Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNCZJDGGSL najdete zde
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
IV.
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku
2024
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název: Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku, ve znění vyhlášky č. 443/2022 Sb.
Zpracovatel:
Ministerstvo životního prostředí
Předpokládaný termín nabytí účinnosti:
1. 3. 2024
Implementace práva EU: Ne
2. Cíl návrhu vyhlášky
Hlavním cílem je aktualizace způsobu určení výše náhrady újmy vzniklé v důsledku ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného, a to na základě rozšířeného nákladového šetření, které bylo v souvislosti se zavedením uvedeného náhradového titulu uskutečněno v roce 2023 prostřednictvím Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI).
3. Agregované dopady návrhu vyhlášky
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano
V případě újmy vzniklé za omezení zemědělského hospodaření podle § 58 zákona č. 114/1992 Sb., vzniká nárok na finanční náhradu. Vyhláška stanovuje výpočet finanční náhrady u nejčastěji vznikajících újem. V případě, že není stanoven výpočet, jsou náhrady stanovovány individuálně.
Vyhláška nezakládá nové nároky na náhrady újmy, pouze aktualizuje způsob výpočtu náhrady újmy vzniklé v důsledku ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného na základě nově získaných dat. Přestože v současnosti je žadateli nárokována jen část z těchto odhadovaných náhrad, lze předpokládat, že celkový objem požadovaných náhrad bude postupně vzrůstat.
Zvýšení požadavků na státní rozpočet (kapitola 315 - MŽP) z důvodu navýšení objemu náhrad za újmu vzniklou v důsledku ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného činí odhadem cca 30 mil. Kč.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano
Pozitivní dopady na vlastníky a nájemce zemědělské půdy, na jejichž pozemky se vztahuje omezení hospodaření z důvodu ochrany přírody, spočívá v tom, že poskytované náhrady budou lépe odpovídat skutečné míře omezení oproti současnému stavu, a tedy ve zlepšení postavení hospodařících subjektů.
3.4 Dopady na územní samosprávné celky: Ne
3.5 Sociální dopady: Ne
3.6 Dopady na spotřebitele: Ne
3.7 Dopady na životní prostředí: Ano
Nepřímé pozitivní dopady na životní prostředí díky poskytování adekvátních finančních náhrad vlastníkům a nájemcům zemědělsky využívaných pozemků za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření z důvodu uplatňování veřejného zájmu na ochraně přírody a krajiny. Tím by mělo dojít ke snížení napětí mezi ochranou přírody a hospodářskými zájmy.
3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne
3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne
3.10 Korupční rizika: Ne
3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne
1 Důvod předložení a cíle 4
1.1 Název 4
1.2 Definice problému 4
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 5
1.4 Identifikace dotčených subjektů 6
1.5 Popis cílového stavu 6
1.6 Zhodnocení rizika 6
2 Návrh variant řešení 7
2.1 Varianta 0 7
2.2 Varianta 1 7
3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 7
3.1 Identifikace nákladů a přínosů variant 7
3.1.1 Varianta 0 7
3.1.1.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty 7
3.1.1.2 Dopady na podnikatelské prostředí 8
3.1.1.3 Dopady na životní prostředí 8
3.1.2 Varianta 1 8
3.1.2.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty 10
3.1.2.2 Dopady na podnikatelské prostředí 10
3.1.2.3 Dopady na životní prostředí 10
3.2 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant 12
4 Stanovení pořadí variant 13
5 Implementace doporučené varianty a vynucování 13
6 Přezkum účinnosti regulace 13
7 Konzultace a zdroje dat 13
8 Seznam použitých zkratek 14
9 Kontakt na zpracovatele RIA 14
Důvod předložení a cíle
Název
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku, ve znění vyhlášky č. 443/2022 Sb.
Definice problému
Vlk obecný (Canis lupus) má v české krajině významnou roli jako klíčový predátor. Jeho přítomnost přináší několik ekologických výhod:
1. Kontrola populací kořisti: Vlci pomáhají udržovat zdravé populace jelenů, srnců a dalších býložravců. Tím, že preferují slabší a nemocná zvířata, přispívají k udržení silných a zdravých populací kořisti.
2. Biodiverzita a ekologická rovnováha: Vlci ovlivňují chování a distribuci býložravců, což může vést ke zlepšení stavu a přirozené obnovy vegetace a následně k větší biodiverzitě v ekosystémech.
3. Přírodní omezení nemocí: Predace nemocných zvířat může pomoci snížit šíření chorob mezi divokými populacemi.
4. Kulturní a ekologické vzdělávání: Vlci mohou hrát roli v ekoturismu a vzdělávacích programech, což zvyšuje povědomí o důležitosti ochrany přírody a udržitelné koexistence s divokou faunou.
Je důležité poznamenat, že přítomnost vlků vyvolává i určité konflikty, zejména v oblastech s chovem hospodářských zvířat. Efektivní řízení a ochrana, včetně preventivních opatření, jsou klíčové pro minimalizaci těchto konfliktů a pro podporu koexistence vlků a lidí.
Princip poskytování náhrad za ztížení zemědělského hospodaření byl do zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“ nebo „zákon“) zaveden v roce 2004, zákonem č. 218/2004 Sb. Podle § 58 odst. 1 ZOPK platí, že ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem a každý je povinen při užívání přírody a krajiny strpět omezení vyplývající ze ZOPK. Vybraným subjektům, za předpokladu splnění zákonem stanovených podmínek, pak náleží podle § 58 odst. 2 ZOPK za takové omezení finanční náhrada, která má povahu kompenzace zákonné povinnosti respektovat ustanovení ZOPK a vybraných správních aktů vydaných na jeho základě.
Omezení hospodaření z důvodu upřednostnění veřejného zájmu na ochraně přírody a krajiny před zájmy vlastníků či nájemců zemědělské půdy může u dotčených subjektů způsobit zejména snížení příjmů (změna hektarového výnosu), zvýšení nákladů (náklady vynaložené navíc proti běžnému hospodaření atd.) nebo snížení hodnoty pozemku (snížení tržní hodnoty v případě prodeje). Zemědělec mimo to může z důvodu omezení hospodaření ztratit pozici na trhu (např. ztráta objemu produkce při omezení na větší ploše), může mít sníženou vyjednávací sílu (např. cena při prodeji opět v případě, kdyby se omezení týkalo větší plochy) nebo dojde ke zmenšení „prostoru pro rozhodování“ (některé plochy zemědělec nemůže již využívat).
Stávající vyhláška č. 432/2005 Sb., v souladu s § 58 odst. 5 ZOPK, stanovuje podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření. Do vyhlášky byl novelou č. 443/2022 Sb. s účinností od 1. 1. 2023 začleněn titul náhrady za ztížení pastvy zvířat v důsledku opakovaného výskytu vlka, neboť předešlá úprava způsob výpočtu výše náhrady za tuto újmu nestanovila. V praxi tím bylo výrazně ztíženo prosazování zájmů ochrany tohoto zvláště chráněného druhu před zájmy zemědělsky hospodařících subjektů.
Pro nově zavedenou úpravu způsobu určení výše náhrady újmy v důsledku ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka byly v maximální míře využity podklady, které byly v té době k dispozici. Souběžně se zavedením tohoto titulu bylo vytvořeno nové zadání pro nákladové šetření ÚZEI. Šetření a jeho vyhodnocení proběhlo v 1. polovině roku 2023. Jeho výsledkem je aktualizovaný způsob určení výše náhrady. Potřeba dále pracovat na zpřesnění mechanismu výpočtu náhrad újmy za ztížení pastvy byla definována již v rámci hodnocení dopadů regulace, jež bylo vypracováno k návrhu na úpravu platnou v současnosti.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Podle ustanovení § 58 odst. 1 zákona je ochrana přírody a krajiny veřejným zájmem a každý je povinen strpět ze zákona vyplývající omezení. Pokud takové omezení vede ke ztížení zemědělského hospodaření včetně užívání rybníka s chovem ryb nebo vodní drůbeže, má podle § 58 odst. 2 zákona vlastník zemědělské půdy nebo nájemce, který tyto pozemky oprávněně užívá, nárok na finanční náhradu újmy, jestliže mu v důsledku omezení újma prokazatelně vznikla. Nárok na finanční náhradu má vlastník nebo nájemce i v případě, že k újmě došlo v důsledku omezení vyplývajícího z rozhodnutí, závazného stanoviska nebo souhlasu vydaného podle zákona. Finanční náhradu poskytuje z prostředků státního rozpočtu příslušný orgán ochrany přírody na základě písemné žádosti o náhradu, doručené příslušnému orgánu ochrany přírody do 3 měsíců od skončení kalendářního roku, v němž újma vznikla nebo trvala. Způsob určení výše náhrady a náležitosti žádosti o náhradu stanoví podle § 58 odst. 5 zákona Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství prováděcím právním předpisem.
Vyhláška č. 432/2005 Sb. obsahuje způsob určení výše náhrady a definuje postupy pro poskytování náhrady za omezení zemědělského hospodaření, které vzniklo v důsledku např. zákazu hnojení nebo posunu termínu seče na travních porostech, vyloučení či snížení rybí obsádky apod.
· Náhrady za ztížení pastvy zvířat v důsledku výskytu vlka obecného
Zákon č. 114/1992 Sb. řadí vlka obecného mezi vybrané zvláště chráněné živočichy. Vlk obecný patří podle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, mezi kriticky ohrožené druhy a je současně zařazen mezi druhy zvěře, které nelze lovit, ve smyslu § 2 písm. c) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
Podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, je chovatel povinen učinit opatření nezbytná pro zabránění úniku hospodářských zvířat a při chovu mimo budovy se poskytuje přiměřená ochrana před predátory. Příslušný standard péče o přírodu a krajinu vydaný AOPK ČR (Ochrana hospodářských zvířat před útoky velkých šelem) doporučuje preventivní opatření, kterými je možné dosáhnout co nejvyšší ochrany před útoky vlka u ovcí, koz a skotu.
Také zákon č. 115/2000 Sb., o náhradách škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, počítá s možností zabezpečení ovcí, koz a skotu před útoky vlka obecného, včetně možnosti účinné ochrany stád hospodářských zvířat. V současné době je podmínkou pro náhradu škody umístění zvířat v uzavřeném objektu, nebo v el. ohradníku, nebo pod dohledem člověka či pasteveckého psa.
Identifikace dotčených subjektů
Orgány ochrany přírody (OOP), které administrují žádosti o poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření:
· AOPK ČR
· Správy NP
· Újezdní úřady
Zemědělské subjekty, žádající o náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření:
· vlastnící či nájemci hospodařící na zemědělských pozemcích, jimž vzniká újma s nárokem na náhradu
Popis cílového stavu
Cílem legislativní změny je aktualizace způsobu stanovení výše náhrady za újmu vzniklou ztížením pastvy zvířat v důsledku opakovaného výskytu vlka obecného na základě dat získaných nákladovým šetřením. Záměrem nákladového šetření bylo stanovit výši obvyklých nákladů na organizaci pastvy u chovatelů hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka, respektive výši vícenákladů, které chovatelům plynou z důvodu náročnějšího hospodaření, a to dle časové náročnosti prováděných preventivních opatření. Výsledkem by měl být lépe propracovaný systém poskytování náhrad újmy za toto omezení, kdy výše poskytované náhrady by oproti současnému stavu měla lépe odpovídat skutečným nákladům na náročnější organizaci pastvy ve vztahu k výměře zabezpečených pastvin.
Zhodnocení rizika
Jedním z důležitých předpokladů uplatňování veřejného zájmu na ochraně přírody a krajiny je poskytování adekvátních náhrad újmy za ztížení hospodaření. V případě neprovedení novelizace vyhlášky nebudou vlastníkům nebo nájemcům zemědělských pozemků poskytovány náhrady ve výši odpovídající skutečné újmě na hospodaření plynoucího ze zákona nebo rozhodnutí vydaných na jeho základě. Prosazování zájmu ochrany kriticky ohroženého vlka obecného tak může být v praxi výrazně ztíženo.
Škody způsobené vlkem zvyšují konfliktnost navracení tohoto druhu do naší přírody. Nedávné výzkumy dokládají závažnou míru ilegálního lovu vlků na našem území, která má významný vliv na početnost a prosperitu jejich populace. Vysoká míra nelegálního odlovu může být mimo jiné ovlivněna nedostatky v systému kompenzací škod působených vlky, které jsou řešeny zákonem č. 115/2000 Sb., o náhradách škod způsobených vybranými zvláště chráněnými druhy, ale také nedostatečnou náhradou újmy za omezení zemědělského hospodaření (pastvy) z důvodu výskytu vlka.
Návrh variant řešení
Varianta 0
Ponechání současného způsobu stanovení výše finanční náhrady za újmu vzniklou ztížením pastvy zvířat v důsledku opakovaného výskytu vlka obecného.
Varianta 1
Návrh novely vyhlášky vhodněji upravuje způsob určení výše náhrady újmy za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného.
Předmětem návrhu novely je nahrazení stávající logaritmické rovnice s konkrétními parametry novým zápisem lineární rovnice v obecném tvaru. Parametry rovnice pro výpočet sazby pro pastviny pod 52 ha, jakož i sazba pro výměry nad 52 ha včetně budou zveřejněny ve Věstníku MŽP, v hodnotách odpovídajících aktualizovanému šetření ÚZEI z roku 2023.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů variant
Varianta 0
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Nárok na náhradu újmy může vlastník nebo nájemce uplatnit za daný rok prostřednictvím žádosti podané nejpozději do konce března následujícího roku. Orgány příslušnými k posouzení uplatněných nároků jsou na území národních parků správy národních parků, na území vojenských újezdů újezdní úřady, a na ostatním území je administrací žádostí o náhradu újmy pověřena AOPK ČR. Prostředky na pokrytí přiznaných náhrad jsou AOPK a správám NP uvolňovány z rozpočtu Ministerstva životního prostředí, újezdním úřadům (v případě, že by byly podávány žádosti) z rozpočtu Ministerstva obrany.
Pastviny do 52 ha
Pro pastviny o výměře pod 52 ha je jednotková sazba v Kč/ha /rok pohyblivá, a je kalkulována v závislosti na výměře zabezpečených pastvin daného žadatele – s rostoucí výměrou jednotková sazba klesá podle funkce:
Výše náhrady se tedy vypočte podle vzorce:
v případě, že se jedná o pastvu ovcí a/nebo koz a celková plocha pozemků, na kterou žadatel uplatňuje v daném roce náhradu újmy, je menší než 52 ha, podle vzorce:
N Z10A … roční náhrada újmy vzniklé v důsledku ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného, na celkové ploše pozemků, na kterou žadatel uplatňuje v daném roce náhradu újmy,
ya … sazba náhrady za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného, dle logaritmické rovnice (Kč/ha/rok):
x … celková plocha pozemků, na kterou žadatel uplatňuje v daném roce náhradu újmy, s přesností na dvě desetinná místa (ha).
Pastviny nad 52 ha
Pro pastviny od celkové výměry 52 ha včetně je stanovena jednotná sazba 4 900 Kč/ha, neboť za hranicí 52 ha by již pohyblivá sazba klesala pod průměrné náklady na zabezpečení pastvin před útoky vlka.
Důvodem tohoto nastavení je skutečnost, že veškeré náklady na nutné investice (např. pořízení křovinořezu, pořízení elektrického zdroje na ohradník, vybudování pevné ohrady na nocování zvířat atd.), pokud se rozpočítávají na menší plochu nebo na menší počet zvířat, znamenají vyšší jednotkové náklady. Vybudování ohrady pro 20 ovcí nebo pro 50 ovcí je velmi podobná investice, ale náklady na ovci jsou vyšší při menším počtu zvířat. Také například mzdové náklady na hlídání ovcí, manipulaci s ovcemi a zahánění ovcí jsou zase rozpočítány na menší jednotku, a proto jsou tyto náklady vyšší. Kompenzace u menších pasených výměr je proto na hektar vyšší než u velkých (pokud lze uvažovat předpoklad úspory z rozsahu) – některé náklady se snižují s rostoucí velikostí obhospodařované plochy.
V roce 2023 bylo podáno více než 300 žádostí o náhradu újmy za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného, v celkovém objemu požadovaných (nikoli proplacených) náhrad cca 50 mil. Kč. Celková plocha pastvin, na kterou byly náhrady požadovány, činí bezmála 1 tis. ha.
Dopady na podnikatelské prostředí
Současné náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaří v případě vlka obecného neodpovídají skutečné míře omezení.
Celkově bylo vlastníkům a nájemcům zemědělské půdy vyplaceno k 30. 11. 2023 na náhradách újmy za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného cca 14 mil. Kč za újmu vzniklou v roce 2022 (k uvedenému datu nebyly ještě proplaceny všechny přiznané náhrady).
Dopady na životní prostředí
Stávající způsob výpočtu náhrady újmy za ztížení pastvy v oblastech výskytu vlka, kdy výše náhrady nereflektuje plně finanční náročnost prováděných preventivních opatření, může negativně ovlivnit postoj zemědělců k ochraně vlka obecného jako druhu.
Varianta 1
Ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka
Modelace výpočtu jednotkové sazby vychází z dotazníkového šetření provedeného v roce 2023. Cca tři čtvrtiny subjektů provozuje pastvu ovcí a koz na výměře do 42 ha, a pouze asi čtvrtina tuto výměru přesahuje. Větší váha tedy při stanovení vztahu k výměře pastvin připadá právě na respondenty s menší výměrou, a tato nerovnoměrnost ovlivňuje a zkresluje výsledný vztah těchto veličin. Byl proto vytvořen model s lomenou čarou, kdy bod zlomu se nachází právě na výměře 42 ha. V obou kategoriích farem dle velikosti dochází ke snižování nákladů s rostoucí výměrou, přičemž u malých výměr je tento vztah velmi strmý, ale u velkých výměr je již pozvolnější.
Pastviny do 42 ha
U subjektů v kategorii do 42 hektarů byla po odstranění extrémních hodnot vytvořena lineární rovnice, u které vychází koeficient determinace nejspolehlivěji:
· .
Pro subjekty s výměrou přesahující hranici 42 ha byla obdobně vytvořena následující lineární rovnice:
· .
Záchovná hranice sazby pro pastviny s výměrou od 52 ha výše se nemění.
Parametry výše uvedených rovnic platí pro úroveň průměrné hrubé měsíční mzdy v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství dle klasifikace CZ-NACE za kalendářní rok 2022 (32 191 Kč).
Vzhledem k předpokládané aktualizaci sazeb bude ve vyhlášce uveden obecný zápis rovnice:
Parametry a a b pro výpočet hodnoty ya a hodnota yb se stanoví na základě hrubé měsíční mzdy v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství za kalendářní rok předcházející roku, za který je sazba náhrady újmy kalkulována. Zveřejňovány budou, stejně jako sazby pro výpočet náhrady za jiná omezení zemědělského hospodaření, ve Věstníku MŽP. Pro pastvu u jiných druhů hospodářských zvířat než ovcí a koz se nepodařilo v rámci proběhlého šetření shromáždit dostatečně průkazné podklady pro stanovení sazby. Roli zde hraje také různorodý charakter prováděných preventivních opatření při pastvě velkých kopytníků, zejm. skotu. Výše náhrady bude proto v těchto případech stanovována nadále individuálně.
Pastviny nad 42 ha
Výše náhrady se tedy vypočte podle vzorce:
a) v případě, že se jedná o pastvu ovcí a/nebo koz a celková plocha pozemků, na kterou žadatel uplatňuje v daném roce náhradu újmy, je menší než 52 ha, podle vzorce:
N Z10A … roční náhrada újmy vzniklé v důsledku ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného, na celkové ploše pozemků, na kterou žadatel uplatňuje v daném roce náhradu újmy,
ya … sazba náhrady za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného, dle rovnice (Kč/ha/rok):
x … celková plocha pozemků, na kterou žadatel uplatňuje v daném roce náhradu újmy, s přesností na dvě desetinná místa.
b) v případě, že se jedná o pastvu ovcí a/nebo koz a celková plocha pozemků, na kterou žadatel uplatňuje v daném roce náhradu újmy, je větší nebo rovna 52 ha, podle vzorce:
N Z10B … roční náhrada újmy vzniklé v důsledku ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného, na celkové ploše pozemků, na kterou žadatel uplatňuje v daném roce náhradu újmy,
yb … sazba náhrady za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného v Kč/ha/rok,
ps … celková plocha pozemků, na kterou žadatel uplatňuje v daném roce náhradu újmy, s přesností na dvě desetinná místa.
c) v případě, že se jedná o pastvu jiných druhů hospodářských zvířat než ovcí a/nebo koz, vypočte se náhrada újmy stejným způsobem, jako v případě mimořádného nebo nákladově náročnějšího opatření
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Odhad objemu finančních náhrad za ztížení pastvy zvířat v důsledku trvalého výskytu vlka obecného
Na základě jednání pracovní skupiny byla zvolena metoda pohyblivé sazby založené na matematické funkci, umožňující plynulé stanovení sazby v závislosti na velikosti pasených ploch dle rozlohy pastvin (do 52 ha) v kombinaci s jednotnou sazbou (nad 52 ha pastvin). Důvodem tohoto nastavení je vyšší měrná nákladovost zabezpečení malých výměr pastvin. Jednotná sazba nad 52 ha podle výše uvedeného vzorce odpovídá 5 500 Kč/ha
Objem požadovaných náhrad za ztížení pastvy ovcí a koz na stejných plochách, na nichž bylo v roce 2023 požádáno o náhradu újmy vzniklé v roce 2022, by podle nového výpočtu činil cca 80 mil. Kč, tedy přibližně o 30 mil. Kč více oproti výpočtu dle platné vyhlášky. Navyšování počtu žádostí lze očekávat částečně také z důvodu pozvolného rozšiřování oblastí opakovaného výskytu vlka. Výše uvedený odhad objemu náhrad za ztížení pastvy zvířat v důsledku výskytu vlka se tudíž může meziročně pozvolna zvyšovat.
Dopady na podnikatelské prostředí
Návrh má pozitivní dopad na podnikatele v zemědělském sektoru, kteří jsou vlastníky a nájemci zemědělsky využívaných pozemků, na nichž dochází z důvodu uplatňování veřejného zájmu na ochraně přírody a krajiny k omezení zemědělského hospodaření. Změnou způsobu stanovení výše náhrad za újmu vzniklou ztížením pastvy zvířat v důsledku trvalého výskytu vlka budou poskytované náhrady lépe odpovídat skutečné míře omezení oproti současnému stavu, což přispěje ke zlepšení postavení těchto hospodařících subjektů, které tak budou schopny se s omezením hospodaření lépe vyrovnat, ovšem nejde o konkrétně vyčíslitelné změny.
Dále je vhodné připomenout, že vlk obecný v české krajině má své opodstatnění a reguluje i zvěř, která ročně napáchá zemědělcům a lesníkům škody v řádu miliard Kč.
Dopady na životní prostředí
Vlk obecný (Canis lupus) má v české krajině významnou roli jako klíčový predátor. Jeho přítomnost přináší několik ekologických výhod:
· Vlci pomáhají udržovat zdravé populace jelenů, srnců a dalších býložravců. Tím, že preferují slabší a nemocná zvířata, přispívají k udržení silných a zdravých populací kořisti.
· Vlci ovlivňují chování a distribuci býložravců, což může vést ke zlepšení stavu a přirozené obnovy vegetace a následně k větší biodiverzitě v ekosystémech.
· Predace nemocných zvířat může pomoci snížit šíření chorob mezi divokými populacemi.
Poskytování adekvátních finančních náhrad za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření jednotlivým vlastníkům a nájemcům pozemků přispívá k uplatňování veřejného zájmu na ochraně vlka obecného a zároveň k zachování potřebné péče o krajinu v podobě pastvy trvalých travních porostů, včetně přírodně cenných biotopů. Ostatní zhodnocené dopady vyhlášky
Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR
Vyhláška nemá dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR.
Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)
Novela vyhlášky nemá dopady na územní samosprávné celky.
Sociální dopady, dopady na rodiny
Vyhláška neupravuje vztahy, které by měly dopad na rodiny či specifické sociální skupiny obyvatel ani jejich práva, např. sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny či sociálně vyloučené osoby. Vyhláška taktéž neupravuje vztahy, které by se dotýkaly sociální rovnosti, pracovně právních vztahů, sociálního začleňování, sdružování, práv menšin, sociálního dialogu, soukromí a ochrany osobních údajů.
Dopady na spotřebitele
Novela vyhlášky nemá dopady na spotřebitele.
Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Vyhláška neupravuje vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace (ve smyslu antidiskriminačního zákona jde o nerovné zacházení či znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru). Takové vztahy neupravuje ani navrhovaná právní úprava, proto lze konstatovat, že navrhované řešení nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace, včetně rovného postavení mužů a žen.
Dopady na výkon státní statistické služby
Novela vyhlášky nemá dopady na výkon státní statistické služby, nezakládá nové oprávnění vytvářet a provozovat nové administrativní zdroje dat či měnit stávající, které jsou potencionálně využitelné pro potřeby státní statistické služby.
Korupční rizika
Vyhláška nezakládá korupční rizika ani nemá žádné dopady na míru korupce.
Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Vyhláška nemá dopady na bezpečnost a obranu státu.
Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Tabulka 1 Porovnání nákladů a přínosů
Varianta
Přínosy
Hodnocení
Náklady
Hodnocení
Varianta 0
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
k 30. 11. 2023 vyplaceno na náhradách za újmu vzniklou v roce 2022
cca 14 mil. Kč
Podnikatelské prostředí
v roce 2023 požádáno o náhrady
50 mil. Kč
k 30. 11. 2023 vyplaceno na náhradách za újmu (Kč/2022)
cca 14 mil. Kč
Životní prostředí
nižší ochota ze strany zemědělců akceptovat přítomnost vlka obecného a zajišťovat péči o pastviny
****
Varianta 1
Státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
odhad navýšení nákladů
o 30 mil. Kč
Podnikatelské prostředí
vyplácení adekvátních náhrad
****
snížení nákladů za škody lesní zvěří
** až ****
snížení nákladů v případě přirozené regulace lesní zvěře (nepřímý dopad) – myslivci
* až ****
Životní prostředí
Zlepšení uplatňování specifických režimů péče o vybrané ekosystémy z důvodu vyplácení náhrady za újmu ve skutečné výši vzniklé újmy
****
- bez dopadů, * velmi nízké, ** nízké, *** střední, **** vysoké, ***** velmi vysoké
U některých identifikovaných dopadů není možné kvantifikovat jejich konkrétní výši z důvodu nedostupnosti relevantních dat anebo nemožnosti odhadnout a vyčíslit budoucí chování dotčených subjektů. V takové situaci Závěrečná zpráva RIA tyto dopady vyhodnocuje kvalitativně formou slovního popisu a odstupňování předpokládané a konzultované míry dopadu pomocí ordinální škály, která je pouze zjednodušeným souhrnem celého hodnocení dopadů regulace RIA. Symboly označují předpokládanou míru dopadu navrhované změny, která byla v procesu konzultací vyhodnocena v míře od velmi nízkého očekávaného dopadu (*) po velmi vysoký (*****).
Stanovení pořadí variant
1. Varianta 1
2. Varianta 0
Doporučujeme přijmout variantu 1, která oproti variantě 0 zajistí spravedlivější systém poskytování náhrad újmy za omezení zemědělského hospodaření, kdy výše poskytované náhrady v oblastech výskytu vlka bude oproti současnému stavu lépe odpovídat skutečné míře omezení. Kromě zvýšení jednotkové sazby lze zároveň očekávat navýšení nákladů na státní rozpočet v souvislosti s administrací nových žádostí.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Orgány, které se podílejí na implementaci a vynucování navrhované právní úpravy legislativy jsou AOPK a Správy NP. Klíčovým orgánem veřejné správy je především Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která jako příslušný orgán ochrany přírody zajišťuje příjem a posouzení žádostí o poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření. Prostředky na pokrytí přiznaných náhrad jsou uvolňovány z rozpočtu Ministerstva životního prostředí.
Přezkum účinnosti regulace
Přezkum účinnosti regulace provede Ministerstvo životního prostředí do 5 let ode dne účinnosti navrhované právní úpravy. Zpracovatel doporučuje sledovat, zda personální pokrytí agendy zpracování žádostí o náhrady za omezení zemědělského hospodaření na AOPK, popř. i na Správách NP odpovídá dané administrativní zátěži a jejímu navyšování v souvislosti s navyšováním počtu žádostí o náhradu za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného.
Konzultace a zdroje dat
Při přípravě hodnocení dopadů regulace k této vyhlášce byly v rámci konzultací v souladu s metodikou RIA osloveny AOPK, Správy NP a újezdní úřady v souvislosti s vyčíslením navrhovaných změn agendy v působnosti orgánů ochrany životního prostředí. Na základě obdržených odpovědí byla odhadnuta změna administrativní zátěže vyplývající z této novely.
Odhady nákladů administrativní zátěže a objemu náhrad v souvislosti s novými tituly zejména se zákazem použití rodenticidů na orné půdě a ztížením pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného byly provedeny na základě podkladů poskytnutých AOPK.
Jednotlivé typy omezení zemědělského hospodaření a způsob stanovení sazeb, byly popsány dle výstupu tematického úkolu ÚZEI: Šejnohová, H. a kol. (2022): Stanovení sazeb újmy k vyhlášce č. 432/2005, kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření, ÚZEI, Brno, 48 s.
Seznam použitých zkratek
AOPK
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
AEKO
Agroenvironmentálně-klimatická opatření
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
KRNAP
Krkonošský národní park
LAKR
Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny
LPIS
Veřejný registr půdy (z angl. Land Parcel Identification System)
MZe
Ministerstvo zemědělství
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
NP
Národní park
OOP
Orgán ochrany přírody
PNÚ
Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku
SZP
Společná zemědělská politika
TTP
Trvalé travní porosty
ÚZEI
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
VH
Výsledek hospodaření
ZCHÚ
Zvláště chráněné území
ZOPK
Zákon o ochraně přírody a krajiny
Kontakt na zpracovatele RIA
Ing. Martina Píšková
Odbor politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, Praha 10, 100 10
email: martina.piskova@mzp.cz
tel: +420 267 122 147
Ing. Roman Scharf
Odbor adaptace na změnu klimatu
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 65, Praha 10, 100 10
email: roman.scharf@mzp.cz
tel: +420 267 122 368
15
image1.png