Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNCYHDQCS0 najdete zde
VIII.
Vypořádání připomínek k materiálu s názvem:
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, a nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů
Podle Jednacího řádu vlády a Legislativních pravidel vlády byl materiál rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení dopisem ministra zemědělství čj. MZE-64635/2023-11193, ze dne 18. prosince 2023, s termínem dodání stanovisek do 11. ledna 2024, vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
Resort
Připomínka
Vypořádání
Ministerstvo dopravy
Bez připomínek.
Ministerstvo financí
Doporučující připomínky.
1. K bodu 5:
Doporučujeme vložit slovo „se“ před slovo „nahrazuje“.
2. K bodu 33:
Slova „první věta“ doporučujeme nahradit slovy „věta první“.
3. K části druhé, k Čl. III:
V úvodní větě doporučujeme vložit slova „nařízení vlády č. 140/2023 Sb.,“.
4. K důvodové zprávě:
Doporučujeme do důvodové zprávy v části předpokládaných hospodářských a finančních dopadů uvedené částky alokací v eurech doplnit o přepočet v českých korunách k aktuálnímu datu.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Akceptováno.
Text důvodové zprávy upraven v souladu s připomínkou.
Ministerstvo
kultury
Bez připomínek.
Ministerstvo
obrany
Bez připomínek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Bez připomínek.
Ministerstvo pro místní rozvoj
Doporučující připomínky.
1. K § 14 odst. 1 písm. b):
Opět upozorňujeme na nejasnost formulace „žadatel… zajistí zákaz sklizně“, na kterou jsme již upozorňovali při přípravě původního textu nařízení vlády. Jsme toho názoru, že z dispozice právní normy musí být zřejmé, jak co se ukládá, tak na koho se norma vztahuje. Ze slov „zajistí zákaz sklizně“ přitom není jasné, co přesně má žadatel udělat (nařídit zákaz sklizně sobě, svým zaměstnancům, neuzavřít smlouvu se sklizňovou firmou, neuzavřít dohodu se sousedním hospodářem…?), ani na koho se tento neurčitý pokyn vztahuje (týká se pouze žadatele, nebo zahrnuje i osoby, které by mohly provést sklizeň, v tom zaměstnance i externí subjekty?). Doporučujeme text v tomto směru zpřesnit.
2. K čl. I, bodu 6:
V novelizačním bodě č. 6 doporučujeme slova „upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům“ nahradit slovy „o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům“ a slova „upravujícího pravidla podmíněnosti nebo“ nahradit slovy „o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům nebo“.
3. K čl. I, bodu 24
V novelizačním bodě č. 24 doporučujeme slova „31 října září“ nahradit slovy „30. září“ nebo slovy „31. října“.
4. K čl. I, bodu 25:
V novelizačním bodě č. 25 doporučujeme slova „upravujícího pravidla“ nahradit slovy „o stanovení pravidel“.
5. K čl. I, bodu 26:
V novelizačním bodě č. 26 doporučujeme na začátek textu písmene c) vložit slovo „na“.
6. K čl. I, bodům 32 a 34:
Novelizační body č. 32 a 34 doporučujeme uvést jako jeden novelizační bod ve znění:
„32. V § 14 odst. 2 a 3 se slova „a plodiny nejsou v tomto období sklizeny nebo paseny“ zrušují.“.
7. K čl. I, bodu 49:
V novelizačním bodě č. 49 doporučujeme slova „se text „až f)“ nahrazuje textem „až k)““ nahradit slovy „se text „f)“ nahrazuje textem „k)““.
8. K čl. I, bodu 54:
V novelizačním bodě č. 54, kterým se doplňuje příloha č. 4, doporučujeme sjednotit podobu tabulky č. 4; v platném znění je v tabulce sloupec „koeficient“ vyplněn, v normativním textu však tento sloupec vyplněn není.
9. K čl. III, bodu 1:
V novelizačním bodě č. 1 doporučujeme slova „upravujícího pravidla“ nahradit slovy „o stanovení pravidel“.
10. K čl. III, bodu 1:
Za novelizační bod č. 1 doporučujeme vložit nový novelizační bod ve znění:
„X.
V § 1 písm. z) se slovo „a“ zrušuje.“.
11. K čl. III, bodu 2:
V novelizačním bodě č. 2 doporučujeme na konci textu novelizačního bodu doplnit tečku.
12. K rozdílové tabulce:
Ke straně 9:
Na straně 9 v rozdílové tabulce doporučujeme za slova „Článek 31 odst. 6“ doplnit slova „první pododstavec“. Obdobně doporučujeme postupovat i na straně 14, 16, 17 a 19.
Ke straně 25:
Na straně 25 v rozdílové tabulce ve sloupci „Obsah“ doporučujeme v bodě 1 vypustit písmena a), b) a d).
Ke straně 26 a 27:
Na stranách 26 a 27 v rozdílové tabulce doporučujeme označení článků přesunout ze sloupce „Obsah“ do sloupce „Ustanovení“.
Vysvětleno.
S ohledem na zavedenou formulaci napříč celým nařízením vlády není vhodné navržený text měnit. V aplikační praxi nenastaly s uvedenou formulací obtíže, které by si vyžádaly další úpravu.
Vysvětleno.
Jedná se o formulaci odkazů zavedenou ve všech souvisejících nařízeních vlády.
Akceptováno.
Text uveden do souladu s připomínkou.
Vysvětleno.
Jedná se o formulaci odkazů zavedenou ve všech souvisejících nařízeních vlády.
Akceptováno jinak.
Předložka byla přesunuta do návětí.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Akceptováno.
Text novely upraven v souladu s připomínkou.
Vysvětleno.
Jedná se o formulaci odkazů zavedenou ve všech souvisejících nařízeních vlády.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Akceptováno.
Rozdílová tabulka byla revidována.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Bez připomínek.
Ministerstvo spravedlnosti
Doporučující připomínky.
1. K čl. I bodu 42 (§ 24a odst. 2):
S ohledem na navrhované ustanovení § 24a odst. 5, písm. f) je zřejmé, že ustanovení § 24a odst. 2 nezakládá jen následnou povinnost, ale že jde naopak o jednu z podmínek pro poskytnutí ekoplatby podle § 24a odst. 1.
Doporučujeme pravidlo § 24a odst. 2 systematicky zařadit stejným způsobem, jako jsou řazeny ostatní podmínky (viz § 24a odst. 1, písm. a) až d).
2. K čl. I bodu 42 (§ 24a odst. 3 – vztah k § 24a odst. 1):
Na jedné straně §24a odst. 1 návrhu stanoví, že "Fond poskytne žadateli ekoplatbu" (..) právě tehdy, pokud žadatel splnil (kumulativně) požadavky v tomto ustanovení uvedené, tj. v § 24a odst. 1, písm. a) až d). Žádné jiné ustanovení, než § 24a odst. 1, právo na ekoplatbu tohoto druhu nezakládá. Na druhé straně § 24a odst. 3 stanoví, že Fond žadateli sníží ekoplatbu (..) o 3 %, pokud žadatel nesplnil podmínku podle odstavce 1 písm. a) (..). Ustanovení odstavce 3 je tedy v rozporu s odstavcem 1, neboť nelze snižovat ekoplatbu (právo na platbu), jestliže podle odstavce 1 na takovou platbu vůbec nevzniklo právo. I pokud by normativní obsah § 24a odst. 3 byl dovozován výkladem tak, že ekoplatba (snížená) má náležet i v případě nesplnění podmínky dle § 24a odst. 1, písm, a), není zřejmé, zda v tom případě musí či naopak nemusí být splněny požadavky podle § 24a odst. 1, písm. b) až d).
Doporučujeme upravit odstavec (3) tak, aby byl formulován logicky konzistentně v rámci celého § 24a. S ohledem na ostatní připomínky MSp k navrhovanému § 24a doporučujeme strukturovat § 24a způsobem uvedeným u připomínky č. 5.
3. K čl. I bodu 42 (§ 24a odst. 3 – nižší snížení základní celofaremní ekoplatby):
Navrhované ustanovení § 24a odst. 3 upravuje právo na ekoplatbu na podporu udržitelného hospodaření se živinami tak, že při splnění dalších podmínek taková ekoplatba náleží ve snížené výši, jestliže součet jednotlivých snížení celofaremní ekoplatby činí nejméně 25 %. Není tedy upravena situace, kdy součet jednotlivých snížení celofaremní ekoplatby činí méně než 25 %. Z celkové konstrukce navrhovaného § 24a by plynulo, že při méně rozsáhlém snížení celofaremní ekoplatby by měla příslušet ekoplatba na podporu udržitelného hospodaření se živinami v plné výši popř. ve výši snížené o méně než 3 %. Pokud toto bylo cílem navrhovaného ustanovení, pak použitá formulace pro to nedává žádnou oporu. Pokud je naopak cílem ustanovení neposkytnout v těchto případech žádnou ekoplatbu na podporu udržitelného hospodaření se živinami, je takové ustanovení problematické z hlediska nedůvodného resp. nespravedlivého přístupu k jednotlivým případům.
Doporučujeme upravit odstavec (3) tak, aby byl formulován logicky konzistentně v rámci celého § 24a. S ohledem na ostatní připomínky MSp k navrhovanému § 24a doporučujeme strukturovat § 24a způsobem uvedeným u připomínky č. 5.
4. K čl. I bodu 42 (§ 24a odst. 4):
Ustanovení § 24a odst. 4 je formulováno problematicky z obdobných důvodů, jako uvádí výše uvedené připomínky ohledně § 24a odst. 3. Ustanovení § 24a odst. 4 zakotvuje snížení ekoplatby o 50 % v případě, kdy podle § 24a odst. 1 na tento druh ekoplatby však nevzniká právo. Ani v případě ustanovení § 24a odst. 4 není zřejmé, zda musí či nemusí být splněny podmínky uvedené v § 24a odst. 1, písm. a), c) a d). Dále není zřejmé, zda a v jaké výši ekoplatba má náležet v případě, kdy u žadatele došlo ke kumulaci podmínek podle § 24a odst. 3 a odst. 4.
Doporučujeme upravit odstavec (4) tak, aby byl formulován logicky konzistentně v rámci celého § 24a. S ohledem na ostatní připomínky MSp k navrhovanému § 24a doporučujeme strukturovat § 24a způsobem uvedeným u připomínky č. 5.
5. K čl. I bodu 42 (§ 24a odst. 5):
Navrhované ustanovení § 24a odst. 5 písm. d), e) je duplicitní s § 24a odst. 1, neboť plyne-li z § 24a při splnění kterých podmínek právo na ekoplatbu vzniká, je tím dáno že při nesplnění těch podmínek právo na ekoplatbu vzniknout nemůže. Ustanovení § 24a odst. 5, písm. d) a e) jsou však problematická i tím, že v odstavci 5 nejsou naopak uvedeny stejné následky (neposkytnutí ekoplatby) pro případy nesplnění podmínky §24a odst. 1, písm. a) nebo b).
Obdobně není zřejmý vzájemný vztah § 24a odst. 5, písm. b) a c) versus § 24a odst. 1, písm. b) versus § 24a odst. 4.
Tím v kombinaci s ostatními výše uvedenými připomínkami vzniká (krom duplicity) i výkladově nejasná situace, například není zřejmé, zda ekoplatba náleží v případě nesplnění podmínky § 24a odst. 1, písm. b), kdy žadatel dodal o 0,5 kg P/ha orné půdy více.
Doporučujeme upravit odstavec (5) tak, aby byl formulován logicky konzistentně v rámci celého § 24a. Doporučujeme materii §24a strukturovat tak, že v úvodu ustanovení budou definovány všechny obecné podmínky pro poskytnutí ekoplatby předmětného druhu, aniž by zde byly upraveny kvantifikace jednotlivých podmínek, a dále v navazujících částech (odstavcích, písmenech) postupně upravit, zda a v jaké výši vzniká (či naopak nevzniká) právo na ekoplatbu, při splnění té či oné podmínky v určitém rozmezí její kvantifikace.
Akceptováno.
Text odstavce 2 byl přesunut do odst. 1 písm. e).
Vysvětleno.
S ohledem na systematiku sankčních ustanovení nařízení vlády bylo zvoleno dané řešení.
Vysvětleno.
S ohledem na systematiku sankčních ustanovení nařízení vlády bylo zvoleno dané řešení.
Vysvětleno.
S ohledem na systematiku sankčních ustanovení nařízení vlády bylo zvoleno dané řešení.
Vysvětleno.
S ohledem na systematiku sankčních ustanovení nařízení vlády bylo zvoleno dané řešení.
Ministerstvo školství mládeže
a tělovýchovy
Bez připomínek.
Ministerstvo vnitra
Doporučující připomínky.
1. K čl. I bodu 6 – k § 5 písm. b) bodu 3:
V souladu s čl. 42 odst. 1 Legislativních pravidel vlády navrhujeme v bodu 3 před slovo „nebo“ vložit čárku.
2. K čl. I bodu 12 – k § 8 odst. 4:
Podle čl. 57 odst. 3 Legislativních pravidel vlády doporučujeme v textu novelizačního bodu slovo „text“ nahradit výrazem „slova“, výraz „nahrazuje“ nahradit slovem „nahrazují“ a slovo „textem“ nahradit výrazem „slovy“.
3. K čl. I bodu 18 – k § 11 odst. 2 písm. f):
Na základě čl. 58 odst. 4 písm. b) Legislativních pravidel vlády navrhujeme úvodní část textu novelizačního bodu koncipovat takto: „V § 11 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno f), které zní:“.
4. K čl. I bodu 22 – k § 12 odst. 4 písm. g) a h):
Z důvodu zvýšení přehlednosti doporučujeme novelizační bod 22 rozdělit na dva samostatné novelizační body.
5. K čl. I bodu 23 – k § 12 odst. 5 písm. a):
V souladu s čl. 42 odst. 1 Legislativních pravidel vlády navrhujeme v písmenu a) před slovo „nebo“ vložit čárku.
6. K čl. I bodu 31 – k § 14 odst. 1 písm. b):
V textu novelizačního bodu doporučujeme slovo „návětí“ nahradit slovy „úvodní části ustanovení“.
7. K čl. I bodu 33 – k § 14 odst. 3:
S odkazem na čl. 56 odst. 54 písm. a) Legislativních pravidel vlády navrhujeme v novelizační větě slova „se první věta zrušuje“ nahradit slovy „se věta první zrušuje“.
8. K čl. I bodu 36 – k § 14 odst. 6 písm. a):
V souladu s čl. 42 odst. 1 Legislativních pravidel vlády navrhujeme v písmenu a) před slovo „nebo“ vložit čárku.
9. K čl. I bodu 37 – k § 15 odst. 4:
Podle čl. 57 odst. 3 Legislativních pravidel vlády doporučujeme slovo „text“ nahradit výrazem „slova“, výraz „nahrazuje“ navrhujeme nahradit slovem „nahrazují“ a slovo „textem“ nahradit výrazem „slovy“.
10. K čl. I bodu 42 – k § 24a odst. 1 písm. c):
Před spojku „a“, která se nachází na konci textu písmene c), navrhujeme vložit čárku, a to za účelem oddělení vedlejší věty.
11. K čl. I bodu 43 – k § 25 odst. 4 písm. c):
V souladu s čl. 42 odst. 1 Legislativních pravidel vlády navrhujeme v písmenu c) před slovo „nebo“ vložit čárku.
12. K čl. I bodu 46 – k § 32 odst. 5 písm. f):
Na základě čl. 58 odst. 4 písm. b) Legislativních pravidel vlády doporučujeme úvodní část textu novelizačního bodu koncipovat takto: „V § 32 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno f), které zní:“.
13. K čl. I bodu 49 – k § 35 odst. 3:
Z důvodu zvýšení přehlednosti navrhujeme novelizační bod rozdělit na dva samostatné body, které znějí takto:
1. „V § 35 odst. 3 písm. f) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.“ [viz čl. 57 odst. 4 písm. f) Legislativních pravidel vlády].
2. „V § 35 odst. 3 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) až k), která znějí:“ [viz čl. 58 odst. 2 písm. k) Legislativních pravidel vlády].
14. K čl. I bodu 50 – k § 35 odst. 3 písm. l):
Podle čl. 57 odst. 3 Legislativních pravidel vlády doporučujeme slovo „text“ nahradit výrazem „slova“, výraz „nahrazuje“ navrhujeme nahradit slovem „nahrazují“ a slovo „textem“ nahradit výrazem „slovy“.
15. K čl. I bodu 52 – k § 37 odst. 4 písm. a):
V souladu s čl. 42 odst. 1 Legislativních pravidel vlády navrhujeme v písmenu a) před slovo „nebo“ vložit čárku.
16. K čl. III bodu 5 – k § 3d odst. 3:
V textu novelizačního bodu doporučujeme před slovo „nahrazuje“ vložit slovo „se“.
17. K čl. III bodu 8 – k § 3l:
Na základě čl. 58 odst. 8 písm. a) navrhujeme úvodní část novelizačního bodu koncipovat takto: „Na konci § 3l se doplňuje věta…“.
18. K části třetí – k nadpisu:
Podle čl. 30 odst. 4 Legislativních pravidel vlády doporučujeme slovo „Účinnost“ nahradit slovem „ÚČINNOST“.
19. K čl. IV – k účinnosti:
Před slovy „s výjimkou“ doporučujeme doplnění čárky; srov. čl. 53 odst. 1 písm. b) bod 5 Legislativních pravidel vlády.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Vysvětleno.
Z hlediska legislativně technické úspornosti bylo zvoleno dané řešení.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Vysvětleno.
Z hlediska legislativně technické úspornosti bylo zvoleno dané řešení.
Akceptováno jinak.
V souladu s připomínkou jiného připomínkového místa bylo zvoleno jiné legislativně technické řešení.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Ministerstvo zahraničních věcí
Bez připomínek.
Ministerstvo zdravotnictví
Bez připomínek.
Ministerstvo životního prostředí
Zásadní připomínky.
1. K § 14 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 a odst. 4:
Požadujeme prodloužit termín pro zákaz sklizně nebo pasení porostu úhoru, a současně pro ponechání souvislého porostu na pozemku, z 15. srpna do 30. září roku podání žádosti. Likvidace porostů v dřívějším termínu zvyšuje riziko negativního dopadu na volně žijící živočichy, kteří nalézají v porostech úhorů potravu
a úkryt.
2. K § 24a:
Máme pochybnosti o funkčnosti opatření, postaveném pouze na bilanci fosforu (a dusíku), bez sledování uhlíku, protože nebude dostatek informací o změnách obsahu organické hmoty, zvláště když není stanovena žádná forma zajištění požadované bilance živin. Například v případě aplikace digestátu se může zvyšovat podíl dostupného fosforu současně s dalším propadem obsahu uhlíku.
3. K § 35 odst. 3 písm. c):
Žádáme pro rod lupina výslovně uvést „lupina bílá, úzkolistá, žlutá“, aby bylo vyloučeno použití jiného, např. potenciálně invazního druhu lupiny.
4. K nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, § 3c odst. 2 písm. b):
Úhory „jsou nejméně jedenkrát ročně sečeny, mulčovány nebo paseny, včetně sečení nedopasků“ – pro úhory s porostem navrhujeme nahradit povinnou operaci pro uznání platby operací „založení porostu“ a provádění sklizňových operací umožnit (nikoliv vyžadovat) až po 30. září. Likvidace porostů v dřívějším termínu zvyšuje riziko negativního dopadu na volně žijící živočichy, kteří nalézají v porostech úhorů potravu a úkryt.
Vysvětleno.
Úhor je jednou z variant, kterou si zemědělec může naplnit povinné procento neprodukčních ploch. Zákaz sklizně nebo pasení porostu je jednou z podmínek neprodukční plochy; stanovený termín je zemědělec povinen dodržet. Je na volbě zemědělce, zda takto vyčleněnou plochu s porostem ponechá na pozemku delší dobu. Plošné prodloužení termínu by však s sebou neslo negativní dopady na návazné agrotechnické operace, pokud zemědělec tuto plochu nebude mít v úmyslu i nadále držet jako neprodukční.
Tato podmínka, tj. stanovení doby trvání zákazu sklizně a pasení, byla nastavena po vzájemné velmi detailní diskusi se zemědělskou veřejností. Tato podmínka je v souladu se schváleným Strategickým plánem SZP ČR.
Do § 14 odst. 2 byla doplněna věta „Založení souvislého porostu se považuje za splnění podmínek stanovených v § 3c odst. 2 písm. b) nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy.“.
Rozpor byl odstraněn.
Vysvětleno.
Opatření na podporu udržitelného hospodaření se živinami konzistentně navazuje na již realizované opatření zaměřené na hospodaření s organickou hmotou (model OH), v rámci základní celofaremní ekoplatby na standardní ornou půdu (§ 13 odst. 5, nařízení vlády č. 83/2023 Sb.). Žadatel o ekoplatbu na podporu udržitelného hospodaření se živinami plní zároveň podmínky základní celofaremní ekoplatby, včetně nastavení vhodného sankčního mechanismu. MZe k problematice digestátu uvádí, že tento je považován za důležitý zdroj živin (mj. se jedná o dusík, fosfor a draslík), ale současně i za problematickou látku z hlediska bilance uhlíku v půdě (v modelu OH má přiřazen nízký koeficient pro zápočet organických látek, do půdy je nutné dodávat i další organické látky). MZe dále upozorňuje na synergický efekt s výše uvedenou podmínkou udržitelného hospodaření s organickou hmotou na orné půdě v rámci celofaremní ekoplatby; v rámci České republiky se jedná o jedinečné nástroje na podnikové úrovni, které podporují udržitelný rozvoj půdy, jakožto neobnovitelného přírodního zdroje. MZe také připomíná, že výsledky bilance dusíku a fosforu podle metodiky OECD/EUROSTAT byly zařazeny mezi významné ukazatele pro cíle Zelené dohody, stanovené ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“.
Rozpor byl odstraněn.
Akceptováno.
Upraveno do Metodiky přímých plateb, nikoli v nařízení vlády Číselník plodin upraven nebude, neumožňuje využití invazivního druhu Lupiny mnoholisté.
Rozpor byl odstraněn.
Akceptováno jinak.
V nařízení vlády č. 307/2014 Sb. nebude termín provedení seče a pastvy uveden. Ustanovení bylo nově vtěleno do nařízení vlády č. 83/2023, k BISS, s uvedením výjimky pro ekoplatbu, viz návrh textu novely, konkrétně § 7 odst. 2.
Rozpor byl odstraněn.
Úřad vlády – odbor kompatibility
Zásadní připomínky.
1. K odůvodnění:
V obecné části odůvodnění v části „Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie“ předkladatel uvádí výčet předpisů EU, které se návrhu dotýkají. Některé z těchto předpisů však již byly novelizovány a jejich název by tedy měl být doplněn o dovětek „v platném znění“. Konkrétně se jedná o nařízení 2021/2290, 2022/127, 2022/128 a 2022/1172.
2. Obecně k výkaznictví:
V části druhé čl. III návrhu se opakovaně vyskytuje chybné celexové číslo nařízení 2021/2115. Správně má být 32021R2115. Chybně je celexové číslo uvedeno i v rozdílové tabulce. Požadujeme opravit.
3. K rozdílové tabulce:
V rámci rozdílové tabulky postrádáme u části druhé čl. III návrhu uvedení celexového čísla a označení ustanovení v příslušných buňkách, a to od bodu 4. níže.
Rovněž požadujeme nahradit výkaznictví k bodu 2., části druhé čl. III návrhu, který je vykázán ke čl. 1 nařízení 2021/2115, resp. k předmětu a oblasti působnosti tohoto nařízení, jiným odpovídajícím ustanovením nařízení 2021/2115.
4. Ke srovnávacím tabulkám:
Přiložené srovnávací tabulky k nařízení 2021/2115, 2021/2116 a 2022/1173 postrádají vypovídací hodnotu, neboť v nich není na relevantních místech nikde uvedeno ID návrhu. Připomínáme, že srovnávací tabulky by si měly s rozdílovou tabulkou odpovídat. Srovnávací tabulky je nutné doplnit.
Dále, některá ustanovení novelizovaná návrhem jsou již v současnosti vykazována jako implementační vůči předpisům EU ve srovnávacích tabulkách. Je-li návrhem do těchto implementačních ustanovení zasahováno, je povinností předkladatele tyto tabulky aktualizovat a přiložit k návrhu (dle čl. 9 odst. 2 Legislativních pravidel vlády). Změny textu v tomto případě nejsou vždy významné pro účely implementace, ale text ve starších verzích srovnávacích tabulek nebude odpovídat novelizovanému znění. K dotčeným ustanovením předpisů EU postačí ve srovnávací tabulce uvést místo celého textu novelizovaného ustanovení pouze identifikační číslo návrhu. Konkrétně se jedná o změny ustanovení v novelizačních bodech č. 13, 23, 30, 36, 51 části první čl. I návrhu a body 3 a 7 části druhé čl. III návrhu.
5. K bodům 3., 29. a 37. (§ 4 odst. 2 písm. a), § 13 odst. 7 a § 15 odst. 4):
Novelizační bod 3., 29. a 37. není nutné vykazovat jako implementační, vzhledem k tomu, že se jedná pouze o legislativně technickou úpravu. Podtržení, celexové číslo a uvedení v rozdílové tabulce je vhodné u těchto bodů z návrhu vypustit a ponechat pouze ID návrhu v příslušné srovnávací tabulce.
6. K bodu 6. (§ 5 písm. b)):
1. Předkladatel nahrazuje stávající znění § 5 písm. b) upraveným a rozšířeným zněním. V rámci této změny však nezohlednil veškerou dříve vykázanou implementaci, a je nutné zde upozornit na neúplné provedení požadavků vyplývajících z práva EU. Jestliže předkladatel ruší či mění ustanovení právního předpisu, která byla již dříve vykázána jako implementační, musí být zajištěno, že nebude snížena dosavadní míra implementace (viz čl. 15 odst. 2 Metodických pokynů). Stávající ustanovení § 5 písm. b) bylo vykázáno jako implementační k čl. 66 odst. 1 písm. b) nařízení 2021/2116 a čl. 111 nařízení 2021/2115.
Jednoduché vypuštění či změna textace ustanovení právních předpisů bez vyjasnění, kde jinde se požadavky předpisů EU odrazí, není správné (resp. nezajišťuje úplné pokrytí požadavků předpisů EU). Uvedenými změnami tedy po formální stránce dojde ke snížení dosavadní míry implementace, neboť nebudou vykázána jiná ustanovení, která by návrhem způsobený deficit v implementačních ustanoveních nahradila. Pro zajištění řádné implementace požadujeme vykázat příslušná ustanovení jako implementační, doplnit rozdílovou tabulku a upravit srovnávací tabulky.
2. Dále, předkladatel v rozdílové tabulce vykazuje k § 5 písm. b) mimo jiné také ke čl. 69 odst. 6 nařízení 2021/2116, který však ukládá členským státům povinnost každý rok vyhodnotit kvalitu systému pro geoprostorové žádosti. S uvedeným § 5 písm. b) tedy čl. 69 odst. 6 nařízení 2021/2116 zcela nesouvisí a máme za to, že by bylo vhodné jej z rozdílové tabulky vypustit.
7. K bodu 7. (§ 7 odst. 2):
Předkladatel v rozdílové tabulce vykazuje k § 7 odst. 2 mimo jiné také ke čl. 18 odst. 1 prvnímu pododstavci nařízení 2021/2115, který je však již implementován v rámci stávajícího § 7 odst. 7, resp. nyní § 7 odst. 9. Článek 18 odst. 1 první pododstavec nařízení 2021/2115 je tedy vhodné z rozdílové tabulky u § 7 odst. 2 vypustit.
8. K bodu 35. (§ 14 odst. 5):
U slov, která předkladatel ruší v § 14 odst. 5, je vhodné zrušit jejich výkaznictví, resp. podtržení, neboť není podstatné z hlediska implementace.
9. K bodu 43. (§ 25 odst. 4):
Novelizační bod 43. je vykázán v rozdílové tabulce jako implementační, v bodovém znění novely však není podtržen. Požadujeme jej tedy podtrhnout a uvést celexové číslo v bodovém znění novely.
10. K bodu 24 (§ 13 odst. 1 písm. a)):
Upozorňujeme, že po číslovce „31“ by měla následovat tečka. Návrh rovněž uvádí po sobě „října září“, není tedy jasné, o jaký měsíc se jedná. Požadujeme opravit.
Akceptováno.
Text důvodové zprávy byl aktualizován.
Rozpor byl odstraněn.
Akceptováno.
Označení uvedeného nařízené bylo opraveno.
Rozpor byl odstraněn.
Akceptováno.
Rozdílová tabulka byla revidována.
Rozpor byl odstraněn.
Akceptováno.
Srovnávací tabulky byly revidovány.
Rozpor byl odstraněn.
Akceptováno.
Výkaznictví daných bodů bylo odstraněno.
Rozpor byl odstraněn.
Akceptováno.
Výkaznictví daných bodů bylo revidováno.
Rozpor byl odstraněn.
Akceptováno.
Rozdílová tabulka byla revidována.
Rozpor byl odstraněn.
Akceptováno.
Rozdílová tabulka byla revidována.
Rozpor byl odstraněn.
Akceptováno.
Výkaznictví u daných slov bylo zrušeno.
Rozpor byl odstraněn.
Akceptováno.
Uvedený bod byl vykázán jako implementační.
Rozpor byl odstraněn.
Akceptováno.
V textu byla slova „31 října září“ nahrazena slovy „31. října“.
Rozpor byl odstraněn.
Úřad vlády ČR – ministr a předseda Legislativní rady vlády
Zasíláno na vědomí - bez připomínek.
Úřad vlády ČR – zmocněnec vlády pro lidská práva
Bez připomínek.
Úřad vlády ČR – vedoucí Úřadu vlády
Bez připomínek.
Úřad vlády ČR – místopředseda vlády pro digitalizaci
Bez připomínek.
Úřad vlády ČR – Ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace
Bez připomínek.
Úřad vlády ČR – Ministr pro evropské záležitosti
Bez připomínek.
Agrární komora ČR
Zásadní připomínky.
1. K základním ekoplatbám:
Požadujeme v Základních Ekoplatbách odstranit požadavek na stanovené procento neprodukčních ploch.
- některé země EU díky absenci celofaremních ekoplateb směle uplatňovaly výjimku na nevyužití nutnosti neprodukčních ploch a v podstatě v loňském roce neměly plochy pro neprodukci. Jedná se o nerovné konkurenční prostředí. ČR si tyto podmínky zavedla kromě BISS také do podmínek pro celofarmení ekoplatby a tudíž nyní nelze uplatnit výjimku na neprodukční plochy a musí tedy být (úhor, pásy kolem vod atd.) založeny, což nás jako zemi znevýhodňuje. Tento požadavek byl tlumočen i ministrovi Výbornému na představenstvu AK.
2. K bodu 42:
Udržitelné hospodaření se živinami: tabulka č. 20 – ze znění podmínky není jasné, jak se bude výpočet provádět.
- podle tabulky 4 v příloze č. 20 nebude moci zažádat o ekoplatbu na hospodaření se živinami zemědělec, který má větší podíl pozemků s kyselým pH – v tabulce č. 4 je přepočítávací koeficient u těchto pozemků 0. „c) obhospodařoval ornou půdu, pro kterou průměrný koeficient pro stanovení potřeby dodání fosforu podle přílohy č. 20 k tomuto nařízení dosáhl hodnoty nejméně 0,3“. Proč je podpora takto nastavená? Zemědělec na kyselých pozemcích si nebude moci zažádat ani tehdy, pokud bude doplňovat fosfor podle potřeby.
3. K § 9:
Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost – platba na 150 ha – navýšení počtu ha, na které je platba poskytována.
4. Bod 24:
V § 13 odst. 1 písm. a) se slova „31. října“ nahrazují slovy „30. září“ a za slova „roku podání žádosti“ se vkládají slova „, se zemědělskou kulturou standardní orná půda evidovanou na žadatele nejméně do 15. srpna nebo evidovanou v evidenci využití půdy se zemědělskou kulturou standardní orná půda na žadatele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31 října září roku podání žádosti, pokud se jedná o díly půdních bloků podle odstavce 10,“.
5. K § 14 odst. 1 písm. b):
Termín zákazu sklizně nebo pastvy posunout na 31.7. nebo sjednotit s termínem ochranných pásů kolem vod na 15.7. – v roce, kdy bude zelený úhor rušen, může být, z důvodu počasí, problém se založením následné plodiny.
6. § 23 odst. 1 písm. b):
Zrušit povinnost vyčlenit neprodukční plochy v rámci ekoplatby – povinnost nechat pouze v rámci DZES tak, jak je to i v jiných zemích EU.
7. § 24a odst. 2:
Zrušit – povinnost vypracování bilance fosforu a dusíku neúměrně navyšuje administraci a přidává povinnost vedení dalších evidencí.
8. Obecně:
Není vyřešena ztráta DPB se zeleným úhorem. Zelený úhor je dvouletý, ale není jasné, jak se bude postupovat, pokud u takového DPB dojde ke ztrátě práva k užívání. Zemědělci se na to velmi často dotazují a je nezbytně nutné to vyřešit. Navrhujeme možnost nahradit pozbytý DPB s úhorem založením úhoru v následujícím roce na jiném pozemku bez sankce za nedodržení dvouletého trvání původního úhoru.
Akceptováno jinak.
V souvislosti s aktuálně řešeným návrhem výjimky pro DZES 8 připravujeme návrh úpravy DZES 8 a analogicky ekoplatby. Text bude zaslán dodatečně, v závislosti na finalizaci unijního předpisu. Do návrhu bylo doplněno odpovídající přechodné ustanovení.
Rozpor byl odstraněn.
Akceptováno.
Podmínka pro kyselé půdy byla odstraněna. Upozornění na možnosti a rizika hnojení fosforem na kyselých půdách bude uvedeno v metodické příručce k ekoplatbě. Půdní reakce je důležitým faktorem ovlivňujícím úrodnost půdy a má značný vliv na přeměny živin i jejich přístupnost rostlinám. Pro zvýšení účinnosti dodávaného fosforu a jeho využitelnosti rostlinami je především nutné upravit půdní reakci tak, aby se pohybovala ideálně v rozpětí pH 6–7. Pod pH 6 totiž přístupnost fosforu klesá. V kyselých půdách je fosfor chemicky sorbován v důsledku srážení rozpuštěných fosfátových iontů ionty železa a hliníku. Průběžně je tedy třeba provádět úpravu půdní reakce vápněním, a to v dostatečném časovém předstihu před aplikací fosforečných hnojiv. Na kyselých půdách lze využít opatření pro omezení přeměn fosforu na méně rozpustné formy – pravidelné organické hnojení, pěstování bobovitých rostlin, použití minerálních hnojiv vhodných do těchto podmínek, např. granulovaných forem hnojiv typu superfosfátů nebo ve vodě nerozpustných fosforečných hnojiv – fosfátů.
Rozpor byl odstraněn.
Vysvětleno.
Tento požadavek není možno řešit v rámci novely nařízení vlády o poskytování přímých plateb, jelikož limit 150 hektarů je zakotven ve schváleném Strategickém plánu SZP. Požadavek bude zařazen do diskuse k modifikaci Strategického plánu SZP.
Rozpor byl odstraněn.
Akceptováno.
V textu byla slova „31 října září“ nahrazena slovy „31. října“.
Rozpor byl odstraněn.
Vysvětleno.
Úhor je jednou z variant, kterou si zemědělec může naplnit povinné procento neprodukčních ploch. Zákaz sklizně nebo pasení porostu je jednou z podmínek neprodukční plochy; stanovený termín je zemědělec povinen dodržet. Tato podmínka, tj. stanovení doby trvání zákazu sklizně a pasení, byla nastavena po vzájemné velmi detailní diskusi se zemědělskou veřejností. Tato podmínka je v souladu se schváleným Strategickým plánem SZP ČR.
Rozpor byl odstraněn.
Vysvětleno.
Navrhovaná úprava není v souladu se Strategickým plánem, z tohoto důvodu není možné text v duchu připomínky upravit v rámci novely (agenda je k případné diskusi o modifikaci Strategického plánu SZP. Každá změna SP SZP musí být adekvátně zdůvodněna a předložena ke schválení Evropskou komisí). Doplňujeme, že se jedná o jednu z klíčových podmínek základní celofaremní ekoplatby, reflektující SWOT analýzu, na jejímž podkladě byl vytvořen SP SZP, který následně podléhal schválení Evropskou komisí.
Rozpor byl odstraněn.
Vysvětleno.
Dodržení stanovených limitů a ověření prostřednictvím bilance obou živin byla zásadní podmínka Evropské komise pro schválení této platby. Pokud jde o požadavek na minimalizaci administrativní zátěže, doplňujeme, že mj. potřeba dořešit technické a metodické prostředí tak, aby postupy co nejméně zatížily žadatele i státní správu, byla důvodem k odkladu platby. V tomto ohledu jsme připraveni k dalšímu jednání a nalezení vyhovujícího řešení.
Rozpor byl odstraněn.
Akceptováno částečně.
Nařízení vlády č. 83/2023 Sb. stanoví povinnou dvouletou lhůtu pro zelený úhor, resp. z ní jednoznačně vyplývá, že nedodržení dvouletého trvání zeleného úhoru je porušením podmínek; náhrada na jiném pozemku se v případě zeleného úhoru nepovažuje za splnění dvouleté povinnosti.
V předložené novele nařízení vlády č. 83/2023 Sb. je navržena určitá tolerance, tzn. že ne všechny úhory nutně musí přetrvat i v roce následujícím. Návrh nyní uvažuje o splnění povinnosti mj. v případě, že žadatel pozbyl možnost užívání pozemku v LPIS po 15. srpnu podání žádosti, pokud taková plocha nepřesáhne toto určité % výměry plochy zeleného úhoru. V reakci na přijaté připomínky byl na pracovní skupině dne 16. 1. 2024 představen nový návrh úpravy tohoto ustanovení, a to ve výši 25 % (původní návrh v novele činil 10 % výměry plochy zeleného úhoru), který byl účastníky akceptován.
V případě, že žadatel deklaruje zelený úhor a nesplní dvouletou podmínku nad rámec tohoto limitu, byla by příslušná plocha oba roky hodnocena jako nezpůsobilá. Sankční mechanismus pro nezpůsobilé plochy upravuje § 12b (snížení dotace v rámci jednotné žádosti v případě vykázání větší plochy) zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, v platném znění. Pokud nesplnění (i nad rámec limitu) nastane po 15. srpnu roku podání žádosti, požadavky týkající se povinného vyčlenění minimálního podílu neprodukčních ploch stanovené v § 23 odst. 1 písm. b) se považují za splněné.
V případě mimořádných událostí, např. pozemkových úprav, se výše uvedená výjimka a limit 25 % výměry plochy zeleného úhoru nevztahuje, neboť se jedná o situaci nezaviněnou žadatelem, která mu brání plnit podmínky jednotlivých opatření plynoucí z platných právních předpisů. Žadatel oznámení podá na formuláři „Ohlášení o zásahu vyšší moci – mimořádných okolností“. Spolu s tímto oznámením musí předložit příslušné doklady, prokazující mimořádnou okolnost nebo zásah vyšší moci.
Rozpor byl odstraněn.
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
Zásadní připomínky.
1. K § 14 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 a odst. 4:
Termín pro zákaz sklizně nebo pasení porostu úhoru, a současně pro ponechání souvislého porostu na pozemku, požadujeme prodloužit z 15. srpna do 30. září roku podání žádosti. Likvidace porostů v dřívějším termínu zvyšuje riziko negativního dopadu na volně žijící živočichy, kteří nalézají v porostech úhorů potravu a úkryt.
2. K § 24a:
Máme pochybnosti o funkčnosti opatření, postaveném pouze na bilanci fosforu (a dusíku), bez sledování uhlíku, protože nebude dostatek informací o změnách obsahu organické hmoty, zvláště když není stanovena žádná forma zajištění požadované bilance živin. Např. v případě aplikace digestátu se může zvyšovat podíl dostupného fosforu současně s dalším propadem obsahu uhlíku.
3. § 35 odst. 3 písm. c)
Pro rod lupina by mělo být výslovně uvedeno „lupina bílá, úzkolistá, žlutá“, aby bylo vyloučeno použití jiného, např. potenciálně invazního druhu lupiny.
4. K nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, § 3c odst. 2 písm. b):
Úhory „jsou nejméně jedenkrát ročně sečeny, mulčovány nebo paseny, včetně sečení nedopasků“ – pro úhory s porostem navrhujeme nahradit povinnou operaci pro uznání platby operací „založení porostu“ a provádění sklizňových operací umožnit (nikoliv vyžadovat) až po 30. 9. Likvidace porostů v dřívějším termínu zvyšuje riziko negativního dopadu na volně žijící živočichy, kteří nalézají v porostech úhorů potravu a úkryt.
Vysvětleno
Úhor je jednou z variant, kterou si zemědělec může naplnit povinné procento neprodukčních ploch. Zákaz sklizně nebo pasení porostu je jednou z podmínek neprodukční plochy; stanovený termín je zemědělec povinen dodržet. Je na volbě zemědělce, zda takto vyčleněnou plochu s porostem ponechá na pozemku delší dobu. Plošné prodloužení termínu by však s sebou neslo negativní dopady na návazné agrotechnické operace, pokud zemědělec tuto plochu nebude mít v úmyslu i nadále držet jako neprodukční.
Tato podmínka, tj. stanovení doby trvání zákazu sklizně a pasení, byla nastavena po vzájemné velmi detailní diskusi se zemědělskou veřejností. Tato podmínka je v souladu se schváleným Strategickým plánem SZP ČR.
Do § 14 odst. 2 byla doplněna věta „Založení souvislého porostu se považuje za splnění podmínek stanovených v § 3c odst. 2 písm. b) nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy.“.
Rozpor byl odstraněn.
Vysvětleno.
Opatření na podporu udržitelného hospodaření se živinami konzistentně navazuje na již realizované opatření zaměřené na hospodaření s organickou hmotou, v rámci základní celofaremní ekoplatby na standardní ornou půdu (§ 13 odst. 5 nařízení vlády č. 83/2023 Sb.). Žadatel o ekoplatbu na podporu udržitelného hospodaření se živinami plní zároveň podmínky základní celofaremní ekoplatby, včetně nastavení vhodného sankčního mechanismu. MZe k problematice digestátu uvádí, že tento je považován za důležitý zdroj živin (mj. se jedná o dusík, fosfor a draslík), ale současně i za problematickou látku z hlediska bilance uhlíku v půdě (v modelu OH má přiřazen nízký koeficient pro zápočet organických látek, do půdy je nutné dodávat i další organické látky). MZe dále upozorňuje na synergický efekt s výše uvedenou podmínkou udržitelného hospodaření s organickou hmotou na orné půdě v rámci celofaremní ekoplatby; v rámci České republiky se jedná o jedinečné nástroje na podnikové úrovni, které podporují udržitelný rozvoj půdy jakožto neobnovitelného přírodního zdroje. MZe také připomíná, že výsledky bilance dusíku a fosforu podle metodiky OECD/EUROSTAT byly zařazeny mezi významné ukazatele pro cíle Zelené dohody, stanovené ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“.
Rozpor byl odstraněn.
Akceptováno.
Upraveno do Metodiky přímých plateb, nikoli v nařízení vlády. Číselník plodin upraven nebude, neumožňuje využití invazivního druhu Lupiny mnoholisté.
Rozpor byl odstraněn.
Akceptováno jinak.
V nařízení vlády č. 307/2014 Sb. nebude termín provedení seče a pastvy uveden. Ustanovení bylo nově vtěleno do nařízení vlády č. 83/2023, k BISS, s uvedením výjimky pro ekoplatbu, viz návrh textu novely - § 7 odst. 2.
Rozpor byl odstraněn.
Asociace samostatných odborů
Bez připomínek.
Asociace soukromého zemědělství
Zásadní připomínky.
1. K § 4 odst. 2 písm. a):
V souvislosti s touto zcela zásadní podmínkou si dovolujeme upozornit na riziko, kdy v souvislosti s opožděným vyplácením přímých plateb za rok 2023 mohlo u některých žadatelů dojít k přesunu vyplacených financí do dalšího kalendářního roku, což jim zcela nezaviněně může přivést velmi závažné až likvidační potíže v podobě nesplnění limitu pro příjmy ze zemědělské činnosti. Dovolujeme si proto navrhnout toto závažné riziko řešit zápočtem dotací do toho kalendářního roku, za který se tato podpora vyplácí.
2. K § 11 odst. 3:
Žádáme o úpravu limitu pro navýšení deklarované plochy zeleného úhoru oproti deklaraci v předcházejícím roce na 35 %.
3. K § 13 odst. 2, odst. 3, odst. 17 a odst. 18:
V souvislosti s podmínkou povinného počtu pěstovaných plodin opakovaně požadujeme zpřísnění pro podniky nad 1000 ha, a to formou navýšení počtu pěstovaných plodin a řešením na úrovni katastrů. Současné nastavení je velmi benevolentní vůči největším podnikům s několikatisícovou výměrou. Např. podnik hospodařící na 10 ha musí povinně pěstovat minimálně dvě plodiny, naproti tomu podnik o výměře 4 000 ha má povinnost pěstovat pouze čtyři plodiny a z toho jednu může mít až na 3000 ha.
Zároveň v rámci nově zavedených výjimek v odst. 3, žádáme o přehodnocení nastavení limitu 30 hektarů, který způsobí, že žadatel, který překročí výměru 30 ha G bude muset povinně střídat tři plodiny, což je zbytečně přísné nastavení.
4. K § 13 odst. 5:
Domníváme se, že by bylo vhodné posuzovat výměru i se započtením kultury P – tedy návětí odstavce 5 změnit takto:
„(5) Žadatel, jehož výměra půdy evidované ke dni podání žádosti v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda, travní porosty a, úhor a plocha s víceletými produkčními plodinami přesáhne 30 hektarů.“
5. K § 13 odst. 9:
Podmínka zpracování výpočtu pro vyhodnocení udržitelnosti hospodaření s organickou hmotou za aktuální situace, kdy k tomuto výpočtu chybí jakákoliv uživatelsky přijatelná aplikace v Portálu farmáře, se v praxi ukázala jako zcela nadbytečná administrativní zátěž a požadujeme proto její úplné zrušení.
6. K § 14 odst. 6, písm. b):
Žádáme o úpravu limitu výměry plochy zeleného úhoru na 25 %.
7. K § 14:
V souvislosti s podmínkami pro celofaremní platbu na úhor opakovaně upozorňujeme na nesmyslné nastavení podmínek v NV č. 307/2014, kde je zakotvena povinnost do 31. srpna zajistit mulčování nektarodárného úhoru. Tato podmínka nutí zemědělce, aby v době květu, a tedy masívního výskytu hmyzu, nektarodárný úhor, který je na konci léta často jedinou potravou pro hmyz, zlikvidovali, což je zcela proti tomu, k čemu má tento porost sloužit, tedy k návratu biodiverzity do přírody. Žádáme tedy o přehodnocení této nekoncepční podmínky.
8. K § 15 odst. 1 písm. a) a odst. 2:
Požadujeme, aby bylo umožněno rozorání kultury G po 31. 8. pro všechny zemědělce, nejen pro ekology. K vyžadování podmínky držet kulturu G až do 31. 10. neexistuje žádný racionální důvod a posun na 31. 8. je nutný z hlediska agrotechnických lhůt setí ozimů. V návaznosti na tento požadavek je nutné upravit i znění odst. 2, které v současném návrhu nezohledňuje ani výjimku pro ekologické zemědělce, respektive celý odst. 2 zrušit, neboť plně postačuje ustanovení v § 15 odst. 1 písm. a) (analogicky k ostatním kulturám).
9. K § 15:
Požadujeme úpravu rozhodného termínu pro posuzování evidence půdy na 30. září, protože k předávání půdy mezi zemědělci standardně dochází k 1. říjnu a termín 31. října je tedy zásadním omezujícím prvkem pro zemědělskou praxi. Tato naše připomínka již byla zohledněna u ostatních kultur, pravděpodobně nedopatřením zatím zůstala u travních porostů.
10. K § 24a:
Žádáme opakovaně zcela zrušit navrhovanou ekoplatbu na podporu udržitelného hospodaření se živinami. Tento model je obrovsky administrativně náročný, neefektivní a zcela nesystémový, protože ve svém důsledku může naopak přinést intenzifikace zemědělské produkce, což určitě není smyslem ekoplatby, natož v prémiovém režimu. Na tuto platbu také například zcela absurdně nemohou dosáhnout ekologičtí zemědělci, kteří nehnojí průmyslovými hnojivy.
Odkazujeme v této věci také na naše předchozí vyjádření:
Se zaváděním opatření na podporu precizního zemědělství pouze v podobě řešení dávkování a aplikace fosforu a dusíku, tj. dvou prvků, zásadně nesouhlasíme. Jedná se o administrativně náročný model, který nesměřuje k žádnému strategickému cíli, předpokládá vysoké vstupy (surovina, rozbory, zpracování bilance…) a směřuje na sledování pouze dvou prvků, což vůbec neodpovídá již samotné definici precizního zemědělství podle Mze, která je velmi komplexní. Fosfor je navíc velmi drahým prvkem, se kterým zemědělci zcela určitě neplýtvají a používají jej jen v takovém množství, které je potřebné.
Vzhledem k povaze a velké variabilitě precizního zemědělství, a tedy velké náročnosti nastavení tohoto opatření považujeme za vhodnější, aby bylo od podpory precizního zemědělství v rámci obálky přímých plateb, coby jednoho z možných ekoschémat, zcela ustoupeno, případně aby bylo toto opatření nastaveno takovým způsobem, který budou moci využít nejen velké a mechanizací plně vybavené farmy, ale všichni hospodáři. Znovu zdůrazňujeme, že podporu precizního zemědělství požadujeme i z dříve uvedených důvodů realizovat především prostřednictvím investičních podpor v rámci druhého pilíře PRV.
11. K § 26 odst. 1 písm. d):
Navrhujeme umožnit splnění podmínky minimálního vzdělání také formou praxe na farmě podle vzoru z jiných zemí EU (v Německu například dvouletá praxe s pravidelnou pracovní dobou minimálně 15 hodin týdně).
12. K Příloze č. 12:
Navrhujeme zásadně zvýšit váhové koeficienty u nejcennějších neprodukčních ploch (zejména u krajinných prvků a pásů) tak, aby byla motivace zemědělců tyto plochy vytvářet a udržovat co nejvyšší. Na základě letošních zkušeností je zřejmé, že stávající výše váhových koeficientů je zcela nedostatečná.
Vysvětleno.
Kritéria a postup prokazování jsou nastaveny v souladu s právními předpisy, a navrhovaná alternativa by tak postrádala právní oporu, podle které kritérium přebírá rozhodné období pro posouzení.
Akceptováno jinak.
Limit pro navýšení deklarované plochy zeleného úhoru oproti deklaraci za bezprostředně předcházející kalendářní rok byl odstraněn.
Vysvětleno.
Pokud jde o návrh na další navýšení požadovaného počtu plodin, nepředpokládáme úpravu zapracovat vzhledem k dosavadnímu průběhu projednávání podmínky – původní návrhy MZe počítaly s širší škálou velikostních kategorií s narůstajícím počtem plodin. Návrh byl kritizován jako velmi složitý, a bylo od něj proto upuštěno. Navíc připomínáme synergický efekt s podmínkou rotace plodin a omezení monokultury, který se domníváme také přispěje k pestrosti krajiny.
Návrhu řešení na úrovni katastrů nelze akceptovat. Hlavním účelem registru půdy je ověřování údajů v žádostech o dotace poskytovaných ve vazbě na zemědělskou půdu, a to bez ohledu na to, zda jde o dotace financované ze zdrojů EU nebo o národní dotační programy. U některých mapových podkladů (jako je katastr nemovitostí) je stanoven vzájemný prostorový průnik. Při interpretaci vzájemného prostorového průniku (překryvu) je důležité zohlednit fakt, že všechny mapové podklady vždy představují jen určitý model reality, který je ze své podstaty nepřesný.
K zavedené výjimce v odstavci 3 uvádíme, že se podmínka diverzifikace nevztahuje mj. na žadatele, u něhož výměra orné půdy nepřesáhne 30 ha a zároveň více než 75 % zemědělské plochy evidované v evidenci využití půdy na žadatele k rozhodnému datu představuje druh zemědělské kultury travní porost.
Vysvětleno.
Vzhledem ke specifikům zemědělské kultury P byl odborníky VÚRV navržen samostatný model, zohledňující charakter této zemědělské kultury. Sloučení by proto nebylo vhodné, neboť se hospodaření s organickou hmotou hodnotí zvlášť.
Vysvětleno.
Novelou zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, která nabyla platnosti 1. 11. 2023, došlo k úpravě povinnosti elektronického vedení evidence hnojení a jejího zasílání do Jednotného úložiště evidencí hnojení a výnosů (JUDEH). S účinností od 1. 1. 2024 mají povinnost vést evidenci hnojení v elektronické podobě pouze zemědělci s výměrou evidovanou v evidenci půdy větší než 200 ha. Tuto evidenci budou pak zasílat do JUDEH do konce února následujícího roku, tj. do 28. 2. 2025. Na zemědělce s evidovanou výměrou méně než 200 ha se v roce 2024 povinnost elektronického vedení evidence hnojení nevztahuje. K elektronickému vedení evidence hnojení může zemědělský podnikatel využít Portál farmáře, některý z komerčních programů, ale i tabulku v programu MS Excel.
Akceptováno.
Úprava limitu byla provedena.
Akceptováno jinak.
V nařízení vlády č. 307/2014 Sb. nebude termín provedení seče a pastvy uveden. Ustanovení bylo nově vtěleno do nařízení vlády č. 83/2023, k BISS, s uvedením výjimky pro ekoplatbu, viz návrh textu novely, konkrétně § 7 odst. 2.
Vysvětleno.
Nastavení výjimky pro ekologické zemědělství je plně v souladu s § 9 odst. 2 písm. b) návrhu nařízení vlády o stanovení podmínek provádění opatření ekologické zemědělství převedení kultury travní porost na standardní ornou půdu v termínu od 31. srpna. Výjimka má za cíl podpořit ekologické zemědělství, zejména jeho produkci na orné půdu. Výjimka je tedy v souladu s rozhodnutím Evropské komise, že až čtvrtina veškeré zemědělské půdy by do roku 2030 měla být v členských státech Evropské unie obhospodařována ekologicky. Vedle toho by se měla posílit poptávka po biopotravinách. Oba cíle jsou součástí aktuálně schválené strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork), která je součástí Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal). Platba na kulturu G je nastavena obdobně jako na kulturu T, včetně principu zachování travních porostů. Proto byl stanoven termín 31. 10., ten zároveň koresponduje s podmínkou likvidace nepokosených ploch. MZe dále doplňuje, že navrhovaná úprava není v souladu se Strategickým plánem, ani z tohoto důvodu není možné text v duchu připomínky upravit v rámci novely.
Vysvětleno.
Platba na kulturu G je nastavena obdobně jako na kulturu T, včetně principu zachování travních porostů. Proto byl stanoven termín 31. 10., ten zároveň koresponduje s podmínkou likvidace nepokosených ploch. Nepovažujeme za vhodné podmínky dále rozvolňovat, protože se primárně jedná o platbu za výsledek a Evropská komise by mohla případné úpravy vyhodnotit jako nízké environmentální ambice.
Vysvětleno.
Na úvod doplňujeme informaci o aktuálním stavu a vývoji této intervence. V průběhu implementačního a legislativního procesu na základě obdržených připomínek, které vzešly v rámci připomínkového řízení, v souladu s čl. 106 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, byla intervence „Precizní zemědělství“ (intervence plánovaná v rámci Ekoschémat) revidována. Připomínky byly zcela zásadního charakteru, a proto s ohledem na velmi komplikovaný průběh vyjednávání Česká republika přistoupila k pozastavení celé intervence a návazně představila nový návrh, který částečně vycházel z původní koncepce, avšak důrazně reagoval na vznesené připomínky k původnímu návrhu.
S ohledem na výše uvedené byl s partnery na pracovní skupině projednán a prodiskutován návrh intervence „Platba na podporu udržitelného hospodaření s fosforem", zaměřená na bilanční výsledek hospodaření s touto živinou na úrovni žadatele, bez ohledu na použitou techniku. Na základě technické konzultace v 7/2023 Česká republika přijala doporučení Komise doplnit tuto intervenci o bilanci dusíku. Není to ekoplatba v prémiovém režimu. Jejím cílem ani není intenzifikace zemědělské produkce, ale udržení půdní úrodnosti a ochrana vod před znečištěním dusíkem a fosforem.
Na platbu mohou dosáhnout i ekologicky hospodařící zemědělci. I v ekologickém zemědělství je totiž třeba odebraný fosfor do půdy vracet. Pokud nejsou k dispozici statková nebo organická hnojiva, tak z minerálních hnojiv je v ekologickém zemědělství povolena např. Thomasova moučka či přírodní měkký fosforit. Lze využít i dřevní popel. Přirozený přívod fosforu z půdotvorného substrátu v ČR by mohl pokrýt výnosy obilí na úrovni jen cca 1,5 t/ha. Samozřejmě dnes existují možnosti zvýšeného uvolňování a využívání fosforu z méně přístupných vazeb (vápnění, solubilizace, mykorhiza, zvýšená mineralizace půdní organické hmoty apod.), které mohou být využitelné pro současné i budoucí hospodaření při nižších zásobách P v půdě, ale z hlediska principu „zachování hmoty“ problém s nedostatkem fosforem nevyřeší. Jakýkoli systém, kde bude docházet k čistému exportu živin, je dlouhodobě neudržitelný. Každá půdní zásoba se jednou vyčerpá, není-li doplňována. Výjimku tvoří jen dusík.
Žádné rozbory se nepožadují, při bilančním odhadu se vychází z normativních údajů o obsahu živin v rostlinách a hnojivech podle vyhlášky č. 377/2013 Sb., která dává prioritu případným vlastním údajům z laboratorních rozborů hnojiv, pokud byly provedeny. Obsah přístupného fosforu a pH půdy bude hodnocen na základě výsledků Agrochemického zkoušení zemědělských půd prováděného pod garancí ÚKZÚZ. Přehnojování fosforem hrozí jen v určitých oblastech a případech (dlouhodobé používání upravených kalů, intenzívní živočišná výroba a současně minerální hnojení bez zohlednění přívodu fosforu v organickém hnojení). Větším problémem je však nedohnojování fosforem. Je třeba si uvědomit, že fosforem se nehnojí rostlina, ale půda a jedná se tedy o dlouhodobé hledisko udržení půdní úrodnosti. Za 30 let hospodaření s fosforem „na dluh“ se v ČR ztrojnásobila výměra orných půd s nízkou zásobou přístupného fosforu. Možností navracení odebraného fosforu zpět do půdy příliš není. Vedle minerálních hnojiv jsou to zejména statková a organická hnojiva, vč. kostních nebo masokostních mouček. Nejde tedy jen o nákup dovezených minerálních hnojiv. Ve statkových hnojivech může být obsažen i fosfor dovezený do ČR ve formě krmiv (např. sója). V průměru ČR jsou vstupy P v minerálním a organickém hnojení zhruba na stejné úrovni. Logicky očekávatelný návrat P v upravených kalech po vyčištění odpadních vod má svá rizika a omezení. Další možností jsou sedimenty z rybníků či přehradních nádrží.
Pokud jde o požadavek na minimalizaci administrativní zátěže, doplňujeme, že mj. potřeba dořešit technické a metodické prostředí tak, aby postupy co nejméně zatížily žadatele i státní správu, byla důvodem k odkladu platby. V tomto ohledu jsme připraveni k dalšímu jednání a nalezení vyhovujícího řešení.
Vysvětleno.
Tento požadavek nelze akceptovat z kapacitních důvodů. Počet žadatelů o tuto platbu byl v roce 2023 více než 2,5 tisíce. Není možno posuzovat individuálně u každého žadatele splnění podmínky minimální zemědělské kvalifikace formou praxe.
Vysvětleno.
Po diskusi s Evropskou komisí Česká republika využívá maximální akceptovatelné navýšení koeficientů.
Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů
Doporučující připomínky.
1. K § 5, 8 a 11:
V rámci § 5, 8 a 11 dojde k navýšení byrokratické zátěže. Chceme se zeptat, zda a jak plánujete tyto deklarace automatizovat? Zda není dostatečná aktuální evidence. A to zejména v případě deklarace dočasně nezpůsobilých ploch. Z jaké legislativy tato povinnost plyne resp. z čeho požadavek vychází?
2. K § 24a:
Nesouhlasíme s navrženou podporou, je vhodnější jej vypustit a finanční prostředky alokovat na již stávající opatření – jedná se o štěpení prostředků. Skutečný přínos této podpory je „přinejmenším diskutabilní“. Postrádáme efektivitu vynaložených prostředků v návaznosti na administrací a implementací do kontrolního systému SZIF.
Vysvětleno.
K byrokratické zátěži nedojde, deklarace budou v rámci předtisků automatizované, jedná se jen o rozšíření stávajících evidencí. Úprava navíc umožní žadatelům určitou míru flexibility, která ve stávajícím systému není možná.
K § 8:
Podání žádosti pro platbu pro malé zemědělce je samostatné a vylučuje podání žádostí o jiné přímé platby. Na rozdíl od poskytnutí základní platby BISS je v případě platby pro malé zemědělce požadován vstup všech DPB žadatele. Automatické načítání deklarace všech ploch bude zajištěno prostřednictvím Jednotné žádosti. Účelem samostatné deklarace DPB pro platbu pro malé zemědělce je umožnit žadateli ponížit výměru deklarovaných DPB o dočasně nezpůsobilé plochy a dále případné podání změnové žádosti a vyjmutí nezpůsobilého DPB i po termínu pro podávání žádostí.
K § 11:
Podání žádosti pro celofaremní ekoplatbu je novelou upraveno jako samostatné a nezávislé na podané žádosti BISS. Na rozdíl od poskytnutí platby BISS je v případě základní celofaremní ekoplatby požadován vstup všech DPB žadatele. Automatické načítání deklarace všech ploch bude zajištěna prostřednictvím Jednotné žádosti. Ustanovení § 11 odst. 2 písm. f) umožňuje žadateli ponížit výměru deklarovaných DPB o dočasně nezpůsobilé plochy.
Dočasně nezpůsobilé plochy a prvky se nevykreslují z plochy DPB, ale v rámci podáníJednotné žádosti je třeba ponížit výměru deklarovaných DPB. Za dočasné plochy a prvky se považují plochy, které jsou na DPB po dobu kratší než 12 měsíců a nejsou stabilní v čase. Standardizovaný číselník bude k dispozici na úrovni předtiskové aplikace a dále bude řešeno na metodické úrovni. MZe neuvažuje, z důvodu přílišného technického detailu, tento číselník zavádět do národního předpisu.
Za dočasné prvky a plochy se považují mj. např. balíky slámy, polní hnojiště, stavební práce, podmáčené plochy, které jsou na ploše méně než 12 měsíců.
Vysvětleno.
Administrace a kontrola bude napojena na evidence hnojení a výsledky AZZP. Úprava navrhovaná v připomínce není v souladu se Strategickým plánem, z tohoto důvodu není možné text v duchu připomínky upravit v rámci novely. Pokud jde o požadavek na minimalizaci administrativní zátěže, doplňujeme, že mj. potřeba dořešit technické a metodické prostředí tak, aby postupy co nejméně zatížily žadatele i státní správu, byla důvodem k odkladu platby. V tomto ohledu jsme připraveni k dalšímu jednání a nalezení vyhovujícího řešení.
Českomoravská konfederace odborových svazů
Bez připomínek.
Český báňský úřad
Bez připomínek.
Český statistický úřad
Bez připomínek.
Český úřad zeměměřický
a katastrální
Bez připomínek.
Hospodářská komora
Bez připomínek.
Komora zemědělských poradců České republiky
Doporučující připomínky.
1. K prémiové ekoplatbě:
Zařadit pásy kolem vody jako způsobilé pro plnění podmínky i v rámci vyčlenění prvních 2% ploch pro prémiovou ekoplatbu.
Vyřadit podmínku minimální vzdálenosti dvou liniových nektarodárných úhorů méně jak 50 m.
2. K zelenému úhoru:
Tolerovaná odchylka 10% - zvážit navýšení nebo minimálně, že tato hranice se bude posuzovat od ha neprodukčních ploch. Jinými slovy pokud má např. žadatel v JŽ 5,2% zelených úhorů tak aby byla odchylka snížení o 10% počítána až od hranice pro povinné vymezení (tzn. v tomto případě 5%). Pokud dojde ke snížení deklarovaných zelených úhorů nad.
Povinnost vyčlenit do dočasně nezpůsobilé plochy pro dotace daného roku plochu s podmáčenou částí. Jedná se zejména o vymáčené plochy u ozimých plodin, kdy z důvodu nadměrných srážek, vysoké hladiny spodní vody dojde k „vyhynutí“ části porostu. Tento stav by bylo možné ze strany žadatele dokládat pouze fotodokumentací v rámci AMS, ze které bude patrné, že plodina byla zaseta a obhospodařována v celé ploše (jasné kolejové řádky).
Vysvětleno.
Pásy podél vody:
Na základě diskuse v pracovní skupině a nesouhlasného stanoviska environmentálně zaměřených nevládních organizací navrhujeme nastavení v současné chvíli ponechat a vyhodnotit dopady motivačního účinku navýšení sazby.
Minimální vzdálenost dvou liniových nektarodárných úhorů:
Na základě diskuze v pracovní skupině vyplynulo technicky náročnější řešení, které bohužel není v daném čase realizovatelné. Požadavek bude zohledněn v rámci systémového nastavení kontroly vzdálenosti ploch plodin, předpokládáme zavedení od roku 2025.
Vysvětleno.
Nejedná se o postup, který je upraven v nařízení vlády č. 83/2023 Sb., ale na metodické úrovni. Možnosti řešení budeme dále diskutovat se SZIF.
Konfederace
zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
Doporučující připomínky.
1. Obecně:
Doporučujeme do úvodních ustanovení ukotvit obecnou výjimku z nesplnění podmínek v případě, že k nim došlo v souvislosti s ukončením pozemkových úprav. Tato podmínka by se měla týkat těch opatření, která jsou zacílena na plochu, zejména pak pro Ekoplatbu.
2. K § 11 odst. 2) písm. f):
Doporučujeme toto písmeno z návrhu vyřadit, neboť není zřejmé, proč má žadatel uvádět důvod dočasného nevyužívání zem. půdy a zvyšuje tento údaj jen byrokratickou zátěž. Pokud budou důvody definovány/standardizovány číselníkem, pak zřejmě kromě konkrétně předefinovaných důvodů musí být varianta „jiný“, neboť život přináší nepředvídatelné situace a pak bude pravděpodobně jedno, zda ve všech případech uvede „jiný“ – to pro účely administrace nebude mít vypovídací hodnotu. Kde jsou definovány přijatelné a nepřijatelné důvody? Za jakým účelem má být tato informace deklarována?
3. K § 11 odst. 3:
Doporučujeme upravit text následovně: „Jestliže je součástí žádosti o poskytnutí základní celofaremní ekoplatby deklarace neprodukční plochy zelený úhor podle § 14 odst. 3, uvede žadatel v deklaraci neprodukčních ploch rok založení úhoru, přičemž se má za to, že rok založení úhoru se nemění, jestliže nedojde k navýšení příslušné deklarované plochy zeleného úhoru o více než 10 35% oproti deklaraci za bezprostředně předcházející kalendářní rok.
4. K § 13, odst. 2:
V textaci je třeba rovněž doplnit započítávání úhorů, a to bez porostu, přírodně osemeněné, s porostem vyseté plodiny, s porostem trav a jiných bylinných pícnin, nektarodárného úhoru a zeleného úhoru do portfolia plodin, které mají být na definované ploše orné půdy pěstovány (zvažovány pro naplnění podmínek).
5. K § 13 odst. 3:
Navrhujeme z textace písmen a) a b) odstranit limit „do 30ha R“, neboť pokud žadatel naplňuje 75% z plochy orné půdy některou z uvedených 5 možností je z hlediska šetrnosti těchto ploch naplněna již environmentální ambice, bez ohledu na rozměr standardní orné půdy.
6. K § 14 odst. 6:
Požadujeme text upravit následovně:
v důsledku pozbytí užívání pozemku v evidenci využití půdy po 15. srpnu roku podání žádosti, pokud taková plocha nepřesáhne 10 25% výměry plochy zeleného úhoru nebo
v souvislosti s postupem podle § 3h zákona o zemědělství, pokud taková plocha nepřesáhne 10 25% výměry plochy zeleného úhoru.
7. § 15 odst. 1:
Požadujeme text upravit následovně:
„(1) Fond poskytne žadateli základní celofaremní ekoplatbu na plochu zemědělské půdy se zemědělskou kulturou travní porost
a) evidovanou v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. října 30. září roku podání žádosti, v případě travního porostu v režimu ekologického zemědělství do 31. srpna roku podání žádosti, a“
8. § 24a odst. 1:
„(1) Fond poskytne žadateli ekoplatbu na podporu udržitelného hospodaření se živinami na výměru nejméně 1 hektar zemědělské půdy evidované na žadatele v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury orná půda, pokud žadatel“.
9. § 37 odst. 4:
Požadujeme text upravit následovně: (4) Fond poskytne platbu podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka, jestliže krávy chované v tomto systému byly evidovány na hospodářství žadatele, jež bylo k 31. březnu příslušného kalendářního roku zapojeno do schématu kvality podle přílohy č. 21
10. K novelizaci nařízení vlády č. 307/2014 Sb.:
1. § 3c odst. 2 písm. a): Požadujeme upravit text následovně: „v bezprostředně předcházejícím období byly vedeny v evidenci půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda, trvalý travní porost, travní porost, chmelnice, vinice, ovocný sad, rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, plocha s víceletými produkčními plodinami, jiná trvalá kultura nebo školka,“
2. § 3d odst. 2 a 3: Požadujeme upravit text následovně:
(2) Travní porost podle § 3b nebo úhor podle § 3c s pokryvem trav a jiných bylinných pícnin založenéý v období od 1. července listopadu do 31. prosince se stáváají trvalým travním porostem nejpozději po 5 letech, ve kterých nebyly zahrnuty do střídání plodin, pokud se nejedná o neprodukční plochy podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům.
(3) Travní porost podle § 3b nebo úhor podle § 3c s pokryvem trav a jiných bylinných pícnin založenéý v období od 1. ledna do 30. června 31. října se stáváají trvalým travním porostem k 1. červenci listopadu kalendářního roku, ve kterém skončila doba 5 let jehojich trvání, pokud se nejedná o neprodukční plochy podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům.
Vysvětleno.
Pozemkové úpravy představují jednu z variant mimořádných okolností (neboť se jedná o situaci nezaviněnou žadatelem, která mu brání plnit podmínky jednotlivých opatření plynoucí z platných právních předpisů). Žadatel oznámení podává na formuláři „Ohlášení o zásahu vyšší moci - mimořádných okolností“. Spolu s tímto oznámením musí předložit příslušné doklady, prokazující mimořádnou okolnost nebo zásah vyšší moci. Detailní informace k oznámení lze získat v Příručce žadatele – Jednotná žádost 2023 na webových stránkách SZIF. Nicméně jsme připraveni řešit systémově do budoucna bez potřeby individuálních ohlášení.
Vysvětleno.
Podání žádosti pro celofaremní ekoplatbu je novelou upraveno jako samostatné a nezávislé na podané žádosti BISS. Na rozdíl od poskytnutí platby BISS je v případě základní celofaremní ekoplatby požadován vstup všech DPB žadatele. Ustanovení § 11 odst. 2 písm. f) umožňuje žadateli ponížit výměru deklarovaných DPB o dočasně nezpůsobilé plochy. Dočasně nezpůsobilé plochy a prvky se nevykreslují z plochy DPB, ale v rámci podání Jednotné žádosti je třeba ponížit výměru deklarovaných DPB. Za dočasné plochy/prvky se považují plochy, které jsou na DPB po dobu kratší než 12 měsíců a nejsou stabilní v čase. Standardizovaný číselník bude k dispozici na úrovni předtiskové aplikace a dále bude řešeno na metodické úrovni. MZe neuvažuje, z důvodu přílišného technického detailu, tento číselník zavádět do národního předpisu.
Za dočasné prvky a plochy se považují mj. např. balíky slámy, polní hnojiště, stavební práce, podmáčené plochy, které jsou na ploše méně než 12 měsíců.
Akceptováno jinak.
Limit pro navýšení deklarované plochy zeleného úhoru oproti deklaraci za bezprostředně předcházející kalendářní rok byl odstraněn.
Vysvětleno.
Lze zohlednit pouze způsobilé plochy pro dané opatření, kterými jsou zelený a nektarodárný úhor.
Vysvětleno.
Nepovažujeme za vhodné podmínky dále rozvolňovat, protože se primárně jedná o platbu za výsledek a EK by mohla případné úpravy vyhodnotit jako nízké environmentální ambice. MZe dále doplňuje, že navrhovaná úprava není v souladu se Strategickým plánem, ani z tohoto důvodu není možné text v duchu připomínky upravit v rámci novely.
Akceptováno.
Text § 14 odst. 6 byl revidován.
Vysvětleno.
Platba na kulturu G je nastavena obdobně jako na kulturu T, včetně principu zachování travních porostů. Proto byl stanoven termín 31. 10., ten zároveň koresponduje s podmínkou likvidace nepokosených ploch. Nepovažujeme za vhodné podmínky dále rozvolňovat, protože se primárně jedná o platbu za výsledek a Evropská komise by mohla případné úpravy vyhodnotit jako nízké environmentální ambice.
Vysvětleno.
Hlavní problém s nadbytkem dusíku a nedostatkem/přebytkem fosforu je na orné půdě. Proto je tedy tato dotace směrována na ornou půdu (kultury R, G, U). Žádost se podává na celou výměru orné půdy žadatele (součet kultur R, G, U), tedy včetně DPB, na kterých nebude třeba nebo nelze fosfor do půdy dodávat. Z praktického hlediska je v rámci střídání plodin zahrnut do hodnocení organické hmoty i živin (P a N) úhor a travní porost na orné půdě. Hospodaření s fosforem (i dusíkem) je třeba hodnotit z celopodnikového hlediska, a to z obhospodařované orné půdy žadatele.
Nepovažujeme za vhodné podmínky dále rozvolňovat (výplata na všechny hektary žadatele), protože se primárně jedná o platbu za výsledek, s akcentem na zlepšení kvality orné půdy a EK by mohla případné úpravy hodnotit jako nízké environmentální ambice.
Vysvětleno.
Požadovaná úprava směřuje k zavedení povinnosti účasti v alespoň jednom ze schémat kvality dle přílohy č. 21 i pro chovy s 2 až 10 ks dojnic. Výjimka pro tyto chovy převádí podmínky stanovené v SP SZP (ve verzi projednané MV a schválené EK v prosinci 2023) do národních právních předpisů. Nastavení odlišných povinností pro malé chovy zohledňuje jejich postavení na trhu. Malé chovy nemohou využívat výhod z rozsahu a vstup do systému kontroly by pro ně představovalo další dodatečné náklady.
Vysvětleno.
K bodu 1.: Požadovaná úprava byla naopak v předcházejícím legislativním procesu zrušena na základě zásadních připomínek. Z tohoto důvodu nepovažujeme navrhovanou úpravu za možnou.
K bodům 2 a 3: jedná se o úpravu, která vyplývá z unijních právních předpisů.
Nejvyšší kontrolní úřad
Bez připomínek.
Sdružení místních samospráv ČR
Bez připomínek.
Správa státních hmotných rezerv
Bez připomínek.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Bez připomínek.
Svaz měst a obcí České republiky
Bez připomínek.
Svaz průmyslu a dopravy ČR
Bez připomínek.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Bez připomínek.
Úřad pro ochranu osobních údajů
Bez připomínek.
Úřad průmyslového vlastnictví
Bez připomínek.
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Bez připomínek.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
Bez připomínek.
Sekretariát Rady hospodářské a sociální dohody
Zasíláno na vědomí - bez připomínek.
Veřejný ochránce práv
Bez připomínek.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Bez připomínek.
Státní veterinární správa
Zásadní připomínka.
K příloze č. 21:
Požadujeme následující body přílohy č. 21 uvést do souladu s platným zněním zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „veterinární zákon“).
1. k bodu 3. zrušit slova „Registrace chovatele k prodeji syrového mléka“. Podle § 27a odst. 1 písm. e) veterinárního zákona chovatel může v malých množstvích prodávat se souhlasem krajské veterinární správy syrové, mlékárensky neošetřené mléko a syrovou smetanu (dále jen "syrové mléko") pocházející od zvířat z vlastního chovu ve svém hospodářství v místě výroby nebo prostřednictvím prodejního automatu přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo jej po tepelném ošetření uvádět na trh při poskytování stravovacích služeb.
2. K bodu 2. a 3. V bodu 2. zrušit slova „Přihlášení k prodeji nebo zpracování mléka – prodeji ze dvora u krajské veterinární správy.“ Ministerstvo zemědělství Těšnov 17 110 00 Praha 1 Česká republika 2 V bodu 3. zrušit slova „Přihlášení ke zpracování mléka (minimlékárna) a prodeji vlastních mléčných výrobků u krajské veterinární správy.“ Podle § 22 odst. 1 písm. a) veterinárního zákona chovatel provozuje zařízení na zpracování mléka schválené a registrované, popřípadě pouze registrované u místně příslušné krajské veterinární správy.
Akceptováno.
K bodu 3:
Definice žadatele v příloze č. 21 u schématu dle bodu 3 byla upravena v souladu s připomínkou, přičemž zachován je odkaz na § 27a odst. 1 písm. e) veterinárního zákona znění veterinárního zákona bez výčtu produktů, neboť tyto definuje přímo zákon a žádné nejsou v rámci nařízení vlády vyjmuty.
K bodu 2 a 3:
Jde pravděpodobně o připomínku vztahující se k bodu 3 a 4. Definice žadatele byla dána do souladu se zněním veterinárního zákona. Definice žadatele v příloze č. 21 u schématu dle bodu 4 byla upravena v souladu s připomínkou.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Doporučující připomínky.
1. K § 4 odst. 2:
„(2) Aktivním zemědělcem je dále fyzická nebo právnická osoba, která je zemědělským podnikatelem, nebo organizační složka státu a
a) jejíž minimální příjmy nebo výnosy ze zemědělské činnosti na jejích celkových příjmech nebo výnosech za poslední účetně uzavřené období činí nejméně 30 % a zároveň maximální podíl roční částky přímých plateb na základě podané žádosti pro kalendářní rok, ke kterému budou doloženy zemědělské příjmy nebo výnosy za poslední účetně uzavřené období, činí nejvýše 80 % jejích příjmů nebo výnosů ze zemědělské činnosti,
b) jejíž zemědělská činnost je nezbytná pro zajištění dalších činností v oblasti vědy, výzkumu, vzdělávání a výuky, zkušebnictví, výroby rozmnožovacího materiálu a jeho uvádění do oběhu nebo v oblasti hospodaření a správy majetku České republiky,
c) která zahájila zemědělské podnikání v kalendářním roce, ve kterém poprvé žádá o přímé platby,
d) která zahájila zemědělské podnikání v předcházejících letech, avšak nežádala o přímé platby za období 3 let bezprostředně předcházejících podání žádosti, nebo
e) která je chovatelem hospodářských zvířat kategorie dojnice a telata vedených v ústřední evidenci a současně není evidována ke dni podání žádosti v evidenci využití půdy.“
Odůvodnění:
Doplnění definice, tak aby korespondovala s § 4 odst. 1, a reflektovala skutečnost, že ÚKZÚZ jakožto organizační složka státu a zároveň jako subjekt, jehož zemědělská činnost je nezbytná v oblasti zkušebnictví (dle písm. b/) je příjemcem přímých plateb.
2. K § 5 písm. d):
Podle ustanovení § 5 písm. d) je součástí žádosti o poskytnutí přímé platby také prohlášení, že se zavazuje dodržovat pravidla podmíněnosti podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti (NV 73/2023 Sb.), kdy jednou z podmínek podle § 12 uvedeného nařízení vlády je vyčlenění min. 3 % neprodukční plochy podle § 2 odst. 2 písm. a) až o), což v podmínkách zkušebnictví zajišťovaného ÚKZÚZ nelze plnit.
Z toho důvodu navrhujeme v textu návrhu stanovit pro oblast zkušebnictví příslušnou výjimku.
Vysvětleno.
Organizační složka státu je aktivním zemědělcem již na základě § 4 odst. 1.
Vysvětleno.
Požadavek na vyčleňování neprodukčních ploch vyplývá z evropské právní úpravy, na národní úrovni jsme oprávněni nastavit pouze ty výjimky, které umožňuje příloha č. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2021/2115.
Státní zemědělský intervenční fond
Zásadní připomínky.
1. K § 14 odst. 5:
Pro neprodukční plochu zelený úhor má platit dvouleté kontrolní období. Opravdu má být ztráta užívání zeleného úhoru v prvním roce nad 10 % pardonována?
Navrhované znění: Pokud nesplnění podle odstavce 1 písm. a) nastane po 15. srpnu roku podání žádosti nebo v případě zeleného úhoru po 15. srpnu následujícího kalendářního roku, požadavky stanovené v § 23 odst. 1 písm. b) se považují za splněné.
2. K § 14:
Nedořešena problematika převodů „závazku“ dvouletého zeleného úhoru. Nutné doplnit do NV např. podobně jako je to v nařízení pro AEKO 80/2023 § 11, kde jsou určeny podmínky a požadavky pro převod závazků, a to jak ze strany převodce, tak nabyvatele. Vzhledem k rozsahu problematiky převodů by bylo vhodné mít podobné ustanovení i v rámci NV 83 § 14.
3. K § 14 odst. 6 písm. b):
Technické řešení pro rok 2023 takto nastaveno není. Služba GEO01 a 02 v rámci vyhodnocení užívání nedokáže odlišit důvod ztráty užívání.
4. K § 11 odst. 2 písm. f):
Řešení deklarace ekoplatby od roku 2024 předpokládá možnost nedeklarovat veškerou plochu, kterou žadatel užívá dle evidence LPIS. V takovém případě má však žadatel dle písmene f) povinnost uvést důvod nedeklarování. S důvodem nedeklarování počítá i předtisková aplikace, ve které má být stanoven číselník důvodů. Tento číselník by však měl být součástí nařízení Vlády, aby bylo zcela zřejmé, z jakého důvodu může žadatel část plochy nedeklarovat. Žádáme tedy o doplnění číselníku s možnými důvody nedeklarování plochy.
5. K § 5 písm. b):
Povinnost deklarovat půdo-ochranné technologie zmíněné v bodě 1. a 2. není v souladu s NV na podmíněnost č. 73. Žádáme o vysvětlení, zda se předpokládá deklarace veškerých půdo-ochranných technologií uvedených v NV na podmíněnost ve vazbě na deklarovanou hlavní plodinu.
6. K § 25 odst. 4:
Navrhujeme vypustit návrh § 25 odst. 4 a jeho obsah přemístit do přechodného ustanovení, neboť se jedná jen o přechodné řešení, které by mělo být použito jen pro žádosti o dotaci na ekoplatbu pro rok 2023, pro další dotační roky již nikoliv.
Důvodem je, že podle návrhu novely bude mít od dotačního roku 2024 ekoplatba vlastní „deklaraci“, odlišnou od deklaraci na platbu BISS. Propojení postupů mezi platbou BISS a ekoplatbou při poskytnutí dotace, které se zavádí novelou „zpětně“ pro rok 2023, i pro další dotační roky potom postrádá význam, resp. odpadne tím smysl, aby ekoplatba měla vlastní deklaraci (odlišnou od platby BISS). Deklarace na platbu BISS a ekoplatbu mohou být dle návrhu novely od dotačního roku 2024 odlišné a nebude již důvod, aby se v případě nesplnění podmínek u ekoplatby až na vymezené výjimky nesnížila dotace, pokud plocha, na které bylo porušení podmínek zjištěno, není předmětem deklarace v žádosti o platbu BISS.
Návrh úpravy:
Přechodné ustanovení:
„V řízeních o žádostech o poskytnutí základní celofaremní ekoplatby a prémiové celofaremní ekoplatby zahájená podle nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, Fond poskytne základní celofaremní ekoplatbu nebo prémiovou celofaremní ekoplatbu nejvýše na plochu, která je předmětem žádosti o základní podporu příjmu pro udržitelnost pro rok 2023. V případě nesplnění podmínek pro poskytnutí základní celofaremní ekoplatby nebo prémiové celofaremní ekoplatby na ploše, která není předmětem žádosti o základní podporu příjmu pro udržitelnost podané pro rok 2023, se snížení dotace v rámci jednotné žádosti v případě vykázání větší plochy neuplatní, s výjimkou nesplnění podmínky podle § 12 odst. 3 písm. a), b) nebo c) s výjimkou ploch podle § 12 odst. 4, § 13 odst. 10 s výjimkou ploch podle § 13 odst. 13, § 13 odst. 11 s výjimkou ploch podle § 13 odst. 13 nebo § 14 odst. 1 písm. b) ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.“.
7. K § 4 odst. 1 písm. b) bod 2:
Návrh úpravy: „2. poskytla deklaraci plodin, pokud výměra obilovin a olejnin, na kterou byla deklarace podána, a výměra plodinových opatření platby vázané na produkci, na kterou byla žádost podána, činila nejméně 30 % z celkové výměry zemědělské půdy uvedené v žádosti,“
8. K § 4 odst. 1 písm. c):
Návrh zpřesnění textu: „c) která v předchozím kalendářním roce podala Fondu žádost o poskytnutí dotace na integrovanou produkci ovoce, révy vinné, zeleniny, víceletých produkčních plodin, jahodníku a brambor v rámci agroenvironmentálně-klimatických opatření nebo žádost o poskytnutí dotace na zemědělskou půdu s druhem zemědělské kultury vinice v rámci opatření ekologického zemědělství, pokud výměra, na kterou byla žádost podána, činila nejméně 10 % z celkové výměry zemědělské půdy uvedené v žádosti, nebo“.
9. K § 4 odst. 4:
Navrhujeme sjednotit znění s opatřením ANC.
Znovu poukazujeme na rozpor mezi způsobem kontroly intenzity v případě koňů pro Aktivního zemědělce a pro opatření ANC. Vzhledem k tomu, že AZ (ač je řešen v NV pro přímé platby) se týká i opatření ANC, považujeme za nezbytné, aby se způsob kontroly pro Aktivního zemědělce shodoval s kontrolou opatření ANC. Vzhledem k faktu, že právě tato novela NV novelizuje nejen NV č. 83, ale i NV č. 307, neměl by být proto problém případně touto novelou znovelizovat i jeden bod v NV č. 61 pro opatření ANC.
10. K § 4 odst. 5 písm. b):
Navrhujeme vypustit toto písm. z NV. Kontrola finančních ukazatelů se pro rok 2023 se po dohodě s MZe prováděla bez KNM. Zavedení možnosti dokládat finanční ukazatele bez kontroly auditorem, způsobilo, že někteří žadatelé mohou dokládat svoji zemědělskou aktivitu AZ, bez smysluplné kontroly.
Znovu zdůrazňujeme, že tento postup využilo minimum z celkového počtu žadatelů, zároveň tento postup u některých doložených dokladů inicioval složité posuzování relevantnosti doložených dokladů. Pokud nebude tento postup vypuštěn, bude muset SZIF zahájit diskusi o způsobu primární fyzické kontroly, která jistě zdrží kontroly u ostatních kontrolovaných subjektů.
11. K § 8:
V rámci obhospodařování úhorů, neměl by být doplněn obdobný odstavec i pro Platbu malého zemědělce jako je u BISS? Návrh úpravy: „Žadatel obhospodařuje podle odstavce 2 písm. b) úhory provedením seče, pastvy, včetně likvidace nedopasků, nebo mulčováním, a to ve lhůtě do 31. srpna roku podání žádosti, přičemž tato podmínka se nevztahuje na žadatele v režimu ekoplatby.“.
12. K § 13 odst. 1 písm. a):
V části „zemědělskou kulturou standardní orná půda na žadatele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31 října září roku podání žádosti“ jsou uvedeny dva měsíce.
Prosíme o opravu.
13. K § 13 odst. 3:
Požadujeme úpravu výjimek pro diverzifikaci plodin:
· výjimky by se měly vztahovat na všechny žadatele shodně, pokud budou pěstovat traviny.
· podmínky DP se dle rozmezí nevztahují na žadatele, který obhospodařuje do 10 ha orné půdy.
Požadujeme zachování obdobného textu jako je v NV na CC. Zároveň upozorňuji, že tato připomínka byla již akceptována ve vnitřním připomínkovém řízení.
14. K § 14:
Nebylo by vhodné uvést pevný termín do kterého by měla být úhoru provedena zemědělská operace? Nebo je toto myšleno tak, že žadatel má povinnost provést zemědělskou operaci v období od 1.2 do 15.8.
15. K § 24:
Na základě dohody je nutné uvést odstavec o nezahrnutí výměry zařazené v AEKO zatravňování pro přepočet RGU k neprodukčním plochám. Návrh úpravy: „Do výměry zemědělské kultury podle odstavce 1 písm. b), ze které je žadatel povinen vyčlenit stanovený procentní podíl neprodukčních ploch, se nezahrnuje výměra zemědělské půdy, kterou má žadatel zařazenou v rámci podopatření zatravňování orné půdy podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření.“.
16. K přechodnému ustanovení k § 24a:
Nikde není uvedeno, že tato podmínka § 24a začíná být platná až v roce 2025.
17. K § 24a:
K § 24a odst. 1:
NV uvádí, že dotace se poskytuje na ha zemědělské kultury orná půda, respektive všechny podmínky uvedené v odst. 1 se vztahují a žadatel je povinen je plnit na veškeré orné půdě. Skutečně je myšlena veškerá orná půda (RGU) nebo má být způsobilá a podmínky plněny jen na zemědělské kultuře standardní orná půda (R)? Žádáme o vysvětlení, případně změnu textu NV.
K § 24a odst. 1 písm. b):
Text NV uvádí, že žadatel má dodat do půdy fosfor „s přihlédnutím k výsledkům rozborů půdy“. Z této formulace není zřejmé, jakou přesně roli hrají půdní rozbory Má žadatel povinnost provádět odběry vzorků půdy a následně jejich rozbory (např. stanovení pH)? Má žadatel provádět výpočty dle Přílohy č. 20 na základě těchto rozborů půdy? Pokud ano, pak je nutné tuto povinnost jednoznačně ukotvit v NV. Žádáme o vysvětlení, případně doplnění NV.
Návazně – má být správnost vstupních hodnot do tabulek v příloze č. 20 ověřována při kontrolách SZIF také prostřednictvím rozborů vzorků půdy (např. pH, příp. obsah některých prvků)? Mechanismus předpokládané ověřitelnosti jednotlivých podmínek není zřejmý. Žádáme o vysvětlení, v případě provádění kontrolních vzorků i doplnění dopadů na státní správu.
Tato připomínka je zásadní.
K § 24a odst. 1 písm. b):
Pokud na základě výpočtů dle Přílohy č. 20 nebude potřeba do půdy dodat fosfor, tak nebude na takový DPB možné podat žádost, resp. bude takový DPB nezpůsobilý pro platbu?
Žádáme o vysvětlení.
K § 24 odst. 1 písm. b):
Z textu NV není zřejmé, z kolika ha půdy má být odebrán vzorek, resp. kolik ha (DPB) půdy má obsáhnout jeden rozbor.
K § 24 odst. 2:
Termín zpracování bilance fosforu a dusíku do 30. listopadu je velmi pozdní, neboť kontroly u takových subjektů budou moci být realizovány až od 1. prosince. Navrhujeme, aby byl termín stanoven shodný jako pro zpracování bilance organické hmoty, tedy 30.9.?
Odůvodnění:
Jelikož tato platba je součástí Ekoplatby, která je ověřována v rámci AMS, kdy je ověřování podmínek součástí tzv. kontroly kvality (QA), je dle evropského předpisu povinné ověřit všechny podmínky způsobilosti. Jelikož bude možné podmínku ověřit až po 30.11., bude každý žadatel vybraný ke kontrole kontrolován dvakrát – kromě letní kontroly bude následovat další nutná návštěva po 30.11. a ověření podmínek precizního zemědělství. Tato připomínka je zásadní. Zároveň pokud nebude možné připomínce vyhovět, žádáme o doplnění důvodové zprávy o dopad na státní správu a žadatele.
Obecná připomínka: Žádáme o změnu mechanismu platby na udržitelné hospodaření se živinami tak, aby výpočty a prokázání plnění podmínek způsobilosti žadatel řešil/dokládal přes standardní bilanci hnojiv, která je již v ČR elektronicky a legislativně zavedena. Spuštění této platby je předpokládáno až od roku 2025, to už by měly být „porodní bolesti“ elektronické bilance hnojiv vyřešeny. Vytváření další dokumentace přináší jen další zvýšení byrokratické zátěže žadatelů a nutnost provádění nových kontrol ze strany SZIF.
18. K § 33 odst. 2 písm. b):
Žádáme o zpřesnění či odkaz na konkrétní odrůdy a názvy tykví, které lze uznat pro způsobilost pro opatření Podpora na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností.
Vysvětleno.
Do ustanovení § 14 odst. 5 byla nově doplněna úprava ve vazbě na vyčlenění neprodukčních ploch. Podmínka vyčlenění neprodukčních ploch zůstane splněná, pokud ke ztrátě plochy dojde až po 15. 8. roku podání žádosti a také pokud nebylo zjištěno jiné porušení na neprodukčních plochách.
Vysvětleno.
Domníváme se, že ekoplatba není typickým závazkovým opatřením a že není na úrovni nařízení vlády vhodné vkomponovat navrhovaný postup analogický AEKO. Máme za to, že situaci zčásti řeší ustanovení k toleranci 25 %, případně jsme připraveni k dohodě a nastavení na metodické úrovni.
Akceptováno.
Text ustanovení upraven.
Vysvětleno.
Standardizovaný číselník bude k dispozici na úrovni předtiskové aplikace a dále bude řešeno na metodické úrovni. MZe neuvažuje, z důvodu přílišného technického detailu, tento číselník zavádět do národního předpisu. Metodická úroveň je také značně flexibilnější nástroj.
Vysvětleno.
Ano, do budoucna je předpoklad deklarace veškerých půdoochranných technologií, nicméně pro letošní rok přistupujme k dílčímu postupnému řešení, které se bude dále rozvíjet.
Akceptováno.
Návrh § 25 odst. 4 byl vypuštěn, přechodné ustanovení bylo doplněno.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Vysvětleno.
Úprava bude prozatím ponechána, kvůli případným odvolacím řízením nebo dalším řízením. Následně bude vypuštěno při nejbližší novelizaci nařízení vlády.
Vysvětleno.
Upřednostňujeme zachovat kontinuitu nařízení vlády k přímým platbám, rovněž máme za to, že postup uvedený v § 4 je z pohledu byrokratických nároků vůči žadatelům mírnější.
Vysvětleno.
Dotčený postup prokazování byl sice minoritně využíván v celkovém počtu žadatelů, nicméně v podílu s auditorskou zprávou se jedná o variantu s poměrně vysokým využitím. Rozumíme vzneseným argumentům, ale zároveň připomínáme, že nastavení bylo komplikovaně diskutováno při spuštění přímých plateb na přelomu 2022 a 2023, a z hlediska menších žadatelů nepovažujeme vypuštění připomínkovaného postupu za obhajitelné.
Akceptováno.
Text byl upraven v souladu s připomínkou, s výjimkou textu o žadatelích v režimu ekoplatby, jelikož platba pro malé zemědělce vylučuje podání žádosti o poskytnutí ekoplatby.
Akceptováno
V textu byla slova „31 října září“ nahrazena slovy „31. října“.
Vysvětleno.
Obecně je pojetí výjimek totožné, až na dílčí parametry, konkrétně omezení výjimek limitem 30 ha. Nastavení diverzifikace kopíruje dosavadní podmínky greeningu, ve kterém tvořila hranice 30 ha určitou „záklopku“ před plošným uplatňováním výjimek i pro podniky, které disponovaly velkou výměrou orné půdy, a věcně by tedy měly být k diverzifikaci povinné. Rozvolnění, které je požadováno, nepovažujme za správné, navíc by bylo v rozporu se schváleným Strategickým plánem.
Vysvětleno.
Soubor podmínek, jako je založení porostu či údržba porostu, případně související zákonné požadavky zabránění zaplevelení, vyžaduje provedení zemědělských operací, a to v období od 1.2 do 15.8. (např. založení porostu), případně zdržení se činnosti (aplikace přípravků na ochranu rostlin, hnojiv, kalů).
Akceptováno.
Zahrnuto do nového § 24 odst. 9.
Vysvětleno.
Účinnost novelizačního bodu zavádějícího § 24a je nastavena od 1. ledna 2025.
Vysvětleno.
Dotace bude poskytnuta na výměru nejméně 1 hektar orné půdy, tj. R+U+G (předpokladem je splnění podmínek intervence). Důvodem je harmonizace věcného, podkladového i časového hlediska. Z praktického hlediska je v rámci střídání plodin zahrnut do hodnocení organické hmoty i živin (P a N) úhor a travní porost na orné půdě.
Vysvětleno.
Provádění odběrů půdy a rozborů se po žadateli v rámci této intervence ani po SZIF nepožaduje. Opatření je nastaveno na využití výsledků Agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP), pod garancí ÚKZÚZ. V příloze č. 20 (tabulka č. 4 a poznámka č. 3) je odkaz na vyhlášku č. 275/1998 Sb., a zprávu o výsledcích, kterou má žadatel k dispozici.
Předpokládáme, že je řešitelné na metodické úrovni.
Vysvětleno.
Žádost se podává na celou výměru orné půdy (součet kultur R, G, U), tedy včetně DPB, na kterých nebude třeba nebo nelze fosfor do půdy dodávat. Hospodaření s fosforem (i dusíkem) je třeba hodnotit z celopodnikového hlediska obhospodařované orné půdy žadatele.
Vysvětleno.
Provádění odběrů půdy a rozborů se po žadateli nepožaduje. Opatření je nastaveno na využití výsledků Agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP), pod garancí ÚKZÚZ. V příloze č. 20 (tabulka č. 4 a poznámka č. 3) je odkaz na vyhlášku č. 275/1998 Sb., a zprávu o výsledcích, kterou má žadatel k dispozici.
Předpokládáme, že je řešitelné na metodické úrovni.
Vysvětleno.
Dosud je pro bilanci N v rámci nitrátové směrnice termín 31. prosince, zde se jedná o zkrácení termínu. V bilanci N a P jsou totiž, na rozdíl od bilance organické hmoty, důležité i položky výstupů, vypočítané na základě výnosů plodin. Např. u cukrovky ještě ani v této době (30. září) nemusí být k dispozici výnosové výsledky (čeká se na zprávu z cukrovaru). Termín 30. listopadu je plně v souladu s požadavky ČSÚ na vyplnění výkazu o sklizních plodin Zem 6-01, kdy se u dosud neznámých údajů připouští kvalifikované odhady.
MZe dále doplňuje informaci ohledně vývoje této intervence a upozorňuje, že intervence Precizní zemědělství byla pozastavena a zásadně revidována. Návazně MZe představilo nový návrh, který částečně vycházel z původní koncepce, avšak důsledně reagoval na vznesené připomínky k původnímu návrhu. S ohledem na výše uvedené byl s partnery na pracovní skupině projednán a prodiskutován návrh intervence „Platba na podporu udržitelného hospodaření s fosforem", zaměřený na bilanční výsledek hospodaření s touto živinou na úrovni žadatele, bez ohledu na použitou techniku; koncept této intervence se posunuje od hodnocení procesu provádění k zajištění výsledku – součástí intervence již nebude požadavek na výhradně precizní aplikace, ale na dosažení výsledku udržitelného používání hnojiv. Na základě technické konzultace v 7/2023 Česká republika přijala doporučení Komise doplnit tuto intervenci o bilanci dusíku.
Pokud jde o požadavek na minimalizaci administrativní zátěže, doplňujeme, že mj. potřeba dořešit technické a metodické prostředí tak, aby postupy co nejméně zatížily žadatele i státní správu, byla důvodem k odkladu platby. V tomto ohledu jsme připraveni k dalšímu jednání a nalezení vyhovujícího řešení.
Vysvětleno.
Způsobilé odrůdy čili jejich přiřazení k jednotlivým způsobilým druhům lze dohledávat přes databáze odrůd: Vyhledávání v Databázi odrůd / Státní odrůdové knize (eagri.cz), Společný EU katalog (CC): EUPVP - COMMON CATALOGUE - Varieties of agricultural plant and vegetable species (europa.eu), nebo pak přes stránky CPVO či UPOV.
Česká akademie zemědělských věd
Bez připomínek.
Zemědělský svaz ČR
Doporučující připomínky.
1. K úvodním ustanovením:
Doporučujeme do úvodních ustanovení ukotvit obecnou výjimku z nesplnění podmínek v případě, že k nim došlo v souvislosti s ukončením pozemkových úprav. Tato podmínka by se měla týkat těch opatření, která jsou zacílena na plochu, zejména pak pro Ekoplatbu.
2. K § 11 odst. 2) písm. f):
Doporučujeme toto písmeno z návrhu vyřadit, neboť není zřejmé, proč má žadatel uvádět důvod dočasného nevyužívání zem. půdy a zvyšuje tento údaj jen byrokratickou zátěž. Pokud budou důvody definovány/standardizovány číselníkem, pak zřejmě kromě konkrétně předefinovaných důvodů musí být varianta „jiný“, neboť život přináší nepředvídatelné situace a pak bude pravděpodobně jedno, zda ve všech případech uvede „jiný“ – to pro účely administrace nebude mít vypovídací hodnotu. Kde jsou definovány přijatelné a nepřijatelné důvody? Za jakým účelem má být tato informace deklarována?
3. K § 11 odst. 3:
Doporučujeme upravit text následovně: „Jestliže je součástí žádosti o poskytnutí základní celofaremní ekoplatby deklarace neprodukční plochy zelený úhor podle § 14 odst. 3, uvede žadatel v deklaraci neprodukčních ploch rok založení úhoru, přičemž se má za to, že rok založení úhoru se nemění, jestliže nedojde k navýšení příslušné deklarované plochy zeleného úhoru o více než 10 35% oproti deklaraci za bezprostředně předcházející kalendářní rok.“
4. K § 13 odst. 2:
V textaci je třeba rovněž doplnit započítávání úhorů, a to bez porostu, přírodně osemeněné, s porostem vyseté plodiny, s porostem trav a jiných bylinných pícnin, nektarodárného úhoru a zeleného úhoru do portfolia plodin, které mají být na definované ploše orné půdy pěstovány (zvažovány pro naplnění podmínek).
5. § 13 odst. 3:
Navrhujeme z textace písmen a) a b) odstranit limit „do 30ha R“, neboť pokud žadatel naplňuje 75% z plochy orné půdy některou z uvedených 5 možností je z hlediska šetrnosti těchto ploch naplněna již environmentální ambice, bez ohledu na rozměr standardní orné půdy.
6. K § 14 odst. 6:
Požadujeme text upravit následovně:
v důsledku pozbytí užívání pozemku v evidenci využití půdy po 15. srpnu roku podání žádosti, pokud taková plocha nepřesáhne 10 25% výměry plochy zeleného úhoru nebo
v souvislosti s postupem podle § 3h zákona o zemědělství, pokud taková plocha nepřesáhne 10 25% výměry plochy zeleného úhoru.
7. K § 15 odst. 1:
Požadujeme text upravit následovně:
„(1) Fond poskytne žadateli základní celofaremní ekoplatbu na plochu zemědělské půdy se zemědělskou kulturou travní porost
a) evidovanou v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. října 30. září roku podání žádosti, v případě travního porostu v režimu ekologického zemědělství do 31. srpna roku podání žádosti, a“
8. K § 24a odst. 1:
„(1) Fond poskytne žadateli ekoplatbu na podporu udržitelného hospodaření se živinami na výměru nejméně 1 hektar zemědělské půdy evidované na žadatele v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury orná půda, pokud žadatel“.
9. K § 37 odst. 4:
Požadujeme text upravit následovně: (4) Fond poskytne platbu podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka, jestliže krávy chované v tomto systému byly evidovány na hospodářství žadatele, jež bylo k 31. březnu příslušného kalendářního roku zapojeno do schématu kvality podle přílohy č. 21
10. K novelizaci nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů
1. § 3c odst. 2 písm. a): Požadujeme upravit text následovně: „v bezprostředně předcházejícím období byly vedeny v evidenci půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda, trvalý travní porost, travní porost, chmelnice, vinice, ovocný sad, rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, plocha s víceletými produkčními plodinami, jiná trvalá kultura nebo školka,“.
2. § 3d odst. 2 a 3: Požadujeme upravit text následovně:
(2) Travní porost podle § 3b nebo úhor podle § 3c s pokryvem trav a jiných bylinných pícnin založenéý v období od 1. července listopadu do 31. prosince se stáváají trvalým travním porostem nejpozději po 5 letech, ve kterých nebyly zahrnuty do střídání plodin, pokud se nejedná o neprodukční plochy podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům.
(3) Travní porost podle § 3b nebo úhor podle § 3c s pokryvem trav a jiných bylinných pícnin založenéý v období od 1. ledna do 30. června 31. října se stáváají trvalým travním porostem k 1. červenci listopadu kalendářního roku, ve kterém skončila doba 5 let jehojich trvání, pokud se nejedná o neprodukční plochy podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům.
Vysvětleno.
Pozemkové úpravy představují jednu z variant mimořádných okolností (neboť se jedná o situaci nezaviněnou žadatelem, která mu brání plnit podmínky jednotlivých opatření plynoucí z platných právních předpisů). Žadatel oznámení podává na formuláři „Ohlášení o zásahu vyšší moci - mimořádných okolností“. Spolu s tímto oznámením musí předložit příslušné doklady, prokazující mimořádnou okolnost nebo zásah vyšší moci. Detailní informace k oznámení lze získat v Příručce žadatele – Jednotná žádost 2023 na webových stránkách SZIF. Nicméně do budoucna počítáme se systémovým řešením, bez nutnosti individuálního hlášení.
Vysvětleno.
Podání žádosti pro celofaremní ekoplatbu je novelou upraveno jako samostatné a nezávislé na podané žádosti BISS. Na rozdíl od poskytnutí platby BISS je v případě základní celofaremní ekoplatby požadován vstup všech DPB žadatele. Ustanovení § 11 odst. 2 písm. f) umožňuje žadateli ponížit výměru deklarovaných DPB o dočasně nezpůsobilé plochy.
Dočasně nezpůsobilé plochy a prvky se nevykreslují z plochy DPB, ale v rámci podání Jednotné žádosti je třeba ponížit výměru deklarovaných DPB. Za dočasné plochy a prvky se považují plochy, které jsou na DPB po dobu kratší než 12 měsíců a nejsou stabilní v čase. Standardizovaný číselník bude k dispozici na úrovni předtiskové aplikace a dále bude řešeno na metodické úrovni. MZe neuvažuje, z důvodu přílišného technického detailu, tento číselník zavádět do národního předpisu.
Za dočasné prvky a plochy se považují mj. např. balíky slámy, polní hnojiště, stavební práce, podmáčené plochy, které jsou na ploše méně než 12 měsíců.
Akceptováno jinak.
Limit pro navýšení deklarované plochy zeleného úhoru oproti deklaraci za bezprostředně předcházející kalendářní rok byl odstraněn.
Vysvětleno.
Lze zohlednit pouze způsobilé plochy pro dané opatření, kterými jsou zelený a nektarodárný úhor.
Vysvětleno.
Nepovažujeme za vhodné podmínky dále rozvolňovat, protože se primárně jedná o platbu za výsledek a Evropská komise by mohla případné úpravy vyhodnotit jako nízké environmentální ambice. MZe dále doplňuje, že navrhovaná úprava není v souladu se Strategickým plánem, ani z tohoto důvodu není možné text v duchu připomínky upravit v rámci novely.
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou a se zohledněním jiných připomínek.
Vysvětleno.
Platba na kulturu G je nastavena obdobně jako na kulturu T, včetně principu zachování travních porostů. Proto byl stanoven termín 31. 10., ten zároveň koresponduje s podmínkou likvidace nepokosených ploch. Nepovažujeme za vhodné podmínky dále rozvolňovat, protože se primárně jedná o platbu za výsledek a Evropská komise by mohla případné úpravy vyhodnotit jako nízké environmentální ambice.
Vysvětleno.
Hlavní problém s nadbytkem dusíku a nedostatkem či přebytkem fosforu je na orné půdě. Proto je tedy tato dotace směrována na ornou půdu (kultury R, G, U). Žádost se podává na celou výměru orné půdy žadatele (součet kultur R, G, U), tedy včetně DPB, na kterých nebude třeba nebo nelze fosfor do půdy dodávat. Z praktického hlediska je v rámci střídání plodin zahrnut do hodnocení organické hmoty i živin (P a N) úhor a travní porost na orné půdě. Hospodaření s fosforem (i dusíkem) je třeba hodnotit z celopodnikového hlediska, a to z obhospodařované orné půdy žadatele.
Nepovažujeme za vhodné podmínky dále rozvolňovat (výplata na všechny hektary žadatele), protože se primárně jedná o platbu za výsledek, s akcentem na zlepšení kvality orné půdy a Evropská komise by mohla případné úpravy hodnotit jako nízké environmentální ambice.
Vysvětleno.
Požadovaná úprava směřuje k zavedení povinnosti účasti v alespoň jednom ze schémat kvality dle přílohy č. 21 i pro chovy s 2 až 10 ks dojnic. Výjimka pro tyto chovy převádí podmínky stanovené v SP SZP (ve verzi projednané MV a schválené EK v prosinci 2023) do národních právních předpisů. Nastavení odlišných povinností pro malé chovy zohledňuje jejich postavení na trhu. Malé chovy nemohou využívat výhod z rozsahu a vstup do systému kontroly by pro ně představovalo další dodatečné náklady.
Vysvětleno.
K bodu 1: Požadovaná úprava byla naopak v předcházejícím legislativním procesu zrušena na základě zásadních připomínek. Navrhovanou úpravu nelze z tohoto důvodu považovat za možnou.
K bodům 2 a 3: jedná se o úpravu, která vyplývá z unijních právních předpisů.
Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů
Bez připomínek.
Ústav zemědělských a potravinářských informací
Bez připomínek.
Svaz průmyslu a dopravy ČR
Bez připomínek.
Svaz českých a moravských spotřebních družstev
Bez připomínek.
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců
Zásadní připomínka.
1. § 24a:
Navrhujeme tuto platbu v tuto chvíli nezavádět, a to z důvodu nízké efektivity a minimálního přínosu pro praxi.
Doporučující připomínky.
2. K § 11 odst. 3:
Jestliže je součástí žádosti o poskytnutí základní celofaremní ekoplatby deklarace neprodukční plochy zelený úhor podle § 14 odst. 3, uvede žadatel v deklaraci neprodukčních ploch rok založení úhoru, přičemž se má za to, že rok založení úhoru se nemění, jestliže nedojde k navýšení příslušné deklarované plochy zeleného úhoru o více než 10 % oproti deklaraci za bezprostředně předcházející kalendářní rok.
Navrhujeme zvýšení z 10 na 35% z důvodu větší flexibility v rámci zemědělské praxe a převodů pozemků/změny užívání pozemku/prodeje pozemků atd.
3. K § 14 odst. 6:
Navrhujeme úpravu z 10% na 35% z důvodu větší flexibility, kterou si zemědělská praxe žádá.
Vysvětleno.
Opatření na podporu udržitelného hospodaření se živinami konzistentně navazuje na již realizované opatření zaměřené na hospodaření s organickou hmotou v rámci základní celofaremní ekoplatby na standardní ornou půdu (§ 13 odst. 5 nařízení vlády č. 83/2023 Sb.). Žadatel o ekoplatbu na podporu udržitelného hospodaření se živinami plní zároveň podmínky základní celofaremní ekoplatby, včetně nastavení vhodného sankčního mechanismu. MZe k problematice digestátu uvádí, že tento je považován za důležitý zdroj živin (mj. se jedná o dusík, fosfor a draslík), ale současně i za problematickou látku z hlediska bilance uhlíku v půdě (v modelu OH má přiřazen nízký koeficient pro zápočet organických látek, do půdy je nutné dodávat i další organické látky). MZe dále upozorňuje na synergický efekt s výše uvedenou podmínkou udržitelného hospodaření s organickou hmotou na orné půdě v rámci celofaremní ekoplatby; v rámci České republiky se jedná o jedinečné nástroje na podnikové úrovni, které podporují udržitelný rozvoj půdy, jakožto neobnovitelného přírodního zdroje. MZe také připomíná, že výsledky bilance dusíku a fosforu podle metodiky OECD/EUROSTAT byly zařazeny mezi významné ukazatele pro cíle Zelené dohody, stanovené ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“. MZe dále doplňuje, že intervence je součástí platného znění Strategického plánu SZP ČR, a není možné text v duchu připomínky upravit v rámci novely.
Akceptováno jinak.
Limit pro navýšení deklarované plochy zeleného úhoru oproti deklaraci za bezprostředně předcházející kalendářní rok byl odstraněn.
Akceptováno částečně.
V reakci na přijaté připomínky byl na pracovní skupině dne 16. 1. 2023 představen nový návrh úpravy tohoto ustanovení, a to ve výši
25 %, který byl účastníky akceptován.
Ovocnářská unie České republiky
Doporučující připomínky.
1. K § 12 odst. 4 písm. c):
Nesouhlasíme s vyškrtnutím písmene c) přeměny na trvalou zemědělskou kulturu ovocný sad. Požadujeme zachování původního znění. Po opětovném vložení je pak třeba upravit posloupnost následujících v odstavci 4.
Odůvodnění: Ovocné sady představují vždy zatravněnou plochu, která splňuje benefity TTP. Ovocné sady by měly být preferenčně zakládány právě na orné půdě nebo TTP, které jsou naopak z hlediska protierozního vhodnou variantou pro zakládání ovocných sadů. Sady představují v krajině významný prvek příznivě ovlivňující prostředí a jeho biodiverzitu. Jako kultura s trvalým zeleným pokryvem zabraňuje vodní i větrné erozi, příznivě ovlivňuje mikroklima dané lokality, snižuje výpar a zabraňuje přehřívání povrchu půdy. Ovocný sad je prostředím, které poskytuje úkryt i potravu řadě živočichů (drobní pěvci, hmyzí predátoři, hmyzí opylovači včetně samotářských včel apod.). Kultura ovocný sad naplňuje též další mimoprodukční funkce v krajině (krajinotvorný a estetický prvek, ukládání CO2).
2. K § 22 písm. a):
Nesouhlasíme s posunem data z 31. 8. na 30. 9.
Odůvodnění: Některé plodiny v ovocných školkách (drobné ovoce) je dle vyhlášky č. 96/2018 Sb. možné sklízet již od 20. 9. Dřívější termín sklizně lze předpokládat např. i u trvalkových školek.
Vysvětleno.
K problematice přeměny T na zemědělskou kulturu ovocný sad byla vedena diskuse s Evropskou komisí, která tento požadavek pro ekoplatbu neschválila. Požadovaná úprava byla Evropskou komisí vyhodnocena jako nedostatečná environmentální ambice.
Vysvětleno.
V § 22 odst. 1 písm. a) došlo k následující úpravě v souladu s připomínkou: „…evidovanou v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 30. září roku podání žádosti, se zemědělskou kulturou školka evidovanou na žadatele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. srpna roku podání žádosti.“.
Zelinářská unie Čech a Moravy
Zásadní připomínka.
1. K § 32 odst. 6 a § 33 odst. 6:
Požadujeme zrušení prokazování objemu vlastní produkce účetními a daňovými doklady a navrhujeme ponechat stávající dokládání soupisem účetních a daňových dokladů.
Odůvodnění: V mnoha případech se jedná o velké množství dokladů a dle našeho názoru se jedná o zbytečnou administrativní zátěž
Doporučující připomínky.
2. Obecně:
Požadujeme doplnění specifik pěstování zeleniny do příslušných bilančních formulářů a evidencí.
3. Obecně:
Jedná se o prokazování vlastní produkce, konkrétně u kukuřice cukrové. Někteří naši členové prodávají kukuřici cukrovou po kusech, a tudíž mají doklady na kusy, a ne na kila nebo tuny. Jak v tomto případě mají vyplnit na portálu Farmář evidenci produkce – nabízí se pouze tuny. Bylo by možné v tomto případě akceptovat námi vypracovaný přepočet počtu kusů na kila, tuny?
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.
Vysvětleno.
Nejedná se o problematiku, která by byla řešena nařízením vlády č. 83/2023 Sb., nicméně požadavku se budeme věnovat.
Akceptováno.
Přepočet byl akceptován v rámci příslušné přílohy a zohledněn v přechodném ustanovení.
Hnutí DUHA, Česká společnost ornitologická a WWF
Doporučující připomínka.
K bodu 42 (§ 24a):
Nesouhlasíme se zařazením navrhovaného opatření do ekoschémat. Primární účel navrhovaného opatření je podpora produkce plodin a je tedy produkčního charakteru.
Environmentální efekt je jen vedlejší. Samo MZe potvrdilo, že opatření povede k vyšší míře hnojení mj. formou nákupu minerálního fosforu, jelikož problémem je negativní bilance, tedy nedostatek fosforu v půdě. Nezpochybňujeme potřebu bilanci fosforu v půdě vyrovnat. Avšak vykazovat jako ekoschéma opatření, jehož přímým následkem bude nákup minerálních fosforečných hnojiv (tedy neobnovitelný zdroj) a potenciálně i celkový nárůst spotřeby fosforečných hnojiv, a to z důvodu primárně produkčního, je podle nás neobhajitelné.
Zároveň upozorňujeme, že samotná forma opatření, která spočívá ve vyplnění tabulek, které jsou poté kontrolovány, je náchylná ke zneužívání a hře s čísly.
Vysvětleno.
Na úvod doplňujeme informaci o aktuálním stavu a vývoji této intervence. V průběhu implementačního a legislativního procesu na základě obdržených připomínek, které vzešly v rámci připomínkového řízení, v souladu s čl. 106 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, byla intervence „Precizní zemědělství“ (intervence plánovaná v rámci Ekoschémat) revidována. Připomínky byly zcela zásadního charakteru, a proto s ohledem na velmi komplikovaný průběh vyjednávání Česká republika přistoupila k pozastavení celé intervence a návazně představila nový návrh, který částečně vycházel z původní koncepce, avšak důsledně reagoval na vznesené připomínky k původnímu návrhu. S ohledem na výše uvedené byl s partnery na pracovní skupině projednán a prodiskutován návrh intervence „Platba na podporu udržitelného hospodaření s fosforem", zaměřené na bilanční výsledek hospodaření s touto živinou na úrovni žadatele, bez ohledu na použitou techniku. Na základě technické konzultace v 7/2023 Česká republika přijala doporučení Komise doplnit tuto intervenci o bilanci dusíku. Jejím cílem ani není intenzifikace zemědělské produkce, ale udržení půdní úrodnosti a ochrana vod před znečištěním dusíkem a fosforem.
Opatření na podporu udržitelného hospodaření se živinami konzistentně navazuje na již realizované opatření zaměřené na hospodaření s organickou hmotou, v rámci základní celofaremní ekoplatby na standardní ornou půdu (§ 13 odst. 5 nařízení vlády č. 83/2023 Sb.). Žadatel o ekoplatbu na podporu udržitelného hospodaření se živinami plní zároveň podmínky základní celofaremní ekoplatby, včetně nastavení vhodného sankčního mechanismu. MZe k problematice digestátu uvádí, že tento je považován za důležitý zdroj živin (mj. se jedná o dusík, fosfor a draslík), ale současně i za problematickou látku z hlediska bilance uhlíku v půdě (v modelu OH má přiřazen nízký koeficient pro zápočet organických látek, do půdy je nutné dodávat i další organické látky). MZe dále upozorňuje na synergický efekt s výše uvedenou podmínkou udržitelného hospodaření s organickou hmotou na orné půdě v rámci celofaremní ekoplatby; v rámci České republiky se jedná o jedinečné nástroje na podnikové úrovni, které podporují udržitelný rozvoj půdy jakožto neobnovitelného přírodního zdroje. MZe také připomíná, že výsledky bilance dusíku a fosforu podle metodiky OECD/EUROSTAT byly zařazeny mezi významné ukazatele pro cíle Zelené dohody, stanovené ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“. MZe odmítá snadné zmanipulování výsledků, neboť postupy administrace a kontrola budou napojeny na evidenci hnojení a výsledky AZZP.
V Praze dne: 13. února 2024
Vypracovala: JUDr. Dominika Nasková, Ph.D.; Ing. Pavla Pechačová
2
6