Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

ÚŘAD VLÁDY ČR

VII.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění vyhlášky č. 375/2023 Sb.
Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra průmyslu a obchodu dne 6. března 2024, s termínem dodání stanovisek do 26. března 2024. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
Resort
Připomínky
Vypořádání

Místopředseda vlády pro digitalizaci

K účinnosti vyhlášky ve vztahu ke sdílení elektřiny
Vyhláška provádí ustanovení EZ, podle kterého má ministerstvo povinnost stanovit ve vyhlášce typy průběhového měření, které lze využít při sdílení elektřiny, a podmínky jejich instalace.
To vyhláška skutečně činí, ovšem s účinností k 1. červenci 2024, tedy ke dni, kdy je možné provozovat samotné sdílení elektřiny. Reálně tak k 1. 7. 2024 nebude možné začít provozovat sdílení elektřiny, ale teprve pouze požádat o osazení průběhového měření. To je zbytečné zdržení.
Podle § 49 odst. 8, Každý, kdo hodlá využít právo na sdílení elektřiny, má právo na instalaci průběhového měření. Tedy nikoliv kdo sdílí, ale kdo má v plánu tak činit. To je možné již před účinností ustanovení umožňujícího samotné sdílení, není tedy důvod odkládat účinnost vyhlášky až na 1. 7. 2024. Ostatně, ustanovení § 49 odst. 8 je již účinné, jeho neprovedení vyhláškou tedy představuje v podstatě trvající protiprávní stav.
Vzhledem k tomu, že na instalaci průběhového měření jsou ze zákona až 3 měsíce, dojde tím k faktickému spuštění sdílení elektřiny se zpožděním. To by mohlo být v rozporu i se závazkem v Národním plánu obnovy, který hovoří o 1. červenci – připomínáme, že Komise při hodnocení milníků posuzuje skutečný stav, nikoliv stav legislativní, reálně neproveditelný.
Navrhujeme tedy upravit účinnost vyhlášky tak, aby o osazení průběhového měření bylo možno požádat již dříve.
Logický termín je 1. dubna (3 měsíce potřebné na instalaci před 1. červencem), ale to již není realistické, předkladatel by však měl zvolit nejbližší možný termín.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno s úpravou

Závazek v Národním plánu obnovy bohužel nelze naplnit novelou vyhlášky o měření elektřiny, když podle přechodného ustanovení podle čl. II bodu 7 zákona č. 469/2023 Sb. se do dne schválení Řádu datového centra Energetickým regulačním úřadem ustanovení zákona upravující práva a povinnosti účastníků trhu s elektřinou související se sdílením elektřiny nepoužijí. To znamená, že i právo na instalaci průběhového měření podle § 49 odst. 8 energetického zákona lze použít (tj. podle tohoto ustanovení lze o instalaci průběhového měření požádat) až po schválení Řádu datového centra Energetickým regulačním úřadem.
Řád datového centra lze předložit ke schválení po přijetí novely vyhlášky č. 401/2010 Sb. o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele podzemního zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu. S ohledem na skutečnost, že tato novela vyhlášky dosud nebyla publikována ve Sbírce zákonů, a s ohledem na délku procesu schvalování Řádu datového centra (včetně povinnosti veřejné konzultace) nelze očekávat schválení Řádu před 1. červencem 2024, a tedy stanovení dřívější účinnosti není v daném případě relevantní. Z tohoto důvodu se při stanovení účinnosti postupuje v souladu se zákonem č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), a proto se navrhuje nabytí účinnosti k 1. červenci 2024.

V souvislosti se sdílením elektřiny a novým právem instalace průběhového měření, které je nezbytné pro vyhodnocení sdílení elektřiny, podle § 49 odst. 8 energetického zákona, navrhujeme doplnění nového ustanovení (§ 12a), které stanovuje způsoby a podmínky instalace těchto měřicích zařízení. Cílem navrhovaného řešení je zajistit co nejjednodušší administrativní postup pro zájemce o sdílení elektřiny, a to při respektování práv a povinností stanovených energetickým zákonem. Proto je do nově vkládaného § 12a navržen i odstavec 2, který využívá pro prokázání, že účastník trhu s elektřinou hodlá využít právo na sdílení elektřiny, procesy nastavované pro registraci přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení datovým centrem podle vyhlášky č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou.
§ 12a
Instalace měřicího zařízení s průběhovým měřením za účelem sdílení elektřiny
(1) Součástí žádosti o instalaci měřicího zařízení s průběhovým měřením podle § 49 odst. 8 energetického zákona je doklad o tom, že žadatel podal žádost o registraci přiřazení předávacího místa, ve kterém požaduje instalaci měřicího zařízení s průběhovým měřením, do skupiny sdílení.
(2) Doklad o tom, že žadatel podal žádost o registraci přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení, je možné nahradit sdělením správce skupiny sdílení3) provozovateli distribuční soustavy prostřednictvím datového centra o tom, že zákazník podal žádost o registraci přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení.

Poznámka pod čarou:
3) Vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů.

Na základě reakce na vypořádání a ve snaze co nejvíce urychlit celý proces zahájení sdílení, byla v návrhu upravena účinnost doplněného ustanovení (§12a), což umožní zájemcům o sdílení zažádat o průběhový elektroměr den následující po dni vyhlášení, tedy dříve než 1. 7.2024.

Přístup k údajům z měření v reálném čase
Článek 20 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou stanoví, že:
„Neověřené údaje o spotřebě v téměř reálném čase jsou konečným zákazníkům rovněž snadno a bezpečně dostupné bez dalších nákladů prostřednictvím standardizovaného rozhraní nebo dálkového přístupu, a to za účelem podpory automatizovaných programů zvyšování energetické účinnosti, jakož i podpory odezvy strany poptávky a dalších služeb.“
Toto ustanovení není ve vyhlášce ani v zákoně provedeno.
Přestože odběratelé ve skupině sdílení mají právo na instalaci inteligentního měření kategorie C1 a C2, data z měření jsou k zákazníkům přenášena pouze jednou denně. Zároveň není upraveno ani právo zákazníků zjišťovat údaje o své spotřebě v reálném čase alespoň svépomocí (např. čtení impulsních výstupů, mBus, ModBus, vlastní podružné měření) – podle § 11 odst. 2 vyhlášky záleží na rozhodnutí provozovatele distribuční soustavy, zda zákazníkovi zjišťování spotřeby v reálném čase povolí.
Navrhujeme tedy do vyhlášky doplnit, že pokud je odběrné místo přiřazeno do skupiny sdílení, údaje o spotřebě v téměř reálném čase jsou konečným zákazníkům dostupné bez dalších nákladů prostřednictvím standardizovaného rozhraní nebo dálkového přístupu.
Není-li to technicky možné, měl by mít zákazník právo zjišťovat údaje o své spotřebě v reálném čase svépomocí.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno

Citované ustanovení čl. 20 písm. a) směrnice (EU) 2019/944 není nutné (resp. ani nelze) provádět ve vyhlášce o měření elektřiny, když má být transponováno v ustanovení § 25 odst. 10 písm. w) energetického zákona navrhovaném v nyní projednávané novele energetického zákona tzv. Lex OZE III („Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen bezplatně umožnit zákazníkovi, který má instalované inteligentní měřicí zařízení, nebo jím určené osobě přístup k údajům z měření elektřiny v jeho předávacím místě nejpozději do 15 minut od naměření těchto údajů prostřednictvím jeho internetových stránek nebo komunikačního rozhraní měřicího zařízení,“). Toto zákonné ustanovení je dostatečně jasné a nevyžaduje prováděcí právní úpravu.
Nicméně již podle stávajícího ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky o měření elektřiny, tedy již před nabytím účinnosti Lex OZE III, lze i v případě odběrného místa přiřazeného do skupiny sdílení získat naměřené údaje v reálném čase. Ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky o měření je konstruováno tak, že provozovatel soustavy poskytne účastníkovi trhu s elektřinou impulsní výstupy z měření nebo zpřístupní naměřené hodnoty pomocí jiného komunikačního rozhraní elektroměru na základě žádosti, a nikoliv automaticky, neboť u některých typů měření je pro zpřístupnění komunikačního rozhraní nezbytné rozplombování elektroměru. Provozovatel soustavy však takové žádosti zpravidla vyhoví, pokud neexistují objektivní technické či bezpečnostní důvody pro její zamítnutí.
Do doby zahájení instalace měření kategorie C1 a C2, u nichž budou k dispozici vyhláškou stanovené standardy komunikačního rozhraní, budou v případě sdílení elektřiny využívána měření typu B, která umožní zpřístupnění údajů zákazníkovi v souladu s ustanovením s § 11 odst. 2 vyhlášky o měření elektřiny. Tedy bude naplněn požadavek na dostupnost dat v téměř reálném čase. Jakékoliv jiné způsoby komunikace údajů o spotřebě v téměř reálném čase v případě sdílení elektřiny nejsou s ohledem na velmi krátký realizační čas možné.

Souhlas s vypořádáním

K § 5 odst. 3
Toto ustanovení vytváří výjimku, která umožňuje osadit odběrné místo „nižší“ kategorií měřícího zařízení, pokud osazení předepsaným typem není technicky možné nebo ekonomicky únosné.
Není však definováno, co je technologická možnost a ekonomická únosnost, a není zde ani žádná možnost takové rozhodnutí přezkoumat. Obáváme se, že toto ustanovení bude nadužíváno s cílem snížit náklady na straně dodavatele, ke škodě jak zákazníků, tak v důsledku celého trhu s elektřinou, jelikož nižší kategorie měřícího zařízení neumožňují tak důkladné řízení trhu.
Volbě vhodného řešení je plně na předkladateli. Není-li možné ustanovení vypustit, pak je možné ve vyhlášce podrobněji definovat podmínky jeho použití, nebo jej podmínit souhlasem zákazníka, nebo umožnit zákazníkovi se proti takovému postupu bránit.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno

Již stávající znění § 5 odst. 3 vyhlášky o měření elektřiny pracuje s možností instalace měřicího zařízení typu B nebo typu C nebo kategorie C3, není-li technicky možné nebo ekonomicky únosné instalovat měřicí zařízení typu C kategorie C1 nebo C2. Ustanovení § 5 odst. 3 se mění jen v důsledku doplnění písmene d) do § 5 odst. 2.
V praxi nyní nedochází k případům nadužívání § 5 odst. 3, a proto se neočekávají problémy ani do budoucna. Z technických důvodů dává vyhláška možnost distributorům instalovat jiný typ měření než C1 nebo C2. Technickým předpokladem využití inteligentních vlastností měřidel typu C1 a C2 je funkčnost celého systému inteligentního měření (odečtová centrála) včetně zabezpečení.
Zároveň podotýkáme, že v souladu s vyhláškou o měření elektřiny je měření typu B vyšší kategorií než měření typu C, nicméně ve vztahu k využití na neprůmyslových odběrech je s ohledem na cenu měření a funkcionality méně vhodné. Pro účely využití zákazníky kategorie maloodběru jsou proto vyvinuta levnější a jinak designovaná měřidla s jinými komunikačními rozhraními tak, aby byla data dostupnější pro tyto kategorie odběratelů.
Podmínka ekonomické únosnosti se vztahuje zejména na lokální distribuční soustavy (LDS) z toho důvodu, aby LDS mohly mít možnost instalovat měření nižší kategorie, které pro ně budou z ekonomického hlediska výhodnější.
Souhlas s vypořádáním

K přechodným ustanovením a odložené účinnosti
Ustanovení § 4 odst. 1, § 4 odst. 4 písm. c) a v § 6 odst. 1 písm. c mění interval předávání a zpracování dat z 1 měsíce na 1 den, avšak až půl roku po účinnosti zbytku úpravy (a reálného spuštění sdílení elektřiny).
K tomuto odkladu není důvod, na druhé straně však může přinést značné praktické potíže a poškodit celou koncepci sdílení elektřiny. Měsíční interval znemožňuje optimalizaci systémů a může tak na prvních několik měsíců učinit celé sdílení elektřiny nepraktickým a méně výhodným. Pozdější zlepšení nemusí takto „pošramocenou“ pověst napravit. I důvodová zpráva ostatně uvádí „Změna energetického trhu a zejména vznik energetických společenství a definice role aktivního zákazníka vyvolává potřebu denního zpracování naměřených dat z průběhových měřidel namísto dosavadního měsíčního zpracování dat.“ Přesto jej vyhláška na půl roku vylučuje.
Jistou logiku by odklad dával u existujících systémů, ale nikoliv u systému sdílení, jelikož ty se budují zcela nově.
Navrhujeme odklad vypustit a povinnost stanovit shodně se zbytkem vyhlášky.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno

Změna intervalu předávání a zpracování dat bude vyžadovat potřebné úpravy IT systémů, a proto se navrhuje odložení nabytí její účinnosti. To však nebrání tomu, aby provozovatelé distribučních soustav poskytovali data na denní bázi již dříve než od 1. ledna 2025, pokud tak budou schopni činit. Předpokládá se, že již před 1. lednem 2025 budou využívána denně přenášená tzv. předběžná data z měření (tj. data, která budou odečtena, ale nutně nemusí být podrobena odpovídající validaci) v souladu s novelou vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou. Odloženou účinností denního předávání dat od 1.1.2025 nebude tedy sdílení elektřiny ohroženo, neboť EDC bude po přechodnou dobu pro vyhodnocení sdílení používat tyto předběžné údaje.

Souhlas s vypořádáním

OKOM
Po stránce formální:
Předkladatel splnil s níže uvedenou výhradou formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.

Srovnávací tabulka by ještě měla být doplněna o vyznačení více ID návrhu (11278) v ní, a to i u ustanovení, která nemají podstatný vliv na dosaženou míru implementace (např. bod novelizační 4. - změna § 4 odst. 4 navazuje na implementaci čl. 20 směrnice 2019/944), ale aktualizují již implementovaná ustanovení. Alespoň zanesení ID návrhu do srovnávací tabulky, kterým se bude indikovat změna v daném ustanovení, je podle našeho názoru potřebná.

Akceptováno

Srovnávací tabulka doplněna.

Souhlas s vypořádáním

Po stránce materiální:
Stav relevantní právní úpravy v právu EU:
Návrhu vyhlášky se dotýká následující předpis EU:
- směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění), v konsolidovaném znění.
V širších souvislostech pak dále i:
- nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou, v platném znění;
- nařízení Komise (EU) 2017/2195 ze dne 23. listopadu 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice, v platném znění;
- nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení.
Připomínky a případné návrhy změn:
Návrh obsahuje změny, které transponují požadavky práva EU na zavedení inteligentních měřících systémů a zajištění rovného postavení energetických společenství s postavením aktivního zákazníka na trhu s elektřinou.

Připomínky k návrhu nevznášíme.

Závěr: Návrh vyhlášky je slučitelný s právem EU.
Akceptováno

Souhlas s vypořádáním

MF
Zásadní připomínky:
K důvodové zprávě: do části 5. „Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy…“ na str. 5 požadujeme za text „Navržená právní úprava nemá finanční dopad na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty“ doplnit slova „a nezakládá nové požadavky na navýšení personálních limitů.“.

Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno

Souhlas s vypořádáním

MSP
1. K nadpisu návrhu
V nadpisu navrhované vyhlášky je jako rok jejího vyhlášení uveden rok 2023. V této souvislosti doporučujeme, aby v nadpisu návrhu vyhlášky byl uveden takový rok vyhlášení návrhu, který předkladatel předpokládá, přičemž vzhledem k okolnostem v nadpisu nelze uvést rok 2023.

Akceptováno

Souhlas s vypořádáním

1. K čl. I bodu 32 (příloha č. 5 část A bod 3)
Příloha č. 5 v části A bodu 3 stanoví, že pokud je dostupné období měření odběru zákazníka kratší než 7 dnů, budou náhradní hodnoty za měření odběru ve dni výpadku stanoveny odhadem ze strany provozovatele distribuční soustavy. Není však zřejmé, čím by se odhad provozovatele distribuční soustavy měl při stanovení náhradních hodnot tímto způsobem řídit. Z tohoto důvodu doporučujeme v odůvodnění vyjasnit, jak takový odhad bude proveden,
a to například tím, že do odůvodnění předmětného novelizačního ustanovení bude doplněn příkladný výčet skutečností, na kterých bude provozovatel distribuční soustavy zakládat výsledný odhad při stanovení náhradních hodnot, nebo do odůvodnění doplnit způsob, jakým by měl provozovatel distribuční soustavy takový odhad provést.

Vysvětleno

Souhlas s vypořádáním

1. K čl. I bodu 32 (příloha č. 5 část A bod 4 a část B bod 9)
Příloha č. 5 v části A bodu 4 a části B bodu 9 také stanoví způsob výpočtu náhradních hodnot odběru nebo spotřeby pro situaci, že v období Tx není nalezen den s indexem xt2. Náhradní hodnoty odběru nebo spotřeby ve dni výpadku x, ve čtvrthodině čh se rovnají ODBxh1, čh,
popř. SPOxh1, čh. V této souvislosti není zřejmé, jaký den zastupuje index dne „xh1“. Z tohoto důvodu doporučujeme do přílohy č. 5 do výše uvedených bodů doplnit vysvětlení, pro jaký den je stanoven index dne „xh1“.

Akceptováno s úpravou

Index dne „xh1“ je překlepem, který byl napraven v rámci celkové úpravy přílohy č. 5. Správně se jedná o index dne „xt1“.

Souhlas s vypořádáním

1. K čl. I bodu 32 (příloha č. 5)
Napříč návrhem přílohy č. 5 jsou indexy dnů určovány také na základě „reprezentace shodného typu dne jako dne výpadku“. Označení „typ dne“ nemusí být přiléhavé k tomu, jakou skutečnost má toto označení popisovat, a zároveň nemusí být zřejmé, co je „typem dne“ myšleno. Proto předkladateli doporučujeme v odůvodnění přílohy č. 5 uvést, co je slovy „typ dne“ předkladatelem zamýšleno společně s uvedením možných příkladů. Zároveň dáváme předkladateli ke zvážení, zda by nebylo vhodnější nahradit slova „reprezentuje shodný typ dne jako den“ slovy „se svým pojmenováním shoduje se dnem“ a v návaznosti na tuto změnu provést související změny.
Akceptováno s úpravou

V rámci celkové úpravy přílohy č. 5 byla zvolena formulace „je svým označením (pondělí až neděle) shodný jako den výpadku měření elektřiny x“. Tím by mělo dojít k odstranění pochyb uvedených v připomínce.

Souhlas s vypořádáním

1. K odůvodnění čl. I bodu 15
Ustanovení čl. I bodu 15 zrušuje s účinností od 1. července 2032 § 5 odst. 6, který je tímto návrhem do novelizované vyhlášky doplňován čl. I bodem 14. Na toto zrušení by podle odůvodnění mělo navazovat doplnění písmen e) a f) do § 5 odst. 2, které je prováděno čl. I bodem 9 návrhu. V odůvodnění čl. I bodu 15 je v této souvislosti ale odkazováno
na novelizační ustanovení čl. I bod 13 a bod 8 návrhu. V návaznosti na výše uvedené doporučujeme upravit odkazy na novelizační ustanovení v odůvodnění čl. I bodu 15 návrhu.

Akceptováno

Souhlas s vypořádáním

MŽP
1. Žádáme doplnit ustanovení umožňující bezplatnou instalaci průběhového měření již u žadatele o zapojení do sdílení elektřiny od 1. července 2024 (nikoliv pouze u již do sdílení zapojeného odběrného místa). Pro toto ustanovení by pak měla být určena i dřívější účinnost, aby připravení aktéři mohli reálně začít sdílet již od 1. července.

Odůvodnění:
Dle § 49, odst. 8 energetického zákona je oprávněným žadatelem
o průběhové měření již zájemce o sdílení elektřiny, nikoliv pouze odběrné místo již zapojené do sdílení elektřiny. Tomu odpovídá
i rozdílná účinnost ustanovení k umožnění průběhového měření (od
1. 1. 2024) a sdílení samotného (od 1. 7. 2024). Dále upozorňujeme na skutečnost, že v případě extenzivního výkladu § 5, odst. 2, písm. d) vyhlášky ve spojení s § 27e, odst. 2 energetického zákona, by mohlo dojít k paradoxní situaci, kdy po každém zájemci o sdílení by byla vyžadována instalace průběhového měření, avšak průběhové měření by bylo bezplatně instalováno odběrným místům až po jejich zapojení do sdílení.

Vysvětleno a částečně akceptováno doplněním nového § 12a

Podle přechodného ustanovení v čl. II bodu 7 zákona č. 469/2023 Sb. se do dne schválení Řádu datového centra Energetickým regulačním úřadem ustanovení zákona upravující práva a povinnosti účastníků trhu s elektřinou související se sdílením elektřiny nepoužijí. To znamená, že i právo na instalaci průběhového měření podle § 49 odst. 8 energetického zákona lze použít (tj. podle tohoto ustanovení lze o instalaci průběhového měření požádat) až po schválení Řádu datového centra Energetickým regulačním úřadem. Řád datového centra lze předložit ke schválení po přijetí novely vyhlášky č. 401/2010 Sb. o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele podzemního zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu. S ohledem na skutečnost, že tato novela vyhlášky dosud nebyla publikována ve Sbírce zákonů, a s ohledem na délku procesu schvalování Řádu datového centra (včetně povinnosti veřejné konzultace) nelze očekávat schválení Řádu před 1. červencem 2024, a tedy stanovení dřívější účinnosti není v daném případě relevantní. Z tohoto důvodu se při stanovení účinnosti postupuje v souladu se zákonem č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), a proto se navrhuje nabytí účinnosti k 1. červenci 2024.
Je pravda, že podle § 49 odst. 8 energetického zákona má na bezplatnou instalaci průběhového měření právo každý, kdo hodlá využít právo na sdílení elektřiny, a tedy jeho odběrné místo nemusí být v daném okamžiku ještě přiřazené do skupiny sdílení. Navrhovaný § 5 odst. 2 písm. d) vyhlášky o měření s tím však není nijak v rozporu – z uvedeného ustanovení nevyplývá, že by provozovatel distribuční soustavy měl instalovat průběhové měření až po přiřazení odběrného místa do skupiny sdílení.
V souvislosti se sdílením elektřiny a novým právem instalace průběhového měření, které je nezbytné pro vyhodnocení sdílení elektřiny, podle § 49 odst. 8 energetického zákona, navrhujeme doplnění nového ustanovení (§ 12a), které stanovuje způsoby a podmínky instalace těchto měřicích zařízení. Cílem navrhovaného řešení je zajistit co nejjednodušší administrativní postup pro zájemce o sdílení elektřiny, a to při respektování práv a povinností stanovených energetickým zákonem. Proto je do nově vkládaného § 12a navržen i odstavec 2, který využívá pro prokázání, že účastník trhu s elektřinou hodlá využít právo na sdílení elektřiny, procesy nastavované pro registraci přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení datovým centrem podle vyhlášky č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou.
§ 12a
Instalace měřicího zařízení s průběhovým měřením za účelem sdílení elektřiny
(1) Součástí žádosti o instalaci měřicího zařízení s průběhovým měřením podle § 49 odst. 8 energetického zákona je doklad o tom, že žadatel podal žádost o registraci přiřazení předávacího místa, ve kterém požaduje instalaci měřicího zařízení s průběhovým měřením, do skupiny sdílení.
(2) Doklad o tom, že žadatel podal žádost o registraci přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení, je možné nahradit sdělením správce skupiny sdílení3) provozovateli distribuční soustavy prostřednictvím datového centra o tom, že zákazník podal žádost o registraci přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení.

Poznámka pod čarou:
3) Vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů.
Na základě reakce na vypořádání a ve snaze co nejvíce urychlit celý proces zahájení sdílení, byla v návrhu upravena účinnost doplněného ustanovení (§12a), což umožní zájemcům o sdílení zažádat o průběhový elektroměr den následující po dni vyhlášení, tedy dříve než 1. 7.2024.

1. Žádáme doplnit ustanovení explicitně zajišťující přístup zákazníků k údajům z měření v (téměř) reálném čase.

Odůvodnění:
Navrhovaný (a tedy jediný garantovaný) interval přenosu dat (1 den) dle § 6, odst. 1, písm. c) může být v rozporu s požadavky čl. 20 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944
o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou.
Vysvětleno

Zmiňované ustanovení čl. 20 písm. a) směrnice (EU) 2019/944 není nutné (resp. ani nelze) provádět ve vyhlášce o měření elektřiny, když má být transponováno v ustanovení § 25 odst. 10 písm. w) energetického zákona navrhovaném v nyní projednávané novele energetického zákona tzv. Lex OZE III („Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen bezplatně umožnit zákazníkovi, který má instalované inteligentní měřicí zařízení, nebo jím určené osobě přístup k údajům z měření elektřiny v jeho předávacím místě nejpozději do 15 minut od naměření těchto údajů prostřednictvím jeho internetových stránek nebo komunikačního rozhraní měřicího zařízení,“). Toto zákonné ustanovení je dostatečně jasné a nevyžaduje prováděcí právní úpravu.
Nicméně již podle stávajícího ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky o měření elektřiny, tedy již před nabytím účinnosti Lex OZE III, lze i v případě odběrného místa přiřazeného do skupiny sdílení získat naměřené údaje v reálném čase. Ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky o měření je konstruováno tak, že provozovatel soustavy poskytne účastníkovi trhu s elektřinou impulsní výstupy z měření nebo zpřístupní naměřené hodnoty pomocí jiného komunikačního rozhraní elektroměru na základě žádosti, a nikoliv automaticky, neboť u některých typů měření je pro zpřístupnění komunikačního rozhraní nezbytné rozplombování elektroměru. Provozovatel soustavy však takové žádosti zpravidla vyhoví, pokud neexistují objektivní technické či bezpečnostní důvody pro její zamítnutí.
Do doby zahájení instalace měření kategorie C1 a C2, u nichž budou k dispozici vyhláškou stanovené standardy komunikačního rozhraní, budou v případě sdílení elektřiny využívána měření typu B, která umožní zpřístupnění údajů zákazníkovi v souladu s ustanovením s § 11 odst. 2 vyhlášky o měření elektřiny. Tedy bude naplněn požadavek na dostupnost dat v téměř reálném čase. Jakékoliv jiné způsoby komunikace údajů o spotřebě v téměř reálném čase v případě sdílení elektřiny nejsou s ohledem na velmi krátký realizační čas možné.
Souhlas s vypořádáním

1. Žádáme upřesnit podmínky, za kterých je možné instalovat měření nižších kategorií. Požadujeme jednoznačně stanovit míru ekonomické únosnosti. Rovněž povinnost provozovatele soustavy informovat uživatele odběrného místa o technické nemožnosti instalovat měření vyšší kategorie, jakož i případných opatřeních, která může přímo uživatel odběrného místa učinit, aby překážky na své straně odstranil. A v takovém případě mu poskytnout lhůtu na nápravu.

Odůvodnění:
Aktuální definice „není-li technicky možné nebo ekonomicky únosné“ poskytuje provozovateli soustavy značnou volnost posouzení těchto skutečností a může vést k situaci, kdy značná část aktivních zákazníků bude mít svá odběrná místa vybavena měřením, které nebude zákazníkovi poskytovat všechny benefity. Žádáme proto ekonomickou únosnost jednoznačně stanovit.
Vysvětleno

1. Žádáme úpravu termínu zavedení denního předávání dat dle § 4 odst. 1, § 4 odst. 4 písm. c) a § 6 odst. 1 písm. c) z 1. ledna 2025 na
1. 7. 2024 za účelem optimálního fungování sdílení od samého počátku.

Odůvodnění:
Navrhovaná perioda předávání dat 1 měsíc pro období mezi 1. 7. 2024 a 1. 1. 2025 je pro fungování sdílení nevhodná. Uplatněná připomínka je pak i v souladu s odůvodněním novely vyhlášky.
Vysvětleno

MMR
1. K § 12 - Instalace průběhového měření
Navrhujeme v § 12 doplnit chybějící podmínky instalace průběhového měření, které umožní sdílení elektřiny od 1. 7. 2024.
Odůvodnění:
Podle novelizovaného § 98a odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen „energetický zákon“ nebo „EZ“) má ministerstvo průmyslu a obchodu povinnost stanovit ve vyhlášce o měření typy průběhového měření, které lze využít při sdílení elektřiny, a podmínky jejich instalace. Tyto podmínky musí být v souladu s právně nadřazenými požadavky energetického zákona, a to:
· Oprávněným žadatelem je „každý, kdo hodlá využít sdílení elektřiny“ (§ 49 odst. 8 EZ). Jinými slovy, uvedená osoba v okamžik podání žádosti o instalaci průběhového měření ještě nemusí být registrovaná ve skupině sdílení u datového centra.

· Oprávnění k bezplatné instalaci průběhového měření podle § 49 odst. 8 EZ je účinné od 1. 1. 2024, zatímco právo sdílet elektřinu má odloženou účinnost od 1. 7. 2024. Z uvedené konstrukce energetického zákona je zřejmé, že zájemci o sdílení elektřiny jsou oprávněni v první polovině roku provést všechny administrativní i technické přípravy, jako je například podání žádosti o instalaci průběhového měření a jeho bezplatné získání. Díky tomu mohou bezprostředně od 1. 7. 2024 zahájit sdílení elektřiny, postačí pouze provést registraci u nově zprovozněného datového centra.
Předložený návrh novely vyhlášky o měření je však s výše uvedenými požadavky energetického zákona v rozporu. Předně chybí jakékoliv speciální ustanovení, které by upravovalo podmínky instalace průběhového měření pro odběratele, jež se plánují zapojit do sdílení elektřiny. Z navrhovaného § 5 odst. 2 písm. d) vyhlášky o měření pak s účinností od 1. 7. 2024 vyplývá, že průběhovým měřením musí být osazeno odběrné místo přiřazené do skupiny sdílení. Podle již platného § 12 odst. 2 vyhlášky o měření se výměna měřicího zařízení provádí na žádost, kterou lze podat až od okamžiku nabytí účinnosti změn požadovaného typu měření (tj. v tomto případě až od 1. 7. 2024). To znamená, že žádost o instalaci průběhového měření by nebylo možné podat dříve než 1. 7. 2024.
Na provedení instalace průběhového měření mají provozovatelé distribuční soustavy 3 měsíce (§ 49 odst. 8 EZ). Následně bude před zahájením sdílení elektřiny nutné provést registraci skupiny sdílení u datového centra, která nabyde účinnosti k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce. Právo sdílet elektřinu by tedy reálně nebylo možné realizovat dříve než k 1. 11. 2024, tedy téměř o půl roku později, než požaduje energetický zákon, o dva měsíce později než požaduje Národní plán obnovy a téměř o čtyři roky později, než požaduje evropské právo.
Chybějící speciální úprava postupu instalace průběhového měření před zahájením sdílení elektřiny by navíc mohla vést k absurdnímu výkladu navrhovaného § 5 odst. 2 písm. d), a to že průběhové měření lze instalovat pouze u odběrného místa, které je již přiřazené do skupiny sdílení. Avšak podle § 27e odst. 2 EZ lze odběrné místo přiřadit do skupiny sdílení pouze tehdy, pokud má již nainstalované průběhové měření. V takovém případě by se zájemce o sdílení elektřiny octl v neřešitelné situaci – nemohl by získat průběhové měření, protože ještě není registrovaný ve skupině sdílení, a zároveň by se nemohl registrovat do skupiny sdílení, protože nemá průběhové měření.
Požadujeme proto doplnit do vyhlášky o měření speciální ustanovení, které upraví postup podávání žádosti o instalaci průběhové měření tak, aby bylo možné sdílení elektřiny realizovat od 1. 7. 2024 (viz níže, návrh na úpravy tučně) a zároveň tak, aby se odstranil věcný rozpor v posloupnosti žádosti o průběhové měření a registrace u datového centra. V souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů požadujeme účinnost nového ustanovení k dřívějšímu datu než k 1. červenci, neboť je zde dán naléhavý obecný zájem (dodržení termínu zahájení sdílení elektřiny stanoveného energetickým zákonem).
Navrhujeme doplnění nového odstavce č. 6 v tomto znění:
(6) Žádost o výměnu měřicího zařízení na základě § 5 odst. 2 písm. d) lze podat 3 měsíce před podáním žádosti o registraci přiřazení odběrného místa do skupiny sdílení. Pokud není žádost o registraci přiřazení odběrného místa do skupiny sdílení podána, uhradí žadatel provozovateli distribuční soustavy náklady na instalaci, provoz a odečty poskytnutého měřicího zařízení.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno a částečně akceptováno doplněním nového § 12a

Podle přechodného ustanovení v čl. II bodu 7 zákona č. 469/2023 Sb. se do dne schválení Řádu datového centra Energetickým regulačním úřadem ustanovení zákona upravující práva a povinnosti účastníků trhu s elektřinou související se sdílením elektřiny nepoužijí. To znamená, že i právo na instalaci průběhového měření podle § 49 odst. 8 energetického zákona lze použít (tj. podle tohoto ustanovení lze o instalaci průběhového měření požádat) až po schválení Řádu datového centra Energetickým regulačním úřadem. Řád datového centra lze předložit ke schválení po přijetí novely vyhlášky č. 401/2010 Sb. o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele podzemního zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu. S ohledem na skutečnost, že tato novela vyhlášky dosud nebyla publikována ve Sbírce zákonů, a s ohledem na délku procesu schvalování Řádu datového centra (včetně povinnosti veřejné konzultace) nelze očekávat schválení Řádu před 1. červencem 2024, a tedy stanovení dřívější účinnosti není v daném případě relevantní. Z tohoto důvodu se při stanovení účinnosti postupuje v souladu se zákonem č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), a proto se navrhuje nabytí účinnosti k 1. červenci 2024.
Je pravda, že podle § 49 odst. 8 energetického zákona má na bezplatnou instalaci průběhového měření právo každý, kdo hodlá využít právo na sdílení elektřiny, a tedy jeho odběrné místo nemusí být v daném okamžiku ještě přiřazené do skupiny sdílení. Navrhovaný § 5 odst. 2 písm. d) vyhlášky o měření s tím však není nijak v rozporu – z uvedeného ustanovení nevyplývá, že by provozovatel distribuční soustavy měl instalovat průběhové měření až po přiřazení odběrného místa do skupiny sdílení.
Není tedy pravda, že by návrh vyhlášky podmiňoval instalaci průběhového měření dokončenou registrací zákazníka u EDC – taková podmínka z žádného ustanovení návrhu vyhlášky ani ze stávajícího znění vyhlášky o měření elektřiny nevyplývá.
Není ani pravdou, že podle § 27e odst. 2 energetického zákona lze odběrné místo přiřadit do skupiny sdílení pouze tehdy, pokud má již nainstalované průběhové měření.
Proces registrace sdílení u datového centra, navržený s účinností od 1. července 2024 v rámci novely vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou (která je aktuálně v MPŘ), předpokládá, že může probíhat paralelně s procesem instalace průběhového měření. Pouze dokončení procesu registrace, resp. účinnost registrace sdílení a zahájení sdílení se případně pozastaví do okamžiku osazení průběhového měření. Tímto bude zajištěno, že sdílení elektřiny bude fakticky zahájeno po splnění podmínky instalace průběhového měření. Zároveň tento systém naopak zkracuje lhůty na nezbytné úkony před zahájením sdílení.

§ 12a
Instalace měřicího zařízení s průběhovým měřením za účelem sdílení elektřiny
(1) Součástí žádosti o instalaci měřicího zařízení s průběhovým měřením podle § 49 odst. 8 energetického zákona je doklad o tom, že žadatel podal žádost o registraci přiřazení předávacího místa, ve kterém požaduje instalaci měřicího zařízení s průběhovým měřením, do skupiny sdílení.
(2) Doklad o tom, že žadatel podal žádost o registraci přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení, je možné nahradit sdělením správce skupiny sdílení3) provozovateli distribuční soustavy prostřednictvím datového centra o tom, že zákazník podal žádost o registraci přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení.
Poznámka pod čarou:
3) Vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů.

Nechat si od svého distributora nainstalovat průběhové měření může podle energetického zákona každý, kdo hodlá využít právo na sdílení elektřiny, již nyní. Fakticky sdílet elektřinu však bude možné po registraci u EDC, po jeho spuštění.
Po spuštění EDC bude instalace průběhového měřidla u zapojených spotřebitelů navazovat přímo na žádost o registraci aktivního zákazníka či energetického společenství a skupin sdílení u EDC. Na základě této formy žádosti bude možné si nechat průběhové měřidlo nainstalovat bezplatně. Je tedy vhodné zažádat si o instalaci průběhového měření současně se žádostí o registraci odběrného místa zapojeného do sdílení.
Tři měsíce na instalaci průběhového měření je maximální možná lhůta pro provozovatele distribuční soustavy stanovená energetickým zákonem (§ 49 odst. 8.) Reálně však distributor instaluje měřidlo mnohem dříve. Snahou všech zúčastněných stran je co nejdříve vydat Řád EDC, aby sdílení mohlo fungovat co nejdříve.

2. K § 11 - Podmínky měření elektřiny, zajištění přístupu k údajům z měření v reálném čase
Předložený návrh vyhlášky o měření nezajišťuje energetickým společenstvím ani aktivním zákazníkům přístup k údajům z inteligentního měření v reálném, ani téměř reálném čase. Jedná se o závažný nedostatek, který by měl negativní dopady na optimalizaci výroby a spotřeby v rámci skupiny sdílení. Navrhovaná právní úprava je zároveň v rozporu s čl. 20 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (dále jen „IEMD“). Ten uvádí, že zákazníci využívající inteligentní měření mají právo na přístup k údajům o své spotřebě v téměř reálném čase prostřednictvím standardizovaného rozhraní nebo dálkového přístupu, a to mimo jiné za účelem podpory odezvy na straně poptávky (tj. odběratel ve skupině sdílení přizpůsobí svou spotřebu době, kdy výrobny ve skupině sdílení vyrobí nejvíce elektřiny a vice versa). Za „téměř reálný čas“ je podle čl. 2, bodu 26 IEDM považován „krátký časový úsek, obvykle v sekundách nebo až v délce intervalu zúčtování odchylek na vnitrostátním trhu.“ Pro řízení výroby a spotřeby v rámci skupiny sdílení jsou přitom nejvhodnější data poskytnutá přímo v reálném čase, případně pouze se zpožděním několika vteřin.
Přestože mají odběratelé ve skupině sdílení na základě navrhovaného § 5 odst. 2 písm. d) právo na instalaci inteligentního měření (typ C1 a C2), podle navrhovaného § 6 odst. 1 písm. c) jsou data z měření k zákazníkům (a dalším účastníkům trhu) přenášena pouze jednou denně. Zároveň není dostatečně upraveno právo zákazníků zjišťovat údaje o své spotřebě v reálném čase alespoň svépomocí (např. čtení impulsních výstupů, mBus, ModBus, vlastní podružné měření) – podle již platného § 11 odst. 2 vyhlášky o měření totiž záleží na rozhodnutí provozovatele distribuční soustavy, zda zákazníkovi zjišťování spotřeby v reálném čase povolí, přičemž praxe jednotlivých provozovatelů regionálních distribučních soustav se od sebe významně odlišuje.
Navrhujeme proto doplnit do § 11 vyhlášky o měření nový odstavec 3, který se bude zabývat specificky přístupem k údajům z měření v reálném čase, užívaného v rámci skupiny sdílení, v tomto znění:
(3) Pokud je předávací místo přiřazeno do skupiny sdílení, má provozovatel distribuční soustavy povinnost poskytovat zákazníkovi nebo výrobci naměřené hodnoty v reálném čase pomocí standardizovaného komunikačního rozhraní elektroměru nebo jiným vhodným způsobem. Pokud to elektroměr neumožňuje, mají odběratelé a výrobci přiřazení do skupiny sdílení právo zjišťovat naměřené hodnoty v reálném čase jiným způsobem. Zákazník nebo výrobce informuje provozovatele distribuční soustavy o zvoleném způsobu zjišťování naměřených hodnot v reálném čase a umožní mu provedení kontroly měřicího zařízení. Odstavec 2 se neuplatní.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno

3. K § 5 odst. 3 - Měření typu C
Podle navrhovaného § 5 odst. 2 písm. b) mají odběratelé přiřazení do skupiny sdílení právo na instalaci inteligentního měření kategorie C1 nebo C2. V následujícím § 5 odst. 3 je však uvedeno, že pokud to není „technicky možné nebo ekonomicky únosné“, může provozovatel distribuční soustavy instalovat měření nižší kategorie (C1), resp. nižšího typu (B).
V odůvodnění vyhlášky o měření (str. 9) je přitom uvedeno, že využívání měření typu B (tj. průmyslových elektroměrů) v rámci skupiny sdílení „se jeví jako neekonomické, a navíc nemusí přinést zákazníkovi benefity inteligentního měření (měřicí zařízení splňující podmínky měření typu B nemusí být vybaveno např. rozhraním na zákazníka).“ Pokud jde o měření kategorie C3, jedná se o inteligentní měřicí systém, který může být pro zákazníky zapojené do skupiny sdílení vhodnější, avšak na rozdíl od inteligentních elektroměrů kategorie C1 a C2 neobsahuje některé pokročilejší funkce, jako je funkce dálkového odpojení nebo technické blokování spotřebičů. Lze tedy shrnout, že měření kategorie C3 nebo typu B je pro zákazníky ve skupině sdílené méně vhodnou variantou.
Přesto se může stát, že bude měření kategorie C3 nebo typu B pro některé zákazníky dostatečnou variantou, která umožní rychlejší rozvoj komunitní energetiky. Pro část projektů však může jít o komplikaci, přičemž navrhované znění § 5 odst. 3 je natolik vágní, že by záleželo pouze a výhradně na libovůli provozovatele distribuční soustavy, jaký typ průběhového měření, kterému zákazníkovi poskytne. Ve vyhlášce o měření ani v odůvodnění vyhlášky není definováno, co konkrétně má být myšleno „technickou nemožností nebo ekonomickou neúnosností“, chybí povinnost provozovatele distribuční soustavy tuto skutečnost podložit a neexistuje ani oprávnění Ministerstva průmyslu a obchodu, případně Energetického regulačního úřadu, posuzovat splnění těchto podmínek v případě sporu mezi žadatelem a provozovatelem distribuční soustavy. Jinými slovy, jednoznačný § 5 odst. 2 písm. d) je zcela relativizovaný výjimkou v navrhovaném § 5 odst. 3 a zájemci o sdílení elektřiny si tak do poslední chvíle nemohou být jisti, jaký typ průběhového měření jim bude nainstalován.
Aby došlo ke zmírnění výše uvedených nedostatků, požadujeme navrhovaný § 5 odst. 3 upravit následujícím způsobem. Předně musí být zajištěno, že k instalaci méně vhodných typů elektroměrů dojde jen v případě, kdy nebudou mít provozovatelé distribuční soustavy elektroměry typu C1 a C2 k dispozici v dostatečném množství, aby dokázali ve lhůtě vyhovět všem podaným žádostem o jejich instalaci. Zároveň navrhujeme, aby musel žadatel s instalací zvoleného typu, příp. kategorie, elektroměru vyslovit souhlas v návaznosti na poučení provozovatele distribuční soustavy o nevýhodách poskytovaného elektroměru. Další výjimku pak navrhujeme doplnit pro již nainstalované průběhové elektroměry (obvykle typu B) u odběratelů v bytových domech, kteří se od 1. 1. 2023 zapojili do provizorního modelu sdílení, připraveného Energetickým regulačním úřadem. Další výměna elektroměrů by v těchto případech byla nepřiměřeně zatěžující a neekonomická.
Navrhujeme upravit dotčená ustanovení v tomto znění:
(3) Pokud počet žádostí o instalaci měření typu C1 nebo C2 podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) podstatně převýší počet dostupných elektroměrů a žádostem by nebylo možné ve lhůtě vyhovět, je provozovatel distribuční soustavy oprávněn instalovat měření kategorie C3 nebo typu B. Postup podle věty první lze použít pouze pokud provozovatel distribuční soustavy žadatele prokazatelně a adresně poučí o nevýhodách nabízené kategorie nebo typu měření a žadatel k jeho instalaci udělí souhlas.
(4) Pokud je odběrné místo osazeno průběhovým měřením kategorie C3 nebo B, změna kategorie nebo typu měření podle odstavce 2 písm. d) se nevyžaduje.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno

4. K § 4, respektive § 6 - Účinnost
Navrhovaná právní úprava mění interval zpracování a předávání dat z průběhového měření (typy B a C1 – C3) z původně měsíčního na denní, a to s účinností od 1. 1. 2025. Zvýšení četnosti zpracovávání a předávání dat je v odůvodnění vyhlášky (str. 8) vysvětlováno následovně:
„Změna energetického trhu a zejména vznik energetických společenství a definice role aktivního zákazníka vyvolává potřebu denního zpracování naměřených dat z průběhových měřidel namísto dosavadního měsíčního zpracování dat.“
Sdílení elektřiny mezi energetickými společenstvími a aktivními zákazníky má však být zahájeno již k 1. 7. 2024 (podrobněji viz kapitola 1).
Požadujeme proto neodkládat účinnost uvedených ustanovení až k 1. 1. 2025, jinak nebude v prvním půlroce možné sdílení elektřiny optimálně realizovat. S tím souvisí také úprava výjimky pro provozovatele lokálních distribučních soustav v bodě 2. přechodných ustanovení.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno

MV
Připomínky legislativně technické a formálního charakteru:

K nadpisu vyhlášky:
Doporučujeme namísto roku 2023 uvést rok 2024.
Akceptováno
Souhlas s vypořádáním

K čl. I bodům 19. a 20 – k § 8 odst. 1:
S ohledem na to, že se nahrazovaná slova vyskytují v textu odstavce vždy jen jednou, je nadbytečné uvádět, že se změny provádí ve větě první, resp. větě druhé. Novelizační body následně doporučujeme spojit do jednoho.
Akceptováno
Souhlas s vypořádáním

K odůvodnění, zvláštní části - k bodu 15:
Odůvodnění odkazuje na nabytí účinnosti bodu 13, správně však má jít o bod 14.
Akceptováno
Souhlas s vypořádáním

MVVI
ministerstvo pro vědu, výzkum a inovace
1. Zjednodušení a zpřístupnění procesu instalace průběhového měření
Navrhujeme změnit ustanovení tak, aby umožňovalo zájemcům o sdílení elektřiny žádat o průběhové měření již tři měsíce před podáním žádosti o registraci skupiny sdílení u EDC, nejdříve však k 1. 5. 2024. Cílem je odstranit administrativní překážky a zabezpečit soulad s energetickým zákonem, který již nyní zakládá právo na realizaci technických příprav od 1. 1. 2024.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno

Podle přechodného ustanovení v čl. II bodu 7 zákona č. 469/2023 Sb. se do dne schválení Řádu datového centra Energetickým regulačním úřadem ustanovení zákona upravující práva a povinnosti účastníků trhu s elektřinou související se sdílením elektřiny nepoužijí. To znamená, že i právo na instalaci průběhového měření podle § 49 odst. 8 energetického zákona lze použít (tj. podle tohoto ustanovení lze o instalaci průběhového měření požádat) až po schválení Řádu datového centra Energetickým regulačním úřadem. Řád datového centra lze předložit ke schválení po přijetí novely vyhlášky č. 401/2010 Sb. o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele podzemního zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu. S ohledem na skutečnost, že tato novela vyhlášky dosud nebyla publikována ve Sbírce zákonů, a s ohledem na délku procesu schvalování Řádu datového centra (včetně povinnosti veřejné konzultace) nelze očekávat schválení Řádu před 1. červencem 2024, a tedy stanovení dřívější účinnosti není v daném případě relevantní. Z tohoto důvodu se při stanovení účinnosti postupuje v souladu se zákonem č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), a proto se navrhuje nabytí účinnosti k 1. červenci 2024.
V souvislosti se sdílením elektřiny a novým právem instalace průběhového měření, které je nezbytné pro vyhodnocení sdílení elektřiny, podle § 49 odst. 8 energetického zákona, navrhujeme doplnění nového ustanovení (§ 12a), které stanovuje způsoby a podmínky instalace těchto měřicích zařízení. Cílem navrhovaného řešení je zajistit co nejjednodušší administrativní postup pro zájemce o sdílení elektřiny, a to při respektování práv a povinností stanovených energetickým zákonem. Proto je do nově vkládaného § 12a navržen i odstavec 2, který využívá pro prokázání, že účastník trhu s elektřinou hodlá využít právo na sdílení elektřiny, procesy nastavované pro registraci přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení datovým centrem podle vyhlášky č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou.
§ 12a
Instalace měřicího zařízení s průběhovým měřením za účelem sdílení elektřiny
(1) Součástí žádosti o instalaci měřicího zařízení s průběhovým měřením podle § 49 odst. 8 energetického zákona je doklad o tom, že žadatel podal žádost o registraci přiřazení předávacího místa, ve kterém požaduje instalaci měřicího zařízení s průběhovým měřením, do skupiny sdílení.
(2) Doklad o tom, že žadatel podal žádost o registraci přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení, je možné nahradit sdělením správce skupiny sdílení3) provozovateli distribuční soustavy prostřednictvím datového centra o tom, že zákazník podal žádost o registraci přiřazení předávacího místa do skupiny sdílení.

Poznámka pod čarou:
3) Vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů.

1. Zajištění přístupu k datům o výrobě a spotřebě v reálném čase.
Důrazně navrhujeme doplnění ustanovení, které energetickým společenstvím a aktivním zákazníkům umožní přístup k datům o jejich výrobě a spotřebě v reálném čase, jak vyžaduje evropské právo. V případě technických omezení by mělo být povoleno spotřebitelům alespoň svépomocí sledovat svou spotřebu v reálném čase pomocí dostupných zařízení
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno

Směřuje-li připomínka na ustanovení čl. 20 písm. a) směrnice (EU) 2019/944, není nutné (resp. ani nelze) jej provádět ve vyhlášce o měření elektřiny, když má být transponováno v ustanovení § 25 odst. 10 písm. w) energetického zákona navrhovaném v nyní projednávané novele energetického zákona tzv. Lex OZE III („Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen bezplatně umožnit zákazníkovi, který má instalované inteligentní měřicí zařízení, nebo jím určené osobě přístup k údajům z měření elektřiny v jeho předávacím místě nejpozději do 15 minut od naměření těchto údajů prostřednictvím jeho internetových stránek nebo komunikačního rozhraní měřicího zařízení,“). Toto zákonné ustanovení je dostatečně jasné a nevyžaduje prováděcí právní úpravu.
Nicméně již podle stávajícího ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky o měření elektřiny, tedy již před nabytím účinnosti Lex OZE III, lze i v případě odběrného místa přiřazeného do skupiny sdílení získat naměřené údaje v reálném čase. Ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky o měření je konstruováno tak, že provozovatel soustavy poskytne účastníkovi trhu s elektřinou impulsní výstupy z měření nebo zpřístupní naměřené hodnoty pomocí jiného komunikačního rozhraní elektroměru na základě žádosti, a nikoliv automaticky, neboť u některých typů měření je pro zpřístupnění komunikačního rozhraní nezbytné rozplombování elektroměru. Provozovatel soustavy však takové žádosti zpravidla vyhoví, pokud neexistují objektivní technické či bezpečnostní důvody pro její zamítnutí.
Do doby zahájení instalace měření kategorie C1 a C2, u nichž budou k dispozici vyhláškou stanovené standardy komunikačního rozhraní, budou v případě sdílení elektřiny využívána měření typu B, která umožní zpřístupnění údajů zákazníkovi v souladu s ustanovením s § 11 odst. 2 vyhlášky o měření elektřiny. Tedy bude naplněn požadavek na dostupnost dat v téměř reálném čase. Jakékoliv jiné způsoby komunikace údajů o spotřebě v téměř reálném čase v případě sdílení elektřiny nejsou s ohledem na velmi krátký realizační čas možné.

1. Revize ustanovení týkajících se typu průběhového měření.
Doporučujeme přeformulování ustanovení tak, aby rozhodnutí o typu průběhového měření nebylo ponecháno na libovůli provozovatele distribuční soustavy. Místo toho by měla být instalace méně vhodných typů měření (B a C3) podmíněna nedostatkem vhodnějších typů (C1 a C2) a výslovným souhlasem zákazníka.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno

Již stávající znění § 5 odst. 3 vyhlášky o měření elektřiny pracuje s možností instalace měřicího zařízení typu B nebo typu C kategorie C3, není-li technicky možné nebo ekonomicky únosné instalovat měřicí zařízení typu C kategorie C1 nebo C2. Ustanovení § 5 odst. 3 se mění jen v důsledku doplnění písmene d) do § 5 odst. 2.
V praxi nyní nedochází k případům nadužívání § 5 odst. 3, a proto se neočekávají problémy ani do budoucna. Z technických důvodů dává vyhláška možnost distributorům instalovat jiný typ měření než C1 nebo C2. Technickým předpokladem využití inteligentních vlastností měřidel typu C1 a C2 je funkčnost celého systému inteligentního měření (odečtová centrála) včetně zabezpečení.
Zároveň podotýkáme, že v souladu s vyhláškou o měření elektřiny je měření typu B vyšší kategorií než měření typu C, nicméně ve vztahu k využití na neprůmyslových odběrech je s ohledem na cenu měření a funkcionality méně vhodné. Pro účely využití zákazníky kategorie maloodběru jsou proto vyvinuta levnější a jinak designovaná měřidla s jinými komunikačními rozhraními tak, aby byla data dostupnější pro tyto kategorie odběratelů.
Podmínka ekonomické únosnosti se vztahuje zejména na lokální distribuční soustavy (LDS) z toho důvodu, aby LDS mohly mít možnost instalovat měření nižší kategorie, které pro ně budou z ekonomického hlediska výhodnější.

1. Harmonizace termínů pro zahájení sdílení elektřiny.
S ohledem na klíčovou úlohu sdílení elektřiny v energetické transformaci navrhujeme sjednotit termíny účinnosti ustanovení týkajících se sdílení a denního předávání dat, aby bylo možné efektivně zahájit sdílení již od 1. 7. 2024.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno

ERÚ
K odůvodnění:
Z odůvodnění obecné části (str. 2, poslední odstavec) a zvláštní části k bodům 21 a 32 vyplývá, že náhradní údaje z měření budou podle přílohy č. 5 stanoveny v případě, že nebudou dostupné údaje z měření z důvodu výpadku komunikace mezi měřidlem a odečtovou centrálou PDS, výpadku komunikace mezi informačním systémem (IS) PDS a IS operátora trhu nebo výpadku IS datového centra a IS operátora trhu, resp. že všichni dotčení účastníci trhu (PDS, OTE, EDC) budou na základě předloženého návrhu vyhlášky postupovat podle přílohy č. 5.
V tomto ohledu považujeme odůvodnění za zavádějící a neodpovídající rozsahu zákonného zmocnění pro vydání vyhlášky Ministerstvem průmyslu a obchodu podle § 98a odst. 1 písm. a) energetického zákona. Vyhláška o měření má v souladu se zmocňovacím ustanovením upravovat stanovení náhradních hodnot provozovatelem přenosové/distribuční soustavy. Účelem přílohy č. 5 má být proto sjednocení postupu provozovatelů distribučních soustav při stanovení náhradních hodnot pro vyhodnocování měření v případě AMM měření na hladině nízkého napětí. Stanovení náhradních hodnot operátorem trhu pro účely vyhodnocení odchylek nebo datovým centrem pro účely zohlednění sdílené elektřiny je nutno odlišovat, tato problematika věcně do úpravy vyhlášky o měření nespadá, upravuje ji vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou.
Požadujeme odůvodnění s ohledem na výše uvedené upravit.
Tato připomínka je zásadní.
Energetický regulační úřad pro úplnost uvádí, že souhlasí s premisou, aby metodika pro výpočet náhradních hodnot podle přílohy č. 5 předloženého návrhu vyhlášky o měření byla používána jednotně, tzn. používal ji pro stanovení náhradních hodnot také operátor trhu (namísto stávajícího použití průměru hodnot za čtyřtýdenní období) a datové centrum; v tomto ohledu předpokládá úpravu vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou.
Akceptováno

Souhlas s vypořádáním

K odůvodnění:
Upozorňujeme předkladatele na následující nepřesnosti ve zvláštní části odůvodnění:
· Odůvodnění k bodu 11 se týká pouze „alternativního“ typu/kategorie měření v případě generační obměny měřicích zařízení (§ 5 odst. 2 písm. f)), avšak návrh vyhlášky se vztahuje rovněž na případy vícetarifového měření (§ 5 odst. 2 písm. e)). Pokud jde o možnost instalace jiného typu/kategorie měření u odběrných míst s vícetarifovým měřením, odůvodnění k tomu mlčí.
· V odůvodnění k bodu 14 je třeba upravit odkaz ve vztahu k § 5 odst. 2 písm. e) a namísto čl. I bodu „X.“ odkázat na čl. I bod 9.
· V odůvodnění k bodu 15 doporučujeme odstranit nepřesnost ohledně konce účinnosti bodu 14 (je chybně označen jako bod 13), který bude účinný do 30. června 2032, nikoliv do 1. července 2032. Dále je chybně odkázáno na bod 8, ačkoliv návrh § 5 odst. 2 písm. e) a f) je obsažen v bodě 9.
· V případě odůvodnění bodu 19 uvádíme, že se nejedná pouze o upřesnění délky období pro použití náhradních hodnot, ale rovněž o prodloužení délky tohoto období (ze dvou na tři měsíce).
Tyto připomínky jsou doporučující.
Akceptováno

Souhlas s vypořádáním

K přechodným ustanovením:
Domníváme se, že přechodné ustanovení obsažené v čl. II bodě 1 je nadbytečné.
Pokud bylo provozovatelem distribuční soustavy instalováno měřicí zařízení typu B, které splňuje požadavky podle navrhované právní úpravy (tj. umožnuje dálkový denní přenos údajů), pak zde neexistuje žádný střet mezi stávající a nově navrhovanou právní úpravou a není nutné v přechodných ustanoveních upravovat možnost ponechání těchto měřicích zařízení (které zcela vyhovují nově navrhované právní úpravě) v provozu po dobu platnosti jejich ověření.
Navrhujeme předmětné přechodné ustanovení vypustit.
Tato připomínka je doporučující.
Akceptováno

Souhlas s vypořádáním

K účinnosti:
V ustanovení o účinnosti postrádáme odložení účinnosti přílohy č. 5 (čl. I bod 32) shodně s navrhovanou odloženou účinností čl. I bodu 21 (§ 8 odst. 2, který na přílohu č. 5 odkazuje), tj. od 1. ledna 2025.
Z odůvodnění vyplývá, že odloženou účinnost od 1. ledna 2025 mají mít mj. ustanovení týkající se použití jednotné metodiky stanovení náhradních údajů u měřením typu C kategorie C1, C2, C3. Návrh vyhlášky, pokud jde o čl. I bod 32, s tímto odůvodněním plně nekoresponduje.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno

Souhlas s vypořádáním

K čl. I bodu 32 (příloha č. 5):
Není zřejmé, proč se má dni výpadku měření x přiřadit jako typ dne neděle pouze tehdy, jedná-li se o státní svátek. Nevidíme důvod, proč by měl být státní svátek a ostatní svátek (např. Nový rok, Štědrý den, 1. květen atd.) posuzován při stanovení náhradních hodnot odlišným způsobem. Předpokládáme, že z hlediska odběru se tyto sváteční dny neliší.
Obdobná připomínka se týká rovněž určení dne s indexem xt1/xt2/dt1/dt2, kdy tímto dnem nemůže být den státního svátku, ale den ostatního svátku ano.
Navrhujeme v celé příloze č. 5 namísto „státní svátek“ uvádět jen „svátek“.
Tato připomínka je doporučující.
Akceptováno

Souhlas s vypořádáním

Legislativně technické připomínky:
· V nadpisu vyhlášky doporučujeme rok „2023“ opravit na rok „2024“.
· V novelizačním bodě 2 doporučujeme provést následující upřesnění:
„i) postup a podmínky instalace inteligentního měření podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2),“.
· Doporučujeme novelizační bod 5 formulovat následovně:
„5. V § 5 odst. 1 písm. d) se slova „může být průběhové“ nahrazují slovy „může zaznamenávat průběh odběru elektřiny“ a na konci textu písmene d) se doplňují slova „; platí, že takové měření elektřiny kategorie C4 je neprůběhové“.
Současně upozorňujeme, že novelizační bod 5 a platné znění s vyznačením navrhovaných změn nejsou zcela v souladu.
· V novelizačním bodě 8 považujeme za přesnější namísto slov „u odběrného místa přiřazeného do skupiny sdílení“ uvést slova „u odběrného místa, jehož předávací místo je přiřazeno do skupiny sdílení“. Obdobnou připomínku uplatňujeme k novelizačním bodům 12 („nebo jehož předávací místo není přiřazeno do skupiny sdílení“) a 20 („a odběrných míst, jejichž předávací místo je přiřazeno do skupiny sdílení“).
· V novelizačním bodě 21 doporučujeme na konci textu § 8 odst. 2 doplnit slova „k této vyhlášce“.
· Doporučujeme provést komplexní revizi přílohy č. 5 ze stylistického a jazykového hlediska a upravit ji tak, aby odpovídala požadavkům na legislativní text.
Tyto připomínky jsou doporučující.
Akceptováno

Souhlas s vypořádáním

Hospodářská komora
1. Připomínka k Příloze č. 5
Požadujeme znění celé nově navrhované Přílohy č. 5 vyhlášky upravit tak, aby byl použit jednotný formální jazyk odpovídající Legislativním pravidlům vlády.
Odůvodnění:
Nyní navrhované znění Přílohy č. 5 k vyhlášce č. 359/2020 Sb. nepracuje s terminologií zavedenou v těle vyhlášky č. 359/2020 Sb. (např. pojem „hodnota odběrů a dodávek“ by měl být nahrazen pojmem „údaj o odběru a dodávce“) a ani jednotně s pojmoslovím zavedeným v samotné Příloze č. 5 k vyhlášce č. 359/2020 Sb., používá neformální, resp. legislativně-technicky nevhodné výrazy (např. „délka je zkrácena směrem do historie“, „odběrné místo spadá do stejné třídy TDD jako řešený zákazník“ nebo „nebude postup realizován“) nebo nepřípustné zkratky skládající se z velkých písmen (např. „OPM“, „FVE“ nebo „TDD“). Z tohoto důvodu je zapotřebí formálně upravit znění Přílohy č. 5 k předložené vyhlášce.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno

Souhlas s vypořádáním

SPCR
K příloze č. 5 k vyhlášce č. 359/2020 Sb.
Znění celé nově navrhované přílohy č. 5 k vyhlášce č. 359/2020 Sb. doporučujeme upravit tak, aby byl použit jednotný formální jazyk odpovídající Legislativním pravidlům vlády.

Odůvodnění:
Nyní navrhované znění přílohy č. 5 k vyhlášce č. 359/2020 Sb. nepracuje s terminologií zavedenou v těle vyhlášky č. 359/2020 Sb. (např. pojem „hodnota odběrů a dodávek“ by měl být nahrazen pojmem „údaj o odběru a dodávce“) a ani jednotně s pojmoslovím zavedeným v samotné příloze č. 5 k vyhlášce č. 359/2020 Sb., používá neformální, resp. legislativně-technicky nevhodné výrazy (např. „délka je zkrácena směrem do historie“, „odběrné místo spadá do stejné třídy TDD jako řešený zákazník“ nebo „nebude postup realizován“) nebo nepřípustné zkratky skládající se z velkých písmen (např. „OPM“, „FVE“ nebo „TDD“). Z tohoto důvodu je zapotřebí formálně upravit znění přílohy č. 5 k vyhlášce č. 359/2020 Sb.

Tato připomínka je doporučující.

Akceptováno

Souhlas s vypořádáním

SMS
Připomínka č. 1 – vynechání SMS ČR z obeslaných připomínkových míst

Rádi bychom upozornili na fakt, že SMS ČR, stejně jako např. SMOČR je podle čl. 8 ve spojení s čl. 5 odst. 1 písm. c) Legislativních pravidel vlády povinným připomínkovým místem u návrhů týkajících se jejich působnosti, tedy samosprávy. Z těchto důvodů bychom rádi požádali o zasílání všech novel vyhlášek týkajících se energetického zákona, především OZE II., řešící oblast energetických společenství a komunitní energetiky, která je bezesporu tématem, které spadá do působnosti samospráv.
Bohužel se stává již pravidlem, že některé materiály, které jsou do eKlep Ministerstvem průmyslu a obchodu vkládány, především v oblasti energetiky, nejsou SMS ČR zasílány.
Z výše uvedených důvodů uplatňujeme tuto i následující připomínky.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Bereme na vědomí

Souhlas s vypořádáním

Připomínka č. 2 – doplnění § 12 - postup podávání žádosti o instalaci průběhové měření
Navrhujeme doplnit chybějící podmínky instalace průběhového měření, které umožní sdílení elektřiny od 1. 7. 2024 následovně:

§ 12
(6) Žádost o výměnu měřicího zařízení na základě § 5 odst. 2 písm. d) lze podat 3 měsíce před podáním žádosti o registraci přiřazení odběrného místa do skupiny sdílení. Pokud není žádost o registraci přiřazení odběrného místa do skupiny sdílení podána, uhradí žadatel provozovateli distribuční soustavy náklady na instalaci, provoz a odečty poskytnutého měřicího zařízení.
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2024, s výjimkou ustanovení [odkaz na bodové znění § 12 odst. 6], které nabývá účinnosti dnem 1. května 2024, čl. I bodů 3, 4, 21, 26 a 31, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025, ustanovení čl. I bodu 17, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2027, a ustanovení čl. I bodů 9, 11 a 15, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2032.

Odůvodnění:
Podle novelizovaného § 98a odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (dále jen „energetický zákon“ nebo „EZ“) má ministerstvo průmyslu a obchodu povinnost stanovit ve vyhlášce o měření typy průběhového měření, které lze využít při sdílení elektřiny, a podmínky jejich instalace. Tyto podmínky musí být v souladu s právně nadřazenými požadavky energetického zákona, a to:
· Oprávněným žadatelem je „každý, kdo hodlá využít sdílení elektřiny“ (§ 49 odst. 8 EZ). Jinými slovy, uvedená osoba v okamžik podání žádosti o instalaci průběhového měření ještě nemusí být registrovaná ve skupině sdílení u datového centra.
· Oprávnění k bezplatné instalaci průběhového měření podle § 49 odst. 8 EZ je účinné od 1. 1. 2024, zatímco právo sdílet elektřinu má odloženou účinnost od 1. 7. 2024. Z uvedené konstrukce energetického zákona je zřejmé, že zájemci o sdílení elektřiny jsou oprávněni v první polovině roku provést všechny administrativní i technické přípravy, jako je například podání žádosti o instalaci průběhového měření a jeho bezplatné získání. Díky tomu mohou bezprostředně od 1. 7. 2024 zahájit sdílení elektřiny, postačí pouze provést registraci u nově zprovozněného datového centra.

Předložený návrh novely vyhlášky o měření je však s výše uvedenými požadavky energetického zákona v rozporu. Předně chybí jakékoliv speciální ustanovení, které by upravovalo podmínky instalace průběhového měření pro odběratele, jež se plánují zapojit do sdílení elektřiny. Z navrhovaného § 5 odst. 2 písm. d) vyhlášky o měření pak s účinností od 1. 7. 2024 vyplývá, že průběhovým měřením musí být osazeno odběrné místo přiřazené do skupiny sdílení. Podle již platného § 12 odst. 2 vyhlášky o měření se výměna měřicího zařízení provádí na žádost, kterou lze podat až od okamžiku nabytí účinnosti změn požadovaného typu měření (tj. v tomto případě až od 1. 7. 2024). To znamená, že žádost o instalaci průběhového měření by nebylo možné podat dříve než 1. 7. 2024.
Na provedení instalace průběhového měření mají provozovatelé distribuční soustavy 3 měsíce (§ 49 odst. 8 EZ). Následně bude před zahájením sdílení elektřiny nutné provést registraci skupiny sdílení u datového centra, která nabyde účinnosti k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce. Právo sdílet elektřinu by tedy reálně nebylo možné realizovat dříve než k 1. 11. 2024, tedy téměř o půl roku později než požaduje energetický zákon, o dva měsíce později než požaduje Národní plán obnovy a téměř o čtyři roky později, než požaduje evropské právo.

Chybějící speciální úprava postupu instalace průběhového měření před zahájením sdílení elektřiny by navíc mohla vést k absurdnímu výkladu navrhovaného § 5 odst. 2 písm. d), a to že průběhové měření lze instalovat pouze u odběrného místa, které je již přiřazené do skupiny sdílení. Avšak podle § 27e odst. 2 EZ lze odběrné místo přiřadit do skupiny sdílení pouze tehdy, pokud má již nainstalované průběhové měření. V takovém případě by se zájemce o sdílení elektřiny octl v neřešitelné situaci – nemohl by získat průběhové měření, protože ještě není registrovaný ve skupině sdílení, a zároveň by se nemohl registrovat do skupiny sdílení, protože nemá průběhové měření.

Požadujeme proto doplnit do vyhlášky o měření speciální ustanovení, které upraví postup podávání žádosti o instalaci průběhové měření tak, aby bylo možné sdílení elektřiny realizovat od 1. 7. 2024 (viz níže, návrh na úpravy tučně) a zároveň tak, aby se odstranil věcný rozpor v posloupnosti žádosti o průběhové měření a registrace u datového centra. V souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů požadujeme účinnost nového ustanovení k dřívějšímu datu než k 1. červenci, neboť je zde dán naléhavý obecný zájem (dodržení termínu zahájení sdílení elektřiny stanoveného energetickým zákonem).
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno a částečně akceptováno doplněním nového § 12a

Podle přechodného ustanovení v čl. II bodu 7 zákona č. 469/2023 Sb. se do dne schválení Řádu datového centra Energetickým regulačním úřadem ustanovení zákona upravující práva a povinnosti účastníků trhu s elektřinou související se sdílením elektřiny nepoužijí. To znamená, že i právo na instalaci průběhového měření podle § 49 odst. 8 energetického zákona lze použít (tj. podle tohoto ustanovení lze o instalaci průběhového měření požádat) až po schválení Řádu datového centra Energetickým regulačním úřadem. Řád datového centra lze předložit ke schválení po přijetí novely vyhlášky č. 401/2010 Sb. o obsahových náležitostech Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele podzemního zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu. S ohledem na skutečnost, že tato novela vyhlášky dosud nebyla publikována ve Sbírce zákonů, a s ohledem na délku procesu schvalování Řádu datového centra (včetně povinnosti veřejné konzultace) nelze očekávat schválení Řádu před 1. červencem 2024, a tedy stanovení dřívější účinnosti není v daném případě relevantní. Z tohoto důvodu se při stanovení účinnosti postupuje v souladu se zákonem č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), a proto se navrhuje nabytí účinnosti k 1. červenci 2024.
Je pravda, že podle § 49 odst. 8 energetického zákona má na bezplatnou instalaci průběhového měření právo každý, kdo hodlá využít právo na sdílení elektřiny, a tedy jeho odběrné místo nemusí být v daném okamžiku ještě přiřazené do skupiny sdílení. Navrhovaný § 5 odst. 2 písm. d) vyhlášky o měření s tím však není nijak v rozporu – z uvedeného ustanovení nevyplývá, že by provozovatel distribuční soustavy měl instalovat průběhové měření až po přiřazení odběrného místa do skupiny sdílení.
Není tedy pravda, že by návrh vyhlášky podmiňoval instalaci průběhového měření dokončenou registrací zákazníka u EDC – taková podmínka z žádného ustanovení návrhu vyhlášky ani ze stávajícího znění vyhlášky o měření elektřiny nevyplývá.
Není ani pravdou, že podle § 27e odst. 2 energetického zákona lze odběrné místo přiřadit do skupiny sdílení pouze tehdy, pokud má již nainstalované průběhové měření.
Proces registrace sdílení u datového centra, navržený s účinností od 1. července 2024 v rámci novely vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou (která je aktuálně v MPŘ), předpokládá, že může probíhat paralelně s procesem instalace průběhového měření. Pouze dokončení procesu registrace, resp. účinnost registrace sdílení a zahájení sdílení se případně pozastaví do okamžiku osazení průběhového měření. Tímto bude zajištěno, že sdílení elektřiny bude fakticky zahájeno po splnění podmínky instalace průběhového měření. Zároveň tento systém naopak zkracuje lhůty na nezbytné úkony před zahájením sdílení.

Připomínka č. 3 - Zajistit přístup k údajům z měření v reálném čase - návrh na doplnění nového odstavce v § 11
Navrhujeme doplnit do § 11 vyhlášky o měření nový odstavec 3, který se bude zabývat specificky přístupem k údajům z měření v reálném čase, užívaného v rámci skupiny sdílení.

§ 11
(2) Na základě žádosti výrobce elektřiny, provozovatele distribuční soustavy nebo zákazníka, a pokud to měření umožňuje, poskytne provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy výrobci elektřiny, provozovateli distribuční soustavy nebo zákazníkovi impulsní výstupy z měření nepřetržitě přímo ve výrobně elektřiny nebo v distribuční soustavě nebo v odběrném místě nebo zpřístupní naměřené hodnoty pomocí jiného komunikačního rozhraní elektroměru. Využívání impulsních výstupů nebo poskytování naměřených hodnot provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy pomocí jiných komunikačních rozhraní elektroměru není bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy umožněno.

(3) Pokud je předávací místo přiřazeno do skupiny sdílení, má provozovatel distribuční soustavy povinnost poskytovat zákazníkovi nebo výrobci naměřené hodnoty v reálném čase pomocí standardizovaného komunikačního rozhraní elektroměru nebo jiným vhodným způsobem. Pokud to elektroměr neumožňuje, mají odběratelé a výrobci přiřazení do skupiny sdílení právo zjišťovat naměřené hodnoty v reálném čase jiným způsobem. Zákazník nebo výrobce informuje provozovatele distribuční soustavy o zvoleném způsobu zjišťování naměřených hodnot v reálném čase a umožní mu provedení kontroly měřicího zařízení. Odstavec 2 se neuplatní.

Odůvodnění:
Předložený návrh vyhlášky o měření nezajišťuje energetickým společenstvím ani aktivním zákazníkům přístup k údajům z inteligentního měření v reálném, ani téměř reálném čase. Jde o závažný nedostatek, který by měl negativní dopady na optimalizaci výroby a spotřeby v rámci skupiny sdílení. Navrhovaná právní úprava je zároveň v rozporu s čl. 20 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (dále jen „IEMD“). Ten uvádí, že zákazníci využívající inteligentní měření mají právo na přístup k údajům o své spotřebě v téměř reálném čase prostřednictvím standardizovaného rozhraní nebo dálkového přístupu, a to mimo jiné za účelem podpory odezvy na straně poptávky (tj. odběratel ve skupině sdílení přizpůsobí svou spotřebu době, kdy výrobny ve skupině sdílení vyrobí nejvíce elektřiny a vice versa). Za „téměř reálný čas“ je podle čl. 2, bodu 26 IEDM považován „krátký časový úsek, obvykle v sekundách nebo až v délce intervalu zúčtování odchylek na vnitrostátním trhu.“ Pro řízení výroby a spotřeby v rámci skupiny sdílení jsou přitom nejvhodnější data poskytnutá přímo v reálném čase, případně pouze se zpožděním několika vteřin.

Přestože mají odběratelé ve skupině sdílení na základě navrhovaného § 5 odst. 2 písm. d) právo na instalaci inteligentního měření (typ C1 a C2), podle navrhovaného § 6 odst. 1 písm. c) jsou data z měření k zákazníkům (a dalším účastníkům trhu) přenášena pouze jednou denně. Zároveň není dostatečně upraveno právo zákazníků zjišťovat údaje o své spotřebě v reálném čase alespoň svépomocí (např. čtení impulsních výstupů, mBus, ModBus, vlastní podružné měření) – podle již platného § 11 odst. 2 vyhlášky o měření totiž záleží na rozhodnutí provozovatele distribuční soustavy, zda zákazníkovi zjišťování spotřeby v reálném čase povolí, přičemž praxe jednotlivých provozovatelů regionálních distribučních soustav se od sebe významně odlišuje.

Tato připomínka je zásadní.

Vysvětleno

Souhlas s vypořádáním

Připomínka č. 4 - 3. Upřesnit podmínky, za kterých je přípustná instalace nižších typů měření - § 5 odst. 3)

Požadujeme navrhovaný § 5 upravit následujícím způsobem:
§ 5 (3) Není-li technicky možné nebo ekonomicky únosné elektřinu podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) měřit měřením typu C kategorie C1 nebo C2, použije se měření typu C kategorie C3 nebo měření typu B bez nutnosti provádět průběžný záznam střední hodnoty jalového výkonu za měřicí interval.

(3) Pokud počet žádostí o instalaci měření typu C1 nebo C2 podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) podstatně převýší počet dostupných elektroměrů a žádostem by nebylo možné ve lhůtě vyhovět, je provozovatel distribuční soustavy oprávněn instalovat měření kategorie C3 nebo typu B. Postup podle věty první lze použít pouze pokud provozovatel distribuční soustavy žadatele prokazatelně a adresně poučí o nevýhodách nabízené kategorie nebo typu měření a žadatel k jeho instalaci udělí souhlas.

(4) Pokud je odběrné místo osazeno průběhovým měřením kategorie C3 nebo B, změna kategorie nebo typu měření podle odstavce 2 písm. d) se nevyžaduje.

Dále přečíslovat původní odstavce 4 – 6.

Odůvodnění:
Podle navrhovaného § 5 odst. 2 písm. b) mají odběratelé přiřazení do skupiny sdílení právo na instalaci inteligentního měření kategorie C1 nebo C2. V následujícím § 5 odst. 3 je však uvedeno, že pokud to není „technicky možné nebo ekonomicky únosné“, může provozovatel distribuční soustavy instalovat měření nižší kategorie (C1), resp. nižšího typu (B).

V odůvodnění vyhlášky o měření (str. 9) je přitom uvedeno, že využívání měření typu B (tj. průmyslových elektroměrů) v rámci skupiny sdílení „se jeví jako neekonomické, a navíc nemusí přinést zákazníkovi benefity inteligentního měření (měřicí zařízení splňující podmínky měření typu B nemusí být vybaveno např. rozhraním na zákazníka).“ Pokud jde o měření kategorie C3, jedná se o inteligentní měřicí systém, který může být pro zákazníky zapojené do skupiny sdílení vhodnější, avšak na rozdíl od inteligentních elektroměrů kategorie C1 a C2 neobsahuje některé pokročilejší funkce, jako je funkce dálkového odpojení nebo technické blokování spotřebičů. Lze tedy shrnout, že měření kategorie C3 nebo typu B je pro zákazníky ve skupině sdílené méně vhodnou variantou.

Přesto se může stát, že bude měření kategorie C3 nebo typu B pro některé zákazníky dostatečnou variantou, která umožní rychlejší rozvoj komunitní energetiky. Pro část projektů však může jít o komplikaci, přičemž navrhované znění § 5 odst. 3 je natolik vágní, že by záleželo pouze a výhradně na libovůli provozovatele distribuční soustavy, jaký typ průběhového měření, kterému zákazníkovi poskytne. Ve vyhlášce o měření ani v odůvodnění vyhlášky není definováno, co konkrétně má být myšleno „technickou nemožností nebo ekonomickou neúnosností“, chybí povinnost provozovatele distribuční soustavy tuto skutečnost podložit a neexistuje ani oprávnění Ministerstva průmyslu a obchodu, případně Energetického regulačního úřadu, posuzovat splnění těchto podmínek v případě sporu mezi žadatelem a provozovatelem distribuční soustavy. Jinými slovy, jednoznačný § 5 odst. 2 písm. d) je zcela relativizovaný výjimkou v navrhovaném § 5 odst. 3 a zájemci o sdílení elektřiny si tak do poslední chvíle nemohou být jisti, jaký typ průběhového měření jim bude nainstalován.

Aby došlo ke zmírnění výše uvedených nedostatků, požadujeme navrhovaný § 5 odst. 3 upravit následujícím způsobem. Předně musí být zajištěno, že k instalaci méně vhodných typů elektroměrů dojde jen v případě, kdy nebudou mít provozovatelé distribuční soustavy elektroměry typu C1 a C2 k dispozici v dostatečném množství, aby dokázali ve lhůtě vyhovět všem podaným žádostem o jejich instalaci. Zároveň navrhujeme, aby musel žadatel s instalací zvoleného typu, příp. kategorie, elektroměru vyslovit souhlas v návaznosti na poučení provozovatele distribuční soustavy o nevýhodách poskytovaného elektroměru. Další výjimku pak navrhujeme doplnit pro již nainstalované průběhové elektroměry (obvykle typu B) u odběratelů v bytových domech, kteří se od 1. 1. 2023 zapojili do provizorního modelu sdílení, připraveného Energetickým regulačním úřadem. Další výměna elektroměrů by v těchto případech byla nepřiměřeně zatěžující a neekonomická.

Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno

Souhlas s vypořádáním

Připomínka č. 5 - Zajistit denní zpracovávání a předávání dat mezi účastníky trhu s účinností od 1. 7. 2024 (připomínka k účinnosti navrhovaných § 4 odst. 1, § 4 odst. 4 písm. c) a v § 6 odst. 1 písm. c))

Doporučujeme neodkládat účinnost až k 1. 1. 2025, jinak nebude v prvním půlroce možné sdílení elektřiny optimálně realizovat, a proto navrhujeme úpravu výjimky pro provozovatele lokálních distribučních soustav v bodě 2. přechodných ustanovení:

Čl. II
Přechodná ustanovení

2. V případě měření elektřiny provozovatelem distribuční soustavy, jehož distribuční soustava je připojena k nadřazené distribuční soustavě na napěťové hladině do 52 kV, je u měření typu B a u měření typu C kategorie C1, C2 nebo C3 v období od 1. července 2024 ledna 2025 do 30. června 2025 základní interval pro zpracování a přenos naměřených údajů 1 měsíc.
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2024, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 3, 4, 21, 26 a 31, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025, ustanovení čl. I bodu 17, které nabývá účinnosti dnem 1. července 2027, a ustanovení čl. I bodů 9, 11 a 15, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2032.

Odůvodnění:
Navrhovaná právní úprava mění interval zpracování a předávání dat z průběhového měření (typy B a C1 – C3) z původně měsíčního na denní, a to s účinností od 1. 1. 2025. Zvýšení četnosti zpracovávání a předávání dat je v odůvodnění vyhlášky (str. 8) vysvětlováno následovně: „Změna energetického trhu a zejména vznik energetických společenství a definice role aktivního zákazníka vyvolává potřebu denního zpracování naměřených dat z průběhových měřidel namísto dosavadního měsíčního zpracování dat.“

Sdílení elektřiny mezi energetickými společenstvími a aktivními zákazníky má však být zahájeno již k 1. 7. 2024 (podrobněji viz kapitola 1). Požadujeme proto neodkládat účinnost uvedených ustanovení až k 1. 1. 2025, jinak nebude v prvním půlroce možné sdílení elektřiny optimálně realizovat. S tím souvisí také úprava výjimky pro provozovatele lokálních distribučních soustav v bodě 2. přechodných ustanovení.
Vysvětleno

Souhlas s vypořádáním

V Praze dne 15. dubna 2024
Vypracoval: Ing. Leona Mrázková Podpis:
Stránka 5 (celkem 6)