Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORND34JPCTD najdete zde


                III.
ODŮVODNĚNÍ

I. Obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů

Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, byla vydána k provedení ustanovení § 7 odst. 7 a § 7a odst. 6 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, přičemž od data nabytí své účinnosti, tedy od 1. 9. 2020 byl tento jedenáctkrát novelizován. Ve vztahu k povinnostem ukládaným v oblasti snižování energetické náročnosti budov tak došlo zejména k opakované novelizaci ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 406/2000 Sb., a to finálně s účinností od 1. ledna 2024 k novelizaci provedené zákonem č. 284/2021 Sb. Právě těmito ustanoveními jsou upraveny povinnosti stavebníka, vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce, jimiž mají být realizovány požadavky na energetickou náročnost budovy „podle prováděcího právního předpisu“. Tyto nové požadavky a vedle toho také mnohé další poznatky odborné veřejnosti i adresátů takto stanovovaných povinností vyvolaly potřebu předložit do legislativního procesu návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov (dále jen „návrh vyhlášky“).                 

Návrh vyhlášky je – jak je uvedeno shora – v první řadě reakcí na rozsáhlou novelizaci zákona č.  406/2000 Sb. Uvedené novelizace představují ve svém důsledku významné věcné, terminologické i procesní změny regulace provedené zákonem č. 406/2000 Sb., které je nutné promítnou také do prováděcích předpisů k tomuto zákonu, tedy také do vyhlášky č. 264/2020 Sb. Návrh vyhlášky rovněž  navazuje na novelu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), provedenou s účinností od 1. 1. 2024, resp. od 1. 7. 2024 zákonem č. 469/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; zákonem č. 469/2023 Sb. byla do právního řádu České republiky doplněna právní úprava sdílení elektřiny, na což musí odpovídajícím způsobem reagovat také úprava podmínek vážících se k hodnocení energetické náročnosti budov, neboť snižování energetické náročnosti budov směřuje ke stejnému cíli jako „samovýroba“ energie z obnovitelných zdrojů. Citovaná novela zákona č. 458/2000 Sb. zavedla energetická společenství a společenství pro obnovitelné zdroje jako nové účastníky trhu. Podstatou komunitní energetiky je samovýroba elektřiny, jejíž výhody a nevýhody se optimalizují zapojením většího počtu subjektů v rámci určité komunity. Technickým předpokladem komunitní energetiky je výroba z obnovitelných zdrojů, která je levná a realizovatelná v malých výrobnách. Z právního hlediska je základní složkou komunitní energetiky energetické společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje. To je definované jako právnická osoba (resp. podle návrhu zákona určité typy právnických osob), jejíž hlavní činností je poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních přínosů ve prospěch svých členů, spočívajících zejména ve výrobě elektřiny, jejím sdílení a spotřebě. Návrh vyhlášky tuto úpravu zohledňuje v nově nastavených podmínkách výpočtu energetické náročnosti budov, tak v nově stanovených přílohách průkazu energetické náročnosti budov.         

	
Návrh vyhlášky současně ve smyslu č. 2 odst. 2 Legislativních pravidel vlády reaguje také na další závěry provedené analýzy právního a skutkového stavu okruhu vztahů, které jsou v současné době upravovány vyhláškou č. 264/2020 Sb. Tyto závěry ukázaly jednak některé pojmové nedostatky přímo v textu uvedené vyhlášky (např. měřitelné hodnoty energií), jednak praxe ukázala, že některé postupy nebyly vyhláškou nastaveny dostatečně účelně (např. výpočty ve stanovených časových intervalech, stanovení prostorových a plošných limitů pro výpočet). 
	
V souvislosti s předložením návrhu vyhlášky bylo rovněž přistoupeno k revizi legislativně – technických nedostatků v přílohách k vyhlášce č. 264/2020 Sb., a to zejména v odstranění nejednotné terminologie, způsobu vyznačování nadpisů, slovním vypsání písmenných zkratek apod.         

Návrh vyhlášky především reaguje na   povinnost provádět výpočet energetické náročnosti v budovách nebo zónách s chlazením, úpravou vlhkosti nebo s výrobou elektrické energie v intervalu nejvýše jedné hodiny, a to s cílem zavést do výpočtu hodnoty vyplývající z reálného denního průběhu venkovní teploty a intenzity slunečního záření v průběhu celého roku; tím se zpřesní a zobjektivizuje výsledek výpočtu. 
	
	Zatímco vytápění lze s dostatečnou přesností posuzovat na základě průměrných měsíčních klimatických údajů, u chlazení a úpravy vlhkosti vzduchu tomu tak není. Výpočet s měsíčním krokem je sice i pro chlazení a úpravu vlhkosti podle platných norem přípustný, ale z praktických zkušeností vyplývá, že může vést k nereálným výsledkům, které nereflektují skutečnost, kdy je opravdu technický systém využíván. Hodinový krok v případě chlazení a vlhčení a výroby elektrické energie povede k reálnějším výsledkům, a tedy i k realističtějším (účelnějším) návrhům optimalizace systémů chlazení a vlhčení. Stejně je tomu i při využití fotovoltaických panelů a elektřiny z kogenerace, kdy elektřina je vyráběna jen určitý počet hodin za den (reálná využitelnost vyrobené elektřiny). Pro naplnění této povinnosti nechalo Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovat hodinová data, která vstupují do výpočtu. Smyslem návrhem vyhlášky navrhovaných úprav je zohlednit při provádění výpočtu případy, ve kterých praktické zkušenosti ukázaly, že i některé další parametry budovy je nutné vztáhnout k hodinovému kroku výpočtu (např. využití stínících prvků budov).

Návrhem vyhlášky je současně doplněn výpočet energetické náročnosti budovy v těch případech, kdy výrobna elektřiny může nebo nemusí být umístěna na budově a zároveň dodává energii do více budov v rámci souboru budov (areálu), popřípadě v případech, kdy je do budovy dodávaná elektřina prostřednictvím systému sdílení elektřiny podle energetického zákona. Stanovení postupu, ve kterém je vyrobená energie při výpočtu započítávána pouze jedenkrát, má zcela zásadní význam pro stanovení opatření pro snižování energetické náročnosti budov, neboť vícenásobný zápočet vyrobené energie ovlivňuje výsledek výpočtu energetické náročnosti budovy.


2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání

     	 Vyhláška č. 264/2020 Sb. byla vydána k provedení § 7 odst. 7 a § 7a odst. 6 zákona, přičemž obě uvedená ustanovení zůstala od data 5. června 2020, tedy od data nabytí platnosti vyhlášky č. 264/2020 Sb., beze změny.    
		
		Podle § 7 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb. má prováděcí právní předpis  stanovit  „nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost budovy pro nové budovy, větší změny dokončených budov, pro jiné než větší změny dokončených budov, pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie, dále stanoví metodu výpočtu energetické náročnosti budovy, vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie a vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy“. Podle § 7a odst. 6 zákona č. 406/2000 Sb. je dále prováděcím právním předpisem stanovován „vzor a obsah průkazu, způsob jeho zpracování a umístění průkazu v budově“.

Soulad návrhu vyhlášky se zmocněním k jejímu vydání je jednak zajištěn již existující právní úpravou ve vyhlášce č. 264/2020 Sb., která je pouze „aktualizována“ o dopady novel zákona č. 406/2000 Sb. přijatých od 5. června 2020 do předmětu úpravy vyhlášky č. 264/2020 Sb. (k tomu viz kapitola 1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů). 

Prováděná aktualizace vyhlášky č. 264/2020 Sb. nepřekračuje rámec zmocnění pro její vydání, pouze na základě předmětných novel zákona aktualizuje stanovení postupy, když současně přitom zohledňuje dosavadní zkušenosti a potřeby praxe.       


3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými zásadami práva Evropské unie

Návrhem vyhlášky není, s výjimkou novelizace ustanovení § 5 odst. 1 vyhlášky č. 264/2020 Sb., přímo zapracováváno právo EU, neboť hodinový krok výpočtu nebo areálový přístup při výrobě elektřiny ve výpočtu energetické náročnosti není právem EU přímo upravován, přičemž úprava citovaného § 5 odst. 1 nepředstavuje oproti jeho dosavadnímu  znění žádnou normativní změnu, ale je pouze stylistickou úpravou [viz čl. 2 odst. 2 písm. d) Legislativních pravidel vlády], která nemá žádný vliv na  stávající úroveň transpozice (ta je plně zachována a v rámci návrhu vyhlášky řádně vykázána). 

K návrhu vyhlášky se však zprostředkovaně váže směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (přepracované znění). Tato směrnice stanovuje pravidla pro výpočet energetické náročnosti, podmínky pro výstavbu nových budov, podmínky pro větší změnu dokončené budovy, minimální požadavky na energetickou náročnost (nákladové optimum), ukazatele energetické náročnosti a obsah průkazu energetické náročnost, načež reaguje návrh vyhlášky, který zpřesňuje náležitosti výpočtu energetické náročnosti.

Návrh vyhlášky není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, ani s právem Evropské unie nebo jeho obecnými právními zásadami, neboť předmětem úpravy se žádná taková smlouva nezabývá.

Návrh vyhlášky se shodných důvodů není také v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie.
	
4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

Zpracování návrhu vyhlášky předcházelo provedení podrobné analýzy právního a skutkového stavu, když k datu 1. ledna 2023 bylo zcela jasné, že novely zákona č. 406/2000 Sb. přijaté po datu vyhlášení vyhlášky č. 264/2020 Sb. se promítají do předmětu jí prováděné úpravy. Stejně tak bylo nutné zohlednit poměrně četná upozornění energetických specialistů a dalších odborníků z výzkumné i aplikační praxe na nepřesnosti nebo neprovázanosti touto vyhláškou prováděné úpravy, z nichž zásadní význam mají detekované oblasti úpravy, které se aktuálně odchylují od skutečných potřeb praxe a od zohlednění vývoje využívaných technologií.                   

Ve vztahu k vyhlášce č. 264/2020 Sb. bylo nutné zapracovat do jejích jednotlivých ustanovení úpravu vyvolanou opakovanou novelizací zákona č. 406/2000 Sb., především novelou provedenou zákonem č. 469/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Za účelem vytvoření všestranného konzultačního prostředí pro přípravu návrhu vyhlášky byla vytvořena pracovní skupina, jejímiž členy se stali jednak odborníci z praxe, jednak členové výzkumných a vzdělávacích pracovišť, kteří přinesli celou řadu nových poznatků, upozornili na nové postupy a technologie a zejména stanovili požadavky na aktualizaci postupů v souladu vývojem v oblasti měření a zajišťování energetické účinnosti budov. Předmětem konzultací byla v první řadě potřeba správně nastavit aplikační podmínky pro plnění povinnosti provádět výpočet energetické náročnosti v budovách nebo zónách s chlazením, úpravou vlhkosti nebo s výrobou elektrické energie, neboť se ukázalo, že některé referenční parametry budovy, které dříve nebyly zvažovány, je také nutné upravit pro hodinový krok výpočtu, aby byl výpočet konzistentní. 
 	
Zohlednění závěrů pracovní skupiny v návrhu vyhlášky významně přispěje k účinnosti navrhované právní úpravy (k jednotlivým změnám blíže ve zvláštní části odůvodnění).   
 	
Reálné vyhodnocení praktických postupů zase prokázalo nutnost upravit postup zápočtu elektrické energie pro případy výroben elektřiny z nichž je elektřina distribuována do více budov, a to způsobem, který by vylučoval její dvojí, popřípadě i více četné započítávání při posuzování energetické náročnosti budovy. Vyhláškou č. 264/2020 Sb. je v souvislosti s uvedeným stanovena příloha 1 upravující postup výpočtu energetické náročnosti budovy v případě, kdy je energie do budovy dodávána prostřednictvím místní soustavy, která není součástí distribuční soustavy nebo soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona (tzv. „areálový přístup“). Navržená regulace nově zavádí obdobný přístup pro budovy, které tvoří soubor budov propojených místní elektrizační soustavou. Navržený postup zajistí jednotný přístup k výpočtu energetické náročnosti budov, což kromě jiného bude také zárukou   vyloučení možnosti, že výpočet a následné zatřídění budov bude účelově upravovat započítávání množství do budovy dodávané energie, která tam ve skutečnosti nemusí být vůbec dodána.   

V neposlední řadě je pak návrhu vyhlášky využito k odstranění některých terminologických a jiných legislativně-technických nepřesností v dosavadním znění vyhlášky č. 264/2020 Sb., tak aby vyhláška splňovala požadavky stanovené na tvorbu právního předpisu v čl. 2 odst. 2 písm. d) Legislativních pravidel vlády, a to zejména co do používání jednotné terminologie (např. „výpočet hodnoty energie“ vs. „výpočet energie“) nebo správné vyznačování nadpisů ve prospěch přehlednosti textu.                       

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky 

Z navrhované právní úpravy nevyplývá přímé zvýšení nároků na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty. S navrženou právní úpravou nebudou spojeny žádné nové požadavky na navýšení personálních kapacit a prostředků na platy, popřípadě jiné finanční odměny.

Navrhovanou úpravou dochází k odstranění neúčelně nastavených postupů, zohlednění dobré praxe a nových postupů odpovídajících technologickému a materiálovému vývoji v souvisejících oblastech hospodaření energií. Lze proto očekávat, že návrh bude mít pozitivní dopady na podnikatelské prostředí.

6. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava vzhledem ke svému předmětu nemá negativní sociální dopady. Nepředpokládají se tedy žádné dopady na osoby sociálně slabé, národnostní menšiny ani do oblasti ochrany práv dětí. 

Navrhovaná právní úprava není způsobilá vyvolat jakékoliv dopady na osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace, osoby se zdravotním postižením nebo na seniory. 

Naopak lze očekávat, že snižování energetické náročnosti budov bude kontinuálně působícím pozitivním faktorem pro ochranu životního prostředí.


7. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen     

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na zákaz diskriminace ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a nikterak se nedotýká otázek rovnosti mužů a žen, resp. je z hlediska rovnosti mužů a žen indiferentní. 

Navrhovaná právní úprava se nijak netýká práv jednotlivých skupin obyvatel, neboť upravuje práva a povinnosti a v jejich rámci postupy bez ohledu na povahu povinné osoby, a proto neporušuje ani princip rovnosti mužů a žen ani zákaz diskriminace. 

8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Předkládaný návrh vyhlášky nevyvolává žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, neboť sám o sobě žádné nové zpracování osobních údajů nepředpokládá. 


9. Zhodnocení korupčních rizik

Zhodnocení korupčních rizik bylo provedeno v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. h) Legislativních pravidel vlády, a to za přiměřeného použití Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment, Metodika hodnocení korupčních rizik), kterou uveřejnil Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí.

V rámci zhodnocení korupčních rizik podle Metodiky CIA lze konstatovat, že návrh vyhlášky splňuje kritéria přiměřenosti, jednoznačnosti, efektivity, transparentnosti, kontrolovatelnosti a jednoznačné odpovědnosti. 

Návrh vyhlášky se shoduje s dobrou praxí a navrhované postupy v ní obsažené se jeví přiměřené při srovnání s obdobnou právní úpravou. Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádné ustanovení, které by mohlo být předmětem korupčního rizika [návrh vyhlášky upravuje výpočet energetické náročnosti v návaznosti na zavedení hodinového kroku výpočtu a   doplňuje postup při výpočtu energetické náročnosti pro případy, kdy výrobna elektřiny může nebo nemusí být umístěna na budově a zároveň dodává energii do více budov v rámci souboru budov (areálu) nebo energetického společenství].

Vzhledem k výše uvedenému zhodnocení lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava plně respektuje zavedené standardy veřejné správy České republiky a nemá dopady ve vztahu k možnosti vyvolat korupční rizika. 


10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu 

Návrh vyhlášky vzhledem k předmětu jím prováděné úpravy nemůže vyvolat dopady do oblasti bezpečnosti nebo obrany státu.


11. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů.    
  
Navrhovaná právní úprava vzhledem ke zcela specifické a účelově zaměřené regulaci oblasti u posuzování energetické náročnosti budov nevyvolá negativní dopady do plnění funkcí rodiny, a to ani s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace. Návrh vyhlášky rovněž nemá negativní dopad ani na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhu mezi prací a rodinou nebo na mezigenerační a širší příbuzenské vztahy.


12. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky   

Rovněž v této oblasti lze konstatovat, že navrhovaná úprava není způsobilá vyvolat žádné nové územní dopady nebo dopady na územní samosprávné celky.
13. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení).     

Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 9. prosince 2019 č. 870 k Plánu legislativních prací vlády na rok 2020 byla u návrhu vyhlášky vyhodnocena míra shody se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL) a bylo shledáno, že návrh vyhlášky těmto zásadám vyhovuje.

Výpočet energetické náročnosti budov se téměř ve většině případech provádí softwarově. Ať již komerčnímu systémy, tak jednotlivci využívají svůj vlastní software (převážně excel). I samotný vypočtený průkaz energetické náročnosti může být předán elektronicky (nejčastěji v datovém formátu PDF). Energetičtí specialisté, kteří daný průkaz zpracovali, jej nahrávají do databáze Ministerstva průmyslu a obchodu formou vzdáleného přístupu, a to s možností využití podpůrných procesů, které nabízí komerční výpočtový systém. 

Návrh vyhlášky přitom neklade nové požadavky na zvýšení digitální gramotnosti zaměstnanců veřejné správy, podnikatelů nebo dalších obyvatel, ani na pořizování nových technologických prostředků.


II.  Zvláštní část

K čl. I

K bodu 1:
Navrhovaná úprava je stylistickým zpřesněním textu § 2 písm. g), když dosavadní znění jen s obtížemi umožňovalo rozlišit vztah mezi variantním postavením slov „práce nebo tepla nebo ovládání“; dosavadní úprava navíc neodpovídá požadavkům na zpracování variant podle čl. 42 odst. 1 Legislativních pravidel vlády.          

K bodu 2:
V § 2 písm. g) je zrušen text, který nenáleží do definice pojmu (výpočet energie), když navíc podmínky výpočtu jsou nyní jednotně stanoveny v jiném ustanovení vyhlášky č. 264/2020 Sb. 

K bodu 3:
S přihlédnutím ke změnám provedeným v zákoně č. 406/2000 Sb. zákonem č. 469/25023 Sb. a současně s přihlédnutím k potřebě v potřebném míře přibližovat terminologii zákona č. 406/2000 Sb. s energetickým zákonem, je navrhována nová definice pojmů „technologie zařízení“ a „odpadní teplo z technologie“.             

K bodu 4:
V § 2 byly vzhledem k potřebám praxe a nezbytnosti upravit definice pojmů tak, aby umožňovaly jednoznačnou srozumitelnost dalších ustanovení vyhlášky č. 264/2020 Sb., zajišťovaly terminologickou jednotnost kromě jiného s energetickým zákonem (vzhledem k provázanosti úprav tak, jak je uvedeno v obecné části odůvodnění) a současně v potřebné míře odpovídaly obecnému významu slov užívaných v oblasti hospodaření energií, doplněny definice pojmů „areál“, „zóna“, „systémová hranice“, „výrobna elektřiny“, „držitel licence na činnost datového centra“ a „sdílená elektřina“.

Navrhované definice jsou jednak používány v nově navrhovaných ustanoveních, ale vyskytují se i v dosavadním znění vyhlášky č. 264/2020 Sb., což je však provázeno výkladovými problémy (nejednotný výklad) a z hlediska obsahu těchto pojmů pak souvisejícími pochybnostmi o správné aplikaci příslušných ustanovení. Z hlediska pojmů užívaných ve vyhlášce č. 264/2020 Sb. je návrhem vyhlášky dále sjednocován definiční aparát s českou technickou normou ČSN 73 0331, která má praktický dopad na úpravu prováděnou (a navrhovanou návrhem vyhlášky) vyhláškou č. 364/2020 Sb. a současná praxe prokázala, že není vždy zřejmé, zda se jedná o pojmy používané ve shodném významu.    

Výjimku v účelu pro zpracování návrhu na nový definiční pojem tvoří definice pojmu „držitel licence na činnost datového centra“, neboť by se nabízelo bez dalšího využít pouze pojmu „datové centrum“, a to bez další definice pro účely návrhu vyhlášky, neboť tento pojem má svou vlastní definici v § 2 odst. 2 písm. o) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Toto automatické převzetí definice pojmu „datové centrum“ ze zákona, k jehož provedení je návrh vyhlášky předkládán, však pro účely návrhu vyhlášky není možné. V § 2 odst. 2 písm. o) zákona č. 406/2000 Sb. je datové centrum definováno jako „budova ve smyslu katastrálního zákona nebo její funkčně ucelená část, ve které je umístěna a provozována výpočetní technika serverového typu a další datová infrastruktura určená pro provádění informační činnosti s daty“, což přesně sleduje účel normativní úprava provedené tímto zákonem. V návrhu vyhlášky je však související právní úprava oblasti energetické náročnosti budov prováděná ve vztahu k držiteli licence na činnost datového centra, tedy akciové společnosti s dualistickým systémem vnitřní struktury, která je držitelem licence na činnost datového centra a jejíž akcie smí vlastnit pouze provozovatel přenosové soustavy, provozovatelé regionálních distribučních soustav, k jejichž distribučním soustavám je připojeno nejméně 100 000 odběrných míst zákazníků, nebo Česká republika; definice zákona č. 406/2000 Sb. je tedy nevyužitelná, resp. pro daný kontext prováděné úpravy značně zkreslující. V návrhu vyhlášky je proto definován vyhovující pojem „držitel licence na činnost datového centra“ s odkazem na energetický zákon (§ 27 energetického zákona) s tím, že pojem „datové centrum“ ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb. použit není.           

Na základě zkušeností s aplikací vyhlášky č. 264/2020 Sb. byly do § 2 vyhlášky č. 264/2020 doplněny definice pojmů:
· „areál“; doplnění definice pojmu bylo kromě jiného nutné také vzhledem k potřebě zajištění správného a jednotného výkladu změn navrhovaných v příloze č. 5 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. a nově doplňované příloze č. 6 k citované vyhlášce,    
· „zóna“; doplnění definice pojmu bylo provedeno tak, aby se jednotlivá ustanovení vyhlášky pojmově přiblížily k terminologii standardně používané v praxi a současně nebyly zcela jednoznačného významu díky provedení normativní definice slov doposud užitých s odkazem ne jejich obecný význam, 
· „systémová hranice“; doplnění definice pojmu bylo provedeno za stejným účelem, jako o pojmu „zóna“, „výrobna elektřiny“; definice tohoto pojmu  souvisí se stanovením výpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro případy, kdy je energie vyráběna pro více budov, ale současně je přihlédnuto také k potřeba zajistit jednoznačné a jednotné užívání pojmů v rámci právního předpisu, zejména je-li příslušný pojem užíván pro popis matematického postupu při výpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů energie,
· „držitel licence na činnost datového centra“; k tomu viz shora , 
· sdílená elektřina; doplnění definice pojmu je provázáním vyhlášky č. 264/2020 Sb. s terminologií energetického zákona, a to vzhledem k promítnutí právní úpravy sdílení elektřiny a energetických společenství do návrhu vyhlášky. Definice pojmu jednak zajišťuje jednoznačnost a srozumitelnost normativního textu, jednak umožňuje vyhnout se opakovanému složitějšímu popisu pojmu na jednotlivých místech návrhu vyhlášky.

K bodu 5:
Navrhovaná úprava je upřesněním dosavadního znění § 3 odst. 2, když v textu tohoto ustanovení nebylo zcela zřejmé, co se rozumí „současným stavem budovy“ a praxe přitom potenciálně nabízela celou řadu v úvahu připadajících možností. Nově se tedy zcela jednoznačně stanoví, že se jedná o stav „stavebně technický“.            

K bodu 6:
Do § 3 vyhlášky č. 264/2020 Sb. je navrženo doplnění odstavce 8, na jehož základě je vlastníkovi nebo stavebníkovi hodnocené budovy, potažmo energetickému specialistovi poskytována možnost (tedy nikoliv stanovována povinnost) ve výpočtu hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy zohlednit také elektřinu dodávanou do hodnocené budovy z výroben elektřiny umístněných v areálu, tedy nikoliv prostřednictvím distribuční soustavy, což se v současné době stává častějším způsobem zajištění energetických potřeb. Navrhovaná úprava současně umožní zohlednit elektřinu dodanou na základě systému sdílení elektřiny v rámci tzv. skupiny sdílení upravené energetickým zákonem s účinností od 1. 7. 2024 (tedy shodně, jako je navrhovaná účinnost předkládaného návrhu), a to za účelem zohlednění nového způsobu zajištění dodávek elektřiny v právním řádu.

Současně jsou pro výpočet hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy nově stanována pravidla, která jsou vzhledem k jejich matematické podstatě uvedena v nově doplňované příloze č. 6 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. 

K bodům 7, 9 a 10:
Navrhovaná úprava především terminologicky sjednocuje znění jednotlivých ustanovení vyhlášky č. 264/2020 Sb. tam, kde se jedná o výpočty hodnot energie (viz čl. 40 odst.1 Legislativních pravidel vlády); vyhláška č. 264/2020 Sb. v dosavadním znění někde správně používá v uvedených případech slov „hodnota energie“ (např. § 5 odst. 3, příloha č. 5), zpravidla však pouze slovo „energie“, což je pro případy výpočtu nedostatečné.     

V bodě 7 je navíc nahrazena dosavadní výpočtová metoda využívající „interval“ metodou využívající „časový interval“, a to současně se zavedením legislativní zkratky pro tuto metodu „(dále jen „krok výpočtu“)“.


K bodu 8:
V § 4 se navrhuje nové znění odstavce 2, která jednak dosavadní úpravu terminologicky upřesňuje, jednak doplňuje „vzorec“ výpočtu celkové hodnoty dodané energie o pravidlo zápočtu dodané energie v členění po jednotlivých energonositelích.

K bodu 11:
Navrhovaná úprava upřesňuje dosavadní znění § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky tak, aby bylo jednoznačně zřejmé, k čemu se ve výpočtu dodané energie váže slovo „část“.    

K bodu 12:
Jakkoliv se poznámky pod čarou zpravidla nenovelizují, v daném případě je nutné v poznámce pod čarou č. 8, která zní „8) ČSN 730331, část B.“, zrušit slova „, část B“.      

Důvodem této úpravy je, že poznámka pod čarou je součástí normativního odkazu užitého v § 4 odst. 9 písm. f), kde pro účely stanovení hodnot typického užívání zón s nespecifikovaným funkčním využitím je normativně využito existující úpravy  v české technické normě upravující energetickou náročnost budov („v zónách s nespecifikovaným funkčním využitím, kde se o instalaci jednoho nebo více systémů vytápění, chlazení, nuceného větrání, úpravy vlhkosti vzduchu, přípravy teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy rozhoduje po dokončení stavby, se použijí hodnoty typického užívání podle české technické normy upravující energetickou náročnost budov8) pro předpokládaný způsob využití těchto prostor. …“), přičemž je odkázáno na „ČSN 730331, část B“. Vzhledem k úpravám provedeným v této české technické normě by však aktuálně odkaz na její část B byl již pro účely vyhlášky č. 264/2020 Sb. nefunkční, a tedy by v podstatě vyvolal neproveditelnost ustanovení § 4 odst. 9 písm. f) vyhlášky č. 264/2020 Sb. Poznámku pod čarou č. 8 je tedy nutné aktualizovat. 

K bodu 13:
Dosavadní znění § 5 je nahrazováno zněním novým, jímž dochází k upřesnění započitatelnosti výroby energie do primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro hodnocenou budovu. Energii lze započítat pouze v případech, kdy je vyrobena technickým systémem, který se nachází v/na budově, na přilehlých pozemcích, pomocných objektech, popřípadě nachází-li se v areálu podle nové definice. 

	K odstavci 1:
Navrhovaná úprava nově stanoví způsob výpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro hodnocenou budovu s tím, že hodnoty dodané energie musí být využity v rozdělení po jednotlivých energonositelích. 
    
K odstavci 2:
Pro účely výpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro hodnocenou budovu jsou v odstavci 2 stanoveny skutečnosti (včetně druhů dodané energie) započítávané do výsledné hodnoty této energie. Oproti dosavadní právní úpravě je úprava započítání energie provedena v rámci jednoho ustanovení, což je systematicky přehledné a pro uživatele normy jistě vstřícnější, než dosavadní roztříštěná úprava v rámci několika ustanovení. 

S ohledem na zavedení hodinového kroku výpočtu byl odstraněn limit započítání energie z fotovoltaických systémů. Stanoveno je i vymezení využití vyrobené energie za účelem jejího započítání; pro účely zápočtu lze zohlednit energii využitou v budově, která je předmětem hodnocení energetické náročnosti, nebo dodání vyrobené energie elektrizační soustavy podle energetického zákona. Uvedený zápočet by při volnějším výkladu normativního textu bylo možné de facto provést již u dosavadní právní úpravy, nikoliv však bez výkladových obtíží, a tedy nikoliv jednoznačně.   

K odstavci 3:
V návaznosti na dosavadní úpravu provedenou vyhláškou č. 264/2020 Sb. je navrhována úprava umožňující provedení zápočtu energie v rámci areálu (§ 3 odst. 8), ale pro více budov zůstává zachováno omezení započítání energie vyrobené jedním technickým systémem jenom pro jednu budovu, nedochází-li k využití areálového přístupu. V případě areálového přístupu podle § 3 odst. 8 lze vyrobenou elektrickou energii započítat v souladu s pravidly v příloze č. 6. Navrhovanou úpravou je sledován cíl zajistit, aby vyrobená elektřina mohla být započítávána pro hodnocení energetické náročnosti více budov za předpokladu, že je započítání oveřitelné a kontrolovatelné prostřednictvím přílohy k protokolu průkazu energetické náročnosti budovy (dle § 9 odst.8). Zároveň je stanoven jednoznačný postup, jak tato energie má být započítána, a to s odkazem na nově doplňovanou přílohu č. 6.

K odstavci 4:
Pro objektivnost výpočtu hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie                       pro hodnocenou budovu je stanoveno pravidlo započítávání elektřiny podle odstavce 2 písm. b) a tepla a chladu podle odstavce 2 písm. e) v každém kroku výpočtu.  

K odstavci 5:
Obdobně jako v odstavci 1 je v odstavci 4 stanoven způsob výpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro referenční budovu, stejně jako v dosavadní úpravě. 

K bodu 14:
Do uvozující části ustanovení § 9 odst. 2 se za slovo „Protokol“ vkládá slovo „průkazu“, neboť dále v textu vyhlášky je vždy uváděno toto slovní spojení tak, jak to vyplývá z § 9 odst. 1 vyhlášky č. 264/2020 Sb.    

K bodu 15:
Navrhované nové znění odstavce 7 stanovuje případy, ve kterých se neurčuje klasifikační třída pro dílčí dodanou energii na chlazení. Nová úprav vychází ze skutečnosti, že v případě bytového domu s chlazenými byty a s malými chlazenými obchodními prostory v parteru, vychází klasifikační třída pro dílčí dodanou energii pro chlazení třída G. Je to dáno poměrem dodané energie na chlazení do těchto komerčních prostor a celkové dodané energie na chlazení celé budovy, tedy včetně bytů. Důvodem navržené úpravy je fakt, že technickými prostředky nelze klasifikaci zlepšit (mimo vypnutí chlazení v bytech). 

K bodu 16:

	K odstavci 8:
V souvislosti s možností zohlednit ve výpočtu ukazatelů energetické náročnosti budovy energii vyrobenou v areálu a nově doplněnou přílohu č. 7 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. je za účelem kontroly dodržování pravidel započítávání dle přílohy č. 6 rovněž doplňován obsah protokolu průkazu energetické náročnosti o přílohu, ve které je zpracován výpočet energetické náročnosti budovy zohledňující areálový přístup podle navrhovaného znění § 3 odst. 8.       

	K odstavci 9:  
	Pokud se jedná o sdílenou elektřinu, tedy elektřinu sdílenou v rámci skupiny sdílení podle energetického zákona, je navrhováno doplnění průkazu energetické náročnosti budov o dokumenty poskytnuté ze strany držitele licence na činnost datového centra, jimiž se doloží, že předávací místo hodnocené budovy bylo zaregistrováno do skupiny sdílení, a je doložena registrace dalších předávacích míst do skupiny sdílení, zdroj sdílené elektřiny a alokace podílů sdílené elektřiny z předávacích míst a do předávacích míst skupiny sdílení; dokumenty mohou mít formu samostatného potvrzení nebo výpisu z evidence, resp. informačního systému veřejné správy apod.  

K bodu 17:
V textové části přílohy č. 1 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. (tedy v textu nad tabulkovou částí) je navrženo doplnění odstavců 8 a 9, jejichž předmětem je stanovení měrného příkonu ventilátoru v každém pracovním bodu v každém výpočetní kroku pro hodnocení energetické náročnosti budovy pro stanovení spotřeby energie na jeho provoz. Ventilátory patří mezi největší spotřebitele energie na pohon, připadá na ně přibližně 22 % celkové energie spotřebované pohonnými motory. Příkon ventilátoru se vypočte podle uvedeného vzorce ve vyhlášce. Následně jsou systémy nuceného větrání podle výsledku výpočtu rozdělovány na nevyhovující, standardní, nadstandardní a ideální. Systém řazení a výpočet byl převzat z publikace „Recommendations on Specific Fan Pow and Fan System Efficiency“ zpracované Mezinárodní energetickou agenturou, autoři P.G. Schild, M Mysen (https://www.aivc.org/sites/default/files/members_area/medias/pdf/Technotes/TN65_Specific%20Fan%20Power.pdf). Pro přehlednost byl popis jednotlivých „kategorií“ uveden přímo ve vyhlášce.  

V odstavci 8 je v tabulce využito poznámkového aparátu, který není standardními poznámkami pod čarou, ale prostým odkazovým, upřesňujícím aparátem textu. Forma číselného vyznačení odkazu je využita vzhledem k tomu, že příloha č. 1 u tabulky 1 již obdobným způsobem řeší odkazy pro upřesnění textu dále upřesněné po nadpisem „Poznámky:“, a tedy je v zájmu jednotného zpracování formy textu zvolen způsob vyznačení odkazu s využitím čísla.        

K bodům 18 a 32:
V příloze č. 1 je provedena formální legislativně-technická úprava nadpisu nad tabulkou 1, a to nahrazením nevhodné zkratky „Tab. 1“ a „Tab. 2“ vypsáním celého slova a současně vyznačením textu napisu tučným písmem („Tabulka 1: Parametry a hodnoty referenční budovy“ a „Tabulka 2: Referenční parametry a hodnoty pro nové a měněné stavební prvky obálky budovy“).  


K bodům 19, 20 a 35:
Návrhu vyhlášky je kromě jiného využito k odstranění některých formálních legislativně-technických nepřesností v přílohách k vyhlášce č. 264/2020 Sb., v daných případech ke splnění požadavku vyznačování nadpisů právního předpisu tučným typem písma. Uvedená úprava navíc přispěje ke zvýšení přehlednosti tabulek a dalšího textu v přílohách č. 1 a 5 k vyhlášce č. 264/2020 Sb., a tím také k lepší orientaci v jejím textu.             

K bodu 21:
Současné znění druhého řádku čtvrtého sloupce tabulky 1 označeném nadpisem „Referenční hodnota“ zní „podle odstavce 4“, což je poměrně nesrozumitelné, neboť není jasné, vůči jakému textu se tento odkaz vztahuje. V zájmu zajištění jednoznačného a srozumitelného znění tabulky 1 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. je proto dosavadní text nahrazován jednoznačným odkazem na „referenční hodnotu průměrného součinitele tepla podle odstavce 4 textové části nad touto tabulkou“.

K bodu 22:
V tabulce 1 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. je v položce „Parametr“ v osmém řádku textu navrhováno nahrazení písmenných zkratek světových stran jejich slovním vyjádřením a současně je v této položce upřesněno, že parametr „činitel clonění aktivními stínícími prvky pro režim chlazení u průsvitných konstrukcí“ se vztahuje k měsíčnímu kroku výpočtu.

K bodu 23:
Navrhovanou úpravu dochází v tabulce 1 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. k úpravě dolního indexu u činitele clonění aktivními stínícími prvky za účelem lepšího rozlišení označení. 

K bodu 24:
Vzhledem k zavedení hodinového kroku výpočtu energetické náročnosti pro vybrané systémy je nutné v příloze č. 1, tabulce 1 Parametry a hodnoty referenční budovy za řádek osmý doplnit nové parametry, a to činitel clonění aktivními stínícími prvky a režim ovládání aktivních stínících prvků. Činitel clonění aktivními stínícími prvky je doplňován pro průsvitné konstrukce Fch,c,R.i pro hodinový krok výpočtu.

U parametru „režim ovládání aktivních stínících prvků“ je nutné v hodinovém kroku výpočtu zvolit způsob ovládání žaluzií, a to v závislosti na intenzitě slunečního záření, což pro referenční budovu dosud není vůbec definováno. Tato skutečnost vnáší nejistotu do zadávání výpočtu. Pro referenční budovy je použito manuální ovládání podle EN ISO 52016-1 tak, aby například automatické ovládání žaluzií u hodnocené budovy se projevilo na výpočtu výhodněji.

K bodu 25:
V souvislosti s úpravou provedenou v bodě 7 (§ 4 odst.1), tedy stanovení požadavku na zohlednění časového intervalu, v němž se posuzují ve výpočtu užívané hodnoty, dochází také k upřesnění parametru „váhový činitel regulace ventilátorů systému nuceného větrání“, a to o zohledňovaný požadavek časového intervalu, kterým je „měsíční krok výpočtu“. 

K bodu 26:
V příloze č. 1, tabulce 1 Parametry a hodnoty referenční budovy v prvním sloupci označeném nadpisem „Parametr“ se pro oblast nuceného větrání doplňují, opět v návaznosti na potřebu zohlednit požadavek využití časového intervalu sběru sledovaných hodnot, stanovují dva nové parametry, a to „závislosti SFPahu ventilátoru na poměru jeho zatížení pro hodinový krok výpočtu“ a „typ regulace pohonu ventilátoru pro hodinový krok výpočtu“.       

Pro hodinový krok výpočtu došlo ke stanovení měrného příkonu ventilátoru SFPahu, a to pro konkrétní pracovní bod v každém výpočetním kroku hodnocení. Spotřeba elektrické energie na provoz ventilátorů je významná a závisí na průtoku vzduchu, délce provozu, působícím odporu vzduchu a účinnosti VZT systému. Měrný příkon ventilátoru je užitečným ukazatelem těchto faktorů.

Pro nové parametry byla stanovena i referenční hodnota pro typ regulace pohonu ventilátoru pro hodinový krok (normální a plynulá, a to vždy s odkazem na úprava těchto položek). Referenční hodnota je plynulá regulace, tj.  objemový výkon ventilátoru je řízen na základě konkrétního požadavku na dopravovaný objem.

K bodu 27:
V souvislosti s doplněním parametrů podle bodu 25 je navrženo doplnění poznámky vysvětlující význam plynulého typu regulace. Legislativně se nejedná o poznámku pod čarou, proto zpracování této poznámky není podřízeno legislativně-technickým požadavkům na zpracování poznámek pod čarou. V tabulce 1 přílohy č. 1 vyhlášky č. 264/2020 Sb. je totiž využito odkazů na „prosté“ poznámky, jejichž znění je uvedeno v textu pod tabulkou pod označením „Poznámky:“. Pro zachování jednotného stylu tabulky 1 je proto i předmětná třetí poznámka zpracována podle dosavadního znění této tabulky.            

K bodům 28 a 29:
Na základě vyhodnocení aplikační praxe stávající vyhlášky dochází ke navýšení referenčních hodnot pro referenční budovu u parametrů v oblasti „Úprava vlhkosti vzduchu“ (z dosavadních 65 na 300, resp. z dosavadních 0 na 20); účelem této úpravy je nastavení motivačních faktorů pro instalaci účinnějších technologií. 

K bodu 30:
U parametru „činitel závislosti na denním světle“ v oblasti osvětlení vnitřního prostoru budovy je opět doplňován požadavek na provázání sběru souvisejících hodnot „v měsíčním kroku výpočtu“, a to s ohledem na skutečnost, že v hodinovém kroku se nevychází z odhadnutých počtů hodin s umělým osvětlením za rok, ale pro každou hodinu se počítá, zda se musí či nemusí svítit. 


K bodům 31, 39 a 40:		
Navrhovaná úprava  je shodně, jako je tomu u bodů 18 až 20, 32, 35 a 40 odstraněním formálních legislativně-technických nepřesností v tabulce 1 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 264/2020 Sb., což v daném případě vede k zajištění jednotného zpracování a používání jednotné terminologie v rámci celého znění této vyhlášky. V příloze č. 5 je pak napravována chyba v psaní („aramem“ x „a rámem“) a odstraňována duplicitní slova v textu (bod 40).               

K bodu 33:
V příloze č. 1, v tabulce 2 Referenční parametry a hodnoty pro nové a měněné stavební prvky obálky budovy se ve druhém sloupci označeném nadpisem „Označení“ pro oba parametry mění dosavadní označení „UR“ na poznačení „UR,ren“. Provedenou změnou je v rámci užití obou tabulek stanoveno rozlišení označení odlišných parametrů, které bylo doposud shodné.          

K bodu 34:
Úprava provedená v příloze č. 3 je navrhována vzhledem k názorové (odborné a praktické) změně v přístupu k výpočtům faktorů primární energie z neobnovitelných zdrojů energie spojených s využíváním elektřiny jako energonositele. Snížený faktor oproti dosavadní úpravě zohlední vývoj energetické mixu do budoucna, kdy se předpokládá jeho snižování zvyšováním podílu obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny. Touto úpravou bude zajištěno, že výpočet primární energie z neobnovitelných zdrojů energie stavěných a rekonstruovaných (hodnocených) budov bude odrážet delší časový úsek jejich životnosti a dopadů na spotřebu energie a životní prostředí, nikoliv jenom počáteční moment, ve kterém došlo k výpočtu hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie. Navržený postup je plně v souladu s normou ČSN ISO 52000-1 - Energetická náročnost budov.
Příloha je navrhováno nově jako celek, a to v zájmu přehlednosti navrhované úpravy. 

K bodům 36 až 38, 41, 43, 47 a 53:
V příloze č. 5 k vyhlášce je navrhována změna odkazů na českou technickou normu ČSN  730331-1, a to z důvodu přípravy její druhé části, která se bude týkat hodinových dat a nových typických profilů užívání budov. Vzhledem k tomu, že druhá část normy je v současné době teprve připravována, nelze využít přímý odkaz pro ty části, kde je hodinový krok v platnosti. 

K bodu 42:
V příloze č. 5 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. se do části D. Dílčí dodané energie za první neoznačený odstavec textu navrhuje vložit nový odstavec, kterým je upřesňován přístup k osvětlovací soustavě. Není-li k dispozici projekt osvětlovací soustavy nebo její technická specifikace, pak za vstupní hodnoty hodnocené budovy je možné brát referenční hodnoty, které vyplývají z užitého profilu typického užívání budovy.  Účelem navrhované úpravy je zajistit použití metodiky podle přílohy č. 5 také pro obytné zóny.

K bodu 44:
V příloze č. 5 Metodika hodnocení energetické náročnosti budovy, části D. Dílčí dodané energie, kapitole D.1 Obytné zóny je navrhováno nové znění bodů 2 a 3, a to vzhledem k nezbytnosti upřesnit v souladu s potřebami praxe výpočet dílčích dodaných energií.

Nově se ve výpočtu dílčích dodaných energií nebude vycházet pouze z typického profilu užívání budovy, ale také z její projektové dokumentace. 

V navrhované úpravě je rovněž navržena úprava pro případy používání více zdrojů tepla (doplňkový zdroj) s výjimkou, kdy doplňkový zdroj tepla je bivalentní tepelné čerpadlo, tj. čerpadlo, které využívá nejen tepla okolí, ale má též doplňkový zdroj tepla, např. elektrické topné těleso. Smyslem úpravy je upřesnit dosavadní, tedy měněnou úpravu, jelikož teplo vyrobené a dodané tepelným čerpadlem může být využito i pro ohřev vzduchotechniky, nikoliv jen na výrobu tepla a přípravu teplé vody. Rozdělení na tepelné čerpadlo a bivalentní zdroje se děje až na úrovni dodané energie.

Současně je v nově navrhovaném znění bodu 3 upraven počet osob počítaných na bytovou jednotku, a to s odkazem  na českou technickou normu ČSN 73 0331, namísto dosavadního odkazu na českou technickou normu  ČSN 730331-1, část B.3 (k tomu obdobně zdůvodnění úpravy provedené v bodě 12).
  
K bodu 45:
V příloze č. 5 Metodika hodnocení energetické náročnosti budovy, části D. Dílčí dodané energie, kapitole D. 2 Jiné než obytné zóny se jako nová úprava doplňuje bod 4, jímž je upraven 
postup pro výpočet energetické náročnosti budovy pro případy, kdy je instalován technický systém větrání regulovaný na vyšší intenzitu větrání, než odpovídá hodnotě podle ČSN 730331. V tomto případě se vybraný profil užívání budovy přizpůsobuje časovému profilu užívání, obsazenosti a regulaci příslušných technických systémů užívaných v budově. 

K bodu 46:
V příloze č. 5 Metodika hodnocení energetické náročnosti budovy, části D. Dílčí dodané energie, kapitole D. 2 Jiné než obytné zóny se znění prvního neoznačeného odstavce textu nahrazuje novým, přesnějším zněním úpravy spočívající v precizaci postupu výpočtu v případech, kdy je v budově instalován systém nuceného větrání, který je regulován s vyšší intenzitou, než je uvedeno v ČSN 73 0331. Navržená úprava vychází z praxe, kdy se v obytných budovách může instalovat systém větrání s pevně regulovanou výměnou, která může být i trojnásobně vyšší než uvedená hygienická výměna. Výpočet v takovém případě není v souladu s projektovou dokumentací. Upravené znění textu napravuje a současně zachovává předepsanou minimální hygienickou výměnu podle ČSN.

Navrhovaná úprava tedy sleduje obdobný účel, jako je tomu v bodě 46 (úprava postupu při výpočtu). Využité profily užívání budovy musí zohledňovat konkrétní využívání budovy a její typický profil užívání.  

K bodům 48, 49, 51 a 54:
Jedná se o legislativně technickou úpravu textu ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. d) Legislativních pravidel vlády směřující k zajištění terminologické a stylistické správnosti (včetně zajištění jednotné jazykové formy celého textu vyhlášky).


K bodu 49:
Navrhovaná úprava je jednak legislativně technickou úpravou textu ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. d) Legislativních pravidel vlády, a to ke konkrétně směřující k zajištění terminologické a stylistické správnosti, jednak doplněním textu tak, aby odpovídal úpravě navrhované v bodě 7 návrhu vyhlášky, tedy zavedení časového intervalu pro sledování využitých hodnoty, tedy kroku výpočtu (konkrétně krok výpočtu měsíční/hodinový).  

K bodu 52:
V příloze č. 5 Metodika hodnocení energetické náročnosti budovy v kapitole D. 2 Jiné než obytné zóny se zrušuje bod 4, resp. reálně je obsah tohoto bodu zpracován v rámci nově navrhovaného znění druhého neoznačeného odstavce části D. Dílčí dodané energie; účelem navrhované úpravy je zajistit použití metodiky podle přílohy č. 5 také pro obytné zóny.  

K bodu 55:
V příloze č. 5 je v části D. Dílčí dodané energie, kapitole D. 2 Jiné než obytné zóny, v bodě 4 zrušení písmene d), a to vzhledem k tomu, že obsahuje úpravu již překonaného postupu, který již neodpovídá praxi a účelu vyhláškou prováděné úpravy. Současně je prováděna související legislativně-technická úprava v bodě 4 písm. c).  

K bodu 56:
V příloze č. 5 Metodika hodnocení energetické náročnosti budovy je zcela nově upravována  část E. Výpočet energetické náročnosti budov umístěných v areálech s místní soustavou zásobování teplem a chladem. Oproti dosavadní úpravě dochází jednak k očíslování odstavců a legislativně technickým úpravám.

K bodu 57:
Do vyhlášky č. 264/2020 Sb. je navrhováno doplnění nových příloh č. 6 a 7. 

K příloze č. 6:
Novým zněním přílohy č. 6 je stanoven postup výpočtu energetické náročnosti budov v rámci areálu s vlastní výrobnou elektřiny a v případě zohlednění sdílené elektřiny. Pro účely stanovení primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro hodnocenou budovu ve smyslu §5 odst. 2 vyhlášky č. 264/2020 Sb. je možné započíst výrobnu elektrické energie nebo její část, pokud je umístěna na budově nebo v blízkém okolí budovy (obálce budovy samotné, na zpevněných nebo  nezpevněných plochách areálu či drobných objektech, na jiných budovách, které jsou součástí místní soustavy, na jiných místech – např. technologii, vodní hladině apod.). 

Část A upravuje pravidla výpočtu ukazatelů energetické náročnosti budov a zohlednění výroben elektřiny v rámci areálu. Pro zahrnutí budovy do bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie areálu je definováno, že vlastník budovy a vlastník areálu je totožný. V rámci výpočtu nemusí být elektřina vyrobená výrobnou elektřiny zahrnuta do výpočtu primární energie jedné budovy, vyrobená energie může být alokována i pro bilance jiných budov umístěných v areálu. Současně v případě zahrnutí velké výrobny do výpočtu primární energie hodnocení budovy nesmí dojít k započítání hodnoty vyšší než hodnoty celkové roční dodané energie do hodnocené budovy. Současně nemůže být do výpočtu energetické náročnosti hodnocené budovy započtena elektřina, která je vyrobena výrobnou elektřiny, jež není systémem podle § 5 odst. 2 písm. a) a exportována do distribuční sítě, z důvodu, že tato energie nemá žádný vliv na energetickou náročnost budov a mohlo by docházet k obcházení požadavků na obálku a jiné prvky budovy. 

V části B jsou upravena pravidla započítání sdílené energie do hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy. Hodnocená budova reprezentovaná předávacím místem podle energetického zákona musí být součásti stejné skupiny sdílení jako je zdroj sdílené elektřiny. Předávací místa pro hodnocenou budovu i zdroj sdílené elektřiny musí být v této skupině zaregistrována dle § 27e energetického zákona, za účelem kontroly alokace podílu sdílené elektřiny, kterou hodnocená budova odebírá, a tedy maximální výše, kterou lze do výpočtu započítat a také k stanovení maximálního objemu elektřiny, který lze celkově alokovat pro připojené budovy. Právní úprava by tímto měla zabránit nadhodnocování skutečně využité energie z výroben elektřiny v rámci skupiny sdílení ze strany stavebníka a vlastníka hodnocené budovy, a tím k obcházení požadavků na energetickou náročnost budovy. Současně v případě zahrnutí velké výrobny do výpočtu primární energie hodnocení budovy nesmí dojít k započítání hodnoty vyšší než hodnoty celkové roční dodané energie do hodnocené budovy. 

K příloze č. 7:
Zcela nově navrhované znění přílohy č. 7 navazuje na úpravu navrhovanou v příloze č. 6. Příloha v tabulkové podobě popisuje bilanci primární energie z neobnovitelných zdrojů energie areálu a popisuje jednotlivé budovy a výrobny elektřiny v rámci situovaného areálu. Příloha bude povinnou součástí průkazu energetické náročnosti, jestliže se energetický specialista rozhodne postupovat při výpočtu podle bodu 6 návrhu vyhlášky (úprava § 3 odst. 8), a to za účelem kontroly přesného dodržení metodiky podle přílohy č. 6 k vyhlášce.  Kontrole by mělo podléhat zejména dodržení podmínek stanovených pro výpočet energetické náročnosti jednotlivých budov v areálu vylučujících započtení elektřina v hodnotě vyšší, než je instalovaný výkon výroben elektřiny umístěných v areálu. 

K čl. II - Účinnost  
Předkladatel návrhu vyhlášky navrhuje v souladu s ustanovením § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, aby vyhláška nabyla účinnosti dnem 1. července 2024. 

Navrhované datum účinnosti současně odpovídá požadavku zajištění souladu mezi úpravou prováděnou návrhem vyhlášky na základě promítnutí úpravy energetického zákona, resp. úpravy začleněné do jeho struktury zákonem č. 469/2023 Sb. (viz první kapitola obecné části odůvodnění), kde souvisejí body této novely nabývají účinnosti rovněž dnem 1. 7. 2024.       

15