Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORND2QDX84M najdete zde


                SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

	Zpracovatel / zástupce předkladatele: 
Ministerstvo zemědělství
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte:
1. července 2025
1. ledna 2026
· posouzení nároku na úhradu nákladů a poskytování služeb
· zadávání zpracování lesních hospodářských osnov Institutem
1. ledna 2027 
· ustanovení spojená se zavedením ekosystémových plateb
· ustanovení spojená s informačním systémem lesnické typologie a kategorizace lesů, 
· zavedení povinnosti pro odborné lesní hospodáře účastnit se vzdělávacích akcí
· zrušovací ustanovení pro vyhlášku č. 78/1996 Sb.
1. ledna 2030 
· zmocnění pro vyhlášku o ponechávání těžebních zbytků

	Implementace práva EU: NE

	2. Cíl návrhu zákona 

	Ve vazbě na Programové prohlášení vlády, Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035 a změny společenských, ekonomických i přírodních podmínek aktualizovat práva a povinnosti vlastníků lesů daná zákonem s důrazem na snížení byrokratické zátěže, posílit vlastnický princip a odpovědnost vlastníků za jimi obhospodařované lesy, zefektivnit výkon státní správy lesů s cílem dosáhnout odborně připravené státní správy lesů a nastavení systému pozitivní motivace vlastníků lesů ve vztahu k trvalé udržitelnosti lesnického hospodaření a adaptaci lesů na změnu klimatu.

	3. Agregované dopady návrhu zákona

	3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano

	Návrh bude mít dopad na rozpočtovou kapitolu Ministerstva zemědělství ve smyslu nezbytných nákladů na zhotovení a podporu informačních systémů lesnické typologie a kategorizace lesů a úpravu registru licencovaných osob a informačního systému lesní hospodářské evidence (celkem 6 mil. Kč). Další dopady na státní rozpočet jsou očekávány s ohledem na zavedení požadavku na vzdělávání odborných lesních hospodářů (1 mil. Kč ročně). Veškeré tyto finanční nároky budou pokryty v rámci schválených limitů výdajů kapitoly Ministerstva zemědělství bez požadavku na navýšení ze státního rozpočtu.
S ohledem na převedení některých činností na Národní lesnický institut (dříve Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, dále též jen „Institut“), zejména činnosti zadávání lesních hospodářských osnov, dojde k potřebě částečného navýšení rozpočtu této organizace, nicméně celková částka vynakládaná na proces zpracování osnov zůstane v současné výši a k faktickému dopadu na státní rozpočet tak v případě zpracování osnov nedojde.
Novela také přináší zásadní úspory a přínosy zejména ve formě snižování byrokratické zátěže kladené na orgány státní správy lesů. 

	3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: 

	     

	3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano

	Novela předpokládá dopad na podnikatelské prostředí tím, že nově koncipuje poplatek za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa. S ohledem na celospolečenský požadavek na zvýšení ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa před dočasným či trvalým odnětím plnění funkcí lesa je navrhováno nahrazení stávajícího výpočtu novou právní úpravou reflektující aktuální poznatky o celospolečenském významu lesů. Zejména v případě lesů s vysokou intenzitou mimoprodukčních funkcí lesů tak dojde k úpravě poplatku za odnětí. 
Novela dále zrušuje současná překonaná pásma ohrožení lesů imisemi. Vzhledem k tomu, že pro vymezená pásma ohrožení „A“ a „B“ neplatí povinnost platit daň z nemovitých věcí (dotčené lesní pozemky jsou osvobozeny od platby daně z nemovitosti), má zrušení těchto pásem mírný negativní dopad (cca 400 tis. Kč ročně) na malou skupinu dotčených vlastníků lesů.
Velmi malý dopad na odborné lesní hospodáře může mít zavedení nové povinnosti celoživotního vzdělávání prostřednictvím alespoň 2 školících akcí během 10 let výkonu této činnosti. Školící akce budou financovány ze státního rozpočtu cca 1 mil. Kč ročně. 
Novela také přináší zásadní úspory a přínosy zejména ve formě snižování byrokratické zátěže kladené na vlastníky lesů.

	3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ano

	Novela bude mít dopad na obce s rozšířenou působností, a to v souvislosti se stanovenou minimální kvalifikací pro výkon agendy státní správy lesů – odborné vzdělání nebo minimální dosažená praxe. Vzhledem k velmi odlišným současným podmínkám výkonu státní správy lesů na jednotlivých obcích nelze dopady této změny jednoznačně kvantifikovat, nicméně navržené řešení zajistí očekávané zlepšení současného stavu výkonu státní správy.
Novela dále zrušuje současná překonaná pásma ohrožení lesů imisemi. Vzhledem k tomu, že pro vymezená pásma ohrožení „A“ a „B“ přestane platit výjimka z povinnosti platby daně z nemovitých věcí, má zrušení této výjimky mírný pozitivní dopad (cca 400 tis. Kč ročně) na příjem malé skupiny dotčených obcí.
Malý dopad na rozpočty dotčených obcí může mít částečné snížení výnosu daně z nemovitých věcí v důsledku toho, že nově budou mezi lesy zvláštního určení, tzv. ze zákona, řazeny i lesy na území kulturních památek a národních kulturních památek. Rozhodnutím bude možné dále kategorizovat také lesy ve II. zónách chráněných krajinných oblastí a v evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech a smluvně chráněných územích. Tyto lesy jsou v současné době předmětem daně z nemovitých věcí.
Novela nově umožňuje vybrané finanční prostředky za přestupky považovat za příjem obcí s rozšířenou působností. Přestupky dle lesního zákona primárně projednávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností či kraje. Obecní úřady jsou orgánem obce, jakožto územně samosprávného celku, který má svá „rozpočtová pravidla“ stanovená zákonem č. 250/2000 Sb. Jeho § 7 odst. 1 písm. d) stanovuje, že příjmem rozpočtu obce jsou pokuty, jakožto druh příjmu z výkonu státní správy. Obdobně se příjmy z pokut mohou stát příjmem krajů.

	3.5 Sociální dopady: Ne

	

	3.6 Dopady na spotřebitele: 

	

	3.7 Dopady na životní prostředí: Ano

	Předpokládají se vysoce pozitivní dopady na životní prostředí z hlediska zavádění nových motivačních opatření (podpor) pro adaptaci lesů na klimatickou změnu a zákonných ustanovení umožňujících lepší uplatnění přírodních procesů, podporu biodiverzity a zadržování vody v lesích.

	3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: 

	     

	3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne

	     

	3.10 Korupční rizika: Ne

	     

	3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne

	

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

1.	Důvod předložení a cíle

1.1. Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

1.2. Definice problému

Zkušenosti z posledních let a poznatky orgánů státní správy lesů na všech úrovních, odborné veřejnosti i zájmových sdružení atd., a ustálení vlastnických vztahů po dokončené restituci lesních majetků svědčí jednoznačně o tom, že je nezbytné zpracovat rozsáhlou novelu lesního zákona, která odstraní výkladové nejasnosti, odstraní či zmírní zákonná omezení a vytvoří vlastníkům lesů dostatečný prostor pro lesnické hospodaření a zvládání adaptace lesů na změnu klimatu, a zracionalizuje státní správu lesů. Zcela zásadním aspektem ovlivňujícím v současnosti stav a vývoj lesů a lesní hospodářství v ČR, na který novela reaguje řadou opatření (https://www.uhul.cz/wp-content/uploads/Generel_etapa_2022-1.pdf)  je proběhlá celostátní kůrovcová kalamita kulminující v letech 2018-2022, která jednoznačně ukázala, jak zrychlená změna klimatu projevující se rychlým oteplováním negativně dopadá na dosavadní na smrk orientované lesnictví. Je žádoucí a nezbytné snížit dnes vysokou byrokratickou zátěž vypuštěním povinností, které nejsou nezbytné z hlediska zachování lesa a plnění jeho funkcí (liberalizace) a dále nastavení zákonných povinností tak, aby nebylo nutno ze strany vlastníků lesů žádat o výjimky z ustanovení lesního zákona v nepřiměřeně vysokém počtu případů. Navrhované změny tak směřují k aktualizaci, zjednodušení a zpřehlednění stávající právní úpravy, která bude z hlediska jejích adresátů srozumitelnější.
Stávající právní úprava nepřiměřeně omezuje vlastníky lesů řadou konkrétních opatření, která měla svůj význam při vzniku zákona, kdy probíhal restituční proces navracení lesních majetků původním majitelům a měnilo se politické i ekonomické nastavení společnosti. Bylo nezbytné s předběžnou opatrností v zájmu zachování lesů a jejich trvalosti zajistit při přechodu vlastnických práv ze státu kontinuitu lesa a lesního prostředí, lesnického hospodaření, a také, aby nedošlo k nepředvídatelným výkyvům prvovýroby dřeva pro navazující dřevozpracující průmysl v období jeho privatizace. To vše zajišťovaly přísné lhůty pro obnovu (do dvou let) a zajištění lesa (do pěti let od obnovy či zalesnění), relativně vysoký věk lesního porostu pro začátek obnovy (80 let), závazná ustanovení lesních hospodářských plánů „minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin na obnově porostu“ a „minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku“ a řada dalších podmínek. Tato omezení však přinášejí potřebu administrace výjimek, která významně zatěžují jak vlastníka lesa, tak orgány státní správy lesů, a rozvolněním těchto podmínek významně poklesne potřeba výjimek a tím i snížení administrativní zátěže.  Řada stávajících ustanovení zákona přináší problémy při jejich praktické interpretaci, a jejich textace v sobě zahrnuje zjevné nepřesnosti, především v problematice obnovy lesa a zalesnění, definicí nahodilé a mimořádné těžby, nejasnost ve lhůtách předkládání lesních hospodářských plánů ke schválení atd.
Je nezbytné vytvořit vhodnější podmínky lesnického hospodaření s ohledem na změny klimatu a z hlediska administrativního umožnit vlastníkům lesů jejich snadné zvládnutí a adaptaci našich lesů na klimatické změny a podporu biodiverzity. Největším přínosem pro tuto oblast je rozvolnění lhůt obnovy a zajištění lesa, které umožní dostatečný prostor pro spontánní přirozenou obnovu lesa a diferenciaci lesních porostů již v jejich ranné fázi vývoje. Snížení věku lesa pro počátek jeho obnovy přináší možnost včasného zahájení obnovy přírodě blízkými způsoby hospodaření. Podkladem pro takto cílené legislativní změny byly výstupy aplikovaného lesnického výzkumu (Certifikované metodiky Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., např.: Využití růstové a morfologické aklimace přirozené obnovy smrku ztepilého na různou intenzitu porostního světla pro posílení růstové diferenciace lesních porostů (nejen) ve fázi porostních přestaveb.; Využití přípravných dřevin ve směsích a zásady pro první výchovné zásahy v těchto porostech.; Pěstební postupy v lesích ohrožených suchem na stanovištích s převahou nepůvodních smrkových porostů; Pěstební postupy ve smrkových a borových porostech ohrožených sněhem a větrem; Pěstební doporučení pro výchovu smrkových porostů v oblastech jejich chřadnutí, …) 
V neposlední řadě je též třeba řešit otázky související s působením zvěře na les (https://www.uhul.cz/wp-content/uploads/NIL_Skody_zveri_Maslo.pdf), se zadržováním vody v lesích a ochranou pozemků určených k plnění funkcí lesa. Na tuto problematiku novela lesního zákona reaguje jednak již výše zmíněnými změnami, které umožní například podporou přirozené obnovy lesa významně a bez ekonomických nároků navýšit počet jedinců lesních dřevin na ploše a i při negativním působení zvěře okusem vytvořit lepší podmínky pro zajištění kvalitních lesních porostů, diferenciací porostů a včasným zahájením obnovy pod porostem, v té souvislosti také omezením výměry holé seče  do maximálně jednoho hektaru v případě lužních lesů  bude lépe zajištěn co nejoptimálnější vodní režim lesních pozemků (např.: Metodický návod na výběr vhodných opatření pro zadržení vody v krajině; Výzkumný ústav vodohospodářský, v.v.i.), a zabrání se tak erozi lesních půd i degradaci půd vysýcháním či zrychleným uvolňováním uhlíku do ovzduší, ke kterým dochází především na rozsáhlých holinách (např. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.: Uvolňování půdního uhlíku do atmosféry v důsledku kalamitního poškození lesních porostů).
Odstranění povinností vlastníků lesů, rozvolnění lhůt a dalších lesnických parametrů budou mít synergický efekt na zvládání změny vlastnického, ekonomického i environmentálního prostředí pro úspěšnou a dlouhodobou správu lesních majetků.
Aktuálním nedostatkem výkonu státní správy lesů je také nedostatečné odborné zajištění výkonu státní správy lesů v obcích s rozšířenou působností, a tím také zhoršená efektivita výkonu státní správy lesů. Je nezbytné zajistit odpovídající vzdělávání v rámci těchto orgánů a podporu jejich výkonu prostřednictvím odborné lesnické organizace, tedy Národního lesnického institutu (dříve Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů).
Nově je nutné nastavit i opatření pro posílení stávajících a zavedení nových motivačních podpor vlastníkům lesů, zejm. vytvořit právní a finanční rámce pro plošné podpory poskytované v režimu víceletých závazků (navrhovaný § 46b zákona o lesích) odlišném od stávající praxe poskytování finančních příspěvků podle § 46 zákona o lesích. V průběhu předchozích let se potvrdil pozitivní vliv motivace na podporu veřejných a environmentálních funkcí lesa a ekosystémových služeb lesa jako celku. Vývoj důležitých parametrů nad rámec zákonných limitů dokládají veřejně přístupné  časové řady sledovaných kritérií (ČSÚ: Lesnictví - 2023 | Produkty (gov.cz); Národní inventarizace lesů v ČR: Aktualizované výsledky třetího cyklu Národní inventarizace lesů v České republice (2016–2020) (uhul.cz); výroční zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR | MZe (gov.cz)

1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. Lesní zákon byl od roku 1996 již mnohokrát z různých důvodů a v různých souvislostech částečně novelizován. Tím však nebyly odstraněny jeho nedostatky, a navíc se v průběhu posledních několika let projevily další skutečnosti, které je nutné ošetřit v zákoně. Podstatným způsobem se projevila změna podmínek pro lesnické hospodaření v souvislosti s rozsáhlou kůrovcovou kalamitou, která zasáhla lesy na velké části území České republiky. Poslední tři novelizace předmětného zákona byly zaměřeny pouze účelově na akutní řešení změny právní úpravy reagující speciálně na vrcholící kalamitu (zákony č. 90/2019 Sb. a č. 314/2019 Sb.) a na implementaci předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů (zákon č. 364/2021 Sb.). Uvedené skutečnosti znamenaly odsunutí komplexnější novely lesního zákona na dobu pozdější.
Stávající podpory poskytované podle § 46 odst. 1 zákona o lesích ve spojení s nařízením vlády č. 30/2014 Sb. mají povahu nenárokových podpor poskytovaných na konkrétní hospodářské činnosti (např. vyhotovení lesního hospodářského plánu, výsadba stanoviště vhodných dřevin, použití šetrné technologie při soustřeďování dříví) a nenaplňují tak úkol uložený Ministerstvu zemědělství v opatření C.4.2 realizovat platby vlastníkům lesů za plnění ekosystémových služeb polyfunkčního lesnictví pro společnost. Tato platba, realizovatelná (z pohledu předpisů EU) pouze v režimu víceletých závazků, vyžaduje platbu vlastníkovi lesa po celou dobu trvání víceletého závazku. 

1.4. Identifikace dotčených subjektů

· vlastníci a správci lesů: jejich rolí je výkon vlastnických práv k lesům, provádění lesního hospodářství a odpovědnost za stav lesů; novela na ně dopadá snížením administrativní zátěže, vytvořením většího prostoru pro hospodářské rozhodování a přiměřené reakci na změnu klimatu 
· lesnicky hospodařící osoby a subjekty (podnikatelé v lesním hospodářství): jejich rolí je výkonem podnikatelské činnosti vlastníkům lesů dodat potřebné služby a lesnické činností; novela na ně dopadá změnou zadání vlastníka lesa 
· státní správa lesů na všech úrovních (zejména krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností, správy národních parků atd.): její rolí je praktický výkon státní správy lesů; novela na ni dopadne odstraněním zbytné administrativní zátěže a z toho titulu vytvořením dostatečného prostoru pro praktický výkon státní správy v terénu, který je v současnosti vzhledem k administrativní zátěži upozaděn, a nově také zvýšeným požadavkem na odbornou kvalifikaci, jejíž nedostatečnost je dnes, především na úrovni ORP, největší slabinou výkonu ORP – v současnosti není odborná kvalifikace v podobě odborného vzdělání podmínkou výkonu státní správy lesů. 
· Ministerstvo zemědělství, jeho rolí je řízení státní lesnické politiky, nastavování nástrojů lesnické politiky vč. nástrojů ekonomických, je ústředním orgánem státní správy lesů, je zakladatelem státního podniku Lesy České republiky,
· Ministerstvo životního prostředí, jeho rolí je výkon vrchního dozoru nad lesním hospodářstvím, je zřizovatelem ČIŽP, jejímž posláním „ze zákona o ČIŽP“ je dohled nad dodržováním lesního zákona.
· Ministerstvo obrany, je zakladatelem státního podniku Vojenské lesy a statky ČR, 
· Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (nově Národní lesnický institut), je servisní organizací zřízenou MZe, v řadě úkonů a činností je v lesním zákoně pověřenou osobou, novela dále upravuje jeho postavení ze zákona;
· nevládní neziskové organizace a zájmová sdružení vlastníků lesů a environmentalistů, jejich rolí je uplatňování veřejných i vlastnických zájmů na lesích ve veřejném prostoru; novela na ně dopadne změnou pojetí zákonného stavu lesa (změnou lhůt a parametrů, odstraněním povinností);
· odborní lesní hospodáři, jejich rolí je pomoci zajistit vlastníkům lesů zajistit zákonný stav lesa a lesnického hospodaření, novela na ně dopadne novou povinností průběžného odborného vzdělávání, které se nově zavádí z důvodu zvyšování jejich odborné způsobilosti s ohledem na měnící se přírodní podmínky, které vyžadují adekvátní reakci moderními lesnickými postupy;
· producenti reprodukčního materiálu lesních dřevin (školkaři), jejichž rolí je zajištění potřebného množství reprodukčního materiálu celého spektra lesních dřevin včetně garance provenience, která má zásadní vliv na úspěšnost obnovy lesa, novela na ně dopadne změnou priorit vlastníků lesa (změna dřevinného spektra, vývoj potřebného množství směrem k upřednostnění přirozené obnovy) a
· lesnické školy, jejichž rolí je připravovat odborný lesnický personál na vyvíjející se podmínky v lesnictví, novela na ně dopadne změnou preferovaných hospodářských postupů a potřebou odborně připravených pracovníků státní správy lesů.

1.5. Popis cílového stavu

Cílovým stavem je přehledná právní úprava, srozumitelná a jednoznačná z hlediska jejích adresátů s odůvodněnými povinnostmi redukovanými na nezbytnou míru pro zachování plnění funkcí lesa (liberalizace a snížení byrokratické zátěže) s posíleným prvkem pozitivní motivace pro dosažení adaptace našich lesů na klimatickou změnu, podporu biodiverzity a zadržování vody v lesích. Bude snížena administrativní zátěž spočívající dnes především v množství výjimek ze zákona. Pružně a efektivně fungující výkon státní správy lesů na dobré odborné úrovni, s odbornou podporou ze strany Národního lesnického institutu. 
Cílem novely je vytvořit podmínky a volnější právní rámce pro pozitivní trendy v podobě zlepšování stavu našich lesů v parametrech lepších možností zvládání negativních důsledků a rizik změny klimatu podporou vzniku druhově pestrých lesů a pestřejší struktury lesů přednostně z přirozené obnovy jako základu budoucí vyšší odolnosti a adaptability lesů, a to za současného zajištění trvale udržitelného hospodaření v lesích, tedy rovnoměrného naplňování environmentálního, ekonomického a sociálního pilíře. Naplňování těchto cílů lesního zákona a státní lesnické politiky bude v dlouhodobém měřítku ověřováno na datech Národní inventarizace lesů, na údajích ČSÚ a Zprávy o stavu lesů a lesního hospodářství ČR, a výsledků Monitoringu stavu lesů. Novela lesního zákona nemůže v trvale se proměňujících přírodních podmínkách vzhledem k značné variabilitě lesů a přírodních podmínek cílit na cílové kvantifikovatelné parametry lesů a lesního hospodářství. To není cílem novely.

Hlavními cíli novelizace pro zajištění stanoveného cílového stavu lesního zákona jsou tyto:
· Odstranění chyb a nepřesností, terminologické sjednocení napříč celým zákonem, doplnění chybějících pojmů a aktualizace stávajících.
· Zjednodušení práv a povinností vlastníků lesů, posílení vlastnického principu a principu odpovědnosti s cílem přizpůsobení právní úpravy vývoji faktické situace v oblasti lesního hospodářství a společenských změn. Navrhované změny směřují ke zjednodušení problematiky závazných ustanovení lesních hospodářských plánů a osnov, pravidel pro uplatnění vlastního reprodukčního materiálu vybraných lesních dřevin, prodloužení lhůt k obnově a zajištění lesních porostů, ale také k definici nových přestupků, valorizaci výše pokut a správních poplatků.
· Zefektivnění výkonu státní správy lesů s cílem dosáhnout odborně připravené státní správy lesů, která bude mít dostatečné odborné schopnosti pro plnění veškerých rolí zákonem jí přidělených. 
· Ukotvení Národního lesnického institutu (dále jen Institut) v lesním zákoně s cílem jednoznačně vymezit právní postavení Institutu, s tím že na něj budou přeneseny některé kompetence státu. Institut by tak měl být vybaven dostatečnými kompetencemi k tomu, aby efektivně působil v oblasti lesního hospodářství, zároveň byl v zásadě nezávislý na orgánech státní správy lesů tak, aby mohl plnit roli správce veřejného registru kategorizace, lesnické typologie a licencovaných osob a nezávislého odborného subjektu, včetně sběru informací o lese v rámci permanentního provádění národní inventarizace lesů. Novela v oblasti úzce specializovaných, vysoce odborných činností pověří výkonem těchto činností Institut, který má pro výkon těchto činností veškeré předpoklady (odborné, personální, technické atd.). 
· Vznik informačních systémů kategorizace, lesnické typologie a úpravy informačních systémů, registr licencovaných osob a lesní hospodářské evidence, které mají za úkol snížit byrokratickou zátěž při rozhodovacích procesech státní správy a budou spravovány Institutem.
· Zefektivnění procesu zadávání a zpracování lesních hospodářských osnov, jakožto nástroje pro státní správu lesů v případě lesů drobných vlastníků.
· Zefektivnění institutu odborného lesního hospodáře definováním jeho nových povinností ve vztahu k vlastníkům lesů a orgánům státní správy lesů. Zmocnění odborného lesního hospodáře k hodnocení stavu poškození lesa zvěří a vydávání stanovisek k těžbě. Požadavek na průběžné vzdělávání odborných lesního hospodářů.
· Uvedení lesního zákona do souladu s aktuální terminologií, resp. instituty občanského zákoníku tak, aby byla právní úprava pro adresáty jednoznačná.
· Vytvořit rámec pro nově pojaté podpory vlastníkům lesa z titulu poskytování ekosystémových služeb celé společnosti (jmenovitě služby poutání uhlíku lesními ekosystémy a služby podpory biodiverzity lesů) vyžadujících specifické postupy při hospodaření v lesích, jež mají v porovnání s běžným hospodařením (v intencích zákona o lesích) dopad na ekonomiku vlastníků lesů v podobě zvýšených nákladů nebo snížených výnosů.
· Úprava problematiky nakládání s lesy ve vlastnictví státu s cílem umožnit užívání státních lesů v režimu školních polesí pro účely odborné přípravy studentů lesnických oborů středních a vyšších lesnických škol.
· Změna výpočtu poplatku za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa s ohledem na to, že poplatek za odnětí vyjadřuje sociálně-ekonomické hodnoty plnění společenských služeb lesa, jejichž povaha je převážně netržní a vytváří ekonomickou ochranu proti nadměrnému odnímání pozemků plnění funkcí lesa.
· Podpora adaptace lesů na klimatickou změnu, zadržování vody v krajině a biodiverzity (např. možnost umístit drobné zařízení pro zadržování vody v lesích bez nutnosti odnětí plnění funkcí lesa, umožnění pastvy v lese atd.).

1.6. 	Zhodnocení rizika

Rozvolnění zákonných povinností vlastníka lesa s sebou nepřináší vyšší rizika stavu lesů, neboť míra rozvolnění odpovídá míře identifikované nadbytečnosti stávajících zákonných omezení. Určitým rizikem pro plnění státní lesnické politiky, tedy i cílů lesního zákona, je dostatek veřejných prostředků, jenž je zásadní pro zajištění ekonomických nástrojů státní lesnické politiky, jmenovitě pro nově zaváděnou podporu ekosystémových služeb lesů, které jsou jednoznačně účinnější než zákonná regulace, nabízejí pozitivní motivaci, a lépe se konkretizují na cíle. Podmínky pro přidělování finančních prostředků na zajištění cílů státní lesnické politiky však nejsou v působnosti lesního zákona, a nelze je tak v této chvíli hodnotit či kvantifikovat v souvislosti se zhodnocením rizika novely. Na základě posouzení všech rizik administrativní, ekonomické, ekologické a sociální povahy lze shrnout, že nelze předpokládat, že by v důsledku přijetí varianty 2 (návrh novely) nastaly významné negativní důsledky pro zainteresované osoby a státní správu lesů.

Naopak v případě přijetí varianty 0 (nulová) nebo varianty 1 by přetrvávaly v lesním hospodářství negativní jevy spojené například s dopady kůrovcové kalamity na stav našich lesů a absencí finančně garantovaných motivačních nástrojů, které lépe a efektivněji umožňují adaptaci lesů na klimatickou změnu a podporu plnění funkcí lesa, ale i problémy způsobené nedostatečným odborným zajištěním plnění výkonu státní právy lesů, které neumožňuje řádně kontrolovat a vymáhat plnění povinností stanovených zákonem. Současně by přetrvávaly výkladové rozpory některých zákonných ustanovení, které by snížily právní jistotu dotčených osob, ale i orgánů státní správy lesů a nebylo by dosaženo potřebné celospolečensky poptávané liberalizace. 

2. 	Návrh variant řešení

Při zvažování různých variant řešení výše identifikovaných problémů z obecného (regulatorně-technického) a věcného hlediska, které by mohly vést ke stanovenému cíli, byly zvažovány pro jednotlivé zásadní okruhy problémů tyto varianty řešení:

1. Odstranění vysoké byrokratické zátěže kladené na vlastníky lesů a posílení motivačních opatření (liberalizace):

1.1. Varianta 0 (ponechání současného stavu) - není vhodná, neboť nenaplňuje hlavní cíle návrhu zákona a nereflektuje společenský vývoj. Současný rozsah povinností kladených na vlastníky lesů je při objektivním porovnání jedním z nejvyšších v celoevropském kontextu (zdroj: https://lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-83-2004/lesnicka-prace-c-5-04/ceska-republika-ma-nejprisnejsi-lesni-pravo-v-evrope; OLIVA J., HRIB M., 2022. Komparace legislativních omezení a jejich závaznosti v lesních zákonech vybraných evropských zemích. Praha.), a odpovídá společenské situaci při vzniku zákona v roce 1995. Setrvání na současném stavu není věcně obhajitelné a mimo jiné ohrožuje postup notifikace podpor vyplácených Evropskou komisí, neboť ta klade čím dál větší důraz na to, aby podpora nebyla poskytována na činnosti uložené danému subjektu legislativou. To se týká jak finančních příspěvků na hospodaření v lesích, tak příspěvku na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu či programů Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023-2027 a znamenalo by to také evidenčně velmi náročný byrokratický proces. Nulová varianta zásadním způsobem oslabuje uplatnění motivačních opatření a neumožňuje vytvoření nástroje víceletých závazků vlastníků lesů ke změně hospodářských postupů garantující poutání uhlíku a posilování biodiverzity v lesích.
 
1.2. Varianta 1 (upuštění od povinností kladených na vlastníky lesů a jejich nahrazení pouze motivačními opatřeními) – není vhodná, neboť přináší vysoké finanční nároky na veřejné podpory a nezaručuje plnění funkcí lesa v potřebném rozsahu. Tento přístup regulace lesnického hospodaření je uplatňován zejména ve skandinávských zemích (zdroj: https://lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-83-2004/lesnicka-prace-c-5-04/ceska-republika-ma-nejprisnejsi-lesni-pravo-v-evrope; OLIVA J., HRIB M., 2022. Komparace legislativních omezení a jejich závaznosti v lesních zákonech vybraných evropských zemích. Praha.) , nicméně přírodní podmínky těchto lesů a celospolečenské nároky na plnění jejich funkcí jsou ve srovnání s ČR významně rozdílné (nižší). Varianta 1 rovněž není v souladu s koncepčními a strategickými dokumenty České republiky, z nichž vyplývá dvoustupňový princip zákonných povinností zaručujících zachování podstaty lesů a ekonomické nadstavby (financované z veřejných rozpočtů) motivující k uplatňování doporučených nebo společensky akcentovaných hospodářských postupů (např. v oblasti ponechávání části vytěženého dřeva k zetlení). 

1.3. Varianta 2 (diferencované rozvolnění povinností kladených na vlastníky lesů kombinované s motivační podporou) – vhodná varianta řešení. Identifikované problémy jsou nejlépe řešitelné formou, která diferencovaně redukuje povinnosti kladené na vlastníky lesů hospodařící podle lesního hospodářského plánu na nezbytné minimum, zajišťující spolu s ostatními ustanoveními zákona trvalé plnění všech funkcí lesa (ekosystémových služeb) a zároveň nabídkou motivačních podpor směřujících k uplatňování principů správného lesnického hospodaření nově doplněných o platbu za přijetí víceletých závazků k hospodaření podporujícímu poutání uhlíku v lesích a podporu biodiverzity lesních ekosystémů. Ve vazbě na Programové prohlášení vlády změna lesního zákona umožní nastavení systému pozitivní motivace vlastníků lesů ve vztahu k hospodaření, a dále pro adaptaci lesů na změnu klimatu a zvyšování biodiverzity. Varianta 2 zachovává historicky daný rozdíl v přístupu k tzv. státnímu a nestátnímu vlastnictví lesů, což je plně v souladu se současnými přístupy a nároky kladenými společností na správu soukromých a státních lesů coby veřejného statku. Motivační podpory jsou poskytované cíleně v odpovídajícím rozsahu a dochází tak k efektivnímu čerpání státních prostředků, ale na druhé straně si stát ponechává účinná „donucovací“ opatření k dosažení řádného hospodaření pro plnění všech funkcí lesa. Novela přibližuje vyjmenovaná zákonná omezení na úroveň evropských lesnických legislativ států se srovnatelným pojetím a významem lesů a lesnictví ve srovnatelném legislativním prostředí (např: minimální věk porostu pro obnovu 60 let, nahrazení min. zakmenění 0,7 zápojem 0,6- Rakousko)

2. Zefektivnění výkonu státní správy lesů s cílem dosáhnout odborně připravené státní správy lesů, která bude mít dostatečné kvalifikační předpoklady pro výkon této agendy:

2.1. Varianta 0 (ponechání současného stavu) - není vhodná, neboť nenaplňuje hlavní cíle návrhu zákona a nereflektuje současné požadavky na plnění veškerých rolí státní správy lesů a zákonem jí svěřených povinností. Problémem současné správní praxe především na úrovni orgánů státní správy lesů obcí s rozšířenou působností je mimo jiné nedostatečná odbornost úředníků, vykonávajících agendu lesního zákona a navazujících vyhlášek. Výkon státní správy v terénu (kontrola hospodaření v lese) je značně upozaděn za plněním správních činností.

2.2. Varianta 1 (zřízení samostatných lesních úřadů) - není vhodná, neboť přináší vysoké finanční nároky na veřejné rozpočty. Tato varianta by koncentrovala výkon státní správy do úzce specializovaných nezávislých lesních úřadů, které by byly tvořeny odborníky na lesní hospodářství a státní správu. Z pohledu odborného výkonu státní správy lesů se jedná o ideální řešení, které by zaručovalo nezávislý a odborný výkon státní správy, včetně odborné pomoci poskytované vlastníkům lesů. Obdobný přístup je implementován také v některých okolních lesnicky vyspělých zemích, nicméně tento model státní správy je ekonomicky nejnáročnější a ze závěrů koaliční komise „K10“ vyplývá, že není v současných podmínkách pro ČR akceptovatelný.

2.3. Varianta 2 (definice minimálních kvalifikačních požadavků, vzdělání nebo praxe) - vhodná varianta řešení. U úředníků definuje nutné odborné vzdělání nebo dosaženou praxi (viz opatření C.2.2 „Návrh zakotvení požadavku na vzdělání úředníků – včetně jejich celoživotního vzdělávání“). V průběhu přípravy této novely bylo zvažováno více možností řešení tohoto problému (viz výše) a nutno konstatovat, že zvolený postup není z pohledu výkonu agendy státní správy lesů zcela ideálním řešením. Toto řešení však zajistí nutné zlepšení současného stavu, a to s minimálním či žádným nárůstem nákladů na výkon státní správy (viz ekonomické dopady). V rámci navržené změny se předpokládá, že příslušní úředníci budou také trávit více času v terénu, přičemž získanou odbornost budou uplatňovat v rámci výkonu státní správy, ale také vlastníkům lesů a lesním hospodářům budou moci poskytnout odbornou spolupráci při jejich lesnickém hospodaření přímo na místě. 

3. Jednoznačně vymezit právní postavení Institutu (dříve Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů), s tím že na něj budou přeneseny některé kompetence státu:

3.1. Varianta 0 (ponechání současného stavu) - není vhodná, neboť nenaplňuje hlavní cíle návrhu zákona a nereflektuje současné odborné požadavky na podporu plnění veškerých rolí státu. Kvalitní výkon státní správy dnes vyžaduje vysoce odbornou podporu ze strany specializovaných organizací. Tato podpora ve formě spolupráce státní správy a Institutu probíhá v jisté míře již v současné době, ale nemá vytvořené dostatečné formální ani věcné podmínky.

3.2. Varianta 1 (integrace Institutu do struktury orgánů státní správy lesů) - není vhodná, neboť přináší vysoké finanční nároky na veřejné rozpočty a vyžadovala by změnu celkového uspořádání státní správy (viz problematika vzniku samostatných lesních úřadů). Je také žádoucí, aby si Institut zachoval alespoň částečnou nezávislost na orgánech státní správy lesů a mohl poskytovat také např. znaleckou činnost ve sporech a řízeních před soudy či provádět další jemu svěřené úkoly, jako např. provádění inventarizace, zadávání zpracování lesních hospodářských osnov, zpracování oblastních plánů rozvoje lesů apod.

3.3. Varianta 2 (pověření Institutu vymezeným rozsahem podpůrných činností pro zajištění odborné podpory výkonu státní správy lesů) - vhodná varianta řešení. Tato varianta přinese značné snížení nárazové administrativy a byrokracie spojené s rozhodovacími procesy státní správy lesů a vznikem informačních systémů také dojde k žádané digitalizaci těchto agend. Institut má pro výkon činností veškeré předpoklady (odborné, personální, technické atd.), nicméně vznik nových systémů bude mít jednorázový dopad na státní rozpočet (viz ekonomické dopady). Na straně orgánů státní správy lesů však ve výsledku dojde ke zefektivnění celého procesu a tím i k úspoře času a finančních prostředků vydávaných ze státního rozpočtu.

4. Zefektivnění způsobu zpracování lesních hospodářských osnov, jakožto nástroje pro státní správu lesů:

4.1. Varianta 0 (ponechání současného stavu) - není vhodná, neboť nenaplňuje hlavní cíle návrhu zákona a neřeší zejména vysokou administrativní zátěž spojenou se zadáváním (soutěžením) lesních hospodářských osnov, kladenou na orgány obcí s rozšířenou působností a rozkolísanou kvalitu zpracování osnov napříč ČR. Značně problematické je z pohledu této varianty i následné vymáhání opravy vadného díla na jeho zpracovateli, které zpravidla končí zdlouhavými soudními spory s nejistým výsledkem.

4.2. Varianta 1 (zrušení lesních hospodářských osnov) - není vhodná, ačkoli by přinesla úsporu finančních nároků na veřejné rozpočty ve výši cca 40 mil. Kč. Bez zpracovaných osnov by orgány státní správy lesů a ochrany přírody neměly podklady pro své rozhodovací procesy a další výkon prováděných agend. Vlastníci lesů by přišli o podklady (informace) nutné pro odpovědné (stanovištně orientované) hospodaření a čerpání podpor (dotací), které jsou stěžejním motivačním nástrojem státní lesnické politiky pro adaptaci lesů na klimatickou změnu a implementaci správných postupů do lesnického hospodaření, ale také o podklady potřebné pro uplatnění nároků za případné škody nebo újmy na lesích. 

4.3. varianta 2 (pověření Institutu přípravou a zadáváním zpracování osnov) - vhodná varianta řešení. Tato varianta přinese značné snížení nárazové administrativy a byrokracie spojené se zadáváním a soutěžením osnov orgány státní správy lesů obcí s rozšířenou působností. Institut má pro zadávání zpracování osnov veškeré odborné a technické předpoklady a již dnes vykonává podporu při zadávání osnov ve formě přípravy pozemkových map a dalších podkladů. Nicméně plné převzetí celé agendy zadávání zpracování osnov si vyžádá obsahovou revizi celého díla lesních hospodářských osnov a nasazení sofistikovaných kontrolních technologií (nutná úprava vyhlášky č. 84/1996 Sb.), a také dílčí personální posílení Institutu. Toto personální posílení však nebude mít dopad na státní rozpočet, neboť současně vynakládané prostředky na zpracování osnov ve výši cca 40 mil. Kč zůstanou zachovány a pouze se částečně převedou z rozpočtu ministerstva do rozpočtu Institutu tak, aby byly pokryty potřebné náklady na zadávání zpracování osnov (mzdové a materiálové). V konečném důsledku dojde k jednotnému kvalitnímu zpracování osnov v rámci celé ČR a ke zefektivnění celého procesu zadávání a zpracování osnov a tím i k úspoře času a celkových nákladů vydávaných na tento proces ze státního rozpočtu.

5. Vytvořit legislativní rámec pro nové podpory vlastníkům lesa z titulu poskytování ekosystémových služeb celé společnosti, podpora biodiverzity, zadržování vody v lesích a adaptace lesů na klimatickou změnu:

5.1. Varianta 0 (ponechání současného stavu) - není vhodná, neboť nenaplňuje hlavní cíle návrhu zákona, Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu a Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035. Nezavádí legislativní a finanční rámec pro realizaci schématu plošné platby - podpory, které vlastníkovi lesa bude poskytovat platbu za ekosystémové služby vyplývající z upravených hospodářských postupů po celou dobu trvání víceletých závazků. 

5.2. Varianta 1 (navýšení současných podpor lesního hospodářství) - není vhodná, neboť nenaplňuje hlavní cíle návrhu zákona, Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu a Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035. Pouhým navýšením finančních prostředků na současně poskytované dotační tituly není možné obsáhnout řešení celé řady nových problémů, spojených s adaptací lesů na klimatickou změnu a plnění ekosystémových služeb lesů. Za současného úsilí vlády ČR o konsolidaci veřejných financí není garantováno financování ani pro stávající rozsah poskytovaných podpor. Nová platba navrhovaná pro vlastníky lesů za poskytování vybraných ekosystémových služeb vyžaduje zcela jiný legislativní i finanční rámec.

5.3. Varianta 2 (legislativní rámec pro nové podpory vlastníkům lesa z titulu poskytování ekosystémových služeb) – vhodná varianta řešení. Jak máme za prokázané (viz údaje o lesích ČSÚ, NIL i Zpráva o stavu lesů ve vazbě na objemy vyplacených prostředků), motivační finanční podpory mají nejvyšší účinnost plnění stanovených cílů (např. plnění cíle státní lesnické politiky zvýšit druhovou pestrost lesů a podíl smíšených lesů na obnově lesa). Proto zejména při dosahování cílů adaptace lesů na změnu klimatu, ochranu a podporu druhové rozmanitosti na les vázaných organismů a dalších cílů veřejného zájmu na lesích, který mnohdy sám o sobě znamená pro vlastníka lesa přímou újmu v důsledku zvýšených nákladů (obnova lesa listnáči, zvyšování druhové rozmanitosti lesa umělou obnovou, jemnější způsoby hospodaření) či snížení výnosů (ponechávání stromů v lese na dožití, ponechávání ležícího dřeva, ponechávání klestu a těžebních zbytků), je nezbytné dobře nastavit motivační aparát a kodifikovat jej v zákoně, aby měl dlouhodobou platnost , nezbytnou z důvodu dlouhého reprodukčního cyklu lesa. Jednotlivé parametry, které budou předpokladem podpory ekosystémových služeb lesa, jsou v současnosti připravovány v rámci projektu aplikovaného lesnického výzkumu. Navržené řešení představuje právní základ pro platbu za ekosystémové služby lesa. Její zavedení předpokládá aplikační dokument ke koncepci státní lesnické politiky do roku 2035 uvádějící, že k roku 2026 má Ministerstvo zemědělství zajistit předpoklady pro realizaci plateb vlastníkům lesů za ekosystémové služby vyplývající z mimoprodukčních funkcí lesního hospodářství. Podle opatření C.4.2 uvedeného materiálu se bude jednat o realizaci plateb vlastníkům lesů za plnění ekosystémových služeb polyfunkčního lesnictví pro společnost včetně obecného užívání lesů. Platba bude pozitivně motivační, oceňující snahu o zvýšení plnění mimoprodukčních funkcí lesa ve prospěch společnosti. Konkrétní rozpočtový dopad může být diskutován až nad návrhy požadavků na změnu hospodářských postupů vlastníků lesa (a jejich ekonomických dopadů), což přísluší fázi přípravy prováděcího nařízení vlády. Předpokládaným finančním zdrojem pro krytí těchto výdajů je (po neformálním projednání s Ministerstvem financí) výnos z emisních povolenek.    

Na základě výše uvedeného porovnání možných variant řešení bylo rozhodnuto o zpracování novely lesního zákona v předloženém znění (varianty 2), jako jediném relevantním způsobu řešení uvedených problémů. Rovněž tak promítnutí zkušeností z aplikační praxe lesního zákona, odstranění chyb a nedostatků současné právní úpravy a doplnění chybějících pojmů je možné pouze formou předložené novely tohoto zákona. 

3. 	Vyhodnocení nákladů a přínosů

Návrh zákona předpokládá finanční dopady na státní rozpočet a rozpočty obcí s rozšířenou působností.

3.1. 	Identifikace nákladů a přínosů

3.2. 	Náklady

· dopad na rozpočty dotčených obcí může mít částečné snížení výnosu daně z nemovitých věcí v důsledku toho, že nově budou mezi lesy zvláštního určení, tzv. ze zákona, řazeny i lesy na území kulturních památek a národních kulturních památek. Rozhodnutím bude možné dále kategorizovat také lesy ve II. zónách CHKO, v evropsky významných lokalitách, ptačích oblastech a smluvně chráněných územích. Tyto lesy jsou v současné době předmětem daně z nemovitých věcí.
· z důvodu zavedení systematického vzdělávání odborných lesních hospodářů se na základě nákladů na dosavadní vzdělávací semináře pro odborné lesní hospodáře předpokládá, že nový požadavek způsobí nutnost navýšit stávající rozpočet příslušných vzdělávacích resortních organizací ministerstva o cca 1 mil. Kč ročně.
· z důvodu zavedení nových informačních systémů (či jejich úprav) spravovaných Institutem se předpokládají jednorázové finanční náklady na jejich vývoj a zprovoznění:
· Vývoj informačního systému kategorizace lesů a jeho napojení na RÚIAN je odhadován na cca 2,5 mil. Kč a jeho správa bude prováděna bez dalšího navýšení finančních prostředků v rámci běžné činnosti Institutu;
· Vývoj informačního systému lesnické typologie a jeho napojení na RÚIAN je odhadován na cca 2 mil. Kč a jeho správa bude prováděna bez dalšího navýšení finančních prostředků v rámci běžné činnosti Institutu;
· Rozvoj registru licencovaných osob je odhadován na cca 1 mil. Kč. Správa této aplikace bude prováděna bez dalšího navýšení finančních prostředků v rámci běžné činnosti Institutu a orgánů státní správy lesů;
· Rozvoj informačního systému lesní hospodářské evidence je odhadován na cca 0,5 mil. Kč. Správa této aplikace bude prováděna bez dalšího navýšení finančních prostředků v rámci běžné činnosti Institutu
· z důvodu zadávání zpracování lesních hospodářských osnov Institutem dojde k přesunu cca 40 mil. Kč vynakládaných v současné době na jejich zpracování z rozpočtu Ministerstva zemědělství do rozpočtu Institutu – nejedná se o navýšení nákladů, pouze o přesun prostředků v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství.

Výše uvedené finanční dopady (1 mil. Kč na vzdělávání, 6 mil. Kč na IS a 40 mil. Kč na proces zpracování osnov) budou zajištěny v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství. Rovněž výdaje týkající se rozvoje systémů, jejich ročního provozu či rozvoje a náklady na agendy nově vykonávané Institutem budou pokryty v rámci schválených limitů výdajů kapitoly Ministerstva zemědělství bez požadavku na navýšení ze státního rozpočtu.

3.3. 	Přínosy

· novela přináší zásadní úspory a přínosy zejména ve formě snižování byrokratické zátěže kladené na vlastníky lesů a orgány státní správy a zefektivnění některých procesů s využitím digitalizace (nové IS) atd. Tuto úsporu lze obtížně vyčíslit, nicméně podle „databáze informačních povinností (DIP)“ lze úsporu vzniklou zrušením některých z vypouštěných povinností vyčíslit v minimální výši 15 mil. Kč. Dalším přínosem je větší informovanost veřejnosti prostřednictvím veřejných registrů (RUIAN), ale i jejich potenciální využití pro kontroly plnění daňové povinnosti (daň z nemovitosti).  
· novela nově koncipuje poplatek za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa. Poplatek za odnětí (jako tzv. ekonomická ochrana) brání nadměrnému odnímání a je příjmem veřejných rozpočtů (Státního fondu životního prostředí – 60 % a rozpočtů obcí – 40 %). S ohledem na celospolečenský požadavek na zvýšení ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa před dočasným či trvalým odnětím plnění funkcí lesa je navrhováno nahrazení stávajícího výpočtu novou právní úpravou reflektující aktuální poznatky o celospolečenském významu lesů. Oproti stávajícímu ročnímu objemu poplatků za odnětí pozemků plnění funkcí lesa (do 100 mil. Kč ročně) dojde k jejich navýšení, zejména v případě lesů s vysokou intenzitou plnění mimoprodukčních funkcí lesů.
· novela dále zrušuje současná překonaná pásma ohrožení lesů imisemi. Vzhledem k tomu, že pro vymezená pásma ohrožení „A“ a „B“ neplatí povinnost platit daň z nemovitosti (dotčené lesní pozemky jsou osvobozeny od platby daně z nemovitosti), může mít zrušení těchto pásem přínos do rozpočtu dotčených obcí v celkové částce cca 400 tis. Kč za celou ČR ročně.
· v rámci novely je také navržena úprava, která umožňuje vybrané finanční prostředky za přestupky nově považovat za příjem obcí s rozšířenou působností či krajů. Přestupky dle lesního zákona projednávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Obecní úřady jsou orgánem obce jakožto územně samosprávného celku, který má svá „rozpočtová pravidla“ stanovená zákonem č. 250/2000 Sb. Jeho § 7 odst. 1 písm. d) stanovuje, že příjmem rozpočtu obce jsou pokuty, jakožto druh příjmu z výkonu státní správy.

3.4. 	Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Varianta 0 (nulová):
Nulová varianta zdánlivě není spojena s novými náklady, nicméně neřešením současných neefektivních výdajů spojených nejen s nadměrnou administrativní zátěží kladenou na vlastníky lesů, ale také na orgány státní správy lesů, vznikají náklady pro podnikatelské subjekty a veřejné rozpočty, které nejsou nadále obhajitelné. Neřešení následků kůrovcové kalamity a adaptace lesů na klimatickou změnu by také v budoucnu pravděpodobně vygenerovalo výrazně větší náklady na zvládání tohoto problému, než jsou náklady nutné na předcházení těchto hrozeb, které jsou spojeny s přijetím novely lesního zákona.

Varianta 1:
Tato varianta u většiny řešených problémů přináší nové vysoké finanční nároky na veřejné rozpočty, např. ve formě zcela nového systému státní správy lesů nebo výhradního uplatnění pouze motivačních prvků (dotací), ale přitom není schopná zaručit plnění funkcí lesa v potřebném rozsahu a vymoci toto plnění na vlastnících lesů a dosáhnout stanovených cílů koncepčních dokumentů.

Varianta 2:
Druhá varianta generuje dopady na veřejné rozpočty, a to přibližně 1 mil. Kč na zavedení systematického vzdělávání odborných lesních hospodářů a cca 6 mil. Kč budou činit jednorázové náklady na zhotovení, testování a zavedení do provozu nových informačních systémů lesnické typologie a kategorizace a úprava registrů licencovaných osob a lesní hospodářské evidence. Tyto náklady jsou však nezbytné s ohledem na plněné cíle a úkoly, uložené Koncepcí státní lesnické politiky do roku 2035 i dalšími koncepčními dokumenty. 

Naproti tomu varianta 2 přináší snížení povinností a administrativní zátěže spolu s prvky digitalizace vybraných agend a dojde tak k průkaznému snížení nákladů s tím spojených. Přesný rozsah těchto přínosů sice není znám, nicméně v České republice je více než 300 tis. vlastníků lesů, kterých se snížení administrativy a zlepšení výkonu státní správy pozitivně dotkne. Lze očekávat, že náklady spojené s novelizací budou saturovány přínosy ve formě efektivnějšího výkonu agend, snížení administrativní zátěže, odstranění škod na lesním prostředí spojených s kůrovcovou kalamitou a prevence vzniku nežádoucích dopadů klimatické změny.
Tato varianta rovněž eliminuje řadu výkladových problémů, čímž se posiluje právní jistota dotčených osob a předchází se tak nadužívání opravných prostředků a soudním sporům. Přínosem zákona je i nová úprava činností Institutu, což výrazně napomůže podpoře výkonu státní správy lesů ze strany této odborné servisní organizace.

4. 	Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Vzhledem k výše uvedeným problémům a vytčeným cílům je brána v potaz pouze varianta 2, tedy schválení návrhu novely zákona o lesích v předloženém znění. Pouze varianta 2 efektivně naplní úkoly schválených strategických dokumentů, a to i přes nezbytně a účelně vynaložené náklady s tím spojené.

5.	Implementace doporučené varianty a vynucování

Implementace a vynucování budou zajištěny instituty vyplývajícími ze zákona, tj. možnosti uložení opatření k odstranění nežádoucího stavu či pokuty za přestupek či jiný správní delikt a dozorovou činností orgánů státní správy lesů, případně lesní stráže.

6.	Přezkum účinnosti regulace

Přezkum nové právní úpravy bude prováděn jednotlivými orgány státní správy lesů na základě sledování a pravidelného vyhodnocování účinnosti a funkčnosti zavedených opatření. Jako referenční údaje poslouží také údaje poskytované Institutem v rámci prováděného měření národní inventarizace lesů a jeho vlastní činnosti.

Přezkum účinnosti regulace bude proveden po 10 letech od nabytí účinnosti této novely, a to Ministerstvem zemědělství. Termín provedení přezkumu byl stanoven s ohledem na obvyklý časový interval aplikovaný v lesním hospodářství, kterým je tzv. decennium, v rámci kterého by již mělo být možné zaznamenat účinky spojené s přijetím regulace. 

Sledovanými a vyhodnocovanými kritérii bude zejména:

1. počet vydaných rozhodnutí o kategorizaci lesů podle § 7 odst. 2 a § 8 odst. 3 zákona o lesích,
2. rychlost a efektivita procesu zadávání a kvalita přebíraných lesních hospodářských osnov,
3. rozsah prováděného mapování lesnické typologie a počet provedených ověření správnosti zařazení lesa do jednotek lesnického typologického systému,
4. počet opatření vydaných podle § 51 zákona o lesích k odstranění zjištěných nedostatků při obnově lesa (nedodržení lhůt pro obnovu a zajištění),
5. počet přestupků spáchaných v souvislosti s prováděním pastvy v lese (§ 36a),
6. plocha holin a plocha obnovených holin,
7. podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesních porostů,
8. úplnost údajů lesní hospodářské evidence vedených v IS lesní hospodářské evidence,
9. celková výše podpor vyplacených podle hlavy sedmé zákona.


7.	Konzultace a zdroje dat

Návrh zákona byl v průběhu přípravy konzultován se zástupci výzkumných institucí (Česká zemědělská univerzita v Praze, Mendelova univerzita v Brně, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.), odborné lesnické veřejnosti (Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR) a významnými lesnicky hospodařícími subjekty (Lesy České republiky s.p.). K návrhu novely byly využity podněty státní správy lesů na všech úrovních, zájmových sdružení environmentalistů a informace poskytované Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů (nově Národním lesnickým institutem).

8.	Kontakt na zpracovatele RIA

Jméno a příjmení:	Ing. Václav Lidický 
Funkce:		ředitel odboru
Útvar:	Ministerstvo zemědělství, Odbor státní správy, hospodářské úpravy a ochrany lesů 
Telefon:		221 814 555 
e-mail: 		vaclav.lidicky@mze.cz
2