Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORND2HJK6GA najdete zde


                PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

                    POSLANECKÁ SNĚMOVNA

                                              9. volební období

               631/0

   Návrh poslanců Jiřího Havránka, Marka Nováka, Jakuba Michálka,
Michala Zuny, Josefa Fleka a Karla Sládečka na vydání zákona, kterým
se mění zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších

                                           předpisů

                      Zástupce předkladatele: Havránek J. a další
                      Doručeno poslancům: 14. února 2024 v 15:55
                                                      N á v r h
                                                        ZÁKON

                                                    ze dne … 2024,

      kterým se mění zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

                                                           Čl. I
Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 5/2019 Sb., zákona č. 298/2021 Sb.,
zákona č. 353/2021 Sb. a zákona č. 129/2022 Sb., se mění takto:

1. V § 234 odst. 5 písm. a) se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.
2. V § 234 odst. 5 písm. b) se číslo „2“ nahrazuje číslem „4“.
3. § 255 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 18 zní:

                                                          „§ 255
                                               Přístup k platebním účtům

(1) Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky
nebo spořitelní a úvěrní družstvo uzavře s platební institucí, institucí elektronických peněz, správcem
informací o platebním účtu, poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu, vydavatelem
elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební institucí, zahraniční institucí elektronických
peněz, zahraničním správcem informací o platebním účtu nebo osobou poskytující služby spojené s
virtuálním aktivem18) na jejich žádost smlouvu o platebním účtu, která umožňuje jeho majiteli
poskytovat platební služby efektivně a bez překážek, a to za objektivních, nediskriminačních a
přiměřených podmínek. Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky
prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo nemusí takovou smlouvu uzavřít, může
závazek z této smlouvy vypovědět nebo od této smlouvy odstoupit pouze z důvodů, které jsou
objektivní, nediskriminační a přiměřené.
CELEX: 32015L2366
(2) Za objektivní, nediskriminační a přiměřené důvody k neuzavření smlouvy o platebním účtu se
považuje zejména, když banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky
prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo:
a) neposkytuje služby nezbytné pro obchodní model žadatele o uzavření smlouvy o vedení platebního
účtu,
b) s žadatelem o smlouvu o platebním účtu v přechozích 12 měsících ukončila závazek ze smlouvy o
platebních službách pro závažné porušení smlouvy nebo porušení ustanovení zvláštního právního
předpisu, nebo

c) by uzavřením smlouvy o vedení účtu porušila ustanovení zvláštního právního předpisu.

CELEX: 32015L2366

(3) Za objektivní, nediskriminační a přiměřené důvody k ukončení závazku ze smlouvy o platebním
účtu se považuje zejména

a) neprovedení žádné platební transakce prostřednictvím platebního účtu ze strany majitele účtu po dobu
24 měsíců,

b) odmítnutí návrhu na změnu závazku ze smlouvy o vedení platebního účtu, aniž pro to má majitel účtu
spravedlivý důvod,

c) majitel účtu poruší podstatným způsobem smlouvu o vedení platebního účtu,

d) pominou důvody pro vedení platebního účtu podle tohoto zákona,

e) banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky
nebo spořitelní a úvěrní družstvo přestane poskytovat služby nezbytné pro obchodní model majitele
účtu, nebo

f) banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky
nebo spořitelní a úvěrní družstvo by trváním závazku ze smlouvy porušila ustanovení zvláštního
právního předpisu.

CELEX: 32015L2366

(4) Odmítne-li banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím
pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo uzavřít smlouvu o platebním účtu podle odstavce 1, vypoví-
li závazek z této smlouvy nebo odstoupí-li od této smlouvy, bez zbytečného odkladu

a) to spolu s odůvodněním oznámí České národní bance a

b) sdělí přiměřené vysvětlení dotčené platební instituci, instituci elektronických peněz, správci
informací o platebním účtu, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, vydavateli elektronických
peněz malého rozsahu, zahraniční platební instituci, zahraniční instituci elektronických peněz,
zahraničnímu správci informací o platebním účtu nebo osobě poskytující služby spojené s virtuálním
aktivem, a to v rozsahu, v jakém tomu nebrání jiný právní předpis.

CELEX: 32015L2366

(5) Odstavce 1 až 4 se použijí obdobně pro přístup k platebnímu účtu toho, kdo podal žádost o udělení
povolení k činnosti platební instituce, instituce elektronických peněz, správce informací o platebním
účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, vydavatele elektronických peněz malého
rozsahu, zahraniční platební instituce, zahraniční instituce elektronických peněz nebo zahraničního
správce informací o platebním účtu. Účinnost smlouvy o platebním účtu lze vázat na udělení příslušného
povolení jeho držiteli.
18) § 4 odst. 8 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů.“.

                                                      Čl. II
                                                   Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025
                                         DŮVODOVÁ ZPRÁVA

   k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění
                                            pozdějších předpisů

I. OBECNÁ ČÁST

1. Zhodnocení platného právního stavu

Návrh zákona je předkládán v návaznosti na usnesení podvýboru pro ICT, telekomunikace a digitální
ekonomiku hospodářského výboru ze 7. schůze ze dne 21. června 2023 k perspektivám českého
kryptoprůmyslu. V rámci tohoto usnesení podvýbor mimo jiné konstatoval, že „současná situace
s uzavíráním bankovních účtů brání podnikatelům a firmám z oblasti kryptoprůmyslu v jejich podnikání“
a současně, že „kryptoprůmysl jako nově vznikající odvětví má zásadní význam pro rozvoj digitální
ekonomiky a zvyšování konkurenceschopnosti českého hospodářství; úkolem státu je nastavit podmínky,
které zabrání odlivu znalostí, vysoce kvalifikovaných pracovníků a firem z oblasti kryptoprůmyslu do
zahraničí“.

Platný právní stav umožňuje bankám plošně odmítat zřízení účtu kterémukoliv podnikateli, který má
v souladu se zákonem č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ohlášen obor živnosti volné – poskytování
služeb spojených s virtuálním aktivem. Na rozdíl od jiných živnostenských oborů je přitom ohlášení
tohoto oboru podmínkou pro poskytování předmětných služeb.[1] Definice služeb spojených s virtuální
aktivem je přitom velice široká a zahrnuje kterékoliv služby související se směnou, uchováváním či
správou virtuálního aktiva (dále rovněž jen „kryptoaktiva“) nebo jejich zprostředkování, jakož
i kterékoliv obdobné služby.[2] Kdokoliv poskytující služby související s virtuálními aktivy (dále rovněž
jen „kryptopodnikatel“) si tak musí zapsat předmětný obor, prakticky pouze s výjimkou osob těžících
kryptoměny a osob poskytujících poradenské služby.

Zavedením předmětného oboru v roce 2021 byla sledována lepší evidence osob poskytujících služby
související s virtuálními aktivy pro účely zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci
výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon“).[3] Uvedené osoby jsou totiž
již od roku 2017 tzv. povinnými osobami. Jako takové mají rozsáhlé povinnosti dle AML zákona, včetně
identifikace a kontroly klientů, oznamování podezřelých obchodů a odkladů takových obchodů za
účelem zajištění výnosů z trestné činnosti, informování Finančního analytického úřadu (dále též jen
„FAÚ“) o konkrétních klientech, či pravidelné školení vlastních zaměstnanců v AML problematice.[4]
Současně jsou AML zákonem na osoby poskytující služby související s virtuálním kladeny přísnější

[1] § 28 odst. 1 živnostenského zákona.

[2] § 28 odst. 1 živnostenského zákona.

[3] Konkrétně se jedná o transpozici požadavku směrnice (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění
směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu
a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (tzv. 5. AML směrnice) na zavedení národní evidence poskytovatelů
směnárenských služeb mezi virtuálními měnami a měnami s nuceným oběhem a poskytovatelů virtuálních
peněženek virtuálních měn.

[4] Přesněji se AML problematika v odborných kruzích označuje jako AML/CFT problematika (z angl. anti-
money laundering and countering financing of terrorism), tj. cílem dané právní úprava je nejen předejít praní
špinavých peněz, ale rovněž předejít financování terorismu, tak jak stanoví i český AML zákon. Pro
zjednodušení tohoto textu zde pracujeme s obecnou zkratkou AML, která zahrnuje i úzce související
problematiku opatření proti financování terorismu. Předmětná opatření nadto rovněž přímo zajištují dodržování
mezinárodních sankcí.
požadavky než na některé jiné povinné osoby. Konkrétně se jedná o povinnost ohlásit FAÚ svoji
kontaktní osobu a o povinnost vypracovat v písemné podobě systém vnitřních zásad včetně detailního
hodnocení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat v rámci
vlastní činnosti.

Namísto zlepšení dohledu nad plněním povinností dle AML zákona se však evidence osob poskytujících
služby související s virtuálním aktivem stala v rukách úvěrových institucí, tj. bank a spořitelních a
úvěrních družstev, nástrojem k plošnému odepření služeb. Úvěrové instituce tak činí se stručným
odůvodněním, že kryptopodnikatelé představují pro instituce zvýšené AML riziko. Ve svém důsledku
tak dochází k efektivnímu potření moderní konkurence bankovního sektoru. Virtuální aktiva a s nimi
související služby zpravidla plní jak platební funkce, tak funkce investiční. V případě kryptoaktiva, jako
je bitcoin, je pak ve střednědobém horizontu 3 až 10 let stále zřetelnější i funkce spořicí.
Kryptopodnikatelé se přitom v České republice zaměřují především právě na směnu, úschovu a převody
virtuálních aktiv, včetně zprostředkování investic do virtuálních aktiv, a jejich služby jsou tak pro mnoho
uživatelů evidentní alternativou k tradičnímu bankovnictví. Pro definování konkurenčního vztahu mezi
kryptopodnikateli a bankami přitom není rozhodné, zda konkrétní uživatel alokuje do virtuálních aktiv
ze svého finančního a investičního portfolia pouhých pár procent nebo převážnou část svého majetku.

Stávající situace odstřižení kryptoprůmyslu od tradičního finančního systému opřená o paušálně tvrzená
vysoká AML rizika je čím dál tím méně udržitelná. Nejen že kryptopodnikatelé jsou již přes pět let
striktně regulováni AML zákonem, ale jakožto evidované povinné osoby jsou pod bedlivým dohledem
FAÚ. Současně kryptoaktiva jako taková jsou při použití vhodných opatřeních, zejména v podobě
monitoringu blockchainových transakcí, hůře zneužitelná k páchání trestné činnosti, než je tomu u zcela
anonymní hotovosti či u běžného bezhotovostního platebního styku. Zatímco u bezhotovostního
platebního styku realizovaného prostřednictvím zpravidla bankovních platebních systémů, vyžaduje
samotné trasování nákladnou, zdlouhavou a často nefunkční mezinárodní justiční spolupráci, u
anonymního hotovostního styku je trasování zpravidla zcela nemožné. Oproti tomu transakce
s kryptoaktivy ze své podstaty zanechávají prostřednictvím blockchainu veřejnou a trvalou stopu,
pomocí které se s využitím vhodných analytických nástrojů a vyšetřovacích postupů lze prakticky vždy
dostat až ke konkrétním osobám zapojeným do legalizace výnosů z trestné činnosti či financování
terorismu.

Nadto nelze v této souvislosti přehlížet již schválenou právní úpravu evropského balíčku pro oblast
digitálních financí, konkrétně nařízení MiCA[5] a nařízení TFR[6]. S účinností již od 30. 12. 2024 budou
kryptopodnikatelé licencováni a regulováni jakožto finanční instituce dle nařízení MiCA. Licencování
přitom bude zahrnovat ze strany žadatelů i rozsáhlé prokazování vhodně nastavených AML opatření.
MiCA přitom výslovně uvádí zlepšení přístupu kryptopodnikatelů k bankovním službám jako jeden ze
svých cílů.[7] Zásadní rozšíření stávajících AML povinností kryptopodnikatelů pak rovněž s účinností
od 30. 12. 2024 přináší aplikace tzv. „travel rule“, dle nařízení TFR. Pravidlo „travel rule“, v současnosti
platné pro úvěrové instituce a jiné poskytovatele platebních služeb, požaduje, aby každá platba,
respektive nově i převod kryptoaktiv, byly doprovázeny detailními informacemi o odesílateli i příjemci.
Kryptopodnikatelé tak budou mít i s ohledem na možnosti sledování transakcí na blockchainu
o veškerých klientských transakcích větší přehled, než mají dnes banky samotné.

[5] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o
změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937.

[6] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023 o informacích
doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849.

[7] Článek 6 preambule nařízení MiCA.
S ohledem na vše výše uvedené, zvýšená AML/CFT rizika spojená s činností registrovaných
poskytovatelů služeb souviseních s virtuálním aktivem, jakožto striktně regulovaných povinných osob
a nově i licencovaných finančních institucí, tak nemohou být rozumným ani ospravedlnitelným
důvodem pro plošné odmítnutí zřízení platebních účtů těmto subjektům.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy včetně dopadů navrhovaného řešení ve
vztahu k zákazu diskriminace a zhodnocení ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Problematický přístup některých skupin podnikatelů k platebním účtům z čistě reputačních důvodů na
straně bank se již pokoušel řešit poslanecký návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 370/2017
Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 273/. Tento návrh by zásadně
pomohl i poskytovatelům služeb souvisejících s virtuálním aktivem. Nicméně uvedený návrh byl pojat
velmi široce. Jednak se ochrana vztahoval na veškeré právnické osoby, které mají sídlo na území
kteréhokoliv členského státu EU, a jednak šlo o rozšíření evropského práva na zřízení (základního)
platebního účtu, které je tradičně určeno pouze fyzickým osobám oprávněně pobývajícím v členském
státě. K návrhu mělo výhrady zejména Ministerstva financí České republiky a Česká národní banka.[8]
Ministerstvo zdůraznilo nevhodnost využití funkčně omezeného a cenově regulovaného institutu
základního platebního účtu pro podnikatele, jakož i související rizika návrhu pro plnou transpozici
předmětné evropské směrnice PAD.[9] ČNB pak krom obecné výtky k nesystematičnosti návrhu, která
se kryje s obsahem uvedených výtek Ministerstva financí ČR, zdůrazňovala zejména zásah do smluvní
svobody a rizika zneužití tuzemského finančního sektoru k finanční kriminalitě s ohledem na široký
požadavek vedení účtu jakékoliv právnické osobě z celé EU. Vláda ČR pak dne 24. 8. 2022 vydala na
základě uvedených argumentů nesouhlasné stanovisko.[10]

Zde předkládaný návrh se od uvedeného návrhu podstatně liší. Nenavrhuje se právo na platební účet,
ale rozšiřují se mechanismy pro ochranu tržní prostředí, které dnes již v podobě § 255 stávajícího zákona
č. 370/2017 Sb., o platebním styku (dále jen „ZPS“), platí pro tuzemské i zahraniční poskytovatele
platebního styku. Již evropská směrnice o platebních službách z roku 2007 (PSD)[11] zavedla pravidla
proti diskriminaci poskytovatelů platebních služeb, tak aby každý poskytovatel platebních služeb měl
přístup ke službám v oblasti technické infrastruktury platebních systémů. Tuto protidiskriminační
úpravu transponoval tehdejší zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Shodně i dnes druhá směrnice
o platebních službách (PSD2)[12] uvádí, že aby mohli poskytovatelé platebních služeb tyto služby
poskytovat, je zcela nezbytné, aby měli možnost otevírat a vést účty u úvěrových institucí. V tomto
ohledu je situace poskytovatelů služeb souvisejících s virtuálním aktivem naprosto identická. Směna
kryptoaktiv za fiat peníze, což pochopitelně nelze činit bez platebního účtu (snad s výjimkou hotovostní
směny), je v jádru naprosté většiny služeb nabízených kryptopodnikateli a poskytování těchto služeb je
tak závislé na přístupu k platebním účtu.

Uvedenou evropskou úpravu transponuje § 255 ZPS. Dle daného ustanovení jsou banky, zahraniční
banky s místní pobočkou, spořitelní a úvěrní družstva povinny uzavřít s platební institucí smlouvu o

[8] Stanoviska dostupná zde: https://odok.cz/portal/veklep/material/pripominky/ALBSCGRJDTNK/

[9] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků
souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky.

[10] Dostupné zde: https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCGRJDTNK/

[11] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na
vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice
97/5/ES.

[12] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na
vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010
a zrušuje směrnice 2007/64/ES
platebním účtu. Učinit tak musí na základě podmínek, které jsou objektivní, nediskriminační
a přiměřené povaze daného platebního účtu. Instituce, která tak neučiní, je povinna v každém
konkrétním případě odůvodnit své kroky České národní bance. V roce 2019 byl tento smluvní přímus
ve prospěch platebních institucí rozšířen i na instituce elektronických peněz, poskytovatele platebních
služeb malého rozsahu a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu. [13] Následně v roce 2022
došlo k rozšíření i na správce informací o platebním účtu, zahraniční platební instituce, zahraniční
instituce elektronických peněz a zahraniční správce informací o platebním účtu. [14]

Jelikož se však daná právní úprava ukázala jako prakticky neúčinná, byla poslední uvedenou novelizací
na návrh Vlády ČR rovněž přepracována do současné podoby. S účinností od 1. 7. 2022 je jednak
úvěrová instituce povinna sdělit přiměřené vysvětlení neotevření či uzavření účtu dotčenému
poskytovateli platebního služby (dále jen „PPS“), a jednak byly zavedeny veřejnoprávní sankce
10 000 000 Kč za porušení povinnosti uzavřít smlouvu o platebním účtu, respektive 5 000 000 Kč za
porušení informační povinnosti ve vztahu k PPS a ČNB.

I přes uvedenou novelu se omezený přístup k platebním účtům nezlepšil, a necelý půl rok po účinnosti
novely Česká národní banka uveřejňuje vlastní stanovisko k výkladu § 255 ZPS.[15] ČNB se ve
stanovisku jednak pokusila konkretizovat objektivní, nediskriminační a přiměřené podmínky a jednak
zdůraznila, že pouze na základě vyšší míry AML rizika nelze bez dalšího omezit přístup k platebnímu
účtu. Úvěrové instituce musí rovněž jak ČNB tak poskytovateli platební služby zaslat konkrétní
a individuální důvody.[16]

Diskriminace poskytovatelů platebních služeb tedy přetrvává, a to i navzdory předmětné novele § 255
ZPS. ČNB nadto nikterak neeviduje počty oznámení podle § 255 ZPS, pročež je obtížné blíže prověřit
funkčnost předmětného ustanovení. Na absenci jeho vymáhání nicméně poukazuje skutečnost, že ČNB
doposud neudělila žádnou sankci za jeho porušení.

Proto návrh rovněž krom rozšíření aplikace § 255 ZPS na kryptopodnikatele dané ustanovení dále
upřesňuje co do bližšího vymezení objektivních, nediskriminačních a přeměřených důvodů k neuzavření
smlouvy o platebním účtu a k ukončení závazku ze smlouvy o platebním účtu. Ustanovení nabízí
demonstrativní výčet důvodů, které vychází ze zavedené úpravy výjimek z práva na základní platební
účet dle § 210 a násl. ZPS.

Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zákazem diskriminace a nemá žádný dopad na rovnost
mužů a žen.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

V řešení kritického stavu ohledně přístupu kryptopodnikatelů k platebním účtům se nelze opřít o platnou
právní úpravu ochrany proti nekalé soutěži dle § 2976 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Neúspěšně se o to již pokoušela Česká kryptoměnová asociace – ČKMA, z. s., spolek příznivců

[13] Zákon č. 5/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona
č. 183/2017 Sb., a zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku.

[14] Zákon č. 129/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony.

[15] Česká národní banka: „Přístup k platebním účtům u úvěrových institucí pro účely poskytování platebních
služeb“, ze dne 16. 3. 2023, dostupné z https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/legislativni-
zakladna/stanoviska-k-regulaci-financniho-trhu/RS2023-02/

[16] ČNB výslovně uvedla: „Z vysvětlení musí být PPS zřejmé konkrétní a individuální důvody vedoucí
k neuzavření nebo vypovězení smlouvy. Nestačí proto obecné vysvětlení, např. s odkazem na nevyhovující
rizikový profil nebo obecné konstatování o „vysokém AML riziku“, bez toho, aby úvěrová instituce identifikovala
konkrétní rizikové faktory nebo jejich kombinaci, přítomné u dotčeného PPS, které ji k tomuto rozhodnutí vedly.
Tím spíše nepostačí odkaz na „skupinovou politiku“ apod.“.
kryptoměn a kryptopodnikatelů, který se dlouhodobě zasazuje o zkvalitňování služeb v rámci
kryptoprůmyslu, lepší komunikaci s Finančním analytickým úřadem, Českou národní bankou, Českou
bankovní asociací i přímo s jednotlivými úvěrovými institucemi. V souvislosti se snahou o zajištění
přístupu k platebním účtům se ČKMA, z.s. v minulosti obrátila rovněž na Úřad pro ochranu
hospodářské soutěže (ÚOHS), a to konkrétně ve věci spojení soutěžitelů Raiffeisenbank a.s., Equa
bank a.s. a Equa Sales & Distribution s.r.o. ČKMA, z.s. tak učinila, jelikož bylo všeobecně známo, že
interní nařízení skupiny Raiffeisen Bank International (RBI) výslovně zakazuje navazování vztahů se
zákazníky, kteří poskytují služby v oblasti virtuálních měn. Naopak Equa bank a.s. v té době vedla
platební účty řadě členů ČKMA, z.s. a bylo zjevné, že jakmile dojde ke spojení, budou tyto účty
uzavřeny. Stížnost ČKMA, z.s. proti spojení soutěžitelů nicméně ÚOHS ve svém rozhodnutí č.j.
ÚOHS-12534/2021/873/LBř z 13. dubna 2021 odmítl. ÚOHS mimo jiné uvedl, že z šetření vyplynulo,
že banky nepovažují poskytovatele služeb souvisejících s virtuálními měnami za své konkurenty, neboť
virtuální měny mají odlišné vlastnosti oproti standardním, tzv. „fiat“ měnám, konkrétně že mají
omezenější možnost úhrady zboží a služeb a jejich užívání vyžaduje pokročilejší úroveň IT gramotnosti.
Nadto se dle ÚOHS jedná v porovnání s oblastí bankovnictví a finančních služeb o oblast spíše
marginální, jak z hlediska počtu zúčastněných subjektů, tak z hlediska objemu provedených transakcí.
Jinými slovy se dle ÚOHS kryptopodnikatelé nemohou spoléhat na ochranu proti nekalé soutěži ve
vztahu k úvěrovým institucím.

Důsledkem stávajícího stavu je, že poskytovatelé odstřižení od platebních účtů jsou nuceni buď přestat
podnikat, nebo hledat alternativní cesty platebního styku, od hotovostních plateb, až po využití
zahraničních poskytovatelů platebních služeb. Zatímco u hotovostních plateb zcela absentuje záznam
transakcí, využití zahraničních poskytovatelů platebních služeb je nejen nákladné, ale zejména je zcela
mimo dohled FAÚ a zpravidla i mimo efektivní dosah tuzemských orgánů činných v trestním řízení.

Je tak zjevné, že stávající stav je neudržitelný jednak pro jakýkoliv standardní rozvoj kryptoodvětví
a jednak ve svém důsledku, tj. vytlačení kryptopodnikatelů do šedé zóny mimo běžný platební styk,
zcela podrývá původní cíle AML/CFT regulace. S ohledem na neefektivitu práva proti nekalé soutěži
v konkrétní problematice přístupu kryptopodnikatelů k platebním účtům, službě poskytované v rámci
oligopolního bankovního trhu, neobstojí zjednodušující argument, že úvěrové instituce poskytují
klientům služby na smluvním základě a jejich rozhodování s kým uzavřít smlouvu o vedení účtu a s kým
nikoliv je výhradně otázkou smluvní volnosti. Problematický přístup k platebním účtům je nutné řešit
legislativní úpravou, jak tomu bylo a je ohledně přístupu k platebním účtům nebankovních
poskytovatelů platebních služeb, kteří poskytují služby ne nepodobné službám spojeným s virtuálním
aktivem a spolu s kryptopodnikateli tvoří fintechové odvětví, zásadní zdroj pro zkvalitňování a rozvoj
finančních služeb.

4. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem ČR

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Z ústavního pořádku České republiky
nevyplývají specifické právní normy ústavněprávní síly dopadající na poskytování služeb souvisejících
s virtuálním aktivem.

Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není ani v rozporu s
nálezy Ústavního soudu České republiky.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních
orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh zákona je v souladu s právními akty Evropské unie, s judikaturou soudních orgánů Evropské unie
a s obecnými právními zásadami práva Evropské unie, zejména se zásadou proporcionality
a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, zásadou nediskriminace a právní jistoty.

6. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy, zhodnocení dopadů
na veřejné rozpočty a zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí
V souvislosti s přijetím návrhu zákona nejsou očekávány negativní dopady na veřejné rozpočty. Přijetí
navržené úpravy zabrání odlivu českých kryptopodniků mimo českou jurisdikci a nedojde tak k poklesu
daňových výnosů.
8. Zhodnocení sociálních dopadů, dopadů na životní prostředí a dopadů na podnikatelské prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá žádné negativní sociální dopady. Navrhovaná právní úprava
nepředpokládá žádné negativní dopady na spotřebitele, naopak úprava povede k zrovnoprávnění
poskytovatelů služeb souvisejících s virtuálním aktivem s jinými poskytovateli platebních služeb.
Skutečnost, že čeští spotřebitelé budou moci nakupovat virtuální aktiva od podniků pod českou
jurisdikcí, posiluje postavení spotřebitelů, jejich ochrany a vymahatelnosti spotřebitelského práva.
Návrh zákona nemá žádné dopady na životní prostředí.
9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA)
Návrh zákona nezasahuje do ochrany soukromí či osobních údajů. Návrh zákona žádným způsobem
nemění dosavadní praxi v této oblasti. Návrh zákona není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se
zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), ani se
zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Návrh zákona není v rozporu s nařízením
Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob
v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice
95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (tzv. nařízení GDPR).
10. Zhodnocení korupčních rizik (CIA)
V navrhované právní úpravě nejsou obsažena žádná rizika, která by mohla vést k případnému
korupčnímu jednání. Naopak odstraněním stávajícího netransparentního stavu ohledně přístupu
kryptopodnikatelů k platebním účtům se korupční rizika snižují.
11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
12. Zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný dopad na rodiny.
13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádný dopad na územní samosprávné celky.
14. Zhodnocení souladu se zásadami digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zásadami digitálně přívětivé legislativy.

II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
Čl. I: Změna zákona o platebním styku

K bodům 1 a 2 (§ 234 odst. 5 písm. a) a b)):

Jedná se o zohlednění přečíslování odstavců v § 255 v důsledku nově vložených odstavců 2 a 3.
K bodu 3 (§ 255):

Navrhovaná změna rozšiřuje aplikaci § 255 na osoby poskytující služby spojené s virtuálním aktivem
a nově nabízí demonstrativní výčet objektivních, nediskriminačních a přiměřených důvodů
k neuzavření, respektive k ukončení, smlouvy o platebním účtu.
K odst. 1: Pravidla pro přístup k platebnímu účtu za objektivních, nediskriminačních a přiměřených
podmínek se vedle platebních institucí, institucí elektronických peněz, správců informací o platebním
účtu, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu, vydavatelů elektronických peněz malého
rozsahu, zahraničních platebních institucí, zahraničních institucí elektronických peněz, nebo
zahraničních správců informací o platebním účtu nově rozšiřují i na osoby poskytující služby spojené
s virtuálním aktivem.
K odst. 2: Zavádí se příkladný výčet objektivních, nediskriminačních a přiměřených důvodů
k neuzavření smlouvy o platebním účtu. Staví se tak najisto, že ustanovení nenutí úvěrovou instituci
poskytovat poskytovatelům platebních služeb a poskytovatelům služeb souvisejících s virtuálním
aktivem služby, které ostatním klientům neposkytují. Úvěrová instituce rovněž není povinna nabídnout
služby žadateli, se kterým v posledních 12 měsících ukončila závazek ze smlouvy o platebních službách,
nebo jestliže by uzavřením smlouvy o platebním účtu porušila právní předpis. Tímto právním předpisem
může být zákon upravující opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
nebo zákon upravující provádění mezinárodních sankcí nebo přímo použitelné předpisy Evropské unie.
K odst. 3: Zavádí se rovněž příkladný výčet objektivních, nediskriminačních a přiměřených důvodů
k ukončení závazku ze smlouvy o platebním účtu, a to ať již výpovědí nebo odstoupením. Zatímco písm.
a), b) a c) vychází ze zavedených důvodů pro zrušení základního platebního účtu dle § 215, písm. d), e),
a f) reflektují specifika úpravy § 255. Dle písm. f) je zřejmé, že úvěrová instituce může odstoupit od
smlouvy o platebním účtu například tehdy, je-li trvání závazku ze smlouvy o základním platebním účtu
nebo užívání tohoto účtu v rozporu se zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné
činnosti a financování terorismu, zákonem upravujícím provádění mezinárodních sankcí nebo přímo
použitelnými předpisy Evropské unie.
K odst. 4 a 5: Jedná se pouze o zohlednění přečíslování odstavců v § 255 v důsledku nově vložených
odstavců 2 a 3.
Čl. II: Účinnost
S ohledem na akutnost řešeného problému přístupu kryptopodnikatelů k platebním účtům se navrhuje
účinnost k 1. lednu 2025.

V Praze, dne 26. 1. 2024

Předkladatelé:

Jiří Havránek podepsáno elektronicky

Marek Novák podepsáno elektronicky

Jakub Michálek podepsáno elektronicky

Michal Zuna podepsáno elektronicky

Josef Flek podepsáno elektronicky

Karel Sládeček podepsáno elektronicky
Platné znění zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů,
s vyznačením navrhovaných změn:

                                               Další přestupky
                                                     § 234

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo
a) poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze, aniž je k tomu oprávněn,
b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o povolení podle tohoto
zákona,
c) nesplní oznamovací povinnost podle § 18 nebo 76,
d) neposkytne České národní bance požadované informace nebo vysvětlení podle § 237 odst.
3, nebo
e) poskytuje službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci
prostřednictvím bankomatu, aniž je k tomu oprávněn.

(2) Osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že
a) neposkytne České národní bance při výkonu dohledu potřebné informace nebo požadovaná
vysvětlení podle § 237 odst. 3,
b) neprovede ve stanovené lhůtě některé z opatření k nápravě podle § 242 odst. 1, nebo
c) nesplní informační povinnost podle § 242 odst. 2.

(3) Provozovatel srovnávacích stránek se dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí splnění požadavků kladených na srovnávací stránky podle § 202 odst. 1,
b) nezavede postupy k přijímání podnětů podle § 202 odst. 2, nebo
c) nesplní oznamovací povinnost podle § 202 odst. 3.

(4) Příjemce se dopustí přestupku tím, že požaduje úplatu za použití platebního prostředku v
rozporu s § 254 odst. 2 písm. a).

(5) Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím
pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 255 odst. 1 nebo 35 neuzavře smlouvu o platebním účtu, vypoví závazek ze
smlouvy o platebním účtu nebo od této smlouvy odstoupí, nebo
b) nesplní oznamovací povinnost podle § 255 odst. 24.

(6) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,
b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4,
c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d), odstavce 2 písm. c)
nebo odstavce 5 písm. b),
d) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo e), odstavce 2 písm. a)
nebo b) nebo odstavce 5 písm. a), nebo
e) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).

                                                     § 255
                                         Přístup k platebním účtům
(1) Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím
pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo uzavře s platební institucí, institucí elektronických
peněz, správcem informací o platebním účtu, poskytovatelem platebních služeb malého
rozsahu, vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební institucí,
zahraniční institucí elektronických peněz, nebo zahraničním správcem informací o platebním
účtu nebo osobou poskytující služby spojené s virtuálním aktivem18) na jejich žádost smlouvu
o platebním účtu, která umožňuje jeho majiteli poskytovat platební služby efektivně a bez
překážek, a to za objektivních, nediskriminačních a přiměřených podmínek. Banka,
zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky
nebo spořitelní a úvěrní družstvo nemusí takovou smlouvu uzavřít, může závazek z této
smlouvy vypovědět nebo od této smlouvy odstoupit pouze z důvodů, které jsou objektivní,
nediskriminační a přiměřené, nebo jestliže by uzavřením smlouvy nebo trváním závazku ze
smlouvy porušily ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné
činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.

(2) Za objektivní, nediskriminační a přiměřené důvody k neuzavření smlouvy o platebním
účtu se považuje zejména, když banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České
republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo:
a) neposkytuje služby nezbytné pro obchodní model žadatele o uzavření smlouvy o vedení
platebního účtu,
b) s žadatelem o smlouvu o platebním účtu v přechozích 12 měsících ukončila závazek ze
smlouvy o platebních službách pro závažné porušení smlouvy nebo porušení ustanovení
zvláštního právního předpisu, nebo
c) by uzavřením smlouvy o vedení účtu porušila ustanovení zvláštního právního předpisu.

(3) Za objektivní, nediskriminační a přiměřené důvody k ukončení závazku ze smlouvy o
platebním účtu se považuje zejména
a) neprovedení žádné platební transakce prostřednictvím platebního účtu ze strany majitele
účtu po dobu 24 měsíců,
b) odmítnutí návrhu na změnu závazku ze smlouvy o vedení platebního účtu, aniž pro to má
majitel účtu spravedlivý důvod,
c) majitel účtu poruší podstatným způsobem smlouvu o vedení platebního účtu,
d) pominou důvody pro vedení platebního účtu podle tohoto zákona,
e) banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím
pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo přestane poskytovat služby nezbytné pro obchodní
model majitele účtu, nebo
f) banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím
pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo by trváním závazku ze smlouvy porušila
ustanovení zvláštního právního předpisu.

(2) (4) Odmítne-li banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky
prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo uzavřít smlouvu o platebním účtu
podle odstavce 1, vypoví-li závazek z této smlouvy nebo odstoupí-li od této smlouvy, bez
zbytečného odkladu
a) to spolu s odůvodněním oznámí České národní bance a
b) sdělí přiměřené vysvětlení dotčené platební instituci, instituci elektronických peněz,
správci informací o platebním účtu, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu,
vydavateli elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební instituci, zahraniční
instituci elektronických peněz, nebo zahraničnímu správci informací o platebním účtu nebo
osobě poskytující služby spojené s virtuálním aktivem, a to v rozsahu, v jakém tomu nebrání
jiný právní předpis.

(3) (5) Odstavce 1 a 2 až 4 se použijí obdobně pro přístup k platebnímu účtu toho, kdo podal
žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce, instituce elektronických peněz, správce
informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, vydavatele
elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební instituce, zahraniční instituce
elektronických peněz nebo zahraničního správce informací o platebním účtu. Účinnost
smlouvy o platebním účtu lze vázat na udělení příslušného povolení jeho držiteli.

_______________
18) § 4 odst. 8 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů.