Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORND3ABPWE2 najdete zde


                II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru příslušníků“), a další související zákony, se předkládá na základě Plánu legislativních prací vlády na rok 2021. 
Účelem novelizace měla být původně dílčí změna zákona, nakonec však byl schválen záměr provést komplexní novelizaci celého právního předpisu. Její náplň byla od roku 2022 projednávána v pracovní skupině složené ze zástupců všech 7 bezpečnostních sborů a 5 největších odborových organizací.
Jedná se o technickou novelu, jejímž cílem je provést rozsáhlou revizi zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, která jej zmodernizuje, odstraní legislativní mezery, promítne do textu vývoj judikatury i právního prostředí a zohlední poznatky, ke kterým se dospělo při jeho praktickém uplatňování v rámci bezpečnostních sborů.
Dochází například k prodloužení zkušební doby z 6 měsíců na 1 rok, s cílem zjednodušit propuštění nováčků, kteří nezvládnou úvodní kurzy základní odborné přípravy 
Novela také nahrazuje celou dvanáctou část zákona o služebním poměru příslušníků, která upravuje problematiku řízení ve věci služebního poměru, novým zněním. Úprava řízení byla původně koncipována jako samostatná, na správním řádu nezávislá a komplexní, po přijetí nového správního řádu však převládl přesně opačný přístup, v jehož důsledku se stala její aplikace dosti komplikovanou. Navrhované nové znění proto obsahuje pouze nezbytné odchylky od obecné úpravy, což by mělo řízení ve věcech služebního poměru zjednodušit a zrychlit.  
Právní úprava výsluhového příspěvku zůstává v principu stejná, novela však přináší významnou změnu, jejímž cílem je zamezit případům, které veřejnost oprávněně vnímá s velkou nevolí, kdy mezery v zákoně umožňují pobírání výsluhového příspěvku bývalými příslušníky, kteří byli pravomocně odsouzeni pro úmyslný trestný čin. Nová úprava proto brání vzniku nároku nejen v situaci, kdy je odsouzení za trestný čin důvodem skončení služebního poměru, ale ve všech případech, kdy se příslušník v době trvání svého služebného poměru dopustí úmyslného trestného činu, ať už jeho služební poměr skončil jakkoliv. 
Zapracovány jsou i požadavky příslušných směrnic Evropské unie, zejména v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí.
Navrhované změny jsou rozpočtově neutrální. V důsledku některých opatření může dojít k dílčímu navýšení nákladů na straně bezpečnostních sborů, jiná však přinesou úspory. Veškeré náklady bezpečnostní sbory ponesou v rámci již schválených rozpočtů.
Účinnost novely je navržena na 1. ledna 2026.


Výsledky meziresortního připomínkového řízení
Připomínková místa k návrhu zákona uplatnila ve lhůtě od 12. března do 11. dubna 2024 celkem více než 400 zásadních připomínek.
Zásadní připomínky prostřednictvím systému eKlep uplatnili Národní bezpečnostní úřad, Kancelář veřejného ochránce práv, Ministerstvo spravedlnosti, ministr pro legislativu, odbor kompatibility Úřadu vlády ČR, Úřad pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba, Ministerstvo financí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Českomoravská konfederace odborových svazů. Jako zásadní své připomínky označily i další odborové svazy zastupující příslušníky bezpečnostních sborů.
Způsob vypořádání jednotlivých zásadních připomínek je uveden v příloze X tohoto materiálu.
Návrh se vládě předkládá s jednotkami níže uvedených rozporů mezi členy vlády. Jde o rozpory s Ministerstvem financí, Ministerstvem práce a sociálních věcí a s Bezpečnostní informační službou.

K rozporům a nevypořádaným připomínkám
A) rozpory s Ministerstvem financí

1) proplácení 150 hodin přesčasů odsloužených v době krizového stavu
Ministerstvo financí nesouhlasí s vypuštěním formulace (§ 112 a 125) „Příslušníkovi je stanoven služební příjem s přihlédnutím k případné službě přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce konané v době krizového stavu“ a „to neplatí pro službu přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce konanou v době krizového stavu.“ z textu zákona. Argumentuje, že odstraněním této úpravy by došlo k výrazným rozpočtovým dopadům právě v době, kdy lze předpokládat dodatečné nepředvídatelné výdaje spojené s vyhlášením krizového stavu. 

Důvodem změny je příslib ministra vnitra, že „bezplatných“ 150 hodin za krizového stavu bude zrušeno, který byl motivován mino jiné skutečností, že při minulých krizových stavech byly příslušníkům odsloužené přesčasové hodiny stejně nakonec proplaceny. 

2) požadavek na přesnější vyčíslení rozpočtových dopadů
Ministerstvo financí požaduje, aby důvodová zpráva přesněji vyčíslila dopad navrhovaných změn na státní rozpočet, a to pro jednotlivé rozpočtové kapitoly. 

Ministerstvo vnitra nicméně nemá k dispozici žádné modely a predikce, jaký finanční dopad bude mít např. zjednodušení a odbřemenění řízení ve věcech služby, proto v důvodové zprávě pouze obecně uvedlo, že náklady spojené s novelizací ponesou bezpečnostní sbory v rámci již schválených rozpočtů. Při formulaci jednotlivých ustanovení týkajících se institutů, které mají dopad na rozpočtové výdaje, byla věnována maximální pozornost tomu, aby nebyly založeny žádné nové výdaje ex lege. 

3) doba relevantní pro vyčíslení výsluhového příspěvku
Ministerstvo financí požaduje úpravu výpočtu výsluhového příspěvku (§ 165) v tom směru, aby nebyl zohledňován pouze příjem posledního roku před koncem služebního poměru. Upozorňuje, že například zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání vychází z předchozích 5 kalendářních let a u výpočtu starobního důchodu se zjišťuje průměrný příjem 36 let zpětně. 

Ministerstvo vnitra s tímto požadavkem nesouhlasí zejména proto, že již od zahájení novelizačních prací proklamuje, že u výpočtu výsluhového příspěvku k zásadním změnám touto novelou nedojde.

B) rozpory s Ministerstvem práce a sociálních věcí

4) poskytování náhrad příslušníkům vyslaným k instituci Evropské unie
Ministerstvo práce a sociálních věcí nesouhlasí s doplněním nového ustanovení (§ 153), které by vylučovalo poskytování náhrad příslušníkům vyslaným do zahraničí k instituci nebo agentuře EU, pokud na takové náhrady mají nárok na základě předpisu EU. Podle názoru MPSV tato změna, kvůli které by vyslanému příslušníkovi nebyla poskytována náhrada výdajů podle právní úpravy, která je pro příslušníka výhodnější, mimo jiné oslabuje naplňování cílů Strategie podpory Čechů v institucích EU (https://vlada.gov.cz/cz/evropske-zalezitosti/podpora-cechu-v-institucich-eu/podpora-cechu-v-institucich-eu-169509/). 

Podle názoru Ministerstva vnitra ale současné řešení vede k tomu, že povinnost vyplácet náhrady vždy zatíží vysílající bezpečnostní sbor (jelikož výhodnější úpravou je ta česká) a nikoliv orgán EU, což má za následek skutečnost, že bezpečnostní sbory experty odmítají vysílat a v evropských institucích a agenturách jich tak působí minimum. 

5) implementace směrnice 2003/88/ES
Prozatím přetrvává rozpor ohledně implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy pracovní doby. Ministerstvo práce a sociálních věcí jakožto gestor směrnice vzneslo v rámci připomínkového řízení zásadní připomínku, že text směrnice je nutno do služebního zákona zapracovat. 

Ministerstvo vnitra implementaci provedlo. Ze strany MPSV ale byly v rámci vypořádání vzneseny požadavky na dílčí dopracování. K dopracování došlo, nicméně z časových důvodů již úpravy nebyly schváleny ze strany MPSV, proto je nadále vykazován rozpor, jehož vyřešení se předpokládá souběžně s projednáním návrhu zákona orgány Legislativní rady vlády. 

V této souvislosti je nutné podotknout, že ani odbor kompatibility Úřadu vlády nebyl se způsobem zapracování požadavků této směrnice seznámen v dostatečném předstihu. Vyhradil si proto právo se k němu vyjádřit podrobněji až při projednávání návrhu Legislativní radou vlády.


C) rozpor s Bezpečnostní informační službou

6) rok relevantní pro výpočet výsluhového příspěvku
Bezpečnostní informační služba požaduje výpočet výsluhového příspěvku upravit tak, aby vycházel z průměrného hrubého služebního příjmu poskytovaného v kalendářním roce, ve kterém byl příjem příslušníka nejvyšší (hrozba odchodu příslušníka při očekávání snížení příjmu). 

Podobně jako v případě připomínky Ministerstva financí Ministerstvo vnitra odkazuje na příslib, že u výpočtu výsluhového příspěvku k zásadním změnám nedojde.
2