Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND34JPCTD najdete zde
IV.
PLATNÉ ZNĚNÍ NOVELOU DOTČENÝCH USTANOVENÍ VYHLÁŠKY č. 264/2020 Sb., O ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV,
S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN
…
§ 2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) referenční budovou výpočtově definovaná budova téhož druhu, stejného geometrického tvaru a velikosti včetně prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní zástavbou a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými klimatickými údaji jako hodnocená budova, avšak s referenčními hodnotami vlastností budovy, jejích konstrukcí a technických systémů budovy,
b) typickým užíváním budovy obvyklý způsob užívání budovy v souladu s podmínkami vnitřního a venkovního prostředí a provozu stanovený pro účely výpočtu energetické náročnosti budovy,
c) venkovním prostředím venkovní vzduch, vzduch v přilehlých nevytápěných prostorech, přilehlá zemina, sousední budova a v případě hodnocení ucelené části budovy i jiná sousední zóna,
d) obytnou zónou zóna obsahující byty a prostory plnící funkce domovní komunikace a domovního vybavení k těmto bytům s výjimkou garáže v obytné budově nebo v obytné části budovy jiného účelu,
e) přirozeným větráním větrání založené na principu teplotního a tlakového rozdílu vnitřního a venkovního vzduchu,
f) nuceným větráním větrání pomocí mechanického zařízení,
g) energonositelem hmota nebo jev, které mohou být použity k výrobě mechanické práce nebo práce, tepla nebo na ovládání chemických nebo fyzikálních procesů,
h) vypočtenou spotřebou energie, která se stanoví z potřeby energie pro zajištění typického užívání budovy se zahrnutím účinností technických systémů, v případě spotřeby paliv je spotřeba energie vztažena k výhřevnosti paliva,
i) pomocnou energií energie potřebná pro provoz technických systémů,
j) primární energií z neobnovitelných zdrojů energie energie, která neprošla žádným procesem přeměny; její výše je vypočtena pomocí faktorů primární energie z neobnovitelných zdrojů energie,
k) technologií zařízení umístěné uvnitř hodnocené budovy nebo mimo budovu v areálu s místní soustavou, které není součástí technických systémů hodnocené budovy a jehož spotřeba energie není obsažena v celkové dodané energii hodnocené budovy,
l) odpadním teplem z technologie tepelná energie, která vzniká jako vedlejší produkt v technologii, a která může být využita jako energonositel pro dílčí dodané energie, pokud výroba této tepelné energie nebyla zahrnuta do celkové dodané energie hodnocené budovy,
k) technologií zařízení, jehož spotřeba energie není obsažena v celkové dodané energii hodnocené budovy a současně není součástí technických systémů budovy,
l) odpadním teplem z technologie tepelná energie, která vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie v souvislosti s provozem technologie a která může být využita jako energonositel pro dílčí dodané energie, jestliže výroba této tepelné energie nebyla zahrnuta do celkové dodané energie hodnocené budovy,
m) obálkou ucelené části budovy soubor všech teplosměnných konstrukcí na hranici ucelené části budovy, které jsou vystaveny přilehlému prostředí, jež tvoří venkovní vzduch, přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném prostoru nebo sousední budově nebo sousední zóně budovy nespadající do ucelené části budovy.,
n) areálem vzájemně propojený soubor budov, technických systémů budovy, technologií a zařízení pro výrobu a vedení energie, které tvoří jedno odběrné místo a nacházejí se na pozemku nebo pozemcích, jež mohou být označeny i několika parcelními čísly, přičemž pozemky spolu sousedí; areálem může vést účelová komunikace podle zákona o pozemních komunikacích10), vodoteč, pozemní komunikace nebo železnice; vnější hranice pozemku nebo souborů pozemků tvoří hranice areálu,
o) zónou budova nebo její ucelená část s podobnými vlastnostmi vnitřního prostředí, režimem užívání a skladbou technického systému budovy podle české technické normy upravující výpočet potřeby energie pro vytápění a chlazení2),
p) systémovou hranicí povrch konstrukcí budovy, které souvisle obalují objem ucelené části budovy při uplatnění pravidel podle české technické normy upravující energetickou náročnost budov8),
q) výrobnou elektřiny technický systém určený k místní výrobě elektřiny,
r) držitelem licence na činnost datového centra akciová společnost s dualistickým systémem vnitřní struktury podle energetického zákona 11),
s) sdílenou elektřinou elektřina sdílená v rámci skupiny sdílení podle energetického zákona12).
§ 3
Ukazatele energetické náročnosti budovy a jejich stanovení
(1) Ukazatele energetické náročnosti budovy jsou
a) primární energie z neobnovitelných zdrojů energie vztažená na metr čtvereční energeticky vztažné plochy,
b) celková dodaná energie za rok vztažená na metr čtvereční energeticky vztažné plochy,
c) dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, nucené větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy za rok vztažené na metr čtvereční energeticky vztažné plochy,
d) průměrný součinitel prostupu tepla,
e) součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici,
f) účinnost technických systémů.
(2) Hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy a referenční budovy se stanovují výpočtem na základě projektové dokumentace a v souladu s metodikou hodnocení energetické náročnosti budovy podle přílohy č. 5 k této vyhlášce. V případě dokončených budov musí být vstupní údaje pro výpočet v souladu se současným stavebně technickým stavem budovy.
(3) Pro výpočet hodnot ukazatelů energetické náročnosti referenční budovy se použijí hodnoty parametrů budovy, stavebních prvků a konstrukcí a technických systémů budovy uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce a parametry typického užívání budovy, které vychází z optimální úrovně zdravého vnitřního prostředí, kvality vnitřního vzduchu a tepelné pohody.
(4) Výpočet celkové dodané energie a dílčích dodaných energií pro technické systémy vytápění, chlazení, nucené větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy se provede postupem podle § 4.
(5) Výpočet primární energie z neobnovitelných zdrojů energie se provede postupem podle § 5.
(6) Výpočet průměrného součinitele prostupu tepla a součinitelů prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici se provede podle české technické normy pro výpočtové metody tepelné ochrany budov2).
(7) Výpočet účinnosti technických systémů vytápění, chlazení, nucené větrání, úpravy vlhkosti vzduchu, přípravy teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy se provede podle příslušných českých technických norem.
(8) Jestliže je do hodnocené budovy dodávána také elektřina z výroben elektřiny umístněných v areálu nebo prostřednictvím systému sdílení elektřiny podle energetického zákona12), ve výpočtu hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy se může zohlednit také takto dodávaná elektřina; pro výpočet hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy se v těchto případech použijí pravidla pro výpočet energetické náročnosti budov uvedená v příloze č. 6 k této vyhlášce.
§ 4
Výpočet dodané energie
(1) Dodaná Hodnota dodané energie je součtem vypočtené spotřeby energie a pomocné energie. Výpočet hodnot celkové dodané energie a dílčích dodaných energií se provede výpočtovou metodou s intervalem v časovém intervalu (dále jen „krok výpočtu“) nejvýše jednoho měsíce a po jednotlivých zónách. V budovách nebo zónách s chlazením, úpravou vlhkosti nebo s výrobou elektrické energie se výpočet provede s intervalem provede krokem výpočtu nejvýše jedné hodiny.
(2) Celková dodaná energie do budovy se stanoví součtem dílčích dodaných energií a vyjádří se také po jednotlivých energonositelích.
(2) Celková hodnota dodané energie se stanoví součtem hodnot dílčích dodaných energií; součástí výpočtu hodnot celkové dodané energie je rovněž její stanovení v členění po jednotlivých energonositelích.
(3) Dílčí dodaná Hodnota dílčí dodané energie na vytápění se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na vytápění a pomocné energie na provoz technického systému pro vytápění podle české technické normy pro výpočet potřeby energie pro vytápění a chlazení3) a české technické normy pro tepelné soustavy v budovách4) s využitím hodnot typického užívání budov, které vychází z optimální úrovně zdravého vnitřního prostředí, kvality vnitřního vzduchu a tepelné pohody.
(4) Dílčí dodaná Hodnota dílčí dodané energie na chlazení se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na chlazení a pomocné energie na provoz technického systému pro chlazení podle české technické normy pro výpočet potřeby energie pro vytápění a chlazení3) s využitím hodnot typického užívání budov. Dodaná energie na ohřev bazénové vody a teplé vody pro provoz wellness se započítává do celkové energetické bilance budovy, jsou-li tyto provozy umístěny uvnitř obálky budovy.
(5) Dílčí dodaná Hodnota dílčí dodané energie na nucené větrání se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na dopravu vzduchu potřebného pro zajištění požadované výměny vzduchu ve vnitřním prostředí a pomocné energie na provoz technického systému pro nucené větrání podle české technické normy pro větrání budov5) s využitím hodnot typického užívání budov, které vychází z optimální úrovně zdravého vnitřního prostředí.
(6) Dílčí dodaná Hodnota dílčí dodané energie na úpravu vlhkosti vzduchu se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na úpravu vlhkosti vzduchu a pomocné energie na provoz technického systému pro úpravu vlhkosti vzduchu podle české technické normy pro větrání budov5) s využitím hodnot typického užívání budov.
(7) Dílčí dodaná Hodnota dílčí dodané energie na přípravu teplé vody se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na přípravu teplé vody a pomocné energie na provoz technického systému pro přípravu teplé vody podle české technické normy pro tepelné soustavy v budovách upravující účinnost soustav pro přípravu teplé vody6) s využitím hodnot typického užívání budov.
(8) Dílčí dodaná Hodnota dílčí dodané energie na osvětlení vnitřního prostoru budovy se stanoví jako součet vypočtené spotřeby energie na osvětlení vnitřního prostoru budovy a pomocné energie na provoz technického systému pro osvětlení vnitřního prostoru budovy podle české technické normy pro energetické hodnocení budov upravující energetické požadavky na osvětlení vnitřního prostoru budovy7) s využitím hodnot typického užívání budov, které vychází z optimální úrovně zdravého vnitřního prostředí. Pro zóny, kde o energetické náročnosti osvětlení vnitřního prostoru budovy rozhoduje uživatel, se použijí hodnoty platné pro referenční budovu.
(9) Při výpočtu hodnoty dodané energie platí dále tato pravidla:
a) do dodané energie se nezapočítává ta část energie, která slouží k výrobě elektřiny nebo tepla, které jsou dodávány mimo budovu,
b) do dodané energie budovy, která odebírá energii ze zdroje mimo tuto budovu bez použití distribuční soustavy nebo soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona, se započítávají ztráty energie při výrobě a distribuci energie z tohoto zdroje do budovy,
c) součástí dodané energie je i v budově v technických systémech umístěných podle § 5 odst. 2 písm. a) vyrobená a využitá energie slunečního záření, energie větru, vody a geotermální energie s výjimkou tepelných čerpadel,
d) součástí dodané energie při využití tepelného čerpadla je i energie okolního prostředí dodaná a užitá v budově. Ta se vypočte jako rozdíl potřeby energie, kterou tepelné čerpadlo dodává, a vypočtené spotřeby energie tepelného čerpadla,
e) součástí dodané energie je i energie na osvětlení vnitřního prostoru budovy, nucené větrání, úpravu vlhkosti vzduchu a přípravu teplé vody spotřebovaná v prostorech bez upravovaného vnitřního prostředí, jsou-li součástí budovy,
f) v zónách s nespecifikovaným funkčním využitím, kde se o instalaci jednoho nebo více systémů vytápění, chlazení, nuceného větrání, úpravy vlhkosti vzduchu, přípravy teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy rozhoduje po dokončení stavby, se použijí hodnoty typického užívání podle české technické normy upravující energetickou náročnost budov8) pro předpokládaný způsob využití těchto prostor. Nejsou-li navržené systémy definovány svými technickými parametry v projektové dokumentaci, použijí se pro ně hodnoty platné pro referenční budovu. Instalace rozvodů teplonosné látky bez současné instalace zdroje a spotřebičů není považována za navržený technický systém budovy.
§ 5
Výpočet primární energie z neobnovitelných zdrojů energie
(1) Primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro hodnocenou budovu se vypočítá jako součet součinů dodané energie, v rozdělení po jednotlivých energonositelích, stanovené podle § 4 a příslušných faktorů primární energie z neobnovitelných zdrojů energie uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce. V případě dodávky vyrobené energie mimo budovu se stejným postupem do primární energie z neobnovitelných zdrojů energie zahrne i energie dodaná mimo budovu a energie, která slouží k její výrobě.
(2) Pro účely stanovení primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro hodnocenou budovu podle odstavce 1 se započitatelnost výroby energie omezuje následujícím způsobem:
a) technické systémy vyrábějící energii pro její užití v budově nebo pro její dodávku mimo budovu musí být umístěny uvnitř systémové hranice v hodnocené budově, na hodnocené budově, nejdále však na pomocných objektech sloužících hodnocené budově, kterými jsou zejména přístřešky pro parkování, oplocení, opěrné stěny, zpevněné plochy nebo na bezprostředně k budově přiléhajících pozemcích; v případě budovy uvedené v § 4 odst. 9 písm. b) se tato omezení uplatní ve vztahu k umístění zdroje energie,
b) vyrobená energie z technických systémů umístěných podle písmene a) se pro hodnocenou budovu započte do primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pouze tehdy, pokud není započtena do hodnocení energetické náročnosti jiných budov,
c) pokud jsou technické systémy umístěné podle písmene a) použity výlučně pro hodnocenou budovu, započte se do primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pouze jejich využitá výroba energie v každém kroku intervalu výpočtu, nejvýše však do výše příslušných dílčích dodaných energií hodnocené budovy stanovených výpočtem podle § 4,
d) pokud jsou technické systémy vyrábějící energii umístěné podle písmene a) napojeny na elektrizační soustavu nebo soustavu zásobování tepelnou energií, započte se do primární energie z neobnovitelných zdrojů energie celá jejich využitá výroba energie v každém kroku intervalu výpočtu, nejvýše však na úrovni dvojnásobku celkové dodané energie hodnocené budovy stanovené výpočtem podle § 4.
(3) Primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro referenční budovu se vypočítá
a) vynásobením vypočtených spotřeb energie a pomocných energií pro jednotlivé technické systémy faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů energie podle typů spotřeb uvedenými v tabulce č. 4 přílohy č. 1 k této vyhlášce a
b) snížením hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie stanovené podle písmene a) o hodnotu uvedenou v tabulce č. 5 přílohy č. 1 k této vyhlášce.
§ 5
Výpočet primární energie z neobnovitelných zdrojů energie
(1) Hodnota primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro hodnocenou budovu se vypočítá jako součet součinů hodnot dodané energie stanovených podle § 4, a to v rozdělení po jednotlivých energonositelích, a příslušných faktorů primární energie z neobnovitelných zdrojů energie uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2) Při výpočtu hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy je možné zohlednit
a) energii vyrobenou pro její využití v hodnocené budově technickými systémy, které jsou umístěny uvnitř systémové hranice hodnocené budovy, na hodnocené budově, na pozemcích bezprostředně přiléhajících k budově, v areálu nebo na pomocných objektech typu přístřešky pro parkování, oplocení, opěrné stěny nebo zpevněné plochy, sloužících hodnocené budově,
b) elektřinu vyrobenou technickými systémy podle písmene a), a to do výše jejího využití:
1. v hodnocené budově,
2. mimo hodnocenou budovu jejím dodáním do elektrizační soustavy nebo sdílením podle energetického zákona12), nebo
3. mimo hodnocenou budovu jejím dodáním do areálu v souladu s přílohou č. 6 k této vyhlášce,
c) teplo a chlad vyrobené v místní soustavě zásobování teplem a chladem, pokud je na ní hodnocená budova připojena; při výpočtu se v tomto případě postupuje v souladu s metodikou uvedenou v příloze č. 5 k této vyhlášce,
d) teplo a chlad vyrobené technickými systémy podle písmene a) a dodané do soustavy zásobování tepelnou energií, a to maximálně do výše hodnoty celkové dodané energie v hodnocené budově,
e) sdílenou elektřinu za předpokladu, že hodnocená budova je předávacím místem přiřazeném do skupiny sdílení podle energetického zákona12) (dále jen „skupina sdílení“); dodaná elektřina se započte v souladu s metodikou uvedenou v části B přílohy č. 6 k této vyhlášce.
(3) Elektřina vyrobená technickými systémy podle odstavce 2 písm. a) je při výpočtu hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy započítávána pouze pro jednu budovu nebo zohledňuje-li se elektřina dodaná podle § 3 odst. 8 pro více budov v souladu s pravidly uvedenými v příloze č. 6 k této vyhlášce.
(4) Energie podle odstavce 2 písm. b) a e) se započte v každém kroku výpočtu.
(5) Primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro referenční budovu se vypočítá
a) vynásobením vypočtených hodnot spotřeby energie a pomocných energií pro jednotlivé technické systémy faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů energie podle typů spotřeb uvedenými v tabulce č. 4 přílohy č. 1 k této vyhlášce a
b) snížením hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie stanovené podle písmene a) o hodnotu uvedenou v tabulce č. 5 přílohy č. 1 k této vyhlášce.
…
§ 9
Vzor a obsah průkazu
(1) Průkaz tvoří protokol a grafické znázornění.
(2) Protokol průkazu obsahuje
a) identifikační údaje budovy,
b) informace o celkové dodané energii a jejím ročním průběhu,
c) informace o primární energii z neobnovitelných zdrojů energie,
d) bilanci tepelných toků,
e) informace o obálce budovy,
f) informace o technických systémech budovy,
g) soubor vhodných opatření pro snížení energetické náročnosti budovy a využití alternativních systémů dodávek energie,
h) přehled plnění požadavků podle § 6,
i) zdroj, kde lze získat informace k možnosti realizace navržených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy, stanovení nákladů na realizaci těchto opatření a možnosti jejich financování, a
j) identifikační údaje energetického specialisty, jeho podpis a datum vypracování průkazu.
(3) Vzor průkazu je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.
(4) Grafické znázornění průkazu
a) je stejné pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie, budovu s téměř nulovou spotřebou energie od 1. ledna 2022, větší změnu dokončené budovy, jinou než větší změnu dokončené budovy a pro případy prodeje a pronájmu budovy nebo její ucelené části,
b) obsahuje zařazení budovy do klasifikačních tříd energetické náročnosti budovy (dále jen „klasifikační třída“),
c) je umístěno symetricky na bílém podkladě formátu A4 na výšku, přičemž je použito standardních fontů písma podle vzoru uvedeného v příloze č. 4 k této vyhlášce,
d) obsahuje hodnoty ukazatelů energetické náročnosti budovy vztažené na energeticky vztažnou plochu.
(5) Klasifikační třídy A až G, jejichž slovní vyjádření a hodnoty pro jejich horní hranici jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce, se stanovují pro celkovou dodanou energii, primární energii z neobnovitelných zdrojů energie, dílčí dodané energie a průměrný součinitel prostupu tepla a použijí se v grafickém znázornění průkazu podle přílohy č. 4 k této vyhlášce.
(6) Hranice klasifikačních tříd podle odstavce 5 se stanoví z referenční hodnoty klasifikovaného ukazatele energetické náročnosti budovy ER, která se určí jednotně pro referenční podmínky uvedené pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie od 1. ledna 2022 v příloze č. 1 k této vyhlášce. Při změně dokončené budovy, výstavbě budovy s téměř nulovou spotřebou a při prodeji nebo pronájmu stávající budovy platí stejná stupnice klasifikačních tříd jako pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie od 1. ledna 2022.
(7) V případech, kdy je dílčí dodaná energie na chlazení referenční budovy v souladu s přílohou č. 1 k této vyhlášce nulová, neurčuje se klasifikační třída pro dílčí dodanou energii na chlazení.
(7) Jestliže jsou v hodnocené budově pouze obytné zóny, klasifikační třída pro dílčí dodanou energii na chlazení se neurčuje. V ostatních případech se při určení klasifikační třídy pro dílčí dodanou energii na chlazení neuvažují dílčí dodané energie na chlazení v obytných zónách hodnocené budovy.
(8) V případě zohlednění energie z areálu podle § 3 odst. 8 obsahuje protokol průkazu bilanci primární energie z neobnovitelných zdrojů energie areálu zpracovanou podle přílohy č. 7 k této vyhlášce formou přílohy k protokolu.
(9) V případě zohlednění sdílené elektřiny obsahuje protokol průkazu jako svou přílohu dokument poskytnutý držitelem licence na činnost datového centra prokazující registraci předávacího místa hodnocené budovy do skupiny sdílení, registraci dalších předávacích míst do skupiny sdílení, zdroj sdílené elektřiny a alokaci podílů sdílené elektřiny z předávacích míst a do předávacích míst skupiny sdílení.
…
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 264/2020 Sb.
Příl.1
Parametry a hodnoty referenční budovy, referenční hodnoty pro nové a měněné stavební prvky obálky budovy a referenční hodnoty pro nové a měněné technické systémy budovy
…
(7) Postup podle odstavců 4 až 6 platí i pro ucelenou část budovy.
(8) Měrný příkon ventilátoru SFPahu pro konkrétní pracovní bod v každém kroku výpočtu hodnocení energetické náročnosti budovy pro stanovení spotřeby energie na jeho provoz se vypočte podle vzorce:
SFPahu,set / SFPahu,max = a + b . r + c . r2 + d . r3 (9)
kde:
Typ ventilačního systému na základě jeho účinnosti
a
b
c
d
Nevyhovují-
cí1)
1,0
0,0
0,0
0,0
Standardní 2)
1,0547
-2,5576
3,6314
-1,1285
Nadstandard-ní3)
0,5765
-1,5030
2,6557
-0,7292
Ideální4)
0,2869
-0,8836
1,9975
-0,4008
Poznámky:
1) Nevyhovující - představuje systém s nízkou účinností při částečném zatížení. Zahrnuje hlavně tradiční metody, které jsou nyní již zastaralé, jako např. přívodní rotační klapky, odsávací klapky, ventilátory s nastavitelným sklonem lopatek a nevýkonné pohony s proměnnými otáčkami. Účinnost některých těchto systémů výrazně kolísá; někdy může být vyšší, někdy naopak horší. Jedná se také systémy s proměnným průtokem vzduchu, u kterých jsou otáčky ventilátoru regulovány tak, aby udržely konstantní dopravní tlak bez ohledu na průtok.
2) Standardní - představuje systémy, u kterých se tlak ventilátoru při poklesu průtoku sníží jen málo. Patří sem systémy s proměnným průtokem vzduchu s otáčkami ventilátoru regulovanými tak, aby se udržel konstantní statický tlak až ke konci hlavního potrubí.
3) Nadstandardní -představuje systém, u kterého tlak ventilátoru klesá s průtokem vzduchu. Patří sem nejlepší systémy s proměnným průtokem vzduchu, kde se otáčky ventilátoru regulují pomocí pohonů s frekvenčním měničem s pro ně typickým spínačem na obnovu statického tlaku.
4) Ideální - představuje systém, který je vybaven účinným pohonem s proměnnými otáčkami a kde tlak ventilátoru při nízkých průtocích vzduchu ideálně klesá. Spadají sem systémy s proměnným průtokem vzduchu s dokonalou regulací statického tlaku anebo systémy s konstantním průtokem vzduchu, kde se otáčky ventilátoru regulují pomocí prvků připevněných v potrubí.
(9) Poměr dopravovaného objemu k jmenovitému objemovému výkonu ventilátoru r se vypočte jako
r = Vahu,set / Vahu,max (10)
kde:
Vahu,set je průměrný objem dopravovaného vzduchu za výpočtový krok (hodinu) pro daný ventilátor v m3/hod.
Vahu,max je jmenovitý objem dopravovaného vzduchu pro daný ventilátor v m3/h.
Poměr SFPahu,set/ SFPahu,max je omezen intervalem <0;1>.
Tab. 1 Parametry a hodnoty referenční budovy
Tabulka 1: Parametry a hodnoty referenční budovy
Parametr
Parametr
Označení
Označení
Jednotky
Jednotky
Referenční hodnota
Referenční hodnota
Dokončená budova a její změna
Budova s téměř nulovou spotřebou energie
Redukční činitel požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla
fR
-
1,0
0,7
Průměrný součinitel prostupu tepla budovy nebo ucelené části budovy
Uem,R
W/(m2.K)
podle odstavce 4
referenční hodnota průměrného součinitele tepla podle odstavce 4 textové části nad touto tabulkou
Součinitel prostupu tepla vnitřních konstrukcí
UR,int
W/(m2.K)
doporučená hodnota
podle ČSN 730540-2
Přirážka na vliv tepelných vazeb
∆Uem,R
W/(m2.K)
0,02
Vnitřní tepelná kapacita
CR
kJ/(m2.K)
165
Celková propustnost slunečního záření (solární faktor)
gR
-
0,5
Přídavný tepelný odpor uzavřených okenic
∆RR
0
Činitel clonění aktivními stínícími prvky pro režim chlazení u průsvitných konstrukcí s orientací V, JV, J, JZ, Z a horizont východ, jihovýchod, jih, jihozápad, západ a na horizont v měsíčním kroku výpočtu
Fc,c,R Fcm,c,R
-
0,2
Činitel clonění aktivními stínícími prvky u průsvitných konstrukcí s orientací východ, jihovýchod, jih, jihozápad, západ a na horizont v hodinovém kroku výpočtu
Fch,c,R.
-
0,2
Režim ovládání aktivních stínících prvků u průsvitných konstrukcí s orientací východ, jihovýchod, jih, jihozápad, západ a na horizont v hodinovém kroku výpočtu
-
-
ruční manipulace podle ČSN
EN ISO 52016-1
Vyrobená elektřina
Qel,R
kWh
0
Využitá energie slunečního záření, energie větru, vody a geotermální energie
Qenv,R
kWh
0
Vytápění
Vytápění
Účinnost výroby energie zdrojem tepla1)
ηH,gen,R
%
92
Účinnost distribuce energie na vytápění uvnitř systémové
hranice budovy
ηH,dis,R
%
90
Účinnost distribuce energie na vytápění vně systémové
hranice budovy
ηH,dis,R
%
100
Účinnost sdílení energie na vytápění
ηH,em,R
%
88
Chlazení
Chlazení
Chladicí faktor zdroje chladu
EERC,gen,R2)
W/W
2,7
Účinnost distribuce energie na chlazení uvnitř systémové hranice budovy
ηC,dis,R
%
85
Účinnost distribuce energie na chlazení vně systémové hranice budovy
ηC,dis,R
%
100
Účinnost sdílení energie na chlazení
ηC,em,R
%
85
Dodaná energie na chlazení pro obytné zóny
Qfuel,C
kWh
0
Množství zpětně využitého odváděného tepla z chlazení
QHR,R
kWh
0
Nucené větrání
Nucené větrání
Měrný příkon jednoho ventilátoru systému nuceného větrání
PSFPahu,R
W.s/m3
1500
Váhový činitel regulace ventilátorů systému nuceného větrání pro měsíční krok výpočtu
fF,ctl,R
-
0,7
Závislosti SFPahu ventilátoru na poměru jeho zatížení pro hodinový krok výpočtu
fF SFP,R
-
standardní podle odstavce 8
textové části nad touto tabulkou
Typ regulace pohonu ventilátoru pro hodinový krok výpočtu
FF,ctl,R
-
plynulá3)
Celoroční účinnost zpětného získávání tepla pro výpočet měrného tepelného toku větráním pro obytné zóny
ηH,hr, R
%
0
Celoroční účinnost zpětného získávání tepla pro výpočet měrného tepelného toku větráním pro jiné než obytné zóny
ηH,hr, R
%
30
Úprava vlhkosti vzduchu
Úprava vlhkosti vzduchu
Účinnost zdroje úpravy vlhkosti systému vlhčení
ηRH+,gen,R
%
70
Účinnost zdroje úpravy vlhkosti systému odvlhčení
ηRH-,gen,R
%
65 300
Účinnost zpětného získávání vlhkosti systému nuceného větrání
ηRH,r,R
%
0 20
Příprava teplé vody
Příprava teplé vody
Celoroční účinnost zpětného získávání tepla z odpadní vody
ɳW,hr,R
%
0
Účinnost zdroje tepla pro přípravu teplé vody1)
ηW,gen,R
%
88
Měrná tepelná ztráta zásobníku teplé vody vztažená k objemu zásobníku v litrech do celkového objemu zásobníků 400 litrů
QW,st,R
Wh/(l.den)
7
Měrná tepelná ztráta zásobníku teplé vody vztažená k objemu zásobníku v litrech nad celkový objem zásobníků 400 litrů
QW,st,R
Wh/(l.den)
5
Měrná tepelná ztráta rozvodů teplé vody vztažená k délce rozvodů teplé vody uvnitř systémové
hranice budovy
QW,dis,R
Wh/(m.den)
150
Měrná tepelná ztráta rozvodů teplé vody vztažená k délce rozvodů teplé vody vně systémové hranice budovy
QW,dis,R
Wh/(m.den)
0
Osvětlení vnitřního prostoru budovy
Osvětlení vnitřního prostoru budovy
Průměrný měrný příkon pro osvětlení vnitřního prostoru budovy vztažený k osvětlenosti zóny
pL,lx,R
W/(m2.lx)
0,032
Korekční činitel podle typu použitých světelných zdrojů pro obytné zóny
FL,R
-
1,7
Korekční činitel podle typu použitých světelných zdrojů pro jiné než obytné zóny
FL,R
-
1,1
Světelná účinnost zdroje pro výpočet vnitřních zisků z osvětlení vnitřního prostoru budovy
ηL,R
%
20
Činitel závislosti na denním světle obytné zóny v měsíčním kroku výpočtu
FD,R
-
0,8
Činitel závislosti na denním světle pro jiné než obytné zóny v měsíčním kroku výpočtu
FD,R
-
1
Činitel systému řízení osvětlovací soustavy
FOC,R
-
1
Činitel konstantní osvětlenosti
FC,R
-
1
Pomocné energie
Pomocné energie
Korekční činitel typu oběhového čerpadla
∫p,ctl,R
-
0,54
Poznámky:
1) v případě V případě výroby z paliv vztažená k výhřevnosti paliva, .
2) Stanovený podle ČSN EN 14511-2 - Klimatizátory vzduchu, jednotky pro chlazení kapalin a tepelná čerpadla s elektricky poháněnými kompresory pro ohřívání a chlazení prostoru - Část 2: Zkušební podmínky.
3) Objemový výkon ventilátoru je řízen na základě konkrétního požadavku na dopravovaný objem.
Tab 2 Referenční parametry a hodnoty pro nové a měněné stavební prvky obálky budovy:
Tabulka 2: Referenční parametry a hodnoty pro nové a měněné stavební prvky obálky budovy
Parametr
Parametr
Označení
Označení
Jednotka
Jednotka
Referenční hodnota
Referenční hodnota
Součinitel prostupu tepla
UR UR,ren
W/(m2.K)
Doporučená hodnota podle ČSN 730540-2
Součinitel prostupu tepla
UR UR,ren
W/(m2.K)
a) pro konstrukce v zónách provozovaných jako mrazírna nebo chladírna: hodnota dle ČSN 148102:1993 snížená o 30 %
b) pro konstrukce v ostatních zónách: doporučená hodnota dle ČSN 730540-2
Příl.3
Faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy
I--------------------------------------------------------------------------------------I
Energonositel I Faktor primární I
I I energie I
I I z neobnovitelných I
I I zdrojů energie (-) I
I-------------------------------- -I-----------------------------I
I Zemní plyn I 1,0 I
I--------------------------------- I---------------------------- I
I Tuhá fosilní paliva I 1,0 I
I-------------------------------- --I----------------------------I
I Propan-butan/LPG I 1,2 I
I-----------------------------------I----------------------------I
I Topný olej I 1,2 I
I----------------------------------I-----------------------------I
I Elektřina I 2,6 I
I----------------------------------I-----------------------------I
I Dřevěné peletky I 0,2 I
I----------------------------------I-----------------------------I
I Kusové dřevo, dřevní štěpka I 0,1 I
I----------------------------------I---------------------I
I Energie okolního prostředí (elektřina a teplo) I 0 I
I----------------------------------I---------------------------------------------------------I
I Elektřina - dodávka mimo budovu I -2,6 I
I------------------------------------------------------I-------------------------------------I
I Teplo - dodávka mimo budovu I -1,3 I
I------------------------------------------------------I-------------------------------------I
I Účinná soustava zásobování tepelnou energií s vyšším I 0,2 I
I než 80 % podílem obnovitelných zdrojů energie I I
I------------------------------------------------------I---------------------I
I Účinná soustava zásobování tepelnou energií s 80 % a I 0,9 I
I nižším podílem obnovitelných zdrojů energie I I
I------------------------------------------------------I--------------------------------------I
I Ostatní soustavy zásobování tepelnou energií I 1,3 I
I------------------------------------------------------I--------------------------------------I
I Ostatní neuvedené energonositele I 1,2 I
I------------------------------------------------------I--------------------------------------I
I Odpadní teplo z technologie I 0 I
I------------------------------------------------------I--------------------------------------I
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 264/2020 Sb.
Faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy
Energonositel
Faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy
(bez jednotky)
Zemní plyn
1,0
Tuhá fosilní paliva
1,0
Propan-butan/LPG
1,2
Topný olej
1,2
Elektřina
2,1
Dřevěné peletky
0,2
Kusové dřevo, dřevní štěpka
0,1
Energie okolního prostředí (elektřina a teplo)
0
Elektřina - dodávka mimo budovu
-2,1
Teplo - dodávka mimo budovu
-1,3
Účinná soustava zásobování tepelnou energií s vyšším než 80% podílem obnovitelných zdrojů energie
0,2
Účinná soustava zásobování tepelnou energií s 80% a nižším podílem obnovitelných zdrojů energie
0,9
Ostatní soustavy zásobování tepelnou energií
1,3
Ostatní neuvedené energonositele
1,2
Odpadní teplo z technologie
0
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 264/2020 Sb.
Metodika hodnocení energetické náročnosti budovy
Metodika hodnocení energetické náročnosti budovy
Vstupní hodnoty a okrajové podmínky výpočtu ukazatelů energetické náročnosti budovy se použijí v souladu s ČSN 730331-1 ČSN 730331 a s upřesněním podle této přílohy.
A. Klimatická data
Při výpočtu ukazatelů energetické náročnosti budovy s měsíčním intervalem výpočtu se jednotně použijí klimatická data uvedená v ČSN 730331-1, Příloha C ČSN 730331.
B. Rozdělení budovy do zón
Rozdělení budovy do zón se provede v souladu s ČSN 730331-1, Příloha D ČSN 730331.
V případě sloučení prostorů s rozdílným způsobem typického užívání či rozdílnými parametry systémů vytápění, chlazení, vlhčení, odvlhčování, větrání, přípravy teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy do společné zóny podle normy ČSN EN ISO 52000-1, se vstupní hodnoty pro danou zónu stanoví váženým průměrem podle veličiny příslušné danému parametru (např. vnitřní podlahová plocha, vnitřní objem vzduchu).
Obytné zóny a jiné než obytné zóny nelze vzájemně sloučit.
C. Obálka budovy
Výpočet součinitele prostupu tepla se provede v souladu splatnými normami a následujícími pravidly:
1. Ve výpočtu součinitele prostupu tepla se u tepelněizolačních materiálů použije návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti λu [W/(m.K)], která se:
a) odvozuje výpočtem podle typu materiálu a předpokládané objemové hmotnosti; nebo
b) doloží protokolem z měření daného výrobku; nebo
c) uvažuje zjednodušeně přirážkou nejméně ve výši 7 % u nasákavých materiálů (např. minerální vlna), 3 % u méně nasákavých materiálů (např. EPS, PUR, PIR) a 0 % u nenasákavých materiálů (např. XPS, pěnové sklo) k deklarované hodnotě součinitele prostupu tepla λD [W/(m.K)].
2. Zhoršující vlivy opakovaně se vyskytujících tepelně vodivějších konstrukčních (např. dřevěné nebo kovové konstrukce ve vrstvě izolace) a dalších prvků se zohlední výpočtem ekvivalentní tepelné vodivosti λekv dle platných norem. Pouze vlivy, které takto zahrnout nelze (např. vliv srážkové vody na obrácené střechy, vliv mechanicky kotvících prvků procházejících tepelně izolační vrstvou, vliv opakujících se kovových prvků, apod.), se zohlední ve formě přirážky na vliv tepelných mostů ∆Utbk,j [W/(m2.K)].
3. Součinitel prostupu tepla průsvitných výplní otvorů se stanovuje:
a) pro každou výplň otvoru zvlášť podrobným výpočtem podle ČSN EN ISO 10077 na základě konkrétní geometrické charakteristiky, součinitele prostupu tepla rámu, součinitele prostupu tepla zasklení a lineárního činitele prostupu v uložení zasklení do rámu; nebo
b) pro všechny výplně otvoru se shodným zasklením aramem a rámem jednotně hodnotou platnou v případě:
- oken a balkónových dveří pro rozměr 1230 x 1480 mm,
- šikmých výplní otvorů se sklonem do 45° pro rozměr 1140 x 1400 mm,
- dveřních výplní otvorů pro rozměr 1100 x 2200 mm,
- velkorozměrových posuvných výplní otvorů pro rozměr 2400 x 2500 mm,
c) pro výplně otvorů ve stávajících budovách podle ČSN 73 0540-3 v závislosti na typu výplně otvoru, nebo jako požadovaná normová hodnota platná v době osazení oken, nebo jako součinitel prostupu tepla výplně zjištěný na základě místního šetření a dostupných podkladů (např. technických listů výrobků); nebo
d) pro výplně otvorů v nových budovách jako maximální přípustná hodnota pro jednotlivé výplně otvorů definované projektovou dokumentací pro standardizovaný rozměr dle písmena b).
4. Lineární tepelné vazby a významné bodové tepelné vazby se zahrnují:
a) pomocí průměrného vlivu tepelných vazeb ∆Uem [W/(m2.K)] mezi ochlazovanými konstrukcemi na systémové hranici budovy, nejníže však hodnotou ∆Uem = 0,02 W/(m2.K), odpovídá-li tomu kvalita řešení tepelných vazeb, přičemž se použije hodnocení dle ČSN 73 0540-2; nebo
b) zadáním pomocí lineárních a bodových činitelů prostupu tepla; do výpočtu musejí být zahrnuty všechny lineární a bodové tepelné vazby, které budova obsahuje, s výjimkou vazeb, jejichž celkový souhrnný vliv na měrný tepelný tok prostupem obálkou budovy činí v součtu méně než 2 %.
5. Souhrnný korekční činitel stínění pevnými překážkami Fsh zahrnující stínění konstrukcemi vlastní budovy (např. ostění, nadpraží, nadokenní markýzy, boční žebra a stěny) a stínění okolními budovami a ostatními vnějšími pevnými překážkami se stanovuje:
a) zjednodušeně pro všechny výplně nejvýše hodnotou Fsh = 0,75 pro každý výpočetní krok;
b) podrobným výpočtem pro jednotlivé výplně otvoru podle ČSN EN ISO 52016-1.
D. Dílčí dodané energie
Vstupní hodnoty výpočtu dílčích dodaných energií vycházejí ze zvoleného profilu typického užívání budovy, definovaného minimálně časovým profilem užívání a průměrnou obsazeností. Při stanovení profilu typického užívání budovy se postupuje v souladu s ČSN 730331-1, Příloha B projektovou dokumentací, způsobem užívání budovy a s ČSN 730331. Profil typického užívání budovy se musí specifikovat v průkazu energetické náročnosti budovy.
Není-li součástí projektové dokumentace výstavby nové budovy projekt osvětlovací soustavy nebo její technická specifikace, považují se vstupní parametry osvětlení vnitřního prostoru budovy za shodné s parametry referenční budovy a v souladu s parametry typického užívání.
D.1 Obytné zóny
Pro obytné zóny se musí použít jednotný profil typického užívání budovy dle ČSN 730331-1 část B.3 ČSN 730331 s upřesněním podle následujících pravidel:
1. Pro výpočet dílčí dodané energie na vytápění je možné zohlednit vnitřní teplotu v režimu útlumu pouze tehdy, je-li otopná soustava vybavena automatickým systémem umožňujícím takový útlum vnitřní teploty.
2. V případě použití více zdrojů tepla v jedné zóně, bude podíl na pokrytí dodané energie připadající na příslušný zdroj tepla stanoven nejvýše hodnotou podle tabulky A.l normy ČSN 730331-1.
3. Počet osob podle ČSN 730331-1, část B.3 se zaokrouhluje na celá čísla a na jednu bytovou jednotku se jedná o maximálně 5 osob.
2. V případě použití více zdrojů tepla v jedné zóně, bude podíl na pokrytí dodané energie připadající na příslušný doplňkový zdroj tepla stanoven nejvýše hodnotou podle tabulky A.l normy ČSN 730331-1 s výjimkou využití doplňkového ohřevu teplé vody nebo vytápění vůči ohřevu teplé vody nebo vytápění bivalentním tepelným čerpadlem, pro který lze v hodinovém kroku výpočtu daný podíl stanovit také výpočtem na základě výkonových křivek použitého tepelného čerpadla.
3. Počet osob se stanovuje podle ČSN 730331 a zaokrouhluje se na celá čísla. Na jednu bytovou jednotku se počítá maximálně 5 osob.
4. Je-li instalovaný technický systém větrání regulován na vyšší intenzitu větrání, než odpovídá hodnotě podle ČSN 730331, zohlední se ve výpočtu hodnota odpovídající skutečné nebo navržené regulaci systému větrání.
D.2 Jiné než obytné zóny
Pro jiné, než obytné zóny je možné provést úpravu hodnot profilu typického užívání budovy uvedených v ČSN 730331-1, Příloha B
Pro jiné než obytné zóny se typický profil užívání stanovuje individuálně na základě časového profilu užívání, průměrné obsazenosti budovy a systému regulace technických zařízení budovy. Vstupní hodnoty typických profilů užívání dle ČSN 730331 je nutné upravit tak, aby odpovídaly podmínkám konkrétní hodnocené budovy a jejího typického profilu užívání.
V případech, kdy stávající budova není provozována, se použije profil typického užívání budovy podle ČSN 730331-1, Příloha B ČSN 730331.
Dále musí být dodržena následující pravidla:
1. V případě úpravy profilu typického užívání budovy uvedeného v ČSN 730331-1, Příloha B se vstupní Vstupní hodnota definující stav vnitřního prostředí, jako je množství větracího venkovního vzduchu, návrhová vnitřní teplota pro režim vytápění a chlazení nebo osvětlenost vnitřních prostor, se stanoví v souladu s požadavky právních předpisů na kvalitu upravujících kvalitu vnitřního prostředí budov.
2. Pro výpočet hodnot dílčí dodané energie na vytápění se nezohledňuje přerušení dodávky tepla vedoucí ke snížení vnitřní teploty pod hodnotu návrhové vnitřní teploty pro režim vytápění. Mimo provozní dobu užívání zóny lze uvažovat vnitřní teplotu v režimu útlumu, je-li otopná soustava vybavena automatickým systémem umožňujícím takový útlum vnitřní teploty.
3. Pro výpočet hodnot měrného tepelného toku větráním se uvažuje průměrné množství větracího venkovního vzduchu v závislosti na kroku výpočtu, které musí zohledňovat typický profil užívání jednotlivých větraných prostorů, jejich funkční využití, jejich předpokládanou denní a roční obsazenost v závislosti na kroku výpočtu a koncentraci znečišťujících látek a škodlivin. Pro systém nuceného větrání musí být navíc zohledněn způsob ovládání a nastavení systému měření a regulace. Způsob stanovení průměrného množství větracího venkovního vzduchu se musí specifikovat v průkazu energetické náročnosti budovy.
4. Není-li součástí projektové dokumentace výstavby nové budovy projekt osvětlovací soustavy nebo její technická specifikace, uvažují se vstupní parametry osvětlení vnitřního prostoru budovy shodně s parametry referenční budovy a v souladu s parametry typického užívání.
5. 4. Do vnitřních tepelných zisků se nezapočítávají tepelné zisky, které jsou odváděné z hodnocené budovy pomocí technologie, která není součástí technického systému budovy. Vnitřní tepelné zisky z technologie instalované v hodnocené budově se stanovují:
a) na základě profilu typického užívání budovy podle ČSN 730331-1, Příloha B ČSN 730331,
b) podrobně na základě zvoleného profilu typického užívání budovy, technických parametrů instalované technologie a časového harmonogramu jejího provozu. Výpočet hodnot vnitřních zisků z technologie se uvede v průkazu energetické náročnosti budovy,
c) jako projektový předpoklad, který je součástí projektové dokumentace návrhu technických systémů budovy se zohledněným časovým podílem využití, odpovídajícím době provozu instalovaných zařízení,.
d) v případech, kdy není možné postupovat podle písmen a), b) nebo c), co nejblíže skutečnosti, nejvýše však hodnotou průměrné měrné produkce tepla ve výši 5 W/m2 celkové vnitřní podlahové plochy hodnocené zóny s časovým podílem využití odpovídajícím době provozu instalovaných zařízení.
E. Výpočet energetické náročnosti budov umístěných v areálech s místní soustavou zásobování teplem a chladem
V případě, že je energie do budovy dodávána prostřednictvím místní soustavy, která není součástí distribuční soustavy nebo soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona, započítají se do celkové dodané energie ztráty při výrobě a distribuci energie v místní soustavě mimo hodnocenou budovu. Hranice místní soustavy tvoří místa připojení na distribuční soustavu nebo soustavu zásobování tepelnou energií.
Přednostně se vychází z celoročních energetických účinností místní soustavy jako celku (např. průměrná celoroční účinnost výroby tepla, chladu a elektřiny a průměrná celoroční účinnost distribuční soustavy - rozvodů mimo budovu) nebo z celkové roční spotřeby paliva zdroje mimo hodnocenou budovu a ročního odběru energie na patách připojených budov a technologických procesů soustavy. Pokud není možné tyto informace zjistit (např. na základě místního šetření nebo údajů z projektové dokumentace), může energetický specialista vyjít z vlastních výpočtů, které budou řádně podloženy.
Pokud je součástí zdroje mimo hodnocenou budovu i zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, které dodává energii do více budov, zahrne se do výpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy výroba elektřiny ze zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v podílu maximálně odpovídajícím výrobě tepelné energie pro tuto budovu, nebo podílem spotřeby elektřiny hodnocené budovy na celkové spotřebě elektřiny všech budov zásobovaných elektřinou ze zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Vyrobená elektrická energie ze zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla se zahrne maximálně do výše celkové dodané elektrické energie v hodnocené budově. Vyrobené teplo ze zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla se zahrne maximálně do výše celkové dodané tepelné energie v hodnocené budově. Zvolený způsob zahrnutí vyrobené elektřiny ze zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla se použije pro všechny zásobované budovy jednotně.
Výpočet podílu využité elektřiny a tepla pro hodnocenou budovu musí být doložen v průkazu energetické náročnosti budovy.
E. Výpočet energetické náročnosti budov umístěných v areálech s místní soustavou zásobování teplem a chladem
1. V případě, že jsou teplo nebo chlad do hodnocené budovy dodávány ze zdrojů umístněných v areálu, které nejsou součástí soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona, jde o dodávky tepla nebo chladu prostřednictvím místní soustavy zásobování teplem a chladem (dále jen „místní soustava“).
2. Do hodnoty celkové dodané energie se započítají ztráty při výrobě a distribuci tepla nebo chladu v místní soustavě. Přednostně se vychází z celoročních energetických účinností místní soustavy jako celku (např. průměrná celoroční účinnost výroby tepla, chladu a elektřiny a průměrná celoroční účinnost distribuční soustavy - rozvodů mimo budovu) nebo z celkové roční spotřeby paliva zdroje mimo hodnocenou budovu a ročního odběru energie na patách připojených budov a technologických procesů soustavy. Pokud není možné tyto informace zjistit (např. na základě místního šetření nebo údajů z projektové dokumentace), může energetický specialista vyjít z vlastních výpočtů, které budou řádně podloženy.
3. Pokud je součástí místní soustavy i zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, které dodává tepelnou energii do více budov, zahrne se do výpočtu hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy hodnota tepla vyrobeného v tomto zařízení maximálně do výše hodnoty celkové dodané tepelné energie v hodnocené budově.
4. Pokud je součástí místní soustavy i zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, které dodává elektřinu do více budov, použije se § 3 odstavec 8 a § 9 odstavec 8 této vyhlášky obdobně.
5. Výpočet podílu využité elektřiny a tepla pro hodnocenou budovu musí být doložen v průkazu energetické náročnosti budovy.
2
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 264/2020 Sb.
Výpočet energetické náročnosti budov
v areálu a v rámci skupiny sdílení
A. Započítání výrobny elektřiny v areálu
1. Výpočet hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy a referenční budovy se provede v souladu s § 3 až 5 a přílohou č. 5 k této vyhlášce. Nad rámec těchto pravidel se zohlední pravidla uvedená níže.
2. Výrobna elektřiny, která má být zohledněna ve výpočtu ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy, musí být umístněna ve stejném areálu jako hodnocená budova.
3. Do hodnoty celkové dodané energie a primární energie z neobnovitelných zdrojů energie se započítají také ztráty při výrobě a distribuci energie této soustavy.
4. Při výpočtu ztrát se vychází z celoročních energetických účinností areálu jako celku, které poskytne provozovatel. Pokud není možné tyto informace zjistit, může energetický specialista vyjít z vlastních výpočtů, které budou řádně podloženy.
5. Výpočet bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie budovy je proveden s vazbou na budovy a výrobny elektřiny umístěné v areálu. Údaje o těchto budovách a výrobnách elektřiny se zahrnou do bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie areálu v rozsahu podle přílohy č. 7 k této vyhlášce.
6. Aby mohla být hodnocená budova zahrnuta do bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie areálu musí být její stavebník nebo vlastník shodný s vlastníkem areálu a ostatních budov zahrnutých do bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie areálu, nebo se musí jednat o osoby, ve kterých má stavebník, vlastník hodnocené budovy nebo osoba, u které se vlastník nebo stavebník hodnocené budovy podílí na základním kapitálu nebo hlasovacích právech, podíl alespoň 50 %.
7. Elektřinu vyrobenou výrobnou elektřiny umístěnou v areálu je možné zahrnout do výpočtu bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie více budov umístěných v tomto areálu. Alokace podílů vyrobené elektřiny z výrobny elektřiny do jednotlivých budov pro potřeby výpočtu bilancí primární energie z neobnovitelných zdrojů energie těchto budov probíhá bez ohledu na faktické toky elektřiny. Součet hodnot alokované elektřiny pro výpočet bilancí primární energie z neobnovitelných zdrojů energie těchto budov nesmí být vyšší než celkový instalovaný výkon výroben elektřiny umistněných v areálu a na hodnocené budově.
8. Do hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy se nezapočte energie vyrobená ve výrobnách elektřiny umístěných v areálu, pokud nebyla v tomto areálu využita.
9. Do hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy je možné elektřinu vyrobenou výrobnou elektřiny umístněnou v areálu započíst nejvýše do hodnoty celkové roční dodané energie do hodnocené budovy.
B. Započítání sdílené elektřiny
1. Výpočet hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy a referenční budovy se provede v souladu s § 3 až 5 této vyhlášky a přílohou č. 5 k této vyhlášce.
2. Do výpočtu hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy se započte sdílená elektřina.
3. Předávací místo hodnocené budovy musí být přiřazeno ve skupině sdílení, ve které je přiřazeno předávací místo, které do hodnocené budovy dodává elektřinu, jež je zohledněna ve výpočtu hodnoty ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy. Přiřazení předávacích míst do skupiny sdílení musí být řádně registrováno u držitele licence na činnost datového centra.
4. Sdílenou elektřinu je možné zahrnout do výpočtu bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie více budov přiřazených do stejné skupiny sdílení. Alokace podílů sdílené elektřiny z výrobny elektřiny do jednotlivých budov pro potřeby výpočtu bilancí primární energie z neobnovitelných zdrojů energie těchto budov probíhá bez ohledu na faktické toky elektřiny. Součet hodnot alokované elektřiny pro výpočet bilancí primární energie z neobnovitelných zdrojů energie těchto budov nesmí být vyšší než celkový instalovaný výkon výroben elektřiny přiřazených do této skupiny sdílení.
5. Do hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy je možné sdílenou elektřinu započítat nejvýše do hodnoty celkové roční dodané energie do hodnocené budovy.
6. Pro výpočet hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro sdílenou elektřinu se použije faktor primární energie z neobnovitelných zdrojů energie podle přílohy č. 3 podle zdroje sdílené elektřiny doložené dokumentem podle § 9 odstavce 9 této vyhlášky. V případě, že zdrojem sdílené elektřiny je fotovoltaická elektrárna, použije se faktor primární energie z neobnovitelných zdrojů energie podle přílohy č. 3 pro energii okolního prostředí. V případě ostatních zdrojů elektřiny se použije faktor podle věty druhé pro elektřinu.
7. Do hodnoty ukazatelů energetické náročnosti budovy se nezohledňují ztráty při výrobě a distribuci sdílené elektřiny nad rámec výše pravidel uvedených v bodech 1 až 6.
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 264/2020 Sb.
PŘÍLOHA PRŮKAZU ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY
BILANCE PRIMÁRNÍ ENERGIE Z NEOBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE AREÁLU – PŘEHLED ZAPOČTENÍ VÝROBEN ELEKTŘINY
Níže uvedené hodnoty v MWh/rok představují výrobu elektřiny, která byla vypočítána v rámci hodnocení energetické náročnosti budov a vydána v rámci průkazu. Nejedná se o reálně naměřenou výrobu elektřiny v provozu výrobny. V případě výroben umístěných mimo budovy se jedná o údaje vypočítané pomocí simulačního software po danou lokalitu a klimatický normál.
HODNOCENÁ BUDOVA
Ev. č. průkaz
Datum vyhoto-vení průka-zu
Verze průkazu
Výrobna elektřiny na budově
Započtení pro hodnocenou budovu
Celková výroba instalované výrobny
Využito pro bilanci primární energie
hodnocené budovy
Volná energie pro jiné budovy v areálu
Započteno z volné výroby elektřiny z budov v areálu
Započteno z volné výroby elektřiny z výroben mimo budovy v areálu
Využito pro bilanci primární energie celkem
MWh/rok
MWh/rok
MWh/rok
MWh/rok
MWh/rok
MWh/rok
BUDOVY ZAHRNUTÉ DO BILANCE PRIMÁRNÍ ENERGIE Z NEOBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE AREÁLU
Ev. č. průkazu
Označení budovy
(adresa místa, popřípadě označení budovy v rámci areálu)
Datum vyhotovení
před-chozích průka-zů
Započteno z jiných budov nebo výroben areálu
Výrobna elektřiny na budově
Započtení pro hodnocenou budovu
Celková výroba instalované výrobny
Využito pro bilanci primární energie
dané budovy
Již využito pro bilanci jiných budov v areálu
Volná výroba elektřiny z výroben elektřiny před započtením
Započteno pro hodnocenou budou
Volná výroba z výroben elektřiny po započte-ní
MWh/rok
MWh/rok
MWh/rok
MWh/rok
MWh/rok
MWh/rok
MWh/rok
SUMA PO ZAPOČTENÍ – BUDOVY V AREÁLU
VÝROBNY MIMO BUDOVY ZAHRNUTÉ DO BILANCE PRIMÁRNÍ ENERGIE Z NEOBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE AREÁLU
Označení výrobny
Parcelní číslo pozemku
Typ výrobny
Bilance výroby elektřiny
Započtení pro hodnocenou budovu
Celková výroba instalované výrobny
Již využito pro bilanci jiných budov v areálu
Volná výroba elektřiny z výroben elektřiny před započtením
Započteno pro hodnocenou budou
Volná výroba z výroben elektřiny po započte-ní
MWh/rok
MWh/rok
MWh/rok
MWh/rok
MWh/rok
SUMA PO ZAPOČTENÍ – VÝROBNY MIMO BUDOVY V AREÁLU
VÝSTUPNÍ BILANCE AREÁLU
(PO REALIZACI HODNOCENÉ BUDOVY)
CELKOVÁ VÝROBA INSTALOVANÝCH
VÝROBEN
VÝROBA VYUŽITÁ PRO BILANCI PRIMÁRNÍ ENERGIE Z NEOBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE BUDOV
VOLNÁ VÝROBA Z VÝROBEN ELEKTŘINY
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti.
2) ČSN 73 0540-4 Tepelná ochrana budov - Část 4: Výpočtové metody.
3) ČSN EN ISO 52016-1 Energetická náročnost budov - Energie potřebná pro vytápění a chlazení vnitřních prostor a citelné a latentní tepelné zatížení - Část 1: Postupy výpočtu.
4) ČSN EN 15316-1 Energetická náročnost budov - Metoda výpočtu potřeb energie a účinností soustav - Část 1: Obecné požadavky a vyjádření energetické náročnosti, Modul M3-1, M3-4, M3-9, M8-1, M8-4.
ČSN EN 15316-2 Energetická náročnost budov - Metoda výpočtu potřeb energie a účinností soustav - Část 2: Části soustav pro sdílení (vytápění a chlazení), Modul M3-5, M4-5.
ČSN EN 15316-4 Energetická náročnost budov - Výpočtová metoda pro stanovení potřeb energie a účinností soustavy - Část 4-1: Výroba tepla pro vytápění a příprava teplé vody, spalovací zařízení (kotle, biomasa), Modul M3-8-1, M8-8-1, Část 4-2: Výroba tepla pro vytápění, Tepelná čerpadla, Modul M3-8-2, M8-8-2, Část 4-3: Výroba tepla, fotovoltaické a solární tepelné soustavy, Modul M3-8-3, M8-8-3, M11-8-3, Část 4-4: Části soustav pro výrobu tepla, kombinovaná výroba elektřiny a tepla integrovaná do budovy, Modul M8-3-4, M8-8-4, M8-11-4, Část 4-5: Soustavy zásobování teplem a chladem, Modul M3-8-5, M4-8-5, M8-8-5, M11-8-5.
5) ČSN EN 15665 Větrání budov - Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov.
ČSN EN 16798-5-1 Energetická náročnost budov - Větrání budov - Část 5-1: Výpočtové metody pro energetické požadavky větracích a klimatizačních systémů (Moduly M5- , M5-8, M6-5, M6-8, M7-5, M7-8) - Metoda 1: Distribuce a výroba).
ČSN EN 16798-7 Energetická náročnost budov - Větrání budov - Část 7: Výpočtové metody pro stanovení průtoků vzduchu v budovách, včetně infiltrace (Moduly M5-5).
ČSN EN 16798-9 Energetická náročnost budov - Větrání budov - Část 9: Výpočtové metody pro energetické požadavky chladicích systémů (Modul M4-1, M4-4, M4-9) - Obecné požadavky.
6) ČSN EN 15316-3 Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení potřeb energie a účinností soustavy - Část 3-2: Soustavy teplé vody, rozvody.
ČSN EN 15316-4-1 Energetická náročnost budov - Výpočtová metoda pro stanovení potřeb energie a účinností soustavy - Část 4-1: Výroba tepla pro vytápění a příprava teplé vody, spalovací zařízení (kotle, biomasa), Modul M3-8-1, M8-8-1.
7) ČSN EN 15193-1 Energetická náročnost budov - Energetické požadavky na osvětlení - Část 1: Specifikace, modul M9.
8) ČSN 730331, část B.
9) ČSN EN 15459-1 Energetická náročnost budov - Postup pro ekonomické hodnocení energetických soustav v budovách - Část 1: Výpočtové postupy, Modul M1-14.
10) § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 27 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
12) § 27e a § 27f zákona č. 458/2000 Sb.