Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND2QDX84M najdete zde
eKLEP - povinná
XI.
Vypořádání připomínek k materiálu:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Č. Připomínkové místo K části Z/ D Text připomínky Vypořádání Odůvodnění vypořádání Reakce připomínkového místa na vypořádání
1 Ministerstvo dopravy Nad rámec návrhu Z 1. V § 8 požadujeme na konci odstavce 1 doplnit nové písmeno e) v tomto znění:
„e) v ochranném pásmu celostátní, regionální nebo zkušební dráhy nebo v silničním ochranném pásmu dálnice nebo silnice I. třídy.“
Absence zařazení území ochranného pásma vybraných dopravních staveb (ve smyslu zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů) do kategorie lesů zvláštního určení vymezených ve výčtu obsaženém v § 8 odst. 1 zákona o lesích vede k patovým situacím. Majitel pozemku určeného k plnění funkce lesa musí hospodařit na celém svém pozemku v souladu se zákonem o lesích dle typu lesa. Z toho vyplývá, že musí pěstovat vysokokmenný les s dobou obmýtí cca 70 let. V případě změny typu hospodaření s lesem s ohledem na bezpečnost provozování dráhy či silničního provozu neplní povinnosti uložené zákonem o lesích a je sankciován. Na druhé straně je však stále kontrolován a vybízen ke kácení z důvodu zajištění bezpečnosti provozování dráhy či silničního provozu při jakémkoliv náznaku špatného zdravotního stavu stromů rostoucích v blízkosti dotčené dopravní infrastruktury.
V oblasti drah pak může dojít k neočekávaným extrémním jevům (vichřice, silná námraza atd.), které způsobí pád stromu na železniční dopravní cestu, a majitel pozemku je vyšetřován v souvislosti s poškozením infrastruktury drážního tělesa nebo i hnacího vozidla a je na něm soudně vymáháno zaplacení způsobené škody. Tato situace by měla být řešena s ohledem na možnou eskalaci problémů v případě ohrožení či zmaření lidských životů převážně na dráhách koridorových, kde vlaková souprava vzhledem ke své hmotnosti a rychlosti má dlouhou brzdnou dráhu, ale též na vybraných pozemních komunikacích, na nichž je běžný provoz vozidel s vyšší povolenou rychlostí.
Připomínkové místo zdůrazňuje, že v případě zapracování požadované změny do § 8 odst. 1 lesního zákona bude potřebné rovněž přistoupit k související dílčí modifikaci zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. V těchto předpisech v gesci Ministerstva dopravy by byla zvlášť upravena problematika přípustnosti lesních porostů v ochranných pásmech a odpovědnosti vlastníka či pachtýře lesa. Vhodnou formulaci odpovídajících ustanovení lze dohodnout při vypořádání uplatněné zásadní připomínky v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí.
Vysvětleno/určeno k dalšímu řešení
Navržená úprava je vágní a není z ní jednoznačně patrné, proč by měla být kompletně ochranná pásma celostátní, regionální nebo zkušební dráhy nebo silniční ochranné pásmo dálnice nebo silnice I. třídy zařazeny do lesa zvláštního určení. Pro kategorizaci lesů je nutné znát nejen zvláštní účel (funkci), ale i realizované zvláštní postupy hospodaření vykonávané pro zajištění plnění této funkce lesa.
Proto současná právní úprava umožňuje tato pásma zařadit do kategorie lesa zvláštního určení, pokud je to důvodné (§ 8 odst. 2 písm. h) lesního zákona). Podle § 36 odst. 1 lesního zákona je pak následně možné ze strany krajského úřadu vydat rozhodnutí, kterým se stanoví opatření odchylná od lesního zákona, a to ve prospěch účelového hospodaření v lesích zvláštního určení.
Ve vazbě na § 11 odst. 3 lesního zákona pak je možné rozhodnout ze strany krajského úřadu o tom, kdo uhradí újmu, resp. se uloží povinnost uhradit újmu vlastníku lesa osobám, v jejichž prospěch bylo o omezení rozhodnuto.
Současná právní úprava tedy umožňuje cílené řešení prostřednictvím rozhodnutí krajského úřadu, a to za respektování vlastnického práva a čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
Ministerstvo dopravy souhlasí s vysvětlením, ale trvá na dalším projednání možných úprav v průběhu leg. procesu.
Věcně správnou je úprava příslušného složkového Zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a Zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
V návaznosti na připomínku MD bylo ustanovení § 22 LZ upraveno takto:
(2) Vyžaduje-li zajištění bezpečnosti osob a majetku kromě opatření uvedených v odstavci 1 i změnu ve způsobu hospodaření v lese nebo omezení ve využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa, rozhodne orgán státní správy lesů, pokud není podle zvláštních předpisů příslušný jiný orgán státní správy, o dalších opatřeních a určí, kdo ponese náklady s tím spojené a kdo nahradí vlastníku lesa případnou újmu.
Ze společného projednání dále vyplynula potřeba zdůraznění odpovědnosti za škodu na zdraví a majetku v lesním zákoně v případech ohoržení dráhy či pozemní komunikace a úprava vyhl. č. 298/2018 Sb., případně také vyhl. č. 84/1996 Sb.
2 Ministerstvo dopravy Nad rámec návrhu Z 2. V § 17 požadujeme na konci odstavce 2 doplnit nová písmena e) a f) v tomto znění:
„e) zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozování dráhy a drážní dopravy na dráze umístěné na pozemku sousedícím s dotčeným pozemkem určeným k plnění funkcí lesa nebo zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu na dálnici nebo silnici I. třídy umístěné na takovém pozemku, nebo
f) realizaci záměrů staveb dopravní infrastruktury podle liniového zákona.“.
Stávající znění § 17 odst. 2 lesního zákona obsahuje konkrétní výjimky
z odvodů poplatků za odnětí pozemků určených k plnění funkce lesa (dále jen „určené pozemky“). Jedná se o 3 (po navrhovaném doplnění 4) případy předpokládající odnětí určených pozemků z důvodu stavby.
Z praxe je však zřejmé, že lesní porosty na řadě lesních pozemků navazujících na pozemek určený pro umístění železniční dráhy nebo pozemní komunikace opakovaně narušují bezpečnost a plynulost drážní a silniční dopravy pádem stromů. V případě těchto pozemků, které jsou často nepřístupné a lesnické hospodaření na nich je prakticky omezeno, navrhujeme upustit od poplatkové povinnosti za odnětí, neboť důvody pro odnětí určených pozemků jsou zde ryze bezpečnostního charakteru. Rozsah odnětí posoudí standardně orgán státní správy lesů. Podle § 22 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, má provozovatel dráhy povinnost provozovat ji pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy. Dodržování uvedené zákonné povinnosti je však často znemožněno mimořádnými událostmi v drážní dopravě a jinými omezeními vznikajícími právě v důsledku opakovaných pádů stromů z lesních porostů. Obdobná situace platí i na pozemních komunikacích.
Výčet výjimek z odvodů poplatků za odnětí pozemků určených k plnění funkce lesa by měl být doplněn též o realizaci záměrů staveb dopravní infrastruktury podle liniového zákona.
Vysvětleno/určeno k dalšímu řešení
Navržené by zrušilo regulaci zásahů do PUPFLu v okolí dráhy nad rámec drážního tělesa. Uvedené nelze považovat z pohledu plnění funkcí lesa a ochrany PUPFL za žádoucí. Ve vládních koncepčních nebo strategických dokumentech je naopak uloženo (primárně prostřednictvím lesního zákona) státní správě lesů chránit lesy jako národní či přírodní bohatství a státu (prostřednictvím čl. 7 Ústavy ČR) dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a chránit životní prostředí. Z toho vychází stávající způsob ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesů, včetně souvisejícího poplatku a výjimek z poplatkové povinnosti, vyjmenovaných v lesním zákoně (přičemž žádná ze stávajících výjimek neoslabuje ochranu životního prostředí, na rozdíl od požadavku na odnětí pro provozování dopravní infrastruktury).
Odnětí pozemku plnění funkcí by mělo zůstat pod tzv. ekonomickou ochranou, tedy motivovat všechny dotčené osoby, aby se zábor minimalizoval.
V navrženém ustanovení není a ani nemůže být jednoznačně stanoveno, co se rozumí zvýšením bezpečnosti a plynulosti provozování dráhy. Nelze rovněž pominout, že provozování dráhy a drážní dopravy je podnikáním, tedy náklady na zajištění drážního tělesa a provozu dráhy nemají být osvobozeny od poplatku. Uvedené se týká i návrhu na osvobození liniových staveb dopravní infrastruktury.
V případě rozšíření případů, kdy se nepředepisuje poplatek za odnětí, už by mohly být zahrnuty jakékoli stavby s odůvodněním, že jde v případě souladu s územním plánem o naplnění veřejného zájmu, kterým je rozvoj území.
Ministerstvo dopravy souhlasí s vysvětlením, ale trvá na dalším projednání možných úprav v průběhu leg. procesu.
Věcně správnou je úprava příslušného složkového Zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a Zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
V návaznosti na připomínku MD bylo ustanovení § 22 LZ upraveno takto:
(2) Vyžaduje-li zajištění bezpečnosti osob a majetku kromě opatření uvedených v odstavci 1 i změnu ve způsobu hospodaření v lese nebo omezení ve využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa, rozhodne orgán státní správy lesů, pokud není podle zvláštních předpisů příslušný jiný orgán státní správy, o dalších opatřeních a určí, kdo ponese náklady s tím spojené a kdo nahradí vlastníku lesa případnou újmu.
Ze společného projednání dále vyplynula potřeba zdůraznění odpovědnosti za škodu na zdraví a majetku v lesním zákoně v případech ohoržení dráhy či pozemní komunikace a úprava vyhl. č. 298/2018 Sb., případně také vyhl. č. 84/1996 Sb.
3 Ministerstvo dopravy Nad rámec návrhu Z 3. V § 32 odst. 6 požadujeme za slovo „porostů“ vložit slova „a rovněž v blízkosti dráhy, dálnice, silnice nebo místní komunikace I. nebo II. třídy a jejich ochranných pásem“ a v § 32 na konci odstavce 7 doplnit slova „a bezpečnost a veřejné zdraví v silničním ochranném pásmu nebo v ochranném pásmu dráhy“.
Zakládání zpevňovacích pásů na okraji lesních porostů je jedním ze způsobů, které považujeme za vhodné řešení v rizikovém území styku pozemků určených k plnění funkcí lesa a pozemků, s nimiž hospodaří státní organizace Správa železnic či státní podnik Ředitelství silnic a dálnic. S ohledem na narůstající četnost extrémních povětrnostních vlivů v kontextu změny klimatu je nutné již nyní vnímat budoucí potenciální negativní dopady nevhodně zvolené druhové skladby v ochranných pásmech drah a pozemních komunikací.
Vysvětleno/určeno k dalšímu řešení
Domníváme se, že oba návrhy na doplnění § 32 jsou v rozporu se systematikou lesního zákona, a také odbornou lesnickou terminologií. Pojem „zpevňovací pás“ je v návrhu nesprávně použit a ze strany předkladatele je přehlíženo řešení popsaných problémů s využitím § 22, zejména odst. 2 platného znění lesního zákona.
Paragraf 32 lesního zákona je nazván „Ochrana lesa“ a zabezpečuje ochranu lesa, zejména lesních porostů, proti škodlivým abiotickým a biotickým činitelům. Nezabývá se tedy ochranou bezpečnosti osob a majetku, k tomuto účelu je určeno ustanovení § 22 lesního zákona.
Odborný pojmem „zpevňovací pás“ je v lesnické odborné literatuře i praxi chápán jako pruh lesního porostu upravený zvláštními pěstebními zásahy za účelem zpevnění lesního porostu proti účinkům abiotických škodlivých činitelů, zejména působení bořivého větru. Zpevňovací pásy jsou rozdělovány na vnější (odluky) a vnitřní (rozluky, závory, zpevňovací žebra). Všechny vyjmenované zpevňovací pásy tedy neslouží k ochraně bezpečnosti osob a majetku (provozování dráhy, dálnic nebo silnic), nýbrž k ochraně samotných lesních porostů.
Zde znovu odkazujeme na ustanovení § 22 odst. 2 lesního zákona, na základě kterého může orgán státní správy lesů rozhodnout o změně hospodaření v lese nebo o omezení ve využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa, jestliže to vyžaduje zajištění bezpečnosti osob a majetku, a to nad opatření, která jsou uvedena v § 22 odst. 1.
Z pohledu dosažení cíle připomínky se jeví jako efektivnější motivovat vlastníky lesů ke změně způsobu hospodaření v dotčených lokalitách (ochranných pásmech) formou dotačního opatření a pouze v kritických úsecích volit postup rozhodování o kategorii a úpravy hospodaření podle § 36 odst. 1) lesního zákona, včetně stanovení újmy.
Ministerstvo dopravy souhlasí s vysvětlením, ale trvá na dalším projednání možných úprav v průběhu leg. procesu.
Věcně správnou je úprava příslušného složkového Zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a Zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
V návaznosti na připomínku MD bylo ustanovení § 22 LZ upraveno takto:
(2) Vyžaduje-li zajištění bezpečnosti osob a majetku kromě opatření uvedených v odstavci 1 i změnu ve způsobu hospodaření v lese nebo omezení ve využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa, rozhodne orgán státní správy lesů, pokud není podle zvláštních předpisů příslušný jiný orgán státní správy, o dalších opatřeních a určí, kdo ponese náklady s tím spojené a kdo nahradí vlastníku lesa případnou újmu.
Ze společného projednání dále vyplynula potřeba zdůraznění odpovědnosti za škodu na zdraví a majetku v lesním zákoně v případech ohoržení dráhy či pozemní komunikace a úprava vyhl. č. 298/2018 Sb., případně také vyhl. č. 84/1996 Sb.
4 Ministerstvo dopravy Nad rámec návrhu Z 4. V § 33 odst. 5 požadujeme za slovo „dřevin“ vložit slova „nebo lesní porosty v silničním ochranném pásmu nebo v ochranném pásmu dráhy“.
Možnost provedení mýtní úmyslné těžby v lesních porostech lesa vysokého mladších 80 let (po navrhovaném doplnění 60 let) v ochranných pásmech dráhy a pozemních komunikací považujeme za zásadní v místech ohrožení bezpečnosti provozování dráhy a silničního provozu. Výjimku povoluje standardně orgán státní správy lesů.
Vysvětleno/určeno k dalšímu řešení
Obdobně jako ve vypořádání předchozí připomínky se domníváme, že návrh na doplnění § 33 je v rozporu se systematikou lesního zákona. Z připomínky Ministerstva dopravy vyplývá, že v některých případech je k zajištění bezpečnosti provozování dráhy a silničního provozu nutno snížit obmýtí i pod navrhovaných 60 let v lese vysokém. Toto opatření je podle našeho názoru opět nutno realizovat postupem podle § 22 lesního zákona, (resp. § 10 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, nebo silniční správní úřad podle ustanovení § 35 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích), protože předmětné opatření primárně nepovede ke zlepšení hospodaření v lese, nýbrž má za účel zajistit bezpečnost osob a majetku. K přijetí takovýchto opatření je pak určen § 22 lesního zákona. Ministerstvo dopravy souhlasí s vysvětlením, ale trvá na dalším projednání možných úprav v průběhu leg. procesu.
Věcně správnou je úprava příslušného složkového Zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a Zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
V návaznosti na připomínku MD bylo ustanovení § 22 LZ upraveno takto:
(2) Vyžaduje-li zajištění bezpečnosti osob a majetku kromě opatření uvedených v odstavci 1 i změnu ve způsobu hospodaření v lese nebo omezení ve využívání pozemků určených k plnění funkcí lesa, rozhodne orgán státní správy lesů, pokud není podle zvláštních předpisů příslušný jiný orgán státní správy, o dalších opatřeních a určí, kdo ponese náklady s tím spojené a kdo nahradí vlastníku lesa případnou újmu.
Ze společného projednání dále vyplynula potřeba zdůraznění odpovědnosti za škodu na zdraví a majetku v lesním zákoně v případech ohoržení dráhy či pozemní komunikace a úprava vyhl. č. 298/2018 Sb., případně také vyhl. č. 84/1996 Sb.
5 Ministerstvo dopravy body 18, 80, 128 a 129 D V souladu s čl. 69 odst. 2 legislativních pravidel vlády doporučujeme citaci vyjádřenou slovy „podle předchozí věty“ nahradit vždy konkrétním označením věty, na níž je odkazováno.
Akceptováno Text byl upraven ve myslu připomínky.
6 Ministerstvo dopravy bod 18 D V poslední větě doporučujeme slova „Finanční náhradu ve výši ceny pozemků zjištěné“ nahradit slovy „Náhradu ve výši zjištěné ceny pozemků", která považujeme z jazykového hlediska za vhodnější. Vysvětleno „Cena zjištěná“ je pojem zavedený zákonem č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
7 Ministerstvo dopravy bod 27 D V § 10 odst. 2 větě první doporučujeme slova „ve lhůtě“ nahradit slovem „do“ a slova „do katastru nemovitostí“, nahradit slovy „příslušnému katastrálnímu úřadu“.
Akceptováno Text byl upraven ve myslu připomínky.
8 Ministerstvo dopravy bod 56 D Doporučujeme vyjasnit (alespoň v důvodové zprávě), zda se na postup Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů podle § 23a návrhu zákona vztahuje správní řád. Navržená právní úprava působí tak, že Ústav pro hospodářskou úpravu lesů postupuje podle části čtvrté správního řádu a jeho činnost (zejména odmítnutí zařazení pozemku do typologického systému lesů nebo jeho změny) může být považována za zásah ve smyslu soudního řádu správního. V důvodové zprávě se uvádí, že „důvodem pro vznik registru je potřeba transparentního a průkazného vedení klasifikovaných pozemků a umožnění využití těchto informací v lesnickém hospodaření, ve správní praxi, ale i pro ocenění pozemků, výpočet náhrad újem či výpočet daně z nemovitosti.“ Zařazení nebo nezařazení do typologického systému tedy může mít dopad do (veřejných subjektivních) práv osob.
Vysvětleno Z ustanovení § 58 odst. 2 lesního zákona vyplývá, že pokud lesní zákon nestanoví jinak, postupují orgány státní správy lesů při řízení o věcech upravených lesním zákonem podle správního řádu. V daném případě správní řád, jako obecný procesní předpis, vyloučen nebyl, tudíž se na dané řízení vztahuje. Domníváme se, že zásah do veřejných subjektivních práv vlastníků lesa správním aktem Ústavu nelze předem zcela vyloučit, tudíž také nelze vyloučit jeho soudní přezkum.
9 Ministerstvo dopravy bod 70 D V § 27 odst. 6 doporučujeme v nově vkládaných větách precizovat odkazy na správní řád, které by nově měly znít „části druhé hlavy osmé správního řádu“ a „části druhé hlavy deváté správního řádu“.
Akceptováno Text upraven ve myslu připomínky.
10 Ministerstvo dopravy Nad rámec návrhu D K poznámce pod čarou č. 20:
Doporučujeme výčet právních předpisů uvedených v poznámce pod čarou č. 20 doplnit o zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
Vysvětleno V souladu s Legislativními pravidly vlády předkladatel nepřistupuje k samoúčelné novelizaci poznámek pod čarou.
11 Ministerstvo financí Obecně Z 1. K dopadům na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty:
Vzhledem k aktuální rozpočtové situaci a konsolidačnímu úsilí vlády není možné požadovat dodatečné finanční prostředky. Obecně nesouhlasíme s tím, aby byly dopady do státního rozpočtu
a prohluboval se schodek státního rozpočtu. Vzhledem k rozpočtu kapitoly nepředpokládáme, že bude schopna veškeré požadavky pokrýt z vlastních limitů (deklarovaných 7 mld. Kč), proto požadujeme, aby byl materiál upraven tak, aby zohlednil pouze ty činnosti, které je schopna kapitola pokrýt v rámci vlastních rozpočtových limitů a zároveň předkladatel v materiálu uvedl, že tyto požadavky pokryje bez dodatečných nároků na státní rozpočet.
V návaznosti na naši připomínku dále uvádíme, že nelze souhlasit
s navýšením prostředků na výkon státní správy v přenesené působnosti pro územně samosprávné celky, která je hrazena
z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Souhlasíme s tím, že způsob rozdělení rolí přenesené státní správy na jednotlivé úředníky pracující na obecním úřadu obce s rozšířenou působností je
v kompetenci každé obce s rozšířenou působností. Případná navýšení vyplývající z materiálu (např. personální posílení) musí být zajištěno v rámci tohoto limitů, respektive rozpočtů územně samosprávných celků bez dodatečných nároků na státní rozpočet. Výše uvedené skutečnosti požadujeme doplnit do všech relevantních částí materiálu (předkládací zpráva, důvodová zpráva, RIA).
Částečně akceptováno
ROZPOR Návrh na nárokovou platbu za ekosystémové služby lesů podle § 46b reaguje na Programové prohlášení současné vlády („Připravíme formu podpory nestátním vlastníkům lesů s ohledem na způsob hospodaření a následné péče podporující mimoprodukční vlastnosti lesa.“), protože vlastníky zajišťující plnění klimatické funkce lesů (poutání uhlíku) podpoří v co nejvyšším plnění této funkce lesa. Návrh je rovněž plněním úkolu C.4.2 „Zajištění plateb vlastníkům lesů za ekosystémové služby vyplývajících z mimoprodukčních funkcí lesního hospodářství“ z Aplikačního dokumentu ke Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035, jehož splnění má MZe uloženo usnesením vlády České republiky ze dne 25. ledna 2021 č. 72. Tento úkol s významným přínosem pro společnost, ale i s významnými rozpočtovými dopady, nemůže MZe ani částečně pokrýt z vlastních rozpočtových limitů, a bude je proto nárokovat při přípravě státního rozpočtu. Nárok na platbu je navrhován od roku 2027 s prvním příjmem a administrací žádostí v roce 2028, kdy rozpočtová situace bude jiná, než ta současná, a současné konsolidační úsilí vlády již může být naplněno. K využití je možné uvažovat také část přerozdělení každoročního čistého zisku státního podniku Lesy České republiky, s.p., jehož prostředky jsou alokovány ve Fondu zakladatele s. p. Lesy České republiky. Podle Programového prohlášení vlády by tyto prostředky „neměly jít do státního rozpočtu, namísto toho budou přispívat k obnově lesních ekosystémů …“. Ministerstvo zemědělství se rovněž opakovaně hlásí k využití prostředků z dražeb emisních povolenek k naplnění účelu směrnice: „zachytávání CO2 v lesních porostech a půdě v Unii“. K naplnění těchto cílů jsou platby za ekosystémové služby přímo určené svoji konstrukcí podpory klimatické služby, založené na odměňování vlastníků lesů za co nejintenzivnější ukládání uhlíku v lesních porostech (snižováním holosečných způsobů těžby dřeva a pěstováním stabilních lesů nepodléhajících disturbancím).
MF: nadále nesouhlasí s vyjádření k finančnímu dopadu, a sice 7 mld. Kč ročně za ekosystémové služby lesů, naše připomínka nebyla akceptována, jedná se tedy nadále o rozpor. Je vhodné, že předkladatel hledá i jiné zdroje, než je státní rozpočet, nicméně vždy předpokládá, že pokud by tyto zdroje nebyly, tak by byl zdroj státní rozpočet, případně by byl požadavek dokryt ze státního rozpočtu. S takovýmto přístupem zásadně nelze souhlasit.
Souhlasíme s doplněním odstavce: „Výše uvedené finanční dopady (1 mil. Kč každoročně a 6 mil. Kč jednorázově) budou zajištěny v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství. Výdaje týkající se rozvoje registrů, jejich ročního provozu či rozvoje a náklady na agendy nově vykonávané Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů budou pokryty v rámci schválených limitů výdajů kapitoly Ministerstva zemědělství bez požadavku na navýšení ze státního rozpočtu.“ Nově se v důvodové zprávě objevuje identifikace negativního dopadu na státní rozpočet z titulu snížení výnosu daně z nemovitých věcí. Zde chybí jakékoliv (byť jen rámcové) vyčíslení. Žádáme tedy o doplnění.
MZe: trvá rozpor (u nové nárokové podpory za poutání uhlíku): podpora bude financovatelná z výnosů z prodeje emisních povolenek.
K částečné akceptaci dále uvádíme:
do důvodové zprávy bude doplněn text: "Očekávané snížení výběru daně z nemovitých věcí v důsledku rozšíření kategorizace lesů zvláštního určení nelze v současné době vyčíslit, neboť takto kategorizované lesy (CHKO zóna II., NKP, KP, NATURA a PO) jsou zpravidla již dnes zcela nebo částečně kategorizovány z jiných důvodů, např. překryv s NPR, PR, NPP, PP, NP apod. V těchto případech tak zpravidla nedojde k poklesu výběru daně nicméně u lesů v NATURA a PO lze předpokládat, že některé z nich budou nově kategorizovány rozhodnutím státní správy. Plochu těchto nově kategorizovaných lesů však nelze předjímat. Maximální pokles daně z nemovitých věcí by se tedy měl pohybovat v řádu nízkých desítek mil. Kč (cca do 20 mil. Kč za celou ČR)."
11 Ministerstvo financí Obecně Vysvětleno ...pokračování
V souladu s požadavky MV bylo ustanovení o reorganizaci státní správy lesů a jejích dopadů do rozpočtů obcí upraveno. Způsob řešení tohoto problému je v souladu s cíli Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035 (opatření C.2.1 „Reforma státní správy lesů“). Novela tento dlouhodobý problém nově řeší s ohledem na finanční možnosti a způsob financování výkonu státní správy lesů v přenesené působnosti, povinností vykonávat tuto agendu alespoň v rozsahu 1 celého úvazku. Plný úvazek přenesené státní správy lesů lze obsadit jedním nebo více zaměstnanci, kteří budou splňovat kvalifikační předpoklady s tím, že úvazky více zaměstnanců ve svém součtu musí naplňovat alespoň jeden celý úvazek na tuto přenesenou správní činnost. Toto ustanovení, byť svým způsobem ojedinělé, má za cíl zefektivnit a posílit výkon státní správy lesů. Státní správa lesů je natolik specifickým oborem a s tolika přesahy do jiných oborů, že je žádoucí, aby se jí věnovali k tomu kvalifikovaní lidé s příslušným vzděláním, a to v součtu alespoň jedním (plným) úvazkem. Naplnit povinnost v součtu jednoho plného úvazku více osobami přináší územně správním celkům velkou možnost zastupitelnosti pro výkon státní správy. Toto řešení zajistí nutné zlepšení současného stavu, a to s minimálním či žádným nárůstem finančních nákladů na výkon státní správy. V rámci navržené změny se také předpokládá, že příslušní úředníci budou trávit více času v terénu dozorovou činností, přičemž získané finanční prostředky za přestupky budou příjmem obcí.
12 Ministerstvo financí Obecně Z 2. Obecně k problematice platů a systemizovaných míst:
Zásadně nesouhlasíme s jakýmkoliv navýšením objemu prostředků na platy, resp. počtu míst. Požadujeme proto doplnit všechny relevantní části materiálu (Závěrečnou zprávu RIA, důvodovou zprávu) o explicitní konstatování, že veškeré navržené změny budou zabezpečeny výhradně v rámci v současnosti stanovených limitů v oblasti počtu míst a objemu prostředků na platy, tj. bez nároku na jejich jakékoliv navýšení.
Akceptováno Novelizační ustanovení o plném úvazku nutném pro výkon SSL bylo zcela vypuštěno (včetně potřeby financování), čímž však dojde k neplnění úkolu "C.2.1 Reforma státní správy lesů" uloženém MZe v Aplikačním dokumentu ke Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035. Na tuto negativní skutečnost již poukazuje např. NKÚ.
13 Ministerstvo financí Obecně Z 3. K finančním dopadům návrhu na ORP:
Předkladatele žádáme, aby text části 7. Důvodové zprávy (Předpokládaný hospodářský
a finanční dopad …) upravil, a zejména uvedl, že vzniklé dopady do přenesené působnosti obcí budou zajištěny v rámci stávajících zdrojů, tj. bez dopadu na státní rozpočet.
Odůvodnění:
V souvislosti s možným trvalým dopadem na ORP (až cca 100 mil. Kč*), resp. obecně v situaci předpokládaných dopadů do přenesené působnosti obcí a krajů odkazujeme na postup, který vyplývá z usnesení vlády č. 731/2020 a který vyžaduje ze strany předkladatele nejen vyčíslení efektů do rozpočtů samospráv, ale také návrh zdroje pro případné navýšení příspěvku na výkon státní správy. Tento postup nelze nahradit konstatováním předkladatele, že „dopady budou zajištěny navýšením rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství“ (str. 5 DZ). Stejně tak toto tvrzení předkladatele nenahrazuje standardní proceduru rozpočtového procesu při přípravě zákona o státním rozpočtu ČR na příslušný rok.
*) předkladatel uvádí trvalé dopady na ORP se sdělením, že „Způsob rozdělení rolí přenesené státní správy na jednotlivé úředníky pracující na obecním úřadu obce s rozšířenou působností je v kompetenci každé obce s rozšířenou působností a ve skutečnosti ke změně celkového počtu pracovních úvazků dojít nemusí“ (např. str. 7 RIA).
Bereme na vědomí, že některé efekty nelze v této chvíli vyčíslit, nicméně se zároveň domníváme, že bez vyčíslení úspor mohou být odhadované negativní dopady návrhu značně zkreslené. Předkladatel opakovaně konstatuje, že návrh směřuje k (zásadním) úsporám administrativní zátěže i u orgánů státní správy (např. str. 5 DZ, str. 10 RIA). Návrh například ruší (racionalizuje) povinnost zpracování plánů pro drobné státní lesy o výměře menší než 50 ha, přičemž předkladatel v této souvislosti výslovně hovoří o úsporách u orgánů státní správy (str. 23 DZ). Tyto úspory na jednotlivé úrovně státní správy a jednotlivé roky (dělená účinnost návrhu) ale nekvantifikuje. Obdobně má Ústav pro hospodářskou úpravu lesů podle návrhu nově plnit řadu úkolů, zčásti i přesunutých z jiných orgánů (např. zpracovávat lesní hospodářské osnovy). Právě v této souvislosti předkladatel hovoří o úsporách na úrovni ORP (str. 24 DZ), tyto úspory ale neuvádí.
Pozn.: Daňové příjmy obcí, jako jeden ze zdrojů ke krytí přenesené působnosti, v posledních letech dynamicky rostou (meziročně řádově o desítky miliard korun).
Vysvětleno Do důvodové zprávy byla doplněna informace, že veškeré případné dopady na státní rozpočet vyplývající z navržené reorganizace státní správy lesů budou zabezpečeny v rámci schválených výdajových limitů bez dodatečných požadavků na státní rozpočet.
Předkladatel trvá na v důvodové zprávě uvedených pozitivních dopadech novely na snížení administrativní zátěže. Vzhledem ke zcela individuálnímu nápadu rušených administrativních procesů nejen v místě ale i čase, není možné tyto dopady vyčíslit.
Souhlas s vypořádáním.
14 Ministerstvo financí § 46a odst. 6 D 4. K hlavě sedmé (zejména § 46a, odst. 6):
Je nezbytné upozornit na skutečnost, že příspěvek a dotace jsou různé instituty, jejichž obsah není totožný. Například ustanovení § 75 rozpočtových pravidel (s odkazem na prováděcí vyhlášku č. 367/2015 Sb.) uvádí povinnost finančního vypořádání dotací a návratných finančních výpomocí poskytnutých ex ante, pro příspěvky takovouto povinnost nestanovuje, a příspěvky se tudíž podle uvedené vyhlášky nevypořádávají. Pokud předkladatel trvá na poskytování příspěvků, pak požadujeme, aby si proces a pravidla jejich poskytování upravil ve svém zákoně bez odkazování se na rozpočtová pravidla. Ta totiž poskytování příspěvků (s výjimkou příspěvku na provoz poskytovaného státní příspěvkové organizaci jejím zřizovatelem a příspěvků na stravování) neřeší. Celý návrh ustanovení § 46a odst. 6 je, dle našeho názoru, diskutabilní. Není jasné, co znamená ve větě první slovo „přiměřeně“, předkladatel neuvádí, která konkrétní ustanovení mají být použita, ani nedefinuje případné odchylky. Je tedy ponechán velice široký prostor pro interpretaci, což by mohlo vést k nejistotě poskytovatelů a případným sporům s žadateli. Bližší vysvětlení nenalézáme ani v důvodové zprávě, což je dalším důvodem pro samostatnou úpravu poskytování příspěvků v lesním zákoně. Dále nám připadá nelogické a nesystémové, aby krajský úřad přijímal žádosti o příspěvek a rozhodoval o jeho poskytnutí podle zákona č. 218/2000 Sb. a příspěvek byl vyplácen přímým převodem z bankovního účtu Ministerstva zemědělství. Mechanismus poskytování tohoto druhu příspěvků by měl být dobře uvážen a podrobněji rozepsán. Dle našeho názoru by bylo vhodné, aby bylo o poskytnutí příspěvku rozhodováno tímtéž subjektem, který jej bude vyplácet. V ustanovení § 46b předkladatel uvádí, že má být vlastníkům lesa poskytována nároková platba za ekosystémové služby lesů. Pro poskytování platby mají být ustanovení § 46 a § 46a použita obdobně. Zde se ale dostáváme do rozporu např. v otázce nárokovosti platby dle § 46b versus možnosti krácení příspěvku v případě nedostatku prostředků ve státním rozpočtu (příspěvky poskytované dle § 46 a § 46a jsou nenárokové). Požadujeme po předkladateli zvážit, zda je účelné odkaz na tato ustanovení použít. V neposlední řadě uvádíme připomínku k použité terminologii. Místo pojmu „finanční příspěvek“ by měl být používán „peněžní příspěvek“.
Vysvětleno Návrh úpravy a rozšíření stávajícího § 46 na § 46 a 46a zásadně nemění procesní postupy, používané při poskytování finančních příspěvků a služeb na podporu hospodaření v lesích. Hlavním důvodem pro návrh nového znění § 46 a doplnění nového § 46a je přesunutí základních povinností žadatelů o finanční příspěvky z úvodního § 2 nařízení vlády č. 30/2014 Sb., zavedených v době překlopení podmínek poskytování příspěvků z příloh zákona o státním rozpočtu do samostatného právního předpisu v roce 2014. Na přesunutí těchto základních povinností žadatelů přímo do lesního zákona a zákona o myslivosti je opakovaně apelováno při novelizacích nařízení vlády č. 30/2014 Sb. Podstatou nového pojetí § 46 a doplnění § 46a je tedy řešení výše uvedené záležitosti, nikoliv změna vazby na procesní ustanovení rozpočtových pravidel (již nyní v § 46 odst. 11 zákona o lesích).
Přiměřenost použití § 12 až 19 rozpočtových pravidel při poskytování finančních příspěvků podle § 46 zákona o lesích a podle § 62 zákona o myslivosti je definována zákonem o lesích (či zákonem o myslivosti), nařízením vlády č. 30/2014 Sb. a Směrnicí o postupu krajských úřadů při poskytování finančních příspěvků (publikované ve Věstníku vlády pro orgány obcí a krajů). Od uvedených ustanovení rozpočtových pravidel platí dvě odchylky stanovené zákonem o lesích (či zákonem o myslivosti) – pravidla (podmínky poskytování) příspěvků nejsou stanovena výzvou, ale příslušným nařízením vlády; dále o podaných žádostech nerozhoduje MZe, ale krajské úřady (MZe následně příspěvky vyplácí ze svého účtu). Tyto odchylky vyplývají přímo z ustanovení zákona o lesích, který je v této věci nutné vnímat jako speciální úpravu k obecné úpravě v rozpočtových pravidlech. Jiné odchylky, bez opory v zákoně o lesích (zákoně o myslivosti), v nařízení vlády č. 30/2014 Sb. či ve Směrnici o postupu krajských úřadů při poskytování finančních příspěvků, nejsou aplikovány.
Po zvážení okolností navrhujeme změnit připomínku na doporučující s tím, že postup podle zákona č. 218/2000 Sb. u jiných orgánů, než jsou organizační složky státu, je velmi nestandardní.
14 Ministerstvo financí § 46a odst. 6 ...pokračování
Pro § 46b o nárokové platbě za ekosystémové služby lesů platí i ustanovení § 46 a § 46a, pokud není v § 46b uvedeno jinak. Z § 46 a § 46a se kromě procesních postupů a vymezení např. územní působnosti krajských úřadů použije např. i ustanovení o minimální výši jedné žádosti o podporu či o přiměřeném použití procesních postupů z rozpočtových pravidel. Odchylně je pro § 46b navrhována právě jen nároková povaha platby (§ 46b odst. 1) a zákonné zmocnění pro samostatné nařízení vlády o podmínkách poskytování platby (§ 46b odst. 3).
15 Ministerstvo financí § 2 písm. v) Z 5. K bodu 12 (§ 2 písm. v) :
Vzhledem k tomu, že pozemky lesních cest jsou explicitně osvobozeny od daně z nemovitých věcí, požaduje se minimálně v důvodové zprávě uvést, že v souvislosti
s vyčleněním kategorie "tras pro lesní dopravu", budou právě i trasy pro lesní dopravu osvobozeny od daně z nemovitých věcí podle § 4 odst. 1 písm. l) bodu 3 zákona o dani z nemovitých věcí. Vzhledem k tomu, že toto ustanovení obsahuje demonstrativní výčet, je možné, aby podle něj byly osvobozeny i pozemky v tomto výčtu neuvedené, ale aby se tak stalo, je velmi žádoucí a námi požadované toto uvést právě aspoň v důvodové zprávě. V této souvislosti je zároveň možno uvést, že stezky osvobozeny od daně být nemají.
Vysvětleno Úprava problematiky lesních cest a tras pro lesní dopravu byla z návrhu novely vypuštěna (§ 2 a § 3). K požadavku dále uvádíme, že nezpevněné trasy pro lesní dopravu (označované 3L a 4L) zpravidla nejsou samostatně katastrované (netvoří samostatnou parcelu) a nemusejí mít ani objektivně zjistitelnou a graficky vyjádřenou plochu. Vyčíslení výše daně z nemovitých věcí pro tyto trasy, respektive vyčíslení výše osvobození od této daně tedy nemusí být fakticky možné. Souhlas s vypořádáním.
16 Ministerstvo financí § 8 odst. 2 písm. a) Z 6. K části sedmé (ve spojení s bodem 24 - § 8 odst. 2 písm. a):
Požaduje se doplnění předpokládaného snížení výnosu daně z nemovitých věcí v důsledku toho, že nově budou lesy zvláštního určení i lesy ve II. zónách chráněných krajinných oblastech a lesy v evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech a smluvně chráněných územích. Ty jsou v současné době předmětem daně z nemovitých věcí a nejsou od daně osvobozeny.
Akceptováno částečně I podle současného znění lesního zákona bylo možné tyto části zvláště chráněných území prohlásit za lesy zvláštního určení, nicméně bylo nutné o tom rozhodnout ve správním řízení. Snížení výnosu daně z nemovitých věcí zejména v důsledku přeřazení lesů v I. a ve II. zónách chráněných krajinných oblastí do lesů zvláštního určení tzv. ze zákona tedy nelze zcela jednoznačně vyčíslit.
Obecná informace o možném snížení výnosu daně z nemovitých věcí byla doplněna do důvodové zprávy.
Souhlas s vypořádáním.
17 Ministerstvo financí § 10 Z 7. K bodu 27 - § 10:
Zrušením kategorizace lesů podle vlivu imisí se stane obsolentním osvobození od daně z nemovitých věcí podle § 4 odst. 1 písm. s) zákona o dani z nemovitých věcí. Vzhledem k tomu, že toto ustanovení nabývá účinnosti až k 1. lednu 2027, předpokládá se, že do té doby dojde k navazující úpravě zákona o dani z nemovitých věcí, která bude doplněna přechodným ustanovením, které je v takových případech nutné vždy doplnit.
V případě, že by v průběhu legislativního procesu došlo k tomu, že by toto ustanovení mělo nabýt účinnosti dříve, je potřeba tuto věc konzultovat s Ministerstvem financí a případně do novely lesního zákona doplnit změnu zákona o dani z nemovitých věcí s příslušným přechodným ustanovením, které by mohlo vypadat například takto:
a. Pro daňové povinnosti u daně z nemovitých věcí na zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
b. Ustanovení § 13a odst. 2 zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se v prvním zdaňovacím období započatém ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije také na změnu vyplývající ze zrušení osvobození podle § 4 odst. 1 písm. s), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Akceptováno Doporučujeme ponechat k dalšímu řešení.
MZe: Bude řešeno standardním postupem s ohledem na průběh leg. procesu.
18 Ministerstvo financí § 17 odst. 1 Z 8. K bodu 40 - § 17 odst. 1:
Navrhuje se daný novelizační bod vypustit a ponechat stanovení konstrukčních prvků poplatku za odnětí formou přílohy k zákonu. Navržený postup, kdy by konstrukční prvky poplatku stanovoval podzákonný právní předpis, lze považovat za kolidující s ústavním pořádkem. V souvislosti s tímto lze odkázat například na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 3/95 ze dne 11. 10. 1995 (tzv. nález ve věci „malé pivovary“), případně rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 5 Afs 45/2011-94 ze dne 19. 4. 2012, podle kterých lze daně stanovit pouze na základě zákona, což se děje v rámci legislativního procesu, na základě zákonem stanoveného postupu. Poplatek je v tomto kontextu daní v širokém smyslu. V odůvodnění příslušného novelizačního bodu ve zvláštní části důvodové zprávy je hodnoceno pouze to, že dosavadní metoda výpočtu poplatku za odnětí je nevyhovující. Dopad přenesení stanovení konstrukčních prvků poplatku za odnětí ze sféry moci zákonodárné do sféry moci výkonné není k tomuto bodu nijak hodnoceno a je pouze zmíněno. Nad rámec uvedeného lze konstatovat, že právní úpravu poplatku by bylo vhodné zásadně přeformulovat tak, aby odpovídala požadavkům kladeným na moderní daňovou legislativu. Ministerstvo financí je připraveno v této věci poskytnout součinnost.
Akceptováno Nový mechanizmus výpočtu za odnětí PUPFL byl doplněn do přílohy k LZ.
19 Ministerstvo financí § 17 odst. 9 Z 9. K bodu 45 - § 17 odst. 9:
Navrhovaná právní úprava může být pro rozpor s čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, dle kterého „daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona“, protiústavní. V rámci navrhované právní úpravy je v zákoně upraven toliko subjekt, splatnost, rozpočtové určení, správa poplatku a předmět daně. Vyhláška může stanovovat podrobnosti poplatku i jeho přesnou výši, ale je nezbytné, aby zákon alespoň v obecné rovině stanovoval konstrukční prvky poplatku, včetně limitů jeho výše, jak je tomu například u místních poplatků.
Akceptováno Nový mechanizmus výpočtu za odnětí PUPFL byl doplněn do přílohy k LZ. Souhlas s vypořádáním.
20 Ministerstvo financí čl. I D 1. K návrhu zákona: V čl. I je chybně uvedeno číslo zákona (Zákon č. 449/2001 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon); správně by mělo být zákon č. 289/1995 Sb.). Doporučujeme opravit.
Akceptováno Souhlas s vypořádáním.
21 Ministerstvo financí § 10 odst. 1 D 2. K bodu 27 (k § 10 odst. 1): Doporučujeme zvážit uvedení věty první jako odstavce 1 a věty druhé jako odstavce 2. Následující odstavce by bylo nutné přečíslovat.
Vysvětleno Ustanovení bylo v návaznosti na jiné připomínky vypuštěno. Souhlas s vypořádáním.
22 Ministerstvo financí § 10 odst. 2 D 3. K bodu 27 (k § 10 odst. 2): Doporučujeme v první větě před slovem „katastru“ neuvádět slovo „do“.
Vysvětleno Ustanovení bylo v návaznosti na jiné připomínky vypuštěno. Souhlas s vypořádáním.
23 Ministerstvo financí § 4 odst. 11 D 4. K bodu 18 materiálu (návrh zákona); § 4 odst. 11: Upozorňujeme, že v současné době je v legislativním procesu návrh zákona
o účetnictví, jehož změnovým zákonem je i návrh zákona, kterým se mění zákon o oceňování majetku, kde se mimo jiné upravuje terminologie pojmů cen na hodnoty.
Akceptováno Pojem "cena" byl nahrazen pojmem "hodnota". Souhlas s vypořádáním.
24 Ministerstvo financí § 13 odst. 2 písm. c) D 5. K § 13 odst. 2 písm. c): V důsledku navrhovaného zúžení definice lesních cest je vhodné rozšířit stávající předmětné ustanovení
i o trasy pro lesní dopravu, případně též i o vyznačené stezky a trasy. Navrhuje se tak za slova "lesních cest," vložit slova "tras pro lesní dopravu, vyznačených stezek a tras,".
Vysvětleno Nová úprava lesních cest byla v návaznosti na připomínky jiných míst z novely vypuštěna. Souhlas s vypořádáním.
25 Ministerstvo financí § 23a odst. 6 D 6. K bodu 56 (k § 23a odst. 6): Doporučujeme v písmeni c) slova „jednoznačnou identifikaci“ nahradit slovy „jednoznačná identifikace“, slova tak lépe navazují na návětí. Doporučujeme slovo v písmeni d) „plochu“ nahradit slovem „plocha“, slovo tak lépe navazuje na návětí. Doporučujeme slovo v písmeni e) „mapu“ nahradit slovem „mapa“, slovo tak lépe navazuje na návětí.
Vysvětleno Ustanovení bylo přeformulováno v návaznosti na vypořádání jiných připomínek. Souhlas s vypořádáním.
26 Ministerstvo financí leg. tech. D 7. K bodu 103: Doporučujeme v novelizačním bodě před text „§ 34“ vložit slovo „V“.
8. K bodu 146 (k § 46b odst. 4): Doporučujeme před textem „46a“ neuvádět paragrafovou značku.
9. K bodu 152: Doporučujeme v novelizačním bodě text „psím.“ nahradit textem „písm.“.
10. K bodu 162: Doporučujeme v novelizačním bodě slovo „nahrazuje“ nahradit slovem „nahrazují“.
11. K bodu 170: Doporučujeme v novelizačním bodě před slovo „zrušují“ vložit slovo „se“.
12. K bodu 180: Doporučujeme na konci novelizačního bodu neuvádět horní uvozovky.
13. K bodu 181: Doporučujeme v novelizačním bodě text „ž“ nahradit slovem „až“.
14. K přechodným ustanovením, bod 5: Doporučujeme v poslední větě za slovem „přede“ vložit slovo „dnem“.
Legislativně technické připomínky a formulační budou posouzeny a případně zohledněny v rámci přípravy finálního znění. Souhlas s vypořádáním.
27 Ministerstvo financí Přechodná ustanovení D 15. Ostatní připomínka za Generální ředitelství cel, K Čl. II - Přechodná ustanovení str. 21: Do bodu 1. článku II. přechodných ustanovení navrhujeme doplnit následující větu: „Při správě placení pokut uložených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“
Zdůvodnění připomínky:
S ohledem na navrženou změnu rozpočtového určení pokut za přestupky podle lesního zákona, se jeví nezbytné vypořádat
i přechodná ustanovení pro oblast správy jejich placení, a to především k jejich vymáhání, které v souladu s ustanovením
§ 8 odst. 2 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vykonává věcně a místně příslušný celní úřad v postavení obecného správce daně. Obecná lhůta pro placení daně, kdy lze nedoplatek vybrat a vymáhat činí 6 let, v rámci úkonů při vymáhání však končí nejpozději uplynutím 20 let od jejího počátku.
Akceptováno V rámci vypořádání připomínek MF ve spolupráci s Generálním ředitelstvím cel sdělují, že se k předmětné připomínce zatím nebudou vyjadřovat a počkají, až bude mít MZe k dispozici kompletní návrh zákona.
MZe: Bude řešeno standardním postupem s ohledem na průběh leg. procesu.
28 Ministerstvo financí DZ
§ 47 odst. 4 D 16. K DZ, k bodu 148. materiálu, nový § 47, odst. 4 (k návrhu na povinné vyčlenění minimálně 1 celého úvazku na agendu lesního zákona):
Nepodporujeme návrh stanovit minimální rozsah úvazků ORP a KÚ pro výkon agendy lesního zákona (vč. navazujících předpisů) zákonem. Návrh se jeví jako nevhodný principům spojeného modelu veřejné správy, v němž stát nezasahuje obcím (krajům) do rozhodování o organizačním zajištění přenesené působnosti, zároveň ale obcím (krajům) nevzniká nárok na 100 % úhrady výdajů přenesené státní agendy státem. Návrh na vyčlenění povinného minimálního počtu úvazků je z tohoto pohledu nevhodným precedentem, a může vést i k tlaku samospráv na plnou úhradu takto vznikajících nákladů. Doporučujeme jej vypustit.
Akceptováno Souhlas s vypořádáním.
29 Ministerstvo financí DZ D 17. K finančním dopadům návrhu na KÚ: V části 7. Důvodové zprávy (Předpokládaný hospodářský a finanční dopad…) se předkladatel nezmiňuje o efektech návrhu na krajské úřady. Na str. 42 DZ (text ve vztahu k zavedení platby za ekosystémové funkce lesa) přitom konstatuje, že toto opatření nevyžaduje navýšení příspěvku na výkon státní správy, neboť „na podporu budou přesunuty kapacity
z přechodných lesnických podpor …, na něž kolem roku 2027 navrhovaná platba naváže“. Žádáme proto i do části 7. důvodové zprávy výslovně uvést, že návrh nevyvolává dopady na krajské úřady.
Akceptováno Text doplněn. Souhlas s vypořádáním.
30 Ministerstvo financí DZ D 18. K bodu 12: Upozorňujeme na skutečnost, že důvodová zpráva směšuje vztah mezi zpevněním a zařazením mezi účelovou komunikaci. Pro zařazení dopravní cesty mezi účelovou komunikaci není její zpevnění nezbytně nutné, což samozřejmě nevylučuje, aby
v příslušném zákoně byla lesní cesta takto definována.
Vysvětleno Nová úprava lesních cest byla z novely vypuštěna. Souhlas s vypořádáním.
31 Ministerstvo financí § 1 odst. 3 písm. c) D 19. K bodu 35 (k § 1 odst. 3 písm. c): Doporučujeme číslovku „1000“ uvádět s mezerou, tj. „1 000“. Stejná připomínka platí pro bod 42.
Akceptováno Text upraven. Souhlas s vypořádáním.
32 Ministerstvo financí RIA D 20. K RIA, str. 10 (k finančním dopadům zrušení pásem ohrožení lesů imisemi): Předkladatel navrhuje zrušení pásem ohrožení lesů imisemi a konstatuje, že pro vymezená pásma ohrožení „A“ a „B“ dosud neplatí povinnost platit daň z nemovitosti. V této souvislosti uvádí předpokládaný efekt cca 400 tis. Kč za ČR ročně pro státní rozpočet. K uvedenému sdělujeme, že výnos daně z nemovitých věcí je podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, příjmem obce, na jejímž území se nemovitost nachází, tj. nikoli příjmem státního rozpočtu. Zároveň upozorňujeme na změnu názvu zákona (zákon o dani z „nemovitých věcí“).
Akceptováno Text upraven. Souhlas s vypořádáním.
33 Ministerstvo kultury § 8 odst. 1 písm. c) Z K bodu 22 - § 8 odst. 1 (Lesy zvláštního určení)
Uvedené ustanovení upravuje kategorie lesů zvláštního určení. Lesy plní do značné míry ochrannou roli i při zachování památkového fondu archeologické povahy. Kulturní památky a národní kulturní památky jsou však ohroženy v souvislosti s pravidly hospodaření, jsou-li součástí hospodářského lesa. V tom případě zde může proběhnout, a k takovým případům dochází, těžba za použití činností, které lokalitu poškodí či zničí. Aktuální důsledky kůrovcové kalamity dokládají řadu reálných případů, kdy k takovému nevratnému poškození již došlo. Nutné je i další následné zalesnění, které zavdá na další budoucí těžbu. U řady kulturních památek, příp. dokonce národních kulturních památek by bylo vhodným řešením ponechání holiny, nebo nová výsadba při respektování pravidel, která nejsou slučitelná s běžným hospodářským využitím lesa.
Z výše uvedených důvodů navrhujeme zahrnout mezi lokality, které jsou „ze zákona“ lesy zvláštního určení i území kulturních památek a národních kulturních památek. Navrhuje se v § 8 odst. 1 písm. c) zrušit slovo „nebo“ a za písmeno c) vložit nové písmeno d), které zní: „na území kulturních památek, národních kulturních památek, nebo“.Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno V této souvislosti upozorňujeme na nutnost existence veřejně dostupného referenčního podkladu těchto lokalit, umožňujícího tvorbu jednoznačného grafického znázornění kategorizovaného území v lesích.
34 Ministerstvo kultury § 20 odst. 5 Z K bodu 53 - § 20 odst. 5 (Zákaz některých činností v lesích – sportovní a kulturní akce)
Z navrhovaného ustanovení není zcela jasné, z jakého pojetí „kulturní akce“ předkladatel vychází. V tomto smyslu považujeme za nezbytné vyjasnit tuto otázku ve vztahu ke shromážděním pořádaným církvemi a náboženskými společnostmi (procesí, poutě a jiná shromáždění sloužící k projevům náboženského vyznání). Pokud se dané ustanovení nemá na tento druh akcí vztahovat, navrhujeme toto výslovně uvést v důvodové zprávě.
Pokud je záměrem předkladatele navržený povolovací režim vztáhnout i na tyto akce, upozorňujeme na kolizi s § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, podle kterého shromáždění pořádaná církvemi nebo náboženskými společnostmi v kostele nebo v jiné modlitebně, procesí, poutí a jiných průvodů a shromáždění sloužících k projevům náboženského vyznání nemusí být oznamována úřadu. Proto považujeme za vhodnější řešení takové, které podmiňuje konání takové akce pouze souhlasem vlastníka.
Z výše uvedených důvodů navrhujeme zakotvit v rámci navrhovaného ustanovení výjimku respektující úpravu obsaženou v zákoně o právu shromažďovacím.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně Předkladatel chápe obavy o možné důsledky spojené s pobytem veřejnosti v lesích, ale zároveň je nutné si uvědomit, že vstup veřejnosti do lesů je ze zákona volný a tzv. na vlastní nebezpečí. Není možné objektivně vyžadovat souhlas vlastníka s pobytem jakéhokoli množství osob v rámci konání jakékoli organizované akce v lese, kterou může být např. i rozcvička žáků školy či školní cyklovýlet. V případě těchto organizovaných akcí je souhlas vlastníka nedůvodný. Z úřední praxe je zřejmé, že největší nebezpečí ohrožení plnění funkcí lesa a vznik potenciálních střetů lze očekávat při konání hromadných sportovních akcí. Souhlas vlastníka je proto vyžadován v momentě, kdy hrozí značný (hromadný) pohyb sportovců a diváků koncentrovaný v dané lokalitě, který se vymyká běžnému „návštěvnickému“ režimu lesa. Organizátor organizované akce v lese musí její konání pouze nahlásit orgánu státní správy lesů, čímž se snižují administrativní požadavky, ale orgán má zároveň zajištěn dostatek času na případné naplánování dozorové činnosti v místě konání akce.
Nové znění ustanovení zní takto:
"Hromadnou sportovní akci organizovanou na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (dále jen „organizovaná akce v lese“) lze konat pouze s písemným souhlasem vlastníků pozemků určených k plnění funkcí lesa, na nichž se má organizovaná akce v lese konat. Pořadatel organizované akce v lese je povinen písemně oznámit pořádání této akce obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, případně krajskému úřadu, pokud organizovaná sportovní akce přesahuje správní obvod obce s rozšířenou působností, a to alespoň 30 dnů přede dnem jejího konání. V oznámení pořadatel uvede datum a místo konání, způsob pořadatelského zajištění, předpokládaný počet účastníků a písemné souhlasy vlastníků pozemků určených k plnění funkcí lesa, na nichž se má organizovaná akce v lese konat."
35 Ministerstvo kultury § 20 odst. 5 D ...pokračování
Nad rámec uvedeného bychom rádi upozornili na nesoulad mezi důvodovou zprávou k navrhovanému znění § 20 odst. 5 a textem uvedeného ustanovení obsaženého v návrhu zákona. Současná úprava se týká „organizovaných nebo hromadných sportovních akcí,“ nově se navrhuje, aby se vztahovala na „sportovní nebo kulturní akce.“ Návrhem tedy dochází ke zúžení vymezení akcí, na které se povolovací režim bude vztahovat. Tuto změnu nepovažujeme za vhodnou, neboť i jiné než kulturní či sportovní akce jsou způsobilé poškodit les.
Současně důvodová zpráva uvádí, že „[n]ově se proces povolení týká veškerých organizovaných akcí (viz nově doplněná definice pojmu do § 2),“ což je v rozporu s navrhovanou změnou. Zároveň se do § 2 nedoplňuje žádná definice pojmu, která by se týkala problematiky upravené v § 20.
Akceptováno jinak Text upraven v návaznosti na úpravu § 20 odst. 5).
36 Ministerstvo pro místní rozvoj § 1 Z 1. K § 1 - Účel zákona
Navrhujeme v textu ponechat slovo “národního”.
Odůvodnění:
Slovo „národního“ je vhodné ponechat. Přestože čl. 7 Ústavy zmiňuje termín přírodní bohatství, v kontextu lesního zákona, je podstatné udržet v účelu zákona i evidenci o tom, že stanovuje předpoklady z hlediska národního bohatství, tj. bohatství, které je veřejné, spojené s územní celistvostí České republiky. („Národní bohatství je celková hodnota souboru ekonomických statků vlastněných členy dané ekonomiky v daném čase.“). Obdobně též programové prohlášení vlády: „Lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo …“ Sousloví by tak znělo „národního přírodního bohatství“.
Tato připomínka je zásadní
Akceptováno Text byl upraven
37 Ministerstvo pro místní rozvoj § 2 Z 2. K § 2 - Vymezení pojmů
Ve výčtu vymezení pojmů nám chybí definice ekosystémových služeb lesa. Navrhujeme proto vložit jejich definici v samostatném písmeně tak, aby vyjadřovala, že ekosystémovými službami lesa se myslí přínosy, které poskytují lesní ekosystémy, přičemž jejich míru ovlivňují způsoby hospodaření a jsou vymezeny dle SEEA Ecosystem Accounting (SEEA EA).
Odůvodnění:
Je vhodnější zavést termín ekosystémové služby lesa samostatnou definicí. A stejně tak definovat i užitky produkční a mimoprodukční – lépe veřejně prospěšné. Užitky produkční spočívají ve funkci dřevoprodukční, produkci lesních plodů, zvěřina ad.
Užitky veřejně prospěšné jsou uvedeny v §7, §8 a §19 tohoto zákona a naplňují se různou měrou ve všech lesích. Případně definovat podrobněji.
Zároveň je zapotřebí definovat ekosystémové služby dle jejich vymezení Organizace spojených národů způsobem dle SEEA Ecosystem Accounting (SEEA EA). Tento způsob vymezení ekosystémových služeb zajišťuje srovnatelnost získaných dat v rámci mezinárodního společenství Organizace spojených národů a je integrován do ekosystémových účtů Evropské unie (https://ecosystem-accounts.jrc.ec.europa.eu/). Ekosystémové služby jsou takto koncipovány pro účely veřejných politik již ve více než 34 zemích (https://seea.un.org/ecosystem-accounting). Ekosystémové služby mohou být ekosystémy poskytovány v rozdílné míře, tj. v závislosti mj. na způsobu hospodaření a toto má být v jejich definici obsaženo.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Pojem „ekosystémové služby“ je navrhován k doplnění do § 2 písm. b) z důvodu provázání s pojmem „funkce lesa“, ale stejně jako funkce lesa není definován výčtem z důvodu vývoje společenského chápání funkcí lesů a s nimi provázaných ekosystémových služeb. Jediné ustanovení, vyžadující přesný výčet ekosystémových služeb poskytovaných lesy, je § 46b, kde nárok na platbu za ekosystémové služby lesů je deklarován za zajištění klimatické funkce lesů (poutání uhlíku).
Funkce lesa jsou při aplikaci lesního zákona odvozovány od § 7 až 9 (bez nutnosti jejich výčtu či definic); zákon proto nemůže přebírat principy ze systematiky SEEA EA orientované primárně na potřeby statistického uchopení problematiky ekosystémových služeb.
V rámci přípravy novely lesního zákona si MZe nechalo vypracovat stav řešení problematiky ekosystémových služeb v právních předpisech řady evropských zemích. V žádné nebyl v zákoně o lesích dohledán výčet či definice ekosystémových služeb; lesnická legislativa vždy obsahuje jen obecný princip lesních užitků, funkcí či služeb.
38 Ministerstvo pro místní rozvoj § 2 písm. j) Z 3. K § 2 - Vymezení pojmů
V písmeně j) navrhujeme nahrazení slova “životaschopných” slovem „živých“.
Odůvodnění
Termín „životaschopných“ není v rámci lesního zákona dostatečně definován a pro zachování významu daného ustanovení není nezbytný. V praxi se bude těžko dokazovat, který jedinec je životaschopný a který ne.
Při přirozené obnově porostu není klíčové přežití konkrétních jedinců, kteří by naplnili požadavky zalesnění či obnovy porostu v rámci doby zalesnění porostu. V řadě stanovištních podmínek může docházet k věkové diferenciaci porostu i prostřednictvím toho, že někteří z těchto jedinců nepřežívají, přičemž tím není ohroženo plnění funkce lesa, protože jimi uvolněné místo je postupně zaplňováno dalšími jedinci.
Strategie obnovy lesa při plnění funkcí lesa je kompetencí vlastníka pozemku a není smyslem lesního zákona tuto strategii blíže specifikovat, a tím vlastníka omezovat v podobě nakládání se svým majetkem.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Termín je dlouhodobě zaveden vyhl. č. 456/2021 Sb., (dříve vyhl. č. 139/2004 Sb.) a v praxi jeho interpretace nezpůsobuje žádné obtíže. Bez tohoto zásadního znaku rozhodného pro zdárný vývoj a zajištění lesního porostu nelze vůbec posuzovat naplnění povinnosti obnovy ve lhůtách stanovených v § 31 odst. 6 LZ a vést o tom evidenci podle § 40 LZ. Životaschopnost živého organismu obecně, a nejen v lesnictví, vyjadřuje perspektivu života, přežití, předpoklady a schopnosti dalšího života, a jde tak v dané souvislosti zákona o nejpřiléhavější termín. Naopak aktuálně živé organismy nemusí mít pro svou neživotaschopnost jednoznačnou perspektivu přežití (odumírající organismy jsou živé, ale neživotaschopné).
39 Ministerstvo pro místní rozvoj § 2 písm. k) Z 4. K § 2 - Vymezení pojmů
Navrhujeme doplnit definici pojmu “holina” v novém písmeně k) v tomto znění:
k) holinou pozemek určený k plnění funkcí lesa, který není bezlesím, o výměře minimálně 0,05 hektaru, o šíři minimálně 15 metrů, měřeno od průmětu korun okrajových stromů, z nějž byl odstraněn lesní porost převážně holou sečí.
Odůvodnění:
Holina není dosud legislativně definována, což vytváří výrazné provozní problémy v lesním hospodářství.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Lze souhlasit, že definice holiny by v řadě případů pomohla nejen k ujednocení rozhodovací praxe orgánů státní správy, nicméně obecně platnou a jednoznačnou definici nebylo možné vzhledem k množství rozhodných okolností stanovit, a to ani ve spolupráci s vědeckými pracovišti, a ani navržené znění není dostatečně přiléhavé a neřeší řadu otázek spojených např. s výskytem osamocených menších lesů (remízků menších než 0,05 ha, které jsou po smýcení bezpochyby holinou) nebo existence ponechaných souší v lesích věkových tříd, které za jistých okolností mohou, ale také nemusí být holinou. Rovněž využití zákonem nestanovených pojmů jako je podrostní nebo výběrný hospodářský způsob pro určení holiny není vhodné. Pro určení holiny je tak nadále rozhodné prakticky pouze jediné kritérium a to, zda dočasně odlesněná či proředěná plocha plní funkce lesa. Tento stav vyžadující individuální posouzení každého případu (správní uvážení) není při výkonu správních činností ojedinělý a může být řešen např. prostřednictvím ustálených právních názorů (judikatury).
40 Ministerstvo pro místní rozvoj § 2 Z 5. K § 2 - Vymezení pojmů
Navrhujeme doplnění definice pojmu “holá seč” v tomto znění:
l) holá seč je způsob těžby, kdy jsou odstraněny všechny stromy na ploše těžebního zásahu, nepočítaje v to ponechání výstavků.
Odůvodnění:
Holá seč není dosud legislativně definována, což vytváří výrazné provozní problémy v lesním hospodářství.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Zákon upravuje v nezbytné míře pouze pojmy zásadně nutné pro jeho interpretaci. Zákon není lesnický slovník naučný, a naopak veškerá odborná literatura je běžně užívána při jeho výkladu. Pojem „holá seč“ není pro aplikaci zákona nezbytný a jeho význam lze dovodit z jiných zdrojů. Rovněž nám není známo, že by jeho výklad způsoboval v praxi nějaké problémy. Takto pojatá definice by naopak přinesla nejasnost v případě různých průniků hospodářských způsobů (kombinací výběrných a holosečných principů – např. Dauerwald světlomilných dřevin), kdy různě intenzivně ponechávané stromy po těžbě s následnou holinou mají jiný význam s ohledem na zvolený cíl a postup obnovy lesa v souvislostech konkrétního stavu porostu, dřevinné skladby a stanovištních podmínek.
41 Ministerstvo pro místní rozvoj § 2 Z 6. K § 2 - Vymezení pojmů
Navrhujeme doplnění definice pojmu meliorační a zpevňující dřeviny.
q) meliorační a zpevňující dřeviny jsou dřeviny z původní dřevinné skladby příznivě působící na stanoviště a zároveň statickou odolnost lesního porostu
Odůvodnění:
Termín meliorační a zpevňující dřevina není dosud legislativně definován, což vede v praxi k nekonzistentnímu používání či přímo ohýbání tohoto termínu. Pro naplnění významu tohoto termínu je nezbytné, aby daná dřevina splňovala obě dvě charakteristiky – tj. meliorační i zpevňující funkce.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Zákon upravuje v nezbytné míře pouze pojmy zásadně nutné pro jeho interpretaci. Zákon není lesnický slovník naučný, a naopak veškerá odborná literatura je běžně užívána při jeho výkladu. Doporučené druhové spektrum MZD je dostatečně konkretizováno vyhl. č. 298/2018 Sb., a s návrhem zužujícím toto spektrum pouze na dřeviny současně meliorační a zpevňující nelze souhlasit, neboť by došlo k nežádoucímu zúžení aplikace MZD na několik málo druhů, které obě kritéria splňují, a to ještě pouze za určitých stanovištních podmínek. Např. dřeviny jako osika či bříza, které jsou bezpochyby MZD obě tyto kritéria nenaplňují. Akceptací návrhu by tak mohlo dojít k nežádoucímu omezení biodiversity lesních porostů, zejména přípravných dřevin.
42 Ministerstvo pro místní rozvoj § 2 Z 7. K § 2 - Vymezení pojmů
Navrhujeme doplnění definice pojmů “nízký les” a “střední les” v tomto znění:
x) nízkým lesem se označuje hospodářský tvar lesa pro lesní porosty vzniklé výmladností.
y) středním lesem se označuje hospodářský tvar lesa pro lesní porosty, u kterých spodní etáž vznikla převážně výmladností a jedna či více horních etáží vznikly převážně ze semen nebo sadebního materiálu lesních dřevin.
Odůvodnění:
Dosud je definice ve vyhlášce č. 298/2018 Sb. Tato vyhláška pak v § 3, odstavci (2), bodu f) uvádí následující, což je navrženo přímo promítnout do znění zákona.
„f) hospodářský tvar 1. vysoký, pro lesní porosty vzniklé ze semen nebo sadebního materiálu lesních dřevin,2. nízký, pro lesní porosty vzniklé výmladností a 3. střední, pro lesní porosty, u kterých spodní etáž vznikla převážně výmladností a jedna či více horních etáží vznikly převážně ze semen nebo sadebního materiálu lesních dřevin.“
Tato připomínka je zásadní
Vysvětleno Uvedené termíny, jak uvádí sám návrh, jsou popsány již ve vyhl. č. 298/2018 Sb., a v praxi nezpůsobují aplikační problémy, jde o dlouhodobě a široce zaužívané odborné lesnické termíny s jasným a jednoznačným významem.
43 Ministerstvo pro místní rozvoj § 3 odst. 1 písm. b) D 8. K § 3 - Pozemky určené k plnění funkcí lesa
V § 3 odst. 1 písm. b) doporučujeme v rámci novelizačního bodu č. 14 za slovo „loučky“ vložit čárku.
Akceptováno Text všech novelizovaných ustanovení projde konečnou korekturou po ukončení připomínkového řízení.
44 Ministerstvo pro místní rozvoj § 4 D 9. K § 4 - Nakládání s lesy ve vlastnictví státu
Navrhujeme doplnit nový odstavec, který zní:
(1) Nakládání s lesy v majetku státu sleduje především zajištění veřejně prospěšných funkcí lesů, zejména zadržení vody v krajině, ochranu půdy, stabilizaci klimatu, zvyšování biologické rozmanitosti, obrany státu a výchovy a vzdělávání.
Odůvodnění:
Navrhované doplnění § 4 je v souladu s programovým prohlášením vlády: „Lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo (...). Budoucí zisky ze státních lesů nepůjdou do státního rozpočtu, namísto toho budou přispívat k obnově lesních ekosystémů a ochraně vody. (...) Nastavíme systém pozitivní a hospodárné motivace vlastníků pro potřebnou přeměnu lesů – změnu druhové skladby a struktury, přirozenou obnovu, adaptaci na klimatickou změnu a zvyšování biodiverzity…., ve státních lesích zásadně upřednostníme v rámci jejich hospodaření mimoprodukční funkce lesa.“
Vysvětleno § 4 upravuje nakládání s lesy ve smyslu nakládání s vlastnickými právy, navržená úprava však míří mimo lesní zákon, do zadání hospodaření organizací spravujících státní lesy, pro které je prostor v rámci zakladatelské činnosti jednotlivých podniků spravujících státní lesy (LČR, VLS ČR, správy národních parků, Kancelář prezidenta republiky – LS Lány).
45 Ministerstvo pro místní rozvoj § 4 odst. 11 D 9. K § 4 - Nakládání s lesy ve vlastnictví státu
V ustanovení § 4 odst. 11 doporučujeme pojem „pověřená osoba“ sjednotit se zavedeným zpřesňujícím pojmem „právnická osoba, které je svěřeno nakládání se státními lesy“ podle § 4 odst. 9.
Odůvodnění:
Ustanovení § 4 odst. 9 jednoznačně identifikuje osobu, které je ustanovení přímo adresováno, navazující odstavec 11 používá původní generální pojem „pověřené osoby“. Ustanovení tím činí poměrně zmatečné, a z tohoto důvodu doporučujeme sjednocení pojmů ve smyslu § 4 odst. 9.
Akceptováno Text upraven ve smyslu připomínky.
46 Ministerstvo pro místní rozvoj § 4 odst. 12 D 10. K § 4 - Nakládání s lesy ve vlastnictví státu
Navrhujeme doplnění nového odstavce, který zní:
(12) Na základě písemné žádosti obce převede pověřená právnická osoba bezúplatně právo hospodaření k pozemku určenému k plnění funkcí lesa bez práva s nakládáním obci, která hospodaří v lesích na sousedních pozemcích a pozemky státu splňují definici odloučených lesních pozemků.
Odůvodnění:
Důvodem pro tuto úpravu je v současnosti obtížné či nemožné získání práva hospodaření k pozemkům ve vlastnictví státu, které sousedí s pozemky obecními, které nemají zřetelnou hranici v terénu, a tudíž na nich nikdo nehospodaří. LČR v těchto situacích nejedná s ohledem na zájmy obcí a veřejný majetek spravuje bez ohledu na obce. Možnost převodu práva hospodaření na obce (či jinak definované veřejné vlastníky), kteří hospodaří, je dnes nemožná a novela zákona tento stav konzervuje. Kalamita dostatečně ukázala, že tento přístup může způsobit i závažné poškození sousedních majetků.
Vysvětleno Stávající znění zákona umožňuje v případě odloučených pozemků jejich zcizení formou prodeje či směny, a tento institut je běžně v praxi využíván. Nic tedy nebrání obcím, aby v podmínkách stávajícího znění zákona iniciovaly se státním podnikem, jakožto správcem odloučených lesních pozemků jejich zcizení formou prodeje. Navržený bezúplatný převod výhradně na obce nelze akceptovat již z toho důvodu, že zdánlivé „nehospodaření“ nemusí nutně znamenat újmu či riziko lesnímu majetku či dokonce faktické nehospodaření. Bez detailního ověření nelze jednoznačně určit, zda se na pozemku řádně lesnicky hospodaří či nikoliv, a je-li to vlastníkovi újmou či přínosem. Rozdílný subjektivní pohled na „nehospodaření“ nemůže být zákonným podkladem pro zcizení státního lesního majetku, to by bylo v principiálním rozporu s respektem k vlastnickému právu. Pro úplnost uvádíme, že zmíněné LČR mají v drtivé většině případů nejasné vlastnické hranice se sousedními vlastníky dohodnuté a vyznačené uživatelské hranice, a není nám tak známo, že by se z titulu nejasné držby majetku zanedbávaly povinnosti státních lesů ve vztahu ke správě, obhospodařování či zákonnému stavu spravovaných lesů.
47 Ministerstvo pro místní rozvoj § 5 D 10. K § 5 - Zákaz pachtu státního lesa
Navrhujeme rozšíření výjimky obsažené v tomto paragrafu o univerzity v tomto znění:
“Pacht státního lesa za účelem hospodaření v lese je zakázán, s výjimkou pachtu pro potřeby výuky středních lesnických škol a univerzit a provozování lesních školek.”
Odůvodnění:
Možnosti pachtu je vhodné neomezovat výhradně na střední školy. I když lesnické fakulty České zemědělské univerzity a Mendelovy univerzity mají vlastní školní lesní podniky, nastávají situace, kdy je vhodnější pro výuku sjednat pacht specifického porostu ve správě s. p. Lesy ČR.
Vysvětleno Lesnické fakulty svou výuku realizují v rámci činnosti školních lesních podniků založených příslušnými univerzitami, charakter výuky VŠ je z titulu jiné úrovně vzdělávání odlišný od středních škol zaměřených především na přípravu studentů na praktické lesnické činnosti. Není nám znám žádný zájem některé z lesnických fakult o zajištění výuky prostřednictvím pachtu lesa. Naopak, zmíněné Lesy ČR vytváří široké možnosti pro využití spravovaných lesů k výuce lesnickými fakultami. Pro účely vědy a výzkumu lze navázat jiný smluvní vztah např. smlouvou o spolupráci na realizaci demonstračních objektů. Neregistrujeme ze strany lesnických fakult poptávku po navrženém řešení, taková potřeba nebyla lesnickými fakultami ani v rámci přípravy novely lesního zákona, ani jinou cestou, uplatněna, považujeme ji tak za nadbytečnou.
48 Ministerstvo pro místní rozvoj § 7 odst. 3 Z 11. K § 7 - Lesy ochranné
Navrhujeme zrušení odstavce 3.
Odůvodnění:
Lesy ochranné jsou nejčastěji lesy v prudkých svazích, na sutích, vysokohorské lesy atd. – tedy lesy, jejichž funkce ochranná vyplývá z jejich geografické polohy a není smysluplné a žádoucí jejich určení jako lesů ochranných každých 10 let přehodnocovat. Naopak takový přístup může být potenciálně rizikový. Tato nově zaváděná byrokratická zátěž pro velké množství vlastníků i státních organizací je neopodstatněná, přinesla by zvýšené související rozpočtové nároky a nevedla k racionalizaci správy lesů. Lepší je dnešní stav, kdy může OSSL rozhodnout (odst. 2), že se konkrétní lesy z kategorie lesů ochranných vyřadí, pokud by daný orgán nebo vlastník naznal, že jsou do této skupiny zařazeny neoprávněně.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno Ustanovení bylo vypuštěno.
Již v současné správní praxi je značná část rozhodnutí o kategorizaci vydávána na dobu určitou, jelikož je to výhodné jak z pohledu vlastníka, tak z pohledu orgánů státní správy. Zpravidla desetiletá doba platnosti rozhodnutí je nejvhodnější v přímé souvislosti s délkou platnosti lesních hospodářských plánů, pro které je kategorizace jedním ze základních vstupních podkladů. Zároveň jsou platné jednotky prostorového rozdělení lesa těchto plánů zásadním a často jediným podkladem pro identifikaci kategorizovaných porostů ve vydaném rozhodnutí. Po zpracování nového plánu se informace o starších prostorových jednotkách mění a možnost identifikace vyhlášené kategorizace pomocí těchto starších jednotek často zaniká. Nelze poté jednoznačně určit hranice kategorizovaných pozemků což způsobuje problémy jak v případě jednoznačného určení daňové povinnosti, tak při tvorbě a schvalování LHP a samotném lesnickém hospodaření. Zejména v případě lesů ochranných se zpravidla jedná o malé části uvnitř rozsáhlých parcel. Naopak v případě vhodných majetkových a přírodních poměrů, kdy je možné kategorizaci vyhlásit např. na celé parcely je možné rozhodnutí vydávat na dobu neurčitou.
48 Ministerstvo pro místní rozvoj § 7 odst. 3 ...pokračování
Zánik jednoznačného určení předmětu kategorizace (kategorizovaných ploch) způsobuje téměř neřešitelné administrativní problémy např. při žádosti o kategorizaci dalšího území (sousedních porostů), jednoznačného určení předmětu daně z nemovitosti či žádosti o novou kategorizaci. Novela nijak nebrání vydání rozhodnutí o kategorizaci na období delší i kratší než 10 let (pokud je to účelné). Novelou navržené řešení je zcela logické, praktické a správné a odpovídá současné praxi (viz výše). Připravovaný registr má oproti tomuto ustanovení posunutou účinnost o 2 roky a vydaná rozhodnutí na dobu neurčitou mají stanovenou dobu platnosti (expirace) na 10 let od nabytí účinnosti zákona.
49 Ministerstvo pro místní rozvoj § 8 odst. 1 písm. c)
§ 8 odst. 2 písm. a) Z 12. K § 8 - Lesy zvláštního určení
V odst. 1, písm. c) navrhujeme zařadit první a druhé zóny chráněných krajinných oblastí.
V odst. 2, písm. a) pak navrhujeme vypustit slova “prvních a druhých”.
Odůvodnění:
Lesy v prvních a druhých zónách CHKO by měly být vždy (ze zákona) lesy zvláštního určení, odpovídá to cílům ochrany těchto zón. Bez toho by pravděpodobně nebylo možné naplnit cíle územní ochrany stanovené Strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030.
Ve třetích zónách CHKO by též mělo být možné po dohodě s vlastníkem klasifikovat lesy jako lesy zvláštního určení.
Úprava reaguje rovněž na požadavky související s nezbytností zvýšit sekvestrační roli českých lesů v rámci snižování uhlíkové bilance České republiky do roku 2050. K dosažení mitigačních závazků České republiky přispěje právě i převod lesů do kategorie lesů zvláštního určení, které je spjaté s preferencí hospodářských metod vedoucích ke zvýšené sekvestrační funkci lesního prostředí.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno Ustanovení bylo upraveno ve smyslu připomínky.
50 Ministerstvo pro místní rozvoj § 8 odst. 4 Z 13. K § 8 - Lesy zvláštního určení
Navrhujeme vypuštění odstavce č. 4.
Odůvodnění:
Doba určení lesů jako lesů zvláštního určení není dána dobou platnosti Lesního hospodářského plánu, ale jejich určením jako lesů určených např. k ochraně přírody, k výzkumu a podobně. Není smysluplné a žádoucí jejich určení jako lesů ochranných každých 10 let přehodnocovat. Naopak to může být potenciálně rizikové. Převážně to odporuje stavu a cílům těchto lesů – znejistění zajištění např. dlouhodobé ochrany biodiverzity, výzkumu, investic do posílení rekreační funkce atd. Tato nově zaváděná byrokratická zátěž pro velké množství vlastníků i státních organizací je neopodstatněná, přinesla by zvýšené související rozpočtové nároky a nevedla k racionalizaci správy lesů. Navíc do kategorie lesů zvláštního určení se zařazují i lesy menších vlastníků, kteří nehospodaří dle Lesního hospodářského plánu. Lepší je dnešní stav, kdy může OSSL rozhodnout (odst. 3), že se konkrétní lesy z kategorie lesů ochranných vyřadí, když by daný orgán nebo vlastník naznal, že jsou do ochranných lesů zařazeny neoprávněně.
Tato připomínka je zásadní
Akceptováno Ustanovení bylo vypuštěno.
Již v současné správní praxi je značná část rozhodnutí o kategorizaci vydávána na dobu určitou, jelikož je to výhodné jak z pohledu vlastníka, tak z pohledu orgánů státní správy. Zpravidla desetiletá doba platnosti rozhodnutí je nejvhodnější v přímé souvislosti s délkou platnosti lesních hospodářských plánů, pro které je kategorizace jedním ze základních vstupních podkladů. Zároveň jsou platné jednotky prostorového rozdělení lesa těchto plánů zásadním a často jediným podkladem pro identifikaci kategorizovaných porostů ve vydaném rozhodnutí. Po zpracování nového plánu se informace o starších prostorových jednotkách mění a možnost identifikace vyhlášené kategorizace pomocí těchto starších jednotek často zaniká. Nelze poté jednoznačně určit hranice kategorizovaných pozemků což způsobuje problémy jak v případě jednoznačného určení daňové povinnosti, tak při tvorbě a schvalování LHP a samotném lesnickém hospodaření. V případě lesů zvláštního určení se někdy jedná o dočasný důvod vázaný např. na jiná rozhodnutí s omezenou dobou platnosti. Naopak v případě vhodných majetkových poměrů a důvodů pro kategorizaci, kdy je možné kategorizaci vyhlásit např. na celé parcely je možné rozhodnutí vydávat na dobu neurčitou.
51 Ministerstvo pro místní rozvoj § 8 odst. 5 Z 14. K § 8 - Lesy zvláštního určení
Navrhujeme vypustit odst. 5, případně alespoň vypustit slova “podrobné zdůvodnění požadavku”.
Odůvodnění:
Domníváme se, že současné nastavení je dostačující, a není proto nutné zvyšovat byrokratickou zátěž vlastníků i úředníků státní správy. Zdůvodnění je standardní součástí návrhu na zařazení lesů do kategorie zvláštního určení. Není zřejmé, co znamená „podrobné zdůvodnění požadavku“ - bez dalšího upřesnění může být taková formulace záminkou pro neúměrnou zátěž vlastníků ze strany jednotlivých úředníků státní správy lesa, kteří se nacházejí např. v dosud neřešeném konfliktu zájmů.
Tato připomínka je zásadní
Vysvětleno § 37 právního řádu neřeší veškeré náležitosti podání rozhodné pro správní uvážení. Je zřejmé, že orgán si má jemu dostupné podklady opatřit sám, nicméně orgánu nejsou běžně dostupné informace o specifickém způsobu hospodaření vlastníka s ohledem na účel kategorizace (plnění preferované funkce lesa), důvod pro její vyhlášení (např. zvýšená návštěvnost či turistická atraktivita daného území) a přesné vymezení kategorizovaného území včetně grafického obrazu pro přesné a bezchybné určení předmětu kategorizace pomocí parcel či lesních porostů. Podle § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád může podání nad rámec obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat také další náležitosti, které stanoví zákon.
52 Ministerstvo pro místní rozvoj § 10 Z 15. K § 10 - Registr kategorizace lesů
Navrhujeme vypuštění celého paragrafu.
Odůvodnění:
Registr vytváří ve vazbě na § 7 odst. 3 a 4 a § 8 odst. 4 výrazný nárůst zbytné byrokratické zátěže.
Tato připomínka je zásadní
Akceptováno jinak Souhrnné informace o kategorizovaném území lesů jsou jak z procesního, tak faktického hlediska nezbytnou podmínkou nejen pro efektivní rozhodování o kategorizaci lesů a zisk ucelených informací o funkčním potenciálu lesa. Registr byl z návrhu novely vypuštěn a jeho funkcionalita bude nově řešena prostřednictvím RUIAN.
53 Ministerstvo pro místní rozvoj Nad rámec návrhu Z 16. K účasti veřejnosti
Navrhujeme vložit zcela nový paragraf (§ 12) upravující účast veřejnosti v tomto znění:
Účast veřejnosti
(1) Spolek, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny nebo ochrana lesa (dále jen „spolek“), je oprávněn požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby byl předem informován o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany lesa. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně. Musí být věcně a místně specifikována.
(2) Spolek je oprávněn účastnit se řízení podle odstavce 1, pokud oznámí svou účast písemně do osmi dnů ode dne, kdy mu bylo příslušným správním orgánem zahájení řízení oznámeno; v tomto případě má postavení účastníka řízení. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Odůvodnění:
Participace občanů na správě veřejných věcí je základem demokratické společnosti. Je obsažena v řadě strategických dokumentů i volebních programech politických stran tvořících vládní koalici. Umožnění účasti spolků v řízení podle lesního zákona přispěje k prosazování povinností a hodnot v něm obsažených, a to bez nutnosti vynakládat veřejné prostředky na personální posílení kontroly a dozoru.
Tato připomínka je zásadní
Vysvětleno Připomínka překračuje rámec novely lesního zákona. Ze správní praxe je nám známo, že „ekologické spolky“ požadují svoji účast zejména v procesu schvalování lesních hospodářských plánů (LHP). Tato účast je jim umožněna již na základním šetření ke schválení LHP viz § 11 odst. 1 vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování, ve znění pozdějších předpisů. „Ekologické spolky“ mají možnost uplatňovat své připomínky a požadavky na zpracování plánů a osnov na základě ustanovení § 26 odst. 3 lesního zákona. Tyto připomínky musí orgán státní správy lesů vypořádat v rámci závěrečného šetření ke schválení plánu, jak vyplývá z § 11 odst. 2 vyhlášky č. 84/1996 Sb. K závěrečnému šetření musí být „ekologický spolek“ přizván. Navrhovaná novela navíc zakotvuje možnost přezkumu rozhodnutí o schválení nebo neschválení plánu, podnět k tomuto přezkumu mohou podávat i „ekologické spolky“. Poukazujeme na skutečnost, že LHP je primárně nástrojem vlastníka lesa (§ 24 odst. 1) nikoliv nástrojem ochrany přírody. Ze správní praxe vyplývá, že o procesu schvalování plánů jsou „ekologické spolky“ na žádost schvalujícím orgánem informovány. Soulad se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny je u LHP zajišťován prostřednictvím závazného stanoviska, vydávaného na základě zákona č. 114/1992 Sb., orgány ochrany přírody. Těžiště zájmu „ekologického spolku“ se tak bude přirozeně nacházet při vydávání tohoto stanoviska. Na základě výše uvedeného se domníváme, že účast „ekologických spolků“ v procesu schvalování LHP je dostatečně zajištěna. Nejsme však srozuměni s tím, že v procesu schvalování LHP nebo při jiných řízeních by měl být „ekologický spolek“ vybaven více právy než další právnické a fyzické osoby, jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být dotčeny.
54 Ministerstvo pro místní rozvoj § 13 odst. 1 Z 17. K § 13 - Obsah a základní povinnosti
Navrhujeme upravit odst. 1 v tomto znění:
Veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve veřejném zájmu, pokud jiný veřejný zájem uvedený v prováděcím předpisu převažuje nad zájmem plnění funkcí lesa. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vydá prováděcí předpis, který stanoví výčet veřejných zájmů, které mohou převážit nad zájmem plnění funkcí lesa.
Odůvodnění:
Je potřeba blíže definovat veřejný zájem pro účely tohoto ustanovení. Za veřejný zájem jsou vydávány různé záměry s dosud nesrovnávanou mírou veřejného přínosu, v našem právním řádu definice veřejného zájmu chybí. Bylo by vhodné specifikovat např. výčtem v prováděcím předpisu.
Tato připomínka je zásadní
Akceptováno jinak Na základě připomínky navrhujeme následující znění § 13 odst. 1:
„Veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo toho, v jehož zájmu má být výjimka vydána. Výjimku lze udělit jen, pokud jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem plnění funkcí lesa.“
Veřejný zájem není vhodné definovat tam, kde má posoudit v rámci správní úvahy věc správní orgán. Z hlediska popisu veřejného zájmu pak tento obecně není žádoucí definovat, protože by mohl být některý zájem opomenut. Nejeví se rovněž jako žádoucí a prakticky možné „vést“ výčet veřejných zájmů ve vyhlášce.
Na základě připomínky se však navrhuje úprava § 13 odst. 1 lesního zákona tak, aby bylo znění v souladu s § 16 odst. 1 podle kterého může žádat nejen vlastník lesa, ale i ten v jehož zájmu má být o odnětí (výjimce) rozhodnuto. Dále se výslovně uvádí, že ve všech případech se zohledňuje a poměřuje veřejný zájem na zachování plnění funkcí lesa a jiný veřejný zájem na jiném využití pozemku.
55 Ministerstvo pro místní rozvoj § 15 Z 18. K § 15 - Obecné zásady
Požadujeme vysvětlení a zodpovězení následujících otázek:
1) Navrhované znění ustanovení § 15 odst. 2, věta první, lesního zákona vyvolává otázku, jaký je vlastně význam novelizované první věty ustanovení, tedy jaký cíl byl tímto ustanovením sledován a jak má být v souladu s interpretačními pravidly vykládána.
2) Dále pak vyvstává otázka, jak by se řešily případné kolize navrhovaného ustanovení s níže citovanými ustanoveními stavebních zákonů.
Odůvodnění:
Jak podle ustanovení § 90 odst. 2, resp. § 96b odst. 3 stavebního zákona z roku 2006, tak podle ustanovení § 143 odst. 1 stavebního zákona z roku 2021, lze stavby umisťovat pouze v souladu s územně plánovací dokumentací, a pokud není vydána, tak v souladu s cíli a úkoly územního plánování.
Podle ustanovení § 18 odst. 5 stavebního zákona z roku 2006 lze v nezastavěném území v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby pro lesnictví, pokud je územně plánovací dokumentace z důvodu veřejného zájmu výslovně nevylučuje.
Podle ustanovení § 122 stavebního zákona z roku 2021 lze v nezastavěném území v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby pro lesnictví, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.
Tato připomínka je zásadní
Akceptováno Na základě připomínky bylo navržené znění § 15 odst. 2 upraveno takto:
“(2) Odnětí nebo omezení pro nové stavby pro rekreaci na pozemcích určených pro plnění funkcí lesa, musí být v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací8). V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení nesmí nové stavby narušit plnění funkcí, pro které byly tyto lesy vyhlášeny za lesy ochranné nebo za lesy zvláštního určení.”
Jedná se o zavedení podmínky umisťování staveb v lese toliko za podmínky souladu s územně plánovací dokumentací. Lesy jsou významným veřejným statkem, který si zaslouží vyšší stupeň ochrany, než ostatní pozemky, proto je třeba, a to i s ohledem na snazší argumentaci při nepovolení odnětí vyjít z nově nastavené podmínky. Podmínit umístění staveb na lesních pozemcích toliko „cíli a úkoly územního plánování“ v případech, kdy není územně plánovací dokumentace schválena se nejeví jako dostatečná ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa.
S ohledem na ustanovení § 122 odst. 1 a 3 stavebního zákona, byl text „, s výjimkou objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese,” jako nadbytečný vypuštěn.
56 Ministerstvo pro místní rozvoj § 15 D 19. K § 15 - Obecné zásady
V novelizačním bodě č. 35 doporučujeme slovo „nebo“ nahradit slovem „, nebo“.
Akceptováno Text všech novelizovaných ustanovení projde konečnou korekturou po ukončení připomínkového řízení.
57 Ministerstvo pro místní rozvoj § 15 Z 20. K § 15 - Obecné zásady
V odst. 3 navrhujeme vypustit písmeno c).
Odůvodnění:
Toto opatření považujeme za potenciálně problematické a rizikové, proto je nezbytné nejprve v těchto případech zajistit odnětí pozemků plnění funkcí lesa. Při odnětí je přitom zapotřebí vyhodnotit environmentální souvislosti dané stavby.
Tato připomínka je zásadní
Vysvětleno Podpora biodiverzity a zadržování vody v krajině je jedním ze základních cílů této novely a úkolem stanoveným v koncepčních dokumentech LH a MŽP. Ustanovení minimalizuje administrativní požadavky na budování drobných vodních ploch a poldrů do výměry maximálního vzdutí plochy hladiny 1000 m2, a to včetně hrázky či přepadu. Tyto vodní objekty v lesích mohou mít zásadní pozitivní význam pro biodiverzitu a vodní poměry v lesích, které přispějí k adaptaci lesů na změny klimatu.
58 Ministerstvo pro místní rozvoj § 16 D 21. K § 16 - Řízení o odnětí nebo o omezení
Navrhujeme v odst. 2 doplnit ustanovení týkající se náhrady vlastníkovi pozemku, pakliže není totožný se žadatelem v tomto znění:
„e) výši náhrady vlastníkovi pozemku, pokud není totožný s žadatelem.“
Odůvodnění:
Náhrada není dosud v lesním zákoně v této věci řešena.
Vysvětleno Uvedené není v § 16 odst. 2 lesního zákona zařazeno zcela záměrně. V lesním zákoně není třeba zavádět duplicitní právní úpravu tam, kde je již obsažena v jiných právních předpisech. Právo na náhradu újmy vyplývá z ustanovení čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, kdy odnětím či omezením na základě zákona a ve veřejném zájmu může dojít ke vzniku újmy vlastníku lesa, který má právo na její náhradu. Je však vysoce nežádoucí, aby státní správa lesů rozhodovala o výši náhrady a je ponecháno na občanskoprávním vypořádání, zda dojde k dohodě o náhradě újmy, nebo bude věc řešena soudní cestou. Pro úplnost je třeba uvést, že pro účely občanskoprávního vypořádání lze dle judikatury soudů užít k vyčíslení újmy vyhlášku č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, což je dostatečné vodítko.
Zařazení nové kompetence státní správy lesů je nežádoucí I z toho důvodu, že by odpovědnost za chybný úřední postup při vyčíslení výše náhrady nesl ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci stát.
59 Ministerstvo pro místní rozvoj § 16 D 22. K § 16 - Řízení o odnětí nebo o omezení
Požadujeme odst. 2 doplnit tak, aby v rozhodnutí o odnětí nebo o omezení orgán státní správy lesů uváděl také odůvodnění popisující převahu veřejného zájmu, v jehož prospěch se rozhodnutí o odnětí nebo omezení vydává.
Odůvodnění:
Doplnění bodu povede k zajištění nezbytné argumentační evidence v rozhodnutí a zajištění přezkoumatelnosti rozhodnutí na základě faktických zjištění. Tato povinnost je již zakotvena ve správním řádu, považujeme ale za vhodné ji takto zdůraznit i v zákoně. Tato úprava usnadní další postup v případě, že by o povaze veřejného zájmu a jeho míře byly vzneseny pochybnosti.
Vysvětleno Povinnost řádného odůvodnění rozhodnutí vyplývá obecně z ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu. Podle uvedeného ustanovení se v rozhodnutí uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Součástí odůvodnění tedy logicky musí být i poměření veřejných zájmů.
60 Ministerstvo pro místní rozvoj § 19 D 23. K § 19 - Užívání lesů
Z odůvodnění novelizačního bodu 46 se dozvídáme, že klest nemá být z lesa odebírána „zcela volně bez vědomí vlastníka lesa“. Proto se navrhuje, aby „sbírat suchou na zemi ležící klest“ bylo nadále možné jen „po dohodě s vlastníkem lesa“. K tomu upozorňujeme, že zákon by neměl nahrazovat manuál slušného chování, ale měl by mít normativní charakter.
Z tohoto hlediska není zřejmé, jak se taková dohoda bude uzavírat, zda může obsahovat podmínky a jak bude její realizace kontrolována. Přijmou Lesy České republiky nové úředníky, kteří budou uzavírat tyto dohody? Prosíme o vysvětlení
Akceptováno Novelizační bod byl vypuštěn.
61 Ministerstvo pro místní rozvoj § 20 D 24. K § 20 - Zákaz některých činností v lesích
V novelizačním bodě č. 48 doporučujeme slovo „lesích“ nahradit slovem „lesních“.
Akceptováno Text všech novelizovaných ustanovení projde konečnou korekturou po ukončení připomínkového řízení.
62 Ministerstvo pro místní rozvoj § 20 odst. 4 Z 25. K § 20 - Zákaz některých činností v lesích
Požadujeme v odst. 4 vypustit slova “výjimka musí být udělena písemně”.
Odůvodnění:
Žádost o písemné udělení výjimky představuje nadměrnou byrokratickou zátěž. Rutinní dohody, jako je například dohoda mezi chalupáři, skautskými tábory a vlastníkem lesa ohledně možnosti sběru dřeva a podobně, se stávají příliš složitými. Zákon by měl stanovovat povinnosti s přiměřeným zřetelem k povědomí veřejnosti o právu, míře kontroly dodržování zákona a jeho vymahatelnosti. Dá se předpokládat, že navrhované ustanovení bude často porušováno a většinou nebude možné ho kontrolovat a tedy ani vymáhat ze strany zákonodárce. Tento stav v praxi zhoršuje celkový respekt veřejnosti vůči právu, jelikož se jedná o obecně nedodržované a obtížně vymahatelné ustanovení.
Tato připomínka je zásadní
Akceptováno Novelizační bod byl vypuštěn.
Upozorňujeme, že bez písemného (myšleno průkazného viz správní řád) potvrzení udělení výjimky ze strany vlastníka prakticky není možné na místě spáchání přestupku prokázat porušení a přestupek sankcionovat administrativně nejméně náročným způsobem "příkazem na místě". Vlastník není nijak nucen udělit výjimku, anebo naopak může udělit výjimku více či všem subjektům na jednou, případně na dobu neurčitou.
63 Ministerstvo pro místní rozvoj § 24 D 26. K § 24 - Lesní hospodářské plány
V novelizačním bodě č. 57 doporučujeme vypustit odstavec 6 a odstavec 7 označit jako odstavec 6. V souvislosti s touto změnou doporučujeme uvést nový novelizační bod ve znění:
„A. V § 23a se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6) Ústav vede registr lesnické typologie, který je informačním systémem veřejné správy a je veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup. Registr lesnické typologie obsahuje údaje o pozemcích a jejich zařazení do typologického systému v tomto rozsahu:
a) označení lesnické typologické jednotky,
b) datum zařazení pozemku do typologického systému, nebo datum poslední aktualizace zařazení pozemku do typologického systému,
c) jednoznačnou identifikaci pozemku zařazeného do typologického systému
a jeho grafické znázornění v rámci parcel katastru nemovitostí,
d) plochu pozemků zařazeného do typologického systému,
e) mapu s grafickým vyznačením hranic a plochy lesnické a typologické jednotky.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.“.
Akceptováno jinak Funkcionalita registru lesnické typologie bude řešena prostřednictvím RUIAN.
64 Ministerstvo pro místní rozvoj § 26 D 27. K § 26 - Zpracování plánů a osnov
V novelizačním bodě č. 64 doporučujeme slova „slovo „lesů““ nahradit slovy „slova „správy lesů““.
Vysvětleno Konečná korektura textu bude provedena až po dokončení připomínkového řízení.
65 Ministerstvo pro místní rozvoj § 27 Z 28. K § 27 - Schvalování a změny plánů a § 4 odst. 4 (zákon č. 114/1992 Sb.)
V odstavci 1 navrhujeme vypustit následující část textu: “V rámci schvalování lesních hospodářských plánů orgán státní správy lesů posuzuje navrhované využití modřínu opadavého a douglasky tisolisté, nejde-li o jejich využití na území chráněných podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny. Navrhované využití vybraných nepůvodních druhů dřevin posuzuje tak, aby nedošlo k poškození přírodních stanovišť v jejich přirozeném areálu rozšíření nebo původních druhů rostlin anebo živočichů.”
V § 4 odst. 4 (zákon č. 114/1992 Sb.) požadujeme vypuštění následujícího textu:
„v případě modřínu opadavého a douglasky tisolisté se jejich využití v lesích mimo území chráněná podle části třetí nebo čtvrté tohoto zákona řídí jiným právním předpisem.“
Odůvodnění:
Žádáme sjednotit stanoviska k použití nepůvodních druhů do kompetence orgánu ochrany přírody. Roztříštění kompetencí zavedené tzv. invazní novelou v minulém volebním období je nelogické a nezdůvodnitelné. Není důvod, aby použití douglasky hodnotil orgán státní správy lesa a ostatní orgány ochrany přírody. Orgány státní správy ochrany přírody jsou v této věci obvykle kompetentnější než orgány státní správy lesa, zejména při hodnocení jejich vlivu na jiné druhy než jsou stromy.
Tato připomínka je zásadní
Akceptováno částečně/Vysvětleno Požadované úpravy § 27 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a § 4 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) jdou nad rámec předložené novely. Návrh představuje revokaci ustanovení, které bylo konsenzuálně dohodnuto v rámci tzv. invazní novely a související novely lesního zákona viz. společná dohoda mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství o zjednodušení přístupu k využívání některých „hospodářsky významných“ nepůvodních druhů, viz:
1. příloha č. 1 Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu (aktualizace pro období 2021 – 2025), opatření 2_4.6 Metodicky sjednotit využívání geograficky nepůvodních druhů dřevin v max. podílu do 20% porostní skladby, které se nechovají invazně a nekříží se s domácími druhy (zejména modřínu a douglasky),
2. opatření 2_4.7 Zpracování analýzy rizik využívání geograficky nepůvodních druhů dřevin a možností implementace výsledků do lesnického hospodaření,
3. Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035, opatření A.1.4 Přizpůsobit dřevinou skladbu měnícím se přírodním poměrům, zvýšit druhovou diverzitu stromového patra s maximálním využitím ekologické amplitudy původních dřevin (tam, kde lze, uplatnit princip „minimálně 3x20 %“, zvýšit zastoupení zejména hluboce kořenících listnáčů), i s využitím geograficky nepůvodních dřevin,
4. opatření A.3.3 Zadržování vody v lesích - Podpora aktivního managementu lesů, podpora obnovy holých ploch po kůrovcové kalamitě, podpora zvýšení druhové pestrosti lesů (i s využitím geograficky nepůvodních dřevin ve smyslu aktivity A.1.4) se zachováním dle stanoviště vhodného podílu jehličnatých dřevin celoročně přispívajících k vázání uhlíku a zachycování horizontálních srážek.
65 Ministerstvo pro místní rozvoj § 27 ...pokračování
Pro usnadnění nalezení meziresortní dohody se diskuse od počátku redukovala na využití původního modřínu opadavého a introdukované douglasky tisolisté. S ohledem na dopady změny klimatu lze však otevřít diskusi také nad doplněním dalších hospodářsky významných druhů nepůvodních lesních dřevin, které by mohly být nově systémově posuzovány orgány státní správy lesů. Jednat se může např. o šlechtěné topoly apod.
Otázka odbornosti orgánů státní správy lesů je v praxi, vedle metodického pokynu MZe, který plně reflektuje veškeré právní normy ČR i mezinárodní závazky dostatečně zajištěna také interní komunikací kompetentních orgánů státní správy v rámci jednotlivých krajských úřadů.
66 Ministerstvo pro místní rozvoj § 27 odst. 6 Z 29. K § 27 - Schválování a změny plánů
Navrhujeme zrušení odstavce 6.
Odůvodnění:
Protože lesy plní veřejné funkce, měly se na LHP vztahovat obecné předpisy o správním řízení, jehož by například obce či nevládní organizace měly být účastníky. Nemožnost odvolání není právně konformní.
Tato připomínka je zásadní
Akceptováno jinak Rozhodování o schválení plánu má zcela specifický režim, včetně procesních postupů (základní šetření, závěrečné šetření, lhůty, atd…), které vyžadují speciální úpravu mimo správní řízení. Na základě jiných připomínkových míst bylo po dohodě s oddělením správního řádu MV znění § 27 odst. 1, 3 a 6 upraveno.
Zároveň se v textu lesního zákona mění název správního aktu z „oznámení o neschválení (schválení) plánu“ na „rozhodnutí o neschválení (schválení) plánu“. Jedná se o § 49 odst. 2 písm. d):
d) o námitkách proti oznámení rozhodnutí o neschválení plánu (§ 27 odst. 3),
67 Ministerstvo pro místní rozvoj § 31 odst. 1 Z 30. K § 31 - Obnova a výchova lesních porostů
Požadujeme za první větu odst. 1 doplnit větu, která zní:
„Zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin se nesmí během růstu a dospělosti porostu snížit pod stanovený minimální podíl při obnově.“
Odůvodnění:
Doplnění je potřebné k zajištění podílu MZD, který by měl vlastník udržet i během dospělosti porostu. Brání občasným případům současné praxe, kdy jsou MZD během výchovy vyřezané. Tím jsou přitom znehodnoceny státem investované finanční prostředky, které směřují k zajištění mimoprodukčních funkcí lesů a zvýšení jejich ekosystémových služeb.
Tato připomínka je zásadní
Vysvětleno V lese, jako v geobiocenóze, byť pozměněné a hospodářsky využívané, neustále probíhají přírodní procesy, které mohu, ale také nemusí být v souladu s cíli plnění funkcí lesa. I z těchto důvodů novela od povinného minimálního podílu MZD ustupuje a nahrazuje ho motivačním opatřením podpory výsadby. Les nelze vnímat jako statický obrázek, jde o proces s kontinuálním vývojem, i v hospodářských lesích do značné míry podřízeným samovolným přírodním procesům. I s ohledem na probíhající změnu klimatu a s tím spojený obtížně předvídatelný vývoj stanovištních a růstových podmínek není reálné zákonem stanovit podmínku zachování určitého zastoupení jakékoli dřeviny do doby dospělosti. Jednotlivé dřeviny mají různou optimální dobu (věk v lese věkových tříd, dimenze při výběrných principech) pro mýtní těžbu. V průběhu obnovy porostu tak standardně dochází ke změně zastoupení dřevin. V navrženém znění by například odumření konkrétního druhu zařazeného do MZD (jasan-chalara; olše- phytophtora; jilm-grafioza, kůrovcovití na listnáčích, apod.) s následkem snížení podílu MZD v daných porostech znamenalo porušení lesního zákona.
68 Ministerstvo pro místní rozvoj § 31 odst. 2 Z 31. K § 31 - Obnova a výchova lesních porostů
Navrhujeme upravit odst. 2 v tomto znění:
(2) Při mýtní těžbě úmyslné nesmí velikost holé seče překročit 0,3 ha. V odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo na žádost vlastníka lesa povolit výjimku ze stanovené velikosti holé seče, a to
a) na hospodářském souboru přirozených borových stanovišť na písčitých půdách a na hospodářském souboru přirozených lužních stanovišť do velikosti 0,5 ha holé seče bez omezení šíře,
b) v lesních porostech tvořených převážně ekologicky či klimaticky rizikovými dřevinami
Nebude-li tento návrh akceptován, tak navrhujeme alespoň dílčí snížení maximální velikosti holé seče:
(2) Při mýtní těžbě úmyslné nesmí velikost holé seče překročit 0,5 ha. V odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo na žádost vlastníka lesa povolit výjimku ze stanovené velikosti holé seče, a to
a) na hospodářském souboru přirozených borových stanovišť na písčitých půdách a na hospodářském souboru přirozených lužních stanovišť do velikosti 1 ha holé seče bez omezení šíře,
Odůvodnění:
Stav lesní půdy je nejzásadnějším ekologickým limitem hospodaření. V lesním zákoně je nezbytné omezit maximální velikost úmyslných holosečí a doplnit omezení poškození lesní půdy mechanizací při těžbě. Návrh je na omezení velikosti holoseče na 0,3 ha, resp. 0,5 ha. (Nyní je průměrná velikost úmyslných holosečí zhruba 0,3 ha, omezení nepostihne nadprůměrně hospodařící vlastníky). Na borových stanovištích, v lužních lesích a při převodu monokultur na smíšené lesy bude platit benevolentnější limit, jehož využití ale bude muset vlastník zdůvodnit Naopak horské svahy jsou nejvíce ohrožené erozí – tam je potřeba zastavit současnou praxi dlouhých pruhových holosečí.
Tato připomínka je zásadní
Vysvětleno Souhlasíme, že velké holiny mohou být rizikovým faktorem, a proto jsou také v LZ limitovány max. plochou 1 ha. Z dozorové a metodické činnosti nemáme informace, že by v rámci takto omezené plochy holiny docházelo k ohrožení plnění funkcí lesa.
69 Ministerstvo pro místní rozvoj § 31 Z 32. K § 31 - Obnova a výchova lesních porostů
Navrhujeme doplnit zákaz přípravy půdy frézováním jako samostatný odstavec.
Odůvodnění:
V § 31 je potřebné doplnit zákaz plošné přípravy půdy frézováním. Tento postup nepřiměřeným způsobem poškozuje lesní půdu a likviduje biodiverzitu. Jsou očividné příklady toho, kdy byly frézovány půdy a štěpkovány těžební zbytky na ploše souvislých mnohohektarových holin v Jeseníkách po rozpadu smrkových monokultur. Jsme si vědomi provozních potíží s obnovou při ponechání klestu na některých stanovištích, zároveň ale praktické zkušenosti ukazují, že jsou překonatelné. Důvody pro zákaz frézování i v hospodářských lesích je také likvidace přirozeného zmlazení a zhutňování půdy celoplošným pojezdem těžkých strojů, často i několikrát (při frézování). Frézování rovněž vede k vysušování půdy.
V hospodářských lesích vysoká vrstva štěpky vede k degradaci stanoviště. Zároveň je zřetelné, že použití této intenzivní technologie v biologicky hodnotných oblastech a lesích vede k výrazným negativním dopadům na biodiverzitu. Zásah snižuje pestrost hmyzích společenstev a likviduje plazy, obojživelníky i drobné savce. Drť z kořenů, pařezů i přítomných živočichů se zapraví do půdy a zvyšuje v ní množství dusíku a fosforu. V lesích se snižuje zásoba mrtvého dřeva a na takto upraveném stanovišti následně převládá jen několik expanzivních či invazních druhů. Rozrůstají se kopřivy či třtina a v kombinaci s narušením těžkou technikou se šíří křídlatky či netýkavky žláznaté. Ničí se místa vývoje zvláště chráněných a ohrožených druhů živočichů. Tradiční lesní paseka přitom může být pestré stanoviště.
Nejen v oblastech, kde je primárním cílem lesnického managementu podpora biodiverzity je tak s ohledem na cíle Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky nezbytné frézování a štěpkování vyloučit zcela.
Alternativně lze zavést plošné nebo jiné omezení této praxe.
Tato připomínka je zásadní
Vysvětleno V současném období zvýšené obnovy lesních porostů po kalamitě vyznačujícím se vysokým podílem rozsáhlých zabuřenělých holin je příprava půdy frézováním často jediným prakticky dostupným způsobem, jak zajistit obnovu a plnění funkcí lesa v těchto extrémních podmínkách, bez využívání herbicidů. Jeho omezení by negativně omezilo snahu o obnovu kalamitních holin. Lze předpokládat, že s postupem času a návratem k plánovanému způsobu obnovy lesa a postupnému přechodu na nepasečné formy hospodaření a rozvoji přirozené obnovy pod porostem bude rozsah využití tohoto způsobu přípravy půdy přirozeně klesat. Není nám zřejmá principiální a obecně platná příčinná souvislost mezi přípravou půdy a ohrožením lesní biodiverzity, a to ani fakticky, ani s ohledem na cíle jakékoliv strategie ochrany biologické rozmanitosti. V případě oprávněného zájmu ochrany přírody na zajištění konkrétního předmětu ochrany ZCHO vyloučením přípravy půdy existují nástroje zajištění na straně orgánu ochrany přírody obsažené v ZOPK.
70 Ministerstvo pro místní rozvoj § 31 odst. 6 Z 33. K § 31 - Obnova a výchova lesních porostů
V odst. 6 navrhujeme prodloužení doby pro zalesnění nebo obnovu z 5 na 10 let a doby pro zajištění lesních porostů na 15 let.
Odůvodnění:
Ve světle nových ekologických poznatků není brzké nastavení doby zajištění a zalesnění důvodné. Vlastník by měl mít možnost volby, zda bude chtít zalesňovat uměle, nebo dá přednost přirozenému zmlazení a počká si na něj i delší dobu než jen 5 let. Adaptace lesů na změny klimatu stojí na přirozené obnově. Lesy vzešlé ze semen nebo výmladků jsou mnohem odolnějším lesem, než lesy z umělé výsadby. Na holinách je řešením použití přípravných dřevin. Stanoviště, kde by nedošlo k obnově lesa přirozeným zmlazením (sukcesí) do 15 let od smýcení porostu jsou naprostou výjimkou. Z hlediska diverzity v měřítku krajiny jsou dočasné světliny naopak přínosem.
Tato připomínka je zásadní
Vysvětleno Souhlasíme s upřednostněním přirozené obnovy a vytvářením podmínek pro její optimální uplatnění v obnově lesa, a to především při úmyslné plánované obnově porostů s optimální druhovou skladbou lesních dřevin. Existenci starých, zejména pokalamitních holin, silně zarostlých buření, zejména (ale nejen) na živných a vodou ovlivněných lesních stanovištích, nepovažujeme za výjimečnou. V okamžiku, kdy se přirozená obnova nedostaví do cca 5 let po smýcení mateřského porostu, se semenná banka obsažená v půdě vyčerpá (do 3 let), a nedostaví se obnova přípravnými dřevinami, zabuřenělá holina je obnovitelná pouze uměle s vynaložením vysokých nákladů (např. za využití herbicidů či přípravy půdy frézováním – viz př. 32) nebo postupnou sukcesí (v režimu velkého cyklu vývoje lesa) v řádu desítek let. Po celou dobu tohoto procesu neplní funkce lesa, či je plní jen velmi omezeně. Lesní zákon předchází tomuto nežádoucímu stavu a stanovuje reálné lhůty pro obnovu a zajištění. Již prodloužené lhůty navržené novelou budou patřit ve srovnání s okolními státy k těm nejdelším.
71 Ministerstvo pro místní rozvoj § 32 odst. 11 Z 34. K § 32 - Ochrana lesa
Požadujeme upravit odst. 11 v tomto znění:
Je-li vlastníkem vytěženého dřeva či osobou hospodařící v lese jiná osoba než vlastník lesa, vztahují se na něj povinnosti podle odstavce 1 a opatření podle odstavce 3 písm. b) až e) obdobně.
Odůvodnění:
Doplnění, které odpovídá smyslu ustanovení. Opatření se nemá týkat pouze vlastníků dřeva, ale i osob v lese hospodařících.
Tato připomínka je zásadní
Vysvětleno V případě termínu „osoba hospodařící v lese“ není jasné, zda se má na mysli pachtýř nebo jakýkoli další subjekt provádějící vlastníkem/pachtýřem objednané lesnické práce. Máme zato, že odpovědnost za přijetí adekvátních „ochranných“ opatření by měla zůstat výhradně na vlastníku lesa, nebo pachtýři.
V případě vlastníka dřeva je však situace odlišná, neboť vytěžené dřevo jako věc uskladněná ještě na pozemcích vlastníka lesa, kde těžba proběhla, může být již vlastnictvím jiného subjektu. Proto bylo ustanovení do LZ doplněno.
72 Ministerstvo pro místní rozvoj § 32 Z 35. K § 32 - Ochrana lesa
Navrhujeme doplnit nový odstavec, který zní:
(12) Ustanovení § 32 odst. 1 až 4 a § 33 odst. 1 se nepoužijí v lesích chráněných dle zvláštních právních předpisůx) a lesích zvláštního určení, kde je cílem ochrany samovolný vývoj porostů.
x) zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
Odůvodnění:
Cílem doplnění je uvést v soulad zákon o lesích se zákonem o ochraně přírody a managementem některých zvláště chráněných území. Stávající znění zákona o lesích formuluje absolutní povinnost zasahovat proti škůdcům. To je většinou vhodné v hospodářských lesích, ale v některých zvláště chráněných územích či lesích zvláštního určení, kde je cílem ochrany samovolný vývoj porostů, jako jsou např. přírodní zóny národních parků, či některé národní přírodní rezervace, je taková povinnost v přímém rozporu s posláním těchto území. V případě národních parků je zde rozpor se zněním § 15 odst. 3, §18 odst. 1 písm. a) a §18a odst. 1). U dalších zvláště chráněných území jako jsou zejména národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, případně části chráněných území, ve kterých plán péče stanovuje ponechání samovolnému vývoji, je často řešení velmi administrativně komplikované. V praxi pak dochází k četným kontroverzím mezi státní správou ochrany přírody, státní správou lesů, chybám těchto správních orgánů a někdy i rozporuplným rozhodnutím České inspekce životního prostředí. Další častá nedorozumění jsou důsledkem skutečnosti, že ponechání samovolnému vývoji není definováno v zákoně na ochranu přírody.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno Zohlednění odlišných způsobů hospodaření upřednostňujících oprávněné zájmy (ochrany přírody, ochrany památek, ochrany vodního režimu a kvality vod,…) se při lesnickém managementu zajišťuje institutem odchylných opatření hospodaření podle § 36. Jde o ustálený postup, který umožňuje korektně a odborně odůvodněně upravit lesnické hospodaření pro konkrétní cíle, a to i pro ponechání samovolnému vývoji. Nelze souhlasit s tím, aby schématické upřednostnění požadavků na samovolný vývoj porostů v konkrétních případech negoval opatření ochrany lesa vedoucí k zamezení přemnožení a šíření škůdců mimo tato území. Racionální management chráněných území by měl být koncipován i s ohledem na možné dopady na širší okolí a zájmy sousedních vlastníků lesů. To vyžaduje individuální správní posouzení, jak z pohledu orgánů státní správy lesů, tak také z pohledu orgánů ochrany přírody.
73 Ministerstvo pro místní rozvoj § 32 Z 36. K § 32 - Ochrana lesa
Navrhujeme doplnit nový odstavec, který zní:
(13) Při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod kalamitou regionálního nebo celostátního rozsahu se § 32 odst. 3 a odst. 4 použijí přiměřeně možnostem vlastníka lesa je naplnit.
Odůvodnění:
Stávající znění zákona o lesích formuluje absolutní povinnost zasahovat proti škůdcům. Ta způsobuje problémy nejen v chráněných územích, ale také v případech kalamit regionálního a celostátního rozsahu, jak je definuje nový §8a poslední novely vyhlášky 101/1996 Sb., kdy není v možnostech vlastníka při objektivním nedostatku těžebních a zpracovatelských kapacit těmto povinnostem dostát. To byla situace nedávné kalamity 2017-2021. Předposlední schválená novela lesního zákona se snažila problém řešit, ale zmocnění k vydání opatření obecné povahy Ministerstvu zemědělství se ukazuje jako nedostatečný prostředek, protože není dostatečně vyjasněna zodpovědnost ministerstva. Spolu se zněním zákona může při další velké kalamitě znovu dostat vlastníky do neřešitelné situace, kdy je státní správa může (a z úřední moci má) postihovat sankcemi za porušení zákona, který nemohou naplnit, případně je nezamýšleným důsledkem nutí např. k plošnému použití jedovatých chemických postřiků, jejichž důsledky mohou být horší než působení kůrovce. Navrhovaná úprava oba uvedené problémy řeší.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno Navržená úprava nezohledňuje cíl a smysl opatření ochrany lesa proti kalamitním škůdcům, kterým je především ochrana okolních lesů, zabránění šíření škůdce na lesní majetky dalších vlastníků. Ochrana lesa je jednou ze zásad lesnické činnosti a jednou ze základních povinností správy lesního majetku. Navržený postup by relativizací základní povinnosti znamenal principiální rezignaci na ochranu lesů, a v konečném důsledku riziko velkoplošného dopadu rozvoje kalamitních škůdců na stav lesů i krajiny. Posuzování přiměřenosti individuálních možností vlastníků lesů účinně a včas provést přiměřená opatření v konkrétní situaci není v kompetenci orgánů státní správy lesů, vyžadoval by důkladné a dokladově náročné posouzení ekonomického a organizačního potenciálu každého konkrétního vlastníka lesa v konkrétní situaci, nelze je tak z pohledu státní správy lesů objektivně posoudit. Ochrana lesa proti škůdcům je propracovanou odbornou činností, která stojí na principu včasnosti a přiměřenosti přijatých opatření, a stojí na souboru opatření, které jsou v principu reálně zajistitelné vlastníkem lesa a jeho lesním hospodářem, nikoliv na posuzování možností vlastníka lesa. V případě využití chemických prostředků používá ochrana lesa výhradně prostředků schválených pro použití v lesním prostředí, a to pouze povoleným způsobem aplikace.
V krajních situacích je možné ochranná a obranná opatření aktivně upravovat pomocí § 51a („Odchylná opatření v případech mimořádných situací“).
74 Ministerstvo pro místní rozvoj § 33 Z K § 33 - Těžba dříví
Navrhujeme v odst. 3 ponechat větu „Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o minimálním množství a způsobech ponechání těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí.“
Odůvodnění:
Vypuštění oslabí funkčnost celého ustanovení. Zachování potřebného množství živin a zastavení další nutriční degradace lesních půd je klíčovým předpokladem udržitelnosti hospodaření. Ponechání určitého množství starých stromů je zase klíčové opatření pro biodiverzitu. Odůvodnění předkladatele, že stanovení minimálního množství ponechané hmoty k zetlení je nerealizovatelné, nelze přijmout. Analýza ÚHÚL již v roce 2009 identifikovala SLT, kde je nezbytné zcela zastavit odběr LTZ a SLT, kde je potřebné ho omezit. VÚLHM již dnes disponuje přesnějšími požadavky, ale i kdyby MZe použilo starší analýzu ÚHÚL, bylo by to velmi přínosné a přitom jednoduché. Kvantifikace potřeby ponechání starých stromů k zetlení je dnes již také k dispozici (např metodika ČZU), lze z ní použít alespoň minimální požadavky a ponechání dřeva nad tyto minimální požadavky podpořit finančně.
Jde i o legislativnní závazek NAP 2_8.1: „Zvyšovat biodiverzitu a ekologickou stabilitu lesních ekosystémů při zachování produkční funkce ponecháváním lesních těžebních zbytků (nehroubí) k zetlení v lesních porostech – ponecháváním stromů na dožití a objemu mrtvého dřeva stanoveného podílem z prováděných hospodářských zásahů. L: 2023 MZe“
Akceptováno jinak Ustanovení § 33 bylo doplněno o zmocnění a legisvakanční lhůtu pro vydání vyhlášky.
75 Ministerstvo pro místní rozvoj § 33 Z ...pokračování
Podle směrnice EU o podpoře energie z obnovitelných zdrojů musí velcí výrobci elektřiny a tepla (teplárny s příkonem větším než 20 MW), kteří spalují biomasu, prokazovat od 1. července 2022 udržitelnost její produkce. Na základě výjimky zatím stačilo čestné prohlášení, to ale od července 2023 již stačit nebude. Prokázání udržitelnosti biomasy je podmínkou pro to, aby členský stát mohl vyrobené teplo a elektřinu započítat do své produkce z obnovitelných zdrojů. Rovněž přiznání veřejné podpory (zelený bonus nebo možnost spoluspalovat biomasu bez povolenek na související emise oxidu uhličitého) je vázáno na prokázání udržitelnosti biomasy. Absence vyhlášky proto může způsobit velký problém vyplývající z výše uvedeného. Snaha obejít povinnost certifikací lesů (SURE), která prohlašuje veškerou biomasu z lesů v ČR za udržitelnou, je v rozporu s elementární skutečností dokladovanou daty (VÚLHM).
Požadavek na ponechání mrtvého dřeva obsahují i další koncepční materiály včetně Koncepce lesnické politiky do r. 2035.
Poškozování lesních půd a ztráta živin, které jsou v nich obsažené jsou podstatnou příčinou špatného zdravotního stavu lesů. Nadměrné odnímání živin z lesních ekosystémů je dále zvyšované odvozem těžebních zbytků, tedy biomasy větví, kůry či špiček stromů, pro jejich spalování například v elektrárnách. V praxi se přitom těžební zbytky (nehroubí) na štěpku běžně odvážejí i na půdách kyselé řady postižených nedostatkem živin. Situaci zhoršuje odvoz veškerých kmenů, jejichž rozklad by poskytl chybějící bazické ionty a ochránil část lesní biodiverzity, neboť na staré stromy a tlející dřevo je vázána třetina lesních druhů. K ponechání jsou vhodné zejména ekonomicky nezhodnotitelné stromy (pahýly, stromy s hnilobou, nevhodným tvarem nevyužitelné souše apod.). Má-li být lesní zákon zárukou trvale udržitelného hospodaření ve smyslu Helsinské definice trvale udržitelného lesního hospodaření, musí omezit odvoz těžebních zbytků na živinově chudých půdách a zajistit, aby v lesích bylo ponecháno několik stromů na dožití a k zetlení.
dtto
76 Ministerstvo pro místní rozvoj § 33 Z ...pokračování
V rámci novelizace lesního zákona přesto Ministerstvo zemědělství navrhuje v § 33 na konci odstavce 3 zrušit text o znění: „Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o minimálním množství a způsobech ponechání těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí.“ Ministerstvo mělo vyhlášku vydat do 28. 11. 2021. Přes uplynutí tohoto data, právní předpis ministerstvo zemědělství nevydalo.
Jako odůvodnění tohoto návrhu na zrušení dané povinnosti přitom Ministerstvo zemědělství uvádí následující argumenty, které rozdělujeme do čtyř částí, na které postupně reagujeme:
(1/4) „Dosavadní praxe a vědecké poznatky dokládají, že porostní charakteristiky a stanovištní podmínky v ČR jsou natolik diferencované, že se původní předpoklad o možném direktivním nařízení množství ponechané hmoty k zetlení ukázal jako nerealizovatelný.”
Analýza Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů již v roce 2009 identifikovala stanoviště - tzv. soubory lesních typů (SLT), kde je nezbytné zcela zastavit odběr lesních těžebních zbytků (LTZ) a dále SLT, kde je potřebné ho omezit. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti již dnes disponuje přesnějšími požadavky - vizte certifikovanou metodiku Doporučené metody nakládání s těžebními zbytky v lesních porostech s významnou produkční funkcí z hlediska udržitelnosti bilance hlavních živin (Šrámek V., Fadrhonsová V., Neudertová Hellebrandová K. a Novotný R, VÚLHM 2019), která identifikuje cílové hospodářské soubory (CHS) ze kterých lze biomasu odebírat bez legislativního omezení (nízké a střední riziko) a ze kterých vůbec (nevhodné k odběru LTZ a vysoké riziko). Zároveň je ale potřebné vlastníky lesů na CHS s nízkým a středním rizikem motivovat k ponechání potřebného podílu LTZ (1/3, resp. ½) osvětou.
dtto
77 Ministerstvo pro místní rozvoj § 33 Z ...pokračování
Kvantifikace potřeby ponechání starých stromů k zetlení je dnes již také k dispozici, lze z ní použít aspoň minimální požadavky a ponechání dřeva nad tyto minimální požadavky směrem k potřebnému množství podpořit finančními podporami. Existující odborná stanoviska a metodiky dokládají, že nařízení množství ponechané hmoty k zetlení je realizovatelné a žádoucí. (Více viz Jankovský, 2006. Analýza postupů ponechávání dřeva k zetlení z hlediska vlivu na biologickou rozmanitost; Bače, Svoboda, Vítková, 2019. Management guidelines for forest managers in Central European temperate forests; Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., 2016. Management mrtvého dřeva v hospodářských lesích. Certifikovaná metodika).
Porostní charakteristiky a stanovištní podmínky jsou v České republice diferencované. Tato skutečnost ale nijak nebrání stanovení podrobností o ponechání těžebních zbytků pro jednotlivé SLT či CHS a minimálním množství a způsobech na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí - např. 15 stromů nadprůměrné velikosti na hektar (vztaženo ke zvolené jednotce prostorového uspořádání lesa), přednostně druhů přirozené druhové skladby. Vyhláška zákona o lesích č. 298/2018 Sb. obdobně pro jednotlivé cílové hospodářské soubory a porostní typy (případně soubory lesních typů a jejich části) stanovuje obmýtí, obnovní dobu (v příloze č. 3), dřeviny základní cílové, dřeviny základní přípravné, dřeviny meliorační a zpevňující (v příloze č. 2). Pokud by byla využita obdobná logika, nebylo by možné v diferencovaných podmínkách České republiky možné stanovit ani ukazatele jiné, které ovšem stanoveny jsou.
Ponechání/neponechání těžebních zbytků je snadno kontrolovatelné, stejně tak je kontrolovatelné i ponechání stanoveného počtu kusů stromů na hektar vztaženo ke zvolené jednotce prostorového uspořádání lesa (ostatně to tak již funguje např. lesích certifikovaných FSC a v programu Podpora adaptace lesů na změnu klimatu).
dtto
78 Ministerstvo pro místní rozvoj § 33 Z ...pokračování
(2/4) „Rovněž by využití tohoto zmocnění vyvolalo potřebu řešit otázku finanční náhrady za újmu spojenou s tímto omezením hospodaření a tím také navýšení mandatorního výdaje státního rozpočtu.“
Regulatorně stanovené „podrobnosti o minimálním množství a způsobech ponechání těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí” nezakládají povinnost státu náhrady za újmu spojenou s tímto omezením. Povinností státu naopak je chránit přírodní hodnoty České republiky, přičemž tato povinnost je právně nadřazena vlastnickému právu, které neumožňuje např. svévolně zastavovat a tím trvale degradovat zemědělskou půdu. Obdobně s tímto nelze uvažovat ani možnost svévole při degradaci lesní půdy spojené se způsobem lesního hospodaření, který lesní půdu degraduje a brání zachování mimoprodukčních funkcí lesa. Nárok na újmu tak v návaznosti na vydání právního předpisu nevzniká. Právní analýzu s judikaturou můžeme dodat v rámci vypořádávání připomínek.
(3/4) „Objektivně daná povinnost ponechávat těžební zbytky a určité množství stromů k zetlení zůstává v zákoně zachována, ale restriktivní přístup je nahrazován lépe fungujícím přístupem motivačním, kdy na ohrožených (chudších) předem vytipovaných stanovištích bude vlastník finančně motivován k ponechání určitého množství „biomasy“ k zetlení.“
Existující dotační titul státní podpory Podpora adaptace lesů na změnu klimatu není funkční a efektivní. Kritéria dotačního titulu jsou totiž stanovena příliš nízko k tomu, aby měl potřebný dopad na hospodaření v lesích. Odpovídající kritérium dotačního programu vyžaduje ponechání pouze 3 stojících či ležících stromů na hektar lesní plochy, což je z hlediska zachování biodiverzity nedostatečné a výrazně nepřesahuje průměrnou hodnotu ponechávání mrtvého dřeva u soukromých vlastníků lesů. Dotační prostředky tak u většiny soukromých vlastníků lesů nepovedou k výrazné změně stávající praxe. Smysluplné je nastavit povinné minimum ponechaných stromů vyhláškou (např. 15 stromů/ha) a do potřebného množství 10-150 m3/ha motivovat vlastníky finančně.
Vydání vyhlášky je nutné také kvůli implementaci evropské směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (2018/2001), která vyžaduje nastavení kritérií udržitelnosti využívání biomasy v jednotlivých členských státech EU. Ze směrnice přímo vyplývá, že aby v České republice mohly nadále fungovat programy dotační podpory spalování dřevní biomasy, je nezbytné zajistit, že se těžba provádí s ohledem na zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti s cílem minimalizovat negativní dopady a zachovává nebo zlepšuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa.
dtto
79 Ministerstvo pro místní rozvoj § 33 Z ...pokračování
Podle směrnice EU o podpoře energie z obnovitelných zdrojů musí velcí výrobci elektřiny a teplárny s příkonem větším než 20 MW, kteří spalují biomasu, prokazovat udržitelnost její produkce. Prokázání udržitelnosti biomasy je podmínkou pro to, aby členský stát mohl vyrobené teplo a elektřinu započítat do své produkce z obnovitelných zdrojů. Rovněž přiznání veřejné podpory (zelený bonus nebo možnost spoluspalovat biomasu bez povolenek na související emise oxidu uhličitého) je vázáno na prokázání udržitelnosti biomasy. Absence vyhlášky proto může způsobuje velký problém vyplývající z výše uvedeného. Snaha obejít povinnost certifikací lesů (SURE), která prohlašuje veškerou biomasu z lesů v ČR za udržitelnou, je v rozporu s elementární skutečností dokladovanou daty (ÚHÚL, VÚLHM, ČGS).
(4/4) „ČR již v současnosti podle mezinárodního srovnání vykazuje vysoký podíl tzv. mrtvého dřeva ponechaného v lesích.“
Podle informací uváděných Ministerstvem zemědělství je stávající podíl tzv. mrtvého dřeva v soukromě vlastněných lesích průměrně zhruba 10 m3 na hektar plochy lesa. Diskutujeme-li průměrnou hodnotu ve všech lesích, v roce 2015 byl průměrný objem stojících a ležících mrtvých stromů 13,2 m3 na hektar plochy lesa. (ÚHUL, 2016, “Výstupy Národní inventarizace lesů uskutečněné v letech 2011–2015”) Tato hodnota je výrazně pod úrovní nezbytnou pro zachování biodiverzity a ochrany půdy v lesích.
Podle metaanalýzy výzkumů je kritickou minimální hodnotou pro lesní biotu 10 – 150 m3 rozkládajícího se dřeva na hektar v návaznosti na rozdílné přírodní podmínky (Müller, Jörg, Bütler, Rita. 2010. A review of habitat thresholds for dead wood: A baseline for management recommendations in European forests. European Journal of Forest Research). Některé evropské certifikační standardy přitom ve jako mezní hodnotu uvádějí až 20 mrtvých stromů na hektar lesní plochy (Gustafsson et al., 2019. Retention as an integrated biodiversity conservation approach for continuous-cover forestry in Europe. Ambio.).
Návaznost na plnění politik České republiky
dtto
80 Ministerstvo pro místní rozvoj § 33 Z ...pokračování
Zrušení textu „Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o minimálním množství a způsobech ponechání těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí.“ by bylo v rozporu s cíli dokumentů ČR:
a) Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035, MZe, (2020)
b) Programové prohlášení vlády ČR, verze 2023 (2023)
c) Zásady státní lesnické politiky, MZe, (2012)
d) Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016–2025, MŽP, (2016)
e) Národní akční plán adaptace na klimatickou změnu, 1. aktualizace pro období 2021–2025, MŽP, (2021)
f) Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, 1. aktualizace pro období 2021–2030, MŽP, (2021)
g) Národní lesnický program II, Ministerstvo zemědělství, (2008)
Návaznost na plnění mezinárodních politik
Zrušení textu „Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o minimálním množství a způsobech ponechání těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí.“ by bylo v rozporu s cíli mezinárodně platných dokumentů:
a) Lesní strategie EU do roku 2030, Evropská komise, (2021)
b) Pokyny týkající se zalesňování, opětovného zalesňování a výsadby šetrných k biologické rozmanitosti, Evropská komise, (2023)
c) Národní plán obnovy, Komponenta 2.6.5, (2021)
Související odborné výzvy a doporučení
Zrušení textu „Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o minimálním množství a způsobech ponechání těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí.“ by bylo v rozporu s cíli odborných doporučení a výzev:
a) Zpráva „Život s kůrovcem: Dopady, výhledy a řešení“, Evropský lesnický institut, (2019)
b) Stanovisko vědců a odborných pracovníků k ochraně českých lesů, (2006)
c) Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd, (2019)
Připomínka je zásadní
dtto
81 Ministerstvo pro místní rozvoj § 33 D 38. K § 33 - Těžba dříví
U navrhovaného novelizačního bodu č. 99 jsme toho názoru, že zákon by měl poskytovat obecně platnou a relativně trvalou (stabilní) úpravu právních vztahů. Z tohoto hlediska je nevhodné měnit zákonnou úpravu pod tlakem nahodilých momentálních okolností. K tomu je vhodné vzít do úvahy, že minimální věk obmýtí byl zaveden z dobrých a stále platných důvodů. Ve snaze omezit momentální byrokratickou zátěž tak jsou poškozovány principy dobré hospodářské praxe. Doporučujeme návrhový bod vypustit a upravit nebo vypustit související návrhové body.
Vysvětleno V ČR stále existuje značný podíl stejnověkých a stejnorodých ohrožených smrkových porostů v „předmýtním“ věku, které je nutné včas aktivně rozpracovat mýtní těžbou (přeměnit), před jejich spontánní devastací dopady sucha a kůrovcové kalamity.
Jedním z adaptačních opatření proti dopadům klimatické změny je také dosažení věkové rozrůzněnosti současných lesních porostů. Snížení obmýtí na 60 let má tuto snahu podpořit, bez nutnosti zvyšování administrativní zátěže. Současné stejnověké porosty tak bude možné také prosvětlovat za účelem jejich diferenciace a zpevnění pomocí výběrů prováděných mýtní těžbou již od věku 60 let. Je nutné si uvědomit, že v souvislosti s obnovou kalamitních ploch pomocí krátkověkých přípravných dřevin by v budoucnu neúměrně stoupl počet žádostí (výjimek) o jejich obnovu. Snížení věku porostů pro začátek obnovní těžby může způsobit potenciální nárůst těžebního ukazatele (těžební procento), nicméně realizace těžeb v mladém věku (slabé sortimenty) zpravidla nebude pro vlastníka příliš ekonomicky výhodná, (s výjimkou krátkověkých přípravných dřevin) a lesní zákon obsahuje i další limity bránící nadměrné realizaci těžeb (např. velikost a přiřazování holin). Ustanovení řeší minimální a nikoli doporučené obmýtí (viz vyhl. č. 298/2018 Sb.). Snížení věku porostu pro počátek obnovy z 80 na 60 let umožní včasnou přestavbu stejnověkých porostů na porosty bohatě strukturované, pro kterou je nezbytná iniciační těžba, která svým pojetím, rozsahem i charakterem není těžbou výchovnou.
82 Ministerstvo pro místní rozvoj § 34 odst. 1 Z 39. K § 34 - Lesní doprava
Navrhujeme úpravu odst. 1 v tomto znění:
(1) Soustřeďování, uskladnění a odvoz dříví (dále jen „lesní doprava“) musí být prováděny tak, aby bez ohledu na výši těžby nedocházelo k nepřiměřenému poškozování lesa a jeho funkcí a ostatních pozemků oproti stavu před provedením lesní dopravy.
Odůvodnění:
Posouzení nepřiměřenosti poškození lesů je nutno vztahovat k lesním ekosystémům a jejich funkcím bez ohledu na množství transportovaného dřeva.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno Navrhované odůvodnění nemění smysl stávajícího znění, z toho důvodu je nadbytečné. Současné znění neplatí až od určitého objemu těžby (nepřiměřené poškození lesa a ostatních pozemků je zakázáno při soustřeďování jakéhokoliv objemu dříví). Vliv na funkce lesa je obsažen již v ustanovení o zákazu nepřiměřeného poškození lesa (posuzuje se právě vlivem na funkce lesa – poškození půdy, narušení hydrických funkcí lesa atd.). Zároveň je logické, že míra poškození lesa se posuzuje podle stavu před provedením dopravy.
83 Ministerstvo pro místní rozvoj § 34 odst. 2 Z 40. K § 34 - Lesní doprava
Navrhujeme z novelizace odst. 2 vypustit slova „a ohrozit plnění funkcí lesa“.
Odůvodnění:
Ohrožení plnění funkcí lesa lze jen velmi obtížně specifikovat. Nelze přezkoumatelně určit, kdy je již narušení natolik velké, že les přestává plnit své funkce. V praxi by s aplikací takovéto formulace tak byly spojené velké problémy.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno Řada koncepčních a strategických dokumentů ukládá MZe, aby legislativně, metodicky i v oblasti ekonomických nástrojů vytvořilo podmínky pro zohledňování komplexní problematiky funkce lesů při plánování rozvoje lesnické infrastruktury. Jakkoliv je obecně tato problematika komplexní, v konkrétní situaci (lokalitě) lze posoudit, zda trasováním nebudou funkce lesa ohroženy.
84 Ministerstvo pro místní rozvoj § 35 D 41. K § 35 - Meliorace a hrazení bystřin v lesích
V novelizačním bodě č. 107 doporučujeme slova „větě první a druhé“ vypustit.
Akceptováno Text upraven ve smyslu připomínky.
85 Ministerstvo pro místní rozvoj § 36 Z 42. K § 36 - Hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení
Navrhujeme z novelizace odst. 1 vypustit slova „hlavy třetí a páté“.
Odůvodnění:
Doplnění slov “hlavy třetí a páté” není vhodné. Současné znění nepůsobí provozní problémy. Nelze se ztotožnit s tvrzením uvedeným v důvodové zprávě, které uvádí: “Uvedené hlavy jsou stěžejní pro zákonem sledovaný cíl, poskytují dostatečné možnosti pro úpravu účelového hospodaření, a přitom nehrozí excesivní zneužití této poměrně silné výjimky.” Hospodářská praxe ukazuje, že omezení na tyto dvě hlavy zákona není možné.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno K přijímání odchylných opatření při hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení poukazujeme na skutečnost, že tato opatření jsou vázána pouze na hospodaření v lesích. V praxi se ovšem stává, že je o této výjimce uvažováno např. při záborech pozemků podle hlavy druhé, což nikdy nebylo úmyslem zákonodárce. V současné správní praxi tak není zcela zřejmé, v jakém rozsahu lze uplatnit výjimku z ustanovení lesního zákona ve prospěch účelového hospodaření. Mohlo tak dojít až k excesivnímu zneužití tohoto ustanovení. Novela proto omezuje rozsah uplatnění výjimky pouze na hlavu III. (obecné užívání lesů) a V. (hospodaření v lesích). Uvedené hlavy jsou stěžejní pro zákonem sledovaný cíl, poskytují dostatečné možnosti pro úpravu účelového hospodaření, a přitom nehrozí excesivní zneužití této poměrně rozsáhlé výjimky.
86 Ministerstvo pro místní rozvoj § 36 Z 43. K § 36 - Hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení
Navrhujeme v textu ponechat slova „mohou být navržena v plánu nebo osnově nebo je“.
Odůvodnění:
Navržení opatření v LHP nebo LHO je pro vlastníka většinou logičtější, snižuje byrokracii a umožňuje je lépe provázat s ostatními činnostmi. Není důvod tento způsob vypouštět.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno U účelového hospodaření je třeba vydat rozhodnutí, protože se rozhoduje o právech a povinnostech vlastníka lesa. Na tato rozhodnutí se vztahuje správní řád včetně části druhé a třetí. Jako kompenzace uložených opatření ve veřejném zájmu přísluší vlastníkovi lesa náhrada újmy. Novela předpokládá, že osnovy bude zpracovávat Ústav, který není orgánem státní správy lesů a není mu při zpracování osnov dána kompetence vydávat rozhodnutí o právech a povinnostech vlastníka lesa. V případě schválení plánu je vydáváno rozhodnutí, ovšem ne podle druhé a třetí části správního řádu. K rozhodování o odchylných opatření mimo správní řízení nevidíme žádný důvod.
87 Ministerstvo pro místní rozvoj § 36 Z 44. K § 36 - Hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení
Navrhujeme doplnění orgánu ochrany přírody mezi navrhovatele opatření v odst. 1.
Odůvodnění:
Často jde o území určená k ochraně přírody, a je to právě orgán ochrany přírody, který může navrhovat vhodná opatření vyplývající z jeho úřední činnosti.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno Na řízení o přijetí opatření odchylných od některých ustanovení lesního zákona se vztahují obecné předpisy o správním řízení (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů). Správní řád umožňuje orgánům ochrany přírody, případně dalším správním orgánům, podávat podněty k zahájení předmětného řízení z moci úřední, a to podle § 42 správního řádu. Orgán státní správy lesů je povinen takovýto podnět přijmout a na požádání ve lhůtě 30 dnů sdělit tomu, kdo podnět podal, že řízení zahájil, případně, že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední. Jedná se o postup před zahájením správního řízení, kdy orgán státní správy lesů posuzuje skutečnosti odůvodňující zahájení řízení, zejména zjišťuje stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Po vyhodnocení zjištěných skutečností v souladu se zásadami zakotvenými v § 2 až 8 správního řádu a ústavními zásadami teprve orgán státní správy lesů zahajuje řízení z moci úřední.
Neshledáváme důvod, proč by předmětné řízení o přijetí opatření odchylných od některých ustanovení lesního zákona, kromě vlastníka lesa a orgánu státní správy lesů, měl zahajovat ještě další správní orgán. Tento správní orgán by fakticky přebíral působnost orgánu státní správy lesů při zahajování řízení z moci úřední, aniž by disponoval odbornými znalostmi z hlediska aplikace lesního zákona, a aniž by měl zákonnou povinnost se okolnostmi případu, jakkoliv zabývat. Dalším správním orgánům nic nebrání podávat podněty podle § 42 správního řádu, které jsou odborně vyhodnoceny orgánem státní správy lesů zejména z hlediska lesního zákona, a tím je zaručeno, že nebude zbytečně zahajováno množství řízení, která nepovedou k přijetí opatření odchylných od některých ustanovení lesního zákona. Takto by se zvyšovala byrokratická zátěž nejen vlastníků lesů, kteří jsou účastníky předmětných řízení, ale také orgánů státní správy lesů, které by musely administrativně náročně zastavovat nedůvodně zahájená řízení.
88 Ministerstvo pro místní rozvoj § 36 odst. 2 Z 45. K § 36 - Hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení
Navrhujeme odst. 2 upravit takto: „Vlastníci lesů ochranných (§7) a lesů zvláštního určení (§8) jsou povinni hospodařit v nich tak, aby byly zajištěny především jejich převažující funkce, pro které byla kategorie lesa stanovena (§6)“.
Odůvodnění:
Ustanovení by mělo platit jak pro lesy ochranné, tak pro lesy zvláštního určení. Rozhodné jsou převažující funkce, pro které byla kategorie lesa stanovena.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno Lesní zákon tuto problematiku již upravuje, když uvádí, že „vlastník lesa ve prospěch mimoprodukčních funkcí hospodaří.“ Navržené ustanovení je duplicitním ustanovením ve vztahu k § 8 odst. 2.
89 Ministerstvo pro místní rozvoj § 36a Z 46. K § 36a
Navrhujeme z novelizace vypustit odst. 2.
Odůvodnění:
Paragraf 36a je vhodné zavést, ale ustanovení o omezování vstupu do lesa je problematické. Každý, kdo vyžene dobytek do lesa, jej oplotí nějakým elektrickým ohradníkem – kde bude pást, tudíž dojde k omezení vstupu do lesa.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno Máme za to, že pro naplnění principu volného vstupu do lesů (§ 19 odst. 1 lesního zákona) je nutné obdobně jako to předpokládá zákon č. 114/1992 Sb., v § 63 odst. 4) při ohrazování pozemků elektrickým ohradníkem, zajistit technickým nebo jiným opatřením možnost volného průchodu na vhodném místě pozemku.
90 Ministerstvo pro místní rozvoj § 37 odst. 6 Z 47. K § 37
Navrhujeme úpravu odst. 6 v tomto znění:
Pokud si vlastník lesa nevybere odborného lesního hospodáře sám, vykonává v lesích, pro které je stanovena povinnost zpracovat osnovy (§ 25 odst. 1), funkci odborného lesního hospodáře osoba, o které orgán státní správy lesů rozhodne v souladu s dalšími předpisy. Pověření výkonem funkce odborného lesního hospodáře orgán státní správy lesů zruší na žádost pověřeného odborného lesního hospodáře nebo z vlastního podnětu, pokud pověřený odborný lesní hospodář neplní povinnosti stanovené tímto zákonem.
Odůvodnění:
Ustanovení je potřeba uvést do souladu se zákonem 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek. Především ale napravit současný stav, kdy je činnost OLH naložena na revírníky LČR, kteří na to nemají kapacity a činnost proto vykonávají nekvalitně. V přechodných ustanoveních pak stanovit do kdy se přechod na novou formu výběru OLH uskuteční.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno Uvedená připomínka jde nad rámec návrhu novely.
MZe nespatřuje v procesu pověření výkonem OLH znaky rozhodné pro naplnění kritérií veřejné soutěže. Finanční náhrada/sazba za výkon OLH je stanovena jednotně a jeho povinnosti jsou dané jednotně zákonem (§ 37 odst. 8).
MZe nedisponuje údaji o rozdílné kvalitě výkonu funkce OLH. V případě, že si právnická osoba neplní řádně své povinnosti má orgán státní správy ORP možnost pověřit výkonem OLH jím vybraný subjekt.
91 Ministerstvo pro místní rozvoj § 37 odst. 7 Z 48. K § 37
Navrhujeme úpravu odst. 7 v tomto znění:
Náklady na činnost odborného lesního hospodáře při velikosti majetku nad 50 ha hradí vlastník lesa; náklady na činnost odborného lesního hospodáře při velikosti majetku do 50 ha hradí stát. Stát hradí také náklady na činnost odborného lesního hospodáře v případě lesů, které obhospodařuje lesní hospodářský spolek, a v případě lesů, pro které je stanovena povinnost zpracovat osnovy a které obhospodařuje lesní službový spolek.
Do přechodných ustanovení doplnit:
Ustanovení odborného lesního hospodáře v lesích, kde tuto činnost hradí stát, musí být uvedeno do souladu s tímto zákonem do tří let ode dne jeho účinnosti.
Odůvodnění:
Osoba odborného lesního hospodáře pověřeného státem byla zákonodárcem při tvorbě zákona o lesích zamýšlena jako odborná podpora malých vlastníků lesů o výměře do 50 ha. Za uplynulých 28 let se činnost odborného lesního hospodáře stala živností dle zákona č.445/1991 Sb. v platném znění a vylučování držitelů licence a živnostenského oprávnění z této zakázky je v rozporu se zákonem č.134/2016 Sb o zadávání veřejných zakázek, když činnost OLH zadávaná státem má jasné rysy veřejné zakázky. Navíc neexistuje kontrola kvality poskytované služby a jedná se v mnoha případech o příspěvek na činnost LČR s.p., za který stát často nedostává protihodnotu.
Pro uskutečnění záměru zákonodárce poskytnout malým vlastníkům lesů odbornou podporu v hospodaření v lesích je nezbytné provést následující kroky a splnit požadavky:
● Kontrolovat kvalitu poskytované služby a v případě nedostatečnosti odejmout pověření.
● Poskytovat malým vlastníkům lesů odbornou podporu v hospodaření.
● Poskytnout příspěvek vlastníkům, kteří si vyberou vlastního lesního hospodáře (OLH).
● Zajištění podpory od státu pro vlastníky s omezenými zdroji a nedostatečnou odborností.
● Odstranění nespravedlnosti ve financování OLH mezi zodpovědnými a neangažovanými vlastníky.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno Drobné vlastníky lesa od ostatních vlastníků lesa nelze odlišovat podle výměry lesního majetku do/nad 50 ha, ale podle toho, zda les je zařízen lesním hospodářským plánem – tomu odpovídá současné ustanovení § 37 odst. 7 zákona o lesích. Problematika úhrady nákladů na činnost odborného lesního hospodáře u spolků v lesním hospodářství bude do zákona o lesích zapracována společně s právním ukotvením těchto spolků (bez něj by se jednalo o prázdné ustanovení).
92 Ministerstvo pro místní rozvoj § 37 odst. 8 D 49. K § 37
Navrhujeme úpravu odst. 8 bodu a) v tomto znění:
a) sledovat stav lesa, upozorňovat vlastníka lesa na výskyt škodlivých činitelů a na škody jimi způsobené, včetně škod způsobených zvěří nebo pastvou v lese na produkci, biodiverzitě a dalších funkcích lesa, navrhovat nezbytná kontrolní a ochranná opatření a při zvýšeném výskytu škodlivých organismů a škodách na lesích, včetně škod způsobených zvěří nebo pastvou v lese, prokazatelně informovat orgán státní správy lesů.
Odůvodnění:
Škody je vhodné upřesnit: škody i na produkci, biodiverzitě, dalších funkcích lesa
Vysvětleno Novelou použitou formulaci považujeme za natolik konkrétní, aby umožnila plnění uložené informační povinnosti.
93 Ministerstvo pro místní rozvoj § 37 odst. 10 D 50. K § 37
Navrhujeme úpravu odst. 10 v tomto znění:
(10) Na odborného lesního hospodáře, jehož činnost hradí vlastník lesa, se vztahují povinnosti uvedené v odstavci 8. Povinnosti podle odstavce 8 písmen d), e) a j) je možné smluvně vyloučit.
Odůvodnění:
Ustanovení zasahuje do § 37 odst. 1 zákona a smlouvy dvou osob mimo stát – vlastníka a OLH. Je tedy vhodnější, bude-li uvedeno v upraveném znění, čímž zásah do smluv mezi vlastníkem a OLH bude více respektovat jejich stávající právní uspořádání.
Vysvětleno Na základě jiných připomínkových míst bylo znění upraveno takto: „(10) Na odborného lesního hospodáře, jehož činnost hradí vlastník lesa, se vztahují povinnosti uvedené v odstavci 8 s výjimkou povinností uvedených v písmenech d) a j).“
Předkladatel upřednostňuje, co nejvíce jednotný rozsah výkonu OLH v rámci uvedených kategorií, a to i s ohledem na význam OLH, jako držitele licence a odborného garanta vhodného lesnického hospodaření.
94 Ministerstvo pro místní rozvoj § 40 odst. 1 Z 51. K § 40
Navrhujeme úpravu odst. 1 v tomto znění:
(1) Vlastník lesa je povinen vést lesní hospodářskou evidenci o plnění závazných ustanovení plánu a evidenci o provedené obnově lesa a jeho těžbě v jednotlivých porostech.
Odůvodnění:
Přibližně 15 % českých lesů je z hlediska držby v kategorii do 50 hektarů, a tudíž mají většinou zpracovanou LHO. Evidence by měla i v těchto lesích sledovat nejen obnovu, ale především těžbu. Současný stav, kdy o těžbě v těchto lesích nejsou údaje, je znepokojivý.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno U drobných vlastníků lesů je rozhodující pro zajištění plnění funkcí lesa jeho obnova a nikoli statistické údaje o objemu těžeb. Tyto údaje lze souhrnně získat např. z měření NIL. Návrh přináší novou byrokratickou zátěž bez zjevného přínosu.
95 Ministerstvo pro místní rozvoj § 46 odst. 1 Z 52. K § 46
V odst. 1 navrhujeme vložení nového písm. p) v tomto znění:
p) podporu výkonu činnosti odborného lesního hospodáře dle §37 odst.7 zákona.
Odůvodnění:
Naplňuje ustanovení § 37 odstavec 7 zákona.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno Činnost odborného lesního hospodáře je (v případě drobných vlastníků lesů) úhradou nákladů poskytovanou podle § 37 odst. 7 a 11 lesního zákona. Pokud je „podporou výkonu OLH“ myšlena úhrada nákladů na výkon jeho funkce, jednalo by se o duplicitní podporu s výše uvedenou náhradou. Pokud byla myšlena metodická podpora výkonu činnosti OLH, tu MZe naplňuje organizací bezplatných vzdělávacích seminářů pro odborné lesní hospodáře (§ 46 odst. 2 písm. f) zákona). Předloženou myšlenku tak pokrývají již stávající ustanovení zákona.
96 Ministerstvo pro místní rozvoj § 46 Z 53. K § 46
Navrhujeme vložení nového odstavce za odstavec (7)
8) Poskytnutí příspěvku dle odst. 1, písm. b je odepřeno žadateli, který provedl obnovu lesa s využitím mechanizované přípravy půdy nebo došlo-li při ní k jiné nepřiměřené negativní změně vodního režimu, půdního povrchu a biodiverzity.
Odůvodnění:
Vlastník, který použil postupy, při kterých došlo k nepřiměřeným negativním změnám vodního režimu, půdního povrchu a biodiverzity nebo jsou používané postupy mechanizované přípravy půdy, která má vždy negativní vliv na lesní půdu a biodiverzitu, by měl mít odepřen příspěvek dle odstavce 1., písmeno b.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno Poskytnutí příspěvku nelze podmínit objektivně neověřitelným kritériem. I při zpřesnění textu připomínky na objektivně ověřitelnou variantu by po technické stránce znamenalo poskytování finančních příspěvků podmínit periodickou pochůzkou poskytovatele příspěvku po všech lesích v ČR (současná kapacita krajských úřadů pro poskytování finančních příspěvků je průměrně cca 2,5 zaměstnance na každém krajském úřadu). Pro ověření rozsahu všech hospodářských činností vlastníka lesa by žadatel musel do žádosti uvádět značné množství údajů nesouvisejících přímo s předmětem žádosti (jímž je nejčastěji příspěvek na výsadbu stanovištně vhodných dřevin), což je v rozporu s úkolem C.6.1 „Minimalizovat administrativní náročnost u lesnických podpor a související softwarové aplikace usměrňovat k jednotnému a jednoduchému uživatelskému rozhraní“ uloženého MZe Aplikačním dokumentem ke Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035 (s cílem „zjednodušit a zefektivnit systém evropských, národních, krajských a případně místních podpor určených vlastníkům lesů v ČR. Minimalizovat jejich administrativní náročnost a zajistit jejich výši úměrnou významu lesů pro naši společnost v době přicházející klimatické změny.“). U stávajících příspěvků poskytovaných podle nařízení vlády č. 30/2014 Sb. nám navíc není zřejmé, které podporované činnosti by mohly vést k nepřiměřené negativní změně vodního režimu, půdního povrchu a biodiverzity (snad s výjimkou příspěvku na mechanickou přípravu půdy, bez níž ale v současné situaci není realizovatelná obnova lesních porostů na kalamitních holinách).
97 Ministerstvo pro místní rozvoj § 46b Z 54. K § 46b
§ 46b navrhujeme upravit následovně:
Platba za zvýšené plnění mimoprodukčních funkcí lesa a zvýšenou adaptaci lesa na změnu klimatu
(1) Vlastník lesa, který aktivně zasahuje se záměrem zlepšení plnění mimoprodukčních funkcí lesů a adaptaci lesů na změnu klimatu, či záměrně zásahy se stejným záměrem nevykonává, má nárok na platbu za zvýšené plnění mimoprodukčních funkcí lesů a zvýšenou adaptaci lesů na změnu klimatu.
(2) Zvýšeným plněním mimoprodukčních funkcí lesa a zvýšené adaptace lesa na změnu klimatu se rozumí takové způsoby hospodaření, které k nim přispívají nad rámec zákona a obvyklých postupů.
(3) Platbu za zvýšené plnění mimoprodukčních funkcí lesa a zvýšení adaptace lesů na změnu klimatu lesů poskytuje:
a) Ministerstvo obrany, jde-li o vojenské lesy,
b) Ministerstvo životního prostředí, jde-li o lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem,
c) ministerstvo, jde-li o ostatní lesy.
(3) Podmínky poskytování platby za ekosystémové služby lesů stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(4) Pro poskytování platby za zvýšené plnění mimoprodukčních funkcí lesa a zvýšenou adaptaci lesa na změnu klimatu se § 46 a § 46a použijí obdobně. Akceptováno jinak Návrh § 46b vychází z úkolu C.4.2 „Zajištění plateb vlastníkům lesů za ekosystémové služby vyplývajících z mimoprodukčních funkcí lesního hospodářství“ podle Aplikačního dokumentu ke Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035. Návrh je nutné realizovat definicí nároku na platbu v zákoně o lesích a následným stanovením podrobných podmínek v nařízení vlády jako společném předpisu MZe, MŽP a MO. Přímo v zákoně je nutné vymezit především předmět platby, poskytovatele platby, procesní postupy a stanovit zákonné zmocnění pro stanovení podrobnějších podmínek v podzákonném předpisu. Vzhledem k tomu, že platba je navrhována jako nároková, musí být definována uchopitelně a jednoznačně, aby bylo jasné, v jakých mantinelech se pohybuje nárok i jaký cíl mají sledovat podmínky stanovené v prováděcím nařízení vlády. Při návrhu je rovněž třeba zohledňovat podmínky v Pokynech Evropské komise ke státní podpoře v oblasti (mj. lesnictví), podle nichž bude tato podpora notifikována. S ohledem na tyto pokyny musí být platba poskytována sazbou vycházející z tržních mechanismů (proto zúžení na klimatickou funkci lesů spočívající v podpoře poutání uhlíku; tržní mechanismy pro ostatní mimoprodukční funkce lesů nejsou známy) a nesmí být poskytována na činnosti, které je vlastník lesa povinen realizovat již podle příslušných právních předpisů členského státu Při vědomí těchto východisek proto musíme úpravu odstavce 1 i nově vložený odstavec 2 odmítnout jako nadbytečný – s ohledem na již uvedené se jedná o principy stanovené rovněž v jiném předpisu (Pokynech EK).
Do ustanovení bylo upraveno: platbu za ekosystémové služby lesů podmíněné prováděním opatření na podporu poutání uhlíku a současně biologické rozmanitosti v lesích.
MZe trvá na prováděcím předpisu typu nařízení vlády. Takto jsou prováděny i pravidla nejen finančních příspěvků na hospodaření v lesích, ale i agro-envi a leso-envi podpor z PRV či nově ze Strategického plánu SZP. I vzhledem k povaze podpory (sdílená kompetence MZe, MŽP a MO) je zaužíváno podporu řešit společně připraveným nařízením vlády, vzhledem k závažnosti tématu (a rozpočtovým dopadům) ještě schváleným vládou ČR, než vyhláškou, kterou si ministerstvo samo vydá ve Sbírce zákonů.
98 Ministerstvo pro místní rozvoj § 46b Z ...pokračování
Odůvodnění:
Klimatická funkce je příliš zužující vymezení. Jedná se dle běžně používaného významu o soubor funkcí lesa vázaných na klimatické podmínky. (Funkce lesů klimatická – soubor funkčních efektů lesů v dlouhodobém režimu meteorologických prvků a jevů v měřítku mikroklimatickém a mezoklimatickém, někdy i makroklimatickém. K důležitým dílčím efektům patří účinky lesních porostů v oboru bilance záření, režimu teploty vzduchu i půdy, v bilanci vodní a v proudění vzduchu. Dle https://rumex.mendelu.cz/uzpl/pestovani_v_heslech/pestsyst/ucpestov/ucel_char_fce_lesu.html)
Předpokladem pro vymezení je dohoda mezi Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí na podmínkách poskytování plateb, jinak se bude jednat o mechanismus bez potřebného efektu na zvyšování adaptace lesních porostů na změnu klimatu a míru sekvestrace uhlíku v lesích.
I pro notifikaci státní podpory v lesnictví, která bude závazně stanovena zákonem, je nezbytné uvést přesné parametry podmínek pro poskytování podpory v lesnictví. Bez uvedení těchto konkrétních podmínek nelze předpokládat, že Evropská komise přijme notifikaci lesního zákona bez dodatečných dotazů. Komplikace spojená s časovým odstupem v tomto procesu by mohla zkomplikovat časový harmonogram přijetí lesního zákona, proto je nezbytné nejdříve upřesnit parametry programu.
Pro veškeré platby za ekosystémové služby poskytované lesy je nezbytné vymezit jejich adicionální přínos nad rámec povinností stanovených zákonnou regulací lesnictví a zároveň jejich adicionální přínos nad úrovní stávající praxe.
Ekosystémové služby je třeba vymezit v souladu s jejich určením u Organizace spojených národů způsobem dle SEEA Ecosystem Accounting (SEEA EA). Tento způsob vymezení ekosystémových služeb zajišťuje srovnatelnost získaných dat v rámci mezinárodního společenství Organizace spojených národů a je integrován do ekosystémových účtů Evropské unie (https://ecosystem-accounts.jrc.ec.europa.eu/). Ekosystémové služby jsou takto koncipovány pro účely veřejných politik již ve více než 34 zemích (https://seea.un.org/ecosystem-accounting). Ekosystémové služby mohou být ekosystémy poskytovány v rozdílné míře, tj. v závislosti mj. na způsobu hospodaření a toto má být při jejich oceňování zohledněno.
Připomínka je zásadní
...pokračování
Ze stejných důvodů (požadavek na provádění činností nad rámec zákona) není možné vyhovět návrhu, aby platba byla poskytována i vlastníkovi lesa, který aktivně žádná opatření nad rámec zákonných povinností nečiní (ačkoliv dlouholetá diskuze o této platbě směřovala právě tímto směrem). U požadavku MMR na dohodu s MŽP (?) chceme doplnit, že se bude jednat o společný předpis MZe, MŽP i Ministerstva obrany, v období 2025-2027 bude do vnějšího připomínkového řízení předložen až po dosažení společné dohody na podmínkách poskytování platby za klimatickou funkci lesů.
99 Ministerstvo pro místní rozvoj § 47 odst. 1 písm. c) Z 55. K § 47 odst. 1 písm. c)
Požadujeme vložení nového novelizačního bodu ve znění:
„V § 47 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).“.
Odůvodnění:
Ustanovení § 47 odst. 1 písm. c) nesprávně začleňuje stavební úřady mezi orgány, jež vykonávají státní správu lesů. Zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, zařadil stavební úřady do orgánů státní správy lesů, a to včetně jeho zvláštní a výlučné působnosti v souladu s principem integrace. Současná podoba zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, od této doby prošla několika novelami, a ustanovení, jež upravovala působnost stavebního úřadu, byla již vypuštěna. To činí ustanovení § 47 odst. 1 písm. c) lichým a postrádá v současné době smysl. V současné době stavebnímu úřadu nevyplývají žádné působnosti a z výše uvedených důvodů požadujeme vypuštění stavebního úřadu z orgánů státní správy lesů.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno § 2 odst. 1) zákona o JES: „Jednotným environmentálním stanoviskem je závazné stanovisko k vlivům na životní prostředí u záměru, který podléhá povolování podle stavebního zákona…“
§ 18 odst. 1) zákona o JES „Příslušný orgán vykonává při vydávání jednotného environmentálního stanoviska působnosti správních orgánů příslušných podle jiných právních předpisů, které se vztahují ke správním úkonům, namísto nichž se vydává jednotné environmentální stanovisko; je-li takovým správním úkonem rozhodnutí, je toto rozhodnutí součástí výrokové části rozhodnutí v následném řízení.“.
V následném řízení o povolení stavebního záměru musí být stavební úřad také orgánem státní správy lesů, aby měl kompetenci rozhodnout např. o odnětí PUPFL a výši poplatku za odnětí PUPFL v rámci jím vydaného rozhodnutí o povolení stav. záměru. Naopak se může jevit jako žádoucí do lesního zákona pozitivně vymezit stavebnímu úřadu ještě konkrétní kompetence, aby nebylo nutné je pouze dovozovat.
100 Ministerstvo pro místní rozvoj § 47 odst. 4 Z 56. K § 47
Navrhujeme upravit odstavec (4) v tomto znění:
(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajské úřady vykonávají správní činnosti na úseku lesního hospodářství prostřednictvím alespoň 1 zaměstnance, který splňuje kvalifikační požadavky podle odstavce 5, zaměstnanec musí splňovat také požadavky podle jiného právního předpisu.
Odůvodnění:
Na úřadech malých ORP častokrát osoba vykonávají SSL dělá více agend. Rozumíme, že cílem je zkvalitnění práce SSL, ale zároveň to znamená rozpočtové navýšení, které není odůvodněno nárůstem agendy. Důvodová zpráva nárůst počtu úředníků (přesunem jiné agendy na jiné pracovníky) mylně podceňuje. Chybí solidní analýza dopadů tohoto návrhu.
Připomínka je zásadní
Akceptováno jinak Novela byla na základě jiných připomínkových míst upravena takto: “(4) (4) Zaměstnanec vykonávající veřejnou správu na úseku lesního hospodářství musí splňovat tyto kvalifikační předpoklady:
a) vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském studijním programu ve studijním oboru lesnického směru,
b) úplné střední odborné vzdělání lesnického směru, nebo
c) alespoň 5 let praxe s vykonáváním správních činností na úseku lesního hospodářství.
.“
101 Ministerstvo pro místní rozvoj § 47 odst. 5 Z 57. K § 47
Navrhujeme úpravu odstavce 5, bod a)
a) vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském studijním programu ve studijním oboru lesnického či přírodovědného směru zaměřeného na ochranu životního prostředí, nebo
Odůvodnění:
Kvalifikovaná je rovněž osoba s vysokoškolským vzděláním v oboru ochrana životního prostředí. S ohledem na potřebnost zvýšení počtu zájemkyň a zájemců o dané pozice nemají jejich předpoklady být neodpovídajícím způsobem restriktivní.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno Má-li být rozhodování orgánů státní správy lesů skutečně odborné, pak také vyžaduje odborné lesnické vzdělání, tedy vzdělání lesnického směru. Novela pro maximalizaci využití zejména stávajících personálních kapacit připouští i středoškolské lesnické vzdělání, které se v praxi také osvědčilo.
102 Ministerstvo pro místní rozvoj § 47 odst. 6 Z 58. K § 47
Navrhujeme úpravu odstavce 6 bod b)
b) alespoň 5 let praxe v lesním hospodářství.
Odůvodnění:
Kdo dělá správní činnosti, již většinou pracuje v rámci SSL. Nelze proto v dostatečném rozsahu získat nové pracovníky, kteří se věnují správní činnosti 5 let, aby mohli začít pracovat v rámci SSL. Na místě je tak stanovit obdobný rozsah praxe obdobný, jako mají adepti na OLH.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno Má-li být rozhodování orgánů státní správy lesů skutečně odborné, pak také vyžaduje odbornou praxi ve státní správě. Z pohledu zlepšení výkonu SSL není žádoucí zastávat výkon agendy SSL zaměstnancem s praxí pouze z lesnického provozu. Ustanovení míří především na dlouholeté a zkušené zaměstnance úřadů, kteří však nemají potřebné vzdělání a tento kvalifikační nedostatek nahrazují dlouholetými zkušenostmi ze státní správy.
103 Ministerstvo pro místní rozvoj § 48a D 59. K § 48a
Upozorňujeme, že ve srovnání s platným zněním s vyznačením navrhovaných změn chybí ve vlastním návrhu zákona („bodovém znění“) navrhovaná úprava § 48a odst. 1 písm. c) a písm. d).
Akceptováno Konečná korektura textu bude provedena až po dokončení připomínkového řízení.
104 Ministerstvo pro místní rozvoj § 48a D 60. K § 48a
Upozorňujeme, že novelizačním bodem 165 má být kromě vložení slova „obnovu“ do textu tohoto písmena podle platného znění s vyznačením navrhovaných změn v tomto písmenu také změněna minimální doba obmýtí, což se normativním textu neodráží.
Akceptováno Konečná korektura textu bude provedena až po dokončení připomínkového řízení.
105 Ministerstvo pro místní rozvoj § 53 D 61. K § 53
V novelizačním bodě č. 177 doporučujeme slovo „„nebo““ nahradit slovem „„do““.
Akceptováno Konečná korektura textu bude provedena až po dokončení připomínkového řízení.
106 Ministerstvo pro místní rozvoj § 54 D 62. K § 54
V novelizačním bodě č. 181 doporučujeme text „ž“ nahradit slovem „až“.
Akceptováno Konečná korektura textu bude provedena až po dokončení připomínkového řízení.
107 Ministerstvo pro místní rozvoj § 56 Z 63. K § 56
Navrhujeme úpravu odstavce následujícímu za odstavcem (3)
(4) Pokuty jsou příjmem Státního fondu životního prostředí.
Odůvodnění:
Stávající ustanovení je nezbytné nerušit. Státní fond životního prostředí je vzhledem k povaze a zdůvodnění pokut příslušnou institucí, která má jejich výnos spravovat.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno SFŽP zůstává příjemcem části poplatku za odnětí PUPFL, což pro něj představuje každoroční příjem v řádu vyšších desítek milionů Kč. Návrh na zrušení § 56 odst. 2 sleduje, aby pokuty za přestupky uložené orgánem státní správy lesů podle lesního zákona byly příjmem rozpočtu obce (v souladu s § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb.) nebo kraje (v souladu s § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 250/2000 Sb.). Obecní a krajské úřady pak tyto příjmy mohou využít k podpoře provádění státní správy lesů.
Nadto, uvedený novelizační bod nebyl rozporován ani Ministerstvem životního prostředí, jež je zřizovatelem Státního fondu životního prostředí.
108 Ministerstvo pro místní rozvoj Přechodná ustanovení D 64. K čl. II, bodu 7
V bodě č. 7 přechodných ustanovení doporučujeme slovo „tržeb“ nahradit slovem „těžeb“.
Akceptováno Konečná korektura textu bude provedena až po dokončení připomínkového řízení.
109 Ministerstvo obrany § 2 D 1. K § 2 obecně
Doporučujeme doplnit definice holiny a holé seče, se kterými zákon spojuje řadu právních povinností.
Odůvodnění
Zákon stanoví poměrně zásadní a vymahatelné povinnosti v souvislosti se vznikem holiny nebo holé seče, z legislativně technického hlediska by proto bylo záhodno tyto pojmy v zákoně definovat a nespokojit se s doktrinálním výkladem praxe.
Tato připomínka je doporučující.
Vysvětleno Lze souhlasit, že definice holiny by v řadě případů pomohla nejen k ujednocení rozhodovací praxe orgánů státní správy lesů, nicméně obecně platnou a jednoznačnou definici nebylo možné vzhledem k množství rozhodných okolností stanovit, a to ani ve spolupráci s vědeckými pracovišti. Veškeré návrhy nebyly schopny vyčerpávajícím způsobem pojmout problematiku spojenou např. s výskytem osamocených menších lesů (remízků menších než 0,04 ha, které jsou po smýcení bezpochyby holinou) nebo s existencí ponechaných souší v lesích věkových tříd, které za jistých okolností mohou, ale také nemusí být holinou. Pro určení holiny je tak nadále rozhodné prakticky pouze jediné kritérium, a to, zda dočasně odlesněná či proředěná plocha plní funkce lesa. Tento stav vyžadující individuální posouzení každého případu (správní uvážení) není při výkonu správních činností ojedinělý a může být řešen např. prostřednictvím ustálených právních názorů (judikatury). Souhlas s vypořádáním.
110 Ministerstvo obrany § 2 písm. t)
§ 31 odst. 4 Z 2. K bodu 12 návrhu novely zákona a souvisejícím ustanovením - § 2 písm. t, § 31 odst. 4
Požadujeme v zákoně namísto „zápoje“ definovat „zakmenění“ a v textu právního předpisu nadále pracovat s tímto pojmem.
Odůvodnění
„Zápoj“ není exaktně měřitelná veličina, záleží na dřevinné skladbě, na ročním období (olistění) a na subjektivním odhadu. Naopak „zakmenění“ je exaktně měřitelné a podstatné pro stanovení sníženého (protizákonného) zakmenění, pro výpočet zásob porostu, atd. Nutnost změny užívaného pojmu přitom není v důvodové zprávě přesvědčivě zdůvodněna.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Je skutečností, že zápoj nelze stanovovat v zimním období u stromů bez olistění, ale přesto je jedinou univerzální charakteristikou objektivně měřitelnou ve všech lesních porostech. Důvodem pro nahrazení zakmenění zápojem (ve smyslu jeho užití viz § 31) je skutečnost, že zápoj, na rozdíl od zakmenění, je možné stanovit i u nestejnověkých lesních porostů a také lesních porostů bez hroubí, kde stanovení zakmenění selhává. Takto se také běžně využívá např. v Rakousku. Podle sdělení univerzit jsou již dnes běžně dostupné nástroje pro objektivní určení zápoje a měřicí postupy se samozřejmě budou precizovat lesnickou praxí. Zakmenění nadále zůstává nepostradatelnou lesnickou charakteristikou, využívanou pro lesnické hospodaření a odvození porostních zásob stejnověkých lesních porostů (viz § 4 odst. 3 vyhl. č. 84/1996 Sb.). Souhlas s vypořádáním.
111 Ministerstvo obrany § 8 odst. 3 D 3. K § 8 odst. 3
Doporučujeme na závěr ustanovení doplnit, že o zařazení lesů do příslušné kategorie může být rozhodováno i na základě podnětu jiného orgánu veřejné správy (případně vybraných orgánů veřejné správy např. na úseku ochrany životního prostředí, obrany, atp.).
Odůvodnění
V praxi může dojít k situaci, že existuje veřejný zájem na změně kategorie lesa, který je v rozporu se zájmem vlastníka lesa, avšak převažuje. O existenci tohoto zájmu sám orgán státní správy lesa nemusí vědět. Návrh řeší situaci, kdy orgán veřejné moci odlišný od orgánu státní správy lesa prosazuje změnu kategorie lesa z důvodu existence převažujícího veřejného zájmu.
Tato připomínka je doporučující.
Vysvětleno Na řízení o zařazení nebo vyřazení lesů z kategorie lesů zvláštního určení se vztahují obecné předpisy o správním řízení (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů). Správní řád umožňuje i dalším správním orgánům podávat podněty k zahájení předmětných řízení z moci úřední, a to podle § 42 správního řádu. Orgán státní správy lesů je povinen takovýto podnět přijmout a na požádání ve lhůtě 30 dnů sdělit tomu, kdo podnět podal, že řízení zahájil, případně, že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední. Jedná se o postup před zahájením správního řízení, kdy orgán státní správy lesů posuzuje skutečnosti odůvodňující zahájení řízení, zejména zjišťuje stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Po vyhodnocení zjištěných skutečností v souladu se zásadami zakotvenými v § 2 až 8 správního řádu a ústavními zásadami teprve orgán státní správy lesů zahajuje řízení z moci úřední. V daném případě je zejména posuzováno, zda navrhované lesy vykazují převážně mimoprodukční funkce, zda vlastník lesa ve prospěch těchto funkcí hospodaří, zda v předmětném lese existuje veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí, který je nadřazen funkcím produkčním, zda existují překážky řízení atd.
Neshledáváme důvod, proč by předmětná řízení o kategorizaci lesů, kromě vlastníka lesa a orgánu státní správy lesů, měl zahajovat ještě další správní orgán. Tento správní orgán by fakticky přebíral působnost orgánu státní správy lesů při zahajování řízení z moci úřední, aniž by disponoval odbornými znalostmi z hlediska aplikace lesního zákona, a aniž by měl zákonnou povinnost se okolnostmi případu jakkoliv zabývat. Souhlas s vypořádáním.
111 Ministerstvo obrany § 8 odst. 3 D Vysvětleno ...pokračování
Dalším správním orgánům nic nebrání podávat podněty podle § 42 správního řádu, které jsou odborně vyhodnoceny orgánem státní správy lesů zejména z hlediska lesního zákona, a tím je zaručeno, že nebude zbytečně zahajováno množství řízení, která nepovedou ke kategorizaci lesů či její změně. Takto by se zvyšovala byrokratická zátěž nejen vlastníků lesů, kteří jsou účastníky předmětných řízení, ale také orgánů státní správy lesů, zejména krajských úřadů, které by musely administrativně náročně zastavovat nedůvodně zahájená řízení. Souhlas s vypořádáním.
111 Ministerstvo obrany ...pokračování
Neshledáváme důvod, proč by předmětná řízení o změně nebo zrušení rozhodnutí o odnětí nebo o omezení, kromě vlastníka lesa, žadatele a orgánu státní správy lesů, měl zahajovat ještě další správní orgán. Tento správní orgán by fakticky přebíral působnost orgánu státní správy lesů při zahajování řízení z moci úřední, aniž by disponoval odbornými znalostmi z hlediska aplikace lesního zákona, a aniž by měl zákonnou povinnost se okolnostmi případu, jakkoliv zabývat. Dalším správním orgánům nic nebrání podávat podněty podle § 42 správního řádu, které jsou odborně vyhodnoceny orgánem státní správy lesů zejména z hlediska lesního zákona, a tím je zaručeno, že nebude zbytečně zahajováno množství řízení, která nepovedou ke změně nebo zrušení rozhodnutí o odnětí nebo o omezení. Takto by se zvyšovala byrokratická zátěž nejen vlastníků lesů, kteří jsou účastníky předmětných řízení, ale také orgánů státní správy lesů, které by musely administrativně náročně zastavovat nedůvodně zahájená řízení.
112 Ministerstvo obrany § 10 Z 4. K bodu 27 návrhu novely zákona - § 10
Požadujeme, aby z evidence v registru byly vyloučeny vojenské lesy.
Odůvodnění
Z navrhovaného textu není zcela zřejmé, zda v registru budou evidovány též lesy zvláštního určení ze zákona (§ 8 odst. 1 lesního zákona) nebo jen lesy, kterým byla kategorie stanovena rozhodnutím. Pokud platí první alternativa, požadujeme, aby z evidence v registru byly vyloučeny vojenské lesy. Z navrhované definice vyplývá, že kategorie lesa jako lesa vojenského, určená ust. § 8 odst. 1 písm. d) navrhovaného znění novely, je v některých případech určena na základě rozhodnutí podléhajícího utajení podle zákona č. 412/2005 Sb. Ani v ostatních případech pak nepovažujeme za vhodné, aby bylo možné z veřejně přístupného registru získat jakýmkoliv způsobem (a snad i anonymně) ucelenou představu o parametrech majetku důležitého pro obranu státu.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Novelizační bod, týkající se registru kategorizace lesů, byl na základě podnětu jiných připomínkových míst upraven. Grafická evidence kategorizace lesů, včetně těch vyhlašovaných tzv. ze zákona, bude zajištěna prostřednictvím RUIAN.
Ke kategorizaci obecně uvádíme: návrh novely předpokládá, že vojenské lesy budou kategorizovány podle § 8 odst. 1 písm. e) lesního zákona jako lesy zvláštního určení (pokud se nebude jednat o lesy ochranné) přímo ze zákona (ex lege). Bude se jednat o lesy ve vojenských újezdech a další lesy, kde právo či příslušnost hospodaření za stát vykonávají státní podniky či organizační složky státu v působnosti ministerstva obrany. Domníváme se, že tyto údaje jsou volně dostupné v katastru nemovitostí a u mnohých pozemků (parcel) je již na základě katastrální vyhlášky uvedeno, že se jedná o les jiný než hospodářský. MZe usiluje o kompletní přehled všech kategorizovaných lesů. Ve vojenských lesích bude docházet ke kategorizaci lesů i na základě rozhodnutí MZe podle § 8 odst. 2 lesního zákona (např. lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, pro zachování biodiverzity, uznané obory, bažantnice). Z pohledu ústředního orgánu státní správy lesů je důležité disponovat přehledem o rozloze těchto subkategorií a plánovat např. finanční příspěvky.
Souhlas s vypořádáním.
113 Ministerstvo obrany § 20 odst. 4 Z 5. K bodu 52 návrhu novely zákona - § 20 odst. 4
Požadujeme navrhovanou změnu neprovádět a ponechat současný stav, který je z pohledu MO i VLS vyhovující.
Odůvodnění
Předkladatel odůvodňuje změnu administrativní zátěží na straně lesní stráže, avšak změnou na druhé straně vyvolává daleko vyšší administrativní zátěž na straně vlastníků lesa. V praxi se v drtivé většině případů při udělování výjimek jedná o naprosté marginálie.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno Novelizační bod byl vypuštěn.
Upozorňujeme, že bez písemného (myšleno průkazného viz správní řád) potvrzení udělení výjimky ze strany vlastníka prakticky není možné na místě spáchání přestupku prokázat porušení a přestupek sankcionovat administrativně nejméně náročným způsobem "příkazem na místě". Vlastník není nijak nucen udělit výjimku, anebo naopak může udělit výjimku více či všem subjektům na jednou, případně na dobu neurčitou. Souhlas s vypořádáním.
113 Ministerstvo obrany § 24 odst. 2 Z 6. K bodu 57 návrhu novely zákona - § 24 odst. 2
Požadujeme ponechat minimální plošný rozsah výchovných zásahů v lesních porostech do 40 let věku i pro obce a města.
Odůvodnění
Výchovné zásahy do 40 let věku jsou zásadní pro vývoj, strukturu a stabilitu porostů. Proto by tyto povinnosti měly být uloženy i obcím a městům pro jejich lesní majetky. Důvodem je především fakt, že vyjmenované subjekty stále hospodaří s veřejnými prostředky a není důvod činit rozdíl v přístupu k jiným subjektům (státním), které taktéž hospodaří s veřejnými prostředky.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Obdobně jako u vypuštění závazného ustanovení LHP minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu pro nestátní lesy, i v tomto případě novela vychází z principu snižování povinností vlastníků lesů a jejich nahrazení především motivačními nástroji. Nikterak nezpochybňujeme důležitost výchovných zásahů v lesních porostech do 40 let věku, zejména pro zpevňování porostů a úpravu druhové skladby, ovšem i v tomto případě se novela ubírá cestou motivace vlastníků lesů prostřednictvím poskytování finančních příspěvků na tuto činnost, jak konkrétně vyplývá z ustanovení § 46 odst. 1 písm. b), kde je výchova lesních porostů do 40 let výslovně uvedena. Považujeme za správné, že návrh novely klade na hospodaření ve státních lesích větší nároky než na hospodaření v obecních lesích nebo lesích dalších právnických a fyzických osob. Trváme na připomínce.
Jakkoliv předkládané novela jako celek vychází z principu snižování povinností vlastníků lesů (ačkoliv ani to není pravda, neboť vlastníky nově zatěžuje např. v navrhovaném znění bodu 52 novely), nelze „kategorizovat“ lesy podle typu vlastnictví s tím, že o jen podle subjektu vlastníka u některých lesů vyžaduji vyšší úroveň péče a u jiných nižší. Připomínáme, že se jedná úroveň základních povinností vlastníků lesa ze zákona. Les bude vždy les a konstatování „považujeme za správné, že návrh novely klade na hospodaření ve státních lesích větší nároky než na hospodaření v obecních lesích nebo lesích dalších právnických a fyzických osob“ by rozhodně vyžadovala hlubší vysvětlení takového názoru ve věcné rovině péče o les a proč by právě osoba vlastníka odůvodňovala jiný druh lesa vyžadující jinou péči. Současně zdůrazňuji, že i návrh MO respektuje princip snižování povinností vlastníků lesů, neboť přes veškeré naše výtky na nelogičnost rozdělování lesů podle subjektu vlastníka i my se snažíme klást hranici zátěže vlastníků povinnostmi, ale nikoliv mezi státní lesy a lesy ostatní, ale lesy ve vlastnictví veřejnoprávních subjektů a soukromých subjektů. Např. co do zdrojů financování totiž mezi státními a obecními nebo krajskými lesy není žádný rozdíl – děje se tak z výnosů vlastní činnosti, ale (in fine) z veřejných peněz.
Na druhé straně do Vámi navrhovaného dělení vstupuje i problematika subjektu, který de facto lesy „vlastní“, protože drtivá většina lesů Vámi označovaných jako státní spadají do práva hospodařit státních podniků (LČR a VLS). Tyto státní podniky, ačkoliv hospodaří s majetkem státu, mají ze zákona (o státním podniku) povinnost chovat se jako řádný hospodář. Jak ale mohou této povinnosti dostát v porovnání s podnikatelskou právnickou osobou soukromého práva, která je stejně tak vlastníkem lesa, ale s naprosto jinou úrovní povinností péče o tento les (a s tím souvisejícími náklady). A i zde platí že les je zase jen les. Nemůže tak navrhovaná právní úprava zavést nepřípustnou diskriminaci subjektů vlastnících lesy?
Posledním problémem, který spatřujeme ve Vámi podaném vysvětlení ve vztahu k naší připomínce, je problém časový: V tuto chvíli samozřejmě není jisté, v jakém okamžiku nabyde účinnosti nyní projednávaná novela lesního zákona, z logiky věci však vyplývá, že je přáním předkladatele, aby se tak stalo co nejdříve. Nastane-li tedy účinnost např. 1. 1. 2025 nebo později v průběhu roku 2025, nástroje, o kterých předkladatel hovoří jako o náhradě za snížení zátěže vybrané části vlastníků lesa, mají účinnost odloženou až na 1. 1. 2027. Z toho vyplývá, že v časovém intervalu dlouhém až dva roky (sic!) může dojít k rapidnímu snížení kvality lesů v jiném než státním vlastnictví. Vycházíme-li z informací portálu eAgri, je státních lesů v ČR 56 %, obce a lesní družstva se na vlastnictví lesů podílejí 18 % a soukromí vlastníci 26 %. Neodůvodněné snížení úrovně základních povinností při péči o les by tak až na dva roky negativně zasáhlo stav téměř poloviny lesů na území ČR již samotnou absencí náhradních nástrojů pro motivaci jejich vlastníků.
MZe:
Máme za to, že lesní zákon nemusí upravovat výkon řádného lesnického hospodaření obcí a doporučené lesnické postupy, podobně jako žádný zákon neupravuje řádné obhospodařování zemědělských ploch v majetku obcí. Tato problematika je v zemědělství i lesnictví prioritně řešena motivačně a zákony obsahují pouze nezbytné zákazy. Nezpochybňujeme význam výchovných zásahů pro kvalitu a stabilitu porostů, ale uváděná 2 letá přechodná doba nemůže ovlivnit stav mladých lesních porostů zásadním způsobem.
Vzhledem k tomu, že VLÚ dohlíží na aplikaci LZ (plnění závazných ustanovení) v lesích vojenských, spravovaných státním podnikem, není uvedená problematika přímo v gesci MO.
114 Ministerstvo obrany § 25 odst. 2 Z 7. K bodu 60 návrhu novely zákona - § 25 odst. 2
Požadujeme, aby pro vojenské lesy nebyl zpracovatelem osnov Ústav pro hospodářskou úpravu lesů.
Odůvodnění
Při roztříštěnosti a různorodosti lesů spadajících pod zpracovávání osnov není reálné, aby osnovy i pro tuto specifickou kategorii lesů zpracovával Ústav, protože nemá dostatečnou kapacitu a ani odbornost pro tuto činnost. Efektivnější by bylo rozšířit povinnosti i práva odborných hospodářů, na těchto majetcích pracovat v kontextu § 33 odst. 4 do 5 m3/ha/rok a osnovy zcela zrušit.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Domníváme se, že pro vojenské lesy bude vždy zpracován plán, protože plány schvaluje Vojenský lesní úřad, a ten má obvod působnosti pro celou republiku (§ 24 odst. 3), takže se neuplatní požadavek 50 ha na území kraje, ale na území celé ČR. Naspř. i 1 ha vojenského lesa na území Prahy musí mít tedy plán. Není nám známo, že by pro vojenské lesy byly v současné době zpracovávány osnovy, teoreticky je to snad možné pro lesy ve spoluvlastnictví, ale tam není připomínka důvodná. Souhlas s vypořádáním.
116 Ministerstvo obrany § 33 odst. 1 Z 8. K bodu 95 návrhu novely zákona - § 33 odst. 1
Požadujeme vypustit povinnost oznámit vznik holiny při nahodilé těžbě nad 1 ha.
Odůvodnění
Praxe ukázala, že uvedená povinnost administrativně zatěžuje vlastníky lesů i státní správu, přičemž kontrolní činnost v terénu v dané věci se neprovádí. Ke vzniku větších holin dochází zpravidla při kalamitních situacích, které jsou orgánu státní správy lesů známy z jiných zdrojů (kůrovcová kalamita, živelná kalamita při vichřicích) a není tedy třeba je znovu oznamovat. Zvýšení výměry sice omezí počet případů, nicméně v praxi ať už při zpracování živelné kalamity či kůrovcem napadených stromů je velikost holiny zpravidla definitivně známa až po zpracování, a tudíž jen zbytečně hrozí dodatečný spor o naplnění této administrativní povinnosti. V případě, že se kdokoli rozhodne provést nelegální těžbu většího rozsahu, hlásit ji nebude, tj. uvedená povinnost neplní zřejmě zamýšlenou funkci obrany proti vzniku nelegálních holin a je zbytečná.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Vznik holiny nad 1 ha je z pohledu plánované obnovy lesů nežádoucí. Stejné kritérium je logicky uplatňováno i v případě vzniku holin z nahodilé těžby, kde sice překročení této plochy nelze zabránit, nicméně je nutné o této skutečnosti alespoň informovat orgán státní správy lesů, který může reagovat s ohledem na dané okolnosti i na případné podněty z řad veřejnosti, která se o nadlimitní holiny zajímá. Orgán v rámci vlastní dozorové činnosti také snadno identifikuje „ohlášené“ holiny od holin „neohlášených“, tedy potenciálně nelegálních. Souhlas s vypořádáním.
117 Ministerstvo obrany § 34 odst. 2 Z 9. K bodu 102 návrhu novely zákona - § 34 odst. 2
Požadujeme přehodnotit jazykovou formulaci celého ustanovení v novém znění tak, aby bylo zřejmé, které podmínky pro naplnění povinnosti (nebo hlavně její porušení) musí být splněny kumulativně a které alternativně. Po doplnění nového textu na závěr ustanovení je obsah dispozice normy nejednoznačný.
Odůvodnění
Celý obsah dispozice je již za stávajícího znění odst. 2 připomínkovaného ustanovení zákona poměrně složitý a kombinuje alternativní a kumulativní podmínky. Doplněním textu o faktor „ohrožení plnění funkcí lesa“ spolu se spojkou „a“ není už vůbec zřejmé, k jakým dalším částem dispozice se toto kumulativní spojení vztahuje a ke kterým ne. Je třeba přehodnotit celé znění nového ustanovení, aby bylo o obsahu povinnosti jasno. Z věcného pohledu však s doplněním připomínkovaného ustanovení Ministerstvo obrany naprosto souhlasí.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno Text ustanovení byl přeformulován. Souhlas s vypořádáním.
118 Ministerstvo obrany § 36 odst. 1 Z 10. K bodu 109 návrhu novely zákona - § 36 odst. 1
Požadujeme do textu doplnit, že opatření mohou být přijata i na základě podnětu jiného orgánu veřejné správy, nejen z vlastního podnětu orgánu státní správy lesa (shodně s připomínkou č. 3)
Odůvodnění
Viz obdobně k připomínce č. 3
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Obdobně viz připomínka č. 3 Souhlas s vypořádáním.
119 Ministerstvo obrany § 36a odst. 3 Z 11. K bodu 114 návrhu novely zákona - § 36a odst. 3
Požadujeme slova „Vlastník lesa“ nahradit slovy „Každý, kdo provádí činnosti podle odst. 1“.
Odůvodnění
Pastva v lese většinou nebude prováděna na základě požadavku vlastníka lesa, ale ve prospěch jiných funkcí lesa. K případným škodám bude docházet nejpravděpodobněji v důsledku špatného zabezpečení pasoucích se hospodářských zvířat. Přenášení zodpovědnosti na vlastníka lesa tak v praxi sníží zodpovědné chování provozovatele pastvy, zvyšuje riziko škod a současně přenáší řešení na smluvní vztah vlastníka lesa a provozovatele pastvy, včetně nákladů na tvorbu smluv. Navržená formulace tak nutí vlastníka k volbě odmítnutí souhlasu, jakožto jediné bezpečné varianty z hlediska jeho zodpovědnosti za porušení zákona. Pastva v lese zpravidla nesouvisí s hospodařením v lese, proto argument, že zodpovědnost je na vlastníkovi lesa, který odpovídá za hospodaření v lesích obecně, je možné odmítnout s tím, že zodpovědnost může být uložena tomu, kdo činnosti provádí, stejně jako je zodpovědnost zákonem uložena stavebníkovi apod.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno Návrh byl upravena ve smyslu připomínky. Souhlas s vypořádáním.
120 Ministerstvo obrany § 47 odst. 2 Z 12. K § 47 odst. 2
Požadujeme slovo „Vedoucí“ nahradit slovem „Ředitel“.
Odůvodnění
Vzhledem k vykonávané agendě vedoucího Vojenského lesního úřadu je vhodnější označení funkce „vedoucího úřadu“ jako ředitel Vojenského lesního úřadu. Vedoucí Vojenského lesního úřadu:
- vede odbor a související personální agendu,
- řídí vedoucí příslušných oddělení, zaměstnance a jejich agendy; zabezpečuje administrativní podporu, organizační podporu, komunikaci a PR, mezinárodní aktivity,
- řídí a koordinuje administrativní a organizační činnosti úřadu,
- připravuje a vydává vnitřní předpisy závazné pro zaměstnance úřadu,
- řídí a koordinuje vnitřní a vnější komunikaci úřadu,
- koordinuje vzájemnou spolupráci jednotlivých odborů, oddělení a agend v rámci úřadu,
- iniciuje a podílí se na optimalizaci a zefektivnění interních procesů a nastavení úřadu.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno Text byl upraven Souhlas s vypořádáním.
121 Ministerstvo obrany § 46b Z 13. K bodům 145 a 146 návrhu novely zákona, zejména § 46b
Požadujeme doplnit a zpřesnit zákonné zmocnění pro prováděcí předpis (nařízení vlády) tak, aby bylo zřejmé, že se nejedná o platby za pouhou existenci lesa, ale aby bylo naplněno zdůvodnění předkladatele: „Platba bude pozitivně motivační, oceňující snahu o zvýšení plnění klimatické funkce lesa“. Alternativně navrhujeme přepracovat návrh na platby za zvýšené plnění mimoprodukčních funkcí lesa, což by umožnilo širší aplikaci navrhovaných plateb na další činnosti související se zlepšováním lesního ekosystému, stále ale nikoliv samoúčelnou.
Odůvodnění
Ministerstvo obrany má být jedním z poskytovatelů plateb. Považujeme tudíž za důležité, aby vlastník podle smyslu navrhovaného nástroje dostával platby až za činnosti nad rámec základních zákonných povinností a běžných standardů nebo parametrů (např. velikost holoseče, vyšší podíl MZD, výsadba přípravných dřevin na holinách, atp.), zejména pokud takové činnosti „nad rámec“ zefektivňují obnovu či fungování lesního ekosystému, jinými slovy přispívají ke zlepšení ekosystémových služeb lesa. Při přepracování návrhu na platby za zvýšené plnění mimoprodukčních funkcí lesa by se věcná náplň ustanovení (a možnosti přiznání platby) rozšířila i na činnosti spojené s podporou biodiverzity v lese.
Doplněním nebo přepracováním samotného zákonného zmocnění se zpřesní parametry pro budoucí prováděcí předpis ve formě nařízení vlády, což je důležité z hlediska míry rigidnosti úpravy provedené podzákonným obecně závazným předpisem a dlouhodobé právní jistoty jak poskytovatelů platby, tak především jejich příjemců.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Pokyny Evropské komise ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech pro období 2023-2029 (jež považují za státní podporu i navrhovaný nárokový výdaj) umožňují poskytovat tuto podporu výhradně za činnosti realizované nad rámec zákonných povinnosti, v tomto případě nad rámec povinností vlastníka lesa. Podle tohoto principu bude platba za ekosystémové služby připravována tak, aby byla poskytována právě za činnosti prováděné nad rámec lesního zákona; uvažována je bonifikace vlastníka, který tyto činnosti (např. ponechávání dřeva k zetlení) provádí ve větší míře, než bude minimální úroveň s nárokem na platbu. Minimální úroveň požadavků zajišťujících plnění klimatické funkce lesů i možnost bonifikace za vyšší úroveň plnění těchto požadavků bude stanovena až v podzákonném právním předpisu, který vzhledem ke společné gesci MZe, MŽP a MO bude připravován ve spolupráci s uvedenými rezorty.
V návrhu je platba za ekosystémové služby zúžena na klimatickou funkci lesů opět s ohledem na ustanovení evropských předpisů, které umožňují platbu tohoto typu poskytovat jen za služby oceňované trhem (tomu z mimoprodukčních funkcí odpovídá jen funkce poutání uhlíku, nikoliv funkce podpory biodiverzity).
po podaném vysvětlení s vypořádáním souhlasíme, avšak žádáme o doplnění formulace vysvětlení poskytnutého v rámci MPŘ do zvláštní části důvodové zprávy k Hlavě sedmé (novelizační body 145 a 146), aby mohlo sloužit alespoň jako nástroj výkladu normy při její aplikaci
122 Ministerstvo spravedlnosti § 5 Z 1. K bodu 19 (§ 5) – k pojmu „pacht“
V návrhu jsou pojmy „pacht“ a „pachtýř“, které jsou označením zákonných institutů občanského práva, použity nesprávně. Pacht není jediný možný případ obligačního vztahu mezi oprávněným a povinným (vlastníkem) s kauzou užívání (nebo požívání); i v poměrech účinného občanského práva je možné uvažovat o pronájmu lesa, výpůjčce lesa (jak předkladatel zmiňuje v důvodové zprávě) a výprose. Rovněž je možné v tomto kontextu upozornit na možnost zřízení široké osobní služebnosti užívání nebo požívání, které mohou být obsahem shodné s pachtem (causa utendi et fruendi dare). Z důvodové zprávy není zřejmé, jaký je účel zákazu v § 5. Pokud tedy navrhovatel zakazující normou uvedenou v § 5 sleduje ochranu určité veřejnoprávní hodnoty, je vhodné předmět zákazu, tj. zakázané jednání, popsat způsobem, kterým nebude selektivně a bezdůvodně činěn rozdíl mezi soukromoprávními instituty. Mají-li zde být užity termíny soukromého práva, je odpovídajícím termínem „užívání“ popř. „užívání a požívání“.
Zároveň však je třeba upozornit, že „užívání“ resp. „požívání“ mohou mít velmi různorodé podoby (což ale platí i o „pachtu“), co do časové délky vztahu i co do rozsahu a forem užívání a požívání i úplatnosti (např. užívání na 1 den pro účely natočení reklamy, bez zásahu do lesního prostředí, vs. trvalá služebnost cesty, vs. jednorázový odběr vzorku mechu pro vědecký výzkum, vs. právo spotřebovat porost těžbou s tím, že další povinnosti s tím jinak spojené ze specifických důvodů budou zajištěny třetí osobou). Akceptováno Návrh byl upraven ve smyslu připomínky.
Cílem novely lesního zákona v souvislosti s pachtem bylo sladění terminologie s občanským zákoníkem. Proto tam, kde byly doposud použity pojmy „nájem“ a „nájemce“ bylo navrženo nahrazení za pojmy „pacht“ a „pachtýř“. V případě § 5 není a nikdy nebylo cílem zakazovat jakékoliv přenechání státního lesa k užívání (bez ohledu na právní formu), ale pouze a jen užívání a požívání za účelem hospodaření v lese, čemuž podle našeho názoru obsahově odpovídá institut pachtu.
Je pravdou, že pojem pacht je široký a že může zahrnovat i jiné formy braní požitků z propachtované věci. Z tohoto důvodu navrhujeme v § 5 a 58 řešení, které se pojmu pacht a pachtýř vyhýbá a namísto toho používá označení "užívání a požívání za účelem hospodaření v lese" a "držitel práva les užívat a požívat za účelem hospodaření v lese".
Pokud jde o označení osoby, která les užívá a požívá, nepovažujeme navrhovanou variantu „lesní hospodář“ za vhodnou, protože se příliš podobá pojmu „odborný lesní hospodář“, který je v podstatě správcem lesa a garantuje odbornost při hospodaření v lese. V návaznosti na připomínku však byla provedena revize celého lesního zákona a došlo k odstranění všech výskytů pojmu "pachtýř", neboť se jedná o duplicitu k § 58 odst. 1, ze kterého jednoznačně vyplývá, že mluví-li lesní zákon o vlastníkovi lesa, má se tím současně na mysli pachtýř (neboli držitel práva les užívat a požívat za účelem hospodaření v lese). Souhlas s vypořádáním.
122 Ministerstvo spravedlnosti § 5 Z ...pokračování
Pachtem naopak může být i sjednání práva sběru borůvek ve větším rozsahu či práva pastvy. I nejtypičtější případ, tj. užívání a požívání sjednané za účelem víceletého hospodaření v lese může mít různé právní tituly, např. výpůjčku či služebnost či nájem.
Je tedy třeba, aby navrhovatel identifikoval a v textu zákona stanovil, které druhy užívání resp. požívání spadají do okruhu vztahů zde regulovaných, a naopak do znění normy nezahrnul druhy užívání, které nejsou předmětem regulace.
Pokud správně předpokládáme záměr navrhovatele, lze za nejvhodnější považovat namísto termínu „pacht“ použití sousloví „přenechání k užívání a požívání osobě odlišné od vlastníka za účelem víceletého běžného hospodaření v lese“ či jeho obdobu. Alternativní a - v závislosti na legislativním záměru navrhovatele - možná nejvhodnější je řešení popsané v připomínce k bodu 186 (§ 58 odst.1).
Tuto připomínku je třeba řešit koherentně s úzce souvisejícími připomínkou 2 (k termínu „pachtýř“) a připomínkou k bodu 186 (§ 58 odst. 1).
Tato připomínka je zásadní. Akceptováno
123 Ministerstvo spravedlnosti § 19 odst. 1
§ 20 odst. 3
§ 34 odst. 4
§ 35 odst. 5
§ 51 odst. 1
§ 58 odst. 1 Z 2. K bodům 46, 51, 103, 107, 170 a 186 (§ 19 odst. 1, § 20 odst. 3, § 34 odst. 4, § 35 odst. 5, § 51 odst. 1, § 58 odst. 1) – k termínu „pachtýř“
Z důvodů uvedených v připomínce k bodu 19 požadujeme, aby slovo „pachtýř“ bylo nahrazeno tak, aby dopadalo na věcně i terminologicky vhodně vymezený okruh uživatelů resp. poživatelů lesa.
Tuto připomínku je třeba řešit koherentně s úzce souvisejícími připomínkou k bodu 19 (§ 5) a připomínkou k bodu 186 (§ 58 odst. 1).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno Návrh byl upraven ve smyslu připomínky. Souhlas s vypořádáním.
124 Ministerstvo spravedlnosti § 20 odst. 1 písm. j) Z 3. K bodu 49 (§ 20 odst. 1, písm. j)
V tomto ustanovení se oproti dosavadní úpravě zákaz formuluje jako více omezující v tom směru, že doposud mezi obecné užívání lesů, tedy nevyžadující souhlas vlastníka, spadal pohyb na kole, na koni, na lyžích nebo saních na jakýchkoliv lesních cestách, tedy zpevněných i nezpevněných. Vzhledem k návrhem zaváděnému zúžení pojmu „lesní cesta“ na výhradně zpevněné účelové lesní komunikace – viz § 2 písm. v) – se velmi výrazná část dosavadních lesních cest, tj. nezpevněné lesní trasy, stane v praxi vyloučenou z obecného užívání lesa. Toto omezení je v důvodové zprávě zdůvodněno pouze rizikem střetu s lesní technikou a poškození půdy resp. kořenů, důvodová zpráva však pro takový předpoklad neuvádí žádné podklady.
Obecně však je třeba právo přístupu do krajiny a související právo obecného užití lesů považovat za aspekt ústavně chráněných hodnot (zejm. čl. 35 a čl. 11 odst. 3 LZPS), přičemž v podmínkách ČR poměrně široký volný přístup do lesů, včetně přístupu na kole či lyžích, představuje dlouhodobou kulturní tradici. K omezení těchto práv je proto třeba přistupovat jen v nezbytném rozsahu a jen z vážných a důkladně podložených důvodů. Stejně tak má přístup do lesa významné přínosy kulturní, edukační, rekreační (v kladném slova smyslu). Rovněž má široký přístup do lesa význam pro motivaci a postojovou formaci společnosti k přírodnímu prostředí a udržitelnému růstu, které se stávají naléhavou a v řadě vládních i mezinárodních dokumentů deklarovanou výzvou.
Akceptováno Novelizační ustanovení podrobně upravující režim lesních cest a tras pro lesní dopravu bylo vypuštěno. Souhlas s vypořádáním.
124 Ministerstvo spravedlnosti § 20 odst. 1 písm. j) Z ...pokračování
Ostatně sám navrhovatel konstatuje v důvodové zprávě vzrůstání významu lesa jako kulturní hodnoty a jeho mimoprodukčních hodnot oproti významu ryze ekonomickému, přičemž mj. na těchto skutečnostech zakládá důvodnost předkládané novely.
Pokud jde o riziko střetu s lesní technikou, i pokud by zde bylo přítomno ve vyšší než marginální výši, je třeba jej řešit přednostně méně omezujícími způsoby. Obecně je široká řada lidských aktivit, která nesou riziko (např. utonutí při koupání či zranění při rekreační pěší turistice), přičemž za přístupy souladné se zásadami právního státu je třeba považovat takové přístupy, které (krom krajních případů) nespočívají v zákazu činnosti jako takové, zejména pokud činnost sama je prospěšná a je chápána jako projev osobní svobody. Přitom riziko střetu s lesní technikou v lese lze považovat za relativně malé ve srovnání s riziky např. jízdy na kole v běžném městské provozu, či např. s rizikem utonutí při koupání. Zmenšovat se riziko dá například vhodnou informovaností (tabulkou v lese či u vstupu do lesa či na internetu) či omezením zákazu analogicky podle § 20 odst. 1 písm. i) na dobu a místo, kde skutečně aktuálně těžba se zvýšeným pohybem lesních strojů probíhá.
Z uvedených důvodů nesouhlasíme s navrženým omezením a požadujeme, aby zákaz § 20 odst. 1 písm. j) byl přeformulován tak, že nebude více omezující než dosavadní úprava.
Tato připomínka je zásadní. Akceptováno
125 Ministerstvo spravedlnosti § 44 odst. 4 písm. a) D 4. K bodu 134 (§ 44 odst. 3 písm. a)
Doporučujeme, aby se za slova „název právnické osoby“ doplnila slova „nebo její obchodní firma“. Jménem právnické osoby je buď její název (§ 132 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „OZ“), nebo obchodní firma (§ 423 OZ) v případě, že je podnikatelem.
Akceptováno Text byl upraven ve smyslu připomínky. Souhlas s vypořádáním.
126 Ministerstvo spravedlnosti § 53 odst. 1 písm. j) Z 5. K bodu 175 (§ 53 odst. 1 písm. j)
Z důvodů uvedených v připomínce k bodu 49 (§ 20 odst. 1 písm. j) a v návaznosti na její vyřešení je třeba upravit znění skutkové podstaty přestupku uvedeného v § 53 odst. 1 písm. j). Tedy znění přestupku musí obsahově odpovídat formulaci zákazu uvedeného v § 20 odst. 1 písm. j).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno Novelizační bod upraven ve smyslu § 20 odst. 1 písm. j). Souhlas s vypořádáním.
127 Ministerstvo spravedlnosti § 58 odst. 1 Z 6. K bodu 186 (§ 58 odst. 1) – k postavení vlastníka a uživatele lesa
Zákon zde zavádí konstrukci, kterou přenáší práva a povinnosti vlastníka lesa podle zákona o lesích na „pachtýře“ případně „podpachtýře“. Požadujeme, aby v § 58 odst. 8 byl uveden nikoliv úzký civilněprávní termín „pachtýř“, ale aby byl uveden okruh osob, které mají právo užívat resp. požívat les a které se budou pro jeho účely za vlastníka považovat. Důvody nevhodnosti (pouhého) „pachtýře“ jsou podrobně vysvětleny v připomínkách k bodu 19 (§ 5) a připomínkou 2 k pojmu „pachtýř“. Shodně lze argumentovat i přístupem odborné literatury – např. FLORA, M., STANĚK, J., PRŮCHOVÁ, I. Lesní zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, str. 581. Přitom i zde platí, že je třeba odlišit na druhou stranu i takové druhy sjednaného práva užívat či požívat, které svou povahou nemají přenášet na uživatele postavení vlastníka – srovnej příklady krátkodobých či úzce účelových nájmů či služebností uvedených v připomínce k bodu 19.
Akceptováno jinak Návrh byl upraven ve smyslu připomínky. Podrobněji je vypořádání vysvětleno u připomínky č. 1.
Nad rámec návrhu předloženého do MPŘ byl do § 58 odst. 1 doplněn požadavek na písemnou formu smlouvy o přenechání lesa k užívání a požívání za účelem hospodaření v lese. Obdobné ustanovení je obsaženo v § 12 odst. 2 lesního zákona, který je ovšem návrhem rušen. Tuto podmínku je však nezbytné s ohledem na řádný výkon státní správy lesů zachovat i nadále.
Souhlas s vypořádáním.
127 Ministerstvo spravedlnosti § 58 odst. 1 Z ...pokračování
Za alternativní a - v závislosti na legislativním záměru navrhovatele (který v důvodové zprávě není vysvětlen) - možná nejvhodnější řešení problematiky termínů „pacht“ a „pachtýř“ lze považovat zavedení nového pojmu (např.) „hospodář“ či „lesní hospodář“ v § 2, k jeho vymezení využít soukromoprávní termíny „užívání a požívání“ v kombinaci s v § 2 písm. d) již zavedeným pojmem „hospodaření v lese“, případně v kombinaci s parametrem dlouhodobosti, kterým se odliší na jedné straně uživatel komplexní, na nějž je smysluplné přenést práva a povinnosti vlastníka podle lesního zákona, a na druhé straně uživatele minoritní, jejichž sjednané užívání postihuje jen věcně či časově minoritní složky, na něž práva a povinnosti vlastníka není pravděpodobně vhodné přenášet. Při tomto řešení s vymezením pojmu v § 2 by v dalším textu zákona vč. § 58 odst. 1 pojem „pacht“ mohl být nahrazen „hospodařením v lese“ (popř. „přenecháním k hospodaření v lese“) a pojem „pachtýř“ nahrazen pojmem „lesní hospodář“.
Tato připomínka je zásadní. Akceptováno jinak
128 Ministerstvo vnitra § 4 odst. 11 Z K čl. I bodu 18 – k § 4 odst. 11:
Upozorňujeme, že obec jako veřejnoprávní korporace je při nabývání a převodu nemovitostí vázána povinnostmi, které pro ni vyplývají ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a mezi které náleží povinné zveřejnění záměru obce (§ 39 odst. 1 zákona o obcích) a schválení majetkoprávní dispozice k tomu příslušným orgánem obce (§ 85 zákona o obcích). Požadujeme se s touto otázkou vypořádat v důvodové zprávě.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno Informace o zákonné úpravě postupu majetkoprávní dispozice s majetkem obcí byla doplněna do důvodové zprávy.
129 Ministerstvo vnitra § 10 Z K čl. I bodu 27 – k § 10:
V návaznosti na zavedení registru kategorizace lesů a skutečnost, že Ústav pro hospodářskou úpravu lesů je tzv. povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb.,
o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, upozorňujeme na povinnosti vyplývající z ustanovení § 5a odst. 1 až 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Požadujeme vypořádat se s provazbou na zákon č. 106/1999 Sb. v důvodové zprávě.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno Informace o povinnostech Ústavu, vyplývajících ze zákona č. 106/1999 Sb., byla doplněna do důvodové zprávy.
130 Ministerstvo vnitra § 17 odst. 2 Z K čl. I bodu 41 – k § 17 odst. 2:
Dle našeho názoru není přípustné účtovat poplatek za odnětí z důvodu provádění opatření nutných k ochraně životů a zdraví osob, majetku a životního prostředí, a to
v preventivním ani represivním pojetí. V § 17 proto požadujeme na konci odstavce 2 nahradit tečku čárkou a doplnit písmeno e), které zní:
„e) zabezpečení požární ochrany, zejména zřízení lesních cest nebo vytvoření proluk
s funkcí protipožárních pásů.“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Vysvětleno Uvedené prvky požární ochrany jsou z předepisování poplatku vyňaty již v současnosti – lesní cesty jako zařízení sloužící hospodaření v lese (§ 17 odst. 2 písm. a) lesního zákona), protipožární pásy pak navzdory potenciální absenci dřevinného porostu zůstávají pozemky určenými k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 1 písm. b) lesního zákona). Návrh novely zařazuje další výjimku z předpisu poplatku, a to pro záměry sloužící zadržování vody v krajině nebo zlepšení dostupnosti vody pro potřeby hašení lesních požárů. Již platnými či nově navrhovanými ustanoveními lesního zákona tak je celá problematika preventivního i represivního pojetí požární ochrany (co do výjimky z poplatku za odnětí pozemku plnění funkcí lesa) vyřešena.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním. Problematika bude řešešena v rámci předpokládané širší novely zákona o požární ochraně.
MV: není řešena problematika proluk a s funkcí protipožárních pásů, kdy důvodem je v současné době nejasná definice těchto , neboť v součané době zároveň probíhá meziresortní připomínkové řízení k návrhu zákona o požární ochraně, kde dochází k zakotvení proluk jakožto jednoho z požárně prevenčních opatření protí šíření lesních požárů. Uvedené tedy bude řešeno v rámci širší novely zákona o požární ochraně, kde je předpoklad i možné úpravy zákona o lesích.
131 Ministerstvo vnitra § 19 odst. 1
Z K čl. I bodu 46 – k § 19 odst. 1:
Do textu novelizovaného ustanovení navrhujeme nevkládat slova „po dohodě s vlastníkem lesa“.
V návrhu zákona je souhlas vlastníka zpravidla spojen s písemnou formou. V takovém případě je oprávnění lesní stráže vázáno na předložení písemného souhlasu ke kontrole (a lze upravit i porušení zákona v ustanovení o přestupcích). Některé souhlasy však nejsou podmíněny písemnou formou (například umístění včelstva, resp. úlů na lesním pozemku
v § 19 odst. 3), v takových případech je kontrola ze strany lesní stráže na místě de facto nemožná. Tak je tomu i v případě „dohody s vlastníkem“ o sběru klesti. V praxi si dovedeme jen obtížně představit, že v případě sběru několika větví na táborák např. v přilehlém kempu nebo chatové osadě, bude třeba se „dohodnout“ s vlastníkem, aby nebyl porušen zákon. Omezení množství klesti je dáno podmínkou „pro vlastní potřebu“, což považujeme z hlediska omezení množství odebrané klesti za dostačující.
Pokud chce vlastník klest použít pro účely deklarované v důvodové zprávě (např. energetické účely), nic mu nebrání například po těžbě klest nakupit a odvézt. I když vnímáme i pozitivní přínosy tlející klesti pro složení půdy, je třeba zohlednit i významné protipožární aspekty lesního porostu, v němž se nenachází nadměrné množství klesti. Z hlediska toho, že navrhované jednání není vymahatelné (ostatně není uvedeno ani jako přestupek), považujeme jeho ponechání v navrhované podobě za nadbytečné, a proto požadujeme tuto úpravu vypustit.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno Novelizační bod byl vypuštěn.
132 Ministerstvo vnitra § 20 odst. 3 Z K čl. I bodu 51 – k § 20 odst. 3:
Navrhujeme následující znění měněného odstavce 3:
„(3) Zákazy uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na činnosti, které jsou prováděny při hospodaření v lese, nebo při provádění opatření nutných k požární ochraně lesa; zákazy uvedené v odstavci 1 písm. l) až n) se vztahují i na vlastníka lesa, pachtýře lesa nebo toho, kdo užívá les z jiného právního důvodu.“.
Navrhované nové znění zohlední nutnost provádění preventivních opatření nebo opatření souvisejících s prováděním hasebních aj. prací při zdolávání mimořádných událostí v lese, v rámci kterých může být žádoucí provádění činností, které zahrnuje stávající výčet
§ 20 odst. 1 coby činnosti zakázané.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno jinak Ustanovení bylo upraveno následovně:
„(3) Zákazy uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na činnosti, které jsou prováděny při hospodaření v lese, nebo při provádění opatření nutných k požární ochraně lesa podle právního předpisu upravujícího požární ochranu ; zákazy uvedené v odstavci 1 písm. l) až n) se vztahují i na vlastníka lesa, pachtýře lesa nebo toho, kdo užívá les z jiného právního důvodu.“.
Pro provádění preventivních opatření je třeba ustanovení doplnit o text navržený Ministerstvem vnitra. Nicméně je žádoucí omezit tuto výjimku pouze na subjekty autorizované k hašení lesních požárů – Hasičský záchranný sbor ČR, Sbory dobrovolných hasičů. V případě nutných opatření k požární ochraně lesa by se mělo jednat o opatření nařízená velitelem zásahu.
Vlastní zásahy jsou prováděny i bez výjimky v rámci institutu krajní nouze.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
133 Ministerstvo vnitra § 20 odst. 5 Z K čl. I bodu 53 – k § 20 odst. 5:
1. Předposlední věta stanoví, že rozhodnutí orgánu státní správy lesů o stanovení podmínek nebo o zákazu organizované akce v lese je prvním úkonem v řízení. Požadujeme stanovit tento postup pouze jako možnost. Domníváme se, že není vhodné zcela vyloučit jakékoliv jiné úkony, které by mohly v průběhu správního řízení proběhnout (ústní jednání, vyjádření se k podkladům rozhodnutí apod.). Požadujeme proto upravit větu v tom smyslu, že rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení.
2. Dále nesouhlasíme s tím, aby bylo v uvedeném řízení rozhodnutí doručováno pouze veřejnou vyhláškou. Důvodová zpráva argumentuje velkým počtem účastníků, kterých se může řízení týkat. Na tyto případy již ovšem obecná právní úprava správního řádu pamatuje – podle § 144 odst. 6 lze v řízení s velkým počtem účastníků (více než 30) doručovat veřejnou vyhláškou vedlejším účastníkům řízení. Navíc v daném případě jsou hlavní účastníci velmi dobře identifikovatelní – bude se jednat o oznamovatele a vlastníky dotčených pozemků, jejichž souhlas je k podání oznámení o konání akce nezbytný. Požadujeme proto poslední větu v § 20 odst. 5 bez náhrady vypustit.
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno jinak Novelizační bod vypuštěn
134 Ministerstvo vnitra § 23a odst. 1 Z K čl. I bodu 56 – k § 23a odst. 1:
Navrhujeme větu první uvést v tomto znění:
„Typologický systém lesů (dále jen „typologický systém“) slouží pro klasifikaci
a vyhodnocování základních ekologických podmínek lesů, na jejichž základě vymezuje
v lesích části s podobnými růstovými a produkčními podmínkami, včetně podmínek pro vznik a šíření požáru.“.
Nově navrhované znění respektuje potřebu v souvislosti s očekávanými klimatickými změnami vyvolávajícími dlouhodobé vlny sucha a vysokých teplot vzduchu posuzovat lesy
z hlediska rizika a vzniku lesních požárů s ohledem na jejich typologickou jednotku. Tato klasifikace má potenciál významně přispět k účinnému preventivnímu i represivnímu přístupu k lesům z hlediska požární ochrany, tedy k efektivní přípravě a následně k účinnému taktickému zdolávání lesních požárů.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Vysvětleno Je skutečností, že typologie lesů je využívána multioborově s přesahem do ochrany přírody, protierozních opatření a ochrany půdy, ochrany vodního režimu, stanovení daňové povinnosti atd. Nicméně tyto zásadní významy také nejsou v novele uváděny. Typologie především stanovuje potenciál stanoviště – nevyhodnocuje jeho okamžitý stav. Riziko požárů je více než potenciálním typem stanoviště, je ovlivněno jeho aktuálním stavem a zejména stavem porostu – tj. druhovou skladbou a způsobem hospodaření v něm, a hlavně aktuálními klimatickými podmínkami a aktuálním počasím – a to typologická jednotka zcela podchytit neumí. Typologie bude jako doposud, jako jeden ze zdrojů informací, využívána v kombinaci s výše uvedenými zdroji dat při vyhodnocování požárního nebezpečí, které může být uvedeno např. v rámci tvorby oblastních plánů rozvoje lesů. Více viz Koncepce zvýšení požární ochrany v lesích se zaměřením na požární prevenci a budování kapacit na hašení lesních požárů. Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním. Z jednání dne 2. 7. 2024 bylo přislíbeno, že v rámci konzultací u širší novely zákona o požární ochraně bude zhodnoceno využití oblastních plánů rozvoje lesů pro efektivní přípravě na lesní požáry. Stejně tak bude v dané oblasti, i přes uvedená negativa, hodnoceno využití typologie.
135 Ministerstvo vnitra § 24 odst. 2 Z K čl. I bodu 57 – k § 24 odst. 2:
Větu druhou ustanovení navrhujeme upravit takto:
„Závaznými ustanoveními plánu pro všechny vlastníky lesa jsou maximální celková výše těžeb, a dále popis preventivních protipožárních opatření a opatření pro zajištění účinného zdolávání požáru.“.
Z hlediska možnosti účinného zdolávání lesních požárů považujeme za zásadní, aby zpracovatel lesního hospodářského plánu pro potřebu preventivních opatření i taktických postupů jednotek požární ochrany při hašení lesních požárů zahrnul také tuto oblast.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Vysvětleno Navržené doplnění je neurčité, neboť není stanoveno, co se pokládá za opatření, které je pro zdolávání požáru účinné.
Lesní hospodářské plány (LHP) stanovují závazná ustanovení v rámci hospodaření v lesích s ohledem na trvalou udržitelnost využívání produkční funkce lesa a jsou schvalovány orgánem státní správy lesů. Orgán státní správy lesů není kompetentní k posuzování účinných protipožárních opatření, která zároveň nejsou nikde definována.
Předpokládáme případné ukotvení požadavků tohoto typu na vlastníky lesů až v rámci komplexního návrhu legislativních úprav, především zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, od r. 2025, s odkazem na materiál pro Výbor pro civilní a nouzové plánování a Bezpečnostní radu státu „ Koncepce zvýšení požární ochrany v lesích se zaměřením na požární prevenci a budování kapacit na hašení lesních požárů“, zpracovaný Ministerstvem vnitra – Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním. Na jednání dne 2. 7. 2024 bylo dohdonuto, že zahrnutí problematiky požární ochrany bude do lesního hospodřského plánu zapracováno v rámci velké novely zákona o požární ochraně. Důvodem zařazení do zákona o PO je přímá vazba na požární ochranu v lesích.
136 Ministerstvo vnitra § 25 odst. 4 Z K čl. I bodu 62 – k § 25 odst. 4:
Na konci ustanovení navrhujeme doplnit větu:
„Závaznými ustanovením hospodářských osnov je popis preventivních protipožárních opatření a opatření pro zajištění účinného zdolávání požáru.“.
Z hlediska možnosti účinného zdolávání lesních požárů považujeme za zásadní, aby zpracovatel lesní hospodářské osnovy pro potřebu preventivních opatření i taktických postupů jednotek požární ochrany při hašení lesních požárů zahrnul také tuto oblast.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Vysvětleno Poukazujeme na skutečnost, že závazná ustanovení lesní hospodářské osnovy (LHO) byla vázána na protokolární převzetí LHO vlastníkem lesa. Toto protokolární převzetí návrh novely zrušuje a zároveň byla zrušena závazná ustanovení LHO. Osnova tak není pro vlastníky lesů závazná a slouží pouze pro zjištění stavu lesa a pro výkon státní správy lesů (§ 25 odst. 1). Dále viz analogické odůvodnění jako k připomínce k čl. I bodu 57 – k § 24 odst. 2. Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním. Na jednání dne 2. 7. 2024 bylo dohdonuto, že zahrnutí problematiky požární ochrany bude do lesního hospodřského plánu zapracováno v rámci velké novely zákona o požární ochraně. Důvodem zařazení do zákona o PO je přímá vazba na požární ochranu v lesích.
137 Ministerstvo vnitra § 27 odst. 3 a 6 Z K čl. I bodům 68 a 70 – k § 27 odst. 3 a 6:
Podle důvodové zprávy novela zpřehledňuje procesní postup při schvalování plánů. Předkládané změny nejsou ovšem podle našeho názoru provedeny v souladu s principy správního řízení. Za konkrétní nedostatky považujeme zejména tyto:
1. Považujeme za problematické, aby na jedné straně byly pro účely schvalování plánů
a povolování jejich změn vyloučeny obecné předpisy o správním řízení a na druhé straně bylo s oznámením o neschválení plánu dále nakládáno de facto jako s prvostupňovým rozhodnutím (obdobné užití ustanovení o odvolacím řízení, konstrukce nabývání právních účinků).
2. Vyloučení odvolání v případě rozhodnutí o námitkách postrádá smysl, pokud se navrhuje vést řízení o námitkách jako odvolací řízení.
3. Konstrukce „nabytí právních účinků“ oznámení o neschválení plánu (podle důvodové zprávy nabytí právní moci) je podle našeho názoru nevhodná. Tato formulace by znamenala, že pokud osoba posléze předloží upravený plán, právní účinky oznámení nenastanou. Navíc upozorňujeme na nesoulad odstavců 3 a 6, když v odstavci 3 je upraveno nabývání právních účinků pouze pro oznámení o neschválení plánu, zatímco odstavec 6 hovoří i o právních účincích oznámení o schválení plánu. Tato konstrukce byla patrně zvolena pro účely zakotvení možnosti přezkumu tohoto oznámení. Máme ovšem pochybnosti o tom, zda lze přezkoumávat oznámení, které nebylo vydáno ve správním řízení a není tedy rozhodnutím.
Akceptováno Po vysvětlení situace ve správní praxi a upřesnění připomínek bylo po dohodě s oddělením správního řádu MV ustanovení upraveno.
Zároveň se v textu lesního zákona mění název správního aktu z „oznámení o neschválení (schválení) plánu“ na „rozhodnutí o neschválení (schválení) plánu“. Jedná se o § 49 odst. 2 písm. d):
137 Ministerstvo vnitra § 27 odst. 3 a 6 Z ...pokračování
4. V neposední řadě upozorňujeme na nepřesné odkazy v odstavci 6. Hlavy VIII a IX správního řádu, na něž je odkazováno, spadají pod část druhou správního řádu. Zároveň jsou tyto hlavy ve správním řádu označeny římskými číslicemi. Je tedy nutné odkazovat následovně: „ustanovení části druhé hlavy VIII správního řádu“ a „podle části druhé hlavy IX správního řádu“.
Na základě výše uvedeného požadujeme revizi ustanovení odstavců 3 a 6. Domníváme se, že vhodnějším řešením by bylo ponechat rozhodování o námitkách jakožto řízení v prvním stupni. Proti rozhodnutí o námitkách je možné vyloučit odvolání, pokud bude tato odchylka od správního řádu v důvodové zprávě řádně odůvodněna. Stanovení obdobného užití části druhé hlavy VIII správního řádu nebude v takovém případě třeba.
Poslední věty v odstavcích 3 a 6 navrhujeme odstranit bez náhrady (právní účinky oznámení a obdobné užití hlavy deváté správního řádu). Přezkum oznámení o neschválení plánu může probíhat v rámci přezkumu rozhodnutí o námitkách.
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní. Akceptováno
138 Ministerstvo vnitra § 46 odst. 2 Z K čl. I bodu 144 – k § 46 odst. 2:
V § 46 odst. 2 požadujeme, aby písmeno c) znělo takto:
„c) prevence a ochrany lesů před požáry, včetně zajištění leteckého hašení lesních požárů.“.
Navrhované znění respektuje faktický rozsah služeb ze strany státu, s uvedením specifické služby leteckého hašení zajišťovaného na základě smluvních vztahů
s provozovateli leteckých prostředků.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno jinak Finanční prostředky pro letecké hašení lesních požárů MZe zajišťuje již za stávajícího znění písm. c), navrhované doplnění není nutné (na stávající praxi nic nemění). Je zároveň nutné uvést, že se jedná o službu obligátní, na jejíž poskytnutí nemají vlastníci lesů právní nárok. Navržené doplnění zároveň nekoresponduje s aktuální strategií ČR v oblasti zajištění vlastních kapacit na letecké hašení požárů – viz. 30. dubna 2024 vládou ČR schválený rámcový programu 114 43 „Pořízení vrtulníků pro letecké hašení a plnění úkolů v oblasti IZS“.
Důvodová zpráva byla k danému ustanovení doplněna o text: Součástí prevence a ochrany lesů před požáry je mimo jiné zajištění leteckého hašení lesních požárů. Jedná se o obligatorní službu, na jejíž poskytnutí nemají vlastníci lesů právní nárok. V dané oblasti nedochází ke změně podmínek dotýkajících se poskytování dané služby podle právních předpisů účinných před nabytím účinnosti tothoto zákona. Letecká hasičská služba bude zajišťována v rozsahu zpracovaných koncepčních materiálů. Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
139 Ministerstvo vnitra § 46 odst. 9 Z K čl. I bodu 144 – k § 46 odst. 9:
Stanoví se odlišná forma úpravy podmínek poskytování příspěvků podle odstavce 1 písm. a) až l) a podle odstavce 1 písm. m) a n). Zatímco podmínky pro první skupinu příspěvků mají být obsaženy ve vládním nařízení, podmínky pro zbylé požadavky má ministerstvo stanovit zásadami zveřejněnými na internetových stránkách. Důvodová zpráva argumentuje povahou příspěvků, která může vyžadovat rychlou a včasnou změnu. Argument urychlení procesu změny těchto pravidel nepovažujeme za dostatečný.
Požadujeme, aby podmínky veškerých příspěvků podle odstavce 1 byly stanoveny nařízením vlády a podléhaly tak legislativnímu procesu.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Vysvětleno Zákon č. 218/2000 Sb. neuvažuje stanovení podmínek poskytování dotací (jejichž obdobou jsou finanční příspěvky podle § 46 lesního zákona) primárně právním předpisem typu nařízení vlády, naopak uvádí jako právně závazný akt výzvu k podávání žádostí. Z historických důvodů z titulu sdílené kompetence MZe, MŽP a MO jsou od roku 2014 podmínky pro příspěvky podle § 46 odst. 1 písm. m) až n) stanoveny společným nařízením vlády č. 30/2014 Sb. U příspěvků podle § 46 odst. 1 písm. m) a n), zavedených až v reakci na kůrovcovou kalamitu, postačuje stanovení jejich podmínek výzvou MZe (MŽP ani MO tyto příspěvky neposkytují, společný právní předpis není zapotřebí), která rovněž umožňuje pružně reagovat na mimořádné okolnosti v lesním hospodářství (na rozdíl od nařízení vlády, jehož novelizace je proces trvající min. 6 měsíců).
140 Ministerstvo vnitra § 47 odst. 4 a 6 Z K čl. I bodu 148 – k § 47 odst. 4 a 6:
Návrh novely lesního zákona byl předložen v podobě, která v jeho pasáži týkající se úředníků obecních a krajských úřadů vychází z řešení již obsaženého v nedávné novele zákona o myslivosti, která byla v mezirezortním připomínkovém řízení na konci loňského roku. Ministerstvo vnitra k navrhovaným změnám § 57 zákona o myslivosti vzneslo několik zásadních připomínek, které již byly v mezidobí vypořádány. Proto považujeme za nezbytné, aby byla v návaznosti na to revidována i nynější novela lesního zákona. Konkrétně
k navrhovaným ustanovením uvádíme:
1. Nesouhlasíme s konstrukcí navrženou v § 47 odst. 4, podle níž by úředník působící v agendě lesnictví nesměl vykonávat jiné správní činnosti. Při vypořádávání totožné připomínky k zákonu o myslivosti došlo k dohodě na možném řešení, Ministerstvo zemědělství však dosud nezaslalo návrh konkrétního textu. Zároveň upozorňujeme, že navržené znění sice vylučuje, aby zaměstnanec věnující se myslivosti vykonával
i jinou správní činnost, ale nezapovídá to, aby mu byly v rámci úřadu svěřeny úkoly, které definici správní činnosti nenaplňují – viz § 2 odst. 3 a § 1 odst. 3 písm. c) zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. Takto navržené znění zákona navíc prolamuje stávající konstrukci příspěvku na výkon státní správy, která je založena na tom, že stát přispívá finančně na přenesenou působnost podle vzorce stanoveného v příloze č. 8 zákona o státním rozpočtu, avšak obecní a krajské úřady mají volnost v tom, kolik svých úředníků na danou agendu využijí. Příspěvek není vázán na konkrétní počet úředníků. Předkladatel však stanoví nejmenší počet úředníků vykonávajících agendu lesnictví, a ještě k tomu podmínku, že nesmí být vykonávána společně s jinou správní činností.
2. Vedle toho ve stejném ustanovení je třeba vypustit dovětek za středníkem odkazující (nenormativním odkazem) na zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. Identické připomínce k novele zákona o myslivosti bylo předkladatelem vyhověno.
3. Požadujeme vypustit § 47 odst. 6 obsahující významné a nedůvodné odchýlení od řešení upraveného v zákoně č. 312/2002 Sb., které by mohlo být i významně komplikující pro praxi (v případě, kdy by žádný úředník s plnou kvalifikací, který by mohl provádět odborné vedení, nebyl k dispozici, nemohla by agenda vůbec být zajišťována). Dovolujeme si připomenout, že totožné připomínce k novele zákona
o myslivosti bylo předkladatelem vyhověno. Mimo to v § 47 odst. 6 také považujeme za problematickou dikci „Zaměstnanec obecního úřadu obce s rozšířenou působností“, neboť správně jde o „zaměstnance obce zařazeného do obecního úřadu obce s rozšířenou působností“.
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno Znění bylo upraveno ve smyslu připomínek. Dne 12. června 2024 byla vládou projednána a ve znění stanoviska předsedy Legislativní rady vlády schválena souběžná novela zákona o myslivosti (Čj. OVA: 281/24), která obsahuje obdobná ustanovení (srov. § 57 odst. 7 zákona o myslivosti, ve znění jeho novely, přičemž oproti původní verzi návrhu byla příslušná ustanovení velmi zestručněna).
Příslušná ustanovení v novele lesního zákona je tedy třeba formulovat obdobně jako ve vládou schválené novele zákona o myslivosti (to ostatně odpovídá i jedné z námi uplatněných zásadních připomínek).
AKCEPTOVÁNO
Novela je upravena ve smyslu připomínky.
141 Ministerstvo vnitra Teze vyhlášek Z K tezím vyhlášky o poskytování úhrady nákladů na opatření meliorací a hrazení bystřin v lesích prováděná ve veřejném zájmu – k § 35 odst. 5 zákona:
Nesouhlasíme s tím, aby náležitosti a přílohy žádosti byly stanoveny výlučně vyhláškou. Upozorňujeme, že náležitosti podání ve správním řízení musí být alespoň rámcově upraveny zákonem (přičemž konkrétní specifikaci lze dále ponechat prováděcímu předpisu), jinak dochází k rozporu s čl. 4 odst. 1 Listiny a ustanovením věty poslední § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dle tohoto ustanovení může podání nad rámec obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat také další náležitosti, které stanoví zákon). Ustanovení § 35 odst. 5 navíc zmocnění k úpravě náležitostí žádosti a jejích příloh neobsahuje.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno Teze vyhlášky upraveny ve smyslu připomínky. Pro vydání rozhodnutí o provedení opatření ve veřejném zájmu jsou zapotřebí údaje a podklady již se vyskytující v projektové dokumentaci opatření nebo související s provedeným povolením stavby či zadávacím řízením. V tomto rozsahu by teze vyhlášky neměly kolidovat s odkazovaným ustanovením správního řádu.
142 Ministerstvo vnitra § 2 D Doporučující připomínky:
K čl. I bodům 2 až 12 – k § 2:
Doporučujeme v § 2 vymezit pojem „klest“, který se používá v § 19 odst. 1. Klest je specifikována pouze v důvodové zprávě, která je nezávaznou částí návrhu zákona. Jsou-li
s pojmem „klest“ spojeny práva a povinnosti, považujeme z hlediska právní jistoty za vhodné tento pojem specifikovat v zákoně; pokud je pojem specifikován v jiném zákoně, pak doporučujeme uvést odkaz v poznámce pod čarou.
Vysvětleno Viz vypořádání připomínky k § 19 odst. 1. S výkladem pojmu „klest“ nejsou v současné správní praxi spojené žádné problémy. Využívá se běžně dostupné odborné lesnické literatury.
143 Ministerstvo vnitra § 44 odst. 1 a 2 D K čl. I bodu 131 – k § 44 odst. 1 a odst. 2 písm. a):
Doporučujeme pojem „bydliště“/adresa bydliště“ nahradit pojmem „adresa místa pobytu“. V souvislosti s použitím pojmu „bydliště“ upozorňujeme na skutečnost, že bydliště, které je v rámci právního řádu České republiky definováno v § 80 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neodpovídá ani jednomu z typu pobytů, které jsou k osobám vedeny
v informačních systémech veřejné správy, an
i není údajem uváděným v občanském průkaze. Z hlediska identifikace osoby je v případě občanů relevantním údajem údaj o adrese místa trvalého pobytu podle § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech
a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, který je veden v informačním systému evidence obyvatel a rovněž je uveden v občanském průkazu. V případě cizinců se pak jedná o údaj o adrese místa pobytu podle zákona
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který je veden v informačním systému cizinců. Akceptováno Doporučujeme pojem „místo pobytu“ nahradit pojmem „adresa místa pobytu“.
Z hlediska identifikace osoby je v případě občanů ČR relevantním údajem údaj o adrese místa trvalého pobytu podle § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, který je veden v informačním systému evidence obyvatel a rovněž je uveden v občanském průkazu. V případě cizinců se pak jedná o údaj o adrese místa pobytu podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který je veden v informačním systému cizinců.
V základním registru obyvatel je podle § 18 odst. 1 písm. d) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, veden údaj o adrese místa pobytu, který zahrnuje jak adresu místa trvalého pobytu podle zákona o evidenci obyvatel, tak údaj o adrese místa pobytu podle zákona o pobytu cizinců.
UPRAVENO VE SMYSLU PŘIPOMÍNKY Souhlas s vypořádáním.
144 Ministerstvo vnitra § 44 odst. 8 D K čl. I bodu 138 – k § 44 odst. 8:
Dovolujeme si upozornit, že zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony
v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, ustanovení o využívání údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů v jednotlivých agendových zákonech zrušil a tzv. položkové skladby byly nahrazeny novými pravidly pro stanovení množiny údajů vedených v různých informačních systémech veřejné správy využitelných pro výkon jednotlivých agend (účinnost od 1. února 2022).
Oprávnění jednotlivých orgánů veřejné moci k čerpání údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů se nyní odvíjí od registrace agendy v registru práv a povinností a registrace působnosti konkrétního orgánu veřejné moci v agendě podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
S ohledem na tuto skutečnost doporučujeme nově navrhovanou větu poslední z § 44 odst. 8 vypustit.
Akceptováno Na základě definice agendy A967, zahrnující i oblast licencí v lesním hospodářství, je připomínkovaný novelizační bod vypuštěn.
145 Ministerstvo vnitra § 53 odst. 1 D K čl. I bodu 175 – k § 53 odst. 1:
Doporučujeme nahradit spojku „a“ před slovy „na saních“ spojkou „nebo“. Alternativní poměr je v daném případě vhodnější, vyjadřuje skutečnost, že k tomu, aby se osoba dopustila přestupku, postačí jízda mimo lesní cesty či stezky na jakémkoliv z uvedených prostředků, nikoliv na všech.
Akceptováno Text byl upraven ve smyslu připomínky.
146 Ministerstvo vnitra § 57 D K čl. I bodu 185 – k § 57:
Zrušení § 57 je třeba promítnout do ustanovení, která na § 57 odkazují (tím více, že jde o ustanovení kompetenční) – jedná se o § 48 odst. 1 písm. o) a § 48a odst. 1 písm. i).
Akceptováno Uvedená kompetenční ustanovení budou vypuštěna.
147 Ministerstvo vnitra DZ D K důvodové zprávě – k § 33 odst. 4:
Upozorňujeme na nesoulad textu důvodové zprávy se zněním ustanovení § 33 odst. 4 lesního zákona. Zatímco v zákoně je odbornému lesnímu hospodáři stanovena lhůta
v délce 30 dní, v důvodové zprávě se hovoří o 15denní lhůtě.
Akceptováno jinak Ustanovení § 33 odst. 4, včetně důvodové zprávy, bylo upraveno takto:
"(4) Jestliže má těžba v lese, ve kterém vlastník lesa hospodaří bez schváleného nebo ke schválení předaného plánu, překročit 50 m3 za kalendářní rok, lze ji provést jen s písemným vyjádřením odborného lesního hospodáře, a to do 1 roku od uděleného souhlasu. Souhlasné vyjádření nelze odmítnout, pokud těžba není v rozporu s ostatními ustanoveními tohoto zákona. Odborný lesní hospodář je povinen v případě vydání nesouhlasného vyjádření k těžbě tuto skutečnost neprodleně oznámit orgánu státní správy lesů (§ 48)."
148 Ministerstvo vnitra DZ D
K důvodové zprávě – k § 39 odst. 2 písm. a):
Doporučujeme do důvodové zprávy doplnit, že zákon nestanoví, jakým způsobem má, resp. může lesní stráž zastavit dopravní prostředek [§ 20 odst. 1 písm. g) a j)]. Bude tedy záležet na konkrétní situaci a bude na volbě lesní stráže, jaký způsob zvolí. Vždy by se mělo jednat o způsob zastavení, který neohrožuje ani posádku vozidla, ani lesní stráž. Pro způsob zastavení dopravního prostředku lze analogicky použít ustanovení § 79 odst. 2 a 3 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů.
Vzhledem k dotazům vztahujícím se ke správnému způsobu zastavení vozidla lesní stráží doporučujeme uvést analogický příklad, který byl při řešení dotazů diskutován
i s Ministerstvem zemědělství.
Vysvětleno Uvedené ustanovení není novelizováno, proto nemůže být požadované uvedeno okomentováno v důvodové zprávě. Uvedené lze řešit prostřednictvím metodického výkladu.
149 Ministerstvo vnitra DZ D K důvodové zprávě – k § 39 odst. 2 písm. c):
Oprávnění zjistit totožnost osoby, která při obecném užívání lesa porušuje ustanovení tohoto zákona, se v praxi bude dít především tak, že se lesní stráž prokáže dle § 39 odst. 1 písm. a) služebním průkazem a odznakem a následně požádá kontrolovanou osobu o prokázání totožnosti. Prokázáním totožnosti se obecně rozumí zjištění jména, příjmení, data narození a bydliště osoby. Zjištění uvedených údajů by mělo zabránit záměně osob. K prokázání totožnosti dochází nejčastěji předložením občanského nebo jiného průkazu.
V důvodové zprávě proto doporučujeme popsat, jakým způsobem bude lesní stráž zjišťovat totožnost osoby. Doporučujeme rovněž zmínit, že je lesní stráž technicky vybavena i pro zjišťování totožnosti osoby prostřednictvím tzv. e-dokladu.
Vysvětleno Uvedené ustanovení není novelizováno, proto nemůže být požadované uvedeno okomentováno v důvodové zprávě. Uvedené lze řešit prostřednictvím metodického výkladu.
150 Ministerstvo vnitra § 54 odst. 1 písm. e) D Nad rámec návrhu – k § 54 odst. 1 písm. e):
Nad rámec předkládané novely navrhujeme upravit skutkovou podstatu takto:
„nesplní opatření nebo povinnost uloženou rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona“.
Tato připomínka navazuje na předchozí novelu lesního zákona přijatou jako zákon č. 314/2019 Sb., která do lesní zákona zavedla možnost správním orgánům vydávat opatření obecné povahy. Již v rámci mezirezortního připomínkového řízení k zákonu č. 314/2019 Sb. bylo veřejnou ochránkyní práv poukazováno na skutečnost, že podle dosavadního znění skutkové podstaty přestupku podle § 54 odst. 1 písm. e) nebude možné porušení povinností uložených opatřením obecné povahy stíhat jako přestupek, neboť opatření obecné povahy není rozhodnutím. Ministerstvo vnitra tuto připomínku podpořilo. Přestože bylo předkladatelem přislíbeno skutkovou podstatu upravit, k její změně nedošlo. Doporučujeme proto tuto legislativní mezeru vyplnit v rámci nyní předkládaného návrhu.
Akceptováno Do návrhu byl doplněn novelizační bod:
§ 54 odst. 1 písm. e) zní:
„e) nesplní opatření nebo povinnost uloženou rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona“
151 Ministerstvo vnitra leg. tech. D Připomínky legislativně technické a formálního charakteru:
Obecně k návrhu:
V návrhu zákona doporučujeme ustanovení s uvedeným odlišným datem nabytí účinnosti neuvádět jako ohraničenou tabulku. Uvedené je zřejmé z čl. IV a může být takto vyznačeno v rámci platného znění s vyznačením navrhovaných změn, nikoliv v textu návrhu právního předpisu.
K čl. I – k úvodní větě:
Na začátku úvodní věty doporučujeme uvést správné číslo lesního zákona, tj. text „č. 449/2001 Sb.“ nahradit textem „č. 289/1995 Sb.“.
K čl. I bodu 14 – k textu novelizačního bodu:
S ohledem na rozsah změn navrhujeme uvést novelizační bod ve znění „V § 3 odst. 1 písmeno b) zní: …“.
K čl. I bodu 18 – k § 4 odst. 11:
Doporučujeme vypustit slova „podle předchozí věty“ ve větě druhé.
K čl. I bodu 36 – k textu novelizačního bodu:
S odkazem na čl. 58 odst. 8 písm. b) Legislativních pravidel vlády doporučujeme upravit novelizační bod do této podoby: „V § 16 se na konci odstavce 1 doplňuje věta: „…“.“.
K čl. I bodu 48 – k § 20 odst. 1 písm. i):
S ohledem na smysl textu doporučujeme slovo „lesích“ nahradit slovem „lesních“.
Akceptováno Legislativně technické a formulační připomínky budou posouzeny a případně zohledněny v rámci přípravy finálního znění.
152 Ministerstvo vnitra leg. tech. D
K čl. I bodu 51 – k textu novelizačního bodu:
Doporučujeme odstranit přebývající tečku na konci novelizačního bodu.
K čl. I bodu 53 – k § 20 odst. 5:
Ve větě první doporučujeme doplnit chybějící čárku před slovy „lze konat pouze“.
K čl. I bodu 56 a k čl. IV – k § 23a odst. 6:
Úpravu nabytí účinnosti navrhovaného odstavce 6 není vhodné provést uvedeným způsobem, neboť do 1. 1. 2027 by navrhovaný § 26a neobsahoval žádný odstavec 6, ale pouze rovnou odstavec 7. Navrhujeme tedy uvedené upravit.
K čl. I bodu 56 – k § 23a odst. 6 písm. b):
Navrhujeme odstranit čárku před slovy „nebo datum poslední aktualizace“.
K čl. I bodu 60 – k § 25 odst. 3:
S ohledem na lepší srozumitelnost textu dáváme ke zvážení upravit slovosled, tedy slovo „uveřejní“ umístit za slovo „Ústav“.
K čl. I bodu 68 – k textu novelizačního bodu:
Před slova „větě druhé“ doporučujeme umístit předložku „ve“.
K čl. I bodu 72 – k textu novelizačního bodu:
S ohledem na to, že se jedná o nadpis, navrhujeme uvést slova v uvozovkách tučně.
153 Ministerstvo vnitra leg. tech. D
K čl. I bodu 92 – k textu novelizačního bodu:
S ohledem na čl. 58 odst. 8 písm. b) Legislativních pravidel vlády doporučujeme novelizační bod uvést do této podoby: „…a na konci odstavce se doplňují věty…“.
K čl. I bodu 102 – k textu novelizačního bodu:
Za slovy „na konci textu“ doporučujeme dopsat slovo „odstavce“, viz čl. 58 odst. 8 písm. d) Legislativních pravidel vlády.
K čl. I bodu 115 – k textu novelizačního bodu:
S odkazem na čl. 58 odst. 8 písm. b) Legislativních pravidel vlády doporučujeme uvést novelizační bod do této podoby: „V § 37 se na konci odstavce 1 doplňuje věta…“.
K čl. I bodu 116 – k textu novelizačního bodu:
Slovo „slovem“ doporučujeme upravit do tvaru „slovo“, viz čl. 58 odst. 6 písm. e) Legislativních pravidel vlády.
K čl. I bodu 120 – k textu novelizačního bodu:
Novelizační bod doporučujeme upravit dle čl. 58 odst. 4 písm. b) Legislativních pravidel vlády, tj. takto: „V § 37 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje slovem „a“
a doplňuje se písmeno l), které zní: …“.
K čl. I bodu 129 – k textu novelizačního bodu:
S ohledem na čl. 58 odst. 8 písm. b) Legislativních pravidel vlády doporučujeme upravit novelizační bod takto: „V § 42 se na konci odstavce 3 doplňuje věta…“.
154 Ministerstvo vnitra leg. tech. D
K čl. I bodu 144 – k § 46 odst. 1 písm. m) a odst. 2 písm. f):
Navrhujeme odstranit čárku před slovem „a“.
K čl. I bodu 146 – k textu novelizačního bodu:
Za slovy „Za § 46a“ doporučujeme namísto písmene „s“ umístit slovo „se“.
K čl. I bodu 152 – k textu novelizačního bodu:
Text „psím.“ doporučujeme nahradit textem „písm.“.
K čl. I bodu 158 – k textu novelizačního bodu:
Jelikož se ve spojení „§ 14 odst. 2 a 3“ nachází slovo „a“, doporučujeme slovo „text“ nahradit slovem „slova“ a slovo „nahrazuje“ uvést do tvaru „nahrazují“.
K čl. I bodu 162 – k textu novelizačního bodu:
S ohledem na smysl textu doporučujeme slovo „nahrazuje“ za slovy „a osnov se“ uvést do tvaru „nahrazují“.
K čl. I bodu 170 – k textu novelizačního bodu:
Před slovo „zrušují“ doporučujeme vložit slovo „se“.
K čl. I bodu 181 – k textu novelizačního bodu:
Písmeno „ž“ doporučujeme nahradit slovem „až“.
K čl. I bodu 181 – k § 54 odst. 1 písm. k):
Dáváme ke zvážení odstranění čárky za slovem „vlastníka“.
K čl. II – k přechodnému ustanovení č. 7:
Navrhujeme odstranit čárku před slovy „protokolem o převzetí“ ve větě první.
155 Ministerstvo životního prostředí § 4 odst. 2 Z 1. K § 4 odst. 2
Požadujeme doplnit text následujícím způsobem:
(2) Státní lesy nelze zcizit, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zákaz zcizení státních lesů se nevztahuje na směnu, prodej spoluvlastnického podílu státu, prodej odloučeného lesního pozemku, zcizení ve veřejném zájmu chráněném tímto zákonem nebo jinými právními předpisy, vydání věci podle právních předpisů upravujících restituci majetku2) nebo převod podle odstavců 3, 6 a 9. Právní jednání, kterým se nakládá se státními lesy, vyžaduje ke své platnosti předchozí souhlas Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“), a to s výjimkou změn příslušnosti hospodaření s majetkem státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování
v právních vztazích. Na udělování předchozího souhlasu podle tohoto ustanovení se nevztahují předpisy o správním řízení. Ustanovení jiných právních předpisů tím nejsou dotčena.
Zdůvodnění:
Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace nakládají s majetkem v rámci státu, tj. v rámci jednoho vlastníka podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Pokud se tedy jedná o převody pozemků v rámci státu, nikoliv převody na třetí osobu, tedy zcizení nebo jiné nakládání s majetkem státu vůči třetím osobám (nájmy, pachty), je souhlas Ministerstva zemědělství v takových případech nadbytečný a pouze přispívá k růstu administrativy.
Vysvětleno Návrh neumožnuje postihnout situace, kdy o pozemek projeví zájem více státních institucí (např. LČR/povodí, AOPK, …) - v takovém případě má MZe mít možnost posoudit navržené nakládání a s tímto nakládáním udělit/neudělit souhlas mimo jiné i s ohledem na účelné obhospodařování pozemku určeného k plnění funkcí lesa, s odkazem na § 1 lesního zákona.
V případě převodů státních lesů v rámci státu je pro MZe akceptovatelný generální souhlas pouze pro situace, kdy se jedná o převody na ÚZSVM.
Jiných případů převodů mezi státními organizacemi jsou maximálně jednotky ročně, tzn. nelze hovořit o nadměrné administrativě. Ustanovení § 4 bude finálně upravováno i s ohledem na připomínky dalších připomínkových míst.
156 Ministerstvo životního prostředí § 7 odst. 3
§ 8 odst. 4 Z § 7, odst. 3, § 8, odst. 4
Příslušná ustanovení požadujeme vypustit
Zdůvodnění:
Do lesů ochranných (a z velké části i do lesů zvláštního určení) náleží lesy z důvodů přírodních podmínek, které jsou trvalého rázu, není tedy důvod omezovat platnost rozhodnutí. Revize kategorizace možná je z podnětu orgánu SSL nebo vlastníka, např. z důvodů revize typologického mapování či jiné změny lesního porostu. Tedy mechanismus kategorizace je dle platného znění dostačující.
Akceptováno Ustanovení bylo vypuštěno.
Již v současné správní praxi je značná část rozhodnutí o kategorizaci vydávána na dobu určitou, jelikož je to výhodné jak z pohledu vlastníka, tak z pohledu orgánů státní správy. Zpravidla desetiletá doba platnosti rozhodnutí je nejvhodnější v přímé souvislosti s délkou platnosti lesních hospodářských plánů, pro které je kategorizace jedním ze základních vstupních podkladů. Zároveň jsou platné jednotky prostorového rozdělení lesa těchto plánů zásadním a často jediným podkladem pro identifikaci kategorizovaných porostů ve vydaném rozhodnutí. Po zpracování nového plánu se informace o starších prostorových jednotkách mění a možnost identifikace vyhlášené kategorizace pomocí těchto starších jednotek často zaniká. Nelze poté jednoznačně určit hranice kategorizovaných pozemků což způsobuje problémy jak v případě jednoznačného určení daňové povinnosti, tak při tvorbě a schvalování LHP a samotném lesnickém hospodaření. V případě lesů zvláštního určení se někdy jedná o dočasný důvod vázaný např. na jiná rozhodnutí s omezenou dobou platnosti. Naopak v případě vhodných majetkových poměrů a důvodů pro kategorizaci, kdy je možné kategorizaci vyhlásit např. na celé parcely je možné rozhodnutí vydávat na dobu neurčitou.
157 Ministerstvo životního prostředí § 8 odst. 1 písm. c) Z 3. § 8, odstavec 1, bodu c)
Text požadujeme upravit takto:
na území národních parků, prvních a druhých zón chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací a přírodních památek, nebo
Zdůvodnění:
Lesy v prvních a druhých zónách CHKO by měly být vždy (ze zákona) lesy zvláštního určení, odpovídá to cílům ochrany těchto zón. Bez toho by pravděpodobně nebylo možné naplnit cíle územní ochrany stanovené Strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Úprava reaguje rovněž na požadavky související s nezbytností zvýšit sekvestrační roli českých lesů v rámci snižování uhlíkové bilance České republiky do roku 2050. K dosažení mitigačních závazků České republiky přispěje právě i převod lesů do kategorie lesů zvláštního určení, které je spjaté s preferencí hospodářských metod vedoucích ke zvýšené sekvestrační funkci lesního prostředí.
Akceptováno Text byl upraven ve smyslu připomínky.
158 Ministerstvo životního prostředí § 8 odst. 3 Z 4. K § 8 odst. 3
Požadujeme doplnit možnost kategorizace na návrh orgánu ochrany přírody (resp. příslušného orgánu, do jehož gesce spadají funkce uvedení v odst. 2):
(3) O zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení podle odstavce 2 a o vyřazení z této kategorie rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa, návrh orgánu státní správy, příslušného z hlediska zájmu, který je důvodem pro zařazení do kategorie lesů zvláštního určení anebo z vlastního podnětu.
Zdůvodnění:
Primárně (z pozice MŽP) jde o doplnění možnosti podat návrh k zařazení do kategorie lesa zvl. určení ze strany orgánu ochrany přírody v případě písm. a), tedy u zařazení lesů v I. a II. zóně CHKO, EVL, PO nebo smluvně chráněných územích a písm. f) u lesů potřebných pro zachování biologické různorodosti.
Z dalších ustanovení by mohlo jít např. o návrh příslušného orgánu lázeňství na stanovení lázeňských lesů dle písm. b) nebo vodoprávního orgánu ke stanovení lesů se zvýšenou vodoochranou funkcí dle písm. e). V ostatních případech (pokud nejde o návrh vlastníka lesa) je a bude příslušný orgán st. správy lesa (např. k písm. d lesů pro lesnický výzkum).
K zvážení by případně mohl být návrh obce v samostatné působnosti, pokud jde o lesy příměstské a se zvýšenou rekreační funkcí dle písm. c).
Neakceptováno
ROZPOR Na řízení o zařazení nebo vyřazení lesů z kategorie lesů zvláštního určení se vztahují obecné předpisy o správním řízení (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů). Správní řád umožňuje orgánům ochrany přírody, případně dalším správním orgánům, podávat podněty k zahájení předmětných řízení z moci úřední, a to podle § 42 správního řádu. Orgán státní správy lesů je povinen takovýto podnět přijmout a na požádání ve lhůtě 30 dnů sdělit tomu, kdo podnět podal, že řízení zahájil, případně, že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední. Jedná se o postup před zahájením správního řízení, kdy orgán státní správy lesů posuzuje skutečnosti odůvodňující zahájení řízení, zejména zjišťuje stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Po vyhodnocení zjištěných skutečností v souladu se zásadami zakotvenými v § 2 až 8 správního řádu a ústavními zásadami teprve orgán státní správy lesů zahajuje řízení z moci úřední. V daném případě je zejména posuzováno, zda navrhované lesy vykazují převážně mimoprodukční funkce, zda vlastník lesa ve prospěch těchto funkcí hospodaří, zda v předmětném lese existuje veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí, který je nadřazen funkcím produkčním, zda existují překážky řízení atd.
Neshledáváme důvod, proč by předmětná řízení o kategorizaci lesů, kromě vlastníka lesa a orgánu státní správy lesů, měl zahajovat ještě další správní orgán. Tento správní orgán by fakticky přebíral působnost orgánu státní správy lesů při zahajování řízení z moci úřední, aniž by disponoval odbornými znalostmi z hlediska aplikace lesního zákona, a aniž by měl zákonnou povinnost se okolnostmi případu jakkoliv zabývat. KOMENTÁŘ MZE K ROZPORU:
Ministerstvo zemědělství se domnívá, že úprava zahájení předmětných řízení obsažená v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád"), je pro dosažení účelu daných řízení zcela dostačující, a že není nutno v lesním zákoně přijímat zvláštní procesní právní úpravu odchylnou od správního řádu. Je zcela nejasné, zda Ministerstvo životního prostředí má v úmyslu přiznat při zahájení řízení (případně po celou dobu řízení) správním orgánům, které při výkonu vrchnostenské státní správy nedisponují právní subjektivitou, stejná práva a povinnosti jako účastníkům řízení, tedy vlastníkům lesů, kteří jsou fyzickými a právnickými osobami. Je zcela nejasné, jak by se postupovalo v případech, kdy by správní orgán podal neúplnou žádost, neodstranil vady žádosti nebo např. podal žádost zjevně právně nepřípustnou a následně se odvolal proti usnesení o zastavení řízení? Je zcela nejasné, o které "orgány státní správy, příslušné z hlediska zájmu" by se konkrétně jednalo?
Správní řád umožňuje orgánům ochrany přírody, případně dalším správním orgánům, podávat podněty k zahájení předmětných řízení z moci úřední, a to podle § 42 správního řádu. Orgán státní správy lesů je povinen takovýto podnět přijmout a na požádání ve lhůtě 30 dnů sdělit tomu, kdo podnět podal, že řízení zahájil, případně, že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední. Jedná se o postup před zahájením správního řízení, kdy orgán státní správy lesů posuzuje skutečnosti odůvodňující zahájení řízení, zejména zjišťuje stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Po vyhodnocení zjištěných skutečností v souladu se zásadami zakotvenými v § 2 až 8 správního řádu a ústavními zásadami teprve orgán státní správy lesů zahajuje řízení z moci úřední. V daném případě je zejména posuzováno, zda navrhované lesy vykazují převážně mimoprodukční funkce, zda vlastník lesa ve prospěch těchto funkcí hospodaří, zda v předmětném lese existuje veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí, který je nadřazen funkcím produkčním, zda existují překážky řízení atd.
Neshledáváme důvod, proč by předmětná řízení o kategorizaci lesů, kromě vlastníka lesa a orgánu státní správy lesů, měl zahajovat ještě další správní orgán. Tento správní orgán by fakticky přebíral působnost orgánu státní správy lesů při zahajování řízení z moci úřední, aniž by disponoval odbornými znalostmi z hlediska aplikace lesního zákona, a aniž by měl zákonnou povinnost se okolnostmi případu, jakkoliv zabývat. Dalším správním orgánům nic nebrání podávat podněty podle § 42 správního řádu, které jsou odborně vyhodnoceny orgánem státní správy lesů zejména z hlediska lesního zákona, a tím je zaručeno, že nebude zbytečně zahajováno množství řízení, která nepovedou ke kategorizaci lesů či její změně. Takto by se zvyšovala byrokratická zátěž nejen vlastníků lesů, kteří jsou účastníky předmětných řízení, ale také orgánů státní správy lesů, zejména krajských úřadů, které by musely administrativně náročně zastavovat nedůvodně zahájená řízení.
159 Ministerstvo životního prostředí § 8 odst. 4 Z 5. K § 8 odst. 4
(4) Do kategorie lesů zvláštního určení se lesy zařazují na dobu určitou, obvykle na 10 let.
Zdůvodnění:
V případě prodlevy mezi termínem ukončení kategorizace
a následným vydáním nového rozhodnutí o kategorizaci vzniká prodleva, ve které se stává les pro danou dobu hospodářským a je tedy za tuto dobu povinnost vlastníka zaplatit daň z nemovitosti. Lze předpokládat prodlevu, a tedy následné potíže pro vlastníka.
Požadujeme zachovat možnost vydávat rozhodnutí o kategorizaci na dobu neurčitou s využitím možností, které dává správní řád (nové rozhodnutí apod.). Jedná se zejména o kategorizaci pro účely ochrany přírody (zóny CHKO) ale i pro jiné agendy (obrana státu).
Akceptováno Ustanovení bylo vypuštěno.
Již v současné správní praxi je značná část rozhodnutí o kategorizaci vydávána na dobu určitou, jelikož je to výhodné jak z pohledu vlastníka, tak z pohledu orgánů státní správy. Zpravidla desetiletá doba platnosti rozhodnutí je nejvhodnější v přímé souvislosti s délkou platnosti lesních hospodářských plánů, pro které je kategorizace jedním ze základních vstupních podkladů. Zároveň jsou platné jednotky prostorového rozdělení lesa těchto plánů zásadním a často jediným podkladem pro identifikaci kategorizovaných porostů ve vydaném rozhodnutí. Po zpracování nového plánu se informace o starších prostorových jednotkách mění a možnost identifikace vyhlášené kategorizace pomocí těchto starších jednotek často zaniká. Nelze poté jednoznačně určit hranice kategorizovaných pozemků což způsobuje problémy jak v případě jednoznačného určení daňové povinnosti, tak při tvorbě a schvalování LHP a samotném lesnickém hospodaření. V případě lesů zvláštního určení se někdy jedná o dočasný důvod vázaný např. na jiná rozhodnutí s omezenou dobou platnosti. Naopak v případě vhodných majetkových poměrů a důvodů pro kategorizaci, kdy je možné kategorizaci vyhlásit např. na celé parcely je možné rozhodnutí vydávat na dobu neurčitou.
159 Ministerstvo životního prostředí § 8 odst. 4 Z ...pokračování
Dalším správním orgánům nic nebrání podávat podněty podle § 42 správního řádu, které jsou odborně vyhodnoceny orgánem státní správy lesů zejména z hlediska lesního zákona, a tím je zaručeno, že nebude zbytečně zahajováno množství řízení, která nepovedou ke kategorizaci lesů či její změně. Takto by se zvyšovala byrokratická zátěž nejen vlastníků lesů, kteří jsou účastníky předmětných řízení, ale také orgánů státní správy lesů, zejména krajských úřadů, které by musely administrativně náročně zastavovat nedůvodně zahájená řízení. Současná, lety prověřená praxe plně odpovídá řádnému a efektivnímu výkonu státní správy. Orgán státní správy lesů je v praxi o potřebě zařazení lesa do kategorie lesa zvl. určení z důvodu ochrany přírody (i jiných veřejných zájmů) zpravidla dostatečně informován (orgány ochrany přírody, NGO atd.). Nic mu tedy nebrání, aby takovou potřebu odborně posoudil a v případě její relevance o ní také z vlastního podnětu rozhodl.
160 Ministerstvo životního prostředí § 13 odst. 2 písm. c) Z 6. K § 13, odst. 2, písm. c
c) nenarušována síť lesních cest, meliorací a hrazení bystřin v lesích a jiná zařízení sloužící lesnímu hospodářství; v případě nezbytného omezení jejich funkcí musí být uvedena do původního stavu, a není-li to možné, zajištěno odpovídající náhradní řešení
Text požadujeme upravit způsobem, aby v případě meliorací nebyly uváděny do původního stavu, pokud by to omezilo zadržení vody v krajině (nebo pokud by to vedlo k nepříznivému ovlivnění dalších ekosystémových funkcí lesa).
Zdůvodnění:
V minulosti provedené meliorace (odvodnění) mohou vést k zrychlenému odtoku vody a vysoušení porostů, které již v současnosti není žádoucí. Pokud tedy dojde v rámci „využítí PUPFL“ ve smyslu § 13 k narušení meliorací, které by naopak odtok vody omezilo (např. „zahrnutí“ odvodňovacích kanálů v důsledku přibližování dřeva), je na místě od povinnosti obnovy původního stavu upustit… Obdobně v případě hrazení bystřin, kde může být z hlediska obnovy morfologického stavu toku vhodnější nenavracet úpravu v původní stav, ale zvolit jiné řešení…
Vysvětleno Připomínka k § 13 odst. 2 písm. c) se netýká novelizovaných ustanovení LZ. Kromě toho jí nelze vyhovět, protože § 13 odst. 2 uvádí podmínky stanovené pro jiné využití PUPFL, které je možné výhradně na základě výjimky povolené orgánem státní správy lesů (např. v souvislosti s výstavbou). Jiným využitím PUPFL není proces soustřeďování dříví (zmiňovaný v odůvodnění připomínky MŽP), tedy poškození odvodňovacího příkopu/kanálu či hrazenářské úpravy při soustřeďování dříví není porušením § 13 odst. 2 písm. c) LZ, ale jako poškození vodního díla spadá primárně do působnosti vodního zákona.
Požadavek MŽP v současnosti již řeší druhá část první věty za středníkem („…a není-li to možné, zajištěno odpovídající náhradní řešení.“), ze které je patrné, že není nutné vždy zařízení uvádět do původního stavu.
161 Ministerstvo životního prostředí § 16 odst. 4 Z 7. K § 16 odst. 4
Text požadujeme upravit způsobem:
(4) Orgán státní správy lesů může na návrh žadatele nebo vlastníka pozemku, na návrh orgánu státní správy příslušného z hlediska dotčených veřejných zájmů anebo z vlastního podnětu rozhodnutí o odnětí nebo o omezení změnit nebo zrušit, vyžaduje-li to veřejný zájem, je-li nezbytná změna plánu rekultivace nebo přestane-li pozemek sloužit účelu, pro který bylo rozhodnutí vydáno.
Zdůvodnění:
Primárně (z pozice MŽP) jde o doplnění možnosti podat návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí o odnětí a rozhodnutí o omezení. Ustanovení umožňuje např. změnu plánu rekultivace – častým případem je potřeba reflektovat nové podmínky vzniklé přírodním vývojem v místě těžby (např. vznik cenných biotopů v prostoru pískoven) a změnit staré plány rekultivace počítající zpravidla s technickou úpravou a plošným zalesněním. V případech, kdy je změna plánu rekultivace vyvolána zájmem ochrany přírody, je na místě, aby návrh podal orgán ochrany přírody. Obdobně však může jít např. o zájem na zachování vodní plochy po těžbě (a ne třeba původně v plánu rekultivace navržené zavezení a zalesnění) z vodohospodářského hlediska a příslušný k návrhu by pak byl vodoprávní orgán…
Vysvětleno Na řízení o změně nebo zrušení rozhodnutí o odnětí nebo o omezení se vztahují obecné předpisy o správním řízení (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů). Správní řád umožňuje orgánům ochrany přírody, případně dalším správním orgánům, podávat podněty k zahájení předmětného řízení z moci úřední, a to podle § 42 správního řádu. Orgán státní správy lesů je povinen takovýto podnět přijmout a na požádání ve lhůtě 30 dnů sdělit tomu, kdo podnět podal, že řízení zahájil, případně, že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední. Jedná se o postup před zahájením správního řízení, kdy orgán státní správy lesů posuzuje skutečnosti odůvodňující zahájení řízení, zejména zjišťuje stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Po vyhodnocení zjištěných skutečností v souladu se zásadami zakotvenými v § 2 až 8 správního řádu a ústavními zásadami teprve orgán státní správy lesů zahajuje řízení z moci úřední.
162 Ministerstvo životního prostředí § 17 odst. 1 Z 8. K § 17 odst. 1 a nový odst. 9
Požadujeme do zákona doplnit alespoň základní parametry poplatku a postup stanovení jeho výpočtu
Zdůvodnění:
Stanovení výše poplatku způsobem upraveným ve vyhlášce, kdy zákon nestanoví ani základní jeho parametry a postup jeho výpočtu, považujeme za nedostatečný ve vztahu k ústavnímu požadavku vyjádřenému v čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod a požadujeme rozpracování jeho právní úpravy na úrovni právního předpisu odpovídající právní síly, tj. zákona. Legislativní zpracování každé poplatkové povinnosti musí splňovat poměrně přísné požadavky, jako je především vymezení subjektu poplatku, zejména poplatníka, předmětu poplatku, jeho základu a sazby a další, a její správa podléhá zákonu č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
Akceptováno Nový mechanizmus výpočtu za odnětí PUPFL byl doplněn do přílohy k LZ.
163 Ministerstvo životního prostředí § 17 odst. 2 Z 9. K § 17 odst. 2
Požadujeme doplnit písm. e)
e) výstavbu objektů a zařízení potřebných pro zjišťování, zajišťování a likvidaci starých důlních děl a opuštěných průzkumných důlních děl.
Zdůvodnění:
Uvedené objekty nelze považovat z hlediska zájmů sledovaných lesním zákonem za nežádoucí, likvidace starých důlních děl může mít naopak pozitivní vliv na plnění funkcí lesa.
Vysvětleno Z hlediska vnějšího připomínkového řízení jde návrh nad rámec novely a nejedná se tedy o připomínku k novele lesního zákona.
Uvedený návrh je opuštěním filozofie lesního zákona ohledně toho, že je jiné využití pozemků určených k plnění funkcí lesa podmíněno odnětím – důsledná ochrana PUPFL (viz koncepční materiály). Stávající výčet staveb a zařízení, které lze umístit na pozemky určené k plnění funkcí lesa bez odnětí, jsou omezené výměrou a dále jde o objekty, které s ohledem na svůj význam z hlediska veřejného zájmu jsou akceptovatelné. Výstavbu objektů a zařízení potřebných pro zjišťování, zajišťování a likvidaci starých důlních děl a opuštěných průzkumných důlních děl by měl zajistit ten, který je provozoval, nebo, který je vlastní. Likvidace starých důlních děl je povinností, nikoliv bonusem, jak by bylo možno z návrhu nesprávně dovodit. V případech uvedených v návrhu se jedná jednoznačně o odnětí pozemků plnění funkcí lesa, která by bez poplatku nemotivovala jejich provozovatele k co nejrychlejšímu ukončení provozu takových zařízení.
Závěrem přes nesouhlas s návrhem je třeba pro úplnost dodat, že návrh ani neomezuje plochu záboru.
164 Ministerstvo životního prostředí § 19 odst. 1 Z 10. K § 19 odst. 1
Text požadujeme upravit způsobem:
(1) Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a po dohodě s vlastníkem lesa suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce pachtýře lesa a jeho zaměstnanců.
Zdůvodnění:
Nesouhlasíme s omezení práva na sběr klestu. Jak je uvedeno, sběr plodů a suché na zemi ležící klesti je povolen pro vlastní potřebu. V případě sběru většího množství klesu bude za potřebí použití např. motorového vozidla, jehož použitím bez povolení vlastníka se fyzická osoba dopustí přestupku dle § 53 odst. 1 písm. g) LZ. Vjezd do lesa je pro vlastníka lesa kontrolovatelný, sběr malého množství klestu nikoli. Navrhovaná právní úprava přispěje k zvýšení právní nejistoty a vytvoří protiprávní jednání i z případů banálního odnesení drobné větve z lesa.
Akceptováno jinak Novelizační bod byl vypuštěn.
165 Ministerstvo životního prostředí § 23 odst. 1
§ 27 odst. 1 Z 11. K § 23 odst. 1 a § 27 odst. 1
Požadujeme provedení následujících úprav textu (včetně související úpravy v § 4 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.):
K § 23 odst. 1
(1) Oblastní plány rozvoje lesů jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích. Zpracování oblastních plánů rozvoje lesů zadává a návrhy oblastních plánů rozvoje lesů schvaluje ministerstvo. Podmínkou schválení oblastních plánů rozvoje lesů je závazné stanovisko ústředního orgánu státní správy ochrany přírody. z hlediska zavádění nepůvodních druhů lesních dřevin. Závazné stanovisko ústřední orgán státní správy ochrany přírody nevydá v případě zavádění modřínu opadavého a douglasky tisolisté, nejde-li o jejich zavádění na území chráněných podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny.
K § 27 odst. 1
(1) Vlastník lesa, který je povinen hospodařit podle plánu (§ 24 odst. 3), je povinen předložit návrh plánu ke schválení orgánu státní správy lesů ve dvou vyhotoveních ve lhůtě do 60 dnů od skončení platnosti předchozího plánu. Orgán státní správy lesů plán schválí, pokud není v rozporu s tímto zákonem a ostatními právními předpisy20). V rámci schvalování lesních hospodářských plánů orgán státní správy lesů posuzuje navrhované využití modřínu opadavého a douglasky tisolisté, nejde-li o jejich využití na území chráněných podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny. Navrhované využití vybraných nepůvodních druhů dřevin posuzuje tak, aby nedošlo k poškození přírodních stanovišť v jejich přirozeném areálu rozšíření nebo původních druhů rostlin anebo živočichů. Jedno vyhotovení schváleného plánu zůstává založeno u místně příslušného orgánu státní správy lesů, který uhradí náklady na pořízení jedné kopie.
Akceptováno částečně/Vysvětleno
ROZPOR Požadované úpravy § 23 odst. 1 a dále § 27 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a § 4 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) jdou nad rámec předložené novely a nejedná se tedy o připomínku k novele. Návrh představuje nikým neprojednanou revokaci ustanovení, které bylo konsenzuálně dohodnuto v rámci tzv. invazní novely a související novely lesního zákona. Přesto lze s částí připomínky týkající se uvolnění podmínek pro pěstování modřínu opadavého odborně souhlasit, a to vzhledem k vědecky doloženému potvrzení jeho původnosti na celém území ČR a zbytnosti jeho dalšího posuzování jako nepůvodního druhu na našem území, přičemž zbývající text platného znění odkazující na douglasku tisolistou považujeme za nutné zachovat. V opačném případě by došlo k porušení společné dohody mezi MŽP a MZe o zjednodušení přístupu k využívání některých „hospodářsky významných“ nepůvodních druhů, viz:
1. příloha č. 1 Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu (aktualizace pro období 2021 – 2025), opatření 2_4.6 Metodicky sjednotit využívání geograficky nepůvodních druhů dřevin v max. podílu do 20% porostní skladby, které se nechovají invazně a nekříží se s domácími druhy (zejména modřínu a douglasky),
2. opatření 2_4.7 Zpracování analýzy rizik využívání geograficky nepůvodních druhů dřevin a možností implementace výsledků do lesnického hospodaření,
MŽP MÁ DOSTATEČNÉ KOMPETENCE K POSUZOVÁNÍ UPLATNĚNÍ DOUGLASKY VE ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH ÚZEMÍCH.
166 Ministerstvo životního prostředí § 23 odst. 1
§ 27 odst. 1 Z ...pokračování
Změna zákona č. 114/1992 Sb.
§ 4 odst. 4
(4) Orgán ochrany přírody posuzuje v rámci řízení o vydání souhlasu podle odstavce 3 dotčení zájmů chráněných podle částí druhé až páté tohoto zákona. Navrhované využití nepůvodních druhů dřevin v rámci lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov posuzuje tak, aby nedošlo k poškození přírodních stanovišť v jejich přirozeném areálu rozšíření nebo původních druhů rostlin anebo živočichů.; v případě modřínu opadavého a douglasky tisolisté se jejich využití v lesích mimo území chráněná podle části třetí nebo čtvrté tohoto zákona řídí jiným právním předpisem21c).
Zdůvodnění:
V § 23 odst. 1 a § 27 odst. 1 lesního zákona (ve stávajícím znění) navrhujeme odstranit specifickou a v rámci celkové právní úpravy nesystematickou úpravu týkající se zavádění a využívání modřínu opadavého a douglasky tisolisté (spolu s tím je nezbytná rovněž úprava bezprostředně souvisejícího ustanovení § 4 odst. 4 zákona
č. 114/1992 Sb.).
Tato úprava byla do lesního zákona zavedena v rámci tzv. invazní novely (zákona č. 364/2021 Sb.) a týká se postupu pouze u dvou výše uvedených druhů dřevin. Aktuálně došlo (na konci r. 2023 - viz např. publikace v časopise Zprávy z lesnického výzkumu 4/2023) a dochází k podstatné změně v oblasti odborných podkladů týkajících se přirozeného rozšíření modřínu opadavého na území ČR. To je impulzem k reflexi i v rámci právní úpravy, kde by již jediným nepůvodním druhem řešeným celoplošně specificky v rámci lesního zákona byla pouze douglaska tisolistá. Takovýto specifický režim stanovený na úrovni zákona pouze pro jeden druh dřeviny se jeví jako nesystematický a současně i zatěžující z hlediska výkonu státní správy, kdy jak orgány státní správy lesů, tak ochrany přírody musí/budou muset odlišovat postup dle příslušných předpisů specificky pouze pro jeden druh.
...pokračování
3. Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035, opatření A.1.4 Přizpůsobit dřevinou skladbu měnícím se přírodním poměrům, zvýšit druhovou diverzitu stromového patra s maximálním využitím ekologické amplitudy původních dřevin (tam, kde lze, uplatnit princip „minimálně 3x20 %“, zvýšit zastoupení zejména hluboce kořenících listnáčů), i s využitím geograficky nepůvodních dřevin,
4. opatření A.3.3 Zadržování vody v lesích - Podpora aktivního managementu lesů, podpora obnovy holých ploch po kůrovcové kalamitě, podpora zvýšení druhové pestrosti lesů (i s využitím geograficky nepůvodních dřevin ve smyslu aktivity A.1.4) se zachováním dle stanoviště vhodného podílu jehličnatých dřevin celoročně přispívajících k vázání uhlíku a zachycování horizontálních srážek.
167 Ministerstvo životního prostředí § 23 odst. 1
§ 27 odst. 1 Z ...pokračování
Odstranění takto nesystémového přístupu je podstatné i z hlediska metodického sjednocení, kdy by postup posuzování zavádění
a využívaní nepůvodních druhů měl mj. přispívat k naplňování požadavků právních předpisů EU (zejména čl. 22 písm. b) směrnice 92/43/EHS, který vyžaduje, aby členské státy zajistily, že vysazování druhů, které nejsou původní, bude řízeno tak, aby nedošlo k poškození přírodních stanovišť nebo druhů). V současnosti je (resp. do budoucna jen u douglasky bude) tedy zohlednění tohoto požadavku rozděleno mezi orgány ochrany přírody a orgány státní správy lesů, přičemž metodický přístup je zjevně nejednotný a pro orgány státní správy lesů je zejména znalost požadavků a postupů souvisejících s uplatňováním výše uvedené směrnice 92/43/EHS mimo rámec jejich činnosti a odbornosti (a bohužel je k posouzení ve vztahu k přírodním stanovištím ani druhům ve smyslu směrnice nevede ani metodický pokyn MZe v této věci, který s pojmy dle směrnice a jejich obsahem nijak nepracuje).
...pokračování
Pro usnadnění nalezení meziresortní dohody se diskuse od počátku redukovala na využití původního modřínu opadavého a introdukované douglasky tisolisté. S ohledem na nové návrhy MŽP a dopady změny klimatu lze však otevřít diskusi také nad doplněním dalších hospodářsky významných druhů nepůvodních lesních dřevin, které by mohly být nově systémově posuzovány orgány státní správy lesů. Jednat se může např. o šlechtěné topoly apod. Dále uvádíme, že pro případné omezení negativních dopadů pěstování nepůvodních dřevin na ZCHÚ doposud nebylo ze strany OOP ani lokálně využito možnosti stanovení opatření formou rozhodnutí nebo opatření obecné povahy v případě nepříznivých dopadů nepůvodních druhů lesních dřevin podle ustanovení § 5 odst. 6 ZOPK a ani na žádném jednání společné komise k IAS ustavené Ministrem životního prostředí nebyla douglaska ani platná právní úprava nakládání s touto nepůvodní dřevinou předmětem jednání ani žádné stížnosti.
Otázka odbornosti orgánů státní správy lesů je v praxi, vedle metodického pokynu MZe, který plně reflektuje veškeré právní normy ČR i mezinárodní závazky dostatečně zajištěna také interní komunikací kompetentních orgánů státní správy v rámci jednotlivých krajských úřadů.
168 Ministerstvo životního prostředí § 24 odst. 2 Z 12. K § 24 odst. 2
Požadujeme upravit dotčené ustanovení tak, aby došlo
k jeho provázání s aktuální podobou vyhlášky č. 84/1996 Sb., která kromě jiného blíže specifikuje zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše, kdy v tomto případě není zjišťován věk nestejnověkých lesních porostů a pak tedy není možné naplňovat zákonné limity s vazbou na věk.
Zdůvodnění:
V případě nestejnověkých porostů, u kterých se aplikuje zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se nešetří věk, a tedy pokládáme za vhodné přímo v zákoně uvést, že pro tento způsob zjišťování stavu lesa (vazba na vyhlášku č. 84/1996 Sb.) se toto závazné ustanovení LHP (tj, výchovné zásahy do 40 let věku) nestanovuje. Navrhovaná úprava odstraní nesoulad mezi aktuálním zněním lesního zákona
a vyhláškou č. 84/1996 Sb.
Vysvětleno Tvorba plánů s využitím nové metody zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše není nikterak podmíněna opuštěním zjišťování věku lesních porostů. Naopak tato metoda je navržena tak, aby ji bylo možné využívat nezávisle na uplatňovaném hospodářském způsobu, tvaru lesa, věkové i prostorové diferenciaci lesních porostů atd. I takto zařízené lesy obhospodařované např. jednotlivým výběrem mohou mít na počátku převodu charakter lesa věkových tříd s objektivně danou povinností dodržovat veškerá na věk vázaná zákonná omezení. Rovněž lesy obhospodařované skupinovým výběrem o velikosti „holinek“ či náseků zpravidla do 0,25 ha mají dán věk této holinky („0“) a povinnost tuto „holinku“ do 5 let obnovit. Následovat pak logicky na této ploše může i plnění povinnosti probírek do věku 40 let. Právě z těchto individuálních příčin vyhláška č. 84/1996 Sb., nařizuje povinné konání základního protokolu, na kterém orgán dojedná s vlastníkem limity pro uplatnění povinností LZ spojených s údajem objektivně určitelného věku lesního porostu. Představa, že by vlastníkovi pro obcházení zákonných povinností stačilo účelové prohlášení, že jeho les je zařízen metodou zjišťování stavu lesa na IP, je neakceptovatelná. Pokud tedy les fyzicky vykazuje znaky lesa věkových tříd, musí logicky plnit veškerá ustanovení spojená s věkem až do doby, kdy není věk lesního porostu objektivně určitelný, a to bez ohledu na způsob zařízení plánu. Logicky, pokud již věk není pro daný lesní porost objektivně určitelný, není možné vynucovat dodržování zákonných omezení spojených s věkem.
169 Ministerstvo životního prostředí § 26 Z 13. K § 26
Požadujeme doplnit nový odstavec, který zní:
V případě lesů zařazených do kategorie ochranných nebo lesů zvláštního určení se při návrhu plánů a osnov zohledňují podmínky a důvody zařazení lesa do dané kategorie tak, aby byl zachován účel, který plní a byly zachovány nebo posíleny jejich funkce. Stejně tak se postupuje v případě lesů v evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech, přičemž hospodaření navržené plánem či osnovou nesmí významně negativně ovlivnit jejich předmět ochrany nebo celistvost.
Zdůvodnění:
Je zásadní, aby zákon s postavením lesů ochranných a zvl. určení pracoval i ve vztahu k lesnickému plánování a jejich funkce byly při tvorbě LHP/LHO zohledněny.
S ohledem na závazky ochrany PO a EVL (a s ohledem na výjimečné postavení LHP, kdy je „naturové“ hodnocení řešeno pouze v rámci stanoviska OOP, nikoli v procesu posuzování vlivů) je obdobně potřebné, aby již při návrhu byly zohledněny cíle ochrany těchto území. Tím by se významně předešlo následným obtížím v procesu schvalování LHP, resp. při vydávání stanoviska orgánů ochrany přírody…
Vysvětleno Domníváme se, že nově navrhovaný odstavec pouze v obecné rovině nadbytečně opakuje jiná ustanovení lesního zákona, případně zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, která musí být při zpracování plánů případně osnov zohledněna. Jedná se např. o ustanovení § 36 odst. 2 lesního zákona: Vlastníci lesů ochranných (§ 7) jsou povinni hospodařit v nich tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce, § 36 odst. 3 lesního zákona: Vlastníci lesů zvláštního určení (§ 8 odst. 1 a 2) jsou povinni strpět omezení při hospodaření v nich, § 11 odst. 2 lesního zákona: Vlastník lesa je povinen usilovat při hospodaření v lese o to, aby nepoškozoval zájmy jiných vlastníků lesů a funkce lesa byly zachovány (plněny rovnoměrně a trvale) a aby byl zachován (chráněn) genofond lesních dřevin, § 31 odst. 1 lesního zákona: Vlastník lesa je povinen obnovovat lesní porosty stanovištně vhodnými dřevinami a vychovávat je včas a soustavně tak, aby se zlepšoval jejich stav, zvyšovala jejich odolnost a zlepšovalo plnění funkcí lesa. Jestliže by návrh LHP byl v rozporu s citovanými ustanoveními, orgán státní správy lesů by jej nemohl v souladu s ustanovením § 27 odst. 1 schválit. Návrh LHP by taktéž nebylo možno schválit, jestliže by příslušný orgán ochrany přírody nevydal souhlas (souhlasné závazné stanovisko) dle § 4 odst. 3 až 5 zákona č. 114/1992 Sb.: V rámci řízení o vydání souhlasu podle odstavce 3 orgán ochrany přírody provede také hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov pro evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Orgán ochrany přírody nevydá souhlas ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov, pokud by měly významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. V ostatních případech orgán ochrany přírody vydá souhlas. Souhlas ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov nahrazuje odůvodněné stanovisko podle § 45i odst. 1. Na postup hodnocení důsledků lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov se nepoužije zákon o posuzování vlivů na životní prostředí.
Vlastník lesa (zpracovatel plánu nebo osnovy) si musí být všech výše citovaných ustanovení vědom a při zpracování návrhu plánu či osnovy je dodržet, jestliže chce dosáhnout schválení plánu, tuto skutečnost mu není nutno zvláště připomínat. Potřeba ingerence orgánů státní správy a dalších dotčených subjektů je dostatečně řešena ustanovením odst. 3, tj. možností uplatnění připomínek a požadavků na zpracování LHP/O dotčenými subjekty a orgány státní správy.
Navrhované ustanovení je tedy nadbytečné. Jeho znění nezakotvuje pro vlastníka lesa žádnou novou povinnost či oprávnění, pouze obecně shrnuje již uložené povinnosti.
170 Ministerstvo životního prostředí § 33 odst. 2 Z 14. K § 33 odst. 2
Požadujeme přeformulovat text takto:
(2) Těžba nahodilá se započítává do celkové výše těžeb (§ 24 odst. 2 a § 25 odst. 3). Pokud by zpracováním těžby nahodilé měla být překročena celková výše těžeb stanovená schváleným plánem nebo převzatou osnovou, musí vlastník lesa před provedením těžby požádat orgán státní správy lesů o změnu plánu nebo osnovy.
Zdůvodnění:
Požaduje doplnění úpravy. Žádost by měla být podaná před provedením zásahu, kterým dojde k překročení závazného ukazatele celková výše těžeb. Důvodem je umožnění alespoň teoretické kontroly stavu lesa orgánem státní správy lesů. Schválení navýšení závazného ukazatele celková výše těžeb může proběhnout i po provedení zásahu a překročení etátu, nicméně je důležité zachovat orgánu státní správy lesů možnost kontroly stavu lesa ještě před provedením těžby nebo alespoň v jejím průběhu. Podáním žádosti o navýšení 15 dní po těžbě se stává tato situace zpětně nekontrolovatelnou a zneužitelnou.
Vysvětleno Praktické zkušenosti z kůrovcové kalamity ukazují, že odhad skutečně vytěžené kalamitní hmoty je velmi problematický. I zdánlivě nízký objem těžby nahodilé na počátku těžebního zásahu se v průběhu těžby může několikanásobně zvětšit a požadovat v této naléhavé situaci po vlastnících lesů administrativní úkony není přiměřené. Primární je v tomto stavu zvládnutí zabránění šíření škůdců. OLH jako licencovaná osoba má podle § 37 odst. 8 písm. b) povinnost „upozorňovat vlastníka lesa na nutnost provedení těžby nahodilé, vyznačovat těžbu nahodilou, kterou je nutno provést, a doporučit termíny a způsoby jejího zpracování a způsoby asanace vytěženého dříví“. Rovněž podle písm. k) má OLH povinnost „prokazatelně upozorňovat vlastníka lesa na porušení povinností stanovených tímto zákonem; pokud povaha porušené povinnosti umožňuje nápravu a vlastník lesa ji nesjedná v rozsahu a v termínu uvedeném v upozornění odborného lesního hospodáře, je odborný lesní hospodář povinen oznámit tuto skutečnost orgánu státní správy lesů“. Máme tedy za to, že LZ obsahuje nástroje bránící účelovému zneužívání těžby nahodilé k přetěžení etátu. Orgán státní správy lesů samozřejmě nadto může (či spíše má za povinnost) provádět kontrolu hospodaření bez ohledu na výše uvedené.
171 Ministerstvo životního prostředí § 33 odst. 3 Z 15. K § 33 odst. 3
Požadujeme upravit znění tohoto ustanovení způsobem, že daná povinnost bude stanovena přímo v zákoně bez zmocnění pro prováděcí právní předpis.
Za nejvhodnější řešení považujeme zahrnutí zákonné povinnosti do závazných ustanovení LHP (§ 24, odst. 2) takto:
(2) Plány obsahují ustanovení závazná a doporučující. Závazným ustanovením plánu pro všechny vlastníky lesa je maximální celková výše těžeb a minimální množství těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí při mýtních a nahodilých těžbách.
Minimální množství by pak bylo stanoveno přímo v ustanovení § 33, odst. 3. takto:
Odpovídajícím množstvím těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí se rozumí: porostní části ponechané na dožití v objemu 3 stromy na ha porostní půdy (variantně 3 % plánem stanovené výše mýtních těžeb určené lesním hospodářským plánem). Porostní části (resp. jednotlivé stromy) ponechané na dožití budou rozmístěny tak, aby v každé JPRL (oddělení nebo dílci) byl vymezen jejich odpovídající podíl
Zdůvodnění:
Stanovení povinnosti ponechávat přiměřené množství dřevní hmoty v lesních porostech považujeme za zcela zásadní z hlediska fungování lesních ekosystémů i z hlediska naplňování mimoprodukčních funkcí lesů (nově ekosystémových služeb), především ve vztahu k ochraně biodiverzity, jejíž značná část je v lesích vázána právě na dřevní hmotu v různých fázích rozpadu.
Vysvětleno Zadáním pro novelu LZ bylo mimo jiné:
1. snížení povinností a administrativní zátěže kladené na vlastníky,
2. snížení povinností a administrativní zátěže kladené na orgány státní správy lesů,
3. uplatňování pozitivních motivačních principů na úkor restriktivního vymáhání povinností.
Předložený návrh směřuje opačným směrem a vyvolává neefektivní zátěž při tvorbě LHP, samotném lesním hospodaření a kontrole plnění zákonných povinností. Tento návrh je paušální a nebere zřetel na různé stanovištní a porostní poměry. LHP zařizované metodou věkových tříd rovněž na většině PSK těžbu neumisťují, a tedy i závazné stanovení ponechávané hmoty je čistě virtuálním návrhem. U LHP zařizovaných metodou zjišťování stavu lesa na IP je pak toto ustanovení ještě spornější. Při uplatnění různých obnovních postupů a forem (jednotlivé a skupinové výběry, náseky, podrostní formy hospodaření…) máme za to, že je naplňování ustanovení zcela nekontrolovatelné. Většího efektu bude jednoznačně dosaženo motivačním přístupem jak v rámci adaptačních opatření, tak v rámci podpory tzv. habitatových stromů. V lesích ČR je ponecháváno k zetlení průměrně cca 25 m3/ha dřeva a v rámci EU se jedná o významné množství ponechávané hmoty k zetlení. Je tedy zřejmé, že vlastníci lesů si jsou obecně stanovené povinnosti vědomi a tuto povinnost naplňují bez potřeby dalších restriktivních opatření. Navrhované ustanovení by naopak mohlo vést i ke zcela opačnému nežádoucímu efektu, tj. k odvozu mrtvé dřevní hmoty, zejména k energetickému využití, až na úroveň minimálního návrhem požadovaného množství. V této souvislosti je nutné také zmínit, že jakékoli pevně stanovené množství ponechaného dřeva vyvolá nutnost náhrad újmy s tím spojené (mandatorní výdaj).
172 Ministerstvo životního prostředí § 33 odst. 5 Z 16. K § 33 odst. 5
Požadujeme upravit dotčené ustanovení tak, aby došlo
k jeho provázání s aktuální podobou vyhlášky č. 84/1996 Sb., která kromě jiného blíže specifikuje zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše, kdy v tomto případě není zjišťován věk nestejnověkých lesních porostů a pak tedy není možné naplňovat zákonné limity s vazbou na věk.
Zdůvodnění:
V případě nestejnověkých porostů, u kterých se aplikuje zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se nešetří věk, a tedy pokládáme za vhodné přímo v zákoně uvést, že pro tento způsob zjišťování stavu lesa (vazba na vyhlášku č. 84/1996 Sb.) se tento limit neuplatňuje. Navrhovaná úprava odstraní nesoulad mezi aktuálním zněním lesního zákona a vyhláškou č. 84/1996 Sb.
Vysvětleno Viz bod k § 24 odst. 2
173 Ministerstvo životního prostředí § 35 odst. 1 Z 17. K § 35 odst. 1
Požadujeme upravit následující text:
(1) Meliorace a hrazení bystřin v lesích jsou biologická a technická opatření zaměřená na ochranu půdy, péči o vodohospodářské poměry a prevenci vzniku a působení eroze. Provádění meliorací a hrazení bystřin v lesích je povinností vlastníka lesa. Pokud orgán státní správy lesů rozhodne o tom, že provedení opatření je ve veřejném zájmu, příslušné náklady na provedení opatření hradí stát a vlastník lesa je povinen provedení těchto opatření strpět. Povinnosti vlastníka lesa
a oprávnění orgánů státní správy podle zvláštních předpisů23) nejsou tímto ustanovením dotčena.
Zdůvodnění:
Z uvedeného textu není zřejmé, co se považuje za péči o vodohospodářské poměry. Toto je nutné upravit způsobem, že se jedná o podporu přirozené retence vody v krajině a péči o přirozené odtokové poměry v krajině. Variantním řešením může být dovětek typu provádět uvedená opatření „způsobem, který neovlivní dosahování nebo zachování dobrého ekologického stavu vodního útvaru a stavu přírodních stanovišť a biotopů druhů ve smyslu zvl. předpisů“. Vzhledem k probíhající změněn klimatu a současnému stavu lesních ekosystémů je povinnost stanovená v 90. letech minulého století přežitkem s potenciálně významně negativním vlivem na stav lesních ekosystémů.
Vysvětleno Péče o lesní půdu a drobné lesní toky je jednou ze základních povinnosti vlastníka lesa, stejně jako provádění opatření zlepšujících stav lesních půd a lesních povodí. Ustanovení o povinnosti provádět meliorace a hrazení bystřin v lesích není možné tendenčně vnímat pouze jako provádění odvodnění lesních půd, ale naopak široký soubor biologických a technických opatření pro ochranu lesní půdy, prevenci eroze a povodňových stavů či stavů sucha v lesích, které zlepšují vodohospodářské poměry.
174 Ministerstvo životního prostředí § 36 odst. 1 Z 18. K § 36 odst. 1
Požadujeme upravit text následovně:
Text požadujeme upravit takto:
(1) Ve prospěch účelového hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení lze přijmout opatření odchylná od některých ustanovení hlavy třetí a páté tohoto zákona. Tato opatření stanoví rozhodnutím orgán státní správy lesů na návrh vlastníka lesa, návrh orgánu státní správy, příslušného z hlediska zájmu, který je důvodem pro zařazení do kategorie lesů zvláštního určení nebo z vlastního podnětu.
Zdůvodnění:
Možnost přijmout odchylná opatření při hospodaření v lesích zvláštního určení od některých ustanovení pouze hlavy třetí a páté, znamená podstatné zúžení tohoto nástroje. S omezením zásadně nesouhlasíme.
Vzhledem k tomu, že lesy ochrany a hl. lesy zvl. určení jsou vymezovány mj. s ohledem na jiné veřejné zájmy (ochrana přírody, vodní hosp. aj.) navrhujeme obdobně jako výše doplnění možnosti iniciovat uplatnění „výjimek“ i ze strany příslušných orgánů – ochrana přírody, vodoprávní orgány…
Neakceptováno
ROZPOR Na řízení o přijetí opatření odchylných od některých ustanovení lesního zákona se vztahují obecné předpisy o správním řízení (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů). Správní řád umožňuje orgánům ochrany přírody, případně dalším správním orgánům, podávat podněty k zahájení předmětného řízení z moci úřední, a to podle § 42 správního řádu. Orgán státní správy lesů je povinen takovýto podnět přijmout a na požádání ve lhůtě 30 dnů sdělit tomu, kdo podnět podal, že řízení zahájil, případně, že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední. Jedná se o postup před zahájením správního řízení, kdy orgán státní správy lesů posuzuje skutečnosti odůvodňující zahájení řízení, zejména zjišťuje stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Po vyhodnocení zjištěných skutečností v souladu se zásadami zakotvenými v § 2 až 8 správního řádu a ústavními zásadami teprve orgán státní správy lesů zahajuje řízení z moci úřední.
Neshledáváme důvod, proč by předmětné řízení o přijetí opatření odchylných od některých ustanovení lesního zákona, kromě vlastníka lesa a orgánu státní správy lesů, měl zahajovat ještě další správní orgán. Tento správní orgán by fakticky přebíral působnost orgánu státní správy lesů při zahajování řízení z moci úřední, aniž by disponoval odbornými znalostmi z hlediska aplikace lesního zákona, a aniž by měl zákonnou povinnost se okolnostmi případu, jakkoliv zabývat. Dalším správním orgánům nic nebrání podávat podněty podle § 42 správního řádu, které jsou odborně vyhodnoceny orgánem státní správy lesů zejména z hlediska lesního zákona, a tím je zaručeno, že nebude zbytečně zahajováno množství řízení, která nepovedou k přijetí opatření odchylných od některých ustanovení lesního zákona. Takto by se zvyšovala byrokratická zátěž nejen vlastníků lesů, kteří jsou účastníky předmětných řízení, ale také orgánů státní správy lesů, které by musely administrativně náročně zastavovat nedůvodně zahájená řízení.
K další připomínce ohledně přijímání odchylných opatření při hospodaření v lesích ochranných zvláštního určení poukazujeme na skutečnost, že tato opatření jsou vázána pouze na hospodaření v lesích. V praxi se ovšem stává, že je o této výjimce uvažováno např. při záborech pozemků podle hlavy druhé, což nikdy nebylo úmyslem zákonodárce. V současné správní praxi tak není zcela zřejmé, v jakém rozsahu lze uplatnit výjimku z ustanovení lesního zákona ve prospěch účelového hospodaření. Mohlo tak dojít až k excesivnímu zneužití tohoto ustanovení. Novela proto omezuje rozsah uplatnění výjimky pouze na hlavu III. (obecné užívání lesů) a V. (hospodaření v lesích). Uvedené hlavy jsou stěžejní pro zákonem sledovaný cíl, poskytují dostatečné možnosti pro úpravu účelového hospodaření, a přitom nehrozí excesivní zneužití této poměrně rozsáhlé výjimky.
KOMENTÁŘ K ROZPORU
Ministerstvo zemědělství se domnívá, že úprava zahájení předmětných řízení obsažená v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád"), je pro dosažení účelu daných řízení zcela dostačující, a že není nutno v lesním zákoně přijímat zvláštní procesní právní úpravu odchylnou od správního řádu. Je zcela nejasné, zda Ministerstvo životního prostředí má v úmyslu přiznat při zahájení řízení (případně po celou dobu řízení) správním orgánům, které při výkonu vrchnostenské státní správy nedisponují právní subjektivitou, stejná práva a povinnosti jako účastníkům řízení, tedy vlastníkům lesů, kteří jsou fyzickými a právnickými osobami. Je zcela nejasné, jak by se postupovalo v případech, kdy by správní orgán podal neúplnou žádost, neodstranil vady žádosti nebo např. podal žádost zjevně právně nepřípustnou a následně se odvolal proti usnesení o zastavení řízení? Je zcela nejasné, o které "orgány státní správy, příslušné z hlediska zájmu" by se konkrétně jednalo?
Správní řád umožňuje orgánům ochrany přírody, případně dalším správním orgánům, podávat podněty k zahájení předmětných řízení z moci úřední, a to podle § 42 správního řádu. Orgán státní správy lesů je povinen takovýto podnět přijmout a na požádání ve lhůtě 30 dnů sdělit tomu, kdo podnět podal, že řízení zahájil, případně, že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední. Jedná se o postup před zahájením správního řízení, kdy orgán státní správy lesů posuzuje skutečnosti odůvodňující zahájení řízení, zejména zjišťuje stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Po vyhodnocení zjištěných skutečností v souladu se zásadami zakotvenými v § 2 až 8 správního řádu a ústavními zásadami teprve orgán státní správy lesů zahajuje řízení z moci úřední. V daném případě je zejména posuzováno, zda navrhované lesy vykazují převážně mimoprodukční funkce, zda vlastník lesa ve prospěch těchto funkcí hospodaří, zda v předmětném lese existuje veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí, který je nadřazen funkcím produkčním, zda existují překážky řízení atd.
Neshledáváme důvod, proč by předmětná řízení kromě vlastníka lesa a orgánu státní správy lesů, měl zahajovat ještě další správní orgán. Tento správní orgán by fakticky přebíral působnost orgánu státní správy lesů při zahajování řízení z moci úřední, aniž by disponoval odbornými znalostmi z hlediska aplikace lesního zákona, a aniž by měl zákonnou povinnost se okolnostmi případu, jakkoliv zabývat. Dalším správním orgánům nic nebrání podávat podněty podle § 42 správního řádu, které jsou odborně vyhodnoceny orgánem státní správy lesů zejména z hlediska lesního zákona, a tím je zaručeno, že nebude zbytečně zahajováno množství řízení, která nepovedou ke kategorizaci lesů či její změně. Takto by se zvyšovala byrokratická zátěž nejen vlastníků lesů, kteří jsou účastníky předmětných řízení, ale také orgánů státní správy lesů, zejména krajských úřadů, které by musely administrativně náročně zastavovat nedůvodně zahájená řízení.
175 Ministerstvo životního prostředí § 36a odst. 2 Z 19. K § 36a odst. 2
(2) Při pastvě v lese nesmí docházet k omezování práva vstupu do lesa.
Zdůvodnění:
Není blíže upřesněno, co znamená omezení práva vstupu do lesa.
Je třeba blíže specifikovat. Bez instalace ohradníku nelze pastvu efektivně provádět. Ohradník sám o sobě právo vstupu neomezuje ale ztěžuje jeho praktické uplatňování, tím, že musí být fyzicky překonán. Je instalace ohradníku problém i za podmínky, že bude umožněno jeho překonání?
Vysvětleno Máme za to, že pro naplnění principu volného vstupu do lesů (§ 19 odst. 1 lesního zákona) je nutné obdobně jako to předpokládá zákon č. 114/1992 Sb., v § 63 odst. 4) při ohrazování pozemků elektrickým ohradníkem, zajistit technickým nebo jiným opatřením možnost volného průchodu na vhodném místě pozemku.
176 Ministerstvo životního prostředí § 36a odst. 3 Z 20. K § 36a odst. 3
Text požadujeme upravit takto:
(3) Ten, kdo Vlastník lesa je při činnostech podle odstavce 1 provádí je povinen zajistit, aby nedocházelo ke škodám na lesních porostech nebo k narušování půdního krytu a vodního režimu ohrožujících plnění funkcí lesa. Pokud na lesních pozemcích probíhá pastva v lese, má se za to, že případné škody na lesních pozemcích nebo na lesních porostech nezpůsobila zvěř
Zdůvodnění:
Ustanovení zavádí vhodně možnost, aby vlastník umožnil pastvu v lese, ale podle odst. 3 by za škody na les. porostech zůstával odpovědný vlastník lesa, což není logické – tuto povinnost by měl mít ten, kdo pastvu provádí.
Akceptováno Text upraven ve smyslu připomínky.
177 Ministerstvo životního prostředí § 49 odst. 4 Z 21. K § 49 odst. 4
Požadujeme přidat následující text:
(4)
a) V lesích národních parků a jejich ochranných pásmech vykonává působnost krajského úřadu a ministerstva Ministerstvo životního prostředí.,
b) Ministerstvo životního prostředí může vydávat prováděcí právní předpisy, ke kterým je tímto zákonem zmocněno ministerstvo (tedy Ministerstvo zemědělství) pro území národních parků a jejich ochranných pásem.
Zdůvodnění:
Hospodaření v lesích národních parků a také jejich ochranných pásmech představuje specifické způsoby péče o les se zcela odlišnými cíli oproti běžnému hospodářskému lesu. Prováděcí právní předpisy k LZ tuto specifickou péči často komplikují až znemožňují.
V případě, že k dané problematice nebude nezbytná specifická právní úprava pro lesy v NP a jejich OP, pro území NP a OP bude platit původní úprava MZe. Případně požadujeme doplnit možnost vydávat vyhlášky společně, s tím že MŽP si ošetří podmínky pro NP a jejich OP.
Vysvětleno Při akceptování připomínky by došlo ke zbytečnému přijímání dalších právních předpisů a znepřehlednění právního řádu jak pro vlastníky lesů, tak i pro správní orgány. Novela si klade za cíl snižování administrativní zátěže, ale tento návrh míří naprosto opačným směrem.
Z minulosti je nám znám požadavek MŽP na umožnění zjišťování stavu lesa na inventarizačních plochách při zpracování LHP v národních parcích. Tato metoda byla umožněna novelizací vyhlášky č. 84/1996 Sb., a je použitelná také pro území národních parků.
Nejsou nám známy základní teze prováděcích právních předpisů vydávaných MŽP pro území národních parků, tudíž připomínku považujeme za nekonkrétní a setrváváme na názoru, že případné požadavky MŽP lze zohlednit v rámci jednotné právní úpravy pro celé území ČR. § 36 lesního zákona je dostatečným nástrojem umožňujícím specifickou péči o uvedená území.
Správní řád umožňuje orgánům ochrany přírody, případně dalším správním orgánům, podávat podněty k zahájení předmětných řízení z moci úřední, a to podle § 42 správního řádu. Orgán státní správy lesů je povinen takovýto podnět přijmout a na požádání ve lhůtě 30 dnů sdělit tomu, kdo podnět podal, že řízení zahájil, případně, že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední. Jedná se o postup před zahájením správního řízení, kdy orgán státní správy lesů posuzuje skutečnosti odůvodňující zahájení řízení, zejména zjišťuje stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Po vyhodnocení zjištěných skutečností v souladu se zásadami zakotvenými v § 2 až 8 správního řádu a ústavními zásadami teprve orgán státní správy lesů zahajuje řízení z moci úřední. V daném případě je zejména posuzováno, zda navrhované lesy vykazují převážně mimoprodukční funkce, zda vlastník lesa ve prospěch těchto funkcí hospodaří, zda v předmětném lese existuje veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí, který je nadřazen funkcím produkčním, zda existují překážky řízení atd.
178 Ministerstvo životního prostředí § 58 odst. 5 Z 22. K § 58 odst. 5
Požadujeme doplnit následující odstavec:
5) V případě, že Ministerstvo životního prostředí nevydá pro území národních parků a jejich ochranných pásem příslušný prováděcí právní předpis, platí pro území národních parků a jejich ochranných pásem právní předpis vydaný Ministerstvem zemědělství.
Zdůvodnění:
Viz předchozí požadavek.
Vysvětleno Viz připomínka k § 49 odst. 4.
179 Ministerstvo životního prostředí § 46b Z 23. K § 46b
V odst. 6 požadujeme nahradit nařízení vlády společnou vyhláškou MŽP a MZe, kterou považujeme za vhodnější podzákonný právní předpis.
Dále požadujeme upravit příslušné ustanovení tak, aby bylo zřejmé, že platba není poskytována za dodržování právních předpisů, nýbrž za konkrétní způsoby hospodaření a plnění nároků nad rámec zákona. Možná varianta řešení je např. toto znění:
§ 46b
Platba za zvýšené plnění ekosystémových služeb lesa
(1) Vlastník lesa, který aktivně zasahuje se záměrem zlepšení plnění ekosystémových služeb lesa, či některé zásahy se stejným záměrem nevykonává, má nárok na platbu za tyto služby.
(2) Zvýšeným plněním ekosystémových služeb lesa se rozumí takové způsoby hospodaření, které k nim přispívají nad rámec zákona a obvyklých postupů.
(3) Platbu za zvýšené plnění ekosystémových služeb lesa poskytuje
a) Ministerstvo obrany, jde-li o vojenské lesy,
b) Ministerstvo životního prostředí, jde-li o lesy na území národních parků a jejich ochranných pásem,
c) ministerstvo, jde-li o ostatní lesy.
(3) Podmínky poskytování platby za zvýšené plnění ekosystémových služeb lesa stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(4) Pro poskytování platby za zvýšené plnění ekosystémových služeb lesa se § 46 a § 46a použijí obdobně.
Zdůvodnění:
Viz diskuze již v rámci předchozích jednání – téma podpory ekosystémových služeb se bude dotýkat gesce obou resortů a adekvátní by tedy byla společná gesce. Vysvětleno Navrhované nařízení vlády o stanovení podmínek poskytování platby za ekosystémové služby lesů bude vydáno po společné přípravě ve společné gesci MZe, MŽP a MO. Vzhledem k závažnosti tématu a ke společné gesci MZe, MŽP a MO považujeme za zásadní, aby podmínky poskytování platby za ekosystémové služby lesů byly stanoveny nařízením vlády, jako je tomu i u jiných plošných podpor poskytovaných v oblasti zemědělství či lesního hospodářství či u příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, jejichž podmínky jsou stanoveny nařízením vlády č. 30/2014 Sb.
Co se týká vlastní konstrukce platby, platí ustanovení Pokynů Evropské komise ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech (2022/C 485/01), podle nichž bude podpora (platba) notifikována. Uvedené pokyny v čl. 555 stanoví, že „podpora pokrývá (tj. musí pokrývat) dobrovolné závazky, které … jdou nad rámec příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátními právními předpisy v oblasti lesnictví či jinými příslušnými vnitrostátními právními předpisy nebo právními předpisy Unie.“.
180 Ministerstvo životního prostředí § 4 odst. 11 D 1. § 4 odst. 11
Doplňované ustanovení obsahově navazuje na právní úpravu převodu vybraných lesních pozemků na obce v odstavci 9, v němž se mění označení subjektu, který tento převod realizuje za stát z „pověřené“ právnické osoby na právnickou osobu, které je svěřeno nakládání se státními lesy. V odstavci 11 ovšem i nadále figuruje „pověřená právnická osoba“, ačkoliv dle smyslu by mělo jít o stejný subjekt jako v odstavci 9. Doporučujeme tuto odchylku prověřit a případně upravit.
V této souvislosti upozorňujeme na chybějící interpunkci u tohoto sousloví v odstavci 9, kdy čárkou není ukončena vedlejší věta přívlastková.
Akceptováno V rámci § 4 došlo k terminologickému sladění ve smyslu připomínky.
181 Ministerstvo životního prostředí § 23a D 2. § 23a
Nově doplňovaná právní úprava typologického systému lesů působí neúplným dojmem s poměrně neuspořádanou systematikou.
V odstavci 1 se slučuje vymezení vlastního typologického systému
a určení a charakteristika jeho základní jednotky, v odstavci 2 se pak vyjmenovávají prvky (jednotky) typologického systému lesů, aniž by byly upraveny jejich vzájemné vazby (evokace hierarchické struktury) a charakteristika (kromě lesního typu jako základní jednotky podle odstavce 1), aby až v odstavci 3 bylo stanoveno kritérium pro zařazování lesních pozemků do typologického systému, přičemž
z tohoto ustanovení není zřejmé, zda má jít o klasifikaci na úrovni základní jednotky (lesní typ), či zařazení v rámci struktury nastíněné
v odstavci 2. Doporučujeme znění § 23a dále precizovat, aby legislativní vyjádření typologického systému bylo přehlednější.
Akceptováno jinak § 23a byl částečně přeformulován a uspořád ve smyslu připomínky.
182 Ministerstvo životního prostředí § 24 odst. 1 D 3. § 24 odst. 1
Uvedené ustanovení je, pokud jde o dobu platnosti lesního hospodářského plánu, návrhem zákona i komentářem v důvodové zprávě prezentováno jako změna, která má řešit problém excesivních případů s neúměrně dlouhou navrhovanou dobou platnosti. V tomto smyslu deklaruje důvodová zpráva, že novelou dochází ke stanovení nejdelší možné doby platnosti lesního hospodářského plánu na období 10 let, a vysvětluje, proč není možné stanovit paušální dobu platnosti. Upozorňujeme, že text důvodové zprávy v tomto ohledu neodpovídá navrženému znění § 24 odst. 1, které nic nemění na tom, že lesní hospodářské plány se zpracovávají zpravidla na období 10 let,
tj. zákon tuto dobu nestanoví jako maximální možnou a důvodová zpráva je v tomto ohledu zavádějící. Doporučujeme příslušný komentář upravit tak, aby odpovídal navrhované liteře zákona.
Akceptováno Znění bylo dáno do souladu.
183 Ministerstvo zahraničních věcí body 120 a 129 Z K novelizačním bodům 120 a 129:
Z materiálů předložených předkladatelem vyplývá, že návrh zákona částečně mění stávající právní úpravu týkající se výkonu povolání odborného lesního hospodáře, které je přitom vedeno v databázi regulovaných povolání a činností (kód regulované jednotky 221).
S ohledem na usnesení vlády ze dne 22. 6. 2020 č. 672 a s ohledem na nařízení vlády č. 306/2020 Sb., kterým byla do českého právního řádu provedena směrnice 2018/958 o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání (dále jen „směrnice o testu přiměřenosti“), by mělo být samostatnou přílohou návrhu právního předpisu do připomínkového řízení podrobné posouzení, zda je nová nebo měněná právní úprava regulovaného povolání odůvodněna cíli veřejného zájmu v rozsahu podle § 4 nařízení vlády č. 306/2020 Sb. a zda je navrhovaná právní úprava přiměřená k dosažení sledovaného cíle v rozsahu podle § 5 nařízení vlády č. 306/2020 Sb. Příloha o provedení testu přiměřenosti však není k předkládanému návrhu zákona připojena.
MZV proto požaduje doplnit k návrhu zákona jako samostatnou přílohu zprávu o posouzení přiměřenosti a do obecné části důvodové zprávy (např. do bodu 5) doplnit směrnici o testu přiměřenosti. V této souvislosti MZV upozorňuje na probíhající řízení o porušení povinnosti týkající se správného provedení směrnice o testu přiměřenosti do českého právního řádu a z toho vyplývající aktuální potřebu věnovat této problematice zvýšenou pozornost.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno Souhlas s vypořádáním.
184 Ministerstvo průmyslu a obchodu § 2 písm. j) D K čl. I bodu 5 (§ 2 písm. j) Uvedené ustanovení není správně formulováno z jazykového hlediska, protože obsahuje násilnou, nenavazující větnou konstrukci. Navrhujeme proto ustanovení formulovat takto: „X. V § 2 písmeno j) zní: „j) zajištěním lesního porostu dosažení takového stavu, kdy lesní porost po zalesnění nebo obnově lesa dále nevyžaduje intenzivní ochranu, a kdy počet životaschopných jedinců a jejich rozmístění po zalesněné ploše a druhová skladba lesních dřevin dávají předpoklady pro vznik stanovištně vhodného lesního porostu,“.“.
Vysvětleno Novelou doplněný text pouze upřesňuje současné dlouhodobě zažité znění s cílem minimalizace textových úprav. Souhlas s vypořádáním.
185 Ministerstvo průmyslu a obchodu § 3 odst. 1 D 2. K čl. I bodům 13 a 14 (§ 3 odst. 1) Obě písmena a) a b) jsou nepřehledná v tom směru, že obsahují dlouhý výčet položek. U písmena a) není jasné, zda se vložená vedlejší věta „nejsou-li širší než 6 m“ vztahuje pouze nezpevněným trasám pro lesní dopravu nebo také k těm položkám, které ve výčtu předcházejí. Pokud jde o písmeno b), důvodová zpráva tvrdí, že se má jednat o demonstrativní výčet jiných pozemků, ovšem navržené znění obsahuje výčet taxativní - pokud má být výčet v písmeni b) demonstrativní, je nutné jej upravit. S ohledem na uvedené navrhujeme ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) a b) rozdělit do tří odstavců, jež by mohly být formulovány takto:
„X. V § 3 odstavec 1 zní:
„(1) Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou lesní pozemky a jiné pozemky.“.
X. V § 3 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. X znějí:
„(2) Lesními pozemky jsou
a) pozemky s lesními porosty,
b) plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy,
c) lesní průseky,
d) nezpevněné trasy pro lesní dopravu, nejsou-li širší než 6 m, e) zpevňující pásy a
f) pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1.
Akceptováno částečně/Vysvětleno Čárka za slovem obnovy bude doplněna slovem „dále“, aby se limit 5 m vztahoval jen k lesním průsekům a nezpevněným lesním cestám:
"(1) Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou
a) pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, dále lesní průseky a nezpevněné lesní cesty trasy pro lesní dopravu, nejsou-li širší než 4 m, 5 m, zpevňující pásy a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 tohoto zákona (dále jen „lesní pozemky“),"
V „jiných pozemcích“ se vyskytují taktéž „ostatní plochy“, které představují blíže nedefinovaný soubor dalších pozemků, které jsou jinými pozemky, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství. Systematika § 3 odst. 1 je dlouhodobě ve správní praxi zažitá, není nijak problematická, její změna by představovala i změnu např. ve vyhlášce č. 357/2013 Sb., katastrální vyhláška, proto ji ponecháváme nezměněnu.
Souhlas s vypořádáním.
186 Ministerstvo průmyslu a obchodu § 3 odst. 1 D ...pokračování
(3) Jinými pozemky jsou pozemky neuvedené v odstavci 2, které slouží lesnímu hospodářství nebo s ním souvisejí, a to zejména
a) lesní cesty,
b) drobné protipožární pásy,
c) vodní plochy o rozloze nepřesahující 2 ha,
d) semenné sady,
e) lesní školky,
f) pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací,
g) lesní loučky a
h) lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fonduX).
_______________
X) Zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.“.
Při akceptaci této připomínky doporučujeme dále upravit křížové odkazy a dosavadní číslování novelizačních bodů přeznačit.
dtto Souhlas s vypořádáním.
187 Ministerstvo průmyslu a obchodu § 3 odst. 5 D 3. K čl. I bodu 16 (§ 3 odst. 5) Uvedené ustanovení je formulováno neobratně, mj. z toho důvodu, protože je nutné upřesnit, kterému katastrálnímu úřadu má být rozhodnutí zasláno. Navrhujeme proto ustanovení formulovat takto:
„(5) Orgán státní správy lesů zašle rozhodnutí vydané podle odstavce … do 30 dnů ode dne nabytí právní moci katastrálnímu úřadu, v jehož územním obvodu se nacházejí pozemky, kterých se rozhodnutí týká. Nacházejí-li se tyto pozemky v územním obvodu více katastrálních úřadů, zašel orgán státní správy lesů rozhodnutí každému z nich.“.
Akceptováno částečně Text upraven ve smyslu připomínky. Souhlas s vypořádáním.
188 Ministerstvo průmyslu a obchodu § 4 odst. 11 D 4. K čl. I bodu 18 (§ 4 odst. 11) Uvedené ustanovení je formulováno složitě, odchyluje se od terminologie stavebního zákona a vyvolává určité interpretační nejasnosti. Navrhujeme proto ustanovení formulovat takto:
„X. V § 4 se doplňuje odstavec 11, který včetně poznámky pod čarou č. X zní:
„(11) Nezahájí-li obec na odloučeném lesním pozemku, který byl do jejího vlastnictví převeden podle odstavce 9, veřejně prospěšnou stavbu nebo stavbu sportoviště do 10 let od nabytí vlastnického práva, je povinna tento pozemek bezodkladně nabídnout ke zpětnému převodu původnímu vlastníkovi. Není-li smlouva o zpětném převodu uzavřena do 90 dnů od uplynutí lhůty podle předchozí věty, vyplatí obec původnímu vlastníkovi v téže lhůtě finanční náhradu ve výši ceny pozemku zjištěné podle cenového předpisuX) platného ke dni, kdy byl pozemek převeden do vlastnictví obce.___________X) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.“.“.
Vysvětleno Není nám známo, že se návrh LZ odchyluje od terminologie stavebního zákona, neboť znění navržené MPO pracuje s totožným názvoslovím (MPO nekonkretizuje, kde se od terminologie stavebního zákona odchylujeme). Návrh je popsán, byť obsáhle, ale zcela jednoznačně; případně žádáme MPO o uvedení konkrétních interpretačních nejasností.
Znění navržené MPO:
1) v rámci zjednodušení vypouští podstatné sdělení z předposlední věty původního znění: „Pokud ve lhůtě 90 dnů od marného uplynutí lhůty podle předchozí věty nedojde k uzavření smlouvy o zpětném převodu z důvodu odmítnutí na straně pověřené právnické osoby….“
2) v rámci zjednodušení vypouští poslední větu původního znění „Finanční náhradu ve výši ceny pozemků zjištěné podle zákona upravujícího oceňování majetku je obec povinna poskytnout pověřené právnické osobě rovněž v případě jejich převodu do vlastnictví třetí osoby, a to do 90 dnů ode dne provedení vkladu vlastnického práva k dotčeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch třetí osoby.“, kterou pro interpretační jednoznačnost považujeme za vhodné zdůraznit.
Souhlas s vypořádáním.
189 Ministerstvo průmyslu a obchodu § 8 odst. 1 D 5. K čl. I bodu 22 (§ 8 odst. 1) Uvozující věta uvedeného ustanovení obsahuje násilnou, nenavazující větnou konstrukci. Navrhujeme proto uvozující větu ustanovení formulovat takto: „(1) Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se“.
Akceptováno Souhlas s vypořádáním.
190 Ministerstvo průmyslu a obchodu § 16 odst. 8 D 6. K čl. I bodu 39 (§ 16 odst. 8) V citovaném ustanovení použitý pojem „neběží“ je neurčitý pojem. Proto navrhujeme tento výraz nahradit výrazem „se staví“.
Vysvětleno Předkladatel zvolením obratu "neběží" respektuje zavedenou terminologii správního řádu pro běh lhůt. Souhlas s vypořádáním.
191 Ministerstvo průmyslu a obchodu § 19 odst. 1 D 7. K čl. I bodu 46 (§ 19 odst. 1) Slovní spojení „po dohodě s vlastníkem“ může vyvolávat některé interpretační nejasnosti, protože není jasná forma této dohody. Doporučujeme proto, aby zákon stanovil jednoznačně, zda je sběr klestu možné pouze se „souhlasem“ vlastníkem lesa nebo zda postačí vlastníka lesa pouze „uvědomit“.
Akceptováno jinak Novelizační bod byl z návrhu novely vypuštěn. Souhlas s vypořádáním.
192 Ministerstvo průmyslu a obchodu § 20 odst. 5 D 8. K čl. I bodu 53 (§ 20 odst. 5) Uvedené ustanovení směšuje dva právní režimu konání akce na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, a to princip povolovací, kdy je akci možné konat pouze na základě povolení orgánu státní správy lesů, a princip oznamovací, kdy pořadatel je povinen akci oznámit s tím, že příslušný orgán ji může zakázat. Nicméně formulace ustanovení spíše nasvědčuje tomu, že předkladatel měl na mysli princip oznamovací. Dále je celé ustanovení dlouhé a nepřehledné a mělo by proto být rozděleno, a to nejlépe do několika odstavců. Navrhujeme proto rozdělit uvedené ustanovení do několika odstavců, které by mohly být formulovány takto:
„(5) Na pozemcích určených k plnění funkcí lesa lze konat sportovní nebo kulturní akci, které se má zúčastnit více než 100 osob, pouze se souhlasem vlastníků všech pozemků, na nichž se má akce konat.
(6) Akci podle odstavce 5 pořadatel oznámí písemně orgánu státní správy lesů nejpozději 60 dnů před jejím konáním. V oznámení uvede charakter a účel akce, datum a místo konání, způsob pořadatelského zajištění a předpokládaný počet účastníků. K oznámení přiloží písemné souhlasy vlastníků všech pozemků, na nichž se má akce konat.
(7) Obdrží-li orgán státní správy lesů oznámení neúplné nebo neurčité, vyzve pořadatele akce do 10 dnů k jeho doplnění.
(8) Do 30 dnů od obdržení oznámení orgán státní zprávy zakáže konání akce, jestliže by akce ohrozila zachování lesa nebo plnění jeho funkcí. Na řízení o zákazu konání akce se vztahuje správní řád. Vydání zákazu konání akce je prvním úkonem v řízení.
(9) Ve lhůtě podle odstavce 8 může orgán státní správy lesů stanovit podmínky pro konání akce, vyžaduje-li to zachování lesa nebo plnění jeho funkcí.“.
Akceptováno jinak Novelizační bod byl upraven takto:
"(5) Hromadnou sportovní akci organizovanou na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (dále jen „organizovaná akce v lese“) lze konat pouze s písemným souhlasem vlastníků pozemků určených k plnění funkcí lesa, na nichž se má organizovaná akce v lese konat. Pořadatel organizované akce v lese je povinen písemně oznámit pořádání této akce obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, případně krajskému úřadu, pokud organizovaná sportovní akce přesahuje správní obvod obce s rozšířenou působností, a to alespoň 30 dnů přede dnem jejího konání. V oznámení pořadatel uvede datum a místo konání, způsob pořadatelského zajištění, předpokládaný počet účastníků a písemné souhlasy vlastníků pozemků určených k plnění funkcí lesa, na nichž se má organizovaná akce v lese konat."
Souhlas s vypořádáním.
193 Ministerstvo průmyslu a obchodu § 23a odst. 1 a 2 D 9. K čl. I bodu 56 (§ 23a odst. 1 a 2) Odst. 1 obsahuje několik nesourodých informací. Měl by proto být rozdělen do několika odstavců. Dále by bylo vhodné informace v odstavci 1 lépe provázat s informacemi v odstavci 2. Doporučujeme proto nahradit odstavce 1 a 2 odstavci 1 až 4, které by mohly být formulovány takto:
„(1) Typologický systém lesů (dále jen „typologický systém“) slouží pro klasifikaci a vyhodnocování základních ekologických podmínek lesů a je podkladem pro vhodné lesnické hospodaření.
(2) Typologický systém vymezuje v lesích části s podobnými růstovými a produkčními podmínkami.
(3) Typologický systém se skládá z následujících lesnických typologických jednotek: a) lesní typ, b) soubor lesních typů, c) edafická kategorie, d) ekologická řada a e) lesní vegetační stupeň.
(4) Lesní typ je základní lesnickou typologickou jednotkou tvořenou souborem přirozených a změněných lesních ekosystémů vývojově k sobě patřících. Je charakterizován kombinací rostlinných společenstev, půdními vlastnostmi, polohou a potenciální bonitou dřevin.“.
Akceptováno jinak Novelizační bod byl přeformulován. Souhlas s vypořádáním.
194 Ministerstvo průmyslu a obchodu § 23a odst. 7 D 10. K čl. čl. I bodu 56 (§ 23a odst. 7) Doporučujeme důsledně prověřit zákonné zmocnění pro vydání vyhlášky, co do jeho obsahu. Z důvodu větší přehlednosti doporučujeme ustanovení přeformulovat takto:
„(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou popis typologického systému a lesnických typologických jednotek, postup zařazování pozemků do typologického systému a způsob vedení, zápis a poskytování údajů evidovaných v registru lesnické typologie.“.
Akceptováno jinak Ustanovení bylo přeformulováno v souladu s připomínkou a v návaznosti na jiné připomínky. Souhlas s vypořádáním.
195 Ministerstvo průmyslu a obchodu § 24 D 11. K čl. I bodu 57 a 58 (§ 24) Uvedené ustanovení není příliš přehledně rozděleno do odstavců a někde je porušena návaznost mezi jednotlivými informacemi. Proto doporučujeme ustanovení formulovat takto:
„X. § 24 včetně nadpisu zní:
„§ 24 Lesní hospodářské plány
(1) Osoba, která vlastní les o výměře převyšující 50 ha v územním obvodu schvalujícího orgánu státní správy lesů (§ 27), je povinna zabezpečit zpracování lesního hospodářského plánu (dále jen „plán“). Tutéž povinnost mají organizační složka státu a právnická osoba, které v územním obvodu schvalujícího orgánu státní správy lesů hospodaří se státními lesy o téže výměře. Hospodařit podle plánu mohou rovněž osoba a organizační složka státu, které v územním obvodu schvalujícího orgánu státní správy lesů vlastní lesy o výměře nepřevyšující 50 ha lesa nebo hospodaří s lesy o takové výměře.
(2) Jeden plán může být zpracován pro les o výměře nejvýše 20 000 ha.
(3) Osoby a organizační složky státu, pro které byly schváleny plány, jsou povinny dodržovat jejich závazná ustanovení. Pro každého vlastníka lesa je závazná maximální celková výše těžeb. Pro organizační složku státu a právnickou osobu hospodařící se státními lesy je závazným ustanovením též minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu a minimální plošný rozsah výchovných zásahů v lesních porostech do 40 let věku. Ostatní ustanovení plánu jsou doporučující.
(4) Organizační složka státu a právnická osoba hospodařící se státními lesy má vůči státu právo na částečnou náhradu nákladů na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin. Výpočet výše této náhrady a podmínky jejího poskytování stanoví ministerstvo vyhláškou.“.“.
Při akceptaci této připomínky doporučujeme zrušit novelizační bod 58 a ostatní novelizační body doporučujeme přečíslovat.
Vysvětleno Text navržený novelou vychází z poznatků správní praxe a byl konzultován a navržen
tak, aby se předcházelo případným nejasnostem. Považujeme za důležité, aby byl v textu zakotven např. pojem lesní hospodářský celek.
Souhlas s vypořádáním.
196 Ministerstvo průmyslu a obchodu § 25 odst. 3 D 12. K čl. I bodu 60 (§ 25 odst. 3) Z důvodu větší přehlednosti doporučujeme ustanovení přeformulovat takto: „(3) Ústav uveřejní lesní hospodářské osnovy způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
Akceptováno Text upraven ve smyslu připomínky. Souhlas s vypořádáním.
197 Ministerstvo průmyslu a obchodu § 32 odst. 8 D 13. K čl. I bodu 92 (§ 32 odst. 8) Uvedené ustanovení je dlouhé a nepřehledné. Proto doporučujeme toto ustanovení rozdělit do dvou odstavců, jež by mohly být formulovány takto:
„(8) Je zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa (§ 19 odst. 1). Zákaz oplocování se nevztahuje na
a) lesní školky,
b) semenné sady,
c) lesní zookoutky,
d) oboryX),
e) farmové chovy zvěře a
f) oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří.
(10) Lesním zookoutkem podle odst. 8 písm. c) se rozumí zařízení volně přístupné veřejnosti o rozloze nepřesahující 1 ha, ve kterém je za účelem výchovy a vzdělávání veřejnosti chováno nejvýše 20 živočišných druhů vyskytujících se volně na území České republiky. ___________ X) Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.“.
Akceptováno jinak Ustanovení o ZOOkoutcích bylo vypuštěno Souhlas s vypořádáním.
198 Ministerstvo průmyslu a obchodu § 33 odst. 4 D 14. K čl. I bodu 98 (§ 33 odst. 4) Uvedené ustanovení je dlouhé a nepřehledné. Proto doporučujeme toto ustanovení rozdělit do několika odstavců, jež by mohly být formulovány takto:
„(4) Vlastník lesa hospodařící bez schváleného nebo ke schválení předaného plánu může provést těžbu v lese překračující 50 m3 za kalendářní rok výhradně po předchozím písemném oznámení odbornému lesnímu hospodáři. Do objemu těžby podle předchozí věty se započítává i těžba nahodilá.
(5) Oznámení podle odstavce 4 není zapotřebí, jedná-li se výhradně o těžbu nahodilou. V takovém případě je však vlastník lesa povinen provádět těžbu ve spolupráci s odborným lesním hospodářem.
(6) Zjistí-li odborný lesní hospodář, že těžba oznámená podle odstavce 4 je v rozporu s tímto zákonem, je povinen to oznámit vlastníkovi lesa do 30 dnů od obdržení oznámení.
(7) Vlastník lesa, který hospodaří v souladu s návrhem ke schválení předaného plánu, může provést těžbu maximálně do objemu 5 m3 na 1 ha za kalendářní rok. Vyšší objem těžby může vlastníku lesa povolit orgán státní správy lesů, který je příslušný ke schválení plánu.“.
Akceptováno jinak Ustanovení bylo částečně přeformulováno. Souhlas s vypořádáním.
199 Ministerstvo průmyslu a obchodu § 36a D 15. K čl. I bodu 114 (§ 36a) Uvedené ustanovení není formulováno příliš obratně a může způsobovat určité interpretační problémy. Odstavec 3 zavádí nevyvratitelnou domněnku, přičemž z důvodové zprávy vyplývá, že cílem je vyloučit odpovědnost uživateli honitby podle zákona o myslivosti za škodu způsobenou zvěří při pastvě. Užití nevyvratitelné domněnky k tomuto účelu nepokládáme za vhodné. Proto doporučujeme formulovat toto ustanovení například takto:
„§ 36a Pastva v lese
(1) Na pozemcích určených k plnění funkcí lesa jsou pastva hospodářských zvířat, jejich výběh nebo průhon lesními porosty (dále jen „pastva v lese“) možné pouze s předchozím písemným souhlasem vlastníka lesa.
(2) Souhlasil-li vlastník lesa s pastvou v lese, pak je povinen zajistit, aby nedocházelo
a) k omezení práva vstupovat do lesa a sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest nebo
b) k ohrožení plnění funkcí lesa poškozením lesních porostů nebo narušením půdního krytu či vodního režimu.
(3) Způsobí-li zvěř škodu při pastvě v lese, neodpovídá za tuto škodu uživatel honitbyX).
______________
X) § 52 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.“.
Vysvětleno Domněnka obsažená v textu odstavce 3 je nepochybně vyvratitelná. Slovní spojení "má se za to" pro účely konstrukce vyvratitelných domněnek používá např. občasnký zákoník.
Souhlas s vypořádáním.
200 Ministerstvo průmyslu a obchodu § 45 odst. 2 D 16. K čl. I bodu 141 (§ 45 odst.2) Uvedené ustanovení používá slovní obrat „kdy tato skutečnost nastala nebo kdy se o této skutečnosti dozvěděli“ a tím zavádí alternativní použití lhůty objektivní a subjektivní. Tento postup není z legislativního hlediska vhodný. Doporučujeme proto, aby ustanovení zavedlo pouze subjektivní lhůtu tím, že z něj bude vypuštěn text „tato skutečnost nastala nebo kdy“.
Vysvětleno Kumulativní použití subjektivní a objektivní lhůty je v tomto případě namístě, protože informační povinnost podle tohoto ustanovení dopadá na držitele licence a zástupce držitele licence. Některé skutečnosti dotčená osoba sama vyvolá (v tom případě je třeba použít objektivní lhůtu), ale některé skutečnosti jsou mimo dispozici dotčené osoby (a v tom případě je třeba aplikovat subjektivní lhůtu). Souhlas s vypořádáním.
201 Ministerstvo průmyslu a obchodu § 51 odst. 3 D 17. K čl. I bodu 171 (§ 51 odst. 3) Uvedené ustanovení tvoří jediná, poměrně dlouhá věta, jež obsahuje dvě různorodé informace. Doporučujeme proto ustanovení rozdělit do dvou vět, jež by mohly být formulovány takto:
„(3) Zaměstnanci orgánů státní správy lesů pověření prováděním kontrolní činnosti se při výkonu této činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným orgánem státní správy lesů. Tento doklad nahrazuje pověření ke kontrole.“.
Akceptováno jinak Novelizační bod byl vypuštěn. Souhlas s vypořádáním.
202 Ministerstvo průmyslu a obchodu DZ D 18. K důvodové zprávě: V Důvodové zprávě doporučujeme doplnit vzhledem k předmětu navrhované úpravy odpověď v bodě 5. týkající se souladu navrhované právní úpravy s právem EU. V souladu s čl. 9 odst. 2 písm. e) Legislativních pravidel vlády (dále jen „LPV“) také doporučujeme doplnit, jestli v souvislosti s připravovanou právní úpravou, došlo k nějaké konzultaci s orgány EU, případně jaké výsledky tyto konzultace přinesly.
akceptováno částečně Důvodová zpráva byla doplněna ve smyslu připomínky. Souhlas s vypořádáním.
203 Ministerstvo průmyslu a obchodu DZ D 19. K důvodové zprávě: V Důvodové zprávě doporučujeme doplnit odpověď v bodě 6. týkající se souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami – v souladu s čl. 9 odst. 2 písm. f) LPV doporučujeme uvést jmenovitě například ty mezinárodní smlouvy, které podporují biodiverzitu.
Akceptováno Důvodová zpráva byla doplněna ve smyslu připomínky. Souhlas s vypořádáním.
204 Ministerstvo průmyslu a obchodu DZ D K důvodové zprávě: V Důvodové zprávě doporučujeme upravit zhodnocení uvedené v bodě 9. ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů správná, a to z toho důvodu, že dojde ke vzniku nového registru licencovaných osob a dále z důvodu systematického vzdělávání odborných lesních hospodářů prostřednictvím seminářů. Případné doplnění vyplývá z čl. 9 odst. 2 písm. i) LPV. Zde zapiště připomínku č. 1
Vysvětleno Návrh novely zákona o lesích nemění rozsah údajů veřejně dostupných v registru licencí – jedná se o údaje o licenci (kdo ji vydal, pod jakým čj., na jakou dobu) a o držiteli licence (základní údaje dostupné prostřednictvím IČO i v jiných rejstřících, např. ARES – veřejně dostupné nejsou jedinečné identifikátory typu rodné číslo). Po přijetí novely zákona o lesích dojde k napojení registru licencí na informační systémy veřejné správy, díky čemuž bude v databázích k licencím zaevidován jedinečný identifikátor SZR-ID a registr licencí bude vyčištěn od licencí zemřelých nebo zaniklých osob apod. Navrhovaná povinnost odborných lesních hospodářů vzdělávat se nebude sledována prostřednictvím registru licencí. Při žádosti o novou licenci pouze žadatel orgánu státní správy lesů předloží potvrzení o absolvování předepsaných vzdělávacích akcí. Souhlas s vypořádáním.
205 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Obecně D 1. K materiálu: Chápeme snahu předkladatele o odlišení novelizačních bodů s odlišným okamžikem účinnosti, avšak toto odlišení je vhodné provést např. v platném znění s vyznačením navrhovaných změn, nikoli v samotném návrhu právního předpisu. Navíc musíme upozornit, že toto vyznačení v materiálu je nepřesné a nejednotné. Příkladem může být, že návrh § 10 v čl. I bodě 27 je uveden ve dvou rámečcích, v čl. I body 30, 40, 45 a 145 jsou novelizační body uvedeny v rámečku celé, v čl. I bodě 120 je v jednom rámečku uveden pouze navrhovaný § 37 odst. 8 písm. l) a obdobně pak v čl. I bodě 146 uveden v jednom rámečku celý § 46b atd. S ohledem na vše uvedené doporučujeme veškeré rámečky a poznámky o účinnosti, které nemají být součástí navrhovaného předpisu, odstranit.
Akceptováno
206 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy § 5 D 2. K čl. I bod 19 [k § 5]: Upozorňujeme, že většina lesnických škol (středních i vyšších odborných škol), i když je jim většinou umožněno zřizovatelem či státními lesy některé lesy využívat, nemá vlastní polesí. Pro úplnost tedy doporučujeme výjimku ze zákazu pachtu státního lesa rozšířit i na potřeby výuky vyšších odborných škol, čímž bude i na těchto školách zajištěna výuka v druhově různorodých lesích. Z formálního hlediska upozorňujeme, že předkládací zpráva, RIA a odůvodnění nesprávně používá ve spojení se středními lesnickými školami pojem „student“, neboť ve středních školách se vzdělávají žáci. Doporučujeme upravit.
Akceptováno Je nutno uvést, že vyšší odborné školy v oboru lesnictví tím, že vznikly později než střední školy, a k jejich činnosti je nezbytné lesnické zázemí, vznikly logicky při lesnických středních školách, nicméně navrhovaný zákon je v tomto směru nepřesný. Pokud § 5 odst. 2 uvádí, že „Odstavec 1 se nepoužije, má-li být státní les využit pro potřeby výuky středních lesnických škol …“ znamená to, že přenechání hospodaření ve státním lese nebude možné pro potřeby výuky vyšších lesnických škol, případně střední školy budou postupovat v rozporu s předmětných zákonem, pokud ve státním lese budou poskytovat výuku studentům vyšších odborných škol. Z pohledu školského zákona se totiž jedná o různé druhy škol (i když se fakticky jedná o jednu právnickou osobu).
AKCEPTOVÁNO
Ustanovení upraveno ve smyslu připomínky.
207 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy § 8 odst. 1 písm. d) D 3. K čl. I bod 22 [k § 8 odst. 1 písm. d)]: S ohledem na čl. 44 odst. 1 Legislativních pravidel vlády doporučujeme navrhovanou legislativní zkratku uvádět v jednotném čísle, tedy slova „vojenské lesy“ nahradit slovy „vojenský les“.
Akceptováno
208 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bod 51 D 4. K čl. I bod 51: Z hlediska technického doporučujeme nesprávně uvedenou druhou tečku na konci předmětného novelizačního bodu odstranit.
Legislativně technické a formulační připomínky budou posouzeny a případně zohledněny v rámci přípravy finálního znění.
209 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bod 129 D 5. K čl. I bod 129: Doporučujeme slova „Na konci § 42 odst. 3 se“ nahradit slovy „V § 42 se na konci odstavce 3“, jak stanovuje čl. 58 odst. 8 písm. b) Legislativních pravidel vlády.
210 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bod 144 D 6. K čl. I bod 144 [k § 46 odst. 1 písm. m), § 46 odst. 2 písm. f)]: S ohledem na čl. 42 odst. 2 písm. a) Legislativních pravidel vlády doporučujeme čárku před slovem „a“ uváděným na konci předmětného pododstavce odstranit.
211 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bod 145 D 7. K čl. I bod 145: Upozorňujeme, že s ohledem na čl. 58 odst. 5 a 7 Legislativních pravidel vlády je uvedení slova, za které se mají určitá slova doplnit, nadbytečné. Doporučujeme uvedené zohlednit a předmětný novelizační bod přeformulovat.
212 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bod 152 D 8. K čl. I bod 152: Doporučujeme nesprávně uvedené slovo „psím.“ nahradit textem „písm.“.
213 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bod 162 D 9. K čl. I bod 162: Z formálních důvodů doporučujeme slova „se nahrazuje“ nahradit slovy „se nahrazují“.
214 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bod 180 D 10. K čl. I bod 180: Upozorňujeme, že na konci textu předmětného novelizačního bodu jsou nesprávně uvedené uvozovky. Doporučujeme uvedené uvozovky odstranit.
215 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy čl. IV D 11. K čl. IV: Z návrhu nám není jasné, jak předkladatel zamýšlí upravit navrhovaný § 23a odst. 6 v období od počátku roku 2025 do počátku roku 2027. Dle předmětného článku má totiž daný odstavec nabýt účinnosti až 1. ledna 2027, zatímco zbytek § 23a, včetně jeho odstavce 7, má nabýt účinnosti už od 1. ledna 2025. Upozorňujeme, že uvedený § 23a odst. 7 se dle návrhu neposouvá ani nepřejmenovává. Během let 2025 a 2026 tak bude v daném paragrafu nevhodně a nesystematicky uvedené volné místo, a to bez zřejmého důvodu. Považovali bychom za vhodnější např. navrhnout systematický § 23a ve znění, které má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2025, a odloženou účinnost vztáhnout na další novelizační bod, který by mohl znít: „V § 23a se za odstavec 5, vkládá nový odstavec 6, který zní: …“ a na konci novelizačního bodu uvést větu „Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.“.
Vysvětleno Máme za to, že navržený způsob odložené účinnosti je legislativně technicky možný. Předmětný odstavec bude platný, pouze nebude po přechodnou dobu účinný. Z hlediska připomínky č. 215 odloženou účinnost určitých novelizačních bodů předkladatel navrhovat může, k tomu jsme připomínku nesměřovali, avšak legislativně-technicky nelze navrhovat, a to ještě bez udání jakéhokoli důvodu, aby v účinném znění byl obsažen § 23a odst. 6 a 8, tedy bez odstavce 7, který se má v účinném znění objevit až za 2 roky (původně se jednalo o odstavec 6). Skutečnost, že číslování odstavců má být provedeno v souvislém pořadí dle našeho názoru není nutné logicky dokazovat, avšak i Legislativní pravidla vlády v čl. 26 odst. 3 toto pravidlo výslovně uvádějí. Legislativně-technicky tedy navrhovaná úprava možná není a stále tedy doporučujeme provést příslušné změny.
216 Ministerstvo zdravotnictví § 23a D § 23a - Dáváme ke zvážení, zda by pro potřeby evidence typologie lesů nebylo účelnější a efektivnější namísto zřizování dalšího registru, využívat stávající data z Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN), který je v gesci Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK).
Akceptováno jinak Novela byla upravena ve smyslu připomínky.
217 ministr pro legislativu a předseda LRV Obecně Z S výjimkou připomínek níže uvedených byly připomínky ministra pro legislativu a předsedy LRV vypořádány v rámci vypořádání připomínek Ministerstva pro místní rozvoj.
218 ministr pro legislativu a předseda LRV RIA D 3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
1. Pro větší informační hodnotu shrnutí důrazně doporučujeme doplnit kvantifikaci „zásadních úspor a přínosů“ tak, jak jsou uvedeny dále v ZZ RIA v části 3.3. Přínosy, a to včetně dopadů na ostatní veřejné rozpočty (obcí a krajů).
Akceptováno částečně Důvodová zpráva byla částečně doplněna i o tyto informace.
219 ministr pro legislativu a předseda LRV RIA D 3.3 Dopady na podnikatelské prostředí
2. Pro větší informační hodnotu shrnutí důrazně doporučujeme doplnit kvantifikaci „zásadních úspor a přínosů“ tak, jak jsou uvedeny dále v ZZ RIA v části 3.3. Přínosy.
Akceptováno částečně Důvodová zpráva byla částečně doplněna i o tyto informace.
220 ministr pro legislativu a předseda LRV RIA D 3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)
3. Souhlasíme s předkladatelem, že dopad novely nelze jednoznačně vyčíslit, přesto doporučujeme stručně doplnit alespoň částečnou kvantifikaci ze ZZ RIA v části 3.2. Náklady („s ohledem na dostupné informace lze předpokládat, že by provedené posílení výkonu státní správy lesů nemělo přesáhnout 100 mil. Kč za celou ČR.“).
Akceptováno částečně Důvodová zpráva byla částečně doplněna i o tyto informace.
221 ministr pro legislativu a předseda LRV RIA D 3.10 Korupční rizika
4. Doporučujeme provést zhodnocení korupčních rizik v případě předkladatelem preferovaných variant, které přenášejí nové činnosti a pravomoci na Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (pověření Ústavu vymezeným rozsahem podpůrných činností pro zajištění odborné podpory výkonu státní správy lesů a zejména pověření Ústavu přípravou a zpracováním lesních hospodářských osnov).
Akceptováno Důvodová zpráva byla doplněna i o zhodnocení korupčních rizik.
222 ministr pro legislativu a předseda LRV RIA Z K závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (ZZ RIA)
6. Přezkum účinnosti regulace
5. Požadujeme doplnit, jaká kritéria, potažmo jaké indikátory a kým budou sledovány pro zjišťování efektivity nové právní úpravy. Dále požadujeme stanovit termín přezkumu účinnosti regulace.
Tato připomínka je zásadní
Akceptováno Důvodová zpráva byla doplněna i o kritéria přezkumu účinnosti.
223 ministr pro legislativu a předseda LRV RIA D 6. Konzultace a zdroje dat
K informaci o konzultacích doporučujeme stručně shrnout výstupy z jednání s dotčenými subjekty, zejména těmi, kterých se novela zákona přímo dotkne
Vysvětleno Dotčené subjekty jsou průběžně informováni.
224 ministr pro evropské záležitosti § 19 odst. 1 D Doporučujeme zvážit znění bodu 46. § 19 odst. 1 návrhu, kdy je sběr suché volně ležící klesti v navrženém znění podmíněn dohodou s vlastníkem lesa.
Nerozporujeme zájem popsaný v důvodové zprávě, zároveň ale vnímáme praktické dopady, které navržené ustanovení přináší. Ad absurdum je možné uvažovat např. o působení škody ze strany zvířete dle § 2933 OZ, které odnese suché klestí mimo les.
Dále vnímáme za relativně komplikovaný samotný institut dohody s vlastníkem lesa. V daném případě není možné mluvit o styku dvou profesionálních subjektů, naopak sběrač vystupuje v roli zpravidla subjektu neprofesionálního. V souladu se zásadou publicity má přístup do veřejných seznamů k zisku informací o vlastnících lesa, tím ale osoba nezískává kontaktní informace vhodné pro běžnou komunikaci.
Prakticky je dále obtížné stanovovat, kde je v lese přesně hranice mezi jednotlivými vlastníky.
Ustanovení prakticky dále ukládá dlouhodobé plánovaní sběru klesti, neboť je nutné vyčkat svolení ze strany vlastníka a na vlastníka naopak klade zátěž s případnými žádostmi.
Žádáme o zvážení vhodnosti zavedení daného ustanovení při proporcionalitě mezi předesílanými přínosy a patrnými omezeními, které přináší.
Dále prosíme o vyjasnění, jakým způsobem by měla dohoda s vlastníkem lesa probíhat
Tato připomínka je doporučující. Akceptováno Tento novelizační bod byl z návrhu novely vypuštěn. Souhlas s vypořádáním.
225 ministr pro evropské záležitosti § 26 odst. 3 D Doporučujeme provést gramatickou úpravu k § 26 odst. 3 v platné znění zákona s vyznačením navrhovaných změn a doplnění, kde slovo „Vlastnící“ doporučujeme nahradit slovem „vlastníci“.
Tato připomínka je doporučující.
Akceptováno Text upraven ve smyslu připomínky. Souhlas s vypořádáním.
226 Úřad vlády - odbor kompatibility Obecně Z Po stránce formální:
Předkladatel splnil pouze částečně formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.
Akceptováno Důvodová zpráva byla doplněna ve smyslu připomínky. Bereme na vědomí.
227 Úřad vlády - odbor kompatibility DZ Z K důvodové zprávě
V rámci obecné části důvodové zprávy v bodě 5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie předkladatel uvádí, že návrh zákona nezapracovává do českého právního řádu právo EU. Dále však nicméně neuvádí, zda se návrh nějakých předpisů EU dotýká a zda je s nimi v souladu. Máme za to, že návrh zákona se dotýká několika předpisů EU, jak je například zřejmé z databáze ISAP. Odůvodnění je nutné v této části dopracovat, resp. uvést výčet předpisů EU, které se návrhu zákona dotýkají (viz níže).
Rovněž požadujeme, aby předkladatel doplnil informaci o provedení testu přiměřenosti v souladu se směrnicí 2018/958, resp. s nařízením vlády č. 306/2020 Sb., o předávání údajů nezbytných k plnění informační povinnosti o regulovaných povoláních, neboť návrh zákona doplňuje požadavek na další vzdělávání odborného lesního hospodáře (novelizační bod 120. a 129.).
Taktéž je nutné, aby předkladatel v souvislosti s připomínkou k novelizačnímu bodu 148. posoudil, zda a jakým způsobem jsou zohledněny požadavky na uznávání kvalifikací získaných v jiných členských státech dle zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace.
V neposlední řadě pak je třeba vyjádřit se i k oblasti veřejné podpory, jak je uvedeno níže v připomínce k novelizačnímu bodu 144. až 146. Rovněž u novelizačního bodu 18. (§ 4 odst. 11) je třeba vyjasnit, zda při zpětném převodu, resp. v případě finanční náhrady pověřené právnické osobě ve výši ceny pozemků zjištěné podle zákona upravujícího oceňování majetku nemůže, například v případě výkyvu cen po 10 letém období, dojít k takové výhodě, která by mohla mít povahu veřejné podpory.
Dále, v rámci části 5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a 9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, žádáme o posouzení souladu návrhu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Návrh se této oblasti dotýká např. v novelizačním bodě 27. či 133. Důvodová zpráva požadované posouzení souladu s nařízením 2016/679 v souvislosti s novými požadavky na zpracování osobních údajů neobsahuje. S ohledem na výše uvedené je tedy nutné důvodovou zprávu doplnit.
Vysvětleno/Akceptováno Novelizační bod č. 120 nepřináší změnu, která zásadně ovlivňuje a mění požadavky na výkon regulovaného povolání odborný lesní hospodář. Nezasahuje do požadovaného dosaženého vzdělání ani do požadované délky praxe nutné k uznání profesní kvalifikace. Nově zaváděná povinnost soustavného vzdělávání a prohlubování odborných znalostí vychází z potřeby zajistit celoživotní učení v oboru lesního hospodářství a tím přispět ke zkvalitnění výkonu funkce odborného lesního hospodáře.
Novelizační bod č. 129, jak je uvedeno v důvodové zprávě, pouze odstraňuje výkladové nejasnosti a upřesňuje podmínky praxe nutné pro udělení licence k výkonu odborného lesního hospodáře a okamžik, od kterého se tato praxe počítá. K upřesnění podmínek dochází na základě dosavadních zkušeností z úřední praxe. Novelizační bod nepřináší změnu, která zásadně ovlivňuje a mění požadavky na výkon regulovaného povolání odborný lesní hospodář
Předkladatel potvrzuje, že odborné kvalifikace získané v jiných členských státech EU budou uznávány, a že navržené znění novely nijak uznávání těchto kvalifikací neohrožuje. Důvodová zpráva proto byla doplněna takto: „Návrh zajišťuje rovné postavení osob z pohledu splnění kvalifikačních předpokladů vzdělání lesnického směru, tedy pokud získaly stejné vzdělání na školách s vyučováním lesního hospodářství, jaké je požadováno podle zákona o lesích. Vůči občanům jiných členských států, kteří získali požadované vzdělání v jiném členském státě, resp. získali odbornou kvalifikaci v jiném členském státě, která je potřebná pro naplnění právní domněnky složení zkoušky z lesního hospodářství, bude při posuzování oborné kvalifikace získané v jiných členských státech EU postupováno podle zákona č. 18/2004. Sb., o uznávání odborné kvalifikace, a to prostřednictvím MZe jako uznávacího orgánu.“
K uvedenému novelizačnímu bodu však dodáváme, že tento bod zavádí požadavek na úředníky státní správy lesů a dosažení jejich vzdělání lesnického směru. Výkon státní správy lesů není regulovaným povoláním, nevztahuje se na něj zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace. Pracovní poměr úředníků územních samosprávných celků a jejich vzdělávání upravuje zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, v platném znění.
Důvodová zpráva v části 5 doplněna o zhodnocení souladu s právními předpisy Evropské unie pro oblast veřejné podpory.
Dodržení stanovených pravidel v oblasti veřejné podpory bude v konkrétních jednotlivých případech kontrolováno.
Důvodová zpráva byla v části 9 doplněna o zhodnocení dopadů na uvedenou problematiku ochrany soukromí a ochrany osobních údajů. Problematika se nedotýká důvodové zprávy v části 5 – navrhované změny nevyplývají z předpisů Evropské unie. Problematika nově zaváděných registrů kategorizace a lesnické typologie je nově řešena prostřednictvím základních registrů RUIAN. K bodu 120. a 129. - Souhlasíme, tvrzení požadujeme nicméně doplnit do důvodové zprávy. S ostatním souhlasíme.
228 Úřad vlády - odbor kompatibility Z Ke srovnávacím tabulkám
Některá ustanovení novelizovaná návrhem jsou již v současnosti vykazována jako implementační vůči předpisům EU ve srovnávacích tabulkách. Je-li návrhem do těchto implementačních ustanovení zasahováno, je povinností předkladatele tyto tabulky aktualizovat a přiložit k návrhu (dle čl. 9 odst. 2 Legislativních pravidel vlády). Změny textu v tomto případě nejsou vždy významné pro účely implementace, ale text ve starších verzích srovnávacích tabulek nebude odpovídat novelizovanému znění. K dotčeným ustanovením předpisů EU postačí ve srovnávací tabulce uvést místo celého textu novelizovaného ustanovení pouze identifikační číslo návrhu. Srovnávací tabulky je nutno aktualizovat.
Konkrétně se jedná například o ustanovení § 1, 2, 8, 11, 24, 25, 31 a § 33.
Akceptováno Srovnávací tabulky budou zkontrolovány po předložení kompletního návrhu na vládu.
229 Úřad vlády - odbor kompatibility Obecně D Po stránce materiální:
Stav relevantní právní úpravy v právu EU:
Návrhu se v širších souvislostech dotýkají tyto předpisy EU:
● směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací,
● směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/958 ze dne 28. června 2018 o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání,
● nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů),
● ustanovení práva EU o poskytování veřejných podpor, viz čl. 107 SFEU a bohatá sekundární legislativa včetně rozhodování Evropské komise k ní.
Návrh zákona byl již dříve v návrhem dotčených částech vykázán i k níže uvedeným předpisům EU:
● směrnici Rady 1999/105/ES ze dne 22. prosince 1999 o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh,
● směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění),
● směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652.
Akceptováno Důvodová zpráva byla doplněna ve smyslu připomínky. Bereme na vědomí.
230 Úřad vlády - odbor kompatibility § 8 odst. 1
§ 8 odst. 2
§ 24 odst. 1
§ 24 odst. 3
§ 31 odst. 1
§ 31 odst. 6
§ 33 odst. 4 D K bodu 22. až 24., 57., 60., 82., 89. a 98 (§ 8 odst. 1 a 2, § 24 odst. 1 až 3, § 25 odst. 2 a 3, § 31 odst. 1 a 6, § 33 odst. 4)
Upozorňujeme předkladatele, že v rámci databáze ISAP je stávající znění § 8 odst. 1 a 2 vykázáno jako implementační ke směrnici 2018/2001 a 2023/2413. Nové znění § 8 odst. 1 a 2, které je obsahově podobné stávajícímu znění nebo se mění pouze částečně, však opětovně v návrhu jako implementační vykázáno není, v důsledku čehož může dojít k neúplnému provedení požadavků vyplývajících z práva EU. Jestliže předkladatel ruší či mění ustanovení zákona, která byla již dříve vykázána jako implementační, musí být zajištěno, že nebude snížena dosavadní míra implementace (viz čl. 15 odst. 2 Metodických pokynů). Pro zajištění řádné implementace požadujeme vyjasnit, zda jsou stále vykázat v ustanovení § 8 odst. 1 a 2 implementovány čl. 29 odst. 1 a 6 směrnice 2018/2001 a čl. 29 odst. 6 bodu i) až iii) směrnice 2023/2413, a pokud ano, doplnit výkaznictví včetně rozdílové tabulky a upravit srovnávací tabulku.
Připomínka se obdobně týká novelizačního bodu 57., 60., 82., 89. a 98.
Akceptováno Výkaznictví bylo doplněno. Souhlas s vypořádáním.
231 Úřad vlády - odbor kompatibility § 44 odst. 1 D K bodu 131. (§ 44 odst. 1)
Předkladatel v rámci § 44 odst. 1 sice vhodně mění místní příslušnost orgánu státní správy lesů k vydání rozhodnutí o licenci z trvalého pobytu fyzické osoby na její bydliště, nicméně je nutné dále vyjasnit nastavenou místní příslušnost na sídlo právnické osoby. Z textu ustanovení vyplývá, že rozhodnutí o licenci bude zřejmě možné vydat pouze právnické osobě se sídlem v ČR, a nikoli právnické osobě se sídlem v jiném členském státě. Takto nastavené podmínky vytváří překážku svobody usazování podle čl. 49 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) a jsou diskriminačním kritériem podle čl. 18 a násl. SFEU. Problematiku je nutné vyjasnit a ustanovení § 44 odst. 1 upravit tak, aby nevytvářelo rozpor s výše uvedenými kritérii.
Akceptováno Ustanovení § 44 odst. 1 bylo upraveno takto: „(1) Pokud není k vydání rozhodnutí o licenci příslušné ministerstvo, je místně příslušným k vydání rozhodnutí o licenci ten orgán státní správy lesů, v jehož územním obvodu má fyzická osoba trvalý pobyt nebo právnická osoba sídlo. Splňuje-li držitel licence podmínky stanovené v § 41, 42 a 43, rozhodne orgán státní správy lesů na základě žádosti držitele licence podané nejpozději 2 měsíce před ukončením doby platnosti licence, o prodloužení doby její platnosti.“
S ohledem na to, že otázky místní příslušnosti řeší komplexním způsobem § 11 zákona
č. 500/2004 Sb. správní řád, je kompetenční ustanovení v lesním zákoně již nadbytečné. Z uvedených důvodů se věta prvá v § 44 odst. 1 lesního zákona zrušuje. Postavení zahraničních a domácích žadatelů o udělení licence je tak naprosto rovnocenné.
Souhlas s vypořádáním.
232 Úřad vlády - odbor kompatibility § 46
§ 46a
§ 46b Z K bodům 144. až 146. (§ 46, § 46a a § 46b)
Požadujeme vyjasnit vztah navrhovaných ustanovení k pravidlům EU o udělování veřejných podpor. Důvodová zpráva daný aspekt nerozebírá. Je třeba zejména uvést, v jakém režimu budou případné podpory udělovány (například zda se počítá s notifikacemi Evropské komisi podle čl. 108 odst. 3 SFEU, či zda udělování finančních prostředků proběhne pouze v režimu de minimis podle příslušných nařízení EU, apod.).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno Podpory podle § 46 až 46b jsou/budou poskytovány na základě schvalujícího rozhodnutí Evropské komise, oznámeny podle nařízení k blokovým výjimkám nebo budou poskytovány v režimu de minimis podle příslušných nařízení EU. Informace doplněna do důvodové zprávy v části 5. Souhlasíme - poskytování podpor podle jednotlivých předpisů EU a režimů podpor de minis je však nutné podrobně rozepsat.
UPRAVENO V DŮVODOVÉ ZPRÁVĚ
233 Úřad vlády - odbor kompatibility § 47 odst. 4 až 6 D K bodu 148. (§ 47 odst. 4 až 6)
Navrhovaný § 47 odst. 5 stanoví, že kvalifikační požadavky na zaměstnance obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo kraje, které vykonávají správní činnosti na úseku lesního hospodářství, splňuje fyzická osoba, která má:
“a) vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském studijním programu ve studijním oboru lesnického směru, nebo
b) alespoň 5 let praxe s vykonáváním správních činností na úseku lesního hospodářství.”
Požadujeme vysvětlit, jak bude postupováno vůči občanům jiných členských států, kteří získali požadované vzdělání a praxi v jiném členském státě, resp. získali odbornou kvalifikaci v jiném členském státě. Důvodová zpráva tuto problematiku nevysvětluje, resp. nepotvrzuje, že odborné kvalifikace získané v jiných členských státech EU budou uznávány, a že nově navržená úprava nijak uznávání těchto kvalifikací neohrožuje. V této souvislosti rovněž uvádíme, že se nedomníváme, že na uvedený případ bude možné použít výhradu uvedenou v čl. 45 odst. 4 SFEU, resp. v čl. 62 SFEU.
Je nutné, aby předkladatel posoudil, zda a jakým způsobem budou zohledněny požadavky na uznávání kvalifikací získaných v jiných členských státech dle zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace.
Akceptováno Předkladatel potvrzuje, že odborné kvalifikace získané v jiných členských státech EU budou uznávány, a že navržené znění novely nijak uznávání těchto kvalifikací neohrožuje. Důvodová zpráva proto byla doplněna takto: „Návrh zajišťuje rovné postavení osob z pohledu splnění kvalifikačních předpokladů vzdělání lesnického směru, tedy pokud získaly stejné vzdělání na školách s vyučováním lesního hospodářství, jaké je požadováno podle zákona o lesích. Vůči občanům jiných členských států, kteří získali požadované vzdělání v jiném členském státě, resp. získali odbornou kvalifikaci v jiném členském státě, která je potřebná pro naplnění právní domněnky složení zkoušky z lesního hospodářství, bude při posuzování oborné kvalifikace získané v jiných členských státech EU postupováno podle zákona č. 18/2004. Sb., o uznávání odborné kvalifikace, a to prostřednictvím MZe jako uznávacího orgánu.“ Souhlas s vypořádáním.
234 Úřad vlády - odbor kompatibility Obecně Z Závěr:
Návrh zákona bude s právem EU slučitelný až po vyjasnění a zapracování uvedených připomínek.
235 Úřad vlády - odbor kompatibility § 4 odst. 9 až 11 D K bodu 17. a 18. (§ 4 odst. 9 až 11)
Dle důvodové zprávy předkladatel za účelem zpřesnění textu mění v § 4 odst. 9 pojem “pověřená právnická osoba” na “právnická osoba, které je svěřeno nakládání se státními lesy”. V následujícím odstavci 10 však pojem “pověřená právnická osoba” nadále ponechal a v novém odstavci 11 je rovněž opětovně používán. Pojmosloví doporučujeme sjednotit.
Akceptováno Text upraven ve smyslu připomínky Souhlas s vypořádáním.
236 Úřad vlády - vedoucí úřadu vlády § 8 odst. 1 písm. c) Z 1. Požadujeme vypustit z kategorie lesů zvláštního určení v navrhovaném znění ust. § 8 odst. 1) písm c) lesy na území přírodních rezervací a přírodních památek, neboť tyto lesy mají pouze regionální nebo lokální význam a není vhodné, aby na ex lege dopadala tolik přísná ochrana.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno V návaznosti na připomínku MŽP a dalších připomínkových míst byl výčet subkategorie ZCHÚ vyhlašované tzv. „ze zákona“ doplněn ještě o I. a II. zóny CHKO.
Ze současné správní praxe nám nejsou známy případy, kdy by nebylo vyhověno žádosti o kategorizaci podané z těchto důvodů. Vyhlášením této „subkategorie“ tzv. „ze zákona“ dojde mimo jiné ke snížení byrokratické zátěže orgánů státní správy. Pro vlastníky lesů v daných územích se vyhlášením kategorizace fakticky nic nezmění. ZCHÚ je vyhlašováno nezávisle na kategorizaci a spolu s tím také režim vyžadovaný po vlastnících při hospodaření v lesích na těchto územích. S využitím § 36 LZ sice bude snazší přijmout (nařídit) odchylné způsoby hospodaření ve prospěch účelu sledovaného vyhlášením kategorizace (potažmo předmětu ochrany), ale vždy to bude za finanční náhradu újmy.
237 Úřad vlády - vedoucí úřadu vlády § 17 odst. 5 Z 2. Požadujeme nahradit SFŽP jakožto příjemce 60 % poplatku za odnětí za Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond v ust. § 17 odst. 5 a doplnit větu, že Poplatek, který je příjmem Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, může být fondem použit výhradě pro podporu lesního hospodářství. Důvodem je skutečnost, že u příjmů SFŽP z poplatků za odnětí není zajištěno jejich využití k podpoře hospodaření v lesích. Naopak v případě PGRLF by mohly být tyto prostředky využity přímo k této podpoře. Obdobně požadujeme, aby pokuty uložené za spáchání přestupků dle tohoto zákona byly příjmem PGRLF.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Při projednávání novelizačního bodu s Ministerstvem životního prostředí (zřizovatelem Státního fondu životního prostředí) z diskuse vyplynulo, že ačkoliv u části poplatku určené Státnímu fondu životního prostředí není lesním zákonem předepsáno jeho použití výhradně pro zlepšení životního prostředí, je způsob využití tohoto příjmu Státního fondu životního prostředí garantován § 3 zákona č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
238 Úřad vlády - vedoucí úřadu vlády § 27 odst. 1 Z 3. Požadujeme vypustit využití modřínu opadavého při schvalování lesního hospodářského plánu dle ust. § 27 odst. 1, vzhledem k tomu, že je již přijímána skutečnost, že modřín opadavý je zdejším původním druhem, a proto není důvodné, aby orgán státní správy lesů rozhodoval o jeho uplatnění v lesním hospodářství.
Akceptováno V tomto ohledu bude upraven i § 23 LZ. Úprava znění je žádoucí i v § 4 odst. 4) zákona č. 114/1992 Sb.
239 Úřad vlády - vedoucí úřadu vlády Nad rámec návrhu Z 4. Požadujeme doplnit nové ust. zákona o spolcích v lesním hospodářství, takto:
Spolky v lesním hospodářství
§ 40a
(1) Vlastníci lesů mohou založit:
a) spolek, jehož účelem i hlavní činností je společné hospodaření v lesích ve vlastnictví členů spolku (dále jen „hospodářský spolek“), nebo
b) spolek, jehož účelem i hlavní činností je společné provádění činností v rámci hospodaření v lese, společný nákup materiálu, zboží a služeb pro hospodaření v lese nebo společný prodej vytěženého dřeva a dřevařských výrobků z tohoto dřeva pro členy spolku při hospodaření v lesích ve vlastnictví členů spolku (dále jen „službový spolek“).
(2) Pro spolky platí obecná ustanovení občanského zákoníku o právnických osobách, o korporacích a o spolcích, pokud tento zákon nestanoví iinak.
(3) Spolek podle odstavce 1 vždy zřizuje kontrolní a rozhodčí komisi. Kontrolní i rozhodčí komise musí mít nejméně tři členy.
Vysvětleno Právní základ pro specifickou právní formu orientovanou na sdružování drobných vlastníků lesů a jejich podporu nemůže být řešen navrženou formou "spolků". Navržený text byl konzultován s věcně příslušným Ministerstvem spravedlnosti, které se staví negativně k zavádění další zvláštní právní formy právnické osoby, neboť je dost dobře možné využít doposud existující právní formy. Navržená úprava je nesystémová. Akceptací připomínky by vznikl rozpor s jiným připomínkovým místem.
240 Úřad vlády - vedoucí úřadu vlády Nad rámec návrhu Z ...pokračování
§ 40b
Hospodářský spolek
(1) Členy hospodářského spolku mohou být jen vlastníci pozemků určených k plnění funkcí lesa na území vymezeném stanovami spolku. Spolek je povinen umožnit vznik členství osobám splňujícím podmínku podle věty první.
(2) Hospodářský spolek hospodaří v lesích svých členů na základě pachtovních smluv. Hospodářský spolek pak má práva a povinnosti vlastníka lesa podle § 58 odst. 1 tohoto zákona.
(3) Stanovy hospodářského spolku musí nad rámec obecných náležitostí podle občanského zákoníku vymezit i zemí, na kterém spolek vykonává svou činnost, a určit výši pachtovného nebo způsob jeho výpočtu tak, aby výši pachtovného zohledňovalo výměru pozemků jednotlivých členů a očekávané náklady a výnosy z hospodaření na nich. Úhrnná výše pachtovného, které hospodářský spolek vyplácí svým členům na základě pachtovních smluv podle odst. 1, se musí rovnat rozdílu mezi výnosy hospodářského spolku a nutnými přímými náklady spolku na hospodaření v lesích a na jeho vlastní činnost.
(4) Hospodářský spolek vede seznam členů, do kterého se zapisuje též výměra pozemků určených k plnění funkcí lesů, které člen vlastní a které spolku propachtoval.
(5) Členové hospodářského spolku se na rozhodování jeho nejvyššího orgánu podílejí tak, že za každý, i započatý hektar výměry pozemků určených k plnění funkcí lesa, které člen vlastní a které spolku propachtoval, přísluší členovi spolku jeden hlas.
(6) Je-li pozemek určený k plnění funkcí lesů ve spoluvlastnictví více osob, jsou členy hospodářského spolku všichni spoluvlastníci. Nevyplývá-li ze stanov něco jiného, považují se pozemky ve spoluvlastnictví pro účely zjištění počtu hlasů při rozhodování nejvyššího orgánu spolku za pozemky jediného vlastníka; práva člena hospodářského spolku v takovém případě vykonává za všechny spoluvlastníky společně správce společné věci, jinak spoluvlastník disponující dvoutřetinovou většinou hlasů spoluvlastníků pozemku. O výkonu práv vyplývajících z členství ve spolku rozhodují spoluvlastníci stejně jako o záležitostech běžné správy.
241 Úřad vlády - vedoucí úřadu vlády Nad rámec návrhu Z ...pokračování
(7) Převede-li člen hospodářského spolku vlastnické právo k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa, které byly spolku propachtovány, stává se nabyvatel těchto pozemků členem spolku, pokud do 60 dnů ode dne vzniku jeho vlastnického práva spolku písemně neoznámí, že s členstvím nesouhlasí.
(8) Členství v hospodářském spolku vedle důvodů vyplývajících z předpisů občanského práva zaniká též uplynutím jednoho měsíce ode dne zániku pachtu pozemků ve vlastnictví člena podle odst. 2, nebyl-li v této lhůtě pacht obnoven.
(9) Hospodářský spolek je povinen hospodařit podle lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy.
§ 40c
Službový spolek
(1) Službový spolek pro své členy zajišťuje
a) provádění činnosti v rámci hospodaření v lese včetně výkonu činnosti odborného lesního hospodáře,
b) nákup materiálu, zboží a služeb pro hospodaření v lese, a
c) prodej vytěženého dřeva a dřevařských výrobků z tohoto dřeva.
(2) Členy službového spolku mohou být jen vlastníci pozemků určených k plnění funkcí lesa na území vymezeném stanovami spolku. Spolek je povinen umožnit vznik členství osobám splňujícím podmínku podle věty první.
(3) Službový spolek vede seznam svých členů, do kterého se zapisuje též výměra pozemků určených k plnění funkcí lesů, které člen vlastní a na kterých spolek na nich zajišťuje činnosti podle odstavce 1.
(4) Členové službového spolku se na rozhodování jeho nejvyššího orgánu podílejí vždy tak, že za každý, i započatý hektar výměry pozemků, které člen vlastní (dále jen „členský pozemek“), přísluší členovi spolku jeden hlas.
242 Úřad vlády - vedoucí úřadu vlády Nad rámec návrhu Z ...pokračování
(5) Je-li členský pozemek ve spoluvlastnictví více osob, je členem službového spolku jeho nájemce, pachtýř či vypůjčitel, jinak správce společné věci a není-li jej, pak spoluvlastník disponující dvoutřetinovou většinou hlasů spoluvlastníků pozemku. O výkonu práv vyplývajících z členství ve spolku rozhodují spoluvlastníci stejně jako o záležitostech běžné správy.
(6) Členství ve službovém spolku vedle důvodů vyplývajících z předpisů občanského práva zaniká též uplynutím jednoho roku ode dne zániku smlouvy podle odstavce 7, nebyla-li v této lhůtě sjednána smlouva nová.
(7) Službový spolek nemá práva a povinnosti vlastníka lesa podle tohoto zákona a svou činnost vykonává na základě smlouvy uzavřené se členem spolku. Smlouva musí vedle obecných náležitostí vyžadovaných předpisy občanského práva obsahovat
a) vymezení činností, které je službový spolek povinen pro člena zajišťovat,
b) podmínky výkonu činností zajišťovaných spolkem a,
c) určení doby, na kterou je uzavřena.
(8) Pokud smlouva nestanoví jinak, je spolek oprávněn
a) v zastoupení člena prodávat dřevo vytěžené na pozemku člena spolku a dřevařské výrobky z tohoto dřeva, a
b) zastupovat člena před orgány veřejné správy ve všech věcech týkajících se hospodaření v lesích na pozemku člena spolku, včetně poskytování příspěvků, dotací a jiných veřejných podpor a náhrady újmy,
(9) Službový spolek vykonává práva a povinnosti podle § 37 odst. 3 tohoto zákona namísto svých členů. Přitom je povinen zajistit, aby všechny pozemky členů spolku měly jednoho odborného lesního hospodáře.
(10) Smlouva podle odstavce 2 zaniká vždy dnem ukončení členství jejího účastníka ve spolku.
243 Úřad vlády - vedoucí úřadu vlády Nad rámec návrhu Z ...pokračování
V této souvislosti připomínáme, že Aplikační dokument ke Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035 obsahuje mimo jiné úkol MZe „C.3.2 Odstranit překážky pro různé formy sdružování vlastníků lesů“. V rámci následné analýzy byla zvolená forma sdružování (modifikace existujícího právního institutu spolku podle § 214 a násl. Občanského zákoníku) vyhodnocena jako legislativně technicky nejjednodušší ze strany samotného Ministerstva zemědělství. Smyslem modifikace institutu spolku v lesním zákonu je zlepšit funkčnost obecné právní úpravy.
Tato připomínka je zásadní.
244 Úřad vlády - vedoucí úřadu vlády § 37 Z 5. Požadujeme do ust. § 37 doplnit větu Stát hradí náklady na činnost odborného lesního hospodáře i v případě lesů, které obhospodařuje lesní hospodářský spolek, a v případě lesů, pro které je stanovena povinnost zpracovat osnovy a které obhospodařuje lesní službový spolek. V souvislosti s výše navrhovaným doplněním ustanovení týkajících se spolků v lesním hospodářství je nutno řešit rovněž úhradu za činnost odborného lesního hospodáře prováděnou pro tyto spolky.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Právní základ pro specifickou právní formu orientovanou na sdružování drobných vlastníků lesů a jejich podporu nemůže být řešen navrženou formou "spolků". Navržený text byl konzultován s věcně příslušným Ministerstvem spravedlnosti, které se staví negativně k zavádění další zvláštní právní formy právnické osoby, neboť je dost dobře možné využít doposud existující právní formy. Navržená úprava je nesystémová. Akceptací připomínky by vznikl rozpor s jiným připomínkovým místem.
245 Úřad vlády - vedoucí úřadu vlády § 46 odst. 1 písm. j) Z 6. Požadujeme vypustit slova hospodaření ve sdružených lesích vlastníků malých výměr a nahradit je slovy spolků v lesním hospodářství v ust. § 46 odst. 1 písm. j a doplnit nový odstavec Stát podporuje sdružování vlastníků lesů rovněž vytvářením podmínek pro zakládání a činnost spolků v lesním hospodářství.
V souvislosti s výše navrhovaným doplněním ustanovení týkajících se spolků v lesním hospodářství (§ 40a – 40c) je nutno řešit rovněž finanční příspěvky na podporu sdružování vlastníků lesů a na podporu spolků v lesním hospodářství včetně vytváření podmínek pro jejich zakládání a činnost.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Právní základ pro specifickou právní formu orientovanou na sdružování drobných vlastníků lesů a jejich podporu nemůže být řešen navrženou formou "spolků". Navržený text byl konzultován s věcně příslušným Ministerstvem spravedlnosti, které se staví negativně k zavádění další zvláštní právní formy právnické osoby, neboť je dost dobře možné využít doposud existující právní formy. Navržená úprava je nesystémová. Akceptací připomínky by vznikl rozpor s jiným připomínkovým místem.
246 Úřad vlády - vedoucí úřadu vlády § 47 Z V ust. § 47 odst. 1 požadujeme vypustit stavbní úřady z výčtu orgánů státní správy lesů, které po dřívější novele lesního zákona nemají žádnou rozhodovací pravomoc, a jejich uvedení je tak nadbytečné.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno § 2 odst. 1) zákona o JES: „Jednotným environmentálním stanoviskem je závazné stanovisko k vlivům na životní prostředí u záměru, který podléhá povolování podle stavebního zákona…“
§ 18 odst. 1) zákona o JES: „Příslušný orgán vykonává při vydávání jednotného environmentálního stanoviska působnosti správních orgánů příslušných podle jiných právních předpisů, které se vztahují ke správním úkonům, namísto nichž se vydává jednotné environmentální stanovisko; je-li takovým správním úkonem rozhodnutí, je toto rozhodnutí součástí výrokové části rozhodnutí v následném řízení.“.
V následném řízení o povolení stavebního záměru musí být stavební úřad také orgánem státní správy lesů, aby měl kompetenci rozhodnout např. o odnětí a výši poplatku za odnětí PUPFL v rámci jím vydaného rozhodnutí o povolení stav. záměru. Naopak se může jevit jako žádoucí do lesního zákona pozitivně vymezit stavebnímu úřadu ještě konkrétní kompetence, aby nebylo nutné je pouze dovozovat.
247 Úřad vlády - vedoucí úřadu vlády § 50 Z 7. Požadujeme vypustit ust. § 50. Jedním ze zásadních požadavků v rámci novelizace lesního zákona bylo odstranění dvojkolejnosti státní správy v lesním hospodářství spočívající zejména v duplicitní kontrolní a dozorové činnosti a související zvýšené byrokratické zátěži vlastníků lesů. Kompetence Ministerstva životního prostředí jsou ve vztahu k lesům jako významnému krajinnému prvku zakotveny již v zákonu o ochraně přírody a krajiny.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Připomínku považujeme za relevantní, nicméně s vypuštěním tohoto ustanovení zásadně nesouhlasí Ministerstvo životního prostředí, které tyto kompetence k dozorové činnosti považuje za natolik zásadní pro zajištění plnění funkcí lesa, že požaduje zachování tohoto ustanovení v lesním zákoně. Akceptací této připomínky by tedy vznikl rozpor s jiným připomínkovým místem.
248 Úřad vlády - vedoucí úřadu vlády § 54 odst. 1 písm. j) Z 8. Požadujeme rozšířit definici přestupku dle ust. § 54 odst. 1 písm j) tak, že se tohoto přestupku dopustí ten, kdo v lese koná organizovanou akci bez souhlasu vlastníka lesa.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno Text zní: „koná organizovanou akci v lese bez písemného souhlasu vlastníků pozemků určených k plnění funkcí lesa nebo bez jejího řádného písemného oznámení orgánu státní správy lesů,“
eKLEP - nepovinná
XI
Vypořádání připomínek k materiálu:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Č. Připomínkové místo K části Z/ D Text připomínky Vypořádání Odůvodnění vypořádání Reakce připomínkového místa na vypořádání
1 Olomoucký kraj bod 23
§ 8 odst. 2
Z Navrženou novelizací zákona se první věta § 8 odst. 2 mění takto: „Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, které nejsou lesy ochrannými, vykazují převažující mimoprodukční funkce, vlastník lesa ve prospěch těchto funkcí hospodaří a veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je u nich nadřazen funkcím produkčním.“
Ze znění odstavce je patrno, že lesy zařazované do kategorie lesů zvláštního určení již musí splňovat určitá kritéria pro zařazení do některé subkategorie (deklaratorní rozhodnutí). S touto formulací plně souhlasíme. Pokud by se mělo rozhodovat o plnění kritérií pro zařazení lesa do kategorie lesů zvláštního určení až v budoucnu (lesy teprve budou splňovat kritéria), bude nutné tento odstavec přeformulovat.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Novelizované znění vychází z poznatků lesnické praxe, kdy někteří vlastníci lesa, po dosažení zařazení lesů mezi lesy zvláštního určení, ve prospěch převažující mimoprodukční funkce nehospodařili, případně toto hospodaření odkládali na pozdější dobu, i když již byli zvýhodněni např. tím, že neplatili pozemkovou daň. Domníváme se, že lesy zvláštního určení musí být obhospodařovány jiným způsobem než lesy hospodářské a toto již probíhající hospodaření je jednou z podmínek pro zařazení do příslušné subkategorie lesů zvláštního určení. Připomínka byla myšlena tak, že je třeba zcela jasně stanovit, že rozhodnutí o zařazení lesa do kateogorie lesa zvláštního určení je deklaratorní (les už musí kritéria pro zařazení do lesa zvláštního určení splňovat). Toto v návaznosti na rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 30 A 1/2021 - 195 ze dne 26. ledna 2023. S vypořádáním tudíž nesouhlasíme a na připomínce trváme.
VYPOŘÁDÁNO
Ustanovení chápeme stejně.
Rozhodování v pochybnostech (deklaratorní) je administrativně nezvladatelné.
2 Olomoucký kraj body 50, 114 a 176
§ 20 odst. 1 písm. n),
§ 36a,
§ 53 odst. 1 písm. k)
Z Novelou dochází k umožnění dosud zakázané pastvy hospodářských zvířat v lesních porostech a jejich výběhu a průhonu lesními porosty. S tímto nesouhlasíme a navrhujeme zachovat dosavadní zákaz pastvy hospodářských zvířat. Pastva má negativní dopad na zhutňování lesní půdy, a způsobuje škody na lesních porostech. Ohrazením pastevních ploch dochází k omezování volného vstupu do krajiny. Jsme toho názoru, že dlouhodobé historické zkušenosti s pastvou v lese jsou zcela jasně negativní. Právní úprava v lesním zákoně má naplňovat účel lesního zákona, tj. les chránit a hájit jeho zájmy. Pastva v lese je proti zájmu a ochraně lesa. Dalším problémem je preventivní oplocování sousedních lesních pozemků jako ochrana před škodami hospodářskými zvířaty při nesouhlasu sousedních vlastníků lesních pozemků s pastvou v lese (např. řemenové parcely, malé parcely). To vše v souvislosti s volným vstupem do krajiny.
Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno Předkladatel vnímá veškeré možné souvislosti či dopady (kladné i záporné) pojící se s umožněním pastvy, nicméně je třeba si také uvědomit, že pastva v lesích je dovolena i v řadě jiných lesnicky vyspělých státech Evropy a možnosti usnadnění (propagace) pastvy v lesích byly také předmětem vyjednávání s EU. Pastva, výběh a průhon jsou umožněny pouze se souhlasem vlastníka lesa při zachování základní podmínky volného vstupu veřejnosti do lesů a zabránění vzniku škod v lesích, které by ohrozily plnění funkcí lesa. Je na vlastníku lesa, zda vůbec a případně za jakých podmínek pastvu umožní, aby nedocházelo k poškození jeho, případně také okolních porostů jiných vlastníků, které by ohrozilo plnění funkcí lesa. Oproti návrhu novely je odpovědnost za případné škody přesunuta na toho, kdo pastvu vykonává a zákon také obsahuje postih za případné porušení zákonem stanovených podmínek. Máme za to, že pro naplnění principu volného vstupu do lesů (§ 19 odst. 1 lesního zákona) je nutné obdobně jako to předpokládá zákon č. 114/1992 Sb., v § 63 odst. 4) při ohrazování pozemků elektrickým ohradníkem, zajistit technickým nebo jiným opatřením možnost volného průchodu na vhodném místě pozemku. Ohradník sám o sobě právo vstupu neomezuje, ale ztěžuje jeho praktické uplatňování, tím, že musí být fyzicky překonán. Jakákoli forma oplocení bránící obecnému užívání lesa (§ 19 odst. 1) je podle § 32 odst. 8 zakázána. Oplocování je možné pouze v případě ochrany kultur před zvěří, nikoli hospodářskými zvířaty. S vypořádáním této připomínky zásadně nesouhlasíme a na připomínce trváme.
ROZPOR
3 Olomoucký kraj bod 49
§ 20 odst. 1 písm. j)
Z Není zřejmé, ze kterého právního předpisu vychází vyznačení, resp. schválení stezek a tras pro daný účel. Důvodová zpráva k návrhu úpravy § 20 odst. 1
písm. j) uvádí: „Zpřesnění dosud platného zákazu jednoznačně přispěje k jeho lepšímu pochopení veřejností, lepší vymahatelnosti, ochraně lesa a lesního provozního personálu, a také samotných jezdců a ostatních (pěších) návštěvníků lesa.“ Navrženou novelizaci nepokládáme za zpřesnění, kterým by mohlo být dosaženo deklarovaného cíle. Absence úpravy jednotného značení stezek a tras pro jednotlivé účely brání naplnění deklarovaného účelu novely. Právní úprava by měla být v případě stezek a tras komplexnější.
V lesích existují stezky a trasy vniklé pouze jejich faktickým užíváním, přičemž často tyto stezky a trasy vznikly bez vědomí a souhlasu vlastníků lesa. Domníváme se, že cílem právní úpravy by mělo být především zamezení vytváření a udržování „černých“ stezek. Obáváme se, že navrhovaná úprava přispěje k legalizaci nezákonně vytvořených a označených „černých“ stezek v lesích.
Tato připomínka je zásadní. Akceptováno Novela od nové úpravy vjezdu do lesa zcela upouští. Souhlas s vypořádáním.
4 Olomoucký kraj bod 53
§ 20 odst. 5 D Nově navržená úprava podmínek konání sportovních a kulturních akcí organizovaných na pozemcích určených k plnění funkcí lesa se má vztahovat pouze na akce s počtem více než 100 osob. Lze předpokládat, že po účinnosti novely bude mít naprostá většina sportovních nebo kulturních akcí účelově vykazováno max. 100 účastníků. Tímto se organizátoři vyhnou souhlasu vlastníka (vlastníků) lesů, což jde proti posilování práv vlastníků lesů. Navrhujeme vyžadovat souhlas vlastníků lesů vždy (bez ohledu na počet účastníků). Povinnost písemného oznámení akce příslušnému orgánu státní správy lesů pak navrhujeme upravit pouze v případech akcí nad 100 účastníků.
Tato připomínka je zásadní. Akceptováno jinak Předkladatel chápe obavy vlastníků o možné důsledky spojené s pobytem veřejnosti v lesích, ale zároveň je nutné si uvědomit, že vstup veřejnosti do lesů je ze zákona volný a tzv. na vlastní nebezpečí. Není možné objektivně vyžadovat souhlas vlastníka s pobytem jakéhokoli množství osob v rámci konání jakékoli organizované sportovní akce v lese, kterou může být např. i ranní rozcvička žáků školy či školní cyklovýlet. V případě těchto organizovaných akcí je souhlas vlastníka nedůvodný. Souhlas vlastníka je naopak vyžadován v momentě, kdy hrozí značný pohyb sportovců a diváků koncentrovaný v dané lokalitě, který se vymyká běžnému „návštěvnickému“ režimu lesa. Organizátor organizované akce v lese musí její konání pouze nahlásit orgánu státní správy lesů, čímž se snižují administrativní požadavky, ale orgán má zároveň zajištěn dostatek času na případné naplánování dozorové činnosti v místě konání akce.
Nové znění ustanovení zní takto:
"Hromadnou sportovní akci organizovanou na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (dále jen „organizovaná akce v lese“) lze konat pouze s písemným souhlasem vlastníků pozemků určených k plnění funkcí lesa, na nichž se má organizovaná akce v lese konat. Pořadatel organizované akce v lese je povinen písemně oznámit pořádání této akce obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, případně krajskému úřadu, pokud organizovaná sportovní akce přesahuje správní obvod obce s rozšířenou působností, a to alespoň 30 dnů přede dnem jejího konání. V oznámení pořadatel uvede datum a místo konání, způsob pořadatelského zajištění, předpokládaný počet účastníků a písemné souhlasy vlastníků pozemků určených k plnění funkcí lesa, na nichž se má organizovaná akce v lese konat."
Žádáme o vysvětlení, co se rozumí běžným návštěvnickým režimem. Každý si pod tímto může představit něco jiného. Připomínka již není zásadní.
VYPOŘÁDÁNO
Tento režim je individuální a závislý na místních podmínkách. V okolí Prahy či Jizerkách se denně sejde "neorganizovaně" více sportovců (jednoltivců) než na některou"organizované" sportovní akci. Vymezení asi ukáže až samotná praxe. Na jední straně není možné omezovat běžný vstup do lesů pro veřejnost (i té organizované v rozumné míře - např. školní cyklovýlet), na druhé straně je zřejmé možné ohrožení plnění funkcí lesa hromadnou akcí.
5 Olomoucký kraj bod 60
§ 25 odst. 3 Z Novelou dojde k vypuštění současného znění § 25 odst. 3, tedy zrušení závazných ustanovení osnov. Navrhujeme i nadále zachovat stávající úpravu závazných ustanovení osnov. Jejich zrušením by mohlo dojít k jistému „drancování“ lesů. Též dochází k naprosté nevyváženosti mezi povinnostmi vlastníků lesů s výměrou nad 50 ha a vlastníků lesů s výměrou do 50 ha, když vlastníci lesů s výměrou nad 50 ha podléhají mnohým povinnostem dle lesního zákona, kdežto pro vlastníky lesů s výměrou do 50 ha tyto povinnosti neplatí.
Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno K uvedené nevyváženosti vlastníků lesů objektivně dochází již samotným vlivem velikosti majetkové držby a rozdílnými možnostmi efektivního lesnického obhospodařování svého majetku a jeho dopady do celého lesního ekosystému. Jinak řečeno hospodaření velkých vlastníků má na les větší dopad, a naopak výkon hospodaření lze u nich provádět efektivněji než u malých vlastníků. Novela tak plní své cíle a liberalizuje právní prostředí s ohledem na předpokládaná rizika či dopady spojená s touto liberalizací. Uvedený přístup také vnáší do lesnického hospodaření očekávaný prvek diferenciace na lokální úrovni. S ohledem na uváděná rizika, novela také ukládá OLH nové povinnosti, které brání excesivnímu chování drobných vlastníků. K těžbě nad 50 m3 je nutné odborné vyjádření OLH. S vypořádáním připomínky nesouhlasíme a na připomínce trváme.
ROZPOR
Drobní vlastníci hospodaří tzv. "na zákon". Lesní zákon i po novele stanovuje celou řadu povinností, které nejsou v okolních zemích běžné a brání "drancování" lesa. Hospodaření je tak stále pod žádoucí kontrolou, i při nutném snížení administrativní zátěže. Jednotlivé excesy nemohou mít zásadní vliv na plnění funkcí lesa.
6 Olomoucký kraj bod 66
§ 27 odst. 1 Z Navrhujeme rozšířit navrženou novelizaci § 27 odst. 1 tak, že za první větu bude vložen tento text: „Pokud vlastník lesa žádá o podporu hospodaření v lesích dle § 46 a § 46b, předá návrh plánu v elektronické podobě do 15 dnů od skončení platnosti předchozího plánu Ústavu pro vložení dat návrhu plánu do Modulu pro žadatele a do Informačního systému národních dotací.“
Navrhujeme předkládat data plánů v elektronické podobě před schválením Ústavu, který vloží data návrhů plánů do Modulu pro žadatele a Informačního systému národních dotací v předstihu z důvodu návaznosti na kontrolu při podávání žádosti o finanční podpory dle § 46 a § 46b. V současnosti, dle nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů žadatel uvádí údaje o porostních skupinách, jejich výměry a ostatní taxační veličiny do žádosti z neschváleného LHP. Tyto údaje je možné zkontrolovat až po schválení a nahrání dat ze strany Ústavu do datového skladu státní správy lesů převážně v pololetí daného roku. V žádostech se jedná třeba o vyplacení jednotek milionů korun na základě neschválených údajů LHP. Dále to kontrolující orgán neúměrně zatěžuje, neboť se k daným žádostem musí opakovaně vracet a kontrolovat je. U velkých žadatelů podávajících žádosti za každé LHC se jedná o desítky žádostí. Plán nemusí být v extrémních případech třeba dva roky schválen a příspěvky jsou přesto vyplaceny. Navrhovanou změnou se schválení a uvedení dat do datového skladu státní správy lesů výrazně urychlí. Z naší zkušenosti se při schválení plánů změní maximálně do 2 % údajů.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno Předkladatel rozumí záměru připomínky, nicméně 60denní lhůta po skončení platnosti předchozího plánu určená pro předání plánu nového, není v LZ stanovena samoúčelně. Jedná se o poměrně hektické období určené pro zanesení aktuálních majetkových i hospodářských změn evidovaných ke stavu na konci předešlého roku. Pokud bychom vlastníky nutili tuto dobu zkrátit na pouhých 15 dnů, nebylo by možné tyto žádoucí úpravy provést v potřebné kvalitě a rozsahu. S vypořádáním připomínky nesouhlasíme a na připomínce trváme.
VYPOŘÁDÁNO
Praxe ukazuje, že navržená lhůta 15 dní pro odevzdání digitálních dat LHP není reálná. V této době z různých objektivních příčin někdy není dostupná ani aktuální verze kontrolního SW KOPLA, kterou by bylo možné předávaná data zkontrolovat. Problematika bude řešena dotačními pravidly bez nutnosti úprav LZ.
7 Olomoucký kraj bod 84
§ 31 odst. 2 písm. a) Z Navrhujeme ponechat možnost vlastníkům lesů žádat o výjimku ze stanovené velikosti nebo šířky holé seče na hospodářském souboru přirozených lužních stanovišť. Tato výjimka je pro vlastníky lesa možnost, nikoliv povinnost. Povolení výjimky je pak výsledkem správního uvážení orgánu státní správy lesů, což považujeme za dostatečný nástroj ochrany (viz dikce § 31 odst. 2:
„V odůvodněných případech může orgán státní správy lesů …. povolit výjimku …“). Pro změnu v tomto ustanovení nevidíme žádný důvod.
Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno Vyšší ochrana vodou ovlivněných stanovišť je v rámci boje proti dopadům změny klimatu součástí koncepčních materiálů MZe. Předkladatel tento úkol řeší omezením plochy holosečných obnovních prvků, tedy omezením velikosti prováděných obnovních zásahů na standardní plochu 1 ha, u kterých nedochází k nežádoucímu ovlivnění hydrických poměrů těchto vodou ovlivněných stanovišť. Pro uváděnou potřebu udělení výjimky nevidíme objektivní důvody. Zpracování napadených porostů je možné řešit těžbou nahodilou, u které velikost obnovního prvku není omezena. Velikost holiny 2 ha není v současném znění povinnost, ale možnost. Správní orgán s ní může nesouhlasit. V rozsáhlých komplexech lužních lesů tato velikost nemá na změnu klimatu žádný podstatný vliv. S vypořádáním připomínky nesouhlasíme a na připomínce trváme.
ROZPOR
Omezení je v souladu s koncepčními materiály a přírodě blízkými postupy LH. Běžného lesnického provozu se úprava významně nedotkne.
8 Olomoucký kraj bod 87
§ 31 odst. 4 Z Navrhujeme část věty za středníkem upravit novelizací do tohoto výsledného znění: „to neplatí, jestliže se prosvětlení provádí ve prospěch následného lesního porostu, který je po celé ploše zajištěn.“
Změnu navrhujeme z důvodu obecné ochrany lesa, aby nedocházelo k „drancování“ lesů ze strany jejich vlastníků, neboť ochrana lesů je primární účel lesního zákona.
Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno Předkladatel chápe obavy i důvody, pro uvedenou připomínku, nicméně čekat s prosvětlením mateřského porostu až do fáze zajištěnosti nového zmlazení zpravidla není možné. Horní etáž je nutné uvolňovat s ohledem na světelné a vláhové podmínky ovlivňující zmlazení a tím mu vytvářet ideální podmínky pro odrůstání do fáze zajištěnosti. V opačném případě může dojít ke stagnaci růstu zmlazení či jeho úplného zániku. V odborné literatuře se uvádí: seč prosvětlovací (uvolňovací) se uskuteční zpravidla 3 až 5 let po vyklíčení semen v době, kdy nálet je dobře zakořeněn, odolnější proti nepříznivým klimatickým vlivům a kdy již potřebuje ke svému růstu větší přístup světla a vláhy. Na rozdíl od předešlých fází je prosvětlovací seč charakteristická nepravidelným rozmístěním zásahu, úspěšně zmlazená místa mohou být mnohem více prosvětlena. Síla zásahu tak závisí nejen na dřevině a stanovišti, ale i rozsahu přirozeného zmlazení. Zakmenění se po prosvětlovací seči snižuje na 0,4 až 0,2. Seč domýtná se provede v době, kdy nárost již nepotřebuje ochranu mateřského porostu (t.j. zpravidla při výšce 0,5 až 1,0 m) a znamená domýcení a vyklizení posledních zbytků původního mateřského porostu. Uskuteční-li se domýtná seč opožděně, t.j. až ve fázi mlazin, výrazně se zvyšuje nebezpečí jejich poškození, příp. i zničení. Podle stavu mateřského porostu a vývoje přirozeného zmlazení lze jednotlivé fáze opakovat nebo naopak, slučovat. V nejjednodušší podobě může mít seč clonná pouze 2 fáze - seč semennou (popř. spojenou se sečí uvolňovací) a seč domýtnou. Měníme naši připomínku takto: Navrhujeme část věty za středníkem upravit novelizací do tohoto výsledného znění: „to neplatí, jestliže se prosvětlení provádí ve prospěch následného lesního porostu, který je po celé ploše zamýšleného zásahu obnoven.“ Jde nám o to, aby se snižování zápoje nedělo účelově s tím, že vlastník čeká na přirozenou obnovu a to třeba i desítky let. S vypořádáním připomínky tudíž nesouhlasíme a na připomínce trváme.
ROZPOR
Zpřísnění ve smyslu připomínky jde dokonce nad rámec současných omezení (zakmenění pod 0,7 je z důvodu obnovy možné). Environmentalisté dokonce požadují limit úplně zrušit s odkazem na podporu biodiverzity a omezení produkční funkce. V případě vyhovění připomínce by mohlo být v některých případech limitovalo podrostní či výběrné hospodaření.
9 Olomoucký kraj bod 89
§ 31 odst. 6 Z Zásadně nesouhlasíme s prodloužením lhůty pro zalesnění (obnovení) a zajištění lesních porostů. Lesní porosty např. na živných stanovištích velice rychle zabuření. Toto prodloužení je tudíž naprosto kontraproduktivní. Na stanovištích ovlivněných vodou může docházet k zamokření. Navrhujeme ponechat stávající právní úpravu (zalesnění, obnovení do dvou let a zajištění do sedmi let od vzniku holiny) s možností žádosti o prodloužení lhůt.
Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno Předkladatel vnímá veškeré aspekty této liberalizace, nicméně prodloužení lhůt navrhují obě naše lesnická akademická pracoviště. Postup a způsob obnovy je plně na rozhodnutí vlastníka lesa, který v návaznosti na stanovištní podmínky, zdroj reprodukčního materiálu a stav okolních porostů volí její optimální způsob. Pokud tak neučiní včas s ohledem např. na klíčivost tzv. semenné banky na dané holině či s ohledem na rychlý růst buřeně, následná obnova se mu přinejmenším výrazně zkomplikuje a prodraží. Novela lesního zákona spolu s vyhl. č. 456/2021 Sb., pouze vytváří dostatečný časový prostor pro uplatnění veškerých způsobů pro vznik stanovištně vhodného, životaschopného lesního porostu, včetně možnosti využití přípravných dřevin, přirozené nebo umělé obnovy. S vypořádáním připomínky nesouhlasíme a na připomínce trváme.
ROZPOR
Úprava navazuje na zkušenosti z OOP a stanoviska vědeckých institucí. Uvolnění je v souladu s koncepčními materiály a trendy. Opatření umožňuje větší zapojení tzv. přírodních procesů do obnovy a koresponduje s koncepcí vyhl. č. 456/2021 Sb.
10 Olomoucký kraj bod 92
§ 32 odst. 8 Z Lesní zookoutky nemají provázanost na další právní předpisy (např. veterinární zákon, zákon o myslivosti). Evidentně to nebudou ani obory ani farmové chovy, které mají návaznosti na speciální zákony. Živočišné druhy chované v zookoutcích budou zvěř nebo zvíře? Šlo by o chov zvěře v zajetí dle zákona o myslivosti? Které živočišné druhy se budou moci chovat v „zookoutku“? Lze tam chovat i chráněné živočišné druhy? Pro vše k tomuto ustanovení výše uvedené navrhujeme ustanovení o „lesním zookoutku“ z návrhu novelizace zcela vypustit. Toto má návaznost na využití zookoutku k zámince preventivně oplotit sousední lesní pozemky z důvodů možných škod těmito živočišnými druhy.
Tato připomínka je zásadní. Akceptováno Ustanovení bylo vypuštěno
11 Olomoucký kraj body 98 a 119
§ 33 odst. 4,
§ 37 odst. 8 písm. e) Z Navrhujeme ponechat současnou právní úpravu. Těžba v lesích s výměrou do 50 ha bude zcela mimo „zorné pole“ orgánu státní správy lesů. Navrhovaná úprava by mohla vést k jistému „drancování“ lesů malých výměr (vzhledem k absolutní absenci jakýchkoli závazných ustanovení). Dále toto ustanovení zvýhodňuje (protežuje) vlastníky lesů do výměry 50 ha.
Tato připomínka je zásadní. Neakceptováno Viz připomínka k bodu 60. Odpovědnost je přenášena na samotného vlastníka lesa s odbornou podporou OLH. Drancování by měla zabránit jeho erudice a další ustanovení lesního zákona, např. zákaz přiřazování holin či maximální šířka holiny, atd… S vypořádáním připomínky nesouhlasíme a na připomínce trváme.
ROZPOR
Drobní vlastníci hospodaří tzv. "na zákon". Lesní zákon i po novele stanovuje celou řadu povinností, které nejsou v okolních zemích běžné a brání "drancování" lesa. Hospodaření je tak stále pod žádoucí kontrolou, při nutném snížení administrativní zátěže. Jednotlivé excesy nemohou mít zásadní vliv na plnění funkcí lesa. Novela snižuje administrativní zátěž. Těžba u drobných vlastníků je nadále limitována jinými zákonnými ustanoveními a odbornou podporou OLH
12 Olomoucký kraj bod 99
§ 33 odst. 5 Z Nesouhlasíme se snížením dosavadní minimální hranice pro začátek obnovy z 80 na 60 let. Navrhujeme ponechat současnou právní úpravu. Jsme toho názoru, že navrhovaná úprava by mohla vést k „drancování“ lesů. Velká část stanoviště nevhodných lesních porostů již byla obnovena v důsledku proběhlé kůrovcové kalamity. Neztotožňujeme se s názorem, že by podání žádosti a vydání výjimky bylo byrokraticky náročné.
Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno V ČR stále existuje značný podíl stejnověkých a stejnorodých ohrožených smrkových porostů v předmýtním věku, které je nutné včas aktivně rozpracovat mýtní těžbou (přeměnit), před jejich spontánní devastací dopady sucha a kůrovcové kalamity.
Jedním z adaptačních opatření proti dopadům klimatické změny je také dosažení věkové rozrůzněnosti současných lesních porostů. Snížení obmýtí na 60 let má tuto snahu podpořit, bez nutnosti zvyšování administrativní zátěže. Současné stejnověké porosty tak bude možné také prosvětlovat za účelem jejich diferenciace a zpevnění pomocí výběrů prováděných mýtní těžbou již od věku 60 let. Je nutné si uvědomit, že v souvislosti s obnovou kalamitních ploch pomocí krátkověkých přípravných dřevin by v budoucnu neúměrně stoupl počet žádostí (výjimek) o jejich obnovu. Je skutečností, že snížení obmýtí způsobí potenciální nárůst těžebního ukazatele (těžební procento), nicméně realizace těžeb v mladém věku (slabé sortimenty) zpravidla nebude pro vlastníka příliš ekonomická (s výjimkou krátkověkých přípravných dřevin) a lesní zákon obsahuje i další limity bránící nadměrné realizaci těžeb (např. velikost a přiřazování holin).
Jsme toho názoru, že současná právní úprava je dostatečná. Pokud potřebuje vlastník těžit porosty pod 80 let věku, může mu to orgán státní správy, na základě odborného posouzení, svým rozhodnutím povolit. S vypořádáním připomínky nesouhlasíme a na připomínce trváme.
VYPOŘÁDÁNO
60 let je hodnota věku, ve kterém již u většiny lesních dřevin nastává plodivost, a lze tak předpokládat potenciál přirozené obnovy, jak pro podrostní hospodaření, tak pro účely přestavby stejnověkého porostu na prostorově a věkově diferencované porosty bez časové úpravy. Nepopíráme, že tento nízký věk (60 let) je ve srovnání s okolními státy ojedinělý, ale environmentalisté požadují věk ještě nižší. Úprava snižuje administrativní zátěž, která by nutně stoupla s postupným odrůstáním porostů krátkověkých přípravných dřevin.
13 Olomoucký kraj bod 133
§ 44 odst. 2 písm. a) D Doporučujeme vypustit z nových údajů typ a číslo průkazu totožnosti. Během platnosti rozhodnutí se typ a číslo průkazu totožnosti mění a k identifikaci plně postačuje jméno, příjmení, datum narození a adresa bydliště. Vysvětleno Jedinečný identifikátor (typ a číslo průkazu totožnosti) nahrazující dosavadní využívání rodného čísla slouží ke ztotožnění OLH či jeho odpovědného zástupce v době vkládání licence do registru. Pozdější změny čísla průkazu totožnosti tomuto postupu nebrání (OLH či jeho odpovědný zástupce je již v informačních systémech jednoznačně ztotožněn). Souhlas s vypořádáním.
14 Olomoucký kraj § 50 Z Navrhujeme novelizovat rovněž § 50 zákona. Z tohoto ustanovení požadujeme vypustit orgány státní správy. Současné znění zákona představuje dvojí (duplicitní) kontrolu orgánů státní správy lesů (MZe, MŽP). Kontrola orgánů státní správy lesů ústřední resortním orgánem je plně dostačující.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Předkladatel chápe důvody pro tento návrh, nicméně připomínku nelze akceptovat pro zásadní nesouhlas MŽP. S vypořádáním nesouhlasíme, ale na připomínce již netrváme.
15 Nejvyšší kontrolní úřad Obecně D V Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035 (dále též „Koncepce“) a následně v Aplikačním dokumentu ke Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035 (dále též „Aplikační dokument“) je uveden cíl C a opatření C.2.1 Reforma státní správy lesů. Cílem tohoto opatření je „zvýšit účinnost veřejné správy v oblasti lesnicko-dřevařského sektoru... Oddělit státní správu lesů od samosprávy.“ V dílčím plnění opatření C.2.1 je popsáno, jakým způsobem chce toto opatření do roku 2026 Ministerstvo zemědělství (dále též „MZe“) ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem životního prostředí (dále též „MŽP“) realizovat: „zákonem je nutno vytvořit jeden lesní úřad jako orgán státní správy lesů a myslivosti se zakotvením dvoustupňového uspořádání, jehož působnost se předpokládá podle zákona o lesích“. Uvedené je třeba vnímat v kontextu zásadního významu těchto agend a dalších zmocnění připravovaných pro Ústav, např. prostřednictvím nového zákona o dřevě. Je nutné finančně i personálně zajistit výkon všech předpokládaných agend, a to v době omezených finančních možností.
Návrhem zákona však k ničemu takovému nedošlo. Není navrženo oddělení státní správy lesů od samosprávy, tedy vytvoření dvoustupňového řízení (MZe, lesní úřady), jak je uvedeno v Koncepci v cíli C. Podle návrhu zákona bude pokračovat nynější třístupňové řízení (obecní úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady, MZe) a státní správa lesů na obci s rozšířenou působností se má naopak rozšířit. Návrhem zákona nedošlo ani k odstranění duplicity dozorové činnosti v lesním hospodářství, kterou vykonává jak MZe, tak MŽP.
Rovněž opatření A.2.2 Restrukturalizace a rozvoj stávajících finančních podpor a posílení zdrojů pro jejich realizaci uvedené v Aplikačním dokumentu není v návrhu zákona promítnuto. Mělo dojít k vytvoření nové administrující jednotky v rámci MZe, jakožto náhrady personální nedostatečnosti krajských úřadů. Povinnosti krajských úřadů se však dle návrhu zákona nijak nezměnily. Stále zůstávají administrativní jednotkou v oblasti poskytování finančních podpor hospodaření v lesích. A to i přesto, že dle Koncepce, cíle C mělo dojít ke zjednodušení a zefektivnění systému poskytovaných podpor vlastníkům lesů v ČR.
Ministerstvo zemědělství v souvislosti s novelou zákona o lesích deklaruje podstatnou změnu v kompetencích Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (dále „ÚHÚL“). Ve skutečnosti k tomu nedošlo, neboť výraznou většinu zákonem stanovených úkolů/povinností ÚHÚL již vykonává. Ke změně došlo v oblasti vedení dvou nových registrů a ve zpracování a zveřejnění lesních hospodářských osnov.
Vysvětleno Lze připustit, že novela bezezbytku nenaplňuje veškerá uvedená opatření, nicméně je nutné také reflektovat aktuální stav a objektivní možnosti personálního a finančního zajištění uvedených cílů a opatření. O plnění uvedených cílů MZe i nadále usiluje.
Opatření A.2.2. nespočívá pouze ve změně administrační struktury, ale rovněž v průběžné aktualizaci pravidel poskytování finančních příspěvků stanovených nařízením vlády č. 30/2014 Sb., doplňovaných podle potřeby o další specifické podpory (podpora adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu, platba za klimatickou funkci lesů), což MZe průběžně plní nebo řeší v rámci projednávané novely zákona o lesích.
Revize administrační struktury byla do Aplikačního dokumentu zapracována na základě situace před rokem 2021, kdy krajské úřady jako hlavní prvek administrační struktury neměly odpovídající kapacitní možnosti. Následně se MZe podařilo dosáhnout trvalého navýšení příspěvku na výkon státní správy lesů na krajských úřadech právě pro oblast administrace národních podpor lesního hospodářství a myslivosti. Současný stav je proto již plně vyhovující a nevyžaduje dříve uvažovanou revizi.
Souhlas s vypořádáním.
15 Nejvyšší kontrolní úřad Obecně D ...pokračování
Ačkoli předkladatel ve shrnutí závěrečné zprávy RIA vysvětluje, že varianta 1 (zřízení samostatných lesních úřadů) - není vhodná, neboť přináší vysoké finanční nároky na veřejné rozpočty, není zřejmé, z jakého důvodu není stále naplňována Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035, ani Aplikační dokument ke Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035. Například do novely lesního zákona není implementováno opatření A.2.2, C.2.1, nebo C.6. Nedochází tedy k reformě státní správy lesů a ke zjednodušení a zefektivnění systému poskytovaných podpor vlastníkům lesů v ČR.
NKÚ doporučuje, aby do navrhované novely zákona byla výše uvedená opatření implementována.
Souhlas s vypořádáním.
16 Nejvyšší kontrolní úřad Obecně D Část V. materiálu - Shrnutí závěrečné zprávy RIA, strana 9, kapitola 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů, odstavec 3.2. a 3.3.
Z předmětného textu není zřejmé, z jakých podkladů, analýz a materiálů vycházelo MZe při vyčíslování předpokládaných nákladů a přínosů souvisejících s předloženým návrhem zákona. Podrobnější informace o kalkulacích / odhadech neobsahuje ani důvodová zpráva k návrhu zákona.
NKÚ doporučuje do návrhu doplnit podrobnější informace o stanovení předpokládaných nákladů a přínosů a zároveň doplnit zdroje informací, aby bylo zcela zřejmé, z čeho MZe vycházelo a jak postupovalo při vyčíslování dopadů na státní rozpočet a na rozpočty obcí s rozšířenou působností. Vysvětleno Dopady na státní rozpočet způsobené navrhovanými změnami v dotační politice je možné kvantifikovat až na základě konkrétních podmínek a okruhu žadatelů stanovených v prováděcích právních předpisech (nařízeních vlády), při jejichž projednávání bude MZe příslušnými postupy řešit s Ministerstvem financí i rozpočtové dopady. V tuto chvíli je možné ve věci rozpočtových dopadů platby za klimatickou funkci lesů odkázat pouze na Aplikační dokument ke Koncepci státní lesnické politiky, který MZe ukládá uvedenou novou podporu realizovat a odhaduje její rozpočtové dopady zhruba na 7 mld. Kč (bez dalších podrobností).
Předpokládané dopady na obce s rozšířenou působností budou vzhledem k nové úpravě § 47 odst. 4 minimální.
Souhlas s vypořádáním.
17 Nejvyšší kontrolní úřad bod 114
§ 36a D V důvodové zprávě není uvedeno, proč a za jakých podmínek bude pastva hospodářských zvířat v lese povolena, když byla doposud dlouhodobě zakázána. V ustanovení § 36a nejsou upřesněny základní podmínky, aby nebyly ohroženy funkce lesa, které jsou odlišné např.
u lesů hospodářských a lesů zvláštního určení a rovněž tak např. u mlazin či lesa v mýtním věku.
NKÚ doporučuje upřesnit základní podmínky lesní pastvy hospodářských zvířat a vymezit lesní pozemky vhodné k pastvě, případně určit kategorie lesů, kde by byla pastva omezená nebo nevhodná.
Vysvětleno Předkladatel vnímá veškeré možné souvislosti či dopady (kladné i záporné) pojící se s umožněním pastvy, nicméně je třeba si také uvědomit, že pastva v lesích je dovolena i v řadě jiných lesnicky vyspělých státech Evropy a možnosti usnadnění (propagace) pastvy v lesích byly také předmětem vyjednávání s EU. Pastva, výběh a průhon jsou umožněny pouze se souhlasem vlastníka lesa při zachování základní podmínky volného vstupu veřejnosti do lesů a zabránění vzniku škod v lesích, které by ohrozily plnění funkcí lesa. Je na vlastníku lesa, zda vůbec a případně za jakých podmínek pastvu umožní, aby nedocházelo k poškození jeho porostů, které by ohrozilo plnění funkcí lesa. Souhlas s vypořádáním.
18 Nejvyšší kontrolní úřad bod 114
§ 36a odst. 3 D V navrhovaném ustanovení § 36a odst. 3 je uvedeno, že za škody způsobené lesní pastvou je zodpovědný vlastník lesa a jeho povinností je zajistit, aby při pastvě ke škodám nedocházelo. Ne vždy je však vlastník lesa zároveň uživatelem lesních pozemků nebo chovatelem hospodářských zvířat, který na lesních pozemcích pase zvířata. V těchto případech by měla být povinnost zajistit, aby při pastvě nedocházelo ke škodám, přenesena na osoby, které mohou svým hospodařením ovlivnit vzniklé škody. Obdobně je tato prevenční povinnost upravena v zákoně o myslivosti - povinnost činit přiměřená opatření k zabránění škod způsobených zvěří je uložena jak vlastníkovi, tak nájemci honebního pozemku, resp. uživateli honitby.
NKÚ doporučuje, aby povinnost zajistit předcházení škodám způsobeným pastvou byla rozšířena na uživatele lesních pozemků, pachtýře či chovatele hospodářských zvířat, jejichž hospodářská zvířata se na lesních pozemcích pasou.
Akceptováno Oproti návrhu novely je odpovědnost za případné škody přesunuta na toho, kdo pastvu vykonává a zákon také obsahuje postih za případné porušení zákonem stanovených podmínek. Souhlas s vypořádáním.
19 Nejvyšší kontrolní úřad bod 116
§ 37 odst. 3 D V ustanovení § 37 odst. 3 návrhu zákona je pro vlastníka lesa stanovena lhůta pro oznámení jména odborného lesního hospodáře do 30 dnů orgánu státní správy lesů. NKÚ upozorňuje, že uvedená lhůta do 30 dnů neodpovídá lhůtě uvedené v důvodové zprávě, kde je stanovena lhůta do 15 dnů.
NKÚ doporučuje prověřit a sjednotit určenou lhůtu pro oznámení jména odborného lesního hospodáře, a dále aby ustanovení § 37 odst. 3 obsahovalo stanovení počátku běhu lhůty pro oznámení jména odborného lesního hospodáře.
Akceptováno Znění důvodové zprávy a novely bylo sladěno. Souhlas s vypořádáním.
20 Nejvyšší kontrolní úřad bod 120
§ 37 odst. 8 písm. l) D V ustanovení § 37 odst. 8 písm. l) návrhu zákona je stanovena povinnost pro odborné lesní hospodáře se odborně vzdělávat. Účinnost tohoto ustanovení je navrhována od 1. 1. 2027.
V Aplikačním dokumentu je v opatření D.2, v dílčím plnění D.2.2. Tvorba systému celoživotního vzdělávání v lesnictví a jeho trvalá podpora uvedeno, že Ministerstvo zemědělství vybuduje funkční systém celoživotního vzdělávání v lesnictví k roku 2026. Účinnost ustanovení § 37 odst. 8 písm. l) tak neodpovídá termínu uvedenému v Aplikačním dokumentu. V důvodové zprávě k návrhu zákona (ve Zvláštní části k čl. IV Účinnost) MZe uvádí, že dvouleté odložení nabytí účinnosti ustanovení, kterým se zavádí povinnost pro odborné lesní hospodáře účastnit se vzdělávacích akcí, je z důvodu nutné přípravy vzdělávacího systému a nabídky seminářů.
NKÚ upozorňuje, že MZe již dlouhodobě realizuje a podporuje odborné vzdělávání ve vztahu k lesní problematice, a to i vzdělávání odborných lesních hospodářů. Podpora vzdělávání je financována z národních a evropských zdrojů, zejména v rámci Programu rozvoje venkova. V Programu rozvoje venkova na období 2014-2020 se jednalo o opatření M01, a v současnosti vychází podpora ze Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období 2023–2027, konkrétně z intervence 55.78 - Podpora vzdělávání. Existují tak předpoklady pro implementaci dílčího opatření D.2.2 Aplikačního dokumentu do návrhu zákona s minimální účinností od 1. 1. 2026.
NKÚ doporučuje stanovení nabytí účinnosti ustanovení § 37 odst. 8 písmene l) tak, aby byl v souladu s termínem stanoveným v Aplikačním dokumentu ke Koncepci státní lesní politiky do roku 2035, tedy k roku 2026, neboť existují reálné předpoklady pro jeho naplnění.
Vysvětleno Úkol D.2.2 plní MZe prostřednictvím seminářů pořádaných zdarma pro odborné lesní hospodáře rezortní organizací Ústav zemědělské ekonomiky a informací (mimo to mohou vzdělávací akce pro odborné lesní hospodáře pořádat i jiné subjekty, mj. s podporou ze SZP). Tyto aktivity MZe plánuje (s ohledem na navrhovanou zákonnou povinnost vzdělávání OLH) revidovat a přizpůsobit zásadním změnám vyvolaným novelou lesního zákona, a zajistit na širší nabídku vzdělávacích seminářů rozpočtové prostředky. Odhadujeme, že adekvátní nastavení systému bude zajištěno od roku 2027, nicméně do té doby bude vzdělávání odborných lesních hospodářů rovněž probíhat (podle stávajícího rámce). Souhlas s vypořádáním.
21 Nejvyšší kontrolní úřad bod 144
§ 46
§ 46a D Jak vyplývá z ustanovení § 46 a § 46a týkajících se podpory hospodaření v lesích, do procesu poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a poskytování služeb jsou i nadále zapojeny krajské úřady. Krajské úřady přijímají žádosti a rozhodují o poskytnutí finančních příspěvků, jde-li o ostatní lesy, i přestože poskytovatelem těchto příspěvků je MZe. Přitom obdobnou podporu poskytovanou pro vojenské lesy administruje a poskytuje samo Ministerstvo obrany, a pro lesy na území národních parků a ochranných pásem administruje a poskytuje samo MŽP.
Návrhem zákona se tento proces nezměnil, přestože podle Koncepce mělo dojít ke zjednodušení a zefektivnění systému poskytovaných podpor vlastníkům lesů v ČR (viz obecná připomínka NKÚ). Kompetence krajských úřadů při poskytování podpor hospodaření v ostatních lesích zůstávají i nadále v platnosti. Naopak do kompetencí krajských úřadů byla doplněna kontrola dodržování podmínek poskytování finančních příspěvků (viz § 48a odst. 2 písm. h).
NKÚ doporučuje, aby MZe přijalo opatření podle Koncepce, a implementovalo toto opatření do návrhu zákona, resp. aby provedlo legislativní změnu ve smyslu zjednodušení a zefektivnění procesu poskytování podpor na hospodaření v ostatních lesích.
Vysvětleno Jak je výše reagováno na připomínku č. 1 NKÚ, v současné době se díky navýšení příspěvku na výkon státní správy lesů na krajských úřadech v oblasti agendy podpor lesního hospodářství podařilo i do budoucna personálně stabilizovat. Nelze srovnávat agendu vykonávanou pro téměř všechny lesy v ČR (kromě lesů vojenských a lesů na území národních parků a jejich ochranných pásem) 60 zaměstnanci krajských úřadů a koordinovanou 3 zaměstnanci MZe se stejnou agendou na Ministerstvu obrany, kde vzhledem k výměře vojenských lesů agendu obslouží několik zaměstnanců Vojenského lesního úřadu (organizační součásti Ministerstva obrany). Při srovnání provedeném NKÚ je třeba vzít v úvahu i objem poskytovaných podpor – objem podpor vyplacených Ministerstvem obrany meziročně kolísá mezi 0 a 100 mil. Kč, objem podpor poskytovaných z rozpočtu Ministerstva zemědělství (administrovaných krajskými úřady) se pohybuje v řádech miliard. Souhlas s vypořádáním.
22 Nejvyšší kontrolní úřad body 145 a 146
§ 46b D Navrhované ustanovení § 46b zavádí nový druh poskytované platby Platba za ekosystémové služby lesů. Zavedení této platby je definováno v Aplikačním dokumentu jako opatření C.4.2 Zajištění plateb vlastníkům lesů za ekosystémové služby vyplývající z mimoprodukčních funkcí lesního hospodářství s termínem splnění v roce 2026. MZe však tuto platbu zavádí s účinností teprve od 1. 1. 2027. Účinnost ustanovení § 46b tak neodpovídá termínu uvedenému v Aplikačním dokumentu. V důvodové zprávě k ustanovení § 46a není uvedena informace, proč se platba odkládá na rok 2027.
NKÚ doporučuje stanovení data účinnosti ustanovení § 46b tak, aby byl v souladu s termínem stanoveným v Aplikačním dokumentu ke Koncepci státní lesní politiky do roku 2035, tedy nejpozději od 1. 1. 2026.
Vysvětleno Podklady pro novou platbu poskytne výzkumný projekt orientovaný na hodnotu a posilování klimatické funkce lesů, realizovaný od roku 2023 do roku 2025 Fakultou lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity v Praze. Na základě jeho výsledků budou podmínky navrženy a projednány formou nařízení vlády, u něhož legislativní proces obvykle netrvá kratší dobu než cca 8 měsíců. Proto je možné stanovení podmínek platby garantovat až k počátku roku 2027. Souhlas s vypořádáním.
23 Nejvyšší kontrolní úřad body 166 a 167
§ 48a odst. 2 písm. h) D Do kompetencí krajského úřadu byla doplněna kompetence k rozhodování o platbě za ekosystémové služby lesů, pokud nejde o lesy v působnosti Ministerstva obrany nebo MŽP, a to i přesto, že poskytovatelem platby je v případě ostatních lesů MZe.
NKÚ doporučuje, aby v zájmu zjednodušení a zefektivnění procesu poskytování plateb, prováděla kontrolní činnost, rozhodování a poskytování plateb pouze příslušná ministerstva.
Vysvětleno Na základě stabilizované personální kapacity krajských úřadů v počtu cca 60 zaměstnanců, není rozpočtově odpovědné vytvářet duplicitní administrativní strukturu na MZe, kde v současnosti vykonávají nutné koordinační činnosti cca 3 zaměstnanci. Uvedené personální kapacity krajských úřadů bylo dosaženo trvalým navýšením příspěvku na výkon státní správy lesů, který by krajským úřadům zůstal nadále přiznán i v případě redukce vykonávané agendy. Souhlas s vypořádáním.
24 Jihomoravský kraj § 2 písm. o) Z Požadujeme upravit znění § 2 písm. o) z navrhovaného znění:
„těžbou mimořádnou těžba podmíněná povolením nebo rozhodnutím orgánu státní správy lesů při odnětí pozemků plnění funkcí lesa, nebo při omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa“
na znění:
„těžbou mimořádnou těžba podmíněná povolením nebo rozhodnutím orgánu státní správy lesů při odnětí pozemků plnění funkcí lesa, při omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa nebo při uložení opatření odchylných od ustanovení tohoto zákona v zájmu účelového hospodaření v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení (§ 36 odst. 1), pokud tato těžba zároveň nenaplňuje definici těžby předmýtní úmyslné, mýtní úmyslné nebo nahodilé.“
Odůvodnění:
Jedná se o případy, kdy se požaduje provést těžbu ve prospěch účelového hospodaření v lesích ochranných nebo v lesích zvláštního určení, ale tato těžba není prováděna za účelem obnovy lesního porostu nebo za účelem výchovy lesního porostu. Typickým příkladem může být požadavek na silné prořeďování lesních porostů za účelem podpory zvláště chráněných druhů, které mají nároky na větší světelný požitek. Obnova lesního porostu ani jeho výchova není v těchto případech důvodem k těžbě a v některých případech je i z hlediska představy orgánů ochrany přírody na požadovaný charakter lesního porostu nežádoucí. Akceptováno jinak Domníváme se, že definice mimořádné těžby nebude vzhledem k pestré rozhodovací praxi správních orgánů nikdy úplná. Přesto se domníváme, např. z důvodu vedení LHE, že je třeba vymezit nejdůležitější případy. Důraz je položen na skutečnost, že při mimořádné těžbě dochází k trvalému nebo dočasnému odejmutí či omezení dřevoprodukční funkce, kdy proces obnovy lesa je uměle přerušen. Definice byla doplněna na základě připomínek o těžbu nutnou pro údržbu ochranného pásma zařízení elektrizační soustavy a plynárenského zařízení, viz níže. Jestliže bychom akceptovali příkladmý výčet těžeb, jak navrhuje krajský úřad, dostáváme se do rozporu např. s povolením těžby mýtní úmyslné v porostech mladších 60 ti let.
o) těžbou mimořádnou těžba, kterou nelze považovat za těžbu úmyslnou nebo nahodilou.
Souhlas s vypořádáním.
25 Jihomoravský kraj § 2 Z Požadujeme doplnit do § 2 u vymezení pojmů i definici „protipožárního pásu“ a „zpevňujícího pásu“ tak, jak vyplývá z důvodové zprávy, kde se oba tyto nové pojmy zavádějí bez dalšího vysvětlení v § 3 odst. 1 písm. a), respektive písm. b). Obdobně by bylo vhodné definovat nový pojem „lesní loučka“.
Stejně tak požadujeme doplnit do § 2 u vymezení pojmů i definici „ekosystémových služeb“, tak aby se předešlo výkladovým problémům.
Odůvodnění:
Jestliže § 3 odst. 1 taxativně vymezuje pozemky určené k plnění funkcí lesa, a to v dělení na lesní pozemky a jiné pozemky, je nutné přesně definovat „zpevňovací pás“ a „protipožární pás“ ve smyslu lesního zákona tak, aby nedocházelo k účelovým výkladům a následným sporům o význam tohoto názvosloví. Výše uvedené je podstatné především při rozhodování v pochybnostech a při rozhodování o povolení omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa. Při této příležitosti Jihomoravský kraj nesouhlasí s názorem předkladatele, který v důvodové zprávě v bodě 14 připouští, že v případě doplnění pojmů „protipožární pás“ do definice PUPFL, nebude ze strany státní správy lesů nutné vydávat rozhodnutí o omezení PUPFL. S touto dedukcí nelze souhlasit, protože realizací protipožárního pásu zcela jistě dojde k omezení plnění některých funkcí lesa, které nebudou plněny v obvyklém rozsahu. Právě institut povolení omezení PUPFL by měl zajistit, aby plošný rozsah zakládaných protipožárních pásů byl přiměřený k plošnému rozsahu ohrožených lesních porostů požárem, tj. aby takto vymezené plochy nebyly v rozporu s účelem lesního zákona na ochranu PUPFL. Akceptováno jinak/Vysvětleno Protipožární pásy byly z návrhu ustanovení vypuštěny. Problematika „zpevňovacích pásů“ včetně jejich parametrů a účelu je dostatečně popsána v lesnické literatuře. „Lesní loučku“ obdobně např. jako „zvěřní políčko“ není nutné upravovat a její význam je také popsán v důvodové zprávě. Dále platí, že zákon upravuje v nezbytné míře pouze pojmy zásadně nutné pro jeho interpretaci. Zákon není lesnický slovník naučný, a naopak veškerá odborná literatura je běžně užívána při jeho výkladu.
Pojem „ekosystémové služby“ je navrhován k doplnění do § 2 písm. b) z důvodu provázání s pojmem „funkce lesa“, ale stejně jako funkce lesa není definován výčtem z důvodu vývoje společenského chápání funkcí lesů a s nimi provázaných ekosystémových služeb. Jediné ustanovení, vyžadující přesný výčet ekosystémových služeb poskytovaných lesy, je § 46b, kde nárok na platbu za ekosystémové služby lesů je deklarován za zajištění klimatické funkce lesů (poutání uhlíku).
Souhlas s vypořádáním.
26 Jihomoravský kraj § 3 odst. 1 písm. b) Z Požadujeme doplnit v návrhu § 3 odst. 1 písm. b) k semennému sadu a lesní školce odkaz na zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh.
Odůvodnění:
Jedná se opětovně o zamezení sporů při výkladu tohoto názvosloví. Především výklad pojmu „lesní školka“ se v minulosti již řešil se záměnou za specifické zařízení sloužící k předškolnímu vzdělávání dětí.
Vysvětleno Chápeme obavy pramenící z dřívějšího zpochybňování významu těchto termínů, nicméně „lesní mateřská škola“ je upravena v zákoně č. 561/2004 Sb., § 34 odst. 9 takto: „Za lesní mateřskou školu se považuje mateřská škola, ve které vzdělávání probíhá především ve venkovních prostorách mimo zázemí lesní mateřské školy, které slouží pouze k příležitostnému pobytu…“. Souhlas s vypořádáním.
27 Jihomoravský kraj § 7 Z Požadujeme doplnit za § 7 odst. 4 navazující ustanovení § 7 odst. 5 v tomto znění:
„Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti žádosti týkající se přesného vymezení kategorizovaného území včetně jeho grafického znázornění.“
Odůvodnění:
Jihomoravský kraj považuje za nutné rozvést blíže prováděcím právním předpisem podrobnosti týkající se obsahu žádosti o zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení, a to minimálně v rozsahu, který je potřebný pro naplnění údajů v registru kategorizace lesů. Současný návrh je velmi obecný. Není zřejmé, co si lze představit pod pojmem „přesné vymezení kategorizovaného území“. K přesnému vymezení žádosti lze použít připravovanou vyhlášku o stanovení technických parametrů zasílání stejnopisů rozhodnutí o kategorizaci lesů včetně postupu při jejich zasílání a technické parametry vedení registru kategorizace lesů včetně technických parametrů uveřejňovaných údajů (§ 10 odst. 3 zákona). Samotné zdůvodnění této připravované vyhlášky připouští, že registr má sloužit jako informační platforma pro zobrazení údajů o kategorizaci, a to nejen orgánům veřejné správy (státní správa lesů, orgány ochrany přírody, správci daně) ale i vlastníkům lesa a dalším dotčeným osobám pro ocenění pozemku nebo kontrolu stanovení daně z nemovitostí. Jsou údaje, které nemůže správní orgán rozhodující o kategorizaci lesů získat z dostupných systémů. Jedná se především o nemožnost bez použití potřebného programového vybavení a k tomu potřebných znalostí a odborných dovedností s prací v GIS, získat údaje o množině všech parcel, které se na kategorizovaném porostu nachází nebo obráceně množině všech porostů, které se nachází na jedné parcele. Jedná se o velmi náročnou činnost, kterou není možné v převážně většině případů provádět pouze senzorickým porovnáváním. Současná praxe v administraci předmětné agendy se spoléhala na v žádosti předložený návrh na zařazení lesů do kategorie lesů ochranných a lesů zvláštního určení, který žadatel dodával zpracován na profesionální úrovni (včetně interpolace zaujatých ploch z LHP a výměr z KN) v součinnosti se zpracovatelem lesních hospodářských plánů či osnov. Správní orgány nedisponují takovým vybavením a ani dovedností, aby si sami návrh, který by odpovídal kvalitou zpracovaní doposud používaným výstupům, opatřili sami. Doposud nerozkolísaná praxe je současným návrhem, který by nebyl promítnut do prováděcího předpisů, ohrožena. Jedná se o krok zpět, který bude mít významné dopady na snížení vypovídací hodnoty údajů uvedených v rozhodnutí. Akceptováno jinak Do ustanovení byla výslovně doplněna katastrální a lesnická mapa. Úpravu formy zpracování grafického znázornění včetně speciální vyhlášky považujeme s ohledem na snižování administrativní zátěže kladené na vlastníky lesů za nadbytečnou. Akceptováno částečně. Stále není pro potřeby řádného rozhodování ve veřejné správě vyřešeno jendoznačné definování předmětu žádosti, tj. porostů (ve smyslu JPRL) k zařazení do kategorie lesů ochranných a lesů zvláštního určení. Jestliže se připouští vymezení katregorizovaného území s postačujícími údaji z katastru nemovitostí vymezením a grafickým znázorněním na podkladě katastrální mapy, tak se nebere v potaz znění ustanovení § 4 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hopodářském plánování, kdy údaj o kategorizaci lesů je jedním z povinných údajů v hospodářské knize LHP/LHO vztahující se k porostu (ve smyslu porostu jako JPRL). Tímto narážíme stále na stejnou problematiku související se skutečností, že lesy nelze v rámci kategorizace ve většině případů jednoznačně definovat pouze na základě údajů z katastru nemovitostí, jelikož jejich zařazení do kategorie lesů ochranných či lesů zvláštního určení se neřídí hranicemi pozemků, ale svými stanovištními podmínkami nebo funkčním zaměřením. Ve většině případů při identifikaci kategorizovaného lesa dochází k průniku na podkladě katastrální mapy a lesnické mapy, tj. že kategorizovaný porost se může skládat z více pozemků evidovaných v KN a to jak celých nebo jejich částí nebo v rámci jednoho pozemku nebo jeho části může být do kategorie zařazeno více porostů. V obecné rovině si dovedeme představit, že výstupem rozhodnutí o kategorizaci lesů bude identifikace založená pouze na grafickém podkladě katastrální mapy, jakožto příloha tohoto rozhodnutí, nicméně z praktického hlediska bude vypovídací hodnota takového rozhodnutí minimální. Jesltiže bude žadatel s takovým rozhodnutím spokojen nebo bude požadovat po státní správě lesů výstupy, na které byl zvyklý před touto právní úpravou (tabelární přehled kategorizovaných JPRL s výčtem pozemků nebo interpolovaných ploch jejich částí) je diskutabilní a můžeme očekávat nárůst odvolacích řízení vydaných na základě této právní úpravy. Výstupy rozhodnutí založené jenom na podkladě katastrální mapy nebo jenom na podkladě lesnické mapy neposyktnou komplexní výstupy (z hlediska KN prostředí pro potřeby správced daně a z hlediska lesnických map pro potřeby tvorby LHP/LHO a navazujících řízení o výjimkách či odchylných opatření). Administrativní zátěž kladená na vlastníky lesů se v konečných důsledcích pouze přenese na orgány státní správy lesů rozhodující a kategorizaci lesů.
AKCEPTOVÁNO
Spojka "nebo" bude nahrazena spojkou "a"
28 Jihomoravský kraj § 8 Z Požadujeme doplnit za § 8 odst. 5 navazující ustanovení § 8 odst. 6 v tomto znění:
„Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti žádosti týkající se přesného vymezení kategorizovaného území včetně jeho grafického znázornění.“
Odůvodnění:
K připomínce týkající se požadavku stanovit prováděcím předpisem náležitosti žádosti o zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení platí stejné odůvodnění uvedené bod bodem 5, které se týká lesů ochranných. Akceptováno jinak Do ustanovení byla výslovně doplněna katastrální a lesnická mapa. Úpravu formy zpracování grafického znázornění včetně speciální vyhlášky považujeme s ohledem na snižování administrativní zátěže kladené na vlastníky lesů za nadbytečnou. Aceptováno částečně. Zdůvodnění stejné jako v předchozím bodě.
AKCEPTOVÁNO
viz výše
29 Jihomoravský kraj § 15 odst. 3 písm. c) Z Požadujeme upravit § 15 odst. 3 písm. c) z navrhovaného znění:
„stavby za účelem zadržování vody v krajině o maximální zatopené ploše 1000 m2“
Na znění:
„stavby za účelem zadržování vody v krajině o celkové ploše stavby maximálně 1000 m2“
Odůvodnění:
Navrhované znění se více přibližuje zdůvodnění v důvodové zprávě, ve které se uvádí, cit: „Vždy se však musí jednat o stavby, které jako celek, tedy hráz, přepad apod. s plochou navazující hladiny při jejím maximálním vzdutí jsou společně menší než uváděná plocha 1000 m2.“ Jihomoravský kraj se přiklání k odůvodnění v důvodové zprávě. Změnou tohoto ustanovení se zamezí případným výkladovým sporům.
Akceptováno Souhlas s vypořádáním.
30 Jihomoravský kraj § 19 odst. 1 Z Požadujeme ponechat původní znění věty první § 19 odst. 1, z důvodu nemožnosti účinné vymahatelnosti této podmínky. Případně přesunout poslední část první věty § 19 odst. 1 do § 20 – zákaz některých činností v lesích, týkající se zákazu sbírat suchou na zemi ležící klest, takto:
§ 20 odst. 1 písm. l) „sbírat suchou na zemi ležící klest“, a při této změně současně upravit navrhovaná znění označená pod písmeny l), m), n) na m), n), o). V návaznosti na tuto změnu v § 20 odst. 3 nově uvést: „… zákazy uvedené v odstavci 1 písm. m) až o) se vztahují i na vlastníka lesa, pachtýře lesa nebo toho, kdo užívá les z jiného právního důvodu“. Dále také upravit znění § 20 odst. 4 kde nově uvést: „vlastník lesa může povolit výjimku ze zákazů uvedených v odstavci 1 písm. a) až l)“.
V návaznosti na výše uvedené by bylo nutné označit toto jednání za jeden z přestupků uvedených v § 53 odst. 1.
Odůvodnění:
Navrhované znění § 19 odst. 1 zakazující obecně sběr klestu, pokud by bylo v rozporu s naší připomínkou stanoveno, by mělo mít pro fyzické osoby ve své podstatě stejné dopady jako zákaz provádění některých činností v lese uvedených v § 20 odst. 1. Taktéž je v námi navrhované úpravě řešena i situace, kdy povolení k této činnosti může dát kromě vlastníka lesa i pachtýř nebo jiná osoba, která užívá les z jiného právního důvodu.
Akceptováno jinak Novelizační bod byl z návrhu vypuštěn. Souhlas s vypořádáním.
31 Jihomoravský kraj § 20 odst. 5 Z Požadujeme upravit znění § 20 odst. 5 následovně:
„Sportovní, nebo kulturní nebo jinou hromadnou akci organizovanou na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, které se účastní více než 100 osob nebo u které se předpokládá účast více než 100 osob (dále jen „organizovaná akce v lese“) lze konat pouze s písemným souhlasem vlastníků pozemků určených k plnění funkcí lesa, na nichž se má organizovaná akce v lese konat, a po písemném oznámení pořadatele této akce orgánu státní správy lesů učiněném alespoň 60 dnů přede dnem jejího konání. V oznámení pořadatel uvede datum a místo konání, způsob pořadatelského zajištění, předpokládaný počet účastníků a písemné souhlasy vlastníků pozemků určených k plnění funkcí lesa, na nichž se má organizovaná akce v lese konat. Orgán státní správy lesů je po obdržení oznámení o konání organizované akce v lese oprávněn v zájmu zachování lesa a plnění jeho funkcí stanovit podmínky jejího konání, nebo její konání zakázat. Rozhodnutí orgánu státní správy lesů o stanovení podmínek nebo o zákazu organizované akce v lese je prvním úkonem v řízení, musí být vydáno ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení oznámení o konání organizované akce v lese a odvolání proti němu nemá odkladný účinek. Rozhodnutí je doručováno veřejnou vyhláškou“.
Odůvodnění:
Definici organizované akce v lese není z praktických důvodů vhodné vztáhnout jen na akce sportovního či kulturního charakteru, jelikož takto zúžený výklad bude možné účelově obcházet konáním akcí, které svým charakterem mohou mít stejné negativní dopady na ochranu PUPFL, ale budou jen nazvány jinak (např. vzdělávací akce, poznávací akce, zážitková akce, kurz přežití v přírodě apod.). V důvodové zprávě se uvádí, že pojem organizovaná akce je nově definován v § 2, nicméně tuto definici současný návrh neobsahuje.
Akceptováno jinak Předkladatel chápe obavy o možné důsledky spojené s pobytem veřejnosti v lesích, ale zároveň je nutné si uvědomit, že vstup veřejnosti do lesů je ze zákona volný a tzv. na vlastní nebezpečí. Není možné objektivně vyžadovat souhlas vlastníka lesa s pobytem osob v rámci konání jakékoli organizované akce v lese, kterou může být např. i ranní rozcvička žáků školy či školní cyklovýlet nebo vlastivědná vycházka. V případě těchto organizovaných akcí je souhlas vlastníka nedůvodný. Souhlas vlastníka je naopak vyžadován v momentě, kdy hrozí značný pohyb sportovců a diváků koncentrovaný v dané lokalitě, který se vymyká běžnému „návštěvnickému“ režimu lesa. Organizátor organizované akce v lese musí její konání pouze nahlásit orgánu státní správy lesů, čímž se snižují administrativní požadavky, ale orgán má zároveň zajištěn dostatek času na případné naplánování dozorové činnosti v místě konání akce.
Souhlas s vypořádáním.
31 Jihomoravský kraj § 20 odst. 5 Z ...pokračování
Druhá připomínka se týká případu, kdy organizátor akce bude záměrně předpokládat účast menší než 100 osob a nebudou tedy pro něj platit výše uvedené povinnosti, sleduje stejný problém s účelovým obcházením. Dle tohoto znění se v podstatě z každé konané akce v lese může pořadatel vyvinit při nesplnění oznamovací povinnosti a povinnosti získání souhlasů vlastníků lesa, jelikož bude argumentovat, že předpokládal menší účast než 100 osob, a tudíž postupoval v dobré víře. Odpovědnost za odhad počtu účastníků by měla být přenesena na pořadatele, který by měl postupovat s předběžnou opatrností a v případě nemožnosti aktivně regulovat tento počet účastníků z toho sám pro sebe vyvodit splnění oznamovací povinnosti.
32 Jihomoravský kraj § 25 odst. 2
§ 25 odst. 4
§ 26 odst. 1 Z Požadujeme upravit § 25 odst. 2 násleodvně:
„Zadávání zpracování a přebírání zpracovaných lesních hospodářských osnov provádí Ústav“
V návaznosti na výše uvedené navrhujeme ponechat znění § 25 odst. 4 v tomto rozsahu: „Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o zadávání, zpracovávání a součástech osnov a o jejich uveřejnění“
V návaznosti na výše uvedené navrhujeme ponechat znění § 26 odst. 1 v tomto rozsahu: „Plány a osnovy mohou zpracovávat pouze právnické nebo fyzické osoby, které mají k této činnosti licenci udělenou ministerstvem orgánem státní správy podle hlavy šesté tohoto zákona“
Odůvodnění:
Návrh na přechod zpracování lesních hospodářských osnov (LHO) z privátní sféry do státní považujeme za ne zcela vhodný. Není pochyb o tom, že kvalita zpracovaných osnov se neustále snižuje, ale tento stav je do jisté míry zapříčiněn neefektivním přístupem k závěrům kontrolních výstupů, které nemají žádné negativní dopady na taxační kanceláře vyznačující se značnou chybovostí. Kontrolní výstupy prováděné Ústavem v rámci kontroly oprávnění čerpání mandatorních výdajů na zpracování LHO by měly být měřítkem pro posouzení kvality zpracovatele, a tudíž i motivací zpracovatele nebýt v rámci konkurenčního prostředí na „indexu“ jako nespolehlivý partner. V případě opakujících se problémů přistoupit k odebrání licence.
Akceptováno jinak Ustanovení upraveno ve smyslu připomínky.
32 Jihomoravský kraj § 25 odst. 2
§ 25 odst. 4
§ 26 odst. 1 Z ...pokračování
Taktéž je nutné zvážit sociální dopady na tento sektor lesního hospodářství, které je v současné době v obtížné personální situaci. Zpracování LHO tvoří pro taxační kanceláře průměrně 30 % objemů roční práce oproti 70 % objemu práce spojené s tvorbou lesních hospodářských plánů. Některé taxační subjekty se přímo na zpracování LHO specializují a tvoří až 2/3 jejich ročního obratu. Venkovní popisy a zpracování LHO bývá vzhledem k rozdrobené majetkové držbě lesů pracnější. Zákonitý odliv části pracovníků z tohoto sektoru bude mít dalekosáhlé dopady i na zajištění zpracování lesních hospodářských plánů. Není tajemstvím, že současné personální zajištění chodu taxačních kanceláří spoléhá na projektanty v těsně předdůchodovém věku a důchodovém věku, kteří kapacitně nenaplní nutné zvýšení počtů odborných zaměstnanců Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Ztráta těchto pracovníků, kteří mají jedinečné zkušenosti získané dlouholetou praxí, a které nebudou moci komu předat, bude pro tento obor citelná.
Otázka ekonomického pohledu je sporná. Obecně platí, že stejné činností vykonávané privátní sférou bývají z mnoha důvodů levnější než činnosti vykonávané státními institucemi, jelikož zde hraje významnou úlohu jak konkurenční prostředí, tak schopnost rychlejší flexibility a inovací. Tato dvojkolejnost, tj. zpracování LHO státem a zpracování LHP privátní sférou je v konečných důsledcích pro taxační společnosti nevítaným omezením v jejich podnikání, do kterého investovaly nemalé finanční zdroje v podobě technického vybavení a personálního zajištění.
Z těchto důvodů se nám jeví jako nejlepší řešení zapojit do procesu Ústav při zadávání, kontrole a přebírání osnov, ale jejich zpracování nadále ponechat v současném stavu, tj. s možností veřejné soutěže pro soukromé společnosti nebo fyzické osoby podnikající.
Úloha Ústavu bude i tak v tomto procesu velmi přínosná a sníží současnou zátěž orgánů státní správy lesů na ORP, přičemž stát zůstane mezi vlastníkem lesa a zpracovatelem LHO jako nezávislá osoba v úloze zadavatele.
33 Jihomoravský kraj § 27 odst. 6 D Doporučujeme doplnit do § 27 odst. 6 podtržené znění:
„Na řízení o schvalování plánů nebo povolování jejich změn se nevztahují obecné předpisy o správním řízení, není-li dále stanoveno jinak. Na řízení o námitkách se obdobně použijí ustanovení části druhé hlavy osmé správního řádu. V řízení o námitkách je účastníkem vlastník lesa a zpracovatel plánu. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat. Oznámení o schválení nebo neschválení plánu, které nabylo právní účinky, lze přezkoumat postupem podle části druhé hlavy deváté správního řádu“
Odůvodnění:
Jedná se pouze o technickou připomínku týkající se upřesnění obsahové osnovy správního řádu.
Akceptováno Text byl upraven ve smyslu připomínky. Souhlas s vypořádáním.
34 Jihomoravský kraj § 31 odst. 2 písm. c) Z Požadujeme § 31 odst. 2 písm. c) upravit takto:
„v lesních porostech ve tvaru nízkého nebo středního lesa do velikosti 1 ha holé seče bez omezení její šíře, nejedná-li se o exponované hospodářské soubory nebo hospodářské soubory přirozených lužních stanovišť “
Odůvodnění:
Námi předložený návrh nepřipouští možnost udělení výjimky z velikosti či šířky holé seče na lužních stanovištích v případech, kdy se jedná o lesní porosty ve tvaru lesa nízkého nebo středního. Vyšší ochrana vodou ovlivněných stanovišť je jednou z priorit této novely a Státní lesnické politiky do roku 2035. Obnova lesních porostů ve tvaru lesa nízkého, tj. výmladkovým způsobem hospodaření, je jedním z nejvíce intenzivních způsobu hospodaření, které mají vedle holosečného způsobu hospodaření okamžité negativní dopady na krátkodobé snížení plnohodnotného plnění všech funkcí lesa. Omezení velikosti šíře holé seče je nástrojem pro zmírnění těchto dopadů jak na exponovaných, tak především na lužních stanovištích. Hospodaření v lesích tvaru nízkého a středního v běžném pojetí nemá žádné zvýšené atributy ve smyslu ekologičtějšího či přírodě blízkého způsobu hospodaření. Prosazování tohoto způsobu hospodaření ze strany orgánů ochrany přírody či ekologicky zaměřených spolků sleduje jiné cíle a je v jiném pojetí i chápáno. V běžných hospodářských lesích mohou být základní principy hospodaření s lesy tvaru nízkého a středního zneužity pro potřeby maximalizace zisku bez ohledu na produkční schopnosti a ochranu stanoviště. Z těchto důvodů považujeme za nutné stanovit na výše uvedených stanovištích mantinely bez možnosti je povolením prolomit, které budou zmírňovat negativní dopady při plnění požadavků na zajištění všech funkcí lesa a trvale udržitelného hospodaření v lesích. Záměrem našeho návrhu je zajistit soulad se současným navrhovaným zněním § 31 odst. 2 písm. a), tak, aby se obě ustanovení v chápání na ochranu lužních stanovišť prostřednictvím jemnějších způsobů hospodaření navzájem neodporovala. Ohledně exponovaných stanovišť je nutné vzít také v potaz i navrhované znění § 31 odst. 3, kde je kladen při obnově lesa důraz na jemnější způsoby hospodaření (výběry, clonné seče), které rozhodně s pěstováním lesů výmladkovým způsobem nejsou v souladu a při neomezení šíře holé seče i v přímém rozporu. Vysvětleno Předkladatel zcela souhlasí s argumentací připomínky o rizicích spojených s velkoplošnými zásahy na vodou ovlivněných stanovištích či exponovaných CHS a s popisem možných dopadů pěstování nízkých lesů. Nicméně máme za to, že z těchto důvodů ustanovení počítá s nutností udělení výjimky ze zákonných parametrů holiny. Tento individuální akt posouzení konkrétního požadavku umožní kvalifikovaně zohlednit všechny stanovištní vlivy a rozhodnout o přípustné velikosti obnovního prvku s ohledem na exponované CHS, vodní poměry, klimatické a jiné podmínky. Zákonnou regulaci v tomto ohledu nevidíme jako zcela nezbytnou. Souhlas s vypořádáním.
35 Jihomoravský kraj § 31 odst. 4 Z S navrhovaným zněním ustanovení § 31 odst. 4, týkající se záměny pojmu „zakmenění“ za pojem „zápoj“, souhlasíme pouze za podmínky, že bude také stanoven exaktní způsob zjištění této veličiny.
Z těchto důvodů požadujeme doplnit na konec § 31 odstavec delegující ministerstvo ke stanovení právního předpisu, který stanoví způsob zjišťování zápoje lesního porostu.
Odůvodnění:
Ve výše uvedeném znění je doposud používaný pojem zakmenění, veličinou, kterou lze v případě pochybností přesně a snadno stanovit relaskopickou metodou nebo průměrkováním naplno, a to aktuálně. Dendrometricky je zakmenění definováno jako počet stromů, kruhové výčetní základny nebo zásoby na 1 ha k normované hodnotě stejné porostní veličiny. Oproti tomu zápoj je především znak, který doposud sloužil pro hodnocení pěstebního stavu porostu. Zápoj lze zjistit pouze terestricky okulárním odhadem přímo v lesním porostu nebo, jak uvádí odborná literatura pomocí leteckého snímku a jeho vyhodnocením např. nad průsvitnou čtvercovou sítí. V současné době zakmenění není stále definované v zákoně, ale jeho použití jako taxační veličinu blíže upravuje prováděcí předpis, oproti tomu zápoj máme nově definovaný v zákoně, ale není právně stanoven způsob jeho zjišťování. Ve svých důsledcích je tedy situace stále nejednoznačná. Zjištění zápoje okulárním způsobem je dostačující pro posouzení např. pěstebního zásahu, ale v rámci dokazování ve správním řízení je vzhledem ke značné míře subjektivity absolutně nepoužitelné. Orgány státní správy lesů nemají nástroj, kterým by postavily najisto svá tvrzení o porušení lesního zákona v případě zákazu snižovat zápoj pod 6 desetin plného zápoje. Jeden ze základních principů správního řízení uvedený v § 3 správního řádu, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (zásada materiální pravdy), nemůže být formálně ani prakticky ze strany orgánu státní správy lesů naplněn, aniž by k tomu neměl patřičné nástroje v podobě legislativního rámce, ale i technického vybavení (zvýšené náklady na pořízení dronu, softwaru nebo znaleckého posudku). Vzhledem k očekávaným negativním dopadům současného znění na činnost orgánů státní správy lesů považujeme za nutné tuto problematiku více rozpracovat, aby byla uchopitelná pro výkon státní správy lesů. Vysvětleno Předkladatel chápe značné obavy spojené se způsoby zjišťování zápoje a průkazností těchto zjištění. Stanovení zakmenění bylo z pohledu praxe již značně zaužívané a metodicky dobře popsané, přestože i v současnosti trpělo určitými problémy např. u porostů bez hroubí. Situace se ještě více zkomplikovala současným odklonem od pěstování věkově a druhově stejnorodých porostů, u kterých již není možné běžné metody pro určení zakmenění aplikovat. Bližší podmínky pro „zápoj“ samozřejmě budou upraveny vyhláškou č. 84/1996 Sb. (viz zmocnění § 27 odst. 8 lesního zákona), zejména způsob a podmínky jeho objektivního stanovení v rámci porostního popisu. Akcepováno, jestliže bude způsob objektivního stanovení zápoje upraven ve vyhlášce. Velmi důležité bude, aby jednotná metoda pro stanovení zápoje byla použitelná i pro běžný lesnický provoz a orgány státní správy lesů během celé doby platnosti LHP/LHO. Zápoj je dynamická veličina, kterou bude nutné při sporech ověřit v konkrétním čase a ne čerpat údaje o zápoji z porostního popisu v LHP/LHO k době vzniku LHP/LHO.
Ano, s vyhláškovou úpravou podrobností zjišťování atd. se počítá. Zápoj nebude v LHP uváděn vůbec. Nadále bude v LHP uváděno zakmenění, nutné pro určení zásob a zastoupení, pokud nebude zařízováno PIL, nebo pokud nebude použitá jiná (vhodnější) metoda určení zásoby porostu.
35 Jihomoravský kraj § 31 odst. 4 Z ...pokračování
V opačném případě bude nejvhodnější celé ustanovení § 31 odst. 4 z lesního zákona z důvodu jeho neaplikovatelnosti vypustit, jelikož jeho porušení nebude ze strany orgánů veřejné správy možné ve většině sporných případů objektivně prokázat.
36 Jihomoravský kraj § 31 odst. 6 Z Požadujeme upravit navrhované znění § 31 odst. 6 následovně:
„Holina na lesních pozemcích musí být zalesněna nebo obnovena do dvou 3 let a lesní porosty na ní zajištěny do sedmi 10 let od jejího vzniku; v odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo při zpracování osnovy nebo na žádost vlastníka lesa povolit lhůtu delší. Tato žádost musí být orgánu státní správy lesů doručena nejpozději 60 dnů před uplynutím lhůty pro zalesnění nebo pro obnovu lesa. Na povolení této delší lhůty se nevztahují obecné předpisy o správním řízení“
Odůvodnění:
Jihomoravský kraj se ztotožňuje s názorem ministerstva uvedeného v důvodové zprávě, že 5 let dlouhá lhůta na založení nového lesního porostu se nevyskytuje v právní úpravě žádné z okolních lesnicky srovnatelných zemích a ani v předchozí národní právní úpravě. Současné vědecké poznatky dokazují, že v případě preferované přirozené obnovy je využitelnost semen tzv. semenné banky (osiva akumulovaného v půdě a čekajícího na vhodné podmínky k vyklíčení) pouze cca 3 roky. Po tomto okamžiku s ohledem na dané stanoviště již také zpravidla dochází k masivnímu zabuřenění holin s následky obtížné a finančně nákladné umělé výsadby a jejího zajištění. Z těchto důvodů navrhujeme kompromisní termín 3 roky. Požadavek některých vlastníků lesa a nevládních ekologických organizací pramení z jisté nezkušenosti s provozní praxí, kterou lze chápat. Potřeba zvýšení adaptačních opatření na klimatické změny a zvýšení přirozené obnovy lesa je nutná, ale za výše uvedených okolností se domníváme, že je tento nástroj dostatečně promítnut již v rámci ponechaného návrhu lhůty 10 let na zajištění lesního porostu, ale i v jiných navrhovaných ustanovení zákona. V případě, kdy není ani po třech letech patrný náznak obnovy lesního porostu jinou cestou než umělým zalesněním, je zcela nezodpovědné tento stav nadále s nadějí prodlužovat. Nejenom že pozdější eliminace zabuřeněných ploch si vyžádá nemalé náklady, což je plně na rozhodnutí vlastníka lesa, ale v rámci veřejného zájmu na plnění všech funkcí lesa je nutné také sledovat negativními dopady na lesní ekosystémy spojené s nutnou celoplošnou přípravou půdy, a to jak mechanickou či chemickou. Pozdější provedení přípravy půdy pro zalesnění bude vyžadovat daleko intenzivnější zásahy se zbytečnými enviromentálními dopady, které by jinak nemusely nastat. Vysvětleno Předkladatel vnímá výše popsaná rizika spojená s prodloužením doby pro obnovu a zalesnění, nicméně po odborné diskusi v návrhu upřednostnil lhůtu 5letou, s důrazem na plné uplatnění přírodních procesů (semenné roky, spontánní sukcese atd.). Zároveň i v důvodové zprávě upozorňuje vlastníky lesů na odpovědnost spojenou s tímto prodloužením a možné z toho plynoucí důsledky (environmentální i sankční), popsané v připomínce. Na základě uvedených okolností ve vypořádání této připomínky je tedy na místě zrušit navazující část ustanovení týkající se možnosti požádat SSL o další prodloužení těchto lhůt, jelikož tato nová právní úprava je tak nadstandartní, že další prodlužování lhůt by nemělo být s ohedem na požadavky řádného lesnického hospodaření potřebné. Tento návrh je zcela v souladu s požadavky na snižování byroktatické zátěže.
VYPOŘÁDÁNO
Prodloužení lhůt podávání žádosti o výjimky zásadně omezí a orgán tak může s vydáváním výjimek šetřit, nicméně nelze vyloučit jejich objektivní potřebnost např. v případech ochranných lesů a pod...
37 Jihomoravský kraj § 32 odst. 8 Z Požadujeme vypustit ustanovení o lesním zookoutku.
Odůvodnění:
Možnost oplotit les z důvodu provozování zookoutku, tak jak je to nyní v zákoně navrženo, se bude jednoznačně zneužívat. Pozitivní přínos z hlediska rozvoje plnění mimoprodukčních funkcí lesa bude ve výrazném nepoměru k účelovým snahám o privatizaci obecného užívání lesa. Ze znění návrhu není patrné, zda bude zookoutek zpřístupněný veřejnosti ve smyslu možnosti volného pohybu v tomto zookoutku nebo pouze v možnosti mít k němu přístup a „podívat se přes plot“. Také zde není ošetřeno zamezení účelového cyklení několika zookoutků vedle, s tím, že každý takový zookoutek bude samostatný o velikosti 1 ha, ale sériovým řazením zookoutků vedle sebe může dojít k podstatně daleko významnějšímu oplocení lesa, než je smyslem zákona. Další neznámá vzniká zavedením pojmu živočišný druh. V důvodové zprávě se předpokládá oplocení zookoutků z důvodu ochrany chované zvěře. Pojem „živočišný druh“ je nadřazený a může reprezentovat např. hmyz, plazy, ptáky, obojživelníky, ryby nebo další druhy, u kterých oplocení z hlediska nároků na chov není nutné, anebo naopak samotný plot nebude na ochranu stačit (ptačí voliéry). Stanovení možnosti chování maximálně 20 živočišných druhů od každého druhu není vysvětleno a nemá v podstatě žádnou vypovídací hodnotu ve vazbě na ochranu lesa, protože se nespecifikuje, jaké druhy to budou. Dopady na les mohou být zcela rozdílné, když se na 1 ha lesa rozhodne chovatel umístit 20 jedinců přežvýkavců od každého druhu jeden anebo, když se bude jednat pouze např. o drobné hlodavce. V opačném směru není také vyřešen ani minimální počet chovaných živočichů. Mohou nastat extrémní případy, kdy na 1 ha oploceném pozemku určeném k plnění funkcí lesa bude např. pouze jedna ovce nebo jeden včelí úl, ale zákonný požadavek na zookoutek bude splněn, nicméně účel již ne. Prokazování, zda takový zookoutek opravdu slouží či neslouží účelně k výchově a vzdělávání bude v případě sporů problematické, protože se bude jednat opět o subjektivní pohled s širokou škálou interpretace. Z těchto důvodů navrhujeme současné znění návrhu § 31 odst. 8, týkající se možnosti oplocovat „zookoutky“, vypustit, jelikož jeho přínos je marginální a ve výrazném nepoměru k negativním jevům spojeným s aplikací tohoto ustanovení. akceptováno Ustanovení bude vypuštěno.
38 Jihomoravský kraj § 33 odst. 2 Z Požadujeme upravit navrhované znění § 33 odst. 2 následovně:
„Těžba nahodilá se započítává do celkové výše těžeb (§ 24 odst. 2 a § 25 odst. 3). Pokud by zpracováním těžby nahodilé byla překročena celková výše těžeb stanovená schváleným plánem nebo převzatou osnovou, musí vlastník lesa do 15 dnů ode dne, kdy došlo k překročení celkové výše těžeb, požádat orgán státní správy lesů o změnu plánu nebo osnovy“
Odůvodnění:
Dle důvodové zprávy je záměrem novely upřesnit dosud nijak neupravený termín pro žádost o změnu plánu, který byl důvodem značných výkladových nejasností ze strany vlastníků lesů. Konkretizuje lhůtu pro podání žádosti do 15 dnů od ukončení nahodilé těžby v daném lesním porostu. Navržené ustanovení, již ale pracuje pouze s pojmem „po provedení těžby“. Považujeme za vhodné upřesnit, že prvním dnem počátku běhu lhůty je již den, kdy došlo k překročení maximální výše těžby, a ne den, kdy došlo k provedení (ukončení) těžby. Těžba probíhá většinou na větších lesních majetcích permanentně a souběžně ve více lesních porostech (nejenom nahodilá, ale i výchovná či mýtní úmyslná). Datum provedení těžby, od kterého by se počítalo 15 dnů, by bylo v podstatě nejisté a stále otevřené. V případě sporů může vlastník lesa účelově namítat, že těžbu nahodilou v daném lesním porostu, kterou byl překročen etát, ještě ani po roce nedokončil, byť by se jednalo o poslední strom. Akceptováno Text byl upraven ve smyslu připomínky. Souhlas s vypořádáním.
39 Jihomoravský kraj § 33 odst. 4 Z Požadujeme přepracovat navrhované znění § 33 odst. 4 následovně:
„Jestliže má těžba v lese, ve kterém vlastník lesa hospodaří bez schváleného nebo ke schválení předaného plánu, překročit 50 m3 za kalendářní rok, má vlastník lesa povinnost tuto těžbu písemně oznámit odbornému lesnímu hospodáři. Oznámenou těžbu lze provést jen se souhlasem odborného lesního hospodáře. Souhlas nelze odmítnout, není-li těžba v rozporu s ostatními ustanoveními tohoto zákona. Do tohoto objemu těžby se započítává i těžba nahodilá. Odborný lesní hospodář je povinen vlastníku lesa a orgánu státní správy lesů (§ 48) do 30 dnů od obdržení oznámení prokazatelně sdělit nesouhlas s těžbou a uvést rozpor navrhované těžby s tímto zákonem. Pokud odborný lesní hospodář nesdělí vlastníkovi lesa a orgánu státní správy lesů do 30 dnů ode dne doručení oznámení svůj souhlas s těžbou, těžbu nelze provést. Zpracování těžby nahodilé je prováděno ve spolupráci s odborným lesním hospodářem bez povinnosti jejího písemného oznámení a souhlasu podle věty první. Vlastník lesa, který hospodaří v souladu s návrhem ke schválení předaného plánu, může provést těžbu maximálně do objemu 5 m3 na 1 ha za kalendářní rok. Vyšší objem těžby může vlastníku lesa povolit orgán státní správy lesů, který je příslušný ke schválení plánu“.
Odůvodnění:
Současně navrhované ustanovení přenáší více odpovědnost na výkon odborného lesního hospodáře, ale nestanovuje mu žádný efektivní prostor pro výkon jeho funkce. Jestliže by k provedení těžby postačilo pouhé oznámení o realizaci bez možnosti zamezit nezákonnému jednání, nemá výše uvedené ustanovení žádný smysl. Časový prostor mezi oznámením a povinností odborného lesního hospodáře sdělit vlastníkovi lesa rozpor navrhované těžby s lesním zákonem je značný. Většinou již bude pozdě, protože vlastník lesa může v okamžiku oznámení těžby dle současného návrhu začít s realizací. Jestliže cílem nové právní úpravy je zjednodušit administraci státní správy lesů a snížit byrokracii, tak současný návrh tomu v konečných důsledcích není nápomocný. Řadě nelegálních těžeb, které zcela jistě nastanou, by bylo naším návrhem možno v předstihu zabránit, tak aby se problém okamžitě nevrátil státní správě lesů v podobě následných přestupkových řízení. Akceptováno jinak Současná praxe u drobných vlastníků lesů běžně překračovala stanovený limit 3 m3/ha a toto ustanovení tak nebylo masově dodržováno. Novela tak dává do souladu praxi a zákonnou regulaci na úrovni 50 m3/rok. Nová úprava je proti té stávající liberální a jednoznačná, když umožňuje všem drobným vlastníkům lesů těžbu do 50 m3/rok bez nutného souhlasu orgánu státní správy lesů či OLH, a to bez rozdílu velikosti jejich majetku. Zásadním ukazatelem pro odvození těžby není celková plocha jejich majetku, ale plocha těžitelných (mýtně zralých) porostů. Ta může být paradoxně vyšší u malých vlastníků než u těch větších (věková nevyrovnanost), o diskriminaci se tedy nejedná. Pokud jim množství 50 m3 nestačí, je nově nutné vyjádření k těžbě od OLH, jako rádce a garanta odborného lesnického hospodaření. V případě nesouhlasného vyjádření je OLH povinen tuto skutečnost oznámit také orgánu státní správy lesů. Ten pak může tento podnět řešit v rámci provádění kontrolní činnosti. Nejedná se o souhlas či nesouhlas OLH, ale pouze o odborné vyjádření a odpovědnost za hospodaření, respektive za provedenou těžbu, je tedy plně na samotném vlastníku lesa, nicméně je vhodné také upozornit, že OLH je nově odpovědný za škodu, kterou by vlastníku způsobil v souvislosti s nesprávným výkonem činnosti odborného lesního hospodáře (§ 37 odst. 1 lesního zákona).
I v současné době je nutné k provádění těžeb nad 3 m3/ha bez schváleného, ale předaného plánu souhlas orgánu státní správy lesů. Novela toto ustanovení liberalizuje na 8 m3/ha. Údaj vychází z údajů NIL o průměrném hektarovém celkovém běžném přírůstu a minimalizuje tak riziko spojené s přetěžbou bez jejího řádného plánování. Souhlas s těžbou nad tento limit je nově nutné vydat formou rozhodnutí, nicméně lze předpokládat, že limit 8 m3/ha je stanoven v takové úrovni, že vydávání těchto rozhodnutí bude velmi ojedinělé.
Souhlas s vypořádáním.
39 Jihomoravský kraj § 33 odst. 4 Z ...pokračování
Ze zkušeností víme, že lesy, pro které jsou zpracovány lesní hospodářské plány generují méně těžebních zásahů provedených v rozporu s lesním zákonem než lesy zařízené v lesních hospodářských osnovách. Není nic neznámého, že lesy v lesních hospodářských osnovách jsou pro řadu neseriózních společností zabývajících se spekulativním výkupem lesních pozemků a lesní těžbou vítaným prostředím, ve kterém mají volné pole působnosti a umí jej využít. Současný návrh tohoto ustanovení jejich „podnikatelskou aktivitu“ ještě více uvolní. Tento otevřený prostor bude z jejich strany zcela jistě využit. Těžební dopady těchto firem na lesní ekosystémy jsou ze známých případů značné a setkávají se s oprávněnou kritikou společnosti. Nemožnost státu účinně předem zabránit účelovému jednání vedoucímu k záměrnému porušování lesního zákona bude u veřejnosti plnit značné rozčarování, které ale nedopadne na tyto firmy, ale jako vždy na stát, který nemá k dispozici účinné nástroje k jejich eliminaci či alespoň minimalizaci.
40 Jihomoravský kraj § 36a Z Požadujeme ustanovení bez náhrady vypustit a ponechat pastvu v lese jako činnost v lese obecně zakázanou dle § 20 odst. 1 lesního zákona.
Odůvodnění:
Podotýkáme, že ač bude pastva v lese probíhat jakýmkoliv způsobem, bude to vždy již z principu této prováděné činnosti omezením do zákonem chráněného zájmu společnosti na obecné užívání lesa zakotvené v § 19 odst. 1 zákona o lesích. Ustanovení § 36a odst. 2 stanovuje, že při pastvě v lese nesmí docházet k omezování práva vstupu do lesa, nicméně to ještě neznamená, že tímto ustanovením je z praktického hlediska ošetřeno zamezení obecného užívání lesa. Již nutné ohrazení části lesa, z důvodu zabránění úniku hospodářských zvířat, činí pro návštěvníky lesa psychologický dojem nepatřičného jednání při vstupu na tuto plochu, a to jednak z důvodu pocitu ohrožení napadení hospodářským zvířetem, ale také ze zažitých vzorců kolektivního chování společnosti, kde je vžité, že vstupovat do míst vlastníkem pozemku k nějakému účelu ohrazeného či oploceného, je z občanského hlediska závadné, a to bez ohledu na znalosti právních souvislostí. Povinnost vlastníka lesa zajistit, aby při pastvě v lese nedocházelo ke škodám na lesních porostech a narušování plnění funkcí lesa není již ze samotné podstaty pastvy možná. Jedná se o zcela protichůdné činnosti, které lze snad tolerovat pouze v lesích zvláštního určení, kde je nutné účelově hospodařit například ve prospěch zvláště chráněných druhů, a kde tuto činnost připouští orgány ochrany přírody ve schválených plánech péče pro chránění území. Výjimku z této zakázané činnosti lze udělit v souvislosti s aplikací § 36 odst. 1 lesního zákona, a to i s podporou tohoto novelizovaného ustanovení mající dopad do hlavy třetí a páté lesního zákona. V neposlední řadě se za situace obecně převládajícího názoru o přemnožené spárkaté zvěři, která brání úspěšné přirozené obnově lesa a kvůli které se argumentuje, že je nutné výrazně zasáhnout do myslivecké legislativy, zavádí další škodlivý činitel v lesích mající obdobné potravní nároky.. Vysvětleno Předkladatel vnímá veškeré možné souvislosti či dopady (kladné i záporné), pojící se s umožněním pastvy, nicméně je třeba si také uvědomit, že pastva v lesích je dovolena i v řadě jiných lesnicky vyspělých státech Evropy a možnosti usnadnění (propagace) pastvy v lesích byly také předmětem vyjednávání s EU. Pastva, výběh a průhon jsou umožněny pouze se souhlasem vlastníka lesa při zachování základní podmínky volného vstupu veřejnosti do lesů a zabránění vzniku škod v lesích, které by ohrozily plnění funkcí lesa. Je na vlastníku lesa, zda vůbec a případně za jakých podmínek pastvu umožní, aby nedocházelo k poškození jeho porostů, které by ohrozilo plnění funkcí lesa. Oproti návrhu novely je odpovědnost za případné škody přesunuta na toho, kdo pastvu vykonává a zákon také obsahuje postih za případné porušení zákonem stanovených podmínek. Bez komentáře. Pouze podotýkáme, že se jedná o další úpravu, která v konečných důsledcích zvýší administrativní zatížení státní správy lesů, protože bude muset řešit kauzy, které by bez této právní úpravy ani nenastaly. Opět je tato úprava v rozporu s požadavky na snižování byrokratické zátěže ve veřejné správě.
41 Jihomoravský kraj § 37 odst. 8 písm. a) Z Požadujeme ustanovení § 37 odst. 8 písm. a) upravit následovně
„sledovat stav lesa, upozorňovat vlastníka lesa na výskyt škodlivých činitelů a na škody jimi způsobené, včetně škod způsobených zvěří nebo pastvou v lese, navrhovat nezbytná kontrolní a ochranná opatření a při zvýšeném výskytu škodlivých organismů a škodách na lesích, včetně škod způsobených zvěří nebo pastvou v lese, prokazatelně informovat orgán státní správy lesů“
Odůvodnění:
Navrhovaná změna souvisí s návrhem na zrušení ustanovení § 36a.
Vysvětleno Viz připomínka k § 36a. Viz. komentář výše.
42 Jihomoravský kraj § 38 odst. 2 Z Požadujeme ponechat původní znění § 38 odst. 2
Odůvodnění:
Je zavedenou praxí, že lesní stráže se ustanovují v drtivé většině případů na návrh vlastníka lesa pouze s působností pro určitý lesní majetek, případně na jeho menších organizačních jednotkách. Ustanovení lesní stráže na celý územní obvod správního orgánu by se nesetkalo s kladným ohlasem, jak u samotných lesních stráží, tak ani u vlastníků lesa.
Akceptováno jinak Znění upraveno takto: „Lesní stráž ustanovuje orgán státní správy lesů z vlastního podnětu nebo na návrh vlastníka lesa. V průkazu lesní stráže vymezí orgán státní správy lesů obvod její působnosti, který nesmí být větší než její správní obvod. Na řízení o ustanovování lesní stráže se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.“ Souhlas s vypořádáním.
43 Jihomoravský kraj § 43 odst. 2 Z Požadujeme rozšířit § 43 odst. 2 následovně
„Licence nemůže být udělena osobě, které byla odňata podle § 45 odst. 1 písm. e), a to po dobu 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí licence nabylo právní moci, v případě že se jedná o právnickou osobu platí toto omezení i pro jeho odpovědného zástupce“
Odůvodnění:
Novela řeší nežádoucí stav, při kterém bylo možné po odejmutí licence z důvodů závažného nebo opakovaného porušení některé z povinností stanovených tímto zákonem si neprodleně požádat o udělení nové licence. Nicméně, aby toto omezení nebylo obcházeno pouze účelovým vznikem nové právnické osoby, přičemž odpovědná osoba zastupující právnickou osobu by byla stejná fyzická osoba, která zastupovala právnickou osobu, již byla odejmuta licence, je nutné doplnit ustanovení o výše uvedený návrh.
Vysvětleno Vztáhnout odpovědnost za odebrání licence na odpovědného zástupce není možné. Odpovědný zástupce má informovat držitele licence o tom, jak má vykonávat odborné činnosti, ale nemusí mít žádnou rozhodovací pravomoc. Důvodem pro odebrání licence tedy může být i nerespektování doporučení odpovědného zástupce držitelem licence.
V případě odpovědného zástupce by se navíc jednalo o určitou formu znevýhodnění blížící se sankci, a to bez toho, aby se mohl bránit v rámci řízení a uplatnit opravné prostředky. Odpovědný zástupce by tedy byl trestán bez ohledu na to, zda se něčeho dopustil, což není v právním státě možné
Souhlas s vypořádáním.
44 Jihomoravský kraj § 46b odst. 1 Z Požadujeme upravit znění § 46b odst. 1 následovně:
„Vlastník lesa má nárok na platbu za ekosystémové služby lesů poskytovanou za zajištění klimatické nebo jiných mimoprodukčních funkcí lesů“
Odůvodnění:
Navržené znění týkající se nároku na platbu za ekosystémové služby je zbytečně zužující. V rámci aktuálně probíhajícího grantu Ministerstva zemědělství se sice přednostně uvažuje s variantou ocenění ekosystémové služby spočívající v klimatické funkci lesů, to však neznamená, že by platba nemohla být v budoucnu vázána na kteroukoliv jinou funkci lesů.
Vysvětleno Nároková podpora navrhovaná v § 46b je zúžena na klimatickou funkci lesů (službu poutání uhlíku lesními ekosystémy) tak, aby byla orgány Evropská komise notifikovatelná na základě stávajících rámců definovaných v Pokynech EK ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech. Ostatní funkce/služby lesů v současnosti nejsou oceňovány tržními mechanismy, a jejich případné akademické ohodnocení nepředstavuje relevantní základ pro poskytování nového objemově zásadního mandatorního výdaje ze státního rozpočtu. Za této situace nemůže odst. 1 zakládat nárok na platbu hned za všechny funkce lesů, když z výše uvedených důvodů je možné poskytovat platbu pouze za funkci klimatickou. Tento rozdíl mezi teoretickým vs. skutečně naplňovaným nárokem vlastníka lesa by představoval nedostatečnou kompenzaci za zajišťované funkce/služby lesů, což je v rozporu s ústavními principy ČR. Souhlas s vypořádáním.
45 Jihomoravský kraj § 54 odst. 1 písm. k) Z Požadujeme opětovně označit za přestupek pastvu v lese.
Odůvodnění:
Požadavek souvisí s již uvedenou námitkou na zrušení ustanovení § 36a.
Vysvětleno Viz připomínka k § 36a. Viz. komentář výše.
46 Jihomoravský kraj § 54 odst. 1 písm. l) Z Požadujeme doplnit § 54 odst. 1 písm. l) ve znění:
„v souvislosti s pastvou v lese ohrozí plnění funkcí lesa“
Na znění:
„v souvislosti s povolenou pastvou v lese (§ 36 odst. 1) ohrozí plnění funkcí lesa“.
Odůvodnění:
Požadavek vychází s již uvedené námitky na zrušení ustanovení § 36a. Pastva je totiž dle aplikace § 36 odst. 1 za jistých okolností možná.
Vysvětleno Viz připomínka k § 36a. Viz. komentář výše.
47 Jihomoravský kraj § 54 odst. 2 písm. b) Z Požadujeme doplnit § 54 odst. 2písm. b) následovně:
„provede těžbu nad rámec schváleného plánu nebo v případě, že hospodaří v souladu s návrhem ke schválení předaného plánu provede bez povolení těžbu o objemu větším jak 5 m3 na 1 ha za kalendářní rok, nebo provede jinou těžbu v rozporu s tímto zákonem anebo provede bez povolení orgánu státní správy lesů mýtní úmyslnou těžbu v porostu mladším než 80 let, lesním porostu lesa vysokého mladším než 60 let, nebo v lesním porostu lesa nízkého a středního mladším než 20 let, nebo“
Odůvodnění:
Legislativně-technická úprava. Novela by měla reagovat na provedené úpravy § 33 odst. 4.
Vysvětleno Domníváme se, že případné provedení těžby o objemu větším jak 5 m3 na 1 ha za kalendářní rok bez povolení plán schvalujícího orgánu státní správy lesů, by bylo těžbou provedenou v rozporu s tímto zákonem. Dle zkušeností ze správní praxe předpokládáme, že půjde o velmi malý počet případů, proto nepovažujeme za nutné tuto těžbu výslovně uvádět. Souhlas s vypořádáním.
48 Jihomoravský kraj § 54 odst. 1 písm. g) D Mimo výše uvedené zásadní připomínky, které se týkaly novelizovaných ustanovení předložených ministerstvem, doporučujeme také blíže rozpracovat problematiku přestupku porušení zákazu jezdit a stát motorovými vozidly v lese, a to v tomto znění:
§ 54 odst. 1 písm. g):
„bez souhlasu vlastníka poruší zákaz vjezdu a stání motorovým vozidlem nebo jako provozovatel motorového vozidla nezajistí, aby při užití vozidla nebyl řidičem tento zákaz porušen, přičemž provozovatel vozidla za tento přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že v době před porušením tohoto zákazu bylo vozidlo odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou registrační značkou, nebo podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel, jíž bylo následně vyhověno“,
Odůvodnění:
V ustanovení § 2 písm. v) se sice lesní cesta definuje jako zpevněná účelová pozemní komunikace, nicméně použití § 10 odst. 3 zákona č. 362/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích ve vazbě s jeho §125f lze aplikovat pouze u porušení povinností, které se týkají pravidel provozu na pozemních komunikací stanovených tímto zákonem. Z těchto důvodů stále není vyřešeno časté účelové odkázání pachatele na „osobu blízkou“, aby se vyhnul, při porušení zákazu jízdy a stání v lese (byť i na lesní cestě nebo mimo ni), sankci. Akceptováno jinak Do § 20 se doplní odstavec 8, který zní:
„(8) Provozovatel vozidla zajistí, aby při užití vozidla nebyl porušen zákaz jezdit a stát motorovými vozidly v lese.“
V § 54 odst. 1 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a za písmeno l) se doplňuje písmeno m) tohoto znění:
„m) jako provozovatel vozidla v rozporu s § 20 odst. 8 nezajistí, aby při užití vozidla nebyl porušen zákaz jezdit a stát motorovými vozidly v lese.“
Souhlas s vypořádáním.
49 Královéhradecký kraj § 3 písm. b) Z Doplnit do věty „…jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství (dále jen „jiné pozemky“) a v katastru nemovitostí je pod způsobem ochrany uvedeno, že se jedná o pozemky určené k plnění funkcí lesa.“
Vzhledem k tomu, že katastr nemovitostí je veřejným rejstříkem je nutné, aby bylo zřejmé, že se jedná o pozemky pod ochranou lesního zákona, např. informace pro investory při plánování staveb, že bude následovat postupu dle § 13 až § 16 lesního zákona, dále pro pořizovatele LHP dle § 24 až § 26 lesního zákona.
Vysvětleno Přikláníme se k argumentaci NSS, který obdobně jako u ZPF setrvale judikuje, že pozemky je nutno posuzovat podle jejich materiálních znaků definovaných v lesním zákoně, nikoliv podle znaků formálních. Formálním znakem je zde myšleno zařazení pozemku (parcely) do katastru nemovitostí pod způsobem ochrany – PUPFL. Je nutno vzít do úvahy, že údaje katastru nemovitostí v některých případech zaostávají za stavem, který existuje v terénu. Nezpochybňujeme význam údajů v katastru nemovitosti k řešení otázky, zda je předmětný pozemek lesem nebo nikoliv, avšak definice lesa na základě formálních údajů odporuje vývoji na našem území po roce 1853 a stavu definic lesa v okolních státech, proto ji do novely nezařazujeme.
50 Královéhradecký kraj § 7 odst. 3 Z Vypustit celý odstavec, v odstavci 2 je umožněno orgánům státní správy lesů zařadit nebo vyřadit pozemky z kategorie. Toto je plně dostačující a plně funkční v rámci výkonu státní správy lesů. Je zbytečné jednou za 10 let vydávat nová rozhodnutí. Platnost rozhodnutí o kategorizaci ani nebude korespondovat s platností LHP. Je také nutné rozlišit rozhodování o kategorizaci dle správního řádu a schvalování LHP, kdy rozhodnutí o kategorizaci je jedním z podkladů pro vypracování LHP.
Akceptováno Ustanovení bylo vypuštěno.
Již v současné správní praxi je značná část rozhodnutí o kategorizaci vydávána na dobu určitou, jelikož je to výhodné jak z pohledu vlastníka, tak z pohledu orgánů státní správy. Zpravidla desetiletá doba platnosti rozhodnutí je nejvhodnější v přímé souvislosti s délkou platnosti lesních hospodářských plánů, pro které je kategorizace jedním ze základních vstupních podkladů. Zároveň jsou platné jednotky prostorového rozdělení lesa těchto plánů zásadním a často jediným podkladem pro identifikaci kategorizovaných porostů ve vydaném rozhodnutí. Po zpracování nového plánu se informace o starších prostorových jednotkách mění a možnost identifikace vyhlášené kategorizace pomocí těchto starších jednotek často zaniká. Nelze poté jednoznačně určit hranice kategorizovaných pozemků což způsobuje problémy jak v případě jednoznačného určení daňové povinnosti, tak při tvorbě a schvalování LHP a samotném lesnickém hospodaření.
51 Královéhradecký kraj § 7 odst. 4 Z Vypustit celý odstavec, neodpovídá rozhodovací praxi orgánu státní správy lesů, v návaznosti na katastrální zákon a zápisu údajů do katastru nemovitostí a rozhodovací praxi finančních úřadů při vyměřování daně z nemovitostí.
Vysvětleno § 37 správního řádu neřeší veškeré náležitosti podání rozhodné pro správní uvážení. Je zřejmé, že orgán si má jemu dostupné podklady opatřit sám, nicméně orgánu nejsou běžně dostupné informace o specifickém způsobu hospodaření vlastníka s ohledem na účel kategorizace (plnění preferované funkce lesa), důvod pro její vyhlášení (např. zvýšená návštěvnost či turistická atraktivita daného území) a přesné vymezení kategorizovaného území včetně grafického obrazu pro přesné a bezchybné určení předmětu kategorizace pomocí parcel či lesních porostů.
52 Královéhradecký kraj § 8 odst. 4 Z Vypustit celý odstavec, v odstavci 3 je umožněno orgánům státní správy lesů zařadit nebo vyřadit pozemky z kategorie. Toto je plně dostačující a funkční v rámci státní správy lesů. Je zbytečné jednou za 10 let vydávat nová rozhodnutí. Platnost rozhodnutí o kategorizaci ani nebude korespondovat s platností LHP. Je také nutné rozlišit rozhodování o kategorizaci dle správního řádu a schvalování LHP, kdy rozhodnutí o kategorizaci je jedním z podkladů pro vypracování LHP.
Akceptováno Ustanovení bylo vypuštěno.
Již v současné správní praxi je značná část rozhodnutí o kategorizaci vydávána na dobu určitou, jelikož je to výhodné jak z pohledu vlastníka, tak z pohledu orgánů státní správy. Zpravidla desetiletá doba platnosti rozhodnutí je nejvhodnější v přímé souvislosti s délkou platnosti lesních hospodářských plánů, pro které je kategorizace jedním ze základních vstupních podkladů. Zároveň jsou platné jednotky prostorového rozdělení lesa těchto plánů zásadním a často jediným podkladem pro identifikaci kategorizovaných porostů ve vydaném rozhodnutí. Po zpracování nového plánu se informace o starších prostorových jednotkách mění a možnost identifikace vyhlášené kategorizace pomocí těchto starších jednotek často zaniká. Nelze poté jednoznačně určit hranice kategorizovaných pozemků což způsobuje problémy jak v případě jednoznačného určení daňové povinnosti, tak při tvorbě a schvalování LHP a samotném lesnickém hospodaření.
53 Královéhradecký kraj § 8 odst. 5 Z Vypustit celý odstavec, neodpovídá rozhodovací praxi orgánu státní správy lesů a v návaznosti na katastrální zákon a zápisu údajů do katastru nemovitostí a rozhodovací praxi finančních úřadů při vyměřování daně z nemovitostí. Vysvětleno Viz připomínka k § 7 odst. 4.
54 Královéhradecký kraj § 10 Z Vypustit celé paragrafové znění, zdůvodnění viz výše a také zbytečně nadbytečná administrativní zátěž a plně postačuje současná praxe.
Vysvětleno Právě známé nedostatky v procesu kategorizace a snaha o snížení administrativní zátěže jsou důvodem pro vznik tohoto registru.
55 Královéhradecký kraj § 20 odst. 5 Z Upravit odstavec v tomto smyslu:
(5) Sportovní nebo kulturní akci organizovanou na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, které se účastní více než 100 osob nebo u které se předpokládá účast více než 100 osob (dále jen „organizovaná akce v lese“) lze konat pouze s písemným souhlasem vlastníků pozemků určených k plnění funkcí lesa, na nichž se má organizovaná akce v lese konat, a po písemném oznámení pořadatele této akce orgánu státní správy lesů učiněném alespoň 60 dnů přede dnem jejího konání. V oznámení pořadatel uvede datum a místo konání, způsob pořadatelského zajištění, předpokládaný počet účastníků a písemné souhlasy vlastníků pozemků určených k plnění funkcí lesa, na nichž se má organizovaná akce v lese konat. Orgán státní správy lesů je po obdržení oznámení o konání organizované akce v lese oprávněn v zájmu zachování lesa a plnění jeho funkcí stanovit podmínky jejího konání, nebo její konání zakázat. Rozhodnutí orgánu státní správy lesů o stanovení podmínek nebo o zákazu organizované akce v lese je prvním úkonem v řízení, musí být vydáno ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení oznámení o konání organizované akce v lese a odvolání proti němu nemá odkladný účinek. Rozhodnutí je doručováno veřejnou vyhláškou.
Odůvodnění:
Konání akcí s účastí do 100 osob bez souhlasu (de facto vědomí) vlastníka pozemků určených k plnění funkcí lesa může ohrozit jeho práva a povinnosti stanovené lesním zákonem a občanským zákoníkem; pro orgány státní správy lesů akce do 100 osob budou absolutně nekontrolovatelné, protože o nich nebude ani informován.
Akceptováno jinak Předkladatel chápe obavy o možné důsledky spojené s pobytem veřejnosti v lesích, ale zároveň je nutné si uvědomit, že vstup veřejnosti do lesů je ze zákona volný a tzv. na vlastní nebezpečí. Není možné objektivně vyžadovat souhlas vlastníka lesa s pobytem osob v rámci konání jakékoli organizované akce v lese, kterou může být např. i ranní rozcvička žáků školy či školní cyklovýlet nebo vlastivědná vycházka. V případě těchto organizovaných akcí je souhlas vlastníka nedůvodný. Souhlas vlastníka je naopak vyžadován v momentě, kdy hrozí značný pohyb sportovců a diváků koncentrovaný v dané lokalitě, který se vymyká běžnému „návštěvnickému“ režimu lesa. Organizátor organizované akce v lese musí její konání pouze nahlásit orgánu státní správy lesů, čímž se snižují administrativní požadavky, ale orgán má zároveň zajištěn dostatek času na případné naplánování dozorové činnosti v místě konání akce.
56 Královéhradecký kraj § 31 odst. 6 Z Vypustit z věty: Tato žádost musí být orgánu státní správy lesů doručena nejpozději 60 dnů před uplynutím lhůty pro zalesnění nebo pro obnovu lesa.
Znění nové věty: Tato žádost musí být orgánu státní správy lesů doručena před uplynutím lhůty pro zalesnění nebo pro obnovu lesa.
V praxi těžko kontrolovatelný termín pro orgány státní správy lesů.
Vysvětleno Domníváme se, že jde o písemnou žádost, orgány státní správy lesů vedou evidenci přijatých žádostí. Orgán státní správy lesů musí zjistit, kdy má uplynout řádná lhůta pro zalesnění nebo obnovu, a to i v případě navrhované úpravy krajským úřadem. Není tedy zřejmé, proč by se mělo jednat o obtížně kontrolovatelný termín.
57 Královéhradecký kraj § 32 odst. 8 Z Vypustit navrhovanou větu: Zákaz oplocovat les se rovněž nevztahuje na lesní zookoutek. Lesním zookoutkem se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení, ve kterém je za účelem výchovy a vzdělávání veřejnosti chováno nejvýše 20 živočišných druhů, které se volně vyskytují na území České republiky, které je bezplatně přístupné veřejnosti a jehož rozloha nepřesahuje 1 ha.
Nadbytečné, vzhledem k tomu, že se jedná buď o farmové chovy dle veterinárního zákona nebo chov zvěře v zajetí dle zákona o myslivosti. Výstavba takovýchto zařízení musí podléhat odnětí z pozemků určených k plnění funkcí lesa.
akceptováno ustanovení bylo vypuštěno
58 Královéhradecký kraj § 33 odst. 4 Z Upravit odstavec v tomto smyslu:
(4) Jestliže má těžba v lese, ve kterém vlastník lesa hospodaří bez schváleného nebo ke schválení předaného plánu, objemu 5 m3 na 1 ha za kalendářní rok, lze ji provést jen po předchozím písemném oznámení odbornému lesnímu hospodáři. Do tohoto objemu těžby se započítává i těžba nahodilá. Odborný lesní hospodář je povinen vlastníku lesa a orgánu státní správy lesů (§ 48) do 30 dnů od obdržení oznámení prokazatelně sdělit případný rozpor navrhované těžby s tímto zákonem. Zpracování těžby nahodilé je prováděno ve spolupráci s odborným lesním hospodářem bez povinnosti jejího písemného oznámení podle věty první.
Odporuje si první věta s předposlední větou odstavce 4. Údaj bude jednotný jak pro LHP, tak pro LHO a spravedlivé pro vlastníky bez ohledu na velikost lesního majetku.
Akceptováno jinak Současná praxe u drobných vlastníků lesů běžně překračovala stanovený limit 3 m3/ha a toto ustanovení tak nebylo masově dodržováno. Novela tak dává do souladu praxi a zákonnou regulaci na úrovni 50 m3/rok. Nová úprava je proti té stávající liberální a jednoznačná, když umožňuje všem drobným vlastníkům těžbu do 50 m3/rok bez nutného souhlasu orgánu státní správy lesů či OLH, a to bez rozdílu velikosti jejich majetku. Zásadním ukazatelem pro odvození těžby není celková plocha jejich majetku, ale plocha těžitelných (mýtně zralých) porostů. Ta může být paradoxně vyšší u malých vlastníků než u těch větších (věková nevyrovnanost), o diskriminaci se tedy nejedná. Pokud jim množství 50 m3 nestačí, je nově nutné vyjádření k těžbě od OLH, jako rádce a garanta odborného lesnického hospodaření. V případě nesouhlasného vyjádření je OLH povinen tuto skutečnost oznámit také orgánu státní správy lesů. Ten pak může tento podnět řešit v rámci provádění kontrolní činnosti. Nejedná se o souhlas či nesouhlas OLH, ale pouze o odborné vyjádření a odpovědnost za hospodaření, respektive za provedenou těžbu je tedy plně na samotném vlastníku lesa, nicméně je vhodné také upozornit, že OLH je nově odpovědný za škodu, kterou by vlastníku způsobil v souvislosti s nesprávným výkonem činnosti odborného lesního hospodáře (§ 37 odst. 1 lesního zákona).
I v současné době je nutné k provádění těžeb nad 3 m3/ha bez schváleného, ale předaného plánu souhlas orgánu státní správy. Novela toto ustanovení liberalizuje na 8 m3/ha. Údaj vychází z údajů NIL o průměrném hektarovém celkovém běžném přírůstu a minimalizuje tak riziko spojené s přetěžbou bez jejího řádného plánování. Souhlas s těžbou nad tento limit je nově nutné vydat formou rozhodnutí, nicméně lze předpokládat, že limit 8 m3/ha je stanoven v takové úrovni, že vydávání těchto rozhodnutí bude velmi ojedinělé.
59 Královéhradecký kraj § 36a Z Vypustit celý paragraf a související s pastvou v lese. Není možné zajistit, aby při pastvě v lese nedocházelo ke škodám na lesních porostech nebo k narušování půdního krytu a vodního režimu ohrožujících plnění funkcí lesa. Negativní zkušenosti se zaplocováním lesa pro potřeby farmových chovů a obor.
Vysvětleno Předkladatel vnímá veškeré možné souvislosti či dopady (kladné i záporné) pojící se s umožněním pastvy, nicméně je třeba si také uvědomit, že pastva v lesích je dovolena i v řadě jiných lesnicky vyspělých státech Evropy a možnosti usnadnění (propagace) pastvy v lesích byly také předmětem vyjednávání s EU. Pastva, výběh a průhon jsou umožněny pouze se souhlasem vlastníka lesa při zachování základní podmínky volného vstupu veřejnosti do lesů a zabránění vzniku škod v lesích, které by ohrozily plnění funkcí lesa. Máme za to, že pro naplnění principu volného vstupu do lesů (§ 19 odst. 1 lesního zákona) je nutné obdobně jako to předpokládá zákon č. 114/1992 Sb., v § 63 odst. 4) při ohrazování pozemků elektrickým ohradníkem, zajistit technickým nebo jiným opatřením možnost volného průchodu na vhodném místě pozemku. Je na vlastníku lesa, zda vůbec a případně za jakých podmínek pastvu umožní, aby nedocházelo k poškození jeho porostů, které by ohrozilo plnění funkcí lesa. Oproti návrhu novely je odpovědnost za případné škody přesunuta na toho, kdo pastvu vykonává a zákon také obsahuje postih za případné porušení zákonem stanovených podmínek.
60 Královéhradecký kraj § 37 odst. 8 písm. e) Z Upravit viz návrh k § 33 odst.4
e) na žádost vlastníka lesa vyznačovat těžbu mýtní úmyslnou a vyjadřovat se k návrhu těžby oznamované vlastníkem lesa orgánu státní správy lesů má-li její objem překročit 5 m3 na 1 ha za kalendářní rok (§ 33 odst. 4),
Vysvětleno Viz připomínka k § 33 odst. 4.
61 Královéhradecký kraj § 37 odst. 9 písm. c) Z Upravit viz návrh k § 33 odst.4
c) vyznačování těžby mýtní úmyslné a vyjadřování se k návrhu těžby, má-li její objem překročit 5 m3 na 1 ha za kalendářní rok.
Vysvětleno Viz připomínka k § 33 odst. 4.
62 Královéhradecký kraj § 44 odsts. 2 písm. a) Z Vypustit typ a číslo průkazu totožnosti.
a) jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo datum narození, adresa bydliště a typ a číslo průkazu totožnosti,
V průběhu platnosti rozhodnutí se tento údaj mění a plně k identifikaci postačuje datum narození a adresa bydliště.
Vysvětleno Údaj je potřebný ke ztotožnění držitele licence nebo (v případě právnické osoby) jeho odpovědného zástupce při vkládání do registru licencí, k čemuž dojde v krátkém časovém odstupu po vydání licence (pravděpodobnost změny mezi okamžikem vydání licence a jejím vkládáním do registru licencí je nízká). Pozdější změna údaje o typu a číslu průkazu totožnosti není proto na závadu a nemusí být držitelem licence orgánu státní správy lesů oznamována.
Za současné struktury základních registrů v ČR je pro ztotožnění fyzické osoby nutné rodné číslo (od toho se lesní zákon v souladu s nově uplatňovanými principy ochrany osobních údajů odklání), nebo číslo a typ průkazu totožnosti. Jako propojovací údaj nelze použít datum narození ani v kombinaci se jménem a příjmením a adresou (rozhraní základních registrů neumožňuje ztotožňování touto kombinací údajů).
63 Královéhradecký kraj § 47 odst. 4 Z Vypustit celý odstavec, v současné době neúměrné navyšování státní správy a rozpočtů kraje a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.
Vysvětleno Požadavek vychází z úkolu Státní lesnické politiky na posílení výkonu státní správy lesů. V návrhu byl požadavek na alespoň 1 úředníka nahrazen požadavkem alespoň na jeden celý úvazek.
64 Královéhradecký kraj § 48a odst. 2 písm. a) Z Vypustit celý odstavec nebo ponechat původní znění.
a) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci, vymezuje-li tato územně plánovací dokumentace plochy pro rekreaci a sport na pozemky určené pokud se záměry v ní obsažené dotýkají pozemků určených k plnění funkcí lesa, není-li příslušné ministerstvo.
Nové znění písmene a) nezakládá žádné kompetence pro krajský úřad, vše v kompetenci Obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.
Akceptováno Novelizační bod byl vypuštěn.
65 Hlavní město Praha bod 46
§ 19 odst. 1
Z Požadujeme slova „za slova „plody a“ vkládají slova „po dohodě s vlastníkem lesa“ a“ zrušit.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Ačkoliv rozumíme důvodům, pro které má být podle návrhu zákona sběr suché a na zemi ležící klesti podmíněn souhlasem vlastníka lesa, domníváme se, že v praxi bude takový požadavek v široké míře ignorován a bude tak reálně zachován stávající stav, kdy vlastníci lesa nejsou o dané aktivitě informováni. Do lesního zákona by měly být zařazeny pouze takové podmínky, u nichž lze očekávat, že se jimi budou jejich adresáti v převážné většině případů řídit a u nichž je možné jejich dodržování reálně vymoci.
Akceptováno Novelizační bod byl vypuštěn. Souhlas s vypořádáním.
66 Hlavní město Praha body 59 až 62
§ 25 D Doporučujeme doplnit do návrhu zákona a jeho Důvodové zprávy vazbu změny institutu lesních hospodářských osnov na vydávání souhlasu k zásahům do významného krajinného prvku les podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“).
Odůvodnění:
Návrh zákona zásadním způsobem mění institut lesních hospodářských osnov, které již nebudou obsahovat jako závazné údaje nepřekročitelnou celkovou výši těžeb a podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. Lesní hospodářské osnovy rovněž nebudou protokolárně přebírány vlastníky lesa, ale toliko zveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup. Návrh zákona ovšem zcela opomíjí vazbu na § 4 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, podle kterého:
„(3) Souhlas orgánu ochrany přírody z hlediska tohoto zákona je také nezbytný ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov. K pěstebním a těžebním zásahům v lesích prováděným v souladu se schváleným lesním hospodářským plánem nebo protokolárně převzatou lesní hospodářskou osnovou a při nahodilé těžbě se souhlas orgánu ochrany přírody podle odstavce 2 nevyžaduje. Souhlas ke schválení lesních hospodářských plánů a protokolárnímu předání lesních hospodářských osnov se vydává na žádost příslušného orgánu státní správy lesů. K souhlasům vydaným po lhůtě 60 dnů od doručení žádosti příslušnému orgánu ochrany přírody se nepřihlíží. Požádá-li vlastník o předběžnou informaci podle § 90 odst. 23 o podmínkách vydání souhlasu ke schválení lesního hospodářského plánu, příslušný orgán tuto informaci poskytne zpravidla ke dni konání základního šetření, nejpozději do 60 dnů od obdržení žádosti.“.
Vysvětleno Na základě jednání s Ministerstvem životního prostředí při přípravě novely lesního zákona se domníváme, že MŽP si je Magistrátem hlavního města Prahy uváděných skutečností vědomo. V souvislosti s předmětnou novelou není prozatím MŽP navrhována taktéž novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která by se popsanými skutečnostmi zabývala. Návrh řešení ze strany MŽP nám tak není znám, je pravděpodobné, že souhlas bude vázán na dodržování rámcových směrnic hospodaření obsažených v LHO. Vypořádání připomínky akceptujeme.
Očekávali bychom, že v podstatě vynucená změna zákona o ochraně přírody a krajiny bude projednávána současně s novelou lesního zákona (která potřebu této změny vyvolává) v jednom legislativním návrhu. Důvody, proč se tak nestalo, nejsou ani z vypořádání naší připomínky zřejmé. Ani připravovaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny (druhová ochrana a poplatek za kácení dřevin), která je aktuálně rovněž v připomínkovém řízení (s předpokádaným nabytím účinnosti k 1. 1. 2026) tuto otázku neřeší. Danou doporučující připomínkou však nechceme dále zatěžovat proces přijímání novely lesního zákona. V případě schválení novely v této podobě tedy budeme věc řešit napřímo s Ministerstvem životního prostředí.
MZe: Nejedná se nutně o vyvolanou legislativní úpravu. Lze řešit výkladem současného ustanovení § 4 odst. 3 ZOPK s ohledem na novou praxi.
67 Hlavní město Praha body 59 až 62
§ 25 D ...pokračování
Návrh zákona činí předmětné ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny částečně obsoletním. Pokud nebudou lesní hospodářské osnovy obsahovat závazné údaje a nemají být ani protokolárně předávány, pak nelze uvažovat o vydání souhlasu orgánu ochrany přírody ve smyslu § 4 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny. Ve výsledku to tedy znamená, že zatímco dnes byli vlastníci lesa hospodařící podle protokolárně převzaté lesní hospodářské osnovy zbaveni povinnosti ad hoc žádat o souhlas orgánu ochrany přírody k zásahu do významného krajinného prvku les při každé jednotlivé těžbě (nikoliv nahodilé), do budoucna si budou muset pro každý případ takové těžby souhlas orgánu ochrany přírody opatřit. Důvodová zpráva se k dané vazbě na zákon o ochraně přírody a krajiny vůbec nevyjadřuje, návrh pak ponechává související § 4 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny beze změny, ačkoliv se podle jeho stávajícího znění nebude moci v části týkající se lesních hospodářských osnov po nabytí účinnosti novely lesního zákona postupovat.
68 Hlavní město Praha bod 98
§ 33 odst. 4 Z Požadujeme znění navrhovaného ustanovení nahradit následujícím zněním:
„(4) Jestliže má těžba v lese, ve kterém vlastník lesa hospodaří bez schváleného nebo ke schválení předaného plánu, překročit 5 m3 na 1 ha lesa za kalendářní rok, lze ji provést jen s písemným souhlasem odborného lesního hospodáře. Do tohoto objemu těžby se započítává i těžba nahodilá. V případě lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení je pro jakoukoliv těžbu bez schváleného nebo ke schválení předaného plánu nutný písemný souhlas odborného lesního hospodáře. Odborný lesní hospodář je povinen vlastníku lesa do 30 dnů od obdržení žádosti poslat vyjádření, které zašle na vědomí i příslušnému orgánu státní správy lesů. Souhlas nelze odmítnout, není-li těžba v rozporu s ostatními ustanoveními tohoto zákona. Vlastník lesa, který hospodaří v souladu s návrhem ke schválení předaného plánu, může provést těžbu maximálně do objemu 5 m3 na 1 ha za kalendářní rok. Vyšší objem těžby může vlastníku lesa povolit orgán státní správy lesů, který je příslušný ke schválení plánu.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Návrh zákona u drobných vlastníků nezohledňuje velikost lesního majetku při záměru provést těžbu v lese, ve kterém vlastník lesa hospodaří bez zpracovaného plánu, při které by došlo k překročení 50 m3 za kalendářní rok. Vzhledem k různé velikosti těchto malých lesních majetků nelze tuto nově navrženou výši akceptovat a je třeba opětovně navázat výši této těžby na velikost lesního majetku a zabránit tak nerovnosti v postavení vlastníků lesa.
Možnost provést těžbu, která překračuje stanovený limit, pouze po předchozím písemném oznámení odbornému lesnímu hospodáři zcela rezignuje na zajištění alespoň minimální odborné úrovně hospodaření v lesích. Proto požadujeme, aby bylo lesním zákonem výslovně stanoveno, že tuto těžbu lze provést jen s písemným souhlasem odborného lesního hospodáře. Ve stanovené lhůtě 30 dnů pak může odborný lesní hospodář nejen vydat požadované vyjádření, ale i zabezpečovat vlastníku lesa odbornou úroveň hospodaření v lese podle lesního zákona a předpisů vydaných k jeho provedení (§ 37 odst. 1).
Neakceptováno Návrh novely vychází z předpokladu posílení vlastnického práva vlastníků lesů, resp. usiluje o odstranění byrokratických překážek při hospodaření v lesích, v tomto případě o provedení těžby v lese nad 50 m3 za kalendářní rok. Novelizované znění vychází z předpokladu, že vlastník lesa zajišťuje hospodaření v lesích v součinnosti s odborným lesním hospodářem a předmětnou těžbu je povinen OLH oznámit. Jestliže vlastník lesa nevyčká marného uplynutí lhůty 30 dní a těžbu provede, vystavuje se zvýšenému nebezpečí, že těžba bude v rozporu s lesním zákonem a prováděcími předpisy. Dřívější provedení těžby však není bez dalšího nezákonné. Trváme na připomínce
Lze souhlasit pouze s tím, že byl do tohoto paragrafu doplněn nový odstavec 5, který řeší těžbu v případech, kdy vlastník lesa hospodaří podle návrhu ke schválení předaného plánu (zaslán upravený text zákona). Jinak odstavec 4 tohoto ustanovení nedoznal námi požadovaných změn, proto trváme na naší zásadní připomínce.
ROZPOR
Drobní vlastníci hospodaří tzv. "na zákon" a na svou vlastní odpovědnost s odbornou podporou OLH. Lesní zákon i po novele stanovuje celou řadu povinností, které nejsou v okolních zemích běžné a brání drancování lesa. Hospodaření je tak stále pod žádoucí kontrolou, při nutném snížení administrativní zátěže.
69 Hlavní město Praha bod 98
§ 33 odst. 4 Z ...pokračování
Jedná se především o základní povinnosti odborného lesního hospodáře, jako je navrhovat vlastníku lesa vhodný způsob a postup obnovy lesa, doporučovat vhodný reprodukční materiál a vhodnou dřevinnou skladbu k obnově lesa (§ 37 odst. 8 písm. c)).
V případě lesů, které neplní primárně hospodářskou funkci, navrhujeme, aby pro jakoukoliv těžbu bez schváleného nebo ke schválení předaného plánu, byl nutný písemný souhlas odborného lesního hospodáře. Důvodem je opětovně nutnost zajistit odbornou úroveň hospodaření v těchto lesích, a to s ohledem na specifika hospodaření.
V souvislosti s novým zněním § 33 odst. 4 je také nutno upravit znění navazujícího § 37 odst. 8 písm. e) a odst. 9 písm. c) lesního zákona.
70 Hlavní město Praha bod 122
§ 37 odst. 10 Z Požadujeme slova „povinností uvedených v písmenech d), e) a j)“ nahradit slovy „povinností uvedených v písmenech d), a j)“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Podle Důvodové zprávy návrh zákona v tomto bodě doplňuje okruh povinností stanovených odborným lesním hospodářům placeným vlastníky lesů o další důležité činnosti a dochází tak k logickému sbližování rozsahu výkonu činnosti mezi hospodáři placenými státem a hospodáři placenými vlastníkem. Povinnost vyznačovat těžbu mýtní úmyslnou a vyjadřovat se k návrhu těžby podle právní úpravy § 33 odst. 4 jsou zcela nepochybně takovými povinnostmi, a proto je nelze uvádět ve výčtu, kde je stanovena výjimka pro odborné lesní hospodáře, jejichž činnost hradí vlastník lesa.
Dalším důvodem je i nesoulad navrhovaného znění § 37 odst. 10 s právní úpravou v § 37 odst. 9, který výčtem uvádí, co zejména se rozumí odbornými úkony a činnostmi odborného lesního hospodáře podle § 37 odst. 8 písm. i).
Akceptováno Text byl upraven ve smyslu připomínky. Souhlas s vypořádáním.
71 Hlavní město Praha bod 183
§ 54 odst. 2 písm. c) Z Požadujeme navrhované znění nahradit následujícím zněním:
„V § 54 odst. 2 písmeno d) zní:
„d) nezalesní nebo neobnoví les na holině na lesních pozemcích do 5 let od jejího vzniku nebo nezajistí lesní porosty na ní do 10 let od jejího vzniku podle § 31 odst. 6, nebo nesplní tyto povinnosti v delší lhůtě povolené ve schváleném lesním hospodářském plánu nebo příslušným orgánem státní správy lesů.“.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Návrh zákona v § 31 odst. 6 prodlužuje dosavadní lhůtu pro založení lesního porostu ze 2 na 5 let a návazně prodlužuje o 3 roky i lhůtu pro zajištění lesních porostů. Zachovány zůstávají i možnosti prodloužit tyto lhůty při schvalování plánu nebo příslušným orgánem státní správy lesů. V návrhu zákona však nebyla navržena odpovídající sankce, a proto je třeba ji doplnit do § 54 odst. 2 z důvodu vysoké společenské nebezpečnosti tohoto přestupku. Nesplnění dané povinnosti nelze podřadit pod jinou skutkovou podstatu přestupku vymezeného lesním zákonem. Uplatněná připomínka odstraňuje určitý historický dluh, kdy v případě nezalesnění holiny a nezajištění porostu ve stanovených lhůtách bylo třeba nejprve uložit vlastníku lesa nápravné opatření a až při jeho neplnění ukládat sankci za přestupek. Tento postup nemá vzhledem k významu stanovené povinnosti a důsledkům jejího neplnění logiku, když u jiných méně závažných porušení lesního zákona může orgán státní správy lesů ukládat správní trest okamžitě.
Neakceptováno Stávající právní úprava vychází z praktických poznatků, kdy se nemusí zdařit zalesnění pozemku
ve lhůtách, a to ani ve lhůtách prodloužených. Koncepci právní úpravy, kdy po nezdaru zalesnění
se nejprve uloží opatření a teprve v případě jeho nesplnění sankce, považujeme za správnou. Prioritním cílem je zajištění plnění funkcí lesa, a nikoliv sankcionování vlastníka.
Trváme na uplatněné zásadní připomínce.
Vlastník lesa má možnost požádat o prodloužení lhůt a vzniklou situaci vždy včas řešit. Prioritou tedy není sankcionování vlastníka, ale snaha zajistit plnění funkcí lesa na lesních pozemcích.
Pokud by snad mělo dojít k situaci, kdy se z objektivních důvodů nepodařilo přes veškerou snahu pozemek zalesnit, pak by udělení sankce mělo být vyloučeno již s ohledem na principy samotného zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (absence zavinění či zproštění odpovědnosti za přestupek). Naše připomínka však cílí primárně na případy, kdy je vlastník lesa nečinný a na své povinnosti rezignuje. Zde potřebu předchozího uložení nápravných opatření nevidíme, i za mnohem méně závažná jednání v ochraně lesa jinak lesní zákon umožňuje okamžité uložení sankce, bez vazby na nesplnění lhůty pro nápravná opatření.
ROZPOR
Sankce tam nebyla záměrně, aby nejprve bylo uloženo opatření a následně teprve sankce, pokud by opatření nebylo splněno. Prokazovat nezavinění v rámci přestupku je možné, ale procesně mnohem náročnější.
72 Hlavní město Praha § 14 D Nad rámec návrhu
Doporučujeme doplnit odstavec 4, který včetně poznámek pod čarou č. 48 a 49 zní:
„(4) Pro realizaci staveb a terénních úprav, které nevyžadují vydání povolení záměru podle jiného právního předpisu48), je třeba souhlasu orgánu státní správy lesů. V souhlasu podle věty první lze stanovit podmínky v zájmu ochrany lesa. Souhlasu podle věty první není třeba pro záměry staveb a terénních úprav do 25 m2 plochy v součtu a dále pro oplocení zřizované k ochraně lesních porostů a zřizování mysliveckých zařízení podle jiného právního předpisu49).
48) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.
49) Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.“.
Odůvodnění:
V lesním zákoně není dostatečně řešena situace, kdy má být na pozemcích určených k plnění funkcí lesa realizována činnost nepodléhající povolení podle jiného právního předpisu. Primárně se bude jednat o drobné stavby a terénní úpravy, které podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, nebudou vyžadovat povolení záměru. Často se přitom může jednat o záměry, které budou mít nezanedbatelný vliv na lesní prostředí.
Jak ukazují naše zkušenosti, není v praxi příliš jasné, zda pro takové záměry postačí souhlas vlastníka pozemku určeného k plnění funkcí lesa (jde o činnosti obecně zakázané podle § 20 odst. 1 písm. b) lesního zákona, ale vlastník může z tohoto zákazu udělit výjimku). Tato otázka byla řešena například v souvislosti se vznikem dětských hřišť a dalších staveb (např. altány s pevným základem) realizovaných na podporu rekreační funkce lesa v lesích zvláštního určení – příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. I při jednání s Českou inspekcí životního prostředí vyšlo najevo, že postoj orgánů státní správy k dané otázce není jednotný.
Akceptováno jinak Do § 32 byl vložen odstavec následujícího znění:
„Je zakázáno budovat v lese jiné stavby a zařízení; to se netýká staveb sloužících plnění funkcí lesa, staveb pro výkon práva myslivosti a staveb uvedených v § 15 odst. 3.“
Jde o posílení zamezení vzniku protiprávního stavu v důsledku budování staveb v lese na základě připomínky KrÚ Středočeského kraje.
V poslední době se rozšiřuje v důsledku rozvoje nových typů staveb jejich výčet a jediným způsobem, jak ochránit les před umisťováním staveb, které jsou v něm nežádoucí a omezily by plnění jeho funkcí a ztížily hospodaření v lese, je vymezit pozitivním výčtem, které stavby do lesa umístit lze. Stavbami pro plnění funkcí lesa jsou bezesporu také uváděné lavičky, hřiště, pískoviště či turistické altány, pokud nevyžadují odnětí nebo omezení plnění funkcí lesa.
Vypořádání připomínky akceptujeme.
Pouze upozorňujeme, že ve vypořádání je avizováno vložení konkrétního textu do zákona, ale v zaslané upravené verzi novely je v § 32 odst. 12 jiná formulace v tomto znění: "V lese lze budovat pouze objekty a zařízení sloužící hospodaření v lese, stavby pro výkon práva myslivosti a stavby uvedené v § 15 odst. 3." Také se domníváme, že určité nejasnosti ohledně toho, co je stavbou pro plnění funkcí lesa v lesích zvláštního určení se zvýšenou rekreační funkcí, budou i nadále přetrvávat.
73 Hlavní město Praha § 14 D ...pokračování
Dokonce by snad některé orgány státní správy i pro tyto případy měly vydávat závazná stanoviska podle § 14 odst. 2 lesního zákona s podmínkami, ačkoliv takové závazné stanovisko není následně možné promítnout do žádného navazujícího správního rozhodnutí a podmínky vydaného aktu proto postrádají právní závaznost.
Navrhujeme úpravu obdobnou jiným složkovým zákonům, kdy při dotčení zájmů chráněných těmito zákony je vyžadován souhlas orgánu státní správy, který v případě, má-li na tento souhlas navázat řízení podle jiného právního předpisu, má povahu závazného stanoviska a v opačném případě je vydáván jako správní rozhodnutí v samostatném řízení.
Aby takový souhlas nemusel být vydáván skutečně pro každé dotčení pozemku určeného k plnění funkcí lesa (např. v hlavním městě Praze i k hojnému umisťování laviček či jiného městského mobiliáře), pak je podle našeho názoru třeba vymezit v daném ustanovení i stavby a terénní úpravy, které pro svoje zanedbatelné vlivy na lesní prostředí vydání souhlasu vyžadovat nebudou. Je přitom na zvážení, od jakých parametrů by určitý záměr neměl dohledu orgánu státní správy lesů vůbec podléhat a být případně podmíněn čistě souhlasem vlastníka pozemku. Navržená textace je jednou z možností, jak vydávání takového souhlasu pojmout.
74 Hlavní město Praha § 16 odst. 2 Z Nad rámec návrhu
Požadujeme za písmeno d) vložit nové písmeno e), které zní:
„e) výši mimořádné těžby povolené rozhodnutím,“.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g).
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
V souvislosti s upřesněním definice mimořádné těžby (§ 2 písm. o)) požadujeme doplnit do § 16 odst. 2 povinnost uvést v rozhodnutí o odnětí pozemků plnění funkcí lesa nebo omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa objem mimořádné těžby, který je spojen s tímto povolením odnětí nebo omezení.
Podle Důvodové zprávy nově doplněný text v § 2 písm. o) zpřesňuje definici pojmu „mimořádná těžba“ tak, aby bylo možné ji jednoznačně odlišit od jiných druhů těžeb, např. těžby nahodilé. Těžba mimořádná je spojena vždy s nějakým záměrem (zejména stavebním nebo těžbou surovin) vyžadujícím odlesnění, tedy s dočasným či trvalým odnětím nebo omezením. Vzhledem k tomu, že při dosavadní správní praxi vznikají nejasnosti ohledně povolení mimořádných těžeb a správní orgány (především orgány ochrany přírody) mnohdy z vydaných rozhodnutí o odnětí nebo omezení nedokážou dovodit, že mimořádná těžba je tímto rozhodnutím skutečně povolena, požadujeme doplnění výše uvedeného nového písmena do § 16 odst. 2 lesního zákona. Tím dojde k odstranění těchto nejasností a stavu, kdy v § 2 je vymezen pojem těžba mimořádná, ale v dalším textu celého lesního zákona se tento pojem již nikde neuvádí.
Vysvětleno Problém s aplikací ustanovení § 16 odst. 3 ve vztahu k odlesňování na pozemku odňatém plnění funkcí lesa byl vyřešen ujednocením aplikační praxe. Ustanovení § 16 odst. 3: „Jestliže k dalšímu využití lesních pozemků odňatých plnění funkcí lesa nebo lesních pozemků, jejichž plnění funkcí lesa je omezeno, je třeba stavební povolení nebo jiné rozhodnutí podle zvláštních předpisů, nesmí být započato s jejich odlesňováním dříve, než toto rozhodnutí nabude právní moci.“ Uvedené ustanovení zakotvuje ochranu lesních porostů na lesních pozemcích dotčených odnětím nebo omezením ve využití v případech, kdy na vydané rozhodnutí o odnětí nebo o omezení navazuje stavební povolení nebo jiné rozhodnutí podle zvláštních předpisů. Tímto jiným rozhodnutím se rozumí rozhodnutí potřebné pro realizaci záměru, pro který má k odnětí dojít. Krom stavebního povolení přichází v úvahu zejména rozhodnutí báňského úřadu o povolení hornické činnosti podle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. V § 16 odst. 3 lesního zákona není míněno rozhodnutím podle zvláštních předpisů rozhodnutí orgánu ochrany přírody podle § 8 zák. o ochraně přírody a krajiny ohledně povolení kácení dřevin rostoucích mimo les. Rozhodnutí o odnětí pozemků plnění funkcí lesa v sobě obsahuje veřejnoprávní povolení k užití pozemku jiným způsobem, tedy včetně jeho odlesnění, jinak by totiž realizace záměru nebyla možná. Za účelem zachování lesních porostů na dotčených pozemcích co nejdéle je však možno započít s odlesněním až po nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštních předpisů. Z ustanovení § 16 odst. 3 je jednoznačně patrné, že rozhodnutí o odnětí musí být vydáno a nabýt právní moci před vydáním stavebního povolení nebo povolení báňského úřadu. Uvedené je pojistkou proto, aby k odlesnění nedošlo v případě, že povolení nebude vydáno kladné a k odlesnění by došlo zbytečně, přestože by se následně pozemek vrátil plnění funkcí lesa. Jde tedy o to, aby v případě nepovolení záměru, pro který dochází k odnětí, zůstaly zachovány lesní porosty pro plnění funkcí lesa v plném rozsahu a nedošlo ke zbytečnému odlesnění a následně k opětovnému zalesnění pozemku. K tomu je třeba podotknout, že rozhodnutím o odnětí dochází k formálnímu uvolnění pozemku pro jiný účel, nicméně fakticky plní lesní porost na odňatém pozemku funkce lesa i nadále. Pro úplnost je třeba dodat, že pozemky odňaté dočasně plnění funkcí lesa jsou stále administrativně vedeny jako lesní pozemky ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a). Aplikační praxe je taková, že odňaté pozemky jsou až do smýcení porostu obhospodařovány podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo protokolárně převzaté osnovy, protože jsou považovány až do faktického odstranění lesních porostů (tedy faktického odnětí plnění funkcí lesa) za pozemky, které funkce lesa plní. Uvedenému názoru odpovídá i pojem „odlesnění“ užitý v § 16 odst. 3, který vypovídá o tom, že nejde o kácení stromů rostoucích mimo les, ale o odlesnění, tedy smýcení lesního porostu.
S uvedenou aplikační praxí je srozuměno i Ministerstvo životního prostředí.
Vypořádání připomínky akceptujeme.
Domníváme se nicméně, že námi navržené řešení by bylo vhodnější. Lze poznamenat, že po 1. 7. 2024 bude o naprosté většině odnětí rozhodovat přímo stavební úřad v rozhodnutí o povolení záměru. Po rozhodnutí o odnětí tak již nebude potřeba jiného rozhodnutí podle zvláštních předpisů. Textace samotného § 16 odst. 3 se nám proto ani z tohoto pohledu nezdá dostatečná a doplnění nového písmene přímo do ust. § 16 odst. 2 by bylo lepší variantou.
75 Hlavní město Praha § 20 odst. 2 D Nad rámec návrhu
Doporučujeme na konci doplnit věty: „Výjimku z tohoto zákazu může povolit vlastník nejbližšího lesa. Výjimka musí být udělena písemně.“.
Odůvodnění:
Vzhledem k tomu, že vlastník lesa může podle § 20 odst. 4 povolit výjimku ze zákazu rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně v lesích (§ 20 odst. 1 písm. k)), doporučujeme, aby možnost povolení výjimky byla obdobně zakotvena v lesním zákoně i pro rozdělávání nebo udržování otevřených ohňů do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesa. Nebezpečí rozšíření ohně na okolní prostředí existuje v obou případech. Není proto logické, aby přímo v lesích bylo rozdělávání ohně umožněno, byť se souhlasem vlastníka lesa, a mimo lesní porost až do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesa byl zákaz rozdělávání a udržování otevřených ohňů absolutní.
V souvislosti s touto změnou je nutné upravit také skutkovou podstatu přestupku podle § 53 odst. 1 písm. n) lesního zákona, jehož by se dopouštěla fyzická osoba, která bez souhlasu vlastníka lesa do vzdálenosti 50 metrů od okraje lesa rozdělává nebo udržuje otevřené ohně. Dále by měla být upravena i skutková podstata přestupku podle § 53 odst. 1 písm. p) tak, že se přestupku dopouští fyzická osoba, která v rámci obecného užívání lesa v lese kouří, odhazuje hořící nebo doutnající předměty.
Akceptováno Text byl upraven ve smyslu připomínky. Souhlas s vypořádáním.
76 Plzeňský kraj bod 8
§ 2 písm. n) Z Na konec ustanovení se navrhuje doplnit: „a při provádění opatření v rámci regulace invazních nepůvodních druhů dle zákona o ochraně přírody a krajiny.“
Navrhuje se doplnit, aby do těžby nahodilé se zahrnovala i případná těžba prováděná v rámci regulace invazivních nepůvodních druhů. Může se jednat např. o pajasan žláznatý, který je navíc zařazen na unijní seznam nepůvodních druhů a pro který již Ministerstvo životního prostředí vydalo zásady regulace.
Akceptováno jinak Text byl upraven ve smyslu připomínky. Z přiloženého dokumentu není úprava textu zřejmá.
AKCEPTOVÁNO
Ustanovení doplněno.
77 Plzeňský kraj bod 21
§ 7 odst. 4
Z Navrhuje se upřesnit podobu/náležitosti grafického znázornění. Z ustanovení by mělo být jasné, jakou podobu má grafické znázornění mít, aby bylo použitelné jako relevantní podklad řízení. Např. se může jednat o zákres na podkladu katastrální mapy nebo některé z lesnických map (obrysová, porostní).
Akceptováno Text byl upraven ve smyslu připomínky.
78 Plzeňský kraj bod 24 Z Navrhuje se do fakultativně zařazovaných lesů v kategorii lesa zvláštního určení doplnit i lesy v ochranných pásmech zvláště chráněných území. Ochranná pásma zabezpečují zvláště chráněná území před vnějšími vlivy, přičemž i ochranná pásma jsou zahrnuta v plánu péče o zvláště chráněné území, tj. nelze vyloučit potřeby určitého managementu ve prospěch ochrany přírody i v těchto lesích.
Vysvětleno Ochranná pásma nejsou vždy jednoznačně vylišována, respektive jejich území není zcela přesně stanoveno. Akceptace návrhu by znamenala vytvoření neadekvátního potenciálu pro vysoký nárůst lesů zvláštního určení z důvodu ochrany přírody na úkor všech ostatních ekosystémových služeb lesa. Tento nárůst by byl v rozporu s multifunkčním posláním lesních ekosystémů, zejména s jejich klimatickou funkcí, která je v rámci současné lesnické politiky EU prioritní. Jiná připomínková místa již naopak deklarovala zásadní nesouhlas s tímto návrhem vedoucím mimo jiné k potenciálnímu snížení daňové povinnosti ve vztahu k dani z nemovitých věcí
79 Plzeňský kraj bod 35 Z Navrhovaný text v § 15 odst. 3 písm. c) je v rozporu s důvodovou zprávou. Dle důvodové zprávy má celá plocha stavby k zadržování vody v krajině zaujímat max. 1000 m2, dle textu zákona se však tato plocha vztahuje k maximální zatopené ploše. Dle textu zákona tedy celková plocha stavby bude moci být větší než 1000 m2, přičemž maximální plocha není stanovena. Navrhujeme text zákona upravit tak, aby byl v souladu s důvodovou zprávou.
Akceptováno Text byl upraven ve smyslu připomínky.
80 Plzeňský kraj bod 48 Z V návrhu textu zákona je chyba v psaní – slovo „lesích“ je třeba nahradit slovem „lesních“ (vstupovat do lesních porostů).
Akceptováno Text byl upraven ve smyslu připomínky.
81 Plzeňský kraj bod 49
§ 20 odst. 1 písm. j)
Z Z nově navrhovaného znění § 20 odst. 1 písm. j) se navrhuje vypustit text „pro daný účel“. V případě ponechání tohoto textu v zákoně dojde k situaci, kdy nebude možné např. na turistické trase jezdit na kole atd. Právě turistické trasy jsou často cyklisty využívány, přičemž každá turistická trasa není vedena přímo i jako cyklostezka. Lze očekávat, že takovýto striktní zákaz nebude dodržován, popř. dojde v krajním případě k situaci, že účel vyznačených tras bude postupně rozšiřován a ustanovení zákona bude ve větší míře nadbytečné.
Akceptováno jinak Novelizační ustanovení podrobně upravující režim lesních cest a tras pro lesní dopravu bylo vypuštěno.
82 Plzeňský kraj bod 50 Z S ohledem na zásadní nesouhlas s pastvou v lese (viz níže), navrhujeme zákaz ponechat.
Vysvětleno Viz připomínka k § 36a.
83 Plzeňský kraj § 27 odst. 4 Z Navrhuje se zakotvení možnosti obrany proti nepovolení změny plánu – použití námitek obdobně jako u neschválení plánu dle odst. 3. Není systematické, že proti neschválení plánu jsou námitky přípustné, avšak proti nepovolení změny plánu dle současné praxe a výkladů tomu tak není.
Vysvětleno Mezi řízením o schválení plánu a řízením o povolení změny závazných ustanovení plánu je rozdíl v tom, že pro vlastníka lesa od určité výměry existuje povinnost hospodařit podle schváleného plánu. Jestliže plán není schválen, obvykle to znamená intenzivní zásah do práv a povinností vlastníka. Proto existuje snaha, aby plán byl pro vlastníka lesa co nejvíce transparentní, z toho důvodu jsou umožněny opravné prostředky proti neschválení plánu. Naproti tomu, jestliže žádosti o změnu závazného ustanovení plánu není vyhověno, nepředstavuje to intenzivní zásah nebo překážku pro další hospodaření vlastníka lesa, plán je nadále platný a je podle něj možno hospodařit. Jestliže vlastník lesa dojde k závěru, že nastaly významné změny přírodních nebo hospodářských podmínek, může požádat schvalující orgán státní správy lesů o zkrácení doby platnosti plánu (§ 27 odst. 5). Toto řízení již probíhá v režimu správního řádu, včetně opravných prostředků. Nikterak nezpochybňujeme právo vlastníka lesa bránit se proti neschválení změny závazného ustanovení plánu správní žalobou.
84 Plzeňský kraj bod 70 Z Navrhované ustanovení § 27 odst. 6 používá nepřesné členění správního řádu – hlavu osmou a hlavu devátou. Správní řád se dělí na části a ty dále na hlavy, přičemž pro každou část správního řádu se hlava čísluje od I. Do textu zákona by se mělo doplnit, že se postupuje dle části druhé správního řádu, hlavy osmé, příp. deváté.
Akceptováno Text byl upraven ve smyslu připomínky.
85 Plzeňský kraj bod 89
§ 31 odst. 6 Z Ustanovení § 31 odst. 6 zavádí novou povinnost pro vlastníky lesa – požádat o prodloužení lhůty pro zalesnění/obnovení holiny ve stanovené lhůtě. Je otázkou, jak vyřešit podání žádosti po stanovené lhůtě – zda sdělením či vést správní řízení. Dle poslední věty tohoto ustanovení se na povolení delší lhůty nevztahuje správní řád – může být předmětem diskuze, zda se má tato věta vztahovat k celému odstavci či pouze na povolení delší lhůty. Navrhuje se tedy poslední větu upravit do znění např. „Na postup dle tohoto ustanovení se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.“
Vysvětleno Na řízení o schválení plánu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení (§ 27 odst. 6), stejně jako na řízení o zvláštní žádosti vlastníka lesa o prodloužení lhůty. Domníváme se, že i opožděné žádosti se budou vyřizovat mimo správní řád.
86 Plzeňský kraj bod 96 Z V druhé větě § 33 odst. 2 se navrhuje slovo „zpracováním“ nahradit slovem „prováděním“. Z odborného hlediska se v lese těžba provádí, přičemž „provedení těžby“ je použito i v novelou doplňovaném textu. Zároveň se navrhuje do novelizovaného textu doplnit „do 15 dnů od provedení takové těžby“, aby bylo zřejmé, že se míní těžba, kterou se celková výše těžeb překročila.
Akceptováno jinak Text byl částečně upraven ve smyslu připomínky.
87 Plzeňský kraj bod 97 Z Vzhledem ke zrušení stanovení minimálního množství těžebních zbytků atd. prováděcím právním předpisem, navrhuje se, aby ustanovení § 33 odst. 3 mělo pouze doporučující charakter (např. je žádoucí ponechat). Stanovení povinnosti v podstatě není vymahatelné.
Vysvětleno V lesích ČR je ponecháváno k zetlení průměrně cca 25 m3/ha dřeva a v rámci EU se jedná o významné množství ponechávané hmoty k zetlení. Je tedy zřejmé, že vlastníci lesů si jsou obecně stanovené povinnosti vědomi a tuto obecně stanovenou povinnost naplňují.
88 Plzeňský kraj bod 98 Z Navrhuje se, aby těžba nad 50 m3, byla vázána na souhlas odborného lesního hospodáře (OLH). Těžbu by mohl vlastník lesa provést, pokud by mu OLH písemně nesdělil, že těžbu nelze provést. Souhlas by, jako doposud, bylo možno odmítnout v případě, že těžba by byla v rozporu s lesním zákonem. Nesouhlas by OLH zasílal rovněž orgánu státní správy lesů. Dále se navrhuje § 33 odst. 4 upravit tak, aby v souladu s důvodovou zprávou z první věty navrhovaného ustanovení vyplynulo, že se vztahuje na drobné vlastníky, tj. vlastníky lesů, pro které je stanovena povinnost zpracovat osnovy (§ 25 odst. 1). Navrhované ustanovení totiž pro osoby standardně hospodařící dle LHP zavádí dvojí režim – tj. možnost těžby bez schváleného/ke schválení předaného LHP a následně dle věty páté hospodaření dle návrhu ke schválení předaného LHP. Takováto úprava je matoucí a nekoncepční. Zároveň je třeba upozornit na další nesoulad s důvodovou zprávou, v níž je uvedena lhůta pro informaci ze strany OLH 15 dnů, v návrhu zákona je 30 dnů. Dále je vhodné vyřešit procesní postup povolení vyššího objemu těžby vlastníku lesa s LHP (nad 5 m3 na 1 ha za kalendářní rok) orgánem státní správy lesů – jelikož není výslovně stanoveno, že se nepostupuje dle správního řádu, mělo by se jednat o správní řízení, kam pravděpodobně jako dotčený orgán vstoupí orgán ochrany přírody. Správní řízení se tak může neúměrně protáhnout. Navrhuje se na tento postup vyloučit použití správního řádu.
Akceptováno jinak Souhlasíme, že při povolování těžeb nad 8 m3 na 1 ha za kalendářní rok (poslední věta) se bude jednat o správní řízení, správní řád není vyloučen a dále poukazujeme na ustanovení § 58 odst. 2. S vydáním rozhodnutí počítá taktéž novelizované ustanovení § 48a odst. 1. Nelze vyloučit, že orgán ochrany přírody bude dotčeným orgánem ve smyslu § 136 správního řádu, a to např. na základě § 4 odst. 2 a 3 zák. č. 114/1992 Sb. Případná aplikace zákona č. 114/1992 Sb. bude projednána s MŽP. Nicméně správní řád se stanovisky dotčených orgánů procesně počítá, nedomníváme se, že by mělo docházet k neúměrnému protahování správního řízení a že by tato skutečnost dostačovala k odůvodnění vyloučení užití správního řadu na dané řízení.
Domníváme se, že množina vlastníků lesů je pro účely aplikace § 33 odst. 4 rozdělena správně, bez logických rozporů. Jestliže bychom větu první vztáhli pouze na vlastníky lesů, pro něž má být zpracována osnova, chyběli by vlastníci, kteří opominuli povinnost mít zpracovaný plán a přebývali ti vlastníci, kteří si plán nechávají zpracovávat dobrovolně. Věta 5. není v rozporu s větou 1., protože se vztahuje na jinou podmnožinu vlastníků lesů. Nicméně byl odstavec nově rozdělen na drobné vlastníky a na vlastníky s předaným plánem ke schválení. Novela ustanovení liberalizuje na 8 m3/ha. Údaj vychází z údajů NIL o průměrném hektarovém celkovém běžném přírůstu a minimalizuje tak riziko spojené s přetěžbou bez jejího řádného plánování. Souhlas s těžbou nad tento limit je nově nutné vydat formou rozhodnutí, nicméně lze předpokládat, že limit 8 m3/ha je stanoven v takové úrovni, že vydávání těchto rozhodnutí bude velmi ojedinělé.
89 Plzeňský kraj bod 114 Z Navrhovaný § 36a se navrhuje zrušit. Pastva v lese může být využívána zejména jako management v zájmu ochrany přírody, přičemž současný lesní zákon má nástroje, jak tuto činnost povolit - § 36. V hospodářském lese se pastva standardně nejeví jako účelná a hrozí značné poškození lesa. Pastva rovněž znemožní přirozenou obnovu lesa. Navíc zejména u hospodářského lesa lze stěží zajistit volný vstup do lesa a zároveň povinnost plynoucí ze zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů – učinit opatření proti úniku hospodářských zvířat.
Vysvětleno Předkladatel vnímá veškeré možné souvislosti či dopady (kladné i záporné), pojící se s umožněním pastvy, nicméně je třeba si také uvědomit, že pastva v lesích je dovolena i v řadě jiných lesnicky vyspělých státech Evropy a možnosti usnadnění (propagace) pastvy v lesích byly také předmětem vyjednávání s EU. Pastva, výběh a průhon jsou umožněny pouze se souhlasem vlastníka lesa při zachování základní podmínky volného vstupu veřejnosti do lesů a zabránění vzniku škod v lesích, které by ohrozily plnění funkcí lesa. Je na vlastníku lesa, zda vůbec a případně za jakých podmínek pastvu umožní, aby nedocházelo k poškození jeho porostů, které by ohrozilo plnění funkcí lesa. Oproti návrhu novely je odpovědnost za případné škody přesunuta na toho, kdo pastvu vykonává a zákon také obsahuje postih za případné porušení zákonem stanovených podmínek.
90 Plzeňský kraj bod 124 Z S ohledem na možné výkladové nejasnosti, byť z logiky věci by se doplněný text „pro celý obvod své územní působnosti“ měl vztahovat pouze k ustanovení lesní stráže z vlastního podnětu orgánu státní správy lesů, se navrhuje věta první přeformulovat např. takto: Lesní stráž ustanovuje orgán státní správy lesů z vlastního podnětu pro celý obvod své územní působnosti nebo na návrh vlastníka lesa pro jeho lesní majetek v působnosti příslušného orgánu státní správy lesů.
Akceptováno jinak Na základě připomínky byl upraven text § 38 odst. 2 takto:
„Lesní stráž ustanovuje orgán státní správy lesů z vlastního podnětu nebo na návrh vlastníka lesa. V průkazu lesní stráže vymezí orgán státní správy lesů obvod její působnosti, který nesmí být větší, než její správní obvod. Na řízení o ustanovování lesní stráže se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.“
Původně navržený text bylo možno vykládat tak, že se územní působnost lesní stráže dala vztáhnout skutečně jen ke stráži ustavené z vlastního podnětu. Není vhodné omezovat obvod působnosti lesní stráže jen na lesní majetek vlastníka lesa, který ji navrhl, protože rozsah majetku se může měnit. Není důvod proč neustanovit lesní stráž s větší působností, než pro majetek vlastníka lesa, když s tím bude souhlasit, Je obvyklé, že se lesní stráž, obvykle jako zaměstnanec vlastníka lesa, pohybuje i přes lesní pozemky jiných vlastníků.
91 Plzeňský kraj Z K lesní stráži: Bylo by vhodné zakotvit možnost změny průkazu lesní stráže v případě změny územní působnosti. V minulosti došlo např. ke zrušení organizační jednotky LČR (lesní správy) a následně bylo nutné ustanovit lesní stráž znovu. Rovněž by bylo vhodné zakotvit povinnost přezkoušení lesní stráže (např. jako u stráže přírody), přičemž neuspění by mělo za následek její zrušení.
Vysvětleno Změnu územní působnosti stráže lze provést jen tím, že bude fyzická osoba znovu ustavena lesní stráží pro nový obvod, a to po splnění všech podmínek pro její ustanovení.
Podle ustanovení § 38 odst. 6 lesního zákona může orgán státní správy lesů ustanovení lesní stráže zrušit též z jiných důvodů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu, tedy i z důvodu toho, že při přezkoušení v rámci nového ustavení lesní stráží neprokázala znalosti lesní stráže. Z tohoto důvodu tedy není nutná změna zákona.
92 Plzeňský kraj bod 148 Z Ustanovení § 47 odst. 6 se navrhuje zrušit. Ustanovení v podstatě řeší problematiku nikoli kvalifikačních (odborných) předpokladů úřední osoby, ale skutečnost, že osoba nesplňuje předpoklady speciálního zákona o úřednících územně samosprávných celků. Skutečnost, že tato osoba nedisponuje zvláštní odbornou způsobilostí, je spíše problém zaměstnavatele a není důvodem, proč by měl nad takovou osobou dohlížet úředník kvalifikovaný a se zvláštní odbornou způsobilostí, navíc pokud kvalifikace dle odst. 5 spočívá mj. i s praxí s vykonáváním správních činností na úseku lesního hospodářství. Ustanovení je nekoncepční a nepřiměřeně zatěžující státní správu. Zároveň nedůvodně prodlužuje lhůtu vykonávání správních činností bez zvláštní odborné způsobilosti na 24 měsíců – v zákoně o úřednících územně samosprávných celků je daná možnost 18 měsíců.
Akceptováno Navržená změna ustanovení § 47 odst. 6 se vypouští.
Do navrženého ustanovení § 47 odst. 5 se doplňuje nové písmeno „b) úplné střední odborné vzdělání lesnického směru“ a stávající písmeno b) se označuje jako c).
V praxi se absolventi středních lesnických škol dle poznatků osvědčili, proto je žádoucí jim jejich vzdělání uznat jako vzdělání splňující požadavky na výkon činností státní správy lesů
93 Plzeňský kraj bod 181
§ 54 odst. 1 písm. f) Z K § 54 odst. 1 písm. f) – pokud ministerstvo trvá na svém názoru, že předmětná skutková podstata se vztahuje pouze na OLH hrazené státem, mělo by být ustanovení upraveno tak, aby se vztahovalo na všechny OLH.
Vysvětleno Ministerstvo nikdy nezastávalo výklad, že postih za povinnosti uvedené v § 37 odst. 8, respektive pomocí odkazu § 10 (OLH placené vlastníkem), je vztažen pouze na OLH placené státem. V námitce uvedený názor, že skutková podstata § 54 odst. 1 písm. f) se vztahuje pouze na OLH hrazené státem, byl sdělen ministerstvem na poradě pracovníků státní správy lesů, myslivosti a rybářství konané v březnu 2022.
VYPOŘÁDÁNO
V odstavci 8 jsou uvedeny základní povinnosti OLH, jehož činnost podle odstavce 7 hradí stát. Podle vládní předlohy novely lesního zákona přijaté jako zákon č. 314/2019 Sb. mělo dojít ke stanovení povinností v lesním zákoně toliko pro OLH placené státem podle § 37 odst. 6 a 7. Uvedený záměr byl změněn v rámci projednávání v poslanecké sněmovně a některé základní povinnosti byly odstavcem 10 uloženy i OLH, jehož činnost je hrazena vlastníkem lesa. Uvedené je zárukou toho, aby odborný lesní hospodář zabezpečoval vlastníku lesa odbornou úroveň hospodaření v lese podle lesního zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 v obdobném rozsahu pro všechny vlastníky lesů, a byl tak naplněn účel právní úpravy OLH.
Odstavec 9 pak vymezuje demonstrativně základní odborné úkony a činnosti OLH, o kterých je povinen vést evidenci podle odstavce 8 písm. i). Uvedená povinnost je zásadní z hlediska umožnění kontroly činnosti OLH ze strany státní správy lesů. Neplnění povinností OLH může být důvodem pro uložení sankce za přestupek podle § 54 odst. 1 písm. f), nebo v případě hrubého či opakovaného porušení lesního zákona v průběhu 12 měsíců důvodem pro odebrání licence pro výkon činnosti OLH podle § 45 odst. 1 písm. d).
Pokud zazněla jiná informace, než výše uvedená, pak jde o iformaci chybnou.
94 Plzeňský kraj bod 184 Z Dle důvodové zprávy mají být pokuty příjmem státního rozpočtu s odkazem na zákon č. 218/2000 Sb. Pokud mají být pokuty příjmem státního rozpočtu, je třeba tuto skutečnost v lesním zákoně přímo stanovit, nejlépe se způsobem vymáhání. Přestupky dle lesního zákona projednávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Obecní úřady jsou orgánem obce, jakožto územně samosprávného celku, který má svá „rozpočtová pravidla“ stanovená zákonem 250/2000 Sb. Jeho § 7 odst. 1 písm. d) rovněž stanovuje, že příjmem rozpočtu obce jsou pokuty, jakožto druh příjmu z výkonu státní správy. Je však třeba upozornit i na skutečnost, že není-li v zákoně stanoveno jinak, obecně se postupuje dle § 147 odst. 3 zákona o obcích, dle kterého obec vybírá a vymáhá pokuty, nestanoví-li speciální zákon jinak.
Akceptováno Po zrušení § 56 odst. 4 platí obecná právní úprava o příjmech z pokut podle § 7 a 8 zákona č. 250/2000 Sb. V tomto smyslu upravena důvodová zpráva.
95 Plzeňský kraj čl. II bod 3 Z K čl. II. bod 3. (přechodná ustanovení): Navrhuje se, aby dosud vydaná rozhodnutí o kategorizaci lesa na dobu neurčitou skončila s platností příslušného LHP či LHO, v nichž jsou dotčené pozemky zařazeny. Předejde se tím problémům pro případy, kdy v průběhu platnosti LHP/LHO rozhodnutí o kategorizaci pozbydou platnosti. Následně bude možné s novými LHP/LHO rozhodnout o kategorizaci lesa na předvídanou dobu 10 let, na níž jsou LHP/LHO zpravidla schvalovány.
Vysvětleno Předkladatel chápe důvody návrhu připomínky, nicméně navržený postup by v praxi narážel na vlastnické změny provedené v průběhu platnosti kategorizace na dobu neurčitou a bylo by velmi obtížné průkazně stanovit konec platnosti daného rozhodnutí či jeho části. Bude-li hrozit popsaný stav ukončení platnosti kategorizace v průběhu platnosti LHP (viz námitka), má vlastník možnost předem požádat orgán o zrušení kategorizace ke vhodnému datu a souběžně požádat o vyhlášení kategorizace nové, zohledňující novou platnost LHP
96 Plzeňský kraj § 2 D Navrhuje se nový novelizační bod – doplnit definici „holiny“. Lesní zákon tento pojem používá, nicméně samotnou definici neobsahuje. Pokud by se měla použít definice stanovená vyhláškou č. 84/1996 Sb., bylo by vhodné u prvního použití pojmu v zákoně na vyhlášku odkázat.
Vysvětleno Lze souhlasit, že definice holiny by v řadě případů pomohla nejen k ujednocení rozhodovací praxe orgánů státní správy, nicméně obecně platnou a jednoznačnou definici nebylo možné vzhledem k množství rozhodných okolností stanovit, a to ani ve spolupráci s vědeckými pracovišti. Pro určení holiny je tak nadále rozhodné prakticky pouze jediné kritérium a to, zda dočasně odlesněná či proředěná plocha plní funkce lesa. Tento stav vyžadující individuální posouzení každého případu (správní uvážení) není při výkonu správních činností ojedinělý a může být řešen např. prostřednictvím ustálených právních názorů (judikatury).
97 Plzeňský kraj bod 57 D Ustanovení § 24 odst. 1 není v souladu s důvodovou zprávou. Dle důvodové zprávy má být platnost LHP maximálně 10 let, dle textu zákona je navrženo ponechání schválení LHP „zpravidla“ na 10 let. Navrhujeme ponechání textu dle zákona.
Akceptováno jinak Text byl upraven ve smyslu připomínky.
98 Plzeňský kraj bod 116
§ 37 odst. 3 D Ustanovení § 37 odst. 3 není v souladu s důvodovou zprávou, dle které má být lhůta pro oznámení OLH 15 dnů, dle zákona 30 dnů.
Akceptováno Text byl upraven ve smyslu připomínky.
99 Plzeňský kraj bod 144
§ 46a odst. 2 D V § 46a odst. 2 se s ohledem na administrativní zátěž navrhuje stanovit minimální výši poskytovaného finančního příspěvku na 5 000 Kč.
Akceptováno jinak Na základě uplatněných připomínek minimální výše žádosti empiricky stanovena ve výši 3 000 Kč
100 Veřejný ochránce práv bod 49 ve spojení s body 12 a 175
§ 20 odst. 1 písm. j)
§ 2 písm. v)
§ 53 odst. 1 písm. j)
Z K navrhované úpravě mám tři zásadní výhrady. Domnívám se, že přináší praktické problémy a že je pro běžného občana velmi špatně uchopitelná. Zároveň mám za to, že v míře, v jaké ji předkladatel navrhuje, není potřebná.
Vlivem nově vymezeného pojmu lesní cesta [§ 2 písm. v)] dojde k výraznému omezení pohybu některých návštěvníků lesa (např. cyklistů či lyžařů). Již nebude možné, aby se pohybovali po nezpevněných lesních cestách. Nově by se měli pohybovat jen po zpevněných komunikacích, případně po vyznačených stezkách nebo trasách.
V případě sněhové pokrývky bude v podstatě nemožné rozeznat, jestli se jedná o cestu zpevněnou či nezpevněnou. Navíc se domnívám, že pro běžného občana bude velmi problematické vyhodnocovat, co je a co už není „zpevněná“ komunikace, když i důvodová zpráva připouští, že se mezi zpevněné komunikace řadí také cesty se specifickou povrchovou úpravou „rostlý terén“ nebo s nedostatečným celoročním zpevněním. Aby mohla být právní úprava akceptována a dodržována, musí být jasná a srozumitelná. To navrhovaná úprava podle mého názoru nenaplňuje.
Z důvodové zprávy jsem vyrozuměl, že předkladatel chce navrhovanou úpravou omezit dopady (jako jsou eroze, oděr stromů a kořenových náběhů či sešlap obnovy nebo střet s lesní technikou) související s užíváním „nemotorových“ dopravní prostředků v lese.
Mělo by se však jednat o přijetí právní úpravy adekvátní a proporcionální tomu, jaké aspekty má řešit. S ohledem na ústavně zaručená práva občanů a práva obecného užívání lesa a přístupu do krajiny je třeba hledat co nejméně omezující řešení, které by ale zároveň plnilo zamýšlený účel.
Akceptováno Novelizační body týkající se úpravy lesních cest byly z návrhu vypuštěny. Souhlas s vypořádáním.
101 Veřejný ochránce práv bod 49 ve spojení s body 12 a 175
§ 20 odst. 1 písm. j)
§ 2 písm. v)
§ 53 odst. 1 písm. j)
Z ...pokračování
Namísto plošného zákazu jízdy na kole nebo na jiném nemotorovém vozidle, na koni, na lyžích nebo na saních mimo zpevněné lesní cesty by bylo možné například uvažovat „jen“ o nové skutkové podstatě přestupku spočívajícího v poškozování lesa vlivem jízdy na „nemotorovém“ dopravním prostředku. Doplňuji, že současný zákon již umožňuje některá z jednání, která byla zmiňována v důvodové zprávě, postihovat. Lze zahájit přestupkové řízení s fyzickou osobou za to, že vstoupí do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví [§ 53 odst. 1 písm. i)].
S ohledem na výše uvedené výhrady navrhuji doplnit či přeformulovat navrhovanou úpravu tak, aby zachovala práva občanů na jízdu v lese v takové míře, jak je tomu za současné právní úpravy.
Tato připomínka je zásadní.
102 Veřejný ochránce práv bod 57
§ 24 odst. 1 Z Text navržené novely neodpovídá textu důvodové zprávy.
Podle důvodové zprávy má novela stanovit nejdelší možnou dobu platnosti LHP na období 10 let.
Navrhované znění tomu ale neodpovídá, protože stanoví, že se LHP zpracovává zpravidla na období 10 let.
Navrhuji proto slovo „zpravidla“ v § 24 odst. 1 nahradit slovem „maximálně“.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Znění novely a důvodové zprávy bylo dáno do souladu. Bereme na vědomí. Nicméně dodáváme, že se nemůžeme blíže vyjádřit k tomu, jak byla připomínka vypořádána, protože nemáme k dispozici upravenou důvodovou zprávu (nebyla přílohou e-mailu). Můžeme jen předpokládat (na základě zaslaného návrhu zákona), že důvodová zpráva byla upravena v tom směru, že LHP bude možné zpracovávat i na dobu delší 10 let, protože v návrhu zákona zůstalo zakotveno, že se LHP zpracovává ZPRAVIDLA na 10 let. To, zda to takto ministerstvo zamýšlelo, už ponecháváme na jeho uvážení.
103 Veřejný ochránce práv bod 70
§ 27 odst. 6 Z Novela vnáší do zákona ustanovení, podle kterého má být oznámení o schválení nebo neschválení LHP přezkoumatelné podle hlavy deváté části druhé správního řádu.
Z důvodové zprávy nevyplývá, z jakého důvodu předkladatel tento postup do lesního zákona vkládá, např. zda jsou v praxi problémy s přezkumem LHP.
Aktuálně se zabývám tím, jakou právní formou se LHP schvalují (rozhodnutím, či jiným úkonem podle části čtvrté správního řádu). Zabývám se i souvisejícími procesy (zejm. charakterem podkladových aktů) a navazujícími procesy (možností uplatnění opravných prostředků).
V tuto chvíli jsem však na počátku posouzení dané problematiky. Neznám konečné řešení nastíněných otázek. Z opatrnosti však vznáším připomínku k navrhovanému § 27 odst. 6 a navrhuji, aby předkladatel podrobněji objasnil v důvodové zprávě příčiny, které jej vedly ke změně daného ustanovení.
Zároveň žádám, abych byl přizván v rámci připomínkového řízení k jednáním, na kterých se problematika schvalování LHP a souvisejících procesů bude řešit, protože by to mohlo přispět k efektivnější diskuzi a k posouzení dané věci. Doplňuji, že se na předkladatele ve zmíněné záležitosti v nejbližší době individuálně obrátím.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno Po vysvětlení situace ve správní praxi a upřesnění připomínek bylo po dohodě s oddělením správního řádu MV upraveno znění § 27 odst. 1, 3 a 6.
Zároveň se v textu lesního zákona mění název správního aktu z „oznámení o neschválení (schválení) plánu“ na „rozhodnutí o neschválení (schválení) plánu“. Jedná se o § 49 odst. 2 písm. d):
"d) o námitkách proti oznámení rozhodnutí o neschválení plánu (§ 27 odst. 3),"
Text důvodové zprávy byl upraven takto:
Dochází ke zjednodušení řízení o námitkách proti neschválení plánu, a tím k odstranění zbytečné byrokratické zátěže. Rozhodnutí o námitkách se již nepovažuje za prvostupňové rozhodnutí podle správního řádu jako doposud, nýbrž za rozhodnutí o odvolání ve smyslu části druhé hlavy VIII správního řádu. Proti rozhodnutí o námitkách se tedy již nelze odvolat. Dále dochází k zakotvení možnosti přezkoumat rozhodnutí o schválení nebo neschválení plánu postupem podle části druhé hlavy IX. správního řádu. Účelem je umožnit přezkum rozhodnutí o schválení nebo neschválení plánu, u kterých existuje nejistota o jejich zákonnosti. Za tímto účelem bylo stanoveno, kdy nabývá právní moci rozhodnutí o schválení nebo neschválení plánu. Byla taktéž změněna terminologie, kdy místo označení správního aktu „oznámení“ o schválení (neschválení) plánu se zavádí po materiální stránce výstižnější pojem „rozhodnutí“ o schválení (neschválení) plánu, protože je rozhodováno o právech a povinnostech vlastníka lesa.
Bereme na vědomí. Nelze se ale v souvislosti s danou právní úpravou ubránit značným rozpakům.
Kvitujeme, že ministerstvo připustilo možnost přezkumu zákonnosti schválení či neschválení LHP. Právní úprava však zůstává velmi nejasná a nepřehledná.
Ustanovení právních předpisů by měla být srozumitelná a jasná všem adresátům právní normy. Současná i navrhovaná právní úprava však vyvolává více otázek, než odpovědí. Např. působí podivně, že zákon stanoví, že se na schvalování LHP nevztahují předpisy o správním řízení, ale přesto jakési správní řízení probíhá a jeho výsledkem je rozhodnutí, proti kterému se ale nelze odvolat. Na námitky proti neschválení LHP se však bude právní úprava o odvolání přiměřeně aplikovat. Celý proces tak působí nekonzistentně a nepřehledně.
Jak je patrné například i z připomínky č. 177 jednoho z krajských úřadů, speciální postupy dané lesním zákonem působí v praxi problémy a jsou příčinou bezradnosti schvalujících orgánů při nestandardním či nesouhlasném přístupu orgánů ochrany přírody. Určitou bezradnost jak nahlížet na celý proces vnímáme také. Nerozumíme tomu, proč ministerstvo nenastolilo jasnější procesní úpravu podle správního řádu, byť třeba i s určitými odchylkami. Ministerstvo mělo v rámci novely jedinečnou možnost odstranit nejasnosti při schvalování LHP a mohlo nově nastavit celý proces tak, aby byl přehledný a výkladově jednoznačný. Této možnosti ale nevyužilo.
Shrnujeme, že v tuto chvíli akceptujeme předložené vypořádání, avšak šetření ochránce, jehož předmětem jsou procesy související se schvalováním LHP, ještě není ukončeno. Je tak možné, že v budoucnu může dojít k názorovému posunu ohledně dané problematiky.
Pokud by ještě mělo dojít k úpravě § 27 v části týkající se schvalování LHP, žádáme, abychom o tom byli informováni.
104 Kraj Vysočina § 2 písm. b) Z 1. Připomínka k Čl. I bodu 2:
Navrhujeme v § 2 písm. b) definovat pojem „ekosystémové služby“.
Návrh zákona je terminologicky rozkolísán - dále např. v § 46b, v označení hlavy VII. apod.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Vysvětleno Pojem „ekosystémové služby“ je navrhován k doplnění do § 2 písm. b) z důvodu provázání s pojmem „funkce lesa“, ale stejně jako funkce lesa není definován výčtem z důvodu vývoje společenského chápání funkcí lesů a s nimi provázaných ekosystémových služeb. Jediné ustanovení, vyžadující přesný výčet ekosystémových služeb poskytovaných lesy, je § 46b, kde nárok na platbu za ekosystémové služby lesů je deklarován za zajištění klimatické funkce lesů (poutání uhlíku). Nesouhlas s vypořádáním.
VYPOŘÁDÁNO
Ekosystémové služby nevyžadují v § 2 podrobnější definici nebo členění. V textu návrhu novely LZ je pojem využit jen v § 46b, kde je blíže specifikováno, že platba je poskytována pouze za službu poutání uhlíku.
105 Kraj Vysočina § 2 písm. n) Z 2. Připomínka k Čl. I bodu 8:
Navrhujeme v § 2 písm. n) definovat nebo upravit pojem „úřední opatření“.
Není jasné, které správní úkony nebo právní akty pojem zahrnuje.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Vysvětleno Veškerá úřední opatření musejí vycházet ze zákona o rostlinolékařské péči. Nesouhlas s vypořádáním.
VYPOŘÁDÁNO
Návrh je opisem zákona o rostlinolékařské péči.
106 Kraj Vysočina § 2 písm. o) Z 3. Připomínka k Čl. I bodu 9:
Navrhujeme v § 2 následující znění písmena o):
„o) těžbou mimořádnou těžba podmíněná povolením nebo rozhodnutím orgánu státní správy lesů např. při odnětí pozemků plnění funkcí lesa, nebo při omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa,“
Novelou navrhovaná definice těžby mimořádné neuvádí všechny těžby realizované na základě povolení nebo rozhodnutí státní správy lesů.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Vysvětleno Domníváme se, že definice mimořádné těžby nebude vzhledem k pestré rozhodovací praxi správních orgánů nikdy úplná. Přesto se domníváme, např. z důvodu vedení LHE, že je třeba vymezit nejdůležitější případy. Důraz je položen na skutečnost, že při mimořádné těžbě dochází k trvalému nebo dočasnému odejmutí či omezení dřevoprodukční funkce, kdy proces obnovy lesa je uměle přerušen. Definice byla doplněna na základě připomínek o těžbu nutnou pro údržbu ochranného pásma zařízení elektrizační soustavy a plynárenského zařízení, viz níže. Jestliže bychom akceptovali příkladmý výčet těžeb, jak navrhuje krajský úřad, dostáváme se do rozporu např. s povolením těžby mýtní úmyslné v porostech mladších 60 ti let.
o) těžbou mimořádnou těžba, kterou nelze považovat za těžbu úmyslnou nebo nahodilou.
Nesouhlas s vypořádáním.
VYPOŘÁDÁNO
Nová definice je vyčerpávající - "zbytková" těžba. Příklady budou uvedeny v důvodové zprávě.
107 Kraj Vysočina § 2 písm. t) Z 4. Připomínka k Čl. I bodu 12:
Navrhujeme v § 2 následující znění písmena t):
„t) zápojem poměr plochy cloněné dané jako součet ploch horizontálních korunových projekcí lesního porostu a plochy porostní skupiny, podrobnosti k jeho použití a odvození stanoví vyhláška,“
Zápoj jako provozně obtížně zjistitelný údaj, může mít své opodstatnění v lesích s bohatší porostní strukturou, mimo jiné v návaznosti na zařízení lesa metodou tzv. provozní inventarizace.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Vysvětleno Vyhláškou č. 84/1996 Sb., samozřejmě lze upravit další podrobnosti spojené se „zápojem“ (viz zmocnění § 27 odst. 8 lesního zákona), zejména způsob a podmínky objektivního stanovení, nicméně jeho hlavní význam a uplatnění je již uvedeno v § 31 odst. 4 lesního zákona. Omezit využívání zápoje pouze na lesy zařizované metodou zjišťování stavu lesa na IP není možné, jelikož tato taxační metoda je zcela univerzální a lze ji používat i ve stejnověkých porostech. Ani jiné „zákonné“ rozlišovací kritérium (např. hospodářský způsob…) pro jednoznačné uplatnění zakmenění nebo zápoje není obecně uplatnitelné. Nesouhlas s vypořádáním.
VYPOŘÁDÁNO
Zápoj nebude v LHP uváděn. Nadále bude v LHP uváděno zakmenění, nutné pro určení zásob a zastoupení, pokud nebude zařízováno PIL, nebo pokud nebude použitá jiná (vhodnější) metoda určení zásoby porostu.
108 Kraj Vysočina § 2 Z 5. Připomínka k Čl. I bodu 12:
Navrhujeme v § 2 vložit za písmeno v) nové písmeno w), které zní:
„w) zakmeněním porostní skupiny součet zakmenění jednotlivých etáží; podrobnosti k jeho použití a odvození stanoví vyhláška.“
Je třeba vedle novelou navrhované definice pojmu zápoj definovat i běžně používaný pojem zakmenění, na jehož používání je koncipována stávající hospodářská úprava lesů.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Vysvětleno Zakmenění nadále zůstává nepostradatelnou lesnickou charakteristikou využívanou pro lesnické hospodaření a odvození porostních zásob stejnověkých lesních porostů viz § 4 odst. 3 vyhl. č. 84/1996 Sb. Nesouhlas s vypořádáním.
VYPOŘÁDÁNO
Nadále bude v LHP uváděno zakmenění, nutné pro určení zásob a zastoupení, pokud nebude zařízováno PIL, nebo pokud nebude použitá jiná (vhodnější) metoda určení zásoby porostu.
109 Kraj Vysočina § 7 odst. 3
§ 8 odst. 4 Z 6. Připomínka k Čl. I bodu 21 a 26:
Navrhujeme v § 7 následující znění odstavce 3:
„(3) Zařazení lesa do kategorie lze změnit rozhodnutím z moci úřední nebo na návrh vlastníka lesa.“
Navrhujeme v § 8 následující znění odstavce 4:
„(4) Zařazení lesa do kategorie lze změnit rozhodnutím z moci úřední nebo na návrh vlastníka lesa.“
Průběžné vyhodnocování kategorizace je žádoucí. Skutečnost, aby se uplynutím doby „ex lege“ kategorie lesa změnila, je velmi nepraktické vůči vlastníkovi i vůči státní správě lesů – u většiny lesů totiž budou důvody pro jejich zvláštní kategorizaci přetrvávat a jejich znovuzařazování do ochranných lesů nebo lesů zvláštního určení bude zbytečnou byrokratickou zátěží. Vhodnější je reagovat na skutečný stav lesa a na vůli vlastníka, což pružně umožňuje navrhovaná změna.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Akceptováno Ustanovení bylo vypuštěno.
Již v současné správní praxi je značná část rozhodnutí o kategorizaci vydávána na dobu určitou, jelikož je to výhodné jak z pohledu vlastníka, tak z pohledu orgánů státní správy. Zpravidla desetiletá doba platnosti rozhodnutí je nejvhodnější v přímé souvislosti s délkou platnosti lesních hospodářských plánů, pro které je kategorizace jedním ze základních vstupních podkladů. Zároveň jsou platné jednotky prostorového rozdělení lesa těchto plánů zásadním a často jediným podkladem pro identifikaci kategorizovaných porostů ve vydaném rozhodnutí. Po zpracování nového plánu se informace o starších prostorových jednotkách mění a možnost identifikace vyhlášené kategorizace pomocí těchto starších jednotek často zaniká. Nelze poté jednoznačně určit hranice kategorizovaných pozemků což způsobuje problémy jak v případě jednoznačného určení daňové povinnosti, tak při tvorbě a schvalování LHP a samotném lesnickém hospodaření. V případě lesů zvláštního určení se někdy jedná o dočasný důvod vázaný např. na jiná rozhodnutí s omezenou dobou platnosti. Naopak v případě vhodných majetkových poměrů a důvodů pro kategorizaci, kdy je možné kategorizaci vyhlásit např. na celé parcely je možné rozhodnutí vydávat na dobu neurčitou.
110 Kraj Vysočina § 8 odst. 2 Z Navrhujeme v § 8 odst. 2 následující znění písmena a):
„a) v prvních a druhých zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech a smluvně chráněných územích,“
Zákonné zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení má smysl u přírodních rezervací a památek a evropsky významných lokalit – zde se jedná o malé plochy lesa, který svým charakterem a přírodní hodnotou a potenciálem v naprosté většině případů odpovídá požadavkům na les zvláštního určení. Druhé zóny chráněných krajinných oblastí i ptačí oblasti naopak zahrnují velké plochy, na nichž se nachází lesy mající hospodářský charakter.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Akceptováno jinak Předkladatel si je této skutečnosti vědom, a proto se o zařazení lesů v EVL a PO do lesů zvláštního určení bude rozhodovat ve správním řízení završeném rozhodnutím o kategorizaci. V tomto řízení se posoudí jak formální důvody pro vyhlášení kategorizace, tak také hospodářské odlišnosti (účelové hospodaření) aplikované pro dosažení cílového stavu.
I. a II. zóna CHKO byla přesunuta do § 8 odst. 1 písm. c) na žádost MŽP.
Nesouhlas s vypořádáním.
VYPOŘÁDÁNO
Navržené řešení je konsensuální napříč resorty.
111 Kraj Vysočina § 20 písm. n) Z 8. Připomínka k Čl. I bodu 50:
Navrhujeme v § 20 následující znění písmena n):
„n) bez povolení pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty,“
Dosavadní písmeno n) se označuje nově jako písmeno o).
Navrhujeme v § 36a následující znění odstavce 1:
„(1) Na základě žádosti povolit Umožnit pastvu hospodářských zvířat, jejich výběh nebo průhon lesními porosty (dále jen „pastva v lese“) je možné pouze po předchozím písemném souhlasu vlastníka lesa.“
Pastva v lese musí být předem posouzena státní správnou lesů s ohledem na stav lesa a dalších podmínek přírodního prostředí i s ohledem na předpokládanou intenzitu a období pastvy, druh dobytka, apod. Rozhodnutí o povolení/nepovolení pastvy krajského úřadu zajistí přesněji ochranu lesa i dalších veřejných nebo i soukromých zájmů, než umožnění pastvy pouze s vymezením obecných zákonných parametrů.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Neakceptováno Předkladatel vnímá veškeré možné souvislosti či dopady (kladné i záporné) pojící se s umožněním pastvy, nicméně je třeba si také uvědomit, že pastva v lesích je dovolena i v řadě jiných lesnicky vyspělých státech Evropy a možnosti usnadnění (propagace) pastvy v lesích byly také předmětem vyjednávání s EU. Pastva, výběh a průhon jsou umožněny pouze se souhlasem vlastníka lesa při zachování základní podmínky volného vstupu veřejnosti do lesů a zabránění vzniku škod v lesích, které by ohrozily plnění funkcí lesa. Je na vlastníku lesa, zda vůbec a případně za jakých podmínek pastvu umožní, aby nedocházelo k poškození jeho porostů, které by ohrozilo plnění funkcí lesa. Oproti návrhu novely je odpovědnost za případné škody přesunuta na toho, kdo pastvu vykonává a zákon také obsahuje postih za případné porušení zákonem stanovených podmínek. Navržený povolovací režim by přinesl oboustranné navýšení administrativní zátěže, ale při tom neposkytuje kvalitativně vyšší záruku, že nedojde ke škodám, které by ohrozily plnění funkcí lesa. Nesouhlas s vypořádáním.
ROZPOR
112 Kraj Vysočina § 24 odst. 2 a 3 Z 9. Připomínka k Čl. I bodu 57:
Navrhujeme v § 24 ponechat odstavce 2 a 3 v původním znění.
Nově rozdílné požadavky na různé subjekty jako vlastníky lesů jsou neodůvodnitelné. Dosavadní znění zákona plně vyhovuje legislativním požadavkům zajišťujícím zachování lesů v podmínkách probíhající klimatické změny.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Neakceptováno Jedním ze základních cílů novely bylo snižování administrativních nároků a liberalizace zákona na srovnatelnou úroveň s okolními, lesnicky vyspělými státy. Výše uvedená ustanovení byla z tohoto pohledu identifikována jako problematická. Nová úprava zpřehledňuje podmínky zpracování a diferencuje povinnosti kladené na „soukromé“ vlastníky lesů hospodařící povinně podle plánu (viz důvodová zpráva) a na subjekty spravující státní lesy s jinou společenskou objednávkou na plnění funkcí lesů (ekosystémových služeb), zcela v souladu s Koncepcí státní lesnické politiky do roku 2035 (opatření A.2.). Nesouhlas s vypořádáním.
ROZPOR
Navržená úprava je plně v souladu s koncepčními materiály MZe. Problematika je řešena motivačním způsobem jako v okolních vyspělých státech.
113 Kraj Vysočina § 25 Z 10. Připomínka k Čl. I bodu 60:
Navrhujeme ponechat v § 25 ponechat odstavce 2 až 4 v původním znění.
Navrhovaná změna zákona by vedla k ztrátě jednotné jedinečné hospodářské úpravy lesů ČR využívané v dalších navazujících oblastech a zásadní destabilizaci taxačních firem vyhotovujících lesní hospodářské osnovy. Přechodem zpracování lesních hospodářských osnov pod Ústav by nedošlo ani k očekávanému pozitivnímu dopadu na státní rozpočet.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Akceptováno částečně Nová úprava pověřuje UHUL pouze k zadávání a přebírání osnov. Dochází tak k výraznému snížení byrokrativcké zátěže orgánů ORP. Nesouhlas s vypořádáním.
VYPOŘÁDÁNO
Společným cílem by mělo být zajistit podklady SSL a následně vlastníkům lesa. Problém ve své šíři se nevyřeší pouze zadaváním LHO prostřednictvím UHUL - to řeší pouze část problému.
114 Kraj Vysočina § 27 odst. 6 Z 11. Připomínka k Čl. I bodu 70:
Navrhujeme v § 27 následující znění odstavce 6:
„(6) Na řízení o schvalování plánů nebo povolování jejich změn se nevztahují obecné předpisy o správním řízení, není-li dále stanoveno jinak. Na řízení o námitkách se přiměřeně obdobně použijí ustanovení části druhé hlavy první až sedmé hlavy osmé správního řádu. V řízení o námitkách je účastníkem vlastník lesa a zpracovatel plánu. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat. Oznámení o schválení nebo neschválení plánu, které nabylo právní účinky, nelze lze přezkoumat postupem podle hlavy deváté správního řádu.“
O námitkách je třeba rozhodnout způsobem neodporujícím právu na spravedlivý proces. Odvolání i přezkum je ale třeba vyloučit z důvodu rychlosti řízení a nutnosti včasných právních účinků LHP. Na řízení se ale nehodí ustanovení části druhé hlavy osmé správního řádu, účelnější je vybrat potřebná ustanovení prvoinstančního řízení, protože námitka nemívá charakter odvolání proti rozhodnutí, ale spíše věcného požadavku. Tj. blíží se žádosti či jinému iniciačnímu úkonu prvostupňového řízení.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Vysvětleno Návrh novelizace byl přijat po domluvě s Ministerstvem životního prostředí. Námitkové řízení provádí MZe, případně MŽP, nikoliv krajské úřady. Pokud jde o zkušenosti ze správní praxe, jsou opačné, než uvádí krajský úřad. Námitkové řízení je daleko bližší odvolacímu řízení než řízení v prvním stupni. Zakotvení přezkumného řízení umožní přezkoumat zákonnost oznámení o schválení či neschválení plánu např. v těch případech, kdy byl plán schválen v rozporu se závazným stanoviskem, či došlo k jinému pochybení. Nesouhlas s vypořádáním.
VYPOŘÁDÁNO
Konsensuálně upraveno podle připomínek MV.
115 Kraj Vysočina Nad rámec návrhu Z 12. Připomínka k Čl. I (nad rámec novely):
Navrhujeme upravit § 28a tak, aby pověřené osobě stanovil poskytovat údaje o invazních dřevinách krajským úřadům
Krajské úřady, úseky ochrany přírody mají v působnosti agendu invazních druhů, bylo by účelné informace sdílet.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Vysvětleno Uvedená připomínka jde nad věcný rámec navržené úpravy. Informovanost orgánů státní správy lesů lze zajistit i jiným způsobem, např. úkolem zadaným zřizovatelem Ústavu. Nesouhlas s vypořádáním.
VYPOŘÁDÁNO
§ 28a není novelizován. Informovanost lze zajistit jinak.
116 Kraj Vysočina § 31 odst. 4 Z 13. Připomínka k Čl. I bodu 87:
Navrhujeme v § 31 následující znění odstavce 4:
„(4) Je zakázáno snižovat úmyslnou těžbou zápoj zakmenění porostní skupiny pod 6 desetin plného zápoje zakmenění; to neplatí, jestliže se prosvětlení provádí ve prospěch následného lesního porostu nebo za účelem zpevnění lesního porostu.“
Zakmenění je v lesnické praxi dlouhodobě používanou a v běžných porostních poměrech snadno ověřitelnou taxační veličinou (zkrácená relaskopická metoda). Zápoj jako provozně obtížně zjistitelný údaj a po část roku jej nelze objektivně zjistiti vůbec.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Vysvětleno Je skutečností, že zápoj nelze stanovovat v zimním období u stromů bez olistění, ale přesto je jedinou univerzální charakteristikou objektivně měřitelnou ve všech lesních porostech. Důvodem pro nahrazení zakmenění zápojem (ve smyslu jeho užití viz § 31 lesního zákona) je skutečnost, že zápoj, na rozdíl od zakmenění, je možné stanovit i u nestejnověkých lesních porostů a také lesních porostů bez hroubí. Takto se také běžně využívá např. v Rakousku. Podle sdělení univerzit jsou již dnes běžně dostupné nástroje pro objektivní určení zápoje a měřicí postupy se samozřejmě budou precizovat lesnickou praxí. Zakmenění nadále zůstává nepostradatelnou lesnickou charakteristikou využívanou pro lesnické hospodaření a odvození porostních zásob stejnověkých lesních porostů viz § 4 odst. 3 vyhl. č. 84/1996 Sb. Nesouhlas s vypořádáním.
VYPOŘÁDÁNO
I nadále bude v LHP uváděno zakmenění, nutné pro určení zásob a zastoupení, pokud nebude zařízováno PIL, nebo pokud nebude použitá jiná (vhodnější) metoda určení zásoby porostu. Nicméně zakmenění prostě již není v řadě případů objektivně stanovitelné a aplikovatelné pro vymáhání povinnosti podle § 31 odst. 4.
117 Kraj Vysočina § 33 Z 14. Připomínka k Čl. I bodu 95 a násl.:
Navrhujeme zachovat § 33 v původním znění.
Dosavadní znění zákona plně vyhovuje legislativním požadavkům zajišťujícím zachování lesů v podmínkách probíhající klimatické změny.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Vysvětleno V § 33 dochází především k procesnímu upřesnění a zjednodušení některých procesů.
Nová úprava je proti stávající liberální a více jednoznačná, když umožňuje všem drobným vlastníkům těžbu do 50 m3/rok bez nutného souhlasu orgánu státní správy lesů, a to bez rozdílu velikosti jejich majetku. Pokud jim toto množství nestačí opět není nutný souhlas orgánu, ale odpovědnost za řádné hospodaření, respektive za upozornění, že plánovaná těžba je v rozporu s LZ je přenesena na odborného lesního hospodáře a vlastníka samotného. Současná praxe u drobných vlastníků lesů překračovala stanovený limit 3 m3/ha a toto ustanovení tak dává do souladu praxi a zákonnou regulaci na úrovni 50 m3/rok. Případná další těžba je následně prováděna v souladu s lesním zákonem.
Nesouhlas s vypořádáním.
ROZPOR
Drobní vlastníci hospodaří tzv. "na zákon". Lesní zákon i po novele stanovuje celou řadu povinností, které nejsou v okolních zemích běžné a brání drancování lesa. Hospodaření je tak stále pod žádoucí kontrolou, při nutném snížení administrativní zátěže. Jednotlivé excesy nemohou mít zásadní vliv na plnění funkcí lesa (drancování).
118 Kraj Vysočina § 36 odst. 3 Z 15. Připomínka k Čl. I bodu 111:
Navrhujeme v § 36 odst. 3 upravit nebo vysvětlit pojem „veřejný zájem na uložení opatření“.
Znamená to, že mohou být ukládána i opatření, která ve veřejném zájmu nejsou? A nebude za ně poskytována náhrada újmy?
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Vysvětleno Podle § 36 odst. 1 lze uložit i opatření, která nejsou ve veřejném zájmu (§ 8 odst. 2), ale nelze za ně žádat náhradu újmy. Nesouhlas s vypořádáním.
VYPOŘÁDÁNO
Příklad: orgán rozhodne o snížení zápoje ve prospěch pěstování plodonosných dřevin ve farmových chovech.
119 Kraj Vysočina Nad rámec návrhu Z 16. Připomínka k Čl. I:
Navrhujeme k návrhu zákona vložit teze prováděcích předpisů k §§ 17, 46, 46b.
V přílohách návrhu nejsou teze prováděcích právních předpisů, které by poskytly vodítko k tomu, jak budou uvedená ustanovení podrobněji aplikována.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
Vysvětleno Jak je uvedeno v souboru tezí prováděcích vyhlášek, předloženém do MPŘ společně s novelou lesního zákona, bude vyhláška provádějící § 17 stanovovat výpočet poplatku za odnětí PUPFL na základě hodnoty ekosystémových služeb lesů (na rozdíl od současného výpočtu z ceny dřeva pomocí faktorů ekologického váhy) a úrokovou míru pro přepočet poplatku za roční odnětí na poplatek za trvalé odnětí.
Pro § 46 není uvažován nový právní předpis, dojde pouze k novelizaci nařízení vlády č. 30/2014 Sb., spočívající primárně v odstranění procesních ustanovení (nově jsou navrhována přímo do lesního zákona).
Pro § 46b byly na základě připomínky doplněny teze prováděcího nařízení vlády do textu odůvodnění novely.
Nesouhlas s vypořádáním.
VYPOŘÁDÁNO
Teze podzákonných právních předpisů provádějících § 46b byly v materiálu novely LZ uvedeny (v samostatném souboru). § 46 je prováděn již existujícím nařízením vlády č. 30/2014 Sb., nevyžaduje tedy stručné představení formou tezí. § 17 bude řešen přílohou přímo k zákonu.
120 Moravskoslezský kraj § 47 odst. 4 a 6 Z K § 47 odst. 4 až 6 lesního zákona, tj. že „obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajské úřady vykonávají správní činnosti na úseku lesního hospodářství prostřednictvím alespoň 1 zaměstnance, který splňuje kvalifikační požadavky podle odstavce 5 a současně nevykonává správní činnosti na jiném úseku; zaměstnanec musí splňovat také požadavky podle jiného právního předpisu“.
Toto ustanovení je pro obce i kraje nepřijatelné bez finančního pokrytí tohoto požadavku ze strany státu.
Odůvodnění:
Máme aktuální zkušenost, kdy vytvoření institutu jednotného environmentálního stanoviska zákonem č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku, má dopady na finanční pokrytí pracovních úvazků na obcích a krajích, ale přestože to bylo přislíbeno, je posílení financování této státní správy obcím a krajům odmítáno, a to jak ze strany Ministerstva životního prostředí, tak ze strany Ministerstva financí. Nyní předložený materiál opět zvedá nároky na výkon přenesené působnosti, ale nepředpokládá adekvátní finanční zajištění výkonu této agendy přerozdělením prostředků státního rozpočtu do rozpočtů obcí a krajů. Pokud nebude součástí předloženého materiálu závazná právní úprava, která toto zajistí, je navržené ustanovení nerealizovatelné. V Moravskoslezském kraji se jedná o náklady na 23 pracovních úvazků, z toho 22 na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností a 1 na krajské úřadě, neboť zpravidla dosud nejde o pracovní pozici, která by se věnovala výhradně pouze jedné správní činnosti lesní hospodářství. Již teď konstatujeme, že v tomto ohledu případné sliby, i kdyby byly učiněny, nestačí, a trváme na právní úpravě, která toto financování bude řešit a bude neoddělitelnou součástí materiálu. Upozornit je třeba také na naše praktická zjištění, že najít nyní nového úředníka na takových odborných pozicích je velmi problematické. Proto také vytýkáme zpřísňování odborných požadavků pro takovou práci a považujeme jejich naplnění za nereálné.
Akceptováno jinak Je skutečností, že koncepční dokumenty rezortu LH si kladou za cíl zlepšení odborné úrovně úředníků státní správy lesů. Řešení tohoto problému je v souladu s cíli Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035 (opatření C.2.1 „Reforma státní správy lesů“).
Do navrženého ustanovení § 47 odst. 4 se doplňuje, že „obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajské úřady vykonávají správní činnosti na úseku lesního hospodářství prostřednictvím v součtu alespoň 1 celého pracovního úvazku.“. Tato úprava umožní naplnit cíle novely a zároveň poskytne obcím více flexibility s nižším nebo žádným finančním dopadem.
Souhlas s vypořádáním.
121 Moravskoslezský kraj § 48a odst. 2 písm. a) Z K § 48a odst. 2 písm. a) lesního zákona, tj. že „krajský úřad uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci, vymezuje-li tato územně plánovací dokumentace plochy pro rekreaci a sport na pozemky určené pokud se záměry v ní obsažené dotýkají pozemků určených k plnění funkcí lesa, není-li příslušné ministerstvo“.
Navrhované změněné znění prakticky vyprazdňuje obdobnou kompetenci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností podle § 48 odst. 2 (nově) písm. a) lesního zákona a přenáší tak jejich kompetenci na krajské úřady. Navrhujeme písmeno a) v § 48a odst. 2 lesního zákona úplně vypustit a ponechat krajským úřadům uplatňování stanoviska „pouze“ k územním plánům obcí s rozšířenou působností podle dosavadního písmene b).
Odůvodnění:
Podle důvodové zprávy se mělo jednat pouze o formální úpravu a odstranění dosavadních výkladových problémů. Souhlasíme, že dosavadní znění je problematické a vyžaduje zákrok zákonodárce. Nové znění je z tohoto pohledu ovšem bohužel ještě horší. V podstatě každá územně plánovací dokumentace se týká pozemků určených k plnění funkcí lesa. Téměř každá obsahuje využití ploch, které následně v podobě záměru se týkají takových pozemků, a to i jen vzdáleností od nich. Není v silách krajských úřadů bez personálního posílení a jeho úhrady ze strany státu, aby uplatňovaly stanoviska ve větším objemu územně plánovacích dokumentací, než tomu bylo dosud. Je rovněž problematické určit, který orgán státní správy lesů bude příslušný k uplatnění stanoviska, když toto se zjistí až z toho, zda se předložená územně plánovací dokumentace týká pozemků určených k plnění funkcí lesa. Během pořizování územně plánovací dokumentace se toto navíc může měnit. Obecním úřadům obcí s rozšířenou působností by tak zůstaly ke stanovisku pouze územně plánovací dokumentace, které se vůbec nedotýkají pozemků určených k plnění funkcí lesa, a to ani tzv. ochranným pásmem lesa, přičemž je nelogické, aby se orgán státní správy lesů takovou dokumentací vůbec zabýval. Účelu navržené změny, který předkladatel materiálu uvedl v důvodové zprávě, lze dosáhnout nejlépe úplným vypuštěním kompetence krajského úřadu uplatňovat stanovisko k územně plánovací dokumentaci, ledaže jde o takovou dokumentaci obce s rozšířenou působností.
Akceptováno Novelizační ustanovení bylo vypuštěno. Souhlas s vypořádáním.
122 Zlínský kraj § 2 Z Doplnit nová písmena p) a r):
„p) těžbou kalamitní je těžba nahodilá, při které vznikne minimálně jedna holina větší než 1 hektar,
r) holinou se rozumí plocha pozemku určeného k plnění funkcí lesů, na které se bez rozhodnutí orgánu státní správy lesů nevyskytuje porost lesních dřevin dosahující minimálně 0,3 plného zápoje, resp. životaschopné (výsadbyschopné) semenáčky a sazenice lesních dřevin rovnoměrně rozmístěné po ploše v množství přesahujícím minimálně
60 % minimálního počtu jedinců jednotlivých druhů dřevin na jeden hektar PUPFL. Holina vzniká dnem, který je dnem posledního těžebního úkonu v běžném roce, případně prvním dnem jejího zjištění orgánem státní správy lesů“.
Dosavadní (navrhovaná) písmena p) – v) navrhujeme označit jako s) – x).
Odůvodnění: Tyto pojmy jsou používány v dalších ustanoveních zákona a prováděcích právních předpisech, ale jejich definice absentuje.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno Těžbu kalamitní lze považovat za těžbu nahodilou (§ 2 písm. n) lesního zákona) a není nutné ji více upravovat.
Lze souhlasit, že definice holiny by v řadě případů pomohla nejen k ujednocení rozhodovací praxe orgánů státní správy lesů, nicméně obecně platnou a jednoznačnou definici nebylo možné vzhledem k množství rozhodných okolností stanovit, a to ani ve spolupráci s vědeckými pracovišti a ani navržené znění není dostatečně přiléhavé a neřeší např. existenci ponechaných souší, které za jistých okolností mohou, ale také nemusí být holinou. Pro určení holiny je tak nadále rozhodné prakticky pouze jediné kritérium a to, zda dočasně odlesněná či proředěná plocha plní funkce lesa. Tento stav vyžadující individuální posouzení každého případu (správní uvážení) není při výkonu správních činností ojedinělý a může být řešen např. prostřednictvím ustálených právních názorů (judikatury). Rovněž otázka vzniku holiny není zcela triviální a lze se v praxi setkat s různým výkladem s ohledem např. na způsob jejího vzniku. V případě těžby úmyslné lze vycházet z § 3 odst. 1) písm. a) lesního zákona, kde se uvádí „plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy“, lze tedy přisvědčit výkladu, že ke vzniku holiny dochází po jejím vyklizení (odstranění lesního porostu), které zpravidla přímo navazuje na vlastní těžbu a umožňuje nutný prostor pro výsadbu (obnovu). Nicméně v případě těžby nahodilé, respektive kalamitního ležícího dřeva (např. větrný polom), nelze čekat až na okamžik jejího vyklizení, ke kterému vlastník nepřistupuje vždy aktivně a je žádoucí okamžik vzniku holiny vztáhnout k okamžiku devastace lesního porostu. Opět je nutné posoudit veškeré rozhodné skutečnosti individuálně.
Zákon upravuje pouze pojmy zásadně nutné pro jeho interpretaci, v nezbytné míře. Zákon není lesnický slovník naučný, a naopak veškerá odborná literatura je běžně užívána při jeho výkladu.
123 Zlínský kraj § 3 odst. 1 písm. a) Z Upravit:
„a) pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné, resp. částečně zpevněné (např. v jednotlivých případech max. do 0,04 ha, nebo do 20 % jejich plochy a 0,5 metru mocnosti) lesní cesty trasy pro lesní dopravu, nejsou-li širší než 4 m, 4 m, 6 m zpevňující pásy do šíře poloviny průměrné výšky okolních lesních porostů, lesní skládky dříví a manipulační plochy do výměry 0,04 hektaru a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 tohoto zákona (dále jen „lesní pozemky“)“.
Odůvodnění: Trasy pro lesní dopravu byly novelou navrženy v šířce 6 m, tato velikost by mohla přestavovat ohrožení porostů v důsledku zvýšení odparu z půdy a následného ohrožení škůdci. Ke zvětšení šířky tras pro lesní dopravu o 2 metry oproti stávající hodnotě 4 m nebyly uvedeny žádné důvody.
V důvodové zprávě jsou komentovány u § 3 odst. 1 pouze lesní průseky a protipožární pásy, nikoliv důvod pro rozšíření tras pro lesní dopravu ze 4 m metrů šířky na 6 metrů šířky. Námi navržené doplnění údajů ke „zpevňujícím pásům, skládkám dříví a manipulačním plochám“ vycházejí z prováděcích právních předpisů k zákonu a praktických zkušeností – toto doplnění by mělo zabránit zbytečnému omezování funkcí lesů na plochách skládek vytěženého dřeva.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno
Akceptováno částečně Domníváme se, že v ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) by měly být zahrnuty především pozemky s lesními porosty, holiny s povinností zalesnění a některé zvláštní případy pozemků. Nezpevněné lesní cesty a průseky by měly být ze systematického pohledu zařazeny v rámci písmena b) (jiné pozemky), ponecháváme je zde z důvodu historické návaznosti. O zvětšování šířky průseků se diskutovalo v souvislosti s „kůrovcovým“ opatřením obecné povahy. Zde bylo přijato, že: „se povoluje, aby při zalesňování kalamitních holin o souvislé výměře větší než 2 ha byly ponechány nezalesněné pruhy o šířce až 5 metrů…“, z původně navržených 6 m tedy zužujeme na 5 m. Ohledně lesních skládek dříví a manipulačních ploch do výměry 0,04 hektaru se domníváme, že by měly být zařazeny mezi jiné pozemky.
Zpevňující pásy byly vypuštěny.
124 Zlínský kraj § 15 odst. 3 písm. a) Z Upravit:
„a) signály, stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely, stožáry nadzemních vedení, vstupní šachty podzemního vedení a myslivecká zařízení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2“.
Odůvodnění: Myslivecká zařízení v lesích jsou potřebná kvůli péči o lovnou zvěř (přikrmování v době nouze) a k lovu zejména spárkaté zvěře, což je potřebné s ohledem na snížení stavů zvěře, která v současné době působí neúměrné škody na lesních porostech. Lov zvěře tedy souvisí i s ochranou lesa. K umístění mysliveckých zařízení musí mít uživatel souhlas vlastníka pozemku a bylo by velmi neefektivní, pokud by i u drobných mysliveckých zařízení (plocha do 30 m2) musel uživatel honitby žádat ještě o odnětí plnění funkcí lesů.
Připomínka je zásadní
Akceptováno jinak Do § 32 byl vložen odstavec následujícího znění:
„Je zakázáno budovat v lese jiné stavby a zařízení; to se netýká staveb sloužících plnění funkcí lesa, staveb pro výkon práva myslivosti a staveb uvedených v § 15 odst. 3.“
Jde o posílení zamezení vzniku protiprávního stavu v důsledku budování staveb v lese na základě připomínky KrÚ Středočeského kraje.
V poslední době se rozšiřuje v důsledku rozvoje nových typů staveb jejich výčet a jediným způsobem, jak ochránit les před umisťováním staveb, které jsou v něm nežádoucí a omezily by plnění jeho funkcí a ztížily hospodaření v lese, je vymezit pozitivním výčtem které stavby do lesa umístit lze.
125 Zlínský kraj § 17 odst. 1 Z Doplnit nové písmeno e):
Navrhujeme tečku za písmenem d) nahradit čárkou a doplnit nové písmeno e), které zní:
„e) realizaci veřejně přístupných krajinných prvků zřízených z podnětu orgánu státní správy ochrany přírody
a krajiny, které vzniknou vhodnou rekultivací po ukončení dočasného odnětí.“
Odůvodnění: V případech těžby štěrkopísků, kamene, cihlářských hlín mohou vznikat po těžbě cenné lokality, které je neracionální zalesňovat, pokud lze takové lokality rekultivovat vhodnějším způsobem (např. lomy s cennou geologickou skladbou a zaplavenou těžební jámou, kde vznikají biotopy zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů).
Připomínka je zásadní
Vysvětleno Uvedenou problematiku již řeší ustanovení § 17 odst. 8 lesního zákona, podle kterého se platí toliko poplatek za dočasné odnětí v případech, kdy po ukončení účelu odnětí budou pozemky podle schváleného plánu rekultivace rekultivovány zřízením vodní plochy nebo přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území. V těchto případech tedy postačuje schválit změnu plánu rekultivace podle § 16 odst. 4 lesního zákona.
126 Zlínský kraj § 20
§ 36a Z Kategoricky nesouhlasíme s vypuštěním stávajícího změní ust. § 20 odst. 1 písm. n), tedy se zrušením zákazu pastvy dobytka, zákazu umožňování výběhu hospodářským zvířatům a průhonu dobytka lesními porosty. Zároveň nesouhlasíme s nově navrženým ustanovením „§ 36a – Pastva v lese“.
Odůvodnění: Zrušení zákazu pastvy, výběhu a průhonu dobytka lesními porosty povede k degradaci lesa, škodám na porostech, půdním krytu, na podmáčeném terénu bude docházet k rozbahnění a erozi půdy, zvýšenému riziku přenosu nákaz mezi hospodářskými zvířaty, zvěří a ostatními živočichy. Pastva v lese byla minimálně 45 let zakázána a v ČR je dostatek vhodnějších pastevních ploch, takže není třeba ohrožovat les a plnění jeho funkcí navíc v době, kdy nejsou dostatečně vyřešeny ani škody působené zvěří.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno Předkladatel vnímá veškeré možné souvislosti či dopady (kladné i záporné), pojící se s umožněním pastvy, nicméně je třeba si také uvědomit, že pastva v lesích je dovolena i v řadě jiných lesnicky vyspělých státech Evropy a možnosti usnadnění (propagace) pastvy v lesích byly také předmětem vyjednávání s EU. Pastva, výběh a průhon jsou umožněny pouze se souhlasem vlastníka lesa při zachování základní podmínky volného vstupu veřejnosti do lesů a zabránění vzniku škod v lesích, které by ohrozily plnění funkcí lesa. Je na vlastníku lesa, zda vůbec a případně za jakých podmínek pastvu umožní, aby nedocházelo k poškození jeho porostů, které by ohrozilo plnění funkcí lesa. Oproti návrhu novely je odpovědnost za případné škody přesunuta na toho, kdo pastvu vykonává a zákon také obsahuje postih za případné porušení zákonem stanovených podmínek
127 Zlínský kraj § 33 odst. 1 Z Ustanovení navrhujme upravit takto:
„Vlastník lesa je povinen přednostně provádět těžbu nahodilou tak, aby především nedocházelo k vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů a nepřiměřenému ohrožení zdraví nebo bezpečnosti fyzických osob. Pokud by v důsledku těžby nahodilé vznikla souvislá holina o výměře větší než 0,2 1 ha, je vlastník lesa povinen oznámit provádění takové těžby nahodilé, resp. kalamitní alespoň 14 dnů předem orgánu státní správy lesů. Tato lhůta neplatí při provádění opatření podle § 32 odst. 1 písm. a) a odst. 2 odst. 3.“
Odůvodnění: V praxi dochází k případům, kdy vlastník lesa provádí úmyslnou těžbu, aniž by z lesního porostu odstranil souše, zlomy a vývraty. Stává se to za situace, kdy reálně již nehrozí přemnožení škodlivých organismů. Nezpracovaná dřevní hmota ponechaná v porostu ohrožuje život a draví osob, které les navštěvují nebo se pohybují v jeho blízkosti.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno Lesní zákon je součástí uceleného systému právního řádu ČR. Navržená změna je nadbytečná, neboť prioritní je zde zabránění vývinu, šíření a přemnožení škodlivých organismů. Povinnost nepřiměřeně neohrožovat zdraví a bezpečnost osob je zakotvena v ustanovení § 2900 a násl. občanského zákoníku, jako obecná prevenční povinnost. Pokud by vlastník lesa věděl o tom, že svým jednáním (kterým je i nečinnost) nepřiměřeně zvyšuje ohrožení zdraví nebo bezpečnosti osob, pak by byl odpovědný v případě vzniku škody za škodu způsobenou úmyslně – viz § 19 odst. 2 lesního zákona.
128 Zlínský kraj § 33 odst. 2 Z Ustanovení navrhujeme upravit takto:
„Těžba nahodilá se započítává do celkové výše těžeb (§ 24 odst. 2 a § 25 odst. 3). a to včetně dřevní hmoty nahodilé těžby dosud nezpracované nebo ponechané v lese k zetlení (mrtvé dřevo). Tato dřevní hmota se započítává max. 10 let. Pokud by zpracováním těžby nahodilé byla překročena celková výše těžeb stanovená schváleným plánem nebo převzatou osnovou, musí vlastník lesa do 15 dnů po provedení těžby požádat orgán státní správy lesů o změnu plánu nebo osnovy.“
Odůvodnění: Dřevní hmota z nahodilé těžby představuje nemalou část hospodářského výsledku vlastníka lesa, a přestože je cena dříví z nahodilé těžby zpravidla nižší než z těžby mýtní úmyslné, měl by mít vlastník lesa povinnost tuto nahodilou těžbu započítávat do produkční funkce lesa.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno Domníváme se, že objem nahodilé těžby je možno zjistit a evidovat až po jejím provedení. Tento objem se vykazuje v LHE a včítá se do celkového etátu. Naproti tomu u dřeva ponechaného (určeného) k zetlení se objem nestanovuje, tento objem nevstupuje do LHE a nevčítá se logicky do celkového etátu. Jiný postup by nebyl praktický. O tento ponechaný objem dřeva k zetlení je však ponížena produkční základna při výpočtu následného závazného ustanovení (etátu).
129 Zlínský kraj § 47 odst. 4 Z § 47 odst. 4 navrhujeme doplnit takto:
„Obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajské úřady vykonávají správní činnosti na úseku lesního hospodářství prostřednictvím alespoň 1 zaměstnance, který splňuje kvalifikační požadavky podle odstavce 5 a současně nevykonává správní činnosti na jiném úseku s výjimkou správní činnosti na úseku myslivosti; zaměstnanec musí splňovat také požadavky podle jiného právního předpisu ).“
Odůvodnění: Ve správních obvodech některých obcí s rozšířenou působností („ORP“) se nacházejí velmi malé výměry pozemků určených k plnění funkcí lesa („PUPFL“). Např. ORP Holešov má 1712 ha PUPF, ORP Otrokovice 2328 ha PUPFL. Správní činnosti na úseku lesního hospodářství by tak nenaplnily plný pracovní úvazek.
Připomínka je zásadní
Akceptováno jinak Je skutečností, že koncepční dokumenty rezortu LH si kladou za cíl zlepšení odborné úrovně úředníků státní správy lesů. Řešení tohoto problému je v souladu s cíli Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035 (opatření C.2.1 „Reforma státní správy lesů“).
Do navrženého ustanovení § 47 odst. 4 se doplňuje, že „obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajské úřady vykonávají správní činnosti na úseku lesního hospodářství prostřednictvím v součtu alespoň 1 celého pracovního úvazku.“. Tato úprava umožní naplnit cíle novely a zároveň poskytne obcím více flexibility s nižším nebo žádným finančním dopadem.
130 Zlínský kraj § 54 odst. 1 Z Navrhujeme doplnit nové písmeno m), které zní:
„m) nezalesní nebo neobnoví do 5 let lesní porosty nebo je nezajistí do 10 let ode dne vzniku holiny (§ 31 odst. 6).“
Odůvodnění: Nesplnění zákonné povinnosti v § 31 odst. 6 musí být postižitelné sankcí. Ukládání opatření k nápravě ve správním řízení umožňuje vlastníkům lesa prodlužovat dobu, v níž má proběhnout podle zákona zalesnění holin
a zajištění mladých lesních porostů.
Připomínka je zásadní
Vysvětleno Stávající právní úprava vychází z praktických poznatků, kdy se nemusí zdařit zalesnění pozemku ve lhůtách, a to ani ve lhůtách prodloužených. Koncepci právní úpravy, kdy po nezdaru zalesnění se nejprve uloží opatření a teprve v případě jeho nesplnění sankce, považujeme za správnou. Prioritním cílem je zajištění plnění funkcí lesa, a nikoliv sankcionování vlastníka.
131 Jihočeský kraj § 36a Z 1. § 36a Pastva v lese
Toto ustanovení požadujeme celé z návrhu změny zákona vyjmout a návaznosti na to v ust. § 20 Zakázané činnosti v lese zachovat zákaz pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty a dále v návaznosti na to odstranit navržené ust, § 54 odst. 1 písm. k) a § 54 odst. 1písm. l)
Odůvodnění: Pastva v lese a průhon hospodářských zvířat představuje veliké riziko poškození lesních porostů jak okusem, ohryzem a loupáním, tak i zvýšené riziko eroze a poškození lesních půd a vodního režimu rozšlapáním a rozrytím. Těmto škodám není prakticky při povolení pastvy v lese možné zabránit. Povolení pastvy v lese je v rozporu s ust. § 1 lesního zákona „Účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako přírodního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm.“
Přímá souvislost mezi pastvou v lese a omezováním vstupu do lesa (samotnou přítomností dobytka či existencí ohradníku), dále mezi pastvou v lese a škodami na lesních porostech nebo narušováním půdního krytu, které ohrožují plnění funkcí lesa, je zřejmá. Podle názoru krajského úřadu jsou odstavce 2 a 3 v přímém rozporu s odstavcem 1 uvedeného ustanovení zákona.
V návaznosti na to se domníváme, že vést řízení o přestupcích podle návrhu ust. § 54 odst. 1 písm. k), kdy by měla být ukládána sankce za omezení vstupu do lesa a podle § 54 odst. 1písm. l) - sankce za ohrožení plnění funkcí lesa, by bylo značně problematické vzhledem k tomu že, jak bylo již výše uvedeno, k těmto důsledkům dochází v určité míře při pastvě v lese vždy. Není také zřejmé, co si pod pojmem omezení vstupu do lesa zákonodárce představuje, podle našeho názoru je termín neurčitý, když zákaz oplocovat les je v zákoně již zakotven. Zjistit ve správním řízení skutečný stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, pak bude v případě povolení pastvy v lese vzhledem k odporujícím si ustanovením velice složité což zároveň zatíží státní správu lesů jak v prvoinstančním, tak v předpokládaných odvolacích řízeních.
Proto požadujeme zachovat stávající zákaz pastvy v lese v lesním zákoně.
Zásadní připomínka.
Vysvětleno Předkladatel vnímá veškeré možné souvislosti či dopady (kladné i záporné), pojící se s umožněním pastvy, nicméně je třeba si také uvědomit, že pastva v lesích je dovolena i v řadě jiných lesnicky vyspělých státech Evropy a možnosti usnadnění (propagace) pastvy v lesích byly také předmětem vyjednávání s EU. Pastva, výběh a průhon jsou umožněny pouze se souhlasem vlastníka lesa při zachování základní podmínky volného vstupu veřejnosti do lesů a zabránění vzniku škod v lesích, které by ohrozily plnění funkcí lesa. Je na vlastníku lesa, zda vůbec a případně za jakých podmínek pastvu umožní, aby nedocházelo k poškození jeho porostů, které by ohrozilo plnění funkcí lesa. Oproti návrhu novely je odpovědnost za případné škody přesunuta na toho, kdo pastvu vykonává a zákon také obsahuje postih za případné porušení zákonem stanovených podmínek. Máme za to, že pro naplnění principu volného vstupu do lesů (§ 19 odst. 1 lesního zákona) je nutné obdobně jako to předpokládá zákon č. 114/1992 Sb., v § 63 odst. 4) při ohrazování pozemků elektrickým ohradníkem, zajistit technickým nebo jiným opatřením možnost volného průchodu na vhodném místě pozemku. Ohradník sám o sobě právo vstupu neomezuje, ale ztěžuje jeho praktické uplatňování, tím, že musí být fyzicky překonán. Jakákoli forma oplocení bránící obecnému užívání lesa (§ 19 odst. 1) je podle § 32 odst. 8 zakázána. V tomto ohledu uvedená ustanovení nejsou v kolizi s novým § 36a, který zdůrazňuje, že při pastvě nesmí docházet k omezování práva vstupu do lesa.
132 Jihočeský kraj § 33 odst. 5 Z 2. § 33 odst. 5
nesouhlasíme s navrženou změnou „Provádět těžbu mýtní úmyslnou v lesních porostech lesa vysokého mladších než 80 60 let nebo lesa nízkého a středního mladších než 20 let je zakázáno. Požadujeme zachovat stávající znění „Provádět těžbu mýtní úmyslnou v lesních porostech lesa vysokého mladších než 80 let nebo lesa nízkého a středního mladších než 20 let je zakázáno.“
Odůvodnění: v důvodové zprávě ke změně tohoto ustanovení se uvádí, že toto opatření má za cíl snížit byrokratickou zátěž při vydávání výjimek pro minimální věk obmýtí a umožnit rychlejší přeměnu stanovištně nevhodných porostů ohrožených klimatickou změnou. Krajský úřad zastává názor, že povolování výjimek pro minimální věk obmýtí nepředstavuje žádnou enormní zátěž pro orgány SSL a rychlejší přeměny nevhodných porostů ohrožených klimatickou změnou již většinou „vyřešila“ kůrovcová kalamita případně sucho. V porostech, kde se nachází stanovištně vhodné dřeviny není potřeba přeměnu porostů provádět – v těchto porostech pak při těžbě nad 60 let bez udělování výjimek státní správou lesa by mohlo docházet k účelovému navyšování mýtních úmyslných těžeb nebo k prořeďování a oslabování porostů, které budou následně náchylné k větrným kalamitám. Tato situace se projeví zejména v oblastech, které kůrovcová kalamita nepostihla a kde se dřeviny vypořádaly i s dlouhodobým suchem. Právě u těchto porostů by měla být podpořena jejich odolnost vůči klimatickým změnám např. tím, že zde nebude snižován věk jejich úmyslné těžby. Proto požadujeme zachovat stávající omezení provádění mýtní úmyslné těžby v lesních porostech lesa vysokého mladších než 80 let.
Zásadní připomínka-
Vysvětleno V ČR stále existuje značný podíl stejnověkých a stejnorodých ohrožených smrkových porostů v předmýtním věku, které je nutné včas aktivně rozpracovat mýtní těžbou (přeměnit), před jejich spontánní devastací dopady sucha a kůrovcové kalamity.
Jedním z adaptačních opatření proti dopadům klimatické změny je také dosažení věkové rozrůzněnosti současných lesních porostů. Snížení obmýtí na 60 let má tuto snahu podpořit, bez nutnosti zvyšování administrativní zátěže. Současné stejnověké porosty tak bude možné také prosvětlovat za účelem jejich diferenciace a zpevnění pomocí výběrů prováděných mýtní těžbou již od věku 60 let. Je nutné si uvědomit, že v souvislosti s obnovou kalamitních ploch pomocí krátkověkých přípravných dřevin by v budoucnu neúměrně stoupl počet žádostí (výjimek) o jejich obnovu. Je skutečností, že snížení obmýtí způsobí potenciální nárůst těžebního ukazatele (těžební procento), nicméně realizace těžeb v mladém věku (slabé sortimenty) zpravidla nebude pro vlastníka příliš ekonomická (s výjimkou krátkověkých přípravných dřevin) a lesní zákon obsahuje i další limity bránící nadměrné realizaci těžeb (např. velikost a přiřazování holin).
133 Jihočeský kraj § 46a Z 3. Do § 46a doplnit možnost odstranění vad žádosti ve znění: „Nemá-li žádost o poskytnutí finančního příspěvku náležitosti stanovené nařízením nebo zásadami nebo trpí-li jinými vadami bránícími rozhodnutí, vyzve Ministerstvo obrany, Ministerstvo životního prostředí nebo krajský úřad žadatele k jejich odstranění; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu.“
4. Do § 46a doplnit možnost vyzvat žadatele k doložení dalších podkladů ve znění: „Ministerstvo obrany, Ministerstvo životního prostředí nebo krajský úřad může kdykoliv v průběhu řízení vyzvat žadatele k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu.“
5. Do § 46a doplnit možnost zastavit řízení při neodstranění vad nebo nedoložení podkladů nezbytných pro rozhodnutí ve znění: „Neodstraní-li žadatel vady nebo nedoloží-li další podklady nebo údaje nezbytné pro vydání rozhodnutí ve stanovené lhůtě, Ministerstvo obrany, Ministerstvo životního prostředí nebo krajský úřad řízení usnesením zastaví.
Odůvodnění:
Výše navrhované body reagují na praktickou aplikaci procesních postupů při administraci žádostí dle NV 30/2014 Sb. ve spojení s ustanoveními zákona č. 218/2000 Sb., kdy pouze bod 1 je alespoň použitelně ukotven, a to pouze ve směrnici Ministerstva zemědělství č.j.:5519/2019-MZE-16221.
Akceptováno Do § 46a doplněn odst. 7 připouštějící možnost postupu podle souvisejícího § 14k rozpočtových pravidel o odstranění vad žádosti, doložení dalších podkladů a úpravě žádosti. Do nového odstavce uveden i postup (zastavení řízení usnesením) v případě situace neřešené odkazovaným ustanovením rozpočtových pravidel. Navrhovaná formulace § 46a, odst. 7 "Při poskytování finančních příspěvků se přiměřeně použijí ustanovení rozpočtových pravidel o odstranění vad žádosti, doložení dalších podkladů a úpravě žádosti." je nedostatečná a neřeší důvod připomínky Jihočeského kraje.
Jihočeský kraj navrhuje následující znění § 46a, odst. 7: „Nemá-li žádost o poskytnutí finančního příspěvku náležitosti stanovené nařízením nebo zásadami nebo trpí-li jinými vadami bránícími rozhodnutí, vyzve poskytovatel nebo krajský úřad žadatele k jejich odstranění; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu.
Poskytovatel nebo krajský úřad může kdykoliv v průběhu řízení vyzvat žadatele k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu.
Nedoloží-li žadatel na výzvu poskytovatele nebo krajského úřadu další podklady nebo údaje nezbytné pro vydání rozhodnutí o žádosti o poskytnutí finančního příspěvku, poskytovatel nebo krajský úřad usnesením řízení zastaví.
Odůvodnění:
Navrhovaná formulace jednoznačně vymezuje postup odstranění vad žádosti, doložení dalších podkladů.
Touto úpravou se odstraňuje procesní nouze postupu odstranění vad žádosti, doložení dalších podkladů, kdy není možné použití § 14k zákona č. 218/2000 Sb., který má být podpůrně přiměřeně používán při administraci žádostí o finanční příspěvky na hospodaření v lesích.
§ 14k zákona č. 218/2000 Sb. obsahuje následující ustanovení:
(1) Trpí-li žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci vadami, vyzve poskytovatel v případě, že to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, žadatele o dotaci k odstranění vad; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu.
(2) Neodstraní-li žadatel o dotaci vady ve lhůtě podle odstavce 1, poskytovatel řízení zastaví.
(3) Pokud to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, může poskytovatel kdykoliv v průběhu řízení vyzvat žadatele o dotaci k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, k čemuž žadateli o dotaci poskytne přiměřenou lhůtu.
134 Jihočeský kraj § 46a Z ...pokračování
Všechny navrhované body alespoň částečně obsahuje § 14k zákona č. 218/2000 Sb., který má být podpůrně přiměřeně používán při administraci žádostí, ovšem ve znění pro aplikaci při administraci nepoužitelnou, kdy:
1) Možnost odstranění vad žádosti, vyzvat žadatele k doložení dalších podkladů nezbytných k vydání rozhodnutí musí být výslovně uvedena ve výzvě.
2) Vyzývat má poskytovatel příspěvku (dotace), což je v tomto případě Ministerstvo zemědělství, a nikoliv krajský úřad.
Dle výkladu Ministerstva zemědělství je výzvou Nařízení vlády č. 30/2014 Sb., které žádný z navrhovaných bodů neobsahuje a ani by obsahovat neměl.
Navrhovaný bod 3 odstraňuje mezeru nemožnosti zastavení řízení, jestliže žadatel nereaguje na výzvu k doložení dalších podkladů nezbytných pro vydání rozhodnutí a zároveň zohledňuje zásadu procesní ekonomie a odstraňuje procesní nouzi.
Zásadní připomínka
...pokračování Tato ustanovení mají pro administraci žádostí o příspěvky na hospodaření v lesích tato omezení:
1) Možnost odstranění vad žádosti, vyzvat žadatele k doložení dalších podkladů nezbytných k vydání rozhodnutí musí být výslovně uvedena ve výzvě. Dle výkladu Ministerstva zemědělství je výzvou Nařízení vlády č. 30/2014 Sb., které žádný z těchto procesních postupů neobsahuje a ani by obsahovat neměl.
2) Vyzývat má poskytovatel příspěvku, což je dle § 46, odst. 3 Ministerstvo obrany, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství, ale nikoliv krajský úřad. Krajský úřad je nyní dle § 46, odst. 4 zmocněn k rozhodování o poskytnutí finančního příspěvku.
Tento rozpor odstraňuje formulace "poskytovatel nebo krajský úřad".
AKCEPTOVÁNO
Ustanovení bylo přeformulováno.
135 Jihočeský kraj § 48a Z 6. § 48a odst. 1 písm. d) – kompetenční ustanovení požadujeme změnit ve smyslu připomínky č.2: při schvalování plánů o výjimkách ze zákazu provádět mýtní těžbu v lesních porostech lesa vysokého mladších než 80 let nebo v lesních porostech lesa nízkého a středního mladších 20 let (§ 33 odst. 5)
7. § 48a odst. 2 písm. a) – krajský úřad nesouhlasí s navrženým rozšířením úřední povinnosti pro krajské úřady, které by měly nově uplatňovat stanoviska k územně plánovací dokumentaci, pokud se záměry v ní obsažené dotýkají pozemků určených k plnění funkcí lesa. Tato změna – povinnost vyjadřovat se k ÚPD, pokud se záměry v ní obsažené dotýkají pozemků určených k plnění funkcí lesa, by znamenala pro krajské úřady enormní zvýšení byrokratické zátěže. Jen pro ilustraci: v Jihočeském kraji existuje 627 samosprávných obcí a lesnatost dosahuje 37,7 %. Proto požadujeme zachovat stávající znění § 48a odst. 2 písm. a) lesního zákona.
Zásadní připomínka
Vysvětleno
Akceptováno 6. vysvětleno viz připomínka č.2.
7. Novelizační ustanovení bylo vypuštěno.
136 Karlovarský kraj § 2 písm. t) Z Odůvodnění:
Nový pojem „zápoj“ je vágní a v praxi není kontrolovatelný. S ohledem na to, že právní norma má být srozumitelná, kontrolovatelná a sankcionovatelná v případě jejího porušení, návrh tuto zásadu nerespektuje. Trváme na ponechání pojmu „zakmenění“, u kterého nemůže k aplikačním problémům dojít.
Návrh nového znění:
Požadujeme nové ustanovení vypustit.
Vysvětleno Je skutečností, že zápoj nelze stanovovat v zimním období u stromů bez olistění, ale přesto je jedinou univerzální charakteristikou objektivně měřitelnou ve všech lesních porostech. Důvodem pro nahrazení zakmenění zápojem (ve smyslu jeho užití viz § 31) je skutečnost, že zápoj, na rozdíl od zakmenění, je možné stanovit i u nestejnověkých lesních porostů a také lesních porostů bez hroubí, kde stanovení zakmenění selhává. Takto se také běžně využívá např. v Rakousku. Omezit využívání zápoje pouze na lesy zařizované metodou zjišťování stavu lesa na IP (viz připomínka) není možné, jelikož tato taxační metoda je zcela univerzální a lze ji používat i ve stejnověkých porostech. Ani jiné „zákonné“ rozlišovací kritérium (např. hospodářský způsob…) pro jednoznačné uplatnění zakmenění nebo zápoje není obecně uplatnitelné. Podle sdělení univerzit jsou již dnes běžně dostupné nástroje pro objektivní určení zápoje a měřicí postupy se samozřejmě budou precizovat lesnickou praxí. Zakmenění nadále zůstává nepostradatelnou lesnickou charakteristikou využívanou pro lesnické hospodaření a odvození porostních zásob stejnověkých lesních porostů viz § 4 odst. 3 vyhl. č. 84/1996 Sb. Souhlas s vypořádáním.
137 Karlovarský kraj § 3 odst. 4 Z Odůvodnění:
V praxi orgánů státní správy lesů dochází k situacím, kdy vlastníci převážně ploch po lesnické rekultivaci neprohlašují dokončené rekultivace za pozemky určené k plnění funkcí lesa a dochází tak vědomě ke stavu, kdy faktický stav pozemků nekoresponduje s údaji katastru nemovitostí.
Návrh nového znění:
Pozemky, které nejsou uvedeny v odstavci 1, může orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nebo z vlastního podnětu nebo s jeho souhlasem prohlásit rozhodnutím za pozemky určené k plnění funkcí lesa. Ustanovení zvláštních předpisů1) nejsou tím dotčena.
Vysvětleno Připomínka směřuje nad rámec navržené novely lesního zákona. Popsanou situaci lze řešit rozhodnutím v pochybnostech podle § 3 odst. 3 lesního zákona. Uvedené rozhodnutí v pochybnostech umožňuje zahájení řízení z moci úřední a rozhodnutí neváže na souhlas vlastníka pozemku. Souhlas s vypořádáním.
138 Karlovarský kraj § 3 odst. 5 Z Odůvodnění:
Nově navrženou povinnost orgánů státní správy myslivosti zasílat pravomocné rozhodnutí katastrálnímu úřadu považujeme za zcela nadbytečnou. Katastrální úřad nemůže bez vkladu učiněného vlastníkem nové údaje do katastru nemovitostí zapsat, a tudíž je tato nová povinnost zcela zbytečná. Vklad je dle ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb.,
o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů možný pouze na stanoveném formuláři. Chybně je v textu uveden odkaz na odstavec 2 až 4, ačkoliv se podle odstavce 2 nerozhoduje, ale rozhoduje se podle odstavce 4, proto je třeba uvést „3 a 4“.
Návrh nového znění:
Požadujeme nově vytvořený § 3 odst. 5 vypustit.
Akceptováno částečně
Vysvětleno Vkladem se zapisují podle § 11 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, pouze věcná práva k nemovitosti tam uvedená (vlastnické právo, zástavní právo, pacht...). Rozhodnutími podle § 3 odst. 2 až 4 lesního zákona žádné věcné právo nevzniká, nezaniká ani se nemění. Rozhoduje se, zda jde o PUPFL nebo nikoli. Do katastru se výsledek rozhodnutí nedostává vkladem, ale protože jde o tzv. jiný údaj katastru (druh pozemku), postupem podle § 28 odst. 1 katastrálního zákona, tedy obdobou záznamu. Ustanovení § 31 písm. b) katastrálního zákona umožňuje, aby rozhodnutí o jiném údaji katastru (např. druh pozemku) bylo správním orgánem, který rozhodnutí vydal, zasláno katastrálnímu úřadu a ten je povinen ho zapsat do katastru nemovitostí. V žádném případě se však nejedná o vklad do katastru.
Odkazy v § 3 odst. 5 byly upraveny ve smyslu připomínky.
Souhlas s vypořádáním.
139 Karlovarský kraj § 7 odst. 3 Z Odůvodnění:
Lesy definované jako lesy ochranné dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona o lesích plní funkce již svojí existencí a jejich funkce se ani po 10 letech nikterak nemění. V praxi, vyjma krátkého období po vzniku krajských úřadů, se kategorizace lesů vždy rozhoduje na dobu neurčitou. Pokud v praxi orgány státní správy lesů rozhodovaly o zařazení lesů do kategorie lesů ochranného na dobu platnosti lesního hospodářského plánu, bylo to proto, že se snažily v praxi odstranit nedostatek lesního zákona, který do 01.01.2016 neumožňoval rozhodnout o vyřazení lesa z kategorie lesa ochranného. Od 01.01.2016, tedy od nabytí účinnosti zákona č. 15/2015 Sb., již orgán státní správy lesa o vyřazení z kategorie lesa ochranného rozhodnout může. Neobstojí ani argument, že jediným podkladem identifikujícím kategorizaci je porost, který se po ukončení platnosti lesního hospodářského plánu mění. Rozhodnutí o kategorizaci lesů je vždy vztaženo na pozemkovou parcelu a výměru. V případě plošné identifikace kategorizace lesů velmi dobře poslouží registr kategorizace lesů, který je nově zakotven v navrhovaném ustanovení § 10 a jenž povede Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (dále jen „ústav“) i v grafické podobě. Tuto povinnost již plní i nyní bez zákonného zmocnění. V rozporu s deklarací ohledně omezování byrokratické zátěže novela navrhuje zákaz kategorizace na dobu neurčitou, což současná právní úprava umožňuje. Zvyšuje se tak administrativní zátěž i pro případy, kdy by bylo možno rozhodnout o zařazení lesů do kategorie na dobu neurčitou
a vlastník je tak nucen podávat opakovaně žádosti a státní správa lesů je nucena o nich opakovaně rozhodovat.
Návrh nového znění:
Do kategorie lesů ochranných se lesy zařazují na dobu neurčitou.
Akceptováno Ustanovení bylo vypuštěno.
Již v současné správní praxi je značná část rozhodnutí o kategorizaci vydávána na dobu určitou, jelikož je to výhodné jak z pohledu vlastníka, tak z pohledu orgánů státní správy. Zpravidla desetiletá doba platnosti rozhodnutí je nejvhodnější v přímé souvislosti s délkou platnosti lesních hospodářských plánů, pro které je kategorizace jedním ze základních vstupních podkladů. Zároveň jsou platné jednotky prostorového rozdělení lesa těchto plánů zásadním a často jediným podkladem pro identifikaci kategorizovaných porostů ve vydaném rozhodnutí. Po zpracování nového plánu se informace o starších prostorových jednotkách mění a možnost identifikace vyhlášené kategorizace pomocí těchto starších jednotek často zaniká. Nelze poté jednoznačně určit hranice kategorizovaných pozemků což způsobuje problémy jak v případě jednoznačného určení daňové povinnosti, tak při tvorbě a schvalování LHP a samotném lesnickém hospodaření.
140 Karlovarský kraj § 7 odst. 4 Z Odůvodnění:
Cílem navrhované změny je povinnost vlastníka lesa při žádosti
o kategorizaci lesa předkládat grafické znázornění navrhované kategorizace lesa v digitální podobě pro účely evidence registru kategorizace lesů nově navržené v ustanovení § 10, kde bude nově i mapové zobrazení kategorizovaného porostu. Cílem navrhované změny je eliminovat nepřesnosti při překreslování návrhu žadatele (dosti často nekvalitní) do navrhovaného registru. Navrhujeme podrobnosti stanovit vyhláškou (možnost předávat rovnou pomocí navrhovaného registru kategorizace lesů).
Návrh nového znění:
Žádost o zařazení lesů do kategorie lesů ochranných kromě náležitostí žádosti podle správního řádu obsahuje přesné vymezení kategorizovaného území včetně jeho grafického znázornění v digitální podobě. Formu a způsob předání grafického znázornění v digitální podobě stanoví zvláštní právní předpis.
Akceptováno jinak Do ustanovení byla výslovně doplněna katastrální a lesnická mapa. Úpravu formy zpracování grafického znázornění včetně speciální vyhlášky považujeme s ohledem na snižování administrativní zátěže kladené na vlastníky za nadbytečnou Souhlas s vypořádáním.
141 Karlovarský kraj § 8 odst. 4 Z Odůvodnění:
Lesy definované jako lesy zvláštního určení dle ustanovení § 8 odst. 1 a 2 zákona o lesích plní funkce již svojí existencí a jejich funkce se ani po 10 letech nikterak nemění. V praxi, vyjma krátkého období po vzniku krajských úřadů, se kategorizace lesů vždy rozhoduje na dobu neurčitou. Pokud v praxi docházelo, že orgány státní správy lesů rozhodovaly o zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení na dobu platnosti lesního hospodářského plánu, bylo to proto, že se snažily v praxi odstranit nedostatek lesního zákona, který do 01.01.2016 neumožňoval rozhodnout o vyřazení lesa z kategorie lesa zvláštního určení. Od 01.01.2016, tedy od nabytí účinnosti zákona č. 15/2015 Sb., již orgán státní správy lesa o vyřazení z kategorie lesa zvláštního určení rozhodnout může. Neobstojí ani argument, že jediným podkladem identifikujícím kategorizaci je porost, který se po ukončení platnosti lesního hospodářského plánu mění. Rozhodnutí o kategorizaci lesů je vždy vztaženo na pozemkovou parcelu a výměru. V případě plošné identifikace kategorizace lesů velmi dobře poslouží registr kategorizace lesů, který je nově zakotven v navrhovaném ustanovení § 10 a jenž povede Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (dále jen „ústav“) i v grafické podobě. Tuto povinnost již plní
i nyní bez zákonného zmocnění. V rozporu s deklarací ohledně omezování byrokratické zátěže novela navrhuje zákaz kategorizace na dobu neurčitou, což současná právní úprava umožňuje. Zvyšuje se tak administrativní zátěž
i pro případy, kdy by bylo možno rozhodnout o zařazení lesů do kategorie na dobu neurčitou a vlastník je tak nucen podávat opakovaně žádosti a státní správa lesů je nucena o nich opakovaně rozhodovat.
Návrh nového znění:
Do kategorie lesů zvláštního určení se lesy zařazují na dobu neurčitou.
akceptováno Ustanovení bylo vypuštěno.
Již v současné správní praxi je značná část rozhodnutí o kategorizaci vydávána na dobu určitou, jelikož je to výhodné jak z pohledu vlastníka, tak z pohledu orgánů státní správy. Zpravidla desetiletá doba platnosti rozhodnutí je nejvhodnější v přímé souvislosti s délkou platnosti lesních hospodářských plánů, pro které je kategorizace jedním ze základních vstupních podkladů. Zároveň jsou platné jednotky prostorového rozdělení lesa těchto plánů zásadním a často jediným podkladem pro identifikaci kategorizovaných porostů ve vydaném rozhodnutí. Po zpracování nového plánu se informace o starších prostorových jednotkách mění a možnost identifikace vyhlášené kategorizace pomocí těchto starších jednotek často zaniká. Nelze poté jednoznačně určit hranice kategorizovaných pozemků což způsobuje problémy jak v případě jednoznačného určení daňové povinnosti, tak při tvorbě a schvalování LHP a samotném lesnickém hospodaření.
142 Karlovarský kraj § 8 odst. 5 Z Odůvodnění:
Cílem navrhované změny je povinnost vlastníka lesa při žádosti
o kategorizaci lesa předkládat grafické znázornění navrhované kategorizace lesa v digitální podobě pro účely evidence registru kategorizace lesů nově navržené v ustanovení § 10, kde bude nově i mapové zobrazení kategorizovaného porostu. Cílem navrhované změny je eliminovat nepřesnosti při překreslování návrhu žadatele (dosti často nekvalitní) do navrhovaného registru. Navrhujeme podrobnosti stanovit vyhláškou (možnost předávat rovnou pomocí navrhovaného registru kategorizace lesů).
Návrh nového znění:
Žádost o zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení kromě náležitostí žádosti podle správního řádu obsahuje přesné vymezení kategorizovaného území včetně jeho grafického znázornění v digitální podobě. Formu a způsob předání grafického znázornění v digitální podobě stanoví zvláštní právní předpis.
Akceptováno jinak Do ustanovení byla výslovně doplněna katastrální a lesnická mapa. Úpravu formy zpracování grafického znázornění včetně speciální vyhlášky považujeme s ohledem na snižování administrativní zátěže kladené na vlastníky za nadbytečnou Souhlas s vypořádáním.
143 Karlovarský kraj § 16 odst. 1 Z Odůvodnění:
Požadujeme ponechání současného stavu, kdy byla místní příslušnost definována ustanovením § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Například u velkých liniových staveb (dálnice, produktovody) by orgán státní správy lesů rozhodoval o lesních pozemcích mimo svou současnou místní kompetenci, např. na druhém konci sousedního kraje, bez místní znalosti a možnosti objektivně posoudit současný stav, což v souvislosti s jednotným environmentálním stanoviskem považujeme za problematické.
Návrh nového znění:
Žádost o odnětí nebo o omezení podává orgánu státní správy lesů ten, v jehož zájmu má k odnětí nebo k omezení dojít (dále jen „žadatel“). O odnětí nebo o omezení rozhodne ten orgán státní správy lesů, v jehož správním obvodu se dotčené pozemky nebo jejich převážná část nacházejí.
Akceptováno Místní příslušnost se bude řídit tím, ve kterém správním obvodu se odnímané pozemky nacházejí.
Novelizační bod č. 36. změněn následovně:
„V § 16 odst. 1 se doplňuje věta „O odnětí nebo o omezení rozhodne ten orgán státní správy lesů, v jehož správním obvodu se dotčené pozemky nacházejí.“
Souhlas s vypořádáním.
144 Karlovarský kraj § 16 odst. 5 písm. b) Z Odůvodnění:
V souvislosti s rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. 57 A 88/2020-90, postačuje investoru stavby činit kroky i přípravné, např. i ve fázi zpracování projektové dokumentace k realizaci stavebního záměru. Tímto závěrem soudu tak dochází k prodlužování rozhodnutí o odnětí na několik let, což zcela jistě nebyl úmysl zákonodárce při formulování tohoto ustanovení, které mělo zabránit zbytečným průtahům. Vzhledem k novému stavebnímu zákonu
a striktnímu běhu lhůt by již nemělo docházet k velkým prodlevám při vydávání stavebního povolení. Požadujeme, aby započetí s využíváním pozemku k účelu, pro který bylo rozhodnutí vydáno, bylo fyzické (tj. tzv. „kopnutím do země“, odlesněním). Povinnost vlastníka informovat
o nezahájení prací v uvedené lhůtě považujeme za nadbytečné, bez sankčního postihu, navíc může toto ustanovení být vykládáno jako podmínka, bez které nedojde k zániku rozhodnutí o odnětí, pokud vlastník tuto povinnost nesplní.
Návrh nového znění:
Nebude-li do dvou let od právní moci rozhodnutí započato s fyzickým využíváním pozemku k účelu, pro který bylo rozhodnutí vydáno; vlastník lesa je povinen tyto skutečnosti oznámit orgánu státní správy lesů, který rozhodnutí vydal a který vyrozumí ostatní účastníky řízení.
Akceptováno S ohledem na excesní rozsudek Krajského soudu Plzeňského kraje je třeba upravit právní úpravu v lesním zákoně.
Za novelizační bod 38. se vkládá nový novelizační bod 39. tohoto znění:
§ 16 odst. 5 písm. b) zní:
„b) nebude-li do dvou let od právní moci rozhodnutí započato s fyzickým využíváním pozemku k účelu, pro který bylo rozhodnutí vydáno; vlastník lesa je povinen tyto skutečnosti oznámit orgánu státní správy lesů, který rozhodnutí vydal a který vyrozumí ostatní účastníky řízení.“
Následující body se přečíslují.
Souhlas s vypořádáním.
145 Karlovarský kraj § 17 odst. 2 písm. d) Z Odůvodnění:
Požadujeme doplnění maximální plochy záměru v návaznosti na ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona o lesích, kdy plochy do 2 ha lze definovat jako pozemky určené k plnění funkcí lesa, plochy větší by již neměly být součástí pozemků určených k plnění funkcí lesa a měl by se na ně vztahovat poplatek za odnětí.
Návrh nového znění:
Realizaci záměrů sloužících zadržování vody v krajině nebo zlepšení dostupnosti vody pro potřeby hašení lesních požárů do 2 ha plochy.
Vysvětleno Ustanovení definuje stavby vhodné pro nevyčíslení (odpuštění) poplatku za odnětí PUPFL, jakožto ekonomickou ochranu těchto pozemků. Není účelné, aby veřejně prospěšné stavby řešící nedostatek vody v krajině podléhaly zpoplatnění za odnětí PUPFL, a to bez ohledu na jejich velikost. Význam vody a lesa v krajině je srovnatelný a vzájemně propojený. Omezení velikosti „vodního prvku“ je řešeno např. v § 15 odst. 3 písm. c) - plocha do 0,1 ha a veškerá výstavba nadále podléhá povolovacímu řízení stavebního záměru, včetně rozhodování (JES) o odnětí pozemků plnění funkcí lesů. Souhlas s vypořádáním.
146 Karlovarský kraj § 17 odst. 7 Z Odůvodnění:
Požadujeme doplnění ustanovení § 16 odst. 4, kdy změnou trvalého odnětí (změna výměry a částky např. po kolaudaci stavby a přesném zaměření) by mělo dojít i ke změně částky za odnětí, která však již byla tzv. „zkonzumována“, tj. vyplacena příslušné obci a Státnímu fondu životního prostředí a použita na zlepšení životního prostředí v obci nebo pro zachování lesa.
Návrh nového znění:
V případech uvedených v § 16 odst. 4 a 5 písm. b) se zaplacené poplatky nevracejí.
Akceptováno Je žádoucí odstranit výkladovou nejasnost a vztáhnout pravidlo, že se zaplacené poplatky nevracejí i na případy změny rozhodnutí o odnětí, kdy dochází např. v důsledku zpřesnění zaměření v rámci digitalizace ke zpřesnění zaměření a stanovení menší plochy odnětí.
Za stávající novelizační bod 44 se vkládá nový bod tohoto znění:
„§ 17 odst. 7 zní:
„(7) V případech uvedených v § 16 odst. 4 a 5 písm. b) se zaplacené poplatky nevracejí.
Souhlas s vypořádáním.
147 Karlovarský kraj § 20 odst. 5 Z Odůvodnění:
Ačkoliv je většina akcí pořádaných v lese kulturního či sportovního charakteru, nejedná se pouze o tyto akce, požadujeme rozšíření o jakoukoliv hromadnou akci s počty účastníků více než 100 osob. Za byrokraticky nadbytečné považujeme oznamování akcí orgánu státní správy lesů, pokud vlastník s akcí vyslovil souhlas. Tato oznámení jsou v současné době v drtivé většině pouze přijímána na vědomí.
Návrh nového znění:
Sportovní nebo kulturní akci Hromadnou organizovanou akci na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, které se účastní více než 100 osob nebo u které se předpokládá účast více než 100 osob (dále jen „organizovaná akce v lese“) lze konat pouze s písemným souhlasem vlastníků pozemků určených k plnění funkcí lesa, na nichž se má organizovaná akce v lese konat, a po písemném oznámení pořadatele této akce orgánu státní správy lesů učiněném alespoň 60 dnů přede dnem jejího konání. V oznámení pořadatel uvede datum a místo konání, způsob pořadatelského zajištění, předpokládaný počet účastníků
a písemné souhlasy vlastníků pozemků určených k plnění funkcí lesa, na nichž se má organizovaná akce v lese konat. Orgán státní správy lesů Vlastník lesa je po obdržení oznámení o konání organizované akce v lese oprávněn
v zájmu zachování lesa a plnění jeho funkcí stanovit podmínky jejího konání, nebo její konání zakázat. Rozhodnutí orgánu státní správy lesů o stanovení podmínek nebo o zákazu organizované akce v lese je prvním úkonem v řízení, musí být vydáno ve lhůtě 30 dnů ode dne obdržení oznámení o konání organizované akce v lese a odvolání proti němu nemá odkladný účinek. Rozhodnutí je doručováno veřejnou vyhláškou.
Akceptováno jinak Předkladatel chápe obavy vlastníků o možné důsledky spojené s pobytem veřejnosti v lesích, ale zároveň je nutné si uvědomit, že vstup veřejnosti do lesů je ze zákona volný a tzv. na vlastní nebezpečí. Není možné objektivně vyžadovat souhlas vlastníka s pobytem jakéhokoli množství osob v rámci konání jakékoli organizované sportovní akce v lese, kterou může být např. i ranní rozcvička žáků školy či školní cyklovýlet. V případě těchto organizovaných akcí je souhlas vlastníka nedůvodný. Souhlas vlastníka lesa je naopak vyžadován v momentě kdy, hrozí značný pohyb sportovců a diváků koncentrovaný v dané lokalitě, který se vymyká běžnému „návštěvnickému“ režimu lesa. Organizátor organizované akce v lese musí její konání pouze nahlásit orgánu státní správy lesů, čímž se snižují administrativní požadavky, ale orgán má zároveň zajištěn dostatek času na případné naplánování dozorové činnosti v místě konání akce.
Souhlas s vypořádáním.
148 Karlovarský kraj § 27 odst. 1 Z Odůvodnění:
Požadujeme odstranění povinnosti předkládat dvojí vyhotovení navrhovaného lesního hospodářského plánu a dále úhradu nákladů za pořízení jedné kopie. V současné době drtivá většina lesních hospodářských plánů je již předávána orgánům státní správy lesů digitálně prostřednictvím datové schránky, v případě předání v analogové formě je vždy součástí CD nosič, obsahující data v elektronické podobě (data jsou požadována v digitální podobě jako povinnost při žádosti o dotaci podle Nařízení vlády č. 30/2014 Sb.). S požadavkem na úhradu kopií se Karlovarský kraj nikdy nesetkal. Možnou formu je vhodné doplnit do ustanovení § 27 odst. 7 následovně (Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o formě, náležitostech a obsahu, o způsobu odvození závazných ustanovení plánů, o způsobu schvalování plánů a o podmínkách povolování jejich změn).
Návrh nového znění:
Vlastník lesa, který je povinen hospodařit podle plánu (§ 24 odst. 3), je povinen předložit návrh plánu v digitální podobě ke schválení orgánu státní správy lesů ve dvou vyhotoveních nejpozději ve lhůtě do 60 dnů po od skončení platnosti předchozího plánu. Orgán státní správy lesů plán schválí, pokud není v rozporu s tímto zákonem a ostatními právními předpisy20).
V rámci schvalování lesních hospodářských plánů orgán státní správy lesů posuzuje navrhované využití modřínu opadavého a douglasky tisolisté, nejde-li o jejich využití na území chráněných podle části třetí nebo čtvrté zákona
o ochraně přírody a krajiny. Navrhované využití vybraných nepůvodních druhů dřevin posuzuje tak, aby nedošlo k poškození přírodních stanovišť v jejich přirozeném areálu rozšíření nebo původních druhů rostlin anebo živočichů. Jedno vyhotovení schváleného plánu zůstává založeno u místně příslušného orgánu státní správy lesů, který uhradí náklady na pořízení jedné kopie.
Akceptováno jinak Digitalizace ve smyslu předávání strojově čitelných dat LHP může být pro některé vlastníky finančně nákladná a v konečném důsledku neefektivní. Elektronizace ve smyslu předávání dat LHP v elektronické podobě (*.PDF) může být konsensuálním řešením, které alespoň částečně přispěje k rychlejšímu procesu výměny dat, ale nepomůže automatizovaným kontrolním procesům pomocí spec. SW.
149 Karlovarský kraj § 31 odst. 4 Z Odůvodnění:
Trváme na ponechání stávajícího textu, protože zápoj není kontrolovatelný, viz připomínka k ustanovení § 2 písm. t).
Vysvětleno Viz připomínka k § 2 písm. t) Souhlas s vypořádáním.
150 Karlovarský kraj § 31 odst. 6 Z Odůvodnění:
Zásadně nesouhlasíme s prodloužením doby pro zalesnění ze dvou na pět let a zajištění ze sedmi na deset let. Odůvodnění není dostatečné a navržená změna právní úpravy vychází z krizové situace v době kůrovcové kalamity, ale nikoliv z běžných podmínek. V případě prodloužení dob zalesnění nelze očekávat úspěch ohledně přirozeného zmlazení na velkých kalamitních plochách a následné zalesnění zabuřeněných ploch bude násobně dražší než zalesnění v současných lhůtách. Prodloužením dob navíc omezí v těžbě sousední vlastníky lesa, protože ti nebudou moci dle navržené novely až deset let provádět těžbu, tedy přiřadit holou seč k sousednímu nezajištěnému mladému porostu. Navržená úprava tedy trestá řádné vlastníky lesů na úkor libovůle a lenosti nedbalých vlastníků lesů.
Návrh nového znění:
Holina na lesních pozemcích musí být zalesněna nebo obnovena do dvou let a lesní porosty na ní zajištěny do sedmi od jejího vzniku; v odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu na žádost vlastníka lesa povolit lhůtu delší. Tato žádost musí být orgánu státní správy lesů doručena nejpozději 60 dnů před uplynutím lhůty pro zalesnění nebo pro obnovu lesa. Na povolení této delší lhůty se nevztahují obecné předpisy
o správním řízení.
Neakceptováno
Předkladatel vnímá veškeré aspekty této liberalizace, nicméně prodloužení lhůt navrhují obě naše lesnická akademická pracoviště a environmentalistické skupiny požadují lhůty ještě delší či žádné. Postup a způsob obnovy je plně na rozhodnutí vlastníka lesa, který v návaznosti na stanovištní podmínky, zdroj reprodukčního materiálu a stav okolních porostů volí její optimální způsob. Pokud tak neučiní včas s ohledem např. na klíčivost tzv. semenné banky na dané holině či s ohledem na rychlý růst buřeně, následná obnova se mu přinejmenším výrazně zkomplikuje a prodraží. Novela lesního zákona spolu s vyhl. č. 456/2021 Sb., pouze vytváří dostatečný časový prostor pro uplatnění veškerých způsobů pro vznik stanovištně vhodného, životaschopného lesního porostu, včetně možnosti využití přípravných dřevin, přirozené nebo umělé obnovy. Nesouhlas s vypořádáním.
ROZPOR
Úprava navazuje na zkušenosti z OOP a stanoviska vědeckých institucí. Uvolnění je v souladu s koncepčními materiály a trendy. Opatření umožňuje větší zapojení tzv. přírodních procesů do obnovy a koresponduje s koncepcí vyhl. č. 456/2021 Sb.
151 Karlovarský kraj § 32 odst. 8 Z Odůvodnění:
Zásadně nesouhlasíme s rozšířením možnosti využití lesa pro zookoutky, jejichž četnost na plochu lesa není regulována. Jakékoli využití lesů pro jiné účely, než plnění funkcí lesů není žádoucí, navíc, když bude možnost rozšířena, pak lobbystické skupiny namítnou, když zookoutek, proč ne chata, proč ne školicí středisko do plochy 1 ha, apod. S ohledem na četnost zoologických zahrad a možnost vybudování zookoutků mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa, které existují na mnoha místech, není rozšiřování jejich počtu veřejným zájmem, který by převyšoval veřejný zájem na zachování lesů pro plnění jejich funkcí.
Návrh nového znění:
Je zakázáno oplocovat les z důvodů vlastnických nebo za účelem omezení obecného užívání lesa (§ 19 odst. 1); to se netýká lesních školek, semenných sadů a oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří a oplocení obor6) nebo farmových chovů zvěře21a).
Akceptováno Ustanovení bude vypuštěno
152 Karlovarský kraj § 33 odst. 3 Z Odůvodnění:
Požadujeme nahrazení pojmu „lesní půda“, kterou zákon o lesích nezná a nedefinuje, za les. Tato definice byla do zákona vložena novelou č. 314/2019, která reflektovala pojem lesní půda zavedený předchozím zákonem o lesích.
Návrh nového znění:
Za účelem předcházení degradace lesa lesní půdy a pro zachování mimoprodukčních funkcí lesa ponechává vlastník lesa v lese odpovídající množství těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí.
Vysvětleno Pojem lesní půda je odborné i laické veřejnosti dobře znám a ve spojitosti s pojmem degradace je zcela zřejmý. Naproti tomu navrhované spojení degradace lesa není zcela určité, respektive v souvislosti s legislativou EU váže spíše na problematiku odlesňování a přeměnu lesů na jiné pozemky, což není předmětem úpravy tohoto §. Souhlas s vypořádáním.
153 Karlovarský kraj § 33 odst. 4 Z Odůvodnění:
Navržené znění omezuje v rozporu s deklarací, že jde o liberalizaci právní úpravy. Navržená hranice 50 m3 odpovídá cca stávajícímu limitu pro vlastníka lesa o výměře 17 ha. U lesů do výměry 16 ha se tedy limit zvyšuje, ale
u vlastníků od 14 do 49 ha se limit nedůvodně snižuje. Stanovení limitu vztaženého k ploše lesa tak, jak je tomu doposud je logické a spravedlivé. Navržená úprava znerovnoprávňuje vlastníky lesů, a to bezdůvodně. Se současnou právní úpravou nejsou v praxi žádné problémy.
Návrh nového znění:
Požadujeme ponechání původního znění.
Akceptováno jinak Současná praxe u drobných vlastníků lesů běžně překračovala stanovený limit 3 m3/ha a toto ustanovení tak nebylo masově dodržováno. Novela tak dává do souladu praxi a zákonnou regulaci na úrovni 50 m3/rok. Nová úprava je proti té stávající liberální a jednoznačná, když umožňuje všem drobným vlastníkům těžbu do 50 m3/rok bez nutného souhlasu orgánu státní správy lesů či OLH, a to bez rozdílu velikosti jejich majetku. Zásadním ukazatelem pro odvození těžby není celková plocha jejich majetku, ale plocha těžitelných (mýtně zralých) porostů. Ta může být paradoxně vyšší u malých vlastníků než u těch větších (věková nevyrovnanost), o diskriminaci se tedy nejedná. Pokud jim množství 50 m3 nestačí, je nově nutné vyjádření k těžbě od OLH, jako rádce a garanta odborného lesnického hospodaření. V případě nesouhlasného vyjádření je OLH povinen tuto skutečnost oznámit také orgánu státní správy lesů. Ten pak může tento podnět řešit v rámci provádění kontrolní činnosti. Nejedná se o souhlas či nesouhlas OLH, ale pouze o odborné vyjádření a odpovědnost za hospodaření, respektive za provedenou těžbu je tedy plně na samotném vlastníku lesa, nicméně je vhodné také upozornit, že OLH je nově odpovědný za škodu, kterou by vlastníku způsobil v souvislosti s nesprávným výkonem činnosti odborného lesního hospodáře (§ 37 odst. 1 lesního zákona).
I v současné době je nutné k provádění těžeb nad 3 m3/ha bez schváleného, ale předaného plánu souhlas orgánu státní správy. Novela toto ustanovení liberalizuje na 8 m3/ha. Údaj vychází z údajů NIL o průměrném hektarovém celkovém běžném přírůstu a minimalizuje tak riziko spojené s přetěžbou bez jejího řádného plánování. Souhlas s těžbou nad tento limit je nově nutné vydat formou rozhodnutí, nicméně lze předpokládat, že limit 8 m3/ha je stanoven v takové úrovni, že vydávání těchto rozhodnutí bude velmi ojedinělé.
Souhlas s vypořádáním.
154 Karlovarský kraj § 33 odst. 5 Z Odůvodnění:
Navržené znění omezuje v rozporu s deklarací, že jde o liberalizaci Z hlediska obohacování svrchní humusové vrstvy ponecháním suché na zemi ležící klesti návrh novely mnohem více poškozuje lesní půdu tím, že v navrženém § 33 odst. 5 novely mění zákaz těžby v lese vysokém z 80 na 60 let. Tato změna o dvacet let mezi obnovou sníží produkci biomasy, která obohacuje humusovou vrstvu spadem listí či jehlic a drobných částí větví a stromů. K jehličnanům a spadu jehlic uvádíme, že jehličnany mají v současnosti obvykle dvě generace jehlic, kdežto v podmínkách zdravých jehličnanů až čtyři generace. Jedná se o pokus legalizace rabování lesů, které již nyní mají narušenou věkovou strukturu. Legalizací uvedeného by došlo k dalšímu rozvoji holin a zvětšování jejich ploch, což je za stávající situace nežádoucí. Navržená změna je pokusem o lobbystický průlom ve prospěch dřevozpracujícího průmyslu. V této souvislosti je třeba připomenout, že již došlo k liberalizaci poslední větší novelou z roku 2019, kdy byl snížen věk zákazu těžby v lesích střeních a nízkých na 20 let.
Návrh nového znění:
Požadujeme ponechání původního znění.
Vysvětleno V ČR stále existuje značný podíl stejnověkých a stejnorodých ohrožených smrkových porostů v „předmýtním“ věku, které je nutné včas aktivně rozpracovat mýtní těžbou (přeměnit), před jejich spontánní devastací dopady sucha a kůrovcové kalamity.
Jedním z adaptačních opatření proti dopadům klimatické změny je také dosažení věkové rozrůzněnosti současných lesních porostů. Snížení obmýtí na 60 let má tuto snahu podpořit, bez nutnosti zvyšování administrativní zátěže. Současné stejnověké porosty tak bude možné také prosvětlovat za účelem jejich diferenciace a zpevnění pomocí výběrů prováděných mýtní těžbou již od věku 60 let. Je nutné si uvědomit, že v souvislosti s obnovou kalamitních ploch pomocí krátkověkých přípravných dřevin by v budoucnu neúměrně stoupl počet žádostí (výjimek) o jejich obnovu. Je skutečností, že snížení obmýtí způsobí potenciální nárůst těžebního ukazatele (těžební procento), nicméně realizace těžeb v mladém věku (slabé sortimenty) zpravidla nebude pro vlastníka příliš ekonomická (s výjimkou krátkověkých přípravných dřevin) a lesní zákon obsahuje i další limity bránící nadměrné realizaci těžeb (např. velikost a přiřazování holin). Ustanovení řeší minimální a nikoli doporučené obmýtí (viz vyhl. č. 298/2018 Sb.).
Souhlas s vypořádáním.
155 Karlovarský kraj § 36a Z Odůvodnění:
Pastva v lesích je zakázána z důvodu jejího negativního vlivu na les od roku 1754 Císařským Královským patentem Marie Terezie a tuto úpravu přebíraly i následující zákony. Škodlivost pastvy v lesích přetrvává a její odůvodnění agrolesnictvím a ochranou životního prostředí není pravdivé. Agrolesnictví dle předpisů EU se týká využití zemědělských pozemků tak, že je lze částečně osázet stromy a současně využívat k jinému účelu, např. pastvě, což je MZe známo. Zájmy ochrany životního prostředí jsou pak zajištěny zařazením lesů do kategorie lesa zvláštního určení a následnému stanovení opatření odchylných od lesního zákona ve prospěch účelového hospodaření podle § 36 odst. 1 lesního zákona tam, kde je to zapotřebí. Plošné povolení pastvy v lesích je tedy nesmyslné.
Jak je možné, že vliv zvěře na les v rámci uspokojování jejich potřeb ohledně pastvy není akceptovatelné a pastva hospodářských zvířat ano? Poškození lesa kozou nebo ovcí nelze rozeznat od škody srnčí zvěří nebo muflonem. Tvrzení ohledně odlišení škod zvěří a hospodářskými zvířaty je tedy nepravdivé, resp. v praxi neproveditelné. Škody hospodářskými zvířaty by pak zjevně byly připisovány uživateli honitby (viz problematika škod v nově navrhované změně zákona o myslivosti). Pastva skotu a koní pak likviduje les a poškozuje kořenové náběhy, což v kombinaci s vniknutím hnilob likviduje dřevní hmotu.
Návrh nového znění:
Požadujeme vyjmout nově navrhované ustanovení § 36a.
Neakceptováno
Předkladatel vnímá veškeré možné souvislosti či dopady (kladné i záporné), pojící se s umožněním pastvy, nicméně je třeba si také uvědomit, že pastva v lesích je dovolena i v řadě jiných lesnicky vyspělých státech Evropy a možnosti usnadnění (propagace) pastvy v lesích byly také předmětem vyjednávání s EU. Pastva, výběh a průhon jsou umožněny pouze se souhlasem vlastníka lesa při zachování základní podmínky volného vstupu veřejnosti do lesů a zabránění vzniku škod v lesích, které by ohrozily plnění funkcí lesa. Je na vlastníku lesa, zda vůbec a případně za jakých podmínek pastvu umožní, aby nedocházelo k poškození jeho porostů, které by ohrozilo plnění funkcí lesa. Oproti návrhu novely je odpovědnost za případné škody přesunuta na toho, kdo pastvu vykonává a zákon také obsahuje postih za případné porušení zákonem stanovených podmínek. Máme za to, že pro naplnění principu volného vstupu do lesů (§ 19 odst. 1 lesního zákona) je nutné obdobně jako to předpokládá zákon č. 114/1992 Sb., v § 63 odst. 4) při ohrazování pozemků elektrickým ohradníkem, zajistit technickým nebo jiným opatřením možnost volného průchodu na vhodném místě pozemku. Ohradník sám o sobě právo vstupu neomezuje, ale ztěžuje jeho praktické uplatňování, tím, že musí být fyzicky překonán. Jakákoli forma oplocení bránící obecnému užívání lesa (§ 19 odst. 1) je podle § 32 odst. 8 zakázána. V tomto ohledu uvedená ustanovení nejsou v kolizi s novým § 36a, který zdůrazňuje, že při pastvě nesmí docházet k omezování práva vstupu do lesa. Nesouhlas s vypořádáním.
ROZPOR
156 Karlovarský kraj § 38 odst. 2 Z Odůvodnění:
Nesouhlasíme s ustanovením lesní stráže na celý obvod působnosti orgánu, který o ustanovení rozhoduje. Například návrh vlastníka lesa o výměře 1 ha, bude v praxi znamenat, že lesní stráž bude ustanovena na celé území obce s rozšířenou působností. Například obecní nebo městské lesy žádají běžně
o ustanovení pouze na svůj lesní majetek, stejně tak státní podnik Lesy České republiky, s.p. pouze na konkrétní revír, či územní jednotku.
Návrh nového znění:
Požadujeme ponechání původního znění ustanovení § 38 odst. 2.
Akceptováno jinak
Na základě připomínky byl upraven text § 38 odst. 2 takto:
„Lesní stráž ustanovuje orgán státní správy lesů z vlastního podnětu nebo na návrh vlastníka lesa. V průkazu lesní stráže vymezí orgán státní správy lesů obvod její působnosti, který nesmí být větší, než její správní obvod. Na řízení o ustanovování lesní stráže se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.“
Původně navržený text bylo možno vykládat tak, že se územní působnost lesní stráže dala vztáhnout skutečně jen ke stráži ustavené z vlastního podnětu. Není vhodné omezovat obvod působnosti lesní stráže jen na lesní majetek vlastníka, který ji navrhl, protože rozsah majetku se může měnit. Není důvod proč neustanovit lesní stráž s větší působností, než pro majetek vlastníka, když s tím bude souhlasit, Je obvyklé, že se lesní stráž, obvykle jako zaměstnanec vlastníka lesa pohybuje i přes lesní pozemky jiných vlastníků.
Nesouhlas s vypořádáním.
VYPOŘÁDÁNO
Lesní stráž vykonává svoji funkci samostatně a nezávisle. Není důvod její pověření limitovat jen na určitý majetek, pokud s tím lesní stráž souhlasí.
157 Karlovarský kraj § 38 odst. 6 Z Odůvodnění:
Požadujeme sjednotit zrušení ustanovení lesní stráže se stráží mysliveckou, kdy lze stráž zrušit pouze, pokud poruší zákon. Jedná se o úřední osobu, které je svěřena pravomoc dohlížet nad dodržováním zákona o lesích a neměla by být odvolávána z libovůle vlastníka lesa. Navíc podle navržené působnosti na celý obvod orgánu, který stráž ustanovil, se navrhovaná úprava nejeví jako vhodná, kdy by mělo být doplněno „na návrh vlastníka lesa, který
o ustanovení požádal“.
Návrh nového znění:
Orgán státní správy lesů ustanovení lesní stráže zruší, pokud fyzická osoba přestala tuto funkci vykonávat, splňovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo se prokáže, že byla ustanovena na podkladě nesprávných údajů. Orgán státní správy lesů může ustanovení lesní stráže zrušit též z jiných důvodů na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. Orgán státní správy lesů může ustanovení lesní stráže zrušit též na návrh vlastníka lesa anebo z vlastního podnětu, pokud myslivecká stráž porušila při výkonu svých povinností tento zákon. Osoba, u níž orgán státní správy lesů zrušil ustanovení lesní stráží, je povinna neprodleně odevzdat tomuto orgánu služební odznak a průkaz lesní stráže.
Vysvětleno
Novelizace § 38 odst. 6 není předmětem novely. V praxi nebyly zaznamenány problémy s aplikací uvedeného ustanovení a navržená změna proto není nutná
158 Karlovarský kraj § 47 odst. 4 Z Odůvodnění:
Z důvodu zastupitelnosti především na obcích s rozšířenou působností požadujeme vypustit podmínku, že úředník státní správy lesů nevykonává správní činnosti na jiném úseku. Požadujeme stejně jako u zákona
o myslivosti zakotvit tzv. rozložitelný úvazek. Dále požadujeme, aby pro všechny orgány státní správy lesů platily všechny podmínky stejně, tj. i pro ministerstva, cílem změny by mělo být zvýšení kvalifikace u všech úředníků vykonávajících státní správu lesů.
Návrh nového znění:
Ministerstvo, obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajské úřady vykonávají správní činnosti na úseku lesního hospodářství prostřednictvím alespoň 1 zaměstnance, který splňuje kvalifikační požadavky podle odstavce 5 a současně nevykonává správní činnosti na jiném úseku; zaměstnanec musí splňovat také požadavky podle jiného právního předpisu).
Akceptováno Je skutečností, že koncepční dokumenty rezortu LH si kladou za cíl zlepšení odborné úrovně úředníků státní správy lesů. Řešení tohoto problému je v souladu s cíli Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035 (opatření C.2.1 „Reforma státní správy lesů“).
Do navrženého ustanovení § 47 odst. 4 se doplňuje, že „obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajské úřady vykonávají správní činnosti na úseku lesního hospodářství prostřednictvím v součtu alespoň 1 celého pracovního úvazku.“. Tato úprava umožní naplnit cíle novely a zároveň poskytne obcím více flexibility s nižším nebo žádným finančním dopadem.
Souhlas s vypořádáním.
159 Karlovarský kraj § 47 odst. 6 Z Odůvodnění:
Požadujeme, aby pro všechny orgány státní správy lesů platily všechny podmínky stejně, tj. i pro ministerstva, cílem změny by mělo být zvýšení kvalifikace u všech úředníků vykonávajících státní správu lesů.
Návrh nového znění:
Zaměstnanec obecního úřadu obce s rozšířenou působností, nebo kraje nebo ministerstva splňující kvalifikační požadavky podle odstavce 5, ale nesplňující požadavky podle jiného právního předpisu48), může vykonávat správní činnosti na úseku lesního hospodářství, pokud je zajištěno, že bude do doby splnění uvedených požadavků vykonávat tuto činnost pod odborným vedením zaměstnance splňujícího kvalifikační požadavky podle odstavce 5 a požadavky podle jiného právního předpisu, maximálně však po dobu 24 měsíců.
akceptováno AKCEPTOVÁNO
Ustanovení bylo upraveno ve smyslu ponechání pouze kvalifikačních předpokladů.
160 Liberecký kraj § 2 písm. o) D § 2 písm. o) – doplnit i těžbu dle § 22 lesního zákona – připomínka
K mimořádné těžbě může dojít i při aplikaci § 22 LZ
Akceptováno jinak Do vymezení pojmů byla doplněna definice těžby nahodilé.
161 Liberecký kraj § 2 písm. s) Z § 2 písm. s) – ponechat beze změny nebo upravit v celém zákoně – zásadní připomínka
V dosavadní terminologii se má zato, že porost dle tohoto ustanovení je vlastně porostní skupina. Pokud se tímto sjednotí jeho definice s vyhláškou o LHP, je třeba na to reagovat i v dalších ustanoveních (např. § 24 odst. 2, § 33 odst. 5), jinak vzniknou aplikační problémy.
Vysvětleno Novela důsledně rozlišuje mezi porostem jako jednotkou rozdělení lesa a lesním porostem jako skupinou lesních dřevin. V aplikaci těchto termínu neshledáváme problém. Nerozporujeme, ale zvažte: Myslím, že jste nepochopili naši myšlenku. V LHP se věk neuvádí u porostu, ale u etáže resp. PSK. Pokud do definice doplníte, že se dělí porost na PSK, tak jak pak určíte věk porostu např. pro aplikaci v § 33/5? Dostanete se do stejných problémů, které způsobil nepovedený judikát "zakmenění". Porost ve smyslu lesního zákona by měl být parametr věk.
162 Liberecký kraj § 2 písm. v) Z § 2 písm. v) – vynechat slovo „zpevněná“ – zásadní připomínka
Tato změna zásadně zužuje možnost využití lesních cest např. cyklisty, k čemuž není důvod a toto opatření směřuje proti trendu rostoucího rekreačního využívání lesů. Veřejnosti bude činit problémy rozpoznat, co je zpevněná cesta.
Akceptováno jinak Ustanovení o lesních cestách bylo vypuštěno
163 Liberecký kraj § 7 odst. 3 Z § 7 odst. 3 – ponechat beze změny – zásadní připomínka
Povinné zařazování do kategorie lesa ochranného na dobu určitou je nepochopitelné. Vychází se ze stanovištních podmínek, které jsou neměnné. V případě potřeby lze využít institutu vyřazení a zařazení v jednom rozhodnutí. Navrhovaná úprava zcela zbytečně zvyšuje byrokracii a vytváří riziko nutnosti podávat na 1 rok změnové daňové přiznání a platit daň z nemovitosti, pokud se včas nestačí vyhlásit kategorie znovu. Mohly by též nastat problémy se zápisem do katastru nemovitostí.
akceptováno Ustanovení bylo vypuštěno.
Již v současné správní praxi je značná část rozhodnutí o kategorizaci vydávána na dobu určitou, jelikož je to výhodné jak z pohledu vlastníka, tak z pohledu orgánů státní správy. Zpravidla desetiletá doba platnosti rozhodnutí je nejvhodnější v přímé souvislosti s délkou platnosti lesních hospodářských plánů, pro které je kategorizace jedním ze základních vstupních podkladů. Zároveň jsou platné jednotky prostorového rozdělení lesa těchto plánů zásadním a často jediným podkladem pro identifikaci kategorizovaných porostů ve vydaném rozhodnutí. Po zpracování nového plánu se informace o starších prostorových jednotkách mění a možnost identifikace vyhlášené kategorizace pomocí těchto starších jednotek často zaniká. Nelze poté jednoznačně určit hranice kategorizovaných pozemků což způsobuje problémy jak v případě jednoznačného určení daňové povinnosti, tak při tvorbě a schvalování LHP a samotném lesnickém hospodaření.
164 Liberecký kraj § 7 odst. 4 D § 7 odst. 4 – ponechat beze změny – připomínka
Povinnost podat jednoznačnou žádost vyplývá z § 37 správního řádu. Zvláštní úprava v LZ je nadbytečná.
Vysvětleno § 37 právního řádu neřeší veškeré náležitosti podání rozhodné pro správní uvážení. Je zřejmé, že orgán si má jemu dostupné podklady opatřit sám, nicméně orgánu nejsou běžně dostupné informace o specifickém způsobu hospodaření vlastníka s ohledem na účel kategorizace (plnění preferované funkce lesa), důvod pro její vyhlášení (např. zvýšená návštěvnost či turistická atraktivita daného území) a přesné vymezení kategorizovaného území včetně grafického obrazu pro přesné a bezchybné určení předmětu kategorizace pomocí parcel či lesních porostů. Podle § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád může podání nad rámec obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat také další náležitosti, které stanoví zákon.
165 Liberecký kraj § 8 odst. 2 písm. a) Z § 8 odst. 2, písm. a) – vypustit texty „a druhých“ a „ptačích oblastech“ – zásadní připomínka
Zařazování lesů ve 2. zónách CHKO a v celých ptačích oblastech do LZU je extenzívním opatřením, které degraduje smysl výjimečnosti LZU. Lesů ve 2. zónách CHKO a v ptačích oblastech je ohromné množství, a neustále se zvyšuje.
Vysvětleno Úprava předmětu kategorizace byla provedena na žádost MŽP. I. a II. zóny CHKO byly přeřazeny do § 8 odst. 1 písm. c) jako oblasti, ve kterých vždy existuje důvod pro kategorizaci a odlišný způsob hospodaření. Ptačí oblasti také z důvodu nutnosti posouzení, zda v nich existují důvody pro kategorizaci, jsou uvedeny pouze v § 8 odst. 2 písm. a). ROZPOR, nesouhlasíme s plošným zařazením těchto rozsáhlých území do LZU. Upravené znění je z tohoto hlediska ještě horší, než původně navrhované. Znamená to přesunutí prakticky všech pohraničních hor do lesů zvláštního určení. Jednak to bude inicializovat další požadavky AOPK na omezování a prodražování hospodaření a jednak to znamené výrazný propad daňových příjmů horských obcí. V rámci kompromisu žádáme alespoň zajištění kompenzací obcím, za snížení daňového příjmu
VYPOŘÁDÁNO
Na rozsahu kategorizovaných území existuje konsensus s ostatními resorty. Daňová problematika je otázkou zákona o dani z nemovitých věcí a uváděný výpadek v daních na druhou stranu podpoří lesnické hospodaření vlastníků.
166 Liberecký kraj § 8 odst. 4 Z § 8 odst. 4 – ponechat beze změny nebo nahradit textem „Zařazení do kategorie lesů zvláštního určení lze provést i na dobu určitou“ – zásadní připomínka
Odůvodnění viz § 7 odst. 3 s tím, že u LZU může být důvodné i zařazení na dobu určitou, proto je připouštěna navrhovaná varianta.
akceptováno Ustanovení bylo vypuštěno.
Již v současné správní praxi je značná část rozhodnutí o kategorizaci vydávána na dobu určitou, jelikož je to výhodné jak z pohledu vlastníka, tak z pohledu orgánů státní správy. Zpravidla desetiletá doba platnosti rozhodnutí je nejvhodnější v přímé souvislosti s délkou platnosti lesních hospodářských plánů, pro které je kategorizace jedním ze základních vstupních podkladů. Zároveň jsou platné jednotky prostorového rozdělení lesa těchto plánů zásadním a často jediným podkladem pro identifikaci kategorizovaných porostů ve vydaném rozhodnutí. Po zpracování nového plánu se informace o starších prostorových jednotkách mění a možnost identifikace vyhlášené kategorizace pomocí těchto starších jednotek často zaniká. Nelze poté jednoznačně určit hranice kategorizovaných pozemků což způsobuje problémy jak v případě jednoznačného určení daňové povinnosti, tak při tvorbě a schvalování LHP a samotném lesnickém hospodaření.
167 Liberecký kraj § 8 odst. 5 D § 8 odst. 5 – ponechat beze změny – připomínka
Povinnost podat jednoznačnou žádost vyplývá z § 37 správního řádu. Zvláštní úprava v LZ je nadbytečná
Vysvětleno Viz připomínka k § 7 odst. 4.
168 Liberecký kraj § 10 D § 10 – novelizovat zároveň i zákon 338/1992 o dani z nemovitých věcí – připomínka
Dle § 4 odst. 1 písm. s) zákona o dani z nemovitých věcí jsou od daně osvobozeny lesní pozemky v pásmu A a B. Pokud budou pásma ohrožení vypuštěna z lesního zákona, mělo by se to projevit i v zákoně o dani z nemovitých věcí.
Akceptováno Zrušením kategorizace lesů podle vlivu imisí se stane obsoletním osvobození od daně z nemovitých věcí podle § 4 odst. 1 písm. s) zákona o dani z nemovitých věcí. Vzhledem k tomu, že toto ustanovení nabývá účinnosti až k 1. lednu 2027, předpokládá se, že do té doby dojde k navazující úpravě zákona o dani z nemovitých věcí, která bude doplněna přechodným ustanovením, které je v takových případech nutné vždy doplnit.
169 Liberecký kraj § 19 odst. 1 D § 19 odst. 1 – ponechat beze změny – připomínka
Povinnost dohodnout se s vlastníkem na sběru klesti bude masivně porušována, zejména v rekreačních oblastech a v okolí campů. Z hlediska respektu k právu není smysluplné taková omezení stanovovat.
Akceptováno Novelizační bod byl vypuštěn.
170 Liberecký kraj § 19 Z § 19, doplnit nový odst. 6: „V lesích s rozvinutou turistickou či sportovní infrastrukturou, která vyžaduje pravidelnou údržbu, a která není předmětem výdělečné činnosti, lze se souhlasem vlastníka lesa omezit obecné užívání lesů dle odst. 4 pro jiné účely, než pro jaké je infrastruktura určena. Se souhlasem vlastníka lesa a orgánu státní správy lesů lze za užívání této infrastruktury vyžadovat finanční plnění.“ – zásadní připomínka
V Libereckém kraji je dlouhodobě vnímána potřeba selektivní regulace návštěvníků lesa. Nejtypičtějším případem je poškozování nákladně udržovaných lyžařských stop turisty. Též je vnímána naléhavá potřeba zajistit vymahatelnou spoluúčast uživatelů této infrastruktury na částečném krytí nákladů. Pokládáme za potřebné věc řešit a zároveň za užitečné, aby se této kompetence ujala lesnická legislativa se zapojením vlastníků lesa a orgánů státní správy lesů. Z hlediska ochrany lesa je to výhodnější řešení, než kdyby v budoucnu dostal tuto kompetenci jiný orgán.
Zároveň je třeba doplnit kompetence, pravděpodobně do § 48a
Akceptováno jinak
Do § 20 byla doplněna povinnost nepoškozovat lyžařské trasy a do § 53 přestupek.
171 Liberecký kraj § 20 odst. 2 D § 20 odst. 2 – doplnit větu: „Tento zákaz neplatí v oplocených zahradách s trvalým zabezpečeným ohništěm nebo pokud s rozděláním ohně souhlasí vlastník pozemku i všichni vlastníci lesa do 50 m.“ – připomínka
Tento zákaz je bezvýjimečný a je běžně porušován. Není smysluplné zakazovat rozdělávání ohňů na soukromých zahradách u rodinných domů či chat, zvláště je-li např. mezi ohništěm a lesem asfaltová silnice. Připouštíme, že navržená formulace není ideální, ale směřuje k tomu, aby tento problém byl řešen.
Vysvětleno Novela upravena takto:
(2) Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Výjimku z tohoto zákazu může povolit vlastník nejbližšího lesa. Výjimka musí být udělena písemně.
Dále byl upraven § 53 odst. 1 písm. n a p.
172 Liberecký kraj § 20 odst. 4 D § 20 odst. 4 – Na konec doplnit větu: Vlastník lesa je oprávněn za udělení výjimky vyžadovat finanční plnění. V případě výjimky dle písm. g) pouze se souhlasem orgánu státní správy lesů. – připomínka
Jedná se o způsob, jak zvýšit příjmy vlastníků lesa. V řadě případů jde o legalizaci stávajícího stavu. U vjezdu a stání v lese by měl mít prostor orgán státní správy lesů, aby vlastníci v neúměrné míře nevyužívali les jako placené parkoviště. Nutná by byla i úprava kompetencí, pravděpodobně v § 48.
Vysvětleno Stávající ani upravované znění § 20 odst. 4 nevylučuje zpoplatnění udělené výjimky (u některých písmen odst. 1, kde to dává smysl a lze to považovat např. jako náhradu za administraci výjimky). Úprava navrhovaná v připomínce by tak byla pouze deklaratorním ustanovením, které nic nemění na již existujícím stavu.
173 Liberecký kraj § 20 odst. 5 D § 20 odst. 5 – Ve větě první za text „...nebo u které se předpokládá účast více než 100 osob...“ přidat text „a u motoristických akcích ve všech případech“ – připomínka
Motoristické akce jsou z hlediska ochrany lesa významně rizikovější a měla by se na ně vztahovat navržená pravidla i při nižším počtu než 100 účastníků.
Akceptováno jinak Předkladatel chápe obavy o možné důsledky spojené s pobytem motoristické veřejnosti v lesích. Je nutné si uvědomit, že vjezd motorovým vozidlem do lesů je ze zákona zakázán, až na případy výjimek udělených právě vlastníkem lesa. Vlastník tedy musí být vždy účasten procesu organizace motoristické akce v lesích. Organizátor organizované akce v lese musí nově její konání pouze nahlásit orgánu státní správy lesů, čímž se snižují administrativní požadavky, ale orgán má zároveň zajištěn dostatek času na případné naplánování dozorové činnosti v místě konání akce.
174 Liberecký kraj § 20 odst. 5 D § 20 odst. 5 – Na konci vypustit obligatorní doručování veřejnou vyhláškou. - připomínka
Při novém stanovení lhůt je stanovení podmínek či zákaz „zúřadovatelný“ i při standardním doručování. Doručování veřejnou vyhláškou je v tomto případě alibistické, je zapotřebí, aby se o něm organizátor skutečně dozvěděl. V době rychlého zvyšování počtu datových schránek může být doručování veřejnou vyhláškou kontraproduktivní.
Akceptováno jinak Ustanovení bylo upraveno.
175 Liberecký kraj § 24 odst. 2 Z § 24 odst. 2 vypustit poslední 2 věty – zásadní připomínka
Poskytování náhrady státem osobě, které je svěřeno nakládání se státními lesy, je jen zbytečnou byrokracií. Dosavadní objemy náhrady jsou spíše směšné a nestojí za související byrokracii. Vyplácení náhrady je i v současné době spojeno s právními pochybnostmi. Splnění minimálního podílu MZD, jako závazného ustanovení LHP, lze spolehlivě zjistit až po skončení platnosti plánu. Ve skutečnosti se vyplácí průběžně, i když pak zůstane na konci platnosti LHP toto ustanovení nenaplněno.
Vysvětleno Podle listiny základních práv a svobod je možné omezovat vlastnická práva ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Státní podnik spravující státní lesy je státní organizací a právnickou osobou, jejímž prostřednictvím vykonává stát svá vlastnická práva. Podnik provozuje svým jménem a na vlastní odpovědnost podnikatelskou činnost za účelem plnění významných strategických, hospodářských, společenských zájmů státu. nerozporováno, k zamyšlení: Jedná se o agendu, která je administrativně náročná a zcela neefektivní. Je-li motivem zjednodušení LZ, je toto ideální "oběť". Navíc je reálné riziko, že náhrada je vyplácena, i když účel - obnova podílu MZD, nakonec splněna není. Vysvětlení navrhovatele je slabé. V lesním zákoně přece namáme náhradu za povinnou výchovu porostů, za omezení těžby závazným ustanovením, za omezení šíře seče apod. Navíc považovat hospodaření státního podniku za standardní podnikatelské prostředí. Lesy obhospodařuje bez výběrového řízení a bez pachtovného.
176 Liberecký kraj § 25 odst. 2
Z § 25 odst. 2 – Slovo „provádí“ nahradit slovem „zadává“ – zásadní připomínka
Zpracování LHO je běžnou podnikatelskou činností a na trhu je dostatek subjektů schopných je zpracovat. Není žádný důvod ke „znárodňování“ agendy. Občasné problémy, které se při tvorbě LHO vyskytují, vyplývají ze slabé odborné úrovně a nedostatečné náročnosti zadávajících subjektů. ÚHÚL v roli zadavatele vnímáme pozitivně, tato změna by mohl přispět ke zlepšení kvality LHO.
Akceptováno
177 Liberecký kraj § 27 Z § 27 – schvalování plánů a jejich změn převést plně do správního řízení – zásadní připomínka
Schvalování LHP a změn je standardní správní činností a není žádný důvod stanovovat speciální procesní pravidla. Úřední osoby jsou znalé správního řízení, jsou na ně zvyklé. Správní řízení je zažité a jsou jasně definovány a prověřeny opravné prostředky. Závazné stanovisko orgánu OP by bylo závazným stanoviskem dle § 149 správního řádu. Naopak, současné speciální procesní postupy jsou příčinou bezradnosti schvalujících orgánů při nestandardním či nesouhlasném přístupu orgánů ochrany přírody. Speciálně naopak navrhujeme prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí na minimálně 120 dní. Žádosti o schválení LHP jsou podávány v krátkém časovém období ve velkém množství a standardní 30 resp. 60 denní lhůty jsou nereálné.
Vysvětleno Schvalování LHP je specifickým řízením nejen co se týká lhůt, ale obsahuje i zvláštní právní instituty, které nejsou ve správním řádu uvedeny, např. základní a závěrečné šetření a musely by být stejně upraveny zvlášť vyhláškou nebo lesním zákonem. Podle správních rozhodnutí ministra zemědělství a stanoviska poradního sboru ministra vnitra se na závazné stanovisko OOP vztahuje ustanovení § 149 správního řádu, protože oznámení o schválení LHP je po materiální stránce rozhodnutím, o jehož vydání se vede správní řízení, ovšem podle zvláštní úpravy, ne podle správního řádu, s výjimkou základních zásad činnosti správních orgánů.
Konstatujeme, že požadavek krajského úřadu je ojedinělý, jiné krajské úřady zavedení správního řádu při schvalování LHP nepožadují.
178 Liberecký kraj § 31 odst. 2 Z § 31 odst. 2 – doplnit speciální postup pro rekonstrukce porostů – zásadní připomínka
Při provádění rekonstrukcí porostů dochází masově k porušování maximální šíře seče, protože jsou obnovovány porosty o velmi nízké výšce. Lze řešit např. pevnou max. šíří pro porosty do 40 let nebo výlukou omezení šíře pro tyto porosty
Vysvětleno Ustanovení § 31 odst. 2 písm c) bylo upraveno takto:
"c) v lesních porostech ve tvaru nízkého nebo středního lesa a při PŘEDČASNÉ OBNOVĚ lesních porostů mladších 40 let do velikosti 1 ha holé seče bez omezení její šíře"
179 Liberecký kraj § 31 odst. 2 a 6 Z § 31 odst. 2, 6 – převést do režimu správního řízení – zásadní připomínka
Odůvodnění viz § 27.
Vysvětleno Obdobně jako u § 27. Domníváme se, že zavedení správního řízení by zbytečně zkomplikovalo průběh řízení.
180 Liberecký kraj § 32 odst. 8 D § 32 odst. 8 – nedoplňovat výjimku pro zookoutky – připomínka
Zaplevelovat zákony obdobnými margináliemi je proti zásadám přehledné a jasné legislativy. Věc je lehce řešitelná dle § 8 a § 36, případně § 13 lesního zákona.
akceptováno ustanovení bylo vypuštěno
181 Liberecký kraj § 33 odst. 4 Z § 33 odst. 4 – vnitřně rozporné znění u nahodilé těžby – zásadní připomínka
V navrhovaném znění se uvádí, že do limitu ohlašovací povinnosti 50 m3 se započítává i těžba nahodilá. Dále se zde uvádí, že zpracování těžby nahodilé se provádí bez oznámení. To je ve zjevném rozporu.
Akceptováno jinak Rozpor mezi druhou a čtvrtou větou připomínkovaného odstavce nespatřujeme. Druhá věta stanovuje, že nahodilá těžba se včítá do sledovaných těžeb, ať už jde o těžbu do 50 m3za kalendářní rok (není výslovně uvedena) nebo o těžbu nad tuto hranici. Čtvrtá věta stanoví, že nahodilá těžba se neoznamuje OLH, i když je touto těžbou limit 50 m3za kalendářní rok překročen nebo těžba nahodilá probíhá zcela nad tento limit. Nicméně nahodilá těžba byla z odst. 4) přesunuta do ust. odst. 2.
182 Liberecký kraj § 33 odst. 4 Z § 33 odst. 4 – vypustit poslední větu – zásadní připomínka
Limitování těžeb do doby schválení plánu je zbytečná byrokracie. Libereckému kraji není za 20 let činnosti znám jediný případ zneužití tohoto období.
Akceptováno jinak I v současné době je nutné k provádění těžeb nad 3 m3/ha bez schváleného, ale předaného plánu souhlas orgánu státní správy lesů. Novela toto ustanovení liberalizuje na 8 m3/ha. Údaj vychází z údajů NIL o průměrném hektarovém celkovém běžném přírůstu a minimalizuje tak riziko spojené s přetěžbou bez jejího řádného plánování. Souhlas s těžbou nad tento limit je nově nutné vydat formou rozhodnutí, nicméně lze předpokládat, že limit 8 m3/ha je stanoven v takové úrovni, že vydávání těchto rozhodnutí bude velmi ojedinělé. Možnosti nově zavádět jiný procesní postup, než je rozhodnutí, jsou v současné době značně limitované
183 Liberecký kraj § 33 odt. 4 Z § 33 odst. 4 – časově limitovat platnost oznámení těžby a stanovit zákaz provedení těžby po dobu 30 dnů od oznámení OLH – zásadní připomínka
V tomto ustanovení by mělo být zjevně řečeno, že pokud není těžba realizována např. do roka od oznámení, platnost oznámení zaniká.
Dále není nijak omezeno provedení těžby bezprostředně po učinění oznámení. I když OLH 30 dnů po oznámení sdělí, že těžba je v rozporu se zákonem, již může být vytěženo. Doplnění by mohlo znít např. „Těžbu lze provést od 30 dnů do 1 roku od provedeného oznámení dle věty první.“ Akceptováno jinak Podmínky zákonného provedení těžby se mohou měnit kdykoli, tedy i následující den po vydání vyjádření, nebo např. až po 5 letech. Rozhodujícím kritériem je, že vlastník lesa má povinnost provádět těžbu vždy pouze v souladu s lesním zákonem a této povinnosti ho nezbavuje ani souhlasné vyjádření OLH. Nově má OLH povinnost (§ 34 odst. 8 písm. e) poskytnout součinnost při provádění těžby. Tím dochází k ověření aktuálnosti zákonných podmínek umožňujících (bránících) provedení těžby.
184 Liberecký kraj § 34 odst. 3 D § 34 odst. 3 – doplnit text následovně: „Nelze-li účelu přiměřenými prostředky dosáhnout jinak,...“ – připomínka
Návrh předchází situacím, kdy vlastníci pozemků, kde má být realizována lesní doprava, navrhují technicky a finančně nepřiměřené alternativy a zpochybňují tak aplikovatelnost § 34 odst. 4 Akceptováno Správní úvahu, zda je možno účelu dosáhnout jinak, provádí orgán státní správy lesů již za současného stavu. Vodítko, kdy bude doplněna o nepřiměřenost, může být přínosné, protože v praxi se bránil vlastník pozemku tím, že je možno vytěžené dřevo dopravit lanovkou přes kopec několik set metrů a následně naložit na nákladní automobil, což v praxi znamenalo ztrátu cca 250 Kč/m3.
185 Liberecký kraj § 34 odst. 4 Z § 34 odst. 4 doplnit text: „Orgán státní správy je oprávněn rozhodovat i o lesní dopravě na pozemních komunikacích, které jsou PUPFL“ – zásadní připomínka
V současné aplikační praxi je nejasné, zda orgán SSL může rozhodnout o tom, že k dopravě se použije cizí lesní cesta, zatímco u lesních pozemků a pozemcích ZPF to nepochybné je. Může to vést k paradoxním výsledkům, že lesní doprava bude realizována lesem podél lesní cesty
Akceptováno jinak Ustanovení § 34 odst. 4 bude upraveno následovně:
„(4) Dobu, rozsah a trvání užívání cizích pozemků k lesní dopravě a výši náhrady je vlastník lesa, nebo osoba provádějící činnost v zájmu vlastníka lesa, povinen předem dohodnout s vlastníkem, popřípadě nájemcem/pachtýřem dotčených pozemků. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o podmínkách lesní dopravy po cizích pozemcích a o výši náhrady orgán státní správy lesů. Orgán státní správy lesů je oprávněn rozhodovat i o lesní dopravě na účelových komunikacích, které slouží k zpřístupnění lesních pozemků z pozemních komunikací vyšších třídx).
_____________________________
x) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.“
Připomínka vychází z pochybností z praxe, kdy lze dovodit, že se pravomoc státní správy lesů netýká účelových komunikací. Úprava se musí z hlediska praktického týkat všech účelových komunikací, které slouží ke zpřístupnění lesních pozemků, tedy k jejich napojení na komunikace vyšších tříd, které již jsou veřejně přístupné
186 Liberecký kraj § 34 D § 34 – doplnit zmocnění k vydání prováděcího předpisu pro výpočet náhrady - připomínka
Výpočet výše náhrady je obvykle největší překážkou hladkého rozhodování o lesní dopravě. Věci by napomohl jednoduchý výpočet stanovený vyhláškou, obdobně jako náhrada za přičlenění dle ZoM
Vysvětleno K problematice byly vydány dva metodické pokyny náměstka Sekce pro lesní hospodářství.
Po důkladném právním rozboru bylo výsledkem to, že užívání cizích pozemků k lesní dopravě je v podstatě ekvivalentem nájemní smlouvy (byť užívací vztah zde vzniká rozhodnutím orgánu veřejné moci), a tomu odpovídá i náhrada za užívání vycházející z výše nájmu v místě a čase obvyklém
187 Liberecký kraj § 36a Z § 36a – vypustit, variantně vázat na povolení orgánu SSL – zásadní připomínka
Pastva v lese byla na základě dlouhodobých zkušeností seznána jako značně rizikový až destruktivní faktor působící poškozování lesa a byla zakázána již v 18. století. Uvolnění pastvy, vázané jen na souhlas vlastníka lesa je velmi razantním a rizikovým krokem. Již samo znění návrhu novely předpokládá poškozování lesa, když škody zvěří se zde automaticky připisují na vrub pastvě. V období úporných a dosud neúspěšných snah o snížení stavů zvěře se má do lesa prakticky volně pustit dobytek, který lokálně na lesní ekosystémy bude působit daleko intenzívněji? Liberecký kraj navrhuje nadále pastvu umožňovat jako výjimečnou na základě § 36 lesního zákona. Pokud by na rozšíření pastvy bylo trváno, žádáme doplnění textu v odst. 1 takto: „...po předchozím písemném souhlasu vlastníka lesa a souhlasu orgánu státní správy lesů. Orgán státní správy lesů může souhlas vázat na splnění podmínek a v případě poškozování lesa, narušování vodního režimu či půdního krytu jej vzít zpět.“ Zároveň doplnit působnost v § 48.
Neakceptováno Předkladatel vnímá veškeré možné souvislosti či dopady (kladné i záporné), pojící se s umožněním pastvy, nicméně je třeba si také uvědomit, že pastva v lesích je dovolena i v řadě jiných lesnicky vyspělých státech Evropy a možnosti usnadnění (propagace) pastvy v lesích byly také předmětem vyjednávání s EU. Pastva, výběh a průhon jsou umožněny pouze se souhlasem vlastníka lesa při zachování základní podmínky volného vstupu veřejnosti do lesů a zabránění vzniku škod v lesích, které by ohrozily plnění funkcí lesa. Je na vlastníku lesa, zda vůbec a případně za jakých podmínek pastvu umožní, aby nedocházelo k poškození jeho, případně také okolních porostů jiných vlastníků, které by ohrozilo plnění funkcí lesa. Oproti návrhu novely je odpovědnost za případné škody přesunuta na toho, kdo pastvu vykonává a zákon také obsahuje postih za případné porušení zákonem stanovených podmínek. Máme za to, že navržený povolovací režim není schopen zabránit případným škodám vzniklým pastvou. ROZPOR, trváme minimálně na režimu povolení orgánem SSL. Pastva dobytka v lesích je zcela prokazatelně významným ohrožujícím faktorem stavu lesa a škodlivost je dostatečně prověřena v historických souvislostech. Odůvodnění odpovědnostní vlastníka je v naprostém rozporu s vládou schválenou novelou zákona o myslivosti, kde se ukázalo, že vlastník lesa není schopen/ochoten ochranu zajistit. Pastva přitom může být přitom lokálně podstatně významnější stresový faktor než zvěř.
ROZPOR
188 Liberecký kraj § 44 odst. 2 D § 44 odst. 2 – vypustit text, který stanoví, že lze udělit jen 1 licenci – připomínka
Považujeme za samozřejmé, že jednomu subjektu lze vydat pouze 1 tutéž licenci. Je snad v zákoně stanoveno, že občan může mít 1 důchod, 1 řidičák, 1 stavební povolení či 1 občanský průkaz? Vydání více licencí je excesem a těm zákon předcházet nemůže.
Vysvětleno Navrhované ustanovení řeší současný problematický stav, kdy některé subjekty jsou držiteli více platných licencí stejného typu. Navrhovaným ustanovením by se do jednoho roku měl tento stav vyřešit a neměl by se v budoucnu již opakovat.
189 Liberecký kraj § 45 odst. 3 Z § 45 odst. 3 – prodloužit lhůtu pro zahájení řízení nejméně na 60 dní – zásadní připomínka
Tato lhůta je propadná a není reálné, aby se orgánu státní správy lesů podařilo zahájit řízení do 30 dnů od doby, kdy na úřad bude doručen nějaký dokument svědčící o potřebě zahájit řízení. Je třeba počítat s tím, že podnět může na úřadě nějaký čas ležet, že úřední osoba bude nemocná či na dovolené, a zejména, řízení je zahájeno až doručením účastníku řízení. Stačí nepřebírat poštu a licenci nelze odebrat.
Akceptováno Uvedená připomínka vychází z praxe, kdy jen předání informace a zúřadování poznatku o tom, že nastaly podmínky pro odebrání licence, trvá i několik dní. Je třeba též zohlednit, že správní orgán nevykonává jen tuto agendu, ale i jiné agendy, obvykle v termínech stanovených zastupitelstvem nebo správním řádem, které je povinen plnit.
Dále je třeba od stanovené lhůty odečíst v případě fikce doručení, nebo vyzvednutí v poslední den úložní lhůty, deset dní.
190 Liberecký kraj § 46b Z § 46b – plošný nárok nelze řešit rozhodováním orgánu státní správy lesů – zásadní připomínka
Pokud by vlastníci lesů měli nárok na hrazení ekosystémových služeb, a o této platbě by rozhodovaly orgány státní správy lesů, tak v malém Libereckém kraji, i kdyby o tuto platbu požádalo jen 20 % vlastníků, by muselo být vydáno 3000 rozhodnutí. To je nezvládnutelné a naprosto nepřiměřené částkám, které s touto podporou lze očekávat. Zároveň se domníváme, že by bylo diskriminační poskytovat tuto platbu pouze vlastníkům od stanovené výměry.
Vysvětleno S ohledem na náklady spojené s administrací žádostí a na personální kapacity orgánů státní správy lesů bude stanovena efektivní minimální výše nároku jednoho subjektu. Vlastníci lesů menších výměr mohou svého nároku dosáhnout sdružováním ve spolcích.
191 Liberecký kraj § 51 odst. 4 D § 51 odst. 4 – vypustit zmocnění ke vzoru kontrolního průkazu – připomínka
Zaměstnanci ORP a krajských úřadů již nyní mají jednotné průkazy člena kontrolního orgánu pro všechny agendy, který prozatím pro kontroly dle lesního zákona nemohou využít. Není smysluplné vytvářet speciální průkaz pro kontroly dle lesního zákona. Bylo neúspěšně namítáno i při novele zákona o myslivosti.
Akceptováno Cesta, kdy je nelogickou snahou do každého speciálního zákona zakotvit zmocnění k vydání průkazu není šťastná a vedla by k tomu, že by někteří úředníci z ORP nebo KrÚ měli vystaveno několik průkazů opravňujících ke kontrole, což nelze považovat za omezení administrativy.
Úprava § 51 odst. 4 se vypustí.
Systémovým řešením je doplnění § 29 zákona č. 255/2012 Sb., kontrolní řád, o zmocnění orgánů veřejné správy vydávat průkazy opravňující k provádění kontroly v mezích působnosti úřadu nebo v mezích v průkazu uvedených
192 Liberecký kraj § 53 odst. 1 písm. n) Z § 53 odst. 1 písm. n) – chybný text – zásadní připomínka
Přestupkem by dle navrhovaného textu byla pouze situace, kdy by byl oheň založen v lese, ale zároveň by musel být nejdále 50 m od okraje lesa. To zjevně nedává smysl.
Akceptováno Text upraven
193 Liberecký kraj § 53 odst. 2 D § 53 odst. 2 – zvýšit max. výši pokut alespoň na dvojnásobek – připomínka
Tato maximální výše pokut platí již od roku 1996 a nyní zcela postrádá preventivně-odstrašující efekt.
Akceptováno Maximální výše pokut bude zvýšena na dvojnásobek, aby plnila i funkci prevenční, což s ohledem na výše pokut zachovaných z roku 1996 již neplní.
194 Liberecký kraj § 54 odst. 2 písm. b) D § 54 odst. 2 písm. b) – vypustit konec textu jednající o nepovolené těžbě v mladých porostech – připomínka
Tato skutková podstata plně spadá pod předchozí uvedenou (těžba v rozporu s lesním zákonem) a není systematické ji zde extra uvádět.
Akceptováno Znění § 54 odst. 2 písm. b) bude upraveno následovně:
„b) provede těžbu nad rámec schváleného plánu, nebo provede jinou těžbu v rozporu s tímto zákonem,“.
195 Pardubický kraj § 2 písm. t) Z 1. K novelizačnímu bodu č. 12 (§ 2 písm. t):
Požadujeme nahradit pojem „zápoj“ pojmem „zakmenění“, event. tuto část novelizačního bodu č. 12 bez náhrady vypustit (viz též dále k novelizačnímu bodu č. 87) a následující písm. odst. 2 přečíslovat.
Odůvodnění: Zastáváme názor, že využitím pojmu „zakmenění“ bude lépe dosaženo zamýšleného cíle navrhované změny. Zápoj je dle navržené definice pouze velmi obtížně měřitelný. Pojem „zakmenění“ je oproti ustáleným pojmem, lesnickou terminologií běžně využívaným, zažitým. Je též taxační veličinou uváděnou v lesních hospodářských plánech i osnovách (viz ustanovení § 7 písm. f) vyhlášky č. 84/1996 Sb.) a její zjišťování je měřitelné dle jednotné metodiky. Navrhuje-li se definovat „zápoj“ jako „poměr plochy cloněné dané jako součet ploch horizontálních korunových projekcí lesního porostu a plochy porostní skupiny“, nebude zajištěno, že porost nebude tvořen převážně pouze keřovými porosty.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Je skutečností, že zápoj nelze stanovovat v zimním období u stromů bez olistění, ale přesto je jedinou univerzální charakteristikou objektivně měřitelnou ve všech lesních porostech. Důvodem pro nahrazení zakmenění zápojem (ve smyslu jeho užití viz § 31) je skutečnost, že zápoj, na rozdíl od zakmenění, je možné stanovit i u nestejnověkých lesních porostů a také lesních porostů bez hroubí, kde stanovení zakmenění selhává. Takto se také běžně využívá např. v Rakousku. Podle sdělení univerzit jsou již dnes běžně dostupné nástroje pro objektivní určení zápoje a měřicí postupy se samozřejmě budou precizovat lesnickou praxí. Zakmenění nadále zůstává nepostradatelnou lesnickou charakteristikou využívanou pro lesnické hospodaření a odvození porostních zásob stejnověkých lesních porostů viz § 4 odst. 3 vyhl. č. 84/1996 Sb.
Nadále platí, že běžné lesní porosty musí vyrovnaně plnit veškeré funkce lesů, tedy musí být tvořeny dřevinami s hroubím (zajištění dřevoprodukční funkce).
stále považujeme jako neodůvodněné, proč je navržen tento nový pojem zápoj se sníženou mezní hodnotou 6, pod kterou nelze zápoj snižovat (§ 31 odst. 4 LZ) a jak se hodnota zápoje bude zjišťovat v době, kdy lesní porost nebude olistěn
VYPOŘÁDÁNO
I nadále bude v LHP uváděno zakmenění, nutné pro určení zásob a zastoupení, pokud nebude zařízováno PIL, nebo pokud nebude použitá jiná (vhodnější) metoda určení zásoby porostu. Nicméně zakmenění prostě již není v řadě případů objektivně stanovitelné a aplikovatelné pro vymáhání povinnosti podle § 31 odst. 4. Zápoj bude možné stanovit pouze ve vegetační sezóně.
196 Pardubický kraj § 2 písm. u) Z 2. K novelizačnímu bodu č. 12 (§ 2 písm. u):
Požadujeme uvést novelizační bod v následujícím znění:
„lesním hospodářským celkem soubor lesů ve vlastnictví zpravidla jednoho vlastníka, pro který se zpracovává lesní hospodářský plán“.
Odůvodnění: V praxi je kromě spoluvlastnictví (jeden list vlastnictví, ale několik spoluvlastníků v různém poměru podílů) zcela běžné, že jeden lesní hospodářský celek, pro který je zpracováván lesní hospodářský plán, se skládá z majetků např. několika obcí, jejichž lesní majetek obhospodařuje jeden nájemce. Proto požadujeme do textu novelizačního bodu vložit slovo „zpravidla“.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Zahrnutím lesů více vlastníků do jednoho LHC nevzniká žádná nová právnická osoba, která by byla odpovědná např. za překročení etátu. Etát je schvalován pouze jeden pro celé LHC. Osoby (obce) zahrnuté v LHC nemají žádná pravidla, jak společně jednat, např při podání žádosti o zkrácení doby platnosti plánu nebo o změnu závazných ustanovení, jako je tomu např. u spoluvlastníků. Solidarita mezi více osobami v LHC končí např. v momentě, kdy jedné spadne nahodilá těžba, je dotěžen etát a ostatní osoby nechápou, proč ony „ve svém lese“ nemohou těžit.
Souhlasíme, že s novelou by vypadla možnost nájenců=pachtýřů (podpachtýřů) předkládat plány ke schválení, proto doplňujeme znění takto:
"u) lesním hospodářským celkem soubor lesů ve vlastnictví jednoho vlastníka, případně v pachtu nebo podpachtu jednoho pachtýře nebo podpachtýře, pro který se zpracovává lesní hospodářský plán."
Souhlas s vypořádáním.
197 Pardubický kraj § 2 písm. v) Z 3. K novelizačnímu bodu č. 12 (§ 2 písm. v):
Požadujeme blíže definovat pojem „zpevněná“, event. uvést odkaz na právní předpis, který zpevnění definuje, existuje-li takový.
Odůvodnění: Nyní navržené znění definice „lesní cesty“ je nejasné a rozporné s textací důvodové zprávy, která uvádí, že „mezi lesní cesty se řadí také cesty kategorie 2L1 podle klasifikace Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů se specifickou povrchovou úpravou „rostlý terén“ nebo s nedostatečným celoročním zpevněním“. Je tedy cílem navržené úpravy, aby cesty kategorie 2L1 dle klasifikace ÚHÚL nebyly považovány za „lesní cesty“ ve smyslu lesního zákona?
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak Novelizační body upravující problematiku lesních cest byly z návrhu vypuštěny. Souhlas s vypořádáním.
198 Pardubický kraj § 2 písm. w) Z 4. K novelizačnímu bodu č. 12 (§ 2 písm. w):
Požadujeme vložit do ustanovení § 2 nové písm. w) následujícího znění: „vlastníkem lesa vlastník pozemku, na kterém se les nachází, dle údajů uvedených v evidenci katastru nemovitostí“.
Odůvodnění: Návrh reaguje na problémy, se kterými se krajský úřad setkává v praxi.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Za les považujeme lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa. Novela LZ nemá v úmyslu od sebe oddělovat vlastníka lesního pozemku a vlastníka lesního porostu. Lesní porost považujeme za součást pozemku ve smyslu ustanovení § 507 občanského zákoníku – součástí pozemku je rostlinstvo na něm vzešlé. Srovnej § 1067 občanský zákoník - strom náleží tomu, z jehož pozemku vyrůstá kmen. Vyrůstá-li kmen na hranici pozemků různých vlastníků, je strom společný. Strom je tedy součástí pozemku, samostatnou věcí movitou se stává po jeho oddělení. Tedy až po oddělení od pozemku může mít strom jiného vlastníka než vlastníka pozemku. Ustanovení § 33 odst. 4 LZ bylo novelizováno, jinak bychom k připomínce potřebovali znát konkrétní případy. Souhlas s vypořádáním.
199 Pardubický kraj § 2 písm. x) Z 5. K novelizačnímu bodu č. 12 (§ 2 písm. x):
Požadujeme vložit do ustanovení § 2 nové písm. x), kterým by byly definovány objekty a zařízení sloužící hospodaření v lese.
Odůvodnění: Tyto pojmy jsou v praxi často předmětem sporů. V souvislosti s novým stavebním zákonem došlo ke zrušení vyhlášky č. 239/2017 Sb., o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa, která byla určitým vodítkem pro řešení sporných kauz.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno Do § 2 bude doplněno písmeno v) tohoto znění:
"v) objekty a zařízeními sloužícími hospodaření v lese, lesní cesty, stavby hrazení bystřin a strží, stavby pro úpravu vodního režimu lesních půd, a dále zařízení sloužící plnění rekreační funkce lesů, např. lavičky, informační tabule, rozcestníky, altány, odpočívadla, pokud jejich umístěním nedochází k odnětí nebo plnění funkcí lesa."
souhlasíme, ale v textu „vypořádání“ je trochu jiný text než pak „v úplném znění“ – tam je jen „zařízení sloužící plnění rekreační funkce lesa, pokud jejich umístěním nedochází k odnětí nebo omezení funkcí lesa“ , chybí tam výčet zařízení, bylo by to jednoznačnější
200 Pardubický kraj § 2 písm. z) Z 6. K novelizačnímu bodu č. 12 (§ 2 písm. z):
Požadujeme vložit do ustanovení § 2 nové písm. z), které by definovalo pojem „vznik holiny“.
Odůvodnění: Považujeme za problematické určení okamžiku, od kterého se má za to, že holina vznikla. Jednoznačné časové určení okamžiku vzniku holiny je zásadní pro běh lhůty pro splnění povinnosti holinu zalesnit, dle § 31 odst. 6 lesního zákona. Není jasné, zda holina vzniká již samotným pokácením dřevin anebo teprve okamžikem odklizení dřevní hmoty (takto si pojem „vznik holiny“ vykládají například Lesy ČR).
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Otázka vzniku holiny není zcela triviální a lze se v praxi setkat s různým výkladem s ohledem např. na způsob jejího vzniku. V případě těžby úmyslné lze vycházet z § 3 odst. 1) písm. a) lesního zákona, kde se uvádí „plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy“, lze tedy přisvědčit výkladu, že ke vzniku holiny dochází po jejím vyklizení (odstranění lesního porostu), které zpravidla přímo navazuje na vlastní těžbu a umožňuje nutný prostor pro výsadbu (obnovu), tedy začátkem lhůty pro obnovu bude konec měsíce, kdy došlo k těžbě a kdy byla těžba zanesena do LHE . Nicméně v případě těžby nahodilé, respektive kalamitního ležícího dřeva (např. větrný polom), nelze čekat na okamžik vyklizení, pokud k němu vlastník nepřistupuje aktivně a je tedy žádoucí okamžik vzniku holiny vztáhnout k okamžiku devastace lesního porostu. Nejzazším termínem je pak konec roku (výkaznictví LHE). Je nutné posoudit veškeré rozhodné skutečnosti individuálně.
právě pro to, že to není jednoznačné, bychom doporučili to do LZ definovat, třeba jako nejpozději do konce roku, kdy bylo vykázáno v LHE. Nesouhlasíme s vypořádáním
VYPOŘÁDÁNO
Řešením je pouze stanovení nejzazšího termínu vzniku holiny k 31. 12. daného roku. V případě faktického vzniku holiny k dřívějšímu datu by byl však běh lhůt (obnova, zajištění) zbytečně odsouván.
201 Pardubický kraj § 3 odst. 1 písm. b) Z 7. K novelizačnímu bodu č. 14 (§ 3 odst. 1 písm. b):
Požadujeme uvést novelizační bod v následujícím znění:
V § 3 odst. 1 písm. b) se slovo „zpevněné“ zrušuje, slovo „drobné“ se nahrazuje slovy „protipožární pásy,“, za slova „vodní plochy“ se vkládají slova „o rozloze do 2 ha“, za slova „ostatní plochy“ se vkládají slova „, plochy pro biodiverzitu, semenné sady a lesní školky“, slova „komunikací, a“ se nahrazují slovy „komunikací, lesní loučky“ a věta poslední se zrušuje.
Odůvodnění: V případech, kdy z důvodu oprávněného zájmu ochrany přírody je na lesních pozemcích požadováno zachování bezlesí z důvodu specifických nároků rostlin nebo živočichů, by se tímto doplněním usnadnilo zachování drobných biologicky cenných ploch, které se nachází v lesích mimo specificky chráněná území a kde je zároveň vyhlášení kategorie lesa zvláštního určení administrativně nevhodné.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak Protipožární pásy byly vypuštěny. Rozloha drobné vodní plochy byla omezena na 2 ha. Plochy pro biodiverzitu by neměly být podporovány v rámci jiných pozemků. Pokud požadavky orgánů ochrany přírody vůči PUPFL směřují k tomu, aby se z lesních pozemků staly pozemky jiné, tedy bez lesního porostu, nechť to proběhne formou rozhodnutí o kategorizaci nebo následně podle § 36 odst. 1 lesního zákona, který umožňuje předepsat úhradu náhrady újmy tomu, v jehož zájmu bylo o odchylných opatřeních rozhodnuto. Souhlas s vypořádáním.
202 Pardubický kraj § 3 odst. 5 D 8. K novelizačnímu bodu č. 16 (§ 3 odst. 5):
Doporučujeme ve vazbě na nově doplňované ustanovení § 3 odst. 5 lesního zákona doplnit do návrhu zákona část II., kterou bude novelizován také zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), přičemž jeho změna bude spočívat v zavedení povinnosti katastrálního úřadu zapsat do evidence katastru nemovitostí skutečnosti vyplývající z pravomocného rozhodnutí doručenému orgánem státní správy lesů.
Odůvodnění: S navrženou úpravou, kdy se do ustanovení § 3 doplňuje nový odstavec 5, podle něhož orgán státní správy lesů zašle pravomocné rozhodnutí podle odstavců 2 až 4 katastrálnímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, souhlasíme a vítáme ji. Zasílání pravomocného rozhodnutí katastrálnímu úřadu je v rámci zmírnění nesouladů mezi skutečným a evidenčním stavem pozemků jednoznačně pozitivním návrhem. Upozorňujeme však na potřebu provázání této změny i do katastrálního zákona. Doposud změny druhu pozemku katastrální úřad zapisoval toliko na základě předložení listiny vlastníkem pozemku.
Tato připomínka je doporučující.
Vysvětleno Vkladem se zapisují podle § 11 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, pouze věcná práva k nemovitosti tam uvedená (vlastnické právo, zástavní právo, pacht...). Rozhodnutími podle § 3 odst. 2 až 4 lesního zákona žádné věcné právo nevzniká, nezaniká ani se nemění. Rozhoduje se, zda jde o PUPFL, nebo nikoli. Do katastru se výsledek rozhodnutí nedostává vkladem, ale protože jde o tzv. jiný údaj katastru (druh pozemku), postupem podle § 28 odst. 1 katastrálního zákona, tedy obdobou záznamu. Ustanovení § 31 písm. b) katastrálního zákona umožňuje, aby rozhodnutí o jiném údaji katastru (např. druh pozemku) bylo správním orgánem, který rozhodnutí vydal, zasláno katastrálnímu úřadu a ten je povinen ho zapsat do katastru nemovitostí. V žádném případě se však nejedná o vklad do katastru. Souhlas s vypořádáním.
203 Pardubický kraj § 10 odst. 2 D 9. K novelizačnímu bodu č. 27 (§ 10 odst. 2):
Povinnost orgánu státní správy lesů zasílat stejnopis rozhodnutí o kategorizaci lesa považujeme za vhodnější začlenit do příslušných ustanovení § 7 a 8, které řeší podrobnosti postupu a náležitostí vydávání rozhodnutí.
Tato připomínka je doporučující.
Vysvětleno Problematika se přímo dotýká vedení registru kategorizace lesů. Souhlas s vypořádáním.
204 Pardubický kraj § 10 Z 10. K novelizačnímu bodu č. 27 (§ 10):
Požadujeme, aby Registr kategorizace lesa obsahoval údaje nejen o kategorizaci lesů, k níž došlo na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů, ale též o kategorizaci, která vyplývá přímo ze zákona (tj. informaci o lesích, které jsou de § 8 odst. 1 lesního zákona ex lege lesy zvláštního určení).
Odůvodnění: Bez doplnění výše uvedeného bude registr nekompletní.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno S kompletním vedením údajů o kategorizaci se počítá. Tuto problematiku však není nutné upravovat přímo zákonem, ale byla doplněna do důvodové zprávy. Ústav bude zřizovatelem pověřen komplexním vedením registru, včetně informací z tzv. veřejných zdrojů, tedy i kategorizaci tzv. „ze zákona“. souhlasíme, je-li to zajištěno jinak …
205 Pardubický kraj § 16 Z 11. K novelizačnímu bodu číslo 36:
Požadujeme uvést novelizační bod v následujícím znění:
V § 16 odst. 1 se doplňuje věta „O odnětí nebo o omezení rozhodne ten orgán státní správy lesů, v jehož správním obvodu se dotčené pozemky nacházejí.“.
Odůvodnění: Z vkládané věty požadujeme vypustit slova „nebo jejich převážná část“. Tím by se eliminovala situace, kdy orgány státní správy vedou správní řízení na území, která nejsou v jejich územní působnosti.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno Text byl upraven ve smyslu připomínky. Souhlas s vypořádáním.
206 Pardubický kraj § 17 odst. 2 písm. d) Z 12. K novelizačnímu bodu č. 41 (§ 17 odst. 2 písm. d):
Požadujeme uvést novelizační bod v následujícím znění:
V § 17 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) realizaci záměrů sloužících zadržování vody v krajině, zlepšení dostupnosti vody pro potřeby hašení lesních požárů nebo pro ochranu přírody.“.
Odůvodnění: Požadujeme doplnit do zákona možnost vynětí pozemků z PUPFL bez povinnosti platby odvodů z důvodu realizace opatření na ochranu přírody, obdobně jako to umožňuje zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění. Podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu je možno z důvodu ochrany přírody (pro vyhlášené VKP či přechodně chráněnou plochu) vyjmout zemědělskou půdu až na 20 % těžené plochy, a to po změně plánu rekultivace (viz § 10 odst. 2 zákona). K zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny je také možno převést pozemek na ostatní plochu se způsobem využití neplodná půda nebo zamokřená plocha, nebo vodní plocha se způsobem využití zamokřená plocha nebo rybník [§ 11a odst. 1 písm. k) zákona], a to bez stanovení odvodů. Jako zájem ochrany přírody je v takových případech považováno vyhlášení VKP či přechodně chráněné plochy. Máme za to, že neexistuje žádný racionální důvod, aby mezi úpravami v lesním zákoně a zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu existovaly takovéto rozdíly.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Les sám o sobě je významným krajinným prvkem ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny. V podstatě jakýkoli les plní mimoprodukční funkce ve smyslu funkce půdoochranné, vodoochranné a klimatické. Rozdílnost právní úpravy v lesním zákoně a zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu je dán tím, že zemědělsky obhospodařované pozemky, které stále trpí erozí v důsledku vytvoření příliš velkých celků, potřebují změnu podmínek z důvodu protierozních opatření, kdežto les nikoliv.
Z hlediska rozdílného charakteru zemědělských a lesních pozemků je rozdíl v právní úpravě důvodný.
207 Pardubický kraj § 20 odst. 1
§ 36a Z 13. K novelizačním bodům č. 50 a 114 (§ 20 odst. 1 písm. n) a § 36a):
Požadujeme vypuštění novelizačních bodů č. 50 a 114. Ostatní novelizační body přečíslovat.
Odůvodnění: Nesouhlasíme s navrhovanou právní úpravou a považujeme ponechat ustanovení v 20 odst. 1 písm. n) v původním znění, tj. aby nadále platil zákaz pastvy dobytka v lese, umožňování výběhu hospodářských zvířat a průhonu dobytka lesními porosty, a nový § 36a byl z návrhu vypuštěn. Zastáváme názor, že navrhovaná změna bude mít bezesporu velký negativní dopad na lesní porosty a naopak žádný její přínos není ani v důvodové zprávě uveden. Poškozování lesů hospodářskými zvířaty je už historicky ověřené a zákaz těchto činností v lese je dlouhodobě a kontinuálně v předchozích právních úpravách respektován. V současné době jsou škody způsobované lesní zvěří dostatečně diskutovaným tématem a tento stav ještě duplikovat dalšími možnými škodami za přispění hospodářských zvířat je neodůvodnitelný. Kromě principiálního odmítnutí této změny vidíme i celou řadu praktických obtíží - není zřejmé, jak by byl zajištěn pohyb zvířat jen v určitém prostoru (v souvislosti se zákazem oplocovat les) a zároveň podmínka zajištění práva neomezeného vstupu do lesa v rámci jeho obecného užívání; není zřejmé, jak by byla řešena odpovědnost za škody. Již nyní je možné ve výjimečných případech pastvu v lese realizovat (na základě udělené výjimky, což je dle našeho názoru zcela dostatečné).
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno Předkladatel vnímá veškeré možné souvislosti či dopady (kladné i záporné), pojící se s umožněním pastvy, nicméně je třeba si také uvědomit, že pastva v lesích je dovolena i v řadě jiných lesnicky vyspělých státech Evropy a možnosti usnadnění (propagace) pastvy v lesích byly také předmětem vyjednávání s EU. Pastva, výběh a průhon jsou umožněny pouze se souhlasem vlastníka lesa při zachování základní podmínky volného vstupu veřejnosti do lesů a zabránění vzniku škod v lesích, které by ohrozily plnění funkcí lesa. Máme za to, že pro naplnění principu volného vstupu do lesů (§ 19 odst. 1 lesního zákona) je nutné obdobně jako to předpokládá zákon č. 114/1992 Sb., v § 63 odst. 4) při ohrazování pozemků elektrickým ohradníkem, zajistit technickým nebo jiným opatřením možnost volného průchodu na vhodném místě pozemku. Je na vlastníku lesa, zda vůbec a případně za jakých podmínek pastvu umožní, aby nedocházelo k poškození jeho porostů, které by ohrozilo plnění funkcí lesa. Oproti návrhu novely je odpovědnost za případné škody přesunuta na toho, kdo pastvu vykonává a zákon také obsahuje postih za případné porušení zákonem stanovených podmínek. nesouhlasíme s vypořádáním. Vysvětlení navrhované změny je rozporuplné a zajištění ochrany lesního porostu před poškozením je nedostatečné
ROZPOR
208 Pardubický kraj § 20 odst. 5 Z 14. K novelizačnímu bodu č. 53 (§ 20 odst. 5):
Požadujeme vypuštění novelizačního bodu č. 53. Ostatní novelizační body přečíslovat.
Odůvodnění: Dosavadní lhůtu 30 dní považujeme za dostatečnou, přísnější pravidlo nepovažujeme za potřebné zavádět. V návrhu je stanoven požadavek, aby pořadatel podal písemné oznámení o pořádání akce orgánu státní správy lesů alespoň 60 dnů přede dnem jejího konání. Předchozí úprava obsahovala termín 30 dnů před konáním akce, a i tak se v praxi mnohdy organizátorům nepodařilo termín dodržet. Je zřejmé, že bylo snahou zakotvit do zákona určitou jistotu pro organizátory, že se o případném zákazu akce nedozví na poslední chvíli, ale toto by mělo být především jejich vlastní odpovědností, že nejsou-li si jisti přijatelností konání takové akce v lese, předjednají její konání s orgánem státní správy lesů a podají oznámení v dostatečném časovém předstihu, nikoliv na samé hranici třicetidenní lhůty.
Dosavadní právní úprava neobsahuje jasné určení, jaký dopad na možnost konání akce má skutečnost, že oznámení bude orgánu státní správy lesů doručeno teprve po stanoveném termínu, zda je možné akci i přesto uskutečnit. Pokud je záměrem nově navrhované úpravy, aby konání pozdě oznámené akce nebylo možné, požadujeme tuto skutečnost do právní úpravy výslovně vetknout a to i jinam, než do sankčních ustanovení, jak je navrženo nyní.
Event., nebude-li naše připomínka akceptována plně, ve výše uvedené podobě, požadujeme zachování třicetidenní lhůty.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak Souhlas vlastníka s konáním hromadné sportovní akce je vyžadován v momentě, kdy hrozí značný pohyb sportovců a diváků koncentrovaný v dané lokalitě, který se vymyká běžnému „návštěvnickému“ režimu lesa. Organizátor organizované akce v lese musí její konání pouze nahlásit orgánu státní správy lesů ve lhůtě 30 dní, čímž se snižují administrativní požadavky, ale orgán má zároveň zajištěn dostatek času na případné naplánování dozorové činnosti v místě konání akce.
souhlasíme s vypořádáním částečně, za problém považujeme zúžení jen na „hromadnou sportovní akci“, tedy pokud nebude sportovní, nebude se na ni povinnost ohlásit ji vztahovat (původní znění bylo širší).
Praxe ukázla, že problémem jsou hlavně sportovní akce a zejména ty motoristické.
209 Pardubický kraj § 20 odst. 6 Z 15. K novelizačnímu bodu č. 54 (§ 20 odst. 6):
Požadujeme uvést novelizační bod v následujícím znění:
V § 20 odst. 6 včetně poznámky pod čarou č. 16 zní:
„Zákaz jezdit a stát v lese s motorovými vozidly neplatí pro zaměstnance orgánu státní správy lesů v obvodu jejich působnosti a zaměstnance pověřené osoby nebo Ústavu při výkonu činnosti podle tohoto zákona a pro osoby, které vykonávají činnosti povolené zvláštními předpisy16), včetně pracovníků orgánů ochrany přírody a členů stráže přírody, při výkonu jejich činnosti.
-------
16) Např. zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Odůvodnění: Návrh reaguje na praktické problémy při výkonu státní správy podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak Text byl upraven ve smyslu připomínky. Souhlas s vypořádáním.
210 Pardubický kraj § 31 odst. 2 písm. a) Z 16. K novelizačnímu bodu č. 84 (§ 31 odst. 2 písm. a):
Požadujeme vypuštění novelizačního bodu č. 84. Ostatní novelizační body přečíslovat.
Odůvodnění: Navrženou změnu nepovažujeme za potřebnou, dosavadní intenzita ochrany vodou ovlivněných stanovišť je podle našeho názoru a poznatků z praxe naprosto dostačující.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Ochrana vodou ovlivněných stanovišť je jedním z hlavních cílů předkládané novely a je uváděna také v řadě koncepčních materiálů. Uvedené opatření proto považujeme za nezbytné. Souhlas s vypořádáním.
211 Pardubický kraj § 31 odst. 4 Z 17. K novelizačnímu bodu č. 87 (§ 31 odst. 4):
Novelizační bod je nutno upravit ve vazbě na způsob vypořádání naší připomínky č. 1 k novelizačnímu bodu č. 12 (§ 2 písm. t).
Odůvodnění: Viz výše, odůvodnění naší připomínky č. 1 k novelizačnímu bodu č. 12 (§ 2 písm. t).
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Viz připomínka k § 2 písm. t). viz bod k bodu 195
212 Pardubický kraj § 33 odst. 3 D 18. K novelizačnímu bodu č. 97 (§ 33 odst. 3):
Odstraněním možnosti kvantifikace minimálního množství ponechání těžebních zbytků (což se zrušením zmocnění k vydání vyhlášky, kterou by se stanovily podrobnosti o množství a způsobu ponechání dřeva k zetlení, de iure stane) má toto ustanovení prakticky nulovou závaznost, a to vzhledem k formulaci „ponechává vlastník lesa odpovídající množství těžebních zbytků“. Pokud má zákonodárce zájem na naplňování této činnosti ze strany vlastníka lesa jako jeho povinnosti, je stanovení podrobnější specifikace nezbytné a měla by být řešena i její vymahatelnost. Za vydání prováděcího předpisu se tudíž velmi přimlouváme
Tato připomínka je doporučující.
Vysvětleno Zadáním pro novelu LZ bylo mimo jiné:
1. snížení povinností a administrativní zátěže kladené na vlastníky,
2. snížení povinností a administrativní zátěže kladené na orgány státní správy lesů,
3. uplatňování pozitivních motivačních principů na úkor restriktivního vymáhání povinností.
Předložený návrh směřuje opačným směrem a vyvolává neefektivní zátěž při samotném lesním hospodaření a kontrole plnění. Tento návrh je paušální a nebere zřetel na různé stanovištní a porostní poměry. Při uplatnění různých obnovních postupů a forem (jednotlivé a skupinové výběry, náseky, podrostní formy hospodaření…) máme za to, že je naplňování ustanovení zcela nekontrolovatelné. Většího efektu bude jednoznačně dosaženo motivačním přístupem jak v rámci adaptačních opatření, tak v rámci podpory tzv. habitatových stromů. V lesích ČR je ponecháváno k zetlení průměrně cca 25 m3/ha dřeva a v rámci EU se jedná o významné množství ponechávané hmoty k zetlení. Je tedy zřejmé, že vlastníci si jsou obecně stanovené povinnosti vědomi a tuto povinnost naplňují bez potřeby dalších restriktivních opatření. Navrhované ustanovení by naopak mohlo vést i ke zcela opačnému nežádoucímu efektu, tj. k odvozu mrtvé dřevní hmoty, zejména k energetickému využití, až na úroveň minimálního návrhem požadovaného množství. V této souvislosti je nutné také zmínit, že jakékoli pevně stanovené množství ponechaného dřeva vyvolá nutnost náhrad újmy s tím spojené (mandatorní výdaj).
Připomínkou nebylo myšleno zvýšit jakoukoliv zátěž vlastníků nebo státní správy, upozornit na to, že pokud právní předpis stanovuje povinnost (zde ponechat těžební zbytky), měl by tuto povinnost nějak definovat nebo konkretizovat
Povinost je stanovena obecně, podobně jako § 11 LZ.
213 Pardubický kraj § 33 odst. 4 Z 19. K novelizačnímu bodu č. 98 (§ 33 odst. 4):
Požadujeme vypuštění novelizačního bodu č. 98. Ostatní novelizační body přečíslovat.
Odůvodnění: Nová formulace možnosti těžby, postavená toliko na povinnosti oznámení zamýšlené těžby nad 50 m3 odbornému lesnímu hospodáři, může být dostačující pouze za předpokladu, že bude ošetřeno, aby případný „rozpor navrhované těžby s tímto zákonem“, který OLH prokazatelně sdělí vlastníku lesa a orgánu státní správy lesů, byl oznámen vlastníku lesa ještě před realizací těžby. V předchozí úpravě mohl vlastník lesa těžbu provádět až po uplynutí 30 dnů od podání oznámení. Tuto povinnost požadujeme do znění odst. 4 zapracovat, nebude-li novelizační bod vypuštěn zcela. Jinak hrozí, že sdělení odborného lesního hospodáře (rozpor navrhované těžby s lesním zákonem) bude sice prokazatelně vlastníku lesa i orgánu státní správy doručeno, ale těžba již bude provedena.
Dále upozorňujeme na rozpor mezi druhou větou odst. 4, která stanovuje, že do objemu těžby 50 m3 za kalendářní rok (kterou dle věty první lze provést jen po předchozím písemném oznámení odbornému lesnímu hospodáři) se započítává i těžba nahodilá, a větou čtvrtou, podle které těžbu nahodilou lze provést bez písemného oznámení odbornému lesnímu hospodáři.
V návrhu nového znění odst. 4 je stanoveno omezení pro vlastníka lesa, který hospodaří v souladu s návrhem ke schválení předaného plánu, které spočívá v omezení výše těžby („… může provést těžbu maximálně do objemu 5 m3 na 1 ha za kalendářní rok. Vyšší objem těžby může vlastníku lesa povolit orgán státní správy lesů, který je příslušný ke schválení plánu.“). Toto omezení nekoresponduje s ust. § 11 odst. 4 vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování, kde je uvedeno, že „Plány se schvalují s platností k 1. lednu stanoveného roku. V období do schválení plánu se vlastník lesa řídí návrhem plánu, to se však nevztahuje na hospodářská opatření podléhající výjimce podle § 31 odst. 2 a § 33 odst. 5 lesního zákona.“ Vzhledem k výše uvedenému požadujeme vypustit poslední dvě věty z citovaného odst. 4, nebude-li novelizační bod vypuštěn zcela, event. nebude-li již v průběhu legislativního procesu známo, jak budou upraveny prováděcí právní předpisy (jak je to ostatně Legislativními pravidly Vlády ČR předpokládáno a vyžadováno).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak Současná praxe u drobných vlastníků lesů běžně překračovala stanovený limit 3 m3/ha a toto ustanovení tak nebylo masově dodržováno. Novela tak dává do souladu praxi a zákonnou regulaci na úrovni 50 m3/rok. Nová úprava je proti té stávající liberální a jednoznačná, když umožňuje všem drobným vlastníkům těžbu do 50 m3/rok bez nutného souhlasu orgánu státní správy lesů či OLH, a to bez rozdílu velikosti jejich majetku. Zásadním ukazatelem pro odvození těžby není celková plocha jejich majetku, ale plocha těžitelných (mýtně zralých) porostů. Ta může být paradoxně vyšší u malých vlastníků než u těch větších (věková nevyrovnanost), o diskriminaci se tedy nejedná. Pokud jim množství 50 m3 nestačí, je nově nutné vyjádření k těžbě od OLH, jako rádce a garanta odborného lesnického hospodaření. V případě nesouhlasného vyjádření je OLH povinen tuto skutečnost oznámit také orgánu státní správy lesů. Ten pak může tento podnět řešit v rámci provádění kontrolní činnosti. Nejedná se o souhlas či nesouhlas OLH, ale pouze o odborné vyjádření a odpovědnost za hospodaření, respektive za provedenou těžbu je tedy plně na samotném vlastníku lesa, nicméně je vhodné také upozornit, že OLH je nově odpovědný za škodu, kterou by vlastníku způsobil v souvislosti s nesprávným výkonem činnosti odborného lesního hospodáře (§ 37 odst. 1 lesního zákona).
I v současné době je nutné k provádění těžeb nad 3 m3/ha bez schváleného, ale předaného plánu souhlas orgánu státní správy. Novela toto ustanovení liberalizuje na 8 m3/ha. Údaj vychází z údajů NIL o průměrném hektarovém celkovém běžném přírůstu a minimalizuje tak riziko spojené s přetěžbou bez jejího řádného plánování. Souhlas s těžbou nad tento limit je nově nutné vydat formou rozhodnutí, nicméně lze předpokládat, že limit 8 m3/ha je stanoven v takové úrovni, že vydávání těchto rozhodnutí bude velmi ojedinělé.
souhlasíme s vypořádáním, není vysvětleno, jak bude řešen rozpor nového návrhu a stávajícího prováděcího předpisu (vyhl. č. 84/1996 Sb.)
214 Pardubický kraj § 37 odst. 1 Z 20. K novelizačnímu bodu č. 115 (§ 37 odst. 1):
Požadujeme uvést novelizační bod v následujícím znění:
V § 37 odst. 1 se doplňuje věta „Odborný lesní hospodář odpovídá vlastníkovi lesa za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s nesprávným výkonem činnosti odborného lesního hospodáře.“.
Odůvodnění: Požadujeme vložit do navržené formulace slovo „nesprávným“, event. „nezákonným“. Vlastník lesa může za poškození považovat cokoliv, co mu přinese ekonomicky horší podmínky, a odborný lesní hospodář bude mít ztíženou pozici, kdy se při výkonu svých odborných činností bude cítit pod tlakem hrozící náhrady škody, resp. jen sporu o ni. Podle důvodové zprávy bylo cílem úpravy zdůraznit „odpovědnost odborných lesních hospodářů při nedbalostním či úmyslně protiprávním jednání“, a rovněž proto považujeme doplnění navrhované změny o takovou formulaci, ze které bude jednoznačně zřetelná zodpovědnost za takový výkon činnosti odborného lesního hospodáře, který je chybný nebo rozporný s právními předpisy, nikoliv za takový výkon, který bude nevýhodný z pohledu vlastníka lesa, přitom ale zcela správný a souladný se zákonem.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno Text byl upraven ve smyslu připomínky. Souhlas s vypořádáním.
215 Pardubický kraj § 37 odst. 8 písm. a) Z 21. K novelizačnímu bodu č. 117 (§ 37 odst. 8 písm. a):
Novelizační bod je nutno upravit ve vazbě na způsob vypořádání naší připomínky č. 13 k novelizačním bodům č. 50 a 114 (§ 20 odst. 1 písm. n) a § 36a).
Odůvodnění: Viz výše, odůvodnění naší připomínky č. 13 k novelizačním bodům č. 50 a 114 (§ 20 odst. 1 písm. n) a § 36a) – pastva v lese.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno Viz připomínka k § 20 odst. 1 písm. n viz připomínka 207
ROZPOR
216 Pardubický kraj § 48a odst. 2 písm. a) Z 22. K novelizačnímu bodu č. 164 (§ 48a odst. 2 písm. a):
Požadujeme vypuštění novelizačního bodu č. 164. Ostatní novelizační body přečíslovat.
Odůvodnění: Po provedení navržených změn v ustanoveních § 48 a § 48a by došlo k znepřehlednění kompetencí obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů, týkajících se stanovisek k územním plánům:
- obce s rozšířenou působností dle § 48 odst. 2 písm. a) uplatňují stanovisko k územně plánovací dokumentaci, pokud není příslušný kraj nebo ministerstvo,
- krajské úřady podle § 48a odst. 2 písm. a) uplatňují stanovisko k územně plánovací dokumentaci, pokud se záměry v ní obsažené dotýkají pozemků určených k plnění funkcí lesa, není-li příslušné ministerstvo.
Vypuštěním specifického vymezení kompetence pro krajské úřady v případě ploch pro rekreaci a sport, umisťované v územně plánovací dokumentace na PUPFL, nejsou kompetence obou orgánů státní správy lesů rozlišené, naopak se jeví jako duplicitní, což se nedomníváme, že byl záměr zákonodárce.
Tuto nejasnost v kompetencích považujeme za nezbytné napravit. Event., nebude-li novelizační bod vypuštěn jako celek, se nabízí možnost rozlišení kompetencí např. analogicky podle výměry (do 1 ha a nad 1 ha).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno Novelizační bod byl vypuštěn. Souhlas s vypořádáním.
217 Pardubický kraj § 50 Z 23. Nad rámec návrhu (§ 50):
Požadujeme vypuštění § 50 z lesního zákona
Odůvodnění: Podle § 50 lesního zákona Ministerstvo životního prostředí vykonává vrchní státní dozor. Jedná se o dlouhodobě kritizovanou dvoukolejnost v oblasti státní správy, kdy jsou kompetenčně příslušná dvě ministerstva v oblasti kontroly výkonu hospodaření v lesích (MZe a MŽP).
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Předkladatel chápe důvody pro tento návrh, nicméně připomínku nelze akceptovat pro zásadní nesouhlas MŽP nesouhlas trvá ale akceptujeme vysvětlení
218 Pardubický kraj § 54 odst. 1 Z 24. K novelizačnímu bodu č. 181 (§ 54 odst. 1, písm. j, k, l):
Novelizační bod je nutno upravit ve vazbě na způsob vypořádání našich připomínek č. 13 a č. 14 k novelizačním bodům č. 50 a 114 (§ 20 odst. 1 písm. n) a § 36a) a 54 (§ 20 odst. 5).
Odůvodnění: Viz výše, odůvodnění naší připomínky č. 13 k novelizačním bodům č. 50 a 114 (§ 20 odst. 1 písm. n) a § 36a) – pastva v lese; a připomínky č. 14 k novelizačnímu bodu č. 54 (§ 20 odst. 5) – pořádání hromadných organizovaných akcí v lese.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno Viz připomínka k § 20 odst. 1 písm. n). nesouhlas s vypořádáním, trváme na připomínkách k § 54 odst. 1 písm. k) a l).
ROZPOR
219 Pardubický kraj § 54 odst. 1 písm. b) Z 25. Nový novelizační bod (§ 54 odst. 1 písm. b):
Požadujeme vložit do návrhu zákona nový novelizační bod v následujícím znění:
V § 54 odst. 1 písm. b) se za slova „nepovolené nebo zakázané“ vkládají slova „mimo rámec obecného užíván lesa“.
Odůvodnění: Důrazně doporučujeme a požadujeme, aby bylo připravované novely lesního zákona využito k tomu, aby došlo ke zpřehlednění a vyjasnění zákonné úpravy přestupků. Mělo by se stát zcela jednoznačným, že jednání fyzických osob, které je v rozporu se zákazy uvedenými v ustanovení § 20 lesního zákona (vztahujícími se k obecnému užívání lesů), má být považováno za přestupky podle § 53 odst. 1 lesního zákona, nikoliv za přestupky „fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob“, přísněji postižitelné, podle § 54 odst. 1 písm. b) lesního zákona.
Lesní zákon upravuje možnosti správního trestání ve své hlavě deváté (Sankce), která obsahuje dva oddíly - oddíl první nazvaný Přestupky fyzických osob (§ 53) a oddíl druhý nazvaný Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob (§ 54 - 57). Oddíl první, konkrétně ustanovení § 53 odst. 1, obsahuje taxativní výčet jednání, která mají být považována za přestupek. Jedná o výčet téměř doslovně reflektující znění ustanovení § 20 odst. 1 a 2 lesního zákona, kde jsou uvedeny činnosti v lesích zakázané. Přestupku se tedy, dle uvozující věty § 53 odst. 1, dopustí ten, kdo v rámci obecného užívání lesa naplní některou ze skutkových podstat v tomto ustanovení uvedených. Ustanovení § 54 odst. 1 ovšem taktéž dopadá na kohokoliv ("Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že …") a v písm. b) umožňuje uložit pokutu tomu, kdo "provádí činnosti v lese zakázané".
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno V lesním zákoně jsou v § 53 vymezeny skutkové podstaty přestupků fyzických osob, spáchaných v rámci obecného užívání lesa a v § 54 přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob
v případech, kdy ke spáchání přestupků v rámci obecného užívání lesa podle § 53 nedošlo. Pokud se tedy dopustí přestupku v rámci obecného užívání lesa fyzická osoba (nepodnikající), vztahují se na ni skutkové podstaty uvedené v § 53. Pokud se dopustí přestupku fyzická osoba (nad rámec obecného užívání lesa), právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající, vztahují se na ni skutkové podstaty přestupků uvedené
v § 54. Navržená změna není nutná, protože v praxi k žádným aplikačním problémům nedochází.
Souhlas s vypořádáním.
220 Středočeský kraj Obecně Z Největší problém je z našeho pohledu nově navrhované znění § 24 odst. 2, kde dochází k zásadnímu riziku pro budoucí zajištění trvale udržitelného lesního hospodářství, jeho adaptaci na klimatickou změnu a ohrožení stability lesních ekosystémů, blíže viz připomínky níže. Zachovat minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin bez ohledu na formu vlastnictví považujeme za zásadní.
Zásadně nesouhlasíme se snížením minimální doby obmýtí na 60 let (§ 33 odst. 5).
Zásadní nesouhlas máme rovněž s nově navrhovaným § 36a Pastva v lese. Požadujeme ho z novely na základě dále uvedeného odůvodnění vypustit.
Dále jako zásadní problém vnímáme razantní nárůst agendy přenesené na krajské úřady, buďto změnou kompetencí nebo vznikem či úpravou některých ustanovení, především pak ustanovení § 7, § 8, § 33 odst. 4 a §48a odst. 2 písm. a).
V jiných ohledech komplexní novela lesního zákona vhodně reflektuje dlouhodobé požadavky vyplývající z odborné, provozní a úřední praxe.
Současně plně podporujeme snahy o digitalizaci rejstříků, či jiných navrhovaných opatření.
221 Středočeský kraj § 2 písm. u) Z 1. § 2 písm. u)
lesním hospodářským celkem soubor lesů ve vlastnictví jednoho vlastníka, pro který se zpracovává lesní hospodářský plán
Navrhujeme následující znění § 2 písm. u):
„lesním hospodářským celkem soubor lesů, pro který se zpracovává lesní hospodářský plán“
Odůvodnění:
Pokud by zůstalo předkládané znění, byla by eliminována možnost zahrnout do lesního hospodářského celku (dále „LHC“) například lesy, kde jsou různé spoluvlastnické podíly.
Současně nevidíme problém v tom, že pokud bude mít více vlastníků zájem „scelit“ své hospodaření pod jeden LHC (racionalizace a zefektivnění hospodaření), aby tomu bylo legislativně bráněno. Důvodem pro tyto snahy jsou smlouvy o společném hospodaření, sdružení vlastníků, pachtovní smlouvy, družstva, popř. jiná právní uskupení.
Z úřední praxe je známo, že by se tato úprava do budoucna negativně dotkla mnohých dosud platných LHC.
Akceptováno částečně Domníváme se, že současné znění lesního zákona již předpokládá existenci jednoho vlastníka (či pachtýře) v rámci LHC. Zde poukazujeme na znění § 27 odst. 2 lesního zákona: „Pokud se souvislé lesy jednoho vlastníka rozkládají v obvodu…“ Vlastníkem lesa je tedy osoba právnická (obchodní společnost, družstvo…) nebo fyzická osoba. Vlastníkem lesa je taktéž spoluvlastnictví, společné jmění manželů. Společenskou smlouvou, upravenou v ustanoveních § 2716 až § 2746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, se nezakládá žádná právnická osoba. Společnost založená společenskou smlouvou tedy nemá způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti, nemůže právně jednat. Společnost tak nemůže být účastníkem řízení o schválení lesního hospodářského plánu, plán jí nemůže být schválen.
Jestliže by na základě společenské smlouvy vzniklo spoluvlastnictví společníků ve smyslu ustanovení § 2719 odst. 1 občanského zákoníku, bylo by možno podávat žádost o schválení plánu, nikoliv ovšem za společnost, ale za kolektiv spoluvlastníků.
Zahrnutím lesů více vlastníků do jednoho LHC nevzniká žádná nová osoba, která by byla odpovědná např. za překročení etátu. Etát je schvalován pouze jeden pro celé LHC. Osoby zahrnuté v LHC nemají žádná pravidla, jak společně jednat, např při podání žádosti o zkrácení doby platnosti plánu nebo o změnu závazných ustanovení, jako je tomu např. u spoluvlastníků. Solidarita mezi více osobami v LHC končí např. v momentě, kdy jedné spadne nahodilá těžba, je dotěžen etát a ostatní osoby nechápou, proč ony „ve svém lese“ nemohou těžit.
Souhlasíme, že s novelou by vypadla možnost pachtýřů (podpachtýřů) předkládat plány ke schválení, proto bylo znění upraveno ve smyslu připomínky.
Souhlas s vypořádáním.
222 Středočeský kraj § 3 odst. 1 písm. a) Z 2. § 3 odst. 1 a)
pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty trasy pro lesní dopravu, nejsou-li širší než 4 m, 6 m, zpevňující pásy a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 tohoto zákona (dále jen „lesní pozemky“),
Z povahy definice pozemku nesouhlasíme s termínem „trasa“. Trasa je teoretická spojnice mez dvěma body. Nemá charakter pozemku a nelze ji vyjádřit plošně. Viz také definice pozemku podle § 2 a) katastrálního zákona nebo § 506 občanského zákoníku. Taktéž vzniká nejasnost z pohledu vlastnictví (viz cyklotrasa, turistická trasa apod.).
Navrhujeme následující úpravu znění § 3 odst. 1 a)
... pozemní komunikace, nejsou-li širší než 6 m …
nebo
... komunikace pro soustřeďování nebo odvoz dříví, nejsou-li širší než 6 m…
Akceptováno jinak Novelizační ustanovení podrobně upravující režim lesních cest a tras pro lesní dopravu bylo vypuštěno. Souhlas s vypořádáním.
223 Středočeský kraj § 3 odst. 4 Z 3. § 3 odst. 4
Pozemky, které nejsou uvedeny v odstavci 1, může orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nebo s jeho souhlasem prohlásit rozhodnutím za pozemky určené k plnění funkcí lesa. Ustanovení zvláštních předpisů1) nejsou tím dotčena.
V souvislosti s odstraněním věty U těchto pozemků může orgán státní správy lesů nařídit označení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa. odst. 1b) nebude možné prohlásit PUPFL (ochranu pozemku dle KN) u jiných pozemků. Příklad jedná se o rybník v lese (druh pozemku vodní plocha). Jedná se tedy o pozemek dle definice § 3 odst. 1 b) ale nikdo PUPFL neprohlásí ani nezapíše, protože je to pozemek podle odst. 1, ale není lesní. Na rozdíl od § 1a) kde dochází ke změně druhu pozemku na lesní územní rozhodnutím, které jsou z podstaty věci PUPFL, u § 1b) jde pouze o přiřazení ochrany PUPFL jinému pozemku. Kdo posoudí, jestli tento pozemek odpovídá povaze PUPFL?
Navrhujeme následující úpravu znění § 3 odst. 4
Pozemky, které nejsou uvedeny v odstavci 1a), může orgán státní správy lesů s jeho souhlasem prohlásit rozhodnutím za pozemky určené k plnění funkcí lesa…
Vysvětleno Vypuštěním závěrečné věty v § 3 odst. 1 písm. b) „U těchto pozemků může orgán státní správy lesů nařídit označení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa.“ Nedochází k žádné blokaci rozhodování o příslušnosti pozemků uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) k PUPFL, protože o té lze rozhodnout podle § 3 odst. 3 lesního zákona v pochybnostech.
Prohlašování pozemků za PUPFL podle odstavce 4 je pak vázáno na pozemky, které nejsou uvedeny v § 3 odst. 1, a to ani v písmenu a) ani v písmenu b).
Neztotžňuji se způsobem určení PUPFL 3. 1. b) v pochybnostech. Z podstaty věci se nejedná o pochybnost, jde o jiný pozemmek, který má být PUPFlem ve smylu 3.1 b) ze zákona. Jeho příslušnost je ale sporná, protože nejde o pozemky lesní nýbrž jiné (například vodní plocha, či komunikace). Na rozdíl od PUPFL 3.1a) kdy jde o pozemek lesní existuje tedy i podstata ochrany PUPFL o které se logicky nerozhoduje. V případech § 3 odst. 1 písm. b) dochází k nejasné situaci, zdali má mít jiný pozemek také ochranu PUPFL a o tom zdali je či není rozhodne (nařídí) orgán SSL, avšak nejde o pochybnost, jde o nové určení této ochrany, (například rybník v lese plní také funkce lesů, ale nutně nemusí). Pochybnostní ustnovení považujeme za způsob odstranění pochybností deklarací existujícího stavu na pozemku, nikoliv jeho nové založení. Bez zkoumání podstaty pochybnosti ztrácí celé ustanovení § 3 odst. 3 smysl, neboť takto lze následně rozhodovat vždy, což je mimochodem v rozporu s judikaturou např.1 As 492/2019-40 rozhodnutí „v pochybnostech“ je deklaratorním rozhodnutím, jehož účelem je autoritativní konstatování stavu, jaký je a má být, nikoliv měnit dosavadní faktický či právní stav pozemků. Rozhodnutí podle § 3 odst. 3 lesního zákona přitom není pouze deklarací stavu de facto, ale také de iure.“ Na podstatu posuzovaní deklarace právního stavu pozemku a jejího dokazovanování odkazuje další rozsahá judikatura. Z podstaty princiu zkoumání existující materie (lesa) a právní povahy pozemku je velmi nesmyslné, zdali by mělo být rozhodnutí o pochybnostech PUPFL vstahováno na jiné pozemky než lesní (tedy § 3 odst. 1 písm. a), protože materie je vždy odlišná od lesa.
Vypořádání neakceptováno.
VYPOŘÁDÁNO
Vypouštěná věta na konci § 3 odst. 1 písm. b) byla větou/kompetencí neaplikovatelnou. Poslední věta umožňuje orgánu státní správy lesů, aby u jiných pozemků nařídil označení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa. Uvedené oprávnění však není v ustanoveních § 47 až § 49 lesního zákona svěřeno do kompetence žádnému konkrétnímu orgánu státní správy lesů, a proto ji vykonávají na základě § 48 odst. 3 tohoto zákona obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Obsah této kompetence je diskutabilní. Jde o vágní a těžko aplikovatelné ustanovení. Lze se setkat s názorem, že nařídit označení pozemku může orgán státní správy lesů zápisem v katastru nemovitostí. K uvedenému názoru se nelze jednoznačně přiklonit, protože označování pozemků určených k plnění funkcí lesů upravují předpisy na úseku katastru nemovitostí (viz níže). Jako správnější se spíš jeví úmysl zákonodárce označit jiné pozemky přímo v terénu tak, aby bylo pro každého zjevné, že se jedná o pozemky určené k plnění funkcí lesa, které podléhají zvláštnímu právnímu režimu ochrany podle lesního zákona, mimo jiné i podle jeho ustanovení § 20, v němž jsou uvedeny činnosti, které jsou v lese, a tedy i na těchto jiných pozemcích zakázané. Mezerou ustanovení o oprávnění nařídit označení těchto jiných pozemků však zůstává fakt, že v něm není uvedeno, komu má být povinnost k označení pozemků uložena a na čí náklady. V úvahu přichází nejspíš vlastník nebo nájemce lesa, protože označení bude většinou i v jejich zájmu. Řízení o označení příslušnosti pozemku k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa je správním řízením, resp. rozhodováním ve správním řízení.
S ohledem na vágnost ustanovení a na to, že se MZe v rámci dozorové a kontrolní činnosti nesetkalo s rozhodováním podle § 3 odst. 1 písm. b) poslední věty trváme na vypořádání připomínky a na vypuštění uvedeného textu.
224 Středočeský kraj § 3 odst. 5 Z 4. § 3 odst. 5
Orgán státní správy lesů zašle pravomocné rozhodnutí podle odstavců 2 až 4 katastrálnímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
Podle § 2 se nerozhoduje.
Navrhujeme následující znění § 3 odst. 5
Orgán státní správy lesů zašle pravomocné rozhodnutí podle odstavců 3 a 4 katastrálnímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.
Akceptováno Odkazy v § 3 odst. 5) byly upraveny ve smyslu připomínky. Souhlas s vypořádáním.
225 Středočeský kraj § 7 odst. 3 Z 5. § 7 odst. 3
Do kategorie lesů ochranných se lesy zařazují na dobu určitou, zpravidla na 10 let.
Tento systém není slučitelný s již existujícími rozhodnutími o kategorizaci. V současné době existuje velké množství platných rozhodnutí o kategorizaci (mnohdy z r. 2000 a starších). Tato rozhodnutí zůstávají v platnosti, dokud vlastník nezažádá o vyřazení pozemků z vyhlášené kategorie. Pokud by s počátkem účinnosti novely LZ došlo k aplikaci § 7 odst. 3, tedy kategorizování na dobu určitou, dostávali bychom se do velmi nepřehledné situace, která by mnohdy mohla vést ke kumulaci kategorizací vyhlášených na stejných pozemcích, přičemž některá z původních rozhodnutí by již mnohdy nebyla vykonatelná. Tento systém může fungovat pouze tehdy, pokud nejdříve dojde k vyřazení veškerých PUPFL z původních kategorií a jejich „čerstvé“ zařazení. Tento proces nelze provést najednou, neboť to by znamenalo jednorázové „zavalení“ příslušných orgánů státní správy lesů množstvím žádostí o “rekategorizaci” s vysokou pravděpodobností nemožnosti dodržení úředních lhůt na vyřízení. Nutno dodat, že kategorizace na dobu určitou bude v každém případě znamenat zvýšenou administrativní zátěž a byrokratizaci pro příslušné OSSL a také pro vlastníky lesů. Variantou by bylo plošné odstranění původních kategorizací, což by rovněž znamenalo prudký nárůst žádostí o novou kategorizaci a s tím související administrativní zátěže. Nutno vzít v potaz v souvislosti s registrem odnětí, ke kterému stará rozhodnutí nebudou svým obsahem vhodná.
Nutno dodat, že kategorizace na dobu určitou sama o sobě bude v každém případě znamenat zvýšenou administrativní zátěž a byrokratizaci pro příslušné OSSL a také pro vlastníky lesů. Např. Krajský úřad Středočeského kraje schvaluje průměrně ročně cca 70 LHP, přičemž naprostá většina má nějakou část lesa kategorizovanou. Z toho je zřejmé, že ke každému plánu by byla vydávána kategorizace, k tomu je nutno přidat kategorizace plánů schvalovaných jinými kraji a lesy v osnovách. Lze tedy odhadovat, že počet řízení kategorizací ročně se bude pohybovat v řádech vysokých desítek nebo dokonce nízkých stovek, oproti v současnosti vydávaných jednotkách až nízkých desítkách kategorizací ročně.
Trváme na zachování vydávání kategorizace na dobu neurčitou.
akceptováno Ustanovení bylo vypuštěno.
Již v současné správní praxi je značná část rozhodnutí o kategorizaci vydávána na dobu určitou, jelikož je to výhodné jak z pohledu vlastníka, tak z pohledu orgánů státní správy. Zpravidla desetiletá doba platnosti rozhodnutí je nejvhodnější v přímé souvislosti s délkou platnosti lesních hospodářských plánů, pro které je kategorizace jedním ze základních vstupních podkladů. Zároveň jsou platné jednotky prostorového rozdělení lesa těchto plánů zásadním a často jediným podkladem pro identifikaci kategorizovaných porostů ve vydaném rozhodnutí. Po zpracování nového plánu se informace o starších prostorových jednotkách mění a možnost identifikace vyhlášené kategorizace pomocí těchto starších jednotek často zaniká. Nelze poté jednoznačně určit hranice kategorizovaných pozemků což způsobuje problémy jak v případě jednoznačného určení daňové povinnosti, tak při tvorbě a schvalování LHP a samotném lesnickém hospodaření. Souhlas s vypořádáním.
226 Středočeský kraj § 8 odst. 1 písm. a) Z 6. § 8 odst. 1 písm. a)
Lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a jde o lesy
a) v ochranných pásmech vodního zdroje I. stupně,
Novela uvádí, že lesem ZÚ jsou ochranná pásma I. stupně (vyplývající z § 30 vodního zákona), avšak původní PHO, pokud nebyla změněna nebo zrušena a stále mohou platit. Existují tak současně PHO i ochranná pásma vodního zdroje. Problém vzniká při odnětí PUPFL, ale i kategorizaci lesa, jelikož nesouhlasí terminologie
Vysvětleno Vycházíme ze stanoviska MŽP: Výklad odboru ochrany vod ze dne 22. prosince 2010 k pojmům „ochranná pásma vodních zdrojů“ (OPVZ) versus „pásma hygienické ochrany“ (PHO) a jejich vzájemného vztahu, který je publikován na:
OOV_ochranna_pasmaI_20102212 (mzp.cz)
Zde uvádíme závěr tohoto stanoviska:
"Důležitá je skutečnost, že zákon č. 254/2001Sb. ve znění zákona č. 150/2010 Sb. ani původní úprava zákona č. 254/2001 Sb. nestanoví vodoprávním úřadům povinnost ani termín pro případnou transformaci PHO dle dřívějších předpisů na „nová“ OPVZ. V § 127 odst. 1 zákona č. 150/2010 Sb. se výslovně uvádí, že práva a povinnosti založené dosavadními právními předpisy zůstávají zachovány, nestanoví-li tento zákon jinak. Tato skutečnost je zmíněna i v ustanovení článku II bod 2 tohoto zákona („Ochranná pásma stanovená podle dosavadních právních předpisů se považují za ochranná pásma stanovená podle § 30 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě změny nebo zrušení dosavadního ochranného pásma stanoveného podle dosavadních právních předpisů je nutné ochranné pásmo nově stanovit postupem podle § 30 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“). Za ochranná pásma podle přechodného ustanovení se v souladu s výše uvedeným považují také pásma hygienické ochrany."
Z výše uvedeného dovozujeme, že vodním zákonem, v novelizovaném znění, došlo k transformaci PHO do OPVZ „ze zákona“ bez nutnosti uplatňovat další právní skutečnosti. Taktéž Ministerstvo životního prostředí neuplatnilo k novelizovanému ustanovení žádné připomínky, tudíž usuzujeme, že stále platí výše uvedený výklad.
Souhlas s vypořádáním.
227 Středočeský kraj § 8 odst. 4 Z 7. § 8 odst. 4
Do kategorie lesů zvláštního určení se lesy zařazují na dobu určitou, obvykle na 10 let.
Trváme na zrušení povinnosti k vydání kategorizace na dobu určitou.
Viz výše ad § 7 odst. 3
akceptováno Ustanovení bylo vypuštěno.
Již v současné správní praxi je značná část rozhodnutí o kategorizaci vydávána na dobu určitou, jelikož je to výhodné jak z pohledu vlastníka, tak z pohledu orgánů státní správy. Zpravidla desetiletá doba platnosti rozhodnutí je nejvhodnější v přímé souvislosti s délkou platnosti lesních hospodářských plánů, pro které je kategorizace jedním ze základních vstupních podkladů. Zároveň jsou platné jednotky prostorového rozdělení lesa těchto plánů zásadním a často jediným podkladem pro identifikaci kategorizovaných porostů ve vydaném rozhodnutí. Po zpracování nového plánu se informace o starších prostorových jednotkách mění a možnost identifikace vyhlášené kategorizace pomocí těchto starších jednotek často zaniká. Nelze poté jednoznačně určit hranice kategorizovaných pozemků což způsobuje problémy jak v případě jednoznačného určení daňové povinnosti, tak při tvorbě a schvalování LHP a samotném lesnickém hospodaření. Souhlas s vypořádáním.
228 Středočeský kraj § 10 Z 8. § 10
Registr kategorizace lesů
V souvislosti s registrem katastru je nutno vzít v potaz stav existujících rozhodnutí (staršího data). Pro nová rozhodnutí o kategorizaci pak stanovit náležitosti rozhodnutí o kategorizaci lesa, aby byly do registru dobře aplikovatelné. V souvislosti s výše uvedenou terminací rozhodnutí a současně platných starších rozhodnutí bude docházet k nejasnostem o platnosti rozhodnutí (překážka rozhodnutí “již rozhodnuto”), jejich překryvům a podobně.
Navrhujeme přepracovat § 10 v souvislosti s § 7 a 8 tak, aby v případě nejasných (starších) rozhodnutí byla vlastníkům lesů dána zřejmá povinnost požádat o “rekategorizaci” podle nových “pravidel”, avšak se zachováním platnosti nového rozhodnutí na neurčitou dobu. Tímto se zmírní dopady na nárůst agendy krajských úřadů a současně dojde k efektivnějšímu způsobu zahrnutí kategorizací do registru.
Vysvětleno Připravovaný registr má oproti ustanovení o kategorizaci posunutou účinnost o 2 roky a vydaná rozhodnutí na dobu neurčitou mají stanovenou dobu platnosti (expirace) na 10 let od nabytí účinnosti zákona. Defacto se z nich tak stávají rozhodnutí na dobu určitou, která bude také uvedena v registru kategorizace. Vlastníci lesů si v případě potřeby budou obnovovat tato rozhodnutí postupně v souvislosti s novou platností jejich LHP a nedojde tedy k nárazovému náporu na orgány státní správy lesů. Ve spojitosti s registrem kategorizace by naopak mělo dojít k procesnímu usnadnění této agendy a k jejímu značnému zkvalitnění. Souhlas s vypořádáním.
229 Středočeský kraj § 15 odst. 3 písm. c) Z 9. § 15 odst. 3 písm. c)
Bez odnětí lze na pozemcích určených k plnění funkcí lesa umístit stavby za účelem zadržování vody v krajině o maximální zatopené ploše 1000 m2.
Formulace je vágní. Bez odnětí se umisťuje „stavba“, podle zákona o vodách tak dojde s největší pravděpodobností k zaměření a změny druhu pozemku pod hrází (stavbou) z lesního na zastavěnou plochu. Tato část PUPFL však není definovaná. Samotná formulace maximální plocha zátopy 1000 m2 pak neuchopuje celkovou změnu území a nemusí korespondovat se vznikem vodní plochy dle KN. Bude docházet k legalizaci staveb na PUPFL bez omezení záboru a možnosti zásahu orgánu SSL (suché poldry, kamenné záhozy, náspy komunikací, různá drobná vodní díla a další terénní úpravy s tím spojené).
Navrhujeme následující znění § 15 odst. 3 písm. c)
Bez odnětí lze na pozemcích určených k plnění funkcí lesa umístit stavby za účelem zadržování vody v krajině o ploše stavby včetně maximální zatopené plochy do 1000 m2.
Akceptováno Text byl upraven ve smyslu připomínky. Souhlas s vypořádáním.
230 Středočeský kraj § 17 odst. 2 písm. d) Z 10. § 17 odst. 2 písm. d)
Poplatek se nepředepisuje, jde-li o odnětí pro realizaci záměrů sloužících zadržování vody v krajině nebo zlepšení dostupnosti vody pro potřeby hašení lesních požárů.
Obdobně jako § 15 odst. 3 písm. c). Velmi vágně definováno. Může se jednat o vodní plochy a stavby s tím související velkých rozsahů. Může docházet k trvalému ovlivnění lesa a újmě vlastníků lesů. Např. existencí suchého poldu, který se naplní a zatopená plocha zasáhne na pozemky jiných vlastníků. Vlastníkům tak může být způsobena škoda poškozením nebo zničením lesního porostu.
Navrhujeme následující znění § 17 odst. 2 písm. d)
Poplatek se nepředepisuje, jde-li o odnětí pro realizaci záměrů sloužících zadržování vody v krajině nebo zlepšení dostupnosti vody pro potřeby hašení lesních požárů (do 2 ha plochy viz § 3 odst. 1 písm. b) ).
Vysvětleno Ustanovení definuje stavby vhodné pro nevyčíslení (odpuštění) poplatku za odnětí PUPFL, jakožto ekonomickou ochranu těchto pozemků. Není účelné, aby veřejně prospěšné stavby řešící nedostatek vody v krajině podléhaly zpoplatnění za odnětí PUPFL, a to bez ohledu na jejich velikost. Význam vody a lesa v krajině je srovnatelný a vzájemně propojený. Omezení velikosti „vodního prvku“ je řešeno např. v § 15 odst. 3 písm. c) - plocha do 0,1 ha a veškerá výstavba nadále podléhá povolovacímu řízení stavebního záměru, včetně rozhodování (JES) o odnětí pozemků plnění funkcí lesů. Souhlas s vypořádáním.
231 Středočeský kraj § 20 Z V souvislosti s námi navrhovaným zrušením § 36a (Pastva v lese), blíže viz dále, požadujeme ponechat písm. n) v původním znění: „pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty“.
Vysvětleno Viz vypořádání k § 36a. viz. k § 36a.
232 Středočeský kraj § 20 odst. 5 Z 12. § 20 odst. 5
Zásadně nesouhlasíme s doručováním rozhodnutí o stanovení podmínek nebo zákazu organizované akce v lese formou veřejné vyhlášky a navrhujeme tak větu vypustit z následujících důvodů:
1) Vlastník lesa jako případný „účastník“ řízení dává organizátorovi akce souhlas s konáním akce, případně určuje, za jakých podmínek je možné akci v lese v jeho vlastnictví konat.
2) Účastníkem řízení je zde v podstatě pouze organizátor akce, jakožto žadatel o vydání vyjádření ke konání akce, tedy jeden účastník řízení.
Akceptováno jinak Předkladatel chápe obavy vlastníků o možné důsledky spojené s pobytem veřejnosti v lesích, ale zároveň je nutné si uvědomit, že vstup veřejnosti do lesů je ze zákona volný a tzv. na vlastní nebezpečí. Není možné objektivně vyžadovat souhlas vlastníka s pobytem jakéhokoli množství osob v rámci konání jakékoli organizované sportovní akce v lese, kterou může být např. i ranní rozcvička žáků školy či školní cyklovýlet. V případě těchto organizovaných akcí je souhlas vlastníka nedůvodný. Souhlas vlastníka je naopak vyžadován v momentě kdy, hrozí značný pohyb sportovců a diváků koncentrovaný v dané lokalitě, který se vymyká běžnému „návštěvnickému“ režimu lesa. Organizátor organizované akce v lese musí její konání pouze nahlásit orgánu státní správy lesů, čímž se snižují administrativní požadavky, ale orgán má zároveň zajištěn dostatek času na případné naplánování dozorové činnosti v místě konání akce.
Souhlas s vypořádáním.
233 Středočeský kraj § 24 odst. 2 Z 13. § 24 odst. 2
Plány obsahují ustanovení závazná a doporučující. Závazným ustanovením plánu pro všechny vlastníky lesa je maximální celková výše těžeb. Pro státní lesy je závazným ustanovením též minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu a minimální plošný rozsah výchovných zásahů v lesních porostech do 40 let věku. Organizační složky státu a právnické osoby, kterým je svěřeno nakládání se státními lesy, mají právo na částečnou úhradu zvýšených nákladů na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin vůči státu. Podmínky poskytování částečné úhrady zvýšených nákladů na výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin stanoví ministerstvo vyhláškou.
Požadujeme upravit na toto znění:
„Plány obsahují ustanovení závazná a doporučující. Závazným ustanovením plánu pro všechny vlastníky lesa jsou maximální celková výše těžeb a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu. Pro lesy ve vlastnictví státu a obcí je závazným ustanovením též minimální plošný rozsah výchovných zásahů v lesních porostech do 40 let věku. Vlastníci lesů mají právo na částečnou úhradu zvýšených nákladů na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin vůči státu. Podmínky poskytování částečné úhrady zvýšených nákladů na výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin stanoví ministerstvo vyhláškou.“
Neakceptováno Na základě současného znění Pokynů EK ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech v období 2023-2029 nelze předpokládat, že by EK při příštím posuzování z hlediska potenciální státní podpory (současná notifikace z roku 2020 platí jen do roku 2026) mohla mandatorní výdaje podle LZ opět notifikovat. Důvodem je současný přístup EK, podle něhož i podpory nárokovatelné podle právních předpisů mohou představovat státní podporu, a z toho titulu musí splňovat požadavek uvedených Pokynů EK na to, aby byly podporovány jen činnosti nad rámec požadavků právních předpisů členských států. Z toho titulu nebude možné poskytovat jakoukoliv (nárokovou i nenárokovou podporu) na obnovu MZD do úrovně plnění závazného ustanovení LHP. Pokud má být zachována současná praxe finanční motivace k zařazování MZD (primárně finanční příspěvek na obnovu a zajištění MZD), nemůže zařazování MZD nařizovat lesní zákon. Obdobná praxe je zcela běžná také v okolních lesnicky vyspělých státech, kde pociťují dopady způsobené změnou klimatu ve stejném rozsahu. Návrh ustanovení je zcela v souladu s koncepčními dokumenty lesního hospodářství. Nesouhlasíme. Jde o naprosté podřízení se dotační ekonomice, bez ohledu na podstatu ochrany lesa. Nelze vyloučit, že se dotační prostředky změní či zaniknou, pak zcela odpadá nástroj na zachování biodiverzity lesa. Spoléhat se na zodpovědnost vlastníků nezaručí že vlastnící se nadale nebudou chovat tržně a budou tak lesy následně navracet k monokulturám a jednoduché a levné obnově lesa.
Vypořádání neakceptováno.
ROZPOR
Navržená úprava je plně v souladu s koncepčními materiály MZe. Problematika je řešena motivačním způsobem jako v okolních vyspělých státech.
234 Středočeský kraj § 24 odst. 2 Z ...poračování
Odůvodnění:
Předkládané znění posunuje lesní zákon z hlediska udržitelnosti hospodaření, podpory adaptace na klimatickou změnu, ochrany lesa před rizikem kalamitních situací apod. o několik desítek let zpět. Není možné akceptovat po pravidelných kalamitních situacích, které byly primárně spjaty s významným zastoupením zejména smrku ztepilého, aby při návrhu novely lesního zákona byly navrhovány změny, které budou do budoucna extrémně snižovat potenciál odolnosti lesních porostů před kalamitními hrozbami. Tímto faktem by na cca 45 % nestátních lesů došlo k rezignaci na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin. S ohledem na výčet stanovištně vhodných dřevin definovaných vyhláškou č. 298/2018 Sb. nepatří de facto mezi meliorační a zpevňující dřeviny na většině stanovišť pouze smrk ztepilý a borovice lesní. Z logiky věci by opět docházelo k podpoře opačného trendu v hospodaření, než jaký je ve vztahu ke stabilitě lesních ekosystémů žádoucí. Nelze vzít v potaz ani argument z důvodové zprávy, že stát bude řešit podporu melioračních a zpevňujících dřevin formou pozitivní motivace (dotací). Formu dotační podpory melioračních a zpevňujících dřevin lze aplikovat nezávisle na existenci závazného ustanovení tak, jak je tomu v současnosti. Vzhledem k dlouhodobě nejistým rozpočtovým výhledům a snižování finančních podpor nelze tak zásadní věc ve veřejném zájmu, jakou je dlouhodobá stabilita lesních ekosystémů, podmínit pouze dotačními podporami. S ohledem na nevídaný rozsah poslední kůrovcové kalamity, která dosud není plně zvládnuta, by ústřední orgán státní správy lesů měl iniciovat takové legislativní kroky, které do budoucna předejdou podobné situaci.
Nevhodná druhová skladba ve spojitosti s kůrovcovou kalamitou stála státní rozpočet formou nepřímých podpor, výplat kompenzací, finančních příspěvků atd. několik desítek mld. Kč. Již toto by mělo být ponaučení k tomu, aby právní rámec novely lesního zákona bez ohledu na vlastnickou strukturu podobným škodám na lesním hospodářství a životním prostředí předcházel.
Daný návrh je v mnoha ohledech v rozporu s Programovým prohlášením vlády, viz kapitola Zemědělství, popř. okrajově Životní prostředí.
Návrh je současně v mnoha ohledech v rozporu s Aplikačním dokumentem ke Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035.
ROZPOR
Navržená úprava je plně v souladu s koncepčními materiály MZe. Problematika je řešena motivačním způsobem jako v okolních vyspělých státech.
235 Středočeský kraj § 27 odst. 1 Z 14. § 27 odst. 1
Návrh první věty:
Vlastník lesa, který je povinen hospodařit podle plánu (§ 24 odst. 3), je povinen předložit návrh plánu ke schválení orgánu státní správy lesů ve dvou vyhotoveních nejpozději ve lhůtě do 60 dnů od skončení platnosti předchozího plánu.
Požadujeme upravit první větu na toto znění:
„Vlastník lesa, který je povinen hospodařit podle plánu (§ 24 odst. 3), je povinen předložit návrh plánu ke schválení orgánu státní správy lesů v písemném a digitálním vyhotovení nejpozději ve lhůtě do 60 dnů od skončení platnosti předchozího plánu.“
Odůvodnění:
S ohledem na rozvoj digitalizace veřejné správy, rychlosti a efektivity řízení o schvalování LHP je požadavek na digitální podobu nezbytný.
Každý zpracovatel LHP plán v digitální podobě pro vlastníka zpracovává, takže nebude docházet k dalším dodatečným nákladům.
Digitální podobou pro tyto účely není automaticky myšlen formát v souladu s Informačním standardem pro lesní hospodářství. Jedná se digitální podobu (např. ve formátu pdf) textové knihy, hospodářské knihy, plochové tabulky a lesnických map.
Akceptováno jinak Digitalizace ve smyslu předávání strojově čitelných dat LHP může být pro některé vlastníky finančně nákladná a v konečném důsledku neefektivní. Elektronizace ve smyslu předávání dat LHP v elektronické podobě (*.PDF) může být konsensuálním řešením, které alespoň částečně přispěje k rychlejšímu procesu výměny dat, ale nepomůže automatizovaným kontrolním procesům pomocí spec. SW.
236 Středočeský kraj § 31 odst. 4 Z Trváme na zachování zakmenění. Zápoj je pro potřeby ochrany lesa (existenci lesního porostu) a jeho funkcí velmi blízký pojmu zakmenění, a tudíž nepřináší významnou změnu. Zápoj je však stanovován opticky a jeho určení je nepřesné. Především v případě listnatých porostů bude docházet ke zkreslení v různých částech roku vlivem olistění korun a podobně. Pro potřeby dokazování ve správním řízení jde o vágní charakteristiku, která je snadno rozporovatelná a bude znamenat důsledek tvrzení proti tvrzení. Oproti tomu zakmenění je taxační veličina, kterou lze poměrně přesně vyjádřit (výpočtem) viz § 7 písm. f) vyhlášky. 84/1996 Sb. S ohledem na to, že právní norma má být srozumitelná, kontrolovatelná a sankcionovatelná v případě jejího porušení, návrh tuto zásadu nerespektuje.
Trváme na původním znění a zachování termínu zakmenění.
Vysvětleno Je skutečností, že zápoj nelze stanovovat v zimním období u stromů bez olistění, ale přesto je jedinou univerzální charakteristikou objektivně měřitelnou ve všech lesních porostech. Důvodem pro nahrazení zakmenění zápojem (ve smyslu jeho užití viz § 31) je skutečnost, že zápoj, na rozdíl od zakmenění, je možné stanovit i u nestejnověkých lesních porostů a také lesních porostů bez hroubí, kde stanovení zakmenění selhává. Takto se také běžně využívá např. v Rakousku. Podle sdělení univerzit jsou již dnes běžně dostupné nástroje pro objektivní určení zápoje a měřicí postupy se samozřejmě budou precizovat lesnickou praxí. Zakmenění nadále zůstává nepostradatelnou lesnickou charakteristikou využívanou pro lesnické hospodaření a odvození porostních zásob stejnověkých lesních porostů viz § 4 odst. 3 vyhl. č. 84/1996 Sb. Souhlas s vypořádáním.
237 Středočeský kraj § 32 Z 16. § 32 – ochrana lesa
Požadujeme vložit do § 32 tento odstavec:
Je zakázáno budovat v lese jiné stavby a zařízení; to se netýká staveb sloužících plnění funkcí lesa, staveb pro výkon práva myslivosti a staveb uvedených v § 15 odst. 3.
Jde o posílení zamezení vzniku protiprávního stavu v důsledku budování staveb v lese.
Akceptováno V poslední době se rozšiřuje v důsledku rozvoje nových typů staveb jejich výčet a jediným způsobem, jak ochránit les před umisťováním staveb, které jsou v něm nežádoucí a omezily by plnění jeho funkcí a ztížily hospodaření v lese, je vymezit pozitivním výčtem, které stavby do lesa umístit lze. Souhlas s vypořádáním.
238 Středočeský kraj § 32 odst. 8 Z 17. § 32 odst. 8
Již nyní je velký tlak ze strany vlastníků PUPFL, na nichž se nachází rekreační objekty, spočívající v opakovaných tvrzeních, že pozemek musí být oplocen, protože se jedná o „oplocenku“ tedy oplocení mladých kultur. Pokud do zákona přibude další „klička“ umožňující legální oplocení lesa, začne být zneužívána. Možnost oplocení zookoutku může v krajním případě vést k nárůstu takovýchto zookoutků a tím i zvýšenému tlaku na státní správu. Krajskému úřadu jsou známy již nyní případy, kdy různé subjekty umisťují nejrůznější stavby a zařízení v lese, které označují za stavby sloužící myslivosti a podobně. Tímto způsobem bude docházet k prolomení ochrany PUPFL ve prospěch zookoutků a staveb či zařízení s ním spojených.
Novela sice připouští oplocení zookoutku, nicméně již nepohlíží na skutečnost, že zookoutky mnohdy nemají lesní charakter. Dochází zde k intenzivnímu sešlapu zvěří, poškozování dřevin, hutnění půdy, atd. v důsledku množství zvěře na malém prostoru. Novela uvádí, že podmínkou zookoutku je „chov nejvýše 20 živočišných druhů“. Jedná se o velmi spornou formulaci, neboť z toho vyplývá, že se zde může nacházet libovolné množství kusů až 20 živočišných druhů. Reálně není novelou nijak omezen počet kusů zvěře v rámci jednoho zookoutku. Vlastník by tak mohl na relativně malém prostoru chovat neomezené množství zvěře, což by mělo za následek devastaci lesního prostředí. V extrémním případě se taková situace může vyvinout v nezákonný zábor lesa.
S ohledem na četnost zoologických zahrad a možnost vybudování zookoutků mimo pozemky určené k plnění funkcí lesa, které existují na mnoha místech, není rozšiřování jejich počtu veřejným zájmem, který by převyšoval veřejný zájem na zachování lesů pro plnění jejich funkcí.
Navrhujeme zookoutky z novely odstranit, neboť jejich prosazení do právní úpravy by mělo za následek negativní vliv na les a pravděpodobně i zvýšený tlak na státní správu myslivosti.
akceptováno ustanovení bylo vypuštěno
239 Středočeský kraj § 33 odst. 3 Z 18. § 33 odst. 3
Zásadně nesouhlasíme s vypuštěním věty druhé uvedeného ustanovení z důvodu, že zákonodárce vlastníkovi lesa stanovuje povinnost ponechat odpovídající množství těžebních zbytků, avšak prováděcím předpisem nestanovuje toto množství. Z pohledu biodiverzity lesa je žádoucí, aby byly ponechány těžební zbytky případně na dožití a k zetlení určené stromy. Proto by mělo být stanoveno alespoň odpovídající procento této dřevní hmoty.
Neakceptováno Zadáním pro novelu LZ bylo mimo jiné uplatňování pozitivních motivačního principu na úkor restriktivního vymáhání povinností.
Předložená připomínka směřuje opačným směrem a vyvolává neefektivní zátěž při samotném lesním hospodaření a následně kontrole plnění. Většího efektu bude jednoznačně dosaženo motivačním přístupem jak v rámci adaptačních opatření, tak v rámci podpory tzv. habitatových stromů. V lesích ČR je ponecháváno k zetlení průměrně cca 25 m3/ha dřeva a v rámci EU se jedná o významné množství ponechávané hmoty k zetlení. Je tedy zřejmé, že vlastníci si jsou obecně stanovené povinnosti vědomí a tuto povinnost naplňují bez potřeby dalších restriktivních opatření. Navrhované ustanovení by naopak mohlo vést i ke zcela opačnému nežádoucímu efektu, tj. k odvozu mrtvé dřevní hmoty, zejména k energetickému využití, až na úroveň minimálního návrhem požadovaného množství. V této souvislosti je nutné také zmínit, že jakékoli pevně stanovené množství ponechaného dřeva vyvolá nutnost náhrad újmy s tím spojené (mandatorní výdaj) a zároveň značně omezí možnost čerpání finančních prostředků z EU s odkazem na plnění zákonem stanovené povinnosti.
Souhlas s vypořádáním.
240 Středočeský kraj § 33 odst. 4 Z 19. § 33 odst. 4
Zásadně nesouhlasíme s uvedením 50 m3, neboť by se jednalo o diskriminační pravidlo znevýhodňující vlastníky od 17 ha do 50 ha. Pro vlastníky do 16 ha dochází k navýšení limitu těžby, zatímco u vlastníků od 17 ha do 50 ha dochází k nedůvodnému snížení (při stávající úpravě by vlastník o výměře 49 ha mohl vytěžit až 147 m3 bez písemného vyrozumění). V uvedené úpravě tak spatřujeme navýšení byrokracie a administrativní zátěže, ačkoli stávající právní úprava nezpůsobuje v praxi problémy.
Zároveň zásadně nesouhlasíme s omezením těžby pro vlastníky, kteří hospodaří v souladu s návrhem ke schválení předaného plánu, neboť s ohledem na průměrný roční přírůst dříví na ha 9,4 m3 se jeví hodnota 5 m3 jako značně poddimenzovaná. Dále spatřujeme další administrativní zátěž v podobě povolování vyššího objemu těžeb nad 5 m3 na 1 ha (navrhujeme zařadit do zákona hodnotu v rozmezí 8-9 m3/ha/rok). Příkladně lze konstatovat, že u majetku 100 ha se bude jednat o strop těžby 500 m3, což je v podstatě jeden porost velikost cca 1 ha. Z tohoto je zřejmé, že hrozí situace, kdy schvalující orgán (krajský úřad) bude kromě schvalování navrhovaného plánu též vydávat rozhodnutí o povolení těžby nad 5 m3 1 ha za kalendářní rok. Ke schválení plánu obvykle dochází až v půlce roku. V případě např. Krajského úřadu Středočeského kraje, který schvaluje ročně cca 70 plánů, může dojít k nárůstu agendy v souvislosti s řízením o navýšení těžby. V této souvislosti bude na krajské úřady rovněž narůstat tlak vlastníků lesů v souvislosti s termínem schválením plánu a podobně.
Akceptováno jinak Současná praxe u drobných vlastníků lesů běžně překračovala stanovený limit 3 m3/ha a toto ustanovení tak nebylo masově dodržováno. Novela tak dává do souladu praxi a zákonnou regulaci na úrovni 50 m3/rok. Nová úprava je proti té stávající liberální a jednoznačná, když umožňuje všem drobným vlastníkům těžbu do 50 m3/rok bez nutného souhlasu orgánu státní správy lesů či OLH, a to bez rozdílu velikosti jejich majetku. Zásadním ukazatelem pro odvození těžby není celková plocha jejich majetku, ale plocha těžitelných (mýtně zralých) porostů. Ta může být paradoxně vyšší u malých vlastníků než u těch větších (věková nevyrovnanost), o diskriminaci se tedy nejedná. Pokud jim množství 50 m3 nestačí, je nově nutné vyjádření k těžbě od OLH, jako rádce a garanta odborného lesnického hospodaření. V případě nesouhlasného vyjádření je OLH povinen tuto skutečnost oznámit také orgánu státní správy lesů. Ten pak může tento podnět řešit v rámci provádění kontrolní činnosti. Nejedná se o souhlas či nesouhlas OLH, ale pouze o odborné vyjádření a odpovědnost za hospodaření, respektive za provedenou těžbu je tedy plně na samotném vlastníku lesa, nicméně je vhodné také upozornit, že OLH je nově odpovědný za škodu, kterou by vlastníku způsobil v souvislosti s nesprávným výkonem činnosti odborného lesního hospodáře (§ 37 odst. 1 lesního zákona).
I v současné době je nutné k provádění těžeb nad 3 m3/ha bez schváleného, ale předaného plánu souhlas orgánu státní správy. Novela toto ustanovení liberalizuje na 8 m3/ha. Údaj vychází z údajů NIL o průměrném hektarovém celkovém běžném přírůstu a minimalizuje tak riziko spojené s přetěžbou bez jejího řádného plánování. Souhlas s těžbou nad tento limit je nově nutné vydat formou rozhodnutí, nicméně lze předpokládat, že limit 8 m3/ha je stanoven v takové úrovni, že vydávání těchto rozhodnutí bude velmi ojedinělé.
Souhlas s vypořádáním.
241 Středočeský kraj § 33 odst. 5 Z 20. § 33 odst. 5
Provádět těžbu mýtní úmyslnou v lesních porostech lesa vysokého mladších než 80 (60) let nebo lesa nízkého a středního mladších než 20 let je zakázáno.
Pro vymahatelnost přestupku provedení neoprávněné těžby (těžby v porostech mladších 80 let) jde o důkazní nouzi. Les nízký a střední není právně definován. Jediná definice je součásti vyhlášky č. 298/2018Sb. v § 3 pro Oblastní plány rozvoje lesů, která je navíc velmi obecná. S ohledem na vzrůstající trendy existence nízkého a středního lesa je vhodné tvary lesa v zákoně jednoznačně definovat. Kromě toho je judikaturou dáno, že popis porostu a LHP nejsou dostatečnými důkazy přestupku věci např. 2 As 16/2003 cit. „Údaj o stáří porostu uvedený v lesní hospodářské osnově není bez dalšího (zejm. bez ohledu na skutečné stáří porostu) rozhodující pro zjištění, zda byla provedena úmyslná mýtní těžba v porostu mladším 80 let [§ 33 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon], a zda tedy došlo k naplnění skutkové podstaty správního deliktu [§ 55 odst. 1 písm. e) téhož zákona].“ Bez zákonné definice může být zpochybněno rovněž zařazení do hospodářského tvaru lesa.
Navrhujeme vložit do lesního zákona ustanovení týkající se hospodářského tvaru lesa. Obdobně jako u kategorie lesa.
Vysvětleno Zákon upravuje v nezbytné míře pouze pojmy zásadně nutné pro jeho interpretaci. Zákon není lesnický slovník naučný a naopak veškeré podzákonné předpisy a odborná literatura jsou běžně užívány při jeho výkladu. Pojem „tvar lesa“ a jeho význam je popsán ve vyhl. č. 298/2018 Sb., a lze ho také dovodit z jiných zdrojů. Souhlas s vypořádáním.
242 Středočeský kraj § 33 odst. 5 Z 21. § 33 odst. 5
Zásadně nesouhlasíme se snížením věkové hranice u mýtní úmyslné těžby v lesních porostech lesa vysokého na 60 let. Trváme na ponechání hranice 80 let z následujících důvodů:
1) Nepřímé podpoření zastoupení starších porostů, které mají ekologicko-stabilizační význam.
2) Snížením hranice by došlo k poklesu produkce biomasy (drobných větví, spadu jehličí a listí), která obohacuje vrchní humusovou vrstvu půdy.
3) Potenciální riziko v lesích, ve kterých došlo vlivem rozsáhlé kůrovcové kalamity po roce 2015 k narušení věkové struktury, spočívající v rozšiřování ploch holin.
4) Lze důvodně předpokládat intenzivnější zásahy v lesních porostech a častější nasazení těžebních technologií na porostní půdě v důsledku čehož bude docházet k utužení půd, erozí a dalším degradačním procesům.
5) Snížením této hranice věku dojde k nepřímé podpoře rychlerostoucích dřevin, ale také monokultur, a především dřevin umožňujících maximální nasazení harvestorových technologií, jinými slovy monokultur smrku a borovice, což je v přímém rozporu s programovým prohlášením vlády a povahou celé této novely.
Vysvětleno V ČR stále existuje značný podíl stejnověkých a stejnorodých ohrožených smrkových porostů v „předmýtním“ věku, které je nutné včas aktivně rozpracovat mýtní těžbou (přeměnit), před jejich spontánní devastací dopady sucha a kůrovcové kalamity.
Jedním z adaptačních opatření proti dopadům klimatické změny je také dosažení věkové rozrůzněnosti současných lesních porostů. Snížení obmýtí na 60 let má tuto snahu podpořit, bez nutnosti zvyšování administrativní zátěže. Současné stejnověké porosty tak bude možné také prosvětlovat za účelem jejich diferenciace a zpevnění pomocí výběrů prováděných mýtní těžbou již od věku 60 let. Je nutné si uvědomit, že v souvislosti s obnovou kalamitních ploch pomocí krátkověkých přípravných dřevin by v budoucnu neúměrně stoupl počet žádostí (výjimek) o jejich obnovu. Je skutečností, že snížení obmýtí způsobí potenciální nárůst těžebního ukazatele (těžební procento), nicméně realizace těžeb v mladém věku (slabé sortimenty) zpravidla nebude pro vlastníka příliš ekonomická (s výjimkou krátkověkých přípravných dřevin) a lesní zákon obsahuje i další limity bránící nadměrné realizaci těžeb (např. velikost a přiřazování holin). Ustanovení řeší minimální a nikoli doporučené obmýtí (viz vyhl. č. 298/2018 Sb.).
Souhlas s vypořádáním.
243 Středočeský kraj § 36a Z 22. § 36a
Požadujeme tento navrhovaný paragraf zrušit.
Odůvodnění:
V kontextu navrhovaných legislativních změn předkládaných Ministerstvem zemědělství, zejména v návaznosti na novelu zákona č. 449 Sb., o myslivosti, se jedná o absolutně protichůdný a nelogický krok. Ve zmiňované novele je cílem eliminovat početní stavy spárkaté zvěře za účelem snižování škod v lese, nicméně v novele lesního zákona by bylo umožněno opatření, které bude významným, až devastujícím způsobem zasahovat do lesních ekosystémů.
K negativním důsledkům pastvy v lese patří například:
• Zhuštění půdy:
Dochází k zhutnění a výraznému stlačení půdy u stromů. To může ovlivnit kořeny a celkovou kvalitu půdy.
• Omezení obnovy lesa:
Pastva může bránit přirozené obnově lesa. Stromy se nemohou volně rozrůstat, což omezuje jejich schopnost obnovy.
• Poškození mladých stromků:
Pastva může poškodit mladé stromky, které jsou citlivé na spásání. To může snížit celkovou regeneraci lesa.
• Konflikty s moderním lesním hospodařením:
Moderní lesní hospodaření se zaměřuje na systematickou péči o lesy a udržitelnou produkci dřeva, což je v rozporu s tradiční pastvou.
• Snížení biodiverzity:
Intenzivní pastva eliminuje biodiverzitu rostlin a živočichů v lese. Některé druhy mohou být ohroženy nebo vymizet.
Neakceptováno Předkladatel vnímá veškeré možné souvislosti či dopady (kladné i záporné), pojící se s umožněním pastvy, nicméně je třeba si také uvědomit, že pastva v lesích je dovolena i v řadě jiných lesnicky vyspělých státech Evropy a možnosti usnadnění (propagace) pastvy v lesích byly také předmětem vyjednávání s EU. Pastva, výběh a průhon jsou umožněny pouze se souhlasem vlastníka lesa při zachování základní podmínky volného vstupu veřejnosti do lesů a zabránění vzniku škod v lesích, které by ohrozily plnění funkcí lesa. Je na vlastníku lesa, zda vůbec a případně za jakých podmínek pastvu umožní, aby nedocházelo k poškození jeho porostů, které by ohrozilo plnění funkcí lesa. Oproti návrhu novely je odpovědnost za případné škody přesunuta na toho, kdo pastvu vykonává a zákon také obsahuje postih za případné porušení zákonem stanovených podmínek. Považujeme tvrzení, že pastva v lesích je možná v řadě Evropských zemí za účelovou. Pojem lesa je v různých zemích různě vykládán a chápan. V řadě zemí se pastva provádí historicky, jelikož les nebyl intenzivně využíván jako ve střední Evropě a tradičně se zde provádí toulavá pastva (země východní evropy). V jihoevropských zemích se často nejedná a lesy ve smylu české definice, jde o rozvolněné porosty s porosty světlin, které jsou historicky paseny, druhová skladba je tímto historicky ovlivněná a nesrovnatelná s českou. Obnova lesa zde probíhá jiným způsobem. V Anglosaských zemích jsou silně uplatňována práva vlastníků s výrazným omezením vstupu veřejnosti na tyto pozemky. Lesní hospodářství je postaveno v řadě zemích na jiných základech, i samotná definice lesa je odlišná. V řadě zemí se jedná o rozdíly v přístupu z hlediska druhu vlastnictví. Co se týkká okolních zemí tak v Polsku, Německu, na Slovensku je pastva v lese zakázána stejně jako u nás. V Rakousku je odlišný přístup ustanoven pro konkrétní vlastníky. Pastva v lese představuje možnosti především v rámci principů ochrany specifických druhů ve zvláště chráněných územích, kde dávají smysl. Povolení pastvy v lese zde lze schválit v rámci LHP jako odchylný způsob hospodaření či rozhodnutím správního orgánu. Krajský úřad ze své zkušenosti ví, že uvedená rozhodnutí se vydávavají v počtech jednotek kusů ročně a nejedná se o výraznou administrativní zátěž. Tímto způsobem lze pak efektivně stanovit konkrétní podmínky pastvy a podobně. Souhlas vlastníka s pastvou situaci nevyřeší. Budou vznikat spory s jinými vlastníky, OLH a toho kdo pastvu vykonává. Vše bude směřovat k celkové zátěži systému, který bude mít přesahy ke sporům s uživateli honiteb, osob kvůli volnému vstupu do krajiny apod. Lze důvodně předpokládat soudní spory. V té souvislosti je nutno odkázat na všeobecný tlak za účelem snížení škod zvěří na lesích a současně umožňujeme pastvu v lese. Vysvětlení je nedostatečné.
Vypořádání neakceptováno.
ROZPOR
244 Středočeský kraj § 37 odst. 8 písm. a) Z 23. § 37 odst. 8 písm. a)
sledovat stav lesa, upozorňovat vlastníka lesa na výskyt škodlivých činitelů a na škody jimi způsobené, včetně škod způsobených zvěří nebo pastvou v lese, navrhovat nezbytná kontrolní a ochranná opatření a při zvýšeném výskytu škodlivých organismů a škodách na lesích, včetně škod způsobených zvěří nebo pastvou v lese, prokazatelně informovat orgán státní správy lesů,
Trváme na odstranění pastvy v lese v souvislosti s odstraněním § 36a. V praxi nebude možné rozlišovat škody zvěří a škody pastvou obzvláště v případě, kdy pastva v lese není nijak zásadně omezena vyjma souhlasu vlastníka viz § 36a. Pro OLH půjde o velmi obtížně splnitelnou povinnost.
Neakceptováno Viz připomínka k § 36a Viz výše.
ROZPOR
245 Středočeský kraj § 46b Z 24. § 46b
Požadujeme zapracovat do návrhu paragrafu lhůtu týkající se časové platnosti nároku na platbu za ekosystémové služby.
Současně požadujeme zapracovat do návrhu paragrafu ustanovení o minimální výši nároku na platbu. S ohledem na plánovaný koncept podpory by bylo vhodné zvážit, zda v tomto případě řešit minimální výši požadavku finančním vyjádřením, či např. výměrou lesa.
Akceptováno Pro minimální výši uplatněného nároku na platbu se přiměřeně použije § 46a odst. 2, který pro finanční příspěvky na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti stanoví minimální výši požadavku v žádosti (na základě uplatněných připomínek navýšena z 2 na 3 tis. Kč). Tato provazba zdůrazněna v odůvodnění § 46b.
Na základě připomínky doplněna do návrhu novely LZ lhůta pro uplatnění nároku na platbu a doplněno přechodné ustanovení, podle něhož nelze uplatnit nárok na platbu za období před počátkem účinnosti § 46b LZ.
Souhlas s vypořádáním.
246 Středočeský kraj § 46b odst. 1 Z 25. § 46b odst. 1
Vlastník lesa má nárok na platbu za ekosystémové služby lesů poskytovanou za zajištění klimatické funkce lesů.
Požadujeme upravit na toto znění:
„Vlastník lesa má nárok na platbu za ekosystémové služby lesů poskytovanou za zajištění klimatické funkce lesů nebo jiných funkcí lesů.“.
Odůvodnění:
Navržené znění týkající se nároku na platbu za ekosystémové služby je zbytečně zužující. V rámci aktuálně probíhajícího grantu Ministerstva zemědělství se sice přednostně uvažuje s variantou ocenění ekosystémové služby spočívající v klimatické funkci lesů, to však neznamená, že by platba nemohla být v budoucnu vázána na kteroukoliv jinou funkci lesů, nebo více funkcí současně.
Vysvětleno Nároková podpora navrhovaná v § 46b je zúžena na klimatickou funkci lesů (službu poutání uhlíku lesními ekosystémy) tak, aby byla orgány Evropská komise notifikovatelná na základě stávajících rámců definovaných v Pokynech EK ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech. Ostatní funkce/služby lesů v současnosti nejsou oceňovány tržními mechanismy, a jejich případné akademické ohodnocení nepředstavuje relevantní základ pro poskytování nového objemově zásadního mandatorního výdaje ze státního rozpočtu. Za této situace nemůže odst. 1 zakládat nárok na platbu hned za všechny funkce lesů, když z výše uvedených důvodů je možné poskytovat platbu pouze za funkci klimatickou. Tento rozdíl mezi teoretickým vs. skutečně naplňovaným nárokem vlastníka lesa by představoval nedostatečnou kompenzaci za zajišťované funkce/služby lesů, což je v rozporu s ústavními principy ČR. Souhlas s vypořádáním.
247 Středočeský kraj § 46b odst. 3 Z 26. § 46b odst. 3
Podmínky poskytování platby za ekosystémové služby lesů stanoví vláda nařízením.
Požadujeme upravit na toto znění:
„Výčet ekosystémových služeb lesů, způsob určení výše platby za ekosystémové služby lesů, podmínky jejího poskytování a náležitosti příslušných formulářů stanoví vláda nařízením.“.
Odůvodnění:
Cílem je lépe specifikovat příslušný odstavec ve vztahu k navrhovaným změnám § 46b odst. 1. Odůvodnění viz připomínky k § 46b odst. 3.
Vysvětleno S ohledem na výše uvedené vypořádání připomínky č. 25 je nároková platba uvažována jen za klimatickou funkci založenou na poutání uhlíku; prováděcí právní předpis proto nemusí obsahovat výčet všech ekosystémových služeb či mimoprodukčních funkcí, pokud nejsou předmětem uvedené platby. Rovněž vzory formulářů či jejich náležitosti nemusí být stanoveny podzákonným předpisem, protože je zapotřebí je průběžně aktualizovat podle právních předpisů dotýkajících se oblasti veřejné podpory. Souhlas s vypořádáním.
248 Středočeský kraj § 47 odst. 4 Z 27. § 47 odst. 4
Jedná se o hrubý zásah do kompetencí zaměstnavatele. Některé městské úřady obcí s rozšířenou působností mají ve své působnosti malý rozsah lesů (výkon agendy SSL), ale velký rozsah agendy jiné (SSM, rybářství, týrání zvířat...). Výkon SSL 1 osobou by tak nehospodárně zatěžoval příslušný úřad. Jedná se o neobjektivní nastavení tohoto ustanovení. Bez jasného rozsahu působnosti nelze výkon SSL a dalších agend takto paušalizovat.
Navrhujeme toto ustanovení zrušit.
Akceptováno jinak Ustanovení bylo upraveno ve smyslu ponechání pouze kvalifikačních předpokladů.
249 Středočeský kraj § 48a odst. 2 písm. a) Z 28. Změna kompetenčních ustanovení mezi ORP a kraji. Z hlediska zjednodušení agendy ORP dojde k určitému (relativně malému) snížení rozsahu vykonávané agendy. Z pohledu kraje se však jedná o kumulaci agendy všech svěřených ORP, z čehož vyplývá výrazný nárůst agendy. Řádově se jedná o stovky vyjádření k ÚPD ročně. Je nutno vzít v potaz, že i územní působnost krajů se značně liší a přenos agendy na kraje tak nebude jednoduše porovnatelný (např. působnost a počet ORP karlovarského kraje vs středočeského kraje). Kraje nemohou příslušná místa podrobně posoudit a s úřední činností v lokalitě se s velkou pravděpodobností nesetkají. Nelze pro všechny případy ohledat na místě.
Druhým nedostatkem je odtržení dotčení PUPFL (záboru) a zásahu do 30 m od okraje lesa (ochranné pásmo). Druhá kompetence zůstává zachována ORP. Bude docházet k nejednotnému posuzování lokalit. Příklad: Kraj udělí souhlas se záborem lesa, avšak ORP nepřipustí zástavbu v pásmu do 30 m od okraje lesa (resp. okolního lesa). K věci se tak budou vyjadřovat dva orgány SSL. Odtržení těchto dvou kompetencí je nelogické a je v rozporou se zásadami právní jistoty a hospodárnosti řízení.
Trváme na zachování původního znění § 48a odst. 2 písm. a)
Akceptováno Novelizační bod byl vypuštěn. Souhlas s vypořádáním.
250 Středočeský kraj § 2 písm. b) D 1. § 2 písm. b)
funkcemi lesa přínosy ekosystémové služby podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční
Navrhujeme, že by bylo vhodné alespoň rámcově taxativně vymezit a definovat mimoprodukční funkce lesů.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava by lépe specifikovala a přímo deklarovala přínosy lesního hospodářství pro společnost.
Vysvětleno V praxi toto ustanovení nečiní problémy. Bližší právní úprava na úrovni lesního zákona není nezbytně nutná. Souhlas s vypořádáním.
251 Středočeský kraj § 2 písm. d) D 2. § 2 písm. d)
hospodařením v lese obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa
Navrhujeme následující znění § 2 písm. d):
hospodařením v lese obnova, ochrana, výchova, těžba lesních porostů, zajišťování ekosystémových služeb a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa
Odůvodnění:
Cílem zahrnutí výše uvedeného slovního spojení do novely je zdůraznit skutečnost, že vytváření ekosystémových služeb není pouze samovolný „produkt“, ale je současně důsledkem trvale udržitelného hospodaření v lesích, které aktivně zajišťují vlastníci lesů.
Tímto bude deklarován fakt, že lesní hospodářství přímo ovlivňuje tvorbu ekosystémových služeb a zajišťuje cíleně veřejné celospolečenské funkce.
Jedná se o podporu k opodstatnění nově navrhovaného § 46b.
Vysvětleno Služba je ze své povahy vždy činnost uspokojující určitou potřebu. Bližší právní úprava na úrovni lesního zákona není nezbytně nutná. Souhlas s vypořádáním.
252 Středočeský kraj § 2 písm. n) D 3. § 2 písm. n)
těžbou nahodilou těžba prováděná za účelem zpracování stromů suchých, vyvrácených, nemocných nebo poškozených a dále těžba prováděná v rámci úředních opatření nebo mimořádných rostlinolékařských opatření k předcházení šíření nebo k vyhubení škodlivých organismů rostlin podle zákona o rostlinolékařské péči,
Úřední opatření je příliš obecná formulace, bude docházet k průniku s těžbou mýtní úmyslnou (např. rozhodnutí o povolení MÚ těžby do 80 let) i těžbou mimořádnou (rozhodnutí o odnětí a omezení PUPFL).
Navrhujeme následující znění § 2 písm. n).
těžbou nahodilou těžba prováděná za účelem zpracování stromů suchých, vyvrácených, nemocných nebo poškozených a dále těžba prováděná v rámci uložených opatření orgánem státní správy lesů nebo mimořádných rostlinolékařských opatření k předcházení šíření nebo k vyhubení škodlivých organismů rostlin podle zákona o rostlinolékařské péči, nejedná-li se o těžbu mimořádnou.
Vysvětleno Veškerá úřední opatření musejí vycházet ze zákona o rostlinolékařské péči. Souhlas s vypořádáním.
253 Středočeský kraj § 2 písm. o) D 4. § 2 písm. o)
těžbou mimořádnou těžba podmíněná povolením nebo rozhodnutím orgánu státní správy lesů při odnětí pozemků plnění funkcí lesa, nebo při omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa,
Nepřesně formulováno, omezení PUPFL nevzniká pouze povolením nebo rozhodnutím orgánu SSL, ale také vznikem ochranného pásma podle jiného právního předpisu (§ 15 odst. 4 zákona), např. těžba pod elektrovodem.
Navrhujeme následující znění § 2 písm. o).
těžbou mimořádnou těžba podmíněná povolením nebo rozhodnutím orgánu státní správy lesů při odnětí pozemků plnění funkcí lesa, nebo při omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa nebo omezením PUPFL v důsledku existence ochranného pásma zařízení elektrizační soustavy a plynárenského zařízení dle jiného právního předpisu.
Akceptováno Souhlas s vypořádáním.
254 Středočeský kraj § 8 odst. 1 písm. a) D 5. § 8 odst. 1 písm. a)
lesy zvláštního určení v ochranných pásmech vodního zdroje I. stupně,
Dle konzultace s orgánem vodního hospodářství platí stále i původní pásma, která nikdo nezrušil. Původní stará PHO by tak mohla z kategorizace vypadnout.
Navrhujeme následující znění § 8 písm. a).
lesy zvláštního určení v ochranných pásmech vodního zdroje I. stupně,
nebo pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO) I. Stupně
Vysvětleno Viz výše § 8 odst. 1 písm. a) Souhlas s vypořádáním.
255 Středočeský kraj § 10 D 6. § 10
V rámci tohoto paragrafu jsou v odst. 1 definovány náležitosti registru. V této souvislosti by bylo vhodné definovat rovněž náležitosti rozhodnutí o kategorizaci tak, aby bylo dosaženo jeho jednotné formy.
Vysvětleno V praxi toto ustanovení nečiní problémy. Jedná se o rozhodnutí, jehož náležitosti jsou definovány správním řádem. Bližší právní úprava na úrovni lesního zákona není nezbytně nutná. Souhlas s vypořádáním.
256 Středočeský kraj § 21 odst. 4 D 7. § 21 odst. 4
Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí stanoví právním předpisem způsob výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, lesní produkci a na ekonomice hospodaření vlastníků lesů.
Navrhujeme následující znění § 21 odst. 4:
„Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí stanoví právním předpisem způsob výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, lesní produkci, ekosystémových službách a na ekonomice hospodaření vlastníků lesů.“
Odůvodnění:
S ohledem na navrhované zařazení ekosystémových služeb lesního hospodářství by bylo vhodné, aby se případné újmy, popř. škody dotýkaly i tohoto „nově definovaného produktu“.
Vysvětleno Vyhláška č. 55/1999 Sb. provádějící § 21 odst. 4 LZ, nestanoví výpočetní postupy pro všechny potenciální škody na lesích, ale jen pro ty nejčastější, u nichž vzhledem k odbornosti či složitosti výpočtu výše škody je účelné výpočetní postupy stanovit v prováděcím předpise. Absence ekosystémových služeb nebrání požadovat náhradu za tento typ škody, její výši je možné empiricky odvodit od současné výše příjmů vlastníka lesa z poskytování ekosystémových služeb. Pro doplnění vyhlášky jsou v tuto chvíli uvažovány a připraveny jen výpočetní postupy pro některé dosud neřešené druhy škod (např. škody na nově vytvořených porostních stěnách), mezi nimiž škoda na poskytovaných službách z výše uvedených důvodů není. Souhlas s vypořádáním.
257 Ústecký kraj § 6 odst. 1 D 1. Navrhujeme v § 8 odst. 1 písmeno c) před slovo „nebo“ doplnit slova „smluvně chráněných území,“.
Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, jsou smluvně chráněná území z hlediska významu i intenzity ochrany rovnocenná zvláště chráněným územím
a naplňují znaky uvedené v § 8 odst. 2. Tudíž není opodstatněné, aby byla do kategorie lesů zvláštního určení zařazována na základě individuálního posouzení ve správním řízení.
Vysvětleno Máme za to, že smluvně chráněná území mohou obsahovat různé smluvně upravené podmínky stanovené za účelem ochrany předmětu ochrany, které je vhodné před rozhodnutím o kategorizaci individuálně posoudit. Souhlas s vypořádáním.
258 Ústecký kraj § 6 odst. 2 písm. a) D 2. Navrhujeme v § 8 odst. 2 písmeno a) před slovy „ptačích oblastech“ čárku nahradit slovem „a“ a vypustit slova „a smluvně chráněných území“.
Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, jsou smluvně chráněná území z hlediska významu i intenzity ochrany rovnocenná zvláště chráněným územím
a naplňují znaky uvedené v § 8 odst. 2. Tudíž není opodstatněné, aby byla do kategorie lesů zvláštního určení zařazována na základě individuálního posouzení ve správním řízení.
Vysvětleno Viz připomínka k § 8 odst. 1. Souhlas s vypořádáním.
259 Ústecký kraj § 17 odst. 2 D 3. Navrhujeme v § 17 odst. 2 písmeno c) vypustit slovo „nebo“, v § 17 odst. 2 písmeno d) tečku nahradit slovem „nebo“ a doplnit písmeno e), které zní: „realizaci opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny navržené orgánem ochrany přírody“.
V Ústeckém kraji se setkáváme s opatřeními v zájmu ochrany přírody (managementy) realizovanými na PUPFL. Jedná se typicky o pastvu na nelesních stanovištích, kde fakticky lesní porost neexistuje řadu desetiletí a z hlediska managementu je nutné plochu pravidelně spásat zvířaty. V současné době se toto umožňuje prostřednictvím § 36 lesního zákona, což lze ovšem považovat za nesystémové čistě ekonomicky motivované řešení. Možnost bezplatného odnětí v zájmu ochrany přírody by odlehčila rovněž stávající agendu udělování výjimek z povinnosti zalesnění na stanovištích, které z důvodu výskytu zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů nelze zalesnit. Možností bezplatného odnětí by se snížila administrativní zátěž vlastníků pozemků.
Vysvětleno
Připomínka jde nad rámec navržené novely. Jak uvádí připomínkové místo, je stávající stav řešitelný v rámci platné právní úpravy, a to podle § 36 odst. 1 lesního zákona, kde lze v rozhodnutí navazujícím na zařazení lesa do kategorie lesa zvláštního určení (nebo lesa ochranného) stanovit opatření odchylná od lesního zákona za účelem účelového hospodaření v lesích. Není tedy třeba udělovat výjimku z povinnosti zalesnění, protože i tuto výjimku spolu s pastvou lze povolit dle stávajícího § 36 odst. 1 lesního zákona. S ohledem na to, že nároky orgánů ochrany přírody by měly být vždy důvodné, je třeba zachovat ekonomickou ochranu lesních pozemků i pro případ návrhů orgánů ochrany přírody na jiné hospodaření. Pokud jde o pozemky vyhovující definici jiných pozemků dle § 3 odst. 1 písm. b) lesního zákona, není třeba je odnímat z PUPFLu a je možné je rozhodnutím v pochybnostech „přesunout“ z lesních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. a) do jiných pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b) lesního zákona. VYPOŘÁDÁNO
Pokud právní úprava již obsahuje řešení, je kontraproduktivní zavádět další ustanovení a možnosti pro řešení stejné situace.
Poplatek zajišťuje ekonomickou ochranu PUPFLu ve smyslu přijatých koncepčních dokumentů.
260 Ústecký kraj § 20 odst. 1 písm. n) a o) D 4. Navrhujeme ponechat zrušované písmeno n) a dosavadní písmeno o) ponechat pod označením o).
Nesouhlasíme s vypuštěním pastvy dobytka, výběhu hospodářských zvířat a průhonu dobytka z výčtu v lese zakázaných činností. Tato činnost může významnou měrou narušovat stávající porost ve všech růstových fázích, ovlivňovat významnou měrou intenzitu přirozeného zmlazení z důvodu možné absence semenného materiálu, a způsobovat neúnosné narušování půdního krytu. Přiřčení odpovědnosti vlastníku lesa toto riziko dostatečně nesnižuje. V důvodové zprávě přitom není uvedeno, jaký zájem odůvodňující připuštění popsaného rizika narušení funkcí lesa (ekologické újmy) a pominutí principu prevence je návrhem sledován.
Vysvětleno Předkladatel vnímá veškeré možné souvislosti či dopady (kladné i záporné), pojící se s umožněním pastvy, nicméně je třeba si také uvědomit, že pastva v lesích je dovolena i v řadě jiných lesnicky vyspělých státech Evropy a možnosti usnadnění (propagace) pastvy v lesích byly také předmětem vyjednávání s EU. Pastva, výběh a průhon jsou umožněny pouze se souhlasem vlastníka lesa při zachování základní podmínky volného vstupu veřejnosti do lesů a zabránění vzniku škod v lesích, které by ohrozily plnění funkcí lesa. Je na vlastníku lesa, zda vůbec a případně za jakých podmínek pastvu umožní, aby nedocházelo k poškození jeho porostů, které by ohrozilo plnění funkcí lesa. Oproti návrhu novely je odpovědnost za případné škody přesunuta na toho, kdo pastvu vykonává a zákon také obsahuje postih za případné porušení zákonem stanovených podmínek. Nesouhlas s vypořádáním.
ROZPOR
261 Ústecký kraj § 20 odst. 3 D 5. Navrhujeme v § 20 odst. 3 písmeno n) nahradit písmenem o). Vysvětleno Viz připomínka k § 20 odst. 1 písm. n) a o) Nesouhlas s vypořádáním.
ROZPOR
262 Ústecký kraj § 32 odst. 6 D 6. Navrhujeme v § 32 odst. 8 za slova „oplocení zřízeného k ochraně lesních porostů před zvěří“ vložit slova „do stádia kultury“.
Objevují se tendence oplocovat lesy (resp. ponechávat stávající oplocení) z důvodu ochrany před zvěří do stádia mlaziny až do stádia tyčoviny. Smyslem oplocení (ochrany) kultury by přitom měla být primárně ochrana nově založeného porostu do konkrétní růstové fáze, nikoliv ochrana již zajištěného porostu před zvěří.
Vysvětleno Nelze řešit zákonným ustanovením. Je nutné individuálně posoudit konkrétní případ a prokázat, zda oplocení bylo či nebylo vybudováno za účelem ochrany lesního porostu. Případně uložit opatření k jeho odstranění. Nesouhlas s vypořádáním.
VYPOŘÁDÁNO
Navržená úprva není schopna řešit problém v celém rozsahu (některé formy podrostního hospodaření s nárosty či výběrné lesy, anebo vysoké škody zvěří na některých dřevinách i ve vyšším věku vyžadují delší čas oplocení).
263 Ústecký kraj § 36 odst. 1 D 7. Navrhujeme v § 36 odst. 1 za slova „na návrh vlastníka lesa“ vložit čárku a slova „z podnětu orgánu ochrany přírody“.
Ust. § 36 je nástrojem pro implementaci managementových opatření v zájmu ochrany přírody do systematiky právní úpravy ochrany lesa
a hospodaření v něm. Nepovažujeme za správné, aby o stanovení opatření ve prospěch ochrany přírody byli nuceni žádat vlastníci lesa v návrhovém řízení a byli tak zatěžováni ochranou veřejných zájmů, kterou by měly být schopny prosadit příslušné orgány státní správy. Proto považujeme za žádoucí zakotvit v tomto ustanovení výslovně rozhodování z podnětu orgánu ochrany přírody.
Vysvětleno Nedomníváme se, že by ustanovení § 36 bylo výhradně nástrojem pro implementaci managementových opatření v zájmu ochrany přírody. K tomuto účelu slouží jiné právní předpisy, zejména zákon č. 114/1992 Sb. Předmětné ustanovení umožňuje přijmout odchylná opatření ve prospěch plnění mnoha dalších mimoprodukčních funkcí lesa, kde dotčenými orgány, co se týče zájmu, jsou správní orgány i z jiných oblastí veřejné správy, nejen orgány ochrany přírody. Stojí za pozornost, že předmětné řízení může zahájit z moci úřední orgán státní správy lesů (nejen vlastník lesa svou žádostí, jak nesprávně uvádí krajský úřad). Jestliže by tato pravomoc byla svěřena orgánům ochrany přírody, dostáváme se do působnosti zákonů, kde státní správu vykonávají orgány ochrany přírody v působnosti MŽP a nikoliv orgány státní správy lesů v působnosti MZe. Souhlas s vypořádáním.
264 Ústecký kraj § 36a D 8.Navrhujeme § 36a zrušit.
Nesouhlasíme s vypuštěním pastvy dobytka, výběhu hospodářských zvířat a průhonu dobytka z výčtu v lese zakázaných činností. Tato činnost může významnou měrou narušovat stávající porost ve všech růstových fázích, ovlivňovat významnou měrou intenzitu přirozeného zmlazení z důvodu možné absence semenného materiálu, a způsobovat neúnosné narušování půdního krytu. Přiřčení odpovědnosti vlastníku lesa toto riziko dostatečně nesnižuje. V důvodové zprávě přitom není uvedeno, jaký zájem odůvodňující připuštění popsaného rizika narušení funkcí lesa (ekologické újmy) a pominutí principu prevence je návrhem sledován.
Vysvětleno Viz připomínka k § 20 odst. 1 písm. n) a o). Nesouhlas s vypořádáním.
ROZPOR
265 Ústecký kraj § 37 odst. 6 písm. a) D 9. Navrhujeme v § 37 odst. 8 zrušit slova „nebo pastvou v lese“.
Navrhujeme ponechání zákazu pastvy, výběhu
a průhonu dobytka v lese, proto navrhujeme rovněž zrušení povinnosti odborného lesního hospodáře sledovat škody touto činností vzniklé.
Vysvětleno Viz připomínka k § 20 odst. 1 písm. n) a o). Nesouhlas s vypořádáním.
ROZPOR
266 Ústecký kraj § 48 odst. 1 písm. i) D 10. Navrhujeme v § 48 odst. 1 písm. i) za slova „mladších 20 let“ vložit slova „pro které se zpracovávají lesní hospodářské osnovy“.
Krajské úřady mohou v rámci schvalování LHP rozhodnout o výjimkách a kontinuálně by pak měly rozhodovat o dalších výjimkách v lesních hospodářských celcích, pro které schvalovaly LHP. Dosavadní dělbou kompetence mezi krajské úřady
a ORP může docházet k rozdílnému věcnému posuzování žádostí o udělení výjimky, přičemž dozorčí prostředky krajských úřadů jsou omezené. ORP by byla zachována kompetence rozhodovat
o výjimkách pro lesy, pro které jsou zpracovány LHO.
Vysvětleno Krajský úřad nad rámec novely v této i v některých dalších připomínkách navrhuje nové rozdělení působností mezi ORP a KÚ, pokud se týká udělování některých výjimek. Jestliže připomínky chápeme správně, v lesích, kde se zpracovávají LHP, by výjimky uděloval KÚ a v lesích s osnovami ORP. Rozdělení kompetencí pak vychází z obavy (ze zkušeností), že ORP aplikují lesní zákon rozdílným způsobem než KÚ. Konstatujeme, že požadavek, pokud se týká připomínkového řízení, je ojedinělý. Žádný další KÚ toto nové rozdělení kompetencí nepožaduje. Upozorňujeme, že při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nemohou vznikat mezi orgány státní správy lesů nedůvodné rozdíly, jak vyplývá ze základních zásad činnosti správních orgánů. Jestliže se tedy krajský úřad domnívá, že ORP nepostupují při aplikaci lesního zákona zákonně či správně, využije ke sjednání nápravy skutečnosti, že je nadřízeným orgánem ORP, metodicky řídí a kontroluje ORP. Nedomníváme se, že by krajským úřadem navrhované řešení vedlo ke zlepšení rozhodovací praxe ORP. Souhlas s vypořádáním.
267 Ústecký kraj § 48 odst. 2 písm. c) D 11. Navrhujeme v § 48 odst. 2 písm. c) za slova „šířky holé seče“ vložit slova „v lesních porostech, pro které se zpracovávají lesní hospodářské osnovy“.
Krajské úřady mohou v rámci schvalování LHP rozhodnout o výjimkách a kontinuálně by pak měly rozhodovat o dalších výjimkách v lesních hospodářských celcích, pro které schvalovaly LHP. Dosavadní dělbou kompetence mezi krajské úřady a ORP může docházet k rozdílnému věcnému posuzování žádostí o udělení výjimky, přičemž dozorčí prostředky krajských úřadů jsou omezené. ORP by byla zachována kompetence rozhodovat
o výjimkách pro lesy, pro které jsou zpracovány LHO.
Vysvětleno Viz připomínka č. 10. Souhlas s vypořádáním.
268 Ústecký kraj § 48 odst. 2 písm. d) D 12. Navrhujeme v § 48 odst. 2 písm. d) za slova „povolují výjimky ze zákonných lhůt pro obnovu, zalesnění a zajištění kultur“ vložit slova „v lesních porostech, pro které se zpracovávají lesní hospodářské osnovy“.
Krajské úřady mohou v rámci schvalování LHP rozhodnout o výjimkách a kontinuálně by pak měly rozhodovat o dalších výjimkách v lesních hospodářských celcích, pro které schvalovaly LHP. Dosavadní dělbou kompetence mezi krajské úřady
a ORP může docházet k rozdílnému věcnému posuzování žádostí o udělení výjimky, přičemž dozorčí prostředky krajských úřadů jsou omezené. ORP by byla zachována kompetence rozhodovat
o výjimkách pro lesy, pro které jsou zpracovány LHO.
Vysvětleno Viz připomínka č. 10. Souhlas s vypořádáním.
269 Ústecký kraj § 48a odst. 2 písm. a) D 13. Navrhujeme v § 48a odst. 2 zrušit písm. a). Dosavadní písmena b) až l) se označují jako písmena a) až k).
Dosavadní kompetence krajských úřadů k vydávání stanovisek k územně plánovací dokumentaci, vymezuje-li tato územně plánovací dokumentace plochy pro rekreaci a sport na pozemky určené
k plnění funkcí lesa, se nám jeví jako nesystémové
a dle dosavadní praxe nadbytečné. Navrhované rozšíření této kompetence není v důvodové zprávě odůvodněno a zároveň je zpracováno způsobem, který bude vyvolávat nejistotu užitím neurčitého právního pojmu „dotčení záměrem“. Navrhujeme proto úplné zrušení této kompetence krajských úřadů s tím, že nadále budou vydávat pouze stanoviska
k územním plánům obcí s rozšířenou působností.
Akceptováno Novelizační bod byl vypuštěn. Souhlas s vypořádáním.
270 Ústecký kraj § 48a odst. 2 D 14. Navrhujeme v § 48a na konci odstavce 2 tečku nahradit slovem „a“ a doplnit písmeno l), které zní:
„povoluje výjimky ze stanovené velikosti nebo šíře holé seče (§ 31 odst. 2), výjimky ze zákonných lhůt pro obnovu, zalesnění a zajištění lesního porostu (§ 31 odst. 6) a výjimky ze zákazu provádět mýtní těžbu
v lesních porostech lesa vysokého mladších než 60 let nebo v lesních porostech lesa nízkého a středního mladších než 20 let pro které se zpracovává lesní hospodářský plán (§ 33 odst. 5)“.
Krajské úřady mohou v rámci schvalování LHP rozhodnout o výjimkách a kontinuálně by pak měly rozhodovat o dalších výjimkách v lesních hospodářských celcích, pro které schvalovaly LHP. Dosavadní dělbou kompetence mezi krajské úřady
a ORP může docházet k rozdílnému věcnému posuzování žádostí o udělení výjimky, přičemž dozorčí prostředky krajských úřadů jsou omezené. ORP by byla zachována kompetence rozhodovat
o výjimkách pro lesy, pro které jsou zpracovány LHO.
Vysvětleno Viz připomínka č. 10. Souhlas s vypořádáním.
271 Ústecký kraj § 53 odst. 1 písm. k) D 15. Navrhujeme v § 53 odst. 1 ponechat písm. k).
Nesouhlasíme s umožněním pastvy a průhonu dobytka ani výběhu hospodářských zvířat v lese. Proto trváme rovněž na zachování skutkové podstaty přestupku spáchaného porušením tohoto zákazu.
Vysvětleno Viz připomínka k § 20 odst. 1 písm. n) a o). Nesouhlas s vypořádáním.
ROZPOR
272 Ústecký kraj § 54 odst. 1 D 16. Navrhujeme v § 54 odst. 1 zrušit písmena k) a l).
Nesouhlasíme s umožněním pastvy a průhonu dobytka ani výběhu hospodářských zvířat v lese. V případě vyhovění naší připomínce je vymezení uvedených skutkových podstat přestupku nadbytečné.
Vysvětleno Viz připomínka k § 20 odst. 1 písm. n) a o). Nesouhlas s vypořádáním.
ROZPOR
273 Digitální a informační agentura § 23 D 1) K § 23. Požadujeme zdůvodnění, proč pro potřeby evidence typologie lesů nelze použít základní registr RÚIAN a evidenci účelově územních prvků dle § 31 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb.
Akceptováno Problematika uveřejňování informací o kategorizaci lesů (§ 10) a o lesnické typologii (§ 23a) bude řešena prostřednictvím základních registrů RUIAN. Souhlas s vypořádáním.
274 Digitální a informační agentura § 40 D 2) K § 40. Požadujeme dané ustanovení přepracovat tak, aby bylo v souladu s § 10 tohoto zákona. Tedy uvést, že se jedná o informační systém veřejné správy, který spravuje veřejné údaje.
Akceptováno Znění § 40 odst. 3) bylo upraveno takto:
(3) Souhrnné údaje předané podle odstavce 2 se evidují v informačním systému lesní hospodářské evidence, který je informačním systémem veřejné správy. Informační systém lesní hospodářské evidence není veřejně přístupný a vede ho ÚHÚL
Souhlas s vypořádáním.
275 Digitální a informační agentura § 51 odst. 3 D 3) K § 51 odst. 3. Požadujeme do důvodové zprávy a textu zákona uvést, že daný doklad je právní skutečnost vedená v agendovém informačním systému, na kterou se uživatel může odkazovat dle § 9 zákona č. 12/2020 Sb.
Akceptováno jinak Na základě připomínek jiných připomínkových míst byl tento novelizační bod vypuštěn. Souhlas s vypořádáním.
276 Český úřad zeměměřičský a katastrální § 4 odst. 11 D K bodu 17 (§ 4 odst. 11)
Doporučuji zvážit užití pojmu „pověřená právnická osoba“, neboť ustanovení odstavce 11 odkazuje na odstavec 9, kde je tento pojem rušen, a to z důvodu nesprávného použití.
Akceptováno Text upraven ve smyslu připomínky.
277 Český úřad zeměměřičský a katastrální § 10 odst. 1 písm. g) Z K bodu 27 (§ 10 odst. 1 písm. g))
Požaduji pojem „parcela“ použitý v § 10 odst. 1 písm. g) nahradit pojmem pozemek. Kategorizovaný porost se může nacházet pouze na pozemku, coby části zemského povrchu, nikoliv na parcele, která je evidenčním obrazem pozemku. Je nežádoucí tyto pojmy používat v rozporu s terminologií katastrálních předpisů.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno Text upraven ve smyslu připomínky.
278 Český úřad zeměměřičský a katastrální § 10 odst. 2 Z K bodu 27 (§ 10 odst. 2)
Požaduji vyjasnit, z jakého důvodu mají být katastrálnímu úřadu zasílána rozhodnutí o kategorizaci lesů. Kategorie lesů se v katastru nevedou a ani není důvod, aby tomu tak bylo. To tím spíš, že údaje o kategorizaci lesů budou obsahem nově vytvářeného informačního systému veřejné správy, který bude veřejně přístupný.
Pokud mají být tato rozhodnutí zasílána katastrálnímu úřadu pouze v případech, kdy má změna kategorie lesa dopad na údaje katastru nemovitostí, tedy v případě změny druhu pozemku nebo způsobu využití pozemku (nehospodářský les), pak je třeba to v zákoně vyjádřit. Rovněž je třeba upravit nevhodnou formulaci, podle které má být stejnopis rozhodnutí zasílán „do katastru nemovitostí“ tak, že stejnopis rozhodnutí bude zasílán příslušnému katastrálnímu úřadu.
Dále je nezbytné v této souvislosti zvážit, zda údaje o kategorii lesa nemají být obsahem základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „RÚIAN“), a to jako účelové územní prvky. Zavedením těchto prvků do RÚIAN bude vytvořena přidaná hodnota spočívající jednak v jejich zpřístupnění pro celou veřejnou správu i další uživatele, jednak ve vytvoření vazeb na další územní prvky, zejména pozemky v podobě parcel katastru nemovitostí. V souladu s principy využívání referenčních údajů vedených v základních registrech zároveň bude možné tyto údaje automatizovaně přebírat jinými informačními systémy. Zároveň tím dojde i k určitému sjednocení ve vztahu k zemědělským pozemkům, u kterých budou v RÚIAN vedeny údaje o bonitovaných půdně-ekologických jednotkách jako účelových územních prvcích podle § 1 odst. 7 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 229/2019 Sb.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Máme za to, že rozhodnutí o ktegorizaci lesů je důvodem pro změnu způsobu využití pozemku na tzv. "nehospodářský les". Pokud budou kategorie lesů vedeny v RÚIAN, budou tyto údaje pro účely zápisu do katastru přebírány automatizovaně, a tudíž ohlašovací povinnost vůči KÚ lze zrušit.
279 Český úřad zeměměřičský a katastrální § 12 odst. 1 D K bodu 29 (§ 12 odst. 1)
Doporučuji do novelizačního bodu 29 doplnit nové znění poznámky pod čarou č. 7, která zní:
„7) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).“.
Akceptováno Konečná úpravatextu bude provedena po vypořádání všech připomínek.
280 Český úřad zeměměřičský a katastrální § 20 odst. 5 D K bodu 53 (§ 20 odst. 5)
Upozorňuji, že dle důvodové zprávy má být do § 2 nově doplněna definice pojmu „organizovaná akce“. Ustanovení § 2 však v tomto smyslu doplněno nebylo.
Akceptováno Text byl upraven ve smyslu připomínky.
281 Český úřad zeměměřičský a katastrální § 23a odst. 6 Z K bodu 64 (§ 23a odst. 6)
Požaduji zde uvedený pojem pozemek uvést do souladu s definicí pojmu pozemku podle zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
V ustanovení § 23a odst. 6 je použit pojem pozemek v rozporu s definicí zavedenou katastrálním zákonem tak, že se může jednat o soubor pozemků, část pozemku, nebo soubor částí pozemků podle katastru nemovitostí. V současné době je ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa evidována na úrovni pozemků dle katastrálního zákona (viz § 3 lesního zákona) a z předloženého návrhu zákona nijak nevyplývá, že by měl být zaveden nový pojem pozemek odlišně od definice zavedené katastrálním zákonem. Pokud by pojem pozemek měl být v lesním zákoně používán v odlišném významu, což považuji za krajně nežádoucí, je nezbytné zavést výslovnou definici tohoto pojmu s jednoznačným vyjádřením, že jde o definici pouze pro účely zákona o lesích.
Dále požaduji zvážit, zda údaje o lesnických typologických jednotkách nemají být obsahem RÚIAN, a to jako účelové územní prvky. Zavedením těchto prvků do RÚIAN bude vytvořena přidaná hodnota spočívající jednak v jejich zpřístupnění pro celou veřejnou správu i další uživatele, jednak ve vytvoření vazeb na další územní prvky, zejména pozemky v podobě parcel katastru nemovitostí. V souladu s principy využívání referenčních údajů vedených v základních registrech zároveň bude možné tyto údaje automatizovaně přebírat jinými informačními systémy. Zároveň tím dojde i k určitému sjednocení ve vztahu k zemědělským pozemkům, u kterých budou v RÚIAN vedeny údaje o bonitovaných půdně-ekologických jednotkách jako účelových územních prvcích podle § 1 odst. 7 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 229/2019 Sb.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno Využití registru RUIAN při aplikaci § 23a a § 10 lesního zákona bude řešeno ve spolupráci s ČÚZK. Reakce připomínkového místa: Viz návrh úprav v připojeném souboru.
282 Český úřad zeměměřičský a katastrální § 26 odst. 5 Z K bodu 65 (§ 26 odst. 5)
Požaduji ustanovení § 26 odst. 5 zrušit.
Odůvodnění:
Podle § 55 odst. 4 katastrálního zákona, pokud právní předpis stanoví povinnost katastrálních úřadů předávat tyto údaje jiným orgánům veřejné moci, děje se tak bezúplatně. Ustanovení katastrálního zákona obecně cílí na orgány veřejné moci a ojediněle speciální úprava rozšiřuje tento okruh o příspěvkové a obdobné organizace (viz také § 12). Pokud by však lesní zákon umožnil předávat bezúplatně údaje katastru nemovitostí (i hromadného charakteru) soukromým právnickým a fyzickým osobám, jednalo by se o bezprecedentní prolomení záměru zákonodárce vyjádřeného v katastrálním zákoně. Poskytování údajů katastru nemovitostí je pozorně sledováno i z pohledu ochrany osobních údajů a bezúplatné poskytování fyzickým a právnickým osobám by výrazně zvýšilo riziko zneužití osobních údajů. V obdobných případech je obvyklé bezúplatné poskytnutí údajů příslušnému orgánu veřejné moci, který zadává zpracování konkrétního výsledku a za tím konkrétním účelem předá údaje katastru nemovitostí zpracovateli.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno Novelizační bod byl vypuštěn.
283 Český úřad zeměměřičský a katastrální § 37 odst. 3 D K bodu 116 (§ 37 odst. 3)
Upozorňuji na nesoulad textu zákona s důvodovou zprávou, kdy v návrhu zákona je uvedena lhůta 30 dnů, zatímco v důvodové zprávě 15 dnů.
Akceptováno Znění textu novely a důvodové zprávy bylo sladěno.
284 Úřad pro ochranu osobních údajů Obecně D Úřad pro ochranu osobních údajů uplatňuje připomínky, a to včetně zásadních, zejména k osobním údajům. Lesní zákon má 65 paragrafů. Pokud je měněn na 187 místech, jedná se skrytou rekodifikaci a místo pouhého návrhu novely by měl být předložen nový lesní zákon, optimálně ve stadiu věcného záměru zákona. „Komplexní novela“ je nežádoucí, protože definičním znakem novely je to, že je parametrická.
Neakceptováno Předkladatel bere připomínku na vědomí, nicméně s názorem, že se jedná o skrytou rekodifikaci, se neztotožňuje. Návrh nijak nemění stávající systematiku zákona ani nemění okruh povinných subjektů. Věcný záměr zákona by byl namístě, pokud by nová úprava byla koncepčně nová, což není případ této novely lesního zákona. Celková koncepce lesního zákona zůstává zachována, mění se pouze určité parametry právní regualace.
Bere na vědomí, nicméně změna 65 paragrafů na 187 místech je skrytou rekodifikací fakticky. Navíc to, že mu předkladatel zaslal pouze úplné znění, nikoliv návrh zákona, svědčí o tom, že i samotný předkladatel fakticky chápe návrh zákona jako přepracované znění (angl. recast). Dále podstatou rekodifikace není změna systematiky či změna okruhu povinných subjektů. Příkladem je zadávání veřejných zakázek:
a) zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek,
b) zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách,
c) zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,
d) 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
Tyto právní předpisy neměnily systematiku ani okruh povinných subjektů.
Co se týká věcného záměru, ten ÚOOÚ navrhl jako optimální variantu, pokud by předkladatel chtěl vyhodnotit všechny právní normy.
285 Úřad pro ochranu osobních údajů DZ Z K důvodové zprávě nebo odůvodnění
1. Část 9 obecné části důvodové zprávy nebo odůvodnění, zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (dále jen „DPIA“), je nezbytné přepracovat.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
DPIA uvádí: „Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.“ To je apodiktické tvrzení, které bez argumentů neobstojí. Při zpracování DPIA je žádoucí vyjít z návrhu doporučení legislativního DPIA, zejména co se týká struktury DPIA. Příkladem je článek I bod 16, 65, 98, 120, 125, 127, 141, 144 nebo 148.
V DPIA by měla být uvedena i positivní změna v článku I bodu 133 a 136.
U registru kategorizace lesů podle § 10 je třeba uvést, zda bude obsahovat osobní údajů, typicky o vlastníkovi lesa či o žadateli.
Akceptováno Důvodová zpráva v části 9 doplněna o zhodnocení dopadů na uvedenou problematiku ochrany soukromí a ochrany osobních údajů.
Problematika nově zaváděných registrů kategorizace a lesnické typologie je nově řešena prostřednictvím základních registrů RUIAN.
Nemůže posoudit, protože nemá nový text DPIA k disposici.
286 Úřad pro ochranu osobních údajů bod 8 D 2. V článku I bodu 8 se slovo „prováděná“ zrušuje.
Odůvodnění:
Vycpávkové slovo.
Vysvětleno Novela používá stejná větná spojení, jako v případech definic jiných těžeb (§ 2 písm. l, m, n). Po navrhovaném vypuštění by text ustanovení nebyl jednoznačný. Bere na vědomí, nicméně se domnívá, že text: „dále těžba v rámci úředních opatření nebo mimořádných rostlinolékařských opatření k předcházení šíření nebo k vyhubení škodlivých organismů rostlin podle zákona o rostlinolékařské péči“, jednoznačný je.
287 Úřad pro ochranu osobních údajů bod 45
D 3. Článek I bod 45 je třeba dopracovat.
Odůvodnění:
Chybí stanovení mezí.
Vysvětleno Minimální výše poplatku je nadále stanovena přímo v § 17 odst. 3 lesního zákona, pouze je aktualizována výše tohoto limitu. Nerozumí důvodu neakceptace. V odstavci 3 se stanoví toliko, v jakých případech se poplatek nepředepisuje, nikoliv jaké má předkladatel meze při stanovení výše poplatku.
MZe: výše poplatku je stanovena výpočtem podle přílohy k lesnímu zákonu.
288 Úřad pro ochranu osobních údajů bod 65 Z 4. Článek I bod 65 je nezbytné přepracovat.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
O změnách vlastnictví lesů by „orgán státní správy lesů“ neměl informovat vlastník, nýbrž katastrální úřad, a to automatisovaně, prostřednictvím notifikace změn.
Neakceptováno Akceptovat navržený postup není možné. ČÚZK orgány průběžně neinformuje o majetkových pohybech vlastníků lesů ani nesleduje minimální majetkovou hranici 50 ha rozhodující pro oznamovací povinnost a povinnost zajistit zpracování lesního hospodářského plánu. Trvá na připomínce, rozpor. ÚOOÚ rozumí tomu, že nyní tomu tak není. Nicméně, od toho je návrh novely zákona, aby to bylo správně. ÚOOÚ nerozumí funkci připomínkového řízení, když navrhne změnu chybného zpracování osobních údajů a to opraveno není poukazem na stávající stav.
MZe: navržená úprava reportingu prostřednictvím ČÚZK není ekonomicky obhajitelná. V současné době neexistují automatizované nástzroje na tuto službu. Mít zpracován plán při vlastnictví více než 50 ha lesa je povinností vlastníka.
289 Úřad pro ochranu osobních údajů body 133 a 134 D 5. v článku I bodu 133 a 134 se slovo „adresa“ zrušuje.
Odůvodnění:
Bydliště je adresou z definice. To samé platí pro sídlo.
Akceptováno Formulace ust. § 44 odst. 2 písm. a) byla na základě dalších připomínek upravena takto: „a) jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo, datum narození, místo pobytu a typ a číslo průkazu totožnosti,“
Formulace § 44 odst. 3) písm. a) zní takto: „a) název právnické osoby nebo její obchodní firma a její sídlo,“
Upozorňuje na rozpor mezi textem akceptace a textem úplného znění. Zatímco text akceptace je neakceptovatelný, text úplného znění je v pořádku a ÚOOÚ s ním souhlasí.
MZe: text byl upraven na základě připomínek MV.
290 Úřad pro ochranu osobních údajů bod 138 D 6. V článku I se bod 138 zrušuje.
Odůvodnění:
Tato speciální norma je zbytečná, protože platí obecně.
Akceptováno Text byl vypuštěn. Souhlas s vypořádáním.