Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND32BAA9E najdete zde
III.
ODŮVODNĚNÍ
návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění vyhlášky č. 375/2023 Sb.
A. OBECNÁ ČÁST
Zpracování odůvodnění návrhu vyhlášky o měření elektřiny (dále jen „návrh vyhlášky“) vychází z čl. 2 bodu 2. 3 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), přijatých usnesením vlády ze dne 14. prosince 2011 č. 922 o Obecných zásadách pro hodnocení dopadů regulace (RIA) a o změně Legislativních pravidel vlády a Jednacího řádu vlády.
Odůvodnění návrhu vyhlášky je zpracováno podle čl. 16 odst. 4 Legislativních pravidel vlády.
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Název
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění vyhlášky č. 375/2023 Sb.
Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností
Práva a povinnosti subjektů působících na energetickém trhu v oblasti elektroenergetiky upravuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu stání správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhlášku vydává MPO podle zmocnění v energetickém zákoně, konkrétně podle ustanovení § 98a odst. 1 písm. a).
Zákonem č. 469/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byla do zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) (dále jen „EZ“) zavedena komunitní energetika a sdílení elektřiny.
Novela vyhlášky o měření elektřiny (dále jen „vyhláška“) obsahuje věcné změny v návaznosti na výše uvedenou novelu energetického zákona, tzv. LEX OZE II, která nabyla účinnosti od 1. ledna 2024.
Podstatou komunitní energetiky je samovýroba elektřiny a její sdílení mezi členy energetického společenství nebo aktivními zákazníky. Technickým předpokladem komunitní energetiky je výroba z obnovitelných zdrojů. Výstavba výroben z obnovitelných zdrojů energie byla usnadněna předcházející novelou energetického zákona, tzv. LEX OZE I, neboť u nich došlo ke změně maximálního instalovaného výkonu z 10 kW na 50 kW bez nutnosti licence od ERÚ, což vede k postupnému nárůstu počtu menších výroben elektřiny z OZE a s tím související potřeby sdílet jimi vyrobenou elektřinu. Předpokladem pro měření sdílené elektřiny je instalace průběhového měření, na které mají nárok účastníci sdílení elektřiny a které má být pořízeno na náklady provozovatele distribuční soustavy (dále jen „PDS“).
Změna energetického trhu a zejména vznik energetických společenství a definice role aktivního zákazníka vyvolává potřebu denního zpracování naměřených dat z průběhových měřidel namísto dosavadního měsíčního zpracování dat. Tuto změnu bylo potřeba následně promítnout do vyhlášky.
Zavedení úpravy sdílení elektřiny v EZ zasahuje i do způsobu stanovení náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu a do způsobu stanovení náhrady za neoprávněně distribuovanou elektřinu, který vyhláška o měření v obou případech upravuje.
S účinností od 1. ledna 2025 se na základě novely vyhlášky č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, mění způsob tarifikace za využití přenosové soustavy a distribuční soustavy na napěťových hladinách vvn a vn stanovený Energetickým regulačním úřadem. Dosud uplatňovaná platba za rezervovanou kapacitu (dále jen „Rk“) bude nahrazena platbou za rezervovaný příkon (dále jen „Rp“) předávacího místa a platbou za maximální odebraný výkon (dále jen „Pmax“). Stávající znění vyhlášky stanovuje, že do výpočtu náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu u napěťových hladin vvn a vn vstupuje cena za Rk. Předkládanou novelou vyhlášky se proto navrhuje úprava tak, aby s účinností od 1. ledna 2025 do výpočtu náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu u napěťových hladin vvn a vn vstupovala cena za Rp předávacího místa a cena za Pmax.
Další legislativní změna souvisí se vznikem datového centra, které bude vyhodnocovat výrobu a spotřebu v daném okamžiku a následné sdílení elektřiny. Z tohoto důvodu je třeba upravit ve vyhlášce rozsah a termíny předávání údajů provozovatelem distribuční soustavy datovému centru.
V důsledku rapidního rozšiřování decentrální výroby elektřiny na hladině nn a postupného ukončování provozu hromadného dálkového ovládání (HDO) je navrhováno rozšíření roll-outu inteligentního měření na odběrná místa s více tarify. Navrhovaná úprava umožní PDS provádět instalaci inteligentního měření od 1.7.2024 u odběrných míst s vícetarifním měřením s odběrem elektřiny z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV s přímým měřením s ohledem na využitelnost, efektivitu a technické a kapacitní možnosti PDS.
Během přípravy novely vyhlášky proběhla řada jednání, při nichž bylo dosaženo shody mimo jiné na tom, aby metodika pro stanovení náhradních údajů z inteligentního měření byla pro všechny dotčené účastníky trhu jednotná. V případě, že nebudou dostupné údaje z měření, např. z důvodu výpadku komunikace mezi měřidlem a odečtovou centrálou PDS, výpadku komunikace mezi informačním systémem (IS) PDS a IS operátora trhu (OTE) nebo výpadku IS datového centra a IS OTE, budou údaje z měření nahrazeny náhradními údaji. Je proto žádoucí, aby byl pro všechny dotčené účastníky trhu popsán jednotný způsob stanovení náhradních hodnot z inteligentního měření. Součástí návrhu vyhlášky je nová příloha, jejíž obsahem je jednotná metodika stanovení náhradních údajů u měření typu C kategorie C1, C2 a C3.
Výše uvedené změny byly promítnuty do vyhlášky takovým způsobem, aby odpovídaly novele energetického zákona, tzv. LEX OZE II, a novele vyhlášky č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, v platném znění.
Stávající vyhláška zachovává principy měření v distribuční soustavě vysokého a velmi vysokého napětí (měření typu A, B) v zájmu zachování co největší stability právního prostředí.
Stávající vyhláškou již bylo umožněno instalovat v distribuční soustavě nízkého napětí (NN) inteligentní měření spotřeby elektřiny. Jedná se o měření typu C, které je průběhové, s dálkovým přenosem údajů a vybavené standardizovaným komunikačním rozhraním pro poskytnutí dat zákazníkovi. Byl zaveden inteligentní měřicí systém v souladu s požadavky legislativy EU a spolehlivého a bezpečného provozování elektroenergetického systému ČR.
Právní úpravou obsaženou ve stávající vyhlášce již byly podrobně definovány požadavky na technické vlastnosti elektroměrů, technické podmínky měření a předávání výsledků měření a jejich uchování.
Neméně významnou částí předpisu je způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru elektřiny, při neoprávněné distribuci elektřiny nebo při neoprávněné dodávce elektřiny.
Odběr elektřiny z distribuční soustavy NN je podle platných předpisů měřen elektroměry s odečtovou periodou 12 měsíců. Zákazník, dodavatel elektřiny i provozovatel distribuční soustavy mají proto k dispozici přesné údaje o celkovém odběru elektřiny zákazníka, ale nikoliv o jeho průběhu v čase. Elektroenergetický systém v Evropě se v důsledku energetické politiky EU v posledních letech výrazně mění – narůstá objem výroby elektřiny z decentralizovaných, zejména obnovitelných zdrojů energie, a zákazníci jsou na trhu s energií stále aktivnější. Značný vliv na chování propojeného elektroenergetického systému, jehož součástí je i elektrizační soustava ČR, má podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v sousedním Německu a dalších státech EU. Jednou z podmínek zachování spolehlivé a bezpečné dodávky elektřiny je v této situaci zvyšování flexibility propojeného systému. Zvýšení nebo snížení velikosti spotřeby elektřiny (tj. flexibility na straně konečných zákazníků) k dosažení rovnováhy mezi aktuální výrobou a spotřebou by nebylo možné bez inteligentního měření. Podpora využití flexibility spotřeby v distribuční soustavě NN vyžaduje poskytnout zákazníkům podrobné informace o jejich spotřebě. Informace, které má v současné době provozovatel distribuční soustavy k dispozici z ročního odečtu elektroměru a předává je zákazníkovi, jsou z tohoto hlediska naprosto nedostačující. Z toho důvodu bylo nutné zkrátit odečtovou periodu, změnit způsob měření, zpracování údajů z elektroměrů a jejich poskytnutí zákazníkům i dodavatelům elektřiny. Proto bylo nutné zavést inteligentní elektroměry a specifikovat v legislativě podrobně kategorie inteligentních elektroměrů, minimální funkční a technické požadavky na inteligentní elektroměry a požadavky na způsob měření.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhovaná právní úprava splňuje požadavky ustanovení čl. 79 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
Návrh vyhlášky je v souladu se zmocněním uvedeným v ustanovení § 98a odst. 1 písm. a) energetického zákona.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh novely vyhlášky obsahuje transpoziční ustanovení ve vztahu ke Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění). Navrhované úpravy jsou v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění).
Předkládaný návrh vyhlášky je v souladu s právem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Energetický zákon v § 98a odst. 1 písm. a) zákona zmocňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu k vydání této vyhlášky takto:
„Ministerstvo stanoví vyhláškou druhy měřicích zařízení, a typy průběhového měření při sdílení elektřiny, umístění měřicích zařízení a způsoby a podmínky jejich instalace, způsoby a typy měření, podmínky odběru bez měřicího zařízení, údaje z měření a rozsah a podmínky přístupu k údajům z měření, předávání výsledků měření elektřiny a jejich uchovávání, technické a další podmínky měření, minimální funkční a technické požadavky na měřicí zařízení, postup a podmínky instalace inteligentního měření podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vnitřní trh s elektřinou, požadavky na kybernetickou bezpečnost měřicích zařízení, způsoby vyhodnocování a určení množství odebrané elektřiny nebo plynu v případě závady měřicího zařízení a způsob stanovení výše náhrady skutečně vzniklé škody a způsob určení výše náhrady škody, nelze-li zjistit skutečně vzniklou škodu při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny a při neoprávněném odběru, dodávce, uskladňování, přepravě nebo distribuci plynu a neoprávněném odběru tepelné energie, termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění jeho povinností.“
Novela vyhlášky obsahuje věcné úpravy v návaznosti na zákon č. 469/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, v souvislosti se zavedením sdílení elektřiny a komunitní energetiky.
V průběhu přípravy novely vyhlášky o měření proběhly opakované konzultace se zástupci PDS (regionálních i lokálních), ERÚ, OTE, provozovatele přenosové soustavy a se zástupci obchodníků s elektřinou. Výsledkem konzultací je předložený text návrhu vyhlášky, který byl v průběhu závěrečných jednání posouzen výše zmíněnými subjekty z hlediska realizovatelnosti, návaznosti mj. na Pravidla provozování distribučních soustav a vyhlášku č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, v platném znění.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky
Navržená právní úprava nemá finanční dopad na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty.
Dotčenými subjekty jsou provozovatelé distribučních soustav, OTE a.s. (operátor trhu), ČEPS a.s. (provozovatel přenosové soustavy), provozovatel datového centra, obchodníci s elektřinou, výrobci elektřiny, Energetický regulační úřad (ERÚ) a zákazníci. Navržená právní úprava nemá žádné hospodářské ani finanční dopady na podnikatelské prostředí.
Navržená právní úprava reaguje na aktuálně platné znění novely energetického zákona ve vztahu k zavedení sdílení elektřiny a komunitní energetiky.
Inteligentní měření vytváří podmínky pro rozvoj trhu s flexibilitou a její využití pro potřeby regulace výkonové bilance energetického systému. Významným přínosem je vytvoření podmínek pro fungování tzv. agregátorů, kteří umožní společnou účast jednotlivých spotřebitelů na trhu s elektřinou, nebo trhu s flexibilitou. Oba tyto instituty, jak flexibilita, tak agregace, budou zavedeny další novelou energetického zákona, tzv. LEX OZE III (transpoziční novela), která je v současné době již v legislativním procesu. Možnost účastnit se flexibility pomůže aktivním zákazníkům snížit si náklady na elektřinu. Inteligentní elektroměry uspoří provozovatelům distribučních soustav náklady na manuální odečty elektroměrů, zvýší potenciál efektivnějšího odhalení netechnických ztrát (černých odběrů) a zároveň přináší jednodušší řešení odpojení zákazníků soustavně porušujících smlouvu o dodávce elektřiny.
6. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické slupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navržená právní úprava nemá sociální dopady, ani dopady na specifické skupiny obyvatel ani nemá negativní vliv na životní prostředí.
7. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navržená právní úprava nemá dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů.
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navržená právní úprava nemá nepříznivý dopad v porovnání se současným stavem ochrany soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů, a rovněž s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.
Předkládaná právní úprava respektuje právní rámec ochrany a zpracování osobních údajů a jeho jednotlivé parametry.
9. Zhodnocení korupčních rizik
Předkládaný návrh vyhlášky oproti dosavadní právní úpravě korupční rizika nijak nezvyšuje ani s ním nejsou spojena nová korupční rizika.
Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik tak, jak stanoví Legislativní pravidla vlády, a to podle Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment; Metodika hodnocení korupčních rizik), kterou uveřejnila na webové stránce www.korupce.cz Sekce pro koordinaci boje s korupcí Úřadu vlády České republiky. Jedná se o jednoduché vyhodnocení korupčních rizik předkladatelem.
Předkladatel si dovoluje konstatovat, že smyslem navrhované právní úpravy je kromě jiného omezit korupční rizika tím, že budou upřesněny povinnosti a postupy, které stanoví energetický zákon. Předkladatel neshledal v oblasti upravené návrhem prostor ke korupčnímu jednání dotčených subjektů (provozovatel přenosové soustavy, provozovatelé distribučních soustav), ani orgánu provádějícího kontrolu dodržování příslušných ustanovení energetického zákona (návrhem vyhlášky nedochází k zásahu do kompetencí Energetického regulačního úřadu).
Tabulka: Zhodnocení korupčních rizik dle Metodiky CIA
Kritérium
Zhodnocení naplnění kritéria definovaného v Metodice CIA
ve vztahu k návrhu právního předpisu
Poznámka či vysvětlení
ke zhodnocení naplnění kritéria
přiměřenost
návrh vyhlášky nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy,
předpis je přiměřený množině vztahů, které má upravovat
efektivita
návrh předpisu umožňuje kontrolovat a vynucovat dodržování stanovených povinností nezávislým regulátorem, kterým je Energetický regulační úřad
předmětem návrhu předpisu nebyly úpravy, které by měly vliv na změnu možnosti kontrolovat nebo vynucovat dodržování stanovených povinností, respektive úpravy kompetencí Energetického regulačního úřadu
odpovědnost
hodnocení tohoto kritéria není relevantní
návrh předpisu nijak nově neupravuje odpovědnosti, tyto zůstávají zachovány
opravné prostředky
hodnocení tohoto kritéria není relevantní
návrh předpisu nemění možnosti obrany proti nesprávnému postupu orgánu veřejné správy,
kontrolní mechanizmy
hodnocení tohoto kritéria není relevantní
návrhem předpisu nedochází k rozšíření kontrolních mechanizmů, ty již existují a jsou funkčně zakotveny
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá vztah k bezpečnosti nebo obraně státu, a nemá tudíž žádné dopady na uvedené oblasti.
11. Zhodnocení dopadů na rodiny
Návrh vyhlášky nemá žádné dopady na rodiny.
12. Zhodnocení územních dopadů
Návrh vyhlášky nemá žádné územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky.
13. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se Zásadami digitálně přívětivé legislativy.
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I
K bodu 1 a 2
Novelou č. 469/2023 Sb., tzv. „LEX OZE II“, energetického zákona č. 458/2000 Sb., došlo s účinností od 1. ledna 2024 k úpravě zmocňovacího ustanovení § 98a odst. 1 písm. a). Z toho důvodu bylo třeba uvést předmět úpravy v této vyhlášce do souladu s aktuálním zněním zákonného zmocnění.
K bodu 3 a 4
Změna energetického trhu a zejména vznik energetických společenství a definice role aktivního zákazníka vyvolává potřebu denního zpracování naměřených dat z průběhových měřidel namísto dosavadního měsíčního zpracování dat. Z tohoto důvodu bylo třeba upravit ve vyhlášce interval pro přenos údajů z měření z měsíčního na denní.
K bodu 5
Úprava tohoto bodu byla vyvolána potřebou reagovat na aktuálně platné znění EZ, kde novelou EZ, tzv. LEX OZE II, bylo zavedeno právo zákazníka uzavírat smlouvy s dynamickým určením ceny elektřiny pro dodávky elektřiny do odběrného místa, je-li vybaveno průběhovým měřením. Dle stávající úpravy ve vyhlášce by mohlo být každé takové odběrné místo vybavené měřením kategorie C4 považováno za průběhové. Proto bylo třeba definici měření kategorie C4 upřesnit.
K bodu 6 a 7
Jedná se o legislativně technickou úpravu, jejíž cílem je sjednotit terminologii napříč celou vyhláškou.
K bodu 8
V souvislosti se sdílením elektřiny, které zavádí novela energetického zákona, tzv. LEX OZE II, je třeba rozšířit výčet odběrných míst, u kterých je vyžadováno alespoň měření typu C kategorie C1 nebo C2, také o ta odběrná místa, která budou zapojena do sdílení elektřiny.
K bodu 9
Smyslem úpravy (§5 odst. 2 písm. e) je rozšířit instalaci inteligentních měření (měření kategorie C1 nebo C2) na odběrná místa s vícetarifním měřením s účinností od 1.7.2032. Totéž platí i pro odběrná místa s odběrem elektřiny z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV s přímým měřením, kde dochází k instalaci nového či výměně stávajícího elektroměru (§5 odst. 2 písm. f).
K bodu 10
Pro měření elektřiny v případech uvedených v odstavci 2 písm. b), c) nebo d) je vyžadováno měření kategorie C1 nebo C2, které měření průběžného záznamu střední hodnoty jalového výkonu nevyžaduje. Na kategorie C1 a C2 jsou ovšem kladeny vysoké nároky na kybernetické zabezpečení dané přílohou č. 4 této vyhlášky. Do plné implementace kybernetického zabezpečení, které závisí nejen na vlastnostech měřicích zařízení, ale také na implementaci nadřazených systémů, jsou provozovatelé distribučních sítí nuceni podle stávajícího znění vyhlášky osazovat měřicí zařízení splňující podmínky měření typu B včetně ověření měření jalového výkonu, tj. de facto průmyslové elektroměry. Stávající řešení se jeví jako neekonomické a navíc nemusí přinést zákazníkovi benefity inteligentního měření (měřicí zařízení splňující podmínky měření typu B nemusí být vybaveno např. rozhraním na zákazníka.)
K bodu 11
Toto ustanovení umožňuje měřit elektřinu u odběrných míst s odběrem elektřiny z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV s přímým měřením, kde dochází k instalaci nového či výměně stávajícího elektroměru, alespoň měřením kategorie C3 nebo C4, pokud by vyšší typ měření byl ekonomicky neúnosný nebo z technického hlediska nemožný.
K bodu 12
Toto doplnění reflektuje novelu energetického zákona, tzv. LEX OZE II, která zavedla sdílení elektřiny. V předmětném ustanovení je tedy třeba pamatovat také na typ odběrných míst přiřazených do skupiny sdílení.
K bodu 13
Zde se jedná o nahrazení přesného názvu právního předpisu zobecněným názvem ve tvaru slovního spojení doplněného odkazem na poznámku pod čarou č. 5.
K bodu 14
V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou tato novela ustanovením v Čl. I bod „X.“ (§ 5 odst. 2 písm. e)) rozšiřuje instalaci inteligentních měření (měření kategorie C1 nebo C2) i na odběrná místa s vícetarifním měřením s odběrem elektřiny z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV s přímým měřením s účinností od 1.7.2032.
Ustanovení v § 5 odst. 6 bude provozovatelům DS jednak dávat možnost při zahájení „roll-out“ inteligentního měření provádět instalaci tohoto měření od 1.7.2024 s ohledem na využitelnost, efektivitu, disponibilitu inteligentního měření, technické a kapacitní možnosti PDS, ale také s tímto ustanovením PDS současně vzniká právo na zohlednění oprávněných nákladů na instalaci a provoz inteligentních měření v rámci povolených výnosů ve vazbě na činnosti držitele licence na distribuci stanovené energetickým zákonem.
K bodu 15
Zrušení výše uvedeného ustanovení (§ 5 odst. 6) souvisí se změnou účinnosti. Ustanovení v bodě 13 má být účinné od 1. července 2024 do 1. července 2032. Proto se počínaje dnem 1. července 2032 ruší. Na to navazuje bod 8 (§ 5 odst. 2 písm. e) a f)), který nabývá účinnosti 1. července 2032.
K bodu 16 a 17
Jedná se o legislativně technickou úpravu, jejíž cílem je sjednotit terminologii napříč celou vyhláškou.
K bodu 18
Jedná se technické úpravy. Namísto omezujícího výčtu osob, které smějí předávat údaje odečtené z měřicího zařízení, se navrhuje rozšíření této možnosti i na další subjekty využitím obecné definice účastníka trhu s elektřinou dle EZ. Tato úprava umožní přijetí údajů odečtených z měřicího zařízení nejen od zákazníka či výrobce, ale rovněž prostřednictvím obchodníka. Údaje musí být předávány způsobem, který určí provozovatelé soustav. Povinnost provozovatelů soustav ověřit správnost těchto samoodečtů zůstává zachována.
K bodu 19
Jedná se o upřesnění délky období, do kdy je možné používat náhradní údaje pro stanovení průběžného záznamu střední hodnoty činného výkonu nebo hodnoty činné energie za měřicí interval u měření typu C. Nahrazení slova „vyhodnocení“ slovem „zúčtování“ je legislativně technickou úpravou, jejíž cílem je sjednocení terminologie napříč celou vyhláškou.
K bodu 20
Toto doplnění reflektuje novelu energetického zákona, tzv. LEX OZE II, která zavedla sdílení elektřiny. V daném ustanovení je tedy třeba pamatovat také na typ odběrných míst přiřazených do skupiny sdílení.
K bodu 21
Tento novelizační bod odkazuje na novou přílohu (Příloha č. 5), podle které se bude postupovat v případě stanovení náhradních údajů o odběru a dodávce elektřiny u měření typu C kategorie C1, C2 nebo C3.
V případě, že nebudou dostupné údaje z měření, např. z důvodu výpadku komunikace mezi měřidlem a odečtovou centrálou PDS, výpadku komunikace mezi informačním systémem (IS) PDS a IS operátora trhu (OTE) nebo výpadku IS datového centra a IS OTE, budou údaje z měření nahrazeny náhradnímu údaji. Je proto žádoucí, aby byl popsán jednotný způsob stanovení náhradních hodnot o odběru a dodávce elektřiny u měření typu C kategorie C1, C2 nebo C3 pro všechny dotčené účastníky trhu.
K bodu 22
Nahrazení pojmem „zúčtování odchylek“ je legislativně technická úprava, jejíž cílem je sjednotit terminologii napříč celou vyhláškou. Se vznikem sdílení elektřiny, zavedeným novelou energetického zákona, tzv. LEX OZE II, je třeba aby provozovatelé soustav uchovávali po stanovenou dobu údaje z měření mimo jiné také pro zohlednění sdílené elektřiny.
K bodu 23
Doplnění obou pojmosloví v § 13 odst. 3 písm. a) reaguje na novelu energetického zákona, tzv. LEX OZE II, která zavádí sdílení elektřiny a datové centrum a s tím související nutnost, aby PDS poskytoval údaje z měření elektřiny nejen operátorovi trhu, ale nově také datovému centru.
K bodu 24
Jedná se pouze o legislativně technickou úpravu.
K bodu 25
Navrhuje se terminologická úprava za účelem souladu pojmosloví napříč vyhláškou.
K bodu 26
S účinností od 1. ledna 2025 se na základě novely vyhlášky č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, mění způsob tarifikace za využití přenosové soustavy a distribuční soustavy na napěťových hladinách vvn a vn stanovený Energetickým regulačním úřadem. Dosud uplatňovaná platba za rezervovanou kapacitu (Rk) bude nahrazena platbou za rezervovaný příkon (Rp) předávacího místa a platbou za maximální odebraný výkon (Pmax).
Nyní platné a účinné znění vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen „vyhláška“), stanovuje, že do výpočtu náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu u napěťových hladin vvn a vn vstupuje cena za Rk. Předkládanou novelou vyhlášky o měření se proto navrhuje úprava tak, aby s účinností od 1. ledna 2025 do výpočtu náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu u napěťových hladin vvn a vn vstupovala cena za Rp předávacího místa a cena za Pmax.
K bodu 27
V návaznosti přijetí zákona č. 469/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, kterým byla do zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), zavedena úprava sdílení elektřiny, je nutné tyto legislativní změny promítnout i do způsobu stanovení náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu ve vyhlášce o měření.
Návrh úpravy přístupu k určení náhrady v případě neoprávněného odběru vychází ze základní premisy, že sdílení elektřiny lze při výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny zohledňovat jen tehdy, pokud je odběr elektřiny řádně změřen. To v praxi znamená, že sdílení elektřiny lze zohledňovat ve výpočtu náhrady za neoprávněný odběr jen v případech neoprávněného odběru elektřiny podle § 51 odst. 1 písm. a), b) a g) EZ, a nikoliv už v případech neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 písm. c), d), e) a f) EZ, kdy elektřina buď není měřena vůbec, nebo je měřena nesprávně.
V případě sdílení elektřiny bez využití distribuční soustavy (za hlavní domovní skříní) do výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny vstupuje ve výše uvedených případech neoprávněného odběru elektřiny množství elektřiny snížené o množství sdílené elektřiny (vypočítané datovým centrem) jak pro část náhrady za silovou elektřinu, tak za službu distribuční soustavy. Pokud totiž při sdílení elektřiny nebyla použita distribuční soustava, neměla by být za toto množství elektřiny vůbec stanovena náhrada za neoprávněně odebranou elektřinu.
V případě sdílení elektřiny s využitím distribuční soustavy do výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny vstupuje množství elektřiny snížené o množství sdílené elektřiny (vypočítané datovým centrem) jen pro část náhrady za silovou elektřinu, nikoliv za službu distribuční soustavy (při výpočtu této náhrady se naměřené množství odebrané elektřiny o množství sdílené elektřiny nesnižuje a náhrada se stanoví za celkové množství neoprávněně odebrané elektřiny, když distribuční soustava byla použita v celém tomto rozsahu).
Bude-li se jednat o neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 odst. 1 písm. a) EZ, tedy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, tak skutečnost, že chyběl právní důvod pro sdílení elektřiny, se v praxi zjistí v zásadě vždy až s časovým odstupem. Pokud držitel licence mezitím vyúčtuje dodávku elektřiny, a teprve až následně zjistí neoprávněný odběr elektřiny, provede opravné vyúčtování s doúčtovanou náhradou za neoprávněně odebranou elektřinu v části sdílení elektřiny.
Bude-li se jednat o neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 odst. 1 písm. g) EZ, tedy odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní, sdílenou elektřinu bude datové centrum zohledňovat (bude se o ní ponižovat naměřené množství elektřiny) po celou dobu, kdy není (z jakéhokoliv důvodu) přerušena dodávka elektřiny do odběrného místa a jsou předávána data z měření, tedy případně i po 10. pracovním dni (EZ ani prováděcí právní předpisy nestanoví, že po 10. pracovním dni provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy přestává poskytovat údaje z měření). Tím však nejsou nijak dotčeny postupy provozovatele přenosové soustavy a provozovatele distribuční soustavy při přerušování dodávky elektřiny v souvislosti s neoprávněným odběrem.
K bodu 28
V návaznosti na vložení nových odstavců 5 a 6 do § 17 je nezbytné upravit odkaz v § 17 odst. 7 (původním odst. 5). Současně se napravuje legislativní chyba, kdy § 17 odst. 7 (původní odst. 5) se odkazoval na výši náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu stanovenou jen podle § 17 odst. 3, ačkoliv již podle nyní platného a účinného znění vyhlášky o měření se při stanovení výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu postupuje také podle § 17 odst. 4.
K bodu 29
Legislativně technická úprava. Původní § 18 odst. 1 se navrhuje rozdělit do dvou odstavců – obdobně, jako tomu je v případě obsahově obdobných ustanovení § 16 odst. 1 a § 17 odst. 3. Nově navrhované znění § 18 odst. 1 je tak sjednoceno s konstrukcí § 16 odst. 1 a nově navrhovaný § 18 odst. 2 odpovídá konstrukci § 17 odst. 3 (při využití formulací dosavadního § 18 odst. 1).
K bodu 30
Vložení nových odstavců 2 a 3:
K odst. 2: S účinností od 1. ledna 2025 navrhuje upravit původní ustanovení § 18 odst. 1 písm. b), nyní § 18 odst. 2 písm. b), tak, aby reflektovalo změny tarifní struktury na úrovni distribuce o napěťových úrovních vvn a vn, kdy cena za Rk má být zrušena a nahrazena cenou za Rp předávacího místa a cenou za Pmax. Z tohoto důvodu se navrhuje upravit výpočet náhrady za neoprávněně distribuovanou elektřinu na napěťových hladinách vvn a vn takovým způsobem, aby do výpočtu vstupovala cena za Rp předávacího místa a cena za Pmax.
K odst. 3: Analogicky k návrhu úpravy stanovení výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu pro případ, že je do předávacího místa sdílena elektřina, se navrhuje upravit i způsob stanovení náhrady za neoprávněně distribuovanou elektřinu. Množství sdílené elektřiny se při stanovení výše náhrady za neoprávněně distribuovanou elektřinu proto navrhuje zohledňovat jen v případech neoprávněné distribuce elektřiny podle § 53 odst. 1 písm. a) nebo c) EZ (jak již vyplývá z § 18 odst. 1 vyhlášky o měření), nikoliv už § 53 odst. 1 písm. b) EZ (v jehož případě se v zásadě postupuje podle § 16 a 17 vyhlášky o měření), a současně jen v případě, že je elektřina sdílena bez využití distribuční soustavy. Pokud totiž při sdílení elektřiny dochází k využití distribuční soustavy a takové použití distribuční soustavy je v rozporu s dispečerským řádem nebo pro takové využití distribuční soustavy není dán právní důvod, není opodstatněné, aby se náhrada za neoprávněně distribuovanou elektřinu stanovovala jen za část takto neoprávněně distribuované elektřiny, tj. aby se zohledňovalo (odečítalo) množství sdílené elektřiny (když distribuční soustava byla použita i v rozsahu množství sdílené elektřiny).
K bodu 31
Tento bod reflektuje změnu účinnosti, od kdy bude platit nová tarifní struktura na úrovni distribuce o napěťových úrovních vvn a vn, kdy cena za Rk má být zrušena a nahrazena cenou za Rp předávacího místa a cenou za Pmax. (Od 1.1.2025).
K bodu 32
Do vyhlášky se doplňuje nová příloha, a sice příloha č. 5, která obsahuje postup pro stanovení náhradních hodnot odběrů a dodávek elektřiny u zákazníků s inteligentním měřením. V případě, že nebudou dostupné údaje z měření, např. z důvodu výpadku komunikace mezi měřidlem a odečtovou centrálou PDS, výpadku komunikace mezi informačním systémem (IS) PDS a IS operátora trhu (OTE) nebo výpadku IS datového centra a IS OTE, budou údaje z měření nahrazeny náhradnímu údaji. Je proto žádoucí, aby byl popsán jednotný způsob stanovení náhradních hodnot z měření pro všechny dotčené účastníky trhu.
Během přípravy novely vyhlášky proběhla řada jednání, při nichž bylo dosaženo shody mimo jiné na tom, aby metodika pro stanovení náhradních údajů u tohoto typu měření byla pro všechny dotčené účastníky trhu jednotná.
K čl. II
Přechodná ustanovení
Změna energetického trhu a zejména vznik energetických společenství a definice role aktivního zákazníka vyvolává potřebu denního zpracování naměřených dat z průběhových měřidel namísto dosavadního měsíčního zpracování. Přechodné ustanovení se vztahuje na ta měřicí zařízení, která jsou průběhová s dálkovým denním přenosem údajů, využívající měření typu B podle ustanovení § 4, které nabývá účinnosti od 1. ledna 2025. Toto přechodné ustanovení navazuje na § 21 odst. 4, kde se hovoří o měřicím zařízení s průběhovým měřením a dálkovým jiným než denním přenosem údajů využívající měření typu B podle § 4, které je již účinné.
Přechodné ustanovení (druhý odstavec) bude provozovatelům lokálních distribučních soustav (LDS) připojených k nadřazené soustavě na napěťové hladině do 52 kV dávat časový prostor na zřízení a úpravu informačních technologií, které doposud neprovozovali, a zároveň vytvoří časový prostor pro zajištění personálních kapacit na denní obsluhu těchto systémů. Stávající prováděcí energetická legislativa u těchto malých distribučních sítí nevyžadovala operace na denní bázi, a proto je důležité vytvořit dostatečný časový prostor pro vytvoření a zajištění personálních kapacit a technických předpokladů pro denní zpracování naměřených dat.
K čl. III Účinnost
Navrhuje se nabytí účinnosti návrhu vyhlášky k 1. červenci 2024, tedy v souladu s obecným pravidlem obsaženým v § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, podle kterého nabývají právní předpisy účinnosti k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku, s výjimkou novelizačních bodů nabývajících účinnosti dnem 1. ledna 2025, odkdy bude platit nová tarifní struktura na úrovni distribuce o napěťových úrovních vvn a vn stanovená ERÚ, a dnem 1. července 2032, od kdy dojde k rozšíření roll-outu inteligentního měření na odběrná místa s vícetarifním měřením. Odloženou účinnost od 1. ledna 2025 mají také ustanovení týkající změny intervalu pro přenos údajů z měsíčního na denní a použití jednotné metodiky stanovení náhradních údajů u měřením typu C kategorie C1, C2, C3.
11