Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORND2QDX84M najdete zde


                IV.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

OBECNÁ ČÁST

1.	Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. Lesní zákon byl od roku 1996 již mnohokrát z různých důvodů a v různých souvislostech částečně novelizován. Tím však nebyly odstraněny jeho nedostatky, a navíc se v průběhu posledních několika let projevily další skutečnosti, které je nutné ošetřit v zákoně. Podstatným způsobem se projevila změna podmínek pro lesnické hospodaření v souvislosti s rozsáhlou kůrovcovou kalamitou, která zasáhla lesy na velké části území České republiky. Poslední tři novelizace lesního zákona byly zaměřeny pouze účelově na akutní řešení změny právní úpravy reagující speciálně na vrcholící kalamitu (zákony č. 90/2019 Sb. a č. 314/2019 Sb.) a na implementaci předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů (zákon č. 364/2021 Sb.). Uvedené skutečnosti znamenaly odsunutí komplexnější novely lesního zákona na dobu pozdější.

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace, neboť právní úprava je pro obě pohlaví stejná.


2.	Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Praktické zkušenosti z posledních let a poznatky orgánů státní správy lesů na všech úrovních, odborné veřejnosti i zájmových sdružení apod., svědčí jednoznačně o tom, že je nezbytné zpracovat komplexnější novelu lesního zákona, která přinese změny odstraňující nejasnosti jeho aplikace (doplnění pojmů, zpřesnění ustanovení apod.), vypuštění povinností, které nejsou nezbytné z hlediska zachování lesa a plnění jeho funkcí (liberalizace) a dále nastavení zákonných povinností tak, aby nebylo nutno ze strany vlastníků lesů žádat o výjimky z ustanovení lesního zákona v nepřiměřeně vysokém počtu případů a v konečném důsledku snížení byrokratické zátěže. Uvedené změny by měly přispět k tomu, aby adaptace našich lesů na nové podmínky v důsledku změny klimatu byla z hlediska administrativního pro vlastníky lesů co nejsnazší. V neposlední řadě je též třeba řešit i otázky související s působením zvěře na les a se zadržováním vody v lesích.
Současně dochází k odstranění existujících chyb, nepřesností a výkladových nejednoznačností, úpravě a změně základních pojmů úpravou ustanovení, která jsou v dnešní době již nadbytečná, případně neživotná, a to zejména v důsledku vývoje souvisejících právních předpisů. Dále budou upravena znění těch ustanovení, která mohou přinášet problémy při jejich praktické interpretaci, a ustanovení, jejichž stávající textace v sobě zahrnuje zjevné nepřesnosti. 

Navrhované změny tedy směřují k aktualizaci, zjednodušení a zpřehlednění stávající právní úpravy, která bude z hlediska jejích adresátů srozumitelnější.  

Hlavní cíle novely:

· Zjednodušení a aktualizace práv a povinností vlastníků lesů, posílení vlastnického principu a principu odpovědnosti, posílení ochrany sousedních lesních majetků s cílem přizpůsobení právní úpravy vývoji faktické situace v oblasti státní správy lesů a lesního hospodářství. Navrhované změny směřují k zjednodušení problematiky lesních hospodářských plánů a osnov, závazných ustanovení a lhůt, k valorizaci výše pokut a správních poplatků, k aktualizaci povinností vlastníků lesů. Právní úprava by tedy měla lépe regulovat současné problémy v dané oblasti, a to i prostřednictvím její koordinace se souvisejícími právními předpisy.
· Zefektivnění práv, povinností a výkonu státní správy lesů s cílem dosáhnout odborně připravené státní správy lesů, která bude mít dostatečné kapacitní možnosti pro plnění veškerých rolí zákonem jí přidělených, organizačně (personálně) adekvátně rozmístěné struktury odpovídající plnohodnotnému výkonu státní správy. Je nezbytné také zajistit odpovídající vzdělávání v rámci těchto orgánů. 
· Revize ukotvení Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů o.s.s. (dále jen „Ústav“) v lesním zákoně s cílem jednoznačně vymezit právní postavení Ústavu, s tím že na něj budou přeneseny některé kompetence státu. Ústav by tak měl být vybaven dostatečnými kompetencemi k tomu, aby efektivně působil v oblasti lesního hospodářství a zároveň byl v zásadě nezávislý na orgánech státní správy lesů, tak aby mohl plnit roli správce veřejného registru lesnické typologie, nezávislého odborného subjektu, a také administrátora sběru informací o lese, ekonomice a dalších aspektech lesního hospodářství. Novela v oblasti úzce specializovaných, vysoce odborných činností pověřuje výkonem těchto činností Ústav, který má pro výkon těchto činností veškeré odborné předpoklady. Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) je zřizovatelem této organizační složky státu a tato složka je pod plnou kontrolou ministerstva. Tento postup reflektuje poznatky současné praxe, stav lesnického vědeckého poznání a snahu o vyšší efektivitu a jednodušší dohled nad výkonem těchto činností. Většinu těchto úkolů již dnes Ústav vykonává zcela nebo alespoň částečně, nicméně nový způsob pověření současný stav zpřehlední a sjednotí napříč lesním zákonem.
· Revize a zefektivnění institutu odborného lesního hospodáře, mimo jiné se zmocněním k hodnocení stavu poškození lesa zvěří jako podkladu pro myslivecké plánování a vydávání souhlasů k těžbě. 
· Implementace platné úpravy občanského zákoníku v oblasti nájmu, pronájmu, pachtu, přičemž cílem navrhované změny je uvedení lesního zákona do souladu s terminologií, resp. instituty občanského zákoníku, tak aby byla právní úprava pro adresáty srozumitelná a jednoznačná.
· Implementace cílů Státní lesnické politiky pro oblast adaptace lesů na změnu klimatu.
· Aktualizace zmocnění pro navazující vyhlášky a případný přesun přiměřených ustanovení lesního zákona do vyhlášek s cílem v opodstatněných případech operativněji reagovat na obtížně předvídatelné změny vnějších podmínek pouze formou změny vyhlášek, tedy bez nutnosti novelizace lesního zákona.
· Aktualizace zmocnění pro finanční nástroje státní lesnické politiky a pro služby zajišťované státem s cílem přizpůsobit kompetence orgánů státní správy lesů a vytvořit legislativní rámec pro nově pojaté podpory vlastníkům lesa z titulu poskytování ekosystémových služeb celé společnosti.
· Aktualizace problematiky nakládání s lesy ve vlastnictví státu s cílem umožnit užívání státních lesů zejména v režimu školních polesí pro účely odborné přípravy studentů lesnických oborů středních lesnických škol.
· Změna výpočtu poplatku za odnětí pozemků určených plnění funkcí lesa. Nedostatkem stávajícího postupu výpočtu poplatku za odnětí je jeho vazba na průměrnou cenu dřeva na odvozním místě. S ohledem na to, že poplatek za odnětí vyjadřuje sociálně-ekonomické hodnoty plnění společenských služeb lesa, jejichž povaha je převážně netržní, je vazba na průměrnou cenu dřeva projevem služby ryze tržní povahy a vyvolává zcela nelogické dopady, kdy např. následkem kůrovcové kalamity a dlouhodobého sucha došlo k propadu cen dřeva a výše poplatku za odnětí se v důsledku toho také výrazně snižuje, ačkoliv sociálně-ekonomická hodnota plnění společenských služeb lesa s ohledem na klesající rozlohu pozemků, na nichž jsou funkce lesa plnohodnotně plněny, roste. Dalším podstatným nedostatkem platného výpočtového postupu je skutečnost, že pro výslednou výši poplatku není nijak významné, za jakým účelem bylo odnětí povoleno. Jinak řečeno, výpočet poplatku za odnětí nebere v úvahu, jakými společenskými službami je lesní ekosystém v krajině nahrazen. Postup výpočtu poplatku proto bude odpovídajícím způsobem přepracován ve vazbě na celospolečenské služby lesa, výpočet bude náležitě diferencován podle způsobu následného využití půdy.

Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není v rozporu se zákazem diskriminace.


3.	Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Lesní zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996 a byl již mnohokrát z různých důvodů a v různých souvislostech novelizován. Tím však nebyly odstraněny některé jeho nedostatky, a navíc se v průběhu posledních několika let projevily další skutečnosti, které je nutné ošetřit v zákoně. Podstatným způsobem se projevila např. změna podmínek pro hospodaření v lesích, zejména v rámci náročného období let 2015 až 2021 v souvislosti s rozsáhlou kůrovcovou kalamitou, která zasáhla lesy na velké části území České republiky.  
Praktické zkušenosti z posledních let, poznatky orgánů státní správy lesů na všech úrovních, odborné veřejnosti, České inspekce životního prostředí i zájmových sdružení a vlastníků lesů, svědčí jednoznačně o tom, že je nezbytné zpracovat komplexnější novelu lesního zákona. 
Ve vazbě na Programové prohlášení vlády změna lesního zákona umožní nastavení systému pozitivní motivace vlastníků lesů ve vztahu k hospodaření, a dále pro adaptaci lesů na změnu klimatu a zvyšování biodiverzity, což přispěje k nezbytné obnově lesů po kůrovcové kalamitě. Novela zákona umožní naplňovat Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035 a implementovat do stávajícího zákona úpravy v reakci na změnu společenských, ekonomických i přírodních podmínek v České republice za dobu účinnosti zákona, tedy od roku 1996. 
Navrhovatel předpokládá změnu stávajícího zákona formou velké novely, nikoliv jako přípravu nového zákona, neboť účel zákona, jeho členění a základní principy právní úpravy jsou správné a stále platné a měly by být zachovány. Novela zákona nezavádí koncepčně novou právní úpravu ani právní úpravu vztahů dosud právem neupravených, která by vyžadovala věcný záměr ve smyslu Legislativních pravidel vlády. S ohledem na to, že hlavní členění lesního zákona zůstane zachováno, a to včetně zachování základní koncepce právní úpravy, je adekvátní formou změny právní úpravy právě tzv. „velká“ novela lesního zákona.


4.	Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky.


5.	Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie 

Návrh zákona nezapracovává do českého právního řádu právo Evropské unie. Návrh zákona je v souladu s judikaturou soudních institucí Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, nediskriminace a právní jistoty.


6.	Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána 

Navrhovaná úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a to včetně mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách.


7.	Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Návrh zákona předpokládá dopad na státní rozpočet, veřejné rozpočty a podnikatelské prostředí.  
Předkládaná novela může mít vliv na rozpočet obcí s rozšířenou působností s ohledem na nezbytné personální posílení orgánů státní správy lesů, a to především v důsledku požadavku na jejich odborné vzdělávání a na to, aby alespoň jeden úředník obce s rozšířenou působností vykonával samostatně agendu státní správy lesů. V rámci navržené změny se předpokládá, že příslušní úředníci budou trávit více času v terénu, přičemž získané poznatky budou uplatňovat v rámci správních řízení a výkonu státní správy. Způsob rozdělení rolí přenesené státní správy na jednotlivé úředníky pracující na obecním úřadu obce s rozšířenou působností je v kompetenci každé obce s rozšířenou působností a ve skutečnosti ke změně celkového počtu pracovních úvazků dojít nemusí, nebo dojde ke změnám pouze na některých obcích. Vzhledem k velmi odlišným současným podmínkám výkonu státní správy lesů na jednotlivých obcích nelze tuto změnu jednoznačně vyčíslit, nicméně s ohledem na dostupné informace lze předpokládat, že by provedené posílení výkonu státní správy lesů nemělo přesáhnout 100 mil. Kč ročně za celou Českou republiku. Podle metodiky Ministerstva vnitra pro stanovení nákladů na výkon státní správy v přenesené působnosti je na jedno nově zřizované úřednické místo kalkulováno cca 1.066.240 Kč ročně (s ohledem na danou kvalifikaci je uvažováno zařazení do 12. platové třídy a 8. platového stupně).
Vedle možných dopadů na rozpočty obcí s rozšířenou působností (viz výše) je třeba uvést tyto další skutečnosti mající dopad na státní rozpočet:
· Z důvodu zavedení systematického vzdělávání odborných lesních hospodářů prostřednictvím seminářů se na základě nákladů na dosavadní vzdělávací semináře pro odborné lesní hospodáře předpokládá, že nový požadavek navýší stávající rozpočet příslušných vzdělávacích resortních organizací ministerstva o cca 1 mil. Kč.
· Z důvodu požadavku na zavedení nových registrů se předpokládají finanční náklady na jejich vývoj a zprovoznění, včetně jednorázového navýšení rozpočtu pro pověřenou organizační složku státu, která tyto registry bude aktivně spravovat, o 8 mil. Kč. 
· Vývoj a nasazení registru lesnické typologie je odhadováno na cca 1 mil. Kč. Správa této aplikace bude prováděna bez dalšího navýšení finančních prostředků v rámci běžné činnosti Ústavu.
· Vývoj a nasazení registru kategorizace lesů je odhadováno na cca 4 mil. Kč. Správa této aplikace bude prováděna bez dalšího navýšení finančních prostředků v rámci běžné činnosti Ústavu a orgánů státní správy lesů.
· Úpravy registru licencovaných osob je odhadováno na cca 3 mil. Kč. Správa této aplikace bude prováděna bez dalšího navýšení finančních prostředků v rámci běžné činnosti Ústavu a orgánů státní správy lesů.
Výše uvedené dopady (101 mil. Kč každoročně a 8 mil. Kč jednorázově) budou zajištěny navýšením rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství.
Vedle výše uvedených bezprostředních dopadů na veřejné rozpočty, přinese návrh zákona další dopady zprostředkovaně, a to s ohledem na zavedení nároku na platbu za ekosystémové služby lesů v míře odpovídající jejich uplatnění na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Tyto finanční dopady navrhované právní úpravy jsou předběžně odhadovány na cca 7 mld. Kč ročně (za všechny kategorie vlastnictví lesů). Rozpočtové dopady však budou moci být vyčísleny až po sestavení parametrů platby a projednány v rámci projednávání příslušného nařízení vlády. Účinnost příslušných ustanovení je odložena o dva roky, které budou využity pro přípravu podkladů nezbytných k vydání nařízení vlády.
Novela předpokládá také dopad na podnikatelské prostředí tím, že nově koncipuje poplatek za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa. Poplatek za odnětí (jako tzv. ekonomická ochrana) brání nadměrnému odnímání a je příjmem veřejných rozpočtů (Státního fondu životního prostředí – 60 % a rozpočtů obcí – 40 %). S ohledem na celospolečenský požadavek na zvýšení ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa před dočasným nebo trvalým odnětím plnění funkcí lesa je navrhováno nahrazení stávajícího výpočtu novou právní úpravou reflektující aktuální poznatky o celospolečenském významu lesů, přičemž tato nová právní úprava bude provedena vyhláškou. Rozpočtové dopady budou vyčísleny v době přípravy této vyhlášky s konkrétní znalostí všech koeficientů a vstupů, nicméně oproti stávajícímu ročnímu objemu poplatků za odnětí pozemků plnění funkcí lesa (cca 100 mil. Kč ročně) lze předpokládat jejich navýšení, zejména u lesů plnících převážně mimoprodukční funkce lesa.
Novela dále zrušuje současná překonaná pásma ohrožení lesů imisemi. Vzhledem k tomu, že pro vymezená pásma ohrožení „A“ a „B“ neplatí povinnost platit daň z nemovitosti (dotčené lesní pozemky jsou osvobozeny od platby daně z nemovitosti), má zrušení těchto pásem negativní finanční dopad na některé vlastníky lesů v celkové částce cca 400 tis. Kč za celou Českou republiku.
Novela ale také přináší zásadní úspory a přínosy zejména ve formě snižování byrokratické zátěže kladené na vlastníky lesů a orgány státní správy.

8.	Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Návrh nepředpokládá sociální dopady ani dopady na rodiny, dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením a ani na národnostní menšiny.

Návrh bude mít pozitivní vliv na životní prostředí. Jedním ze zásadních přínosů návrhu je usnadnění adaptace našich lesů na změnu klimatu a odstranění následků kůrovcové kalamity. Návrh také vytváří lepší podmínky pro zadržování vody v lesích tím, že umožňuje budování malých tůněk a retenčních nádrží bez nutnosti odnětí dotčených pozemků plnění funkcí lesa a dále podporuje biodiverzitu např. umožněním kontrolované pastvy v lesích. 

9.	Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.


10.	Zhodnocení korupčních rizik (CIA)

Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.


11.	Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava se nedotýká bezpečnosti nebo obrany státu, a tudíž na ně nemá žádný dopad.


12.	Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Předkládaný návrh zákona nemá dopad na rodiny, rovnováhu mezi prací a rodinou a mezigenerační a širší příbuzenské vztahy.


13.	Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Lze předkládat dopad novely na rozpočet obcí s rozšířenou působností s ohledem na nezbytné personální posílení orgánů státní správy lesů, a to především v důsledku požadavku na odborné vydělání a požadavek na to, aby úředník vykonával toliko agendu státní správy lesů. V rámci navržené změny se předpokládá, že příslušní úředníci budou trávit více času v terénu, přičemž získané poznatky budou uplatňovat v rámci správních řízení. Způsob rozdělení rolí přenesené státní správy na jednotlivé úředníky pracující na obecním úřadu obce s rozšířenou působností je v kompetenci každé obce s rozšířenou působností a ve skutečnosti ke změně celkového počtu pracovních úvazků dojít nemusí.


14.	Zhodnocení souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Navrhovaná právní úprava se maximálně snaží uplatnit využití digitálních způsobů administrace a zavádí 3 nové registry jako informační systémy veřejné správy. 

Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám: 

a) Budování přednostně digitálních služeb (princip „digital by default“) 

Návrh zavádí 2 nové a úpravu jednoho stávajícího registru jako informační systémy veřejné správy. Tyto registry výrazně napomohou s výměnou a administrací údajů nutných pro výkon rozhodovacích procesů nejen na úseku státní správy lesů. Dojde ke zjednodušení výkonu dotčených agend pro veřejnost.  

b) Maximální opakovatelnost a znuvupoužitelnost údajů a služeb

Návrh stanoví povinnosti tak, aby bylo dosaženo souladu s touto zásadou. 

c) Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility) 

Návrh neupravuje poskytování konkrétní služby pro veřejnost, není tedy možné vyhodnotit soulad navrhované právní úpravy s touto zásadou.

d) Sdílené služby veřejné správy

Návrh neupravuje poskytování konkrétní služby pro veřejnost, není tedy možné vyhodnotit soulad navrhované právní úpravy s touto zásadou.

e) Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy 

Předmětem návrhu není úprava informačního systému veřejné správy v tomto smyslu, nicméně v souladu s touto zásadou se předpokládá široké uplatnění propojení informačních systémů.

f) Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru

Předmětem návrhu není úprava informačního systému veřejné správy v tomto smyslu, není tedy možné vyhodnotit soulad navrhované právní úpravy s touto zásadou.

g) Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR) 

Navrhovaná právní úprava je v souladu s dotčenou zásadou ochrany osobních údajů. 


h) Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip „open government“)

Návrh předpokládá široké sdílení spravovaných údajů mezi orgány státní správy.

i) Technologická neutralita 

Navrhovaná úprava neobsahuje žádné technologické řešení, nelze tedy posoudit soulad návrhu s touto zásadou.

j) Uživatelská přívětivost 

Návrh zákona neupravuje poskytování konkrétní služby pro veřejnost, nelze tedy posoudit soulad navrhované právní úpravy s touto zásadou.

Navrhovaná úprava nepřináší riziko digitálního vyloučení, a naopak přináší snížení byrokratické zátěže prostřednictvím vzniku nových digitálních registrů. 

Návrh právní úpravy jako celek má z hlediska digitální přívětivosti pozitivní dopad.

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K čl. I

K bodu 1 - § 1
Novela aktivně reaguje na současné trendy ve vnímání lesa jako přírodního ekosystému plnícího vyrovnaně veškeré funkce lesa (ekosystémové služby). Tomuto pojetí více odpovídá pojem „přírodní bohatství“. Uvedený pojem rovněž odpovídá zavedené terminologii např. čl. 7 Ústavy.

K bodu 2 - § 2 písm. b)
Nové terminologické vymezení pojmu „funkce lesa“ pomocí tzv. „ekosystémových služeb“ aktivně reaguje na nové vnímání přínosů lesa z pohledu plnění celospolečenských potřeb. Mezi ekosystémové služby patří veškeré známé přínosy lesa (služby zásobovací, regulační a kulturní). Dochází tak k terminologickému ujednocení či upřesnění zejména ve vztahu k environmentálním politikám a strategiím Evropské unie, s minimalizací zásahů do současného tradičního pojmosloví lesního zákona postaveném na plnění funkcí lesa.

K bodu 3 - § 2 písm. h)
V dosavadní praxi docházelo k poměrně časté terminologické záměně mezi pojmy „obnova“ a „zalesnění“. Novela proto v definici „obnovy“ nově zdůrazňuje prvek opětovného (opakovaného) založení porostu, aby byl více zřejmý rozdíl oproti „zalesnění“, u kterého dochází ke vzniku prvního a zcela nového lesního porostu. 

K bodu 4 - § 2 písm. i)
V dosavadní praxi docházelo k poměrně časté terminologické záměně mezi pojmy „obnova“ a „zalesnění“. Novela klade důraz na skutečnost, že při „zalesnění“ vzniká zcela nový lesní porost na dříve „nelesních“ pozemcích (např. ostatní plochy, bývalý zemědělský půdní fond) po jejich prohlášení za les (§ 3 odst. 4 zákona) respektive za pozemky určené k plnění funkcí lesa.

K bodu 5 - § 2 písm. j)
Novela upřesňuje definici pojmu „zajištění“, tak aby bylo nezpochybnitelné, že podmínky zajištění je nutné plnit v obou případech způsobu vzniku lesních porostů (po „zalesnění“ i po přirozené nebo umělé „obnově“). Dále byl do podmínek tzv. „zajištěnosti“ lesního porostu doplněn požadavek na „životaschopnost“ jedinců. Tento požadavek je nezbytný zejména s ohledem na předpokládané významné rozšíření tzv. „přirozené“ obnovy, u které vlivem přírodních procesů běžně dochází k opakovanému zániku části či celého přirozeného zmlazení (mortalitě). Cílem doplnění podmínky „životaschopnosti“ jedinců je dosáhnout takového stavu zajišťovaného lesního porostu, který garantuje jeho další úspěšný vývoj a plnění funkcí lesa, bez ohledu na způsob jeho vzniku. Podrobnější parametry zajištěnosti jsou stanoveny ve vyhlášce č. 456/2021 Sb., o podrobnostech přenosu reprodukčního materiálu lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnostech o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa, ve znění vyhlášky č. 186/2022 Sb.

K bodům 6 a 7 - § 2 písm. l) a m)
V dosud platném znění zákona docházelo k poměrně časté terminologické nejednoznačnosti či záměně při používání pojmů „lesní porost“ a „porost“. Ve správní praxi to způsobovalo značné obtíže. Novela důsledně rozlišuje mezi používáním pojmu „lesní porost“, reprezentujícím stromy a keře lesních dřevin, a pojmem „porost“, reprezentujícím jednotku prostorového rozdělení lesa.

K bodu 8 - § 2 písm. n)
Novela reaguje na dosud chybějící provázání lesního zákona a zákona o rostlinolékařské péči. V souvislosti s předpokládanými dopady klimatické změny se neustále zvyšuje riziko zavlečení některých tzv. „karanténních“ organismů i do prostředí našeho lesního hospodářství. Jedná se o případy, kdy by byla nařizována úřední opatření nebo mimořádná rostlinolékařská opatření podle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 9 - § 2 písm. o)
Nově doplněný text zpřesňuje definici pojmu „mimořádná těžba“ tak, aby bylo možné ji jednoznačně odlišit od jiných druhů těžeb, např. těžby nahodilé. Těžba mimořádná je spojena vždy s nějakým záměrem (zejména stavebním nebo těžbou surovin) vyžadujícím odlesnění, tedy s dočasným či trvalým odnětím nebo omezením.  

K bodu 10 - § 2 písm. p)
Dochází k upřesnění pojmu v návaznosti na to, že přírodní podmínky v České republice jsou natolik členité, že při současném pojetí způsobu vymezení území přírodních lesních oblastí (viz příloha č. 1 vyhlášky č. 298/2018 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) není možné v některých regionech dosáhnout souvislosti území jednotlivých přírodních oblastí. Mezi tyto nesouvislé oblasti patří např. přírodní lesní oblast Slezská nížina, Předhoří Hrubého Jeseníku, Moravskoslezské Beskydy, Podkrušnohorské pánve.    

K bodu 11 - § 2 písm. s)
Novela reflektuje současnou praxi, ve které díla hospodářské úpravy lesů (lesní hospodářské plány a lesní hospodářské osnovy) využívají k identifikaci částí lesa a jejich detailního popisu kromě porostů také podrobnější členění jednotek prostorového rozdělení lesa s využitím tzv. „porostních skupin“.

K bodu 12 - § 2 písm. t) až v)
K písm. t)
Pojem „zápoj“ nově nahrazuje dosud užívaný pojem „zakmenění“ ve smyslu jeho užití v § 31 odst. 4. Důvodem je skutečnost, že zápoj, na rozdíl od zakmenění, je možné stanovit i u nestejnověkých lesních porostů. Zakmenění však nadále zůstává nepostradatelnou lesnickou charakteristikou využívanou pro odvození porostních zásob převážně stejnorodých a stejnověkých lesních porostů. Ve spojitosti s dosud uplatňovanou povinností udržení alespoň minimálního zakmenění lesního porostu v předmýtním věku (§ 31 odst. 4) však bylo „zakmenění“ nově nahrazeno „zápojem“ a jeho nový minimální (přípustný) limit byl stanoven ve výši 6 desetin (§ 31 odst. 4). Jestli že dojde při stanovení zápoje k překryvu horizontálních korunových projekcí sousedních stromů, plocha tohoto překryvu vstupuje do výpočtu pouze jednou. Maximální zápoj porostní skupiny tedy může dosahovat nejvyšší hodnoty 1.
K písm. u)
Novela nově definuje dosud chybějící pojem „lesní hospodářský celek“ jako vlastnictví, pro které se zpracovává jeden plán.
K písm. v)
Novela nově definuje dosud chybějící pojem „lesní cesta“. Lesní cestou může být výhradně účelová komunikace (umožňující díky vozovce provoz nejen zvláštních, ale i silničních vozidel – zejména těch určených k odvozu dříví). Primárním účelem lesních cest je pak jasně uvedený účel dopravního zpřístupnění lesů. Lesní svážnice a technologické linky (umožňující zejména provoz zvláštních vozidel – zejména traktorů nebo samojízdných pracovních strojů pro těžbu a soustřeďování dříví) již díky nezpevněnému povrchu (především bez vozovky) účelovými komunikacemi nejsou, a jsou proto považovány pouze za ostatní trasy pro lesní dopravu. Mimo lesní cesty a ostatní trasy pro lesní dopravu řeší tento zákon samostatně i vyznačené stezky a trasy (např. cyklotrasy či cyklostezky), které mohou vést po lesních cestách (s vozovkou), po ostatních trasách pro lesní dopravu (bez vozovky) i mimo ně (přímo v lesních porostech – např. cyklotrail); stezka má zpravidla povrch upravený pro daný účel, zatímco trasa je v terénu pouze vyznačena (pokud se nejedná o trasu vedoucí po stezce). Mezi lesní cesty se řadí také cesty kategorie 2L1 podle klasifikace Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů se specifickou povrchovou úpravou „rostlý terén“ nebo s nedostatečným celoročním zpevněním.

K bodu 13 - § 3 odst. 1 písm. a)
S ohledem na nově doplněnou definici „lesní cesty“ (§ 2 písm. v) zákona), bylo nutné v dosavadním textu nahradit zpevněnou lesní cestu nezpevněnou lesní trasou (srovnej ČSN 73 6108 - Lesní cestní síť), která splňuje podmínky stanovené pro tzv. „lesní pozemky“. Navrhovaná úprava odstraňuje nepřesnost v pojmosloví z doby počátku účinnosti tohoto zákona. Jako lesní cesty jsou v současnosti chápány výhradně účelové komunikace sloužící dopravnímu zpřístupnění lesů a k jejich propojení s ostatními pozemními komunikacemi, tedy vybavené zpevněným povrchem (vozovkou). V novelizovaném ustanovení se hovoří o těch trasách, které jsou lesními pozemky (s lesní půdou, nikoliv se stavební konstrukcí vozovky), mají být tedy nazývány nezpevněnými trasami pro lesní dopravu (v lesnické terminologii se zpravidla jedná o lesní svážnice a technologické linky – tzv. „traktorky“ či „koňky“). Také bylo nutné s ohledem na současné rostoucí technické parametry lesní techniky, včetně zohlednění dostatečného manipulačního odstupu pro zabránění poškozování kořenových náběhů oděrem a pojezdem této techniky, rozšířit současný limit nezpevněných tras a průseků ze 4 na 6 m. Uvedené rozšíření rovněž přispěje k protipožární prevenci. Dále se do lesních pozemků pro odstranění pochybností doplňují „zpevňovací pásy“ (odluka, rozluka), které mohou být reprezentované snížením zakmenění či zápoje, ale také úplným dočasným odstraněním lesního porostu v pásu tohoto zpevňujícího prvku.

K bodu 14 - § 3 odst. 1 písm. b)  
Na základě aplikační praxe byl doplněn (zdůrazněn) širší příkladmý výčet konkrétních, nejčastěji řešených pozemků identifikovaných jako tzv. „jiné pozemky“. Jedná se jmenovitě o „protipožární pásy“ s ohledem na nové požadavky prevence vzniku lesních požárů. Vytváření preventivních protipožárních opatření v lesích v současnosti nabývá s dopady změny klimatu stále více na aktuálnosti a v rámci některých extrémně výsušných stanovišť může mít relevanci také budování protipožárních pásů – tedy liniových průseků přesahující šíři 6 metrů (dle situace i několik desítek metrů), na kterých je buď zcela odstraněn vegetační kryt, nebo ve kterém je uplatňován specifický management omezující šíření požáru – např. snížení zápoje, redukce přízemní vegetace nebo mrtvého dřeva a vrstvy hrabanky, coby potenciálního hořlavého materiálu. Zařazení protipožárních pásů mezi jiné pozemky podle § 3 odst. 1 písm. b) vyplývá z rozsahu odlesněné plochy, který u protipožárního pásu přesahuje šíři běžného průseku podle § 3 odst. 1 písm. a) - 6 m. Nicméně jde stále o objekty, které s lesem souvisejí a slouží lesnímu hospodářství, a tedy o pozemky určené k plnění funkcí lesa. Dle stávající právní úpravy by protipožární pásy nebylo možné realizovat bez rozhodnutí o omezení plnění funkcí lesa. 
Dále se jedná o doplnění maximální plochy „2 ha“ pro jednoznačné určení dosud v praxi pouze dovozovaného limitu plochy pro „drobné“ vodní plochy jako součásti pozemků určených pro plnění funkcí lesa. Doplněny jsou také nové příklady „jiných pozemků“, a to „semenné sady“ a „lesní školky“ jejichž příslušnost k tzv. „jiným pozemkům“ byla v praxi často předmětem pochybností. Doplněny jsou také tzv. „lesní loučky“ neboli drobná převážně travnatá „bezlesí“ (lesní palouky, porostní mezery a průhledy), sloužící zejména v příměstských, rekreačních a lázeňských lesích pro plnění mimoprodukčních funkcí lesa (kulturních ekosystémových služeb), čímž se odlišují od lesních pastvin určených pro pastvu zvěře, kryt zvěře a sklizeň krmiva. Příslušnost těchto ploch k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa, ve smyslu tzv. „jiných pozemků“ je často účelově zpochybňována s odkazem na jejich dlouhodobé odlesnění.
K vypuštění poslední věty je třeba uvést, že v praxi nedocházelo k fyzickému označování příslušnosti jiných pozemků k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa (cedulí, nápisem, značkou apod.), případně byl tento institut mylně zaměňován s institutem „prohlášení lesa v pochybnostech“ (§ 3 odst. 3 zákona). Novela toto nevyužívané a nadbytečné ustanovení vypouští.

K bodu 15 - § 3 odst. 2
Novela s ohledem na jednoznačnou úpravu v § 3 odst. 1 písm. b) vypouští lesní školky z tohoto ustanovení. Lesní školky mají značný význam pro lesní hospodářství a jejich produkce reprodukčního materiálu lesních dřevin bezesporu slouží lesnímu hospodářství. Nově jsou veškeré lesní školky, které nejsou součástí zemědělského půdního fondu, považovány za tzv. „jiné pozemky“ (§ 3 odst. 1 písm. b) v rámci pozemků určených k plnění funkcí lesa.

K bodu 16 - § 3 odst. 5
Nově doplněná povinnost stanovená orgánu státní správy lesů odstraní současný častý problém „opomenutí“ vlastníků lesů nechat si zapsat do katastru nemovitostí nové skutečnosti na základě vydaného pravomocného rozhodnutí. Úprava by měla přispět k postupné minimalizaci nesouladů mezi skutečným stavem pozemků a informacemi vedenými v katastru nemovitostí v oblasti pozemků určených k plnění funkcí lesa v důsledku neprovedení záznamu do katastru nemovitostí již vydaného pravomocného rozhodnutí.

K bodu 17 - § 4 odst. 9
Jedná se o zpřesnění textu. Lesní zákon pojem „pověřená osoba“ upravuje v § 28a ve zcela jiném kontextu a jeho použití na tomto místě působí zmatečně. Cílem navrhované změny je jednoznačně identifikovat osobu, které je toto ustanovení adresováno. 

K bodu 18 - § 4 odst. 11
V praxi může dojít k situacím, že obce, do jejichž vlastnictví byly bezúplatně za účelem realizace veřejně prospěšných staveb nebo sportovišť odloučené lesní pozemky převedeny, nebudou schopny nebo ochotny tento plánovaný záměr z nejrůznějších důvodů realizovat.  Pro tyto případy se tak zavádí možnost zpětného převodu pozemků pověřené právnické osobě. Jedná se o obdobné ustanovení, jako je v § 8 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ponechává se na vůli pověřené právnické osoby, zda nabídku zpětného převodu přijme, nebo bude požadovat finanční náhradu (zpravidla v situaci, kdy pozemky již trvale přestaly plnit svůj předchozí účel, jako pozemky určené k plnění funkcí lesa).

K bodu 19 - § 5
Novela reaguje na občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) a již neodpovídající pojmy „nájem“ a „podnájem“ nahrazuje významově přiléhavým pojmem „pacht“, vyjadřujícím nájem pozemku za účelem lesnického hospodaření. Použitá terminologie je přizpůsobena novému občanskému zákoníku, který přenechání věci nesoucí užitky (v tomto případě lesa) k užívání i požívání nazývá pachtem. Úpravou není vyloučena aplikace ustanovení i na méně časté formy úpravy právních vztahů k lesům mezi dvěma nebo více subjekty, pokud jsou obdobné nájmu nebo pachtu – zejména výpůjčka. Zároveň zdůrazňuje platnost ustanovení pouze ve vztahu k lesům ve vlastnictví státu. Ze zákazu pachtu pak novela taxativně stanovuje 2 nové výjimky, a to pro nezbytnou praktickou lesnickou výuku (tzv. školní polesí středních lesnických škol) a provozování (zpravidla již historicky založených) lesních školek na lesních pozemcích v majetku státu, jelikož tyto činnosti je žádoucí z hlediska potřeb lesního hospodářství podporovat. Podpora lesnického školství je také v souladu s Koncepcí státní lesnické politiky do roku 2035 viz opatření D.2 „Zlepšit obsah a kvalitu všech stupňů lesnického vzdělávání, včetně celoživotního vzdělávání“. 
Současný odstavec 2 v § 5 byl zrušen bez náhrady, jelikož toto ustanovení se stalo po nabytí účinnosti občanského zákoníku nadbytečným.

K bodu 20 - § 7 odst. 1 písm. c)
Novela reaguje na nové poznatky lesnické typologie a doplňuje nově definovaný „alpínský“ lesní vegetační stupeň, viz příloha č. 4 vyhlášky č. 298/2018 Sb. 

K bodu 21 - § 7 odst. 3 a 4
K odst. 3
Novela doplňuje chybějící procesní ustanovení ke kategorizaci lesů ochranných. Nově se stanovuje, že rozhodnutí o kategorizaci se vydává vždy na dobu určitou. Současné znění zákona neuvádělo v této věci žádné podrobnosti a ve správní praxi to vedlo ke značným výkladovým nejasnostem. Novela tedy zavádí již dnes ve správní praxi nejčastěji využívaný způsob, a to stanovení obvykle desetileté platnosti rozhodnutí o kategorizaci. Obvykle desetiletá platnost je stanovena v přímé souvislosti s délkou platnosti lesních hospodářských plánů, pro které je kategorizace jedním ze základních vstupních podkladů a zároveň jsou platné jednotky prostorového rozdělení lesa (porosty) těchto plánů zásadním a často i jediným podkladem pro identifikaci kategorizovaných částí parcel ve vydaném rozhodnutí. Po zpracování nového plánu se informace o prostorových jednotkách (porostech) často mění a možnost zpětné identifikace vyhlášené kategorizace pomocí původních jednotek prostorového rozdělení často zcela zaniká. Řešením je pak administrativně velice náročný proces (rozhodování) opakovaného vymezení předmětu kategorizace, prováděný zpětným porovnáváním předchozího a současného stavu majetkové držby (parcelní mapy) a rozdělení lesa (lesnické mapy). Návrh ustanovení předchází vzniku takovýchto obtížně řešitelných situací. Nicméně ustanovení při existenci vhodného prostorového uspořádání kategorizovaného lesního majetku (např. při kategorizaci celých parcel) nevylučuje s ohledem na předpokládanou trvalost vymezení předmětu kategorizace stanovení delší než desetileté platnosti. 
K odst. 4
Novela na základě poznatků z praxe nově doplňuje dosud chybějící ustanovení upravující minimální požadavky na „věcný“ obsah žádosti o kategorizaci. Žádost tedy kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem musí obsahovat také náležitosti rozhodné pro posouzení předmětu podání, které není možné získat orgánem státní správy lesů z dostupných informačních zdrojů. Jedná se o přesné vymezení kategorizovaného území včetně grafického obrazu pro přesné a bezchybné určení předmětu kategorizace (parcel či lesních porostů).     

K bodu 22 - § 8 odst. 1
Novela reaguje na změnu terminologie zavedenou zákonem č. 254/2001 Sb. (vodní zákon).
Novela nově doplňuje výčet převážně maloplošných zvláště chráněných území určených ke kategorizaci tzv. „ze zákona“, u kterých se očekává jejich potenciál k upřednostnění plnění mimoprodukčních funkcí lesa (environmentálních funkcí či kulturně ekosystémových služeb).
Novela nově tzv. „ze zákona“ zařazuje „lesy vojenské“ do kategorie lesů zvláštního určení. Tzv. „vojenské lesy“ (lesy potřebné pro obranu státu) opět silně nabývají na svém významu a způsob hospodaření v nich je významně upraven ve prospěch zajišťování jejich prioritní obranné funkce. V současné době je o jejich zařazení do kategorie lesů zvláštního určení podle odstavce 2 písm. h) rozhodováno ve správním řízení. Vzhledem k významu těchto lesů se však zpravidla jedná pouze o formální administrativní postup, který lze zefektivnit zařazením do kategorie lesů zvláštního určení bez zbytné administrativní zátěže orgánů státní správy lesů.
Současně se z důvodu jednoznačného výkladu navrhuje jednoznačně stanovit, co je obsahem pojmu „vojenské lesy“. Lesní zákon tento pojem užívá, aniž by však bylo jednoznačně vymezeno, o které lesy se jedná. Praxe se s tímto deficitem právní úpravy dosud musela vypořádávat výkladem, což ovšem z hlediska právní jistoty není optimální stav. 

K bodu 23 - § 8 odst. 2
Novela odstraňuje nejasnosti správní praxe při rozhodování o kategorizaci lesů a zdůrazňuje již v současnosti obecně platnou skutečnost, že stejný porost nemůže být zároveň porostem kategorizovaným jako les ochranný a jako les zvláštního určení (nemožnost tzv. překryvu funkcí). Preferovanou funkcí je z logiky věci funkce „ochranná“, jejíž preference (včetně vhodných hospodářských postupů) zajišťuje samotnou podstatu existence lesa a jeho zachování.

K bodu 24 - § 8 odst. 2 písm. a)
Novela doplňuje dosud chybějící kategorie chráněných území tzv. „druhé zóny“ chráněných krajinných oblastí, evropsky významné lokality, ptačí oblasti a také smluvně chráněná území (§ 39 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších přepdisů).

K bodu 25 - § 8 odst. 2 písm. g) 
Novela reaguje na změnu terminologie. 

K bodu 26 - § 8 odst. 4 a 5 
K odst. 4
Novela doplňuje chybějící procesní ustanovení ke kategorizaci lesů zvláštního určení. Nově se stanovuje, že rozhodnutí o kategorizaci se vydává vždy na dobu určitou. Současné znění zákona neuvádělo v této věci žádné podrobnosti a ve správní praxi to vedlo k závažným výkladovým nejasnostem. Novela tedy zavádí již dnes ve správní praxi nejčastěji využívaný způsob, a to stanovení obvykle desetileté platnosti rozhodnutí o kategorizaci. Obvykle desetiletá platnost je stanovena v přímé souvislosti s délkou platnosti lesních hospodářských plánů, pro které je kategorizace jedním ze základních vstupních podkladů a zároveň jsou platné jednotky prostorového rozdělení lesa těchto plánů zásadním a často jediným podkladem pro identifikaci kategorizovaných porostů ve vydaném rozhodnutí. Po zpracování nového plánu se informace o prostorových jednotkách mění a možnost identifikace kategorizace pomocí původních jednotek prostorového rozdělení často zaniká. Řešením je pak administrativně velice náročný proces (rozhodování) opětovného vymezení předmětu kategorizace, prováděný zpětným porovnáváním předchozího a současného stavu majetkové držby (parcelní mapy) a rozdělení lesa (lesnické mapy). Návrh ustanovení předchází vzniku takovýchto obtížně řešitelných situací. Nicméně ustanovení při existenci vhodného prostorového uspořádání kategorizovaného lesního majetku (např. při kategorizaci celých parcel) nevylučuje s ohledem na předpokládanou trvalost vymezení předmětu kategorizace stanovení delší než desetileté platnosti. 
K odst. 5
Novela na základě poznatků z praxe nově doplňuje dosud chybějící ustanovení upravující minimální požadavky na obsah žádosti o kategorizaci. Žádost tedy kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem musí obsahovat také náležitosti rozhodné pro posouzení předmětu podání, které není možné získat orgánem státní správy lesů z dostupných informačních zdrojů. Jedná se např. o informace o specifickém způsobu hospodaření vlastníka s ohledem na účel kategorizace (plnění preferované funkce lesa), důvod pro její vyhlášení (např. zvýšená návštěvnost či turistická atraktivita daného území) a přesné vymezení kategorizovaného území včetně grafického obrazu pro přesné a bezchybné určení předmětu kategorizace pomocí parcel či lesních porostů.

K bodu 27 - § 10
Pásma ohrožení lesů a postup jejich stanovení je dlouhodobě předmětem sporů mezi vlastníky lesů a tzv. emitenty znečišťujících látek. Těchto sporů byl na žádost zástupců emitentů účasten také ombudsman (Zpráva o šetření veřejného ochránce práv č. j.: KVOP-22618/2018). Ze závěrů tohoto šetření lze citovat: „Ministerstvo zemědělství má povinnost zkoumat společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzovat dosahované výsledky a činit opatření k řešení aktuálních otázek. Musí připravovat návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jeho působnosti, dbát o zachovávání zákonnosti v okruhu této působnosti a činit podle zákonů potřebná opatření k nápravě. Ze šetření vyplynulo, že zonace prováděná na základě dynamiky zhoršování zdravotního stavu lesních porostů, charakterizovaná stupněm poškození těchto porostů imisemi, je již delší dobu překonaná. V šetřeném případě jsem proto dospěl k závěru, že ministerstvo mělo postupovat proaktivněji, aby plně dostálo svým povinnostem činit opatření k řešení aktuálních otázek a připravovat odpovídající právní předpisy v jeho působnosti.“. V nedávné minulosti došlo k silnému omezení produkce emisí škodlivin na straně emitentů, kterou současný systém není schopen objektivně reflektovat. Ministerstvo tedy iniciovalo v rámci tvorby tzv. oblastních plánů rozvoje lesů (vyhláška č. 298/2018 Sb.) vznik objektivnějšího systému monitoringu ohrožení lesů s využitím prostředků dálkového průzkumu země. Novela tedy současná překonaná pásma ohrožení lesů imisemi zrušuje včetně zmocnění pro vyhlášku. Vzhledem k tomu, že pro vymezená pásma ohrožení „A“ a „B“ neplatí povinnost platit daň z nemovitosti (dotčené lesní pozemky jsou osvobozeny od platby daně z nemovitosti), má zrušení těchto pásem negativní finanční dopad na vlastníky lesů v celkové částce cca 400 tis. Kč za celou Českou republiku. Zrušení tohoto ustanovení se nikterak nedotkne povinnosti emitentů uhradit prokázané škody na lesích způsobené imisemi vlastníkům lesů.

Registr kategorizace lesů
Novela přináší podrobnou úpravu dosud chybějící a v praxi poptávané jednotné administrace a správy údajů o kategorizaci lesů. Vzniká tzv. „registr kategorizace lesů“ jako informační systém veřejné správy (veřejný digitální registr) vedený Ústavem, který je organizační složkou státu a jehož zřizovatelem je ministerstvo. Smyslem vzniku tohoto registru je jednotná digitalizovaná evidence a správa alfanumerických i grafických informací o kategorizaci lesů, která bude sloužit zejména pro rozhodovací procesy státní správy a vlastníků lesů, ale také např. správci daně pro výpočet a ověření výše daně z nemovitosti, a to i na částech parcel lesních pozemků. Odpadne tak poměrně časté a administrativně náročné zjišťování, zda daný porost je či není kategorizován. Pod písmeny a) až h) je uvedený základní výčet informací potřebný pro vedení tohoto veřejného registru a jeho využití pro výše uvedené účely. Dále je upravován rozsah uveřejňovaných údajů a okruh osob oprávněných přistupovat k plné datové sadě vedené v tomto registru s ohledem na GDPR a uveřejňování osobních údajů vlastníků lesů uvedených v rozhodnutí o kategorizaci. Ministerstvo se zmocňuje k vydání vyhlášky, která je nutná k detailní úpravě administrativních postupů a technických parametrů vedení registru, jako informačního systému veřejné správy.
Základní údaje o registru kategorizace lesů:
Informační systém bude tvořit grafický a alfanumerický modul, který komplexně zobrazuje údaje o kategorizaci lesů na podkladě dat katastru nemovitostí a lesních hospodářských plánů a osnov. Přístup do informačního systému bude veřejný, vyjma osobních údajů účastníků řízení o kategorizaci, ke kterým bude přístup autorizovaný na základě oprávnění spojeného s výkonem příslušné agendy.

Typ etapy životního cyklu:	počáteční vývoj IS
Způsob provozu ISVS:	bez cloud computingu - bude rozhodnuto na základě provedení 		marketingového průzkumu na základě detailní technické 			specifikace.
Správce ISVS: 	Ministerstvo zemědělství
Provozovatel ISVS:	Ministerstvo zemědělství
Uživatel ISVS:		Ústav; orgány státní správy lesů; finanční úřady; vlastníci lesů
Zpracovávají se osobní údaje:	ANO - nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve 			veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci
   
K bodu 28 - § 11 odst. 4
Novela rozšiřuje okruh pozemků, pro které jsou stanoveny tzv. „základní povinnosti“ (ochrana pozemků) z pozemků „lesních“ na všechny „pozemky určené k plnění funkcí lesa“. Dosavadní právní úprava nesystémově omezovala zákaz užívání pozemků k jiným účelům pouze na lesní pozemky.

K bodům 29 a 30 - § 12 odst. 1
Ústav má nově plnit řadu úkolů (např. vést registr lesnické typologie a registr kategorizace lesů, zpracovávat lesní hospodářské osnovy), které budou vyžadovat plný přístup k popisným i grafickým informacím katastru nemovitostí. Pro plnění těchto úkolů je nutné zajistit bezplatný přístup do katastru nemovitostí i pro zaměstnance této organizační složky státu.
Důvodem pro dvojí úpravu tohoto ustanovení s odlišnou účinností je odložení účinnosti nového znění § 10, ve kterém je použita legislativní zkratka pro Ústav.

K bodu 31 - § 12 odst. 2
Dosavadní ustanovení odstavce 2 se ve správní praxi ukázalo jako nefunkční. S ohledem na snižování administrativních povinností a byrokratické zátěže kladené na vlastníky lesů proto dochází k vypuštění celého ustanovení.

K bodu 32 - § 12 odst. 3
Legislativně technická úprava chybného odkazu.

K bodu 33 - § 15 odst. 2
Dosavadní právní úprava nesystémově omezovala působnost tohoto ustanovení pouze na „stavby pro rekreaci“ (rekreační chaty či sportoviště). Novela stanovuje povinnost, aby veškeré stavby vyžadující odnětí nebo omezení plnění funkcí lesů byly v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací, tedy v souladu s veřejným zájmem. Tímto postupem se předchází potenciálním sporům mezi soukromými a veřejnými zájmy při výstavbě v lesích, investory stavebních záměrů, vlastníky lesů a orgány státní správy. Výjimkou z tohoto obecného ustanovení mají objekty a zařízení sloužící hospodaření v lese, které může být nutné realizovat operativně bez předchozího územního plánování, např. v návaznosti na tzv. „hospodářské nutnosti“ jako je výstavba či rekonstrukce lesní cesty v souvislosti s bezodkladnou likvidací nahodilých těžeb (větrné a jiné kalamity atd.) či odstranění škod takto způsobených.   

K bodu 34 - § 15 odst. 3 písm. b)
Dosavadní právní úprava umožňovala zneužívání tohoto ustanovení pro stavbu rekreačních objektů (i komerčních) v lesích, vydávaných za tzv. „stanice sloužící monitorování životního prostředí“.

K bodu 35 - § 15 odst. 3 písm. c)
Novela si mimo jiné klade za cíl zlepšit hydrické podmínky lesů a umožnit efektivní zadržování vody v lesích, v návaznosti na cíle Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035 a adaptačních opatření na klimatickou změnu (aktivita A.3.3 „Zadržování vody v lesích“). Umožnění výstavby malých vodních prvků (tůní, hrázek či rybníčků) bez nutnosti jejich tzv. „odnětí“, tuto výstavbu značně usnadní. Vždy se však musí jednat o stavby, které jako celek, tedy hráz, přepad apod. s plochou navazující hladiny při jejím maximálním vzdutí jsou společně menší než uváděná plocha 1000 m2. Je samozřejmé, že vlastník si musí při umisťování těchto drobných vodních ploch v lesích počínat tak, aby nedocházelo k ohrožení plnění funkcí lesa (§ 11 odst. 1), to platí zejména při budování tzv. suchých poldrů, u kterých lze v některých případech předpokládat, že zadržené přívalové srážky a následná stagnace vodní hladiny poldru může dlouhodobě ovlivnit vláhové poměry okolních lesních stanovišť natolik, že dojde k odumření lesního porostu.  

K bodu 36 - § 16 odst. 1
Novela reaguje na nevhodně provedenou úpravu tohoto ustanovení prostřednictvím změnového zákona č. 149/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku. Novela omylem vypuštěnou větu opětovně vkládá do znění tohoto ustanovení, aby bylo zřejmé, který orgán je místně příslušný a předešlo se kompetenčním sporům. 

K bodu 37 - § 16 odst. 2 písm. a)
Novela reaguje na úpravu § 11 odst. 4 a dává do souladu ustanovení o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesů napříč celým zákonem. Požadavek na uvádění všech příslušných pozemků určených k plnění funkcí lesa do rozhodnutí souvisí i se změnou přístupu k poplatku za odnětí pozemku plnění funkcí lesa, který má být nově předepisován nejen pro lesní pozemky, ale i pro ostatní pozemky určené k plnění funkcí lesa.

K bodu 38 - § 16 odst. 4
Dosavadní znění tohoto ustanovení neumožňovalo změnu nebo zrušení rozhodnutí o odnětí v případech, kdy docházelo pouze ke změnám na straně plánu rekultivace dotčených pozemků. Novela tento nežádoucí stav odstraňuje.

K bodu 39 - § 16 odst. 8 
Novela řeší nežádoucí stav, kdy dosavadní úprava neumožňovala v případech podání žádosti o změnu (prodloužení platnosti) rozhodnutí o odnětí nebo o omezení z důvodů uvedených pod písm. a) a b) tohoto ustanovení zastavení lhůt. V praxi tak často docházelo ke komplikacím z důvodu zániku platnosti rozhodnutí dříve, než orgán rozhodl o jeho prodloužení.

K bodu 40 - § 17 odst. 1 
Poplatek za odnětí je ekonomickým nástrojem ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesů. Jeho cílem je subjekty usilující o odnětí od jejich záměru odradit nebo je donutit, aby o odnětí uvažovaly jen v nezbytném minimálním rozsahu. Nepředstavuje náhradu majetkové újmy vlastníka lesa způsobené odnětím, ale má poskytnout náhradu za ztrátu plnění těch funkcí, které jsou sociálně ekonomickým přínosem pro společnost. Právě z hlediska účelnosti poplatku za odnětí je nutné vycházet při hodnocení současné právní úpravy (z hlediska její dostatečnosti a vhodnosti). U současného stavu se dlouhodobě projevuje, že byl zakotven v první polovině devadesátých let minulého století v prostřední absence relevantních dat o sociálně ekonomické hodnotě plnění funkcí lesa. Zavedený výpočtový postup nezahrnuje řadu podstatných faktorů – zejména není rozlišováno mezi jednotlivými funkcemi lesa, mezi jejich vztahy ani mezi dopady jejich působení (vlivu) na krajinu a společnost, neboť vycházejí výlučně z příliš schématické a zjednodušující kategorizace lesů. Podstatnou vadou stávajícího postupu je pak jeho vazba na průměrnou cenu dřeva na pni – na výši poplatku stanovené pro jednotlivé roky je jednoduché vysledovat, že v důsledku kolísání (propadů a růstu) cen dřeva dochází ke značně kolísavému oceňování funkcí lesa, ačkoliv jejich sociálně ekonomická hodnota (z hlediska vnímání společnosti) je na vzestupu.
Další podstatnou vadou platného výpočtu (podle přílohy lesního zákona) je skutečnost, že pro výslednou výši poplatku není nijak významné, za jakým účelem bylo odnětí povoleno – jakým ekosystémem (s jakými ekosystémovými službami) je lesní ekosystém v krajině nahrazen. I nelesní ekosystémy poskytují ekosystémové služby, ale nenahrazují ekosystémové služby lesa paušálně a jednotně. Výše poplatku by proto měla být odpovídajícím způsobem diferencována.
Popsané vnitřní rozpory činí existující postup výpočtu poplatku za odnětí nadále neudržitelným a nelze je odstranit jinak než podstatnou změnou postupu při výpočtu. To ministerstvu ukládají:
 
a) Aplikační dokument ke Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035 (usnesení vlády ze dne 25. ledna 2021 č. 72) v rámci dlouhodobého cíle C. Zajistit konkurenceschopnost lesního hospodářství a navazujících odvětví a jejich význam pro regionální rozvoj; mj. upravit výpočet poplatku za odnětí z PUPFL tak, aby zohledňoval celospolečenský význam lesů (příslušný cíl C.1.1. má být změnou lesnické legislativy dosažen do roku 2026);
b) Implementační plán Strategie resortu Ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030 (usnesení vlády ze dne 29. listopadu 2017 č. 838) v rámci opatření D.o.1: Omezování fragmentace lesů, minimalizace trvalých záborů (odnětí) nebo omezení výstavbou (zejména plošných nebo liniových dopravních nebo energetických staveb); konkrétně plánována aktivita: Zvýšení poplatků za odnětí lesních pozemků v rámci předpokládaná novelizace lesního zákona (k dosažení již do roku 2020, nicméně v předpokládaném období 2017 až 2020 nebyla velká novela lesního zákona realizována).

Ministerstvo proto v rámci Národní agentury pro zemědělský výzkum podpořilo realizaci výzkumného projektu „Aktuální a strategické možnosti trvale udržitelného poskytování funkcí lesa a služeb polyfunkčního lesního hospodářství veřejnosti z hlediska sociálně-ekonomického, politického a právního v České republice“, jehož výsledkem mj. je i Analýza a návrh úpravy právního předpisu ohledně újmy za odnětí plnění ekosystémových služeb lesa ve formě poplatku za odnětí (z roku 2018). Navrhovaná metoda výpočtu poplatku za odnětí vychází ze zjištěných hodnot jednotlivých ekosystémových služeb lesních ekosystémů (podle základních kritérií jejich působení) a diferencuje tyto hodnoty podle ekosystému, kterým má být lesní ekosystém nahrazen (hodnoty budou pro novou vyhlášku ještě aktualizovány). Koeficienty pro zohlednění jednotlivých ekosystémových služeb a míru kapitalizace roční hodnoty pro výpočet poplatku za odnětí lesa budou stanoveny vyhláškou č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa, po její novelizaci na základě zmocnění ministerstva ke stanovení postupu při určení výše poplatku vyhláškou.

K bodu 41 - § 17 odst. 2 písm. d)
Novela si mimo jiné klade za cíl zlepšit zadržování vody v lesích, a proto ruší povinnost platby poplatku za odnětí pro celé záměry tvořené hrází i potenciálně zaplavovanou plochou sloužící tomuto účelu. Novela ruší finanční překážku při výstavbě objektů pro zadržování vody v krajině, čímž je mimo jiné posilován zájem o provádění adaptačních opatření proti dopadům klimatické změny (tzv. boj se suchem).
V tomto smyslu novela přistupuje také k „odpuštění“ poplatku za záměry pro zlepšení dostupnosti vody pro potřeby hašení lesních požárů. V souvislosti se zvyšujícím rizikem vzniku lesních požárů lesní zákon odstraňuje ekonomické překážky pro budování specifických, často dočasných (např. po dobu letní sezóny) objektů (rezervoárů) pro zadržování vody určené pro hasební účely – protipožární opatření.   

K bodu 42 - § 17 odst. 3 písm. a)
Novela racionalizuje výběr poplatků a s tím spojenou efektivitu prováděné administrativy. Minimální výše pro předpis poplatku byla aktualizována s ohledem na růst administrativních nákladů spojených s vyměřením poplatku orgánem státní správy lesů a s provedením odvodu Celní správou v rámci dělené správy.

K bodu 43 - § 17 odst. 3 písm. b)
Novela racionalizuje výběr poplatků a s tím spojenou efektivitu prováděné administrativy. Minimální výše pro předpis poplatku byla aktualizována s ohledem na růst administrativních nákladů spojených s vyměřením poplatku orgánem státní správy lesů a s provedením odvodu Celní správou v rámci dělené správy.

K bodu 44 - § 17 odst. 4
Legislativně technická oprava chybného vnitřního odkazu.

K bodu 45 - § 17 odst. 9
Aplikační dokument ke Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035 ministerstvu ukládá v rámci dlouhodobého cíle C: Zajistit konkurenceschopnost lesního hospodářství a navazujících odvětví a jejich význam pro regionální rozvoj; mj. upravit výpočet poplatku za odnětí z PUPFL tak, aby zohledňoval celospolečenský význam lesů (příslušný cíl C.1.1. má být změnou lesnické legislativy dosažen do roku 2026). Ministerstvo proto v rámci Národní agentury pro zemědělský výzkum podpořilo realizaci výzkumného projektu „Aktuální a strategické možnosti trvale udržitelného poskytování funkcí lesa a služeb polyfunkčního lesního hospodářství veřejnosti z hlediska sociálně-ekonomického, politického a právního v České republice“, jehož výsledkem mj. je i certifikovaná Metodika hodnocení společenské sociálně-ekonomické významnosti ekosystémových služeb lesa v České republice. Navrhovaná metoda výpočtu poplatku za odnětí vychází ze zjištěných hodnot jednotlivých ekosystémových služeb lesních ekosystémů (podle základních kritérií jejich působení) a diferencuje tyto hodnoty podle ekosystému, kterým má být lesní ekosystém nahrazen. Koeficienty pro zohlednění jednotlivých ekosystémových služeb a míru kapitalizace roční hodnoty pro výpočet poplatku za odnětí lesa stanoví vyhláška č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa, po její novelizaci na základě zmocnění ministerstva ke stanovení postupu při určení výše poplatku vyhláškou.

K bodu 46 - § 19 odst. 1
Tzv. „lesní klest“ (přirozený opad větví a zbytky po těžbě, které nedosahují na silnějším konci průměru 7 cm s kůrou) může mít pro vlastníka lesa celou řadu významných účinků od čistě energetického využití až po funkci meliorační či protierozní. Klest je velmi významným zdrojem pro tvorbu humusu a ovlivňuje chemické i fyzikální vlastnosti lesních půd. Zejména s ohledem na zabránění nadměrného ochuzování lesních půd o potřebné živiny plynoucí z tlejícího lesního klestu je žádoucí, aby lesní klest nemohla být z lesa odebírána zcela volně bez vědomí vlastníka lesa.

K bodu 47 - § 19 odst. 2
Novela systematicky reaguje na zavedení nového pojmu „lesní cesta“.

K bodu 48 - § 20 odst. 1 písm. i)
V dosud platném znění zákona docházelo k poměrně časté terminologické nejednoznačnosti či záměně při používání pojmů „lesní porost“ a „porost“. Ve správní praxi to způsobovalo značné obtíže. Novela důsledně rozlišuje mezi používáním pojmu „lesní porost“ reprezentující stromy a keře lesních dřevin a pojmem „porost“ reprezentujícím jednotku prostorového rozdělení lesa.

K bodu 49 - § 20 odst. 1 písm. j)
Novela reaguje na výrazný nárůst zejména rekreační cykloturistiky v lesích a masové využívání dalších alternativních dopravních prostředků jako např. elektrokola, e-bike, elektrokoloběžky, elektrické dvoukolky (segway). V důsledku stále častějšího pohybu především „nemotorových“ dopravních prostředků v lesích mimo lesní cesty a vyznačené (povolené) stezky a trasy může dojít k neočekávanému střetu s lesní technikou s vážnými následky, ale také k poškození lesa např. erozí, oděrem stromů a kořenových náběhů či sešlapem obnovy. Zpřesnění dosud platného zákazu jednoznačně přispěje k jeho lepšímu pochopení veřejností, lepší vymahatelnosti, ochraně lesa a lesního provozního personálu, a také samotných jezdců a ostatních (pěších) návštěvníků lesa.

K bodu 50 - § 20 odst. 1 písm. n)
Problematika pastvy v lesích je natolik specifická, že bylo nutné pro ni vytvořit vlastní právní úpravu (viz nový § 36a).  

K bodu 51 - § 20 odst. 3
Legislativně-technická úprava. Novela reaguje na změny v odstavci 1 a dále terminologicky sjednocuje a nahrazuje pojem „nájemce“ pojmem „pachtýř“.

K bodu 52 - § 20 odst. 4
Novela stanovuje, že výjimky ze zákazů (§ 20 odst. (1) písm. „a) až k)) udělované vlastníky lesů musí mít „písemnou“ formu souhlasu, myšleno prokazatelně ověřitelnou. Nejedná se tedy pouze o v praxi nejčastěji užívaný způsob prokázání výjimky tzv. analogově („na papíru“) s podpisem vlastníka, ale lze k prokázání souhlasu využít i jakoukoli ověřitelnou formu textu v elektronické podobě. Současná praxe ukázala, že jiný způsob udělení výjimky (např. ústní sdělení) není objektivně ověřitelný ze strany lesní stráže či orgánů státní správy a vznikají tak zbytečné pochybnosti vedoucí k následnému prokazování a oboustrannému navyšování administrativní zátěže. Novela také přispěje k vyšší vymahatelnosti uvedených zákazů.

K bodu 53 - § 20 odst. 5
Novela řeší významný nedostatek dosavadní úpravy, a to nedostatečně upravený povolovací režim konání tzv. organizovaných akcí (velké sportovní či turistické akce, kulturní akce typu lesních koncertů či festivalů). Dosavadní nedostatečná úprava způsobovala značné procesní i věcné problémy na straně státní správy, ale i pořadatelů těchto akcí. Nově se proces povolení týká veškerých organizovaných akcí (viz nově doplněná definice pojmu do § 2). Ke konání organizované akce je vždy nutný prokazatelně ověřitelný souhlas vlastníka, který je také účastníkem vedeného řízení. Vzhledem k nutnosti rozhodnout o konání akce skutečně co možná nejdříve je prvním úkonem v řízení vydání samotného rozhodnutí. Orgán státní správy může v rozhodnutí uvést splnění nezbytných podmínek pro konání akce a tím zabezpečit ochranu lesa. Rozhodnutí je doručováno veřejnou vyhláškou, aby bylo zaručeno jeho průkazné doručení všem účastníkům řízení (praxe ukazuje, že lze u některých akcí předpokládat značně velký okruh účastníků, z nichž někteří jsou také nečinní). 

K bodu 54 - § 20 odst. 6
Zaměstnanci pověřené osoby a Ústavu mají nově plnit úkoly, které budou vyžadovat vjezd do lesa motorovými vozidly zejména za účelem provedení terénního zjišťování, měření či kontroly. Pro plnění těchto úkolů je nutné umožnit vjezd a státní motorových vozidel v lesích i pro tyto osoby.

K bodu 55 - § 21 odst. 4
Začlenění nových druhů škod do zmocnění k vydání tzv. „škodní vyhlášky“ (vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích, ve znění pozdějších předpisů) žádoucím způsobem přispěje k posílení právní jistoty vlastníků lesa při vzniku těch škod na lesích (na lesních porostech s jejich prostředím a na pozemcích určených k plnění funkcí lesa), které mají dopad i na lesní produkci (produkci zboží a ekosystémových služeb) nebo na ekonomiku hospodaření vlastníků lesů (zpravidla lesních podniků). Rozšířené zmocnění umožní ve vyhlášce řešit řadu nových druhů škod, které objektivně vlastníkům lesů vznikají, jako např.: okrajové škody na lesních porostech vznikající otevřením porostních stěn při přetnutí lesa liniovými stavbami, škoda ze snížených čistých výnosů v důsledku ztráty pracovních příjmů při trvalém odnětí nebo trvalém omezení lesních pozemků, škody při těžbě a prodeji dřeva v nevhodný okamžik, škody při zhoršené sortimentaci surového dříví, škody při částečném nebo úplném omezení zužitkování lesních těžebních zbytků.

K bodu 56 - § 23a
Novela přináší chybějící samostatnou úpravu tzv. „lesnické typologie“ sloužící pro klasifikaci přírodních podmínek lesních stanovišť. 
Vzhledem k tomu, že lesnicko-politická rozhodnutí, rozhodnutí orgánů státní správy lesů a vyplácení podpor jsou založena na podkladech lesnické typologie, je pro zachování právní jistoty vlastníků lesů nezbytné zabezpečit jednoznačnou povinnost a odpovědnost za věcnou správnost lesnického typologického systému, za způsob zařazování lesních pozemků do lesnického typologického systému, za evidenci těchto pozemků v rámci lesnického typologického systému a za vkládání aktuálních souborů lesních typů do příslušného registru ve správě Ústavu. Sběrem potřebných dat se již celou řadu let zabývá Ústav v rámci své odborné působnosti. 
Novela řeší zásadní nedostatek současné právní úpravy v oblasti chybějících ustanovení pro klasifikaci stanovištních a růstových podmínek v lesích (věcná problematika tzv. lesnické typologie). Lesní pozemky je nutné odborně klasifikovat tak, aby bylo možno v každém konkrétním případě posoudit, zda jsou pro své vlastnosti „stanovištně vhodné“ pro navrhované lesnické využití. Výsledek této klasifikace bude vztažen ke konkrétnímu lesnímu pozemku v podobě souboru lesního typu určeného pro příslušnou část nebo celý pozemek. Novela legitimizuje „typologický systém“ na potřebné úrovni zákona a definuje jeho obsah a proces zařazování pozemků do tohoto systému. Lesnická typologie je zásadní součástí lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov a jejich základních hospodářských doporučení, slouží jako podklad pro obnovu a pěstování lesa na stanovištních základech (trvale udržitelné hospodaření), ale má také dopad na oceňování lesních pozemků, výpočet výše daně z nemovitosti či případných škod na lesích. Na základě opakovaných podnětů z řad odborné lesnické veřejnosti, vědeckých pracovišť a orgánů statní správy je systém lesnické typologie nově legislativně upraven. Do systému jsou zařazovány (klasifikovány) lesní pozemky, ale nelze vyloučit, že předmětem klasifikace mohou být i pozemky jiných druhů, pokud je to účelné či nezbytné pro jejich obhospodařování. Může se jednat např. o samovolně zarostlé plochy dříve „nelesních“ pozemků nebo z hlediska zemědělského hospodaření již nepotřebné pozemky (zemědělský půdní fond) určené k zalesnění (nově prohlášené za pozemky určené k plnění funkcí lesa). Pozemky zařazuje osoba pověřená ministerstvem. V případě nově zalesňovaných pozemků či pochybností o provedené typologické klasifikaci (např. v případě lokálních ekologických změn) má vlastník lesa možnost požádat pověřenou osobu o zařazení pozemků do typologického systému či ověření správnosti současného zařazení. Proces zařazení či ověření správnosti zařazení pověřenou osobou je prováděn v terénu (v lese) a je odborně poměrně náročný a časově (termínově) silně závislý na vegetačním období a klimatických podmínkách (ležící sníh, chybějící vegetační markanty nutné pro klasifikaci, atd). Nelze proto jednoduše stanovit pevné lhůty pro tyto činnosti a pověřená osoba je řeší bez zbytečného odkladu v návaznosti na výše uvedené vegetační a klimatické podmínky. Typologický systém je nyní částečně upraven v § 4 až 6 vyhlášky č. 298/2018 Sb., novela ale předpokládá vydání samostatné vyhlášky pro stanovení podrobností o zařazování pozemků do systému a vedení registru lesnické typologie.  
Novela zavádí veřejný „registr lesnické typologie“ sloužící pro evidenci a administraci jednotek lesnické typologie a pozemků zařazených do „typologického systému“. Důvodem pro vznik registru je potřeba transparentního a průkazného vedení klasifikovaných pozemků a umožnění využití těchto informací v lesnickém hospodaření, ve správní praxi, ale i pro ocenění pozemků, výpočet náhrad újem či výpočet daně z nemovitosti. Po vytvoření tohoto sytému bude k dispozici také pro potřeby upřesnění informací v oblasti oceňování lesních pozemků, přičemž je respektováno, že působnost v oceňování včetně lesních pozemků má v kompetenci Ministerstvo financí, a je na jeho uvážení, zda a jak výše uvedené možnosti využije. Registr vede Ústav v rámci své pracovní činnosti a svými zaměstnanci.
Základní údaje o registru lesnické typologie:
Registr lesnické typologie bude tvořit grafický a alfanumerický modul, který komplexně zobrazuje údaje o pozemcích a jejich zařazení do jednotek lesnické typologie na podkladě dat katastru nemovitostí, doplněné o vybrané informace z lesních hospodářských plánů a osnov. Přístup do IS bude veřejný.
Typ etapy životního cyklu:	počáteční vývoj IS
Způsob provozu ISVS:	bez cloud computingu - bude rozhodnuto na základě provedení 		marketingového průzkumu na základě detailní technické 			specifikace.
Správce ISVS: 	Ministerstvo zemědělství
Provozovatel ISVS:	Ministerstvo zemědělství
Uživatel ISVS:		Ústav; orgány státní správy lesů; finanční úřady; vlastníci lesů
Zpracovávají se osobní údaje:	NE

K bodu 57 - § 24 odst. 1 až 3
K odst. 1
Přestože je naprostá většina plánů zpracovávána na období 10 let, což plně odpovídá jejich účelu a funkci, existují v praxi i pokusy o schválení plánů s významně delší (excesivní) lhůtou platnosti. Tento problém řeší novela stanovením nejdelší možné doby platnosti plánu na období 10 let. Paušální stanovení pouze desetileté lhůty platnosti by však nebylo účelné z důvodu nutnosti zachovat vlastníkům lesů možnost zpracování např. tzv. překlenovacích (kratších) plánů sloužících pouze po určitou kratší než desetiletou dobu hospodaření. Tyto plány mohou důvodně vznikat např. v případech koupě či scelování různých částí lesního majetku.
K odst. 2
Novela redukuje povinnosti kladené na vlastníky lesů hospodařící podle lesního hospodářského plánu na nezbytné minimum, zajišťující spolu s ostatními ustanoveními zákona trvalé plnění všech funkcí lesa (ekosystémových služeb). Ve vazbě na Programové prohlášení vlády změna lesního zákona umožní nastavení systému pozitivní motivace vlastníků lesů ve vztahu k hospodaření, a dále pro adaptaci lesů na změnu klimatu a zvyšování biodiverzity. Jediným tzv. závazným ustanovením pro všechny vlastníky lesů tak nadále zůstává tzv. „maximální celková výše těžeb“, omezující množství těžitelného dřeva v období platnosti plánu. Novela zachovává historicky daný rozdíl v přístupu k tzv. státnímu a nestátnímu vlastnictví lesů, což je plně v souladu se současnými přístupy a nároky kladenými společností na správu soukromých a státních lesů, coby veřejného statku. Novela pro tzv. „lesy státní“ stanovuje další 2 závazná ustanovení, a to „minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu“ a „minimální plošný rozsah výchovných zásahů v lesních porostech do 40 let věku“. Jelikož ustanovení ukládající minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu bezpochyby má omezující dopad do hospodaření, náleží povinným subjektům (právnickým osobám a organizačním složkám státu, kterým je svěřeno nakládání se státními lesy) alespoň částečná náhrada zvýšených nákladů s tím spojených. Podrobnosti ministerstvo upraví obdobně jako dosud vyhláškou (vyhláška č. 80/1996 Sb., o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin a o poskytování náhrad zvýšených nákladů) nicméně s ohledem na uvedenou povinnost a z ní plynoucí újmu (zvýšené náklady na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin) nelze náhradu újmy nazývat podporou, jako tomu bylo nesprávně doposud, ale je nutné ji označovat za mandatorní výdaj.
K odst. 3
Novela zachovává povinnost zpracovat plán pro lesní majetky s výměrou nad 50 ha, ale zároveň ruší (racionalizuje) povinnost zpracování plánů pro drobné státní lesy o výměře menší než 50 ha. Podle dosavadní právní úpravy bylo nutné zpracovat plán pro jakoukoli výměru tzv. „státního lesa“. V praxi tak docházelo často k paradoxním situacím zpracování plánu i pro minimální (několika arové) výměry lesních hospodářských celků ve správě různých státních podniků. Tato zařizování plánů byla ekonomicky značně neefektivní a často pouze formální. Novela umožňuje nezařizovat pro tyto drobné státní lesy plán, ale nechat je zařídit lesní hospodářskou osnovou (§ 25). Dochází tak ke snížení byrokratické zátěže těchto státních subjektů i orgánů státní správy lesů a k pozitivnímu dopadu na státní rozpočet, díky úspoře prostředků na zpracování malých plánů při zachování nezbytných informací o těchto státních lesích. Možnost nechat si zpracovat plán dobrovolně i pro lesní majetky menší než 50 ha zůstává samozřejmě zachována pro všechny vlastníky i správce lesů. Tyto dobrovolně zpracované plány rovněž podléhají schvalovacímu procesu podle § 27 a vlastníci musí dodržovat jejich schválená závazná ustanovení.

K bodu 58 - § 24 odst. 5
Dosavadní ustanovení opomíjelo některé specifické právní formy „vlastnictví“, respektive správy majetku, které způsobovaly výkladové nejasnosti. Novela upřesňuje okruh osob, které jsou povinny dodržovat závazná ustanovení plánů. Zde považujeme za nutné také zdůraznit, že schválená závazná ustanovení plánu jsou stanovena tzv. „in rem“ a nikoli „in persona“,  tudíž jsou platná po celou dobu platnosti plánu bez ohledu na změnu vlastnických poměrů, a tedy i pro „právního nástupce“ původního vlastníka lesního hospodářského celku.   

K bodu 59 - § 25 odst. 1
Novela ukládá povinnost zpracovat osnovy pro veškeré lesní majetky, pro které není (z pohledu zákona nemusí být) zpracován plán, a to bez ohledu na formu vlastnictví či správy lesního majetku (tedy včetně drobných státních lesů do 50 ha). Novela zásadně mění dosavadní způsob zadávání a zpracování osnov.

K bodu 60 - § 25 odst. 2 a 3
K odst. 2
Novela zásadně mění dosavadní způsob zadávání a zpracování osnov. Dosavadní způsob zadávání a zpracování osnov byl administrativně a odborně vysoce náročný, nepružný a negarantoval jednotnou úroveň jejich zpracování. Výběrová řízení na zpracovatele osnov se často neúměrně protahovala, kvalita osnov nebyla jednotná ani dostatečná a dosažení pozdější úpravy osnov bylo procesně značně náročné. Osnovy bude nově zpracovávat v rámci celé České republice Ústav. Dojde tak k jednotnému přístupu k jejich zpracování a také ke shodné kvalitě jejich zpracování napříč Českou republikou. Tato změna přinese značné snížení nárazové administrativy a byrokracie spojené se zadáním osnov na straně orgánů státní správy lesů obcí s rozšířenou působností a ve výsledku zefektivnění celého procesu a úsporu finančních prostředků vydávaných ze státního rozpočtu. Novela zcela redukuje povinnosti kladené na drobné vlastníky lesů v oblasti hospodářské úpravy lesů (ruší tzv. závazná ustanovení osnov). Praxe ukázala, že zejména pro drobné vlastníky lesů je stěžejní pro dosažení naplňování zásad správné lesnické praxe motivační prvek. Drobní vlastníci jsou tak ve svém hospodaření limitování pouze omezeními tzv. ze zákona (např. velikost a šířka holé seče, minimální věk lesního porostu pro začátek obnovy, povinnost obnovy a zajištění), které u malých výměr lesa dostatečně zajišťují plnění všech jeho funkcí v potřebném rozsahu. Zrušením závazných ustanovení také dojde k významné úspoře pracnosti při zpracování osnov a tím také k úspoře nákladů na jejich zpracování.         
K odst. 3
Zpracovatel osnov (Ústav) uveřejňuje dálkovým přístupem veškeré údaje osnov a jejich mapové výstupy (lesnické mapy) tak, aby byly snadno dostupné a využitelné zejména pro odborné lesní hospodáře, drobné vlastníky lesů a orgány státní správy. Navržený způsob zpřístupnění je prověřený již současnou praxí.

K bodům 61 a 62 - § 25 odst. 4 
Ministerstvo i s ohledem na výše uvedenou změnu v zadávání a zpracování osnov upraví podrobné podmínky zpracování, změn a zejména nového obsahu osnov vyhláškou.

K bodu 63 - § 26 odst. 1 
Osnovy budou nově jednotně zpracovávány Ústavem a nikoli licencovanými subjekty. Novela také odstraňuje zjevnou nesprávnost dosavadní právní úpravy – příslušnými orgány pro vydání licence jsou krajské úřady a nikoli ministerstvo.

K bodu 64 - § 26 odst. 3
Novela klade důraz na možnost vlastníků lesů vyjádřit své připomínky a požadavky na zpracování plánu v procesu jeho přípravy a reaguje na změnu ve způsobu zadávání a zpracování osnov (viz § 25 odst. 2). Při zpracování osnov je nutné své připomínky uplatnit u Ústavu.

K bodu 65 - § 26 odst. 4 a 5
K odst. 4
Novela odstraňuje dosavadní nedostatek právní úpravy a ukládá vlastníkům lesů povinnost informovat orgán státní správy o zásadních změnách ve vlastnictví, aby bylo zřejmé, jestli dotčený vlastník má či nemá povinnost zpracovat plán.
K odst. 5     
Novela umožňuje tzv. „licencovaným zpracovatelům“ (taxačním kancelářím) pro potřeby zpracování plánů bezplatný přístup k písemnému a mapovému operátu katastru nemovitostí (soubor popisných a grafických informací KN). Tato data jsou podkladem pro zpracování plánů a zároveň jsou součástí jejich prezentačních mapových výstupů (lesnických map). Lesní hospodářský plán je nejen nástrojem hospodaření vlastníka, ale také podkladem pro rozhodovací procesy různých orgánů a zdrojem informací o lesích. Cílem tohoto ustanovení je dosáhnout zvýšení kvality a snížení nákladovosti tvorby plánů, jak pro vlastníky lesů samotné, tak pro stát, který ve formě dotací poskytuje vlastníkům lesů částečnou úhradu nákladů na jejich kvalitní digitální zpracování a předání orgánu státní správy lesů pro další využití. 

K bodu 66 - § 27 odst. 1
Novela upřesňuje text ustanovení tak, aby odstranila současnou výkladovou nejasnost spojenou s nejzazší lhůtou pro předání nového návrhu plánu. Návrh plánu lze předat ke schválení až po ukončení platnosti předchozího plánu (tedy po 31. 12. posledního roku platnosti) ve lhůtě do 60 dnů od tohoto okamžiku. 

K bodu 67 - § 27 odst. 2
Novela vypouští nadbytečnou podmínku souvislosti lesního majetku a ustanovení zjednodušuje na posouzení převládající plochy části lesního hospodářského celku v rámci obvodu schvalovacího orgánu.

K bodu 68 - § 27 odst. 3
Novela upravuje současnou terminologii schvalovacího procesu plánů a s ohledem na nové procesní postupy pro vypořádání námitek (viz § 27 odst. 6) a přezkum oznámení o schválení stanovuje okamžik jeho „nabytí právní moci“.

K bodu 69 - § 27 odst. 5
Novela liberalizuje současné restriktivní ustanovení tím, že ruší omezující podmínku „slučování dvou a více částí majetku“ do jednoho lesního hospodářského celku. Nově bude možné požádat orgán státní správy lesů o zkrácení platnosti plánu z celé řady dalších objektivních a praktických důvodů zahrnutých pod pojem „významné změny přírodních nebo hospodářských podmínek“ (např. významné změny vlastnictví nebo rozsáhlé kalamitní těžby či požáry mající vliv na změnu prostorového uspořádání lesa). Nicméně z pohledu lesnického plánování je předčasné ukončení platnosti plánu až posledním krajním řešením a institut změny plánu, respektive jeho závazných ustanovení (odst. 4) zůstává i nadále prioritním způsobem řešení méně významných změn.

K bodu 70 - § 27 odst. 6
Novela odstraňuje nadbytečnou byrokratickou zátěž a zpřehledňuje procesní postup při schvalování plánů, kdy z fakticky trojstupňového řízení nově vytváří řízení dvojstupňové. Schvalování plánu krajskými úřady (tzv. v prvním stupni) nelze z mnoha věcných i procesních důvodů provádět ve správním řízení, ale odvolání proti neschválení plánu (formou podání námitek) prováděné nadřízeným orgánem (ministerstvem) již bezpochyby lze procesně realizovat jako běžné odvolání proti rozhodnutí vydanému v tzv. prvním stupni. Novela také zavádí možnost uplatnění opravného prostředku (přezkumu) proti vydanému nezákonnému oznámení o schválení či neschválení plánu.

K bodu 71 - § 27 odst. 7
Legislativně-technická úprava vyvolaná změnou úpravy zpracování osnov (viz § 25 odst. 2).

K bodu 72 - § 28
V současné době je možné pomocí inventarizace lesů zpracovávat také lesní hospodářské plány, nicméně se jedná o tzv. „provozní“ inventarizaci, nikoli inventarizaci lesa jako ekosystému prováděnou jednotně na celém území České republiky. Novela tedy upřesňuje název na „národní“ inventarizace, aby nedocházelo k záměně s inventarizací „provozní“.

K bodu 73 - § 28 odst. 1
Novela mění způsob provádění měření z periodického (jednou za deset let) na průběžný (sezónní) způsob. Změna způsobu měření zásadním způsobem usnadní plánování a efektivní využití všech potřebných kapacit a prostředků. Provádění periodického měření je zatíženo důsledky neefektivní „jednorázové“ potřeby získání velkého objemu finančních prostředků na speciální přístrojové vybavení, ale hlavně na odborníky, kteří nejsou v daný okamžik v daném počtu snadno dostupní. Po ukončení měření vybavení morálně i fyzicky zastarává a odborné kapacity jsou neefektivně uvolněny (odborníci odcházejí). Naopak permanentní způsob umožní efektivně rozplánovat finanční, materiálové i lidské zdroje a jejich dlouhodobé uplatnění v oboru. Jedná se tedy o daleko efektivnější způsob provádění inventarizace. Měření bude nově prováděno permanentně (každoročně), a to na celém území České republiky, ale pouze na určité části všech současných ploch. K získání průkazných dat o sledovaném jevu v potřebném, statisticky významném rozsahu a k jejich vyhodnocení tedy může dojít až po získání údajů z potřebného počtu inventarizovaných ploch. To bude trvat několik sezón s ohledem na dostupné kapacity, sledovaný údaj (parametr) a zvolený design měření. K vyhodnocení údajů proto bude docházet periodicky, typicky v rozmezí 1–5 let.

K bodu 74 a 75 - § 28 odst. 2
Novela terminologicky sjednocuje pojem inventarizace.

K bodu 76 - § 28 odst. 3
Novela terminologicky sjednocuje a označuje celorepublikovou inventarizaci lesních ekosystémů jako „národní inventarizaci lesů“ a ruší nadbytečnou povinnost uloženou vlastníkům lesů. Praxe ukázala, že pro provádění inventarizace je nutné ze strany vlastníků pouze pasivně strpět provedení venkovních neinvazivních měření.

K bodu 77 - § 28 odst. 4
Splněním takhle rozsáhlého úkolu lze pověřit pouze osobu odborně i materiálně vybavenou natolik, aby bylo možné zaručit bezproblémové provedení národní inventarizace lesů v celorepublikovém rozsahu. Touto osobou je v souladu se současnou praxí Ústav.

K bodu 78 - § 28b odst. 2
Legislativně technická úprava.

K bodu 79 - § 29 odst. 5
Důvodem tohoto doplnění byla snaha o jednoznačnou identifikaci požadovaných dokladů, aby nedocházelo k mylné extenzivní interpretaci, že se jedná o jakýkoli průvodní list, který by mohl být vydán i pro jinou osobu, např. službový subjekt zajišťující pro vlastníka lesnické práce.

K bodu 80 - § 29 odst. 6 
Ustanovení odstavce 6 nově stanovuje podmínky možnosti použití reprodukčního materiálu z vlastních lesů (nárosty z přirozené obnovy) pro umělou obnovu svého lesa, a to i v případě tzv. „vybraných dřevin“ (odst. 1). Dochází tak k zásadnímu uvolnění nakládání s vlastními zdroji reprodukčního materiálu – nárosty tzv. vybraných dřevin, u kterých bylo toto využívání při umělé obnově dříve zakázáno. Ustanovení však také jasně definuje, jaký reprodukční materiál nelze pro obnovu lesa a zalesnění použít, včetně zákazu používat reprodukční materiál z lesních dřevin fenotypové kategorie D, kterou s ohledem na kvalitu jedinců a jejich genetické vybavení je nevhodné dále rozmnožovat. Lesní porosty fenotypové kategorie D jsou zpravidla porosty určené k přestavbě, tzn. k nahrazení novým potencionálně kvalitnějším porostem. Ustanovení odstavce 6 bylo přeformulováno z důvodu jednotnosti terminologie předpisu a pravidel pro vedení evidence o původu.

K bodu 81 - § 29 odst. 6 písm. c)
Označení výškového pásma reprodukčního materiálu se nově uvádí pomocí tzv. „lesního vegetačního stupně“, který je základní stavební jednotkou systému lesnické typologie (viz nový § 23a). 

K bodu 82 - § 31 odst. 1 
Novela zdůrazňuje potřebu přednostně využívat ve vhodných podmínkách obnovní postupy či přímo hospodářské způsoby (ve všech jejich formách a kombinacích), u kterých nedochází k úplnému odstranění lesního porostu a půdní povrch tak zůstává v různém rozsahu trvale chráněn (pokryt) vegetací. Jedná se tedy o různé „výběry“ (jednotlivé či skupinové), různé formy násečného a podrostního hospodaření, a to s ohledem na lokální přírodní podmínky a hospodářské záměry vlastníka. Novela dále upravuje dosavadní terminologii v oblasti využití reprodukčního materiálu vhodného pro obnovu. Fenotypová klasifikace je založena na vnějších pozorovatelných kritériích kvality jedince a následně i jedinců tvořících hodnocený lesní porost. Fenotypová klasifikace přímo souvisí i s genetikou jedinců. Pokud by měla být objektivně hodnocena a konstatována genetická nevhodnost, musely by být prováděny testy genotypů – genetickou vhodnost nebo nevhodnost nelze bez provedení takového testu průkazně určit. Z tohoto důvodu se přistoupilo k úpravě terminologie na fenotypovou klasifikaci, která je snáze definovatelná a v praxi uchopitelná. I v těchto fenotypově nevhodných lesních porostech (D) tvořených nevhodnými jedinci určitého druhu lesních dřevin je však možné přistoupit k přirozené obnově, nicméně tato obnova nemůže být prováděna reprodukčním materiálem dřeviny, jež byla hodnocena jako fenotypově nevhodná (D).   

K bodu 83 - § 31 odst. 2 
Novela mění současný způsob zadávání a zpracování osnov prostřednictvím orgánů státní správy lesů a racionalizuje obsahovou náplň osnov, mimo jiné vypuštěním návrhů těžebních opatření, včetně povolování výjimek s tím spojených. Drobní vlastníci mají možnost v případě potřeby si výjimku obstarat na vlastní žádost.

K bodu 84 - § 31 odst. 2 písm. a) 
Novela ruší možnost udělení výjimky z velikosti či šířky holé seče na lužních stanovištích. Vyšší ochrana vodou ovlivněných stanovišť je jednou z priorit této novely a Státní lesnické politiky do roku 2035. 

K bodu 85 - § 31 odst. 2 písm. c)
Omezení šířky holé seče na dvě, resp. jednu výšku okolního porostu komplikuje návrat k tradičnímu pěstování listnatých porostů ve tvaru lesa nízkého a středního. Jedná se přitom o způsob pěstování lesa, který může být ekonomicky efektivní zejména pro drobné vlastníky lesa a z pohledu zastoupení „tvarů lesa“ přispívá k prostorové diverzitě a nárůstu biotopů v lese. Širší zavedení pěstování lesa středního a nízkého tvaru přispěje k zvýšení biologické rozmanitosti našich lesů. Na nutnost změny legislativy pro možnost využívat tvar lesa nízkého a středního se jednomyslně shodla Koordinační rada Národního lesnického programu, která dne 1.9.2011 přijala aktuální doporučení pro Opatření č. 6.12 Umožnit obhospodařování lesů ve tvaru lesa nízkého a středního „Upravit omezující ustanovení zákona o lesích tak, aby nízký a střední les nebyl v rozporu s platnou legislativou (hranice obnovy, velikost a šířka seče). Zatímco věkovou hranici obnovy může orgán státní správy lesů povolit výjimkou, zákon mu neumožňuje vyhovět vlastníkovi nízkého lesa při stanovení takové šířky obnovy, která by umožňovala spolehlivou obnovu světlomilných dřevin. Novela nově připouští udělení výjimky z šíře (běžně 2násobek průměrné výšky porostu) holé seče v porostech tvaru lesa nízkého (tzv. pařeziny) či středního (tzv. nepravé pařeziny či pařeziny kombinované s horní etáží vzniklou generativně). Průměrná výška těchto porostů bývá obvykle velmi nízká, a naopak je obvyklá jejich urychlená obnova v krátkém intervalu (obmýtí) 10-30 let. Tyto vzájemně protichůdné požadavky na obnovu nízkých lesů jsou řešitelné pouze udělením výjimky v odůvodněných případech.

K bodu 86 - § 31 odst. 3 
Novela váže přednostní užití clonných sečí a výběrů také na exponované cílové hospodářské soubory podle vyhlášky. č. 298/2018 Sb. Jedná se o silně skeletovitá stanoviště na příkrých svazích, ohrožená půdní erozí.

K bodu 87 - § 31 odst. 4
Novelizované ustanovení má za cíl, obdobně jako jeho dosavadní znění, stanovit minimální hranici pro pomyslnou hustotu (produkční základnu) lesního porostu, která ještě garantuje vlastní existenci lesa, tak jak ho vnímáme v obecném pojetí, a s tím spojené plnění všech jeho funkcí (ekosystémových služeb), zejména schopnosti vázat uhlík v nadzemní a podzemní biomase. V souvislosti s adaptačními opatřeními lze očekávat nárůst plochy lesů věkově strukturovaných, u kterých již nebude možné jednoznačně stanovit věk, a tedy ani určit jejich „tabulkové zakmenění“. Ve správní praxi již dnes často nelze zcela jednoznačně určit, zda se jedná o les stejnověký či věkově rozrůzněný (různé pěstební a hospodářské postupy a přechodové formy hospodaření). Vzhledem k tomu, že zákon by měl obsahovat restriktivní ustanovení pouze zcela jednoznačné, obecně platné a vymahatelné, bylo nutné specifické „zakmenění“ vhodné pouze pro stejnorodé a stejnověké porosty, nahradit obecně platným „zápojem“. Zápoj je parametr jednoznačně aplikovatelný a určitelný u všech forem pěstování lesů a v tomto významu je využíván i v okolních vyspělých lesnických zemích (Rakousko, Německo). Zakmenění však z hospodářské úpravy lesů nemizí, naopak je a dále bude využíváno pro odvození zásob stejnověkých lesních porostů, jako je tomu v současné době (viz vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování, ve znění pozdějších předpisů). Je třeba připustit, že s využitím zápoje v lesním hospodářství České republiky zatím nejsou praktické zkušenosti, nicméně poznatky z okolních lesnicky srovnatelných států uvádí hranici minimálního ještě bezpečného zápoje na úrovni šesti desetin plného zápoje (respektive 60 % zápoje). Jestli že dojde při stanovení zápoje k překryvu horizontálních korunových projekcí sousedních stromů, plocha tohoto překryvu vstupuje do výpočtu pouze jednou. Maximální zápoj porostní skupiny tedy může dosahovat nejvyšší hodnoty 1.  

K bodu 88 - § 31 odst. 5
V dosud platném znění zákona docházelo k poměrně časté terminologické nejednoznačnosti či záměně při používání pojmů „lesní porost“ a „porost“. Ve správní praxi to způsobovalo značné obtíže. Novela důsledně rozlišuje mezi používáním pojmu „lesní porost“ reprezentující stromy a keře lesních dřevin a pojmem „porost“ reprezentujícím jednotku prostorového rozdělení lesa.

K bodu 89 - § 31 odst. 6 
Novela s ohledem na požadavky vlastníků lesů a nevládních ekologických organizací prodlužuje dosavadní lhůtu pro založení lesního porostu ze 2 na 5 let. Důvodem tohoto požadavku má být potřeba zvýšeného uplatnění adaptačních opatření (porosty náhradních dřevin), přírodních procesů při vzniku lesních porostů (přirozená obnova) a tvorba růstově diferencovaných lesních porostů, nicméně takto dlouhá lhůta se nevyskytuje v právní úpravě žádné z okolních lesnicky srovnatelných zemích a ani v předchozí národní právní úpravě. Současné vědecké poznatky dokazují, že v případě preferované přirozené obnovy je využitelnost semen tzv. semenné banky (osiva akumulovaného v půdě a čekajícího na vhodné podmínky k vyklíčení) pouze cca 3 roky. Po tomto okamžiku s ohledem na dané stanoviště již také zpravidla dochází k masivnímu zabuřenění holin s následky obtížné a finančně nákladné umělé výsadby a jejího zajištění. Nicméně pro dosažení srovnatelných výsledků mezi kvalitou (předpěstovaných) sazenic umělé výsadby a zmlazením či nárosty z přirozené obnovy novela stanovuje až 5letou lhůtu pro dosažení stavu, kdy obnovovaná plocha musí plnit podmínky obnoveného či zalesněného pozemku (srovnej § 4 a 5 vyhlášky č. 456/2021 Sb.). Stanovená 5letá lhůta je lhůtou nejzazší a je zřejmé, že na určitých typech stanovišť (zejména stanovišť živnějších či vodou ovlivněných) nebo v některých specifických případech (malé plochy atd.) bude odpovědnější, a také efektivnější, přistoupit k provedení obnovy mnohem dříve, ještě před celkovým zabuřeněním holiny významně znesnadňujícím následnou umělou obnovu. S ohledem na výše uvedenou aplikaci přírodních procesů v obnově a posun lhůt pro obnovu a zalesnění musí být logicky prodloužena o 3 roky i lhůta pro zajištění, a to celkově ze sedmi na deset let od vzniku holiny. Novela rovněž odstraňuje problém dosavadní správní praxe, při kterém docházelo k pozdnímu podání velkého množství žádosti o prodloužení těchto zákonných lhůt před koncem kalendářního roku a orgán státní správy nebyl v tomto termínu schopen veškerý nápad žádostí zúřadovat. Novela proto stanoví nejkratší přípustný termín pro podání žádostí na 60 dní před vypršením lhůty.                

K bodu 90 - § 32 odst. 3 písm. c) 
Vypouštěné ustanovení umožňující „zničení napadených semen a sazenic“ je nahraditelné opatřeními podle písm. b) či e) a zejména opatřeními stanovenými na základě rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Nově doplněné ustanovení naopak poskytne orgánu státní správy lesů vysoce potřebnou pravomoc, kterou v rámci stávajícího výčtu opatření dosud neměl, a umožní mu nařídit realizaci protipožárních opatření při vzniku mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lese, za které lze pokládat i situace s vysokým rizikem vzniku požárů a ohrožení nebo zasažení lesních porostů požárem. V kontextu § 32 odst. 3 se předpokládá nařízení realizace protipožárních opatření takového charakteru, které aktivně reagují na bezprostřední konkrétní ohrožení lesních majetků s cílem zabránit vzniku nebo dalšímu šíření požárů a vzniku škod na lesích.

K bodu 91 - § 32 odst. 6
V dosud platném znění zákona docházelo k poměrně časté terminologické nejednoznačnosti či záměně při používání pojmů „lesní porost“ a „porost“. Ve správní praxi to způsobovalo značné obtíže. Novela důsledně rozlišuje mezi používáním pojmu „lesní porost“ reprezentujícím stromy a keře lesních dřevin a pojmem „porost“ reprezentujícím jednotku prostorového rozdělení lesa.

K bodu 92 - § 32 odst. 8 
Novela reaguje na poznatky z praxe. Semenné sady jsou analogicky jako lesní školky nezbytné pro produkci reprodukčního materiálu a také je nutné je oplotit z důvodu jejich ochrany před poškozováním a zničením. Rovněž tzv. „lesní zookoutky“ zakládané v lesích pro rozvoj plnění mimoprodukčních funkcí lesů a edukaci je nezbytné oplocovat z důvodu ochrany chované zvěře i návštěvníků. Zejména v příměstských lesích začíná být počet těchto edukativních zařízení poměrně značný a spolu s tím se objevují problémy týkající se otázek oplocení takových zařízení. Novela přináší také popis charakteristických znaků takových zařízení.

K bodu 93 - § 32 odst. 10
Novela upřesňuje adresáta povinností spojených s ochranou lesa před působením škodlivých organismů i na vlastníky vytěženého dřeva skladovaného mimo les.

K bodu 94 - § 32 odst. 11 
Novela reaguje na dosavadní nedostatečně upravenou odpovědnost osob nakládajících s vytěženým dřevem, pokud tyto nejsou zároveň vlastníkem lesa, a definuje adresáta povinností spojených s prováděním ochranných opatření (aby se předcházelo a zabránilo působení škodlivých činitelů na les) i na osoby vlastnící vytěžené dřevo. Dle stávajícího znění lesního zákona je za plnění povinností podle § 32 odst. 1 a 3 odpovědný pouze vlastník lesa. V praxi však běžně nastávají situace, kdy vlastník lesa již není vlastníkem dřeva, které se ještě nachází v jeho lesních porostech – není vlastníkem vytěženého dřeva po provedené těžbě (v případě prodeje dřeva tzv. „při pni“, nebo dokonce ještě stojících stromů před provedením jejich těžby. Vytěžené dřevo, nebo ještě stojící nepokácené stromy, které mohou představovat riziko z hlediska ochrany lesa (např. v případě jejich napadení kůrovci), jsou v takových případech již ve vlastnictví jiné osoby než vlastníka lesa. Je proto nutné, aby prodejem dřeva přešla odpovědnost za rizika, které toto dřevo představuje, z vlastníka lesa v obdobném rozsahu na faktického vlastníka dřeva, který by měl kontrakt na koupi dřeva realizovat s plným vědomím této odpovědnosti. Role vlastníka dřeva je z hlediska přijetí včasných opatření v ochraně předmětného lesa rozhodující, neboť je to on, kdo již rozhoduje o termínech veškerých operací – vytěžení dřeva, monitoring jeho případného napadení, provedení včasné asanace, zajištění jeho včasného odvozu. Navržená právní úprava zajistí zodpovědnější přístup k zajištění ochrany lesa i ze strany faktických držitelů dřeva, které se ještě nachází v lesích, ať již vytěženého, nebo ještě nevytěženého. Smlouvy o dílo mezi vlastníkem lesa a společností nabízející lesnické práce včetně výkupu/zajištění prodeje dřeva, tak již nebudou muset obsahovat ustanovení o přechodu povinností v ochraně lesa z vlastníka lesa na vlastníka dřeva, toto bude platit tzv. ze zákona.

K bodu 95 - § 33 odst. 1 
Novela odstraňuje přílišnou byrokratickou zátěž kladenou na vlastníky lesů a nepružnost systému v situaci, kdy bylo nutné aktivně a urychleně zasáhnout proti ohrožení lesa nahodilou těžbou. Novela zvedá limit z 0,2 ha na 1 ha plochy pro plnění povinnosti informovat orgán státní správy alespoň 14 dní předem, že bude nutné nahodilou těžbu provést. Limit výměry souvislé holiny vzniklé v důsledku těžby nahodilé, u které má vlastník lesů oznamovací povinnost vůči orgánu státní správy lesů, se navrhuje sjednotit s maximální velikostí holé seče při mýtní těžbě úmyslné (§ 31 odst. 1), která činí 1 ha. Tato úprava zajistí snížení administrativní zátěže, kdy budou orgány státní správy lesů informovány o nahodilých těžbách pouze takového rozsahu, kterému je zákonem kladena mez při realizaci úmyslné těžby.

K bodu 96 - § 33 odst. 2  
Novela reaguje na změnu úpravy způsobu zadávání a zpracování lesních hospodářských osnov (§ 25) a dosud nijak neupravený termín pro žádost o změnu plánu, který byl důvodem značných výkladových nejasností ze strany vlastníků lesů, konkretizuje lhůtou 15 dnů od ukončení nahodilé těžby v daném lesním porostu.

K bodu 97 - § 33 odst. 3 
Dosavadní praxe a vědecké poznatky dokládají, že porostní charakteristiky a stanovištní podmínky v České republice jsou natolik diferencované, že se původní předpoklad o možném direktivním nařízení množství ponechané hmoty k zetlení ukázal jako nerealizovatelný. Rovněž by využití tohoto zmocnění vyvolalo potřebu řešit otázku finanční náhrady za újmu spojenou s tímto omezením hospodaření a tím také navýšení mandatorního výdaje státního rozpočtu. Objektivně daná povinnost ponechávat těžební zbytky a určité množství stromů k zetlení zůstává v zákoně zachována, ale restriktivní přístup je nahrazován lépe fungujícím přístupem motivačním, kdy na ohrožených (chudších) předem vytipovaných stanovištích bude vlastník finančně motivován k ponechání určitého množství „biomasy“ k zetlení. Česká republika již v současnosti podle mezinárodního srovnání vykazuje vysoký podíl tzv. mrtvého dřeva ponechaného v lesích.

K bodu 98 - § 33 odst. 4
Novela u drobných vlastníků lesů hospodařících bez zpracovaných plánů liberalizuje dosavadní omezení ve vztahu k prováděným těžbám a objemu těženého dřeva. Zcela volně je možné provádět veškeré těžby (úmyslné i nahodilé) do výše 50 m3 za daný majetek a kalendářní rok. Pokud vlastník zamýšlí těžit více něž 50 m3, je nutné tuto těžbu oznámit odbornému lesnímu hospodáři. Ten, pokud shledá, že navržená těžba je v rozporu s právními předpisy, musí o této skutečnosti informovat vlastníka i orgán státní správy lesů, a to nejpozději do 15 dnů od doručení oznámení o těžbě. Vlastník je při provádění úmyslné těžby i nadále limitován ustanoveními lesního zákona (např. o maximální velikosti a šíři holé seče, o přiřazování holých sečí a o minimálním věku pro obnovu). Nahodilou těžbu je vlastník povinen provádět vždy ve spolupráci s odborným lesním hospodářem [§ 37 odst. 8) písm. b)]. Novela tedy klade větší nároky na odborného lesního hospodáře, jeho odbornou pomoc vlastníkům lesů a na spolupráci s orgány státní správy, a naopak snižuje administrativní zátěž vlastníků lesů a ruší současné nadbytečné restriktivní omezení. Vlastníci hospodařící podle neschválených návrhů plánů pak mají možnost těžit dřevo v objemu do 5 m3 na hektar a kalendářní rok. Toto množství bylo stanoveno s ohledem na inventarizací zjištěný minimální celkový běžný přírůst dosažitelný na stanovištních a růstových podmínkách České republiky, tak aby nemohlo dojít k tzv. „přetěžbám“. Pokud toto množství nedostačuje k realizaci hospodářských záměrů, je možné požádat orgán státní správy lesů schvalující dotčený plán o navýšení tohoto množství. Veškeré tyto těžby se samozřejmě započítávají do objemu navrženého závazného ustanovení maximální celkové výše těžeb schvalovaného plánu. Přestože nově zpracované osnovy již nebudou obsahovat konkrétní návrhy pěstebních a těžebních zásahů, orgán ochrany přírody má možnost posoudit osnovu, respektive její soulad se zákonem č. 114/1992 Sb. (§ 4 odst. 3) na základě prověření zpracovávaných základních hospodářských doporučení pro hospodářské soubory.  

K bodu 99 - § 33 odst. 5 
Novela s ohledem na požadavky vlastníků lesů a nevládních organizací snižuje dosavadní minimální hranici pro začátek obnovy z 80 na 60 let. Toto opatření má za cíl snížit byrokratickou zátěž při vydávání výjimek pro minimální věk obmýtí a umožnit rychlejší přeměnu stanovištně nevhodných porostů ohrožených klimatickou změnou.

K bodu 100 - § 33 odst. 7
Novela ruší překonané zmocnění pro vydání vyhlášky o označování a evidenci dříví.

K bodu 101 - § 34 odst. 1 
Formulační úprava vychází ze současné terminologie lesního hospodářství, kdy všechny fáze dopravy dříví z místa těžby na odvozní místo jsou souhrnně nazývány soustřeďováním dříví (dosavadní termín „přibližování“ představuje jen jednu z jeho fází, vedle vyklizování, vynášení či vyvážení) dříví. Pojem soustřeďování v sobě zahrnuje i činnost přibližování dřeva a je tedy širším a všestrannějším výrazem.

K bodu 102 - § 34 odst. 2
Novela důsledně sjednocuje a zavádí nové pojmosloví týkající se lesní dopravy a lesních komunikací a klade větší důraz na zabránění ohrožení plnění funkcí lesů jejich výstavbou. 

K bodům 103 a 107 - § 34 odst. 4 a § 35 odst. 4
Legislativně technická reakce na změnu pojmosloví občanského zákoníku.

K bodům 104 až 106 - § 35 odst. 1 
Úprava první věty směřuje k výstižnější definici pojmu „meliorace a hrazení bystřin v lesích“, kdy řada příslušných opatření (zejména z oboru hrazení bystřin) má primárně spíše povahu prevence eroze. Novela dále přehledněji formuluje ustanovení týkající se opatření prováděných na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů ve veřejném zájmu. Náklady na tato opatření hradí stát a příslušní vlastníci lesa mají povinnost provedení tohoto opatření ve veřejném zájmu strpět. Provedení opatření realizuje subjekt, který podal podnět k prohlášení opatření za akci ve veřejném zájmu (zpravidla správce povodí, správce vodního toku, vlastník vodního díla nebo vlastník příslušných pozemků určených k plnění funkcí lesa). Do stávajícího znění je dále navrhována úprava kompetence k prohlášení opatření meliorací a hrazení bystřin v lesích za opatření ve veřejném zájmu, k němuž mohou být lesním zákonem zmocněny výhradně orgány státní správy lesů (krajské úřady). Úhrady na opatření (v rámci správy vodních toků a správy povodí) realizovaná ve veřejném zájmu sledovaném vodním zákonem souběžně řeší § 102 zákona č. 254/2001 Sb., za jehož současného znění není nutné tuto kompetenci vodoprávních úřadů řešit prostřednictvím lesního zákona.

K bodu 108 - § 35 odst. 5 
Úpravou zmocňovacího ustanovení k vydání vyhlášky provádějící § 35 lesního zákona ministerstvo sleduje zájem na stanovení podrobností týkajících se výhradně opatření prováděných ve veřejném zájmu (rámec podporovaných opatření, požadavky na podporovaná opatření, postup při poskytování úhrady nákladů na tato opatření). Původní zmocnění ke stanovení podrobností o melioracích a hrazení bystřin v lesích je dlouhodobě naplněno existencí vyhlášky stanovující technické požadavky na stavby pro plnění funkcí lesa (lesní cesty, hrazení bystřin a strží, úprava vodního režimu lesních půd, malé vodní nádrže v lesích) na základě zmocnění ve stavebním zákoně; konkrétně se od roku 2002 do roku 2017 jednalo o vyhlášku č. 433/2001 Sb. (ve vztahu k zákonu č. 50/1976 Sb.) a následně od roku 2018 o vyhlášku č. 239/2017 Sb. (ve vztahu k zákonu č. 183/2006 Sb.), kterou k 1. 7. 2024 nahradí souhrnná vyhláška o požadavcích na výstavbu (zahrnující i problematiku staveb pro plnění funkcí lesa).

K bodu 109 - § 36 odst. 1
V současné správní praxi nebylo zcela zřejmé, v jakém rozsahu lze uplatnit výjimku z ustanovení tohoto zákona ve prospěch účelového hospodaření. Mohlo tak dojít až k excesivnímu zneužití tohoto ustanovení. Novela proto omezuje rozsah uplatnění výjimky pouze na hlavu III. (obecné užívání lesů) a V. (hospodaření v lesích). Uvedené hlavy jsou stěžejní pro zákonem sledovaný cíl, poskytují dostatečné možnosti pro úpravu účelového hospodaření, a přitom nehrozí excesivní zneužití této poměrně silné výjimky. S ohledem na nutnost řádného zdůvodnění udělovaných výjimek k „odchylným opatřením“ je nutné o nich nově vždy rozhodnout ve správním řízení a vše pečlivě odůvodnit (viz níže).

K bodům 110 a 111- § 36 odst. 3
Novela sjednocuje a zjednodušuje současný komplikovaný systém poskytování náhrad zvýšených nákladů z omezeného způsobu hospodaření na opatření uložená orgánem státní správy lesů ve veřejném zájmu podle ustanovení odstavce 1. Novela v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení bez rozdílu důvodu jejich vyhlášení (tzn. stanovené subkategorie) ukládá objektivně danou povinnost kompenzovat vlastníkům újmu vzniklou v přímém důsledku uloženého opatření (omezení) podle odst. 1 ve veřejném zájmu, vyjma případů, kdy o tato opatření žádá vlastník sám. O povinném subjektu za náhradu újmy rozhoduje orgán podle odstavce 4. Tato úprava vyvolá nutnost změny vyhlášky č. 80/1996 Sb., případně také vyhlášky č. 55/1999 Sb.

K bodu 112 - § 36 odst. 4 
Sjednocení textu s ohledem na předchozí úpravy. Újma je obecně širším pojmem než tzv. „zvýšené náklady“ a o poskytovateli (povinném subjektu) této náhrady újmy rozhoduje orgán státní správy lesů.   

K bodu 113- § 36 odst. 5 
Sjednocení textu s ohledem na předchozí úpravy.

K bodu 114 - § 36a
Novela nově umožňuje průhon a pastvu hospodářských zvířat v lesích, ačkoli byla tato činnost dosud bezvýjimečně a dlouhodobě zakázaná, a to s ohledem na negativní historické zkušenosti a potenciální škody, které je především dobytek, podobně jako přemnožená lesní zvěř, schopen lokálně napáchat na lesních porostech. Pastva, výběh a průhon jsou nově umožněny se souhlasem vlastníka lesa při zachování základní podmínky volného vstupu veřejnosti do lesů a zabránění vzniku škod spojených s výskytem hospodářských zvířat v lesích, které by ohrozily plnění funkcí lesa. Tyto funkce jsou zcela jistě odlišné např. u lesů hospodářských a lesů zvláštního určení a rovněž tak např. u mlazin či lesa v mýtném věku. Za případně vzniklé škody je primárně odpovědný vlastník lesa, který odpovídá za dodržování zákona při hospodaření v lesích obecně, jako v ostatních případech (např. lhůty pro obnovu a zajištění). Způsob, jakým případnou náhradu škod vzniklých pastvou dále přenese na jejich původce, je ponechán na jeho rozhodnutí. Novela také řeší případné sankce spojené s nedodržením těchto ustanovení, jelikož při pastvě hospodářských zvířat může reálně docházet k poměrně značnému ohrožení plnění funkcí lesů. Pro úplnost je nutné dodat, že mezi hospodářská zvířata je řazena např. i drůbež.
Podle části šesté zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, má vlastník lesa vůči uživateli honitby nárok na náhradu škody na lesních pozemcích a lesních porostech způsobených zvěří. S cílem předcházení možných sporů ohledně vyčíslení výše způsobené škody se zavádí vyvratitelná právní domněnka, že na lesních pozemcích, na nichž v rozhodném období probíhala pastva v lese, škodu nezpůsobila zvěř. Bude tak na vlastníkovi lesa, aby prokázal, že případné škody nebyly způsobeny v důsledku pastvy v lese. 

K bodu 115 - § 37 odst. 1
Novela s ohledem na poznatky z praxe zdůrazňuje odpovědnost odborných lesních hospodářů při nedbalostním či úmyslně protiprávním jednání při výkonu jejich povinností.
  
K bodu 116 - § 37 odst. 3 
Novela současnou chybějící lhůtu pro oznámení jména odborného lesního hospodáře, která byla důvodem výkladových nejasností ze strany vlastníků lesů, nahrazuje konkrétní lhůtou 15 dnů.

K bodu 117 - § 37 odst. 8 písm. a)
Novela zdůrazňuje, že mezi povinnosti odborného lesního hospodáře patří také monitoring škod zvěří a pastvou a informační povinnost s tím spojená. Novela tak reaguje na stanovený cíl snížit dlouhodobě neudržitelnou výši škod na lesních porostech způsobovanou zvěří.

K bodu 118 - § 37 odst. 8 písm. d) a odst. 9 písm. d) 
V dosud platném znění zákona docházelo k poměrně časté terminologické nejednoznačnosti či záměně při používání pojmů „lesní porost“ a „porost“. Ve správní praxi to způsobovalo značné obtíže. Novela důsledně rozlišuje mezi používáním pojmu „lesní porost“ reprezentujícím stromy a keře lesních dřevin a pojmem „porost“ reprezentujícím jednotku prostorového rozdělení lesa.

K bodu 119 - § 37 odst. 8 písm. e) 
Ustanovení reaguje na změnu ve způsobu povolování těžeb u drobných vlastníků lesů (§ 33 odst. 4) a nové zásadní úloze odborného lesního hospodáře v tomto procesu.

K bodu 120 - § 37 odst. 8 písm. l) 
Pro řádný výkon své činnosti (povinností podle odstavců 8 a 10) má mít odborný lesní hospodář přehled o změnách lesnické a další související legislativy, o podporách poskytovaných vlastníkům lesa i o nových poznatcích lesnické vědy a výzkumu. To konstatuje i opatření D.2 „Zlepšit obsah a kvalitu všech stupňů lesnického vzdělávání, včetně celoživotního vzdělávání“ v Aplikačním dokumentu ke Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035, podle něhož má ministerstvo do roku 2026 realizovat legislativní a ekonomická opatření pro vybudování systému celoživotního vzdělávání v lesnictví, zejména zavést povinné periodické profesní vzdělávání pro odborné lesní hospodáře. V současné době probíhají tato školení pro odborné lesní hospodáře prostřednictvím Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (realizaci seminářů ústavu zadává ministerstvo jako jeho zřizovatel), dále jsou pořádána lesnickými profesními organizacemi (často s podporou formou dotací poskytovaných ministerstvem nestátním neziskovým organizacím) i dalšími vzdělávacími subjekty. V souvislosti s navrhovanou povinností odborných lesních hospodářů ministerstvo předpokládá navýšení počtu a rozsahu realizovaných seminářů, aby odborní lesní hospodáři mohli absolvovat za dobu desetileté platnosti licence předepsané 2 vzdělávací akce. Do požadovaného vzdělávání se bude započítávat i účast na vzdělávacích akcích pořádaných jiným subjektem, majícím k tomu příslušné živnostenské oprávnění (obor „Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“), popř. akreditaci vzdělávací instituce podle § 30 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších přepdisů. Nesplnění této povinnosti během doby platnosti dosavadní licence odborného lesního hospodáře pak bude důvodem pro neudělení nové (navazující) licence. V případě, že držitelem licence je právnická osoba, vztahuje se uvedená povinnost na odpovědnou osobu podle § 41 odst. 3.

K bodu 121 - § 37 odst. 9 písm. c)
Ustanovení reaguje na změnu ve způsobu povolování těžeb u drobných vlastníků lesů (§ 33 odst. 4) a nové zásadní úloze hospodáře v tomto procesu.

K bodu 122 - § 37 odst. 10 
Novela s ohledem na novelizovaná ustanovení § 33 odst. 4 a další doplňuje okruh povinností stanovených odborným lesním hospodářům placeným vlastníky lesů o další důležité činnosti. Dochází tak k logickému sbližování rozsahu výkonu činnosti mezi hospodáři placenými státem a hospodáři placenými vlastníkem.

K bodu 123 - § 37 odst. 11 
Rozšíření zmocnění k vydání vyhlášky provádějící odst. 11 (v současnosti vyhláška č. 423/2011 Sb., o způsobu výpočtu nákladů na činnost odborného lesního hospodáře v případech, kdy jeho činnost hradí stát, ve znění vyhlášky č. 58/2020 Sb.) poskytne ministerstvo možnost upravit další podrobnosti o způsobu poskytování úhrady nákladů na činnost odborného lesního hospodáře (zejména náležitosti uplatnění nároku na uvedenou náhradu, které má umožnit identifikaci příjemce náhrady a poskytnutí náhrady na jeho bankovní účet).

K bodu 124 - § 38 odst. 2
Novela sjednocuje proces ustanovení místní působnosti lesní stráže.

K bodu 125 - § 40 odst. 1 
Novela formálně precizuje znění ustanovení v rozsahu dosavadní praxe.

K bodu 126 - § 40 odst. 2
Novela formálně precizuje znění ustanovení v rozsahu dosavadní praxe.

K bodu 127 - § 40 odst. 3
Novela zpřehledňuje současný systém centrální správy a administrace údajů lesní hospodářské evidence a pověřuje vedením informačního systému Ústav. Ústav již dnes tuto agendu vykonává v obdobném rozsahu vlastními zaměstnanci.

K bodu 128 - § 42 odst. 2 
Novela umožňuje zkrátit dosavadní praxi z 10 na 5 let z důvodu většího zatraktivnění výkonu činnosti zpracování plánů, a to bez dopadu na jejich kvalitu. Dále odstraňuje výkladové nejasnosti a upřesňuje podmínky praxe nutné pro udělení licence na zpracování plánů a deklaruje okamžik, od kterého se trvání vyžadované praxe počítá.

K bodu 129 - § 42 odst. 3 
Novela odstraňuje výkladové nejasnosti a upřesňuje podmínky praxe nutné pro udělení licence k výkonu odborného lesního hospodáře a okamžik, od kterého se tato praxe počítá. Nezahrnuje se do ní zejména praxe vykonávaná v průběhu vzdělávacího procesu (nebo ještě před jeho započetím), kdy pro adekvátní výkon odborné lesnické praxe daná osoba ještě nedisponovala všemi příslušnými vědomostmi.

K bodu 130 - § 43 odst. 2
Praxe ukázala, že pro zákonné omezování možnosti získání licence pro vedoucí pracovníky státních podniků nebo organizací není důvod. 
Novela řeší nežádoucí stav, při kterém bylo možné po odejmutí licence z důvodů závažného nebo opakovaného porušení některé z povinností stanovených tímto zákonem si neprodleně požádat o udělení nové licence.

K bodu 131 - § 44 odst. 1
Upřesnění pojmu.

K bodu 132 - § 44 odst. 2 
Ustanovení omezuje současný nežádoucí stav, který umožňoval jedné osobě vydání více licencí pro stejnou činnost. Tento stav zčásti způsobený také nepřehledným a nejednotným vedením evidence licencí (viz nový návrh na vznik centrálního registru licencí) způsoboval v praxi problémy. Držiteli více licencí bude poskytnut dostatečný čas na uvedení do souladu (viz přechodné ustanovení).  

K bodu 133 - § 44 odst. 2 písm. a) 
Doplňují se  údaje nezbytné pro ztotožnění subjektu držitele licence při vkládání licence do veřejného registru licencí. Rodné číslo jako unikátní identifikátor používaný při ztotožňování subjektu je nahrazován kombinací jméno a příjmení, datum narození a adresa, ve spojení s typem průkazu totožnosti (ID = občanský průkaz, P = cestovní pas, IR = povolení pobytu, VS = vízový štítek, PS = pobytový štítek) a číslem tohoto průkazu totožnosti.

K bodu 134 - § 44 odst. 3 písm. a)
Za současného stavu dostupnosti údajů o právnických osobách jsou dostatečně účelnými identifikátory právnické osoby její název, IČO a adresa sídla. Licence nemusí obsahovat údaj o statutárním orgánu právnické osoby, protože mu nejsou lesním zákonem ukládány žádné povinnosti ve vztahu k vydávané licenci (tyto povinnosti má odpovědný zástupce podle § 41 odst. 3).

K bodu 135 - § 44 odst. 3 písm. c) 
Licence musí obsahovat podrobné údaje o odpovědném zástupci, protože mu jsou lesním zákonem ukládány povinnosti a požadavky ve vztahu k vydávané licenci (§ 41 odst. 3).
 
K bodu 136 - § 44 odst. 6 písm. a) 
Nově se bude žadatel identifikovat některým z průkazů totožnosti (občanský průkaz, pas) a musí také doložit osvědčení o absolvování vzdělávacích akcí podle § 37 odst. 8 písm. l).

K bodu 137 - § 44 odst. 6 písm. b) 
Licence musí obsahovat podrobné údaje o odpovědném zástupci, protože mu jsou lesním zákonem ukládány povinnosti a požadavky ve vztahu k vydávané licenci (§ 41 odst. 3). Nově musí žadatel také doložit osvědčení odpovědného zástupce o absolvování vzdělávacích akcí podle § 37 odst. 8 písm. l). Pokud v žádosti o prodloužení licence subjekt není schopen doložit příslušné osvědčení pro odpovědného zástupce, nejsou splněny náležitosti žádosti o prodloužení licence a licenci není možné vydat.

K bodu 138 - § 44 odst. 8 
Novela sjednocuje a zpřehledňuje veškerá ustanovení týkající se pověření k úkolům plněným nově Ústavem. Ústav povede registr licencí a bude moci pro plnění tohoto úkolu využívat údajů vedených v tzv. “základních registrech” (ISVS). Oprávnění využívat při vedení registru licencí údaje vedené v informačních systémech státní správy je nezbytné pro správu licencí ve vztahu k výkonu státní správy lesů (zejména poskytování úhrady nákladů na výkon činnosti odborného lesního hospodáře hrazený státem – odborný lesní hospodář jako příjemce prostředků z veřejných rozpočtů musí být ztotožněn).
Základní údaje registru licencí:
Registr licencí bude tvořit alfanumerický modul, který centrálně spravuje údaje o licencích vydaných podle lesního zákona. Přístup do IS bude veřejný, vyjma osobních údajů účastníků řízení o udělení licence, ke kterým bude přístup autorizovaný na základě oprávnění spojeného s výkonem příslušné agendy.
Typ etapy životního cyklu:	počáteční vývoj IS
Způsob provozu ISVS:	bez cloud computingu - bude rozhodnuto na základě provedení 		marketingového průzkumu na základě detailní technické 			specifikace.
Správce ISVS: 	Ministerstvo zemědělství
Provozovatel ISVS:	Ministerstvo zemědělství
Uživatel ISVS:		Ústav; orgány státní správy lesů; vlastníci lesů
Zpracovávají se osobní údaje:	ANO -   nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve 			veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci

K bodu 139 - § 44 odst. 9  
S ohledem na připravovaný vznik veřejného registru údajů o vydaných licencích, který spravuje Ústav je nutné zajistit předávání vydaných nebo odňatých licencí (rozhodnutí) Ústavu pro jejich zaevidování do registru licencí.

K bodu 140 - § 45 odst. 1 písm. b)
Novela reaguje na v praxi velmi častý důvod změny na pozici odpovědného zástupce. Ustanovení odpovědného zástupce je nezbytnou podmínkou pro udělení licence; pokud odpovědný zástupce přestane svou funkci vykonávat, držitel vydané licence již neplní podmínky zvláštní způsobilosti a licence musí být odejmuta.

K bodu 141 - § 45 odst. 2 
Novela reaguje na v praxi velmi častý problém s neuvedením změny tzv. povinných náležitostí licence či podmínek výkonu licencované činnosti. Nově je stanovena povinnost tyto změny ohlásit do 30 dnů od jejich vzniku. Doplňovaným ustanovením je řešena situace, kdy neoznámení vzniku skutečností podle odstavce 1 písm. a) až c) držitelem licence dosud nevedlo k ukončení platnosti licence a docházelo tak i k souběhu platnosti několika licencí stejné právnické osoby s různými odpovědnými zástupci.

K bodu 142 - § 45 odst. 3 písm. e)
Legislativně-technická úprava.

K bodu 143 - § 45 odst. 4
Legislativně-technická úprava.

K bodu 144 – Hlava sedmá
Vzhledem k rozsahu změn navrhovaných v § 46 je navrhována jeho celková náhrada a doplnění o § 46a. Ustanovení § 46 se nadále týká finančních příspěvků na hospodaření v lesích (vyjmenovaných v odst. 1) a služeb poskytovaných vlastníkům lesů (vyjmenovaných v odst. 2). Nový § 46a obsahuje ustanovení, která se týkají finančních příspěvků na hospodaření v lesích poskytovaných podle § 46 odst. 1 lesního zákona i finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti poskytovaných podle § 62 odst. 1 zákona o myslivosti, v němž bude v této věci na hlavu sedmou lesního zákona odkazováno.

Navrhovaným postupem ministerstvo reaguje na poznatky z praktické aplikace stávající úpravy, jmenovitě nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Toto nařízení vzniklo v roce 2014 jako náhrada předchozího stavu, kdy podmínky poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti byly každoročně stanoveny v příloze zákona o státním rozpočtu. Počínaje rokem 2014 došlo k překlopení příslušných ustanovení z přílohy zákona o státním rozpočtu do nového nařízení vlády. Jeho praktickou aplikací bylo zjištěno, že takto překlopená procesní ustanovení by měla být uvedena spíše v zákoně, než v nařízení vlády jako v podzákonném právním předpisu, a to pro lepší právní oporu žadatelů o finanční příspěvky i poskytovatelů těchto příspěvků. Na nutnost řešit tuto situaci pravidelně poukazuje i Legislativní rada vlády při novelizacích nařízení vlády č. 30/2014 Sb. Pro finanční příspěvky na hospodaření v lesích jsou do § 46 lesního zákona proto z nařízení vlády č. 30/2014 Sb. přebírána především ustanovení § 2 odst. 1. Do nového § 46a lesního zákona jsou z nařízení vlády č. 30/2014 Sb. přebírána (s případnou úpravou formulace) ostatní ustanovení § 2 nařízení vlády č. 30/2014 Sb., která se již týkají nejen finančních příspěvků na hospodaření v lesích poskytovaných podle lesního zákona, ale i finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti poskytovaných podle zákona o myslivosti. K ponechání v § 2 nařízení vlády č. 30/2014 Sb. jsou uvažována jen některá ustanovení o specifických přílohách k žádosti.

Jmenovitě je ve vkládaném § 46 oproti jeho stávajícímu znění upraveno toto:
· v úvodu odst. 1 je navrhováno ke zrušení omezení poskytování služeb nebo finančních příspěvků pouze na subjekty, které jsou vlastníky lesa (nebo osobami s právy a povinnostmi vlastníka lesa), což umožní některé specifické služby a příspěvky poskytovat i jiným subjektům (u služeb se jedná např. o poradenské subjekty v lesním hospodářství, u finančních příspěvků se jedná např. o kočí nebo o zhotovitele lesních hospodářských plánů);
· úpravou odst. 1 písm. k) novela reaguje na potřeby praxe a zákonem danou podmínku předání dat plánů v digitální formě, když konkretizuje nutnou slučitelností těchto dat s tzv. informačním standardem lesního hospodářství (dále jen „ISLH“). Novela v této oblasti pouze potvrzuje současnou 25letou praxi v předávání digitálních dat plánů a jejich souladu s ISLH, který každoročně vyhlašuje ministerstvo na svých webových stránkách. Praxe také ukázala, že ačkoli jsou plány hospodářským nástrojem vlastníků lesů (§ 24), mají nepostradatelný význam pro různé orgány státní správy. Doplňovaná podmínka (soulad s ISLH) zaručuje, že poskytnutá data lesního hospodářského plánu bude možné zpracovat a zobrazit v informačních systémech státní správy; bez toho by se jednalo o neefektivní vynakládání veřejných prostředků. Využívání dat lesních hospodářských plánů nejen státní správou lesů (ale i např. Českou inspekcí životního prostředí, Celní správou a nově také hasičským sborem) se odráží v rozšíření účelu využívání dat lesních hospodářských plánů na státní správu obecně (pokud to příslušný právní předpis týkající se dané správní agendy vyžaduje). Účelem ISLH je zajistit obsahovou i formální jednotnost výstupů digitálních formátů různých dokumentů, dat a informací (zejména lesních hospodářských plánů) a tím umožnit jejich další centrální zpracování a využití vlastníky lesů, orgány státní správy lesů i ostatními zainteresovanými subjekty. ISLH vyhlašuje ministerstvo na svých webových stránkách;
· do odst. 1 pod písm. l) je pro úplnost doplněn finanční příspěvek na ztížené hospodaření ve vojenských lesích poskytovaný Ministerstvem obrany, a na konec výčtu je doplněno zmocnění k poskytování finančního příspěvku na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu rozpracovaného Ministerstvem zemědělství;
· podle odst. 2 písm. a) je možnost poskytnout službu na zajištění velkoplošné ochrany lesů proti hmyzím škůdcům rozšiřována na škodlivé organismy obecně. V souvislosti se změnou klimatu nelze vyloučit aktivizaci celé řady organismů, které dosud neměly potenciál působit významné hospodářské škody. Rozšířením účelu pro poskytnutí služby na ochranu proti škodlivým organismům obecně (tj. škodlivým činitelům biotického charakteru) získá stát možnost reagovat na situace, kdy by bylo nezbytné zajistit provedení zásahu i proti jiným než výslovně hmyzím škůdcům, přičemž z povahy věci by mělo jít o velkoplošný zásah – tedy řešení událostí většího rozsahu, obtížně účinně řešitelných jednotlivými vlastníky lesů – ať již z organizačních či ekonomických důvodů;
· v odst. 2 písm. g) je mezi služby poskytované vlastníkům lesů, které jsou financovány primárně z rozpočtu ministerstva, zahrnuto i zprostředkování přenosu inovací a výsledků lesnické vědy a výzkumu v oblasti ochrany lesa, lesního semenářství a školkařství, využití biotechnologií, introdukce dřevin, pěstování lesů, ochrany lesa před škodami působenými zvěří a rozvoje biodiverzity lesních ekosystémů;
· v odst. 4 je vypuštěna kompetence ministerstva či krajského úřadu k rozhodnutí o poskytnutí služeb (ty jsou ministerstvem či krajským úřadem poskytovány podle aktuálních potřeb lesního hospodářství, nikoliv na základě žádosti vlastníků lesů) a jsou doplněna Ministerstva obrany a Ministerstva životního prostředí odpovědná (na základě kompetenčních ustanovení lesního zákona) za poskytování finančních příspěvků a služeb na hospodaření v lesích v případě vojenských lesů a lesů na území národních parků a jejich ochranných pásem;
· z odst. 5 je navrhována ke zrušení druhá věta, která je nepřesným opisem § 15 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, který se na základě ustanovení § 46 odst. 11 lesního zákona přiměřeně aplikuje i na poskytování finančních příspěvků (opis do § 46 odst. 5 není potřebný) a v odst. 5 je nově uveden způsob poskytování finančních příspěvků (a to převodem z účtu ministerstva, z jehož rozpočtu jsou příspěvky poskytovány). 
· z odst. 6 je ustanovení k souběhu finančních příspěvků a podpor ze Státního fondu životního prostředí přesunuto do § 46a, stanovujícím obecné vyloučení dvojího financování stejných činností (do odstavce 6 tak nastupuje stávající ustanovení odstavce 7, v němž je navíc provedena terminologická úprava vyplývající ze správního řádu);
· stávající znění odst. 8 je přesunuto do § 46a (první věta) či zrušeno, protože platí díky ustanovení o přiměřené aplikaci rozpočtových pravidel (druhá věta); odstavec 8 nově stanoví podací místa pro jednotlivé druhy finančních příspěvků;
· zákonné zmocnění v odst. 9 je nově zúženo na vymezení podmínek pro poskytování příspěvků. Ze zmocňovacího ustanovení je vypuštěno stanovení způsobu kontroly využití finančních příspěvků (je operativněji stanoveno předpisy ministerstva včetně příslušné směrnice pro krajské úřady) i stanovení závazných vzorů formulářů žádostí a ohlášení (nově by podle § 46a vzory formulářů byly uvedeny na webových stránkách poskytovatele). Důvodem jsou časté požadavky na doplnění formulářů v reakci na nové právní předpisy pro poskytování veřejné podpory nebo využívání finančních prostředků z veřejných rozpočtů; tyto požadavky jsou dosud řešitelné jen s odstupem při příští novele nařízení vlády. Neméně závažné jsou potřeby vyplývající ze zpřístupnění formulářů v informačních systémech, které vyžaduje průběžné změny v členění vyplňovaných položek. Příspěvky podle odst. 1 písm. m) a n) mají podmínky stanoveny zásadami (zveřejňovanými v rámci výzvy k podávání žádostí); tato odchylka vychází z povahy těchto finančních příspěvků, které mohou podle aktuální situace v lesním hospodářství vyžadovat včasné a rychlé změny podmínek.

K § 46a:
Nově vložený § 46a stanoví podmínky, které platí pro finanční příspěvky poskytované podle lesního zákona i pro finanční příspěvky poskytovatelé podle zákona o myslivosti. Jedná se převážně o podmínky dosud stanovené nařízením vlády č. 30/2014 Sb., jejichž povaze ale lépe odpovídá uvedení v zákoně. Z § 2 nařízení vlády č. 30/2014 Sb. jsou takto přebírány či dále rozpracovány tyto základní principy při poskytování příspěvků:
· povinnost ohlášení žadatele před zahájením prací, pokud ji žadateli ukládá nařízení vlády nebo zásady pro poskytování finančního příspěvku (povinnost ohlášení v tuto chvíli nejde spojit s konkrétními příspěvky podle § 46 odst. 1 zákona o lesích či § 62 odst. 1 zákona o myslivosti, protože přístup Evropské komise k požadavku na prokazování motivačního účinku podpory, řešeného právě „ohlášením“, se v čase mění);
· minimální výše finančního příspěvku požadovaného v jedné žádosti (jeho dosavadní výše 1 000 Kč je touto novelou navýšena na 2 000 Kč, aby za stávajících nákladů na administrativu žádosti tyto náklady byly v efektivním poměru k výši poskytované podpory);
· v odst. 3 je stanoven způsob stanovení výše příspěvku (sazbou na technickou jednotku nebo procentem z prokázaných nákladů). Doplněna je výjimka z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení pro finanční příspěvky poskytované sazbou – u „sazbových“ příspěvků je sazba podpory pevně stanovena na danou jednotku jako část obvyklých nákladů na podporovaný výkon, tzn. „dotovanému“ žadateli je vyplacena pevně stanovená částka bez ohledu na to, jaká cena byla veřejnou zakázkou vysoutěžena. Nedochází tedy k úspoře finančních prostředků, pokud by byla vysoutěžená cena nižší než stanovená pevná sazba. Dalším důvodem je administrativní zátěž žadatele bez „přidané hodnoty“;
· odst. 4 uvádí, že závazné vzory formulářů jsou stanoveny na webových stránkách příslušných ministerstev (operativnější způsob, než dosavadní stanovení vzorů v přílohách právních předpisů);
· odst. 5 přebírá z nařízení vlády č. 30/2014 Sb. možnost poskytnout příspěvky v poměrně nižší výši, pokud to vyžaduje nedostatečný objem rozpočtových prostředků. Pro poměrné stanovení nižší výše příspěvku se použije snížená sazba finančního příspěvku nebo snížení procentní míry, kterou je výše některých příspěvků vypočítávána z prokázané výše nákladů;
· odst. 6 ve věci porušení rozpočtové kázně (včetně kompetence za správu těchto odvodů) odkazuje na příslušná ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech (kompetence přísluší finančním úřadům, protože ministerstva ani krajské úřady pro tuto agendu nemají potřebné předpoklady);
· odst. 7 odkazuje ve věci finanční kontroly na příslušné zákony – zákon o finanční kontrole a obecný předpis pro kontroly – kontrolní řád;
· odst. 8 vylučuje poskytnutí finančních příspěvků na činnosti již podpořené z jiných veřejných zdrojů (vč. fondů EU). Jedná se o univerzálnější prevenci dvojího financování, nahrazující stávající ustanovení § 46 odst. 6.

K bodům 145 a 146 (nadpis hlavy sedmé a § 46b)
Navrhovaný § 46b představuje právní základ pro nový mandatorní výdaj lesního zákona – platbu za ty ekosystémové služby lesa, které je možné ocenit již existujícími tržními mechanismy (v tuto chvíli se jedná o klimatickou funkci lesů, spočívající v poutání uhlíku). Zavedení této platby předpokládá Aplikační dokument ke Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035 uvádějící, že k roku 2026 má ministerstvo zajistit předpoklady pro realizaci plateb vlastníkům lesů za ekosystémové služby vyplývajících z mimoprodukčních funkcí lesního hospodářství. Podle opatření C.4.2 uvedeného materiálu se bude jednat o realizaci plateb vlastníkům lesů za plnění ekosystémových služeb polyfunkčního lesnictví pro společnost včetně obecného užívání lesů. Platba bude pozitivně motivační, oceňující snahu o zvýšení plnění klimatické funkce lesa. Dopady do státního rozpočtu budou stanoveny po sestavení parametrů platby, dopad na státní rozpočet je výše uvedeným materiálem předběžně odhadován v minimální výši 7 mld. Kč. 
Po procesní stránce se při poskytování této platby bude přiměřeně postupovat podle ustanovení o poskytování dotací v části první hlavě III zákona č. 218/2000 Sb., obdobně jako je tomu u finančních příspěvků poskytovaných podle § 46 a § 46a. Vzhledem ke sdílené kompetenci Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva obrany je navrhováno, aby podrobnosti (způsob určení výše platby za klimatickou funkci lesů a podmínky jejího poskytování) stanovila vláda nařízením. Územní působnost poskytovatelů platby (krajských úřadů, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva obrany) budou respektovat obecné zásady výkonu státní správy lesů podle lesního zákona. Na úrovni krajských úřadů nevyžaduje nová agenda navýšení příspěvku na výkon státní správy, na podporu budou přesunuty kapacity z přechodných lesnických podpor (zejména příspěvku na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu), na něž kolem roku 2027 navrhovaná platba naváže.

K bodu 147 - § 47 odst. 2
Legislativně technická změna, která souvisí s jednoznačným vymezením pojmu „vojenské lesy“ v § 8 odst. 1 písm. d). 

K bodu 148 - § 47 odst. 4 až 6 
Problémem současné správní praxe orgánů státní správy lesů především na úrovni obcí s rozšířenou působností je nedostatek odborně kvalifikovaných úředníků specializujících se pouze na agendu lesního zákona a navazujících vyhlášek. Řešení tohoto problému je v souladu s cíli Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035 (opatření C.2.1 „Reforma státní správy lesů“). Novela tento dlouhodobý problém řeší povinností vyčlenit na tuto agendu (správní činnosti) alespoň jednoho úředníka tzv. na plný úvazek a u těchto úředníků dále definuje nutné odborné vzdělání a dosaženou praxi (viz opatření C.2.2 „Návrh zakotvení požadavku na vzdělání úředníků – včetně jejich celoživotního vzdělávání“). V průběhu přípravy této novely bylo zvažováno více možností řešení tohoto problému a nutno konstatovat, že zvolený postup není z pohledu výkonu agendy státní správy lesů zcela ideálním řešením. Toto řešení však zajistí nutné zlepšení současného stavu, a to s minimálním nárůstem finančních nákladů na výkon státní správy. V rámci navržené změny se předpokládá, že příslušní úředníci budou trávit více času v terénu, přičemž získané poznatky budou uplatňovat v rámci správních řízení a výkonu státní správy, ale také vlastníkům lesů a lesním hospodářům budou moci poskytnout odbornou spolupráci při jejich lesnickém hospodaření. 

K bodu 149 - § 47 odst. 7 
Terminologická úprava. Vypuštění náhrady podle § 26 odst. 2 souvisí se změnou v zajištění vyhotovení lesních hospodářských osnov navrhovanou v rámci § 26.

K bodu 150 - § 47 odst. 7
S ohledem na změny procesu „posouzení nároku“ je nutné odložit účinnost tohoto ustanovení o 1 rok, aby návazně na přijetí této novely byl dostatek času na úpravu informačních systémů a směrnice o postupu obcí s rozšířenou působností a krajů při poskytování náhrad podle lesního zákona.

K bodu 151 - § 48 odst. 1 písm. c)
Legislativně-technická úprava.

K bodu 152 - § 48 odst. 1 písm. d)
Novela reaguje na nevhodně provedenou úpravu tohoto ustanovení prostřednictvím změnového zákona č. 149/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku. Novela text „do výměry 1 ha“ vkládá na správné místo tohoto ustanovení, aby bylo zřejmé, který orgán je věcně příslušný k rozhodování o omezení do výměry 1 ha a předešlo se kompetenčním sporům.
 
K bodu 153 - § 48 odst. 1 písm. f) a § 48a odst. 1 písm. c)
Legislativně-technická úprava v návaznosti na nově definovanou organizovanou akci.

K bodu 154 - § 48 odst. 1 písm. h), § 48a odst. 1 písm. l) a § 49 odst. 2 písm. a)  
Legislativně-technická úprava. Odstraňuje se chyba vzniklá v rámci předchozích novelizací lesního zákona, kdy došlo k doplnění a přečíslování odstavců v § 32, přičemž tyto úpravy nebyly dosud zohledněny ve výše uvedených paragrafech.

K bodu 155 - § 48 odst. 1 písm. i), § 48a odst. 1 písm. d) a v § 48a odst. 2 písm. d)  
Legislativně-technická úprava spojená s úpravou věku tzv. minimálního obmýtí (§ 33 odst. 5).

K bodu 156 - § 48 odst. 1 písm. k) 
Legislativně-technická úprava spojená s úpravou podmínek pro udělení licence.

K bodu 157 - § 48 odst. 2 písm. a) 
Legislativně-technická úprava vyvolaná snahou o odstranění nefunkčních ustanovení a snižování byrokratické zátěže.

K bodu 158 - § 48 odst. 2 písm. b) 
Novela reaguje na dosavadní nejednotnost správní praxe při posuzování dotčenosti pozemků do 30 m od okraje lesa v případech, pokud se les a dotčený pozemek nachází v územní působnosti jiných orgánů státní správy lesů. Novela zdůrazňuje skutečnost, že příslušným orgánem k posouzení „dotčenosti“ je orgán, do jehož územní působnosti spadá dotčený pozemek a nikoli les. 

K bodu 159 - § 48 odst. 2 písm. c)
Legislativně-technická úprava reagující na úpravu způsobu zadávání a zpracování osnov (§ 25) a snižování byrokratické zátěže.

K bodu 160 - § 48 odst. 2 písm. d)
Legislativně-technická úprava.

K bodu 161 - § 48 odst. 2 písm. f) 
Novela sjednocuje a zpřehledňuje veškerá ustanovení týkající se pověření k úkolům plněným Ústavem.

K bodu 162 - § 48a odst. 1 písm. j) 
Legislativně-technická úprava spojená s úpravou podmínek pro udělení licence.

K bodu 163 - § 48a odst. 1 písm. o) 
Legislativně-technická úprava. Orgán kraje nově rozhoduje na žádost vlastníka o objemu těžby, kterou může vlastník realizovat v období do schválení plánu, pokud ho neuspokojí možnost těžit 5 m3/ha.

K bodu 164 - § 48a odst. 2 písm. a) 
Legislativně-technická úprava v návaznosti na širší pojetí staveb, ke kterým jsou uplatňována stanoviska krajů v rámci posuzování územně plánovací dokumentace.

K bodu 165 - § 48a odst. 2 písm. d) 
Legislativně-technická úprava.

K bodu 166 a 167 - § 48a odst. 2 písm. h) 
Doplněna je kompetence krajského úřadu k rozhodování o platbě za ekosystémové služby lesů, přičemž z hlediska personálních kapacit krajských úřad by se mělo jednat o agendu navazující na agendu finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v lesích (vykonávána do roku 2021) a agendu finančního příspěvku na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu (vykonávána od roku 2023 do roku 2027) pravděpodobně v obdobném rozsahu (každý vlastník lesa bude nadále moci podat za lesní majetek na území kraje jen jednu žádost). V ustanovení písm. h) dále doplněno, že krajský úřad o poskytnutí příspěvku nerozhoduje pouze v případě vojenských lesů (rozhoduje Ministerstvo obrany), ale ani v případě lesů na území národních parků a jejich ochranných pásem (rozhoduje Ministerstvo životního prostředí) – nejedná se o nové vymezení působnosti, ale pouze o precizaci ustanovení, které je odvoditelné i z jiných ustanovení lesního zákona. Obdobně zmocnění k provádění veřejnosprávních kontrol podaných žádostí bylo dosud odvozováno (na základě stanoviska Ministerstva financí) jako součást kompetence k rozhodování o žádostech, do písm. h) je doplněno pro úplnost (analogicky s § 59 odst. 1 písm. g) a § 59 odst. 2 písm. g) zákona č. 449/2001 Sb. ve vztahu k poskytování finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti podle § 62 zákona č. 449/2001 Sb.).

K bodu 168 - § 49 odst. 3 písm. e) 
Legislativně-technická úprava v návaznosti na úpravu procesu vyhlašování průměrné ceny dřeva formou vyhlášky. V souvislosti se změnou způsobu výpočtu poplatku za odnětí (§ 17) nebude již cena dřeva zahrnována do výpočtu, kompetence ministerstva k vyhlašování ceny dřeva na odvozním místě je proto navrhována ke zrušení. Ustanovení je nahrazeno zmocněním ministerstva pro vyhlášení ISLH. Legislativně-technická úprava spojená s úpravou způsobu předávání dat plánů v digitální formě (§ 46 odst. 1 písm. k). ministerstvo vyhlašuje ISLH na svých webových stránkách.

K bodu 169 - § 49 odst. 3 písm. n)
Vypouští se kompetence ministerstva či krajského úřadu k rozhodnutí o poskytnutí služeb (ty jsou ministerstvem či krajským úřadem poskytovány podle aktuálních potřeb lesního hospodářství, nikoliv na základě žádosti vlastníků lesů). Souvisí se změnou provedenou v § 46 odst. 4.

K bodu 170 - § 51 odst. 1 
Legislativně-technická úprava reagující na úpravu způsobu zadávání a zpracování osnov (§ 25) a snižování byrokratické zátěže.

K bodu 171 - § 51 odst. 3 
Novela řeší dosavadní nepružný způsob pověřování ke kontrole vykonávané úředníky státní správy lesů. Nově se místo pověření ke kontrole budou úředníci prokazovat průkazem, jehož vzor vydá ministerstvo. Úprava odpovídá ustanovení § 4 odst. 3 písm. b) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 172 - § 51 odst. 4 
Legislativně-technická úprava spojená se zmocněním ministerstva k vydání vzoru průkazu podle § 51 odst. 3).

K bodu 173 - § 51a odst. 1 
Legislativně-technická úprava odkazů. Odstraňuje se chyba vzniklá v rámci předchozích novelizací lesního zákona, kdy došlo k doplnění a přečíslování odstavců v § 32 a § 33, přičemž tyto úpravy nebyly zohledněny v § 51a odst. 1, který na konkrétní vybraná ustanovení odkazuje.

K bodu 174 - § 53 odst. 1 písm. i)
V dosud platném znění zákona docházelo k poměrně časté terminologické nejednoznačnosti či záměně při používání pojmů „lesní porost“ a „porost“. Ve správní praxi to způsobovalo značné obtíže. Novela důsledně rozlišuje mezi používáním pojmu „lesní porost“ reprezentujícím stromy a keře lesních dřevin a pojmem „porost“ reprezentujícím jednotku prostorového rozdělení lesa.

K bodu 175 - § 53 odst. 1 písm. j) a k)
Novela reaguje na úpravu pojmosloví v oblasti lesní dopravy [(§ 20 odst. 1 písm. j)].

K bodu 176 - § 53 odst. 1 písm. k)
Nezbytné promítnutí změny režimu pastvy v lese (§ 36a).

K bodu 177 - § 53 odst. 1 písm. n) 
Technická oprava slovosledu.

K bodu 178 - § 53 odst. 1 písm. p) 
Novela reaguje na novou úpravu konání organizovaných akcí v lese a tento přestupek přesouvá do § 54.

K bodu 179 - § 53 odst. 2 písm. b) 
Legislativně-technická úprava.

K bodu 180 - § 54 odst. 1 písm. d) 
Legislativně-technická úprava reagující na úpravu způsobu zadávání a zpracování osnov (§ 25).

K bodu 181 - § 54 odst. 1 písm. g) až l) 
K písm. g)
Novela reaguje na novou povinnost informovat o změnách ve vlastnictví lesa přesahující 50 ha (§ 26 odst. 4).
K písm. h) 
Novela přesouvá tento přestupek z § 54 odst. 2 do § 54 odst. 1, jelikož se jedná o méně závažný přestupek.
K písm. i) 
Novela reaguje na novou povinnost informovat o změnách v osobě odpovědného zástupce atd.
K písm. j) 
Novela přesouvá tento přestupek z § 53 do § 54, z důvodu že tento přestupek nepatří pod běžné obecné užívání lesů.
K písm. k) a l) 
Novela reaguje na nově upravené podmínky pastvy v lesích (§ 36a) a případné závažné poškození plnění funkcí lesa s tím spojené.

K bodu 182 - § 54 odst. 2 písm. b) 
Legislativně-technická úprava. Novela reaguje na provedené úpravy.

K bodu 183 - § 54 odst. 2 písm. d)
Novela přesouvá tento přestupek z odstavce 2 do odstavce 1 z důvodu nižší společenské nebezpečnosti tohoto přestupku.

K bodu 184 - § 56 odst. 4 
Nově budou pokuty za přestupky na úseku lesního hospodářství příjmem státního rozpočtu (v souladu s § 6 odst. 1 písm. q) zákona č. 218/2000 Sb., mají být pokuty primárně příjmem státního rozpočtu), prostřednictvím příslušného ukazatele rozpočtu kapitoly ministerstva pak ekvivalent těchto příjmů může být využit k podpoře hospodaření v lesích podle § 46, případně také k částečné kompenzaci zvýšených nákladů vyvolaných personálním posílením výkonu agendy státní správy lesů (§ 47 odst. 4 až 6).

K bodu 185- § 57
Ustanovení je vypuštěno bez náhrady, protože není využitelné. Před tím, než je možno podle něj procesně postupovat, by již muselo dojít k výkonu rozhodnutí – exekuci. Za situace, kdy vlastník lesa neplní podstatné povinnosti stanovené lesním zákonem, ohrožuje tím existenci lesa a byla mu za to uložena pokuta, která bude neúčinná, se lze jen stěží vyhnout prodlení a stačit hrozící nebezpečí ještě odvrátit. V zákoně však existuje ještě jiné řešení této situace. Každý orgán státní správy lesů je již v průběhu tohoto nepříznivého vývoje povinen uložit opatření podle ustanovení § 51 odst. 1. Nebude-li splněno, je pak podle ustanovení § 103 odst. 1 správního řádu povinen vydat rozhodnutí, kterým bude uloženo opatření vykonat. V době, ve které již probíhá výkon uloženého opatření, by proto bylo zbytečné zahajovat řízení o uložení opatření podle § 57. Takovéto řízení by muselo být po vykonání rozhodnutí o uložení opatření podle § 51 odst. 1 zastaveno, protože by odpadl důvod (viz § 66 odst. 2 správního řádu), pro který bylo zahájeno.

K bodu 186 - § 58 odst. 1 
Nová terminologie použitá v odstavci 1 je přizpůsobena novému občanskému zákoníku, který přenechání věci nesoucí užitky (v tomto případě lesa) k užívání i požívání nazývá pachtem a analogicky podnájem lze považovat v případě lesa za podpacht. Úpravou není vyloučena aplikace ustanovení i na méně časté formy úpravy právních vztahů k lesům mezi dvěma či více subjekty, pokud jsou obdobné nájmu či pachtu – zejména výpůjčka.

K bodu 187 - příloha 
Novela v § 17 odst. 9 dává zmocnění pro vydání vyhlášky, která bude obsahovat postup výpočtu poplatku za odnětí. 

K čl. II – Přechodná ustanovení 
1. Běžná právní úprava pro dokončení započatých řízení obecně platná pro veškeré provedené změny.
2. Toto přechodné ustanovení si klade za cíl zkompletovat databázi vydaných rozhodnutí o kategorizaci lesů, aby nově zřizovaný registr kategorizace mohl plnit svou funkci.
3. Aby bylo možné dosáhnout úplnosti informací o kategorizaci lesů vedených v registru kategorizace je nutné “stará” rozhodnutí vydaná na dobu neurčitou (často také velmi obtížně dohledatelná) dostat do nového režimu s platností na dobu určitou. Proto přechodné ustanovení u rozhodnutí s platností na dobu neurčitou zavádí obdobné podmínky, jaké jsou nastaveny u nových rozhodnutí s platností na dobu určitou. Po deseti letech od nabytí účinnosti tohoto zákona tak dojde k úplnému sjednocení v oblasti platnosti vydávaných rozhodnutí o kategorizaci a k jejich úplné evidenci v registru kategorizace. 
4. Přechodné ustanovení poskytuje držitelům vícero licencí k jednomu předmětu činnosti čas pro uvedení do souladu. Pokud tak neučiní licence uplynutím jednoho roku zaniká.
5. Toto přechodné ustanovení řeší problematiku změny zadávání a zpracování osnov (§ 25), které jsou v současné době zadávány s předstihem 18 měsíců před jejich dokončením. Pověřená osoba tak bude mít 2 roky na přípravu celého nového procesu zpracování osnov. Přechodné ustanovení také umožní dokončit administraci nároků na náhradu vzniklých před počátkem účinností změny § 25.
6. Toto přechodné ustanovení je určeno těm vlastníkům lesů, kteří již podle této novely nemusí mít stanovené závazné ustanovení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu nebo minimální plošný rozsah výchovných zásahů v lesních porostech do 40 let věku. Tito vlastníci již nemusí od účinnosti novely tato závazná ustanovení dodržovat, pokud ale měli podle dosavadní právní úpravy nárok na částečnou úhradu zvýšených nákladů za provedené plnění, tento nárok jim účinností novely nezaniká. Pro úplnost je nutné uvést, že schválené závazné ustanovení „maximální celková výše těžeb“ zůstává pro všechny adresáty této povinnosti (vlastníky hospodařící podle plánu) i nadále závazné.
7. Toto přechodné ustanovení je určeno těm vlastníkům lesů, kteří protokolárně převzali lesní hospodářské osnovy a již podle této novely nemají povinnost mít stanovené závazné ustanovení minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu nebo minimální plošný rozsah výchovných zásahů v lesních porostech do 40 let věku. Tito vlastníci již nemusí od účinnosti novely tato závazná ustanovení dodržovat, pokud ale měli podle dosavadní právní úpravy nárok na částečnou úhradu zvýšených nákladů za provedené plnění, tento nárok jim účinností novely nezaniká. Protokolárně převzaté závazné ustanovení „celková výše těžeb“ zůstává pro všechny adresáty této povinnosti (vlastníky hospodařící podle převzaté osnovy) i nadále závazné, a to až do skončení platnosti převzaté osnovy. Přechodné ustanovení umožní dokončit administraci nároků na náhradu vzniklých před účinností změny.

K čl. III
Zrušení vyhlášky č. 78/1996 Sb. souvisí se zrušením zvláštní kategorie lesů pod vlivem imisí (§ 10). 

K čl. IV – Účinnost
Návrh zákona nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025.
O jeden rok bude odloženo nabytí účinnosti zrušení přílohy k zákonu a s tím související zavedení zmocnění k vydání vyhlášky o stanovení způsobu stanovení výše poplatku za odnětí pozemků plnění funkcí lesa. Odložená účinnost tohoto ustanovení je navrhována z důvodu nutné časové rezervy pro získání podkladů a pro přípravu vyhlášky. Koeficienty pro zohlednění jednotlivých ekosystémových služeb budou stanoveny vyhláškou č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa. 
Z důvodu nezbytné rezervy pro přípravu nových registrů (registr kategorizace lesů a registr lesnické typologie) se o dva roky odkládá nabytí účinnosti příslušných ustanovení.
Ustanovení § 46b zavádějící platby za ekosystémové služby bude z obdobného důvodu odloženo o 2 roky. 
Dále bude o dva roky odloženo nabytí účinnosti ustanovení, kterým se zavádí povinnost pro odborné lesní hospodáře účastnit se vzdělávacích akcí, a to z důvodu nutné přípravy vzdělávacího systému a nabídky vzdělávacích seminářů. 


46