Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

IV.

ODŮVODNĚNÍ

OBECNÁ ČÁST

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejich hlavních principů, zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

Návrh novely nařízení vlády o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům
(dále jen „návrh novely nařízení vlády“) stanovuje národní podmínky systému podmíněnosti v návaznosti na změny systému a jeho pojetí pro nové období Společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“) 2023–2027.

Plné čerpání podpory SZP se váže na to, že zemědělci a jiní žadatelé dodržují základní podmínky v oblasti životního prostředí, změny klimatu, veřejného zdraví, zdraví rostlin a dobrých životních podmínek zvířat. Základní podmínky zahrnují povinné požadavky na hospodaření stanovené na základě rámce předpisů EU podle přímo aplikovatelných nařízení EU nebo národních právních předpisů (dále jen „požadavky“) a standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (dále jen „standardy DZES“).

Pravidla kontrol podmíněnosti jsou součástí SZP České republiky na období 2023–2027 a Strategického plánu České republiky. Podporují zemědělské hospodaření ke shodě s ochranou životního prostředí tím, že poskytování přímých plateb a ročních plateb agroenvironmentálně-klimatických závazků, plateb na přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti a plateb na znevýhodnění specifická pro konkrétní oblasti podmiňují plněním stanovených požadavků a podmínek standardů DZES.

Důvodem pro předložení novely nařízení vlády je zejména nutné promítnutí změn modifikace Strategického plánu ČR pro SZP pro rok 2024 a dále do národního právního předpisu, zajištění souladu s legislativním rámcem Evropské unie, resp. s poskytnutými výklady a doporučeními Evropské komise, a dále sladění podmínek s dalšími národními právními předpisy a také zohlednění zkušeností z implementace nových pravidel SZP a s tím souvisejících poznatků z příjmu žádostí, z administrace těchto žádostí a z provedených kontrol.

Zpřesnění a úprava podmínek se týká standardu DZES 1. (ochrana trvalých travních porostů), kde dochází k rozšíření výjimek pro změnu kultury trvalý travní porost také na trvalé kultury vinice a rychle rostoucí dřeviny ve výmladkových plantážích. Toto rozšíření zajistí vyšší variabilitu pro zemědělské hospodaření, přičemž zůstává zachován cíl standardu pro uchování zásob uhlíku.

Navrhují se změny, které zajistí sladění podmínek standardu DZES 5., které přispívají ke snižování rizika degradace půdy a eroze, s nastavením požadavků dle vyhlášky č. 240/2021 Sb., o ochraně zemědělské půdy před erozí, ve znění pozdějších předpisů.

Návrh upravuje změny v protierozní ochraně, kterou si vyžádala vyhláška č. 240/2021 Sb., o ochraně zemědělské půdy před erozí, a Strategický plán společné zemědělské politiky 2023–2027. Dochází tak ke zpřísnění přípustné ztráty půdy ze současných 17 tun na hektar za rok na hlubokých a středně hlubokých půdách na 9 tun na hektar za rok a změna ze 4 tun na hektar za rok na mělkých půdách na 2 tuny na hektar za rok a zároveň k přesnějšímu roztřídění erozně ohrožené půdy v České republice. Návrh počítá s rozšířením dosavadních 3 kategorií erozní ohroženosti na 4 kategorie, přičemž změna zajistí cílenější nastavení přesnějším rozlišením, a tím i efektivnější postupy vedoucí k lepším výsledkům standardu DZES 5.

Jedná se o individuální přístup, který zajistí umožnění pěstování většího spektra plodin, bohatší osevní plány, a tím celkově vyšší environmentální přínos. Pokračování současného stavu nastavení eroze by mohlo mít negativní dopady, jako je např. absolutní zákaz pěstování erozně rizikových plodin omezuje pěstovat tyto plodiny v určitých oblastech, což má za následek zejména vysilování půdy, nemožnost rotace plodin, výskyt škůdců.

Součástí návrhu jsou definice a nové podmínky jednotlivých půdoochranných technologií, které omezují vliv eroze, pro správné plnění příslušného standardu DZES 5., který jejich funkce využívá.

U standardu DZES 6. se nově navrhuje výjimka pro specializované pěstitele zeleniny, u nichž je obtížné dodržet pravidla pro minimální pokryv půdy vzhledem k významným specifikům v zelinářském sektoru.

Dále jsou obsahem novely zejména technické úpravy a doplnění pro standardy DZES 7A. (výjimky pro střídání plodin) a DZES 8A. (pro úhor jako neprodukční plochy) a standard DZES 9. (ochrana trvalých travních porostů v lokalitách Natura 2000).

Zajištění provádění kontrol podmíněnosti je nezbytnou součástí administrace dotací, kterou provádí Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“). Vlastní kontroly podmíněnosti jsou na základě § 4c a § 4d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, prováděny příslušnými specializovanými kontrolními orgány na základě jejich kompetencí stanovených zvláštními zákony (Státní veterinární správa, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Česká inspekce životního prostředí). Podmínky standardů DZES kontroluje Fond. Kontrolou některých podmínek standardů DZES může Fond pověřit specializovanou kontrolní organizaci. Výsledky těchto kontrol jsou podle příslušných předpisů Evropské unie poskytovány Fondu pro rozhodování o poskytování dotace. Vyhodnocení výsledků kontrol podmíněnosti provádí Fond na základě ustanovení § 4f zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

Dodržování požadavků podle nařízení a směrnic EU a podmínek standardů DZES pravidel podmíněnosti je pro zemědělce podmínkou pro čerpání plné výše přímých plateb podle článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, tj. jednotné platby na plochu a některých plateb v rámci intervencí rozvoje venkova podle článků 70, 71 a 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 resp. dobíhajících opatření Programu rozvoje venkova podle článku 21 odst. 1 písm. a) a b), článků 28 až 31, 33 a 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 1305/2013.

Požadavky a podmínky systému podmíněnosti zároveň tvoří základní úroveň tzv. Zelené architektury v rámci nové SZP 2023–2027. Podmínky intervencí schémat pro klima, životní prostředí a agroenvironmentálně klimatických intervencí pak musí být stanoveny nad tyto základní prvky podmíněnosti.

Předkládaný návrh novely nařízení vlády se týká žadatelů (fyzické i právnické osoby), kteří podají žádost o přímé platby, o podporu z některých intervencí rozvoje venkova. Počet takto dotčených zemědělských subjektů v České republice je každoročně kolem 30 tisíc.

Předkládaný návrh novely bude mít vliv na zvýšení aktivity dozorových orgánů zajišťujících kontroly podmíněnosti, neboť dochází k rozšíření působnosti podmínek standardu DZES 5.

O přímé platby a platby rozvoje venkova žádá žadatel Fond podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů. Fond je podle příslušných předpisů Evropské unie a podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, příslušným orgánem k poskytování dotací financovaných z prostředků Evropské unie.

Ročně je v rámci systému podmíněnosti posuzováno cca 2 500 žadatelů o dotace, tj. je dosaženo stanovené minimální míry kontrol nejméně 1 % všech zemědělců, kteří podali žádost o podporu v rámci režimů uvedených plateb, na které se kontrolní systém podmíněnosti podle článku 83 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 vztahuje.

Tento legislativní úkol Ministerstva zemědělství je obsažen v podkladech Ministerstva zemědělství ze září 2023 k návrhu Plánu legislativních prací vlády na rok 2024 s termínem předložení na Úřad vlády do konce února 2024 a s návrhem nezpracovávat závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA).

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání

Návrh novely nařízení vlády je v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, k jejichž provedení se navrhuje.

Návrh novely nařízení vlády je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž je v souladu s § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů.

Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie, s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie

Předložený návrh novely nařízení vlády je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Právní úprava nařízení vlády č. 73/2023 Sb. je v souladu s následujícími přímo použitelnými a bezprostředně aplikovatelnými nařízeními Evropské unie, kterými jsou:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2289 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o předkládání obsahu strategických plánů SZP a o elektronickém systému pro bezpečnou výměnu informací,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2290 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro metody výpočtu společných ukazatelů výstupů a výsledků stanovených v příloze I nařízení (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoje venkova (EZFRV) a kterým se zrušují nařízení (EU) 1305/2013 a (EU) 1307/2013,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o dodatečné požadavky na některé typy intervencí stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP na období 2023 až 2027 podle uvedeného nařízení, jakož i pravidla týkající se poměru pro standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu (DZES) 1,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 o pravidla týkající se platebních agentur a dalších subjektů, finančního řízení, schválení účetní závěrky, jistot a použití eura,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, kontroly, jistoty a transparentnost,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1172 ze dne 4. května 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky a uplatňování a výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1173 ze dne 31. května 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky,
· nařízení Komise (EU) č. 702/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem, Úřední věstník Evropské unie L 193/1, a
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1317 ze dne 27. července 2022, kterým se stanoví odchylky od nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, pokud jde o uplatňování standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (standardů DZES) 7 a 8 pro rok podání žádosti 2023.

Nařízení orgánů Evropské unie jsou po přistoupení České republiky k Evropské unii přímo použitelná. Tento návrh nařízení vlády se proto zaměřuje pouze na ty specifické otázky, které souvisí s implementací pravidel podmíněnosti a jejichž úprava je právem Evropské unie členským státům uložena nebo umožněna. Proto jsou tímto předkládaným návrhem nařízením vlády adaptovány pouze následující právní předpisy:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění.

Tyto uvedené předpisy Evropské unie stanovují základní pravidla pro provádění kontrol podmíněnosti a jejich promítnutí do administrativního procesu poskytování dotací ve smyslu stanovení míry snížení dotace, v případě zjištění porušení podmínek předpisů, které jsou předmětem kontrol podmíněnosti.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 v Příloze III definuje, podle jakých předpisů Evropské unie (nařízení a směrnic) a jejich částí (článků) mají být stanoveny požadavky, které jsou předmětem kontrol podmíněnosti. Tyto předpisy jsou rozděleny do oblastí pravidel podmíněnosti podle článku 12 návazně k Příloze III tohoto nařízení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 v Příloze III a článku 13 vymezuje jako součást pravidel podmíněnosti rámec pro podmínky standardů DZES, stanoví počet standardů, které mají být uplatňovány a jejich zaměření, které má být na národní úrovni dopracováno. Standardy DZES jsou zařazeny do stanovených oblastí společně s požadavky. Pro evropským rámcem stanovený standard DZES 2. pro ochranu mokřadů a rašelinišť Česká republika použije možnost odložené účinnosti standardu na období počínaje rokem 2025 z důvodu vypracování kategorizace (definičního vymezení) půd bohatých na uhlík a nedostatečného mapového pokrytí ploch mokřadů a rašelinišť. V současné době není vytvořen komplexní podklad, který by obsahoval plošné, aktuální informace o výskytu půd bohatých na uhlík na území České republiky ve vztahu k dílu půdních bloků, proto bylo rozhodnuto zpracovat vrstvu s použitím i jiných mapových zdrojů včetně cíleného terénního ověřování skutečného stavu vybraných předmětných ploch.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 v článcích 83 až 86 upravuje základní společná pravidla pro kontrolní systém a správní sankce ve vztahu k podmíněnosti.

Předkládaný návrh novely nařízení vlády není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásada právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).

Na základě těchto skutečností je možné návrh novely nařízení vlády hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.

V souladu s výše uvedenými nařízeními Evropské unie byl za Českou republiku zpracován návrh Strategického plánu SZP, který byl dne 28. ledna 2022 oficiálně předložen Evropské komisi k připomínkám. Dne 25. dubna 2022 byly Evropskou komisí zaslány oficiální připomínky, ke kterým následně probíhaly bilaterální konzultace. Na základě výsledků těchto jednání docházelo k dílčím úpravám a upravený Strategický plán SZP byl dne 7. října 2022 předložen ke schválení vládě ČR, ke kterému došlo 12. října 2022. K oficiálnímu schválení Evropské komisi byl Strategický plán SZP opětovně zaslán Českou republikou dne 14. října 2022. Strategický plán SZP pro Českou republiku byl schválen dne 24. listopadu 2022 prováděcím rozhodnutím Komise ze dne 24.11.2022, kterým se schvaluje strategický plán SZP České republiky na období 2023–2027 za účelem získání podpory Unie financované z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (C (2022) 8338 final).

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí České republiky

Návrh novely nařízení vlády s ohledem na svůj charakter předpokládá hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty. Případné technické a administrativní náklady vzniklé zejména v souvislosti se Strategickým plánem SZP podle příslušných nařízení Evropské unie budou hrazeny z příslušné rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství a Fondu.

Odhadované náklady na přípravu vrstvy erozní ohroženosti pro standard DZES 5. Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v.v.i. činí cca 1,18 mil. Kč. Náklady na implementaci vrstvy erozní ohroženosti do evidence půdy LPIS jsou odhadovány na cca 1,2 mil. Kč. Dále probíhá příprava jednotlivých podmínek standardu, celkovou výši nákladů tedy nelze předem odhadnout. Náklady budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství, konkrétně ze smlouvy PRAIS a z nevyčerpaných prostředků Horizontální smlouvy s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v.v.i.

Předpokládají se dopady na podnikatelské prostředí v České republice vzhledem k rozšíření podmínek standardu DZES 5. Předpokládá se zvýšení nákladů spojených s administrativou, zejména s plánováním osevů a podáním Jednotné žádosti. V souvislosti s prováděním kontrol podmíněnosti není vyloučena možnost nárůstu zjištěných pochybení v dodržování požadavků a standardů a krácení podpor. Zvýšený nárůst zjištěných pochybení v dodržování požadavků a standardů DZES a následného krácení podpor se však nepředpokládá vzhledem k tomu, že se jedná převážně o podmínky vycházející z dlouholeté používané zemědělské praxe.

Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Návrh nařízení vlády nemá sociální dopady ani dopady na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a ani na národnostní menšiny.

Návrh novely nařízení vlády nebude mít negativní vliv na životní prostředí. Z hlediska hodnocení vlivů Strategického plánu České republiky SZP na životní prostředí (Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9) představují klíčové komponenty zejména podmínky standardů DZES jako souboru základních environmentálních standardů hospodaření, které musí splnit každý příjemce podpory v rámci společné zemědělské politiky. S ohledem na jejich nastavení se předpokládá mírně pozitivní vliv na životní prostředí. Mírně pozitivní vliv bude mít uplatňování souboru standardů DZES i z hlediska adaptace na změnu klimatu.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh nařízení vlády neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace nebo by mělo vliv na rovnost mužů a žen.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Návrh nařízení vlády nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.

Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

Předkládaný návrh nařízení vlády je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy ani administrátora dotace (Fond).

Navrhovaná právní úprava představuje efektivní implementaci zákonných regulací stanovených v zákoně o zemědělství a zákoně o Státním zemědělském intervenčním fondu, jakož i regulací stanovených právem Evropské unie.

Příslušné orgány veřejné správy a administrátor dotace (Fond) jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace.

Předkládaný návrh stanoví jednoznačně kompetence, působnost a odpovědnost mezi příslušnými orgány veřejné správy a Fondem jako administrátorem dotace.

Realizace opravných prostředků proti rozhodnutí Fondu je zajištěna postupem podle správního řádu.

Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu.

Návrh nařízení vlády nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů
a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Návrh nařízení vlády nemá dopady na rodiny ani na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a ani na další specifické životní situace.

Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh nařízení vlády nemá územní dopady a ani dopady na územně samosprávné celky.

Zhodnocení návrhu s ohledem na Zásady digitálně přívětivé legislativy (DPL)

Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 9. prosince 2019 č. 870 k Plánu legislativních prací vlády na rok 2020 byla u návrhu nařízení vlády vyhodnocena míra shody se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) a bylo shledáno, že návrh nařízení vlády těmto zásadám vyhovuje.

Na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, se postupuje v řízení u Fondu podle správního řádu, s výjimkou ustanovení uvedených v těchto zákonech. Soulad těchto zákonů se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) tak do značné míry závisí na souladu správního řádu s těmito zásadami. Činnost Fondu je elektronizovaná, spisy správních řízení jsou vedeny v elektronické podobě. Komunikace s účastníky řízení je primárně vedena rovněž elektronicky, až na případy, kdy není možné účastníkům řízení touto formou písemnost doručit z důvodu absence například datové schránky.

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K bodům 1 až 3 (§ 5):
Ustanovení upravuje podmínky standardu DZES 1. na základě rámce pro podmínky standardů stanoveného v Příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. Stanoví typy ploch důležité z hlediska ochrany životního prostředí, zejména půdy, vody a biodiverzity (environmentálně citlivé plochy), na nichž je zakázáno změnit kulturu trvalý travní porost na některou z ostatních druhů zemědělské kultury a upravuje výjimky z tohoto zákazu.

Nově se doplňuje možnost změnit trvalý travní porost na environmentálně citlivé plochy na trvalou kulturu vinice a rychle rostoucí dřeviny ve výmladkových plantážích. Umožněná změna na tyto kultury je však povolena pouze na plochách
· ve vzdálenosti do 12 metrů od vodního útvaru [písm. c)],
· silně erozně ohrožené půdy [písm. d)] a
· ve třetím aplikačním pásmu zranitelných oblastí [písm. f)].
Nelze tedy na tyto trvalé kultury změnit trvalý travní porost v chráněných územích – chráněných krajinných oblastech, národních parcích, maloplošných územích a na vymezených podmáčených a rašelinných loukách, i pokud se jedná o souběh s výše uvedeným typy ploch, kde je založení trvalých kultur vinice a rychle rostoucích dřevin nově povoleno.

Zároveň dochází ke zrušení možnosti převést trvalý travní porost na kulturu úhor deklarovanou jako neprodukční plocha v souladu s nařízením vlády č. 52/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů, kterým se mění definice kultury úhor [§ 3c odst. 2 písm. a)] s účinností od 1. ledna 2024.

K bodům 4 a 5 (§ 8 odst. 1):
Ustanovení upravuje podmínky standardu DZES 5. na základě rámce pro podmínky standardů stanoveného v Příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. Změny jsou realizovány na základě výsledků jednání pracovní skupiny Eroze, která seskupuje širokou zemědělskou veřejnost, zemědělské i environmentální nevládní organizace a zástupce rezortů MZe a MŽP. Podkladový materiál pro novelu je zpracován Výzkumným ústavem ochrany půdy a meliorací, v.v.i.

Nově se zohledňují změny v protierozní ochraně a rozšiřují se dosavadní 3 kategorie erozní ohroženosti (silně erozně ohrožená půda, mírně erozně ohrožená a neohrožená půda) na 4 kategorie (silně erozně ohrožená, mírně erozně ohrožená s vyšším rizikem, mírně erozně ohrožená s nižším rizikem a neohrožená půda. Dochází k revizi plodiny bob polní do kategorie se středním stupněm ochranného vlivu vegetace.

Podmínky standardu pro ozimé obiloviny jiné než kukuřice a čirok, a řepku nabývají účinnosti 1. 7. 2024. Pro ostatní plodiny bude standard účinný od 1. 1. 2025. Účinnost je nutné rozdělit s ohledem na náročnost naplánování nových osevů a agrotechnické lhůty.

K bodům 6 a 7 (§ 8 odst. 3):
Odstavec 3 upřesňuje, které konkrétní plodiny jsou vyžadovány při použití půdoochranných technologií, tak aby byla daná půdoochranná technologie dostatečně účinná. Výčet plodin byl zpracován Výzkumným ústavem ochrany půdy a meliorací, v.v.i. Rozdělená účinnost navazuje na obdobnou úpravu v § 8 odst. 1.

K bodu 8 (§ 8 odst. 4):
Odstavec 4 stanovuje, že podmínky standardu se na předmětné plodiny nevztahují, pokud jsou tyto plodiny pěstovány ve směsi do 20 % včetně. Pěstování ve směsi zaručuje dostatečnou ochranu půdy.

K bodu 9 (§ 8 odst. 5):
Návrhem dochází v rámci DZES 5. ke stanovení výjimky pro agrolesnické systémy založené v souladu s nařízením vlády č. 140/2023 Sb. Na orné půdě je v rámci agrolesnických systému možná pouze liniová výsadba, přičemž vysazované stromy plní mimo jiné i protierozní funkci.

K bodu 10 (§ 9 odst. 1):
Ustanovení se doplňuje o posklizňové zbytky, neboť pokud žadatel bude pěstovat řepu nebo brambory a plodinu pouze sklidí (např. v průběhu října) a nebude na daném dílu půdního bloku provádět žádnou operaci, tj. orbu, zůstanou na dílu půdního bloku posklizňově zbytky brambor, případně chrást cukrové řepy.

K bodu 11 (§ 9 odst. 6):
Nově se vkládá odstavec 6. Podmínka se tak nově nebude vztahovat na díl půdního bloku, na kterém je pěstována mrkev, cibule, ředkvička, zelí, kapusta, salát, kedlubna, hrách, květák, brokolice. Výjimka se vkládá na základě odborné připomínky Zelinářské unie a zohledňuje specifika pěstování některých zeleninových druhů, u kterých není možné dodržet požadavky pro minimální pokryv půdy.

K bodu 12 (§ 10 odst. 6 a 7):
Ustanovení upravuje podmínky standardu DZES 7A. na základě rámce pro podmínky standardů stanoveného v Příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. Povinnost každoročního střídání plodin alespoň na 40 % výměry orné půdy a vystřídání stejné hlavní plodiny nejdéle po 3 letech po sobě jdoucích na 100 % výměry se zakládá na výkladové shodě znění standardů s Evropskou komisí.

Nově dochází k technické úpravě z důvodu potřeby upřesnit postupy pro žadatele. V odstavci 6 a 7 se upravují plochy, na které se standard nevztahuje, a plochy, u nichž se má za to, že jsou na nich cíle standardu plněny jako např. plochy v rámci režimu ekologického zemědělství a plochy, na nichž se pěstují víceleté plodiny.

K bodu 13 (§ 11 odst. 5):
Ustanovení upravuje podmínky standardu DZES 7B. Zahrnutí standardu umožňuje příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, která uvádí, že členské státy mohou zavést maximální limit plochy pokryté jedinou plodinou, aby zabránily rozsáhlým monokulturám.

Odstavce 3, 4 a 5 definují toleranci zákresů a šířky ochranného pásu v rámci standardu, a dále pak plochy dílu půdního bloku nebo jejich části nebo díl půdního bloku, na které se podmínky standardu nevztahují, mj. v režimu ekologického zemědělství.

Nově se v odstavci 5 doplňuje výjimka z plnění standardu v případě dílu půdního bloku, na nějž byla podána žádost na opatření agrolesnictví podle nařízení vlády upravujícího opatření agrolesnictví. Podmínky tohoto opatření významně omezují plochy monokultur a zajišťují mozaikovitost krajiny s prvky dřevinné vegetace, a splňují tak cíle standardu.

K bodům 14 a 15 (§ 12 odst. 4 a 8):
Ustanovení upravuje podmínky standardu DZES 8A. na základě rámce pro podmínky standardů stanoveného v Příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115.

Odstavec 4 stanoví základní podmínky pro činnosti na všech definovaných neprodukčních plochách v odstavci 2, jako je zákaz produkce, pastvy nebo seče s odklizením biomasy a zákaz aplikace přípravků na ochranu rostlin, hnojiv a upravených kalů. Pro zákaz aplikace přípravků na ochranu rostlin, hnojiv a upravených kalů je stanoveno základní období, které může být odlišné u jednotlivých ploch v odstavcích 5 až 10 podle specifických podmínek daných ploch.

Nově se v odstavci 4 upřesňuje zákaz pro neprodukční plochu úhor s porostem o zákaz produkce, pastvy nebo seče s odklizením biomasy. Úprava textu je pouze formální a zpřesňuje se text z důvodu právní jistoty žadatelů, kdy z praxe vyplynuly nejasnosti ohledně termínů stanovených zemědělských postupů.

V odstavci 8 se pak upřesňuje období pro neprodukční plochy s meziplodinami pro založení porostu ve směsi. Nově byl stanoven nejzazší termín, a to 30. září, do kdy lze meziplodiny vysít. Termín byl stanoven v souladu s agrotechnickou praxí a v souladu s podmínkami II. pilíře. Stále platí, že kdykoliv před tímto termínem lze meziplodiny vysít bez omezení data, pouze s podmínkou trvání porostu 8 týdnů s uvedením data výsevu v evidenci hnojení.

Vysetí meziplodin po tomto termínu již není v souladu s obvyklou zemědělskou praxí. Vzhledem ke klimatickým podmínkám, které v tomto období panují, nelze zajistit kvalitní zapojený porost v délce minimálně 8 týdnů.

Termín 30. září byl mimo jiné také nastaven i z hlediska posílení právní jistoty žadatelů a administrativě změnových žádostí.

K bodu 16 (§ 15 odst. 2):
Ustanovení upravuje podmínky standardu DZES 9. na základě rámce pro podmínky standardů stanoveného v Příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 a stanoví zákaz změny kultury trvalý travní porost na ploše trvalého travního porostu ve vymezené oblasti Natura 2000 a zákaz orby na takové ploše.

Nově se v odstavci 2 kromě tolerance možného nedodržení podmínky doplňuje na základě praktických zjištění výjimka v případě změny kultury trvalý travní porost v lokalitě Natura 2000 v případě ukončení pozemkových úprav podle zákona o pozemkových úpravách. Vzhledem k náročnosti procesu pozemkových úprav je předpokládáno, že taková změna bude v souladu s pravidly hospodaření v lokalitě Natura 2000. Navíc se má za to, že proces komplexních pozemkových úprav zajišťuje vhodnější řešení krajiny po jejím ukončení a v rámci procesu jsou zohledněna stanoviska dotčených orgánů státní správy.

K bodu 17 (§ 20):
Ustanovení upravuje případy, kdy nedojde k uplatnění snížení dotace, např. v případě zjištění porušení nevýznamného pro stanovené cíle nařízení či směrnic nebo podmínek standardů. Pouze však v případě, že porušení jsou kontrolním orgánem hodnocena v malé závažnosti, rozsahu a odstranitelného trvání.

Nově se doplňuje, že snížení dotace nelze prominout, jedná-li se o porušení hodnocené jako úmyslné. Jedná se o legislativní upřesnění podmínky.

K bodům 18 a 19 (příloha č. 1 a 3):
S ohledem na sladění přípustné míry ztráty půdy podle vyhlášky č. 240/2021 Sb., o ochraně zemědělské půdy před erozí, ve znění pozdějších předpisů, se upravuje výčet půdoochranných technologií pro skupiny plodin podle ochranné funkce a jednotlivé kategorie erozní ohroženosti a jejich parametry. Funkčnost půdoochranné technologie Pásové střídání plodin bude odborně posuzována Výzkumným ústavem ochrany půdy a meliorací, v.v.i. Podkladový materiál pro přílohy č. 1 a 3 je zpracován Výzkumným ústavem ochrany půdy a meliorací, v.v.i.

K bodům 20 až 25 (příloha č. 6):
Text přílohy č. 6 je aktualizován s ohledem na změny v souvisejících právních předpisech.

K bodu 26 (příloha č. 9):
Příloha č. 9 stanoví druhy plodin pro podmínky standardu DZES 7B. a DZES 8A. [druhy plodin podle § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) a podle § 12 odst. 4 až 7].

Na základě odborné připomínky Agentury ochrany přírody a krajiny se v příloze č. 9 nově ruší možnost použití plodin chrpa, jitrocel a řebříček, tedy plodin, jejichž osivo se běžně nepěstuje pro zemědělské účely a u něhož může jít o několik druhů a neznámý genetický nebo regionální původ. Důvodem je ochrana genofondu místních populací uvedených rodů před křížením. Dále dochází k omezení rodu slunečnice o invazivní druh slunečnici hlíznatou (topinambur).

K bodům 27 a 28 (přílohy č. 11 a 12):
Přílohy č. 11 a 12 stanoví druhy plodin zejména pro podmínky standardu DZES 8A. (§ 12) podle § 12 odst. 1 (Vymezení neprodukčních ploch).
Příloha č. 11 stanoví Druhy plodin pro plochy meziplodin pro podmínky standardu DZES 8A. (§ 12) podle § 12 odst. 8 písm. a) tohoto nařízení.
Příloha č. 12 stanoví Trávy a luskoviny do podsevu pro podmínky standardu DZES 8A. (§ 12) podle § 12 odst. 8 písm. a) tohoto nařízení.

Na základě odborné připomínky Agentury ochrany přírody a krajiny se v přílohách č. 11 a 12 nově ruší možnost použití pro neprodukční plochy plodinu kostřava rákosovitá. Důvodem úpravy je vyloučit z podporovaných rodů meziplodin a podsevu kostřavu rákosovitou pro její expanzní charakter mimo místa jejího přirozeného výskytu. Současně se v příloze č. 11 zpřesňuje název lnu setého přadného.

K bodům 29 až 34 (příloha č. 13):
Příloha č. 13 obsahuje hodnotící tabulky s kritérii rozsah, závažnost, trvalost a přímé nebezpečí pro zdraví lidí a zvířat pro hodnocení porušení požadavků stanovených přílohou č. 1 tohoto nařízení.

Návrhem dochází k dílčí aktualizaci vybraných hodnocení tak, aby byla v souladu s právními předpisy i požadavky praxe.

K bodu 35 (příloha č. 14):
Příloha č. 14 obsahuje hodnotící tabulky s kritérii rozsah, závažnost, trvalost a přímé nebezpečí pro zdraví lidí a zvířat pro hodnocení plnění podmínek standardů DZES stanovených § 5 až 15 tohoto nařízení.

Návrhem se pro hodnocení rozsahu porušení standardu 8B. Zachování krajinných prvků podle přílohy č. 7 tohoto nařízení vlády doplňuje krajinný prvek „příkop“. Krajinný prvek „příkop“ představuje významný prvek v přírodě, a to nejen z hlediska jeho funkce přerušit délku svahu zachycením vody s jejím odvedením nebo zasáknutím, proto se jeho případné poškození hodnotí velkým rozsahem porušení.

K bodu 36 (příloha č. 16):
Nově se doplňuje příloha č. 16, která stanovuje druhy erozně ohrožených ploch podle § 8. Jednotlivé druhy jsou stanoveny na základě maximální přípustné ztráty půdy a součinu hodnot faktoru ochranného vlivu vegetace a faktoru protierozního opatření podle přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 240/2021 Sb., o ochraně zemědělské půdy před erozí, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 37 (přílohy č. 17 a 18):
S ohledem na sladění přípustné míry ztráty půdy podle vyhlášky č. 240/2021 Sb., o ochraně zemědělské půdy před erozí, ve znění pozdějších předpisů, se upravuje výčet půdoochranných technologií pro skupiny plodin podle ochranné funkce a jednotlivé kategorie erozní ohroženosti a jejich parametry. Podkladový materiál pro přílohy č. 17 a 18 je zpracován Výzkumným ústavem ochrany půdy a meliorací, v.v.i.

K čl. II (Přechodné ustanovení):

Stanovuje se postup pro řízení podle nařízení vlády č. 73/2023 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády. Řízení, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády, budou administrovány podle nařízení vlády č. 73/2023 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

K čl. III (Účinnost):

S ohledem na naléhavý obecný zájem se výjimečně navrhuje stanovit termín nabytí účinnosti dnem 1. dubna 2024. Důvodem je zejména začátek možnosti podávat žádosti o evropské zemědělské dotace, který na území EU rovněž začíná dnem 1. dubna, a s tím související plnění závazků vyplývajících pro ČR z členství v EU.