Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                IV.

ODŮVODNĚNÍ

OBECNÁ ČÁST

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejich hlavních principů, zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, a nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů, je předkládán zejména v návaznosti na programové období Společné zemědělské politiky (SZP) 2023–2027, které je v České republice realizováno od roku 2023 prostřednictvím Strategického plánu společné zemědělské politiky (SZP). Návrh je předkládán v návaznosti na modifikaci Strategického plánu SZP České republiky.

Strategický plán SZP České republiky na období 2023 až 2027 podléhá schvalovacímu procesu Evropské komise (EK) a na jeho základě je možné čerpat dotace z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, a to prostřednictvím implementovaných opatření. Strategický plán SZP byl dne 24. listopadu 2022 schválen Evropskou komisí prováděcím rozhodnutím. Podrobné podmínky opatření, která mají charakter platby na plochu nebo platby na hospodářská zvířata, jsou předmětem jednotlivých nařízení vlády. 

Návrh novely nařízení vlády č. 83/2023 Sb. upravuje podmínky pro poskytování přímých plateb zemědělcům pro období 2023–2027 podle čl. 20 až 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)  2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) 1305/2013 a (EU) 1307/2013. 

Nařízení vlády č. 83/2023 Sb. stanoví bližší podmínky provádění opatření v souladu s níže uvedenými obecně závaznými a přímo použitelnými předpisy Evropské unie.

Hlavním cílem předkládaného nařízení vlády je zejména nutné promítnutí změn modifikace Strategického plánu ČR pro SZP pro rok 2024 a následující období do národního právního předpisu k zajištění souladu s legislativním rámcem Evropské unie. V neposlední řadě pak harmonizace podmínek s dalšími národními právními předpisy společně se zohledněním zkušeností z implementace nových pravidel SZP a s tím souvisejících poznatků z příjmu žádostí, z administrace těchto žádostí a z provedených kontrol za první rok administrace podpor dle nařízení vlády č. 83/2023 Sb., v platném znění.

Dále se navrhované změny v nařízení vlády č. 83/2023 Sb. týkají zejména režimů pro klima a životní prostředí. V rámci těchto režimů byla začleněna nová platba, ekoplatba na podporu udržitelného hospodaření se živinami. Předložená intervence zohlednila fakt, že ačkoliv byly vytvořeny nástroje hodnotící bilance živin, pro bilanci fosforu na úrovni zemědělského závodu žádné podobné intervenční opatření nebylo zatím takto zavedeno. Z hlediska environmentálního je důležité navracení fosforu do půdy udržitelným způsobem. Jeho nedostatek v půdě se může projevit v nedostatečném příjmu rostlinami, avšak při současném intenzivním dusíkatém hnojení pak zůstává větší část dodaného dusíku nevyužita a tím se zvyšují jeho ztráty do povrchových a podzemních vod. V rámci tohoto opatření bude proto dále zavedena povinnost provádět výpočet bilance dusíku. Bilance dusíku je vhodným nástrojem pro kontrolu správného hospodaření s dusíkem z různých zdrojů v zemědělském závodu. Přehnojování půd má negativní environmentální dopady na kvalitu vod, zejména jejich eutrofizaci. Nepřímým efektem této intervence je zamezení ztrát dusíku do povrchových a podzemních vod. 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 v kapitole II, článku 16 stanoví typy intervencí formou přímých plateb. K tomuto rozřazení dále doplňuje ustanovení článku 18 týkající se minimálních požadavků. V oddíle 2 kapitoly II pak nařízení EU uvádí pravidla pro přímé platby oddělené od produkce včetně pravidel pro platby malým zemědělcům nebo pro doplňkové podpory příjmu. Další část kapitoly se věnuje schématům pro klima a životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat. Oddíl 3 kapitoly II nařízení EU pak stanoví pravidla pro přímé platby vázané na produkci.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 upravuje základní společná pravidla pro financování, řízení a monitorování ve vztahu k platbám z fondů EZZF a EZFRV, a to zejména financování výdajů v rámci SZP a řídící a kontrolní systémy, které mají členské státy zavést.

Zajištění administrace poskytování podpory včetně většiny kontrolních činností provádí Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“). Některé z kontrol, zejména pak u opatření dobrovolné podpory vázané na produkci, jsou na základě § 4c a násl. zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, prováděny příslušnými kontrolními a dozorovými orgány na základě jejich kompetencí stanovených zvláštními zákony (Státní veterinární správa, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Česká plemenářská inspekce). Kontrolní orgány provádějí kontroly plnění dotačních podmínek v souladu se zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (kontrolní řád), zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a dalšími právními předpisy. Výsledky těchto kontrol jsou podle příslušných předpisů Evropské unie poskytovány Fondu při rozhodování o poskytování dotace. Tímto postupem nedochází k rozšiřování kompetencí stávajících kontrolních orgánů, ale pouze k využití výsledku jejich kontrolní činnosti, kterou vykonávají na základě působnosti stanovené jiným zvláštním předpisem upravujícím jejich kompetenci a působnost.

Předkládaná změna nařízení vlády zajistí implementaci reformované SZP v období 2023 až 2027 na národní úrovni, a tím zajistí možnost čerpání prostředků Evropské unie určených pro přímou podporu zemědělského sektoru.

Součástí návrhu je rovněž související novela nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů, která reaguje zejména na potřeby vyplývající z praxe dozorových orgánů a dále např. i na nové dotační tituly.

Tento legislativní úkol Ministerstva zemědělství je obsažen v podkladech Ministerstva zemědělství ze září 2023 k návrhu Plánu legislativních prací vlády na rok 2024 s termínem předložení na Úřad vlády do konce února 2024 a s návrhem nezpracovávat závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA).


Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání

Návrh novely nařízení vlády je v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, k jejichž provedení se navrhuje.
 
Návrh novely nařízení vlády je v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 2c odst. 5 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž je v souladu s § 1 odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů.


Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie, s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie

Předložený návrh novely nařízení vlády je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Právní úprava nařízení vlády č. 83/2023 Sb. je v souladu s následujícími přímo použitelnými a bezprostředně aplikovatelnými nařízeními Evropské unie, kterými jsou:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) 1305/2013 a (EU) 1307/2013, v platném znění,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2289 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 o předkládání obsahu strategických plánů SZP a o elektronickém systému pro bezpečnou výměnu informací, 
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2290 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro metody výpočtu společných ukazatelů výstupů a výsledků stanovených v příloze I nařízení (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoje venkova (EZFRV) a kterým se zrušují nařízení (EU)  1305/2013 a EU  1307/2013,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2022/127 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 o pravidla týkající se platebních agentur a dalších subjektů, finančního řízení, schválení účetní závěrky, jistot a použití eura, 
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/128 ze dne 21. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, kontroly, jistoty a transparentnost,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1172 ze dne 4. května 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky a uplatňování a výpočet správních sankcí v souvislosti s podmíněností, a
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1173 ze dne 31. května 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky.

Nařízení orgánů Evropské unie jsou po přistoupení České republiky k Evropské unii přímo použitelná. Tento návrh nařízení vlády se proto zaměřuje pouze na ty specifické otázky, které souvisejí s implementací opatření a jejichž úprava je právem Evropské unie členským státům uložena nebo umožněna. Proto jsou tímto předkládaným návrhem nařízením vlády adaptovány pouze následující právní předpisy:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) 1307/2013, v platném znění, 
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění, a
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1173 ze dne 31. května 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky.

Výše uvedené předpisy vytvářejí základní rámec, stanovují pravidla a podmínky pro poskytování přímých plateb, nicméně pro řadu postupů umožňují alternativy. Na členském státu je pak volba konkrétního postupu, případně stanovení specifických národních podmínek. Tato adaptace zabraňuje přímému opakování přímo aplikovatelných evropských předpisů v národním právním předpisu, ale umožňuje v omezené míře odkazovat na příslušná ustanovení v předpisech Evropské unie nebo je doplňovat v těch ustanoveních, která vyžadují určitou součinnost členského státu, bez které by jejich přímá aplikace nebyla proveditelná, ovšem tak, aby nevznikaly případné duplicity národního právního předpisu s přímo použitelným předpisem Evropské unie.

Předkládaný návrh nařízení vlády není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásada právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).

Na základě těchto skutečností je možné návrh nařízení vlády hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.


Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí České republiky

Předkládaný návrh nařízení vlády vychází z alokace Evropského zemědělského a záručního fondu (EZZF) určené pro Českou republiku. Nařízení vlády tedy nezakládá další finanční nároky nad rámec již schválených.

Přidělenou finanční alokaci přímých plateb pro daný členský stát uvádí příloha IX nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 a činí 854,9 mil. EUR ročně. Tato výše odpovídá národnímu stropu pro přímé platby a je plně kryta z příjmů EU.

Alokace finančních prostředků jsou uvedeny ve Strategickém plánu České republiky. Pro platby v rámci ekoschémat je vyčleněno 30 % obálky přímých plateb, tedy cca 247 mil. EUR ročně. Jednotná jednotková částka odpovídá úsilí zemědělců na provádění postupů přispívajících k environmentálním cílům; v tomto případě se konkrétně zejména jedná o vyčleňování neprodukčních ploch na orné půdě a o zlepšování bilance organické hmoty v orné půdě. Platby ekoschémat přispívají k cíli udržitelného rozvoje přírodních zdrojů, jako je voda, půda a ovzduší, a účinného hospodaření s nimi mimo jiné snižováním závislosti na chemických látkách.

Pro informaci doplňujeme, že celkový rozpočet I. pilíře SZP činí 854,9 mil. EUR, dále po odpočtu převodů do II. pilíře a ve prospěch SOT je pro přímé platby vyčleněno celkem 823,6 mil. EUR ročně. Toto je částka, z níž jsou dále určitým procentem odvozeny jednotlivé přímé platby.

Finanční dopad na státní rozpočet se předpokládá pouze v rozsahu technických úprav ve stávajících informačních systémech, a to jak na základě úpravy nařízení vlády č. 83/2023 Sb., tak i úpravy nařízení vlády č. 307/2014 Sb. Předpokládané náklady však povedou ke snížení administrativní zátěže zemědělců, usnadní postupy podávání žádosti a prokazování podmínek. Rovněž přispějí ke snazšímu ověřování plnění podmínek a efektivnějším kontrolám. Náklady na rozvoj informačního systému podle nařízení vlády č. 307/2014 Sb. činí cca 10 mil. Kč na roky 2023–2027. Náklady na úpravy informačních systémů podle nařízení vlády č. 83/2023 Sb. není v současné chvíli možné přesně odhadnout. Náklady budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství.


Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Návrh nařízení vlády nemá sociální dopady ani dopady na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a ani na národnostní menšiny. Návrh nařízení vlády nemá sociální dopady ani dopady na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a ani na národnostní menšiny.

Pokud jde o dopady na podnikatelské prostředí v České republice, předpokládá se, že budou pozitivní, protože návrh nařízení vlády umožní čerpání dotačních prostředků, a tím dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti českých zemědělců.

Návrh nařízení vlády předpokládá pouze kladné dopady na životní prostředí, neboť způsoby hospodaření musí být v souladu s podmínkami podmíněnosti, tj. musí být zajištěn dobrý zemědělský a environmentální stav půdy a soulad s relevantními právními předpisy v oblasti životního prostředí a lesního hospodářství. Z hlediska hodnocení vlivů Strategického plánu České republiky SZP na životní prostředí (Vyhodnocení koncepce podle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, v rozsahu podle přílohy č. 9) jsou prvky obsažené ve Strategickém plánu SZP 2023–2027 hodnoceny pozitivně z hlediska očekávaných vlivů na půdu jako složku životního prostředí. Identifikována byla i některá rizika, která jsou však spíše nevýznamná, nebo řešitelná výběrem vhodných aktivit, technologií nebo projektů, které budou podpořeny. Podle tohoto hodnocení Strategický plán přináší řadu dílčích pozitivních vlivů v porovnání se současnou situací a jeho cíle a intervenční strategie reflektují hlavní problémy životního prostředí spojené se zemědělstvím a jsou v souladu s relevantními cíli ochrany životního prostředí. 


Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh nařízení vlády neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace nebo by mělo vliv na rovnost mužů a žen.


Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). 

Návrh nařízení vlády nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.


Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

Předkládaný návrh nařízení vlády je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Předkládaný návrh nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy ani administrátora dotace (Fond).

Navrhovaná právní úprava představuje efektivní implementaci zákonných regulací stanovených v zákoně o zemědělství a zákoně o Státním zemědělském intervenčním fondu, jakož i regulací stanovených právem Evropské unie.

Příslušné orgány veřejné správy a administrátor dotace (Fond) jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace.

Předkládaný návrh stanoví jednoznačně kompetence, působnost a odpovědnost mezi příslušnými orgány veřejné správy a Fondem jako administrátorem dotace.

Realizace opravných prostředků proti rozhodnutí Fondu je zajištěna postupem podle správního řádu.


Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu.

Návrh nařízení vlády nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu. 


Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Návrh nařízení vlády nemá dopady na rodiny ani na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a ani na další specifické životní situace.


Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh nařízení vlády nemá územní dopady a ani dopady na územně samosprávné celky.


Zhodnocení návrhu s ohledem na Zásady digitálně přívětivé legislativy (DPL)

Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 9. prosince 2019 č. 870 k Plánu legislativních prací vlády na rok 2020 byla u návrhu nařízení vlády vyhodnocena míra shody se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) a bylo shledáno, že návrh nařízení vlády těmto zásadám vyhovuje. 

Na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, se postupuje v řízení u Fondu podle správního řádu, s výjimkou ustanovení uvedených v těchto zákonech. Soulad těchto zákonů se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) tak do značné míry závisí na souladu správního řádu s těmito zásadami. Činnost Fondu je elektronizovaná, spisy správních řízení jsou vedeny v elektronické podobě. Komunikace s účastníky řízení je primárně vedena rovněž elektronicky, až na případy, kdy není možné účastníkům řízení touto formou písemnost doručit z důvodu absence například datové schránky.


ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K části první, čl. I (změna nařízení vlády č. 83/2023 Sb.):

K bodům 1 a 2 [§ 4 odst. 1 písm. b) a c)]:
Navrhovanou úpravou dochází k úpravě názvosloví a úpravě výčtu podpor podle nařízení vlády 80/2023 Sb.

K bodům 3 a 4 [§ 4 odst. 2 písm. a) a d)]:
Navrhovanou úpravou dochází ke zpřesňující specifikaci podmínky.

K bodu 5 [§ 4 odst. 5 písm. b)]:
Navrhovanou úpravou dochází ke zpřesňující specifikaci podmínky doložení zemědělských příjmů.

K bodu 6 [§ 5 písm. b)]:
Navrhovanou úpravou dochází ke zpřehlednění požadavků a rozčlenění do čtyř bodů.

K bodu 7 (§ 7 odst. 2):
Navrhovanou úpravou bude zajištěno, že neprodukční plochy v režimu ekoplatby nepodléhají podmínce provedení agrotechnických operací v termínu do 31. srpna každého kalendářního roku, jako je tomu u základní platby BISS. Tato úprava má stěžejní význam pro naplnění cílů neprodukčních ploch, zejména pokud se jedná o ochranu biodiverzity. Klíčová je tato úprava rovněž pro tzv. nektarodárné úhory, jež rovněž v podzimním období poskytují úkryt pro drobné živočichy a hmyz, jež jsou nepostradatelní pro udržení biotopu. 

K bodům 8, 9, 12 a 13 (§ 7 odst. 4 a 5, § 8 odst. 4 a 5):
Navrhovanou změnou dojde k technické úpravě odstavce odkazujícího se na § 12, tak aby byl s tímto v souladu. Dochází také k dílčí formální úpravě odkazů v návaznosti na nově vložený § 7 odst. 2.

K bodu 10 (§ 7 odst. 7): 
Navrhovanou úpravou dojde k stanovení odrůd konopí, které budou způsobilé pro základní podporu příjmu pro udržitelnost na základě Společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin k 15. březnu daného roku, jehož konsolidovaná verze je každoročně zveřejněna Evropskou komisí.

K bodu 11 (§ 8):
Navrhovanou úpravou dojde ke zpřesnění textu týkajícího se obsahu žádosti o poskytnutí platby pro malé zemědělce. Obsahem žádosti je seznam, výměra a druh zemědělské kultury dílů půdních bloků, které má žadatel evidované v evidenci využití půdy ke dni podání žádosti a jsou předmětem deklarace zemědělské půdy. Úpravou je postaveno najisto, že zemědělci žádající o dotaci v režimu malý zemědělec podávají vlastní deklaraci ji poté mají možnost upravovat (např. podat změnovou žádost).

K bodům 14 a 15 (§ 10, nadpis § 11):
Navrhovaná úprava rozšiřuje seznam původně definovaných plateb ekoschémat v rámci České republiky. 

K bodům 16 až 19 (§ 11):
Navrhovanou úpravou dojde ke zpřesnění textu týkajícího se obsahu žádosti o poskytnutí základní celofaremní ekoplatby, prémiové celofaremní ekoplatby a ekoplatby na podporu udržitelného hospodaření se živinami. 

K bodu 20 (§ 12 odst. 1):
Navrhovaná úprava zajišťuje soulad s podmínkou seče v rámci tohoto ustanovení. 

K bodům 21 a 22 (§ 12 odst. 4):
Navrhovaná úprava zúží seznam výjimek, kdy se nejedná o porušení podmínky zatravnění či zpětného zatravnění.  

Zároveň dochází ke zrušení možnosti převést trvalý travní porost na kulturu úhor deklarovanou jako neprodukční plocha v souladu s nařízením vlády č. 52/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů, kterým se mění definice kultury úhor podle § 3c odst. 2 písm. a) s účinností od 1. ledna 2024.

K bodům 23 a 37 (§ 12 odst. 5 a § 15 odst. 4):
Nově navržené ustanovení upravuje výjimky, kdy se nejedná o porušení podmínky zatravnění či zpětného zatravnění v případě oblastí Natura 2000.

Na základě praktických zjištění se doplňuje výjimka tolerance, v rámci které je nedodržení podmínky bez sankce. Dále byla doplněna výjimka týkající se ukončení pozemkových úprav podle zákona o pozemkových úpravách. Vzhledem ke komplexitě procesu pozemkových úprav je předpokládáno, že taková změna bude v souladu s pravidly hospodaření v oblastech Natura 2000. Navíc se má za to, že proces komplexních pozemkových úprav zajišťuje vhodnější řešení krajiny po jejím ukončení a v rámci procesu jsou zohledněna stanoviska dotčených orgánů státní správy.

K bodu 24 (§ 13 odst. 1):
Navrhovanou úpravou dojde k časovému rozdělení podmínky týkající se evidence, kterou musí žadatel plnit ve vztahu k poskytnutí základní celofaremní ekoplatby se zemědělskou kulturou standardní orná půda. Tato úprava umožní žadateli změnu zemědělské kultury standardní orná půda např. v zájmu plnění podmínky zatravnění.

K bodu 25 (§ 13 odst. 2):
Opatření upravuje podmínku diverzifikace plodin, navrhovaná úprava harmonizuje definici plodiny podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům. 

K bodu 26 (§ 13 odst. 3):
Implementační a legislativní proces ukázal, že je nezbytné nastavení diverzifikace upravit, protože v odůvodněných případech vyvstala potřeba doplnění o specifickou možnost odchylky. Navržená úprava zohlední vybrané plodinové skladby žadatele tak, aby nedošlo k vyloučení některých žadatelů, kteří podmínku diverzifikace nejsou schopni splnit vzhledem k pěstování víceletých plodin (převaha pěstování trávy nebo jiné bylinné pícniny na standardní orné půdě, převaha trvalého travního porostu nad standardní ornou půdou žadatele; zbývající výměra standardní orné půdy žadatele nepřesáhne hranici 30 ha). Pícniny patří mezi zúrodňující složky osevních postupů; u porostů víceletých pícnin, které na daném stanovišti zůstávají i několik let, jsou velmi dobře zapojeny a mají bohatší kořenový systém, bude daleko rozmanitější výskyt živočišných druhů, a tyto porosty tak budou patřit mezi významné rezervoáry pro zvýšení rozmanitosti vyskytujících se druhů v krajině. Podpora žadatelů, kteří jsou zapojeni do ekologického zemědělství, je v souladu s cíli Farm to Fork, které téma biodiverzity, tak i způsob produkce potravin považují za zcela klíčové pro transformaci zemědělského sektoru a posílení odolnosti krajiny. Doplněné možnosti plnění podmínky diverzifikace směřují k udržitelnému zajištění funkcí půdy, jakožto přírodního zdroje.

K bodu 27 (§ 13 odst. 13):
Navrhovanou úpravou dojde ke zpřesnění výjimky týkající se povinnosti vyčlenit ochranný pás podél vody pro plochu, která byla osetá před 1. dubnem 2023.

K bodu 28 (§ 13 odst. 14):
Navrhovanou úpravou dojde k prodloužení období, po které žadatel nesmí aplikovat upravené kaly, hnojiva a přípravky na ochranu rostlin, s výjimkou použití přípravků na ochranu rostlin z důvodu mimořádného rostlinolékařského opatření. Požadavek na vyčlenění ochranných pásů podél vodních toků na dílu půdního bloku s kulturou orná půda navazuje na ochranu stálých útvarů povrchových vod v rámci standardu DZES 4. a jde nad rámec tohoto standardu. Účelem ochranného pásu je přispět k zastavení smyvu pesticidů a jejich reziduí, snížení ztrát živin jejich splavením do povrchových vod, omezení eroze a podpoře biodiverzity. Nepřímo pásy přispívají také k ochraně klimatu.

K bodu 29 (§ 13 odst. 17):
Dochází pouze k jazykové úpravě bez věcného dopadu.

K bodům 30 až 32 a 34 (§ 14 odst. 1 až 3):
Navrhovanou úpravou dojde ke zpřesnění povinnosti žadatele týkající se zákazu sklizně nebo pasení porostu úhoru za uvedené časové období; návazně na tuto úpravu byl adekvátně upraven text v § 14 odst. 2 a 3. Dále bylo nezbytné revidovat a rozdělit podmínku evidence plochy v evidenci využití půdy na žadatele a podmínku stanovenou pro úhor, tj. časově oddělit požadavek na evidenci a podmínku vedoucí k zajištění neprodukční plochy. Ze zemědělské praxe vyplývá množství situací (např. mezigenerační převod závodu), jež by ve svém důsledku znemožnily čerpání dotace v tomto opatření oprávněným žadatelům. Posun termínu umožní žadatelům vyřízení formálních požadavků (např. dokončení převodu v rámci rodiny) za účelem čerpání dotace. 

K bodu 33 (§ 14 odst. 3):
Navrhovaná úprava reflektuje zrušení možnosti převést trvalý travní porost na kulturu úhor deklarovanou jako neprodukční plocha v souladu s nařízením vlády č. 52/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů, kterým se mění definice kultury úhor podle § 3c odst. 2 písm. a) s účinností od 1. ledna 2024.

K bodu 35 (§ 14 odst. 5):
Navrhovaná úprava reflektuje jednak zrušení možnosti převést trvalý travní porost na kulturu úhor deklarovanou jako neprodukční plocha v souladu s nařízením vlády č. 52/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů, kterým se mění definice kultury úhor podle § 3c odst. 2 písm. a) s účinností od 1. ledna 2024. Dále bude navrhovanou úpravou zpřesněn text týkající se splnění povinnosti vyčlenění z výměry zemědělské kultury standardní orná půda, travní porost nebo úhor minimálním podílem neprodukčních ploch, pokud je splněna zde uvedená lhůta 15. srpna. Pokud nesplnění nastane po 15. srpnu roku podání žádosti, požadavky se považují za splněné. 


K bodu 36 (§ 14 odst. 6):
Nové znění vloženého odstavce upravuje výjimku z neplnění podmínek zeleného úhoru – jednak v důsledku pozbytí užívání pozemku v evidenci využití půdy po 15. srpnu roku podání žádosti, s upřesněním, že taková plocha nesmí přesáhnout 10 % výměry zeleného úhoru, a dále pak v souvislosti s postupem podle § 3h zákona o zemědělství (mimořádná aktualizace evidence půdy a evidence ekologicky významných prvků) také s upřesněním, že taková plocha nesmí přesáhnout 10 % výměry zeleného úhoru.

K bodům 38 a 39 (§ 16 odst. 1 a 2, § 17 odst. 1 a 2, § 18 odst. 1, § 19 odst. 1 a 2, § 20 odst. 1, § 21 odst. 1, § 22 odst. 1):
Navrhovanou úpravou dojde ke zkrácení lhůty, po kterou je plocha zemědělské půdy s jednotlivými zemědělskými kulturami evidovaná v evidenci využití půdy na žadatele. Tato změna odráží jednak běžnou zemědělskou praxi a dále reflektuje skutečnost týkající se vysokého podílu propachtované zemědělské půdy. Žadatelé díky této úpravě budou schopni reagovat pružněji a bez zbytečného rizika sankce. 

K bodu 40 (§ 21 odst. 2):
Navrhovanou úpravou dojde k přeformulování podmínky k jejímu zpřesnění týkající se nejdřívějšího možného termínu, kdy je žadatel oprávněn provést obmýtí. 

K bodu 41 (§ 24 odst. 1):
Implementační proces ukázal, že je nezbytné revidovat nastavení celofaremní prémiové ekoplatby. Navrhovaná úprava reflektuje připomínku týkající se harmonizace podmínek jednotlivých neprodukčních ploch, konkrétně založení porostu ze směsi nejméně 3 plodin.

K bodům 42 a 54 (§ 24a a příloha č. 20):
Navrhovaná úprava zajišťuje soulad Strategického plánu SZP s nařízením vlády v rámci ekoschémat. V průběhu implementačního a legislativního procesu na základě obdržených připomínek mezirezortního připomínkového řízení, odborných organizací a nevládních organizací, byla intervence „Precizní zemědělství“ (intervence plánovaná v rámci Ekoschémat) revidována. Připomínky byly zcela zásadního charakteru, a proto s ohledem na velmi komplikovaný průběh vyjednávání Česká republika přistoupila k pozastavení celé intervence a návazně představila nový návrh, který částečně vycházel z původní koncepce, avšak důsledně reagoval na vznesené připomínky k původnímu návrhu. S ohledem na výše uvedené byla na pracovní skupině prezentována široké odborné veřejnosti intervence „Platba na podporu udržitelného hospodaření s fosforem", zaměřená na bilanční výsledek hospodaření s touto živinou na úrovni žadatele, bez ohledu na použitou techniku; koncept této intervence se posunuje od hodnocení procesu provádění k zajištění výsledku – součástí intervence již nebude požadavek na výhradně precizní aplikace, ale na dosažení výsledku udržitelného používání hnojiv. Návrh je plně v souladu s čl. 31 nařízení EP a Rady (EU) 2021/2115 a reaguje na národní specifika ČR. Na základě technické konzultace v červenci 2023 Česká republika přijala doporučení Komise doplnit tuto intervenci o bilanci dusíku. 

Bilance dusíku je vhodným nástrojem pro kontrolu správného hospodaření s dusíkem z různých zdrojů v zemědělském podniku. Bilancování živin (resp. bilanční odhady) využité v rámci tohoto opatření je vhodným prostředkem ke sledování správnosti zemědělského hospodaření se živinami. Proto také bilance dusíku (N) a fosforu (P) Evropská komise zařadila mezi závazné parametry strategie Farm to Fork s cílem přispět k udržitelnějšímu hospodaření. Bilance ukazují spojitost mezi živinami používanými v zemědělství a jejich ztrátami do ovzduší nebo do povrchových a podzemních vod. Z hlediska dusíku jsou za vstupy v rámci zemědělské bilance považována nejen minerální hnojiva, ale i statková hnojiva (hnůj, kejda apod.), organická hnojiva (např. kompost, digestát, výpalky), organominerální hnojiva (např. obohacené výpalky), upravené kaly a přívod dusíku symbiotickou fixací N (dusík fixující baktérie u plodin vázajících vzdušný dusík). Platba se tedy v žádném případě neposkytuje za hnojení dusíkem, naopak, platbu obdrží ten, kdo s dusíkem ze všech možných zdrojů správně nakládá a má tedy nízký bilanční přebytek N. Nejde tedy jen o dodávání dusíku do půdy, ale i o vytvoření podmínek pro dobrý růst plodin, odběr živin a vytvoření produkce v požadované kvalitě (vhodná půdní struktura, množství a kvalita půdní organické hmoty, optimální pH, dostupnost ostatních hlavních živin i mikroprvků atd.). 

Nejdůležitějším prvkem opatření je tlak na snížení ztrát dusíku z půdy. Z hlediska již využívané bilance dusíku v rámci nitrátové směrnice jde o její rozšíření i mimo podniky hospodařící ve zranitelných oblastech a o další zpřísnění limitu dusíku, což je v souladu se strategií Farm to Fork a naposledy i se stanoviskem Evropského účetního dvora (Zvláštní zpráva EÚD č. 19/2023), kde bylo konstatováno mírné nastavení požadavků mj. i na ochranu vod.

Pokud jde o dodávání fosforu do půdy, navrhované opatření má za cíl udržení základní půdní úrodnosti a ochranu vod před znečištěním jak fosforem, tak i dusíkem. V situaci, kdy je v půdě nízká zásoba přístupného fosforu nebo při v ČR bohužel obvyklé nevyrovnané výživě rostlin hrozí zvýšené riziko ztrát nevyužitého dusíku. Pokud jde o navracení odebraného fosforu do půdy, tak jen za posledních 22 let se v ČR ze zemědělské půdy „vytěžilo“, tedy bez náhrady odvezlo, cca 65 tis. tun fosforu (uvedeno ve formě prvku, tedy P). V některých zemědělských závodech fosfor do půdy už několik desítek let nevracejí nebo jen v malém množství, a to zejména z ekonomických důvodů (finanční prostředky vyčleněné na hnojiva zbývají jen na dusík). Tím se ještě zvětšila nevyrovnanost mezi závody i regiony. U fosforu neplatí „produkční funkce“, tedy, že čím více fosforu bude v půdě, tím budou vyšší výnosy. Ale platí, že na nízké obsahy přístupného P v půdě reagují plodiny nepříznivě, typicky např. jarní ječmen.

V příloze č. 20 je žadateli poskytnut jednoduchý a názorný postup výpočtu bilance fosforu a dusíku tak, aby byl zajištěn jednotný přístup ke všem žadatelům o tuto dotaci. Cílem této intervence je podpořit racionální a udržitelné hospodaření s výše uvedenými živinami.

Poskytnutí ekoplatby na podporu udržitelného hospodaření s živinami je podmíněno požádáním o základní celofaremní ekoplatbu a splněním podmínek.

K § 24a odst. 1 a 2:
Ustanovení upravuje podmínky pro poskytnutí ekoplatby na podporu udržitelného hospodaření se živinami. Žadatel v daném hospodářském roce vrátí fosfor odebraný ve sklizených produktech na orné půdě v kalendářním roce předcházejícím roku podání žádosti, po korekci na zásobenost půdy fosforem (včetně půdní reakce) a v daných mezích. Hodnotí se odběr a dodání fosforu v průměru na 1 ha orné půdy žadatele. Pro účely hodnocení odběru živin ve sklizených produktech (bilanční výstup) se hodnotí výnosy v kalendářním roce. Jako bilanční vstupy se hodnotí dodání živin v hospodářském roce (od 1. 7. do 30. 6.). Navracení fosforu do půdy by mělo zhruba odpovídat jeho odčerpání, při jeho optimální zásobě v půdě.

Žadatel aktivně upraví hnojení fosforem a dusíkem tak, aby splnil podmínky intervence.
Na základě výnosů plodin v roce předcházejícím roku podání žádosti žadatel vypočte odběr fosforu ve sklizených hlavních, případně i vedlejších produktech. K výpočtu použije údaje o průměrném obsahu fosforu v rostlinných produktech podle vyhlášky č. 377/2013 Sb. Pro optimální hnojení dusíkem je doporučeno stanovit potřebu hnojení podle reálně dosažitelných výnosů a půdně klimatických podmínek.

Žadatel zajistí hnojení dusíkem tak, aby bilanční přebytek dusíku nepřesáhl 60 kg dusíku v průměru na 1 ha orné půdy žadatele. Vstupem do bilance dusíku je tedy přívod dusíku hnojením v hospodářském roce jakož i symbiotickou fixací N a výstupem je odběr N ve sklizených hlavních a vedlejších rostlinných produktech v kalendářním roce (roku podání žádosti).

Žadatel o tuto intervenci musí současně splnit i ostatní podmínky pro základní ekoplatbu, tedy mj. i dodávat potřebné množství organické hmoty do půdy.

K § 24a odst. 3 až 5
Ustanovení odstavců 3 až 5 upravuje sankční systém v případě nedodržení podmínek poskytnutí ekoplatby na podporu udržitelného hospodaření se živinami.

K bodu 43 (§ 25 odst. 4):
Navrhovanou úpravou dojde k harmonizaci mezi administrativními postupy platnými pro základní podporu příjmu a celofaremní ekoplatby, jak základní, tak prémiové. Toto propojení je klíčové z hlediska zajištění souladu v posuzování změnových žádostí v rámci těchto podpor, a to vzhledem k zahrnutí celé výměry zemědělské půdy žadatele. Explicitně uvedené výjimky v tomto ustanovení určují případy, na které se vztahuje rozdílný postup (tj. postup podle § 12b zákona o SZIF). Navrhované výjimky z ustanovení se týkají nadstavbových opatření ekoschémat a důvodem, proč není zcela vhodné vyjmout tyto podmínky kompletně, je zajištění relevantních cílů a ochrany životního prostředí. 

K bodu 44 (§ 26):
Navrhovanou úpravou dojde ke změně maximální lhůty od zahájení činnosti do podání první žádosti o platbu pro mladé zemědělce, a to z původních 24 měsíců na 60 měsíců. Prodloužení lhůty je reakcí na podněty z praxe, kdy byla původní lhůta seznána jako velmi krátká. Za tuto dobu není řada žadatelů schopná zahájit zemědělskou výrobu. Proto se tato lhůta prodlužuje na dobu 60 měsíců před podáním první žádosti o platbu, a to v návaznosti (pro zachování kontinuity) na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 EP, které za začínající zemědělce považuje ty, kteří zahájili činnost max. 5 let před podáním žádosti o podporu. Z důvodu shodné definice mladého zemědělce bude tato změna podmínky společná pro doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce a zároveň pro intervenci v rámci Programu rozvoje venkova Zahájení činnosti mladého zemědělce.

K bodům 45 až 47 a 53 (§ 32 odst. 5 a 6 a příloha č. 17):
Navrhovanou úpravou dojde v odstavci 5 k doplnění požadavku na minimální výnos vlastní produkce. Odstavec 6 se doplňuje z důvodu sjednocení textace podmínek pro prokazování minimálního výnosu vlastní produkce podpor vázaných na produkci. V příloze č. 17 je nově dodán řádek zohledňující minimální výnosy vlastní produkce pro zeleninový druh s vysokou pracností – ředkev. Změna reflektuje potřebu jasnějšího vykazování vlastní produkce. Pokud jde o výši stanoveného limitu, byl převzat z obdobného požadavku v rámci ekologického zemědělství. Ačkoliv se u konvenčního zemědělství obecně předpokládají vyšší výnosy, považujeme limit převzatý z ekologického zemědělství za přiměřený, protože prokazování minimální produkce se v tomto pojetí provádí prostřednictvím dokládání faktur za prodej ředkve. Jedná se tedy o množství zobchodované části produkce, nikoliv celkový výnos. 

K bodu 48 (§ 33 odst. 6):
Sjednocení textu ustanovení s § 31 odst. 5 a § 30 odst. 5 – minimální výnosy vlastní produkce.

K bodům 49 a 50 (§ 35 odst. 3):
Navrhovanou úpravou se rozšíří seznam způsobilých plodin pro podporu na produkci bílkovinných plodin. Doplnění je žádoucí s ohledem na pozitivní dopad plodin na strukturu půdy. Zacílení intervence bylo navýšeno o výměru 1 500 ha, která odpovídá deklarovaným plochám nově doplněných plodin v roce 2023 v LPIS (1 200 ha) a možnému potenciálu kapacit v odvětví (300 ha). V návaznosti na toto rozšíření byla upravena finanční tabulka s výstupy.

K bodu 51 (§ 36 odst. 6):
Navrhovanou úpravou dojde k rozšíření okruhu žadatelů a podpora bude poskytnuta i pro menší chovatele. Toto rozšíření je reakce na podněty z praxe, které negativně hodnotily omezení minimálního počtu telat, na které bylo možné v daném roce žádat o platbu. 

K bodům 52 a 54 (§ 37 odst. 4 a příloha č. 21):
Navrhovaná úprava zajišťuje soulad Strategického plánu SZP s nařízením vlády v oblasti způsobilosti k příjmu podpory na chov krav v systému s tržní produkcí mléka. Dle Strategického plánu SZP je možné poskytnout podporu pouze těm subjektům, které jsou zapojeny ve schématu kvality zajišťujícím kvalitativní nadstavbu podpory vázané na produkci mléka a mléčných výrobků. Nařízení vlády v souladu s nově modifikovaným zněním Strategického plánu SZP bude prostřednictvím přílohy č. 21 stanovovat schémata kvality, do kterých bude muset být hospodářství žadatele zapojeno, aby bylo možné krávy chované bez tržní produkce mléka považovat za dotačně způsobilé. Příloha č. 21 pak definuje konkrétní schémata kvality, které zajistí požadovanou kvalitativní nadstavbu podpory. Z podmínky zapojení do schémat kvality budou vyjmuti chovatelé s nižším počtem dojnic než 10 ks. Tato výjimka je odůvodněna snahou o zohlednění významu malých chovů na lokálním trhu. Malé chovy nemohou využívat výhody z rozsahu a vstup do schémat kvality by představoval další dodatečné náklady. 

K čl. II (přechodné ustanovení):
Výjimky, které návrh nařízení vlády nově stanoví ve prospěch žadatele, se navrhuje použít již v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vlády.

K části druhé, čl. III (změna nařízení vlády č. 307/2014 Sb.):

K bodu 1 (§ 1):
Jedná se o legislativně technickou úpravu, která upřesňuje stanovení a hodnocení erozní ohroženosti.

K bodu 2 [§ 1 písm. zb)]:
V rámci novely nařízení vlády č. 80/2023 Sb. bude do agroenvironmentálně-klimatických opatření zaveden nový dotační titul Omezení používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů na orné půdě. Tento dotační titul je součástí schváleného Strategického plánu SZP 2023–2027. Je třeba na dílech půdních bloků, které leží v ochranném pásmu vybraných vodárenských nádrží (součást ochranných pásem vodních zdrojů), v LPIS stanovit vhodnost pro tento nový titul.

K bodu 3 (§ 3c odst. 2):
Na základě připomínek zemědělských uživatelů dochází k rozšíření období pro provedení zemědělské údržby (seče, pastvy, mulčování) dílu půdního bloku s kulturou úhor o měsíc, a to z 31. srpna na 30 září. Rozšíření je nekolizní z hlediska termínů stanovených v nařízení vlády č. 83/2023 Sb. a nařízení vlády č. 73/2023 Sb. 

K bodům č. 4 a 5 (§ 3d odst. 2 a 3):
Dochází ke změně termínu převodu zemědělské kultury úhor nebo travní porost po skončení 5 let jejich trvání na kulturu trvalý travní porost. Ze zkušenosti z roku 2023 se letní termín ukázal jako nereálný a komplikovaný z hlediska trvání podmínek, i evidenčních, pro zemědělské uživatele. Po 31. říjnu jsou ukončeny související dotační podmínky pro zemědělské uživatele, a je tedy možné měnit kultury bez omezení.  

K bodům č. 6 a 8 (§ 3g odst. 5, § 3l):
Tato technická úprava upřesňuje posuzování ploch s agrolesnickým závazkem. I přes koncentrovaný výskyt ovocných stromů v části DPB, tato část DPB se neoddělí do samostatného dílu půdního bloku se změněnou zemědělskou kulturou na kulturu ovocný sad nebo jinou trvalou kulturu. Díl půdního bloku zařazený do agrolesnictví a plnící podmínky agrolesnictví podle jiného právního předpisu zůstane evidován v evidenci půdy s dosavadní kulturou (standardní orná půda, travní porost na orné půdě nebo trvalý travní porost).

K bodu 7 [§ 3h odst. 1 písm. a)]:
Slova „mladé dřeviny“ jsou nahrazena slovy „mladí jedinci“. Do vyjmenovaných kultur spadá také kultura chmelnice (§ 3f) s chmelem, který není dřevinou, nýbrž bylinou.


K části třetí, čl. IV (účinnost):

S ohledem na naléhavý obecný zájem se výjimečně navrhuje stanovit termín nabytí účinnosti dnem 1. dubna 2024. Důvodem je zejména začátek možnosti podávat žádosti o evropské zemědělské dotace, který na území EU rovněž začíná dnem 1. dubna, a s tím související plnění závazků vyplývajících pro ČR z členství v EU. 

Výjimkou jsou nový § 24a a s ním související ustanovení, u nichž je žádoucí odložit účinnost tak, aby žadatelé byli schopni se na nové dotační opatření připravit v dostatečném předstihu.
2