Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORND26LXZPV najdete zde


                VI.

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

Podle Jednacího řádu vlády a Legislativních pravidel vlády byl materiál rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení dopisem ministra zemědělství čj. MZE-48388/2023-11151, ze dne 6. února 2024, s termínem dodání stanovisek do 5. března 2024, vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:

	Resort
	Připomínka
	Vypořádání

	Ministerstvo dopravy

	Doporučující připomínky.
1) K části první čl. I úvodní větě:
Do výčtu novel promítajících se do zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, doporučujeme doplnit zákon č. 325/2023 Sb. a zákon č. 412/2023 Sb., kterými byl dotčený zákon rovněž novelizován.

2) K části druhé čl. III bodu 1:
Přestože aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) nevyvolává obvykle invazivní činnosti či vyvolává činnosti jen málo invazivní (vpichy anebo jednoduché sondy), domníváme se, že by právní předpis měl upravovat obecnou povinnost zaměstnanců Státního pozemkového úřadů šetřit práva a majetek vlastníka pozemku a upravovat i případnou náhradu škody (majetkové újmy). Obdobná ustanovení běžně obsahují obdobné předpisy upravující vstupy na cizí pozemek (vizte např. § 10 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství, ve znění pozdějších předpisů).

	
Akceptováno. 
Úvodní věta byla aktualizována s ohledem na připomínku.

Vysvětleno.
Zásah do pozemku je prováděn zpravidla na žádost vlastníka pozemku, tedy vlastník je s činností obeznámen. Ve valné většině je prováděna pouze sonda pro odebrání vzorku, popř. zjištění půdního profilu, která je v rozsahu do 10 cm na šířku. Sonda postupem času samovolně zapadá nebo v případě nepřebírání vzorku ze sondy se půda odebraná sondou vyklepává zpět do vpichu. V případě kopaných sond se pak pozemek uvádí do původního stavu.

	Ministerstvo financí

	Zásadní připomínky.
1) K § 5:
Zásadně nesouhlasíme s nově navrženým zněním § 5 zákona č. 503/2012 Sb. a žádáme ponechání § 5 v jeho původním znění. Nově se navrhuje, aby na základě svého uvážení měl Státní pozemkový úřad možnost nerespektovat rozhodnutí vlády a naložit s majetkem,  který vláda vybere k převodům na jiné fyzické či právnické osoby podle § 5 zák. č. 92/1991 Sb. i jinak,  a sice buď podle zákona č. 503/2012 Sb., nebo zákona č. 229/1991 Sb., anebo podle zákona č. 219/2000 Sb. Jedná se o návrh úpravy, která nebyla  žádným způsobem dosud konzultována s Ministerstvem financí, v jehož gesci se zákony č. 92/1991 Sb. a č. 219/2000 Sb. nacházejí, stejně jako zákon č. 178/2005 Sb., kterého by se tato úprava také zásadně dotkla. Přijetí návrhu by zcela nelogicky, nesystémově a legislativně velmi sporně zasáhlo do soustavy zákonů, které řeší nakládání s majetkem státu. 

Stávající znění § 5 zák. č. 503/2012 Sb. je v souladu se zněním § 45 zákona č. 92/1991 Sb., podle kterého „s majetkem státu a majetkovými účastmi státu na podnikání právnických osob, vybranými (vládou) k privatizaci, se nakládá pouze podle tohoto zákona“, čili podle zákona č. 92/1991 Sb. Toto ustanovení samozřejmě platí pro všechny státní subjekty, státní organizace, státní podniky atd., které s takovým majetkem státu hospodaří (tedy nejen pro SPÚ). Navrhovaná úprava by se dostala do rozporu s § 45 zákona č. 92/1991 Sb. Zákon č. 92/1991 Sb. mj. také určuje, jakým způsobem se o převodech rozhoduje, kdo o nich rozhoduje, jaké způsoby převodů jsou možné  a rovněž k jakým účelům lze takový majetek a výnosy z něj použít – viz § 12 zákona č. 92/1991 Sb. a související § 4 č. 178/2005 Sb. Výnosy z prodeje předmětného majetku jsou vedeny Ministerstvem financí na zvláštním účtu a je s nimi  možno nakládat způsoby danými zákonem č. 178/2005 Sb.  Navrhovaná úprava by se tedy dostala do rozporu se zákony č. 92/1991 Sb. a č. 178/2005 Sb. i v tomto směru. 

Nové znění § 5 zákona č. 503/2012 Sb. by poskytovalo Státnímu pozemkovému úřadu jakousi exkluzivitu oproti všem ostatním státním subjektům, spočívající v možnosti  nerespektovat vůli vlády a  podle svého uvážení postupovat i jinak, než podle zákona č. 92/1991 Sb., a tím změnit nejen způsob rozhodování o naložení s majetkem, ale i přesměrovat výnosy z prodeje takového majetku. Pro ilustraci lze uvést, že v zásadě  by tato úprava připouštěla i takové absurdní situace, kdy například ve schvalovacím řízení podle zákona č. 92/1991 Sb. by Ministerstvo financí nebo vláda nesouhlasily s návrhem způsobu prodeje majetku, učiněným Státním pozemkovým úřadem, jeho návrh by zamítly a SPÚ by měl možnost jiné návrhy ke schválení nepředkládat, nepostupovat dále v režimu zákona č. 92/1991 Sb. a realizovat majetek jiným způsobem a v jiném zákonném režimu, ve kterém souhlas MF anebo vlády nepotřebuje. Navržená úprava by připouštěla například i situaci, kdy SPÚ by mohl v předstihu předpokládat nesouhlas se svým návrhem způsobu převodu majetku podle zákona č. 92/1991 Sb. a měl by opět možnost se tedy režimu zák. č. 92/1991 Sb. vyhnout.

Cíle, který je předkladatelem navržené úpravy deklarován, lze dosáhnout (a v praxi je již dosahováno) jiným, podstatně jednodušším a legislativně zcela komfortním způsobem. V případě majetku, zařazeného do režimu zákona č. 92/1991 Sb.,  u kterého se aktuálně ukáže nevhodnost pro nakládání podle uvedeného zákona, zpracovává SPÚ soubory takových majetkových položek, které s příslušným jednoduchým odůvodněním předkládá Ministerstvu financí, MF tyto soubory posuzuje a následně je předkládá (v rámci souborného pravidelného materiálu k převodům podle zák. č. 92/1991 Sb.) s návrhem na vynětí z režimu zákona č. 92/1991 Sb. vládě. V závěru loňského roku bylo tímto způsobem vyřazeno z režimu zákona č. 92/1991 Sb. cca 150 majetkových položek a aktuálně je připravováno na vynětí dalších cca 100 položek. Výše uvedená, velice problematická změna zákona není k dosažení deklarovaného cíle potřebná. 

2) K § 8 odst. 1 a 2, § 10a odst. 2, § 20 odst. 6:
V rámci stávajícího znění zákona o Státním pozemkovém úřadu je hned na několika místech nesprávně užit pojem „cenový předpis“, když se s ohledem na kontext daného ustanovení a poznámky pod čarou rozumí tímto označením zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (dále jen „zákon o oceňování majetku“), případně též prováděcí vyhláška k tomuto zákonu. V rámci právního řádu se však jako „cenový předpis“ a „cenové předpisy“ označuje nikoliv zákon o oceňování majetku, ale zákon č. 526/1990 Sb., o cenách (dále jen „zákon o cenách“), a jeho prováděcí vyhláška. 

V této souvislosti lze odkázat např. na zákon o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, zákon o ochraně spotřebitele, zákon o vodovodech a kanalizacích, zákon o dráhách, zákon o pozemních komunikacích, zákon o civilním letectví, energetický zákon a další. Ve všech těchto případech zákonodárce užívá pojmy „cenový předpis“ a „cenové předpisy“ výlučně jakožto označení pro zákon o cenách.

V případě zákona o oceňování majetku se nejedná o předpis cenový, ale oceňovací. V této souvislosti odkazujeme např. na § 23 odst. 2 energetického zákona, na § 10 a § 18 zákona o vyvlastnění nebo na § 3b odst. 2 zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, kde je v souvislosti se zákonem o oceňování majetku užito na místo slovního spojení „cenové předpisy“ pojmu „oceňovací předpisy“.

S ohledem k výše uvedenému tedy požadujeme, aby nad rámec změn zákona o Státním pozemkovém úřadu navrhovaných předkladatelem bylo v § 8 odst. 1 a 2, v § 10a odst. 2 a v § 20 odst. 6 zákona o Státním pozemkovém úřadu slovo „cenového“ nahrazeno slovem „oceňovacího“, případě aby došlo k nahrazení slov „cenového předpisu“ slovy „zákona o oceňování majetku“ (po vzoru stávajícího § 12 odst. 3, jehož zrušení je v rámci novely předkladatelem navrženo).

3) K § 12 a § 13: 
Již od přijetí zákona č. 229/2019 Sb., který s účinností od 1. 11. 2019 novelizoval zákon č. 503/2012 Sb., platí, že: 
· zemědělský majetek, který byl třikrát marně nabídnut ve veřejné nabídce dle § 11a zákona č. 229/1991 Sb. a nebyl převeden na základě veřejné nabídky dle § 12 zákona č. 503/2012 Sb., lze prodat dle § 13 zákona č. 503/2012 Sb.; 
· zemědělské pozemky, jejichž součástí jsou stavby a související majetek, lze prodat dle § 13 zákona č. 503/2012 Sb., a to bez ohledu na to, zda byly předmětem veřejné nabídky, či nikoliv. 

Novelizace zákona č. 513/2012 Sb. z roku 2019 zpochybňuje jeden z hlavních cílů zákona č. 51/2016 Sb., který s účinností od 1. 3. 2016 novelizoval zákon č. 219/2000 Sb., neboť tímto postupem dochází k nežádoucí decentralizaci hospodaření s nepotřebným nemovitým majetkem státu. Jeden z hlavních účelů ÚZSVM supluje Státní pozemkový úřad. Jak uvádí důvodová zpráva k zákonu č. 229/2019 Sb., tak „Rovněž bude eliminováno jednoznačné vymezení možných nabyvatelů, resp. nově vložený odstavec v § 13 neupřednostní vymezenou skupinu zemědělských subjektů.“ Takového důsledku lze ovšem dosáhnout i v situaci, kdy zcizení bude realizováno ÚZSVM při využití výběrového řízení dle zákona č. 219/2000 Sb. nebo veřejné dražby jakožto standardních způsobů realizace nepotřebného majetku státu a při současném zachování centralizace nakládání s nepotřebným hmotným nemovitým majetkem státu u ÚZSVM. 

Pokud je nyní nově navrhováno vypuštění celého § 12, pak SPÚ bude navíc moci zcizovat nově i pozemky bez toho, aniž by třikrát marně prošly nabídkou dle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., neboť tato podmínka nebyla převzata do prodejů ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku podle § 13. V důvodové zprávě pak zrušení této povinnosti není nijak odůvodněno. Jsme toho názoru, že zrušení této podmínky je zcela v rozporu s judikaturou Ústavního soudu, tj. zejména dokončit nápravy křivdy z doby nesvobody a v rozporu se zásadou nezasahování do legitimního očekávání oprávněných osob, respektive k nepřípustnému zásahu do jimi nabytého práva (iura quaesita) mít možnost uspokojit svůj restituční nárok prostřednictvím náhradního pozemku (např. nález sp. zn. Pl. ÚS 35/17). 

Umožnění tohoto postupu dále pak znamená zásadnější zásah do cílů, které byly sledovány zákonem č. 51/2016 Sb. Zrušením tohoto ustanovení tak může dojít k nežádoucímu a neodůvodněnému upřednostňování nabídek podle § 13 před uspokojováním dosud nevypořádaných restitučních nároků oprávněných osob podle zákona č. 229/1991 Sb. Není jediný rozumný důvod, proč právě SPÚ by mělo mít možnost prodávat pro svou činnost nepotřebný majetek v jiném režimu, než ostatní státní instituce v režimu zákona č. 219/2000 Sb. Vzhledem k tomu, že jak ÚZSVM, tak SPÚ jsou organizačními složkami státu, tak v každém případě se bude nadále jednat o příjem státního rozpočtu. 

Požadujeme, aby do § 13 odst. 1 bylo za slovo „nabídku“ doplněno „, pokud byly třikrát marně nabídnuty ve veřejné nabídce podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. Dále požadujeme doplnit do § 19b odst. 6 zákona č. 219/2000 Sb. za slovo „budov“ slova „a nemovitých věcí, u nichž jsou naplněny podmínky pro prodej podle § 13 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu.“

4) K § 16 odst. 4:
Po doplnění, že návrh na vklad vlastnického práva k převáděnému zemědělskému pozemku je podáván společně SPÚ a nabyvatelem, není patrné, který subjekt platí náklady spojené s podáním žádosti o vklad do katastru nemovitostí. V případě, že by zůstalo navržené znění bez dalšího, tak by se aplikoval § 3 odst. 2 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého vzniká jak státnímu pozemkovému úřadu, tak nabyvateli povinnost platit tento poplatek společně a nerozdílně. Dává se ke zvážení, zda se jedná o žádoucí stav, případně, zda má platit poplatek např. pouze nabyvatel a zda toto nenormovat. V případě normování výluky ze solidární povinnosti zaplatit poplatek je zřejmě nejvhodnější volbou úprava sazebníku správních poplatků, k čemuž je Ministerstvo financí připraveno poskytnout součinnost.

Doporučující připomínky.
5) K § 6 odst. 1 písm. b) bod 3:
Doporučujeme odstranit slovo „zrušují“ za slovem „se“ a doplnit jej na konec věty.

6) K § 13 odst. 1:
Doporučujeme odstranit slovo „zrušují“ za slovem „se“ a doplnit jej na konec věty.

7) K § 13 odst. 5: 
Doporučujeme v první větě nahradit text ... a o jejich stanovené ceně obvyklé nebo zjištěné  tímto textem … o jejich stanovené minimální kupní ceně. Pro vysvětlení uvádíme, že minimální kupní cena je stanovena, buď cenou obvyklou nebo cenou zjištěnou, podle toho která cena je vyšší.   

8) K § 13 odst. 7: 
Doporučujeme v první větě upravit text: Dosáhne-li zveřejněná cena obvyklá nebo zjištěná prodávané nemovité věci…. Tímto textem: Dosáhne-li minimální kupní cena prodávané nemovité věci…..

9) K § 14 odst. 3: 
Vznášíme dotaz a to: odst. 3 zní: Kupující je povinen před uzavřením kupní smlouvy uhradit Státnímu pozemkovému úřadu zálohu v plné výši kupní ceny. Dotaz zní: Proč je použito slovo zálohu, z jakého důvodu není např. v textu uvedeno:  …uhradit Státnímu pozemkovému úřadu kupní cenu v plné výši? 

10) K § 14 odst. 3:
Do ustanovení § 14 odst. 3 se doplňuje sousloví „zálohu v plné výši“ kupní ceny. Není z toho zřejmé, proč je před uvedením „ve výši kupní ceny“ upřednostněno „v plné výši kupní ceny“. Protože používání sousloví plná výše není v právním řádu obvyklé, požadujeme vysvětlení, proč došlo k uplatnění tohoto pojmu a zda není termín „ve výši kupní ceny“ s ohledem na zamýšlený cíl ustanovení dostačující. Je-li pojmem „plná výše kupní ceny“ myšlena jen kupní cena bez dalšího, doporučujeme vypustit slovo „plná“.

11) K § 15 odst. 1: 
Je nadbytečně uvedeno, „předkupní právo zaniká zaplacením kupní ceny pozemku,…“. Tato situace nemůže nastat, neboť je v rozporu s nově navrženým § 14 odst. 2, kdy byla zrušena možnost zaplacení kupní ceny do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy a nově musí být podle § 14 odst. 3 zaplacena záloha v plné výši kupní ceny již před uzavřením kupní smlouvy. Doporučujeme tuto část věty „zaniká zaplacením kupní ceny pozemku“ vypustit.

12) K § 15 odst. 2:
V kontextu s § 14 odst. 3 navrhujeme upravit § 15 odst. 2, kde je uvedeno: Pozemek, na nějž je uplatněno předkupní právo státu podle odst. 1, nesmí vlastník učinit předmětem dalšího zástavního práva, s výjimkou zástavního práva na poskytnutí bankovního úvěru na doplacení celé kupní ceny. Domníváme se, že by měla být vypuštěna úprava zástavního práva k zajištění nesplacené části kupní ceny, protože ta nevznikne. Kupní cena bude uhrazena v plné výši, viz § 14 odst. 3.


13) K § 19:
V novelizovaném ustanovení bychom doporučili rozšíření novely tak, aby nahradila pojem „náhrada“ pojmem „úrok z prodlení“ nebo jiný odpovídající pojem. Použití slova náhrada může být matoucí, protože v jiných ustanoveních je použito s jiným významem. Vizte § 8 odst. 1 „finanční náhrada“, § 10a odst. 2 „náhrada za součásti a příslušenství“, § 21 odst. 3 „náhrady podle zákona č. 229/1991 Sb.“ Nahrazením pojmu náhrada by došlo rovněž k použití pojmu, který lépe odpovídal charakteru náhrady podle § 19 zákona.

14) K § 19 odst. 1:
Doporučuje se nahradit text „1/12“ slovy „jedna dvanáctina“ a slova „poslední věta“ nahradit slovy „věta poslední“.

15) Důvodová zpráva, k bodu 3 (§ 4 odst. 4):
Ze znění první věty by bylo možné dovodit, že se naopak rozšiřuje okruh situací, na které bude dopadat § 27 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. Za účelem sjednocení významu důvodové zprávy se samotným návrhem změny zákona navrhujeme první větu upravit následovně: „Nově zavedenou úpravou dochází k rozšíření okruhu nemovitostí, které mohou být přenechány do užívání nebo požívání jiným osobám mimo pravidla stanovená § 27 zákona č. 219/2000 Sb.“

	
Neakceptováno. Rozpor.
Nově navrhované znění § 5 zákona č. 503/2012 Sb. sleduje základní cíl, a to co největší hospodárnost při nakládání se zemědělským majetkem státu. Navrhovaná legislativní úprava přinese úsporu nákladů a urychlení tzv. procesu doprivatizace, jelikož bude umožněno využití nejvhodnějšího právního předpisu pro konkrétní majetek, jehož aktuální stav je znám SPÚ, který je s ním příslušný hospodařit. Tuto legislativní úpravu v žádném případě nelze vnímat jako nerespektování rozhodnutí vlády. Seznamy podniků určených k privatizaci byly vládou schváleny pouze souhrnně podle názvů, nikoliv s vyjmenováním jednotlivých majetkových položek, a to již počátkem 90. let minulého století, přičemž většina majetku zemědělských podniků již byla zprivatizována. Aktuálně se jedná pouze o zbytkový majetek zlomkové hodnoty původních státních podniků v resortu zemědělství. Je třeba brát v úvahu, že od schválení seznamů podniků určených k privatizaci uplynulo již více než 30 let. V tomto období byly přijaty další zákony, které lze dnes aplikovat. 

Využití v současné době platných a účinných právních předpisů pro odstátnění zůstatkového majetku je zcela logickým vývojem, jelikož zákon č. 92/1991 Sb. je poplatný době svého vzniku (byl vhodný při privatizaci celých podniků) a jeho využití je zbytečné, administrativně, a tím i finančně náročné, oproti v § 5 navrhovaným právním předpisům. Umožněním užití i jiného právního předpisu k majetkoprávnímu vypořádání daného majetku bude dosaženo nejen rychlejšího postupu v předmětné oblasti, ale současně dojde k úsporám státních prostředků i personálních kapacit. Tuto skutečnost lze jednoznačně označit za stěžejní v oblasti nakládání s majetkem státu.

Za zásadní je třeba považovat, že možnost odstátnění majetku po podnicích vybraných k privatizaci v rezortu MZe užitím jiného právního předpisu než zákona č. 92/1991 Sb. historicky již existovala, a bez jakýchkoli námitek byla tehdejším Pozemkovým fondem ČR aplikována (zákon č. 569/1991 Sb., s účinností od 29. 3. 2000 obsahoval § 2a ve znění: „Pozemkový fond může prodat budovy, stavby a pozemky jimi zastavěné, které má ve správě a o které neprojeví zájem oprávněná osoba podle zákona o půdě. Ustanovení zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, se pro tyto případy nepoužijí.“). Toto ustanovení sledovalo téměř totožné cíle, které sleduje nově navrhované znění § 5 zákona č. 92/1991 Sb., tj. pružné odstátnění majetku, neboť postup privatizace je s ohledem na povahu nemovitostí složitý a nákladný, protože vyžaduje zpracování projektů, ekologických auditů, dodržení složitého formálního postupu, součinnost ústředních orgánů státní správy atd. Možnost odstátnění majetku aplikací jiného právního předpisu tudíž existovala, a to i za platnosti a účinnosti zákona č. 92/1991 Sb.

S argumentem MF, že stejného cíle, pro který je nové znění § 5 navrhováno, lze dosáhnout jiným a podstatně jednodušším způsobem, tj. zpracováváním souborů majetkových položek nevhodných pro privatizaci, se zdůvodněním vynětí z režimu privatizace, následným posouzením MF a předložením vládě, nelze souhlasit. Navrhovanou úpravu § 5 považujeme jednoznačně za podstatně jednodušší způsob, než je ze strany MF navrhováno. 

Akceptováno. Rozpor odstraněn.
Požadovaná změna byla provedena v § 8 odst. 1 a 2, § 10a odst. 2 a § 20 odst. 6.

Akceptováno jinak, částečně neakceptováno. Rozpor.
§ 15 je návrhem po dohodě s připomínkovým místem vypuštěn. § 13 odst. 1 byl upraven v souladu s požadavkem připomínkového místa.

S doplněním § 19b odst. 6 zákona č. 219/2000 Sb. nelze koncepčně souhlasit.

Částečně akceptováno. Rozpor odstraněn.
§ 16 odst. 4 upraven následujícím způsobem:
„Návrh na vklad vlastnického práva k převáděnému zemědělskému pozemku do katastru nemovitostí podává nabyvatel společně se Státním pozemkovým úřadem.“. Nabyvatel bude na návrhu na vklad uveden na prvním místě, tím mu vznikne povinnost hradit rovněž poplatek za vkladové řízení.  


Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.


Akceptováno jinak.
Úprava § 13 odst. 1 byla koncipována jiným způsobem.

Vysvětleno.
Zvolenou formulaci považujeme za vhodnější.


Vysvětleno.
Viz výše.


Vysvětleno.
Úhradou kupní ceny v plné výši před provedením vkladu do katastru nemovitostí dochází k bezdůvodnému obohacení na straně SPÚ, viz § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, ze kterého plyne, že se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch bez právního důvodu, resp. § 2993, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z důvodu předejití sporům ohledně vzniku bezdůvodného obohacení dochází k úpravě znění tak, aby úhrada byla provedena ve formě zálohy ve výši kupní ceny. 

Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.

Akceptováno jinak.
§ 15 byl vypuštěn.


Akceptováno jinak.
§ 15 byl vypuštěn.


Akceptováno.
Text ustanovení upraven v souladu s připomínkou.

Akceptováno.
Text ustanovení upraven v souladu s připomínkou a revizí materiálu.

Akceptováno.
Důvodová zpráva byla revidována.


	Ministerstvo
kultury
	Bez připomínek.
	

	Ministerstvo obrany

	Bez připomínek.

	

	Ministerstvo práce a sociálních věcí
	Bez připomínek.
	

	Ministerstvo pro místní rozvoj

	Zásadní připomínky.
1) K novelizačním bodům 8, 13 a 14 části první:
K těmto bodům uplatňujeme věcně shodnou připomínku. Nesouhlasíme s vložením slova „sídelní“ před slova „veřejné zeleně“, jak je navrhováno v bodě 8, 13 a 14 návrhu zákona. V předmětných ustanoveních požadujeme ponechat pojem „veřejná zeleň“ beze změny.

Ve všech čtyřech případech se jedná o vložení slova „sídelní“ před slova „veřejné zeleně“. To znamená, že v novém znění zákona by byl pojem „veřejná zeleň“ v § 7 odst. 1 písm. e), § 7 odst. 3 písm. e), § 8 odst. 1 a § 8 odst. 3 nahrazen pojmem „sídelní veřejná zeleň“. Oba pojmy nejsou obsahově identické. Zatímco „veřejná zeleň“ může podle „Standardu vybraných částí územního plánu“, na který odkazuje stavební zákon, být hlavním využitím jak několika kategorií ploch zeleně, tak i některých kategorií ploch veřejných prostranství, tak dosud nedefinovaný nový pojem „sídelní veřejná zeleň“ má zřejmě nejblíže ke kategorii „zeleň sídlení ostatní“, což je pouze jedna z kategorií ploch zeleně, které územní plán využívá. Navrhovanou změnou pojmu „veřejná zeleň“ na „sídelní veřejná zeleň“ by tak mohlo dojít k podstatnému zúžení rozsahu ploch, ve kterých lze převádět pozemky podle zákona o Státním pozemkovém úřadu. Přitom z odůvodnění navrhované změny pojmu se zdá, že takováto redukce nebyla cílem navrhovatele. Ve zvláštní části důvodové zprávy je k předmětným bodům uvedeno:
„Označení plochy s rozdílným způsobem využití jako „zeleň sídelní ostatní/sídelní veřejná zeleň“ je stanoveno v příloze č. 22 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. V ustanovení § 7 odst. 1 písm. e) a odst. 3 písm. e) je řešen převod pozemku na základě žádosti obce nebo kraje v zastavěném území nebo zastavitelné ploše určené územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci (mimo jiné) veřejné zeleně. V rámci územního plánování je však tento pojem dále členěn na sídelní veřejnou zeleň a další. Změna se tak týká sjednocení s terminologií užívanou územním a regulačním plánem.“.

Z odůvodnění podle našeho názoru vyplývá, že cílem navrhovatele bylo sjednotit terminologii novelizovaného zákona s terminologií „Standardu vybraných částí územního plánu“. Jak výše uvedeno, navržená změna tento účel neplní a nadto by ještě přinesla výrazné omezení možností obcí žádat o převedení pozemku.

2) K důvodové zprávě:
Nesouhlasíme s důvodovou zprávou, že změna zákona nemá korupční potenciál. Zavedení možnosti koupě pozemků do rezervy za cenu zjištěnou, pokud tato je vyšší než cena obvyklá (bod 2 - § 3/2) vytváří riziko při jejím zjišťování (Cena zjištěná je cena stanovená dle oceňovací vyhlášky – je možná korupce znalce). Pozoruhodné je i, že je připuštěn nákup za cenu zjištěnou, je-li tato vyšší než obvyklá a nikoliv nižší. Korupční potenciál může mít teoreticky i bod 4 (rozšíření možností správního uvážení). Žádáme přepracování příslušné části důvodové zprávy.

3) Obecně k paragrafovému znění:
Domníváme se, že změnou § 9 a zrušením § 12 (body 15 a 16, 20, 21, 36) nejsou v souladu s PPV, když namísto využití státních pozemků k podpoře zemědělců (EZ, MSP) umožní prodej zemědělských pozemků mimo zemědělský sektor. Výmluvná citace z DZ: “Ustanovení § 12 navíc promítalo historickou potřebu podpory subjektů pohybujících se v oblasti zemědělství, … V současné době je však na toto ustanovení nahlíženo do jisté míry negativně …” Kým je nahlíženo negativně Důvodová zpráva neuvádí. Navrhovaná úprava jde opačným směrem, než by bylo žádoucí pro plnění PPV v oblasti zemědělství. Žádáme přepracování příslušné body, přičemž se zřejmé, že širší okruh možných kupujících rozšiřuje korupční potenciál.

Doporučující připomínky.
4) K úvodní větě článku I:
Doporučujeme do výčtu novel zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, doplnit zákon č. 325/2023 Sb. a zákon č. 412/2023 Sb. 

5) K úvodní větě článku III:
Doporučujeme do výčtu novel zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, doplnit zákon č. 284/2021 Sb.

6) K novelizačnímu bodu 1 části druhé:
Doporučujeme opravit písařskou chybu (množné číslo) ve slově „úřadu“. 

7) Nad rámec novely zákona č. 503/2012 Sb. – k § 6 odst. 1 písm. b: 
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, rozšiřuje pojem „úřad územního plánování“ o krajský úřad s působností na úseku územního plánování. Z tohoto důvodu doporučujeme zvážit možnost nahradit na konci písmene b) pojem „příslušný úřad územního plánování“ pojmem „příslušný úřad územního plánování obecního úřadu obce s rozšířenou působností“, aby bylo jednoznačné, že tato působnost je na obci s rozšířenou působností zachována.

Dále upozorňujeme, že v textu stávajícího znění zákona o Státním pozemkovém úřadu zůstávají instituty zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, které byly nahrazeny instituty zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, nebo tímto zákonem zrušeny (územní rozhodnutí, územní souhlas, veřejnoprávní smlouva nahrazující povolující titul).

8) Rozpor s programovým prohlášením vlády:
Domníváme se, že změna tohoto zákona nesměřuje k plnění Programového prohlášení vlády (PPV), kdy v části Zemědělství je kladen důraz na ochranu půdy, podporu biodiverzity a zadržení vody v krajině, snížení umělých hnojiv, pesticidů a zlepšení životních podmínek zvířat, přičemž tyto kritéria by měla být zohledněna při výběru pachtýřů u zemědělských pozemků. Navrhujeme, aby podle výše uvedených kritérii byly umožněny přednostní pachty pro začínající zemědělce a u orné půdy též pro ekologické zemědělce, přičemž by bylo vhodné vyloučit další propachtovávání velkým podnikům. Při výběru z více zájemců (pachtýřů) stanovit fixní pachtovné. Dále umožnit pachtýřům požádat o ukončení dříve uzavřeného pachtu a znovu propachtovaný pozemek propachtovat za nových podmínek. Požadujeme proto učinění kroků v tomto smyslu.

	
Akceptováno. Rozpor odstraněn. 
Bylo vypuštěno slovo „sídelní“.


Akceptováno jinak. Rozpor odstraněn.
Nesouhlasíme s argumentací možného korupčního rizika; znalec je vázán právními předpisy a odpovídá za výsledek znalecké činnosti. Shodně by mohlo být argumentováno, že i v případě ceny obvyklé může být na znalce činěn nátlak k úpravě ceny. Avšak ustanovení § 3 odst. 2 je ponecháno v původním znění, tedy bez doplnění možnosti koupě či směny za cenu zjištěnou, je-li vyšší.


Neakceptováno. Rozpor.
§ 12 nebyl v posledních 10 letech v praxi žádným způsobem využit. Hlavním důvodem je, že cenové podmínky nejsou v souladu s právem EU, navíc upřednostněním jedné skupiny osob (podnikatelských subjektů) dochází ke vzniku nedovolené podpory, u níž není vyjednána výjimka.


Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.


Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.

Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.


Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.


Upraveno ve společných ustanoveních – § 21 odst. 4.

Vysvětleno.
Připomínka je koncepčního a politického charakteru, kterou je nutné řešit systémově napříč celým spektrem právních předpisů včetně předpisů EU.

	Ministerstvo průmyslu a obchodu


	Doporučující připomínky.
1) K části první, Čl. I, bod 3:
Navrhovanou větu v § 4 odst. 4 zákona: „Výši ročního nájemného za požívání pozemků v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, stanoví včetně výrobních oblastí Ministerstvo zemědělství vyhláškou“ zrevidovat a zpřesnit, neboť není zřejmé, k jaké části textu věty se vztahují slova „včetně výrobních oblastí“ (tj. zda vyhláška má stanovit přímo výrobní oblasti nebo se slova „ výrobní oblasti“ mají vztahovat k definovaným pozemkům, tj. výrobní oblasti na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond nebo do náležejících). 

2) K části první, Čl. I, bod 14:
V § 8 odst. 1 větě poslední a v § 8 odst. 3 se za slova „nebyl k realizaci“  vkládá slovo „sídelní“ slovo „nebo“ se nahrazuje čárkou a za slovo „opatření“ se vkládají slova „“nebo ke zřízení nebo rozšíření veřejného pohřebiště“. 

3) K důvodové zprávě – část G: 
Obecná část Důvodové zprávy neobsahuje dopady na podnikatelské prostředí. Z tohoto důvodu doporučujeme obecnou část Důvodové zprávy, v její části G, doplnit podle čl. 9 odst. 2 písm. g) Legislativních pravidel vlády o předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí České republiky.

	
Vysvětleno.
MZe stanovuje jak rozsah výrobních oblastí, tak výši pachtu. Jedná se tedy o stanovení výrobních oblastí obecně. Předpokládáme, že navrhované znění nebude v rámci zmocnění činit obtíže.

Vysvětleno.
Není zjevný smysl připomínky. Na základě připomínek jiných připomínkových míst došlo k úpravě novelizačního bodu.


Akceptováno.
Důvodová zpráva byla revidována a doplněna.


	Ministerstvo spravedlnosti

	Zásadní připomínky.
1) K čl. I, bodům 26 a 27 (§ 14 odst. 2, odst. 3) – k jistině a záloze:   
Upozorňujeme navrhovatele, že byla-li by záloha podle navrhovaného znění § 14 odst. 3 požadována v plné výši a zároveň by byla vyžadována jistota podle § 13 odst. 7 zákona, pak by to znamenalo, že kupující složí plnění ve výši 105 % kupní ceny ze dvou různých titulů, které oba by však plnily tutéž funkci a z nichž obou by se započítávalo na kupní cenu. Pro výklad teleologický, tedy že po složení jistoty se záloha doplácí v části zbývající do výše 100 % kupní ceny, slovní vyjádření neponechává příliš prostor (resp. šlo by o přinejmenším nejednoznačnost). Státní pozemkový úřad by pak musel část zálohy a/nebo složenou jistotu vracet zpátky. S ohledem na konstrukci, kterou navrhovatel zvolil, žádáme změnit formulaci § 14 odst. 3 návrhu tak, že kupující bude povinen složit zálohu v plné výši kupní ceny sníženou o složenou kauci.

2) K čl. I, bodům 26 a 27 (§ 14 odst. 2, odst. 3) – k vratné povaze zálohy:
S ohledem na princip legality a právní jistoty, v kombinaci se smíšenou povahou zákona 503/2012 Sb., jako předpisu práva veřejného s významnými prvky práva soukromého, je třeba stanovit výslovně povahu zálohy, tedy že jde o zálohu vratnou, a určit, v jaké lhůtě bude vrácena, nedojde-li k uzavření smlouvy. K odstoupení od kontraktačního procesu může dojít jednak ze strany Státního pozemkového úřadu (viz § 16 odst. 3 zákona), tak na straně zamýšleného nabyvatele (viz např. předpoklad v § 13 odst. 7 zákona). Z návrhu není jasné, do kdy musí Státní pozemkový úřad tuto zálohu vrátit zpět. 

3) K čl. I, bodu 37 (§ 19 odst. 1) – obsolentní ustanovení:    
Souhlasíme s úpravou dosavadní věty druhé a zrušením dosavadní věty třetí, avšak nadto upozorňujeme, že vzhledem ke změně koncepce zaplacení kupní ceny, resp. složení zálohy v plné výši kupní ceny a její započtení na kupní cenu podle § 14 návrhu, tedy nově obligatorně před uzavřením smlouvy, nemůže prodlení se zaplacením kupní ceny nastat. Z toho důvodu se ustanovení § 19 odst. 1 věty první stalo nadbytečným resp. nepoužitelným a je třeba jej vypustit.


Doporučující připomínka.
4) K čl. I, bodům 26 a 27 (§ 14 odst. 2, odst. 3) – k průběhu kontraktačního procesu:
S ohledem na zvýšený důraz předpisů veřejného práva i soukromého práva na přehlednost a jednoznačnost a právní jistotu při zakládání, změně a rušení věcného práva k věci nemovité doporučujeme: 
a)	stanovit lhůtu pro složení zálohy kupujícím a důsledky pro její nedodržení. S nesplněním lhůty by bylo vhodné spojit důsledky, nejspíše povinnost Státního pozemkového úřadu ukončit kontraktační proces, čímž bude postaveno na jisto, že nepokračování v kontraktaci ze strany SPÚ nemůže být přičítáno k SPÚ k odpovědnosti a též se tím uvolňuje (a na jisto staví) možnost SPÚ zahájit kontraktační proces s jiným nabyvatelem, jak např. může vyžadovat situace podle § 10c. 
b)	Na druhou stranu je vhodné stanovit též lhůtu pro podepsání smlouvy ze strany Státního pozemkového úřadu podle § 16 odst. 3 zákona s ohledem na výši zálohy a na právní jistotu nabyvatele. 

	
Částečně akceptováno. Rozpor odstraněn.
V textu § 14 je vypuštěno slovo „plné“, z § 13 odst. 7 pak plyne, že se uhrazená kauce započítává do kupní ceny. Nemůže se tak stát, že by kupující platil 105 % kupní ceny.

Vysvětleno. Rozpor odstraněn.
Záloha kupní ceny se hradí až po splnění všech podmínek podle § 16 odst. 1 a SPÚ jako prodávající smlouvy podepisuje až poté. § 16 odst. 3 neupravuje právo SPÚ od uzavřené smlouvy odstoupit, ale jeho právo smlouvu vůbec neuzavřít. Zároveň je nutné doplnit, že vrácení plnění je rovněž upraveno občanským zákoníkem, a proto další úpravu v zákoně o SPÚ považujeme za nadbytečnou.


Akceptováno jinak. Rozpor odstraněn.
§ 19 odst. 1 byl revidován a bylo doplněno přechodné ustanovení.


Vysvětleno.
Lhůta pro doložení všech nezbytných podkladů včetně kupní ceny je uvedena v § 16 odst. 3 (45 dnů), rovněž v tomto ustanovení je uvedeno právo smlouvu neuzavřít při nesplnění stanovených podmínek s tím, že SPÚ v takovém případě není předchozími návrhy vázán. Máme za to, že tímto způsobem je postup SPÚ dostatečně řešen.

Cílem SPÚ je uzavírat smlouvy bezodkladně, proto není efektivní jakoukoli lhůtou zavázat SPÚ k podpisu smlouvy.

	Ministerstvo školství mládeže 
a tělovýchovy

	Bez připomínek.
	

	Ministerstvo vnitra 


	Zásadní připomínky. 
1) K čl. I bodu 7 – k § 6 odst. 2 zákona č. 503/2012 Sb.: 
1. V návrhu se upravuje postup pro řešení rozporů v případě vyjádření správních úřadů ve věci existence překážek převodu pozemků ve smyslu § 6 odst. 1. Navrženou dikci považujeme za nepřesnou, neboť předpokládá znalost „skutečného stavu“ předtím, než tento bude vlastní činností Státního pozemkového úřadu zjištěn, resp. ověřen. Větu druhou proto navrhujeme formulovat následujícím způsobem: „V případě důvodných pochybností o sdělených skutečnostech ověří Státní pozemkový úřad převoditelnost pozemku sám, pokud lze…“. Alternativně lze zakotvit kompetenci Státního pozemkového úřadu bez dalšího, tj. aniž by bylo nutné předpokládat pochybnosti o skutečnostech sdělených správními úřady (například „V případě potřeby ověří Státní pozemkový úřad převoditelnost pozemku sám, …“). 

Konečně uvádíme, že nemá-li sdělení povahu závazného stanoviska (viz také níže připomínka pod bodem 2), Státní pozemkový úřad je oprávněn opatřovat potřebné podklady sám a zjišťovat všechny rozhodné skutečnosti (§ 3, § 50), aniž by musel mít kompetenci nahlížet do veřejně přístupných evidencí či informačních systémů stanovenou v zákoně.

2. V daných souvislostech vyvstává otázka, nakolik má sdělení správního úřadu povahu závazného stanoviska (§ 149 správního řádu), jak konstatuje důvodová zpráva (str. 6, 7 a 12), pokud jím Státní pozemkový úřad není dále vázán, a tedy může postupovat v rozporu s tímto stanoviskem. Žádáme o vysvětlení povahy sdělení, anebo úpravu důvodové zprávy.

3. Žádáme o vysvětlení, zda se „veřejně přístupným informačních systémem“ rozumí informační systém veřejné správy ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, popř. z jakých důvodů má být možnost ověření vázána toliko na tyto informační systémy.

4. V souvislosti s novelizací navrhujeme vycházet z podpůrné aplikace správního řádu a vypustit nežádoucí duplicity. Domníváme se, že písemná povaha sdělení vyplývá z § 15 odst. 1 správního řádu, dle něhož se jednotlivé úkony činí písemně, pokud zákon nestanoví jinak nebo to nevylučuje povaha věci. Obecnou zásadou je rovněž činění úkonů bez zbytečných průtahů (§ 6 odst. 1 správního řádu), přičemž lhůtu pro vydání závazného stanoviska upravuje § 149 odst. 4 správního řádu.

Doporučující připomínky.
2) K čl. I bodu 3 – k § 4 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb.:
Navrhuje se nahradit stávající zákonnou úpravu výše ročního nájemného za požívání pozemků v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, odkazem na prováděcí právní předpis, kdy napříště má tuto výši stanovit vyhláška Ministerstva zemědělství. Upozorňujeme, že prováděcí právní předpis má zákon provádět, nikoli doplňovat, a tedy nemá upravovat právní vztahy, které alespoň v základních rysech neupravuje zákon. Domníváme se, že navržené ustanovení tyto principy nerespektuje, neboť nestanoví žádná hlediska, z nichž by mělo Ministerstvo zemědělství při stanovení výše ročního nájemného vyhláškou vycházet. Současně jsme toho názoru, že důvodová zpráva nekoresponduje s navrženým zněním, neboť explicitně uvádí (str. 9 a 12), že výše nájemného je stanovena na 5,8 % z ceny pozemku, aniž by počítala s úpravou ve vyhlášce. Materiál tedy doporučujeme ve výše uvedeném smyslu upravit.

3) Připomínky legislativně technické a formálního charakteru:
K čl. I – k úvodní větě:
V úvodní větě doporučujeme uvést všechny novely, které novelizují zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.

K čl. I bodu 3 – k § 4 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb.: 
V souladu s čl. 57 odst. 4 písm. a) Legislativních pravidel vlády navrhujeme v textu novelizačního bodu slova „věta poslední zní:“ nahradit slovy „věta poslední se nahrazuje větou“.

K čl. I bodu 6 – k § 6 odst. 1 písm. b) bodu 3 zákona č. 503/2012 Sb.:
Podle čl. 56 odst. 4 písm. h) Legislativních pravidel vlády doporučujeme novelizační bod koncipovat takto: „V § 6 odst. 1 písm. b) bodě 3 se slova „podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,“ zrušují.“.

K čl. I bodu 18 – k § 10b zákona č. 503/2012 Sb.:
1.	V novelizační větě doporučujeme s ohledem na čl. 56 odst. 2 písm. a) Legislativních pravidel vlády před slovo „zrušuje“ vložit slova „včetně nadpisu“. 
Tuto připomínku uplatňujeme také k čl. I bodu 20.

2.	Upozorňujeme, že v § 3 odst. 6 zákona č. 503/2012 Sb. je uveden odkaz na rušený § 10b téhož zákona. Na základě uvedeného doporučujeme do návrhu vložit nový novelizační bod a předmětný odkaz zrušit.

K čl. I bodu 21 – k § 13 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb.:
Na základě čl. 56 odst. 4 písm. f) Legislativních pravidel vlády navrhujeme novelizační bod koncipovat takto: „V § 13 odst. 1 se slova „a které nebyly převedeny postupem uvedeným v § 12“ zrušují.“.

K čl. I bodu 25 – k § 14 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb.:
V souladu s čl. 58 odst. 8 písm. d) Legislativních pravidel vlády doporučujeme v textu novelizačního bodu za slovo „odstavce“ vložit číslo „1“.

K čl. I bodu 28 – k nadpisu § 15 zákona č. 503/2012 Sb.:
V textu novelizačního bodu navrhujeme za slovo „zní“ vložit dvojtečku.

K čl. I bodu 30 – k § 15 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb.:
Podle čl. 56 odst. 1 Legislativních pravidel vlády doporučujeme v textu novelizačního bodu slovo „text“ nahradit slovem „slova“ a slovo „zrušuje“ nahradit slovem „zrušují“.

K čl. I bodu 37 – k § 19 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb.:
S ohledem na čl. 56 odst. 4 písm. a) Legislativních pravidel vlády navrhujeme v textu novelizačního bodu slova „poslední věta“ nahradit slovy „věta poslední“.

K čl. III – k úvodní větě:
V úvodní větě doporučujeme uvést všechny novely, které novelizují zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.

K důvodové zprávě:
Ve zvláštní části důvodové zprávy k části třetí navrhujeme místo § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, uvést § 9 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), neboť zákon č. 309/1999 Sb. ke dni 31. 12. 2023 pozbyl platnosti, resp. byl nahrazen zákonem č. 222/2016 Sb.
 
	
Akceptováno.  Rozpor odstraněn.
Text upraven. Rovněž upraveno označení zdrojů, ze kterých lze skutečnosti ověřit, na vhodnější „veřejně dostupné zdroje“. Tím jsou míněny především územní plány územních samosprávných celků apod. 
§ 6 odst. 2 zní:
„(2) Na žádost Státního pozemkového úřadu sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zda pozemky, které mají být převedeny podle tohoto zákona, podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny. V případě zjištění rozporu mezi skutečnostmi sdělenými podle věty první Státní pozemkový úřad ověří převoditelnost pozemku vlastní činností, a to za předpokladu, že lze skutečnost zjistit z veřejně dostupných zdrojů.  Při převodu zastavěných pozemků se sdělení v případech podle odstavce 1 písm. c), e) a f) nevyžaduje.“.


Vysvětleno. Rozpor odstraněn.
Povaha závazného stanoviska není myšlena ve smyslu § 149 správního řádu, ale jako podklad pro další postup SPÚ při zohlednění potřeb dotčených osob, ke kterým je vhodné, aby se vyjádřily. Důvodová zpráva byla doplněna.


Akceptováno. Rozpor odstraněn.
Viz výše.


Vysvětleno. Rozpor odstraněn.
Postup podle zákona č. 503/2012 Sb. není v režimu správního řízení, nelze tak správní řád využít podpůrně, proto je lhůta upravena.

Vysvětleno.
Určení výše pachtu pro pozemky v příslušnosti hospodařit pro SPÚ, které bylo dosud stanoveno přímo zákonem, bude nově určeno vyhláškou Ministerstva zemědělství podle výrobních oblastí. Bude tak možno pružněji reagovat na změny a trendy v oblasti cen pachtů na trhu se zemědělskou půdou. Důvodová zpráva byla revidována.

Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.

Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.


Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.

Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.


Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.


Akceptováno jinak.
Úprava § 13 odst. 1 byla koncipována jiným způsobem.


Vysvětleno.
Považujeme zvolenou legislativní techniku za vhodnou.


Akceptováno jinak.
§ 15 byl vypuštěn.


Akceptováno jinak.
§ 15 byl vypuštěn.


Akceptováno jinak.
Text ustanovení byl revidován jako celek.

Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.

Akceptováno.
Důvodová zpráva byla revidována.


	Ministerstvo zahraničních věcí

	Bez připomínek.
	


	Ministerstvo zdravotnictví
	Bez připomínek.
	

	Ministerstvo životního prostředí

	Bez připomínek.
	

	Úřad vlády ČR – ministr a předseda Legislativní rady vlády

	Bez připomínek.
	

	Úřad vlády ČR – zmocněnec vlády pro lidská práva
	Bez připomínek.
	

	Úřad vlády ČR – vedoucí Úřadu vlády
	Bez připomínek.
	

	Úřad vlády ČR – místopředseda vlády pro digitalizaci
	Bez připomínek.
	

	Úřad vlády ČR – odbor kompatibility

	Doporučující připomínky.
1) K bezplatným převodům:
Předložený materiál se rámcově dotýká úpravy bezúplatných převodů, které se mohou týkat oblasti práva veřejných podpor. Na úrovni EU je oblast veřejných podpor regulována zejména čl. 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie a navazujícími sekundárními předpisy EU, resp. akty Evropské komise nejčastěji ve formě sdělení; v rámci zjednodušených či speciálních režimů pak obecným nařízením o blokových výjimkách [nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění], příp. nařízeními v oblasti podpory de minimis a předpisy týkajícími se služeb v obecném hospodářském zájmu.
Požadujeme vyjasnit vztah návrhu k pravidlům EU o udělování veřejných podpor, zejména se jedná o čl. 107 SFEU a násl., a Sdělení Komise o prvcích státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci (97/C 209/03) (dále jen “sdělení Komise”), které je vůči předkládané problematice relevantní. Důvodová zpráva daný aspekt nerozebírá. Je třeba zejména vyloučit pochybnosti ohledně slučitelnosti návrhu s pravidly veřejných podpor a uvést, zda je návrh v souladu s obecnými pokyny určenými členským státům obsaženými v rámci sdělení Komise. Důvodovou zprávu je nutné doplnit v souladu s připomínkou.

2) K důvodové zprávě:
V návaznosti na změny navržené zejména v novelizačním bodě 15., které předkladatel ve zvláštní části důvodové zprávy odůvodňuje ohledem na zásadu rovného přístupu, požadujeme doplnit důvodovou zprávu o kontext práva EU, aby bylo zjevné, že navrhovaná právní úprava zohledňuje požadavky primárního práva EU [zejména zákaz diskriminace podle státní příslušnosti (čl. 18 a násl. SFEU) a zákaz omezení volného pohybu kapitálu (čl. 63 a násl. SFEU)] a navazující judikatury Soudního dvora EU (např. rozsudek Ospelt C-452/01).

3) K bodu 15:
V souvislosti s novelizačním bodem 15. vznášíme rovněž dotaz, zda předkladatel bere v potaz vyloučení právnických osob se sídlem ve Velké Británii (stejně tak jako fyzické osoby - Britové), která již není členem EU, není ani smluvní stranou Dohody o EHP a nemá uzavřenou žádnou jinou smlouvu upravující dotčené právní vztahy. Změna v § 9 se tudíž nevztáhne na osoby se sídlem ve Velké Británii. Požadujeme vysvětlit a doplnit důvodovou zprávu, aby bylo zřejmé, že toto byl záměr předkladatele.

	
Vysvětleno.
Návrh plně respektuje pravidla veřejných podpor stanovená unijními právními předpisy. Důvodová zpráva byla v tomto ohledu doplněna.


Akceptováno.
Důvodová zpráva byla doplněna.


Akceptováno.
Skutečnost je zohledněna v § 9, důvodová zpráva byla aktualizována.

	Úřad vlády ČR – ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace
	Bez připomínek.
	

	Kraj Středočeský
	Bez připomínek.
	

	Kraj Jihočeský

	Bez připomínek.
	

	Kraj Plzeňský
	Bez připomínek.
	

	Kraj Karlovarský
	Bez připomínek.
	

	Kraj Ústecký
	Bez připomínek.
	

	Kraj Liberecký

	Bez připomínek.
	

	Kraj Pardubický
	Bez připomínek.
	

	Kraj Vysočina
	Bez připomínek.
	

	Kraj Zlínský
	Bez připomínek.
	

	Kraj Jihomoravský

	Zásadní připomínky.
1) K § 7 odst. 2:
Není zřejmé, z jakého důvodu je odstraňována formulace v písm. a) „pokud tato obec uvedené komunikace vlastní“? Ustanovení je formulováno tak, že je a priori předpokládáno, že obec vlastní kromě místních komunikací také účelové komunikace, což odporuje skutečnosti.

2) K § 7 odst. 3:
Navrhujeme upravit znění, a to tak, aby převod zde definovaných pozemků do vlastnictví kraje nebyl podmíněn souhlasem obce, přičemž zejména u pozemků určených k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, kde je stavebníkem kraj (písm. a až c) a pozemků, kde je pozemek zastavěn stavbou ve vlastnictví kraje dle písm. d) nedává souhlas obce žádný smysl a je dle našeho názoru nadbytečnou administrativní zátěží.

3) K § 7 odst. 4:
V případě definice pozemků určených k bezúplatnému převodu do vlastnictví kraje uvedené § 7 odst. 4 konstatujeme nesoulad s novelou zákona č. 219/2000 Sb. o majetku ČR (zejména, co se týká silničních pomocných pozemků) a máme za to, že stát by měl obdobný majetek převádět dle totožných pravidel, což by mělo být dle důvodové zprávy i cílem této novely.

4) K § 8 odst. 3:
Úprava znění § 8 odst. 3 nekoresponduje se zněním § 7 odst. 3 písm. e), který zřízení nebo rozšíření veřejného pohřebiště vůbec nezmiňuje.

5) K § 10c:
Navrhujeme doplnit znění § 10c, a to například tak, že na konci odstavce bude čárka a text „to neznamená, že obec nebo kraj nemůže být žadatelem i podle těchto ustanovení“. Důvodem je kombinování věcného a osobního kritéria pro hodnocení přednosti, kdy obec i kraj může být oprávněným žadatelem s předností podle vyjmenovaných ustanovení.

6) K § 14:
Obdobný rozpor s novelou zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR, shledáváme i v § 14 (úplatný převod je možný „nejméně za cenu obvyklou nebo za cenu zjištěnou, je-li tato cena vyšší“), přičemž novela zákona o majetku ČR počítá s formulací, že prodej bude probíhat za cenu obvyklou a pokud nepůjde tato určit, pak za cenu zjištěnou podle zákona o oceňování majetku. Proto i zdůvodnění změny uvedené v důvodové zprávě (uvést zákon do souladu se zákonem č. 219/2000 Sb.) není na místě. Navrhujeme ponechat původní znění, které stanovovalo povinnost úplatného převodu za kupní cenu ve výši ceny obvyklé.

7) K § 16 odst. 4:
Doplnění znění § 16 odst. 4 v tom smyslu, že návrh na vklad bude podáván společně s nabyvatelem se z našeho pohledu jeví jako nadbytečné, přičemž musíme konstatovat, že zdůvodnění uvedené v důvodové zprávě (sjednocení postupu vedeného ÚZSVM) je v rozporu s našimi zkušenostmi z praxe, ve které je společný návrh s ÚZSVM podáván pouze výjimečně.

	
Akceptováno. Rozpor odstraněn.
Ponechává se původní znění, tj. zachovává se poslední věta daného ustanovení.


Vysvětleno. Rozpor odstraněn.
Dané ustanovení uvedený souhlas obce nevyžaduje.

Vysvětleno. Rozpor odstraněn.
Současné znění podrobné podmínky převodu nekonkretizuje, naopak aktuálně projednávaná novela zákona č. 219/2000 Sb. vychází z textace zákona č. 503/2012 Sb.


Vysvětleno. Rozpor odstraněn.
Kraje nejsou provozovatelem či zřizovatelem veřejných pohřebišť, tato povinnost přísluší obcím, upraveno proto pouze v § 7.

Vysvětleno. Rozpor odstraněn.
Znění tohoto ustanovení nijak neomezuje obce a kraje, aby mohly žádat i podle jiných ustanovení uvedených v § 10. Pokud se tak dostanou do pozice žadatele podle uvedené přednosti, bude s nimi jednáno jako s jakýmkoli jiným žadatelem. 

Vysvětleno. Rozpor odstraněn.
Zákon č. 219/2000 Sb. je obecným předpisem pro nakládání s majetkem, zákon o SPÚ je z tohoto pohledu zákonem speciálním, který může postup upravovat odlišně. Taková úprava pak má přednost. 

Vysvětleno. Rozpor odstraněn.
Úhrada správního poplatku s ohledem na povětšinou bezúplatné nabývání pozemků obcemi je minimální částkou, která naopak povede k racionálnějšímu rozvržení požadavků obcí. Hodnota převáděných pozemků je pak výrazně vyšší, nelze tak vyhodnotit, že úhrada poplatku by jakkoli zasáhla do rozpočtu obcí.


	Kraj Královehradecký
	Bez připomínek.
	

	Kraj Olomoucký

	Bez připomínek.
	

	Kraj Moravskoslezský

	Bez připomínek.


	

	Magistrát hl. m. Prahy


	Zásadní připomínka.
1) K Části první čl. I bodu 19 (§ 10c):
Požadujeme ve větě první slova „§ 7 odst. 1 a 3“ nahradit slovy „§ 7 odst. 1 až 4“.

Odůvodnění:
Pozemky tzv. silniční a přilehlé k tělesu komunikace (dříve „pomocné“) uvedené v § 7 odst. 2 a 4, které jsou ještě stále spravované Státním pozemkovým úřadem, byť mnohdy jen pro své historické zařazení (zemědělský půdní fond), zemědělské formálně jsou. Obě citovaná ustanovení § 7 odst. 2 a 4 teoreticky mohou tedy rovněž dopadat na zemědělské pozemky. V původně navrhovaném znění by však přednost při souběhu žádostí o jejich převod nevznikla.

Doporučující připomínka.
2) K Části první čl. I bodům 8 (§ 7 odst. 1 písm. e)) a 14 (§ 8 odst. 1 a 3):
Doporučujeme upřesnit pojem „sídelní veřejná zeleň“. 

Není zřejmá definice předmětného pojmu, upozorňujeme, že by nemělo být slučováno s vymezením „systému sídelní zeleně v územním plánu“, resp. nemělo by to vést k tomu, že bude požadavek na vymezení tohoto systému v územním plánu z důvodu možného převodu na obec.

	
Vysvětleno. Rozpor odstraněn.
V ustanovení § 7 odst. 2 došlo k úpravě a byl ponechán text „pokud tato obec uvedené komunikace vlastní“. Z uvedeného plyne, že odstavce 2 a 4 jsou výhradně určeny pro převod na obec a kraj, navrhovaná úprava je tedy nadbytečná.


Akceptováno.
Slovo „sídelní“ bylo z návrhu na všech místech vypuštěno.

	Agrární komora ČR
	Bez připomínek.
	

	Asociace krajů ČR
	Bez připomínek.
	

	Asociace samostatných odborů
	Bez připomínek.
	

	Asociace soukromého zemědělství

	Zásadní připomínky.
1) K § 4:
Navrhujeme, aby bylo do zákona zapracováno, že přenechání pozemků, s nimiž je SPÚ příslušný hospodařit, bude vždy na dobu určitou. Domníváme se, že by taková úprava napomohla rozhýbat trh s půdou a umožnila by mladým a začínajícím zemědělským podnikatelům se dostat k zemědělské půdě v majetku státu. Stávající nájemní smlouvy na pozemky ve správě SPÚ jsou navíc často uzavřeny bez předchozích výběrových řízení, a i tyto dlouhodobě trvající smlouvy jsou často na překážku oživení trhu s půdou.


2) K § 7:
Doporučujeme v novele zohlednit situaci, kdy se jedná o realizaci veřejně prospěšných opatření v nezastavitelné ploše např. revitalizaci vodního toku, která nemusí být stavbou, výsadbu zeleně apod.

3) K § 7 odst. 1 písm. c): 
Navrhujeme ustanovení aktualizovat dle nového stavebního zákona, který nezná rozhodnutí o umístění stavby. 


Současně je třeba umožnit směnu státních pozemků, které jsou řešené dle § 2 zákona č. 139/2002 Sb. ve prospěch společných zařízení, a to i v případech, kdy se jedná o pozemky v zastavěném a/nebo zastavitelném území obce. V takových případech se jeví jako účelné v rámci Metodického návodu pro provádění pozemkových úprav určit vhodná pravidla pro směnu, neboť je zřejmé, že takové pozemky mají vyšší hodnotu, než pozemky mimo zastavěné a/nebo zastavitelné území obce. 

4) K § 12:
Zásadně nesouhlasíme s návrhem na zrušení § 12, který ošetřuje převod zemědělských pozemků na základě veřejné nabídky, a to zejména v souvislosti s tím, že právě k začátku letošního roku došlo k zestátnění velkého množství pozemků neznámých vlastníků a je možné, že část z nich půjde do prodeje. Pokud by byl § 12 zrušen, bude Státní pozemkový úřad postupovat podle § 13, kde není zakotvena podmínka prodeje přednostně zemědělskému podnikateli a jediným kritériem je nabídnutá cena. To považujeme za velmi rizikovou změnu, která může do budoucna znamenat odliv státní půdy k nezemědělským subjektům.

5) K § 14:
Je třeba myslet na veřejný zájem v souvislosti s adaptací krajiny na klimatické změny, a s ní souvisejícími opatřeními. Mezi zásadní adaptační opatření patří revitalizace drobných vodních toků, a to včetně hlavních odvodňovacích zařízení (HOZ). Je zcela proti smyslu věci a v rozporu s konáním řádného hospodáře požadovat výkup opevnění HOZ v případech, kdy se jedná o revitalizaci, jejímž cílem je adaptace krajiny na klimatické změny a/nebo posílení biodiverzity. Důrazně doporučujeme v novele zákona tuto skutečnost zohlednit a připustit možnost, že od výkupu opevnění HOZ je v odůvodněných případech možné upustit.

Alternativa návrhu:
§ 4
(5) Státní pozemkový úřad může bezúplatně převést předem určenému nabyvateli stavbu vodního díla typu úprava koryta, s níž je příslušný hospodařit, pokud je účelem převodu provedení adaptačního opatření (renaturace, revitalizace) v místě stavby. Ustanovení § 13 odst. 2 se v případě stavby podle věty první na postup Státního pozemkového úřadu nepoužije.

	
Vysvětleno.
Se změnou na dobu určitou by bylo nutné stanovit i délku trvání nově uzavřených smluv, a to např. i s ohledem na podmínky dotačních programů EU nebo národních dotací, např. na 5, 10 a 15 či více let. Soutěžemi (aukcemi) by muselo být soutěženo cca až 420 tisíc dosavadních pozemků. Jedná se o časově a administrativně náročné a zdlouhavé procesy, které by kromě uvedeného vyvolaly změnu současných uživatelů a časté změny hranic půdních bloků. 

Tento postup by rovněž nepřispěl ke stabilitě zemědělských uživatelů, naopak by vyvolával nestabilitu a nejistotu v zemědělské výrobě u subjektů užívajících pozemky v příslušnosti hospodařit SPÚ. 

Pacht určité skupině zemědělců by bylo nutno rovněž posoudit z pohledu pravidel fungování Evropské unie, zda by se nejednalo o nedovolenou podporu. SPÚ má v příslušnosti hospodařit zemědělskou půdu, která tvoří cca 3 % z celkové výměry zemědělské půdy v České republice. Jedná se tedy o marginální rozsah, pro nějž by navrhovaná změna znamenala negativní důsledky.

Vysvětleno.
Mimo zastavěnou a zastavitelnou část obce jsou tyto situace řešeny v režimu zákona č. 139/2002 Sb.


Vysvětleno.
Nová úprava stavebního zákona je zohledněna ve společných ustanoveních – § 21 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb.

V případě pozemků řešených v rámci prováděné komplexní pozemkové úpravy je tento postup v režimu zákona č. 139/2002 Sb.

Vysvětleno.
Veřejné nabídky upřednostňující předem vybranou skupinu nabyvatelů za zvýhodněných cenových podmínek (veřejné nabídky dle § 12) SPÚ již 10 let nerealizuje a ani realizovat neplánuje, jelikož by jednal s nejvyšší pravděpodobností v rozporu s právem EU – zvýhodněné cenové podmínky. Značná část zemědělské půdy již byla odstátněna a aktuálně je prioritním úkolem SPÚ spravovat rezervu státní půdy, jak pro svou činnost (pozemkové úpravy, vypořádání restitučních nároků), tak pro činnost dalších státních institucí, jejichž požadavky mají zvyšující se tendenci, a pro rozvojové programy státu. Prodej pozemků v § 13 bude i po této novele zákona realizován výjimečně, a to pouze v odůvodněných případech, kdy bude účelné pozemek odstátnit, protože pro činnost SPÚ a státu jako celku bude nevyužitelný a jeho správa je zatěžující (nepronajmutelný, opakující se výskyt černých skládek,…). Prodej touto formou je zcela transparentní a nezakládá možnost nedovolené veřejné podpory.

Vysvětleno. 
Daná připomínka se nevztahuje k § 14. 

Umožnit vybrané skupině osob (mimo obce a kraje) bezúplatné nabytí konkrétních pozemků není vhodné. Je pravděpodobné, že nastavení požadovaného režimu by představovalo nedovolenou veřejnou podporou. Rozumíme skutečnosti, že úzká skupina osob chce zcela správně realizovat revitalizační opatření na vodních tocích k zadržení vody v krajině, koneckonců je tato činnost i záměrem v rámci komplexních pozemkových úprav, ale takto je upřednostnit je vůči jiným osobám, které se rovněž mohou věnovat veřejně prospěšné činnosti, nelze. 


	Českomoravská konfederace odborových svazů

	Bez připomínek.
	

	Český báňský úřad

	Zásadní připomínka.
K novelizačnímu bodu 7:
ČBÚ požaduje, aby ustanovení § 6 odst. 2 bylo doplněno tak, aby nebylo pochybností o postupu Státního pozemkového úřadu v případě zjištění rozporu mezi sdělenými skutečnostmi a skutečným stavem, resp. aby byl zachován význam sdělení příslušných správních orgánů. Podle našeho názoru nelze ponechat na Státním pozemkovém úřadu závěrečné vyhodnocení validity údajů vedených v evidencích, které Státní pozemkový úřad nespravuje.

Odůvodnění:
Navrhované ustanovení § 6 odst. 2 předloženého materiálu nestanoví, jak bude Státní pozemkový úřad postupovat v případě zjištění rozporu mezi sdělenými skutečnostmi a jím zjištěným stavem. I v takovém případě by totiž dle našeho názoru mělo mít přednost sdělení příslušného správního úřadu, neboť údaje ve veřejně přístupném informačním systému nemusí vždy odpovídat aktuálnímu stavu (např. z důvodu opožděné aktualizace).

	
Akceptováno. Rozpor odstraněn.
Znění tohoto ustanovení bylo upraveno. Rovněž bylo upraveno označení zdrojů, ze kterých lze skutečnosti ověřit, na vhodnější „veřejně dostupné zdroje“. Tím jsou míněny především územní plány územních samosprávných celků apod. 

§ 6 odst. 2 zní:
„(2) Na žádost Státního pozemkového úřadu sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zda pozemky, které mají být převedeny podle tohoto zákona, podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny. V případě zjištění rozporu mezi skutečnostmi sdělenými podle věty první Státní pozemkový úřad ověří převoditelnost pozemku vlastní činností, a to za předpokladu, že lze skutečnost zjistit z veřejně dostupných zdrojů.  Při převodu zastavěných pozemků se sdělení v případech podle odstavce 1 písm. c), e) a f) nevyžaduje.“.


	Český statistický úřad
	Bez připomínek.
	

	Český úřad zeměměřický 
a katastrální

	Zásadní připomínky.
1) K § 15 odst. 1:
Slova „Předkupní právo státu zaniká zaplacením kupní ceny pozemku“ nejsou v souladu s nově navrhovanou změnou, kdy kupující musí zaplatit kupní cenu v plné výši před uzavřením kupní smlouvy. Je nezbytné vyjasnit, po jakou dobu má předkupní právo státu trvat tak, aby bylo zřejmé, kdy má dojít k výmazu z katastru. Zřejmě by ustanovení mělo být upraveno tak, že „K pozemku převáděnému podle § 13 odst. 1 má stát předkupní právo jako právo věcné po dobu pěti let; to platí i pro případ jiného zcizení než prodejem.“. 

Pokud změna spočívající v tom, že kupující musí zaplatit kupní cenu v plné výši před uzavřením kupní smlouvy, povede k tomu, že předkupní právo bude vznikat na předem jednoznačně omezenou dobu (což by zřejmě vést měla, neboť je to jediná logická alternativa k úplnému zrušení nejen zástavního, ale i předkupního práva), pak z hlediska výmazu tohoto práva již nebude nutné, aby Státní pozemkový úřad (SPÚ) vydával potvrzení o jeho zániku, neboť vlastník pozemku bude moci dosáhnout jeho výmazu z katastru nemovitostí pouze na základě svého prohlášení podle § 70 odst. 3 katastrální vyhlášky. Je tak nezbytné jednoznačně odlišit předkupní práva, která vznikla v režimu dosavadní právní úpravy, kdy k výmazu je nezbytné potvrzení SPÚ, a předkupní práva v režimu nové právní úpravy, kdy výmaz bude možné provést na základě prohlášení vlastníka. Skutečnost, že předkupní práva, která vznikla podle dosavadní právní úpravy, se touto právní úpravou budou řídit až do jejich zániku, je třeba ošetřit v přechodných ustanoveních.
Upozorňuji, že dvojímu režimu předkupních práv bude nutné uzpůsobit i obsah souhlasných prohlášení, na základě kterých se tato předkupní práva do katastru zapisují, tak, aby bylo z obsahu těchto listin bez pochybností zřejmé, zda jde o předkupní právo vzniklé v režimu dosavadní právní úpravy nebo v režimu nové právní úpravy. V této souvislosti je rovněž nezbytné vyjasnit, zda z čl. II plyne, resp. má plynout, že pokud byl proces prodeje zahájen podle dosavadní právní úpravy a k samotnému prodeji dojde až za nové právní úpravy, pak předkupní právo stále vzniká podle dosavadní právní úpravy nebo již podle právní úpravy nové. 

2) K části první čl. I bodu 31
K § 15 odst. 2
Slova „s výjimkou zástavního práva na poskytnutí bankovního úvěru na doplacení celé kupní ceny“ nejsou v souladu s nově navrhovanou změnou, kdy kupující musí zaplatit kupní cenu v plné výši před uzavřením kupní smlouvy. Požaduji proto ustanovení změnit následovně: „Pozemek, na nějž je uplatněno předkupní právo státu podle odstavce 1, nesmí vlastník učinit předmětem zástavního práva“. 

Ve vztahu k předkupním právům vzniklým podle dosavadní právní úpravy je samozřejmě namístě zachovat dosavadní rozsah omezení – to je však nezbytné vyřešit prostřednictvím přechodných ustanovení, nikoliv nedůslednou změnou § 15 odst. 3. 

V této souvislosti rovněž doporučuji zvážit, zda by rozsah omezení neměl být rozšířen i na jiná věcná práva, která by mohla být z pohledu státu při zpětném odkoupení pozemku problematická, zejména právo stavby, zákaz zcizení a zatížení apod. Ustanovení § 15 stále reflektuje pouze ty věcněprávní instituty, které připouštěla předchozí občanskoprávní úprava platná do konce roku 2013. Pokud by se toto rozšíření mělo vztahovat i na situace, kdy předkupní práva již v minulosti vznikla, pak by to bylo potřebné to jednoznačně vyjádřit v přechodných ustanoveních, aby v této souvislosti nevznikaly výkladové obtíže.
Dále upozorňuji, že pokud dojde k vypuštění slov „zástavní nebo“, pak v případech, kdy vzniklo pouze zástavní právo a nikoliv předkupní právo, to bude znamenat, že od účinnosti zákona bude možné tyto pozemky dále zastavovat libovolně. Jinak řečeno přesto, že v době, kdy zástavní právo vzniklo, platilo, že takto zastavený pozemek vlastník nesmí učinit předmětem dalšího zástavního práva s výjimkou zástavního práva na poskytnutí bankovního úvěru na doplacení celé kupní ceny, od účinnosti zákona již s existencí tohoto zástavního práva žádné další omezení spojeno nebude. Pokud tomu tak skutečně má být, tj. pokud dosavadní zástavní práva nemají být zachována včetně omezení, která s nimi původně byla spojena, je namístě toto řádně vysvětlit v důvodové zprávě.

3) K části první čl. I  bodu 35:
K § 16 odst. 4
Požaduji vyjasnit, jak bude postupováno, pokud by návrh na vklad podal nabyvatel sám nebo Státní pozemkový úřad sám. Dále požaduji vyjasnit, jakým způsobem katastrální úřad odliší návrhy na vklad podle dosavadní úpravy, které mají být podávány jenom Státním pozemkovým úřadem, od návrhů na vklad, které již mají být podávány společně s nabyvatelem. Vzhledem k tomu, že podle přechodných ustanovení budou již zahájené postupy dokončovány podle dosavadní právní úpravy, dojde k tomu, že po určitou dobu od účinnosti zákona budou podávány návrhy na vklad podle dosavadní úpravy, a následně budou po nějakou dobu podávány jak návrhy na vklad podle dosavadní úpravy, tak návrhy na vklad podle nové právní úpravy.
Tato připomínka je zásadní.

4) K části první čl. I  bodu 37:
K § 19 odst. 1
Upozorňuji, že věta první není v souladu s nově navrhovanou změnou, kdy kupující musí zaplatit kupní cenu v plné výši před uzavřením kupní smlouvy. Řešení této problematiky by mělo být přesunuto do přechodných ustanovení, neboť se bude nadále týkat pouze situací, které nastaly před účinností zákona a do budoucna již nově vznikat nebudou.

5) K části první čl. II:
Požaduji doplnit do přechodných ustanovení řešení otázek souvisejících se změnou spočívající v tom, že kupující musí zaplatit kupní cenu v plné výši před uzavřením kupní smlouvy, zejména jakou právní úpravou se budou nadále řídit předkupní práva, která vznikla podle dosavadní právní úpravy, a jaká omezení budou nadále spojena s předkupními právy, která vznikla podle dosavadní právní úpravy.


6) K části druhé čl. III:
K bodu 1
Doporučuji slovo „„úřadů“ nahradit slovem „úřadu“. 
Dále doporučuji upravit postup pro případy, kdy nelze vlastníkovi pozemku předmětnou skutečnost oznámit, ať už proto, že není známý, nebo známý je, avšak není známý jeho pobyt, nebo vlastník i jeho pobyt je známý, ale nelze mu doručovat např. proto, že do dané zahraniční země Česká pošta nedoručuje poštovní zásilky, apod.

	
Akceptováno. Rozpor odstraněn.
§ 15 byl vypuštěn.


Akceptováno. Rozpor odstraněn.
§ 15 byl vypuštěn.


Akceptováno. Rozpor odstraněn.
Metodikou i smluvně budou ošetřeny důsledky nezaplacení správního poplatku za vklad tak, aby SPÚ po určité době mohl od smlouvy odstoupit a nebyl smlouvou vázán (částečně řeší i § 19 odst. 1). Snahou SPÚ je, aby úhradu hradil i účastník vkladového řízení. K podpisu smlouvy a návrhu na vklad bude docházet v jednom okamžiku.


Akceptováno. Rozpor odstraněn.
§ 19 odst. 1 byl upraven následujícím způsobem:
„(1) Nezaplacení správního poplatku za vklad do katastru nemovitostí nabyvatelem podle § 16 odst. 4 je důvodem pro odstoupení Státního pozemkového úřadu od kupní smlouvy. Za užívání zemědělského pozemku za dobu do účinnosti odstoupení má Státní pozemkový úřad právo na úhradu ve výši jedné dvanáctiny z výše ročního nájemného podle § 4 odst. 4 za každý započatý měsíc.“.

Akceptováno. Rozpor odstraněn.
Přechodná ustanovení byla doplněna:
„X. Právní poměry týkající se zástavního práva a předkupního práva vzniklé v souvislosti s kupními smlouvami uzavřenými podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí § 15 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. To platí i pro omezení s nimi spojená.

Y. Prodlení se zaplacením kupní ceny nebo splátky delší než 30 dnů při prodeji zemědělských pozemků podle § 10 až 13 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí § 19 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přičemž za užívání zemědělského pozemku ode dne uzavření kupní smlouvy do účinnosti odstoupení má Státní pozemkový úřad právo na úhradu ve výši jedné dvanáctiny z výše ročního nájemného podle § 4 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném po nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za každý započatý měsíc.“

Akceptováno. Rozpor odstraněn.
Text byl upraven v souladu s připomínkou.

	Český telekomunikační úřad
	Bez připomínek.
	

	Digitální a informační agentura

	Zásadní připomínky.
1) K § 6 odst. 2:
Státní pozemkový úřad je orgánem veřejné moci dle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Jako takový má právo si veškeré údaje vedené v agendových informačních systémech ověřovat, tedy využívat. Aby tak bylo možné, je potřeba aby v zákoně, podle kterého je vykonávána agenda Státního pozemkového úřadu, bylo uvedeno, které údaje a informace se za účelem výkonu agendy zpracovávají. Následně je možné v ohlášení agendy dle § 54 zákona č. 111/2009 Sb. uvést jaké údaje jsou zpracovávané a jaké jsou potřeba od jiných agend. Požadujeme tedy doplnit seznam údajů a informací, které Státní pozemkový úřad zpracovává, a odstranit z odstavce „a to za předpokladu, že lze skutečnost zjistit ve veřejně přístupném informačním systému“.

2) K § 16 odst. 1 a 3:
Státní pozemkový úřad je orgán veřejné moci, který dle § 7 odst. 1 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, nesmí po uživateli služby vyžadovat žádné údaje, které jsou vedeny v základním registru nebo jiném agendovém informační systému. Požadujeme odstranit veškeré povinnosti doložení a prokazování ze strany uživatele služby, které si Státní pozemkový úřad může obstarat sám i s odkazem na připomínku č. 1.

	
Akceptováno jinak. Rozpor odstraněn.
V ustanovení § 6 odst. 2 nebyly myšleny ISVS, ale možné veřejně dostupné zdroje typu územních plánů obcí apod. Text je upraven tak, aby odpovídal původnímu záměru:
„(2) Na žádost Státního pozemkového úřadu sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zda pozemky, které mají být převedeny podle tohoto zákona, podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny. V případě zjištění rozporu mezi skutečnostmi sdělenými podle věty první Státní pozemkový úřad ověří převoditelnost pozemku vlastní činností, a to za předpokladu, že lze skutečnost zjistit z veřejně dostupných zdrojů.  Při převodu zastavěných pozemků se sdělení v případech podle odstavce 1 písm. c), e) a f) nevyžaduje.“.

Vysvětleno. Rozpor odstraněn.
Přestože je SPÚ orgánem veřejné moci, nemá v soukromoprávních řízeních upravených tímto zákonem přístup do všech agendových informačních systémů. Nemá tak například přístup do daňových systémů, systémů ČSSZ apod. Bezdlužnost nabyvatelů pozemků si tak nemůže sám ověřit, a i v případě písemných žádostí na tyto orgány by musel mít souhlas nabyvatele.

	Družstevní asociace ČR
	Bez připomínek.
	

	Energetický regulační úřad
	Bez připomínek.
	

	Hospodářská komora
	Bez připomínek.
	

	Konfederace
zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
	Bez připomínek.
	

	Nejvyšší kontrolní úřad

	Bez připomínek.
	

	Sdružení místních samospráv ČR

	Zásadní připomínky.
1) K části první čl. I bodu 4. – § 5 zákona o SPÚ:
Vítáme návrh, aby bylo u nepotřebného majetku po státních podnicích vybraných k privatizaci, umožněno využít i jiný právní předpis než zákon č. 92/1991 Sb.

Odůvodnění:
V praktické rovině se s problematickým zněním ustanovení § 5 zákona o Státním pozemkovém úřadu setkávají opakovaně. Jakýkoliv převod majetku podle zákona č. 92/1991 Sb. je byrokraticky mimořádně náročný, ačkoliv podle našeho přesvědčení více než 30 let od nabytí účinnosti předmětného zákona nemá takto složitý postup žádné opodstatnění. Jsme rádi, že nově navrhovaná formulace § 5 umožní SPÚ výběr nejefektivnějšího právního předpisu s tím, že pro odstátnění konkrétního majetku bude vybrán vždy nejvhodnější a časově nejefektivnější zákonný postup.  

Navrhovaná změna je tedy nepochybně v souladu s aktualizovaným Programovým prohlášením vlády ze dne 1. 3. 2023, které na straně 53 v kapitole Legislativa uvádí: „Nutná pravidla zjednodušíme. Zrušíme, co je v českém právu zbytečné nebo přestalo dávat smysl: povinnosti, razítka i samotné zákony.“ Přinesla by také nezanedbatelnou finanční úsporu ve státním rozpočtu, např. ve snížení počtu systemizovaných služebních míst v oddělení Ministerstva financí č. 7203 Převody majetku státu a zabezpečení schvalovacího procesu při privatizaci.

2) Obecná připomínka k materiálu:
Navrhujeme zásadně zjednodušit převody nepotřebného majetku státu, k němuž náleží právo hospodařit SPÚ, na územní samosprávné celky i další právnické a fyzické osoby.

Odůvodnění:
Ačkoliv považujeme změnu § 5 zákona o SPÚ za krok dobrým směrem, obecně je však proces převodu nepotřebného majetku velmi těžkopádný a někdy trvá i několik let. Podle našich zkušeností vidina absolvování složitého procesu výrazně snižuje motivaci starostů obcí žádat o převod majetku do vlastnictví obcí.

	
Akceptováno. Rozpor nevzniká.

Vysvětleno. Rozpor odstraněn.
Nepotřebný majetek není řešen tímto zákonem; tento majetek je převáděn na ÚZSVM a jeho následný převod je řešen podle zákona č. 219/2000 Sb. 


	Správa státních hmotných rezerv
	Bez připomínek.
	

	Státní úřad pro jadernou bezpečnost
	Bez připomínek.
	

	Svaz měst a obcí České republiky

	Bez připomínek.
	

	Svaz průmyslu a dopravy ČR
	Bez připomínek.
	

	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
	Bez připomínek.
	

	Úřad pro ochranu osobních údajů
	Bez připomínek.
	

	Úřad průmyslového vlastnictví
	Bez připomínek.
	

	Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
	Bez připomínek.
	

	Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

	Zásadní připomínka. 
1) K § 12, 13:
Již od přijetí zákona č. 229/2019 Sb., který s účinností od 1. 11. 2019 novelizoval zákon č. 503/2012 Sb., platí, že:
•	zemědělský majetek, který byl třikrát marně nabídnut ve veřejné nabídce dle § 11a zákona č. 229/1991 Sb. a nebyl převeden na základě veřejné nabídky dle § 12 zákona č. 503/2012 Sb., lze prodat dle § 13 zákona č. 503/2012 Sb.;
•	zemědělské pozemky, jejichž součástí jsou stavby a související majetek, lze prodat dle § 13 zákona č. 503/2012 Sb., a to bez ohledu na to, zda byly předmětem veřejné nabídky, či nikoliv.

Novelizace zákona č. 513/2012 Sb. z roku 2019 zpochybňuje jeden z hlavních cílů zákona č. 51/2016 Sb., který s účinností od 1. 3. 2016 novelizoval zákon č. 219/2000 Sb., neboť tímto postupem dochází k nežádoucí decentralizaci hospodaření s nepotřebným nemovitým majetkem státu. Jeden z hlavních účelů ÚZSVM supluje Státní pozemkový úřad. Jak uvádí důvodová zpráva k zákonu č. 229/2019 Sb., tak „Rovněž bude eliminováno jednoznačné vymezení možných nabyvatelů, resp. nově vložený odstavec v § 13 neupřednostní vymezenou skupinu zemědělských subjektů.“ Takového důsledku lze ovšem dosáhnout i v situaci, kdy zcizení bude realizováno ÚZSVM při využití výběrového řízení dle zákona č. 219/2000 Sb. nebo veřejné dražby jakožto standardních způsobů realizace nepotřebného majetku státu a při současném zachování centralizace nakládání s nepotřebným hmotným nemovitým majetkem státu u ÚZSVM.

Pokud je nyní nově navrhováno vypuštění celého § 12, pak SPÚ bude navíc moci zcizovat nově i pozemky bez toho, aniž by třikrát marně prošly nabídkou dle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., neboť tato podmínka nebyla převzata do prodejů ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku podle § 13. V důvodové zprávě pak zrušení této povinnosti není nijak odůvodněno. Jsme toho názoru, že zrušení této podmínky je zcela v rozporu s judikaturou Ústavního soudu, tj. zejména dokončit nápravy křivdy z doby nesvobody a v rozporu se zásadou nezasahování do legitimního očekávání oprávněných osob, respektive k nepřípustnému zásahu do jimi nabytého práva (iura quaesita) mít možnost uspokojit svůj restituční nárok prostřednictvím náhradního pozemku (např. nález sp. zn. Pl. ÚS 35/17). 

Umožnění tohoto postupu dále pak znamená zásadnější zásah do cílů, které byly sledovány zákonem č. 51/2016 Sb. Zrušením tohoto ustanovení tak může dojít k nežádoucímu a neodůvodněnému upřednostňování nabídek podle § 13 před uspokojováním dosud nevypořádaných restitučních nároků oprávněných osob podle zákona č. 229/1991 Sb. Není jediný rozumný důvod, proč právě SPÚ by mělo mít možnost prodávat pro svou činnost nepotřebný majetek v jiném režimu, než ostatní státní instituce v režimu zákona č. 219/2000 Sb. Vzhledem k tomu, že jak ÚZSVM, tak SPÚ jsou organizačními složkami státu, tak v každém případě se bude nadále jednat o příjem státního rozpočtu.

Požadujeme, aby do § 13 odst. 1 bylo za slovo „nabídku“ doplněno „, pokud byly třikrát marně nabídnuty ve veřejné nabídce podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů“. Dále požadujeme doplnit do § 19b odst. 6 zákona č. 219/2000 Sb. za slovo „budov“ slova „a nemovitých věcí, u nichž jsou naplněny podmínky pro prodej podle § 13 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu.“

Doporučující připomínky.
2) K § 15 odst. 1 (číslování dle návrhu novely):
Je nadbytečně uvedeno, „předkupní právo zaniká zaplacením kupní ceny pozemku,…“. Tato situace nemůže nastat, neboť je v rozporu s nově navrženým § 14 odst. 2, kdy byla zrušena možnost zaplacení kupní ceny do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy a nově musí být podle § 14 odst. 3 zaplacena záloha v plné výši kupní ceny již před uzavřením kupní smlouvy. Doporučujeme tuto část věty „zaniká zaplacením kupní ceny pozemku“ vypustit.

3) K důvodové zprávě, k bodu 3 (§ 4 odst. 4):
Ze znění první věty by bylo možné dovodit, že se naopak rozšiřuje okruh situací, na které bude dopadat § 27 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. Za účelem sjednocení významu důvodové zprávy se samotným návrhem změny zákona navrhujeme první větu upravit následovně: „Nově zavedenou úpravou dochází k rozšíření okruhu nemovitostí, které mohou být přenechány do užívání nebo požívání jiným osobám mimo pravidla stanovená § 27 zákona č. 219/2000 Sb.“

	
Akceptováno jinak. Rozpor odstraněn.
§ 15 je návrhem po dohodě s připomínkovým místem vypuštěn. § 13 odst. 1 je upraven v souladu s požadavkem připomínkového místa.

S doplněním § 19b odst. 6 nelze z koncepčních důvodů souhlasit.


Akceptováno jinak.
§ 15 byl vypuštěn.


Akceptováno.
Důvodová zpráva byla upravena.

	Sekretariát Rady hospodářské a sociální dohody
	Bez připomínek.
	

	Veřejný ochránce práv

	Bez připomínek.
	

	Státní zemědělská a potravinářská inspekce
	Bez připomínek.
	

	Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
	Bez připomínek.
	

	Státní pozemkový úřad
	Zásadní připomínky.
1) K § 6 odst. 1:
Zákonem č. 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je SPÚ uložena povinnost vytvářet a spravovat rezervu státních pozemků, která slouží k výkonu působnosti SPÚ a uskutečňování rozvojových programů státu schválených vládou. K zajištění rezervy státní půdy, která slouží k výkonu působnosti SPÚ je pak úřad oprávněn zajistit ji směnou nebo koupí. Směna a koupě se pak uskutečňují nejvýše za cenu obvyklou nebo zjištěnou. Jednou z činností v působnosti SPÚ je i provádění komplexních pozemkových úprav včetně následné realizace společných zařízení, která jsou pozemkovými úpravami navržená a jejichž cílem je zajištění podmínek pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, lesní hospodářství a vodní hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a sucha, řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny. Na směnu a koupi takových pozemků pak SPÚ vynakládá státní prostředky, které však mohou být vynaloženy zbytečně, pokud by takto zajištěné pozemky následně mohly využít oprávněné osoby v rámci podávaných žalob na nahrazení projevu vůle. K ochraně pozemků před jejich zcizením a k zabránění zbytečně vynaložených prostředků navrhujeme doplnit ust. § 6 odst. 1 o zákonnou překážku pro jejich převod pod písm. i).

Návrh znění doplněného ustanovení:
„i) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. a) nabyté směnou nebo koupí dle ust. § 3 odst. 2 pro potřeby pozemkových úprav“


2) K § 6 odst. 1:
S ohledem na nezbytnost zajistit zachování vlastnictví státu k pozemkům určeným pro dopravní, vodní nebo energetickou infrastrukturu nebo strategické investiční stavby podle příloh č. 1 až 3 k zákonu č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, aby nebylo nutné jejich následné vykupování nebo vyvlastňování v momentě realizace uvedených staveb, navrhujeme do ust. § 6 odst. 1 zákona vložit zákonnou překážku pro jejich převod třetím osobám pod písm. j).

Návrh znění doplněného ustanovení:
„j) (zemědělské) pozemky určené pro dopravní, vodní nebo energetickou infrastrukturu nebo strategické investiční stavby podle příloh č. 1 až 3 k zákonu č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů“

3) Obecně ke krajským pozemkovým úřadům:
V rámci aktuálního trendu centralizace státní správy a s ohledem na potřebu snižování státních zaměstnanců navrhujeme rozšířit pravomoci krajských pozemkových úřadů tak, aby v rámci jejich působnosti bylo možné rovněž rozhodovat v řízeních o pozemkových úpravách. V současné době je tato pravomoc vyhrazena pouze pobočkám, jejich územní působnost odpovídá území jednoho nebo více okresů. Rozsah územní působnosti jednotlivých poboček je dána vnitřním předpisem SPÚ. Rozšíření pravomocí krajských pozemkový úřadů i o rozhodování v řízeních o pozemkových úpravách pak bude možné snížit počet existujících poboček, kdy se nabízí zrušení poboček v místě sídla KPÚ. Činnost poboček pak převezmou KPÚ v rámci odboru, který dnes z části zajišťuje podpůrnou činnost pro pobočky. Metodické vedení pak zůstává na odborném útvaru ústředí. Díky tomuto kroku bude možné dospět k částečnému snížení počtu státních zaměstnanců, a tedy i k úspoře rozpočtové položky. Navržená změna ust. § 2 odst. 6 nebude mít dopad na stávající činnost SPÚ, ani na třetí osoby či územně samosprávné celky.

Návrh nového znění § 2 odst. 6 zákona č. 503/2012 Sb.:
(6) Státní pozemkový úřad zřizuje pro výkon své působnosti ve znění pozdějších předpisů, pobočky krajských pozemkových úřadů, jejichž územní působnost odpovídá území jednoho nebo více okresů1). Tyto pobočky rozhodují v řízení o pozemkových úpravách podle zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako orgány prvního stupně, jsou-li pro dané území zřízeny. O odvolání proti rozhodnutí pobočky rozhoduje ústředí.

4) K § 8:
V souvislosti s přijetím zákona č. 325/2023 Sb., kterým došlo k novelizaci ust. § 8 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb. je nezbytné změnu ustanovení upravit tak, aby odpovídala současnému znění s promítnutím navrhovaných změn. 
1. V případě změny územně plánovací dokumentace, která by v rámci hlavního funkčního využití plochy neumožnila naplnění účelu převodu pozemku podle § 7, či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce, kterým by zamýšlená stavba nebyla stavbou veřejně prospěšnou nebo stavbou pro bydlení, je obec povinna zemědělský pozemek převést zpět za stejných podmínek, za jakých byl na obec převeden, a to ve lhůtě do 90 dnů od nabytí právní moci změny územního plánu nebo změny regulačního plánu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět, protože bude ve vlastnictví třetí osoby, je obec povinna ve stejné lhůtě poskytnout Státnímu pozemkovému úřadu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisu 18) platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek obci převeden, a podle současného způsobu využití pozemku. Totéž platí i v případech, kdy došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví obce podle § 7 odst. 1 písm. e) a pozemek byl využit jinak než k realizaci sídelní veřejné zeleně, k realizaci veřejně prospěšných opatření nebo ke zřízení nebo rozšíření veřejného pohřebiště.

Ustanovení § 8 odst. 2 a 5 je třeba upravit dle aktuálního znění zákona.
1.  V případě změny územně plánovací dokumentace, která by v rámci hlavního funkčního využití plochy neumožnila naplnění účelu převodu pozemku podle § 7, či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemku do vlastnictví kraje podle § 7 odst. 3 písm. a), b) nebo c), kterým by zamýšlená stavba nebyla veřejně prospěšnou stavbou, je kraj povinen zemědělský pozemek převést zpět za stejných podmínek, za jakých byl na kraj převeden, a to ve lhůtě do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti změny územního plánu nebo změny regulačního plánu nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemek převést zpět, protože je ve vlastnictví třetí osoby, je kraj povinen ve stejné lhůtě poskytnout Státnímu pozemkovému úřadu finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisu 18) platného ke dni uzavření smlouvy, podle které byl pozemek kraji převeden, a podle současného způsobu využití pozemku.
(5) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 platí po dobu 5 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k zemědělskému pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch obce nebo kraje.

5) K 13 odst. 4:
V ustanovení § 13 odst. 4 došlo k chybnému zrušení odkazu na ust. § 14, který se vztahuje ke kupní ceně. V případě prodeje nemovité věci a souvisejícího majetku ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku je prodej řešen kupní smlouvou. Z tohoto důvodu navrhujeme uvedení § 14 v textu tohoto odstavce ponechat. Znění tohoto ustanovení by mělo být:
(4) V případech podle odstavců 2 a 3 se při prodeji obdobně použijí ustanovení § 14 15, jde-li o ustanovení týkající se zástavního práva, a § 16.

6) K § 13 odst. 7:
6. S ohledem na skutečnost, že § 13 se prodává majetek, který je pro SPÚ nepotřebný a ve většině případů zatěžující – vyžaduje investice, a ani jiné státní instituce o jeho převod nepožádaly, je žádoucí, aby se soutěže zúčastnil co největší okruh zájemců. S ohledem na nárůst cen nemovitostí je vhodné navýšit původní výši ocenění nezbytnou pro stanovení kauce ve výši 5 %. Tímto krokem dojde i ke značnému snížení administrativní zátěže – úkonu spojeného s kaucemi. Protože veřejná soutěž bude probíhat formou elektronické akce na portále ÚZSVM, je tímto možnost předchozí domluvy potencionálních zájemců minimalizována. Z tohoto důvodu navrhujeme upravit ust. § 13 odst. 7 následujícím způsobem nad rámec původně řešeného:
   (7) Dosáhne-li zveřejněná cena obvyklá nebo zjištěná prodávané nemovité věci nebo souvisejícího majetku výše alespoň 20 000 500 000 Kč, stanoví Státní pozemkový úřad pro účast ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku kauci ve výši 5 % z této ceny. Tomu, kdo má právo na uzavření kupní smlouvy, se v případě jejího uzavření započte zaplacená kauce na úhradu kupní ceny. Nevyužil-li ten, kdo měl právo na uzavření kupní smlouvy, toto právo ve lhůtě uvedené v § 16 odst. 3, propadá zaplacená kauce státu. V případě ukončení veřejné soutěže uzavřením kupní smlouvy nebo zrušení veřejné soutěže vrátí Státní pozemkový úřad zaplacenou kauci všem ostatním účastníkům soutěže, a to nejpozději do 10 dnů ode dne uzavření kupní smlouvy nebo zrušení soutěže.

7) K § 16 odst. 1 písm. d):
V ustanovení § 16 odst. 1 písm d) navrhujeme s ohledem na změnu organizační struktury správy sociálního zabezpečení nahradit slovo „okresní“ slovem „územní“ správy sociálního zabezpečení. Znění tohoto ustanovení navrhujeme upravit takto:
d)	nemá nedoplatky na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti28); potvrzení o stavu závazků je povinen vyžádat Státní pozemkový úřad od příslušné okresní územní správy sociálního zabezpečení29),

8) K novele zákona č. 139/2002 Sb.:
S ohledem na návrh úpravy ust. § 2 odst. 6 zákona č. 503/2012 Sb., je nezbytné upravit také ustanovení § 1 zákona č. 139/2002 Sb. – viz bod 3. Z tohoto důvodu navrhujeme následující znění:

Návrh úpravy:
Tento zákon upravuje řízení o pozemkových úpravách a působnost Státního pozemkového úřadu1) při tomto řízení. Pro účel tohoto zákona je činnost Státního pozemkového úřadu rozdělena na činnost, kterou provádí ústředí Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústředí“), a na činnost, kterou provádí krajský pozemkový úřad nebo pobočka krajského pozemkového úřadu (dále jen „pozemkový úřad“).

Doporučující připomínky.
9) K předkládací zprávě:
Ve středové části textu, kde jsou uvedené hlavní cíle novely zákona č. 503/2012 Sb., jsou ve druhé odrážce shrnuty body, které jsou návrhem určeny ke zrušení. Část týkající se zrušení možnosti převodů zemědělských pozemků v zahrádkových a chatových osadách, kdy lhůta pro podání žádosti o převod pozemku v zahrádkových či chatových osadách uplynula 31. prosince 2018, žádáme v závěru upravit tak, že text „a všechny žádosti již byly vyřízeny“ se nahradí textem „a zbývající žádosti se průběžně vyřizují“.
V pátém odstavci předkládací zprávy žádáme vypustit část věty za odrážkou v rozsahu textu „procentuální sazby z ceny pozemku při stanovení“...... Výše nájemného a pachtovného je aktuálně upravena jinak než zvýšením procentuální sazby a je rovněž předmětem novely jiného předpisu.  

10) K důvodové zprávě:
V důvodové zprávě v části B ve čtvrtém odstavci (počítáno od konce) prosím odstavec upravit takto: 
S převody majetku souvisí také úprava způsobu úhrady kupní ceny, kdy podle návrhu je kupující nově povinen uhradit zálohu v plné výši kupní ceny před podpisem kupní smlouvy. Ve spojení s touto úpravou se stávají nadbytečná ustanovení týkající se zřízení zástavního práva k zajištění závazku kupujícího. Úhradou zálohy v plné výši kupní ceny dojde k 100% zajištění splnění závazku kupujícího, sníží se administrativní zátěž spojená s případným vkladem zástavního práva do katastru nemovitostí a nebude docházet k situacím, kdy v důsledku neuhrazení kupní ceny musí SPÚ vymáhat pohledávky uplatňovat výkon zástavního práva. Uvedená úprava úhrady kupní ceny je plně v souladu se zásadou smluvní volnosti stran ve smyslu občanského zákoníku a je plně v souladu s principem hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s majetkem státu a rovněž v souladu s postupy uplatňovanými např. MF a ÚZSVM.

Rovněž žádáme o zvážení úpravy důvodové zprávy pod bodem C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku. První odstavec prosíme nahradit textem:
„Stávající znění zákona č. 503/2012 Sb. umožňuje majetek vybraný k privatizaci odstátnit pouze způsobem stanoveným privatizačním zákonem. Stávající příprava převodů pouze podle zákona č. 92/1991 Sb. je však složitý a časově náročný proces. Jedná se o historickou právní normu, která byla připravena pro privatizaci majetku v 90. letech a v průběhu let nezaznamenala žádné větší změny. Za aktuální situace je majetek určený k privatizaci prostřednictvím privatizačních projektů připravován SPÚ, schvalován Ministerstvem financí a v případě přímých prodejů předkládán ke schválení vládě České republiky, přičemž v případě zemědělského majetku se již jedná pouze o doprivatizaci ve většině případů ekonomicky méně významných položek, případně majetku, na nějž se vztahuje předkupní právo dle OZ. Vzhledem k existenci jiných aplikovatelných právních předpisů a skutečnosti, že vláda České republiky rozhoduje nejen o přímých prodejích, ale i o případném zařazení majetku do režimu zákona č. 92/1991 Sb., v situacích, kdy je vhodné řešit odstátnění majetku v rámci dané lokality jedním právním předpisem dále o vyjmutí majetku, který je zařazen do režimu zákona č. 92/1991 Sb. a naopak je neefektivní odstátnění v režimu tohoto zákona. V neposlední řadě se vláda ČR musí zabývat případnými revokacemi. Lze uvést, že každá příprava materiálu do vlády přináší zdlouhavý administrativní proces včetně obeslání vnitřních i vnějších připomínkových míst. Z důvodu nutnosti řešení přednějších problematik je v praxi materiál do vlády předkládán maximálně dvakrát ročně. S ohledem na uvedené je žádoucí z důvodu urychlení doprivatizace státního zemědělského majetku umožnit užití i návrhem vyjmenovaných právních norem.“  

Předposlední odstavec navrhujeme vypustit celý, když způsob výpočtu nájmu/pachtu je řešen odděleně od této novely.
	
Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.


Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.

Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.

Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.

Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.

Vysvětleno.
Odkaz na § 14 byl zachován.


Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.


Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.


Akceptováno.
Text upraven v souladu s připomínkou.


Akceptováno.
Předkládací zpráva byla aktualizována.


Akceptováno.
Důvodová zpráva byla revidována.

	Státní zemědělský intervenční fond
	Bez připomínek.
	

	Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů
	Bez připomínek.
	

	Ústav zemědělských a potravinářských informací
	Bez připomínek.
	

	Svaz průmyslu a dopravy ČR
	Bez připomínek.
	

	Svaz českých a moravských spotřebních družstev

	Bez připomínek.
	

	Českomoravská komora pro pozemkové úpravy, z. s.

	Zásadní připomínky.
1) K § 7:
Doporučujeme v novele zohlednit situaci, kdy se jedná o realizaci veřejně prospěšných opatření v nezastavitelné ploše např. revitalizaci vodního toku, která nemusí být stavbou, výsadbu zeleně apod.

2) K § 7 odst. 1 písm. c):
Je třeba ustanovení aktualizovat dle nového stavebního zákona, který nezná rozhodnutí o umístění stavby.


Současně je třeba umožnit směnu státních pozemků, které jsou řešené dle §2 zákona č. 139/2002 Sb. ve prospěch společných zařízení, a to i v případech, kdy se jedná o pozemky v zastavěném a/nebo zastavitelném území obce. V takových případech se jeví jako účelné v rámci Metodického návodu pro provádění pozemkových úprav určit vhodná pravidla pro směnu, neboť je zřejmé, že takové pozemky mají vyšší hodnotu, než pozemky mimo zastavěné a/nebo zastavitelné území obce.

3) K § 14:
Je třeba myslet na veřejný zájem v souvislosti s adaptací krajiny na klimatické změny, a s ní souvisejícími opatřeními. Mezi zásadní adaptační opatření patří revitalizace drobných vodních toků, a to včetně hlavních odvodňovacích zařízení (HOZ). Je zcela proti smyslu věci a v rozporu s konáním řádného hospodáře požadovat výkup opevnění HOZ v případech, kdy se jedná o revitalizaci, jejímž cílem je adaptace krajiny na klimatické změny a/nebo posílení biodiverzity. Důrazně doporučujeme v novele zákona tuto skutečnost zohlednit a připustit možnost, že od výkupu opevnění HOZ je v odůvodněných případech možné upustit.

Alternativa návrhu:
§ 4
(5) Státní pozemkový úřad může bezúplatně převést předem určenému nabyvateli stavbu vodního díla typu úprava koryta, s níž je příslušný hospodařit, pokud je účelem převodu provedení adaptačního opatření (renaturace, revitalizace) v místě stavby. Ustanovení § 13 odst. 2 se v případě stavby podle věty první na postup Státního pozemkového úřadu nepoužije.


	
Vysvětleno.
Mimo zastavěnou a zastavitelnou část obce je řešeno v režimu zákona č. 139/2002 Sb.

Vysvětleno.
Nová úprava stavebního zákona je zohledněna ve společných ustanoveních – § 21 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb.

V případě pozemků řešených v rámci prováděné komplexní pozemkové úpravy je tento postup v režimu zákona č. 139/2002 Sb.

Vysvětleno.
Daná připomínka se nevztahuje k § 14.

Umožnit vybrané skupině osob (mimo obce a kraje) bezúplatné nabytí konkrétních pozemků není vhodné. Je pravděpodobné, že nastavení požadovaného režimu by představovalo nedovolenou veřejnou podporou. Rozumíme skutečnosti, že úzká skupina osob chce zcela správně realizovat revitalizační opatření na vodních tocích k zadržení vody v krajině, koneckonců je tato činnost i záměrem v rámci komplexních pozemkových úprav, ale takto je upřednostnit je vůči jiným osobám, které se rovněž mohou věnovat veřejně prospěšné činnosti, nelze. 

V Praze dne 29. dubna 2024
Vypracovala: 	JUDr. Dominika Nasková, Ph.D.
	
6