Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORND2QDX84M najdete zde


                V.
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

	Zpracovatel / zástupce předkladatele: 
Ministerstvo zemědělství
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte:
1. ledna 2025
1. ledna 2026
· posouzení nároku na úhradu nákladů a poskytování služeb
1. ledna 2027 
· zavedení leg. zkratky pro Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
· ustanovení spojená se zavedením ekosystémových plateb
· ustanovení spojená s informačním systémem lesnické typologie a kategorizace lesů, 
· zavedení povinnosti pro odborné lesní hospodáře účastnit se vzdělávacích akcí
· zrušovací ustanovení pro vyhlášku č. 78/1996 Sb.
1. ledna 2030 
· zmocnění pro vyhlášku o ponechávání těžebních zbytků

	Implementace práva EU: NE

	2. Cíl návrhu zákona 

	Ve vazbě na Programové prohlášení vlády, Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035 a změny společenských, ekonomických i přírodních podmínek aktualizovat práva a povinnosti vlastníků lesů daná zákonem s důrazem na snížení byrokratické zátěže, posílit vlastnický princip a odpovědnost vlastníků za jimi obhospodařované lesy, zefektivnit výkon státní správy lesů s cílem dosáhnout odborně připravené státní správy lesů a nastavení systému pozitivní motivace vlastníků lesů ve vztahu k trvalé udržitelnosti lesnického hospodaření a adaptaci lesů na změnu klimatu.

	3. Agregované dopady návrhu zákona

	3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano

	Návrh bude mít dopad na rozpočtovou kapitolu Ministerstva zemědělství ve smyslu nezbytných nákladů na zhotovení a podporu informačních systémů lesnické typologie a kategorizace lesů a úpravu registru licencovaných osob a informačního systému lesní hospodářské evidence (celkem 6 mil. Kč). Další dopady na státní rozpočet jsou očekávány s ohledem na zavedení požadavku na vzdělávání odborných lesních hospodářů (1 mil. Kč ročně). Veškeré tyto finanční nároky budou pokryty v rámci schválených limitů výdajů kapitoly Ministerstva zemědělství bez požadavku na navýšení ze státního rozpočtu.
Největší dopad na státní rozpočet bude mít zavedení nároku na platbu za ekosystémové služby lesů v míře odpovídající jejich uplatnění na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Očekávané navýšení lze odhadovat ve výši cca 7 mld. Kč ročně a předpokládá se jeho krytí z výnosů emisních povolenek. 
S ohledem na převedení některých činností na Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (dále též jen „Ústav“), zejména činnosti zadávání lesních hospodářských osnov, dojde k potřebě částečného navýšení rozpočtu této organizace, nicméně celková částka vynakládaná na proces zpracování osnov zůstane v současné výši a k faktickému dopadu na státní rozpočet tak v případě zpracování osnov nedojde.
Novela také přináší zásadní úspory a přínosy zejména ve formě snižování byrokratické zátěže kladené na orgány státní správy lesů. 

	3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: 

	     

	3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano

	Novela předpokládá dopad na podnikatelské prostředí tím, že nově koncipuje poplatek za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa. S ohledem na celospolečenský požadavek na zvýšení ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa před dočasným či trvalým odnětím plnění funkcí lesa je navrhováno nahrazení stávajícího výpočtu novou právní úpravou reflektující aktuální poznatky o celospolečenském významu lesů. Zejména v případě lesů s vysokou intenzitou mimoprodukčních funkcí lesů tak dojde k úpravě poplatku za odnětí. 
Novela dále zrušuje současná překonaná pásma ohrožení lesů imisemi. Vzhledem k tomu, že pro vymezená pásma ohrožení „A“ a „B“ neplatí povinnost platit daň z nemovitých věcí (dotčené lesní pozemky jsou osvobozeny od platby daně z nemovitosti), má zrušení těchto pásem mírný negativní dopad (cca 400 tis. Kč ročně) na malou skupinu dotčených vlastníků lesů.
Velmi malý dopad na odborné lesní hospodáře může mít zavedení nové povinnosti celoživotního vzdělávání prostřednictvím alespoň 2 školících akcí během 10 let výkonu této činnosti. Školící akce budou financovány ze státního rozpočtu cca 1 mil. Kč ročně. 
Novela také přináší zásadní úspory a přínosy zejména ve formě snižování byrokratické zátěže kladené na vlastníky lesů.

	3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ano

	Novela bude mít dopad na obce s rozšířenou působností, a to v souvislosti se stanovenou minimální kvalifikací pro výkon agendy státní správy lesů – odborné vzdělání nebo minimální dosažená praxe. Vzhledem k velmi odlišným současným podmínkám výkonu státní správy lesů na jednotlivých obcích nelze dopady této změny jednoznačně kvantifikovat, nicméně navržené řešení zajistí očekávané zlepšení současného stavu výkonu státní správy.
Novela dále zrušuje současná překonaná pásma ohrožení lesů imisemi. Vzhledem k tomu, že pro vymezená pásma ohrožení „A“ a „B“ přestane platit výjimka z povinnosti platby daně z nemovitých věcí, má zrušení této výjimky mírný pozitivní dopad (cca 400 tis. Kč ročně) na příjem malé skupiny dotčených obcí.
Malý dopad na rozpočty dotčených obcí může mít částečné snížení výnosu daně z nemovitých věcí v důsledku toho, že nově budou mezi lesy zvláštního určení, tzv. ze zákona, řazeny i lesy v I. a ve II. zónách chráněných krajinných oblastí a lesy na území kulturních památek a národních kulturních památek. Rozhodnutím bude možné dále kategorizovat také lesy v evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech a smluvně chráněných územích. Tyto lesy jsou v současné době předmětem daně z nemovitých věcí.
Novela nově umožňuje vybrané finanční prostředky za přestupky považovat za příjem obcí. Přestupky dle lesního zákona projednávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Obecní úřady jsou orgánem obce, jakožto územně samosprávného celku, který má svá „rozpočtová pravidla“ stanovená zákonem č. 250/2000 Sb. Jeho § 7 odst. 1 písm. d) stanovuje, že příjmem rozpočtu obce jsou pokuty, jakožto druh příjmu z výkonu státní správy.

	3.5 Sociální dopady: Ne

	

	3.6 Dopady na spotřebitele: 

	

	3.7 Dopady na životní prostředí: Ano

	Předpokládají se vysoce pozitivní dopady na životní prostředí z hlediska zavádění nových motivačních opatření (podpor) pro adaptaci lesů na klimatickou změnu a zákonných ustanovení umožňujících lepší uplatnění přírodních procesů, podporu biodiverzity a zadržování vody v lesích.

	3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: 

	     

	3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne

	     

	3.10 Korupční rizika: Ne

	     

	3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne

	

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

1.	Důvod předložení a cíle

1.1. Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

1.2. Definice problému

Zkušenosti z posledních let a poznatky orgánů státní správy lesů na všech úrovních, odborné veřejnosti i zájmových sdružení atd., svědčí jednoznačně o tom, že je nezbytné zpracovat komplexní novelu lesního zákona, která přinese změny odstraňující nejasnosti při jeho aplikaci. Dále budou upravena znění těch ustanovení, která mohou přinášet problémy při jejich praktické interpretaci a ustanovení, jejichž stávající textace v sobě zahrnuje zjevné nepřesnosti. Problémy způsobuje též vysoká byrokratická zátěž, kterou je nutné snížit vypuštěním povinností, které nejsou nezbytné z hlediska zachování lesa a plnění jeho funkcí (liberalizace) a dále nastavení zákonných povinností tak, aby nebylo nutno ze strany vlastníků lesů žádat o výjimky z ustanovení lesního zákona v nepřiměřeně vysokém počtu případů. Navrhované změny tak směřují k aktualizaci, zjednodušení a zpřehlednění stávající právní úpravy, která bude z hlediska jejích adresátů srozumitelnější.
Je také nutné reagovat na nové podmínky lesnického hospodaření vzniklé v důsledku změny klimatu a z hlediska administrativního umožnit vlastníkům lesů jejich snadné zvládnutí a adaptaci našich lesů na klimatické změny a podporu biodiverzity. V neposlední řadě je též třeba řešit otázky související s působením zvěře na les, se zadržováním vody v lesích a ochranou pozemků určených k plnění funkcí lesa. Problémem je také nedostatečné odborné zajištění výkonu státní správy lesů v obcích s rozšířenou působností a tím také zhoršená efektivita výkonu státní správy lesů. Je nezbytné zajistit odpovídající vzdělávání v rámci těchto orgánů a podporu jejich výkonu prostřednictvím odborné lesnické organizace, tedy Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (dále též Ústav). Nově je nutné nastavit i opatření pro posílení stávajících a zavedení nových motivačních podpor vlastníkům lesů.

1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. Lesní zákon byl od roku 1996 již mnohokrát z různých důvodů a v různých souvislostech částečně novelizován. Tím však nebyly odstraněny jeho nedostatky, a navíc se v průběhu posledních několika let projevily další skutečnosti, které je nutné ošetřit v zákoně. Podstatným způsobem se projevila změna podmínek pro lesnické hospodaření v souvislosti s rozsáhlou kůrovcovou kalamitou, která zasáhla lesy na velké části území České republiky. Poslední tři novelizace předmětného zákona byly zaměřeny pouze účelově na akutní řešení změny právní úpravy reagující speciálně na vrcholící kalamitu (zákony č. 90/2019 Sb. a č. 314/2019 Sb.) a na implementaci předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů (zákon č. 364/2021 Sb.). Uvedené skutečnosti znamenaly odsunutí komplexnější novely lesního zákona na dobu pozdější.

1.4. Identifikace dotčených subjektů

· vlastníci a správci lesů,
· lesnicky hospodařící osoby a subjekty (podnikatelé v lesním hospodářství),
· státní správa lesů na všech úrovních (zejména krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností, správy národních parků atd.),
· Ministerstvo zemědělství,
· Ministerstvo životního prostředí,
· Ministerstvo obrany,
· Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem,
· nevládní neziskové organizace a zájmová sdružení vlastníků lesů a environmentalistů,
· odborní lesní hospodáři,
· producenti reprodukčního materiálu lesních dřevin (školkaři) a
· lesnické školy. 

1.5. Popis cílového stavu

Aktuální a přehledná právní úprava, srozumitelná z hlediska jejích adresátů s omezením kladených povinností na nezbytnou míru pro zachování plnění funkcí lesa (liberalizace a snížení byrokratické zátěže) s posíleným prvkem pozitivní motivace pro dosažení adaptace našich lesů na klimatickou změnu, podporu biodiverzity a zadržování vody v lesích. Pružně a efektivně fungující výkon státní správy lesů na dobré odborné úrovni, s odbornou podporou ze strany Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. 

Hlavní cíle jsou tyto:
· Odstranění chyb a nepřesností, terminologické sjednocení napříč celým zákonem, doplnění chybějících pojmů a aktualizace stávajících.
· Zjednodušení práv a povinností vlastníků lesů, posílení vlastnického principu a principu odpovědnosti s cílem přizpůsobení právní úpravy vývoji faktické situace v oblasti lesního hospodářství a společenských změn. Navrhované změny směřují ke zjednodušení problematiky závazných ustanovení lesních hospodářských plánů a osnov, pravidel pro uplatnění vlastního reprodukčního materiálu vybraných lesních dřevin, prodloužení lhůt k obnově a zajištění lesních porostů, ale také k definici nových přestupků, valorizaci výše pokut a správních poplatků.
· Zefektivnění výkonu státní správy lesů s cílem dosáhnout odborně připravené státní správy lesů, která bude mít dostatečné odborné schopnosti pro plnění veškerých rolí zákonem jí přidělených. 
· Ukotvení Ústavu v lesním zákoně s cílem jednoznačně vymezit právní postavení Ústavu, s tím že na něj budou přeneseny některé kompetence státu. Ústav by tak měl být vybaven dostatečnými kompetencemi k tomu, aby efektivně působil v oblasti lesního hospodářství, zároveň byl v zásadě nezávislý na orgánech státní správy lesů tak, aby mohl plnit roli správce veřejného registru kategorizace, lesnické typologie a licencovaných osob a nezávislého odborného subjektu, včetně sběru informací o lese v rámci permanentního provádění národní inventarizace lesů. Novela v oblasti úzce specializovaných, vysoce odborných činností pověří výkonem těchto činností Ústav, který má pro výkon těchto činností veškeré předpoklady (odborné, personální, technické atd.). 
· Vznik informačních systémů kategorizace, lesnické typologie a úpravy informačních systémů, registr licencovaných osob a lesní hospodářské evidence, které mají za úkol snížit byrokratickou zátěž při rozhodovacích procesech státní správy a budou spravovány Ústavem.
· Zefektivnění procesu zadávání a zpracování lesních hospodářských osnov, jakožto nástroje pro státní správu lesů v případě lesů drobných vlastníků.
· Zefektivnění institutu odborného lesního hospodáře definováním jeho odpovědnosti za prováděné úkony ve vztahu k vlastníkům lesů a orgánům státní správy lesů. Zmocnění odborného lesního hospodáře k hodnocení stavu poškození lesa zvěří a vydávání stanovisek k těžbě. Požadavek na průběžné vzdělávání odborných lesního hospodářů.
· Uvedení lesního zákona do souladu s aktuální terminologií, resp. instituty občanského zákoníku tak, aby byla právní úprava pro adresáty jednoznačná.
· Vytvořit legislativní rámec pro nově pojaté podpory vlastníkům lesa z titulu poskytování ekosystémových služeb celé společnosti.
· Úprava problematiky nakládání s lesy ve vlastnictví státu s cílem umožnit užívání státních lesů v režimu školních polesí pro účely odborné přípravy studentů lesnických oborů středních a vyšších lesnických škol.
· Změna výpočtu poplatku za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa s ohledem na to, že poplatek za odnětí vyjadřuje sociálně-ekonomické hodnoty plnění společenských služeb lesa, jejichž povaha je převážně netržní a vytváří ekonomickou ochranu proti nadměrnému odnímání pozemků plnění funkcí lesa.
· Podpora adaptace lesů na klimatickou změnu, zadržování vody v krajině a biodiverzity (např. možnost umístit drobné zařízení pro zadržování vody v lesích bez nutnosti odnětí plnění funkcí lesa, umožnění pastvy v lese atd.).

1.6. 	Zhodnocení rizika

Na základě posouzení všech rizik administrativní, ekonomické, ekologické a sociální povahy lze shrnout, že nelze předpokládat, že by v důsledku přijetí varianty 2 (návrh novely) nastaly významné negativní důsledky pro zainteresované osoby a státní správu lesů.

Naopak v případě přijetí varianty 0 (nulová) nebo varianty 1 by přetrvávaly v lesním hospodářství negativní jevy spojené například s dopady kůrovcové kalamity na stav našich lesů a absencí motivačních nástrojů, které lépe a efektivněji umožňují adaptaci lesů na klimatickou změnu a podporu plnění funkcí lesa, ale i problémy způsobené nedostatečným odborným zajištěním plnění výkonu státní právy lesů, které neumožňuje řádně kontrolovat a vymáhat plnění povinností stanovených zákonem. Současně by přetrvávaly výkladové rozpory některých zákonných ustanovení, které by snížily právní jistotu dotčených osob, ale i orgánů státní správy lesů a nebylo by dosaženo potřebné celospolečensky poptávané liberalizace. 

2. 	Návrh variant řešení

Při zvažování různých variant řešení výše identifikovaných problémů z obecného (regulatorně-technického) a věcného hlediska, které by mohly vést ke stanovenému cíli, byly zvažovány pro jednotlivé zásadní okruhy problémů tyto varianty řešení:

1. Odstranění vysoké byrokratické zátěže kladené na vlastníky lesů a posílení motivačních opatření (liberalizace):

1.1. Varianta 0 (ponechání současného stavu) - není vhodná, neboť nenaplňuje hlavní cíle návrhu zákona a nereflektuje společenský vývoj. Současný rozsah povinností kladených na vlastníky lesů je při objektivním porovnání jedním z nejvyšších v celoevropském kontextu a odpovídá společenské situaci při vzniku zákona v roce 1995. Setrvání na současném stavu není věcně obhajitelné a mimo jiné ohrožuje postup notifikace podpor vyplácených Evropskou komisí, neboť ta klade čím dál větší důraz na to, aby podpora nebyla poskytována na činnosti uložené danému subjektu legislativou. To se týká jak finančních příspěvků na hospodaření v lesích, tak příspěvku na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu či programů Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023-2027 a znamenalo by to také evidenčně velmi náročný byrokratický proces. Nulová varianta zásadním způsobem oslabuje uplatnění motivačních opatření.
 
1.2. Varianta 1 (upuštění od povinností kladených na vlastníky lesů a jejich nahrazení pouze motivačními opatřeními) – není vhodná, neboť přináší vysoké finanční nároky na veřejné podpory a nezaručuje plnění funkcí lesa v potřebném rozsahu. Tento přístup regulace lesnického hospodaření je uplatňován zejména ve skandinávských zemích, nicméně přírodní podmínky těchto lesů a celospolečenské nároky na plnění jejich funkcí jsou ve srovnání s ČR významně rozdílné (nižší).

1.3. Varianta 2 (diferencované rozvolnění povinností kladených na vlastníky lesů kombinované s motivační podporou) – vhodná varianta řešení. Identifikované problémy jsou nejlépe řešitelné formou, která diferencovaně redukuje povinnosti kladené na vlastníky lesů hospodařící podle lesního hospodářského plánu na nezbytné minimum, zajišťující spolu s ostatními ustanoveními zákona trvalé plnění všech funkcí lesa (ekosystémových služeb) a zároveň nabídkou motivačních podpor směřujících k uplatňování principů správného lesnického hospodaření. Ve vazbě na Programové prohlášení vlády změna lesního zákona umožní nastavení systému pozitivní motivace vlastníků lesů ve vztahu k hospodaření, a dále pro adaptaci lesů na změnu klimatu a zvyšování biodiverzity. Varianta 2 zachovává historicky daný rozdíl v přístupu k tzv. státnímu a nestátnímu vlastnictví lesů, což je plně v souladu se současnými přístupy a nároky kladenými společností na správu soukromých a státních lesů coby veřejného statku. Motivační podpory jsou poskytované cíleně v odpovídajícím rozsahu a dochází tak k efektivnímu čerpání státních prostředků, ale na druhé straně si stát ponechává účinná „donucovací“ opatření k dosažení řádného hospodaření pro plnění všech funkcí lesa.

2. Zefektivnění výkonu státní správy lesů s cílem dosáhnout odborně připravené státní správy lesů, která bude mít dostatečné kvalifikační předpoklady pro výkon této agendy:

2.1. Varianta 0 (ponechání současného stavu) - není vhodná, neboť nenaplňuje hlavní cíle návrhu zákona a nereflektuje současné požadavky na plnění veškerých rolí státní správy lesů a zákonem jí svěřených povinností. Problémem současné správní praxe především na úrovni orgánů státní správy lesů obcí s rozšířenou působností je mimo jiné nedostatečná odbornost úředníků, vykonávajících agendu lesního zákona a navazujících vyhlášek. Výkon státní správy v terénu (kontrola hospodaření v lese) je značně upozaděn za plněním správních činností.

2.2. Varianta 1 (zřízení samostatných lesních úřadů) - není vhodná, neboť přináší vysoké finanční nároky na veřejné rozpočty. Tato varianta by koncentrovala výkon státní správy do úzce specializovaných nezávislých lesních úřadů, které by byly tvořeny odborníky na lesní hospodářství a státní správu. Z pohledu odborného výkonu státní správy lesů se jedná o ideální řešení, které by zaručovalo nezávislý a odborný výkon státní správy, včetně odborné pomoci poskytované vlastníkům lesů. Obdobný přístup je implementován také v některých okolních lesnicky vyspělých zemích, nicméně tento model státní správy je ekonomicky nejnáročnější a ze závěrů koaliční komise „K10“ vyplývá, že není v současných podmínkách pro ČR akceptovatelný.

2.3. Varianta 2 (definice minimálních kvalifikačních požadavků, vzdělání nebo praxe) - vhodná varianta řešení. U úředníků definuje nutné odborné vzdělání nebo dosaženou praxi (viz opatření C.2.2 „Návrh zakotvení požadavku na vzdělání úředníků – včetně jejich celoživotního vzdělávání“). V průběhu přípravy této novely bylo zvažováno více možností řešení tohoto problému (viz výše) a nutno konstatovat, že zvolený postup není z pohledu výkonu agendy státní správy lesů zcela ideálním řešením. Toto řešení však zajistí nutné zlepšení současného stavu, a to s minimálním či žádným nárůstem nákladů na výkon státní správy (viz ekonomické dopady). V rámci navržené změny se předpokládá, že příslušní úředníci budou také trávit více času v terénu, přičemž získanou odbornost budou uplatňovat v rámci výkonu státní správy, ale také vlastníkům lesů a lesním hospodářům budou moci poskytnout odbornou spolupráci při jejich lesnickém hospodaření přímo na místě. 

3. Jednoznačně vymezit právní postavení Ústavu, s tím že na něj budou přeneseny některé kompetence státu:

3.1. Varianta 0 (ponechání současného stavu) - není vhodná, neboť nenaplňuje hlavní cíle návrhu zákona a nereflektuje současné odborné požadavky na podporu plnění veškerých rolí státu. Kvalitní výkon státní správy dnes vyžaduje vysoce odbornou podporu ze strany specializovaných organizací. Tato podpora ve formě spolupráce státní správy a Ústavu probíhá v jisté míře již v současné době, ale nemá vytvořené dostatečné formální ani věcné podmínky.

3.2. Varianta 1 (integrace Ústavu do struktury orgánů státní správy lesů) - není vhodná, neboť přináší vysoké finanční nároky na veřejné rozpočty a vyžadovala by změnu celkového uspořádání státní správy (viz problematika vzniku samostatných lesních úřadů). Je také žádoucí, aby si Ústav zachoval alespoň částečnou nezávislost na orgánech státní správy lesů a mohl poskytovat také např. znaleckou činnost ve sporech a řízeních před soudy či provádět další jemu svěřené úkoly, jako např. provádění inventarizace, zadávání zpracování lesních hospodářských osnov, zpracování oblastních plánů rozvoje lesů apod.

3.3. Varianta 2 (pověření Ústavu vymezeným rozsahem podpůrných činností pro zajištění odborné podpory výkonu státní správy lesů) - vhodná varianta řešení. Tato varianta přinese značné snížení nárazové administrativy a byrokracie spojené s rozhodovacími procesy státní správy lesů a vznikem informačních systémů také dojde k žádané digitalizaci těchto agend. Ústav má pro výkon činností veškeré předpoklady (odborné, personální, technické atd.), nicméně vznik nových systémů bude mít jednorázový dopad na státní rozpočet (viz ekonomické dopady). Na straně orgánů státní správy lesů však ve výsledku dojde ke zefektivnění celého procesu a tím i k úspoře času a finančních prostředků vydávaných ze státního rozpočtu.

4. Zefektivnění způsobu zpracování lesních hospodářských osnov, jakožto nástroje pro státní správu lesů:

4.1. Varianta 0 (ponechání současného stavu) - není vhodná, neboť nenaplňuje hlavní cíle návrhu zákona a neřeší zejména vysokou administrativní zátěž spojenou se zadáváním (soutěžením) lesních hospodářských osnov, kladenou na orgány obcí s rozšířenou působností a rozkolísanou kvalitu zpracování osnov napříč ČR. Značně problematické je z pohledu této varianty i následné vymáhání opravy vadného díla na jeho zpracovateli, které zpravidla končí zdlouhavými soudními spory s nejistým výsledkem.

4.2. Varianta 1 (zrušení lesních hospodářských osnov) - není vhodná, ačkoli by přinesla úsporu finančních nároků na veřejné rozpočty ve výši cca 40 mil. Kč. Bez zpracovaných osnov by orgány státní správy lesů a ochrany přírody neměly podklady pro své rozhodovací procesy a další výkon prováděných agend. Vlastníci lesů by přišli o podklady (informace) nutné pro odpovědné (stanovištně orientované) hospodaření a čerpání podpor (dotací), které jsou stěžejním motivačním nástrojem státní lesnické politiky pro adaptaci lesů na klimatickou změnu a implementaci správných postupů do lesnického hospodaření, ale také o podklady potřebné pro uplatnění nároků za případné škody nebo újmy na lesích. 

4.3. varianta 2 (pověření Ústavu přípravou a zadáváním zpracování osnov) - vhodná varianta řešení. Tato varianta přinese značné snížení nárazové administrativy a byrokracie spojené se zadáváním a soutěžením osnov orgány státní správy lesů obcí s rozšířenou působností. Ústav má pro zadávání zpracování osnov veškeré odborné a technické předpoklady a již dnes vykonává podporu při zadávání osnov ve formě přípravy pozemkových map a dalších podkladů. Nicméně plné převzetí celé agendy zadávání zpracování osnov si vyžádá obsahovou revizi celého díla lesních hospodářských osnov a nasazení sofistikovaných kontrolních technologií (nutná úprava vyhlášky č. 84/1996 Sb.), a také dílčí personální posílení Ústavu. Toto personální posílení však nebude mít dopad na státní rozpočet, neboť současně vynakládané prostředky na zpracování osnov ve výši cca 40 mil. Kč zůstanou zachovány a pouze se částečně převedou z rozpočtu ministerstva do rozpočtu Ústavu tak, aby byly pokryty potřebné náklady na zadávání zpracování osnov (mzdové a materiálové). V konečném důsledku dojde k jednotnému kvalitnímu zpracování osnov v rámci celé ČR a ke zefektivnění celého procesu zadávání a zpracování osnov a tím i k úspoře času a celkových nákladů vydávaných na tento proces ze státního rozpočtu.

5. Vytvořit legislativní rámec pro nové podpory vlastníkům lesa z titulu poskytování ekosystémových služeb celé společnosti, podpora biodiverzity, zadržování vody v lesích a adaptace lesů na klimatickou změnu:

5.1. Varianta 0 (ponechání současného stavu) - není vhodná, neboť nenaplňuje hlavní cíle návrhu zákona, národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu a koncepce státní lesnické politiky do roku 2035.

5.2. Varianta 1 (navýšení současných podpor lesního hospodářství) - není vhodná, neboť nenaplňuje hlavní cíle návrhu zákona, národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu a koncepce státní lesnické politiky do roku 2035. Pouhým navýšením finančních prostředků na současně poskytované dotační tituly není možné obsáhnout řešení celé řady nových problémů, spojených s adaptací lesů na klimatickou změnu a plnění ekosystémových služeb lesů.

5.3. Varianta 2 (legislativní rámec pro nové podpory vlastníkům lesa z titulu poskytování ekosystémových služeb) – vhodná varianta řešení. Navržené řešení představuje právní základ pro nový mandatorní výdaj lesního zákona – platbu za ekosystémové služby lesa. Její zavedení předpokládá aplikační dokument ke koncepci státní lesnické politiky do roku 2035 uvádějící, že k roku 2026 má Ministerstvo zemědělství zajistit předpoklady pro realizaci plateb vlastníkům lesů za ekosystémové služby vyplývající z mimoprodukčních funkcí lesního hospodářství. Podle opatření C.4.2 uvedeného materiálu se bude jednat o realizaci plateb vlastníkům lesů za plnění ekosystémových služeb polyfunkčního lesnictví pro společnost včetně obecného užívání lesů. Platba bude pozitivně motivační, oceňující snahu o zvýšení plnění mimoprodukčních funkcí lesa ve prospěch společnosti. Dopad do státního rozpočtu bude stanoven až po sestavení parametrů platby a je předběžně odhadován v minimální výši 7 mld. Kč. Předpokládaným finančním zdrojem pro krytí těchto výdajů je výnos z emisních povolenek.    

Na základě výše uvedeného porovnání možných variant řešení bylo rozhodnuto o zpracování novely lesního zákona v předloženém znění (varianty 2), jako jediném relevantním způsobu řešení uvedených problémů. Rovněž tak promítnutí zkušeností z aplikační praxe lesního zákona, odstranění chyb a nedostatků současné právní úpravy a doplnění chybějících pojmů je možné pouze formou předložené novely tohoto zákona. 

3. 	Vyhodnocení nákladů a přínosů

Návrh zákona předpokládá finanční dopady na státní rozpočet a rozpočty obcí s rozšířenou působností.

3.1. 	Identifikace nákladů a přínosů

3.2. 	Náklady

· s ohledem na zavedení nového nároku na platbu za ekosystémové služby lesů v míře odpovídající jejich uplatnění na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, jsou finanční dopady navrhované právní úpravy předběžně odhadovány na cca 7 mld. Kč ročně (za všechny kategorie vlastnictví lesů). Rozpočtové dopady budou upřesněny po sestavení parametrů platby a projednány v rámci příslušného prováděcího předpisu (nařízení vlády). Předpokládaným finančním zdrojem pro krytí těchto výdajů je výnos z emisních povolenek.
· dopad na rozpočty dotčených obcí může mít částečné snížení výnosu daně z nemovitých věcí v důsledku toho, že nově budou mezi lesy zvláštního určení, tzv. ze zákona, řazeny i lesy v I. a ve II. zónách chráněných krajinných oblastí a lesy na území kulturních památek a národních kulturních památek. Rozhodnutím bude možné dále kategorizovat také lesy v evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech a smluvně chráněných územích. Tyto lesy jsou v současné době předmětem daně z nemovitých věcí.
· z důvodu zavedení systematického vzdělávání odborných lesních hospodářů se na základě nákladů na dosavadní vzdělávací semináře pro odborné lesní hospodáře předpokládá, že nový požadavek způsobí nutnost navýšit stávající rozpočet příslušných vzdělávacích resortních organizací ministerstva o cca 1 mil. Kč ročně.
· z důvodu zavedení nových informačních systémů (či jejich úprav) spravovaných Ústavem se předpokládají jednorázové finanční náklady na jejich vývoj a zprovoznění:
· Vývoj informačního systému kategorizace lesů a jeho napojení na RÚIAN je odhadován na cca 2,5 mil. Kč a jeho správa bude prováděna bez dalšího navýšení finančních prostředků v rámci běžné činnosti Ústavu;
· Vývoj informačního systému lesnické typologie a jeho napojení na RÚIAN je odhadován na cca 2 mil. Kč a jeho správa bude prováděna bez dalšího navýšení finančních prostředků v rámci běžné činnosti Ústavu;
· Rozvoj registru licencovaných osob je odhadován na cca 1 mil. Kč. Správa této aplikace bude prováděna bez dalšího navýšení finančních prostředků v rámci běžné činnosti Ústavu a orgánů státní správy lesů;
· Rozvoj informačního systému lesní hospodářské evidence je odhadován na cca 0,5 mil. Kč. Správa této aplikace bude prováděna bez dalšího navýšení finančních prostředků v rámci běžné činnosti Ústavu
· z důvodu zadávání zpracování lesních hospodářských osnov Ústavem dojde k přesunu cca 40 mil. Kč vynakládaných v současné době na jejich zpracování z rozpočtu Ministerstva zemědělství do rozpočtu Ústavu – nejedná se o navýšení nákladů, pouze o přesun prostředků v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství.

Výše uvedené finanční dopady (1 mil. Kč na vzdělávání, 6 mil. Kč na IS a 40 mil. Kč na proces zpracování osnov) budou zajištěny v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství. Rovněž výdaje týkající se rozvoje systémů, jejich ročního provozu či rozvoje a náklady na agendy nově vykonávané Ústavem budou pokryty v rámci schválených limitů výdajů kapitoly Ministerstva zemědělství bez požadavku na navýšení ze státního rozpočtu.

3.3. 	Přínosy

· novela přináší zásadní úspory a přínosy zejména ve formě snižování byrokratické zátěže kladené na vlastníky lesů a orgány státní správy a zefektivnění některých procesů s využitím digitalizace (nové IS) atd. Tuto úsporu lze obtížně vyčíslit, nicméně podle „databáze informačních povinností (DIP)“ lze úsporu vzniklou zrušením některých z vypouštěných povinností vyčíslit v minimální výši 15 mil. Kč. Dalším přínosem je větší informovanost veřejnosti prostřednictvím veřejných registrů (RUIAN), ale i jejich potenciální využití pro kontroly plnění daňové povinnosti (daň z nemovitosti).  
· novela nově koncipuje poplatek za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa. Poplatek za odnětí (jako tzv. ekonomická ochrana) brání nadměrnému odnímání a je příjmem veřejných rozpočtů (Státního fondu životního prostředí – 60 % a rozpočtů obcí – 40 %). S ohledem na celospolečenský požadavek na zvýšení ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa před dočasným či trvalým odnětím plnění funkcí lesa je navrhováno nahrazení stávajícího výpočtu novou právní úpravou reflektující aktuální poznatky o celospolečenském významu lesů. Rozpočtové dopady budou vyčísleny až s konkrétní znalostí všech koeficientů a vstupů nutných pro výpočet (viz návrh vyhlášky), nicméně oproti stávajícímu ročnímu objemu poplatků za odnětí pozemků plnění funkcí lesa (do 100 mil. Kč ročně) lze předpokládat jejich navýšení, zejména v případě lesů s vysokou intenzitou plnění mimoprodukčních funkcí lesů.
· novela dále zrušuje současná překonaná pásma ohrožení lesů imisemi. Vzhledem k tomu, že pro vymezená pásma ohrožení „A“ a „B“ neplatí povinnost platit daň z nemovitosti (dotčené lesní pozemky jsou osvobozeny od platby daně z nemovitosti), může mít zrušení těchto pásem přínos do rozpočtu dotčených obcí v celkové částce cca 400 tis. Kč za celou ČR ročně.
· v rámci novely je také navržena úprava, která umožňuje vybrané finanční prostředky za přestupky nově považovat za příjem obcí. Přestupky dle lesního zákona projednávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Obecní úřady jsou orgánem obce jakožto územně samosprávného celku, který má svá „rozpočtová pravidla“ stanovená zákonem č. 250/2000 Sb. Jeho § 7 odst. 1 písm. d) stanovuje, že příjmem rozpočtu obce jsou pokuty, jakožto druh příjmu z výkonu státní správy.

3.4. 	Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Varianta 0 (nulová):
Nulová varianta zdánlivě není spojena s novými náklady, nicméně neřešením současných neefektivních výdajů spojených nejen s nadměrnou administrativní zátěží kladenou na vlastníky lesů, ale také na orgány státní správy lesů, vznikají náklady pro podnikatelské subjekty a veřejné rozpočty, které nejsou nadále obhajitelné. Neřešení následků kůrovcové kalamity a adaptace lesů na klimatickou změnu by také v budoucnu pravděpodobně vygenerovalo výrazně větší náklady na zvládání tohoto problému, než jsou náklady nutné na předcházení těchto hrozeb, které jsou spojeny s přijetím novely lesního zákona.

Varianta 1:
Tato varianta u většiny řešených problémů přináší nové vysoké finanční nároky na veřejné rozpočty, např. ve formě zcela nového systému státní správy lesů nebo výhradního uplatnění pouze motivačních prvků (dotací), ale přitom není schopná zaručit plnění funkcí lesa v potřebném rozsahu a vymoci toto plnění na vlastnících lesů a dosáhnout stanovených cílů koncepčních dokumentů.

Varianta 2:
Druhá varianta generuje dopady na veřejné rozpočty, a to přibližně 1 mil. Kč na zavedení systematického vzdělávání odborných lesních hospodářů a cca 6 mil. Kč budou činit jednorázové náklady na zhotovení, testování a zavedení do provozu nových informačních systémů lesnické typologie a kategorizace a úprava registrů licencovaných osob a lesní hospodářské evidence. Další náklady ve výši cca 7 mld. Kč ročně s sebou přinese zavedení nové podpory plnění ekosystémových služeb lesa. Tyto náklady jsou však nezbytné s ohledem na plněné cíle a úkoly, uložené koncepcí státní lesnické politiky a dalšími koncepčními dokumenty. 

Naproti tomu varianta 2 přináší snížení povinností a administrativní zátěže spolu s prvky digitalizace vybraných agend a dojde tak k průkaznému snížení nákladů s tím spojených. Přesný rozsah těchto přínosů sice není znám, nicméně v České republice je více než 300 tis. vlastníků lesů, kterých se snížení administrativy a zlepšení výkonu státní správy pozitivně dotkne. Lze očekávat, že náklady spojené s novelizací budou saturovány přínosy ve formě efektivnějšího výkonu agend, snížení administrativní zátěže, odstranění škod na lesním prostředí spojených s kůrovcovou kalamitou a prevence vzniku nežádoucích dopadů klimatické změny.
Tato varianta rovněž eliminuje řadu výkladových problémů, čímž se posiluje právní jistota dotčených osob a předchází se tak nadužívání opravných prostředků a soudním sporům. Přínosem zákona je i nová úprava činností Ústavu, což výrazně napomůže podpoře výkonu státní správy lesů ze strany této odborné servisní organizace.

4. 	Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Vzhledem k výše uvedeným problémům a vytčeným cílům je brána v potaz pouze varianta 2, tedy schválení návrhu novely zákona o lesích v předloženém znění. Pouze varianta 2 efektivně naplní úkoly schválených strategických dokumentů, a to i přes nezbytně a účelně vynaložené náklady s tím spojené.

5.	Implementace doporučené varianty a vynucování

Implementace a vynucování budou zajištěny instituty vyplývajícími ze zákona, tj. možnosti uložení opatření k odstranění nežádoucího stavu či pokuty za přestupek či jiný správní delikt a dozorovou činností orgánů státní správy lesů, případně lesní stráže.

6.	Přezkum účinnosti regulace

Přezkum nové právní úpravy předpisu bude prováděn jednotlivými orgány státní správy lesů na základě sledování a pravidelného vyhodnocování účinnosti a funkčnosti zavedených opatření. Jako referenční údaje poslouží také údaje poskytované Ústavem v rámci prováděného měření národní inventarizace lesů a jeho vlastní činnosti.

7.	Konzultace a zdroje dat

Návrh zákona byl v průběhu přípravy konzultován se zástupci výzkumných institucí (Česká zemědělská univerzita v Praze, Mendelova univerzita v Brně, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.), odborné lesnické veřejnosti (Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR) a významnými lesnicky hospodařícími subjekty (Lesy České republiky s.p.). K návrhu novely byly využity podněty státní správy lesů na všech úrovních, zájmových sdružení environmentalistů a informace poskytované Ústavem.

8.	Kontakt na zpracovatele RIA

Jméno a příjmení:	Ing. Václav Lidický 
Funkce:		ředitel odboru
Útvar:	Ministerstvo zemědělství, Odbor státní správy, hospodářské úpravy a ochrany lesů 
Telefon:		221 814 555 
e-mail: 		vaclav.lidicky@mze.cz
2