Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND23CU763 najdete zde
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)
VIII.
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace k návrhu zákona, kterým se mění zákon
č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
2
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo financí
Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte
1. ledna 2025
hlavní účinnost zákona
1. července 2025
osvobození od daně při vývozu zboží a vracení daně centrujícím ze třetích zemí
1. ledna 2027
zrušení omezení uplatnění části nároku na odpočet daně u vybraných vozidel
Implementace práva EU: Ano
- uveďte termín stanovený pro implementaci: 1. ledna 2025
- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Návrh zákona obsahuje i jinou problematiku než implementační.
2. Cíl návrhu zákona
Digitalizace procesu vrácení daně cestujcímu u zboží určeného k vývozu v osobním zavazadle cestujícího
Cílem je umožnit digitalizaci celého procesu potvrzování výstupu zboží z území Evropské unie, a to od okamžiku vystavení dokladu o prodeji zboží, přes potvrzení výstupu až po získání potvrzení o tomto výstupu elektronickou formou.
Zrušení institutu vracení daně osobám se zdravotním postižením
Cílem je zrušení vracení daně osobám se zdravotním postižením z důvodu nesystémovosti této dávky v rámci daňové oblasti a ponechání udělování dávek v této oblasti pouze v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, potažmo úřadu práce při schvalování příspěvku na motorové vozidlo.
Tento návrh je i v souladu s jedním z bodů Programového prohlášení vlády („Zdravé veřejné finance“), a to „Prověříme možnosti zrušení nesystémových daňových výjimek“ a se snížením administrativní zátěže.
Rozšíření nároku na odpočet daně při registraci plátce
Současné znění příslušného ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona o dani z přidané hodnoty se na případy, kdy osoba povinná k dani uvede pořizovaný dlouhodobý majetek do stavu způsobilého k užívání až poté, co se stane plátcem, nevztahuje. Z toho důvodu je cílem upřesnění daného ustanovení tak, aby zapadalo do logiky možnosti uplatnění daně z přidané hodnoty při registraci k dani z přidané hodnoty. Cílem navržené úpravy je tak rozšířit možnost uplatnění nároku na odpočet daně i na případy, kdy osoba povinná k dani uvede pořizovaný dlouhodobý majetek do stavu způsobilého k užívání až poté, co se stane plátcem. Ostatní podmínky stanovené v současném znění ustanovení § 79 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty nejsou touto změnou dotčeny.
Zrušení specifické úpravy majetku vytvořeného vlastní činností
Cílem je vypuštění celého konceptu dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností ze zákona o dani z přidané hodnoty v souvislosti se změnou k jeho přístupu na základě judikatury Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího správního soudu, neboť očekáváné výhody ze zavedení tohoto institutu do zákona dani z přidané hodnoty v roce 2011 stran veřejnoprávních
a obdobných subjektů jsou striktně dle judikatury Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího správního soudu již aktuálně minimální, resp. záporné. Interpretace Soudního dvora Evropské unie je koncepčně odlišná a výrazně širší, kdy vybudování stavby třetí osobou s využitím pozemku, který poskytnul plátce, má pro daného plátce povahu majetku vytvořeného vlastní činností. Důvodem tohoto kroku je rovněž nejednoznačnost vymezení rozsahu případů, na které se tento zvláštní postup vztahuje, kdy (a tím pádem) je uplatňování těchto pravidel v praxi nepřiměřeně zatěžující, komplikované a má negativní dopad nejen pro obce a příspěvkové organizace, ale i pro kraje, neziskové organizace (např. školy), zdravotnická zařízení i všechny, kteří vykazují kombinované/smíšené využití dlouhodobého majetku, tedy i podnikatelské subjekty typu bank, pojišťoven. Záměrem je zrušení specifického postupu při zdanění majetku vytvořeného vlastní činností a tím pádem i specifického uplatňování nároku na odpočet daně na vstupu.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano
Digitalizace procesu vrácení daně cestujcímu u zboží určeného k vývozu v osobním zavazadle cestujícího
Zavedení digitalizace v oblasti vracení daně cestujícím ze třetích zemí bude dle odhadů Celní správy ČR stát 5 až 6 mil. Kč na základní provedení datového úložiště všech dat na straně Celní správy ČR a vývoj webového klienta pro možnost přímé komunikace obchodníka s Celní správou ČR.
Zrušení institutu vracení daně osobám se zdravotním postižením
Došlo-li by k pouhému zrušení vracení daně osobám se zdravotním postižením, znamenalo by to pozitivní dopad na inkaso daně z přidané hodnoty v odhadované výši 0,1 mld. Kč ročně na úrovni veřejných rozpočtů. Na druhou stranu, pokud bude zrušení vracení daně osobám se zdravotním postižením kompenzováno na straně dávek v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, bude dopad na státní rozpočet minimální.
Nárok na odpočet daně při registraci plátce
Lze očekávat, že rozšíření možnosti uplatnění nároku na odpočet daně i na případy, kdy osoba povinná k dani uvede pořizovaný dlouhodobý majetek do stavu způsobilého k užívání až poté, co se stane plátcem, bude mít v dlouhodobějším časovém úseku mírný negativní dopad na celkový výběr daně z přidané hodnoty, neboť bude plátci umožněn nárok na odpočet daně
i u přijatého zdanitelného plnění, které se stalo součástí majetku (pořizované investice), který je
k datu, kdy se osoba povinná k dani stává plátcem ještě nedokončeným majetkem, tj. které se stalo součástí nedokončeného dlouhodobého majetku, který bude uveden do stavu způsobilého k užívání až ode dne, kdy se osoba povinná k dani stane plátcem, tj. až v době „plátcovství“. Dopad na státní rozpočet však nelze podrobněji kvantifikovat z důvodu, že se jedná o limitovanou množinu transakcí a data v požadované struktuře nejsou dostupná.
Zrušení specifické úpravy majetku vytvořeného vlastní činností
Při zrušení specifické úpravy majetku vytvořeného vlastní činností se dá očekávat pozitivní dopad na obce a příspěvkové organizace, ale i pro kraje, neziskové organizace (např. školy), zdravotnická zařízení i všechny, kteří vykazují kombinované/smíšené využití dlouhodobého majetku, neboť výhody ze zavedení tohoto institutu do zákona dani z přidané hodnoty v roce 2011 stran veřejnoprávních a obdobných subjektů jsou striktně dle judikatury Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího správního soudu již aktuálně minimální, resp. záporné. Při zachování této úpravy by se očekával negativní dopad na zmíněné subjekty, výstavba by totiž byla bezdůvodně „dražší“, neboť při výstavbě nové budovy na vlastním pozemku plátce částka daně z přidané hodnoty vypočtená z hodnoty pozemku zahrnutého do základu daně významně ovlivní financování celého projektu z dotačních prostředků.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano
Digitalizace procesu vrácení daně cestujcímu u zboží určeného k vývozu v osobním zavazadle cestujícího
Již v dnešní době má prodávající má prodávající povinnost vystavit dvě papírová vyhotovení dokladu o prodeji. Tato povinnost bude nahrazena povinností totožná data odeslat skrze webové rozhraní Celní správě ČR. Zde lze spatřovat počáteční náklady na prodávajícího spočívající v seznámení se s tímto webovým rozhraním. Toto webové rozhraní však bude přístupné běžně z prohlížeče, nebude tak zapotřebí pořizovat si žádnou novou technologii. Po seznámení se s tímto webovým rozhraním lze však očekávat snížení dopadu na prodávajícího tím, že data bude vyplňovat pouze jednou.
Nárok na odpočet daně při registraci plátce
Výsledná varianta bude mít pozitivní dopad na osoby povinné k dani, které provádějí investiční činnost v delším časovém horizontu, kdy dojde k rozšíření možnosti uplatňovat nárok odpočet daně. Jde zejména o dodávání jednotlivých zařízení např. do čistíren odpadních vod, dále o výstavbu kanalizačních a vodovodních řadů nebo technické zhodnocení, dále situace, kdy osoba povinná
k dani bude pořizovat hmotný majetek, např. budovu, kdy náklady na její výstavbu vynakládala
v průběhu více let. Nově se tak reaguje i na případy, kdy se určité přijaté zdanitelné plnění stalo součástí pořizovaného dlouhodobého majetku (pořizované investice) v delším časovém horizontu, který je k datu, kdy se například obec stává plátcem, ještě nedokončeným majetkem a který bude uveden do stavu způsobilého k užívání až v době „plátcovství“.
Zrušení specifické úpravy majetku vytvořeného vlastní činností
Pokud byl tento specifický režim doposud používán v poměrně malém rozsahu, tak aplikací rozhodnutí Nejvyššího správního soudu by došlo k významnému rozšíření situací, kdy je povinnost použít tento režim. Zrušení této specifické úpravy obecně dopadne na všechny plátce. Výsledná varianta bude mít pozitivní dopad převážně na velké množství obcí i příspěvkových organizací, krajů a neziskových organizací (např. škol a zdravotnických zařízení), ale dotknou se i všech, kteří vykazují kombinované/smíšené využití dlouhodobého majetku, tedy i „podnikatelských subjektů“ typu bank, pojišťoven. Nově se tak použije standardní režim, bude se postupovat podle obecné právní úpravy a vycházet z obecných principů zákona o dani z přidané hodnoty, mimo jiné dojde k uplatňování odpočtu daně v částečné výši jen ze stavebních prací.
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: Ano
Úpravy se dotknou fungování územních samosprávných celků stejně jako ostatních plátců a osob povinných k dani. Daná úprava nemá žádný specifický dopad na územní samosprávné celky jako takové.
Nárok na odpočet daně při registraci plátce
Očekává se pozitivní dopad na územní samosprávné celky, jelikož navrhovaná změna reaguje na požadavky uplatněné především obcemi. Rozšíření možnosti uplatnění nároku na odpočet daně při registraci se dotkne osob povinných k dani, včetně obcí, při významnějších investičních akcích v delších časových obdobích. Reaguje tak i na případy, kdy se určité přijaté zdanitelné plnění stalo součástí pořizovaného dlouhodobého majetku (pořizované investice) v delším časovém horizontu, který je k datu, kdy se například obec stává plátcem, ještě nedokončeným majetkem.
Zrušení specifické úpravy majetku vytvořeného vlastní činností
Právní úprava dopadne převážně na velké množství obcí i příspěvkových organizací, krajů. Očekává se pozitivní dopad na územní samosprávné celky, a to z toho důvodu, že pokud by ke zrušení této úpravy nedošlo, zejména u obcí, které vlastní pozemky z různých titulů, by to znamenalo, že u nich může nastat i dodanění pozemku, což je vnímáno jako dodatečný náklad pro obce ve srovnání se situací, kdyby docházelo k uplatňování odpočtu daně v částečné výši jen ze stavebních prací.
3.5 Sociální dopady: Ano
Zrušení institutu vracení daně osobám se zdravotním postižením
K dopadům v sociální oblasti by došlo pouze v případě, že nebude zrušení vracení daně osobám se zdravotním postižením kompenzováno prostřednictvím dávek v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí.
3.6 Dopady na rodiny: Ne
3.7 Dopady na spotřebitele: Ano
Digitalizace procesu vrácení daně cestujcímu u zboží určeného k vývozu v osobním zavazadle cestujícího
V případě spotřebitelů ze třetích zemí (zemí mimo Evropskou unii) dojde k ulehčení procesu potvrzování výstupu zboží z území Evropské unie a následnému uplatnění nároku na vrácení uhrazené DPH.
3.8 Dopady na životní prostředí: Ne
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne
Obsah
Daň z přidané hodnoty 9
1 Digitalizace procesu vrácení daně cestujcímu u zboží určeného k vývozu v osobním zavazadle cestujícího 9
1.1 Důvod předložení a cíle 9
1.1.1 Název 9
1.1.2 Definice problému 9
1.1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 9
1.1.4 Identifikace dotčených subjektů 10
1.1.5 Popis cílového stavu 10
1.1.6 Zhodnocení rizika 10
1.2 Návrh variant řešení 10
1.2.1 Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování 11
1.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 11
1.3.1 Identifikace nákladů a přínosů 11
1.3.2 Náklady 11
1.3.3 Přínosy 12
1.4 Vyhodnocení variant 12
1.4.1 Varianta 0 – Zachování současného stavu 12
1.4.2 Varianta 1 – Plná digitalizace procesu vracení daně cestujícím ze třetích zemí 13
1.4.3 Varianta 2 – Digitalizace procesu vracení daně turistům se zachováním možnosti vystavení papírového dokladu o prodeji 14
1.5 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 14
1.6 Implementace doporučené varianty a vynucování 15
1.7 Přezkum účinnosti regulace 15
1.8 Konzultace a zdroje dat 15
1.9 Kontakt na zpracovatele RIA 15
2 Zrušení institutu vracení daně osobám se zdravotním postižením 16
2.1 Důvod předložení a cíle 16
2.1.1 Název 16
2.1.2 Definice problému 16
2.1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 16
2.1.4 Identifikace dotčených subjektů 17
2.1.5 Popis cílového stavu 17
2.1.6 Zhodnocení rizika 17
2.2 Návrh variant řešení 17
2.2.1 Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování 18
2.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 18
2.3.1 Identifikace nákladů a přínosů 18
2.3.2 Náklady 18
2.3.3 Přínosy 18
2.4 Vyhodnocení variant 19
2.4.1 Varianta 0 – Zachování současného stavu 19
2.4.2 Varianta 1 – Sjednocení a provázání úpravy se zákonem upravujícím poskytování dávek osobám se zdravotním postižením 19
2.4.3 Varianta 2 – Zrušení institutu vracení daně osobám se zdravotním postižením v zákoně o dani z přidané hodnoty a ponechání úpravy přiznávání dávek v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí 20
2.5 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 20
2.6 Implementace doporučené varianty a vynucování 20
2.7 Přezkum účinnosti regulace 21
2.8 Konzultace a zdroje dat 21
2.9 Kontakt na zpracovatele RIA 21
3 Rozšíření nároku na odpočet daně při registraci plátce 22
3.1 Důvod předložení a cíle 22
3.1.1 Název 22
3.1.2 Definice problému 22
3.1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 22
3.1.4 Identifikace dotčených subjektů 23
3.1.5 Popis cílového stavu 23
3.1.6 Zhodnocení rizika 23
3.2 Návrh variant řešení 23
3.2.1 Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování 24
3.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 24
3.3.1 Identifikace nákladů a přínosů 24
3.3.2 Náklady 24
3.3.3 Přínosy 25
3.4 Vyhodnocení variant 25
3.4.1 Varianta 0 – Zachování současného stavu 25
3.4.2 Varianta 1 – Kompromisní 25
3.4.3 Varianta 2 – Rozšíření možnosti uplatnění nároku na odpočet daně 26
3.5 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 26
3.6 Implementace doporučené varianty a vynucování 26
3.7 Přezkum účinnosti regulace 27
3.8 Konzultace a zdroje dat 27
3.9 Kontakt na zpracovatele RIA 27
4 Zrušení specifické úpravy majetku vytvořeného vlastní činností 28
4.1 Důvod předložení a cíle 28
4.1.1 Název 28
4.1.2 Definice problému 28
4.1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 29
4.1.4 Identifikace dotčených subjektů 31
4.1.5 Popis cílového stavu 31
4.1.6 Zhodnocení rizika 31
4.2 Návrh variant řešení 32
4.2.1 Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování 32
4.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů 32
4.3.1 Identifikace nákladů a přínosů 32
4.3.2 Náklady 32
4.3.3 Přínosy 33
4.4 Vyhodnocení variant 34
4.4.1 Varianta 0 – Zachování současného stavu 34
4.4.2 Varianta 1 – Zrušení specifického postupu při zdanění majetku vytvořeného vlastní činností 35
4.5 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 35
4.6 Implementace doporučené varianty a vynucování 36
4.7 Přezkum účinnosti regulace 36
4.8 Konzultace a zdroje dat 36
4.9 Kontakt na zpracovatele RIA 36
Daň z přidané hodnoty
1 Digitalizace procesu vrácení daně cestujcímu u zboží určeného k vývozu v osobním zavazadle cestujícího
1.1 Důvod předložení a cíle
1.1.1 Název
Digitalizace procesu vrácení daně cestujcímu u zboží určeného k vývozu v osobním zavazadle cestujícího.
1.1.2 Definice problému
Stávající proces vrácení daně fyzickým osobám ze třetích zemí při dodání zboží, které je určeno k vývozu v osobním zavazadle cestujícího, spočívá ve vystavení papírového dokladu o prodeji v okamžiku prodeje zboží, potvrzení tohoto papírového dokladu celním úřadem, zaslání takto potvrzeného dokladu zpět prodávajícímu, který jej uplatní při žádosti o vrácení daně z původního prodeje. Byť tento proces zahrnuje osoby ze třetích zemí, tedy osoby mimo Evropskou unii, je tento proces stále v papírové podobě (s výjimkou možnosti potvrdit výstup zboží i elektronicky). Ulehčením tohoto procesu pro obě strany může být využití tzv. zprostředkovatele, který administruje potvrzené doklady o prodeji zboží samozřejmě za určitou protihodnotu. V současné době již existují tzv. kiosky Celní správy ČR, které umožňují elektronické potvrzování dokladů o prodeji. Ty jsou však odvislé od dobrovolné spolupráce zprostředkovatelů, kteří umožňují celnímu úřadu nahlédnout do dat, která mají o dané transakci k dispozici. Výsledkem tohoto procesu je rychlejší odbavení s tím, že Celní správa ČR má nastavené automatické kontrolní procesy, které na pozadí tzv. kiosku probíhrají (obdobné, které provádí celník při potvrzování papírového doklad o prodeji) a na základě nich (s výjimkou možné namátkové kontroly) může odmítnout elektronické potvrzení a dojde ke standardnímu prověření cestujícího a jeho zboží. Kromě toho, že cestující má potvrzení doklad tzv. termálním otiskem, získá zrpostředkovatel, u něhož si celní úřad ověřil data, rovněž potvrzení o výstupu zboží ověřený pečetí, který je dostačující sám o sobě pro potvrzení výstupu zboží z území Evropké unie (tedy již nemusí čekat na zaslání potvrzeného papírového dokaldu o prodeji). Tato digitalizace však funguje na dobrovolné bázi, protože Celní správa ČR nemá zákonnou úpravu pro to, aby sbírala potřebná data, a ani není vytvořeno prostředí, skrze něž by mohl kterýkoli prodejce zasílat Celní správě ČR data (zde není problém v blokaci ze strany Celní správy ČR, ale v nákladech spočívajících v propojení systému prodávajícího se systémem Celní správy ČR). Není tak dosud možná digitalizace v plné míře.
1.1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Stávající zákon o dani z přidané hodntoy v § 84 odst. 3 stanovuje povinnost prodávajícímu vystavit doklad o prodeji zboží ve 2 vyhotoveních (samozřejmě pouze v případě, že daná osoba o to požádá, protože si chce nechat vrátit daň). Z toho plyne, že prodávající musí vyhotovit 2 papírové doklady, které předá cestujícímu. Ty potvrdí celní úřad buď na prvním vyhotovoení dokladu o prodeji, nebo elektornicky (v tzv. kiosku). Na základě zaslání/předání takto potvrzeného dokladu o prodeji vrátí prodávající cestujícímu částku ve výši zaplacené daně (nárok na vrácení daně se uplatňuje u prodávajícího) a prodávající využije takto potvrzený doklad pro vrácení daně z daného prodeje prostřednictvím daňového přiznání. Kromě sasmotného procesu potvrzení výstupu z území Evropské unie celním úřadem je vše postaveno na papírových vyhotovením dokladu o prodeji. Pouze v případě využití zprostředkovatele je možná určitá elekotrnizace daného procesu.
1.1.4 Identifikace dotčených subjektů
Prodávající (plátce)
Jedná se plátcem daně z přidané hodnoty, který je při prodeji zboží, které má být odneseno v osobním zavazadle cestujícího, povinen vystavit doklad o prodeji zboží cestujícímu, který musí být potvrzen celním úřadem výstupu a poté je povinen cestujícímu vrátit daň z přidané hodnoty.
Cestující ze třetí země (kupující)
Jedná se o fyzickou osobu ze třetí země. Pro daný účel se jedná o nepodnikající osobu, která zboží nakupuje pro svojí osobní potřebu.
Celní správa ČR
Zde se jedná jednak o celní úřady, které potvrzují výstup zboží z území Evropské unie, a dále o Generální ředitelství cel, které vytváří digitální prostředí pro potvrzování výstupu zboží z území Evropské unie.
1.1.5 Popis cílového stavu
Cílem je umožnit digitalizaci celého procesu potvrzování výstupu zboží z území Evropské unie, a to od okamžiku vystavení dokladu o prodeji zboží, přes potvrzení výstupu až po získání potvrzení o tomto výstupu elektronickou formou.
1.1.6 Zhodnocení rizika
V případě ponechání stávajícího stavu bude digitalizace celého procesu vracení daně ponechána pouze na dobrovolné bázi pouze pro ty subjekty, kterým se vyplatí investovat do propojení rozhraní s Celní správou ČR, celní úřad výstupu bude mít při kontrole výstupu zboží k dispozici pouze omezená data a proces odbavení cestujícíh při potvrzování výstpu se nezrychlí. Rovněž budou cestující i nadále mít kdispozici papírové doklady o prodeji, které s potvrzením výstupu budou muset zaslat prodávajícímu k uplatnění nároku na vrácení DPH.
1.2 Návrh variant řešení
Varianta 0 – Zachování současného stavu
Varianta 0 vychází ze současné právní úpravy, tedy vystavování dvou papírových vyhotovení dokladu o prodeji s možností jeho potvrzení na papírovém vyhotovení, nebo elektronicky prostřednictvím kisoku tzv. termálním otiskem. S tím, že elektronické potvrzení je možné pouze v případě využití zprostředkovatele.
Varianta 1 – Plná digitalizace procesu vracení daně cestujícím ze třetích zemí
Na základě této varianty by se celý proces vracení daně turistům digitalizoval tak, aby se již žádné papírové doklady o prodeji nevystavovaly. Veškerá data by posílali prodejci, případně jejich zmocněnci napřímo Celní správě ČR, která by data shromažďovala a využívala ke kontrole při potvrzováí výstupu zboží z území Evropské unie. Přístup pro zasílání dat pro jednotlivé prodejce by fungoval skrze vyplnění dat přes webové rozhraní Celní správy ČR. Prodejci by již neměli povinnost vystavovat papírové doklady o prodeji.
Varianta 2 – Digitalizace procesu vracení daně turistům se zachováním možnosti vystavení papírového dokladu o prodeji
Varianta 2 je stran digitalizace obdobná variantě 1 s tím rozdílem, že by stále zůstala zachována možnost vystavení papírového dokladu o prodeji a jeho potvrzení celním úřadem výstupu zboží obdobně jak to funguje v současné době. Vystavení papírového dokladu by však nezbavilo prodejce povinnosti poskytnout data Celní správě ČR elektronicky.
1.2.1 Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Vzhledem k tomu, že se žádná z navrhovaných variant nedá vyloučit pro její nerealizovatelnost, budou všechny navržené varianty dále analyzovány
1.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů
1.3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
Jako hlavní hodnotící kritéria byla identifikována:
· jednoduchost a přehlednost systému vracení daně cestujícím ze třetích zemí
· neharmonizace digitalizace procesu potvrzování výstupu zboží z území Evropské unie
Dále pak z analýzy rizik vyplynulo kritérium:
· finanční dopad na státní rozpočet
· finanční dopad na prodávající
· možnost kontroly při potvrzování výstupu zboží z území Evropské unie
· zlepšení procesu odbavení při výstupu zboží z území Evropské unie
· přístupnost k digitálnímu systému vracení daně cestujícím ze třetích zemí
1.3.2 Náklady
N1. Neharmonizace digitalizace procesu potvrzování výstupu zboží z území Evropské unie
Aby bylo možné vrátit daň cestujícím ze třetích zemí ze zboží nakoupeného v rámci Evropské unie při vástupu tohoto zboží z území Evropské unie, musí dojít k potvrzení tohoto výstupu zboží celním úřadem výstupu. Toto potvrzení se dává na doklad o prodeji, který vystavuje prodávající (plátce) při prodeji zboží s tím, že není a ani nemůže být striktně stanoveno, že zboží koupené v České republice musí opustit území Evropské unie z území České republiky. To znameá, že celní úřad v tuzemsku může potvrzovat výstup u zboží koupeného v kterémkoli členskému státě Evropské unie. A vice versa zboží nakoupené vtuzemsku může vystoupit z území Evropské unie v jiném členském státě. V rámci Evropské unie neexistuje jednotné digitální uchopení problematiky vracení daně cestujícím ze třetích zemí. Neexistuje provázanost systémů mezi Celními správami, kteeré by si mohli vyměňovat data o cestujících a jejich zboží pro potvrzení výstupu z území Evropské unie. Toto kritérium tak bude posuzovat, jak moc daná varianta může fungovat v rámci dosavadního nastavení fungování systému vracení daně cestujícím ze třetích zemí v rámci Evropské unie.
N2. Finanční dopad na státní rozpočet
V rámci tohoto kritéria se posuzuje finanční nákladnost příslušné varianty na státní rozpočet.
N3. Dopad na prodávající
V rámci tohoto kritéria se posuzuje nákladnost příslušné varianty na prodávající.
1.3.3 Přínosy
P1. Jednoduchost a přehlednost systému vracení daně cestujícím ze třetích zemí
Posouzení v rámci tohoto kritéria zohlední parametry nastavení systému se zohledněním přehlednosti daného systému a informovanosti celního úřadu výstupu a prodejce o výstupu zboží z území Evorpské unie.
P2. Možnost kontroly při potvrzování výstupu zboží z území Evropské unie
V rámci tohoto kritéria se budou posuzovat možnosti kontroly, které jsou k dispozici celnímu úřadu výstupu při potvrzování výstupu zboží z území Evropské unie.
P3. Zlepšení procesu odbavení při výstupu zboží z území Evropské unie
Toto kritérium zohlední, jak navrhovaná varianta zlepší proces odbavení cestujícího ze třetí země při potvrzování výstupu zboží z území Evropské unie u celního úřadu výstupu.
P4. Přístupnost k digitálnímu systému vracení daně cestujícím ze třetích zemí
Předmětem posouzení tohoto kritéria je možnost využití digitalizaci v rámci systému vracení daně cestujícím ze třetích zemí.
1.4 Vyhodnocení variant
1.4.1 Varianta 0 – Zachování současného stavu
N1. Neharmonizace digitalizace procesu potvrzování výstupu zboží z území Evropské unie
Varianta 0 vychází ze stávajícího systému potvrzování výstupu zboží z území Evropské unie. V případě papírového dokladu o prodeji nemá cestující problém opustit území Evropské unie z kteréhokoli státu Evropské unie a tento doklad pro uplatnění si nároku na vrácení DPH u prodávajícího mu potvrdí kterýkoli celní úřad výstupu.
N2. Finanční dopad na státní rozpočet
Zachování stávajícího stavu nevyvolává žádná nové finanční dopady na státní rozpočet.
N3. Dopad na prodávající
Zachování stávajícího stavu nevyvolává žádná nové dopady na prodávajícího.
P1. Jednoduchost a přehlednost systému vracení daně cestujícím ze třetích zemí
Stávající systém založený pouze na papírových dokladech o prodeji znamená pro kupujícího nutnost uchovávat doklad o prodeji, který si musí nechat potvrdit celním úřadem výstupu a následně jej zaslat prodávajícímu, a tak uplatnit nárok na vrácení uhrazené DPH. Rovněž prodávajícímu neumožňuje jakýkoli přehled o tom, zda již zboží opustilo území Evropské unie či nikoli.
P2. Možnost kontroly při potvrzování výstupu zboží z území Evropské unie
Při zachování stávajícího stavu zůstává možnost kontroly pro účely vracení DPH cestujícím ze třetích zemí oemzená, a to zejména co se automatických konstrol týče, neboť ty jsou odvislé od dat, která Celní správa ČR získá od subjektů, kteří chtějí dobrovolně spolupracovat.
P3. Zlepšení procesu odbavení při výstupu zboží z území Evropské unie
Zachování stávající varianty jakkoli nezlepší či nezrychlí proces odbavení cestujících.
P4. Přístupnost k digitálnímu systému vracení daně cestujícím ze třetích zemí
Stávající zákoná úprava je postavena na papírových dokladech o prodeji. Jakkoli umožňuje elektronické potvrzování výstupu zboží z území Evropské unie, je tento systém založen na dobrovolném poskytování dat s tím, že osoba, která chce data poskytnout, musí mít vyvinuto určité rozhraní, které je schopné komunikovat s rozhraním Celní správy ČR. Tudíž byť není nikde zakotveno omezení, kdo se do tohoto dobrovolného systému může přihlásit, fakticky je toto omezeno nastavením systému fungování a tím, že pro mnoho prodejců se jedná o okrajovou oblast, u které je rentabilita ze zapojení se do tohoto systému prakticky nulová.
1.4.2 Varianta 1 – Plná digitalizace procesu vracení daně cestujícím ze třetích zemí
N1. Neharmonizace digitalizace procesu potvrzování výstupu zboží z území Evropské unie
Varianta 1 neumožňuje cestujícímu požádat si o papírovou verzi dokladu o prodeji, což by prakticky znamenalo, že pokud by chtěl vrátit DPH z tuzemských nákupů, musel by opustit území Evropské unie přímo z České republiky, neboť pouze Celní správa ČR bude mít k dispozici údaje pro potvrzení výstupu zboží z území Evropské unie, které potřebuje pro následné uplatnění tohoto nároku u prodávajícího.
N2. Finanční dopad na státní rozpočet
Zavedení plné digitalizace v oblasti vracení daně cestujícím ze třetích zemí bude dle odhadů Celní správy ČR stát 5 až 6 mil. Kč na základní provedení datového úložiště všech dat na straně Celní správy ČR a vývoj webového klienta pro možnost přímé komunikace obchodníka s Celní správou ČR.
N3. Dopad na prodávající
Již v dnešní době má prodávající má prodávající povinnost vystavit dvě papírová vyhotovení dokladu o prodeji. Tato povinnost bude plně nahrazena povinností totožná data odeslat skrze webové rozhraní Celní správě ČR. Zde lze spatřovat počáteční náklady na prodávajícího spočívající v seznámení se s tímto webovým rozhraním. Toto webové rozhraní však bude přístupné běžně z prohlížeče, nebude tak zapotřebí pořizovat si žádnou novou technologii. Po seznámení se s tímto webovým rozhraním lze však očekávat snížení dopadu na prodávajícího tím, že data bude vyplňovat pouze jednou a nebude muset mít k dispozici papírové formuláře.
P1. Jednoduchost a přehlednost systému vracení daně cestujícím ze třetích zemí
Tím, že bude mít celní úřad výstupu k dispozici data o jednotlivých transakcích, bude celý proces přehlednější nikoli jen pro samotné potvrzení výstupu vůči cestujícímu, ale rovněž prodávající, resp. osoba, která data poskytne, bude mít k dispozici v reálném čase informace o tom, že zboží opustilo území Evropské unie přímo od celního úřadu výstupu (samozřejmě v případě výstupu zboží z území České republiky). Digitalizací se rovněž celý systém zjednoduší i pro kupující, kteří budou opouštět úžemí Evropské unie z České republiky, neboť již nebudou muset opatrovat papírové doklady a s potvrzením celního úřadu výstupu je zasílat prodávajícímu, neboť ten bude mít potřebné infromace již k dispozici. Samotné uplatnění nároku na vrácení DPH je samozřejmě stále v dispozici kupujícího, avšak už nebude spojeno se zasíláním potvrzeného papírového dokladu o prodeji.
P2. Možnost kontroly při potvrzování výstupu zboží z území Evropské unie
Díky tomu, že bude mít celní úřad výstupu k dispozici údaje v elektronické podobě, může před potvrzením výstupu zboží z území Evropské unie provést řadu automatických kontrol důležitých jednak pro samotné potvrzení výstupu zboží, rovněž však pro splnění podmínek pro vrácení DPH (např. ověření částky na dokladu).
P3. Zlepšení procesu odbavení při výstupu zboží z území Evropské unie
Díky tomu, že data bude mít celní úřad výstupu k dispozici bezodkladně po nákupu zboží, bude je mít v naprosté většině případů dříve, než dojde k výstupu zboží z území Evropské unie. Cestujícímu pak bude stačit identifikovat se, zkontrolovat data v tzv. kiosku a následné potvrzení už bude otázkou okamžiku. S tím, že potvrzení o výstupu zboží bude zároveň posláno osobě, která data do systému Celní správy poskytla. Fakticky však nebude muset mít k dispozici žádný papírový doklad o prodeji, protože data budou v systému Celní správy ČR. Jednoznačně tím dojde ke zrychlení procesu odbavení.
P4. Přístupnost k digitálnímu systému vracení daně cestujícím ze třetích zemí
Vytvoření webového rozhraní umožní přístup všem prodávajícím bez nutnosti mít jakékoli speciální vybavení (kromě počítače/telefonu a přístupu na internet) nebo zprostředkovatele, který je technicky vybaven.
1.4.3 Varianta 2 – Digitalizace procesu vracení daně turistům se zachováním možnosti vystavení papírového dokladu o prodeji
N1. Neharmonizace digitalizace procesu potvrzování výstupu zboží z území Evropské unie
Na rozdíl od varianty 1 zachovává tato varianta možnost cestujícímu požádat si o vydání papírového dokladu o prodeji, což je důležité, pokud by chtěla vrátit DPH z nákupu zboží v tuzemsku, ale území Evropské unie by opouštěl v jiném členském státě.
N2. Finanční dopad na státní rozpočet
Nákaldy jsou stejné jako ve variantě 1.
N3. Dopad na prodávající
Náklady na prodávajícího jsou obdobné s těmi, které jsou popsány ve variantě 1 s tím rozdílem, že bude zachována možnost cestujícího si říct o papírový doklad o prodeji, a to zejméa pro ty situace, kdy bude vystupovat z území Evropské unie v jiném členském státě.
P1. Jednoduchost a přehlednost systému vracení daně cestujícím ze třetích zemí
Vyhodnocení jednoduchosti a přehlednosti u varianty 2 odpovídá vyhodnocení u varianty 1.
P2. Možnost kontroly při potvrzování výstupu zboží z území Evropské unie
Možnosti kontroly jsou díky digitalizace totožné jako v případě varianty 1.
P3. Zlepšení procesu odbavení při výstupu zboží z území Evropské unie
Přínosy jsou totožné jako v případě varianty 1.
P4. Přístupnost k digitálnímu systému vracení daně cestujícím ze třetích zemí
Vyhodnocení tohoto kritéria je totožné s variantou 1.
1.5 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v kapitole 1.4. Nejde o snahu kvantifikovat kvalitativní hodnocení variant podle jednotlivých kritérií, ale zpřehlednit vyhodnocení variant. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 1) po nejhorší (číslo 3).
Tabulka 1 - Vyhodnocení navržených variant
N1
N2
N3
P1
P2
P3
P4
V0
1
1
1
3
3
3
2
V1
3
2-3
2
1
1
1
1
V2
1
2-3
3
1
1
1
1
S ohledem na vyhodnocení variant byla k realizaci zvolena varianta 2, a to rovněž se zohlednní neharmonizace digitalizace procesu vracení daně cestujícím ze třetích zemí, tedy nutností zachovat možnsot vystavovat papírový doklad o prodeji pro výstup z území Evropské unie skrze jiný člesnký stát než Českou republiku.
1.6 Implementace doporučené varianty a vynucování
Realizace bude provedena zákonem, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Vynucování navrhovaného opatření bude probíhat především podle standardního režimu obsaženého v zákoně o dani z přidané hodnoty a subsidiárně podle daňového řádu.
1.7 Přezkum účinnosti regulace
Účinnost navrhovaného opatření bude přezkoumána do 5 let ode dne nabytí účinnosti návrhu zákona. V rámci přezkumu účinnosti bude zkoumána funkčnost systému Celní správy ČR včetně rychlosti a bezproblémovosti zadávání údajů prodejci, případně zprostředkovateli a bezchybnost informování osob, která poskytla data, o výstupu zboží z území Evropské unie.
1.8 Konzultace a zdroje dat
V rámci přípravy věcného řešení proběhly konzultace se zástupci Generálního ředistelství cel Generálního finančního ředitelství.
1.9 Kontakt na zpracovatele RIA
Ing. Iva Valigura
Ministerstvo financí, odbor Nepřímé a majetkové daně
tel.: +420 257 044 887, e-mail: Iva.Valigura@mfcr.cz
2 Zrušení institutu vracení daně osobám se zdravotním postižením
2.1 Důvod předložení a cíle
2.1.1 Název
Zrušení institutu vracení daně osobám se zdravotním postižením.
2.1.2 Definice problému
Zákon o dani z přidané hodnoty obsahuje v § 85 úpravu vracení daně osobám se zdravotním postižením. Jedná o speciální ustanovení (výjimku), které nemá oporu ve směrnici o dani z přidané hodnoty ani žádném dalším právním předpisu Evropské unie. Samotné vrácení daně, byť je obsaženo v zákoně o dani z přidané hodnoty, je svou povahou dávka, která takto skrytě v daňovém předpise způsobuje nepřehlednost systému dávek a distorzi daňového práva.
Cílem tohoto zhodnocení není posuzovat relevantnost této dávky, neboť to spadá do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí, ale relevantnost této dávky v daňovém předpise. Výsledek tohoto vyhodnocení a priori neznamená zrušení této dávky, ale může vést k revizi dávkového systému v gesci Minsiterstva práce a sociálních věcí.
2.1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Vracení daně osobám se zdravotním postižením (příjemcům příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla) v současnosti upravuje ustanovení § 85 zákona o dani z přidané hodnoty.
Toto ustanovení bylo do oblasti daně z přidané hodnoty zavedeno ještě před vstupem České republiky do Evropské unie na základě požadavku Ministerstva práce a sociálních věcí a po projednání se zástupci zdravotně postižených občanů, zejména s Vládním výborem pro zdravotně postižené občany, a to včetně poskytnutí finančního příspěvku jako podmínky pro vracení daně, s cílem podpořit sociální politiku vůči zdravotně postiženým osobám. Důvodem bylo, že tehdejší právní úprava umožňovala osvobození od cla a daně u dovezených upravených osobních automobilů, ale neumožňovala osvobození nebo neuplatnění daně u osobních automobilů pro postižené osoby vyrobených v tuzemsku. Tedy zvýhodňovala dovážená vozidla. Důvodem, proč byla tato dávka zavedena do zákona o dani z přidané hodnoty, byla skutečnost, aby ji mohli vyplácet pracovníci finančních úřadů z důvodu rychlé kontroly příslušné faktury potvrzující dodání motorového vozidla v dané výši.
Toto usatnovení bylo převzato i do zákona o dani z přidané hdontoy, který byl přijat v návaznosti na vstup České republiky do Evropské unie, byť bylo upozorňováno na nesystémovost této dávky v oblasti daní mimo jiné z důvodu, že daná úprava nemá oporu ve směrnici o dani z přidané hodnoty ani v žádném dalším právním předpisu Evropské unie. Důsledkem čehož je skutečnost, že částka vrácené daně z přidané hodnoty se povinně připočítává zpět k celkové hodnotě daně z přidané hodnoty za Českou republiku, ze které se následně odvádí platba do společného rozpočtu Evropské unie.
Vracení daně je navázáno na příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla podle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpis (dále jen „zákon upravující poskytování dávek osobám se zdravotním postižením“) a je doplňkem této dávky. O příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla rozhoduje Úřad práce. Vracení daně z přidané hodnoty je tak navázáno na rozhodnutí příslušného Úřadu práce o poskytnutí tohoto příspěvku. Žádost o vrácení daně musí být poté podána finančnímu úřadu místně příslušnému dle místa pobytu osoby se zdravotním postižením. Daná problematika tak není alokována na jeden finanční úřad, ale je rozprostřena po celé republice. V konečném důsledku je tak u pořízení jednoho osobního automobilu rozhodováno dvakrát, dvěmi rozdílnými úřady z poheldu dvou vzájemně se doplňujících dávek.
2.1.4 Identifikace dotčených subjektů
Osoby se zdravotním postižením
Jedná se o fyzickou osobu, které byl rozhodnutím příslušného úřadu práce přiznán příspěvek podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením na jí koupené motorové vozidlo.
Správce daně
Správcem daně z přidané hodnoty jsou v tomto případě orgány Finanční správy České republiky.
2.1.5 Popis cílového stavu
Cílem je revize této úpravy z pohledu souladu s unijní úpravou a z pohledu dvojkolejnosti v získání dávky (vracení daně a příspěvku) na dvou různých úřadech.
2.1.6 Zhodnocení rizika
V případě ponechání stávajícího znění tohoto ustanovení v zákoně o dani z přidané hodnoty bude nadále existovat úprava, která nevychází a ani není předpokládaná unijním právem. I nadále bude existovat dvojkolejnost posuzování obdobné dávky dvěmi různými úřady s administrativními náklady, se kterými je takové fungování spojeno.
Rovněž nebude naplněn jeden z cílů obsažených v Programovém prohlášení vlády aktualizvoaném v březnu 2023, kterým je „Prověříme možnosti zrušení nesystémových daňových výjimek“.
2.2 Návrh variant řešení
Varianta 0 – Zachování současného stavu
Varianta 0 vychází ze současné právní úpravy, tedy zachování vracení daně osobám se zdravotním postižením v rámci zákona o dani z přidané hodnoty.
Varianta 1 – Sjednocení a provázání úpravy se zákonem upravujícím poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
U varianty 1 se předpokládá sjednocení a provázání úpravy, resp. podmínek stanovených
v § 85 zákona o dani z přidané hodnoty s úpravou a podmínkami na přiznání příspěvku dle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. V tomto zákoně jsou zakotveny podmínky pro přiznání příspěvku na zakoupení zvláštní pomůcky - motorového vozidla.
Varianta 2 – Zrušení institutu vracení daně osobám se zdravotním postižením v zákoně o dani z přidané hodnoty a ponechání úpravy přiznávání dávek v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí
U varinaty 2 se počítá se zrušením této dávky ze zákona o dani z přidané hodnoty, tedy uvedení zákona o dani z přidané hodnoty do souladu s úpravou směrnice o dani z přidané hodnoty. Tím zároveň dojde k odstranění dvojkolejnosti podávání žádostí o získání dávky (vracení daně, příspěvku) na dvou různých úřadech.
2.2.1 Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Vzhledem k tomu, že se žádná z navrhovaných variant nedá vyloučit pro její nerealizovatelnost, budou všechny navržené varianty dále analyzovány.
2.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů
2.3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
Jako hlavní hodnotící kritéria byla identifikována:
· soulad s unijním právem,
· zjednodušení administrativy při získávání příspěvku na motorové vozidlo.
Dále pak z analýzy rizik vyplynulo kritérium:
· naplnění cíle Programového prohlášení vlády,
· povinnost kompenzace částky vyplacené na této dávce při odvodu peněz do společného rozpočtu Evropské unii.
2.3.2 Náklady
N1 Povinnost kompenzace částky vyplacené na této dávce při odvodu peněz do společného rozpočtu Evropské unii
V rámci tohoto kritéria se bude posuzovat, zda daný přístup bude mít vliv na povinnost kompenzace částky vyplacené při vracení daně osobám se zdravotním postižením při odvodu peněz do společného rozpočtu Evropské unii.
2.3.3 Přínosy
P1. Zjednodušení administrativy při získávání příspěvku na motorové vozidlo
Kritérium vyjadřuje, nakolik budou navržené varianty dopadat na administrativní úsporu na straně osob se zdravotním postižením.
P2. Soulad s unijním právem
Kritérium vyjadřuje soulad dané varianty se základním platným právním předpisem pro oblast daně z přidané hodnoty v Evropské unii, kterým je směrnice o dani z přidané hodnoty.
P3. Naplnění cíle Programového prohlášení vlády
Kritérium vyjadřuje, jaký vliv budou mít jednotlivé varianty na naplnění jednoho z cílů stanovených Programovým prohlášením vlády, kterým je „Prověříme možnosti zrušení nesystémových daňových výjimek“.
V rámci přínosů, resp. nákladů není záměrně hodnocen dopad na státní rozpočet, protože předmětem tohoto hodnocení není relevantnost dané dávky. Došlo-li by k pouhému zrušení vracení daně osobám se zdravotním postižením, znamenalo by to pozitivní dopad na inkaso daně z přidané hodnoty v odhadované výši 0,1 mld. Kč ročně na úrovni veřejných rozpočtů. Na druhou stranu, pokud bude zrušení vracení daně osobám se zdravotním postižením kompenzováno na straně dávek v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, bude dopad na státní rozpočet minimální.
2.4 Vyhodnocení variant
2.4.1 Varianta 0 – Zachování současného stavu
N1 Povinnost kompenzace částky vyplacené na této dávce při odvodu peněz do společného rozpočtu Evropské unii
Stávající varianta zachovává povinnost kompenzace částky vyplacené na této dávce při odvodu peněz do společného rozpočtu Evropské unii.
P1. Zjednodušení administrativy při získávání příspěvku na motorové vozidlo
Stávající varianta neznamená snížení administrativní zátěže na straně osob se zdravotním postižením. Osoba se zdravotním postižením musí navštívit nejdříve Úřad práce a po schválení příspěvku podat poté žádost o vrácení daně finančnímu úřadu místně příslušnému dle místa pobytu osoby se zdravotním postižením.
P2. Soulad s unijním právem
Stávající varianta neodpovídá unijní úpravě v oblasti daně z přidané hdontoy, protože směrnice o dani z přidané hodnoty žádný obdboný institut zavést neumožňuje.
P3. Naplnění cíle Programového prohlášení vlády
Tato varianta nenaplní cíl Programové prohlášení vlády, neboť nedojde k odstranění dávky ze systému daně z přidané hodnoty.
2.4.2 Varianta 1 – Sjednocení a provázání úpravy se zákonem upravujícím poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
N1 Povinnost kompenzace částky vyplacené na této dávce při odvodu peněz do společného rozpočtu Evropské unii
První varianta zachovává povinnost kompenzace částky vyplacené na této dávce při odvodu peněz do společného rozpočtu Evropské unii.
P1. Zjednodušení administrativy při získávání příspěvku na motorové vozidlo
Tato varianta neznamená snížení administrativní zátěže na straně osob se zdravotním postižením. I v tomto případě by osoba se zdravotním postižením musela navštívit nejdříve Úřad práce a až po schválení příspěvku podat žádost o vrácení daně finančnímu úřadu místně příslušnému dle místa pobytu osoby se zdravotním postižením. Na druhou stranu sjednocením podmínek pro vracení daně s nastavením systému dávek dojde ke zkoumání obdobných podmínek jak pro získání příspěvku na motorové vozidlo, tak pro vznik nároku na vrácení daně, čímž dojde ke zjednodušení stávajícího systému.
P2. Soulad s unijním právem
I první varianta bude znamenat, že v zákoně o dani z přidané hodnoty zůstane úprava, která nemá oporu ve směrnici o dani z přidané hodnoty.
P3. Naplnění cíle Programového prohlášení vlády
Tato varianta nenaplní cíl Programové prohlášení vlády, neboť nedojde k odstranění dávky ze systému daně z přidané hodnoty.
2.4.3 Varianta 2 – Zrušení institutu vracení daně osobám se zdravotním postižením
v zákoně o dani z přidané hodnoty a ponechání úpravy přiznávání dávek v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí
N1 Povinnost kompenzace částky vyplacené na této dávce při odvodu peněz do společného rozpočtu Evropské unii
Varianta 2 ukončí povinnost kompenzace částky vyplacené na této dávce při odvodu peněz do společného rozpočtu Evropské unii.
P1. Zjednodušení administrativy při získávání příspěvku na motorové vozidlo
Varianta 2 by znamenala snížení administrativní zátěže na straně osob se zdravotním postižením. Lze se domnívat, že ponecháním úpravy dávek v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí se pro dotčené osoby zvyší přehlednost toho, na co mají nárok a za jakých podmínek. Rovněž bude ulehčení spočívat v tom, že o dané dávce bude rozhodovat pouze jeden orgán, v souladu se stávající úpravou Úřad práce.
P2. Soulad s unijním právem
V případě přijetí této varianty dojde k souladu tuzemské úpravy zákona o dani z přidané hodnoty se směrnicí o dani z přidané hodnoty.
P3. Naplnění cíle Programového prohlášení vlády
Tato varianta naplní cíl Programové prohlášení vlády, neboť dojde ke zrušení dávky, která nepatří do daňového systému, a ponechání této podpory čistě v systému dávek v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí.
2.5 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v kapitole 2.4. Nejde o snahu kvantifikovat kvalitativní hodnocení variant podle jednotlivých kritérií, ale zpřehlednit vyhodnocení variant. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 1) po nejhorší (číslo 3).
Tabulka 2 - Vyhodnocení navržených variant
N1
P1
P2
P3
V0
3
3
3
3
V1
3
2
3
3
V2
1
1
1
1
S ohledem na vyhodnocení variant byla k realizaci zvolena varianta 2. Tato varianta zpřehlední systém dávek, odstraní z daňového zákona nesystémovou výjimku a uvede zákon o dani z přidané hodntoyno do souladu se směrnicí o dani z přidané hodnoty.
2.6 Implementace doporučené varianty a vynucování
Realizace bude provedena zákonem, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Vynucování navrhovaného opatření bude probíhat především podle standardního režimu obsaženého v zákoně o dani z přidané hodnoty a subsidiárně podle daňového řádu.
2.7 Přezkum účinnosti regulace
Vzhledem k důvodu zrušení vracení daně osobám se zdravotním postižením, tedy skutečnosti, že daná úprava nemá oporu v unijním právu, nemá přezkum účinnosti regulace význam.
2.8 Konzultace a zdroje dat
V rámci přípravy věcného řešení proběhly konzultace se zástupci Generálního finančního ředitelství a Ministerstva práce a sociálních věcí.
2.9 Kontakt na zpracovatele RIA
Ing. Dagmar Hejduková
Ministerstvo financí, odbor Nepřímé a majetkové daně
tel.: +420 257 044 259, e-mail: Dagmar.Hejdukova@mfcr.cz
3 Rozšíření nároku na odpočet daně při registraci plátce
3.1 Důvod předložení a cíle
3.1.1 Název
Rozšíření nároku na odpočet daně při registraci plátce.
3.1.2 Definice problému
Současná úprava ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona o dani z přidané hodnoty se na případy, kdy osoba povinná k dani uvede pořizovaný dlouhodobý majetek do stavu způsobilého k užívání až poté, co se stane plátcem, nevztahuje; vztahuje se jen úprava dle odstavce 1 tohoto ustanovení. To znamená, že v takovém případě je možné uplatnit odpočet daně na vstupu pouze ze zdanitelných plnění přijatých v období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců přede dnem, kdy se tato osoba stala plátcem. [Uvedením do stavu způsobilého k užívání se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených (technických) funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání.]
Situace A:
Obec realizující výstavbu čističky odpadních vod se stala plátcem dne 1. 4. 2020. K tomuto datu byla stavba čističky odpadních vod rozestavěná (před dokončením) – evidovaná na účtu 042. V tomto případě nelze aplikovat § 79 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty a je možné aplikovat odpočet daně pouze podle § 79 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty – tedy v režimu „12 měsíců zpětně“. Z toho plyne, že pokud nedojde k uvedení tohoto dlouhodobého majetku do stavu způsobilého k užívání v období 12 po sobě jdoucích měsíců předtím, než se osoba povinná k dani stala plátcem, nelze ustanovení odstavce 2 písm. b) využít. To znamená, že v takovém případě je dle zákona o dani z přidané hodnoty možné uplatnit odpočet daně na vstupu pouze ze zdanitelných plnění přijatých v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se tato osoba stala plátcem.
Situace B:
Obec realizující výstavbu čističky odpadních vod se stala plátcem dne 1. 4. 2020. Stavba čističky odpadních vod byla dokončena 1. 2. 2020, byla evidována na účtu 022. V tomto případě lze aplikovat § 79 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty a je možné aplikovat odpočet daně podle § 79 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty – tedy v režimu „60 měsíců zpětně“. K uvedení tohoto dlouhodobého majetku do stavu způsobilého k užívání došlo v období 12 po sobě jdoucích měsíců předtím, než se osoba povinná k dani stala plátcem. To znamená, že v takovém případě je dle zákona o dani z přidané hodnoty možné uplatnit odpočet daně na vstupu ze zdanitelných plnění přijatých v období 60 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se tato osoba stala plátcem.
Nelze považovat za logické, aby možnost odpočtů daně byla zablokována tím, že příslušný dlouhodobý majetek není ještě dokončen.
3.1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Novela zákona o dani z přidané hodnoty účinná k 1. dubnu 2019 přinesla zásadní změnu do podoby ustanovení § 79 zákona o dani z přidané hodnoty. Vedle původní úpravy dané odstavcem 1 bylo nově v odstavci 2 tohoto ustanovení osobě povinné k dani umožněno uplatnit nárok na odpočet daně u dlouhodobého majetku pořizovaného v období pěti let přede dnem, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem, pokud se jedná o přijatá zdanitelná plnění (např. dílčí plnění), která se stala součástí pořizovaného dlouhodobého majetku, a to do doby, než byl tento dlouhodobý majetek uveden do užívání. K uvedení tohoto dlouhodobého majetku do stavu způsobilého k užívání musí dojít v období 12 po sobě jdoucích měsíců předtím, než se osoba povinná k dani stala plátcem. Jedná se o případy, kdy osoba povinná k dani provádí investiční činnost v delším časovém horizontu, jako je například výstavba kanalizačních a vodovodních řadů, výstavba budov, technické zhodnocení apod.
Na případy, kdy osoba povinná k dani uvede pořizovaný dlouhodobý majetek do stavu způsobilého k užívání až poté, co se stane plátcem, se vztahuje úprava dle odstavce 1 tohoto ustanovení. To znamená, že v takovém případě je možné uplatnit odpočet daně na vstupu pouze ze zdanitelných plnění přijatých v období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců přede dnem, kdy se tato osoba stala plátcem. Stejné principy se použijí např. i u technického zhodnocení provedeného před datem registrace na dlouhodobém majetku již uvedeném do užívání.
3.1.4 Identifikace dotčených subjektů
Osoby povinné k dani
Rozšíření možnosti uplatnění nároku na odpočet daně při registraci, se dotkne osob povinných k dani, včetně obcí, při významnějších investičních akcích v delších časových obdobích.
Správce daně
Správcem daně z přidané hodnoty jsou v tomto případě orgány Finanční správy České republiky.
3.1.5 Popis cílového stavu
Návrh na rozšíření možnosti uplatnění nároku na odpočet daně reaguje na požadavky uplatněné především obcemi a je reakcí na některé současné problémy aplikační praxe, se kterými se potýkají zejména obce.
Současné znění ustanovení § 79 odst. 2 písm. b) zákona o dani z přidané hodnoty se na případy, kdy osoba povinná k dani uvede pořizovaný dlouhodobý majetek do stavu způsobilého k užívání až poté, co se stane plátcem, nevztahuje. Cílem navržené úpravy je umožnit uplatnit nárok na odpočet daně i na případy, kdy osoba povinná k dani uvede pořizovaný dlouhodobý majetek do stavu způsobilého k užívání až poté, co se stane plátcem. Tedy i na případy přijatého zdanitelného plnění, které se stalo součástí majetku (pořizované investice), který je k datu, kdy se osoba povinná k dani stává plátcem ještě nedokončeným majetkem, tj. které se stalo součástí nedokončeného dlouhodobého majetku, který bude uveden do stavu způsobilého k užívání nejdříve dnem, kdy se osoba povinná k dani stane plátcem, tj. až v době „plátcovství“.
3.1.6 Zhodnocení rizika
Rizikem je možný mírný negativní dopad na celkový výběr daně z přidané hodnoty, neboť dojde k rozšíření možnosti uplatnění nároku na odpočet daně i na případy, kdy osoba povinná k dani uvede pořizovaný dlouhodobý majetek do stavu způsobilého k užívání až poté, co se stane plátcem. Dopad na státní rozpočet však nelze podrobněji kvantifikovat.
3.2 Návrh variant řešení
Varianta 0 – Zachování současného stavu
Varianta 0 vychází ze současné právní úpravy, kdy je umožněno uplatnit nárok na odpočet daně u dlouhodobého majetku pořizovaného v období pěti let přede dnem, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem, pokud se jedná o přijatá zdanitelná plnění (např. dílčí plnění), která se stala součástí pořizovaného dlouhodobého majetku, a to do doby, než byl tento dlouhodobý majetek uveden do užívání. K uvedení tohoto pořizovaného dlouhodobého majetku do stavu způsobilého k užívání musí dojít v období 12 po sobě jdoucích měsíců předtím, než se osoba povinná k dani stala plátcem.
Současný stav je blíže popsán v předchozích kapitolách.
Varianta 1 – Kompromisní
U varianty 1 se předpokládá částečné vyhovění požadavku obcí, a to rozšířit možnost uplatnění nároku na odpočet daně i na případy, kdy osoba povinná k dani uvede pořizovaný dlouhodobý majetek do stavu způsobilého k užívání až poté, co se stane plátcem, ale na druhou starnu umožnit osobě povinné k dani při registraci uplatnit nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, jen pokud toto plnění pořídila v období zahrnujícím 36 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se osoba povinná k dani stala plátcem, tj. omezit/snížit počet let ze současných 5 let (60 po sobě jdoucích měsíců) na 3 roky (36 po sobě jdoucích měsíců) přede dnem, kdy se stala plátcem.
Varianta 2 – Rozšíření možnosti uplatnění nároku na odpočet daně
U varinaty 2 se počítá s rozšířením možnosti uplatnění nároku na odpočet daně i na případy, kdy osoba povinná k dani uvede pořizovaný dlouhodobý majetek do stavu způsobilého
k užívání až poté, co se stane plátcem. Ostatní podmínky stanovené v současném znění ustanovení § 79 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty nejsou touto změnou dotčeny.
3.2.1 Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Vzhledem k tomu, že se žádná z navrhovaných variant nedá vyloučit pro její nerealizovatelnost, budou všechny navržené varianty dále analyzovány.
3.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
Jako hlavní hodnotící kritéria byla identifikována:
· podpora investičních akcí,
Dále pak z analýzy rizik vyplynulo kritérium:
· administrativní zátěž,
· rizika možného zneužití nároku na odpočet daně.
3.3.2 Náklady
N1. Administrativní zátěž
Kritérium vyjadřuje, nakolik budou navržené varianty dopadat na podnikatelské prostředí, obzvláště na obce. Administrativní zátěž spočívá především v dobrovolné registraci. Správce daně totiž důsledně požaduje doložit existující ekonomickou činnost a další podrobné informace nad rámec povinných registračních údajů. Neexistuje žádný přesný seznam toho, co správce může vyžadovat pro ověření toho, že subjekt uskutečňuje ekonomickou činnost. Těmito kroky Finanční správa České republiky zabraňuje vstupu osobám, které chtějí systém zneužít.
N2. Riziko možného zneužití nároku na odpočet daně
Toto riziko může vyplynout ze situace, kdy se pořizovaný dlouhodobý majetek neuvede do stavu způsobilého k užívání. Majetek je zařazen do užívání až ve chvíli, kdy nabylo účinnosti očekávané osvědčení o způsobilosti k provozu majetku. Kritérium vyjadřuje případné riziko neuvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do stavu způsobilého k užívání např. v případě zrušení registrace, zmařené investice (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-249/17 Ryanair) nebo při změně použití (např. pro soukromé účely). V případě zmařené investice, je nutné rozlišit, zda je to „z vůle plátce“ (pak musí odpočet daně nebo jeho část vrátit) nebo z důvodu „objektivních okolností“. V případě změny použití existuje standardní korekční mechanismus (úprava odpočtu daně).
3.3.3 Přínosy
P1. Podpora investičních akcí
Současná právní úprava umožňuje uplatnit nárok na odpočet daně u pořizovaného dlouhodobého majetku mimo jiné za podmínky, že k uvedení tohoto pořizovaného dlouhodobého majetku do stavu způsobilého k užívání musí dojít v období 12 po sobě jdoucích měsíců předtím, než se osoba povinná k dani stala plátcem. Přínosem je tak rozšíření možnosti uplatnění nároku na odpočet daně i na případy, kdy osoba povinná k dani uvede pořizovaný dlouhodobý majetek do stavu způsobilého k užívání až poté, co se stane plátcem.
3.4 Vyhodnocení variant
3.4.1 Varianta 0 – Zachování současného stavu
P1. Podpora investičních akcí
V případě ponechání stávajícího znění tohoto ustanovení v zákoně o dani z přidané hodnoty bude nadále existovat nelogičnost možnosti uplatnění daně z přidané hodnoty při registraci k dani z přidané hodnoty, protože nelze považovat za správné, aby možnost odpočtů daně byla zablokována tím, že příslušný dlouhodobý majetek není ještě dokončen.
N1. Administrativní zátěž
Vzhledem ke skutečnosti, že variantou 0 nedochází k žádné změně stávající legislativy, navrhovaná varianta nepředstavuje vyšší administrativní zátěž pro plátce.
N2. Riziko možného zneužití nároku na odpočet daně
Riziko přiměřeně odpovídá procesu investování a naplnění podnikatelského plánu/záměru.
3.4.2 Varianta 1 – Kompromisní
P1. Podpora investičních akcí
Při této variantě bude realizace rozsáhlých investičních akcí znevýhodněna časovým omezením pro uplatnění nároku na odpočet daně. Zúžením období pro uplatnění nároku na odpočet daně na 36 měsíců se sice podpoří investiční akce, ale pouze ty, které se provádí v střednědobém časovém horizontu. Nebudou tak podpořeny náročnější investiční projekty, které uskutečňují zejména obce a nedojde tak k podpoře všech zamýšlených investičních akcí, zejména těch kterých výstavba překračuje 36 měsíců.
N1. Administrativní zátěž
Navrhovaná varianta nepředstavuje vyšší administrativní zátěž pro plátce.
N2. Riziko možného zneužití nároku na odpočet daně
Riziko přiměřeně odpovídá procesu investování a naplnění podnikatelského plánu/záměru.
3.4.3 Varianta 2 – Rozšíření možnosti uplatnění nároku na odpočet daně
P1. Podpora investičních akcí
Ponecháním období pro uplatnění nároku na odpočet daně na 60 měsíců se nepřímo podpoří investiční akce, které se provádí v delším časovém horizontu. Podpoří se například výstavba čistíren odpadních vod, výstavba kanalizačních a vodovodních řádů nebo technické zhodnocení. Zároveň se umožní rozšíření možnosti uplatnění nároku na odpočet daně i na případy, kdy osoba povinná k dani uvede pořizovaný dlouhodobý majetek do stavu způsobilého
k užívání až poté, co se stane plátcem. Ostatní podmínky stanovené v současném znění ustanovení § 79 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty nejsou touto změnou dotčeny.
N1. Administrativní zátěž
Navrhovaná varianta nepředstavuje vyšší administrativní zátěž pro plátce.
N2. Riziko možného zneužití nároku na odpočet daně
Riziko přiměřeně odpovídá procesu investování a naplnění podnikatelského plánu/záměru.
3.5 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v kapitole 3.4. Nejde o snahu kvantifikovat kvalitativní hodnocení variant podle jednotlivých kritérií, ale zpřehlednit vyhodnocení variant. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 1) po nejhorší (číslo 3).
Tabulka 3 - Vyhodnocení navržených variant
P1
N1
N2
V0
3
1-2
3
V1
2
1-2
1-2
V2
1
1-2
1
V zájmu podpory investičních akcí realizovaných především obcemi, je nejlepším řešením umožnit rozšíření možnosti uplatnění nároku na odpočet daně i na případy, kdy osoba povinná k dani uvede pořizovaný dlouhodobý majetek do stavu způsobilého k užívání až poté, co se stane plátcem, tj. zvolit variantu 2.
Dojde tak k situaci, kdy bude umožněno osobám povinným k dani, včetně obcí, při registraci uplatnit nárok na odpočet daně také v případě, kdy pořizovaný dlouhodobý majetek do stavu způsobilého k užívání až poté, co se stane plátcem za zachování ostatních podmínek uvedených v současném znění ustanovení § 79 odst. 2 zákona o dani z přidané hodnoty, které nebudou touto změnou dotčeny.
3.6 Implementace doporučené varianty a vynucování
Realizace bude provedena zákonem, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Vynucování navrhovaného opatření bude probíhat především podle standardního režimu obsaženého v zákoně o dani z přidané hodnoty a subsidiárně podle daňového řádu.
3.7 Přezkum účinnosti regulace
Účinnost navrhovaného opatření bude v praxi ověřována v rámci standardních činností správce daně.
3.8 Konzultace a zdroje dat
V rámci přípravy věcného řešení proběhly konzultace se zástupci Generálního finančního ředitelství, zástupci Komory daňových poradců a zástupci Svazu měst a obcí České republiky.
3.9 Kontakt na zpracovatele RIA
Ing. Dagmar Hejduková
Ministerstvo financí, odbor Nepřímé a majetkové daně
tel.: +420 257 044 259, e-mail: Dagmar.Hejdukova@mfcr.cz
4 Zrušení specifické úpravy majetku vytvořeného vlastní činností
4.1 Důvod předložení a cíle
4.1.1 Název
Zrušení specifické úpravy majetku vytvořeného vlastní činností.
4.1.2 Definice problému
Koncept majetku vytvořeného vlastní činností a související pravidla pro uplatňování daně z přidané hodnoty, včetně nároku na odpočet daně na vstupu, jsou harmonizovaným konceptem unijního práva. Je na volbě členského státu, zda tato pravidla bude používat, nicméně, jsou-li zavedena, musí být prováděna v souladu se směrnicí o dani z přidané hodnoty a ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie.
Ministerstvo financí vydalo v této souvislosti dne 14. 3. 2011 informaci týkající se Změny
v pravidlech pro uplatňování nároku na odpočet daně od 1. 4. 2011 (Informace o změnách
v pravidlech pro uplatňování nároku na odpočet daně). Ačkoli základní principy a postupy, které jsou k této problematice uvedeny v Informaci Ministerstva financí stále relevantní, některé z detailů již v současné době neplatí, a to buď v důsledku změn v nastavení pravidel při novelizaci dotčených ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty, nebo v důsledku judikatury Soudního dvora Evropské unie. V souvislosti s dopady judikatury Soudního dvora Evropské unie je potřeba konstatovat, že výklad, který byl v Informaci Ministerstva financí uveden na příkladu stavby formou tzv. „na klíč“, byl prolomen zejména v důsledku výše uvedeného rozsudku Soudního dvora Evropské unie z 10. 9. 2014 ve věci Gemeenteʼs-Hertogenbosch, C-92/13. Samotný Soudní dvůr Evropské unie v daném případu účel tohoto ustanovení komentoval tak, že slouží k „odstranění veškeré nerovnosti v oblasti DPH mezi osobami povinnými k dani, které nabyly majetek u jiné osoby povinné k dani, a těmi, které jej nabyly v rámci podnikání“. Toto ustanovení má tak bránit narušení hospodářské soutěže, jinými slovy má za cíl narovnání hospodářské soutěže.
Interpretace Soudního dvora Evropské unie je koncepčně odlišná a výrazně širší. Ve světle této judikatury není relevantní, zda stavba byla vybudována jedním dodavatelem formou „na klíč“, či zda se na její výstavbě podílelo více dodavatelů. Z citovaného rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie lze vyvodit závěr, že vybudování stavby třetí osobou s využitím pozemku, který poskytnul plátce, má pro daného plátce povahu majetku vytvořeného vlastní činností. Nicméně aplikace pravidel majetku vytvořeného vlastní činností na jakoukoli výstavbu na pozemku, který je v okamžiku výstavby již majetkem plátce (v obou situacích posuzovaných Soudního dvora Evropské unie se jednalo o výstavbu na pozemcích v majetku obce), bez zohlednění způsobu nabytí tohoto pozemku, nelze považovat za správnou.
Problematikou daně z přidané hodnoty u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností se zabýval i Nejvyšší správní soud, kdy správnost takového závěru potvrdil rovněž ve svém rozsudku ze dne 6. září 2021, č. j. 2 Afs 232/2020 -70 ve věci Oblastní nemocnice Kolín. Nejvyšší správní soud vyhodnotil v rámci tohoto rozhodnutí, že pojem majetek vytvořený vlastní činností je nutné vykládat eurokonformně a pod pojem „vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil“ je nezbytné zahrnout také případy, kdy se jedná o výstavbu „na klíč“ a objednatel pouze poskytl pro výstavbu pozemek. Ve stejné pozici by byly i případy technického zhodnocení stávajícího majetku. Optikou rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dopadá tento specifický režim na velké množství obcí, příspěvkových organizací a dalších subjektů a tedy i na řadu probíhajících i budoucích investičních projektů.
Zásadním je také skutečnost, že v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie „nově“ vstoupí do základu daně v řadě případů také hodnota pozemku, výstavba bude tedy v tomto případě bezdůvodně „dražší“, neboť při výstavbě nové budovy na vlastním pozemku plátce částka daně z přidané hodnoty vypočtená z hodnoty pozemku zahrnutého do základu daně významně ovlivní financování celého projektu z dotačních prostředků. To zejména u obcí, které vlastní pozemky z různých titulů, znamená, že u nich může nastat i dodanění pozemku, což lze vnímat jako dodatečný náklad pro obce ve srovnání se situací, kdyby docházelo k uplatňování odpočtu daně v částečné výši jen ze stavebních prací. Jinými slovy, zda prospěch z uplatňování plných odpočtů daně v průběhu výstavby, není negativně vyvážen při uvedení majetku do užívání zdaněním i pozemku. Každý jednotlivý případ se však musí posuzovat individuálně, nicméně neexistuje moc variant, kdy postup v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie bude pro obce a jim podobné organizace výhodný, pokud tyto projekty budou realizovány na vlastních pozemcích atd. V důsledku aktualizace výkladu dojde ke zvýšení administrativní zátěže. Plátce si bude povinen opatřovat znalecké posudky vlastního majetku, na kterém plánuje investiční výstavbu, a těmto cenám pečlivě přizpůsobovat rozsah a způsob financování, podřídit jim žádosti o dotace a jejich proúčtování.
Pokud byl tento specifický režim doposud používán v poměrně malém rozsahu, tak aplikací tohoto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, dojde k významnému rozšíření situací, kdy je povinnost použít tento režim. Zásadním a problematickým bude způsob stanovení základu daně při uvedení majetku vytvořeného vlastní činností do stavu způsobilého k užívání. Judikát má velké potenciální dopady na plátce napříč celým neziskovým sektorem. Rozšíření definice majetku vytvořeného vlastní činností o výstavbu tzv. „na klíč“ bude mít důsledky v oblasti financování investic osobami, které nemají nárok na odpočet daně v plné výši, které většinou investice financují plně nebo částečně z dotačních zdrojů.
Za Svaz měst a obcí bylo sděleno, že v praxi vidí, že v aplikaci tohoto režimu se ani za více než 10 let nepodařilo dosáhnout přiměřené míry jistoty správnosti postupu. Výsledkem jsou tak velké rozdíly v postupech uplatňovaných ze strany plátců. Úprava ve světle judikatury Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího správního soudu by nebyla pro plátce výhodou, ale naopak zatěžující.
4.1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Koncept majetku vytvořeného vlastní činností a související pravidla pro uplatňování daně z přidané hodnoty, včetně nároku na odpočet daně na vstupu, jsou harmonizovaným konceptem práva Evropské unie. Je na volbě členského státu, zda tato pravidla bude používat. Nicméně, jsou-li zavedena, musí být prováděna v souladu se směrnicí o dani z přidané hodnoty a ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Právní úprava pravidel uplatňování daně u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností v zákoně o dani z přidané hodnoty je transpozicí čl. 18 písm. a) směrnice o dani z přidané hodnoty.
Judikatura, která danou problematiku řeší a zásadním způsobem určuje závazný výklad tohoto tématu: jedná se zejména o judikaturu Soudního dvora Evropské unie, rozsudky C-299/11 ze dne 8. 11. 2012 Gemeente Vlaardingen (Nizozemsko), C-92/13 ze dne 10. 9. 2014 Gemeente ’s-Hertogenbosch (Nizozemsko) a judikaturu Nejvyššího správního soudu, rozhodnutí 2 Afs 232/2020 – 70 ze dne 6. 9. 2021 ve věci Oblastní nemocnice Kolín.
Specifický režim daně z přidané hodnoty v případě pořizování dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností byl do zákona o dani z přidané hodnoty zakotven zákonem č. 47/2011 Sb. s účinností od 1. 4. 2011, kdy došlo k rozsáhlé změně v oblasti nároků na odpočet daně. Princip tohoto nově zavedeného opatření spočíval v tom, že si plátce v podstatě vytvořený dlouhodobý majetek po jeho uvedení do stavu způsobilého k užívání „sám sobě dodá“ a odstraní se možný negativní dopad různých výší koeficientů v letech, kdy majetek vytvářel. Ministerstvo financí vydalo v této souvislosti příslušnou informaci.
Ačkoli základní principy a postupy, které jsou v této informaci uvedené, jsou stále relevantní, některé z detailů již v současné době neplatí, a to buď v důsledku změn v nastavení pravidel při novelizaci dotčených ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty, nebo v důsledku judikatury Soudního dvora Evropské unie. V souvislosti s dopady judikatury Soudního dvora Evropské unie je potřeba konstatovat, že výklad, který byl v Informaci o změnách v pravidlech pro uplatňování nároku na odpočet daně uveden na příkladu stavby formou tzv. „na klíč“, byl prolomen zejména v důsledku výše uvedeného rozsudku Soudního dvora Evropské unie z 10. 9. 2014 ve věci Gemeenteʼs-Hertogenbosch, C-92/13.
Interpretace Soudního dvora Evropské unie je koncepčně odlišná a výrazně širší. Samotný Soudní dvůr Evropské unie v daném případu účel tohoto ustanovení komentoval tak, že slouží k „odstranění veškeré nerovnosti v oblasti DPH mezi osobami povinnými k dani, které nabyly majetek u jiné osoby povinné k dani, a těmi, které jej nabyly v rámci podnikání“. Toto ustanovení má tak bránit narušení hospodářské soutěže, jinými slovy má za cíl narovnání hospodářské soutěže (nikoliv tedy negativní důsledky různých výší koeficientů v letech, kdy plátce majetek vytvářel, jak bylo uvedeno při zavedení tohoto ustanovení do zákona o dani z přidané hodnoty). Ve světle této judikatury není relevantní, zda stavba byla vybudována jedním dodavatelem formou „na klíč“, či zda se na její výstavbě podílelo více dodavatelů. Z citovaného rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie lze vyvodit závěr, že vybudování stavby třetí osobou s využitím pozemku, který poskytnul plátce, má pro daného plátce povahu majetku vytvořeného vlastní činností. Nicméně aplikace pravidel majetku vytvořeného vlastní činností na jakoukoli výstavbu na pozemku, který je v okamžiku výstavby již majetkem plátce (v obou situacích posuzovaných Soudního dvora Evropské unie se jednalo o výstavbu na pozemcích v majetku obce), bez zohlednění způsobu nabytí tohoto pozemku, nelze považovat za správnou.
Problematikou daně z přidané hodnoty u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností se zabýval i Nejvyšší správní soud, kdy správnost takového závěru potvrdil rovněž ve svém rozsudku ze dne 6. září 2021, č. j. 2 Afs 232/2020-70 ve věci Oblastní nemocnice Kolín. Nejvyšší správní soud potvrdil názor krajského soudu, že pojem majetek vytvořený vlastní činností je nutné vykládat eurokonformně, tj. jedná se o něj i v případě dodávek „na klíč“. Optikou rozhodnutí Nejvyššího správního soudu dopadá tento specifický režim na velké množství obcí, příspěvkových organizací a dalších subjektů a tedy i na řadu probíhajících i budoucích investičních projektů.
Pokud byl tento specifický režim doposud používán v poměrně malém rozsahu, tak aplikací tohoto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, dojde k významnému rozšíření situací, kdy je povinnost použít tento režim. Rozšíření definice majetku vytvořeného vlastní činností o výstavbu tzv. „na klíč“ bude mít důsledky v oblasti financování investic osobami, které nemají nárok na odpočet daně v plné výši, které většinou investice financují plně nebo částečně z dotačních zdrojů.
Zásadním je také skutečnost, že v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie „nově“ vstoupí do základu daně v řadě případů také hodnota pozemku, výstavba bude tedy v tomto případě bezdůvodně „dražší“, neboť při výstavbě nové budovy na vlastním pozemku plátce částka daně z přidané hodnoty vypočtená z hodnoty pozemku zahrnutého do základu daně významně ovlivní financování celého projektu z dotačních prostředků. To zejména u obcí, které vlastní pozemky z různých titulů, znamená, že u nich může nastat i dodanění pozemku, což lze vnímat jako dodatečný náklad pro obce ve srovnání se situací, kdyby docházelo k uplatňování odpočtu daně v částečné výši jen ze stavebních prací. Jinými slovy, zda prospěch z uplatňování plných odpočtů daně v průběhu výstavby, není negativně vyvážen při uvedení majetku do užívání zdaněním i pozemku. Dalším zásadním a problematickým je způsob stanovení základu daně při uvedení majetku vytvořeného vlastní činností do stavu způsobilého k užívání.
Každý jednotlivý případ se však musí posuzovat individuálně, nicméně neexistuje moc variant, kdy postup v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie bude pro obce a jim podobné organizace výhodný, pokud tyto projekty budou realizovány na vlastních pozemcích atd.
4.1.4 Identifikace dotčených subjektů
Osoby povinné k dani
Zrušení tohoto ustanovení v zákoně o dani z přidané hodnoty, tj. vypuštění celého konceptu dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností, se dotkne osob povinných k dani, včetně obcí.
Správce daně
Správcem daně z přidané hodnoty jsou v tomto případě orgány Finanční správy České republiky.
4.1.5 Popis cílového stavu
Cílem je vypuštění celého konceptu dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností ze zákona o dani z přidané hodnoty v souvislosti se změnou k jeho přístupu na základě judikatury Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího správního soudu, neboť očekáváné výhody ze zavedení tohoto institutu do zákona dani z přidané hodnoty v roce 2011 stran veřejnoprávních a obdobných subjektů jsou striktně dle judikatury Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího správního soudu již aktuálně minimální, resp. záporné. Interpretace Soudního dvora Evropské unie je koncepčně odlišná a výrazně širší, kdy vybudování stavby třetí osobou s využitím pozemku, který poskytnul plátce, má pro daného plátce povahu majetku vytvořeného vlastní činností. Důvodem tohoto kroku je rovněž nejednoznačnost vymezení rozsahu případů, na které se tento zvláštní postup vztahuje, kdy (a tím pádem) je uplatňování těchto pravidel v praxi nepřiměřeně zatěžující, komplikované a má negativní dopad nejen pro obce a příspěvkové organizace, ale i pro kraje, neziskové organizace (např. školy), zdravotnická zařízení i všechny, kteří vykazují kombinované/smíšené využití dlouhodobého majetku, tedy i podnikatelské subjekty typu bank, pojišťoven. Jedná se o koncept velmi komplikovaný s celou řadou problematických dopadů. Záměrem je zrušení specifického postupu při zdanění majetku vytvořeného vlastní činností a tím pádem i specifického uplatňování nároku na odpočet daně na vstupu. Nově se tak použije standardní režim, bude se postupovat podle obecné právní úpravy a vycházet z obecných principů zákona o dani z přidané hodnoty, mimo jiné dojde
k uplatňování odpočtu daně v částečné výši jen ze stavebních prací.
4.1.6 Zhodnocení rizika
V případě, že nedojde k vypuštění celého konceptu dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností ze zákona o dani z přidané hodnoty, výhody ze zavedení tohoto institutu do zákona dani z přidané hodnoty v roce 2011 stran veřejnoprávních a obdobných subjektů budou již v souvislosti s judikaturou aktuálně minimální, resp. záporné. Úprava ve světle judikatury Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího správního soudu by nebyla pro plátce výhodou, ale naopak zatěžující. Uplatňování těchto pravidel v praxi by bylo nepřiměřeně zatěžující, komplikované a mělo by negativní dopad nejen pro obce a příspěvkové organizace, ale i pro kraje, neziskové organizace (např. školy), zdravotnická zařízení i všechny, kteří vykazují kombinované/smíšené využití dlouhodobého majetku. Výstavba by byla bezdůvodně „dražší“, neboť při výstavbě nové budovy na vlastním pozemku plátce by částka daně z přidané hodnoty vypočtená z hodnoty pozemku zahrnutého do základu daně významně ovlivnila financování celého projektu z dotačních prostředků.
4.2 Návrh variant řešení
Varianta 0 – Zachování současného stavu
Varianta 0 vychází ze současné právní úpravy, tedy zachování konceptu majetku vytvořeného vlastní činností. V podrobnostech se odkazuje na popis výše.
Varianta 1 – Zrušení specifického postupu při zdanění majetku vytvořeného vlastní činností
Tato varianta počítá se zrušením specifického postupu při zdanění majetku vytvořeného vlastní činností v zákoně o dani z přidané hodnoty, kdy je zpochybněna potřeba této úpravy v zákoně o dani z přidané hodnoty, neboť očekáváné výhody ze zavedení tohoto institutu do zákona o dani z přidané hodnoty v roce 2011 stran veřejnoprávních a obdobných subjektů jsou striktně dle judikatury Soudního dvora Evropské unie již aktuálně minimální, resp. záporné. Úprava ve světle judikatury Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího správního soudu by nebyla pro plátce výhodou, ale naopak zatěžující. V souvislosti se změnou k jeho přístupu na základě judikatury Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího správního soudu a pro jeho komplikovanost je žádoucí jej v zákoně zrušit. Vypuštění této právní úpravy bude mít za důsledek eliminaci nejednoznačnosti vymezení rozsahu případů, na které se tento zvláštní postup vztahuje. Bude dosažena přiměřená míra jistoty správnosti postupu. Nově se tak použije standardní režim, bude se postupovat podle obecné právní úpravy a vycházet z obecných principů zákona o dani z přidané hodnoty, mimo jiné dojde k uplatňování odpočtu daně v částečné výši jen ze stavebních prací. Tento návrh byl podpořen i Svazem měst a obcí.
4.2.1 Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Vzhledem k tomu, že se žádná z navrhovaných variant nedá vyloučit pro její nerealizovatelnost, budou všechny navržené varianty dále analyzovány.
4.3 Vyhodnocení nákladů a přínosů
4.3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
Jako hlavní hodnotící kritéria byla identifikována:
· harmonizace české a unijní úpravy,
· dopad na podnikatelské prostředí.
Dále pak z analýzy rizik vyplynulo kritérium:
· vymezení pojmu „majetek vytvořený vlastní činností“,
· financování investic.
4.3.2 Náklady
N1. Vymezení pojmu „majetek vytvořený vlastní činností“
Ze tří podmínek pro aplikaci tohoto specifického režimu je nejproblémovější určení, zda se u pořizovaného majetku jedná o majetek vytvořený vlastní činností či ne, kdy je splněno, že je dlouhodobý majetek pořizován vlastní činností, kdy základní charakteristiku tohoto majetku podává ustanovení § 4 odst. 4 písm. e) zákona o dani z přidané hodnoty. Toto ustanovení referuje na dlouhodobý majetek, kterým se však rozumí jednak hmotný majetek podle zákona upravujícího daně z příjmů a dále pozemek, který je dlouhodobým hmotným majetkem podle právních předpisů upravujících účetnictví. V zásadě se jedná o dva samostatné majetky, a proto by se mělo samostatně posuzovat, zda se jedná o majetek vytvořený vlastní činností zvlášť pro pozemek a zvlášť pro stavbu.
Metodický pokyn daňové správy uvádí, že v případě výstavby budovy tzv. „na klíč“ se
o majetek vytvořený vlastní činností nejedná. Interpretace Soudního dvora Evropské unie je koncepčně odlišná a výrazně širší, kdy vybudování stavby třetí osobou s využitím pozemku, který poskytnul plátce, má pro daného plátce povahu majetku vytvořeného vlastní činností (viz rozsudek ve věci Gemeenteʼs-Hertogenbosch, C-92/13).
Problematikou daně z přidané hodnoty u dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností se zabýval i Nejvyšší správní soud, kdy správnost takového závěru potvrdil rovněž ve svém rozsudku ze dne 6. září 2021, č. j. 2 Afs 232/2020 -70 ve věci Oblastní nemocnice Kolín, kdy v rámci svého rozhodnutí vyhodnotil, že pod pojem „vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil“ je nezbytné zahrnout také případy, kdy se jedná o výstavbu „na klíč“ a objednatel pouze poskytl pro výstavbu pozemek. Neakceptoval argument daňové správy, že český zákon implementuje příslušná unijní pravidla úžeji (jedná se o volitelné tzv. „may provision“).
Nově je tak majetkem vytvořeným vlastní činností i stavba „na klíč“. U nákladných investic, kterými budovy obvykle jsou, může vést rozhodnutí, zda se jedná o majetek vytvořený vlastní činností (nebo nikoli) k materiálním rozdílům v daňové povinnosti.
N2. Financování investic
Rozšíření definice majetku vytvořeného vlastní činností o výstavbu tzv. „na klíč“ bude mít negativní důsledky v oblasti financování investic osobami, které nemají nárok na odpočet daně v plné výši, které většinou investice financují plně nebo částečně z dotačních zdrojů.
Zásadním je skutečnost, že v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie „nově“ vstoupí do základu daně v řadě případů také hodnota pozemku. V důsledku aktualizace výkladu dojde ke zvýšení administrativní zátěže. Plátce si bude povinen opatřovat znalecké posudky vlastního majetku, na kterém plánuje investiční výstavbu, a těmto cenám pečlivě přizpůsobovat rozsah a způsob financování, podřídit jim žádosti o dotace a jejich proúčtování. Při výstavbě nové budovy na vlastním pozemku plátce částka daně z přidané hodnoty vypočtená z hodnoty pozemku zahrnutého do základu daně významně ovlivní financování celého projektu z dotačních prostředků.
Závěry Nejvyššího správního soudu by měly pro mnohé vlastníky nemovitostí významný negativní dopad. Vzhledem k desetileté lhůtě pro úpravu nárokovaných odpočtů daně z přidané hodnoty u nemovitých věcí by vznikly finanční důsledky i pro starší projekty.
Právní úprava dopadne převážně na velké množství obcí i příspěvkových organizací, krajů. To zejména u obcí, které vlastní pozemky z různých titulů, znamená, že u nich může nastat i dodanění pozemku, což lze vnímat jako dodatečný náklad pro obce ve srovnání se situací, kdyby docházelo k uplatňování odpočtu daně v částečné výši jen ze stavebních prací.
4.3.3 Přínosy
P1. Harmonizace české a unijní úpravy
V rámci tohoto kritéria se bude posuzovat soulad právní úpravy s unijním právem. V tomto konkrétním případě, zda koncept majetku vytvořeného vlastní činností a související pravidla pro uplatňování daně z přidané hodnoty, včetně nároku na odpočet daně na vstupu, jsou v souladu s unijním právem a ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie, či nikoli. A zda zrušení tohoto konceptu je v souladu s unijním právem.
P2. Dopad na podnikatelské prostředí
Kritérium vyjadřuje, jaký vliv má daná varianta na podnikatelské prostředí, jeho aktivity, úspěch na trhu a administrativní zátěž.
4.4 Vyhodnocení variant
4.4.1 Varianta 0 – Zachování současného stavu
P1. Harmonizace české a unijní úpravy
Tato varianta není v souladu s unijním právem a judikaturou Soudního dvora Evropské unie, resp, judikaturou Nejvyššího správního soudu. Český zákon o dani z přidané hodnoty implementuje příslušná unijní pravidla úžeji (jedná se o volitelné tzv. „may provision“). Úprava ve světle judikatury Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího správního soudu by nebyla pro plátce výhodou, ale naopak zatěžující.
P2. Dopad na podnikatelské prostředí
Při zachování stávajícího stavu a vzhledem k tomu, že se jedná o fakultativní ustanovení pro obce, kdy v souladu s judikaturou je povinnost toto ustanovení použít (tj. nejedná se o práva daňového subjektu), uplatňování těchto pravidel v praxi zůstane nepřiměřeně zatěžující, komplikované s negativním dopadem pro obce. Závěry Nejvyššího správního soudu by mohly mít pro mnohé vlastníky nemovitostí významný negativní dopad. V důsledku aktualizace výkladu by došlo ke zvýšení administrativní zátěže. Plátce si bude povinen opatřovat znalecké posudky vlastního majetku, na kterém plánuje investiční výstavbu, a těmto cenám pečlivě přizpůsobovat rozsah a způsob financování, podřídit jim žádosti o dotace a jejich proúčtování. Vzhledem k desetileté lhůtě pro úpravu nárokovaných odpočtů daně z přidané hodnoty u nemovitých věcí by vznikly důsledky i pro starší projekty. Za Svaz měst a obcí bylo sděleno, že v praxi vidí, že v aplikaci tohoto režimu se ani za více než 10 let nepodařilo dosáhnout přiměřené míry jistoty správnosti postupu. Výsledkem jsou tak velké rozdíly v postupech uplatňovaných ze strany plátců.
N1. Vymezení pojmu „majetek vytvořený vlastní činností“
I nadále by existoval problém s určením, zda se u pořizovaného majetku jedná o majetek vytvořený vlastní činností či ne. Z plošného praktikování výkladu v duchu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 232/2020-70, lze dovodit, že prakticky všechny stavby veřejné infrastruktury budou v režimu „pořízení majetku vlastní činnosti“ s výrazným časovým posunem inkasa daně z přidané hodnoty státu.
N2. Financování investic
Rozšíření definice majetku vytvořeného vlastní činností o výstavbu tzv. „na klíč“ bude mít důsledky v oblasti financování investic osobami, které nemají nárok na odpočet daně v plné výši, které většinou investice financují plně nebo částečně z dotačních zdrojů.
Zásadním je skutečnost, že v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie „nově“ vstoupí do základu daně v řadě případů také hodnota pozemku. V důsledku aktualizace výkladu dojde ke zvýšení administrativní zátěže. Plátce si bude povinen opatřovat znalecké posudky vlastního majetku, na kterém plánuje investiční výstavbu, a těmto cenám pečlivě přizpůsobovat rrozsah a způsob financování, podřídit jim žádosti o dotace a jejich proúčtování. Při výstavbě nové budovy na vlastním pozemku plátce částka daně z přidané hodnoty vypočtená z hodnoty pozemku zahrnutého do základu daně významně ovlivní financování celého projektu z dotačních prostředků.
4.4.2 Varianta 1 – Zrušení specifického postupu při zdanění majetku vytvořeného vlastní činností
P1. Harmonizace české a unijní úpravy
Navrhované řešení je v souladu s unijním právem a aktuální judikaturou, kdy je na volbě členského státu, zda tato pravidla bude používat.
P2. Dopad na podnikatelské prostředí
Zrušení této specifické úpravy obecně dopadne na všechny plátce. Tato varianta bude mít pozitivní dopad převážně na velké množství obcí i příspěvkových organizací, krajů a neziskových organizací (např. škol a zdravotnických zařízení), ale dotkne se i všech, kteří vykazují kombinované/smíšené využití dlouhodobého majetku, tedy i „podnikatelských subjektů“ typu bank, pojišťoven. Očekává se pozitivní dopad zejména na územní samosprávné celky, a to z toho důvodu, že pokud by ke zrušení této úpravy nedošlo, zejména u obcí, které vlastní pozemky z různých titulů, by to znamenalo, že u nich může nastat i dodanění pozemku, což je vnímáno jako dodatečný náklad pro obce ve srovnání se situací, kdyby docházelo
k uplatňování odpočtu daně v částečné výši jen ze stavebních prací. Neexistuje moc variant, kdy postup v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie bude pro obce a jim podobné organizace výhodný, pokud tyto projekty budou realizovány na vlastních pozemcích. Rovněž nedojde ke zvýšení administrativní zátěže. Plátce si nebude muset opatřovat znalecké posudky vlastního majetku, na kterém plánuje investiční výstavbu, a těmto cenám pečlivě přizpůsobovat rozsah a způsob financování, podřídit jim žádosti o dotace a jejich proúčtování.
N1. Vymezení pojmu „majetek vytvořený vlastní činností“
Zrušením této specifické úpravy nebude nadále nutné vymezovat situace, kdy je splněno, že je dlouhodobý majetek pořizován vlastní činností, resp. specifikovat, co vše zahrnuje pojem „vyrobil, postavil nebo jinak vytvořil“. Tato podmínka je nejproblémovější.
N2. Financování investic
Nedojde ke zvýšení administrativní zátěže. Plátce si nebude muset opatřovat znalecké posudky vlastního majetku, na kterém plánuje investiční výstavbu, a těmto cenám pak pečlivě přizpůsobovat rozsah a způsob financování. Nebude významně ovlivněno financování celého projektu z dotačních prostředků. Nově se použije standardní režim, bude se postupovat podle obecné právní úpravy a vycházet z obecných principů zákona o dani z přidané hodnoty, mimo jiné dojde k uplatňování odpočtu daně v částečné výši jen ze stavebních prací.
4.5 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v kapitole 4.4. Nejde o snahu kvantifikovat kvalitativní hodnocení variant podle jednotlivých kritérií, ale zpřehlednit vyhodnocení variant. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi nejlepší (číslo 1), nejhorší (číslo 2).
Tabulka č. 4 - Vyhodnocení navržených variant
P1
P2
N1
N2
V0
2
2
2
2
V1
1
1
1
1-2
S ohledem na vyhodnocení variant byla k realizaci zvolena varianta 1. Tato varianta bude mít pozitivní dopad převážně na velké množství obcí i příspěvkových organizací, krajů a neziskových organizací (např. škol a zdravotnických zařízení) i všech, kteří vykazují kombinované/smíšené využití dlouhodobého majetku, tedy i „podnikatelských subjektů“ typu bank, pojišťoven. Nezpůsobí zvýšení administrativní zátěže. Zrušením aplikace tohoto režimu se dosáhne přiměřené míry jistoty správnosti postupu. Nebude mít negativní důsledky v oblasti financování investic osobami, které nemají nárok na odpočet daně v plné výši, které většinou investice financují plně nebo částečně z dotačních zdrojů (nebude významně ovlivněno financování celého projektu z dotačních prostředků). Nově se použije standardní režim, bude se postupovat podle obecné právní úpravy a vycházet z obecných principů zákona o dani z přidané hodnoty, mimo jiné dojde k uplatňování odpočtu daně v částečné výši jen ze stavebních prací.
4.6 Implementace doporučené varianty a vynucování
Realizace bude provedena zákonem, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
Vynucování navrhovaného opatření bude probíhat především podle standardního režimu obsaženého v zákoně o dani z přidané hodnoty a subsidiárně podle daňového řádu.
4.7 Přezkum účinnosti regulace
Účinnost navrhovaného opatření bude v praxi ověřována v rámci standardních činností správce daně.
4.8 Konzultace a zdroje dat
V rámci přípravy věcného řešení proběhly konzultace se zástupci Generálního finančního ředitelství, zástupci Komory daňových poradců a zástupci Svazu měst a obcí České republiky.
4.9 Kontakt na zpracovatele RIA
Ing. Dagmar Hejduková
Ministerstvo financí, odbor Nepřímé a majetkové daně
tel.: +420 257 044 259, e-mail: Dagmar.Hejdukova@mfcr.cz