Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNCYNK3P2O najdete zde


                IV.
Důvodová zpráva
1. Obecná část 
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Jednou z oblastí, které upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), je příspěvek na péči a řízení o něm. Příspěvek na péči se má podílet na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci při zvládání základních životních potřeb osob. Příspěvek na péči je jedním ze zdrojů financování sociálních služeb, umožňuje osobě nakoupit si „služby“ od laika či profesionála a co nejdéle setrvat v domácím sociálním prostředí. Počty příjemců příspěvku na péči stoupají v průběhu času. Mezi příjemci příspěvku na péči převládají osoby starší – osoby nad 65 let představují dvě třetiny příjemců. Je třeba zvlášť zdůraznit, že příjemci příspěvku na péči tvoří nehomogenní skupinu. Liší se nejen věkem, tíží zdravotního stavu, formou poskytované podpory, pomoci a péče, ale také je rozdílná jejich socioekonomická situace. 
Nárok na příspěvek na péči má osoba, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb, nebo dětský domov, anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu. Zákon o sociálních službách diferencuje výši příspěvku na péči nejen s ohledem na závažnost závislosti, ale i vzhledem k věku osoby závislé (dítě versus dospělý).  
Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost (u dětí se nehodnotí). Bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení stanoví vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 505/2006 Sb.“). 
Výše příspěvku na péči pro osoby do 18 let věku za kalendářní měsíc činí
· 3 300 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost)
· 6 600 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost)
· 13 900 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost)
· 19 200 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost)

Výše příspěvku na péči pro osoby starší 18 let za kalendářní měsíc činí
· 880 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost)
· 4 400 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost)
· 12 800 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost) 
· 19 200 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost)

O příspěvku na péči rozhoduje a vyplácí ho krajská pobočka Úřadu práce České republiky (dále jen „krajská pobočka“). Příspěvek na péči se vyplácí měsíčně, převodem na platební účet určený příjemcem příspěvku, popř. zvláštním příjemcem příspěvku, nebo poštovním poukazem.  Příjemcem příspěvku je oprávněná osoba. Namísto oprávněné osoby je příjemcem příspěvku zákonný zástupce nebo opatrovník, nebo jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Krajská pobočka ustanoví zvláštního příjemce příspěvku na péči, jestliže oprávněná osoba, popř. jiný příjemce příspěvku nemůže příspěvek přijímat, nebo nevyužívá příspěvek nebo nemůže příspěvek využívat k zajištění potřebné pomoci. S ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná osoba (popř. příjemce příspěvku) souhlasit. V situacích vymezených zákonem se souhlas nevyžaduje. Zvláštním příjemcem nemůže být ustanoven ten, jehož zájmy jsou ve střetu 
se zájmy oprávněné osoby. Krajská pobočka může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou osobu, která s tímto ustanovením souhlasí. Zvláštní příjemce je povinen příspěvek na péči používat ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce používá příspěvek na péči podle pokynů oprávněné osoby, s výjimkou osoby, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření poskytovatele zdravotních služeb nemůže tyto pokyny udělovat. Na žádost oprávněné osoby nebo na žádost krajské pobočky je zvláštní příjemce povinen podat písemné vyúčtování příspěvku na péči, který mu byl vyplacen. Krajská pobočka zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven, nebo jestliže zvláštní příjemce neplní povinnosti. 
 
Řízení se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Pokud není osoba schopna jednat samostatně a nemá zástupce, zahajuje se řízení z úřední moci. Nezletilou osobu svěřenou na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné fyzické osoby zastupuje v řízení o příspěvku na péči tato fyzická osoba. Řízení o změně výše již přiznaného příspěvku na péči nebo o zastavení jeho výplaty nebo o jeho odnětí se zahajuje na návrh příjemce nebo z moci úřední. Krajská pobočka ustanoví pro řízení o příspěvku na péči opatrovníka osobě, která není schopna vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jednat samostatně a nemá zástupce. O ustanovení opatrovníka rozhoduje krajská pobočka na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem zdravotních služeb.
 
Krajská pobočka provádí pro účely posuzování stupně závislosti sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí. Sociální šetření provádí krajská pobočka také v průběhu hospitalizace osoby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, jestliže je této osobě poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů; podmínkou je, že tato skutečnost byla oznámena a doložena podle § 21 odst. 1 písm. e) zákona o sociálních službách. Sociální šetření provádí sociální pracovník. O provedeném sociálním šetření vyhotovuje sociální pracovník písemný záznam, který na požádání předkládá posuzované osobě. Krajská pobočka zasílá okresní správě sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) žádost o posouzení stupně závislosti osoby. Součástí žádosti je písemný záznam o sociálním šetření a kopie žádosti osoby o příspěvek. Při posuzování stupně závislosti osoby vychází OSSZ ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. OSSZ zasílá následně krajské pobočce stejnopis posudku s uvedením základních životních potřeb, které osoba není schopna zvládat. Toto posouzení je součástí rozhodnutí o přiznání či zamítnutí příspěvku na péči, které obdrží žadatel. Po dobu, po kterou OSSZ posuzuje stupeň závislosti, krajská pobočka přeruší řízení o příspěvku na péči. Krajská pobočka přerušuje takové řízení po dobu, kdy je osobě poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace, pokud nebylo do dne přijetí osoby k hospitalizaci provedeno sociální šetření; to neplatí, je-li osobě poskytována v průběhu hospitalizace u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů, a tato skutečnost byla oznámena a doložena podle § 21 odst. 1 písm. e). Krajská pobočka zastavuje řízení o příspěvku na péči, jestliže žadatel o příspěvek zemřel před provedením sociálního šetření. 
Dle dosavadních zkušeností a statistických dat není nutné zásadně zasahovat do hmotněprávní úpravy příspěvku na péči (odklon od deseti základních životních potřeb apod.).
Výdaje na příspěvek na péči i počty jeho příjemců však rostou, což souvisí s demografickým vývojem a některými pro – klientskými změnami zákona o sociálních službách, vyhlášky č. 505/2006 Sb. či v důsledku metodického vedení. 
V průběhu let došlo k několika změnám výše příspěvku na péči. Za poslední období lze zmínit 10% zvýšení částek příspěvku na péči (od 1. 8. 2016) a zásadní zvýšení částek příspěvku na péči pro osoby ve stupni závislosti III a IV, které nevyužívají pobytové sociální služby. Diferenciace částek příspěvku na péči osob ve stupni závislosti III a IV podle toho, zda využívají 
nebo nevyužívají pobytové sociální služby, byla zavedena ze senátní iniciativy. Od počátku 
s ní zazníval nesouhlas od významného spektra poskytovatelů sociálních služeb. To se však 
od 1. ledna 2022 změnilo a na základě novely zákona jsou poskytované příspěvky na péči sjednoceny, respektive jsou poskytovány oprávněným osobám ve stejné výši bez ohledu 
na to, zda se je rozhodnou využít v pobytových sociálních službách nebo je využijí 
na úhradu sociálních služeb v domácím prostředí. 
Dle dosavadního vývoje vysoké míry inflace v posledním roce a půl a současně s ohledem 
na delší dobu, kdy se příspěvek na péči naposledy navyšoval, je vhodné zakotvit jasná pravidla, podle kerých by mohlo k navýšení příspěvku na péči docházet. Příspěvek na péči má zachovávat svou reálnou hodnotu. I když není věcně důvodné trvat na zcela poměrných odstupech mezi částkami u jednotlivých stupňů závislosti, nemělo by docházet k velkým disproporcím a mělo by se buď ve všech stupních nebo ve vybraných stupních reagovat rovněž na vývoj zvýšení indexu spotřebitelských cen, kde jsou zahrnuty i služby péče.
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu tohoto zákona je uvedena v samostatné části a obsahuje podrobné zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy. 
Současná právní úprava není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace. Rovněž není v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (dále jen „antidiskriminační zákon“), ve znění pozdějších předpisů. Neobsahuje také žádná ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci. 
Navrhovaná úprava nebude mít dopad ve vztahu k zákazu diskriminace. 
1. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Navrhované změny v oblasti příspěvku na péči 

Navrhuje se zvýšení příspěvku na péči prostřednictvím nařízení vlády, a to s přihlédnutím 
k vývoji příslušného indexu spotřebitelských cen (inflace), pokud tento index vzroste o 5 %, 
a to od období, kdy došlo naposledy k navýšení příspěvku na péči. Vláda může částky příspěvku na péči zvýšit pro každý jednotlivý stupeň zvlášť a případně i s rozlišením, jakým způsobem 
je o osobu pečováno, tzn, kdo o osobu pečuje (např. zda osoba blízká či asistent sociální péče či je péče vykonávána prostřednictvím poskytovatele sociálních služeb). Shora uvedené navýšení se navrhuje provést vždy od následujícího kalendářního měsíce po kalendářním měsíci, v němž vláda vydala nařízení (vždy musí být pro navýšení příspěvku na péči zachován celý kalendářní měsíc, neboť se příspěvek na péči poskytuje za celý kalendářní měsíc a nedělí se na dny). 
Je nutné si uvědomit, že se jedná o „příspěvek“, tudíž ne zcela o celou saturaci nákladů 
za vykonanou péči o osobu. V této věci je potřeba zdůraznit, že pro každý stupeň příspěvku 
na péči je potřeba jiný počet úkonů, které mohou být v praxi různě finančně náročné, proto 
se navrhuje možnost navýšit příspěvek na péči zvlášť pro jednotlivé stupně závislosti. Navíc poskytovatelé pobytových sociálních služeb nejsou financováni za vykonanou péči pouze prostřednictvím příspěvku na péči, ale jde o vícezdrojové financování.   Navrhované zvýšení příspěvku na péči podle způsobu zajištění péče má za cíl jednak posílit disponibilní příjem osob, které využívají nebo nevyužívají pobytové sociální služby. Zvýší se tím současný objem podpory obou výše zmíněných případech, kdy je péče zabezpečena neformálním pečovatelem, v ideálním případě s využitím ambulantních nebo terénních služeb nebo je péče zajištěna pouze pobytovou sociální službou. 
Pokud by valorizační mechanismus byl naplněn ihned po jeho účinnosti, navrhuje se navýšit příspěvek na péči do jednoho měsíce po jeho účinnosti, a to ve výběru dvou variant:
Varianta A: 
Navýšení o částku definovanou koeficientem 1/2 inflace (bez 1. stupně). 

· První stupeň u dospělých i u dětí zůstává beze změny		
· koeficient 1/2 inflace od 2016 (1. a 2. stupeň)		1,248
· koeficient 1/2 inflace od 2019 (3. a 4. stupeň)		1,202
		
	
	výše PnP děti 2023
	po úpravě
	výše PnP dospělí 2023
	po úpravě

	I – lehká
	3 300
	3 300
	880
	880

	II – středně těžká
	6 600
	8 200
	4 400
	5 500

	III – těžká
	13 900
	16 700
	12 800
	15 400

	IV – úplná
	19 200
	23 100
	19 200
	23 100


 
Varianta B: 
Navýšení o částku definovanou koeficientem 1/2 inflace. 
· První stupeň u dospělých nastaven na 2 000 Kč		
· koeficient 1/2 inflace od 2016 (1. a 2. stupeň)		1,248
· koeficient 1/2 inflace od 2019 (3. a 4. stupeň)		1,202

	
	výše PnP děti 2023
	po úpravě
	výše PnP dospělí 2023
	po úpravě

	I – lehká
	3 300
	4 100
	880
	2 000

	II – středně těžká
	6 600
	8 200
	4 400
	5 500

	III – těžká
	13 900
	16 700
	12 800
	15 400

	IV – úplná
	19 200
	23 100
	19 200
	23 100


Odůvodnění navrhovaných úprav je podrobně rozpracováno v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) v části Důvod předložení a cíle. 

Rovněž se navrhuje v rámci snížení administrativního zatížení, že se při tak hromadném navýšení příspěvku na péči nebude vydávat oznámení, ale k navýšení dojde přímo ze zákona (opravné prostředky zůstávají nedotčeny). 

Navrhované varianty úpravy nejsou v rozporu a nestanovují odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace. Rovněž nejsou v rozporu s antidiskriminačním zákonem. Neobsahují také žádná ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci.
1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.
1. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Příspěvku na péči upraveného zákonem o sociálních službách se dotýkají zejména tyto předpisy EU:
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s uvedenými předpisy Evropské unie, ani judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie. 
1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. 
Navrhovaná právní úprava provádí některá ustanovení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, která vstoupila pro Českou republiku v platnost dne 28. 10. 2009, a na základě článku 10 Ústavy se stala po svém vyhlášení dne 12. 2. 2010 součástí právního řádu České republiky (č. 10/2010 Sb. m. s.). Navrhovaná právní úprava je tedy jako celek s předmětnou úmluvou plně v souladu.
1. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky
Dopady na státní rozpočet samotného opatření nebudou. Dopady mohou být až sekundární, 
a to na základě vydání nařízení vlády o zvýšení částek příspěvku na péči. Pokud by byl valorizační mechanismus naplněn po jeho účinnosti, navrhují se dvě varianty navýšení příspěvku na péči, které by měly dopad na státní rozpočet následující: 

Varianta A: Navýšení o cca 7,2 mld. ročně (tj. o cca 600 mil měsíčně)
Varianta B: Navýšení o cca 8,5 mld. ročně (tj. o cca 708 mil měsíčně) 
 
Návrh zákona nemá dopady na podnikatelské prostředí.
1. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh zákona má pouze pozitivní sociální dopady, a to především na osoby se zdravotním psotižením, neboť jim může být navrhovaným opatřením navýšena finanční podpora, 
na základě které si mnohou zajistit péči o svoji osobu. 

Návrh zákona nemá dopady na životní prostředí.
1. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nemá navrhovaná právní úprava žádné negativní dopady. Návrh nemění dosavadní praxi v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů. Při získávání a uchovávání osobních údajů a přístupu k nim bude postupováno zcela v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zpracování osobních údajů“). Oprávnění subjektu údajů podle zákona o ochraně osobních údajů nebudou dotčena. Z navrhované právní úpravy neplynou nepříznivé důsledky pro ochranu soukromí a osobních údajů a také z ní neplynou žádná rizika pro páva a svobody fyzických osob. 
1. Zhodnocení korupčních rizik
V navrhované právní úpravě nejsou žádná rizika, která by mohla vést ke korupčnímu jednání. Navrhovaná úprava nemá dopad do oblasti korupčních rizik a nebude vytvářet jejich možnosti, protože žádné ustanovení se nevztahuje k nakládání s majetkem a zadávání veřejných zakázek. 
Úpravy v rámci oblasti příspěvku na péči výrazně nerozšiřují kompetence krajských poboček.  Kontrolní mechanismy jsou nastaveny již od vyhodnocování žádostí, kdy každé rozhodnutí zaměstnance krajské pobočky ještě kontroluje kvalifikovaný představený a je zcela zřejmé, která oprávněná úřední osoba je odpovědná za rozhodnutí. Dále je možnost podat proti oznámení/rozhodnutí opravné prostředky (námitky, odvolání, podnět k přezkumu pravomocného rozhodnutí). Každá osoba má možnost se v rámci správního řízení vyjádřit k podkladům, na základě, kterých bylo rozhodnutí vydáno. Je také nastavena kontrola výkonu veřejné správy, kdy MPSV tuto kontrolu provádí na krajských pobočkách.
1. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné zásadní dopady na bezpečnost a obranu státu. 
1. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, 
s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny 
a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických nebo jiných údajů, jsou-li tyto údaje k dispozici
U navrhované úpravy se nepředpokládají negativní dopady s ohledem na plnění funkcí rodiny, a to ani s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a s ohledem na další specifické životní situace. Naopak se očekává pozitivní dopad na rodiny se zdravotně postiženými dětmi a posílení integrity rodiny a rodinné harmonie. 
1. Zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí
V oblasti příspěvku na péči nemá návrh dopad na podnikatelské prostředí. 
1. Dopady na územní samosprávné celky

Návrhy změn nemají přímý vliv na samosprávné celky. 

1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám:

1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)

Návrhy tuto oblast přímo neupravují a jsou v souladu s uvedenou zásadou.

2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb

Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.

3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)

Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.

4. Sdílené služby veřejné správy

Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.

5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)

Soulad navrhované právní úpravy s dotčenou zásadou je řešen v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“. Jak je již tam uvedeno, s přijetím návrhu nejsou spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

9. Technologická neutralita

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

10. Uživatelská přívětivost

Návrh zákona je v souladu se všemi zásadami digitálně přívětivé legislativy.

2.  Zvláštní část
K čl. I 
K bodu 1 - § 11
Navrhuje se možnost zvýšení příspěvku na péči prostřednictvím nařízení vlády, a to s přihlédnutím k vývoji příslušného indexu spotřebitelských cen (inflace). Podmínkou je, že tento index vzroste alespoň o 5 % od období, kdy došlo naposledy k navýšení příspěvku na péči. Částky příspěvku na péči se takto budou zvyšovat od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž bylo nařízení vlády publikováno ve Sbírce zákonů.
Dle dosavadního vývoje vysoké míry inflace v posledním roce a půl a současně s ohledem na delší dobu, kdy se příspěvek na péči naposledy navyšoval, je vhodné zakotvit jasná pravidla, podle kterých by mohlo k navýšení příspěvku na péči docházet. Příspěvek na péči má zachovávat svou reálnou hodnotu. 
Navrhovaným postupem nedochází ke změně principiální konstrukce příspěvku na péči, ani jeho podmínek poskytování, opatření se vztahuje pouze na oblast možného navýšení dávky, kdy se navrhuje možnost zvyšovat částky příspěvku na péči nikoli změnou zákona, ale nařízením vlády.
Částky příspěvku na péči mohou být na základě nařízení vlády zvýšeny plošně nebo pro každý jednotlivý stupeň závislosti zvlášť a případně též odlišně podle způsobu zajištění péče. 
Přijetím dané úpravy dojde k částečnému naplnění cílů programového prohlášení vlády České republiky z ledna 2022 ve vztahu k zvyšování částek příspěvku na péči, neboť v prohlášení je uvedeno následující: „Zajistíme valorizaci finančních zdrojů pro sociální služby a příspěvku na péči“. Navrhovaná právní úprava reflektuje rovněž několik let staré Usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (Usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 416 z 24. schůze ze dne 7. 12. 2018).
V souvislosti s vložením nových odstavců 3 až 6 dochází zároveň k tomu, že se dosavadní odstavec 3 označuje jako odstavec 7.
K bodu 2 - § 11
Úprava navazuje na rozšíření možnosti navyšování příspěvku na péči formou navrhovaného valorizačního mechanismu prostřednictvím nařízení vlády.
K bodu 3 - § 11a
Za § 11 se vkládá nový § 11a, který upravuje situaci, kdy by valorizační mechanismus byl naplněn ihned po jeho účinnosti. V tomto případě vláda zvýší nařízením částky příspěvku na péči do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení. 
K bodu 4 - § 12
Jedná se o legislativně-technickou úpravu v souvislosti se změnou § 11.
K bodu 5 - § 26a
V ustanovení § 26a se vkládá nový odstavec 2, který upravuje, že se písemné oznámení nedoručuje, dojde-li ke změně výše příspěvku na péči z důvodu jeho navýšení na základě nařízení vlády podle § 11 odst. 3 až 5 nebo § 11a.
Jedná se se o obdobnou právní úpravu, která je již obsažena v zákoně o pomoci v hmotné nouzi (§ 76) nebo v zákoně o státní sociální podpoře, podle které se nedoručuje oznámení v situacích, kdy ke změně výše dávky dochází ze zřejmého důvodu, v tomto případě na základě nařízení vlády. Dochází ke zjednodušení administrativního postupu, kdy se nebude vyhotovovat písemné rozhodnutí v případech hromadného zvýšení příspěvku na péči, částky se zvýší bez žádosti, tzn. ze zákona.
V návaznosti na uvedenou úpravu dochází k tomu, že se dosavadní odstavce 2 a 3, které upravují možnost podání námitek, označují jako odstavce 3 a 4. 
K bodu 6 - § 26a
Úprava navazuje na doplnění § 26a o nový odstavec 2, u kterého může být rovněž uplatněn tzv. námitkový mechanismus.
K čl. II (Účinnost)
Účinnost novely zákona se navrhuje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. Navrhovaná účinnost je zvolena především s ohledem na dosavadní vývoj míry inflace v posledním roce a půl a navyšování cen energií. Jak je uvedeno již v obecné části důvodové zprávy, ke zvýšení příspěvku na péči ve všech stupních závislosti došlo naposledy v roce 2016. Je důležité, aby si příspěvek na péči zachoval svoji reálnou hodnotu a byla vytvořena reálná možnost, aby pro osoby zdravotně postižené, které jsou závislé na péči jiných, mohl být navýšen co nejdříve.

-50-