za následek neposkytnutí dotace v příslušném kalendářním roce vztahující se k ploše příslušného titulu.

K bodům č. 87 a 88:
Toto ustanovení vymezuje případ porušení podmínky zákazu aplikace přípravku na ochranu rostlin obsahující některou z vyjmenovaných účinných látek z přílohy u konkrétní vodárenské nádrže a aplikace přípravků na ochranu rostlin, které jsou vyloučeny z ochranného pásma II. stupně zdrojů povrchových vod a přípravky na ochranu rostlin, které jsou vyloučeny z ochranného pásma II. stupně zdrojů podzemních a povrchových vod v rámci nově navrhovaného podopatření Omezování používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě, které má za následek neposkytnutí dotace v příslušném kalendářním roce vztahující se k ploše příslušného titulu.

K bodu č. 90 a 92:
Jedná se o specifikaci, že se jedná o vymezenou část vedenou v evidenci využití půdy.

K bodu č. 93:
Jedná se o úpravu minimálních výsevků plodin pro oba tituly. Minimální výsevek jednotlivých plodin se nově vypočte jako poměr sumy minimálních výsevků jednotlivých plodin k počtu plodin. Do výpočtu se nezapočítávají výsevky ostatních plodin, které nejsou uvedené v příloze.

K bodu č. 94:
Jedná se o technickou úpravu, kdy se do výčtu plodin přidává peluška (Pisum sp.) z důvodu sjednocení a úprav podle číselníku plodin.

K bodu č. 96:
Je navrhováno v případě zakládání porostu druhově bohatého pokrytí vypustit požadavek na hodnoty HTS ke každému druhu plodin. HTS slouží pro stanovení výsevku a pouze pro orientační stanovení množství semen v gramu osiva. V rámci ověření podmínky je dostačující ověření minimálních a maximálních výsevků u jednotlivých druhů plodin uvedených v příslušné příloze. Zároveň došlo k přidání několika plodin spolu s přidáním či úpravou minimálních a maximálních výsevků. 
Navrhuje se umožnit výsev i dalších druhů plodin nad rámec výčtu plodin v osevní směsi pro druhově bohaté pokrytí stanovené části A, B a C v příslušné příloze za předpokladu splnění podmínek pro osevní směs danou tímto podopatřením.

K bodu č. 97: 
Je navrhována úprava v technických zařízeních pro sledování meteorologických prvků v rámci podopatření Integrovaná produkce ovoce. Pro měření průměrné vlhkosti vzduchu (v %) bude umožněno použít i vlhkoměr a pro ověření doby ovlhčení listů (v hodinách) bude umožněno použít i specifické zařízení pro zjištění tohoto meteorologického prvku. 

K bodu č. 99: 
V souvislosti s nově zaváděným podopatřením Omezování používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě se stanovuje seznam účinných látek, jejichž aplikace je v povodí jednotlivých vodárenských nádrží zakázána.

K Čl. II – Přechodné ustanovení:
Stanovuje se postup pro řízení o žádostech o poskytnutí dotace podaných podle nařízení vlády č. 80/2023 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády.
Žádosti, které byly podány přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády, budou administrovány podle nařízení vlády č. 80/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, s výjimkou bodů č. 11, 12, 47, 52 a 54 nařízení vlády č. 80/2023 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, které se použijí na řízení o žádostech podle nařízení vlády č. 80/2023 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto nařízení.
Vzhledem k tomu, že výše uvedené body se týkají vyhodnocení plnění podmínek pro poskytnutí dotace, které nemají zásadní vliv na plnění environmentálních funkcí podopatření Zatravňování orné půdy a Integrovaná produkce zeleniny, víceletých produkčních plodin, jahodníku a brambor, nicméně zásadním způsobem ovlivňují výši poskytnuté dotace, je žádoucí uplatnit tato ustanovení i na žádosti podané v roce 2023. 


ČÁST DRUHÁ (Změna nařízení vlády č. 75/2015 Sb.)

K bodu č. 1:
Rok 2023 je výjimečný tím, že vstoupila v platnost nová pravidla podmíněnosti a pravidla pro poskytování přímých plateb, kdy je nutné vyčlenit určité procento obhospodařované orné půdy pro neprodukční účely. Žadatelé o dotaci v rámci podopatření Integrovaná produkce zeleniny a jahodníku jsou zpravidla úzce specializovaní a převážnou většinu ne-li všechnu obhospodařovanou ornou půdu mají pod víceletým závazkem AEKO. Za účelem splnění podmínky vyčlenění neprodukčních ploch, v roce 2023 docházelo k převodu zemědělské kultury standardní orná půda na zemědělskou kulturu úhor. Aby tito žadatelé s AEKO závazkem nebyli vystaveni riziku vracení již poskytnutých finančních prostředků za nedodržení víceletých podmínek závazku, upravuje se postup Fondu. V případě, že dojde u žadatelů s uzavřeným závazkem v rámci podopatření integrovaná produkce zeleniny a jahodníku na zařazených dílech půdních bloků ke změně druhu zemědělské kultury standardní orná půda na druh zemědělské kultury úhor v období od 1. března 2023 do data podání žádosti o změnu zařazení, Fond rozhodne o ukončení závazku na dotčeném dílu půdního bloku, nebude ale uplatněna vratka za nedodržení závazku.
V souvislosti s nově spuštěnými podmínkami pro poskytnutí Ekoplatby v rámci NV č. 83/2023 Sb. dochází ke kolizi termínů pro plnění vybraných podmínek pro poskytnutí dotace s podopatřením biopásy v rámci AEKO. V rámci podopatření biopásy období závazku končí u všech dobíhajících závazků uplynutím dne 31. března 2024. Naproti tomu v případě poskytnutí ekoplatby na úhor a splnění podmínky vyčlenění neprodukčních ploch, je povinnost mít v rámci evidence využití půdy evidovanou zemědělskou kulturu úhor od 1. února příslušného kalendářního roku. V případě žadatelů s dobíhajícími závazky na podopatření biopásy je tak nemožné díly půdních bloků využít pro plnění podmínek základní Ekoplatby – vyčlenění neprodukčních ploch prostřednictvím úhoru. Aby tito žadatelé s AEKO závazkem nebyli vystaveni riziku vracení již poskytnutých finančních prostředků za nedodržení víceletých podmínek závazku, upravuje se postup Fondu tak, aby nebyla uplatněna vratka za nedodržení závazku.

K bodu č. 2:
Poskytnutí dotace v rámci podopatření Ošetřování trvalých travních porostů je podmíněno dodržováním minimální intenzity chovu hospodářských zvířat, přičemž do výpočtu jsou zahrnuty všechny trvalé travní porosty evidované v evidenci půdy LPIS na žadatele. Současně jsou nicméně stanoveno i jaká výměra není do výpočtu zahrnuta, jedná se mimo jiné o trvalé travní porosty zařazené v titulu trvale podmáčené a rašelinné louky, ochrana chřástala polního nebo ochrana modráska. Existují žadatelé, kteří mají v rámci podopatření Ošetřování travních porostů zařazeny travní porosty výhradně v titulu trvale podmáčené a rašelinné louky, kteří obhospodařují tyto environmentálně cenné lokality na základě dohody s orgány ochrany přírody. Zároveň ale mají v evidenci půdy evidovány další trvalé travní porosty mimo závazek AEKO a nejsou ani chovateli hospodářských zvířat. Těmto žadatelům, přestože splní všechny podmínky pro poskytnutí dotace vztahující se k údržbě cenných travních porostů, by však v důsledku nesplnění podmínky minimální intenzity chovu hospodářských zvířat nemohla být poskytnuta dotace.
Stanovuje se tedy postup pro tyto žadatele. Pro žadatele, kteří mají v rámci podopatření Ošetřování travních porostů zařazeny travní porosty výhradně v titulu Trvale podmáčené a rašelinné louky, Ochrana chřástala polního nebo Ochrana modráska, nebude poskytnutí dotace podmíněno dodržením podmínky minimální intenzity chovu hospodářských zvířat.  

K Čl. IV – Přechodné ustanovení:
Stanovuje se postup pro řízení o žádostech o poskytnutí dotace podaných podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády. 
Žádosti, které byly podány přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády, budou administrovány podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto nařízení.  

Novelizační body se týkají vyhodnocení plnění podmínek pro poskytnutí dotace a mají vliv na výši a přiměřenost uplatňovaných sankcí, je tedy žádoucí uplatnit tato ustanovení na žádosti podané v roce 2023. 


ČÁST TŘETÍ (Účinnost)

S ohledem na naléhavý obecný zájem se výjimečně navrhuje stanovit termín nabytí účinnosti dnem 1. března 2024. 
Důvodem je zejména umožnit žadatelům seznámit se s upravenými podmínkami
v předstihu před samotným podáním žádosti o evropské zemědělské dotace, jejichž příjem v EU začíná od 1. dubna 2024, a s tím související plnění závazků vyplývajících pro ČR z členství v EU.

17