Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND26LXZPV najdete zde
1
Vládní návrh
ZÁKON
ze dne ……….. 2024,
kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu
Čl. I
Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 229/2019 Sb., zákona č. 481/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 299/2021 Sb., zákona č. 325/2023 Sb. a zákona č. 412/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8) Státní pozemkový úřad provádí monitoring eroze zemědělské půdy.“.
2. V § 2 odst. 6 se za větu druhou vkládá věta „Není-li pobočka pro dané území zřízena, rozhoduje krajský pozemkový úřad.“.
3. V § 3 odst. 6 se slova „, 10a nebo 10b“ nahrazují slovy „nebo 10a“.
4. V § 4 odst. 4 se za slova „zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,“ vkládají slova „nebo o pozemky určené k realizaci společných zařízení podle zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů,“ a věta poslední se nahrazuje větami „Pravidla pro výpočet ročního nájemného za požívání pozemků v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, stanoví včetně výrobních oblastí Ministerstvo zemědělství vyhláškou. Roční nájemné je stanoveno procentní sazbou z průměrné ceny zemědělské půdy v katastrálním území stanovené podle zvláštního předpisu25); vyhláška stanoví výši procentní sazby za jednotlivé výrobní oblasti a podmínky odchýlení se od takto stanovených sazeb.“.
5. V § 6 odst. 1 písm. b) bodě 1 se za slovo „převáděných“ vkládají slova „na obce nebo kraje“ a za slovo „podle“ se vkládá text „§ 3 odst. 2,“.
6. V § 6 odst. 1 písm. b) bodě 3 se slova „nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,“ nahrazují slovy „nemovité věci“.
7. V § 6 odst. 1 písm. b) bodě 4 se slova „úřad územního plánování“ nahrazují slovy „obecní úřad obce s rozšířenou působností jako úřad územního plánování“.
8. V § 6 odst. 1 písm. g) se slovo „nebo“ zrušuje.
9. V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:
„i) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. a) nabyté směnou nebo koupí podle § 3 odst. 2 pro potřeby pozemkových úprav, nebo
j) zemědělské pozemky určené pro dopravní, vodní nebo energetickou infrastrukturu nebo strategické investiční stavby podle příloh č. 1 až 3 k zákonu č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.“.
10. V § 6 odstavec 2 zní:
„(2) Na žádost Státního pozemkového úřadu sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zda pozemky, které mají být převedeny podle tohoto zákona, podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny. V případě zjištění rozporu mezi těmito sdělenými skutečnostmi Státní pozemkový úřad ověří převoditelnost pozemku vlastní činností, a to za předpokladu, že lze skutečnost zjistit z veřejně dostupných zdrojů. Při převodu zastavěných pozemků se sdělení podle odstavce 1 písm. c), e) a f) nevyžaduje.“.
11. V § 7 odst. 1 písm. e) se slova „zeleně nebo“ nahrazují slovem „zeleně,“ a za slovo „opatření“ se vkládají slova „nebo ke zřízení nebo rozšíření veřejného pohřebiště“.
12. V § 7 odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.
13. V § 7 odst. 2 písm. a) se za slovo „nebo“ vkládá slovo „pozemky“.
14. V § 7 odst. 2 písmeno b) zní:
„b) pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu místní komunikace nebo účelové komunikace podle písmene a), který slouží účelům ochrany a údržby místní komunikace nebo účelové komunikace podle písmene a), s nímž je příslušný hospodařit, pokud se komunikace nachází v zastavěném území obce,“.
15. V § 7 se na konci odstavce 2 doplňuje písmeno c), které zní:
„c) pozemky tvořící silniční ochranné pásmo17) související s místní komunikací podle písmene a), s nimiž je příslušný hospodařit.“.
16. V § 8 odst. 1 a 2, § 10a odst. 2 a v § 20 odst. 6 se slova „cenového předpisu“ nahrazují slovy „zákona o oceňování majetku“.
17. V § 8 odst. 1 se slova „zeleně nebo“ nahrazují slovem „zeleně,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo ke zřízení nebo rozšíření veřejného pohřebiště“.
18. V § 10 odst. 1 písm. b) se za slovo „území“ vkládají slova „nebo v zastavitelné ploše“.
19. § 10b se včetně nadpisu zrušuje.
20. § 10c včetně nadpisu zní:
„§ 10c
Převod zemědělských pozemků při souběhu žádostí
Pokud o převod zemědělského pozemku požádají současně osoby uvedené v § 7 odst. 1 a 3, § 10 odst. 1 až 5 nebo § 10a, uspokojí se nejprve žadatel podle § 10 odst. 3 a 4 a poté postupně žadatel podle § 10 odst. 5, žadatel podle § 10a a nakonec osoba podle § 7.“.
21. V § 13 odst. 1 se slovo „pozemky,“ nahrazuje slovy „pozemky s výměrou do 1000 m2, které byly třikrát marně nabídnuty ve veřejné nabídce podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a“.
22. V § 13 odst. 4 se slova „, 15, jde-li o ustanovení týkající se zástavního práva,“ zrušují.
23. V § 13 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo zjištěné, je-li tato cena vyšší než cena obvyklá“.
24. V § 13 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6) V případě opakování veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku může být minimálně vyhlašovaná cena nižší než cena obvyklá nebo zjištěná.“.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.
25. V § 13 odst. 8 se za slovo „obvyklá“ vkládají slova „nebo zjištěná“, číslo „20 000“ se nahrazuje číslem „500 000“ a slova „v případě jejího uzavření“ se zrušují.
26. V § 14 odst. 1 se za slovo „to“ vkládá slovo „nejméně“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo za cenu zjištěnou, je-li tato cena vyšší než cena obvyklá“.
27. V § 14 odst. 2 se věta první zrušuje.
28. V § 14 odst. 3 se slovo „část“ nahrazuje slovy „zálohu ve výši“ a slova „, a to ve výši nejméně 10 %“ se zrušují.
29. § 15 se včetně nadpisu zrušuje.
30. V § 16 odst. 4 se slova „Státní pozemkový úřad“ nahrazují slovy „nabyvatel společně se Státním pozemkovým úřadem“.
31. V § 19 odstavec 1 zní:
„(1) Nezaplacení správního poplatku za podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí nabyvatelem podle § 16 odst. 4 je důvodem pro odstoupení Státního pozemkového úřadu od smlouvy o převodu zemědělského pozemku. Za užívání zemědělského pozemku za dobu do účinnosti odstoupení má Státní pozemkový úřad právo na úhradu ve výši jedné dvanáctiny z výše ročního nájemného podle § 4 odst. 4 za každý započatý měsíc.“.
32. V § 19 odst. 2 se slovo „kupní“ zrušuje a na konci textu se doplňují slova „o převodu zemědělského pozemku“.
33. V § 19 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 33 zrušuje.
34. V § 21 odst. 4 se za slova „společné povolení“ vkládají slova „a jiná správní rozhodnutí“ a slovo „kterým“ se nahrazuje slovem „kterými“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Řízení zahájená podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou řízení podle § 10 a 10a, která se dokončí podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Právní poměry týkající se zástavního práva a předkupního práva vzniklé v souvislosti s kupními smlouvami uzavřenými podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí § 15 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. To platí i pro omezení s nimi spojená.
3. Prodlení se zaplacením kupní ceny nebo splátky delší než 30 dnů při prodeji zemědělských pozemků podle § 10 až 13 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí § 19 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přičemž za užívání zemědělského pozemku ode dne uzavření kupní smlouvy do účinnosti odstoupení má Státní pozemkový úřad právo na úhradu ve výši jedné dvanáctiny z výše ročního nájemného podle § 4 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to za každý započatý měsíc.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
Čl. III
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 481/2020 Sb., zákona č. 284/2021 Sb. a zákona č. 152/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se za slova „a na činnost, kterou provádí“ vkládají slova „krajský pozemkový úřad nebo“.
2. V § 8 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5) Pověření zaměstnanci Státního pozemkového úřadu jsou za účelem prověření potřebnosti aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek a za účelem provedení terénního průzkumu oprávněni vstupovat nebo vjíždět na dotčené pozemky. Tato skutečnost musí být vlastníkovi nebo jiné dotčené osobě písemně oznámena nejméně 10 dnů před vstupem nebo vjezdem na pozemek.“.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.
3. V § 8 odst. 8 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2025.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
OBECNÁ ČÁST
A. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Předkládaný návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 503/2012 Sb.“) reaguje na poznatky vzešlé z výkonu působnosti Státního pozemkového úřadu (dále jen „SPÚ“).
SPÚ vykonává působnost podle:
a) zákona č. 503/2012 Sb.,
b) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 229/1991 Sb.“),
c) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 139/2002 Sb.“),
d) zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 92/1991 Sb.“), a
e) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen „zákon č. 428/2012 Sb.“), ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2013 Sb.
Jednou ze zásadních činností SPÚ ve vztahu k výše uvedeným předpisům jsou převody majetku, a to jak ve formě nárokových převodů, za podmínky splnění zákonných podmínek, tak převodů, které jsou realizovány na základě výkonu vlastnických práv státu a právní nárok na ně neexistuje. Navrhovaná právní úprava cílí především na racionální zefektivnění procesu a způsobu převodů nemovitého majetku.
Stávající právní úprava obsahuje ustanovení týkající se nárokového převodu pozemků v zahrádkářských osadách, k jehož uplatnění však již vypršela lhůta, a tudíž se stává nadbytečným i neaplikovatelným, přičemž zároveň byly vyřízeny všechny žádosti týkající se tohoto typu převodu. Stejně tak zákon v současném znění obsahuje možnost bezúplatného převodu pozemků nacházejících se na území třetích zón národních parků. Žádost o bezúplatný převod tohoto typu bylo možné podat do 12 měsíců od nabytí účinnosti zákona č. 503/2012 Sb. Tato lhůta tak vypršela dne 1. 1. 2014 a předmětné ustanovení již v současnosti postrádá opodstatnění.
Stávající právní úprava taktéž obsahuje ustanovení, která přináší aplikační problémy při převodech pozemků na obce a kraje ve vztahu k pomezním komunikacím, zákon naopak žádným způsobem nezakotvuje pravomoci SPÚ ve věci monitoringu eroze.
SPÚ dále vykonává činnosti spojené se správou majetku s nímž je oprávněný hospodařit. Pokud výše uvedené zákony nestanoví jinak, postupuje SPÚ jako organizační složka státu při nakládání s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon č. 219/2000 Sb.“). Hospodaření s majetkem státu je pak neodmyslitelně spojeno s péčí řádného hospodáře. V této souvislosti stanovuje právní úprava minimální procentuální výši při stanovení nájemného jako 2,2 % z ceny pozemku. Uvedená výše však neodráží vývoj aktuálního stavu tržního prostředí nájmu či pachtu zemědělských pozemků.
V případě zákona č. 139/2002 Sb. je nutné konstatovat, že tento zákon žádným způsobem výslovně neupravuje oprávnění ke vstupu a vjezdu zaměstnanců SPÚ provádějících aktualizace BPEJ na dotčených pozemcích v terénu. Z pohledu výkonu působnosti SPÚ se však jedná o stěžejní oprávnění, neboť v mnohých případech v praxi dochází k situacím, kdy v rámci aktualizace prováděné podle interního plánu SPÚ pro celá katastrální území někteří vlastníci pozemků brání provedení terénního průzkumu, jehož výsledky jsou pro aktualizaci BPEJ klíčové. Důvodem bývá často obava ze zvýšení bonity půdy a s tím související obava z výše případných odvodů za vynětí ze zemědělského půdního fondu. Takové jednání vlastníků dotčených pozemků může proces aktualizace výrazně prodloužit a mít negativní vliv na navazující řízení (např. pozemkové úpravy nebo vyjmutí ze zemědělského půdního fondu).
Za problematickou lze rovněž považovat skutečnost, že v případě, kdy je podán podnět k aktualizaci plochy menší než 0,5 ha ze strany vlastníka pozemku, přistupuje SPÚ k provedení místního šetření již před zahájením aktualizace BPEJ, a to z důvodu ověření potřebnosti a účelnosti aktualizace. Za této situace dosud není aktualizace BPEJ zahájena, a nedá se tudíž hovořit o provádění běžného terénního průzkumu, o kterém je vlastník dotčeného pozemku informován.
Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá stávající právní úprava s ohledem na svůj věcný charakter žádné rozdíly.
B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Hlavním smyslem předkládaného návrhu zákona je vyřešení aplikačních problémů týkajících se převodů majetku podle zákona č. 503/2012 Sb. a zvýšení procentuální sazby z ceny pozemku při stanovení nájemného nebo pachtovného za užívání zemědělských pozemků.
Součástí navrhované úpravy je rovněž snaha urychlit prověření majetku státu ve vztahu k možným překážkám stanoveným v § 6 zákona před jejich dalším převodem. S ohledem na možnou nečinnost nebo rozpor ve vyjádřeních dotčených orgánů v rámci zaslaného požadavku na prověření majetku státu byla do zákona vtělena možnost ověření zákonných překážek samotným SPÚ z veřejně dostupných informačních systémů. Jedná např. o prověření stavu pozemku v platné územně plánovací dokumentaci, jelikož z převodu jsou vyloučeny pozemky, které jsou v platné územně plánovací dokumentaci určeny k zastavění veřejně prospěšnými zařízeními. V praxi nastaly situace, kdy příslušný správní úřad pozemek z převodu vyloučil v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací. Jednalo se zpravidla o případy, kdy např. byla změna určení pozemku v územně plánovací dokumentaci, která by umožnila vyloučit pozemek z převodu teprve ve fázi přípravy. Územní plány obcí jsou zpravidla (jsou-li pořízeny dle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) dostupné na webových stránkách obcí i krajských úřadů a tento údaj lze snadno ověřit. Další rozpory vznikají např. v případě stanovisek obcí a stavebních úřadů. Obec zpravidla vychází ze svých potřeb bez toho, že by informace o vyloučení pozemku z převodu měly reálný podklad, kdežto stavební úřad vychází z platné územně plánovací dokumentace. Tento rozpor je pak třeba ověřit. Stejně tak dochází k rozporům ve vyjádřeních týkajících se územně plánovacích dokumentací obcí a krajů. Obce nerespektují územně plánovací dokumentace vyšších celků. Z důvodu snížení administrace při zjištěn těchto rozporů bylo navrženo doplnit dané ustanovení tak, aby nebylo nutné opakovaně obesílat dotčené orgány k vysvětlení zjištěného rozporu.
Navrhovaná právní úprava dále odstraňuje dva nevyužívané způsoby převodu majetku. Prvním z nich je převod zemědělských pozemků v zahrádkových a chatových osadách a v druhém případě jde o převod pozemků nacházejících se na území třetích zón národních parků, kdy jde o již fakticky neaplikovatelné ustanovení.
V rámci předkládaného návrhu dochází taktéž k úpravě předmětu převodu při bezúplatném převodu pozemku na obec a upřesnění pojmů ve vztahu k pozemkům přímo spojeným s místní nebo účelovou komunikací.
S převody majetku souvisí také úprava způsobu úhrady kupní ceny, kdy podle návrhu je kupující nově povinen uhradit zálohu v plné výši kupní ceny před podpisem kupní smlouvy. Ve spojení s touto úpravou se stávají nadbytečná ustanovení týkající se zřízení zástavního práva k zajištění závazku kupujícího. Úhradou zálohy v plné výši kupní ceny dojde k 100% zajištění splnění závazku kupujícího, sníží se administrativní zátěž spojená s případným vkladem zástavního práva do katastru nemovitostí a nebude docházet k situacím, kdy v důsledku neuhrazení kupní ceny musí SPÚ vymáhat pohledávky. Uvedená úprava úhrady kupní ceny je plně v souladu se zásadou smluvní volnosti stran ve smyslu občanského zákoníku a je plně v souladu s principem hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s majetkem státu a rovněž s postupy uplatňovanými např. Ministerstvem financí a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Návrh taktéž nově zakotvuje obecnou působnost SPÚ v oblasti monitoringu eroze, upravuje a zavádí některé pojmy spojené se změnou názvosloví v územním plánování a stavebním právu.
Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá navrhovaná právní úprava s ohledem na svůj věcný charakter žádné rozdíly.
C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Návrhem dochází s ohledem na vývoj ekonomické situace ke změně v přístupu určení výše pachtu pro pozemky v příslušnosti hospodařit pro SPÚ. Nově nebude v zákoně uvedena konkrétní sazba, ale výše bude nově určována vyhláškou Ministerstva zemědělství podle výrobních oblastí, které vyhláška rovněž stanoví. Bude tak možno pružněji reagovat na změny a trendy v oblasti cen pachtů na trhu se zemědělskou půdou.
Navrhované zvýšení procenta z průměrné ceny pozemků přinese optimální ekonomický efekt, aniž by byl provázen dalšími náklady pro stát. Současně se nebudou do budoucna dále prohlubovat rozdíly v cenách nájmu nebo pachtu za užívání pozemku ve vlastnictví soukromých vlastníků a pozemků ve vlastnictví České republiky.
D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky.
E. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh zákona je plně slučitelný s právními předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, jakož i s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Právo Evropské unie se na vztahy, jež jsou předmětem právní úpravy, přímo nevztahuje. Návrhem zákona nejsou do právního řádu České republiky transponovány ani adaptovány žádné závazky plynoucí z práva Evropské unie.
Návrh zákona se dílčím způsobem dotýká bezúplatných převodů pozemků, kdy SPÚ převádí zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, na základě písemné žádosti obce či kraje, v jejímž katastrálním území se nacházejí, do jejich vlastnictví za zákonem explicitně předjímaných podmínek. Tyto podmínky jsou v zákoně č. 503/2012 Sb. zakotveny již od doby přijetí zákona, návrhem dochází pouze k aktualizaci, případně doplnění na základě požadavků aplikační praxe. Návrh je plně v souladu s č. 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie a prováděcími předpisy, zejména Sdělením Komise o prvcích státní podpory při prodejích pozemků a staveb orgány veřejné moci (97/C/ 209/03). V případě zákona č. 503/2012 Sb. se jedná o veřejné nabývání pozemků a staveb orgány veřejné moci, které do působnosti výše uvedeného sdělení nepatří.
F. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Oblasti řešené navrhovanou právní úpravou nejsou předmětem žádné konkrétní mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Obecně navrhované změny nijak nezasahují do naplňování mezinárodních závazků České republiky.
G. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá žádný negativní důsledek na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Pozitivní finanční dopad právní úpravy lze spatřovat v navrhovaném rozšíření pravomoci krajského pozemkového úřadu provádět činnosti spojené s komplexními pozemkovými úpravami, která povede ke zrušení některých poboček, a tím ke snížení finančních nákladů.
Dopad na podnikatelské prostředí se nepřepokládá. Navrhovaná úprava § 4 odst. 4, resp. určení výše nájemného nově prostřednictvím vyhlášky Ministerstva zemědělství v návaznosti na stanovení výrobních oblastí, vyvolá v praxi úpravu výše pachtovného či nájemného, nicméně lze předpokládat, že by se nemělo jednat o výraznou změnu, která by vyvolala negativní dopad pro podnikatele.
H. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na ochranu soukromí a osobních údajů.
I. Zhodnocení korupčních rizik
S navrhovanou právní úpravou nejsou spojená žádná zvýšená korupční rizika. Navrhovaný zákon je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které jsou předmětem právní úpravy v něm obsažené.
Nejsou zaváděny žádné nové způsoby převodu majetku státu, které by bylo možné považovat za rizikové ve vztahu ke korupci. Veškeré postupy a procesy při převodech majetku jsou již v praxi využívány, případná korupční rizika by tedy již byla identifikována. Naopak došlo k zúžení rizik zrušením nevyužitelných a nevyužívaných ustanovení sloužících k převodu majetku státu na fyzické a právnické osoby.
Zákon znemožňuje osobám zúčastněným na procesu vyřizování žádostí o převod preferovat při převodu vybrané osoby, neboť zákonná úprava sama v ustanovení § 10c řeší přednost osob při souběhu podaných žádostí o převod. Zároveň jde-li o úplatný převod, je pevně stanovena cena, za kterou může SPÚ majetek převádět, a to jako cena obvyklá, která je stanovena znaleckým posudkem. Riziko korupčního jednání tudíž navrhovaná změna ustanovení žádným způsobem nezakládá.
Lze tedy uzavřít, že navrhované změny právní úpravy nejsou takového rozsahu a charakteru, aby je bylo možné považovat za způsobilé vyvolat rizikové situace spojené s korupčním prostředím ve všech jeho formách.
J. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
K. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Navrhovaná právní úprava nemá výše uvedené dopady.
L. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navržená právní úprava má pozitivní dopad na rozvoj území včetně činnosti územně samosprávných celků. Rozšířením možností bezúplatných převodů na územně samosprávné celky bude možné lepší plánování využití jednotlivých ploch a stabilitě jejich rozvoje.
M. Zhodnocení souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy a nepřináší riziko digitálního vyloučení.
ZVLÁŠTNÍ ČAST
K části první (změna zákona č. 503/2012 Sb.):
K bodu 1 (§ 1 odst. 8):
S ohledem k tomu, že SPÚ vykonává činnosti spojené s monitoringem eroze, doplňuje se do § 1 tato působnost v obecné rovině. Činnosti spojené s monitoringem eroze doposud SPÚ zajišťoval na základě příkazu ministra zemědělství č. 15/2012.
K bodu 2 (§ 2 odst. 6)
S ohledem na aktuální trend optimalizace počtu zaměstnanců ve státní správě dochází k úpravě návrhu, díky kterému bude možné snížit počty poboček v rámci organizační struktury SPÚ tak, že činnost některých z nich bude moci převzít krajský pozemkový úřad.
K bodu 3 (§ 3 odst. 6):
Vzhledem ke zrušení § 10b je rušen i odkaz na něj v daném ustanovení.
K bodu 4 (§ 4 odst. 4):
Nově zavedenou úpravou dochází k rozšíření okruhu nemovitostí, které mohou být přenechány do užívání nebo požívání jiným osobám mimo pravidla stanovená § 27 zákona č. 219/2000 Sb.
V souvislosti s rozhodnutím podle § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb. nabývá SPÚ do příslušnosti hospodařit i pozemky, které již podle vydaného rozhodnutí nejsou pozemky zemědělskými nebo nenáleží do pozemků tvořící zemědělský půdní fond. Na tyto pozemky již nedopadá § 1 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. a nevztahuje se na ně tedy výjimka podle § 4 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb. Rozhodnutí v rámci pozemkových úprav je však velmi specifické, neboť v některých případech zakládá nesoulad skutečného stavu pozemků a právního stavu pozemků evidovaného v katastru nemovitostí, přičemž není zřejmé, jak dlouho tento stav bude trvat. Pozemkové úpravy jsou komplexní činnost, při níž se mimo jiné navrhují nová společná zařízení (protierozní opatření, vodohospodářská opatření nebo opatření pro tvorbu a ochranu krajiny) na některé nové vzniklé pozemky. Protože některá navržená společná zařízení jsou takového charakteru, že pozemek nebude náležet po realizaci opatření do zemědělského půdního fondu, je třeba se vypořádat s faktem, že skutečný stav a užívání pozemku do vlastní realizace navržených společných zařízení nebude odpovídat evidovanému druhu pozemku, a skutečností, že pozemek již v některých případech nenáleží do zemědělského půdního fondu. V praxi pak například dochází k situacím, kdy pozemek dosavadní orné půdy, na němž je navrženo např. biocentrum, byl ze zemědělského půdního fondu odňat, ale do doby realizace prvku, která může proběhnout s odstupem i několika let, bude pozemek užíván dosavadním zemědělským způsobem. Současně tím odpadne nutnost řešit výjimky Ministerstva financí z pohledu délky trvání užívacích vztahů, kdy realizaci provádí třetí osoba (např. obec), a to na základě dotačních titulů, kdy podmínka pro přiznání dotace je délka trvání smlouvy (udržitelnost) minimálně v délce 10 let.
Zároveň dochází s ohledem na vývoj ekonomické situace ke změně ve způsobu určení výše pachtu pro pozemky v příslušnosti hospodařit pro SPÚ. Nově nebude v zákoně uvedena konkrétní sazba, ale výše bude určena vyhláškou Ministerstva zemědělství podle výrobních oblastí, které tato vyhláška rovněž stanoví. Bude tak možno pružněji reagovat na změny a trendy v oblasti cen pachtů na trhu se zemědělskou půdou.
K bodům 5 až 7 [§ 6 odst. 1 písm. b) bod 1, 3 a 4]:
V § 6 odst. 1 písm. b) bod 1, který upravuje výjimku ze zákazu převodu zemědělských pozemků, byly doplněny subjekty, na které se zemědělské pozemky převádějí, a to v návaznosti na § 7 a § 10, na které je dále v daném bodě odkazováno. Vzhledem k tomu, že se postup podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., na nějž je v § 6 odst. 1 písm. b) bod 3 odkazováno, neužívá, došlo k jeho vypuštění, a tím k zobecnění daného ustanovení. Rovněž došlo k úpravě terminologie ve vztahu k dotčenému orgánu, který je kompetentní k vydání stanoviska v případě pochybností k překážkám uvedeným v daném ustanovení.
K bodům 8 a 9 [§ 6 odst. 1 písm. g), i) a j)]:
K písm. i): Zákonem č. 503/2012 Sb. je SPÚ uložena povinnost vytvářet a spravovat rezervu státních pozemků, která slouží k výkonu jeho působnosti a uskutečňování rozvojových programů státu schválených vládou. K zajištění rezervy státní půdy, která slouží k výkonu působnosti SPÚ je pak úřad oprávněn zajistit ji směnou nebo koupí. Směna a koupě se pak uskutečňují nejvýše za cenu obvyklou nebo zjištěnou. Jednou z činností v působnosti SPÚ je i provádění komplexních pozemkových úprav včetně následné realizace společných zařízení, která jsou pozemkovými úpravami navržená a jejichž cílem je zajištění podmínek pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, lesní hospodářství a vodní hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a sucha, řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny. Na směnu a koupi takových pozemků pak SPÚ vynakládá státní prostředky, které však mohou být vynaloženy zbytečně, pokud by takto zajištěné pozemky následně mohly využít oprávněné osoby v rámci podávaných žalob na nahrazení projevu vůle. K ochraně pozemků před jejich zcizením a k zabránění zbytečně vynaložených prostředků se navrhuje doplnit § 6 odst. 1 o zákonnou překážku pro jejich převod.
K písm. j): S ohledem na nezbytnost zajistit zachování vlastnictví státu k pozemkům určeným pro dopravní, vodní nebo energetickou infrastrukturu nebo strategické investiční stavby podle příloh č. 1 až 3 k zákonu č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, aby nebylo nutné jejich následné vykupování nebo vyvlastňování v momentě realizace uvedených staveb, je navrženo do § 6 odst. 1 zákona doplnit zákonnou překážku pro jejich převod třetím osobám.
K bodu 10 (§ 6 odst. 2):
Upravuje se způsob prověření převoditelnosti pozemku a jeho případné vyloučení z převodu. Za účinnosti předchozí právní úpravy byl systém ověřování převoditelnosti nastaven tak, že SPÚ obdržel závazná stanoviska od příslušných správních úřadů a musel z nich bez dalšího vycházet. V některých případech však sdělené skutečnosti neodpovídaly skutečnému stavu, což při řešení převodů způsobovalo značné průtahy a komplikace. Z tohoto důvodu bylo do ustanovení doplněno, že v případě zjištění rozporu stanoviska a skutečného stavu bude mít SPÚ právo si informaci zjistit vlastní činností, a to za předpokladu, že bude údaj veřejně dostupný, např. ve veřejném informačním systému. Sdělení správního úřadu podle daného ustanovení nemá povahu závazného stanoviska podle správního řádu.
K bodům 11 a 17 [§ 7 odst. 1 písm. e) a § 8 odst. 1]:
V daných ustanoveních dochází k úpravě možnosti bezúplatného převodu pozemků na obec nezbytných pro zřízení nebo rozšíření veřejného pohřebiště. V souladu s Metodickým materiálem pro organizační složky státu a vybrané státní organizace s účinností od 1. září 2022, kterým se upravují některé zásady pro nakládání s hmotnými nemovitými věcmi státu ve prospěch územně samosprávných celků a dalších formou bezúplatného převodu vlastnictví a přímého prodeje při postupu podle vybraných ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., se navrhuje možnost bezúplatného převodu pozemků pro pohřebiště.
K bodu 12 [§ 7 odst. 1 písm. f)]:
Dochází ke zrušení možnosti bezúplatného převodu pozemků nacházejících se na území třetích zón národních parků. Žádost o bezúplatný převod bylo možné podat do 12 měsíců ode nabytí účinnosti zákona č. 503/2012 Sb. Tato lhůta vypršela dne 1. 1. 2014 a předmětné ustanovení je již v současnosti obsoletní.
K bodům 13 až 15 (§ 7 odst. 2):
Úpravou v písmeni a) tohoto ustanovení dojde ke zpřesnění užívaných pojmů. Současné znění totiž odporuje definici silničního pozemku uvedené v § 11 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, která mezi silniční pozemky řadí pozemky pod tělesem dálnice, silnice nebo místní komunikace, nikoliv však účelové komunikace.
Současná úprava § 7 odst. 2 písm. b) je prostřednictvím odkazu na poznámku pod čarou výlučně spojena s definicí silničního pomocného pozemku podle § 11 odst. 5 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, který stanoví, že „Silniční pomocný pozemek je pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo souvisle zastavěné území obcí, který slouží účelům ochrany a údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou ve vlastnictví vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace“. Z této definice je pak zřejmé, že o silniční pomocný pozemek se jedná pouze u pozemku, který existuje mimo souvislé zastavěné území obce. Při převodech na obce realizovaných ze strany SPÚ pak v některých případech dochází ke složitým situacím, kdy do určité části komunikace vzniká obci na převod nárok, nicméně v zastavěné části je třeba hledat alternativní řešení, tak aby mohl být převeden i zbytek přiléhajícího pozemku v souvisle zastavěné části území obce. Vložením nového znění písmene b) pak dochází k rozšíření možnosti převodu pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu místní komunikace nebo účelové komunikace podle písmene a), který slouží účelům ochrany a údržby místní komunikace nebo účelové komunikace i v intravilánu obce. Nově formulované ustanovení již není prostřednictvím poznámky pod čarou spojeno s definicí pomocného silničního pozemku podle zákona o pozemních komunikacích, ale do značné míry z této definice vychází. Ustanovení písmene b) však lze nově aplikovat i v souvislém zastavěném území obce.
Z důvodu nového znění písmene b) a zachování přehlednosti byla možnost převodu pozemku tvořícího silniční ochranné pásmo podle zákona o pozemních komunikacích přesunuta do nově vzniklého písmene c). Zároveň byl převod pozemku tvořícího silniční ochranné pásmo vztažen pouze k místní komunikaci, neboť § 30 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích s ochranným pásmem pro účelové komunikace nepočítá.
K bodu 16 (§ 8 odst. 1 a 2, § 10a odst. 2, § 20 odst. 6):
V textu zákona došlo k aktualizaci odkazu na zákon o oceňování majetku.
K bodu 18 [§ 10 odst. 1 písm. b)]:
V daném ustanovení se doplňuje pojem zastavitelná plocha. S ohledem na to, že podle § 21b odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. patří mezi standardizované jevy územního plánu jak zastavěné území, tak zastavitelné plochy, bylo nutné text o tento pojem rozšířit, aby jeho užití nebylo omezováno jen ve vztahu k pozemkům nacházejícím se v zastavěném území.
K bodu 19 (§ 10b):
Dle tohoto ustanovení měli možnost oprávnění uživatelé pozemků v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již před 1. říjnem 1976 nebo zřízených na základě územního rozhodnutí požádat o převod těchto pozemků, a to ve lhůtě do 31. prosince 2018. S ohledem na skutečnost, že veškeré podané žádosti již byly vyřízeny, se ustanovení stává obsoletním a je žádoucí je vypustit.
K bodu 20 (§ 10c):
Změna ustanovení reaguje na zrušení § 10b, kdy bylo nutné dílčím způsobem upravit posloupnost přednosti převodů zemědělských pozemků při souběhu žádostí.
K bodu 21 (§ 13 odst. 1):
S ohledem na rozsah spravovaného majetku, kdy SPÚ primárně zajišťuje zachování rezervy státní půdy v souladu se zákonným požadavkem a pro potřeby k plnění svěřené agendy (vypořádání restitučních nároků na vydání náhradních pozemků, realizace komplexních pozemkových úprav, náhrada za pozemky pod veřejně prospěšnými liniovými stavbami), se nepředpokládá prodej velkých pozemků. SPÚ však spravuje značné množství pozemků malého rozsahu (do 0,1 ha), které však představují s ohledem na jejich výměru vůči celkovému množství spravované půdy minimální podíl (necelé 3 % z celkové výměry pozemků v kultuře chmelnice, orná půda, ovocný sad, trvalý travní porost, vinice a pozemky vedené ve zjednodušené evidenci). Správa těchto pozemků je finančně náročná, proto je navržena úprava tohoto ustanovení tak, aby SPÚ mohl takové pozemky s malou výměrou odstátnit s maximálním přínosem pro stát. Smyslem § 13 je především vypořádání zemědělského majetku, kterými jsou stavby a vypořádání pozemků pod stavbami nebo pozemků se stavbami souvisejícími.
K bodu 22 (§ 13 odst. 4):
Návrhem dochází k formální úpravě a vypuštění odkazu na § 15, který je rušen.
K bodům 23 a 25 (§ 13 odst. 5 a 8):
V reakci na změny § 14, kdy byla nově stanovena možnost převádět nemovitosti i za cenu zjištěnou, je-li vyšší než cena obvyklá, došlo k úpravě ustanovení týkajících se kupní ceny v § 13. Zároveň s ohledem na zvyšující se ceny na trhu došlo rovněž k navýšení minimální ceny majetku, u kterého je vyžadována úhrada kauce.
K bodu 24 (§ 13 odst. 6):
Pro případ, kdy by nedošlo k úspěšnému prodeji nemovité věci a souvisejícího majetku ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku v prvním kole, se jako vhodné jeví opakovaní veřejné soutěže, kdy minimálně vyhlašovaná cena může být nižší než cena obvyklá nebo zjištěná.
K bodu 26 (§ 14 odst. 1):
Upravuje se minimální cena, za kterou je SPÚ povinen převádět nemovitosti v rámci úplatného převodu. V minulosti docházelo ze zákona k úplatným převodům ve výši ceny obvyklé. Cena obvyklá byla vždy stanovena znaleckým posudkem, který zároveň vždy stanovuje i cenu zjištěnou. Cena zjištěná pak v mnohých případech s ohledem na cenové poměry v dané oblasti převyšuje cenu obvyklou. Na základě zákona č. 219/2000 Sb. je povinností každé organizační složky nakládat s majetkem státu jako řádný hospodář. Z tohoto důvodu byla nově zavedena možnost v případech, kdy bude hodnota ceny zjištěné převyšovat cenu obvyklou, zvolit variantu, jež je z ekonomického hlediska výhodnější pro stát.
K bodům 27 a 28 (§ 14 odst. 2 a 3):
Dochází ke změně způsobu úhrady kupní ceny v případě převodu nemovité věci a souvisejícího majetku, s nímž je SPÚ příslušný hospodařit, kdy se stanovuje povinnost kupujícího uhradit zálohu v plné výši kupní ceny. Důvodem této změny je snížení administrativní zátěže, která vznikala právě v důsledku hrazení pouze části kupní ceny před uzavřením kupní smlouvy. V souladu s § 15 totiž SPÚ vznikalo k zajištění dosud nesplacené části kupní ceny zástavní právo k převáděnému zemědělskému pozemku. S tím je neodmyslitelně spojeno vkladové řízení v rámci katastru nemovitostí a v případě neuhrazení kupní ceny taktéž výkon zástavního práva. Administrativní zátěž spojená s vkladovým řízením a případným výkonem zástavního práva pak v mnohých případech převyšuje administrativu spojenou se samotnou realizací převodu.
K bodu 29 (§ 15):
Od roku 2019 se zemědělský majetek prodává bez uplatnění splátkového režimu (kupní cena je uhrazena před podpisem kupní smlouvy), § 15 se z tohoto důvodu stává nadbytečným. Zachování postupů u kupních smluv uzavíraných podle dříve platného znění zákona se splátkovým režimem, tj. zachování předkupního a zástavního práva, je upraveno přechodným ustanovením.
K bodu 30 (§ 16 odst. 4):
Ustanovení § 16 se doplňuje o úpravu společného podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí s nabyvatelem, a to ke sjednocení postupu vedeného Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových.
K bodům 31 a 32 (§ 19 odst. 1 a 2):
Dochází k celkové revizi ustanovení, která jednak reaguje na úpravu navrhovanou v § 4 odst. 4 zákona, a zároveň na úpravu úhrady kupní ceny v § 14. V souvislosti s úpravou § 16 odst. 4 zůstává jediným důvodem pro odstoupení od smlouvy o převodu zemědělského pozemku ze strany SPÚ nezaplacení správního poplatku za podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí. Dílčí formální úpravu související se změnou textace odstavce 1 bylo třeba provést rovněž v § 19 odst. 2.
K bodu 33 (§ 19 odst. 3):
S ohledem na úhradu kupní ceny před podpisem smlouvy nemůže nastat situace, kdy by byl SPÚ oprávněn odstoupit od kupní smlouvy. Toto ustanovení se tak stalo nadbytečným a je navrženo jeho vypuštění.
K bodu 34 (§ 21 odst. 4):
V reakci na plánované změny v oblasti stavebního práva, tzn. zrušení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, a jeho nahrazení zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon, dochází k úpravě pojmů, kdy se pojmem rozhodnutí o umístění stavby nebo změna rozhodnutí o umístění stavby rozumí i jiná správní rozhodnutí, kterými se stavba umisťuje a povoluje.
K čl. II (přechodná ustanovení):
K bodu 1: Doplněno je přechodné ustanovení, na základě něhož budou řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti předkládané novely zákona dokončena podle stávajícího znění zákona č. 503/2012 Sb.
K bodům 2 a 3: Přechodná ustanovení reagují na změny přinášené předkládaným návrhem, tedy na zrušení zástavního a předkupního práva a úpravu úhrady kupní ceny.
K části druhé (změna zákona č. 139/2002 Sb.):
K bodu 1 (§ 1):
Do ustanovení byla vložena pravomoc krajského pozemkového úřadu rovněž provádět činnosti spojené s komplexními pozemkovými úpravami shodně s pravomocemi poboček. Smyslem úpravy je zjednodušit organizační strukturu SPÚ tak, aby v místech, kde má krajské pracoviště své sídlo, bylo možné pravomoc pobočky přenést na krajské pracoviště a případně pobočku v dané lokalitě zrušit. Dojde tím k finančním úsporám na straně státního rozpočtu.
K bodům 2 a 3 (§ 8 odst. 5 a 8):
Do ustanovení § 8 byl vložen nový odstavec 5 upravující právo pověřených zaměstnanců SPÚ provádějících aktualizaci BPEJ ke vstupu a vjezdu na dotčené pozemky. Pověření zaměstnanci SPÚ jsou po předchozím písemném vyrozumění vlastníka pozemku oprávněni ke vstupu a vjezdu za účelem prověření potřebnosti aktualizace BPEJ před jejím zahájením a po zahájení aktualizace BPEJ za účelem provedení terénního průzkumu.
K části třetí (účinnost):
Nabytí účinnosti je navrženo v souladu s § 9 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv)
V Praze dne 28. srpna 2024
Předseda vlády:
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
podepsáno elektronicky
Ministr zemědělství:
Mgr. Marek Výborný
podepsáno elektronicky
5