Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORND2XUBEAE najdete zde


                Č. j.: MSMT-3322/2024-2

IV.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

OBECNÁ ČÁST, kapitola A
Institucionalizace speciálních pedagogů a školních psychologů

1. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny 
Aktuální způsob financování podpůrných pedagogických pozic školního psychologa a školního speciálního pedagoga není systémově legislativně nastaven. Od začátku zavedení inkluzivního systému vzdělávání v České republice existují paralelně dva způsoby financování podpůrných pedagogických pozic na školách, a to v rámci poskytování podpůrných opatření třetího až pátého stupně ze státního rozpočtu a prostřednictvím finančních prostředků z Evropského sociálního fondu plus. Tento kombinovaný způsob financování výše uvedených služeb není systémový a jedním z jeho významných negativ je, že vyvolává pocity nejistoty jak na straně školních psychologů a školních speciálních pedagogů, tak i na straně ředitelů škol.  
Činnost dosavadních školních poradenských pracovišť není dosud upravena v zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 561/2004 Sb.), pouze je specifikována ve vyhlášce č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních (dále jen „vyhláška č. 72/2005 Sb.“). Z důvodu zvyšování kompetence ředitele školy při vytváření kvalitního inkluzivního prostředí v podmínkách konkrétního subjektu a v návaznosti na přechod na financování školních psychologů a školních speciálních pedagogů ze státního rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) se rámec poskytování poradenských služeb ve škole upravuje v zákoně č. 561/2004 Sb. 
Návrh na prodloužení doby akreditace vzdělávacích programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je předkládán v návaznosti na novelu zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pedagogických pracovnících”) účinnou k 1. 9. 2023. Touto novelou došlo k výraznému omezení vzdělávacích programů dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. MŠMT nadále akredituje pouze vzdělávací programy, které vedou k získání odborné kvalifikace nebo specializace ve školství. Tyto programy jsou zpravidla většího rozsahu (v trvání i několika let) a s ohledem na požadavek nutné realizace včetně ukončení příslušného programu v době udělené akreditace je současná délka 3 let nedostatečná.
2. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy a odůvodnění jejích hlavních principů 
Předkládaná právní úprava si klade za cíl nastavit systémová a jednotná pravidla fungování podpůrných pedagogických pozic (školní psycholog, školní speciální pedagog) v základních školách běžného vzdělávacího proudu. Tito odborní pracovníci se budou významně podílet na zajištění kvality inkluzivního (společného) vzdělávání a ve spolupráci se školskými poradenskými zařízeními (dále jen „ŠPZ“) a dalšími subjekty budou zajišťovat poskytování poradenských služeb dětem, žákům a jejich zákonným zástupcům a metodickou podporu pedagogickým pracovníkům. Záměrem je mj. zlepšení výsledků vzdělávání každého jednotlivce, a to na základě možnosti okamžité diagnostiky a nastavení podpůrných opatření prvního stupně, včetně jejich průběžného vyhodnocení ze strany odborníků. Zavedení systémových pravidel pozitivně posílí inkluzivní vzdělávání, bude mít pozitivní dopad na wellbeing žáků a přispěje ke zdravému socio-emočnímu klimatu školy. Základní školy budou podpořeny nejen při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ale také při řešení dalších problémů ve vzdělávání, při nichž je vhodné zapojení školního psychologa či školního speciálního pedagoga. Díky zajištění financování těchto služeb přímo na školu dojde rovněž ke snížení administrativní zátěže jak na straně škol, tak na straně ŠPZ, a k profesnímu rozvoji těchto odborníků. Zároveň jsou tyto podpůrné pedagogické pozice klíčové při řešení eliminace odkladů povinné školní docházky, kterých má Česká republika oproti ostatním zemím EU neúměrně mnoho. Zajištění individualizované podpory žáků odbornými pedagogickými pozicemi při nástupu do základního vzdělávání eliminuje hraniční případy posouzení odkladů školní docházky ze strany ŠPZ i tlak zákonných zástupců na jejich udělení.  
V první fázi institucionalizace podpůrných pedagogických pozic dochází k cílenému využití evropských prostředků Operačního programu Jan Amos Komenský (Výzva č. 02_22_002 Šablony pro MŠ a ZŠ I.) a byly ověřovány stanovené parametry (průběžná evaluace a finální zhodnocení týkající se vyhodnocení výše úvazku, hranice pro podporu samostatných základních škol a prostřednictvím pedagogicko-psychologických poraden (dále jen „PPP”), spádovosti atd.).  
K systémovému nastavení poskytování pozic školního psychologa a školního speciálního pedagoga je nutné v novele zákona č. 561/2004 Sb. nastavit spádovost PPP a legislativně ukotvit hlavní činnosti pracovníků poskytujících ve školách poradenské služby (výchovný poradce, metodik prevence, školní psycholog, školní speciální pedagog, případně jiný pracovník) tak, aby ředitelé škol měli v rámci manažerského rozhodování dostatečný prostor k organizaci efektivního fungování poradenských služeb ve prospěch žáků, jejich zákonných zástupců i pedagogických pracovníků školy. V případě základních škol s počtem žáků 20–179 (s výjimkou základních škol zřízených podle § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., základních škol speciálních a základních škol zřízených při zdravotnickém zařízení) budou tyto pozice poskytovány prostřednictvím PPP, a to na základě principu sdílení. 
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) určí spádové obvody tak, aby všechny běžné základní školy byly přiřazeny ke konkrétním PPP veřejných zřizovatelů na území jednotlivých krajů, případně PPP neveřejných zřizovatelů, které se zapojí do systému metodické podpory běžných základních škol a sdílení podpůrných pedagogických pozic. V odůvodněných případech zahrne MŠMT do spádového obvodu PPP i základní školu z území jiného kraje. Spádový obvod bude nastaven na sídlo PPP, nikoliv na jednotlivá pracoviště, a stanoví se s ohledem na územní blízkost a kapacitní, personální a materiální možnosti PPP. Přihlédne se rovněž k posledním výsledkům hodnocení České školní inspekce. Spádový obvod PPP, kterou nezřizuje kraj, obec nebo svazek obcí, lze stanovit, jestliže s tím PPP do 31. ledna vysloví písemný souhlas. MŠMT po projednání s krajským úřadem do 30. dubna připraví návrh opatření obecné povahy (dále jen „OOP“), proti němuž budou moci zřizovatelé a PPP podat námitky. Následně bude do 30. června vydáno OOP s účinností od 1. září, které uvede výčet základních škol, kterým daná PPP bude zajišťovat služby podpůrných pedagogických pozic.  
K zajištění financování poskytování podpůrných pedagogických pozic PPP neveřejných zřizovatelů je připravena novela zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů. 
V novele zákona č. 561/2004 Sb. je rovněž nutné legislativně ukotvit povinnost základní a střední školy k zajištění následujících poradenských služeb, zejména organizace a zajištění kvality podpory vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, zajišťování prevence rizikového chování, koordinace kariérového poradenství, spolupráce se ŠPZ a dalšími subjekty při podpoře dětí a žáků ve vzdělávání a poskytování metodické podpory pedagogickým pracovníkům školy při identifikaci a vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Podrobný popis poradenských činností poskytovaných školou bude nezbytné přenastavit ve vyhlášce č. 72/2005 Sb.  
Složení pracovníků ve škole, kteří se podílejí na poskytování poradenských služeb, stanoví vnitřním předpisem ředitel školy po projednání v pedagogické radě. 
V souvislosti s přípravou nového systému financování podpůrných pedagogických pozic v běžných třídách základních škol bude nutné současně v nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 123/2018 Sb.“), podrobně specifikovat pro základní školy (respektive PPP, které zajišťují služby školního psychologa a školního speciálního pedagoga a metodické vedení základním školám ve svém spádovém obvodu) zřizované územními samosprávnými celky nebo dobrovolným svazkem obcí maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti financovaný ze státního rozpočtu (dále jen „PHPmax“), a to v závislosti na jejich struktuře. PHPmax bude na školu nastaven na základě průměrného počtu žáků základní školy za předcházející tři roky (data rozhodná vždy k 30. 9. daného roku). Jestliže nebudou k dispozici údaje zahrnující průměrný počet žáků základní školy za tři předcházející školní roky, použije se průměr za kratší časové období. Do celkového počtu nebudou započítáni žáci základní školy vzdělávaní podle § 38 a § 41 zákona č. 561/2004 Sb. Upřesněno bude prováděcím právním předpisem: 
V případě základních škol s celkovým počtem žáků 180 a více bude PHPmax stanoven přímo těmto školám.  
	Obor vzdělání, pro který byl vydán rámcový vzdělávací program 
	Údaje pro stanovení hodnoty PHPmax – průměrný celkový počet žáků ve škole za předcházející tři roky (k 30. 9. daného roku) 

	Základní škola  
	180–299 
	300–399 
	400–749  
	750–999  
	1 000 a více 

	79-01-C/01 
	Základní škola 
	12 
	19 
	24 
	48 
	60 


 
Sdílený školní psycholog a sdílený školní speciální pedagog bude financovaný ze státního rozpočtu v základních školách s celkovým počtem žáků 20–179 prostřednictvím PPP.  
	Obor vzdělání, pro který byl vydán rámcový vzdělávací program 
	Údaje pro stanovení hodnoty PHPmax – průměrný celkový počet žáků ve škole za předcházející tři roky (k 30. 9. daného roku) 

	Základní škola  
	0–19 
	20–99  
	100–179  

	79-01-C/01 
	Základní škola 
	0 
	5 
	10 


Uvedená výše PHPmax bude představovat výši nároku základní školy vůči PPP, který PPP nejpozději po uplynutí přechodného období bude mít bezvýjimečnou povinnost naplňovat. 
Přechodné ustanovení stanoví po dobu pěti let ode dne nabytí účinnosti novely zákona č. 561/2004 Sb. výjimku z povinnosti zajišťovat služby školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga pro PPP zřízené krajem, obcí nebo svazkem obcí se spádovým obvodem a běžné základní školy, které k tomu nemají dostatečný počet odborných zaměstnanců s kvalifikací podle zákona o pedagogických pracovnících. PPP zřízené krajem, obcí nebo svazkem obcí budou povinny zajišťovat služby školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga základním školám ve svém spádovém obvodu jen v rámci svých aktuálních personálních kapacit. 
Kraji bude nově § 181 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. dána povinnost zajistit podmínky pro poskytování poradenských služeb ŠPZ. 
Dále bude rovněž novelizován zákon o pedagogických pracovnících a podzákonný předpis. V § 18 zákona o pedagogických pracovnících budou upřesněny kvalifikační požadavky pro speciálního pedagoga. 
Bude doplněna další cesta k získání odborné kvalifikace speciálního pedagoga pro absolventy vysokoškolských magisterských studijních programů zaměřených na pedagogiku předškolního věku nebo na přípravu učitelů základní školy nebo na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy nebo na přípravu vychovatelů nebo studijního oboru pedagogika, kteří zároveň již absolvovali bakalářským studijní program zaměřený na speciální pedagogiku nebo studium k rozšíření odborné kvalifikace pro získání způsobilosti vykonávat speciálněpedagogickou, výchovnou a vzdělávací činnost ve školách a třídách zřízených pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami (studium v programu celoživotního vzdělávání realizovaného vysokou školou). Tito absolventi získají odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga novým studiem k rozšíření odborné kvalifikace pro získání odborné způsobilosti provádět speciálněpedagogické poradenství, v navrhovaném rozsahu 150 hodin.   
Rovněž bude vyloučeno využití § 22 odst. 10 zákona o pedagogických pracovnících, kdy nebude možné zajišťovat výchovu a vzdělávání po nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace, pokud nemohou být tyto činnosti zajištěny psychologem. 
Nad rámec výše uvedených změn se v rámci novely zákona o pedagogických pracovnících navrhuje prodloužení doby akreditace u vzdělávacích programů dalšího vzdělávání na dobu 6 let.   
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky  
Navrhovaná právní úprava je s ústavním pořádkem České republiky plně v souladu.   
4.  Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými zásadami práva Evropské unie  
Ve smyslu čl. 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) je společná politika všeobecného a odborného vzdělávání vyloučena z harmonizace zákonů a ostatních právních předpisů členských států. Právo Evropské unie (dále jen „EU“) plně respektuje odpovědnost národní právní úpravy členských států v oblasti organizace vzdělávacích systémů. 
Na předložený návrh se v širších souvislostech vztahuje: 
· Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, kterou přijala také EU (2010/48/ES), 
· Listina základních práv EU (2012/C 326/02), 
· Úmluva o právech dítěte,  
· Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. 
Navrhovaná úprava je v souladu s výše uvedenými mezinárodními úmluvami a dalšími závazky České republiky.  
Úprava je tak plně slučitelná s právem EU.  
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky 
Podle informací k 1. 12. 2023 o zájmu základních škol a PPP o tyto podpůrné pedagogické pozice, bylo základními školami čerpáno 447,08 úvazků školních speciálních pedagogů a 344,98 úvazků školních psychologů a ze strany PPP 119,47 úvazků sdílených školních speciálních pedagogů a 90,41 úvazků sdílených školních psychologů. Celkově tedy 1 001,94 úvazků, na něž jsou roční finanční náklady cca 746 mil. Kč. 
Podle dříve zjišťovaných informací na základě domluvy na úrovni kraje podávaly v některých případech (např. Hlavní město Praha) žádost pouze některé z PPP se záměrem zajištění služeb školních psychologů a školních speciálních pedagogů pro všechny základní školy do 179 žáků v rámci kraje.  
Školní psychologové a školní speciální pedagogové byli také k 30. 9. 2023 vykázáni jako podpůrná opatření. Jednalo se o celkem 213,5 úvazků s požadavkem na finance v běžných základních školách.  
Na základě výše uvedených dat (úvazky školních psychologů a školních speciálních pedagogů z Operačního programu Jan Amos Komenský a z podpůrných opatření) lze k 1. 1. 2025 odhadovat roční finanční náklady na zajištění financování 1 215,44 úvazků těchto pedagogických pracovníků ze státního rozpočtu ve výši cca 905 mil. Kč.
V úvahu je však nutné vzít rovněž základní školy a PPP, které nevyužily podporu z Operačního programu Jan Amos Komenský. S ohledem na pětileté přechodné období však nelze na začátku roku 2025 očekávat skokový nárůst požadavků.  Podle průměrného počtu žáků běžných tříd základních škol za roky 2023, 2022 a 2021 (vždy k 30. 9. daného roku) budou mít veřejné základní školy nárok na až 2 046,4 úvazků školních psychologů/školních speciálních pedagogů s odhadovanými ročními finančními náklady cca 1,52 mld. Kč. Roční finanční náklady na zajištění přibližně 87,7 úvazků školních psychologů a školních speciálních pedagogů v církevních a soukromých běžných základních školách se dají odhadovat ve výši cca 65 mil. Kč. 

6. Zhodnocení sociálních dopadů včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí 
Negativní dopady na specifické skupiny obyvatel nejsou známy.  
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na životní prostředí.  
Navrhovaná úprava předpokládá pozitivní sociální dopady spočívající ve zlepšení podmínek pro vzdělávání žáků. Navrhovaná úprava zajišťuje takovou míru podpory, která odpovídá skutečným potřebám žáků.  
7. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen 
Navrhovaná právní úprava do zákazu diskriminace či do rovnosti mužů a žen nezasahuje. 
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů 
Při nakládání s osobními údaji žáků se rozšiřuje okruh osob o pracovníky PPP, kteří působí na pozici školní psycholog nebo školní speciální pedagog.  

9. Zhodnocení korupčních rizik 
Navrhovaná novela zákona č. 561/2004 Sb. nebude mít žádný bezprostřední dopad na vznik nových korupčních rizik.  
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu 
Změny obsažené v návrhu žádným způsobem neovlivňují bezpečnost či obranu státu.  
11.  Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů 
Navrhovaná novela zákona č. 561/2004 Sb. má pozitivní dopad na rodiny. Podpora vzdělávání žáků odbornými pedagogickými pozicemi bude ve školách zajištěna po celou dobu povinné školní docházky. 
12. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky 
Kraje budou mít povinnost zajistit podmínky pro poskytování poradenských služeb ŠPZ v území. Zároveň budou dotčenými subjekty při stanovování spádových obvodů PPP MŠMT prostřednictvím OOP, k jehož návrhu se budou vyjadřovat. Proti návrhu OOP mohou podávat PPP nebo jejich zřizovatelé námitky. 
13.  Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení) 
Předkladatel ctí požadavky na vytváření tzv. digitálně přívětivé legislativy. Návrh zákona překážky ve vztahu k digitálně přívětivé legislativě nevytváří.   


OBECNÁ ČÁST, kapitola B 
Regulace růstu PHškoly

1. Zhodnocení platného právního stavu
Dne 1. září 2019 nabyla účinnosti novela školského zákona, kterou se zavedla tzv. reforma financování regionálního školství. Tato novela ukončila financování škol a pedagogické práce ve školních družinách zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí prostřednictvím krajských normativů na dítě, žáka, studenta ke dni 31. prosince 2019.
V novém systému financování je od 1. ledna 2020 pedagogická práce v základních a středních školách a konzervatořích zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí financována podle počtu odučených hodin (tzn. ustoupilo se od normativního financování „na žáka“ směrem k „normativně nákladovému financování“). Počet odučených hodin má své maximální limity, které de facto stanovují pravidla pro možnosti vytváření tříd podle počtu žáků. Maximální počet odučených hodin ve škole (včetně dělených) je také závislý na průměrném počtu žáků ve třídě (s rozlišením podle „typu“ školy, její velikosti a dalších parametrů).
Tyto maximální limity jsou vyjádřeny prostřednictvím nařízení vlády č. 123/2018 Sb., kterým se stanoví pro základní školy a střední školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí PHmax na jednu třídu v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků ve třídě a pro konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí PHmax na jeden ročník v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků v ročníku. Zmocnění pro vydání tohoto nařízení vlády vyplývá z § 161 odst. 2 školského zákona.
Dotčené nařízení vlády č. 123/2018 Sb. nabylo účinnosti dnem 1. září 2018. Poprvé se tedy uplatnilo ve školním roce 2019/2020. Následně v březnu 2024 bude vládě předložena novela nařízení vlády č. 123/2018 Sb., kterou dojde k úpravě nastavených hodnot PHmax v podobě jejich plošného snížení na přibližnou hladinu 95 % původních hodnot PHmax u oborů základního vzdělání, středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem, středního vzdělání s maturitní zkouškou a konzervatoří; tedy snížení o 5 %.
2. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
V rámci průběžného vyhodnocování účinnosti nařízení vlády č. 123/2018 Sb., pro které dává zmocnění § 161 odst. 2 školského zákona, se prokázalo, že přijatá regulace má svůj smysl a odolnost, ale zároveň i své limity. Stávající nastavení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu vede v mnoha ohledech k ekonomicky neefektivní alokaci lidských i finančních zdrojů a vytváří neodůvodněné rozdíly mezi školami, přičemž jedním z hlavních cílů nové regulace bylo neodůvodněné rozdíly mezi školami odstraňovat. Už téměř čtyřletá zkušenost ukázala, že stanovené hodnoty PHmax jsou využívány nerovnoměrně.
Zároveň s účinností od 1. ledna 2024 vyčleňuje stát na platy učitelů takovou částku, aby celková výše finančních prostředků na jejich platy odpovídala v měsíčním průměru na jeden úvazek nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy, přičemž platovou základnu bude stejně jako v případě platů ústavních činitelů tvořit výše průměrné hrubé měsíční nominální mzdy za předminulý kalendářní rok. Pro rok 2024 se tedy vychází ze skutečnosti roku 2022. Na platy učitelů tak mají v roce 2024 oproti roku 2023 ředitelé v průměru na jednoho učitele přibližně o 2,5 tisíce korun měsíčně více, a učitelé jsou tak jedinou státem financovanou skupinou zaměstnanců, které platy v roce 2024 porostou, aniž by došlo ke snížení jejich počtu. 
Tento princip tak vytváří ještě větší tlak na zajištění efektivního vynakládání veřejných prostředků. Dosavadní systém financování základních a středních škol zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí vedl na některých školách k velmi častému dělení tříd na menší skupiny, což sice znamenalo vyšší komfort pro učitele i žáky, avšak pro udržení tempa růstu platů je za současné ekonomické situace potřeba další navyšování personálních kapacit ve školství omezit.
Na výše uvedené reaguje připravovaná novela nařízení vlády č. 123/2018 Sb. (předložena vládě v březnu 2024), kterou došlo k úpravě nastavených hodnot PHmax v podobě jejich plošného snížení na přibližnou hladinu 95 % původních hodnot PHmax u oborů základního vzdělání, středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem, středního vzdělání s maturitní zkouškou a konzervatoří; tedy snížení o 5 %.
Cílem tohoto snížení nebylo zvrátit současný stav počtu žáků na učitele, ale zastavit trend jeho poklesu na úrovni, která je udržitelná i v době stabilizace veřejných rozpočtů a zajistit, že nebude docházet ke snižování efektivity vynakládaných veřejných zdrojů.
Současně se ukazuje, že v obdobích, která nejsou příznivá pro státní rozpočet, nemá MŠMT vhodný nástroj jak regulovat situace, kdy dochází k nedůvodnému zvyšování PHškoly oproti předchozímu školnímu roku i v případech, kdy v novém školním roce nedošlo u dané školy k růstu výkonů (tedy i v případech stejného nebo nižšího počtu žáků než v roce předchozím). V této souvislosti je také třeba zmínit, že od minulého školního roku dochází ke stagnaci a od aktuálního školního roku se předpokládá pokles počtu žáků (po odečtení žáků z Ukrajiny s dočasnou ochranou) základních škol zřizovaných kraji, obcemi a dobrovolnými svazky obcí. V některých případech mohou účelově vznikat další třídy v ročníku, což má vliv na zvýšení PHmax a tím možnost většího čerpání prostředků.
Principiálním cílem navržené změny je vytvořit legislativní opatření formou zmocnění ve školském zákoně, které umožní prostřednictvím nařízení vlády eliminovat nedůvodné nárůsty PHškoly prostřednictvím fixace nebo úpravy počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu daným školám.
Nové zmocnění ve školském zákoně by umožnilo vydat nařízení vlády, které by pro příslušný kalendářní rok nebo kalendářní roky stanovilo počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu v dané škole ve stejné výši jako při rozpisu finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na činnost těchto škol na předcházející kalendářní rok. Tímto nařízením by vláda také mohla stanovit podmínky, za jakých lze takto stanovený počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu snížit nebo zvýšit, a to až do maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu stanoveného nařízením vlády.
Vydání tohoto nařízení vlády nemá sloužit jako trvalé řešení, ale jako ad hoc nástroj v obdobích s potřebou činit mimořádná úsporná opatření.
3. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Hlavním principem je vytvoření zmocnění v zákoně č. 561/2004 Sb., které umožní pružně reagovat prostřednictvím nařízení vlády na případné nárůsty PHškoly prostřednictvím fixace nebo úpravy počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu daným školám. 
Nové zmocnění ve školském zákoně nově umožní vydat nařízení vlády, které pro by pro příslušný kalendářní rok nebo kalendářní roky stanovilo počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu v dané škole ve stejné výši jako při rozpisu finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na činnost těchto škol na předcházející kalendářní rok. Tímto nařízením by vláda také mohla stanovit podmínky, za jakých lze takto stanovený počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu snížit nebo zvýšit, a to až do maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu stanoveného nařízením vlády č. 123/2018 Sb.
Navrhovaná právní úprava do zákazu diskriminace či do rovnosti mužů a žen nezasahuje. 
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie 
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon 
č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících 
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se nedotýká práva EU, nejedná se 
o transpoziční novelu, ani nedochází k adaptaci či implementaci předpisů EU. Rovněž se předmět novely netýká ani judikatury soudních orgánů EU. Návrh zákona je tak s právem EU plně slučitelný.
Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh není s právem EU v rozporu.
6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona plně respektuje povinnost chránit právo každého na vzdělání, které je zakotveno v řadě dokumentů mezinárodního práva i práva EU (čl. 2 dodatkového protokolu k úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 13 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, čl. 28 Úmluvy o právech dítěte, čl. 14 Charty základních práv Evropské unie).
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel
S ohledem na to, že přijaté opatření je navrženo jako ad hoc nástroj, jehož aplikace je navrhována na období s potřebou činit mimořádná úsporná opatření, lze spatřovat přínosy pouze v ekonomické rovině. Nejedná se o trvalé ekonomické dopady, je to opatření, které v případě aplikace zajistí, že v následujícím školním roce se nezvýší nároky na státní rozpočet.
Navrhovaná právní úprava nemá žádné nepříznivé dopady v sociální oblasti, stejně tak na rodiny a specifické skupiny obyvatel. Přijetím této regulace se při meziročním nezvýšení výkonů nezvyšuje počet hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu daným školám, tedy zachová se maximálně na úrovni předchozího školního roku, čímž je zároveň zaručeno, že nedojde ke zhoršení podmínek vzdělávání ve škole. Navíc vláda nařízením stanoví podmínky, za jakých lze takto stanovený počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu snížit nebo zvýšit, a to až do maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu stanoveného nařízením vlády.

Dopady na životní prostředí z povahy charakteru této novely nejsou.


8.  Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na ochranu soukromí. Na nakládání s osobními údaji žáků se nic nemění. 
9. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný bezprostřední dopad na vznik nových korupčních rizik.
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu. 
11. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na rodiny.
12. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady.
13. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava je digitálně přívětivou legislativou, neboť již v současné době pracuje s daty ze školních matrik, která jsou sbírána v digitální podobě; včetně rozpisu rozpočtu jednotlivých škol. Na tomto principu se nic nemění.

OBECNÁ ČÁST, kapitola C
Zavedení možnosti indexace škol, resp. zohlednění náročnosti poskytovaného vzdělávání v rámci financování 

1. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Ze státního rozpočtu se v současnosti poskytují prostředky na výdaje dle § 160 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“) (liší se dle druhu zřizovatele) a na úhradu nezbytných prokazatelných nákladů spojených s konáním závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek a absolutorií v konzervatoři podle § 113c školského zákona.  
Okruh výdajů, na které lze poskytnout finanční prostředky ze státního rozpočtu školám, jež zřizuje obec, dobrovolný svazek obcí nebo kraj (tzv. přímé výdaje na vzdělávání) je vymezen v § 160 odst. 1 písm. c) a d) školského zákona. Mezi tyto výdaje patří: 
· platy, náhrady platů a ostatní související výdaje (zejm. sociální a zdravotní pojištění, příděl do FKSP, odměny z dohod),  
· výdaje podle § 184 odst. 1 a 2 školského zákona (vybrané výdaje spojené
s konáním maturitních a závěrečných zkoušek nebo absolutoria),  
· výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, 
· výdaje školy na dopravu při akcích v rámci vzdělávání podle příslušného rámcového vzdělávacího programu,  
· výdaje na učební pomůcky,  
· výdaje na školní potřeby a na učebnice (pokud jsou poskytovány bezplatně), 
· výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, 
· výdaje na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání. 
MŠMT pak k financování výše uvedených výdajů stanoví pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost mateřské školy, základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí výši finančních prostředků na příslušný kalendářní rok postupem stanoveným v § 161 odst. 3 školského zákona. Tuto výši finančních prostředků stanoví v případě uvedených škol do výše odpovídající maximálním počtům hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti stanoveným nařízením vlády podle § 161 odst. 2 školského zákona nebo prováděcím právním předpisem podle § 161c odst. 2 písm. c) školského zákona.
MŠMT na příslušný kalendářní rok vyhlásí a zveřejní ve Věstníku pro mateřské školy, základní školy, střední školy a konzervatoře mimo jiné normativy pro netarifní složky platu pedagogických pracovníků a normativy pro platy, ostatní osobní náklady nepedagogických pracovníků a také normativy jako roční výši ostatních neinvestičních výdajů připadajících na 1 dítě, 1 žáka na prvním stupni základní školy, 1 žáka na druhém stupni základní školy a 1 žáka v denní formě vzdělávání v oboru vzdělání.
MŠMT tedy různými, výše popsanými a školským zákonem stanovenými způsoby, stanovuje objem poskytovaných finančních prostředků ze státního rozpočtu pro jednotlivé školy. Tím ovlivňuje: 
a. Možnost školy snížit počet dětí nebo žáků na třídu, dělit třídy a učit v tandemech, a to stanovením maximálního počtu hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti, který je hrazený ze státního rozpočtu. Ten vláda stanoví nařízením pro základní a střední školy zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí na 1 třídu v oboru vzdělání, a to v závislosti na počtu žáků ve třídě nebo na školu v závislosti na její struktuře. Pro konzervatoře se tento maximální počet hodin výuky stanoví na 1 ročník v oboru vzdělání v závislosti na počtu žáků v ročníku nebo na školu v závislosti na její struktuře. V případě mateřských škol se maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti stanovuje v závislosti na její struktuře. Zmocnění viz ustanovení § 161 odst. 2 školského zákona. 
b. Možnost ředitele školy určit osobní příplatky, odměny a cílové odměny pedagogických pracovníků podle zákoníku práce, a to stanovením normativů pro netarifní složky platu pedagogických pracovníků (osobních příplatků, odměn a cílových odměn podle zákoníku práce, jakož i povinných odvodů) podle ustanovení § 161 odst. 1 písm. a) bod 2 školského zákona.  
c. Možnost využít finanční prostředky na ostatní neinvestiční výdaje podle ustanovení § 160 odst. 1 písm. a) školského zákona, a to stanovením normativů na tyto výdaje podle ustanovení § 161 odst. 1 písm. e) školského zákona).
Současná právní úprava financování regionálního školství nezohledňuje aspekt náročnosti práce škol (rozdílný socioekonomický status dětí, žáků a studentů škol), která se odvíjí zejména od sociálního a ekonomického zázemí dětí, žáků nebo studentů dané školy.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
V České republice dlouhodobě dochází k prohlubování nerovností v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, přičemž jedním z hlavních důvodů je prohlubování nerovností mezi jednotlivými školami. 
Všichni žáci v České republice mají stejný nárok na přístup ke kvalitnímu vzdělávání. Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání je proto uveden jako jedna ze strategických linií dokumentu Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+. Možnost dosáhnout kvalitního vzdělání je jednou z prvních podmínek pro aktivní účast v dalším ekonomickém a občanském životě. 
Existuje ovšem řada překážek, které přístup ke kvalitnímu vzdělávání pro různé skupiny žáků omezují. Některé omezují přístup žáků ke kvalitnímu vzdělávání prostřednictvím narušování podmínek pro vzdělávání. Mezi tyto řadíme sociální a ekonomické nerovnosti (kam řadíme například i odlišné jazykové a kulturní potřeby žáků), které jsou jedněmi z nejrizikovějších faktorů, přímo i nepřímo ovlivňující možnosti žáků dosáhnout potřebné úrovně vzdělání. Pro zpřehlednění textu budeme nadále používat termín „sociální znevýhodnění“, kterým myslíme i jeho ekonomickou rovinu. 
Projevy výše zmíněných sociálních a ekonomických nerovností můžeme v současné době pozorovat na měřitelných indikátorech z mezinárodních či národních statistik. Ačkoli Česká republika dosáhla v posledním testování PISA 2022 ve srovnání se zeměmi OECD a EU nadprůměrného celkového výsledku v matematické gramotnosti, je tento výsledek založen na nadprůměrné nerovnosti v dosažených výsledcích na základě rodinného zázemí žáků (Boudová et al., 2023). U českých žáků totiž vysvětluje jejich rodinné zázemí až 22 % variability v dosažených výsledcích z matematiky, zatímco v zemích EU a OECD je to průměrně pouze 15 % (Boudová et al., 2023). Ze sledovaných zemí jsou na tom hůře už jen v Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku, kde rodinné zázemí žáků vysvětluje přes 25 % variability ve výsledcích (Boudová et al., 2023). Rozdíly ve výsledcích na základě rodinného zázemí jsou zdokumentovány také v oblasti čtenářské gramotnosti (PAQ Research a IDEA, 2020). Ve srovnání s ostatními zeměmi zároveň nelze tyto nerovnosti ospravedlňovat tím, že je Česká republika postkomunistickou zemí. V Estonsku a Polsku, kde se zlepšují celkové vzdělávací výsledky PISA (PAQ Research a IDEA, 2020), dosahuje míra vysvětlení rozdílu ve výsledcích v matematice rodinným zázemím pouze 13 a 16 % (Boudová et al., 2023). Pokud se zaměříme na dosahování vysokoškolského vzdělání, pak ekonomický, sociální a lidský kapitál rodičů výrazně zvyšuje šanci, že dané dítě dosáhne na vysokoškolské vzdělání (PAQ Research a IDEA, 2020). To zmenšuje možnosti sociální mobility – tedy šance dětí dosáhnout v životě lepšího vzdělání než jejich rodiče. Toto bohužel neplatí pouze u dosažení vysoké školy, ale také u dosažení základního, učňovského či maturitního vzdělání. 
Kromě rozdílů ve výsledcích jednotlivých žáků se v České republice objevují i nadprůměrné rozdíly mezi jednotlivými školami. Podle posledního šetření PISA 2022 v České republice existují nadprůměrné rozdíly ve výsledcích mezi školami, zatímco uvnitř škol jsou rozdíly mezi žáky podprůměrné (Boudová et al., 2023). V již zmiňovaném Estonsku je tomu právě naopak – výsledky mezi žáky jedné školy jsou velmi různé, zatímco školy jako celky nejsou tolik odlišné. To v praxi znamená, že v estonských školách najdeme v jedné škole jak excelující žáky, tak ty podprůměrné, a podíl těchto žáků bude podobný na všech školách. Naproti tomu v České republice nacházíme školy, ve kterých je více žáků s excelentními výsledky na úkor těch, co dosahují podprůměrných výsledků a naopak.
Nerovné sociální a ekonomické podmínky v území, které se promítají i do skladby žáků v jednotlivých školách, dále vytváří nerovné podmínky pro zřizovatele škol. Ti tak mají v gesci různý poměr nadprůměrných, průměrných a podprůměrných škol, což stát dosud nezohledňuje v jejich financování. Náprava tohoto stavu je předmětem tohoto návrhu.
Navrhovaná právní úprava si klade za cíl snížit socioekonomické vlivy na vzdělávání, a tím přispět ke snížení rozdílů škol ve vzdělávacích výsledcích ve spojení se sociálním zázemím jejich žáků. Dále předpokládáme snížení počtu opakovaných ročníků, vyšší míru dokončení základního a středního vzdělání. Na školách ohrožených sociálním znevýhodněním také očekáváme udržení nebo zvýšení počtu kvalifikovaných pedagogických pracovníků. 
Tyto výsledky můžeme pozorovat například v Portugalsku, kde program na podporu sociálně znevýhodněných škol běží již 15 let. V prostředí České republiky je nyní tento přístup pilotován v rámci projektu Podpora rovných příležitostí financovaného z Národního plánu obnovy. Hlavním cílem projektu realizovaného v letech 2022–2026 je připravit a realizovat řešení vedoucí ke snižování rostoucích nerovností ve vzdělávání. Školám v náročnějších podmínkách je poskytována vícevrstvá podpora zaměřená mimo jiné také na posilování kompetencí pedagogických pracovníků pro práci s heterogenními skupinami žáků, zejména žáků se sociálním znevýhodněním. Dílčím cílem projektu je právě navrhnout a ověřit budoucí systém financování škol podle indexu socioekonomického znevýhodnění žáků stanoveného kombinací několika indikátorů. Tyto cíle jsou plně v souladu s prioritou Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+ (Strategická linie 2.2.3).
Navrhovaná právní úprava má pozitivní dopad na prosazování zákazu diskriminace. Návrh se nedotýká problematiky rovnosti žen a mužů.
3.  Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky 
Navrhovaná právní úprava je s ústavním pořádkem České republiky plně v souladu.  
4.  Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými zásadami práva Evropské unie 
Ve smyslu čl. 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) je společná politika všeobecného a odborného vzdělávání vyloučena z harmonizace zákonů a ostatních právních předpisů členských států. Právo Evropské unie (dále jen „EU“) plně respektuje odpovědnost národní právní úpravy členských států v oblasti organizace vzdělávacích systémů.
Na předložený návrh se v širších souvislostech vztahuje:
· Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, kterou přijala také EU (2010/48/ES),
· Listina základních práv EU (2012/C 326/02),
· Úmluva o právech dítěte, 
· Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.
Navrhovaná úprava je v souladu s výše uvedenými mezinárodními úmluvami a dalšími závazky České republiky. 
Úprava je tak plně slučitelná s právem EU. 
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Stanovení možnosti diferencovat stanovení objemu finančních prostředků ze státního rozpočtu pro jednotlivé školy v závislosti na náročnosti poskytování vzdělávání ve škole s výjimkou stanovení odlišného maximálního počtu hodin výuky na základní škole financovaného ze státního rozpočtu, nepředpokládá zvýšené náklady státního rozpočtu. Předkládaná novelizace nestanoví objem finančních prostředků, ale toliko možnost jejich odlišné alokace. 
Očekávané celospolečenské přínosy jsou značné. Podle výpočtů na údajích z r. 2020 odvede středoškolský absolvent do veřejných rozpočtů o 2,3-2,8 mil. víc než člověk se základním vzděláním. Studie uvádí, že pokud bychom počítali s průměrnými náklady 50 000 Kč na žáka na rok, pak by stačilo, aby přijatá opatření pomohla 2-4 % zacílených žáků, aby se investice vrátila (PAQ Research a IDEA, 2020). Další prognóza také z r. 2020 vypočítává přínosy do HDP při zlepšení žáků s nejnižší gramotností. Při nejskromnější variantě zlepšení těchto žáků by byl roční přínos v HDP 18 mld. Kč, při nejvíce ambiciózní variantě by mohlo dojít ke zlepšení až o 122 mld. Kč. Přičemž částka 18 mld. Kč vysoce přesahovala tehdejší výdaje státu na pasivní politiku zaměstnanosti (7 mld. Kč) nebo na politiku inkluze v regionálním školství (10 mld. Kč). Zmíněné zvýšení HDP by přinesla vyšší produktivita lépe vzdělané pracovní síly (IDEA, 2020). Zvýšení vzdělávacích výsledků má pozitivní vliv na širokou škálu společenských jevů, mimo jiné je spojen s lepším zdravotním stavem a díky tomu nižšími náklady na zdravotnictví; dále nižší náklady na sociální transfery, nižší sebevražednost, riziko rozvodů. Vyšší vzdělání pak je spojeno s pozitivními efekty v podobě vyšší politické participace nebo pozitivního rodičovského chování.
6. Zhodnocení sociálních dopadů včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Negativní dopady na specifické skupiny obyvatel nejsou známy. 
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na životní prostředí. 
Navrhovaná úprava předpokládá pozitivní sociální dopady spočívající ve zlepšení podmínek pro vzdělávání dětí a žáků, zejména sociálně a ekonomicky znevýhodněných. 
7. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava do zákazu diskriminace či do rovnosti mužů a žen nezasahuje.
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. 
9. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný bezprostřední dopad na vznik nových korupčních rizik. 
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Změny obsažené v návrhu žádným způsobem neovlivňují bezpečnost či obranu státu. 
11. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Navrhovaná právní úprava má pozitivní dopad na rodiny prostřednictvím podpory vzdělávání sociálně a ekonomicky znevýhodněných dětí a žáků.
12. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
V důsledků změn ve financování škol dojde k posílení financování škol některých zřizovatelů (obcí), zejm. ve strukturálně postižených regionech. 
13. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Předkladatel ctí požadavky na vytváření tzv. digitálně přívětivé legislativy. Návrh zákona překážky ve vztahu k digitálně přívětivé legislativě nevytváří.  


B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
Část první
Změna školského zákona
Čl. I
K bodu 1 (§ 116) 
Doplňují se typy ŠPZ, tedy PPP a speciálně pedagogické centrum, a stanovují se služby, které zajišťují. Dosavadní legislativní úprava ukotvovala typy ŠPZ a jejich činnost pouze na úrovni prováděcího právního předpisu. Výslovně na úrovni zákona se pro PPP stanoví povinnost metodického vedení základních škol běžného vzdělávacího proudu a zajišťování služeb školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga takovým základním školám (do celkového počtu žáků stanoveného v rámci podmínek poskytování poradenských služeb prováděcím právním předpisem). 
Spádový obvod pro účely metodického vedení a výčet základních škol, jimž PPP zajišťuje služby školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga, jakož i objem přímé pedagogické činnosti školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga v hodinách zajišťované pro konkrétní školu (odpovídající výši financované ze státního rozpočtu), určí OOP vydané podle nového § 171a školského zákona. Povinnost PPP zajišťovat služby školního psychologa a školního speciálního pedagoga základním školám zmírňuje po dobu pěti let od nabytí účinnosti zákona navrhované přechodné ustanovení. 
K bodu 2 (§ 120a) 
Nově dochází ke specifikaci poradenských služeb zajišťovaných školou na úrovni zákona. Stanovuje se povinnost pro ředitele základní a střední školy zajišťovat obecně vymezené poradenské služby a pro jejich poskytování zabezpečit personální kapacity. Účelem poskytování poradenských služeb v základních a středních školách je zejména naplňování vzdělávacích možností žáků s potřebou podpory, a to i žáků nadaných.  
Navíc se stanoví, že v základních školách běžného vzdělávacího proudu zajišťuje poradenské služby vždy též psycholog nebo speciální pedagog. Základní škola běžného vzdělávacího proudu bude mít za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem nárok na zajišťování služeb školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga PPP, do jejíhož spádového obvodu náleží, a to ve výši určené v OOP vydaném podle nového § 171a školského zákona. 
Podrobné podmínky stanoví prováděcí právní předpis vydaný na základě stávajícího obecného zmocnění v § 121 odst. 1 školského zákona. Počítá se s tím, že nárok bude mít základní škola běžného vzdělávacího proudu s počtem žáků 20–179 ve tříletém průměru, aby byly potlačeny meziroční výkyvy. Nebudou započítáni žáci základní školy vzdělávaní podle § 38 a § 41 školského zákona.
Podle navrhovaného přechodného ustanovení k zákonu uvedený nárok ovšem po dobu pětiletého období od nabytí účinnosti zákona PPP veřejného zřizovatele není povinna naplňovat, pokud k tomu nemůže vyčlenit zaměstnance s příslušnou kvalifikací podle zákona o pedagogických pracovnících. Pětileté přechodné období je stanoveno i pro povinnost zajišťovat poradenské služby školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga týkající se ředitelů běžných základních škol, které na zajišťování služeb školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga ze strany PPP nárok nemají. 

K bodu 3 (§ 161)
V § 161 školského zákona je nově upraveno financování PPP zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí zajišťujících služby školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga pro základní školy, proto se odpovídajícím způsobem mění nadpis. 
K bodu 4 [§ 161 odst. 1 písm. e)] 
Zavádí se normativní část financování pedagogické práce spočívající v zajišťování služeb školního psychologa a školního speciálního pedagoga základním školám ve spádovém obvodu PPP. MŠMT se ukládá vyhlásit příslušné normativy vztahující se k netarifním nárokovým a nenárokovým složkám platu.  
K bodu 5 [§ 161 odst. 1 písm. f)]
V souvislosti se snahou o snižování rozdílů mateřských, základních a středních škol a konzervatoří ve vzdělávacích výsledcích ve spojení se sociálním zázemím jejich žáků se vytváří v rámci financování mateřských škol, základních škol, středních škol a konzervatoří zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí nový opravný koeficient k normativům na ostatní neinvestiční výdaje.
K bodu 6 (§ 161 odst. 3 až 5)
Odstavec 3:
V rámci nového způsobu institucionálního financování pedagogické práce školního psychologa a školního speciálního pedagoga, kde jednotkou výkonu je pedagogický pracovník, je třeba zavést obdobně, jako je tomu ve stávajícím § 161 odst. 2 školského zákona, příslušný základní maximální limit hodin přímé pedagogické činnosti financovaný ze státního rozpočtu. Tento limit („PHPmax“) stanoví nařízení vlády jak pro PPP zajišťující služby školního psychologa a školního speciálního pedagoga základním školám ve svém spádovém obvodu, tak pro běžné základní školy, které nemají nárok na zajištění těchto služeb PPP.
Odstavec 4:
Ze stejného důvodu jako při doplnění opravného koeficientu k normativům na ostatní neinvestiční výdaje, tj. snaha o snižování rozdílů ve vzdělávacích výsledcích v konkrétních druzích škol ve spojení se sociálním zázemím jejich žáků, se pro vládu zakotvuje nové zmocnění v § 161 školského zákona. Vláda bude mít možnost vydat nařízení vlády, kterým se pro základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí navýší maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu, přičemž při případném navyšování bude posuzována náročnost poskytování vzdělávání. Díky tomuto nařízení vlády bude tedy pro určité školy splňující stanovená kritéria navýšen maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu podle nařízení vlády č. 123/2018 Sb.
Jelikož předkládaný návrh zákona řeší i problematiku institucionalizace školních psychologů a školních speciálních pedagogů, pro které bude nově nastaven maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti financovaný ze státního rozpočtu, je dána možnost navýšení tohoto maximálního počtu hodin přímé pedagogické činnosti i pro PPP, které zajišťují služby sdíleného školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga pro základní školy. V těchto případech se bude stanovovat navýšení v závislosti na náročnosti poskytovaného vzdělávání v základní škole, pro kterou tato PPP zajišťuje služby školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga. Vztáhnout úpravu indexace i na příslušné PPP je vhodné z toho důvodu, že jak školní psycholog, tak školní speciální pedagog rovněž přispívají ke snižování nerovností ve vzdělávání.


Odstavec 5:
V § 161 školského zákona se nově doplňuje také odstavec 5, na jehož základě bude vláda oprávněna vydat nařízení vlády, kterým se umožní pro základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí stanovit počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu v dané škole ve stejné výši jako při rozpisu finančních prostředků vyčleněných ze státního rozpočtu na činnost těchto škol na předcházející kalendářní rok. Vláda však bude mít možnost v takovém nařízení stanovit podmínky, za jakých lze nařízením vlády stanovený počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu snížit nebo zvýšit. Při navyšování počtu hodin výuky nicméně nebude možné překročit maximální počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu, který stanoví nařízení vlády č. 123/2018 Sb. 
Vláda díky nově upravovanému zmocnění bude moci v obdobích, kdy bude potřeba činit mimořádná úsporná opatření, regulovat nárůst počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu. Uvedené druhy škol veřejných zřizovatelů si nebudou moci v důsledku regulace v přijatém nařízení vlády navýšit počet hodin výuky, ledaže by se vešly do podmínek pro případné umožnění nárůstu. Důvodem pro zvýšení stávajícího počtu hodin výuky může být např. u základních škol situace, kdy počet žáků meziročně narostl a průměrný počet žáků na třídu pro nový školní rok překoná hranici pásma, které odpovídalo průměrnému počtu žáků v předchozím školním roce.
Vzhledem k zaváděné institucionalizaci školních psychologů a školních speciálních pedagogů je vhodné do regulace růstu zahrnout i regulaci růstu počtu hodin přímé pedagogické činnosti psychologů nebo speciálních pedagogů.
Tímto zmocněním se zavádí nová doplňující regulace k nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů, pro období, kdy vláda musí přijímat mimořádná úsporná opatření.
S ohledem na doplnění nových odstavců do § 161 školského zákona dochází k posunu stávajících odstavců 3 až 7.
K bodu 7 [§ 161 odst. 6 písm. d)]
Legislativně technická úprava související s vytvořením nového opravného koeficientu k ostatním neinvestičním výdajům. Došlo proto k vyčlenění příslušného normativu a opravného koeficientu k ostatním neinvestičním výdajům do samostatného písmene (viz novelizační bod 8).
K bodu 8 (§ 161 odst. 6)
S ohledem na zavedení normativní části financování pedagogické práce spočívající v zajišťování služeb školního psychologa a školního speciálního pedagoga základním školám ve spádovém obvodu PPP je potřeba i s těmito normativy počítat při stanovování výše finančních prostředků na kalendářní rok postupem právě podle § 161 odst. 3 školského zákona (nově odst. 6).
Pro lepší přehlednost se nově vyčleňuje výpočet normativů u ostatních neinvestičních výdajů a příslušných opravných koeficientů do samostatného písmene i).
V souvislosti s doplněním nových písmen se stávající písmeno h) nově označuje jako písmeno j).

K bodu 9 (§ 161 odst. 7)
S ohledem na nové odstavce 3 až 5 v § 161 školského zákona je nutné upravit stávající znění odstavce 4 (nově odstavce 7), na základě kterého se finanční prostředky na tarifní platy a další složky platů pedagogických pracovníků škol a školských zařízení uvedených v § 161 odst. 1 písm. a) a b), nově také e) školského zákona (poradny) poskytnou pouze do maximálních počtů hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti stanovených nařízením vlády nebo prováděcím právním předpisem vydaným MŠMT. Do tohoto ustanovení je potřeba promítnout také maximální počty hodin přímé pedagogické činnosti podle odstavce 3, možné navýšení maximálních počtů hodin při zohledňování náročnosti poskytování vzdělávání, nebo případnou regulaci počtu hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti podle odstavce 5. 
Slovy „popřípadě podle odstavců 4 a 5“ je pamatováno právě na situaci, kdy bude vydáno nařízení vlády k regulaci počtu hodin výuky nebo přímé pedagogické činnosti psychologa nebo speciálního pedagoga financovaných ze státního rozpočtu podle odstavce 5. V takovém případě budou finanční prostředky poskytovány do výše podle odstavce 5, přičemž bude i nadále možné navýšení maximálních počtů hodin při zohledňování náročnosti poskytování vzdělávání.
K bodům 10, 11, 19, 20, 24 a 27 (§ 161 odst. 8 a 9, § 161c odst. 4 písm. c), § 170 písm. b), § 180 odst. 1, § 182 odst. 1)
Legislativně technická úprava reagující na posun odstavců v § 161 školského zákona. 
K bodu 12 (nadpis § 161a)
Legislativně technická změna spočívající v úpravě nadpisu § 161a školského zákona, a to z důvodu zakotvení republikového normativu pro zařízení školního stravování do tohoto ustanovení (bližší odůvodnění viz bod 14). 
K bodu 13 (§ 161a odst. 1 úvodní část ustanovení)
Vzhledem k zakotvení republikového normativu pro zařízení školního stravování do § 161a školského zákona (viz bod 14) je nutné do úvodní části odstavce 1 doplnit výslovně zařízení školního stravování.
K bodu 14 (§ 161a odst. 1)
Podle § 122 odst. 2 školského zákona se dětem v mateřských školách, přípravných třídách základní školy a přípravném stupni základní školy speciální, žákům základních škol a nezletilým žákům středních škol poskytuje hmotné zabezpečení, které zahrnuje školní stravování po dobu jejich pobytu ve škole. Hmotné zabezpečení zajišťuje pro své děti a žáky právnická osoba, která vykonává činnost školy. Právnická osoba zřizovaná krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí může hmotné zabezpečení zajišťovat ve spolupráci se zřizovatelem. Také zletilým žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol lze poskytovat hmotné zabezpečení, které zahrnuje školní stravování po dobu jejich pobytu ve škole.
Zařízení školního stravování je obvykle součástí stejné právnické osoby jako škola, nebo ho zřizuje stejný zřizovatel jako právnickou osobu vykonávající činnost školy. V současné době jsou tak prostředky na činnost zařízení školního stravování zřizovaného krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí alokovány do rozpisu na jednotlivé kraje prostřednictvím normativu na dítě, žáka a studenta podle § 161b školského zákona, a to na základě počtu dětí, žáků a studentů, kteří se vzdělávají ve školách zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí.
Vzhledem k tomu, že je podíl dětí, žáků a studentů stravovaných v zařízení školního stravování zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí na celkovém počtu dětí, žáků a studentů, kteří se vzdělávají ve školách zřizovaných krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, velmi krajově rozdílný (a to v rozmezí 63 % až 94 %), použilo MŠMT v roce 2024 opravný koeficient k normativu podle § 161b školského zákona zohledňující tento rozdílný podíl stravovaných.
Podle § 161a školského zákona nyní MŠMT vyhlašuje republikové normativy pro ta školská zařízení, jejichž rozložení je v rámci ČR nerovnoměrné. S ohledem na výše uvedené se nově navrhuje podle § 161a školského zákona vyhlašovat samostatný republikový normativ pro zařízení školního stravování.
Navrhovaná změna nemá dopad do státního rozpočtu, zajistí však lepší cílení finančních prostředků na zajištění činnosti vybraných druhů a typů školských zařízení.
K bodu 15 [§ 161c odst. 1 písm. b)]
Zavádí se nový opravný koeficient k normativům na osobní příplatky, odměny a cílové odměny podle zákoníku práce, jakož i povinné odvody, který bude zohledňovat náročnost poskytování vzdělávání. Úprava navazuje na snahu o snížení nerovností ve vzdělávání. 
K bodu 16 [§ 161c odst. 1 písm. c)]
Úprava reaguje na doplnění do § 161 odst. 1 písm. e) [(nově písm. f)], kdy MŠMT bude moci nově stanovit opravný koeficient k ostatním neinvestičním výdajům zohledňující náročnost poskytování vzdělávání.
K bodu 17, 21 až 23, 25 a 28 (§ 161c odst. 1 písm. d), § 161c odst. 5, 8, 9, 12 a 13, § 170 písm. c), § 180 odst. 1 a § 182 odst. 1)
Legislativně technická úprava reagující na posun odstavců v § 161c.
K bodu 18 (§ 161c odst. 3)
Snaha o snižování nerovností ve vzdělávání se dotýká také mateřských škol. Z uvedeného důvodu je vhodné u mateřských škol zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí, stejně jako tomu je u základních škol, středních škol a konzervatoří zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí, dát MŠMT možnost navýšit maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti v těchto mateřských školách. Při možném navyšování bude i u mateřských škol zohledňována náročnost poskytovaného vzdělávání.
K bodu 26 (§ 171a)  
Opatřením obecné povahy budou stanoveny spádové obvody PPP ve vztahu k základním školám zřizovaným obcí, svazkem obcí nebo krajem, a to za účelem jejich metodického vedení a zajištění služeb školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga. MŠMT určí spádové obvody tak, aby všechny běžné základní školy byly přiřazeny ke konkrétním PPP veřejných zřizovatelů na území jednotlivých krajů, případně PPP neveřejných zřizovatelů, které se zapojí do systému metodické podpory běžných základních škol a sdílení podpůrných pedagogických pozic. V odůvodněných případech zahrne MŠMT do spádového obvodu PPP i základní školu z území jiného kraje. Spádový obvod bude nastaven na sídlo PPP, nikoliv na jednotlivá pracoviště. Při stanovování spádových obvodů se zohlední územní blízkost, kapacitní, personální a materiální možnosti PPP a přihlédne se též k výsledkům posledního hodnocení České školní inspekce. Soukromým a církevním PPP lze stanovit spádový obvod jen s jejich souhlasem; souhlas se týká možnosti spádový obvod stanovit a nelze jej podmínit stanovením konkrétního spádového obvodu. 
V zájmu zvýšení seznatelnosti a právní jistoty pro adresáty z řad školské veřejnosti je udělení souhlasu se stanovením spádového obvodu i samotné řízení o návrhu opatření obecné povahy standardně svázáno pevnými termíny, zvláště se upravuje zveřejnění návrhu (zveřejnění na úřední desce MŠMT a způsobem umožňujícím dálkový přístup), počítání lhůty pro podání námitek i nabytí účinnosti OOP. Námitky proti návrhu OOP mohou podat pouze dotčené PPP a jejich zřizovatelé.  
Počítá se s možností vydané OOP pro území kraje v rámci standardních termínů měnit (pro následující školní rok); ve výjimečných případech lze OOP měnit, popřípadě vydat nové OOP pro území kraje v mimořádném termínu. Vydání OOP pro školní rok 2025/2026 upravuje přechodné ustanovení.   
K bodu 29 a 30 (§ 181 odst. 1) 
Krajům bude nově dána povinnost zajistit podmínky pro poskytování poradenských služeb ŠPZ. Za tímto účelem jsou zmocněni ke zřízení a zrušení ŠPZ. 
K bodu 31 [§ 181 odst. 2 písm. b)]
Legislativně technická změna reagující na novelizační body 29 a 30.
K bodu 32 [§ 181 odst. 2 písm. c)]
Sjednocení pojmosloví v rámci školského zákona.
Čl. II Přechodná ustanovení 
Po dobu pěti let ode dne nabytí účinnosti novely školského zákona je stanovena výjimka z povinnosti zajišťovat služby školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga pro PPP zřízené krajem, obcí nebo svazkem obcí se spádovým obvodem a běžné základní školy, které nemají dostatečný počet odborných zaměstnanců na pozici školního psychologa či školního speciálního pedagoga s kvalifikací podle zákona o pedagogických pracovnících. PPP zřízené krajem, obcí nebo svazkem obcí budou povinny zajišťovat služby školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga základním školám ve svém spádovém obvodu jen v rámci svých aktuálních personálních kapacit. Tato výjimka je platná i pro ředitele základní školy, který nemá po dobu pěti let ode dne nabytí účinnosti novely školského zákona povinnost zajišťovat poradenské služby školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga podle § 120a odst. 3 školského zákona, pokud nemá dostatečný počet zaměstnanců, kteří mají kvalifikaci psychologa nebo speciálního pedagoga podle zákona upravujícího pedagogické pracovníky. 
Vzhledem k náročnosti prvního stanovení spádových obvodů se výslovně připouští možnost vydat OOP pro školní rok 2025/2026 v mimořádném termínu, PPP (zejména neveřejným) je zároveň třeba ponechat určitý čas před účinností OOP, aby se mohly na plnění povinností vůči spádovým základním školám připravit. Pro usnadnění kontinuity financování v přechodném období se z hlediska spádovosti fixuje faktický stav k 31. prosinci 2024.  
Část druhá
Změna zákona č. 306/1999 Sb.
Čl. III
K bodu 1 (§ 4 odst. 1)
V § 4 odst. 1 se vylučují ze základu pro výpočet dotace finanční prostředky na platy (tarify, nárokové a nenárokové složky) a zákonné odvody určené na služby psychologa nebo speciálního pedagoga PPP veřejných zřizovatelů, které zajišťují služby školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga (běžným) základním školám ve svém spádovém obvodu. Finanční prostředky vyloučené z výpočtu podle § 4 odst. 1 jsou rozhodné pro výpočet zvýšení dotace pro PPP v novém § 4 odst. 3.
K bodu 2 (§ 4 odst. 3)
Prostředky pro soukromé PPP, které zajišťují pro základní školy ve svém spádovém obvodu služby školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga, jsou v § 4 odst. 3 určeny pomocí normativu na žáka určeného jako jednotkové personální náklady (prostředky na platy a zákonné odvody) vynakládané na obdobnou činnost veřejných PPP. Výši procentního podílu z normativu stanoví § 4 odst. 6 písm. f) a pro případ, že je uzavřena smlouva o zvýšení dotace, § 5 odst. odst. 2 písm. f).
K bodu 3 a 4 (§ 4 odst. 6 a § 5 odst. 2) 
Jedná se o legislativně technickou úpravu související s vložením nového odstavce 3 do § 4.
K bodu 5 (§ 6 odst. 3)
Doplněné ustanovení v § 6 odst. 3 stanoví odchylný postup u PPP zajišťujících základním školám ve svém spádovém obvodu služby školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga, protože PPP nebudou disponovat přesnými informacemi o počtech žáků v těchto školách a jejich změnách v průběhu školního roku. Rozhodný bude počet žáků vykázaný základní školou k 30. září daného školního roku.

Část třetí
Změna zákona č. 563/2004 Sb. 
Čl. IV 
K bodu 1 (§ 18) 
Dochází k doplnění cest k získání odborné kvalifikace speciálního pedagoga. Je zavedeno nové studium k rozšíření odborné kvalifikace pro získání způsobilosti provádět speciálněpedagogické poradenství, jehož absolvováním získají odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga uchazeči, kteří jsou 
1. absolventy vysokoškolských magisterských studijních programů zaměřených na pedagogiku předškolního věku nebo na přípravu učitelů základní školy nebo na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy nebo na přípravu vychovatelů nebo studijního oboru pedagogika,  
a zároveň 
2. absolvovali bakalářský studijní program zaměřený na speciální pedagogiku nebo studium k rozšíření odborné kvalifikace pro získání způsobilosti vykonávat speciálněpedagogickou, výchovnou a vzdělávací činnost ve školách a třídách zřízených pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami (studium v programu celoživotního vzdělávání realizovaném vysokou školou, do 1. 9. 2023  studium akreditované podle § 2 vyhlášky č. 317/2005 Sb. ve znění účinném do 30. 9. 2023, jako studium v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku).   
K bodu 2 (§ 22 odst. 2) 
Doplňuje se nový druh vzdělávacího programu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků vedoucího ke kvalifikaci speciálního pedagoga, konkrétně studia k rozšíření odborné kvalifikace pro získání způsobilosti provádět speciálněpedagogické poradenství, do výčtu akreditovaných vzdělávacích programů. 
K bodu 3 (§ 22 odst. 10) 
Dochází k zakotvení omezení pro možnost využití výjimky, kdy může právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení zajišťovat výchovu a vzdělávání po nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace, pokud prokazatelně nemůže tyto činnosti zajistit pedagogickým pracovníkem s odbornou kvalifikací, v případě výkonu činnosti psychologa. Tato úprava odpovídá dlouhodobému stanovisku MŠMT.


K bodu 4 (§ 27)  
Prodlužuje se doba, na kterou je udělena akreditace vzdělávacím programům dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků ze současných 3 let na 6 let. Důvodem je změna struktury akreditovaného dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, kdy jsou nadále akreditovány programy kvalifikační a specializační, tedy programy, které jsou zpravidla delší, často v rozsahu 250, 300 až 350 hodin. Tyto programy jsou realizovány v rozsahu několika semestrů až let. Pro účastníky pak může být problematické dokončit vzdělávací program v době akreditace, zejména pokud například z osobních důvodů požádají o jeho přerušení. Prodloužením doby akreditace nedojde k ohrožení kvality vzdělávacích programů, neboť vzdělávací instituce jsou povinny realizovat vzdělávací programy v souladu s udělenou akreditací a případné změny podléhají posouzení MŠMT, při rozsáhlejších úpravách je pak nutné požádat o novou akreditaci. MŠMT dále posílilo kontroly vzdělávacích institucí a dále zavedlo povinnost evaluace vzdělávacích programů a vyhodnocení této evaluace při nové žádosti o akreditaci stejného nebo obdobného vzdělávacího programu.  
K bodu 5 (§ 35) 
Ustanovení § 35 se vždy vztahovala výhradně na bezpečnostní školy (vojenské a policejní) a na vězeňské školy. V době přijetí zákona nebylo možné, aby tato ministerstva mohla zřídit jiné než tyto specifické školy. V důsledku změn školského zákona však došlo k tomu, že tato ministerstva již mohou zřizovat i mateřské školy. V takovém případě se však na tyto mateřské školy nemají vztahovat tato zvláštní ustanovení. Navrhuje se tedy, aby se poměr pedagogických pracovníků mateřských škol řídil zákoníkem práce a aby se na ně v plném rozsahu vztahoval zákon o pedagogických pracovnících, a to včetně např. § 5, který upravuje kvalifikaci ředitele školy. Zároveň se provádí legislativně technická úprava spočívající v nahrazení neaktuální poznámky pod čarou normativním odkazem. 
Čl. V Přechodná ustanovení 
V rámci přechodných ustanovení se stanovuje možnost získat odbornou kvalifikaci na základě studia v programu celoživotního vzdělávání, které odpovídá (co do zaměření a rozsahu) nově zakotvovanému studiu k rozšíření odborné kvalifikace pro získání způsobilosti provádět speciálněpedagogické poradenství. Záměrem zákonodárce je umožnit v co nejkratším čase uchazečům splňujícím předpoklady podle navrhované novelizace § 18 zákona o pedagogických pracovnících získat odbornou kvalifikaci speciálního pedagoga, kterých je zejména ve školách nedostatek. 
Přechodné ustanovení zakotvuje, že vysoká škola, která získá akreditaci k realizaci příslušného studia k rozšíření odborné kvalifikace, může osobám, které odpovídající studium absolvovaly ve vymezené době před akreditací příslušného vzdělávacího programu v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, takové studium uznat jako rovnocenné (a vydat o tom osvědčení). Dále může vysoká škola účastníky odpovídajícího programu celoživotního vzdělávání, kteří (probíhající) studium zahájili před nabytím právní moci rozhodnutí o akreditaci a nejpozději dva roky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, připustit k obhajobě závěrečné písemné práce a konání závěrečné ústní zkoušky v rámci akreditovaného vzdělávacího programu, takže tyto osoby budou moci získat standardní osvědčení podle § 24 odst. 5 zákona o pedagogických pracovnících. Podstatným prvkem úpravy je možnost kontroly ze strany MŠMT.


Část čtvrtá 
Účinnost
Účinnost předloženého zákona, s výjimkou článku III, se navrhuje k 1. lednu 2025 v souladu s jednotnými daty účinnosti stanovenými v § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost k 1. lednu 2025 je stanovena mj. s ohledem na to, že k 31. prosinci 2024 končí financování pozic školního psychologa a školního speciálního pedagoga v základních školách z Operačního programu Jan Amos Komenský a je třeba zajistit financování těchto pozic ze státního rozpočtu.
Článek III, kterým se provádí změny v zákoně č. 306/1999 Sb., se navrhuje s účinností k 1. lednu 2026 vzhledem k tomu, že pro financování služeb školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga zajišťovaných soukromými PPP pro základní školy v jejich spádovém obvodu musí být dán srovnávací základ. Ten bude odvislý od financování služeb školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga zajišťovaných PPP veřejných zřizovatelů v předchozím kalendářním roce. 
2