Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                V.

Platné znění vybraných ustanovení zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:


§ 1

(1) Zřizuje se Státní pozemkový úřad jako správní úřad s celostátní působností.

(2) Státní pozemkový úřad je organizační složkou státu a účetní jednotkou.

(3) Sídlem Státního pozemkového úřadu je Praha.

(4) Státní pozemkový úřad je podřízen Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“).

(5) Státní pozemkový úřad vykonává působnost podle
a) tohoto zákona,
b) zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi,
c) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů,
d) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a
e) zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

(6) Státní pozemkový úřad zajišťuje činnosti související s aktualizací a vedením celostátní databáze bonitovaných půdně ekologických jednotek; správu této databáze zajišťuje ministerstvo.

(7) Státní pozemkový úřad je editorem údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Bonitované půdně ekologické jednotky jsou v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedeny jako účelové územní prvky. O bonitovaných půdně ekologických jednotkách se v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedou
a) identifikační údaje, kterými jsou kód územního prvku a kód bonitované půdně ekologické jednotky,
b) lokalizační údaje a
c) údaje o vazbách na ostatní územní prvky.

(8) Státní pozemkový úřad zajišťuje činnosti související s monitoringem eroze zemědělské půdy.

§ 2

(1) Státní pozemkový úřad je tvořen ústředím Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústředí“) a krajskými pozemkovými úřady, které vykonávají činnost v rámci vyšších územních samosprávných celků1) (dále jen „krajský pozemkový úřad“).

(2) V čele Státního pozemkového úřadu je ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústřední ředitel“); jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Ústřední ředitel je současně ředitelem ústředí.

(3) Krajský pozemkový úřad řídí jeho ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě.

(4) Jako orgán prvního stupně rozhoduje ve správním řízení krajský pozemkový úřad jakožto vnitřní organizační jednotka Státního pozemkového úřadu podle územní působnosti; o odvolání proti jeho rozhodnutí rozhoduje ústředí, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak2).

(5) Ústředí rozhoduje jako orgán prvního stupně ve správním řízení vedeném podle § 3 odst. 3 a 5. O odvolání proti jeho rozhodnutí rozhoduje ministerstvo.

(6) Státní pozemkový úřad zřizuje pro výkon své působnosti ve znění pozdějších předpisů, pobočky krajských pozemkových úřadů, jejichž územní působnost odpovídá území jednoho nebo více okresů1). Tyto pobočky rozhodují v řízení o pozemkových úpravách podle zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako orgány prvního stupně, jsou-li pro dané území zřízeny. O odvolání proti rozhodnutí pobočky rozhoduje ústředí.

§ 3

(1) Státní pozemkový úřad vytváří a spravuje rezervu státních pozemků (dále jen „rezerva“), která zahrnuje pozemky, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, a která slouží k
a) výkonu působnosti Státního pozemkového úřadu a
b) uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou.

(2) Vytvoření a zachování potřebného rozsahu a složení rezervy podle odstavce 1 zajišťuje Státní pozemkový úřad zejména směnou a koupí. Celková výměra části rezervy podle odstavce 1 písm. a) nesmí klesnout pod 50 000 ha. Směna a koupě pozemků se uskutečňují nejvýše za cenu obvyklou38).

(3) Je-li pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. a) potřebný k uskutečnění vládou schváleného rozvojového programu státu, převede jej Státní pozemkový úřad rozhodnutím vydávaným z moci úřední do rezervy podle odstavce 1 písm. b) a do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis poznámky o zařazení převedeného pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b).

(4) Má-li být pozemek vedený v rezervě podle odstavce 1 písm. b) využit k uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou, Státní pozemkový úřad na základě pravomocného rozhodnutí o umístění stavby, kterým je takový pozemek dotčen, popřípadě na základě územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle stavebního zákona nahrazeno, bezúplatně převede příslušnost hospodaření k tomuto pozemku nebo jeho nezbytné oddělené části v podobě parcely ve prospěch ústředního správního úřadu, pro který byla tato rezerva vytvořena, nebo s jeho písemným souhlasem na jím zřízenou příspěvkovou organizaci, založený státní podnik nebo jemu podřízenou organizační složku státu. Státní pozemkový úřad podá do 15 pracovních dnů od data převedení příslušnosti hospodaření podle věty první u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis změny příslušnosti hospodaření společně s návrhem na výmaz poznámky o zařazení pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b), ve kterém potvrdí, že důvody pro vyznačení této poznámky pominuly.

(5) Státní pozemkový úřad převede rozhodnutím vydávaným z moci úřední pozemek z rezervy podle odstavce 1 písm. b) do rezervy podle odstavce 1 písm. a) a do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na výmaz poznámky o zařazení převedeného pozemku nebo jeho oddělené části v podobě parcely do rezervy podle odstavce 1 písm. b), jestliže
a) nebyl zcela nebo zčásti využit při uskutečnění příslušného rozvojového programu státu schváleného vládou,
b) zanikl účel jeho zařazení v rezervě podle odstavce 1 písm. b), nebo
c) v rámci uskutečnění rozvojového programu státu schváleného vládou bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o umístění stavby anebo byl vydán územní souhlas nebo byla uzavřena veřejnoprávní smlouva, jimiž může být rozhodnutí o umístění stavby podle stavebního zákona nahrazeno, ze kterých je zřejmé, že pozemek z rezervy podle odstavce 1 písm. b) nebude tímto rozvojovým programem dotčen.

(6) Pokud bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle odstavce 3 a před jeho skončením požádala o převod zemědělského pozemku osoba podle § 7, 10, 10a nebo 10b nebo 10a, má zařazení pozemků do rezervy podle odstavce 1 písm. b) přednost před uspokojením žadatelů, i když splnili podmínky pro převod.

§ 4

(1) Státní pozemkový úřad je příslušný hospodařit též s nemovitostmi, které byly podle jiného právního předpisu4) ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve správě Pozemkového fondu České republiky. Dále je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit s majetkem nabytým v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upravující nakládání s majetkem státu ve prospěch jiných osob, se na tyto nemovitosti vztahují jen tehdy, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis5) nestanoví jinak.

(2) Státní pozemkový úřad je dále příslušný hospodařit se stavbami využívanými k vodohospodářským melioracím pozemků a souvisejícím vodním dílům ve vlastnictví státu, které ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona spravoval Pozemkový fond České republiky; pokud Pozemkový fond České republiky ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona stavby k vodohospodářským melioracím pozemků a související vodní díla ve vlastnictví státu nespravoval, je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit s těmito stavbami a vodními díly dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Státní pozemkový úřad pořizuje výstavbou nebo nabytím do majetku státu hlavní závlahová zařízení, hlavní odvodňovací zařízení a stavby k ochraně pozemků před erozní činností vody. S majetkem státu podle věty první je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit.

(4) Státní pozemkový úřad může nemovité věci, s nimiž je příslušný hospodařit, přenechat do užívání nebo požívání jiným osobám. Jde-li o nemovité věci podle § 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo o pozemky určené k realizaci společných zařízení podle zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 27 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se nepoužije. Jedná-li se o zemědělské pozemky v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu, vycházejí uživatelské vztahy k těmto pozemkům, zejména nájemné, z podmínek a omezení pro jejich nájemce při jejich požívání vyplývajících zejména z působnosti Státního pozemkového úřadu podle tohoto zákona. Roční nájemné za požívání pozemků v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, činí 2,2 % z ceny pozemku25), pokud se Státní pozemkový úřad s nájemcem nedohodnou jinak. Výši ročního nájemného za požívání pozemků v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, stanoví včetně výrobních oblastí Ministerstvo zemědělství vyhláškou.

(5) Členem honebního společenstva se nestává stát s honebními pozemky, se kterými je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad, a to ani v případě honebních pozemků, kde je příslušný hospodařit se spoluvlastnickým podílem. Honební pozemky podle věty první získávají postavení přičleněných pozemků uznané společenstevní honitby39).

§ 5

S majetkem státu nebo majetkovými účastmi státu, vybranými k privatizaci podle § 5 zákona č․ 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se nakládá pouze podle zákona č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tohoto zákona, zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 

§ 6

(1) Podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby
a) zemědělské pozemky6), na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu7) a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto,
b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury8) nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků
1. převáděných na obce nebo kraje podle § 3 odst. 2, § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2,
2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo
4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury8);
v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav,
d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu10),
e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech11),
f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu12),
g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo
h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b).,
i) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. a) nabyté směnou nebo koupí podle § 3 odst. 2 pro potřeby pozemkových úprav, nebo
j) zemědělské pozemky určené pro dopravní, vodní nebo energetickou infrastrukturu nebo strategické investiční stavby podle příloh č. 1 až 3 k zákonu č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.

(2) Na žádost Státního pozemkového úřadu sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zdali pozemky, které mají být převedeny podle tohoto zákona, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny. Při převodu zastavěných pozemků se sdělení v případech podle odstavce 1 písm. c), e) a f) nevyžaduje.
(2) Na žádost Státního pozemkového úřadu sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zda pozemky, které mají být převedeny podle tohoto zákona, podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny. V případě zjištění rozporu mezi skutečnostmi sdělenými podle věty první Státní pozemkový úřad ověří převoditelnost pozemku vlastní činností, a to za předpokladu, že lze skutečnost zjistit z veřejně dostupných zdrojů.  Při převodu zastavěných pozemků se sdělení v případech podle odstavce 1 písm. c), e) a f) nevyžaduje.

(3) Zemědělské pozemky uvedené v odstavci 1 lze podle tohoto zákona převádět, pominou-li důvody, které brání převodu nebo není-li převodci doručeno ve lhůtě stanovené podle odstavce 2 sdělení příslušného orgánu, s výjimkou případů podle odstavce 1 písm. a) a f).

Bezúplatný převod pozemku

§ 7

(1) Státní pozemkový úřad bezúplatně převede zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, na základě písemné žádosti obce, v jejímž katastrálním území se nacházejí, do jejího vlastnictví za předpokladu, že tomu nebrání práva třetích osob, a to jde-li o pozemky
a) v zastavěném území8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
b) v zastavitelné ploše8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
c) určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
d) zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví obce,
e) v zastavěném území8) nebo v zastavitelné ploše8) určené územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci veřejné zeleně nebo zeleně, k realizaci veřejně prospěšných opatření nebo ke zřízení nebo rozšíření veřejného pohřebiště anebo již k těmto účelům využité,.
f) nacházejí-li se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona na území třetích zón národních parků a jsou-li v zastavěném území8) nebo zastavitelné ploše8); písemnou žádost týkající se bezúplatného převodu těchto typů pozemků lze podat nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví bezúplatně převede
a) silniční pozemky15) pod místními komunikacemi nebo pozemky pod účelovými komunikacemi, s nimiž je příslušný hospodařit, pokud tato obec uvedené komunikace vlastní,
b) silniční pomocné pozemky16) a pozemky tvořící silniční ochranné pásmo17) související se silničními pozemky podle písmene a), s nimiž je příslušný hospodařit.
b) pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu místní komunikace nebo účelové komunikace podle písmene a), který slouží účelům ochrany a údržby místní komunikace nebo účelové komunikace podle písmene a), s nímž je příslušný hospodařit, a pokud se komunikace nachází v zastavěném území obce,
c) pozemky tvořící silniční ochranné pásmo17) související s místní komunikací podle písmene a), s nimiž je příslušný hospodařit.

(3) Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví bezúplatně převede, pokud takovému převodu nebrání práva třetích osob a pokud o převedení těchto pozemků nepožádala obec, zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit,
a) v zastavěném území8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
b) v zastavitelné ploše8), jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
c) určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou,
d) zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví kraje,
e) v zastavěném území8) nebo v zastavitelné ploše8) určené územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité.

(4) Státní pozemkový úřad na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví bezúplatně převede
a) silniční pozemky15) pod silnicemi II. a III. třídy, s nimiž je příslušný hospodařit, pokud tento kraj uvedené silnice vlastní,
b) silniční pomocné pozemky16) a pozemky tvořící silniční ochranné pásmo17) související se silničními pozemky podle písmene a), s nimiž je příslušný hospodařit.

(5) V případě, že je pozemní komunikací zastavěna pouze část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí v podobě parcely, převede se tato část určená geometrickým plánem s tím, že náklady na vyhotovení geometrického plánu na rozdělení pozemku hradí v případě odstavce 2 obec a v případě odstavce 4 kraj.

§ 8

(1) V případě změny územně plánovací dokumentace, která by v rámci hlavního funkčního využití plochy neumožnila naplnění účelu převodu pozemku podle § 7, či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce, kterým by zamýšlená stavba nebyla stavbou veřejně prospěšnou nebo stavbou pro bydlení, je obec povinna zemědělský pozemek převést zpět za stejných podmínek, za jakých byl na obec převeden, a to ve lhůtě do 90 dnů od nabytí právní moci změny územního plánu nebo změny regulačního plánu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět, protože bude ve vlastnictví třetí osoby, je obec povinna ve stejné lhůtě poskytnout Státnímu pozemkovému úřadu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisu zákona o oceňování majetku18) platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek obci převeden, a podle současného způsobu využití pozemku. Totéž platí i v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce podle § 7 odst. 1 písm. e) a pozemek byl využit jinak než k realizaci veřejné zeleně nebo zeleně, k realizaci veřejně prospěšných opatření nebo ke zřízení nebo rozšíření veřejného pohřebiště.

(2) V případě změny územně plánovací dokumentace, která by v rámci hlavního funkčního využití plochy neumožnila naplnění účelu převodu pozemku podle § 7, či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví kraje podle § 7 odst. 3 písm. a), b) nebo c), kterým by zamýšlená stavba nebyla veřejně prospěšnou stavbou, je kraj povinen zemědělský pozemek převést zpět za stejných podmínek, za jakých byl na kraj převeden, a to ve lhůtě do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti změny územního plánu nebo změny regulačního plánu nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět, protože je ve vlastnictví třetí osoby, je kraj povinen ve stejné lhůtě poskytnout Státnímu pozemkovému úřadu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisu zákona o oceňování majetku18) platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek kraji převeden, a podle současného způsobu využití pozemku.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí i v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví kraje podle § 7 odst. 3 písm. e) a pozemek byl využit jinak než k realizaci veřejné zeleně nebo k realizaci veřejně prospěšných opatření.

(4) V případě zrušení školy nebo školského zařízení zřízeného krajem je kraj povinen přednostně nabídnout Státnímu pozemkovému úřadu nemovité věci, které byly obci nebo kraji bezúplatně převedeny Pozemkovým fondem České republiky podle jiného právního předpisu36) za účelem jejich potřebnosti pro činnost školy nebo školského zařízení zřízených tímto krajem a zapsaných do rejstříku škol a školských zařízení podle jiného právního předpisu37).

(5) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 platí po dobu 5 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k zemědělskému pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch obce nebo kraje.

§ 9

Pokud tento zákon nestanoví jinak, lze zemědělské pozemky podle § 10 až 13 převádět pouze na
a) fyzickou osobu, která je občanem
1. České republiky19),
2. jiného členského státu Evropské unie20),
3. státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo
4. Švýcarské konfederace21),
b) právnickou osobu, která je zemědělským podnikatelem v České republice,
b) právnickou osobu, která má sídlo 
1. v České republice,
2. v jiném členském státě Evropské unie20),
3. ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo
4. ve Švýcarské konfederaci21).
c) právnickou osobu, která je zemědělským podnikatelem nebo má obdobné postavení
1. v jiném členském státě Evropské unie20),
2. ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo
3. ve Švýcarské konfederaci21).

§ 10

Převod zemědělského pozemku na žádost obce, kraje, jeho oprávněného uživatele nebo vlastníka stavby, která se na pozemku nachází

(1) Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely nacházející se v jejím katastrálním území,
a) nachází-li se v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, případně koridoru, a je-li pravomocným rozhodnutím o umístění stavby určen k zastavění stavbou ve prospěch této obce a stavebníkem je obec, nebo
b) nachází-li se v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše a podle platného územního plánu v ploše veřejného prostranství podle zákona o obcích.

(2) Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti kraje do jeho vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho nezbytnou oddělenou část v podobě parcely v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše určený pro projekty rozvoje území určených pro průmyslové využití schválené vládou, pokud takovému převodu nebrání práva třetích osob a pokud o převedení tohoto pozemku nepožádala obec.

(3) Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitou věcí,
a) zemědělský pozemek, na němž je tato stavba umístěna, pokud je vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby oprávněným uživatelem tohoto pozemku, nebo
b) zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely sousedící s pozemkem, na němž je tato stavba umístěna, jde-li o pozemek funkčně spojený s touto stavbou a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je jeho oprávněným uživatelem.

(4) Státní pozemkový úřad může vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi stavby, která je nemovitou věcí, převést jiný zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely, pokud jsou s touto stavbou funkčně spojeny a vlastník, popřípadě spoluvlastník stavby je oprávněným uživatelem tohoto pozemku.

(5) Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi pozemku, jehož součástí je stavba, která byla do 31. prosince 2013 samostatnou nemovitostí, sousedící zemědělský pozemek, který je se stavbou funkčně spojen a žadatel je jeho oprávněným uživatelem, nebo oddělenou část takového pozemku v podobě parcely. Státní pozemkový úřad může tomuto vlastníkovi, popřípadě spoluvlastníkovi pozemku převést jiný zemědělský pozemek, který je se stavbou funkčně spojen a žadatel je jeho oprávněným uživatelem, nebo oddělenou část tohoto pozemku v podobě parcely.

§ 10a

Převod zemědělského pozemku na žádost zřizovatele trvalého porostu

(1) Osoba, která s předchozím souhlasem Pozemkového fondu České republiky nebo Státního pozemkového úřadu zřídila na zemědělském pozemku ve vlastnictví státu, k němuž má příslušnost hospodaření Státní pozemkový úřad, trvalý porost nebo k jeho zřízení byla oprávněna před nabytím účinnosti tohoto zákona a tento pozemek s trvalým porostem užívá na základě nájemní smlouvy uzavřené s Pozemkovým fondem České republiky nebo se Státním pozemkovým úřadem na dobu určitou, která není kratší než 5 let, má po dobu trvání nájmu předkupní právo k tomuto zemědělskému pozemku. Předkupní právo vzniká i nájemci, který prokáže, že je právním nástupcem zřizovatele trvalého porostu.

(2) Při převodu pozemku podle odstavce 1 je kupní cenou pozemku cena zjištěná podle cenového předpisu zákona o oceňování majetku18) bez ocenění součástí a příslušenství pozemku, které na své náklady zřídil nájemce nebo jeho právní předchůdce se souhlasem Státního pozemkového úřadu, popřípadě Pozemkového fondu České republiky, nebo na základě pravomocného územního rozhodnutí. Po skončení nájmu nemůže tato osoba požadovat náhradu za součásti a příslušenství převedeného pozemku.

§ 10b

Převod zemědělských pozemků v zahrádkových a chatových osadách

(1) Na základě písemné žádosti oprávněného uživatele pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již před 1. říjnem 1976 nebo zřízených na základě územního rozhodnutí převede Státní pozemkový úřad tento pozemek do vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví této osobě. Do vlastnictví nabyvatele se současně s pozemkem převádějí bezúplatně všechny součásti a příslušenství tohoto pozemku.

(2) Uživatel pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách je oprávněn podat žádost podle odstavce 1 nejpozději do 31. prosince 2018.

§ 10c

Převod zemědělských pozemků při souběhu žádostí

Pokud o převod zemědělského pozemku požádají současně osoby uvedené v § 10 odst. 1 až 5, v § 10a nebo v § 10b, uspokojí se nejprve žadatel podle § 10b a poté postupně žadatel podle § 10 odst. 3 a 4, žadatel podle § 10 odst. 5, žadatel podle § 10a a nakonec obec nebo kraj.

§ 10c

Převod zemědělských pozemků při souběhu žádostí

Pokud o převod zemědělského pozemku požádají současně osoby uvedené v § 7 odst. 1 a 3, § 10 odst. 1 až 5 nebo § 10a, uspokojí se nejprve žadatel podle § 10 odst. 3 a 4 a poté postupně žadatel podle § 10 odst. 5, žadatel podle § 10a a nakonec obec nebo kraj.

§ 10d

Převod stavby a souvisejícího majetku na žádost vlastníka pozemku

Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi pozemku, popřípadě jeho spoluvlastníkovi, stavbu a související majetek, které jsou na jeho pozemku umístěny.

§ 11
zrušen

§ 12

Převod zemědělského pozemku na základě veřejné nabídky

(1) Státní pozemkový úřad může převést zemědělský pozemek, s nímž je příslušný hospodařit, na základě veřejné nabídky, pokud byl třikrát marně nabídnut ve veřejné nabídce podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(2) Státní pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce oznámení o zahájení veřejné nabídky s uvedením údajů o pozemcích podle katastru nemovitostí23), o jejich ceně stanovené podle odstavce 3 spolu s výzvou, aby osoby uvedené v odstavci 4 o nabízené zemědělské pozemky podávaly písemnou žádost ve lhůtě 1 měsíce od zveřejnění. Současně zveřejní na svých internetových stránkách text kupní smlouvy, jejíž obsah je pro převod podle veřejné nabídky závazný a nelze jej během veřejné nabídky měnit. Státní pozemkový úřad může do doby uzavření kupní smlouvy veřejnou nabídku zcela zrušit nebo pozměnit. Oznámení o této skutečnosti zveřejní rovněž na své úřední desce.

(3) Státní pozemkový úřad v oznámení o zahájení veřejné nabídky stanoví cenu zemědělských pozemků podle bonitovaných půdně ekologických jednotek24), nebo nejsou-li zemědělské pozemky bonitovány, podle průměrné ceny pro jednotlivá katastrální území podle jiného právního předpisu25); k takto zjištěné ceně připočte cenu součástí a příslušenství pozemku stanovenou podle zákona o oceňování majetku18). Při stanovení ceny se v obou případech použije cenový předpis platný k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího vyhlášení veřejné nabídky. To neplatí v případě, kdy se zemědělské pozemky nacházejí v zastavitelné nebo zastavěné ploše obce. V takovém případě se zemědělské pozemky převádí za cenu obvyklou.

(4) Během lhůty pro podávání žádostí podle odstavce 2 mohou o nabízené zemědělské pozemky písemně požádat
a)	fyzické nebo právnické osoby, které jsou zemědělskými podnikateli a které prokazatelně provozují zemědělskou výrobu minimálně po dobu 36 měsíců na zemědělských pozemcích o rozloze nejméně 10 ha v katastrálních územích obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí zemědělské pozemky určené k převodu, nebo
b)	fyzické nebo právnické osoby, které jsou zemědělskými podnikateli a které vlastní nejméně 10 ha zemědělské půdy v katastrálních územích obce nebo v katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náležejí zemědělské pozemky určené k převodu, a které prokazatelně provozují na území České republiky zemědělskou výrobu minimálně po dobu 36 měsíců na pozemcích o rozloze nejméně 10 ha.

(5) Pokud ve lhůtě pro podávání žádostí požádá o převod zemědělského pozemku zařazeného do veřejné nabídky některá z osob uvedených v § 10, veřejná nabídka se v příslušné části ruší a Státní pozemkový úřad postupuje podle § 10; jestliže tyto osoby ve lhůtě pro podávání žádostí o převod zemědělského pozemku nepožádají, jejich právo na převod zemědělského pozemku podle § 10 zaniká.

(6) Pokud ve lhůtě pro podávání žádostí požádá o převod zemědělského pozemku zařazeného do veřejné nabídky osoba uvedená v odstavci 4, která má tento pozemek pronajatý od Státního pozemkového úřadu ke dni vyhlášení veřejné nabídky nepřetržitě po dobu 36 měsíců, Státní pozemkový úřad této osobě bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že jí pozemek bude převeden za vyhlášenou kupní cenu na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je povinen nájemce uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3. V případě, že tento nájemce neuzavře kupní smlouvu ve stanovené lhůtě, Státní pozemkový úřad postupuje dále podle odstavce 7.

(7) V ostatních případech, kdy podaly žádost nejméně dvě osoby, Státní pozemkový úřad vyzve tyto osoby, aby v přiměřené lhůtě, kterou jim určí,
a)	nabídly kupní cenu, která nesmí být nižší než cena podle odstavce 3, a
b)	zaplatily na účet Státního pozemkového úřadu kauci ve výši 5 % z ceny pozemku, která byla oznámena při vyhlášení veřejné nabídky, nejméně však 5 000 Kč.

(8) Pokud o převod požádala pouze jedna osoba, Státní pozemkový úřad této osobě bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že jí pozemek bude převeden za vyhlášenou kupní cenu na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je povinen žadatel uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3.

(9) Osobě, která nabídla nejvyšší kupní cenu a zaplatila kauci podle odstavce 7 písm. b), Státní pozemkový úřad bez zbytečného odkladu písemně potvrdí, že její nabídka byla vybrána, zákonné podmínky splněny a pozemek jí bude za nabídnutou cenu převeden na základě kupní smlouvy, jejíž text byl zveřejněn podle odstavce 2 a kterou je osoba povinna uzavřít ve lhůtě, formě a způsobem podle § 16 odst. 3. V případě, že některé osoby nabídly podle odstavce 2 nejvyšší kupní cenu ve stejné výši, vyzve Státní pozemkový úřad tyto osoby k podání nových nabídek s tím, že nově nabízená kupní cena nesmí být nižší než ta, která jimi byla nabídnuta v předchozím případě.

(10) Osoba, která uplatní právo na převod zemědělského pozemku podle odstavce 6, může tímto způsobem nabýt zemědělský pozemek, popřípadě pozemky maximálně do výše 70 % výměry zemědělských pozemků nabídnutých k převodu, u kterých ke dni vyhlášení veřejné nabídky splňuje podmínky podle odstavce 6. Jestliže tato osoba splňuje podmínky podle odstavce 6 pouze k jednomu zemědělskému pozemku, uvedené omezení se neuplatní.

(11) Do požadované doby 36 měsíců pro dobu trvání nájmu podle odstavce 6 se započítává i doba, po kterou byl nájemcem zemědělského pozemku právní předchůdce současného nájemce, nebo doba, po kterou byla nájemcem nebo podnájemcem pozemku fyzická osoba zapsaná v evidenci zemědělského podnikatele, která svůj podnik převedla na příbuzné v řadě přímé, sourozence nebo manžela. Podmínka podle odstavce 6 bude považována za splněnou i v případě, že nájemce měl po stanovenou dobu v nájmu zemědělský pozemek ve vlastnictví státu odpovídající velikosti v katastrálním území obce, do něhož náleží zemědělský pozemek, popřípadě pozemky, určené k převodu dotčené pozemkovou úpravou, které vznikly na základě rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.

(12) V případě uzavření kupní smlouvy se kupujícímu do kupní ceny započte kauce zaplacená podle odstavce 7 písm. b). Kauce zaplacená osobou, které bylo potvrzeno, že její nabídka byla vybrána a která nesplnila podmínky stanovené v § 16 odst. 3, propadá státu. V případě ukončení veřejné nabídky uzavřením kupní smlouvy nebo i z jiného důvodu je Státní pozemkový úřad povinen vrátit zaplacenou kauci všem ostatním osobám, a to nejpozději do 10 dnů ode dne ukončení veřejné nabídky.

(13) Veřejnou nabídku podle odstavce 2 nelze opakovat.

§ 13

Prodej nemovité věci a souvisejícího majetku ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku

(1) Státní pozemkový úřad může prodat zemědělské pozemky, pozemky s výměrou do 1000 m2, které byly třikrát marně nabídnuty ve veřejné nabídce podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a jejichž součástí nejsou stavby, s nimiž je příslušný hospodařit a které nebyly převedeny postupem uvedeným v § 12, osobám ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny.

(2) Státní pozemkový úřad může prodat stavby nebo jejich soubory a související majetek, které jsou na pozemku jiného vlastníka, s nimiž je příslušný hospodařit, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny. Tento postup lze uplatnit u stavby a souvisejícího majetku, kde neuplatnil předkupní právo26) vlastník pozemku.

(3) Státní pozemkový úřad může prodat zemědělské pozemky, jejichž součástí jsou stavby, a související majetek, s nimiž je příslušný hospodařit, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny.

(4) V případech podle odstavců 2 a 3 se při prodeji obdobně použijí ustanovení § 14, 15, jde-li o ustanovení týkající se zástavního práva, a § 16.

(5) Státní pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce oznámení o připravované veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku s uvedením údajů o nabízených nemovitých věcech a souvisejícím majetku a o jejich stanovené ceně obvyklé nebo zjištěné. Státní pozemkový úřad může do doby uzavření kupní smlouvy veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku zrušit nebo pozměnit. Oznámení o této skutečnosti zveřejní na své úřední desce.

(6) V případě opakování veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku se § 14 odst. 1 nepoužije.

(6) (7) Pokud osoba, které bylo oznámeno přijetí návrhu na uzavření kupní smlouvy, nesplní podmínky stanovené v § 16 odst. 3, oznámí Státní pozemkový úřad přijetí návrhu další osobě v pořadí.

(7) (8) Dosáhne-li zveřejněná cena obvyklá nebo zjištěná prodávané nemovité věci nebo souvisejícího majetku výše alespoň 20 000 500 000 Kč, stanoví Státní pozemkový úřad pro účast ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku kauci ve výši 5 % z této ceny. Tomu, kdo má právo na uzavření kupní smlouvy, se v případě jejího uzavření započte zaplacená kauce na úhradu kupní ceny. Nevyužil-li ten, kdo měl právo na uzavření kupní smlouvy, toto právo ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3, propadá zaplacená kauce státu. V případě ukončení veřejné soutěže uzavřením kupní smlouvy nebo zrušení veřejné soutěže vrátí Státní pozemkový úřad zaplacenou kauci všem ostatním účastníkům soutěže, a to nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy nebo zrušení soutěže.

§ 14

Kupní cena a její úhrada

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, převádějí se nemovité věci a související majetek, s nimiž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, úplatně, a to nejméně za cenu obvyklou38) nebo za cenu zjištěnou, je-li tato cena vyšší.

(2) Kupní cena musí být uhrazena do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy. Kupní smlouva nabývá účinnosti dnem jejího podpisu, pokud není jiným právním předpisem40) stanoveno jinak.

(3) Kupující je povinen před uzavřením kupní smlouvy uhradit Státnímu pozemkovému úřadu část zálohu ve výši kupní ceny, a to ve výši nejméně 10 %.

(4) Na úhradu kupní ceny podle tohoto zákona, zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, započte Státní pozemkový úřad všechny nároky, které má kupující podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 243/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vůči státu, jejichž uspokojení je příslušný zajistit Státní pozemkový úřad a které považuje za nesporné. Státní pozemkový úřad může započítat na úhradu kupní ceny i jiné pohledávky vůči státu, u kterých je příslušný k plnění. Pohledávky, jejichž výše je sporná, lze takto započítat jen ve výši, kterou má Státní pozemkový úřad za prokázanou.

§ 15

Zástavní a předkupní právo

(1) K zajištění dosud nesplacené kupní ceny zemědělského pozemku nebo její části vzniká státu zástavní právo k převáděnému zemědělskému pozemku k okamžiku převodu pozemku.

(2) K pozemku převáděnému podle § 12 a § 13 odst. 1 má stát předkupní právo jako právo věcné; to platí i pro případ jiného zcizení než prodejem. V případě uvažovaného zcizení je vlastník pozemku povinen státu nabídnout pozemek ke koupi za cenu, za kterou byl koupen od Státního pozemkového úřadu nebo od Pozemkového fondu České republiky. Předkupní právo státu zaniká zaplacením kupní ceny pozemku, nejdříve však uplynutím 5 let ode dne vkladu vlastnického práva k pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch nabyvatele. Vlastník pozemku nemůže učiněnou nabídku na využití předkupního práva vzít zpět do doby přijetí nebo nepřijetí nabídky Státním pozemkovým úřadem. Vlastník pozemku je povinen uzavřít kupní smlouvu na pozemky, u kterých bylo využito předkupní právo státu, a to do 45 dnů od využití předkupního práva. Předkupní právo státu nevzniká u převodu zemědělských pozemků podle § 7, § 10 odst. 1, 3 až 5 a § 10a.

(3) Pozemek, na nějž je uplatněno zástavní nebo předkupní právo státu podle odstavců 1 a 2, nesmí vlastník učinit předmětem dalšího zástavního práva, s výjimkou zástavního práva na poskytnutí bankovního úvěru na doplacení celé kupní ceny.

(4) Současně s podáním návrhu na vklad vlastnického práva k převáděnému zemědělskému pozemku Státní pozemkový úřad podá katastrálnímu úřadu návrh na vklad zástavního práva podle odstavce 1, předkupního práva podle odstavce 2 a omezení podle odstavce 3.

(5) Předkupní právo, které podle tohoto zákona nebo zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, přejde na pozemek, který přejde podle schváleného návrhu pozemkových úprav do vlastnictví nabyvatele.

(6) Nároky státu vyplývající ze zástavního a z předkupního práva uplatňuje Státní pozemkový úřad.

(7) Předkupní právo státu v návaznosti na nabídku učiněnou podle odstavce 2 1 se neuplatní, jde-li o převod
a)	obchodního závodu zemědělským podnikatelem příbuznému v řadě přímé, sourozenci, manželovi nebo partnerovi, nebo
b)	pozemku na obchodní korporaci, jejímž je vlastník převáděného pozemku společníkem nebo členem a která na tomto pozemku hospodaří.

(8) Do doby 5 let stanovené v odstavci 2 se novému nabyvateli započítává i doba, která uplynula ode dne vkladu vlastnického práva k pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch původního nabyvatele.

Podmínky převodu zemědělského pozemku

§ 16

(1) Smlouvu o převodu zemědělského pozemku, s nímž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, lze uzavřít pouze s osobou, která
a)	není v prodlení s plněním svého dluhu vůči státu, jemuž odpovídá pohledávka státu, s níž je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad,
b)	prokáže potvrzením ne starším než 3 měsíce, že není v prodlení s plněním svého dluhu vůči státu za privatizovaný majetek, který byl na ni převeden na základě rozhodnutí o privatizaci,
c)	doloží potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů, že nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky ani orgánů celní správy České republiky evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady ve splátkách,
d)	nemá nedoplatky na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti28); potvrzení o stavu závazků je povinen vyžádat Státní pozemkový úřad od příslušné územní správy sociálního zabezpečení29),
e)	uhradila náklady na ocenění tohoto zemědělského pozemku.

(2) Kupní smlouva musí obsahovat ustanovení o tom, že podmínky uvedené v odstavci 1 byly splněny. 

(3) Smlouva mezi Státním pozemkovým úřadem a nabyvatelem musí splňovat náležitosti podle občanského zákoníku30). Nestanoví-li zákon jinak, Státní pozemkový úřad bez zbytečného odkladu po splnění všech podmínek stanovených zákonem pro uzavření smlouvy o převodu zemědělského pozemku zašle nabyvateli potřebný počet vyhotovení textu smlouvy o převodu zemědělského pozemku. Nabyvatel je povinen požadovaným způsobem podepsat stejnopisy textu smlouvy o převodu zemědělského pozemku a doložit skutečnosti podle odstavce 1 do 45 dnů od převzetí textu smlouvy nebo od jeho doručení do vlastních rukou na adresu uvedenou nabyvatelem. V případě porušení této povinnosti není Státní pozemkový úřad povinen smlouvu o převodu zemědělského pozemku uzavřít a vůči nabyvateli není předchozími návrhy vázán.

(4) Návrh na vklad vlastnického práva k převáděnému zemědělskému pozemku do katastru nemovitostí podává Státní pozemkový úřad nabyvatel společně se Státním pozemkovým úřadem.

(5) Osoba, do jejíhož vlastnictví má být podle § 10 až 13 zemědělský pozemek převeden, je povinna Státnímu pozemkovému úřadu uhradit náklady spojené s oceněním pozemku do 30 dnů ode dne doručení výzvy k úhradě, a to i v případě, že z důvodu na straně této osoby nedojde k uzavření kupní smlouvy.

§ 17

Převádí-li se podle § 12 pozemek s trvalým porostem nebo s oplocením a nabyvatelem je osoba, která na svůj náklad trvalý porost nebo oplocení zřídila, bude této osobě kupní cena snížena o cenu trvalého porostu a oplocení. Ke snížení kupní ceny nedojde v případě, že před podpisem smlouvy mezi Státním pozemkovým úřadem a nabyvatelem, který zřídil trvalý porost nebo oplocení, došlo k vypořádání závazků spojených se zřízením trvalého porostu nebo oplocení. Uvedený postup může uplatňovat i právní nástupce zřizovatele trvalého porostu nebo oplocení.

§ 18

Při převodu zemědělského pozemku, s nímž je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, se za součást tohoto pozemku považuje oplocení a meliorační zařízení, které je ve vlastnictví státu, s výjimkou hlavních melioračních zařízení32), a přechází na nabyvatele spolu s pozemkem.

§ 19

(1) Prodlení se zaplacením kupní ceny popřípadě splátky delší než 30 dnů, při prodeji zemědělských pozemků podle § 10 až 13, je důvodem pro odstoupení Státního pozemkového úřadu od kupní smlouvy. Za užívání zemědělského pozemku ode dne uzavření kupní smlouvy do účinnosti odstoupení má Státní pozemkový úřad právo na náhradu. Výše náhrady činí ročně 2,2 % z ceny zemědělského pozemku uvedené v kupní smlouvě, tedy 1/12 z roční náhrady za každý započatý měsíc užívání.
(1) Nezaplacení správního poplatku za vklad do katastru nemovitostí nabyvatelem podle § 16 odst. 4 je důvodem pro odstoupení Státního pozemkového úřadu od smlouvy o převodu zemědělského pozemku. Za užívání zemědělského pozemku za dobu do účinnosti odstoupení má Státní pozemkový úřad právo na úhradu ve výši jedné dvanáctiny z výše ročního nájemného podle § 4 odst. 4 za každý započatý měsíc.

(2) Pokud dojde k odstoupení od smlouvy, Státní pozemkový úřad je příslušný hospodařit se zemědělským pozemkem, který byl předmětem kupní smlouvy o převodu zemědělského pozemku.

(3) Státní pozemkový úřad navrhne zápis změny vlastnického práva, která nastala v důsledku odstoupení od smlouvy, a související vznik příslušnosti hospodařit příslušnému katastrálnímu úřadu; návrh doloží listinou stanovenou jiným právním předpisem33).

§ 20

(1) Státní pozemkový úřad je povinen si ověřit u příslušného katastrálního úřadu, na základě kterých listinných dokladů bylo zapsáno v katastru nemovitostí vlastnické právo státu k zemědělskému pozemku.

(2) V případě, že v katastru nemovitostí je vedeno vlastnické právo státu k zemědělskému pozemku, které nelze doložit listinnými doklady, má se pro účely jeho převodu podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za to, že stát je jeho vlastníkem a Státní pozemkový úřad je s ním příslušný hospodařit podle jiného právního předpisu34).

(3) Při převodu zemědělského pozemku, u něhož vlastnické právo státu zapsané v katastru nemovitostí nelze doložit listinnými doklady, zveřejní Státní pozemkový úřad jeho zamýšlený převod a současně vyzve k podání případných námitek vlastnického práva jiných osob k tomuto pozemku ve lhůtě 3 měsíců od vyhlášení této výzvy. Zamýšlený převod a výzva se vyhlásí zveřejněním na úřední desce Státního pozemkového úřadu, na jeho internetových stránkách a na úřední desce obecního úřadu v obci, na jejímž území se zemědělský pozemek nachází. První den zveřejnění na úřední desce Státního pozemkového úřadu je dnem vyhlášení výzvy.

(4) Podá-li jiná osoba písemnou námitku vlastnického práva k zemědělskému pozemku u Státního pozemkového úřadu do skončení lhůty pro podání námitek podle odstavce 3, nelze zemědělský pozemek podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, převést.

(5) Pokud osoba uvedená v odstavci 4 nedoloží, že podala návrh katastrálnímu úřadu na zápis svého vlastnického práva do katastru nemovitostí nebo že u soudu uplatnila své vlastnické právo k zemědělskému pozemku ve lhůtě 1 roku od podání námitek u Státního pozemkového úřadu, lze převod podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, provést.

(6) Nenamítne-li jiná osoba své vlastnické právo k zemědělskému pozemku ve lhůtě uvedené v odstavci 3 a prokáže-li později, že byla ke dni skončení této lhůty jeho vlastníkem, přísluší jí od Státního pozemkového úřadu finanční náhrada ve výši ceny, za kterou byl zemědělský pozemek převeden na nabyvatele, u bezúplatných převodů ve výši ceny zjištěné podle cenového předpisu zákona o oceňování majetku35) ke dni převodu.


§ 21

Společná ustanovení

(1) Pro účely tohoto zákona se nájemcem rozumí i pachtýř, nájmem se rozumí i pacht, podnájemcem se rozumí i podpachtýř a nájemní smlouvou se rozumí i pachtovní smlouva.

(2) Údaje katastru nemovitostí potřebné pro činnost Státního pozemkového úřadu podle tohoto zákona poskytují zeměměřické a katastrální orgány bezúplatně.

(3) Ustanovení § 21a odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se použije na postup Státního pozemkového úřadu pouze v případech, kdy nezbytné náklady spojené s oceněním věcí, identifikací parcel a vyměřením pozemků souvisí s řízením o vydání pozemků do vlastnictví oprávněné osoby nebo poskytnutím náhrady podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(4) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem rozhodnutí o umístění stavby nebo změna rozhodnutí o umístění stavby, rozumí se tím také společné povolení a jiná správní rozhodnutí, kterým kterými se stavba umisťuje a povoluje nebo rozhodnutí o povolení stavby podle stavebního zákona nebo jeho změna. Pokud se v tomto zákoně užívá pojem převod pozemku, rozumí se tím také převod spoluvlastnického podílu na pozemku.

	Poznámky pod čarou:

	1)
	Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů.

	2)
	Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

	4)
	Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

	5)
	Zákon č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

	6)
	§ 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

	7)
	§ 9 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění pozdějších předpisů.

	8)
	Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

	10)
	Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

	11)
	Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

	12)
	Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

	15)
	§ 11 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

	16)
	§ 11 odst. 5 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

	17)
	§ 30 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

	18)
	Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění vyhlášky č. 199/2014 Sb.

	19)
	Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

	20)
	Smlouva o fungování Evropské unie.

	21)
	Dohoda o volném pohybu osob mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na druhé straně.

	23)
	§ 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).

	24)
	§ 6 vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška).

	25)
	Vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů.

	26)
	§ 2140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

	28)
	Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

	29)
	Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

	30)
	§ 2079 a násl. a § 2184 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

	32)
	§ 14 odst. 6 zákona č. 229/1991 Sb.

	33)
	§ 40 odst. 2 vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška).

	34)
	Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

	35)
	Zákon č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

	36)
	§ 2 odst. 6 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

	37)
	Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

	38)
	§ 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

	39)
	Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.

	40)
	Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů.

Platné znění novelizovaných ustanovení zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

§ 1

Účel úpravy

Tento zákon upravuje řízení o pozemkových úpravách a působnost Státního pozemkového úřadu1) při tomto řízení. Pro účel tohoto zákona je činnost Státního pozemkového úřadu rozdělena na činnost, kterou provádí ústředí Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústředí“), a na činnost, kterou provádí krajský pozemkový úřad nebo pobočka krajského pozemkového úřadu (dále jen „pozemkový úřad“).

…

§ 8

Soupis a ocenění nároků vlastníků

(1) Pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků vlastníků pozemků (dále jen „soupis nároků“) podle jejich ceny,14) výměry, vzdálenosti a druhu, a to včetně uvedení omezení vyplývajících ze zástavního práva, předkupního práva a věcného břemene; u pozemků, které nevyžadují řešení ve smyslu ustanovení § 2, pozemkový úřad zabezpečí vypracování soupisu nároků jen podle výměry pozemků. Pozemkový úřad informuje o průběhu zpracování soupisu nároků sbor, umožní mu spoluúčast při soupisu nároků včetně práva přítomnosti člena sboru při jednání s vlastníky. V případě zjištěného rozdílu mezi výměrou obvodu pozemkových úprav vypočtenou ze souřadnic (§ 9 odst. 4), která je rozhodující pro další zpracování návrhu, a výměrou podle katastru nemovitostí se nároky vlastníků úměrně upravují, aby rozdíl byl odstraněn. O případný přebytek výměry v obvodu pozemkových úprav se navýší nárok státu. Tento soupis nároků pozemkový úřad vyloží po dobu 15 dnů na místně příslušném obecním úřadě a zároveň doručí vlastníkům, jejichž pobyt je znám. K tomuto soupisu nároků mohou vlastníci uplatnit námitky ve lhůtě určené pozemkovým úřadem; k námitkám proti opravám výměr pozemků vyplývajícím z nového zaměření skutečného stavu v terénu se nepřihlíží. Námitky projedná pozemkový úřad se sborem, je-li zvolen, popřípadě s katastrálním úřadem. Vlastníci musí být o vyřízení námitek písemně vyrozuměni. Na jejich projednání a vyřízení se nevztahuje správní řád. Námitky podané k pozemkům neřešeným v pozemkových úpravách předá pozemkový úřad katastrálnímu úřadu k rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu.15) Současně s vyložením soupisu nároků vyzve pozemkový úřad veřejnou vyhláškou, vyvěšenou na úřední desce pozemkového úřadu po dobu 1 roku, osoby oprávněné z věcných břemen, jejichž zápis byl do katastru nemovitostí převzat z pozemkové knihy, zemských desek nebo železniční knihy, které jsou v katastru nemovitostí zapsány s údaji neumožňujícími jejich dostatečnou identifikaci, aby se pozemkovému úřadu přihlásily nejpozději do jednoho roku od zveřejnění výzvy. Dále se postupuje podle § 11 odst. 15.

(2) Jsou-li zahájeny pozemkové úpravy v katastrálním území, jehož část se po roce 1958 stala součástí území Polské lidové republiky54) a tudíž pozemky této původní části katastrálního území nelze zahrnout do obvodu, lze o výměru těchto pozemků navýšit nárok jejich původních vlastníků. Tyto osoby jsou povinny prokázat, že před přechodem dotčených pozemků na území Polské lidové republiky byly vlastníky a bez svého přičinění pozbyly vlastnické právo k těmto pozemkům. Stejně bude postupováno i v případě dědiců původních vlastníků. Způsob oceňování těchto pozemků bude řešen prováděcím předpisem. Při navrhování nových pozemků se použijí pozemky ve vlastnictví státu.

(3) V řízení o pozemkových úpravách se pro oceňování použije zvláštní právní předpis14) platný ke dni vyložení soupisu nároků podle odstavce 1. Pozemkový úřad stanoví, zda ocenění provede sám nebo tím pověří zpracovatele pozemkových úprav nebo znalce. V tomto případě nejde o postup podle správního řádu.

(4) Základem pro ocenění zemědělského pozemku jsou bonitované půdně ekologické jednotky evidované v číselných a mapových podkladech. Bonitovaná půdně ekologická jednotka vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky mající vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách zajišťuje Státní pozemkový úřad v celostátní databázi bonitovaných půdně ekologických jednotek. Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou charakteristiku bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci.

(5) Zaměstnanci Státního pozemkového úřadu jsou za účelem prověření potřebnosti aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek a za účelem provedení terénního průzkumu oprávněni vstupovat a vjíždět na dotčené pozemky. Tato skutečnost musí být dotčené osobě písemně oznámena nejméně 10 dnů před vstupem na pozemek.

(5) (6) Při oceňování zemědělských pozemků se pro stanovení nároků v řízení o pozemkových úpravách použije základní cena podle zvláštního právního předpisu,16) která se zjistí podle bonitovaných půdně ekologických jednotek evidovaných v celostátní databázi17) a vztažených k zaměření skutečného stavu v terénu. Údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách vedených v katastru nemovitostí se použijí jen v případech pozemkových úprav, kde není účelné vycházet ze zaměření skutečného stavu (§ 9 odst. 4).

(6) (7) U chmelnic, vinic, sadů, zahrad a pozemků s lesním porostem se v nárocích uvede cena pozemku a cena porostu odděleně a s členěním podle druhu porostu. U ostatních druhů pozemků se cena porostu uvede jen na žádost vlastníka pozemku. Tuto žádost může vlastník pozemku uplatnit nejpozději do konce doby pro vyložení soupisu nároků pozemkovým úřadem podle odstavce 1.

(7) (8) Pro účely pozemkových úprav se cena porostu podle odstavce 6 7, který se nachází na pozemcích nebo jejich částech sloučených do půdních celků, stanoví jako násobek výměry parcely vedené v katastru nemovitostí nebo její části určené zaměřením skutečného stavu v terénu a průměrné ceny porostu za 1 m2 (dále jen „průměrná cena“). Průměrná cena zahrnuje i podíl na ceně věci, která je součástí porostu nebo příslušenstvím pozemku. Pro výpočet průměrné ceny se ocení porost, který se nachází na půdním celku, podle zvláštního právního předpisu.14)

…
9