Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND36DAPNI najdete zde
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
A. Obecná část
I. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Podle současného znění lázeňského zákona jsou v souladu s § 22 odst. 7 ochranná pásma I. stupně a v souladu s § 30 odst. 4 vnitřní území lázeňských míst evidována v katastru nemovitostí na základě podkladů, které předkládá ministerstvo místně příslušnému katastrálnímu úřadu. Smyslem navrhované právní úpravy je zajistit evidenci ochranných pásem I. stupně, vnitřních území lázeňských míst a nově přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod v informačním systému katastru nemovitostí (dále jen „ISKN“) prostřednictvím předávání těchto údajů do základního registru územní identifikace, adres
a nemovitostí (dále jen „RÚIAN“). Výše uvedené bude vedeno jako účelové územní prvky (dále jen „ÚÚP“) v souladu s § 31 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Editorem údajů se stane přímo ministerstvo a odpadne tak administrativní zátěž kladená na místně příslušné katastrální úřady při předávání podkladů pro zápis těchto údajů do ISKN.
Výhody vedení ochranných pásem I. stupně, vnitřních území lázeňských míst, přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod jako ÚÚP:
· Přehledná a dostupná evidence údajů o veřejnoprávních omezeních, které mají přímou vazbu na území.
· Údaje o ÚÚP v RÚIAN jsou referenční, tedy závazné pro použití v agendách veřejné správy. Je možné je přebírat do dalších systémů veřejné správy a k přebírání do ISKN dochází automaticky. Tím odpadá povinnost zasílat podklady pro zápis do ISKN a zároveň dochází ke zvyšování aktuálnosti a přesnosti daných údajů.
· Údaje o ÚÚP v RÚIAN, resp. v informačním systému územní identifikace (dále jen „ISÚI“), přímo spravují zákonní editoři přes webové služby, které mohou mít implementované do vlastních agendových informačních systémů.
· Snadný přístup k datům ÚÚP vedeným v RÚIAN
a) Veřejně dostupné k prohlížení přes Veřejný dálkový přístup (VDP) k datům RÚIAN (https://vdp.cuzk.cz/)
b) Možnost volně stahovat všechna data v XML souborech výměnného formátu RÚIAN (VFR)
c) Referenční data jsou pro orgány veřejné moci dostupná také přes informační webové služby (eGON služby)
· V RÚIAN lze podle potřeby pro konkrétní ÚÚP nastavit automatické vytváření vazeb na:
a. Parcely
b. Stavební objekty
c. Adresní místa
Navrhovaná právní úprava dále zavádí pojem „akční limit“, kterým se rozumí taková hodnota znečištění ovzduší, ke které by mělo vnitřní území lázeňského místa směřovat v případě, že je tato hodnota překračována. Za zlepšování stavu ovzduší bude společně odpovědný poskytovatel lázeňské péče, stejně tak jako samospráva a státní správa v případech, kdy realizace opatření přesahuje možnosti samotného poskytovatele, za využití dostupných ochranných opatření. V případě překročení akčního limitu může nově ministerstvo nařídit zřízení trvalého imisního monitoringu na území obce a sankcionovat jeho nezřízení nebo nedodržování.
II. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je právní úprava navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhovaná právní úprava je zaváděna v souladu s § 31 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb.,
o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
III. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrhem novely lázeňského zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo Evropské unie a návrh není s právem Evropské unie v rozporu. Předpisy Evropské unie, judikatura soudních orgánů EU ani obecné právní zásady práva EU se na danou problematiku nevztahují.
IV. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny,
a dopady na životní prostředí
Navrhovaný právní předpis nemá dopad na státní rozpočet, rozpočet dotčené obce však může být ovlivněn nařízením zřízení trvalého imisního monitoringu nebo přijímáním opatření k plnění akčních limitů. Není předpokládán dopad na podnikatelské prostředí České republiky, protože úprava nezavádí nerovné podmínky v rámci segmentu poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče a evidence v ISKN. Navrhovaný právní předpis dále nepředpokládá žádné sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, tj. osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Je předpokládán pozitivní dopad na životní prostředí v lázeňských místech díky zavedení akčních limitů a možnosti zřizování trvalého imisního monitoringu.
V. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na oblast zákazu diskriminace a ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
VI. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí
a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nebude zakládat nové a ani měnit stávající zpracování osobních údajů, a nebude zasahovat do ochrany soukromí.
VII. Zhodnocení korupčních rizik
V souvislosti s navrhovanou právní úpravou se nepředpokládají žádné dopady na vznik korupčních rizik.
VIII. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na bezpečnost a obranu státu.
IX. Zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopady na rodiny.
X. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nebude mít územní dopady.
Dopadem na územní samosprávní celky bude nutnost jejich spolupráce s poskytovateli lázeňské léčebně rehabilitační péče při odstraňování příčin překročení akčních limitů, či volba takových řešení (dopravních, centrálního vytápění, způsob úpravy zeleně, rozsah jednolitých činností s dopadem na kvalitu hluku atp.), která by minimalizovala negativní dopad na kvalitu ovzduší v lázeňském místě a dlouhodobě vedla ke zlepšení stavu věcí, případně minimálně
k udržení stávající úrovně.
XI. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zásadami digitálně přívětivé legislativy
1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)
Návrh zákona věcně nezasahuje do problematiky vztahující se k principu digital by default.
1. Maximální opakovatelnost a znovu použitelnost údajů a služeb (princip only once)
Návrh tento princip zcela respektuje.
1. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)
Návrhem nedochází k diskriminaci osob se zdravotním postižením a systémy a služby veřejné správy pro ně budou zcela standardně přístupné.
1. Sdílené služby veřejné správy
Návrh zákona plně respektuje princip sdílených služeb veřejné správy a věcně do tohoto principu nikterak nezasahuje.
1. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy
Návrh zákona věcně do tohoto principu nikterak nezasahuje.
1. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru
Návrh zákona věcně do tohoto principu nikterak nezasahuje.
1. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (GDPR)
V této oblasti návrh zákona respektuje nejpřísnější normy ochrany osobních údajů.
1. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)
Návrh zákona věcně do tohoto principu nikterak nezasahuje.
1. Technologická neutralita
Návrh zákona věcně do tohoto principu nikterak nezasahuje.
1. Uživatelská přívětivost
Návrh zákona nevytváří žádné bariéry pro tvorbu uživatelsky přívětivých aplikací.
B. Zvláštní část
K bodu 1
Zavádí se pojem „akční limit“, kterým se rozumí taková hodnota znečištění ovzduší, ke které by mělo vnitřní území lázeňského místa směřovat v případě, že je tato hodnota překračována. Poskytovatelé lázeňské péče mají společně s obcí, na jejímž území se lázeňská péče poskytuje, podnikat aktivní kroky a snažit se o trvalé zlepšení stavu ovzduší v lázeňském místě.
K bodu 2
Odst. 7 se zrušuje. Evidence ochranných pásem I. stupně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod v katastru nemovitostí bude prováděna zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
K bodu 3
V rámci výkonu úřední činnosti bylo ministerstvem zjištěno, že výklad pojmu přírodní léčebné lázně doznal od roku 2001 drobného posunu a je jím dnes vnímán pouze soubor budov bezprostředně spojených s poskytováním lázeňské léčebně rehabilitační péče. Sousloví klimatické podmínky přírodních léčebných lázní tak z dnešního pohledu neodpovídají reálné nutnosti monitorování prostoru vhodného pro poskytování lázeňské péče, tedy i venkovních prostor za účelem konání skupinové léčebné tělesné výchovy označované jako klimatoterapie (klimatická lázeňská léčba), nebo venkovní pohybová aktivita obecně. Svázání klimatických podmínek s místem poskytování klimatické lázeňské léčby tak přesně odráží požadavek na monitoring celého prostředí, kterému nejlépe odpovídá svým rozsahem vnitřní území lázeňského místa (včetně nástupních míst na delší výletní trasy).
K bodu 4
Věta „Katastrální úřad eviduje vnitřní území lázeňského místa v katastru nemovitostí podle grafických a písemných podkladů předložených ministerstvem.“ se zrušuje. Evidence vnitřního území lázeňského místa v katastru nemovitostí bude prováděna zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
K bodu 5
Vkládá se nový § 30a, který upravuje akční limity znečištění ovzduší a trvalý imisní monitoring vnitřního území lázeňského místa. Za zlepšování stavu ovzduší bude společně odpovědný poskytovatel lázeňské péče, stejně tak jako samospráva a státní správa v případech, kdy realizace opatření přesahuje možnosti samotného poskytovatele, za využití dostupných ochranných opatření. V případě překročení akčního limitu může nově ministerstvo nařídit zřízení trvalého imisního monitoringu. Při zřízení trvalého imisního monitoringu je dále stanovena obci povinnost jednou za rok podat ministerstvu zprávu o výsledcích tohoto měření.
K bodu 6
Věta „předkládá katastrálnímu úřadu grafické a písemné podklady pro potřeby evidence ochranného pásma I. stupně a vnitřního území lázeňského místa“ se nahrazuje větou „zapisuje údaje o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, ochranných pásmech I. stupně a vnitřním území lázeňských míst do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „registr územní identifikace“), a to prostřednictvím informačního systému územní identifikace.“ Smyslem navrhované úpravy je zmocnit ministerstvo k zápisu
a editaci výše uvedených ÚÚP definovaných v § 39a (viz níže) do registru územní identifikace. Zároveň dochází k nahrazení původní praxe, kdy byly podklady pro evidenci ochranných pásem I. stupně a vnitřních území lázeňských míst předkládány místně příslušenému katastrálnímu úřadu. Nově budou v registru územní identifikace evidovány přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod.
K bodu 7
Stanoví se povinnost zřízení trvalého imisního monitoringu v případě, že jsou překračovány akční limity. Podkladem k ověření této informace je zpráva o stavu klimatických podmínek, kterou předkládají poskytovatelé lázeňské péče v souladu s § 27 lázeňského zákona. Možnost nařízení trvalého imisního monitoringu umožní ministerstvu vycházet při posuzování stavu klimatu v lázeňském místě z přesných dat odpovídajících lokalitě, přesněji posuzovat závažnost situací překračující akční limity a zjišťovat dopad opatření, která budou navržena v souvislosti s jejich překračováním. Principiálně znamená trvalý imisní monitoring přechod od zpracovaných dat poskytovaných ČHMÚ pro celou republiku na základě stávající sítě stanic imisního monitoringu k měření dat přímo v zájmovém území. Výsledkem je možnost zpracovávání pravidelných doporučení pro pacienty s cílem minimalizovat negativní dopady zhoršeného stavu ovzduší a vyhodnocování faktorů, které ovlivňují kvalitu ovzduší v lázeňském místě.
K bodu 8
§ 31 odst. 2 zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech stanoví „Registr územní identifikace obsahuje též údaje o účelových územních prvcích, pomocí kterých je vyjádřeno území jiným právním předpisem, pokud jiný právní předpis stanoví, že se tyto údaje do registru územní identifikace zapisují.“ ÚÚP lze tedy stanovit pouze zákonem (v tomto případě lázeňský zákon) a za tímto účelem je navrhováno ustanovení § 39a lázeňského zákona.
Dále je zde uvedeno (§ 39a odst. 2), kdo je editorem těchto údajů, s ohledem na skutečnost, že údaje o ÚÚP v RÚIAN (resp. v ISÚI) přímo spravují zákonní editoři přes webové služby, které mohou mít implementované do vlastních agentových informačních systémů.
K bodům 9 až 14
Zavádí se přestupky, které se týkají porušení ministerstvem nařízeného zřízení trvalého imisního monitoringu případně povinnosti zaslat ministerstvu jednou za rok zprávu
o výsledcích měření prováděných v rámci nařízeného trvalého imisního monitoringu. K řízení o těchto přestupcích bude příslušné ministerstvo. Za tyto přestupky bude možné uložit pokutu a rozhodnutí o udělení pokuty uveřejnit.
K bodu 15
Stanoví se zmocnění pro ministerstvo upravit akční limity vyhláškou.
K čl. II
Zápis do ISÚI se realizuje prostřednictvím editačních webových služeb (EWS), které využívají agendové informační systémy příslušných editorů. Přechodné ustanovení si klade za cíl zajistit dostatečný čas k vytvoření potřebných funkcí v EWS (informační systém JEHLA).
K čl. III.
Volba termínu nabytí účinnosti vychází z nutnosti zajištění přechodu na nový způsob zapisování výše uvedených ÚÚP do RÚIAN (resp. ISÚI).
2