Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                - 45 -

Část materiálu: III.
ODŮVODNĚNÍ
I. OBECNÁ ČÁST
1. Název
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 393/2020 Sb., o digitální technické mapě kraje, ve znění vyhlášky č. 186/2023 Sb., (dále jen „vyhláška).

2. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
V současné době probíhá vytváření digitálních technických map krajů na základě čl. II zákona č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a to jak na straně krajských úřadů, tak na straně vlastníků, provozovatelů a správců dopravní a technické infrastruktury.
Předkládaným návrhem novely vyhlášky o digitální technické mapě kraje je reagováno na skutečnost, že v průběhu procesu vytváření digitálních technických map krajů byla zjištěna potřeba některých dílčích změn a zpřesnění v oblasti obsahu digitální technické mapy kraje, které jsou nezbytné k tomu, aby nově vytvářené digitální technické mapy krajů plnily svůj účel. 
Jedná se zejména o změnu způsobu vedení údajů o kritické infrastruktuře, kdy zneužití těchto údajů by mohlo mít vliv na bezpečnost státu. Není žádoucí, aby byly údaje o kritické infrastruktuře veřejně přístupné. Současně se ukázalo, že pro kritickou infrastrukturu není vhodné řešení vést údaje na základě dohod podle § 4b odst. 6 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zeměměřictví“), jak bylo původně předpokládáno. Ve spolupráci se zástupci provozovatelů kritické infrastruktury, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva průmyslu a obchodu bylo proto nalezeno jiné řešení, které je součástí návrhu novely vyhlášky.
Dále je třeba vyřešit problém spočívající v tom, že nové stavebněprávní předpisy již nepočítají s tím, že by měla vznikat dokumentace skutečného provedení stavby. Tomu je třeba uzpůsobit obsah vyhlášky, neboť podle jejího současného znění má být tato dokumentace jedním z podkladů pro aktualizaci digitální technické mapy. 

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním 
Předložený návrh novely vyhlášky č. 393/2020 Sb. je plně v souladu se zákonem o zeměměřictví a upravuje problematiku v rozsahu zákonného zmocnění obsaženého v ustanovení § 20 odst. 1 písm. f) až j) zákona o zeměměřictví. 

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie 
Předkládaný návrh neimplementuje právo Evropské unie do právního řádu České republiky a není v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, zejména se Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii, s obecnými zásadami práva Evropské unie nebo s judikaturou Evropského soudního dvora. 
Návrh vyhlášky nemá dopad na závazky České republiky vyplývající z mezinárodních smluv.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaná úprava nepředpokládá dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty ani negativní vliv na podnikatelské prostředí České republiky. 

6. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí 
Předkládaný návrh vyhlášky nemá žádné negativní sociální dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé ani osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Předkládaný návrh vyhlášky nemá žádné negativní dopady na životní prostředí.
7. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace, nezavádí žádné rozdíly na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.
Ve vztahu k rovnosti pohlaví navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední ani následné dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro ně odlišné podmínky.

8. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh vyhlášky nezakládá nové zpracování osobních údajů.
Návrh vyhlášky nemá žádný dopad na ochranu soukromí a ochranu osobních údajů.

9. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nevytváří prostor pro korupční rizika.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava respektuje potřebu chránit údaje, které jsou důležité z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti. Na způsobu vedení údajů důležitých z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti, které budou v digitální technické mapě vedeny a poskytovány takovým způsobem dohodnutým s příslušným státním orgánem, se nic nemění. 

11. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na rodiny.
12. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava má dopad na územní samosprávné celky, konkrétně kraje, které jsou správci digitálních technických map krajů. Změny vyplývající z novely bude potřebné promítnout do technického řešení jednotlivých informačních systémů, jejichž prostřednictvím jsou digitální technické mapy krajů vedeny.
13. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zásadami digitálně přívětivé legislativy
1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default) 
Návrh vyhlášky je plně v souladu s uvedenou zásadou, neboť digitální technická mapa kraje je vedena pouze v digitální podobě. Údaje z veřejné části digitální technické mapy jsou dostupné prostřednictvím aplikace nebo formou prohlížecích služeb a formou stahovacích služeb.
2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh novely tuto oblast nijak nemění.
3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)
Český úřad zeměměřický a katastrální nestanovuje ve vyhlášce žádné adresné podmínky týkající se služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením. 
4. Sdílené služby veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, vyhláška neupravuje nové nebo stávající služby veřejné správy.
5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)
Soulad navrhované právní úpravy s dotčenou zásadou je zhodnocen v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“. 
8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh novely tuto oblast nijak nemění.

14. Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad
V souladu se schváleným Plánem přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2024 nebylo k návrhu vyhlášky zpracováno hodnocení dopadů regulace (RIA).

II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K čl. I bodu 1
Zákonem č. 88/2023 Sb., kterým došlo k novele zákona o zeměměřictví, se změnilo označení ustanovení, na základě kterých Český úřad zeměměřický a katastrální vydává předmětnou vyhlášku, věcně přitom tato ustanovení zůstala beze změny. V návaznosti na tuto novelu se mění úvodní věta vyhlášky.
K čl. I bodu 2, 4 a 6
Ustanovení se upravují tak, aby bylo možné vypustit z příloh ty položky, které se opakují pro všechny objekty, které jsou obsahem digitální technické mapy kraje. Účelem příloh je stanovit to, co je třeba vést o jednotlivých objektech specificky, naopak údaje, které se opakují a lze je popsat obecně, mají být uvedeny v textové části vyhlášky.
K čl. I bodu 3 a 7
S ohledem na možnost zneužití údajů o kritické infrastruktuře se navrhuje, aby u objektů a zařízení technické infrastruktury bylo v digitální technické mapě možné vést údaj o tom, že se jedná o kritickou infrastrukturu. Tento údaj nebude veřejný (viz změna v § 2 odst. 8), a na jeho základě bude umožněno, aby údaje o přesném průběhu kritické infrastruktury nebyly součástí veřejné části digitální technické mapy kraje (viz změna v § 3 odst. 2 a odůvodnění k bodu 8). 
K čl. I bodu 5
Poznámka pod čarou odkazující na stavební zákon se s ohledem na úzkou vazbu problematiky vedení digitálních technických map a stavebního řízení aktualizuje.
K čl. I bodu 8
Návrh novely vyhlášky nově upravuje způsob vedení údajů o kritické infrastruktuře tím způsobem, že přesné údaje o kritické infrastruktuře budou obsahem neveřejné části digitální technické mapy kraje. Ve veřejné části pak budou pouze údaje o přibližném umístění kritické infrastruktury tak, aby při přípravě stavby nemohlo dojít k situaci, že existence takové infrastruktury bude pominuta.
Vzhledem k tomu, že tento specifický způsob evidence údajů o průběhu technické infrastruktury by pro některé objekty technické infrastruktury postrádal smysl, stanoví se, že je na vlastníkovi příslušné infrastruktury, aby vyhodnotil, zda je to potřebné pro ochranu dané infrastruktury, a pouze v takovém případě tuto možnost využil. Pokud vlastník technické infrastruktury, která je kritickou infrastrukturou, vyhodnotí, že tento způsob vedení údajů v digitální technické mapě kraje není potřebný pro ochranu dané infrastruktury, budou se údaje o této infrastruktuře vést standardním způsobem. V takovém případě pak není ani důvod, aby byl v digitální technické mapě kraje obsažen údaj o tom, že předmětná technická infrastruktura je kritickou infrastrukturou – proto se podle § 2 odst. 3 tento údaj vede právě jen tehdy, pokud mají být údaje o průběhu technické infrastruktury vedeny specifickým způsobem podle § 3 odst. 2.
K čl. I bodu 9 
Vzhledem k tomu, že dosavadní právní úprava týkající se kritické infrastruktury bude nahrazena novým zákonem o odolnosti subjektů kritické infrastruktury, upravuje se s účinností k datu předpokládané účinnosti zákona o odolnosti kritické infrastruktury terminologie, tak aby odpovídala nové právní úpravě.
K čl. I bodu 10 až 12
Nový stavební zákon na rozdíl od dosavadních předpisů již neukládá povinnost vyhotovovat dokumentaci skutečného provedení stavby, ani neobsahuje zmocnění k tomu, aby prováděcím předpisem byly stanoveny její náležitosti. Proto není možné nadále s touto dokumentací pracovat jako s jedním z možných podkladů pro aktualizaci digitální technické mapy kraje. Nadále tak bude ve vztahu k polohovým a výškovým údajům o objektech a zařízeních, které jsou obsahem digitální technické mapy kraje, jediným aktualizačním podkladem dokumentace nazvaná „geodetický podklad pro vedení digitální technické mapy“.
K čl. I bodu 13 
Navrhuje se zvětšit se granularitu u údajů poskytovaných z digitální technické mapy formou stahovacích služeb. To umožní lépe detekovat případy, kdy si určitá osoba stahuje data nad rámec své potřeby, což může být významným signálem jejich případného zneužití. Zároveň je to vhodnější z hlediska technického řešení jednotlivých informačních systémů, jejichž prostřednictvím jsou digitální technické mapy kraje vedeny.
K čl. I bodu 14
Mezi údaje, které se vedou o vlastníkovi, provozovateli a správci dopravní nebo technické infrastruktury, který je právnickou osobou, v seznamu vlastníků, provozovatelů a správců dopravní a technické infrastruktury, se nově zavádí údaj o tom, zda je vlastník, provozovatel nebo správce technické infrastruktury subjektem kritické infrastruktury. To je nezbytné pro to, že pouze taková osoba může zapisovat údaje do digitální technické mapy kraje způsobem, který se nově doplňuje v § 3 odst. 2. 
K čl. I bodu 15 a 16
S ohledem na novou úpravu vedení údajů o kritické infrastruktuře a s ohledem na aktuální poznatky při vytváření digitálních technických map krajů se zpřesňují požadavky na obsah digitální technické mapy kraje v přílohách č. 1 a 3.
V rámci toho dochází mimo jiné k doplnění nového objektu technické infrastruktury, kterým je rádiový směrový spoj. Předmětem evidence v digitální technické mapě kraje budou všechny rádiové směrové spoje, a to bez ohledu na frekvenční pásmo, kterým se šíří. Předmětem evidence v digitální technické mapě kraje naopak nebude plošné šíření signálů prostřednictvím rádiových vln. 
K čl. I bodu 17
Do přílohy č. 4 se doplňuje požadavek na zaměření podzemních přípojek před záhozem. Doposud byl tento požadavek dovozován ze zeměměřické vyhlášky, kde je obsažen v souvislosti s měřením skutečného provedené stavby. Jelikož však zeměměřická vyhláška je v tomto ohledu obecným předpisem, přinášelo to výkladové problémy ve vztahu k některým typům staveb, které sice jsou obsahem digitální technické mapy kraje, avšak pro tento účel není potřebné je zaměřovat takovýmto způsobem. Proto se požadavek doplňuje přímo do přílohy č. 4 vyhlášky, a to ve vztahu ke konkrétním typům staveb, u kterých je tato potřeba skutečně dána.

K čl. II bod 1
Navrhuje se stanovit, že údaje o objektech a zařízeních technické infrastruktury, které nejsou kritickou infrastrukturou, ale jsou důležité z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti, a ohledně vedení údajů o nich v digitální technické mapě nebyla uzavřena dohoda podle § 4b odst. 6 zákona o zeměměřictví, se povedou způsobem obdobným jako u kritické infrastruktury, a to maximálně do 32. června 2027. K tomuto datu již by měla nová právní úprava dané problematiky umožnit, aby i tyto údaje byly vedeny jako údaje o kritické infrastruktuře.
K čl. II bod 2
V návaznosti na změny vyplývající z bodů 10 a 12 se umožňuje, aby u staveb, pro které byla zpracována dokumentace skutečného provedení stavby podle stávající právní úpravy, bylo pro účely zápisu do digitální technické mapy kraje možné využít i tuto dokumentaci. 
K čl. III
Účinnost vyhlášky se navrhuje shodně s  účinností zákona č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a to k 1. červenci 2024.
V případě bodu 9 se pak účinnost navrhuje shodně s předpokládanou účinností nového zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury.