Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORND2TCUVIV najdete zde


                III.

ODŮVODNĚNÍ
A. OBECNÁ ČÁST
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů 
Cílem návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění vyhlášky č. 112/2017 Sb. (dále jen „vyhláška č. 520/2005 Sb.“), je přiměřené navýšení paušální částky nákladů řízení hrazených účastníkem řízení, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti (dále jen „paušální částka“). 
Paušální částka je s účinností od roku 2006 upravena ve vyhlášce č. 520/2005 Sb. Tato vyhláška je vydána na základě § 176 správního řádu a konkrétně provádí § 79 odst. 4 a 5 správního řádu. 
Paušální částka se ukládá především v řízení o přestupku, dále například v řízení o odnětí oprávnění k výkonu zákonem regulované činnosti[footnoteRef:1] nebo v řízení o uložení nápravných opatření spočívajících v odstranění protiprávního stavu zjištěného při výkonu kontroly[footnoteRef:2]. [1:  Např. řízení ve věci odejmutí povolení k zaměstnání podle ustanovení § 100 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.]  [2:  Např. řízení podle § 75b zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních).] 

Základní výše paušální částky činí 1 000 Kč. Paušální částka zvyšuje o 2 500 Kč ve zvláště složitých případech nebo v případech, kdy byl přibrán znalec z jiného oboru než oboru dopravy nebo zdravotnictví odvětví psychiatrie nebo toxikologie. Pokud byl přibrán znalec z oboru dopravy nebo zdravotnictví odvětví psychiatrie nebo toxikologie, zvyšuje se paušální částka podle odstavce 1 o 5 000 Kč. Pokud bylo přibráno více znalců, částky za znalce se sčítají. Paušální částka po zvýšení může činit nejvýše 10 000 Kč. V případech hodných zvláštního zřetele lze výši paušální částky na požádání snížit.
Náhradu nákladů řízení vybírá správní orgán, který ji uložil. Náhrada nákladů řízení je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který náhradu nákladů řízení uložil (§ 79 odst. 7 správního řádu). 
Vyhláška č. 520/2005 Sb. byla novelizována pouze jednou, a to vyhláškou č. 112/2017 Sb., která navýšila paušální částku pro zvlášť složité případy a pro případy, kdy se v řízení přibírá znalec. Původně bylo možné navýšit paušální částku v těchto případech o 1 500 Kč, při přibrání znalce z oboru psychiatrie o 2 500 Kč a při přibrání více znalců až do 6 000 Kč. Po provedené novelizaci je možné, jak bylo popsáno výše, navýšit paušální částku při přibrání znalce o 2 500 Kč, v případě oborů dopravy nebo zdravotnictví odvětví psychiatrie nebo toxikologie o 5 000 Kč, nejvýše však lze paušální částku navýšit o 10 000 Kč. 
Z hlediska historického vývoje lze uvést, že základní výše paušální částky byla v roce 1990 stanovena nejprve v řízení o přestupku podle prováděcí vyhlášky k zákonu č. 200/1990 Sb., o přestupcích, na 150 Kč, v roce 1996 došlo k jejímu navýšení na 500 Kč, v roce 2003 pak došlo k navýšení na stávajících 1 000 Kč. V souvislosti s nabytím účinnosti nové obecné právní úpravy přestupkového práva v červenci 2017 (zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) došlo ke zrušení prováděcí vyhlášky k zákonu č. 200/1990 Sb. a ve stejné výši (1 000 Kč) je tak paušální částka upravena v prováděcí vyhlášce ke správnímu řádu pro všechna správní řízení vyvolaná porušením právní povinnosti (včetně řízení o přestupku). Základní výše paušální částky od roku 2006, kdy vyhláška č. 520/2005 Sb. nabyla účinnosti, zůstala v původní výši 1 000 Kč.
Od roku 2006 však doznala společensko-ekonomická situace v České republice značných změn, zejména došlo ke zvýšení reálných mezd a k navýšení cenové hladiny. Průměrná roční míra inflace dle Českého statistického úřadu činila v období 2006 až 2023 zhruba 3,45 %[footnoteRef:3]. V roce 2006 dosáhla průměrná mzda výše 20 211 Kč[footnoteRef:4]; v roce 2022 činila průměrná mzda celkem již 43 412 Kč[footnoteRef:5].  [3:  Vlastní výpočty na základě dat z https://www.czso.cz/csu/czso/inflace_spotrebitelske_ceny. ]  [4:  https://www.czso.cz/csu/czso/cri/mzdy-4-ctvrtleti-2006-ngb9t7d16n. ]  [5:  https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-4-ctvrtleti-2022.] 

Obdobně narostly faktické náklady správního řízení, a to zejména platy úředníků[footnoteRef:6] a dále například poštovné (v roce 2006 činila cena doporučeného psaní 19 Kč a nyní je to 62 Kč), náklady na energie, teplo, kancelářské potřeby apod. Údaje o konkrétní výši nákladů správního řízení nicméně nejsou centrálně shromažďovány ani evidovány. To je v případě přestupků dáno zejména tím, že v rámci přestupkové agendy není vykonáván žádný stejnorodý nebo standardizovaný úkon. Prošetřování přestupků a jejich rozhodování v rámci agendy představuje komplexní proces, jehož náročnost (odborná i časová) se může případ od případu velmi lišit. Do procesu mohou navíc v jeho průběhu vstupovat jiné faktory. Obecně nelze přestupkové řízení považovat za standardizovanou činnost, což dokládá i paušální (nikoli úkonová) platba příspěvku na výkon přestupkové agendy v závislosti na velikosti správního obvodu obce. Vzhledem k tomu, že i v jiném správním řízení vyvolaném porušením povinnosti účastníkem řízení se jedná o značně různorodé úkony, není možné náklady správního řízení jednoznačně vyčíslit. [6:  Základní platový tarif úředníka územního samosprávného celku zařazeného do 10. platové třídy v roce 2006 činil 14 890 Kč, nyní činí 23 390 Kč. V 10. platové třídě je nejčastěji zařazeno projednávání přestupků. ] 

S ohledem na výše uvedené je však zřejmé, že reálná hodnota paušální částky za dobu účinnosti zmíněné vyhlášky značně poklesla, a proto se jeví paušální částka v základní výši 1 000 Kč v současnosti jako nedostatečná. Na tuto skutečnost přitom v poslední době upozorňují jak zástupci územních samosprávných celků, tak zástupci ústředních správních úřadů. Výši paušální částky přitom nelze upravit jinak, než změnou vyhlášky č. 520/2005 Sb.
Návrh vyhlášky obsahuje pouze parametrickou změnu v podobě navýšení základní výše paušální částky. V ostatním zůstávají zachovány principy dosavadní právní úpravy (navýšení paušální částky ve zvlášť složitých případech nebo v případech, kdy byl v řízení přibrán znalec, možnost snížit paušální částku v případech hodných zvláštního zřetele atd.).
Účelem paušální částky není náhrada veškerých nákladů spojených s vedením správního řízení. Jejím cílem je toliko částečná náhrada majetkové újmy spočívající ve vynaložení nákladů nezbytných k projednání a rozhodnutí věci.[footnoteRef:7] Pro zachování této funkce je však nutné přizpůsobit její výši aktuálním ekonomickým podmínkám, a proto se navrhuje její navýšení na částku 2 000 Kč. [7:  Náklady na vedení správního řízení jsou hrazeny primárně ze státního rozpočtu. V případě územních samosprávných celků jsou pak pokryty především příspěvkem státu na výkon přenesené působnosti, který doplňují příjmy obcí a krajů z nákladů správního řízení spolu s příjmy z pokut a správních poplatků, popř. též účelových dotací.] 

Při rozhodování o míře navýšení paušální částky bylo přihlédnuto k tomu, že paušální částka je nejčastěji ukládána v řízení o přestupku, přičemž většinu projednávaných přestupků tvoří méně závažná protiprávní jednání, za která jsou v průměru ukládány relativně nízké pokuty.[footnoteRef:8] Účelem paušální částky přitom není mít odrazující účinek, tuto funkci má plnit správní trest (zpravidla pokuta). Bylo by proto v rozporu s účelem správního trestu a paušální částky, pokud by základní výše paušální částky byla vyšší než obvykle ukládané pokuty. Proto je nezbytné, aby výše paušální částky byla ve vztahu k výši průměrně ukládané pokuty přiměřená a nebyla k ní ve zjevném nepoměru. [8:  Podle Analýzy vybraných údajů získaných z přehledu přestupků (2018-2020) se průměrná výměra pokuty v letech 2018 až 2020 pohybovala mezi 1 500 až 2 000 Kč. https://www.mvcr.cz/clanek/metodicke-pomucky-pro-tvorbu-pravni-upravy-prestupku.aspx.  ] 

K tomu lze doplnit, že mezi nejčastěji projednávané přestupky patří přestupky na úseku dopravy podle zákona o silničním provozu[footnoteRef:9] nebo přestupky proti majetku, veřejnému pořádku a občanskému soužití podle zákona o některých přestupcích[footnoteRef:10], za které jsou ukládány v průměru relativně nízké pokuty.[footnoteRef:11] Právě u těchto přestupků by bylo nepřiměřené navýšení paušální částky nejvíce znatelné. [9:  Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu).]  [10:  Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.]  [11:  Například v roce 2020, za který byly naposledy získány údaje o projednaných přestupcích napříč veřejnou správou, byl pachatel potrestán ve správním řízení přibližně v 9 500 případech podle zákona o silničním provozu a 22 100 případech podle zákona o některých přestupcích. Průměrná výměra pokuty činila 1 100 Kč podle zákona o silničním provozu a 1 740 Kč podle zákona o některých přestupcích. Údaj o průměrné výměře pokut se však zjišťoval bez rozlišení způsobu projednání přestupků, tj. bez ohledu na to, zda pokuta byla uložena ve správním řízení nebo ve zkráceném řízení příkazem na místě, kde se paušální částka nákladů řízení neukládá. Ve správním řízení jsou přitom ukládány zpravidla vyšší pokuty, než když je přestupek projednáván na místě.] 

Dále bylo přihlédnuto k tomu, že nepřiměřeně vysoké navýšení paušální částky by mohlo vést k tomu, že by správní orgány ve zvýšené míře výši paušální částky v konkrétních případech snižovaly postupem podle § 79 odst. 5 správního řádu, což by s sebou neslo navýšení administrativní zátěže. Snížení paušální částky je nadto upraveno pro výjimečné případy (případy hodné zvláštního zřetele). Při nepřiměřeném navýšení paušální částky by se však z výjimky mohlo stát pravidlo, což by bylo nesystémové. 
Kromě navýšení paušální částky se navrhuje provedení legislativně technických úprav v podobě nahrazení neaktuálních odkazů na zákon o cestovních náhradách. 

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Podle § 176 správního řádu Ministerstvo vnitra vydá právní předpis k provedení § 79 odst. 4 a 5 správního řádu. Podle § 79 odst. 5 správního řádu [p]rováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů řízení a výši paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech nebo byl-li přibrán znalec. 
Obsahem návrhu vyhlášky je navýšení paušální částky z 1 000 Kč na 2 000 Kč a provedení legislativně technických úprav v podobě nahrazení neaktuálních odkazů na zákon o cestovních náhradách. Ze správního řádu přitom nevyplývá maximální hranice pro výši paušální částky. Lze tak konstatovat, že navrhovaná právní úprava je vydána v souladu se zákonem, k jehož provedení je navržena.

3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie 
Návrh vyhlášky nezapracovává právo Evropské unie a není s právem Evropské unie v rozporu.

4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovanou úpravou dojde ke zvýšení paušální částky. Náhrada nákladů řízení je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který náhradu nákladů uložil. Lze tedy předpokládat mírně příznivý dopad na veřejné rozpočty. V současnosti však nelze finanční a hospodářské dopady přesně vyčíslit.

5. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Správní řád umožňuje v případech hodných zvláštního zřetele výši paušální částky na požádání snížit. Tato možnost může zmírnit potencionálně negativní dopad na osoby v tíživé životní situaci. 
V ostatních hodnocených oblastech návrh vyhlášky nemá žádné dopady ani rizika.

6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí 
a osobních údajů
Návrh vyhlášky nemá v dané oblasti žádné dopady ani rizika.

7. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace
Současná právní úprava dopadá na každého účastníka, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti, mezi jednotlivými účastníky řízení nečiní právní úprava rozdíly. Navrhovaná právní úprava na tomto principu nic nemění, a je proto v souladu se zákazem diskriminace a nemá vztah k rovnosti mužů a žen.

8. Zhodnocení korupčních rizik
Návrh vyhlášky nemá v dané oblasti žádné dopady ani rizika.

9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost státu nebo obranu státu
Návrh vyhlášky nemá v dané oblasti žádné dopady ani rizika.

10. Zhodnocení dopadů na rodiny
Návrh vyhlášky nemá v dané oblasti žádné dopady ani rizika.

11. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh vyhlášky nemá územní dopady (k potencionálnímu dopadu na rozpočty územních samosprávných celků viz bod 4.).

12. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zásadami digitálně přívětivé legislativy
Návrh vyhlášky nemá v dané oblasti žádné dopady ani rizika.

13. Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad
V souladu se zaslanými podklady pro sestavení Plánu přípravy vyhlášek na rok 2024 se nepředpokládá zpracování hodnocení dopadů regulace (RIA), neboť navrhovaná úprava vychází z platného právního stavu a obsahuje pouze parametrické a technicistní změny, které nebudou mít zásadní dopady.


B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I bodu 1
	Navrhuje se legislativně-technická úprava spočívající v nahrazení odkazu na zrušený zákon o cestovních náhradách (č. 119/1992 Sb.) odkazem na zákoník práce, v němž je problematika cestovních náhrad v současnosti upravena.

K čl. I bodu 2
	Paušální částka podle dosavadní právní úpravy činí 1 000 Kč. Navrhuje se její navýšení na 2 000 Kč (k důvodům blíže viz obecná část odůvodnění).

K čl. II
	Navrhuje se standardní přechodné ustanovení, na jehož základě se náklady v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky stanoví podle dosavadní právní úpravy (tj. paušální částka se stanoví ve výši 1 000 Kč).

K čl. III
	Nabytí účinnosti se navrhuje dnem 1. července 2024, a to v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).
1