Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                IV.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

OBECNÁ ČÁST

A. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů

Předkládaný návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 503/2012 Sb.“) reaguje na poznatky vzešlé z výkonu působnosti Státního pozemkového úřadu (dále jen „SPÚ“).

SPÚ vykonává působnost podle: 
a) zákona č. 503/2012 Sb., 
b) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 229/1991 Sb.“), 
c) zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 139/2002 Sb.“), 
d) zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 92/1991 Sb.“), a 
e) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen „zákon č. 428/2012 Sb.“), ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2013 Sb. 

Jednou ze zásadních činností SPÚ ve vztahu k výše uvedeným předpisům jsou převody majetku, a to jak ve formě nárokových převodů, za podmínky splnění zákonných podmínek, tak převodů, které jsou realizovány na základě výkonu vlastnických práv státu a právní nárok na ně neexistuje. Navrhovaná právní úprava cílí především na racionální zefektivnění procesu a způsobu převodů nemovitého majetku. 

Z pohledu výkonu činností SPÚ je v prvé řadě třeba za nevyhovující považovat aktuální nastavení možnosti odstátňování majetku vybraného k privatizaci podle zákona č. 92/1991 Sb. Tento majetek je v současnosti možné převést pouze podle příslušných ustanovení zákona č. 92/1991 Sb., což se však v některých případech vzhledem k délce celého procesu privatizace jeví jako ekonomicky neefektivní a administrativně komplikované.

Stávající právní úprava dále obsahuje ustanovení týkající se nárokového převodu pozemků v zahrádkářských osadách, k jehož uplatnění však již vypršela lhůta, a tudíž se stává nadbytečným i neaplikovatelným, přičemž zároveň byly vyřízeny všechny žádosti týkající se tohoto typu převodu. Stejně tak zákon v současném znění obsahuje možnost bezúplatného převodu pozemků nacházejících se na území třetích zón národních parků. Žádost o bezúplatný převod tohoto typu bylo možné podat do 12 měsíců od nabytí účinnosti zákona č. 503/2012 Sb. Tato lhůta tak vypršela dne 1. 1. 2014 a předmětné ustanovení již v současnosti postrádá opodstatnění. Obdobně zákon obsahuje úpravu převodu zemědělského pozemku na základě veřejné nabídky, nicméně tento typ převodu již není s ohledem k potřebě naplňování rezervy státních pozemků využíván. 

Stávající právní úprava taktéž obsahuje ustanovení, která přináší aplikační problémy při převodech pozemků na obce a kraje ve vztahu k pomezním komunikacím, zákon naopak žádným způsobem nezakotvuje pravomoci SPÚ ve věci monitoringu eroze.


SPÚ dále vykonává činnosti spojené se správou majetku s nímž je oprávněný hospodařit. Pokud výše uvedené zákony nestanoví jinak, postupuje SPÚ jako organizační složka státu při nakládání s majetkem státu podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon č. 219/2000 Sb.“). Hospodaření s majetkem státu je pak neodmyslitelně spojeno s péčí řádného hospodáře. V této souvislosti stanovuje právní úprava minimální procentuální výši při stanovení nájemného jako 2,2 % z ceny pozemku. Uvedená výše však neodráží vývoj aktuálního stavu tržního prostředí nájmu či pachtu zemědělských pozemků.

V případě zákona č. 139/2002 Sb. je nutné konstatovat, že tento zákon žádným způsobem výslovně neupravuje oprávnění ke vstupu a vjezdu zaměstnanců SPÚ provádějících aktualizace BPEJ na dotčených pozemcích v terénu. Z pohledu výkonu působnosti SPÚ se však jedná o stěžejní oprávnění, neboť v mnohých případech v praxi dochází k situacím, kdy v rámci aktualizace prováděné podle interního plánu SPÚ pro celá katastrální území někteří vlastníci pozemků brání provedení terénního průzkumu, jehož výsledky jsou pro aktualizaci BPEJ klíčové. Důvodem bývá často obava ze zvýšení bonity půdy a s tím související obava z výše případných odvodů za vynětí ze zemědělského půdního fondu. Takové jednání vlastníků dotčených pozemků může proces aktualizace výrazně prodloužit a mít negativní vliv na navazující řízení (např. pozemkové úpravy nebo vyjmutí ze zemědělského půdního fondu). 

Za problematickou lze rovněž považovat skutečnost, že v případě, kdy je podán podnět k aktualizaci plochy menší než 0,5 ha ze strany vlastníka pozemku, přistupuje SPÚ k provedení místního šetření již před zahájením aktualizace BPEJ, a to z důvodu ověření potřebnosti a účelnosti aktualizace. Za této situace dosud není aktualizace BPEJ zahájena, a nedá se tudíž hovořit o provádění běžného terénního průzkumu, o kterém je vlastník dotčeného pozemku informován. 

Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá stávající právní úprava s ohledem na svůj věcný charakter žádné rozdíly. 


B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů

Hlavním smyslem předkládaného návrhu zákona je zefektivnění procesu odstátňování majetku vybraného k privatizaci, vyřešení aplikačních problémů týkajících se převodů majetku podle zákona č. 503/2012 Sb. a zvýšení procentuální sazby z ceny pozemku při stanovení nájemného nebo pachtovného za užívání zemědělských pozemků.

Cílem navrženého řešení je u vybraného majetku, jímž je majetek po státních podnicích, které byly vybrány k privatizaci, umožnit aplikaci dalších právních předpisů v gesci SPÚ (zákon č. 503/2012 Sb., zákon č. 229/1991 Sb., zákon č. 219/2000 Sb.), a tím dosáhnout rychlejšího postupu při majetkoprávním vypořádání. Touto úpravou bude zvýšena hospodárnost i efektivnost odstátnění majetku vybraného k privatizaci a v mnoha ohledech zajištěna jednoduchost při administraci této agendy. 

Součástí navrhované úpravy je rovněž snaha urychlit prověření majetku státu ve vztahu k možným překážkám stanoveným v § 6 zákona před jejich dalším převodem. S ohledem na možnou nečinnost nebo rozpor ve vyjádřeních dotčených orgánů v rámci zaslaného požadavku na prověření majetku státu byla do zákona vtělena možnost ověření zákonných překážek samotným SPÚ z veřejně dostupných informačních systémů. Jedná např. o prověření stavu pozemku v platné územně plánovací dokumentaci, jelikož z převodu jsou vyloučeny pozemky, které jsou v platné územně plánovací dokumentaci určeny k zastavění veřejně prospěšnými zařízeními. V praxi nastaly situace, kdy příslušný správní úřad pozemek z převodu vyloučil v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací.  Jednalo se zpravidla o případy, kdy např. byla změna určení pozemku v územně plánovací dokumentaci, která by umožnila vyloučit pozemek z převodu teprve ve fázi přípravy. Územní plány obcí jsou zpravidla (jsou-li pořízeny dle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) dostupné na webových stránkách obcí i krajských úřadů a tento údaj lze snadno ověřit. Další rozpory vznikají např. v případě stanovisek obcí a stavebních úřadů. Obec zpravidla vychází ze svých potřeb bez toho, že by informace o vyloučení pozemku z převodu měly reálný podklad, kdežto stavební úřad vychází z platné územně plánovací dokumentace. Tento rozpor je pak třeba ověřit. Stejně tak dochází k rozporům ve vyjádřeních týkajících se územně plánovacích dokumentací obcí a krajů. Obce nerespektují územně plánovací dokumentace vyšších celků. Z důvodu snížení administrace při zjištěn těchto rozporů bylo navrženo doplnit dané ustanovení tak, aby nebylo nutné opakovaně obesílat dotčené orgány k vysvětlení zjištěného rozporu.

Navrhovaná právní úprava dále odstraňuje tři nevyužívané způsoby převodu majetku. Prvním z nich je převod zemědělských pozemků v zahrádkových a chatových osadách, v druhém případě jde o převod pozemků nacházejících se na území třetích zón národních parků, kdy jde o již fakticky neaplikovatelné ustanovení, a posledním rušeným druhem převodu je převod zemědělského pozemku na základě veřejné nabídky. Zrušení úplatného převodu zemědělského pozemku na základě veřejné nabídky je v souladu s cílem zachování výměry státních pozemků nezbytné pro uskutečňování rozvojových programů státu schválených vládou a pro působnost SPÚ prostřednictvím udržování a doplňování rezervy státních pozemků. Nutno taktéž dodat, že převod zemědělského pozemku na základě veřejné nabídky není nárokovým převodem a ze strany SPÚ není s ohledem na potřebu zachování státní rezervy pozemků dlouhodobě využíván. Navíc se historicky jedná o ustanovení, které preferovalo převody pozemků výhradně na zemědělské subjekty, čímž došlo k privilegování určité skupiny podnikatelských subjektů. V případě potřeby tohoto typu převodu shledává SPÚ jako účelnější prodej nemovité věci a souvisejícího majetku ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku podle § 13 zákona č. 503/2012 Sb., který neomezuje okruh potenciálních účastníků soutěže a umožňuje majetek prodat za nejvýhodnější nabídku. 

V rámci předkládaného návrhu dochází taktéž k úpravě předmětu převodu při bezúplatném převodu pozemku na obec a upřesnění pojmů ve vztahu k pozemkům přímo spojeným s místní nebo účelovou komunikací.

Dále dochází navrženou novelou s ohledem na zásadu rovného přístupu k možnosti převádět zemědělské pozemky na jakoukoliv právnickou osobu, má-li sídlo v České republice, v jiném členském státě Evropské unie, ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo ve Švýcarské konfederaci. K této úpravě dochází rovněž s ohledem na zrušení ustanovení, které cílilo na jednostrannou podporu zemědělských podnikatelských subjektů.

S převody majetku souvisí také úprava způsobu úhrady kupní ceny, kdy podle návrhu je kupující nově povinen uhradit zálohu v plné výši kupní ceny před podpisem kupní smlouvy. Ve spojení s touto úpravou se stávají nadbytečná ustanovení týkající se zřízení zástavního práva k zajištění závazku kupujícího. Úhradou zálohy v plné výši kupní ceny dojde k 100% zajištění splnění závazku kupujícího, sníží se administrativní zátěž spojená s případným vkladem zástavního práva do katastru nemovitostí a nebude docházet k situacím, kdy v důsledku neuhrazení kupní ceny musí SPÚ uplatňovat výkon zástavního práva. Uvedená úprava úhrady kupní ceny je plně v souladu se zásadou smluvní volnosti stran ve smyslu občanského zákoníku a je plně v souladu s principem hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s majetkem státu.

Novelizací dochází dále ke změně výše ceny za pronájem a pacht zemědělských pozemků, s nimiž je SPÚ příslušný hospodařit. Výše procentuální sazby byla stanovena na základě analýzy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (dále jen „ÚZEI“) zpracované pro Ministerstvo zemědělství.

Návrh taktéž nově zakotvuje obecnou působnost SPÚ v oblasti monitoringu eroze, upravuje a zavádí některé pojmy spojené se změnou názvosloví v územním plánování a stavebním právu.

Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá navrhovaná právní úprava s ohledem na svůj věcný charakter žádné rozdíly. 


C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku	

Stávající znění zákona č. 503/2012 Sb. umožňuje majetek vybraný k privatizaci odstátnit pouze způsobem stanoveným privatizačním zákonem. Stávající příprava převodů pouze podle zákona č. 92/1991 Sb. je však složitý a časově náročný proces. Jedná se o historickou právní normu, která byla připravena pro privatizaci majetku v 90. letech a v průběhu let nezaznamenala žádné větší změny. Za aktuální situace je majetek určený k privatizaci prostřednictvím privatizačních projektů připravován SPÚ, schvalován Ministerstvem financí a v případě přímých prodejů předkládán ke schválení vládě České republiky, přičemž v případě zemědělského majetku se již jedná pouze o doprivatizaci ve většině případů ekonomicky nevýznamných položek. Vzhledem k existenci jiných aplikovatelných právních předpisů a skutečnosti, že vláda České republiky rozhoduje nejen o přímých prodejích, ale i o zařazení majetku do režimu zákona č. 92/1991 Sb., dále o vyjmutí majetku, který je zařazen do režimu zákona č. 92/1991 Sb. a nelze jej v tomto režimu odstátnit, ale v neposlední řadě i o revokacích, a to pouze dvakrát ročně, je žádoucí z důvodu urychlení doprivatizace státního zemědělského majetku umožnit užití i návrhem vyjmenovaných právních norem.  

Zpružnění odstátnění zemědělského majetku určeného k privatizaci je v zájmu jak nájemců, tak především státu, protože dlouhodobě dochází k opotřebení majetku a jeho stav se s každým rokem zhoršuje. Z důvodu čekání na tzv. „doprivatizaci“ je nájemcům ze strany SPÚ umožněno majetek opravovat a vynakládat do jeho úprav své finanční prostředky pouze v rozsahu běžné údržby. Investovat do tohoto majetku nad rámec běžné údržby nepovažuje SPÚ za ekonomické i efektivní, a pokud se tak děje, realizuje se prostřednictvím SPÚ ze státního rozpočtu.

SPÚ má cca 2 254 položek určených k odstátnění formou privatizace podle zákona č. 92/1991 Sb. Podle zpracované analýzy bude SPÚ tuto agendu administrovat ještě nejméně 10 let. Přitom se jedná mnohdy o majetek, který je již s ohledem na jeho stáří ve velmi špatném stavebně-technickém stavu. I přes veškerou snahu udržovat majetek v dobrém stavu v souladu se základními ustanoveními zákona o majetku státu a s ohledem na finanční možnosti dané rozpočtem státu vyžaduje drtivá většina objektů určených k privatizaci náklady na údržbu a v mnoha případech jsou již objekty v takovém stavu, že je nutné je demolovat, neboť mohou ohrozit život, zdraví či majetek osob pohybujících se v jejich okolí. SPÚ již v současné době disponuje legislativními nástroji, jak majetek transparentně odstátnit administrativně rychlejším způsobem se stejným finančním efektem (prodej rovněž za ceny minimálně ve výši ceny obvyklé nebo prostřednictvím soutěží, elektronických aukcí). Jedná se o postupy podle zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 219/2000 Sb. nebo zákona č. 229/1991 Sb. Mnohdy se jedná o majetek již na cizích pozemcích, kde je i ze strany vlastníků požadována úhrada nájemného za existující státní stavby, nebo přímo jejich odstranění, které je finančně velice náročné, neboť náklady na demolice jsou mnohonásobně vyšší, než je hodnota majetku.

Ve věci zvýšení ceny za nájemné již odborná analýza ÚZEI z roku 2016 po provedených výpočtech doporučovala stanovit pachtovné ve výši 3,3 % ze základní ceny podle vyhlášky č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisů. Je zcela nepochybné, že průměrná cena pozemků v průběhu let od provedení analýzy ÚZEI v roce 2016 nezaznamenala pokles. Naopak lze jednoznačně konstatovat, že průměrná cena půdy stále stoupá. Na základě aktuálně zpracované analýzy ÚZEI byla návrhem stanovena cena ve výši 5,8 % z ceny pozemku.

Navrhované zvýšení procenta z průměrné ceny pozemků přinese optimální ekonomický efekt, aniž by byl provázen dalšími náklady pro stát. Současně se nebudou do budoucna dále prohlubovat rozdíly v cenách nájmu nebo pachtu za užívání pozemku ve vlastnictví soukromých vlastníků a pozemků ve vlastnictví České republiky.

D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky.


E. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh zákona je plně slučitelný s právními předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, jakož i s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Právo Evropské unie se na vztahy, jež jsou předmětem právní úpravy, přímo nevztahuje. Návrhem zákona nejsou do právního řádu České republiky transponovány ani adaptovány žádné závazky plynoucí z práva Evropské unie. 


F. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Oblasti řešené navrhovanou právní úpravou nejsou předmětem žádné konkrétní mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Obecně navrhované změny nijak nezasahují do naplňování mezinárodních závazků České republiky. 


G. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nemá žádný negativní důsledek na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Zvýšením zákonné procentuální hodnoty nároku státu za užívání pozemků, s nimiž je SPÚ příslušný hospodařit, dojde ke zvýšení příjmů plynoucích do státního rozpočtu.  Navrhované změny ustanovení týkající se převodu nemovitostí cílí na zjednodušení administrativního procesu převodů nemovitostí, a dojde tak k urychlení procesu odstátňování státního majetku, důsledkem čehož bude zvýšení příjmů plynoucích do státního rozpočtu.  


H. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na ochranu soukromí a osobních údajů.


I. Zhodnocení korupčních rizik

S navrhovanou právní úpravou nejsou spojená žádná zvýšená korupční rizika. Navrhovaný zákon je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které jsou předmětem právní úpravy v něm obsažené. 

Nejsou zaváděny žádné nové způsoby převodu majetku státu, které by bylo možné považovat za rizikové ve vztahu ke korupci. Veškeré postupy a procesy při převodech majetku jsou již v praxi využívány, případná korupční rizika by tedy již byla identifikována. Naopak došlo k zúžení rizik zrušením nevyužitelných a nevyužívaných ustanovení sloužících k převodu majetku státu na fyzické a právnické osoby. 

Zákon znemožňuje osobám zúčastněným na procesu vyřizování žádostí o převod preferovat při převodu vybrané osoby, neboť zákonná úprava sama v ustanovení § 10c řeší přednost osob při souběhu podaných žádostí o převod. Zároveň jde-li o úplatný převod, je pevně stanovena cena, za kterou může SPÚ majetek převádět, a to jako cena obvyklá, která je stanovena znaleckým posudkem. Riziko korupčního jednání tudíž navrhovaná změna ustanovení žádným způsobem nezakládá.

Lze tedy uzavřít, že navrhované změny právní úpravy nejsou takového rozsahu a charakteru, aby je bylo možné považovat za způsobilé vyvolat rizikové situace spojené s korupčním prostředím ve všech jeho formách.


J. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.


K. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Navrhovaná právní úprava nemá výše uvedené dopady.


L. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navržená právní úprava má pozitivní dopad na rozvoj území včetně činnosti územně samosprávných celků. Zjednodušením procesů odstátnění půdy dojde k odblokování historických zátěží nevyužitých zemědělských areálů a možnosti efektivnějšího využití krajiny. Zároveň rozšířením možností bezúplatných převodů na územně samosprávné celky bude možné lepší plánování využití jednotlivých ploch a stabilitě jejich rozvoje.


M. Zhodnocení souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy a nepřináší riziko digitálního vyloučení. 


ZVLÁŠTNÍ ČAST

K části první (změna zákona č. 503/2012 Sb.):
K bodu 1 (§ 1 odst. 8):
S ohledem k tomu, že SPÚ vykonává činnosti spojené s monitoringem eroze, doplňuje se do § 1 tato působnost v obecné rovině. Činnosti spojené s monitoringem eroze doposud SPÚ zajišťoval na základě příkazu ministra zemědělství č.15/2012.

K bodu 2 (§ 3 odst. 2):
V reakci na změny ustanovení § 14, kdy byla nově stanovena možnost převádět nemovitosti i za cenu zjištěnou, je-li vyšší než cena obvyklá, došlo k úpravě ustanovení tykající se ceny při koupi nebo směně pozemků do státní rezervy. Cena obvyklá je vždy stanovena znaleckým posudkem, který zároveň stanovuje i cenu zjištěnou. Cena zjištěná pak v mnohých případech s ohledem na cenové poměry v dané oblasti převyšuje cenu obvyklou. Na základě zákona č. 219/2000 Sb. je pak povinností každé organizační složky nakládat s majetkem státu jako řádný hospodář. Z tohoto důvodu byla zavedena nová možnost pro směnu a koupi pozemků do státní rezervy.

K bodu 3 (§ 4 odst. 4):
Nově zavedenou úpravou dochází k rozšíření okruhu nemovitostí, na něž dopadá výjimka podle § 27 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb.

V souvislosti s rozhodnutím podle § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb. nabývá SPÚ do příslušnosti hospodařit i pozemky, které již podle vydaného rozhodnutí nejsou pozemky zemědělskými nebo nenáleží do pozemků tvořící zemědělský půdní fond. Na tyto pozemky již nedopadá § 1 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. a nevztahuje se na ně tedy výjimka podle § 4 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb. Rozhodnutí v rámci pozemkových úprav je však velmi specifické, neboť v některých případech zakládá nesoulad skutečného stavu pozemků a právního stavu pozemků evidovaného v katastru nemovitostí, přičemž není zřejmé, jak dlouho tento stav bude trvat. Pozemkové úpravy jsou komplexní činnost, při níž se mimo jiné navrhují nová společná zařízení (protierozní opatření, vodohospodářská opatření nebo opatření pro tvorbu a ochranu krajiny) na některé nové vzniklé pozemky. Protože některá navržená společná zařízení jsou takového charakteru, že pozemek nebude náležet po realizaci opatření do zemědělského půdního fondu, je třeba se vypořádat s faktem, že skutečný stav a užívání pozemku do vlastní realizace navržených společných zařízení nebude odpovídat evidovanému druhu pozemku, a skutečností, že pozemek již v některých případech nenáleží do zemědělského půdního fondu. V praxi pak například dochází k situacím, kdy pozemek dosavadní orné půdy, na němž je navrženo např. biocentrum, byl ze zemědělského půdního fondu odňat, ale do doby realizace prvku, která může proběhnout s odstupem i několika let, bude pozemek užíván dosavadním zemědělským způsobem. Současně tím odpadne nutnost řešit výjimky Ministerstva financí z pohledu délky trvání užívacích vztahů, kdy realizaci provádí třetí osoba (např. obec), a to na základě dotačních titulů, kdy podmínka pro přiznání dotace je délka trvání smlouvy (udržitelnost) minimálně v délce 10 let.

Zároveň dochází s ohledem na vývoj ekonomické situace ke změně výše sazby za užívání pozemků v hospodaření SPÚ, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náležejí. Již odborná analýza ÚZEI z r. 2016 po provedených výpočtech doporučovala stanovit pachtovné ve výši 3,3 % ze základní ceny podle vyhlášky č. 441/2013 Sb. Na základě aktuálně zpracované analýzy ÚZEI byla stanovena cena ve výši 5,8 % z ceny pozemku.

K bodu 4 (§ 5):
Cílem navržené úpravy je u vybraného majetku (majetek po státních podnicích, které byly vybrány k privatizaci) umožnit užití i jiného právního předpisu než pouze zákona č. 92/1991 Sb., a tím dosáhnout rychlejšího postupu při majetkoprávním vypořádání. Nově navrhovaná formulace § 5 umožní SPÚ výběr vždy nejefektivnějšího právního předpisu s tím, že pro odstátnění konkrétního majetku bude vybrán vždy takový právní předpis, který zajistí zpružnění dokončení privatizace. Vždy bude zvolen nejvhodnější a časově nejefektivnější postup. 

K bodu 5 [§ 6 odst. 1 písm. b) bod 1]:
V § 6 odst. 1 písm. b) bod 1, který upravuje výjimku ze zákazu převodu zemědělských pozemků, byly doplněny subjekty, na které se zemědělské pozemky převádějí, a to v návaznosti na § 7 a § 10, na které je dále v daném bodě odkazováno. 

K bodu 6 [§ 6 odst. 1 písm. b) bod 3]:
Vzhledem k tomu, že se postup podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., na nějž je v § 6 odst. 1 písm. b) bod 3 odkazováno, neužívá, došlo k jeho vypuštění, a tím k zobecnění daného ustanovení.

K bodu 7 (§ 6 odst. 2):
Upravuje se způsob prověření převoditelnosti pozemku a jeho případné vyloučení z převodu. Za účinnosti předchozí právní úpravy byl systém ověřování převoditelnosti nastaven tak, že SPÚ obdržel závazná stanoviska od příslušných správních úřadů a musel z nich bez dalšího vycházet. V některých případech však sdělené skutečnosti neodpovídaly skutečnému stavu, což při řešení převodů způsobovalo značné průtahy a komplikace. Z tohoto důvodu bylo do ustanovení doplněno, že v případě zjištění rozporu stanoviska a skutečného stavu bude mít SPÚ právo si informaci zjistit vlastní činností, a to za předpokladu, že bude údaj veřejně dostupný, např. ve veřejném informačním systému.

K bodům 8 a 13 [§ 7 odst. 1 písm. e) a § 7 odst. 3 písm. e)]:
Označení plochy s rozdílným způsobem využití jako „zeleň sídelní ostatní / sídelní veřejná zeleň“ je stanoveno v příloze č. 22 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. V ustanovení § 7 odst. 1 písm. e) a odst. 3 písm. e) je řešen převod pozemku na základě žádosti obce nebo kraje v zastavěném území nebo zastavitelné ploše určené územním plánem nebo regulačním plánem k realizaci (mimo jiné) veřejné zeleně. V rámci územního plánování je však tento pojem dále členěn na sídelní veřejnou zeleň a další. Změna se tak týká sjednocení s terminologií užívanou územním a regulačním plánem.

V § 7 odst. 1 písm. e) dochází rovněž k úpravě možnosti bezúplatného převodu pozemků na obec nezbytných pro zřízení nebo rozšíření veřejného pohřebiště. V souladu s Metodickým materiálem pro organizační složky státu a vybrané státní organizace s účinností od 1. září 2022, kterým se upravují některé zásady pro nakládání s hmotnými nemovitými věcmi státu ve prospěch územně samosprávných celků a dalších formou bezúplatného převodu vlastnictví a přímého prodeje při postupu podle vybraných ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., se navrhuje možnost bezúplatného převodu pozemků pro pohřebiště. 

K bodu 9 [§ 7 odst. 1 písm. f)]:
Dochází ke zrušení možnosti bezúplatného převodu pozemků nacházejících se na území třetích zón národních parků. Žádost o bezúplatný převod bylo možné podat do 12 měsíců ode nabytí účinnosti zákona č. 503/2012 Sb. Tato lhůta vypršela dne 1. 1. 2014 a předmětné ustanovení je již v současnosti obsoletní.

K bodům 10 až 12 (§ 7 odst. 2):
Úpravou v písmeni a) tohoto ustanovení dojde ke zpřesnění užívaných pojmů. Současné znění totiž odporuje definici silničního pozemku uvedené v § 11 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, která mezi silniční pozemky řadí pozemky pod tělesem dálnice, silnice nebo místní komunikace, nikoliv však účelové komunikace.

Současná úprava § 7 odst. 2 písm. b) je prostřednictvím odkazu na poznámku pod čarou výlučně spojena s definicí silničního pomocného pozemku podle § 11 odst. 5 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, který stanoví, že „Silniční pomocný pozemek je pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo souvisle zastavěné území obcí, který slouží účelům ochrany a údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou ve vlastnictví vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace“. Z této definice je pak zřejmé, že o silniční pomocný pozemek se jedná pouze u pozemku, který existuje mimo souvislé zastavěné území obce. Při převodech na obce realizovaných ze strany SPÚ pak v některých případech dochází ke složitým situacím, kdy do určité části komunikace vzniká obci na převod nárok, nicméně v zastavěné části je třeba hledat alternativní řešení, tak aby mohl být převeden i zbytek přiléhajícího pozemku v souvisle zastavěné části území obce. Vložením nového znění písmene b) pak dochází k rozšíření možnosti převodu pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu místní komunikace nebo účelové komunikace podle písmene a), který slouží účelům ochrany a údržby místní komunikace nebo účelové komunikace i v intravilánu obce. Nově formulované ustanovení již není prostřednictvím poznámky pod čarou spojeno s definicí pomocného silničního pozemku podle zákona o pozemních komunikacích, ale do značné míry z této definice vychází. Ustanovení písmene b) však lze nově aplikovat i v souvislém zastavěném území obce.

Z důvodu nového znění písmene b) a zachování přehlednosti byla možnost převodu pozemku tvořícího silniční ochranné pásmo podle zákona o pozemních komunikacích přesunuta do nově vzniklého písmene c). Zároveň byl převod pozemku tvořícího silniční ochranné pásmo vztažen pouze k místní komunikaci, neboť § 30 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích s ochranným pásmem pro účelové komunikace nepočítá. 

K bodu 14 (§ 8 odst. 1 a 3):
V návaznosti na úpravy provedené v § 7 odst. 1 a 3 bylo třeba uvést do souladu z formálního hlediska také § 8 odst. 1 a 3.

K bodům 15 a 16 [§ 9 písm. b) a c)]:
Vzhledem ke zrušení § 12, který cílil na jednostrannou podporu zemědělských podnikatelských subjektů, bylo nutné upravit taktéž znění § 9. Podle dosavadního znění písmen b) a c) bylo možné převádět nemovitosti v případě právnických osob pouze na zemědělské podnikatele. Návrhem však bude s ohledem na zásadu rovného přístupu umožněno převádět zemědělské pozemky na jakoukoliv právnickou osobu, má-li sídlo v České republice, v jiném členském státě Evropské unie, ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo ve Švýcarské konfederaci.

K bodu 17 [§ 10 odst. 1 písm. b)]:
V daném ustanovení se doplňuje pojem zastavitelná plocha. S ohledem na to, že podle § 21b odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. patří mezi standardizované jevy územního plánu jak zastavěné území, tak zastavitelné plochy, bylo nutné text o tento pojem rozšířit, aby jeho užití nebylo omezováno jen ve vztahu k pozemkům nacházejícím se v zastavěném území.


K bodu 18 (§ 10b):
Dle tohoto ustanovení měli možnost oprávnění uživatelé pozemků v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již před 1. říjnem 1976 nebo zřízených na základě územního rozhodnutí požádat o převod těchto pozemků, a to ve lhůtě do 31. prosince 2018. S ohledem na skutečnost, že veškeré podané žádosti již byly vyřízeny, se ustanovení stává obsoletním a je žádoucí je vypustit.

K bodu 19 (§ 10c):
Změna ustanovení reaguje na zrušení § 10b, kdy bylo nutné dílčím způsobem upravit posloupnost přednosti převodů zemědělských pozemků při souběhu žádostí.

K bodu 20 (§ 12):
Zrušení § 12 je navrhováno s ohledem na skutečnost, že tento způsob odstátnění státního majetku již není několik let využíván. Důvodem je tvorba a udržování rezervy státních pozemků, která je zásadní jednak pro výkon působnosti SPÚ na úseku pozemkových úprav a vypořádání zbývajících restitučních nároků oprávněných osob podle zákona č. 229/1991 Sb., a rovněž pro uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou. V současnosti je primárně kladen důraz především na získávání pozemků a naplňování státní rezervy, proto SPÚ obecně k odstátnění státních pozemků přistupuje pouze v případech, kdy na převod existuje zákonný nárok, nebo při směně pozemků. Nutno dodat, že poměr směňovaných pozemků je ve většině případů stanoven ve prospěch SPÚ.

Ustanovení § 12 navíc promítalo historickou potřebu podpory subjektů pohybujících se v oblasti zemědělství, což je zřejmé z podmínek, kdy se do nabídky podle § 12 mohly o zemědělské pozemky přihlásit pouze fyzické nebo právnické osoby, které jsou zemědělskými podnikateli. V současné době je však na toto ustanovení nahlíženo do jisté míry negativně, neboť v podstatě upřednostňuje určitou skupinu podnikatelských subjektů. V případě potřeby prodeje nemovité věci a souvisejícího majetku ve veřejné nabídce pak zůstává § 13, který oproti § 12 neobsahuje žádné podmínky omezující okruh osob, které se mohou nabídky zúčastnit. Kritériem hodnocení nabídek je přitom nejvyšší cena, což zároveň podporuje zdravé konkurenceschopné prostředí. Nedochází tak k omezení možnosti způsobu odstátnění státních pozemků.

K bodu 21 (§ 13 odst. 1):
Změna ustanovení formálně reaguje na zrušení § 12.

K bodu 22 (§ 13 odst. 4):
Návrh vypouští z ustanovení § 13 odst. 4 odkaz na § 15, které již oblast zástavního práva neřeší.

K bodům 23 a 24 (§ 13 odst. 5 a 7):
V reakci na změny § 14, kdy byla nově stanovena možnost převádět nemovitosti i za cenu zjištěnou, je-li vyšší než cena obvyklá, došlo k úpravě ustanovení tykajících se kupní ceny v § 13.

K bodu 25 (§ 14 odst. 1):
Upravuje se minimální cena, za kterou je SPÚ povinen převádět nemovitosti v rámci úplatného převodu. V minulosti docházelo ze zákona k úplatným převodům ve výši ceny obvyklé. Cena obvyklá byla vždy stanovena znaleckým posudkem, který zároveň vždy stanovuje i cenu zjištěnou. Cena zjištěná pak v mnohých případech s ohledem na cenové poměry v dané oblasti převyšuje cenu obvyklou. Na základě zákona č. 219/2000 Sb. je povinností každé organizační složky nakládat s majetkem státu jako řádný hospodář. Z tohoto důvodu byla nově zavedena možnost v případech, kdy bude hodnota ceny zjištěné převyšovat cenu obvyklou, zvolit variantu, jež je z ekonomického hlediska výhodnější pro stát.

K bodům 26 a 27 (§ 14 odst. 2 a 3):
Dochází ke změně způsobu úhrady kupní ceny v případě převodu nemovité věci a souvisejícího majetku, s nímž je SPÚ příslušný hospodařit, kdy se stanovuje povinnost kupujícího uhradit zálohu v plné výši kupní ceny. Důvodem této změny je snížení administrativní zátěže, která vznikala právě v důsledku hrazení pouze části kupní ceny před uzavřením kupní smlouvy. V souladu s § 15 totiž SPÚ vznikalo k zajištění dosud nesplacené části kupní ceny zástavní právo k převáděnému zemědělskému pozemku. S tím je neodmyslitelně spojeno vkladové řízení v rámci katastru nemovitostí a v případě neuhrazení kupní ceny taktéž výkon zástavního práva. Administrativní zátěž spojená s vkladovým řízením a případným výkonem zástavního práva pak v mnohých případech převyšuje administrativu spojenou se samotnou realizací převodu.

K bodům 28 až 34 (§ 15):
Vzhledem ke stanovení povinnosti úhrady zálohy v plné výši kupní ceny v § 14 odst. 3 byla z § 15 vypuštěna úprava zástavního práva k zajištění nesplacené části kupní ceny, která se stává nadbytečnou. Po zrušení odstavce 1 zároveň dochází k přečíslování zbylých odstavců. Současně byl upraveno i označení nadpisu § 15.

K bodu 35 (§ 16):
Ustanovení § 16 se doplňuje o úpravu společného podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí s nabyvatelem, a to ke sjednocení postupu vedeného ÚZSVM.

K bodu 36 (§ 17):
Ustanovení § 17 upravuje převody pozemku podle § 12. Vzhledem k tomu, že novelou je navrhováno zrušení § 12, je třeba zrušit i navazující § 17.

K bodu 37 (§ 19 odst. 1):
S ohledem na úpravu provedenou v § 4 odst. 4 zákona je třeba zvýšení procentní sazby provést i v souvisejícím § 19.

K bodu 38 (§ 21 odst. 4):
V reakci na plánované změny v oblasti stavebního práva, tzn. zrušení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, a jeho nahrazení zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon, dochází k úpravě pojmů, kdy se pojmem rozhodnutí o umístění stavby nebo změna rozhodnutí o umístění stavby rozumí i jiná správní rozhodnutí, kterými se stavba umisťuje a povoluje.

K čl. II (přechodné ustanovení):
Doplněno je přechodné ustanovení, na základě něhož budou řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti předkládané novely zákona dokončena podle stávajícího znění zákona č. 503/2012 Sb.


K části druhé (změna zákona č. 139/2002 Sb.):
Do ustanovení § 8 byl vložen nový odstavec 5 upravující právo zaměstnanců SPÚ provádějících aktualizaci BPEJ ke vstupu a vjezdu na dotčené pozemky. Zaměstnanci SPÚ jsou po předchozím písemném vyrozumění vlastníka pozemku oprávněni ke vstupu a vjezdu za účelem prověření potřebnosti aktualizace BPEJ před jejím zahájením a po zahájení aktualizace BPEJ za účelem provedení terénního průzkumu. 


K části třetí (účinnost):
Nabytí účinnosti je navrženo v souladu s § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv.
2