Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNCYNK3P2O najdete zde
V.
Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA)
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte
Prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení
Implementace práva EU: NE (pokud zvolíte Ano):
- uveďte termín stanovený pro implementaci: NE
- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: NE
2. Cíl návrhu zákona
Přijetím navrhovaného valorizačního mechanismu prostřednictvím nařízení vlády dojde k částečnému plnění vládního programového prohlášení v této oblasti.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ne
Dopady na státní rozpočet samotné opatření mít nebude. Dopady budou až sekundární, pokud vláda vydá nařízení o zvýšení částek příspěvku na péči. V tomto případě bude záležet na skutečnosti, o kolik % se příspěvek na péči bude navyšovat. Předpoklad je, že valorizační mechanismus bude naplněn ihned po účinnosti novely, proto se navrhují 2 možné varianty navýšení příspěvku na péči, které by s sebou přinesly následující navýšené náklady na státní rozpočet:
Varianta A: Navýšení o cca 7,2 mld. ročně (tj. o cca 600 mil měsíčně)
Varianta B: Navýšení o cca 8,5 mld. ročně (tj. o cca 708 mil měsíčně)
Ve střednědobém výhledu SR 2024-2026 nebyly uvedené navrhované změny zatím zahrnuty.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: NE
Tato právní úprava je zcela bez dopadu na mezinárodní konkurenceschopnost.
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: NE
Návrh v oblasti příspěvku na péči nemá dopad na podnikatelské prostředí.
3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): ANO
Možnost navýšení částek příspěvku na péči, čímž by došlo ke zlepšení financování sociálních služeb.
3.5 Sociální dopady: ANO
Valorizační mechanismus dopadne pozitivně na všechny žadatele o příspěvek na péči, jeho příjemce, pečující osoby či instituce.
3.6 Dopady na spotřebitele: NE
Tato právní úprava je zcela bez dopadu na spotřebitele.
3.7 Dopady na životní prostředí: NE
Tato právní úprava je zcela bez dopadu na životní prostředí.
3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: NE
Navrhované úpravy nejsou v rozporu a nestanovují odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace. Rovněž nejsou v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Neobsahují také žádná ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení
a vedla k diskriminaci. Naopak, tato změna s sebou přináší větší dostupnost sociální práce, sociálních služeb a efektivnější postupy pro potírání poskytování sociálních služeb bez registrace, tedy potírání praktik, které omezují práva klientů a jejich důstojnost.
Navrhovaná úprava v oblasti příspěvku na péči nebude mít dopad ve vztahu k zákazu diskriminace, neboť podmínky nároku na příspěvek na péči se nemění a nadále jej mohou čerpat za stejných podmínek muži i ženy.
3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: NE
Navrhovaná úprava nemá dopad na výkon statistické služby.
3.10 Korupční rizika: NE
Navrhovaná úprava nemá korupční rizika.
3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: NE
Navrhovaná právní úprava je bez dopadu na bezpečnost nebo obranu státu.
173
Stránka 1 z 200
Obsah
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA 2
Část I. Příspěvek na péči 5
1 Důvod předložení a cíle 5
1.1 Název 5
1.2 Definice problému 5
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 8
1.4 Identifikace dotčených subjektů 10
1.5 Popis cílového stavu 10
1.6 Zhodnocení rizika 10
2 Návrh variant řešení 11
2.1 Varianta 0 – současný stav 11
2.2 Varianta 1 11
2.4 Varianta 2 11
3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 12
3.1 Identifikace nákladů a přínosů 12
3.2 Náklady 12
3.3 Přínosy 12
3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant 13
4 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 14
5 Implementace doporučené varianty a vynucování 14
6 Přezkum účinnosti regulace 14
7 Konzultace a zdroje dat 15
8 Kontakt na zpracovatele RIA 15
Část I. Příspěvek na péči
1. Důvod předložení a cíle
Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“).
Definice problému
Zákon o sociálních službách upravuje mimo jiné příspěvek na péči a řízení o něm. Příspěvek na péči se má podílet na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci při zvládání základních životních potřeb osob. Cílem této dávky poskytované na základě posouzení potřeby péče je umožnit osobě (pomoci jí) nakoupit si „služby“ od laika či profesionála, co nejdéle setrvat v přirozeném (domácím) sociálním prostředí a být jedním ze zdrojů financování sociálních služeb. Lze mít za to, že tyto cíle dávka plní.
Od vzniku příspěvku na péči jej provází několik mýtů, které mohou vyvolávat tlak na změnu právní úpravy. Nicméně dosavadní zkušenosti a statistická data nesvědčí pro navrhování opatření, která by zasahovala do „hmotně-právní úpravy“, měnila koncept dávky - např. se odkláněla
od deseti základních životních potřeb. Avšak dle dosavadního vývoje, kdy se příspěvek na péči navyšoval „ad hoc“ o určité částky či jen v určitých službách péče, je vhodné jasně specifikovat možnosti jeho navýšení na základě daných indikátorů.
Výdaje na příspěvek na péči i počty jeho příjemců rostou, což souvisí s demografickým vývojem a s některými proklientskými změnami zákona o sociálních službách a vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 505/2006 Sb.“) či v důsledku metodického vedení.
Již od roku 2009 je příspěvek na péči každý měsíc poskytován více než 300 000 osob, aktuálně cca 370 000. Mezi příjemci příspěvku na péči převládají osoby starší, osoby nad 65 let představují cca 68 % příjemců.
Příjemci příspěvku na péči tvoří nehomogenní skupinu. Liší se nejen věkem a tíží zdravotního stavu, je rozdílná jejich socioekonomická situace a liší se především formou poskytované podpory, pomoci a péče. V průběhu let došlo k několika změnám výše příspěvku na péči. Za poslední období lze zmínit 10% zvýšení částek příspěvku na péči (od 1. 8. 2016) a zásadní zvýšení částek příspěvku na péči pro osoby ve stupni závislosti III a IV, které nevyužívají pobytové sociální služby, vlivem zákona č. 47/2019 Sb., kterým se měnil zákon o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Tato úprava přijatá ze senátní iniciativy byla zrušena k 1. 1. 2022. Je třeba zdůraznit, že od počátku s ní zazníval nesouhlas od významného spektra poskytovatelů pobytových sociálních služeb, úprava vytvářela určité „tvrdé“ situace, zvyšovala administrativní zátěž apod.
Vybraná statistická data k počtu příjemců příspěvku na péči, vývoji nákladů, struktuře příjemců apod.
Tabulka 1
Výdaje na příspěvek na péči v mil. Kč
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
18 252
18 697
19 599
18 084
18 391
19 545
20 402
21 167
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023 k říjnu
23 046
25 120
26 013
29 768
33 094
32 725
36 376
29 899
zdroj: MPSV, 10/2023
Tabulka 2
Průměrný počet příjemců příspěvku na péči
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
295 698
308 670
311 490
303 088
306 509
321 313
329 753
336 525
346 157
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
353 294
358 350
363 456
365 227
357 563
362 524
369 697
zdroj: MPSV, 10/2023
Tabulka 3
Tabulka 3 Počet příjemců PnP dle stupňů závislosti červen 2023
Tabulka 4
Průměrný počet příjemců příspěvku na péči podle druhu pečujících osob září 2023
Tabulka 5
Počet vyplacených příspěvků na péči dle trvalé adresy
Říjen 2023 (Zdroj: OK Stat, 10/2023)
Krajská pobočka
Počet
Praha
28 272
Příbram
38 379
České Budějovice
21 179
Plzeň
20 485
Karlovy Vary
9 551
Ústí nad Labem
29 766
Liberec
15 265
Hradec Králové
20 466
Pardubice
18 128
Jihlava
17 979
Brno
41 464
Olomouc
22 505
Ostrava
41 925
Zlín
22 028
Celkem
347 392
Graf 1
Srovnání počtu vyplacených dávek 2021, 2022, 2023 průměr za měsíc (zdroj: MPSV, 10/2023)
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Příspěvek na péči je opakující se nároková nepojistná sociální dávka upravená zákonem o sociálních službách. Principem bylo a nadále je, že o způsobu využití dávky, to je o způsobu, jakým bude péče zajištěna, rozhoduje osoba závislá na péči jiné osoby. Nárok na příspěvek na péči byl a je založen na systému individuálního posouzení schopnosti. Toto posouzení
má prvky multidisciplinarity, protože závislost je hodnocena posudkovými lékaři okresních správ sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“), kteří vycházejí ze záznamu o provedeném sociálním šetření (vykonává sociální pracovník), lékařských zpráv a zpráv nelékařských profesí. Do konce roku 2011 šlo o schopnost zvládat úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti, od roku 2012 jde o schopnost zvládat základní životní potřeby.
Nárok na příspěvek na péči má osoba starší 1 roku, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti, pokud jí tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo dětský domov, anebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu.
Zákon o sociálních službách diferencuje výši příspěvku na péči nejen s ohledem na závažnost závislosti, ale i vzhledem k věku osoby závislé (dítě versus dospělý). Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat těchto deset základních životních potřeb: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost (u dětí se nehodnotí). Bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení stanoví vyhláška č. 505/2006 Sb. Poslední změna vyhlášky č. 505/2006 Sb., která se změřila na oblast deseti základních životních potřeb, byla realizována v roce 2016.
Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc
a) 3 300 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b) 6 600 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c) 13 900 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d) 19 200 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).
Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc
a) 880 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),
b) 4 400 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),
c) 12 800 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),
d) 19 200 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).
Příspěvek na péči se zvyšuje o částku 2 000 Kč měsíčně z důvodu nízkého příjmu oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných, a to v případě rodin s dětmi (viz § 12 zákona o sociálních službách).
O příspěvku na péči rozhoduje a vyplácí ho krajská pobočka. Příspěvek na péči se vyplácí měsíčně (v kalendářním měsíci, za který náleží), v české měně převodem na platební účet určený příjemcem příspěvku, popř. zvláštním příjemcem příspěvku, nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutí příjemce příspěvku (popř. zvláštního příjemce).
Příjemcem příspěvku je oprávněná osoba. Namísto oprávněné osoby je příjemcem příspěvku zákonný zástupce nebo opatrovník, nebo jiná fyzická osoba, které byla nezletilá oprávněná osoba svěřena do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Krajská pobočka ustanoví zvláštního příjemce příspěvku na péči, jestliže oprávněná osoba, popř. jiný příjemce příspěvku nemůže příspěvek přijímat, nebo nevyužívá příspěvek nebo nemůže příspěvek využívat k zajištění potřebné pomoci. S ustanovením zvláštního příjemce musí oprávněná osoba (popř. příjemce příspěvku) souhlasit. V situacích vymezených zákonem se souhlas nevyžaduje. Zvláštním příjemcem nemůže být ustanoven ten, jehož zájmy jsou ve střetu se zájmy oprávněné osoby. Krajská pobočka může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou osobu, která s tímto ustanovením souhlasí. Zvláštní příjemce je povinen příspěvek na péči používat ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce používá příspěvek na péči podle pokynů oprávněné osoby, s výjimkou osoby, která vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle vyjádření poskytovatele zdravotních služeb nemůže tyto pokyny udělovat. Na žádost oprávněné osoby nebo na žádost krajské pobočky je zvláštní příjemce povinen podat písemné vyúčtování příspěvku na péči, který mu byl vyplacen. Krajská pobočka zruší rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jestliže odpadly důvody, pro které byl zvláštní příjemce ustanoven, nebo jestliže zvláštní příjemce neplní povinnosti.
Řízení se zahajuje na základě písemné žádosti podané na tiskopisu předepsaném MPSV. Pokud není osoba schopna jednat samostatně a nemá zástupce, zahajuje se řízení z úřední moci. Nezletilou osobu svěřenou na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné fyzické osoby zastupuje v řízení o příspěvku na péči tato fyzická osoba. Využívá-li nezletilá osoba pobytové služby, vyzve krajská pobočka osobu nebo zákonného zástupce nebo opatrovníka, aby požádali o příspěvek na péči nejpozději do 2 měsíců ode dne doručení výzvy. Řízení o změně výše již přiznaného příspěvku na péči nebo o zastavení jeho výplaty nebo o jeho odnětí se zahajuje na návrh příjemce nebo z moci úřední, nejde-li o postup podle § 26a odst. 1 zákona o sociálních službách, v němž se rozhodnutí nevyhotovuje písemně. Krajská pobočka ustanoví pro řízení o příspěvku na péči opatrovníka osobě, která není schopna vzhledem ke svému zdravotnímu stavu jednat samostatně a nemá zástupce. O ustanovení opatrovníka rozhoduje krajská pobočka na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem zdravotních služeb.
Krajská pobočka provádí pro účely posuzování stupně závislosti sociální šetření, při kterém se zjišťuje schopnost samostatného života osoby v přirozeném sociálním prostředí. Sociální šetření provádí krajská pobočka také v průběhu hospitalizace osoby ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče, jestliže je této osobě poskytována u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů; podmínkou je, že tato skutečnost byla oznámena a doložena podle § 21 odst. 1 písm. e) zákona o sociálních službách. Sociální šetření provádí sociální pracovník. O provedeném sociálním šetření vyhotovuje sociální pracovník písemný záznam, který na požádání předkládá posuzované osobě. Krajská pobočka zasílá OSSZ žádost o posouzení stupně závislosti osoby. Součástí žádosti je písemný záznam o sociálním šetření a kopie žádosti osoby o příspěvek.
Při posuzování stupně závislosti osoby vychází OSSZ ze zdravotního stavu osoby doloženého nálezem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb, z výsledku sociálního šetření a zjištění potřeb osoby, popřípadě z výsledků funkčních vyšetření a z výsledku vlastního vyšetření posuzujícího lékaře. OSSZ zasílá následně krajské pobočce stejnopis posudku s uvedením základních životních potřeb, které osoba není schopna zvládat. Toto posouzení je součástí rozhodnutí o přiznání či zamítnutí příspěvku na péči, které obdrží žadatel. Po dobu, po kterou OSSZ posuzuje stupeň závislosti, krajská pobočka přeruší řízení o příspěvku na péči. Krajská pobočka přerušuje řízení takové po dobu, kdy je osobě poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace, pokud nebylo do dne přijetí osoby k hospitalizaci provedeno sociální šetření; to neplatí, je-li osobě poskytována v průběhu hospitalizace u jednoho nebo postupně u více poskytovatelů zdravotních služeb následná nebo dlouhodobá lůžková péče pro tutéž nemoc nebo úraz trvající nepřetržitě déle než 60 dnů, a tato skutečnost byla oznámena a doložena podle § 21 odst. 1 písm. e). Krajská pobočka zastavuje řízení o příspěvku na péči také, jestliže žadatel o příspěvek zemřel před provedením sociálního šetření.
Identifikace dotčených subjektů
Dotčenými subjekty jsou:
· MPSV (tvůrce regulace, odvolací orgán)
· Úřad práce České republiky (rozhoduje o příspěvku na péči a vyplácí ho)
· OSSZ (posuzuje závislost)
· žadatelé o příspěvek na péči
· poživatelé příspěvku na péči
· poskytovatelé péče (formální, neformální).
Popis cílového stavu
Navrhovaným opatřením nedochází ke změně principiální konstrukce příspěvku na péči, ani jeho podmínek poskytování, opatření se vztahuje pouze na oblast možného navýšení dávky.
Cílem je:
Možnost zvyšovat částky příspěvku na péči nikoli změnou zákona a „ad hoc“, ale na základě zřejmých pravidel a prostřednictvím nařízení vlády:
· Navrhuje se, aby vláda měla možnost zvýšit částky příspěvku na péči nařízením a nikoli náročným legislativní procesem – změnou zákona o sociálních službách.
· Navrhují se pravidla pro možné zvýšení příspěvku na péči.
· První navýšení příspěvku na péči se navrhuje při splnění podmínky valorizačního mechanismu co nejdříve od účinnosti tohoto opatření.
· Současně se navrhuje zjednodušení administrativního postupu při jeho užití. Navrhuje se nevyhotovovat písemné rozhodnutí v případech hromadného zvýšení příspěvku
na péči, částky se zvýší bez žádosti, tzn. ze zákona.
Nepojistné sociální dávky, kam patří i příspěvek na péči, mohou být zvyšovány „ad hoc“ nebo pravidelně s využitím určitých pravidel, cílem je zachovávat jejich reálnou hodnotu. Tato pravidla by měla mít alespoň nějaký logický vztah k účelu dané dávky, pracovat s veličinami, které jsou vyčíslitelné, sledované v delší časové řadě a které pocházejí ze spolehlivého zdroje dat.
Zhodnocení rizika
Nepřijetí právní úpravy zachová nedostatky současného stavu, kdy nebudou daná jasná pravidla pro valorizaci příspěvku na péči.
Návrh variant řešení
Varianta 0 – současný stav
Nulová varianta znamená zachování současné právní úpravy. Právní úprava nebude měněna, žádné z opatření nebude navrženo. Žádný z cílů nebude splněn, neboť je nelze splnit jinou cestou než změnou zákona.
Varianta 1
Zvýšení příspěvku na péči prostřednictvím nařízením vlády, a to s přihlédnutím k vývoji příslušného indexu spotřebitelských cen (inflace), avšak bez jasného pravidla, kdy by mělo k navýšení dojít. Vláda může částky příspěvku na péči zvýšit pro každý jednotlivý stupeň zvlášť a případně i s rozlišením, jakým způsobem je o osobu pečováno. Také se navrhuje příspěvek na péči navýšit do jednoho měsíce od účinnosti valorizačního mechanismu,
a to ve dvou variantách.
Navrhuje se, aby částky příspěvku na péči mohla vláda zvýšit na základě růstu spotřebitelských cen podle jejího uvážení. Také se umožňuje vládě, aby při zvýšení těchto cen mohla upravovat výši jednotlivých částek příspěvku na péči i s přihlédnutím, kdo péči vykonává.
0. Varianta 2
Zvýšení příspěvku na péči prostřednictvím nařízením vlády, a to s přihlédnutím k vývoji příslušného indexu spotřebitelských cen (inflace), pokud tento index vzroste o 5 %,
a to od období, kdy došlo naposledy k navýšení příspěvku na péči. Vláda může částky příspěvku na péči zvýšit pro každý jednotlivý stupeň zvlášť a případně i s rozlišením, jakým způsobem je o osobu pečováno. Výše uvedené navýšení se navrhuje provést vždy
od následujícího kalendářního měsíce po kalendářním měsíci, v němž vláda vydala nařízení. Pokud by valorizační podmínka byla naplněna ihned, co by vešla v účinnost, navrhuje
se příspěvek na péči navýšit do jednoho měsíce, a to ve dvou variantách.
Příspěvek na péči je dávkou, která je určena osobě závislé na péči jiné osoby nebo na péči poskytované prostřednictvím sociálních služeb. Závislost příjemce příspěvku na péči je vyjádřena rozsahem nezvládaných životních potřeb (definovaných jednotlivými úkony/činnostmi).
Je na osobě závislé na péči, jaký typ péče zvolí. S ohledem na uvedené se navrhuje, aby částky příspěvku na péči mohla vláda zvýšit na základě obecného ekonomického ukazatele,
jakým je růst spotřebitelských cen, pokud se tento ukazatel navýší o dané procento od období, kdy došlo k poslednímu navýšení příspěvku na péči. Také se vládě umožňuje, aby při zvýšení těchto cen mohla upravovat (i nerovnoměrně s ohledem na rozsah péče vyjádřené stupněm závislosti) výši jednotlivých částek příspěvku na péči (v jednotlivých stupních) a také
i s přihlédnutím, kdo péči vykonává. V této věci je potřeba zdůraznit, že pro každý stupeň příspěvku na péči je potřeba jiný počet úkonů, které mohou být v praxi různě finančně náročné, proto se navrhuje možnost navýšit příspěvek na péči zvlášť pro jednotlivé stupně závislosti. Navíc poskytovatelé pobytových sociálních služeb nejsou financováni za vykonanou péči pouze prostřednictvím příspěvku na péči, ale jde o vícezdrojové financování. Navrhované zvýšení příspěvku na péči podle způsobu zajištění péče má za cíl jednak posílit disponibilní příjem osob, které využívají nebo nevyužívají pobytové sociální služby. Zvýší se tím současný objem podpory obou výše zmíněných případech, kdy je péče zabezpečena neformálním pečovatelem, v ideálním případě s využitím ambulantních nebo terénních služeb nebo je péče zajištěna pouze pobytovou sociální službou.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Hlavním přínosem je naplnění cílů návrhu.
Náklady
Varianta 0
Nulová varianta znamená zachování současné právní úpravy. Právní úprava nebude měněna, žádné z opatření nebude navrženo.
Varianta 1
Varianta 1 směřuje k naplnění cíle částečně. Částky příspěvku na péči se mohou měnit
na základě nařízení vlády s přihlédnutím k vývoji příslušného indexu cen. Není ale dané specifické pravidlo, v jakém momentě by se částky příspěvku na péči měly navýšit.
Fiskální dopady samotného opatření nejsou. Fiskální dopady jsou až sekundární, a to až v případě, bude-li vydáno nařízení vlády o navýšení příspěvku na péči.
Pokud by mělo dojít k co nejčasnějšímu navýšení částek příspěvku na péči, navrhují se tyto 2 varianty:
· Varianta 1A:
Navýšení o částku definovanou koeficientem 1/2 inflace (bez 1. stupně).
Náklady by činily zhruba 7,2 mld. Kč ročně.
· První stupeň u dospělých i u dětí zůstává beze změny
· koeficient 1/2 inflace od 2016 (1. a 2. stupeň) 1,248
· koeficient 1/2 inflace od 2019 (3. a 4. stupeň) 1,202
výše PnP děti 2023
po úpravě
výše PnP dospělí 2023
po úpravě
I – lehká
3 300
3 300
880
880
II – středně těžká
6 600
8 200
4 400
5 500
III – těžká
13 900
16 700
12 800
15 400
IV – úplná
19 200
23 100
19 200
23 100
Nákladovost varianty:
7 198 377 600 Kč
· Varianta 1B:
Navýšení o částku definovanou koeficientem 1/2 inflace.
Náklady by činily zhruba 8,5 mld. Kč ročně.
· První stupeň u dospělých nastaven na 2 000 Kč
· koeficient 1/2 inflace od 2016 (1. a 2. stupeň) 1,248
· koeficient 1/2 inflace od 2019 (3. a 4. stupeň) 1,202
výše PnP děti 2023
po úpravě
výše PnP dospělí 2023
po úpravě
I – lehká
3 300
4 100
880
2 000
II – středně těžká
6 600
8 200
4 400
5 500
III – těžká
13 900
16 700
12 800
15 400
IV – úplná
19 200
23 100
19 200
23 100
Nákladovost varianty:
8 503 605 120 Kč
Varianta 2
Varianta 2 směřuje k naplnění cíle. Částky příspěvku na péči se mohou měnit na základě nařízení vlády, a to s přihlédnutím k vývoji příslušného indexu spotřebitelských cen (inflace), pokud tento index vzroste o 5 %. Obdobný valorizační mechanismus již funguje u kritérií životního a existenčního minima.
Fiskální dopady samotného opatření nejsou. Fiskální dopady jsou až sekundární, a to až v případě, bude-li vydáno nařízení vlády o navýšení příspěvku na péči.
Pokud by valorizační podmínka pro navýšení příspěvku na péči byla naplněna po přijetí tohoto opatření, navrhují se tyto 2 varianty:
· Varianta 1A:
Navýšení o částku definovanou koeficientem 1/2 inflace (bez 1. stupně).
Náklady by činily zhruba 7,2 mld. Kč ročně.
· První stupeň u dospělých i u dětí zůstává beze změny
· koeficient 1/2 inflace od 2016 (1. a 2. stupeň) 1,248
· koeficient 1/2 inflace od 2019 (3. a 4. stupeň) 1,202
výše PnP děti 2023
po úpravě
výše PnP dospělí 2023
po úpravě
I – lehká
3 300
3 300
880
880
II – středně těžká
6 600
8 200
4 400
5 500
III – těžká
13 900
16 700
12 800
15 400
IV – úplná
19 200
23 100
19 200
23 100
Nákladovost varianty:
7 198 377 600 Kč
· Varianta 1B:
Navýšení o částku definovanou koeficientem 1/2 inflace. Náklady by činily zhruba 8,5 mld. Kč ročně.
· První stupeň u dospělých nastaven na 2 000 Kč
· koeficient 1/2 inflace od 2016 (1. a 2. stupeň) 1,248
· koeficient 1/2 inflace od 2019 (3. a 4. stupeň) 1,202
výše PnP děti 2023
po úpravě
výše PnP dospělí 2023
po úpravě
I – lehká
3 300
4 100
880
2 000
II – středně těžká
6 600
8 200
4 400
5 500
III – těžká
13 900
16 700
12 800
15 400
IV – úplná
19 200
23 100
19 200
23 100
Nákladovost varianty:
8 503 605 120 Kč
Přínosy
Varianta 0
· Vzhledem k tomu, že nulová varianta nereaguje na problémy a nevede k stanovenému cíli, nemohly být přínosy identifikovány. Rozpočtová neutralita, neměnnost právní úpravy či aplikačního programu nemohou být označeny v daném ohledu za přínos.
Varianta 1
· Přínosem této varianty je naplnění pouze částečného cíle, neboť částky příspěvku
na péči se mohou měnit na základě nařízení vlády pouze s přihlédnutím k vývoji příslušného indexu cen bez bližší procentuální specifikace.
· Každé možné zvýšení částek příspěvku na péči ve všech stupních závislosti může přivést sociálním službám „nové klienty“ nebo stávající klienti mohou čerpat větší objem služeb. Možnost navýšit příspěvek na péči je samozřejmě přínosné pro dané osoby (příjemce), stejně tak neformální pečující.
· Každé možné navýšení příspěvku na péči je přínosné i pro poskytovatele pobytových sociálních služeb (i pro územně samosprávné celky), protože vyšší částky příspěvku na péči přispějí ke zlepšení financování sociálních služeb. V souladu s § 73 odst. 4 zákona o sociálních službách se úhrada za péči při poskytování sociálních služeb stanoví ve výši přiznaného příspěvku na péči. Sociální služby jsou financovány vícezdrojově.
Varianta 2
· Přínosem této varianty je naplnění cíle, neboť částky příspěvku na péči se mohou měnit na základě nařízení vlády, a to s přihlédnutím k vývoji příslušného indexu spotřebitelských cen (inflace), pokud tento index vzroste o 5 %.
· Každé možné zvýšení částek příspěvku na péči ve všech stupních závislosti může přivést sociálním službám „nové klienty“ nebo stávající klienti mohou čerpat větší objem služeb. Možnost navýšit příspěvek na péči je samozřejmě přínosné pro dané osoby (příjemce), stejně tak neformální pečující.
· Každé možné navýšení příspěvku na péči je přínosné i pro poskytovatele pobytových sociálních služeb (i pro územně samosprávné celky), protože vyšší částky příspěvku
na péči přispějí ke zlepšení financování sociálních služeb. V souladu s § 73 odst. 4 zákona o sociálních službách se úhrada za péči při poskytování sociálních služeb stanoví ve výši přiznaného příspěvku na péči. Sociální služby jsou financovány vícezdrojově.
Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
V
Náklady
Přínosy
0
Nemožnost jednoduchým mechanismem měnit výše příspěvku na péči.
Rozpočtová neutralita.
Reálné přínosy nejsou.
1
Fiskální dopady nejsou (až sekundární při vydání nařízení o zvýšení částek příspěvku na péči).
Jednorázové administrativní náklady spojené se zvýšením příspěvku na péči.
Částečné naplnění cílů s ohledem na obecnost úpravy valorizačního mechanismu.
Přínos pro žadatele o příspěvek na péči, jeho příjemce, resp. pro všechny identifikované subjekty.
2
Fiskální dopady nejsou (až sekundární při vydání nařízení o zvýšení částek příspěvku na péči).
Jednorázové administrativní náklady spojené se zvýšením příspěvku na péči.
Plné naplnění cílů – valorizační mechanismus neměnný.
Přínos pro žadatele o příspěvek na péči, jeho příjemce, resp. pro všechny identifikované subjekty.
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Při hodnocení variant a stanovení jejich pořadí hrály zásadní význam míra naplnění stanovených cílů a přínosnost pro identifikované subjekty.
Varianta 0 nenaplní záměr zákonodárce v oblasti příspěvku na péči, nemá ani pozitivní dopady na identifikované subjekty. To je zásadním důvodem pro odmítnutí této varianty.
Varianta 1 naplňuje záměr zákonodárce částečně, je vyhodnocena jako druhá v pořadí, protože neupravuje zcela zřejmý valorizační mechanismus. Varianta 1 je zcela bez dopadů
na mezinárodní konkurenceschopnost, podnikatelské prostředí, spotřebitele, životní prostředí, obranu státu či výkon státní statistické služby. Nenese rovněž korupční rizika. Dopady na územní samosprávné celky jsou v zásadě pozitivní, protože možnost navýšení částek příspěvku na péči přispěje ke zlepšení financování sociálních služeb; pozitivní (méně než u varianty 2) jsou rovněž sociální dopady (nejen ve vztahu k příjemcům příspěvku na péči, ale i ve vztahu k pečujícím osobám a institucím nebo ve vztahu k žadatelům o příspěvek na péči). Varianta 1 nemá dopad
ve vztahu k zákazu diskriminace, protože podmínky nároku na příspěvek na péči nemění,
a i nadále jej mohou čerpat za stejných podmínek muži i ženy.
Variantu 2 lze označit jako přínosnou. Varianta 2 je zcela bez dopadů na mezinárodní konkurenceschopnost, podnikatelské prostředí, spotřebitele, životní prostředí, obranu státu či výkon státní statistické služby. Nenese rovněž korupční rizika. Dopady na územní samosprávné celky jsou v zásadě pozitivní, protože možnost navýšit částky příspěvku na péči přispějí
ke zlepšení financování sociálních služeb; pozitivní jsou rovněž sociální dopady (nejen ve vztahu k příjemcům příspěvku na péči, ale i ve vztahu k pečujícím osobám a institucím nebo ve vztahu k žadatelům o příspěvek na péči). Varianta 2 nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace, protože podmínky nároku na příspěvek na péči nemění, a i nadále jej mohou čerpat za stejných podmínek muži i ženy.
Vzhledem k výše uvedenému je varianta 2 zvolena jako nejvhodnější varianta řešení.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Za provádění navrhované úpravy bude odpovědné MPSV, respektive Úřad práce České republiky. Za účelem implementace bude přijata změna zákona o sociálních službách. Úřad práce České republiky bude i nadále postupovat v rámci obecných zásad správního řízení a dle speciálních ustanovení obsažených ve zvláštních předpisech. Vynucování stanovených pravidel bude probíhat prostřednictvím kontrol prováděných ze strany MPSV a dalších kontrolních subjektů (NKÚ), obdobně, jako je tomu u jiných systémů nepojistných sociálních dávek.
Přezkum účinnosti regulace
Dopad nové právní úpravy bude průběžně vyhodnocován v rámci sledování čerpání státního rozpočtu a sledování vývoje počtu a složení příjemců příspěvku na péči. Přezkum účinnosti bude realizován formou hodnocení ex post. Na základě dlouhodobých zkušeností lze konstatovat, že významnější poznatky, na základě, kterých je možné kvalifikovaně zhodnotit regulaci,
lze získat až cca po 1,5 roce prvním aplikování změny.
Konzultace a zdroje dat
Teze právní úpravy a její návrh byl opakovaně konzultován napříč sekcemi MPSV a s Generálním ředitelstvím Úřadu práce České republiky. Ke konzultacím (sui generis) je třeba připočíst i proces vnitřního a vnějšího připomínkové řízení.
Příspěvek na péči, resp. dávky pro osoby vyžadující péči (tzv. dávky na péči) byly konzultovány i v rámci Česko-bavorské pracovní skupiny (třídenní expertní konzultace v oblasti péče, únor 2019). Konzultace potvrdila vhodnost konceptu základních životních potřeb (nevhodnost jeho opuštění) a určité podobnosti obou systémů, pokud jde o oblasti, které jsou brány v úvahu při hodnocení závislosti (potřeby péče pro účely dávky). Došlo i k výměně názorů a zkušeností se slovenskou stranou (posudková činnost, lékařská posudková služba, dávky pro osoby se zdravotním postižením).
Za konzultaci a zdroj informací/dat lze označit také jednání (rok 2022, 2023) s organizací hájících zájmy osob se zdravotním postižením, veřejným ochráncem práv k tématu zvýšení příspěvku
na péči. Obdobně lze za zdroj informací považovat i účast na akci Aliance pro individualizovanou podporu, která se konala dne 10. června 2022 na půdě Senátu Parlamentu ČR na téma "Návrhy změn sociální péče a podpory lidí se zdravotním postižením".
Jako zdroj dat byly využity informace z Jednotného informačního systému MPSV, zkušenosti z operativní činnosti MPSV (dopisy/e-maily občanů, dotazy, požadavky praxe, jednání s organizacemi hájícími zájmy osob se zdravotním postižením apod.).
Kontakt na zpracovatele RIA
MPSV, odbor nepojistných sociálních a rodinných dávek
Mgr. Naděžda Krausová (nadezda.krausova@mpsv.cz)
Mgr. Petr Beck (petr.beck@mpsv.cz)
image1.emf
image2.emf
image3.png