Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORND3ABPWE2 najdete zde


                III.
Návrh

ZÁKON
ze dne                  2025,

kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 235/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 163/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 432/2022 Sb.,  zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 29/2024 Sb. a zákona č. 230/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 větě první se za slovo „zákon“ vkládají slova „zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a“.
2. Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)	Směrnice Rady ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (89/391/EHS).
Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň.
Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU.“.
3. V § 1 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Funkční období ředitele krajského ředitelství Policie České republiky, ředitele útvaru Policie České republiky s celostátní působností, ředitele hasičského záchranného sboru kraje a velitele záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru České republiky trvá 5 let; tatáž osoba může být ustanovena na stejné služební místo i více než dvakrát za sebou.“.
4. V § 1 odst. 3 větě druhé se za slovo „republiky“ vkládají slova „vyplývající z tohoto zákona“.
5. V § 1 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „Výkonem služby“ nahrazují slovem „Službou“.
6. V § 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, včetně výcviku potřebného pro řádné provádění těchto úkonů a činností“.
7. V § 1 odst. 4 písm. d) se za slovo „vzdělávacích,“ vkládá slovo „zdravotnických,“.
8. V § 2 odst. 1 se na konci textu věty druhé slovo „sboru1)“ nahrazuje slovem „sboru“.
9. V § 2 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3) Ve věcech služebního poměru příslušníků Policie České republiky zařazených v Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“) nebo zařazených v organizační složce státu, kterou ministerstvo zřídilo nebo ke které plní funkci zřizovatele, nebo zařazených v příspěvkové organizaci, kterou ministerstvo zřídilo nebo ke které plní funkci zřizovatele, jedná a rozhoduje ministr vnitra. Pravomoci, které podle tohoto zákona příslušejí řediteli bezpečnostního sboru, v případě příslušníků Policie České republiky uvedených ve větě první náležejí ministrovi vnitra.
(4) V rozsahu stanoveném ministrem vnitra ve věcech služebního poměru příslušníků Policie České republiky jedná a rozhoduje u příslušníků
a)	Policie České republiky zařazených v ministerstvu, vedoucí organizační části ministerstva, 
b)	zařazených v organizační složce státu, kterou ministerstvo zřídilo nebo ke které plní funkci zřizovatele, nebo zařazených v příspěvkové organizaci, kterou ministerstvo zřídilo nebo ke které plní funkci zřizovatele, její vedoucí.“. 
10. V § 2 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí:
„(7) V době nepřítomnosti služebního funkcionáře jeho pravomoci vykonává v rozsahu stanoveném služebním předpisem zástupce služebního funkcionáře. 
(8) Pravomoc služebního funkcionáře jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru se vztahuje i na práva a povinnosti vyplývající ze služebního poměru, který již skončil.
(9) Vedoucím příslušníkem se rozumí příslušník, který je oprávněn vést podřízené příslušníky, ukládat jim služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby a dávat jim k tomu rozkazy.“.
11. V § 4 odstavec 3 zní:
„(3) Návrh systemizace Policie České republiky doplní ministr vnitra o návrh systemizace pro příslušníky zařazené v organizačních složkách státu, které ministerstvo zřídilo nebo ke kterým plní funkci zřizovatele a zařazené v příspěvkových organizacích, které ministerstvo zřídilo nebo ke kterým plní funkci zřizovatele. Návrh systemizace připravuje ministr vnitra v součinnosti s vedoucími příslušných organizačních složek státu a příspěvkových organizací.“.
12. V § 5 odst. 1 zní:
„(1) Služební předpis stanoví organizační věci služby.“.
13. V § 5 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Služební předpis nesmí být v rozporu s právním předpisem nebo se služebním předpisem vydaným nadřízeným služebním funkcionářem.“.
14. V § 5 se doplňují odstavce 4 až 9, které znějí:
„(4) Je-li služební předpis v rozporu s právním předpisem, vyzve nadřízený služební funkcionář příslušného služebního funkcionáře ke zjednání nápravy a současně pozastaví účinnost takového služebního předpisu. Účinnost služebního předpisu je pozastavena dnem doručení rozhodnutí nadřízeného služebního funkcionáře o pozastavení účinnosti služebního předpisu příslušnému služebnímu funkcionáři. Nadřízený služební funkcionář v rozhodnutí současně stanoví přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.
(5) Zjedná-li příslušný služební funkcionář nápravu ve stanovené lhůtě, nadřízený služební funkcionář své rozhodnutí o pozastavení účinnosti služebního předpisu zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení příslušného služebního funkcionáře o zjednání nápravy, jehož přílohou je i opatření příslušného služebního funkcionáře, kterým byla zjednána náprava.
(6) Nezjedná-li příslušný služební funkcionář nápravu do 30 dnů od doručení výzvy, nadřízený služební funkcionář takový služební předpis zruší a o rozhodnutí o zrušení služebního předpisu informuje příslušného služebního funkcionáře.
(7) Je-li služební předpis v rozporu s právním předpisem a nadřízený služební funkcionář nepostupuje podle odstavců 4 až 6, vyzve ředitel bezpečnostního sboru příslušného služebního funkcionáře ke zjednání nápravy a současně pozastaví účinnost takového služebního předpisu. Účinnost služebního předpisu je pozastavena dnem doručení rozhodnutí ředitele bezpečnostního sboru o pozastavení účinnosti služebního předpisu příslušnému služebnímu funkcionáři. Ředitel bezpečnostního sboru v rozhodnutí současně stanoví přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.
(8) Zjedná-li příslušný služební funkcionář nápravu ve stanovené lhůtě, ředitel bezpečnostního sboru své rozhodnutí o pozastavení účinnosti služebního předpisu zruší neprodleně poté, co obdrží sdělení příslušného služebního funkcionáře o zjednání nápravy, jehož přílohou je i opatření příslušného služebního funkcionáře, kterým byla zjednána náprava.
(9) Nezjedná-li příslušný služební funkcionář nápravu do 30 dnů od doručení výzvy, ředitel bezpečnostního sboru takový služební předpis zruší a o rozhodnutí o zrušení služebního předpisu informuje příslušného služebního funkcionáře.“.
15. V § 6 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Místo služebního působiště v zahraničí je určeno obdobně.“.
16. V § 7 odst. 1 písm. b) a c) se za slovo „zkouškou“ vkládají slova „; v případě Vězeňské služby střední nebo střední s výučním listem“.
17. V § 7 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ředitel zpravodajské služby je oprávněn stanovit služebním předpisem pro služební místo výjimečně nižší stupeň vzdělání, než je stanoven pro služební hodnost, jestliže to vyžaduje důležitý zájem služby.“.
18. V § 7 odst. 5 se za slovo „služeb“ vkládají slova „, příslušníky Policie České republiky zařazené ve speciálních útvarech Policie České republiky (dále jen „speciální útvar policie“)“.
19. V § 8 odst. 3 se slova „ředitele bezpečnostního sboru, jeho náměstka, nebo vedoucího organizační části bezpečnostního sboru“ nahrazují slovy „vedoucího příslušníka ve služební hodnosti vrchní rada nebo vrchní státní rada“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Tato hodnost nahrazuje hodnostní označení.“.
20. V § 8 se doplňuje odstavec 5, který zní: 
„(5) Příslušníkovi, jemuž byla udělena kázeňská odměna mimořádného zvýšení hodnostního označení, náleží toto zvýšené hodnostní označení.“.
21. V § 10 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Do služebního poměru na dobu určitou v trvání 3 let se zařadí příslušník, který již byl ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního sboru nebo vojáka z povolání, jestliže tento poměr trval méně než 3 roky.“.
22. V § 10 odst. 2 se za slovo „neurčitou“ vkládají slova „nebo ve služebním poměru vojáka z povolání po dobu alespoň 3 roky“.
23. V § 11a větě první se číslo „6“ nahrazuje číslem „12“ a věta druhá se nahrazuje větou „O dobu celodenních překážek ve službě a dobu celodenní dovolené, pro které příslušník nekoná službu v průběhu zkušební doby, se zkušební doba prodlužuje.“.
CELEX 32019L1152
24. V § 12 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Vykonal-li příslušník úspěšně služební zkoušku, ale jeho služební hodnocení ještě nebylo zpracováno, služební funkcionář prodlouží příslušníkovi dobu trvání služebního poměru tak, aby mohlo být služební hodnocení zpracováno v souladu s požadavky tohoto zákona.“.
25. V § 13 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a spolehlivý“. 
26. V § 13 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „; zákaz členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob se nevztahuje na právnické osoby založené za jiným než podnikatelským účelem, jejichž podnikatelská činnost má pouze doplňkový nebo vedlejší charakter97)“.
Poznámka pod čarou č. 97 zní:
„97)	Například § 217 odst. 2 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nebo § 727 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.“.

27. V § 13 odst. 2 se za slova „zpravodajské služby“ vkládají slova „, příslušník specializovaného určeného oddělení se zvláštním režimem Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen „specializované oddělení inspekce“) a příslušník speciálního útvaru policie“.
28. V § 14 odst. 2 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“.
29. V § 14 odst. 2 se na konci písmene c) slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
30. V § 14 odst. 3 se slova „rozhodnutím prezidenta republiky“ nahrazují slovy „jiným okolnostem“.
31. V § 14 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 98 zní:
„(4) Pro účely bezúhonnosti se odsouzením rozumí odsouzení soudem České republiky, popřípadě odsouzení cizozemským nebo mezinárodním soudem, na které se podle zákona o rejstříku trestů a evidenci přestupků hledí jako na odsouzení soudem České republiky98). 
_____
98)	Ustanovení § 4 odst. 5 zákona č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů.“.
32. Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní:
„§ 14a
Spolehlivost
(1) Za spolehlivého se pro účely tohoto zákona nepovažuje občan 
a) který vykazuje znaky závislosti na alkoholu či jiných psychotropních látkách nebo činnostech,
b) který je v době přijímacího řízení trestně stíhán pro úmyslný trestný čin, 
c) který je v době přijímacího řízení trestně stíhán pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže je toto nedbalostní jednání v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, nebo
d) u něhož zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že založil, podporuje nebo propaguje hnutí, které směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, nebo s takovým hnutím veřejně sympatizuje.
(2) Za spolehlivého se pro účely tohoto zákona nepovažuje též občan, který byl soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska
a) v posledních 10 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nepřevyšující 2 roky, 
b) v posledních 15 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody převyšující 2 roky, avšak nepřevyšující 5 let, 
c) pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody vyšší než 5 let nebo k výjimečnému trestu, nebo 
d) v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže jeho jednání, kterým spáchal trestný čin, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka,
pokud se na takové odsouzení podle zákona o rejstříku trestů a evidenci přestupků nehledí jako na odsouzení soudem České republiky, ale týká se činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky. Horní hranice trestní sazby odnětí svobody se posuzuje podle trestního zákoníku České republiky.
(3) V případě, že je pro posouzení spolehlivosti občana významné rozhodnutí, které bylo vydáno soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, může bezpečnostní sbor občana vyzvat k předložení tohoto rozhodnutí. Bezpečnostní sbor si současně může od občana vyžádat úředně ověřený překlad příslušného rozhodnutí; úřední překlad není třeba dokládat u rozhodnutí vyhotovených ve slovenštině. Nepředloží-li občan požadované dokumenty ve stanovené lhůtě, má se za to, že předpoklad spolehlivosti nesplňuje.“. 
33. V § 15 odst. 1 větě druhé se na konci textu věty doplňují slova „; to neplatí u občana, který je uchazečem o přijetí do zpravodajské služby“.
34. V § 15 odst. 2 větě první se na konci textu věty druhé se doplňují slova „; to neplatí u občana, který je uchazečem o přijetí do zpravodajské služby“.
35. V § 15 odstavec 6 zní:
„(6) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, Generální inspekcí bezpečnostních sborů a Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou podmínky pro stanovení zdravotní klasifikace, seznam činností pro účely posuzování zdravotní způsobilosti pro výkon služby v bezpečnostních sborech, mimo zpravodajské služby, podle katalogu činností v bezpečnostních sborech, zdravotní klasifikaci nemocí, stavů a vad a přidružených zdravotních problémů, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost občana pro výkon služby, náležitosti žádosti o provedení vstupní lékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ke službě, druh a obsah lékařské prohlídky, obsah lékařských vyšetření a náležitosti lékařského posudku. U zpravodajské služby tyto požadavky stanoví ředitel zpravodajské služby služebním předpisem.“.
36. V § 15 odst. 7 se slova „, zpravodajskými službami“ zrušují, za slovo „sboru,“ se vkládají slova „mimo zpravodajské služby,“ a na konci odstavce se doplňuje věta „U zpravodajské služby tyto požadavky stanoví ředitel zpravodajské služby služebním předpisem.“.
37. V § 16 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zpravodajské služby nejsou povinny přijímací řízení na základě žádosti občana zahájit ani občana o odložení jeho žádosti informovat.“.
38. V § 16 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „k osvědčení bezúhonnosti občana“ zrušují.
39. V § 16 odst. 2 písm. a) se slova „evidence Rejstříku“ nahrazují slovem „rejstříku“.
40. V § 16 odst. 2 písm. b) se slova „Rejstříkem trestů“ nahrazují slovy „Ministerstvem spravedlnosti“.
41. V § 16 odst. 2 písm. c) se za slovo „ministerstvem“ vkládají slova „, Policií České republiky“ a na konci písmene se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
42. V § 16 odst. 2 písm. d) se za slovo „bezúhonnosti“ vkládají slova „a spolehlivosti“.
43. V § 16 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)	vyžádat od příslušných orgánů rozhodnutí, které má vliv na splnění podmínky bezúhonnosti a spolehlivosti.“.
44. V § 16 odst. 3 písm. a) se slova „služebního slibu“ nahrazují slovy „služební přísahy“.
45. V § 16 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „V případě zpravodajské služby lze výsledek přijímacího řízení sdělit i jiným prokazatelným způsobem.“.
46. V § 16 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Zpravodajská služba uchovává osobní údaje o občanovi, který nebyl přijat do služebního poměru, a údaj o důvodu jeho nepřijetí, po dobu nezbytně nutnou.“.
47. V § 17 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a stanovení hodnostního označení“.
48. V § 17 odst. 3 větě druhé se slova „slib, který“ nahrazují slovy „přísahu, která“ a slovo „Slibuji“ se nahrazuje slovem „Přísahám“, ve větě třetí se slovo „slib“ nahrazuje slovem „přísaha“, slovo „složený“ se nahrazuje slovem „složenou“ a slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „její“ a ve větě čtvrté se slovo „slibu“ nahrazuje slovem „přísahy“, za slovo „nebo“ se vkládá slovo „ji“ a slova „služební slib anebo jej“ se nahrazují slovy „anebo ji“.
49. V § 18 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, nebo nižší“.
50. V § 19 odst. 2 větě poslední se slova „odst. 1 až 4“ a slova „a § 27“ zrušují.
51. V § 19 odstavec 6 zní:
„(6) Jiným zvláštním požadavkem se pro účely tohoto zákona rozumí 
a)	vyšší požadavek na způsobilost zdravotní, fyzickou nebo osobnostní, nebo
b)	zdravotní pojištění u zdravotní pojišťovny určené vládou podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.“.
52. V § 20 odst. 1 písm. a) bodě 1 a v § 20 odst. 2 písm. a) bodě 1 se slova „nebo 3, anebo § 26 odst. 2“ nahrazují slovy „, 3 nebo 7“.
53. V § 20 odst. 1 písm. a) se na konci bodu 2 doplňuje slovo „nebo“.
54. V § 20 odst. 1 písm. a) bodě 3 se slova „do níž byl zařazen podle § 33 písm. a)“ nahrazují slovem „nebo“.
55. V § 20 odst. 1 písm. a) se bod 4 zrušuje.
56. V § 20 odst. 1 písm. b) bodě 1 a v § 20 odst. 2 písm. b) bodě 1 se číslo „4“ nahrazuje slovy „2 nebo 4“.
57. V § 20 odst. 3 písm. a) bodě 2 se za slovo „jmenován“ vkládá slovo „nejvýše“.
58. V § 20 odst. 3 písm. b) bodě 2 se slova „do níž byl zařazen podle § 33 písm. a)“ zrušují.
59. V § 20 odst. 3 písm. d) bodě 1 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „vrchní asistent“ se vkládají slova „nebo inspektor“.
60. V § 20 odst. 3 písm. d) bodě 3 se slova „do níž byl zařazen podle § 33 písm. a),“ zrušují.
61. V § 20a odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „Ředitel“ nahrazuje slovy „Služební funkcionář“.
62. V § 20a odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 20a odst. 3 se slovo „ředitel“ nahrazuje slovy „služební funkcionář“.
63. V § 20a odst. 2 písm. a) se za text „§ 25 odst. 4“ vkládají slova „a 7“.
64. V § 21 odst. 1 písm. a) se za slova „až 3“ vkládají slova „nebo 7“ a slova „nebo § 27“ se zrušují.
65. V § 21 odst. 2 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „, který má požadovanou služební hodnost“ zrušují. 
66. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní:
„§ 21a
(1) Služební funkcionář speciálního útvaru policie může ustanovit na volné služební místo příslušníka Policie České republiky, který
a) byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodů uvedených v § 25 odst. 1 až 3 nebo 7, § 26 odst. 2 a 4,
b) je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené, nebo 
c) má být vyňat ze zálohy činné, zálohy pro studující nebo zálohy neplacené.
(2) Jestliže nelze volné služební místo obsadit podle odstavce 1, může služební funkcionář speciálního útvaru policie ustanovit na toto služební místo
a) příslušníka Policie České republiky, který byl odvolán z dosavadního služebního místa podle § 25 odst. 4, nebo příslušníka jiného bezpečnostního sboru, jestliže
1. byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodů uvedených v § 25 odst. 1 písm. a),
2. je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené, nebo
3. byl odvolán z dosavadního služebního místa podle § 25 odst. 4, nebo
b)	občana, který splňuje podmínky pro přijetí do služebního poměru.“.
67. V § 22 odst. 2 větě druhé se slova „a obor“ nahrazují slovem „, obor“, za slova „zaměření vzdělání“ se vkládají slova „a jiný zvláštní požadavek“, za slovo „místo“ se vkládají slova „, další odborný požadavek, bez jehož splnění nelze na služební místo ustanovit“.
68. V § 22 odst. 2 větě druhé a v § 22 odst. 3 a 4 se slovo „velmi“ zrušuje.
69. V § 22 odst. 3 se za slovo „zkouškou“ vkládají slova „nebo vyšší odborné vzdělání“.
70. V § 22 odst. 5 se za slovo „vzdělání“ vkládají slova „nebo další odborný požadavek“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, nebo příslušník, který nesplňuje požadavek minimální doby trvání služebního poměru pro služební hodnost požadovanou pro volné služební místo“.
71. V § 23 odstavec 1 zní:
„(1) Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa vyhlašuje služební funkcionář, který je oprávněn na toto služební místo příslušníka ustanovit. Vyhlášení výběrového řízení se provádí zveřejněním oznámení v informačním systému ministerstva k obsazování služebních míst. Oznámení musí obsahovat údaje o předpokladech a požadavcích na obsazované volné služební místo a o délce lhůty pro podání písemné žádosti o zařazení do výběrového řízení, která nesmí být kratší než 7 dnů. Zmeškání lhůty pro podávání žádostí nelze prominout; lhůta je zachována, je-li žádost nejpozději posledního dne lhůty doručena služebnímu funkcionáři, který výběrové řízení vyhlásil.“.
72. V § 23 odst. 4 se za slovo „že“ vkládají slova „se nepřihlásil žádný účastník, že všichni účastníci z výběrového řízení odstoupili nebo že“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, pokud volné služební místo nelze obsadit postupem podle § 20 odst. 3“.
73. V § 24 se za slovo „službě“ vkládají slova „, ve speciálních útvarech policie“ a za slovo „služby“ se vkládají slova „, policejní prezident“.
74. V § 25 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)	přestal splňovat jiný zvláštní požadavek stanovený pro toto místo,“.
75. V § 25 se na konci odstavce 1 doplňují písmena d) a e), která znějí:
„d)	přestal splňovat další odborný požadavek, bez jehož splnění není možno službu na tomto místě vykonávat, nebo
 e)	jde o příslušníka podle § 1 odst. 2, kterému uplynulo zákonem stanovené funkční období a nebyl znovu ustanoven na stejné služební místo.“.
76. V § 25 odst. 2 se slova „působí jako agent nebo plní úkoly při předstíraném převodu nebo je“ nahrazují slovy „je příslušníkem zpravodajské služby, příslušníkem specializovaného oddělení inspekce, příslušníkem speciálního útvaru policie nebo“ a slova „anebo plní úkoly při zvláštní ochraně svědka“ se zrušují.
77. V § 25 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Vedoucího příslušníka lze odvolat z dosavadního služebního místa a ustanovit na jiné služební místo, pro které je stanovena stejná služební hodnost, ale nejedná se o místo vedoucího příslušníka, a to i v jiném místě služebního působiště, jestliže opakovaně dosáhl podle závěru služebního hodnocení ve výkonu služby dobrých výsledků s výhradami.“.

78. V § 26 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Příslušník, který je odvolán z dosavadního služebního místa a ustanoven na jiné služební místo postupem podle odstavce 1 až 5, může být ustanoven na služební místo v jiném místě služebního působiště.“.
79. § 27 se včetně nadpisu zrušuje.
80. V § 28 se ve větě druhé slovo „až“ nahrazuje slovem „a“.
81. V § 32 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „ve služebním poměru na dobu neurčitou“ zrušují.
82. V § 32 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje.
83. V § 32 odst. 1 písmeno d) zní:
„d) který přestal splňovat jiný zvláštní požadavek stanovený pro dosavadní služební místo,“.
84. V § 32 odst. 1 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) až h), která znějí:
„e)	který přestal splňovat další odborný požadavek, bez jehož splnění není možno službu na dosavadním služebním místě vykonávat,
 f)	který je příslušníkem zpravodajské služby, specialistou v zásahové jednotce, příslušníkem specializovaného oddělení inspekce nebo příslušníkem speciálního útvaru policie a byl odvolán z dosavadního služebního místa, neboť to vyžadoval důležitý zájem služby, 
 g)	který je uveden v § 1 odst. 2, uplynulo jeho zákonem stanovené funkční období a nebyl ustanoven na stejné služební místo, nebo
 h)	který byl odvolán z dosavadního služebního místa vedoucího příslušníka, neboť opakovaně dosáhl podle závěru služebního hodnocení ve výkonu služby dobrých výsledků s výhradami,“.
85. V § 32 odst. 2 větě první se za slovo „stanovena“ vkládají slova „o jeden stupeň“.
86. § 33 včetně nadpisu zní:
„§ 33 
Záloha neplacená
Do zálohy neplacené se zařadí příslušník
a) který čerpá rodičovskou dovolenou, s výjimkou rodičovské dovolené, kterou příslušník čerpá do doby, po kterou je příslušnice oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
b) kterému bylo uděleno neplacené služební volno na žádost podle § 76 na dobu delší než 30 kalendářních dnů, nebo
c) po dobu výkonu veřejné funkce, pro který byl dlouhodobě uvolněn.“.
CELEX 32019L1158
87. V nadpisu § 34 se slova „Ustanovení na služební místo“ nahrazují slovem „Postup“.
88. V § 34 odst. 1 a 4 se za text „a)“ vkládají slova „nebo c)“.
89. V § 34 odst. 2 větě první se za slovo „nezařazené“ vkládají slova „, do které byl zařazen podle § 32 odst. 1 nebo 3,“.
90. V § 34 odst. 2 na konci věty druhé a v § 34 odst. 3 se slova „, a to i v jiném místě služebního působiště“ zrušují.
91. V § 34 se doplňují odstavce 5 až 9, které znějí:
„(5) Příslušník, který byl do zálohy pro přechodně nezařazené zařazen v důsledku neuspokojivých výsledků ve výkonu služby podle § 32 odst. 2, musí být ustanoven na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost o jeden stupeň nižší, než pro služební místo, na němž byl ustanoven před zařazením do zálohy.
(6) Příslušník, který se zúčastnil výběrového řízení a umístil se jako první, popřípadě jako následující uchazeč v pořadí vhodnosti, musí být po vynětí ze zálohy ustanoven na služební místo postupem podle § 23 odst. 2.
(7) Příslušník může být po vynětí ze zálohy ustanoven na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost o jeden stupeň vyšší než pro služební místo, na kterém byl ustanoven před zařazením do zálohy, nejvýše však na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost inspektor, jestliže o to požádá a splňuje stupeň vzdělání, obor nebo zaměření vzdělání stanovené pro služební místo. 
(8) Příslušník může být po vynětí ze zálohy ustanoven i na služební místo v jiném místě služebního působiště.
(9) Příslušník může být po vynětí ze zálohy zařazen do zálohy jiného druhu.“.
92. V § 36 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)	jiných úkolů bezpečnostního sboru, jež nevyplývají ze služebního místa, na které je ustanoven, nejdéle však na dobu 90 kalendářních dnů v průběhu kalendářního roku, v případě mimořádných důvodů souvisejících s bezpečnostní situací nejdéle na dobu 180 kalendářních dnů v průběhu kalendářního roku, popřípadě na dobu delší, jde-li o úkoly vyplývající z krizové situace19) nebo z válečného stavu,“.
93. V § 39 odstavec 1 zní:
„(1) Příslušníka lze nejdéle po dobu 1 roku pověřit zastupováním na jiném služebním místě, a to i v jiném místě, než je jeho místo služebního působiště, z důvodu neobsazenosti tohoto služebního místa nebo dlouhodobé nepřítomnosti příslušníka, který je na toto služební místo ustanoven. Se souhlasem zastupujícího příslušníka může být doba zastupování delší.“.
94. V § 39 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, jde-li o služební místo s vyšší služební hodností“.
95. V § 40 odstavec 3 zní:
„(3) Jestliže se zproštěný příslušník v době zproštění stane podezřelým z dalšího jednání, které by zakládalo zproštění výkonu služby, služební funkcionář rozhodne o změně důvodů pro zproštění výkonu služby.“.
96. V § 40 odst. 4 se text „d)“ nahrazuje textem „c)“.
97. V § 40 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Příslušník je povinen bez zbytečného odkladu zahájit výkon služby.“.
98. V § 41 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:
„f)	uplynutím 2 kalendářních měsíců od doručení prohlášení příslušníka o skončení služebního poměru, nebyla-li dohodou mezi příslušníkem a bezpečnostním sborem sjednána doba kratší; uvedená doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení prohlášení příslušníka o skončení služebního poměru, nebo
 g)	uložením kázeňského trestu odnětí služební hodnosti; bezpečnostní sbor je povinen příslušníka o skončení služebního poměru, jeho okamžiku a důvodu písemně vyrozumět.“.
99. V § 41 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2) Služební poměr příslušníka skončí v případě, že
a)	byl příslušník pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo bylo-li v trestním řízení o úmyslném trestném činu příslušníka pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22), bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání23a); k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu12) nebo k jiným okolnostem, v jejichž důsledku se na pachatele hledí, jako by odsouzen nebyl, se nepřihlíží,
b)	byl příslušník pravomocným rozhodnutím soudu omezen na svéprávnosti, nebo
c)	příslušník pozbyl státní občanství České republiky.
Služební poměr skončí dnem, kdy se bezpečnostní sbor o skutečnosti uvedené v písm. a) až c) prokazatelně dozví. Bezpečnostní sbor je povinen příslušníka o skončení služebního poměru, jeho okamžiku a důvodu písemně vyrozumět.
(3) Prohlášení o skončení služebního poměru může příslušník vzít se souhlasem bezpečnostního sboru zpět.
(4) Ředitel bezpečnostního sboru může, vyžaduje-li to důležitý zájem služby, prodloužit věkovou hranici uvedenou v odstavci 1 písm. e) u konkrétního příslušníka s jeho souhlasem o 1 rok, a to i opakovaně, nejdéle však do dne 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník dovrší věku 70 let. Řediteli bezpečnostního sboru může tuto věkovou hranici prodloužit nadřízený ředitele bezpečnostního sboru.“.
CELEX 32000L0078
100. V § 41a větě druhé se slova „rozhodnutí služebního funkcionáře příslušníkovi nebo písemného oznámení příslušníka bezpečnostnímu sboru“ nahrazují slovy „písemného oznámení o zrušení služebního poměru“.
101. V § 41a se doplňuje věta „Bezpečnostní sbor nesmí zrušit služební poměr v době prvních 14 dnů trvání dočasné neschopnosti příslušníka k výkonu služby.“.
102. V § 42 odstavec 1 zní:
„(1) Příslušník musí být propuštěn, jestliže 
a)	byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti a jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, 
b)	bylo v řízení o nedbalostním trestném činu pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22), bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání23a) a jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, 
c)	porušil služební přísahu tím, že se dopustil zvlášť zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru, 
d) 	porušil omezení stanovená v § 47, 
e) 	podle lékařského posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu služby, s výjimkou zdravotních důvodů souvisejících s těhotenstvím, 
f) 	mu bylo odňato osvědčení o tělesné zdatnosti nebo o odborné způsobilosti stanovené zvláštním právním předpisem24), 
g) 	podle posudku psychologa bezpečnostního sboru pozbyl osobnostní způsobilost k výkonu služby, nebo
h)	uplynula doba uvedená v § 32 odst. 2 a důvod pro zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené nepominul.“.
103. V § 42 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V případě, že platnost osvědčení vypršela uplynutím doby a příslušník ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem nepodal žádost o vydání nového osvědčení, anebo před uplynutím platnosti osvědčení vrátil, podmínka ročního zařazení v záloze pro přechodně nezařazené se neuplatní.“.
104. V § 42 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3) Příslušník ve služebním poměru na dobu určitou musí být též propuštěn, jestliže dosáhl neuspokojivých výsledků ve výkonu služby podle závěru služebního hodnocení.
 (4) Při propuštění příslušníka skončí jeho služební poměr dnem doručení rozhodnutí o propuštění.“.
105. V § 42 se odstavce 5 a 6 zrušují.
106. V § 43 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)	 skutečnosti, zda jsou ze služebního příjmu příslušníka prováděny srážky, který orgán srážky nařídil, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky, a“.
107. V § 43 odst. 2 se písmena c) až e) zrušují.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno c).
108. V § 43 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Bezpečnostní sbor na žádost příslušníka v odděleném potvrzení uvede údaje o výši průměrného služebního příjmu, o způsobu skončení služebního poměru a v případě propuštění ze služebního poměru o jeho důvodu a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.“.
109. § 44 včetně nadpisu zní:
„§ 44
Trvání služebního poměru
(1) Je-li podle pravomocného rozhodnutí skončení služebního poměru nezákonné, služební poměr příslušníka trvá se všemi nároky. Příslušník je povinen bez zbytečného odkladu zahájit výkon služby.
(2) Oznámí-li příslušník písemně bezpečnostnímu sboru, že na pokračování služebního poměru netrvá, jeho služební poměr skončí dnem doručení tohoto oznámení.“.
110. Za § 44 se vkládá nový § 44a, který včetně nadpisu zní:
„§ 44a
Oznámení o pravomocném rozhodnutí
(1) Soud, který v prvním stupni rozhodl o odsouzení příslušníka za spáchání trestného činu, soud nebo státní zástupce, který trestní stíhání příslušníka podmíněně zastavil nebo rozhodl o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání nebo státní zástupce, který podmíněně odložil podání návrhu na potrestání příslušníka, doručí bez zbytečného odkladu řediteli příslušného bezpečnostního sboru opis pravomocného rozhodnutí.  
(2) Soud, který v prvním stupni rozhodl o omezení svéprávnosti příslušníka, doručí bez zbytečného odkladu řediteli příslušného bezpečnostního sboru opis pravomocného rozhodnutí.
(3) Týká-li se informační povinnost podle odstavce 1 nebo 2 ředitele bezpečnostního sboru, příslušný orgán ji vykoná informováním nadřízeného ředitele bezpečnostního sboru.“.
111. V § 45 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, s výjimkou darů a ocenění poskytovaných bezpečnostním sborem“.
112. V § 45 odst. 1 písm. d) se slovo „jejímu“ nahrazuje slovem „jejich“.
113. V § 45 odst. 1 písm. h) se slova „a skutečnost, že byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku nebo pravomocně odsouzen pro trestný čin, bez zbytečného odkladu,“ zrušují.
114. V § 45 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)	bezpečnostnímu sboru bez zbytečného odkladu oznámit, že přestal splňovat předpoklady k přijetí do služebního poměru, zejména jej neprodleně informovat o zahájení trestního stíhání své osoby pro jakýkoliv trestný čin, o výsledku trestního řízení a o pravomocném uznání vinným ze spáchání přestupku; příslušník je povinen bezpečnostnímu sboru příslušné rozhodnutí na výzvu předložit.“.
115. V § 46 odst. 1 se slova „služebních předpisů“ nahrazují slovy „vnitřních předpisů“.
116. V § 47 odst. 2 se za slovo „služby“ vkládají slova „, příslušník specializovaného oddělení inspekce a příslušník speciálního útvaru policie“.
117. V § 48 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „a v rozsahu jím povoleném“.
CELEX 32019L1152
118. V § 48 odstavec 3 zní:
„(3) Služební funkcionář zruší rozhodnutím souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti, popřípadě změní rozsah souhlasu s výkonem jiné výdělečné činnosti, jestliže o to příslušník požádá, pominuly důvody vydání rozhodnutí nebo se podstatně změnily okolnosti, za nichž bylo rozhodnutí vydáno, zejména přestane-li být podmínka podle odstavce 2 věty druhé plněna. Příslušník je povinen po doručení rozhodnutí o zrušení nebo omezení souhlasu s výkonem jiné výdělečné činnosti jinou výdělečnou činnost bez zbytečného odkladu ukončit nebo omezit.“.
CELEX 32019L1152
119. V § 48 odst. 5 se slova „Policie České republiky, který soustavně plní úkoly týkající se použití agenta, předstíraného převodu, zvláštní ochrany svědka nebo výroby a opatřování krycích dokladů,“ nahrazují slovy „speciálního útvaru policie“.
120. V § 48 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Zákaz členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob podle odstavce 1 se nevztahuje na právnické osoby založené za jiným než podnikatelským účelem, jejichž podnikatelská činnost má pouze doplňkový nebo vedlejší charakter97).“.
121. V § 49 odst. 2 se na konci písmene b) slovo „anebo“ zrušuje.
122. V § 49 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) mimořádné zvýšení hodnostního označení.“.
123. V § 49 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Kázeňskou odměnu mimořádného zvýšení hodnostního označení uděluje příslušníkovi ředitel bezpečnostního sboru a spočívá ve zvýšení hodnostního označení příslušníka o jeden stupeň. Příslušníkovi lze tímto postupem zvýšit hodnostní označení celkově nejvýše o dva stupně.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
124. V § 50 se doplňuje odstavce 5, který zní:
„(5) Pokračování, trvání a hromadnost kázeňského přestupku se posuzuje podle právních předpisů upravujících základy odpovědnosti za přestupek obdobně.“.
125. § 51 včetně nadpisu zní:
„§ 51 
Kázeňský trest
Příslušníkovi se ukládá kázeňský trest 
a)	napomenutí, 
b)	snížení služebního příjmu o částku ve výši až 25 % základního tarifu (dále jen „snížení služebního příjmu“) na dobu nejvýše 3 měsíců, 
c)	odnětí služební medaile, 
d)	odnětí služební hodnosti, 
e)	pokuta, 
f)	propadnutí věci, 
g)	propadnutí náhradní hodnoty, nebo
h)	zákaz činnosti.“.
126. Za § 51 se vkládají nové § 51a a 51b, které včetně nadpisů znějí:
„§ 51a 
Ukládání kázeňských trestů za kázeňský přestupek
(1) Za kázeňský přestupek se ukládají kázeňské tresty uvedené § 51 písm. a) až d). Kázeňské tresty se ukládají samostatně. 
(2) Při určení druhu a výměry kázeňského trestu se přihlédne k závažnosti kázeňského přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, pohnutkám, dosavadnímu přístupu příslušníka k plnění služebních povinností a k tomu, zda již byl kázeňsky trestán. 
(3) Kázeňský trest odnětí služební hodnosti se ukládá za 
a)	kázeňský přestupek se zvlášť škodlivým následkem,
b)	kázeňský přestupek spočívající v závažném porušení povinností nebo omezení stanovených v § 48, 
c)	opakované spáchání kázeňského přestupku se škodlivým následkem, jestliže od nabytí právní moci předchozího rozhodnutí o kárném přestupku, z něhož byl příslušník uznán vinným, uplynulo méně než 3 roky, nebo
d)	opakované dosažení neuspokojivých výsledků ve výkonu služby uvedené v závěru služebního hodnocení. 
	(4) Od uložení kázeňského trestu lze upustit, jestliže lze důvodně očekávat, že k nápravě příslušníka postačí samotné projednání kázeňského přestupku. 
(5) Odpovědnost za kázeňský přestupek zaniká uplynutím promlčecí doby nebo smrtí příslušníka. Promlčecí doba kázeňského přestupku činí 1 rok. Počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání kázeňského přestupku; dnem spáchání se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl kázeňský přestupek spáchán. 
(6) Dopustil-li se příslušník více kázeňských přestupků, běží pro každý z nich promlčecí doba zvlášť.
(7) Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou se pro totožný skutek vedlo
a)	trestní řízení,
b)	řízení o jednání, které má znaky přestupku,
c)	řízení o přestupku, nebo
d)	soudní řízení správní.
(8) Přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová. Promlčecí doba se přerušuje
a)	oznámením o zahájení řízení o kázeňském přestupku, nebo
b)	vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný příslušník uznán vinným; 
(9) Odpovědnost za kázeňský přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání.

§ 51b
Ukládání kázeňských trestů za jednání, které má znaky přestupku 
(1) Za jednání, které má znaky přestupku, se ukládají kázeňské tresty uvedené v § 51. Odpovědnost příslušníka se posuzuje podle právních předpisů upravujících odpovědnost za přestupek.
(2) Kázeňský trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, propadnutí věci a propadnutí náhradní hodnoty se ukládá za jednání, které má znaky přestupku, za nějž je možné odpovídající správní trest uložit; přitom se postupuje podle právních předpisů upravujících odpovídající správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, propadnutí věci a propadnutí náhradní hodnoty.
(3) Kázeňský trest odnětí služební medaile lze uložit za jakékoliv jednání, které má znaky přestupku, a to vždy společně s jiným kázeňským trestem. 
(4) Kázeňský trest snížení služebního příjmu lze uložit samostatně nebo společně s jiným kázeňským trestem, s výjimkou kázeňského trestu pokuty. Kázeňský trest snížení služebního příjmu nesmí v celkové výši překročit horní hranici stanovenou právními předpisy pro odpovídající správní trest pokuty. 
(5) Kázeňský trest odnětí služební hodnosti se uloží za jednání, které má znaky přestupku, pokud je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka. Lze jej uložit samostatně nebo společně s jiným kázeňským trestem.“.
127. V nadpisu části páté se slova „DOBA SLUŽBY, SLUŽEBNÍ POHOTOVOST“ nahrazují slovy „SLUŽEBNÍ DOBA“.
128. V části páté nadpis hlavy I zní:
„Služební doba“.
129. V § 52 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, nebrání-li takovému postupu důležitý zájem služby nebo provozní potřeby bezpečnostního sboru“.
CELEX 32003L0088
130. V § 52 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Směnou se rozumí část základní nebo kratší doby služby na základě předem stanoveného rozvrhu. Směna nesmí být kratší než 4 hodiny a delší než 24 hodin.“.
131. V § 53 odst. 2 písm. b) se číslo „10“ nahrazuje číslem „12“.
132. V § 53 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
133. V § 53 odst. 2 písm. c) se za slovo „průměrná“ vkládají slova „základní nebo kratší“ a za slova „nepřesahovala základní“ se vkládají slova „nebo kratší“.
134. V § 53 odstavec 3 zní:
„(3) Při nerovnoměrném rozvržení doby služby se rozvrhne doba služby tak, aby průměrná základní nebo kratší doba služby za období 3 kalendářních měsíců a v odůvodněných případech za období kalendářního roku nepřesáhla základní nebo kratší dobu služby v týdnu.“.
135. V § 53 odst. 4 se na konci textu věty poslední slova „a režim služby podle odstavce 5“ nahrazují slovy „, nebo je v takovém režimu příslušníkovi 24hodinová služební doba rozvržena do bezprostředně navazujících úseků směny a služební připravenosti“.
136. V § 53 se odstavec 5 zrušuje.
137. V § 54 se na začátek odstavce 1 vkládá věta „Příslušníkovi lze nařídit službu přesčas.“.
138. V § 54 odst. 2 se za slovo „Příslušníkovi“ vkládají slova „s kratší dobou služby“ a za slovo „přesčas“ se vkládá slovo „pouze“.
139. V § 54 odst. 3 se číslo „52“ nahrazuje slovy „26 kalendářních“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Prostřednictvím kolektivní dohody může být toto období prodlouženo až na 52 kalendářních týdnů po sobě jdoucích.“.
CELEX 32003L0088
140. V § 55 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2) Příslušníkem konajícím službu v noci je příslušník, který vykonává službu v noci nejméně 3 hodiny ze své doby služby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích. Bezpečnostní sbor je povinen rozvrhnout základní nebo kratší týdenní dobu služby tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích, přičemž při výpočtu průměrné délky směny příslušníka konajícího službu v noci se vychází z pětidenního týdne služby.
(3) Bezpečnostní sbor je povinen zajistit, aby byl příslušník konající službu v noci vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb v případech a za podmínek stanovených pro pracovnělékařské služby zákonem o specifických zdravotních službách13). 
(4) Dovolují-li to provozní potřeby sboru a charakter vykonávané služby, umožňuje se příslušníkům být během noční doby v režimu služební připravenosti.“.
CELEX 32003L0088
141. V § 56 odst. 1 se za slovo „nebrání“ vkládají slova „provozní potřeby bezpečnostního sboru nebo“.
142. V § 56 odst. 2 se na konci textu věty poslední doplňují slova „podle zásad stanovených služebním funkcionářem“.
143. V § 56 odstavec 3 zní:
„(3) Pružná doba služby se neuplatní
a)	při služební cestě, studijním pobytu a ozdravném pobytu,
b)	v době čerpání dovolené,
c)	při nutnosti zabezpečení naléhavého služebního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven,
d)	v době služebního volna při důležitých osobních překážkách ve službě, nebo
e)	v dalších případech, které bezpečnostní sbor vymezí ve služebním předpisu.“.
144. V § 56 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) V případech uvedených v odstavci 3 platí pro příslušníka předem stanovené rozvržení doby služby.“.
145. V § 57 písm. c) se slova „čtyřtýdenní pružná doba služby, při níž“ nahrazují slovy „pružný měsíc služby, při němž“.
146. V § 58 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)	pružného týdne nebo měsíce služby, nejvýše v rozsahu průměrné délky služby připadající na týden nebo měsíc.“.
147. V § 58 odst. 3 větě první se za slovo „službě“ vkládají slova „na straně příslušníka“, slova „celou čtyřtýdenní“ se nahrazují slovy „celou měsíční“ a slova „“čtyřtýdenní pružné doby“ se nahrazují slovy „pružného měsíce“.
148. V § 59 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)	pružném týdnu nebo měsíci služby služba, která je konaná nad základní dobu služby stanovenou na příslušný týden, jestliže ji konal příslušník nad stanovenou dobu služby v týdnu, a při uplatnění pružného měsíce služby, jestliže ji konal příslušník nad stanovenou dobu služby připadající na období měsíce.“.
149. V § 59 odst. 2 písm. a) se slova „čtyřtýdenní období“ nahrazují slovy „období měsíce“ a slova „čtyřtýdenní pružné doby“ se nahrazují slovy „pružného měsíce“.
150. V § 59 odst. 2 písm. b) se slovo „čtyřtýdenní“ nahrazuje slovem „měsíční“.
151. V § 59 odst. 2 závěrečné části ustanovení se slova „čtyřtýdenním období“ nahrazují slovem „měsíci“.
152. Za § 59 se vkládá nový § 59a, který včetně nadpisu zní:
„§ 59a
Zrušení kratší nebo pružné doby služby
Stanovení kratší doby služby v týdnu a uplatnění pružné doby služby služební funkcionář zruší 
a)	na žádost příslušníka, pokud takový postup není v rozporu s provozními potřebami bezpečnostního sboru, nebo 
b)	vyžaduje-li to důležitý zájem služby nebo se podstatně změnily okolnosti, za nichž bylo rozhodnutí vydáno.“.
153. V § 60 odst. 1 úvodní části ustanovení se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
CELEX 32003L0088
154. V § 60 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: 
„(3) Od stanovené doby plánované přestávky se lze odchýlit v případě plnění mimořádných a neodkladných úkolů bezpečnostního sboru."
CELEX 32003L0088
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
155. V § 60 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Tato doba se započítává do doby služby.“.
CELEX 32003L0088
156. V § 61 odst. 2 větě první se slovo „stanovenou“ nahrazuje slovem „základní“ a ve větě druhé se slovo „stanovené“ nahrazuje slovem „základní“.
157. Za § 61 se vkládají nové § 61a až 61d, které včetně nadpisů znějí:
„§ 61a
Služební připravenost
Služební funkcionář může příslušníkovi nařídit připravenost k výkonu služby (dále jen „služební připravenost“). Služební připravenost příslušník drží mimo dobu služby na služebně, kde je připraven k případnému výkonu služby. 

§ 61b
Služební doba a její rozsah
(1) Bezpečnostní sbor je povinen zajistit, aby služební doba, kterou se rozumí součet základní, popřípadě kratší, doby služby, služební připravenosti a služby přesčas, za kterou nebylo příslušníkovi poskytnuto náhradní volno, nepřesáhla průměrně 48 hodin týdně ve vyrovnávacím období 26 týdnů po sobě jdoucích. Delší vyrovnávací období, které nepřesáhne 52 týdnů po sobě jdoucích, může stanovit kolektivní dohoda. 
(2) Během mimořádných nepředvídatelných událostí, které se svým rozsahem, závažností, následky nebo mírou ohrožení vymykají běžnému fungování bezpečnostního sboru, může služební doba příslušníka přesáhnout rozsah stanovený v odstavci 1.

§ 61c
Souhlas příslušníka s nadlimitní služební dobou 
(1) Příslušníkovi může být nařizována služba přesčas a služební připravenost i nad rozsah stanovený v § 61b odst. 1, pokud příslušník k takovému postupu dobrovolně udělil písemný souhlas. 
(2) Příslušník může udělený souhlas kdykoli odvolat. Po odvolání souhlasu musí být počátek vyrovnávacího období podle § 61b odst. 1 určen nejpozději do 4 týdnů ode dne doručení odvolání souhlasu. 
(3) Bezpečnostní sbor nesmí příslušníka, který svůj souhlas neudělil nebo udělený souhlas odvolal, pro toto jednání znevýhodňovat nebo postihovat.
(4) Bezpečnostní sbor vede seznam příslušníků, kteří udělili souhlas s nařizováním služby přesčas a služební připravenosti nad rozsah stanovený v § 61b odst. 1. Bezpečnostní sbor je povinen tento seznam aktualizovat a zpřístupnit jej orgánu, který vykonává dozor nad bezpečností při výkonu služby.
(5) Orgán, který vykonává dozor nad bezpečností při výkonu služby, je oprávněn zakázat nebo omezit nařizování služby přesčas a služební připravenosti nad rozsah stanovený v § 61b odst. 1.

§ 61d
Evidence služební doby
(1) Bezpečnostní sbor je povinen vést u jednotlivých příslušníků evidenci s vyznačením začátku a konce
a)	vykonané
1.	směny,
2.	služby přesčas,
3.	služby v noci,
4.	služby v době služební připravenosti a v době služební pohotovosti,
b)	služební připravenosti, kterou příslušník držel,
c)	služební pohotovosti, kterou příslušník držel.
(2) Bezpečnostní sbor je povinen umožnit příslušníkovi nahlédnout do evidence služební doby a pořizovat si z ní výpisy na náklady bezpečnostního sboru.“.
CELEX 32003L0088
158. § 62 zní:
„§ 62
(1) Příslušníkovi lze nařídit služební pohotovost. V době služební pohotovosti je příslušník připraven dostavit se k případnému výkonu služby v určeném čase na určené místo.
(2) Služební pohotovost drží příslušník mimo dobu služby mimo služebnu. 
(3) Služební pohotovost, při které nedojde k výkonu služby, se do služební doby nezapočítává.“.
159. § 63 a 64 včetně nadpisů znějí:
„§ 63
Nepřetržitý denní odpočinek
Příslušník má nárok na nepřetržitý denní odpočinek v trvání nejméně 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Příslušníkovi lze nepřetržitý denní odpočinek zkrátit zejména v případě nepřetržitého režimu služby, plnění nenadálých nebo mimořádných úkolů a služby přesčas.

§ 64
Nepřetržitý odpočinek v týdnu
Příslušník má v každém týdnu nárok na nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 24 hodin. Poskytuje se spolu s nepřetržitým denním odpočinkem podle § 63, na který musí bezprostředně navazovat, celková doba trvání těchto odpočinků je nepřetržitým odpočinkem v týdnu. Nepřetržitý odpočinek v týdnu lze zkrátit až na 12 hodin zejména v případě nepřetržitého režimu služby, plnění nenadálých nebo mimořádných úkolů a služby přesčas.“.
CELEX 32003L0088
160. Za § 64 se vkládají nové § 64a a 64b, které včetně nadpisu znějí:
„§ 64a
Zkrácení nepřetržitého odpočinku
(1) V případě zkrácení denního odpočinku se následující nepřetržitý odpočinek o zkrácenou část prodlužuje. 
(2) V případě neposkytnutí denního odpočinku je bezpečnostní sbor povinen poskytnout příslušníkovi bezprostředně po skončení služební doby nepřetržitý denní odpočinek, který tvoří doba neposkytnutého nepřetržitého denního odpočinku a na něj bezprostředně navazující doba nepřetržitého denního odpočinku podle § 63. Odpočinek podle předchozí věty nesmí být zkrácen.
(3) V případě zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu nesmí být doba, o kterou se zkrátil, poskytnuta samostatně, ale jen s jiným nepřetržitým odpočinkem v týdnu tak, aby příslušníkovi byl poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu za období 6 týdnů v délce alespoň 210 hodin.
(4) Nelze-li pro důležitý zájem služby nepřetržitou dobu denního odpočinku nebo odpočinku v týdnu prodloužit, musí být příslušníkovi zkrácená část doby odpočinku poskytnuta nejpozději do 6 týdnů po jejím zkrácení.

§ 64b
(1) Na příslušníka určeného ředitelem bezpečnostního sboru, jehož činnost spočívá v odvracení nejzávažnějších ohrožení života, zdraví a veřejného pořádku, který má zvláštní výcvik, znalosti nebo zkušenosti, vzhledem ke kterým je jeho výkon služby obtížně nahraditelný službou jiných příslušníků, se ustanovení § 61b, 61c a 63 až 64a nevztahují.
(2) Ustanovení § 61b, 61c a 63 až 64a se nevztahují na činnost příslušníků zpravodajské služby určených ředitelem zpravodajské služby, u kterých je výkon služby nezbytný pro zajišťování ochrany státu proti nejzávažnějším bezpečnostním hrozbám.“.
CELEX 32003L0088
161. V § 65 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Dovolená se počítá v hodinách a přísluší v délce základní doby služby v týdnu, vynásobené výměrou dovolené podle věty první.“.
CELEX 32003L0088
162. V § 65 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Příslušníkovi s kratší dobou služby v týdnu přísluší dovolená odpovídající této kratší době služby. Dojde-li u příslušníka v průběhu kalendářního roku ke změně délky doby služby v týdnu, náleží mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou doby služby v týdnu. Dovolená se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.“.
163. V § 66 odstavec 1 zní:
„(1) Nástup dovolené určuje služební funkcionář s přihlédnutím k důležitým zájmům služby, provozním potřebám bezpečnostního sboru a k oprávněným požadavkům příslušníka tak, aby ji mohl vyčerpat do konce kalendářního roku. S přihlédnutím k oprávněným zájmům příslušníka lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené, na kterou mu vznikl nárok v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny, převést do následujícího kalendářního roku. Čerpání dovolené může být určeno v několika částech, z nichž alespoň jedna musí u příslušníka se základní dobou služby činit nejméně 14 dnů vcelku, pokud se příslušník se služebním funkcionářem nedohodne na jiné délce čerpání dovolené. Den nástupu dovolené oznamuje služební funkcionář příslušníkovi nejméně 14 dnů předem; tuto dobu lze zkrátit jen v případě, že příslušník o určení nástupu dovolené požádá.“.
164. V § 66 odst. 4 se slovo „dobu“ nahrazuje slovy „čerpání rodičovské dovolené po dobu“.
165. V § 66 se doplňují odstavce 7 až 11, které znějí:
„(7) Připadne-li v době dovolené příslušníka svátek na den, který je jinak jeho obvyklým dnem služby, nezapočítává se mu do dovolené; to neplatí v případě, kdy by byl jinak povinen v den svátku směnu odsloužit podle § 54a odst. 2 a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost. Určil-li služební funkcionář příslušníkovi náhradní volno za službu přesčas nebo za službu ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, určí mu náhradní volno na jiný den.
(8) Se souhlasem příslušníka může být čerpání dovolené určeno v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.
(9) Nemůže-li být dovolená vyčerpána v příslušném kalendářním roce, musí být příslušníkovi určena tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. To neplatí, pokud dovolená nemohla být vyčerpána proto, že byl příslušník neschopným služby nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené. V takovém případě mu služební funkcionář určí čerpání této dovolené po skončení těchto překážek ve službě. Není-li čerpání dovolené služebním funkcionářem určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit dobu čerpání dovolené příslušník. Čerpání dovolené je povinen písemně oznámit služebnímu funkcionáři alespoň 14 dnů předem. 
(10) Proplacení náhrady za nevyčerpanou dovolenou je možné pouze v případě skončení služebního poměru. Náhrada náleží ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu.
(11) V případě, že je příslušník ustanoven na služební místo v jiném bezpečnostní sboru (dále jen „přejímající bezpečnostní sbor“), poskytne mu dovolenou, na kterou mu vznikl nárok v době služby u dosavadního bezpečnostního sboru, přejímající bezpečnostní sbor.“.
CELEX 32003L0088
166. V § 67 odst. 1 se za slovo „službě“ vkládají slova „nebo karantény“.
167. V § 67 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)	zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené, zálohy pro studující nebo zálohy neplacené,“.
168. V § 67 odst. 2 se na konci textu písmeno c) doplňují slova „a trestu odnětí svobody“.
169. V § 67 odst. 3 se slova „na kalendářní dny“ nahrazují slovy „v hodinách“.
170. V § 67 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Dovolenou lze zkrátit též za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat. Dovolená, na kterou vznikl nárok v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce. Příslušníkovi, jehož služební poměr trval po celý kalendářní rok, musí být poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.“.
171. V části páté nadpis hlavy IV zní:
„Překážky ve službě na straně příslušníka“.
172. V § 68 odst. 5 písm. d) se slova „tábora pro děti a mládež“ zrušují a slova „v tomto táboře“ se nahrazují slovy „na táboře, sportovním soustředění nebo obdobné akci pro děti a mládež“.
173. V § 69 odstavec 1 zní:
„(1) Služební volno pro překážky ve službě z důvodu výkonu veřejné funkce se příslušníkovi, který vykonává veřejnou funkci současně se služebním poměrem, poskytne na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však v rozsahu 20 dnů v kalendářním roce, nestanoví-li zvláštní právní předpis jiný rozsah služebního volna. Služební volno pro překážky ve službě z důvodu plnění občanské povinnosti se poskytne na dobu nezbytně nutnou; nárok na služební příjem příslušníkovi vznikne, pokud mu nebyla poskytnuta odměna nebo vyplacena náhrada služebního příjmu podle zvláštních předpisů.“.
174. V § 69 odst. 2 větě první se za slovo „krve“ vkládají slova „, aferéze nebo dárcovství dalších biologických materiálů“ a na konci odstavce se doplňuje věta „V případě odběru dalších biologických materiálů může lékař podle charakteru odběru a zdravotního stavu dárce určit, že služební volno se zkracuje nebo prodlužuje; při prodloužení však nejvýše po dobu zasahující do doby služby v rámci 96 hodin od nástupu cesty k odběru.“.
175. V § 69 odst. 4 větě druhé se za slovo „tábory“ vkládají slova „nebo jiné akce“.
176. V § 70 odst. 2 písm. b) a v § 71 odst. 1 se slovo „(družky)“ nahrazuje slovy „, registrované partnerky nebo družky“.
CELEX 32019L1158
177. V § 70 odst. 2 písm. c) se za slovo „rodiny“ vkládají slova „, druha nebo prarodiče příslušníka, popřípadě rodiče nebo prarodiče jeho manžela nebo registrovaného partnera“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, nebo doprovod dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte“.
CELEX 32019L1158
178. V § 70 odst. 2 písmeno f) zní:
„f)	ošetřování nemocného dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, ošetřování jiné fyzické osoby v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění, jestliže její zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetření jinou osobou, a péče o dítě mladší 10 let z důvodu uvedeného v § 39 zákona o nemocenském pojištění, za splnění podmínek nároku na ošetřovné podle § 39 a 40 zákona o nemocenském pojištění37),“.
	CELEX 32019L1158
179. V § 70 odst. 2 se na konci textu písmene g) doplňují slova „, uzavření registrovaného partnerství příslušníkem, jeho dítětem nebo rodičem“.
180. V § 70 odst. 2 písmeno h) zní:
„h)	pohřeb prarodiče, rodiče, manžela, druha, registrovaného partnera, sourozence, dítěte nebo vnuka příslušníka, pohřeb rodiče nebo sourozence manžela nebo registrovaného partnera příslušníka, pohřeb manžela nebo registrovaného partnera dítěte příslušníka, pohřeb manžela nebo registrovaného partnera sourozence příslušníka, pohřeb prarodiče manžela nebo registrovaného partnera příslušníka, popřípadě pohřeb jiné osoby, která žila s příslušníkem v době úmrtí ve společné domácnosti, a účast v delegaci na pohřbu určeném služebním funkcionářem, nebo“.
181. V § 71 odst. 1 se za slovo „rodiny“ vkládají slova „, druha, prarodiče příslušníka, popřípadě rodiče nebo prarodiče jeho manžela nebo registrovaného partnera,“ a za slovo „stav,“ se vkládají slova „doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte,“.
CELEX 32019L1158
182. V § 71 odst. 2 se za slovo „důvodu“ vkládají slova „uvedeného v § 39 zákona o nemocenském pojištění“ a za slovo „příslušníka“ se vkládají slova „, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku,“.
CELEX 32019L1158
183. V § 71 odstavec 3 zní:
„(3) Služební volno při vlastní svatbě nebo uzavření registrovaného partnerství se poskytne na 2 dny. Služební volno při svatbě nebo uzavření registrovaného partnerství dětí a rodičů se poskytne na 1 den.  Služební volno při účasti v delegaci na pohřbu určeném služebním funkcionářem se poskytne v nezbytně nutném rozsahu, nejdéle na 1 den. Služební volno při pohřbu rodinného příslušníka se poskytne na
a)	2 dny při úmrtí manžela, registrovaného partnera, druha nebo dítěte příslušníka a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,
b)	1 den k účasti na pohřbu rodiče nebo sourozence příslušníka, rodiče nebo sourozence jeho manžela nebo registrovaného partnera, jakož i manžela nebo registrovaného partnera dítěte nebo manžela nebo registrovaného partnera sourozence příslušníka a na další den, jestliže příslušník obstarává pohřeb těchto osob, nebo
c)	nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka příslušníka nebo prarodiče jeho manžela nebo registrovaného partnera, popřípadě jiné osoby, která žila s příslušníkem v době úmrtí ve společné domácnosti, a na další den, jestliže příslušník obstarává pohřeb těchto osob.“.
184. V § 72 se za slovo „volna“ vkládají slova „s poskytnutím služebního příjmu“.
185. V § 73 odst. 1 a v § 73 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „volno“ vkládají slova „s poskytnutím služebního příjmu“ a slova „nezbytné pro výkon služby“ se nahrazují slovy „v souladu s potřebami bezpečnostního sboru“.
186. V § 73 odst. 2 písm. b) úvodní části ustanovení se za slovo „programu“ vkládají slova „, v mezinárodně uznávaném kursu“.
187. V § 74 odst. 1 větě třetí se za slovo „byl“ vkládají slova „na svou žádost nebo se svým souhlasem“.
188. V § 74 odstavec 3 zní:
„(3) Náklady spojené se studiem nebo studijním pobytem obsahují služební příjem poskytnutý příslušníkovi po dobu služebního volna při studiu nebo studijním pobytu, pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na veřejné zdravotní pojištění, náhrady cestovních výdajů, popřípadě též další náklady uhrazené bezpečnostním sborem v souvislosti se studiem.“.
189. V § 74 odst. 5 se slova „h) až k),“ nahrazují slovy „e) až g), § 42“, slova „písm. a) nebo b)“ se zrušují, na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo skončení služebního poměru podle § 41 odst. 1 písm. g)“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ředitel bezpečnostního sboru nebo jím pověřený služební funkcionář může v mimořádných případech na žádost příslušníka povinnost uhradit náklady spojené se studiem částečně nebo zcela prominout, i když služební poměr skončil z jiných důvodů.“.
190. V § 74 odst. 6 větě první se za slovo „příslušníkovi“ vkládají slova „na základě jeho žádosti“ a na konci odstavce se doplňují věty „Byl-li příslušník opět přijat do služebního poměru rozhodnutím služebního funkcionáře jiného bezpečnostního sboru, než který nesl náklady spojené se studiem příslušníka, tento bezpečnostní sbor příslušníkovi uhrazenou částku nebo její poměrnou část vyplatí, jestliže je získané vzdělání v souladu s jeho potřebami. Obdobně lze postupovat v případě částky, kterou příslušník uhradil na náklady spojené se studiem, které absolvoval v rámci svého služebního poměru vojáka z povolání.“.
191. V § 74 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Pro účely splnění povinnosti setrvat ve služebním poměru po ukončení studia nebo skončení studijního pobytu se do doby trvání služebního poměru nezapočítávají doby, které se nezapočítávají do doby rozhodné pro výsluhové nároky.“.
192. V nadpisu § 75 se slova „s poskytnutím služebního příjmu“ nahrazují slovy „při překážkách ve službě na straně příslušníka“.
193. V § 75 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Konkrétní termín služebního volna se poskytne s přihlédnutím k důležitému zájmu služby a k provozním potřebám bezpečnostního sboru.“.
194. V § 75 odst. 2 se slova „podle § 68 odst. 5 písm. c) nebo § 70 odst. 2 písm. a) až f)“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „V takovém případě je povinen informovat vedoucího příslušníka o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného odkladu.“.
195. Za § 75 se vkládá nový § 75a, který včetně nadpisu zní:
„§ 75a
Další překážky ve službě na straně příslušníka
(1) Bezpečnostní sbor je povinen omluvit nepřítomnost příslušníka po dobu dočasné pracovní neschopnosti (dále jen „neschopnost ke službě“), karantény, poskytování dlouhodobého ošetřovného a poskytování otcovské podle zvláštního předpisu37), čerpání mateřské dovolené a čerpání rodičovské dovolené příslušníka do doby, po kterou je příslušnice oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.
(2) Za dobu poskytování dlouhodobého ošetřovného, poskytování otcovské, čerpání mateřské dovolené a čerpání rodičovské dovolené příslušníka do doby, po kterou je příslušnice oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, příslušník nemá nárok na poskytování služebního příjmu.
(3) Za dobu neschopnosti ke službě a karantény má příslušník nárok na poskytování služebního příjmu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.“.
196. V části páté nadpis hlavy V zní:
„Překážky ve službě na straně bezpečnostního sboru a neplacené služební volno“.
197. V části páté se za nadpis hlavy V vkládá nový § 75b, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 99 zní:
„§ 75b
Překážky ve službě na straně bezpečnostního sboru
(1) Nemůže-li příslušník po přechodnou dobu vykonávat službu z provozních příčin nebo z jiných důvodů na straně bezpečnostního sboru, má nárok na služební příjem. 
(2) Za překážku ve službě na straně bezpečnostního sboru se považuje zejména
a)	doba strávená na služební cestě nebo na studijním pobytu jinak než plněním služebních úkolů, která spadá do směny,
b)	účast na nařízené mimořádné prohlídce, očkování nebo na diagnostické zkoušce stanovené zvláštními právními předpisy99), nebo
c)	účast na nařízeném lékařském a psychologickém vyšetření za účelem ověření zdravotní nebo osobnostní způsobilosti příslušníka k výkonu služby nebo na nařízených testech fyzické způsobilosti příslušníka k výkonu služby.
_____
99) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
198. § 76 včetně nadpisu zní:
„§ 76 
Neplacené služební volno na žádost
Příslušníkovi lze na jeho žádost poskytnout služební volno bez poskytnutí služebního příjmu, nebrání-li tomu důležitý zájem služby nebo provozní potřeby bezpečnostního sboru.“.
199. V § 76a odst. 1 větě první a v § 85 odst. 5 a 6 se za slova „zájem služby“ vkládají slova „nebo provozní potřeby bezpečnostního sboru“.
CELEX 32019L1158
200. V § 76a odstavec 2 zní:
„(2) Služební funkcionář výkon služby z jiného místa zruší, 
a)	pokud o takové zrušení příslušník požádá a takový postup není v rozporu s provozními potřebami bezpečnostního sboru, nebo
b)	vyžaduje-li to důležitý zájem služby nebo se podstatně změnily okolnosti, za nichž bylo rozhodnutí vydáno.“.
201. V § 76a odst. 4 se věty první až třetí zrušují.
202. Na konci části první se doplňuje hlava VII, která včetně nadpisu zní:
„Hlava VII
Výcvik a jeho zvláštní formy

§ 76b
(1) V závislosti na charakteru plněných služebních úkolů bezpečnostní sbor provádí výcvik příslušníků. Obsahovou náplň výcviku stanoví bezpečnostní sbor podle potřeb výkonu služby.
(2) Útvary nebo organizační články určené ředitelem bezpečnostního sboru, které jsou určené pro odvracení nejzávažnějších rizik a bezpečnostních hrozeb, mohou v rozsahu nezbytném pro přípravu příslušníků k plnění osobitých úkolů provádět
a)	intenzivní výcvik, jímž se rozumí nepřetržitý sled výcvikových činností probíhajících po dobu delší než 24 hodin a kratší než 48 hodin nebo
b)	nepřetržitý výcvik, jímž se rozumí nepřetržitý sled výcvikových činností probíhajících nejméně 48 hodin, které mají prohloubit nebo prověřit fyzickou a psychickou odolnost příslušníků nebo celkovou úroveň výcviku co nejvěrnějším přiblížením výcvikového programu cvičení k možným podmínkám skutečného plnění osobitých úkolů.
(3) Po dobu intenzivního výcviku nebo nepřetržitého výcviku se ustanovení o základní době služby v týdnu, případně kratší době služby v týdnu, službě přesčas, přestávkách ve službě, nepřetržitém denním odpočinku a nepřetržitém odpočinku v týdnu nepoužijí. Příslušníkovi však musí být poskytnuta přiměřená doba na jídlo a odpočinek. Pro účely nároku na dovolenou a nároku na služební příjem se zohledňuje pouze doba, po kterou intenzivní výcvik nebo nepřetržitý výcvik zasahuje do obvyklé doby služby příslušníka.
(4) Při nepřetržitém výcviku má příslušník za každých ukončených 48 hodin výcviku nárok na 7,5 hodiny náhradního volna v době, ve které by měl jinak konat službu. Za dobu náhradního volna se služební příjem nekrátí. Neposkytne-li bezpečnostní sbor příslušníkovi náhradní volno nejpozději do 3 kalendářních měsíců od ukončení nepřetržitého výcviku, má příslušník za každou hodinu neposkytnutého náhradního volna nárok na poměrnou část přiznaného základního tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za vedení, který připadá na každou tuto hodinu služby bez služby přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém se konal nepřetržitý výcvik.
(5) Pokud nebyl v průběhu 168 hodin nepřetržitého výcviku příslušníkovi poskytnut nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 12 hodin, poskytne se za každých 168 hodin trvání nepřetržitého výcviku společně s některým následujícím nepřetržitým odpočinkem v týdnu, a to nejpozději v období 6 týdnů od ukončení nepřetržitého výcviku.“.
203. V § 77 odst. 9 se slova „jiným jednáním než rozhodnutím služebního funkcionáře“ zrušují.
CELEX 32000L0078
CELEX 32006L0054
CELEX 32019L1152
CELEX 32019L1158
204. V § 77 odst. 11 písmeno g) zní:
„g)	v případě potřeby a podle svých možností ubytování v místě služebního působiště, popřípadě v jiném místě; ubytování je možno poskytnout společně se členy rodiny,“.
205. V § 77 se na konci odstavce 11 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno m), které zní:
„m)	v případě potřeby a podle svých možností úhradu léčby nebo zdravotního pojištění při výkonu služby v zahraničí.“.
206. V § 78 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
207. V § 79 odstavec 6 zní:
„(6) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem financí, Ministerstvem spravedlnosti, Generální inspekcí bezpečnostních sborů a Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou podmínky pro stanovení zdravotní klasifikace, seznam činností pro účely posuzování zdravotní způsobilosti pro výkon služby v bezpečnostních sborech, mimo zpravodajské služby, podle katalogu činností v bezpečnostních sborech, zdravotní klasifikaci nemocí, stavů a vad a přidružených zdravotních problémů, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost příslušníka pro výkon služby, náležitosti žádosti o provedení lékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ke službě, druhy, obsah a četnost lékařských prohlídek, obsah lékařských vyšetření, náležitosti lékařského posudku, náležitosti potvrzení o provedené výstupní prohlídce a důvody, kdy není třeba požadovat výpis ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství pro potřeby posouzení zdravotní způsobilosti nebo zdravotního stavu. U zpravodajských služeb tyto požadavky stanoví ředitel zpravodajské služby služebním předpisem.“.
208. V § 79 odst. 7 se slova „, zpravodajskými službami“ zrušují, za slovo „sboru,“ se vkládají slova „mimo zpravodajské služby,“ a na konci odstavce se doplňuje věta „U zpravodajských služeb tyto požadavky stanoví ředitel zpravodajské služby služebním předpisem.“.
209. V § 80 odst. 1 se za číslo „14“ vkládá slovo „kalendářních“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Nárok na ozdravný pobyt vzniká v kalendářním roce, v němž příslušník dovrší 15 let trvání služebního poměru.“.
210. V § 80 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Tělesné rehabilitační aktivity mohou být na žádost příslušníka realizovány také individuální formou. Plán tělesných rehabilitačních aktivit uskutečňovaných individuální formou schvaluje služební funkcionář.“.
211. V § 80 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Čerpání lázeňské léčebně rehabilitační péče nebo výkon schválených tělesně rehabilitačních aktivit je považováno za plnění služebních úkolů.“.
212. V § 80 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí:
„(7) Dojde-li k přerušení ozdravného pobytu z důvodů na straně příslušníka, nárok na vyčerpání zbývající části ozdravného pobytu zaniká. V případě přerušení ozdravného pobytu z důvodů na straně bezpečnostního sboru určí služební funkcionář příslušníkovi termín pro vyčerpání zbývající části ozdravného pobytu, a to případně i v následujícím kalendářním roce.
(8) Nárok na ozdravný pobyt nevzniká příslušníkovi, který bezpečnostnímu sboru doručil prohlášení o skončení služebního poměru ani příslušníkovi, který v předcházejícím kalendářním roce po více než polovinu doby služby nevykonával službu z důvodu
a)	zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené, zálohy pro studující nebo zálohy neplacené, 
b)	zproštění výkonu služby, ledaže došlo k doplacení služebního příjmu, nebo
c)	výkonu vazby a trestu odnětí svobody.
(9) Doby uvedené v odstavci 8 se v kalendářním roce sčítají.“.
213. V § 81 odst. 1 a v § 83 odst. 2 se slova „nebo jde-li o osamělou příslušnici“ zrušují.
214. V § 81 se na konci textu odstavce 3 slova „, nebo o osamělou příslušnici“ zrušují.
215. V § 85 odstavec 7 zní:
„(7) Stanovení kratší doby služby v týdnu, uplatnění pružné doby služby, jiná vhodná úprava rozvržení doby služby nebo povolení výkonu služby z jiného místa podle odstavců 5 a 6 služební funkcionář zruší
a)	na žádost příslušníka, pokud takový postup není v rozporu s provozními potřebami bezpečnostního sboru, nebo 
b)	vyžaduje-li to důležitý zájem služby nebo se podstatně změnily okolnosti, za nichž bylo rozhodnutí vydáno.“.
CELEX 32019L1158
216. V § 88 písm. a) se za slovo „služebních“ vkládají slova „a jiných vnitřních“.
217. V § 88 písm. e) se za slovo „zdravotní“ vkládají slova „nebo osobnostní“.
218. V § 88 písm. f) se za slovo „služebnách“ vkládají slova „, popřípadě v jiných prostorách bezpečnostního sboru“.
219. V § 90 odst. 1 se slova „úrazem při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním anebo pro výkon služby (dále jen „služební úraz“)“ nahrazují slovy „služebním úrazem“ a za slovo „místě“ se vkládá slovo „služebního“.
220. V § 92 odst. 3 písm. f) se slova „vyšetření na polygrafu“ nahrazují slovy „fyziodetekčnímu vyšetření“.
221. V § 92 odst. 3 písm. h) se slova „, kde vykonávají službu“ nahrazují slovy „a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni“.
222. V nadpisu části sedmé se slovo „ŠKODY“ nahrazuje slovy „MAJETKOVÉ A NEMAJETKOVÉ ÚJMY“.
223. V části sedmé nadpis hlavy I zní:
„Úvodní ustanovení“.
224. V § 93 odst. 1 větě první se slovo „škod“ nahrazuje slovy „majetkové újmy (dále jen „škoda“) ani nemajetkové újmy“ a na konci textu větě druhé se doplňují slova „ani k nemajetkovým újmám“.
225. V § 94 odst. 1 větě první se za slova „škodám na zdraví, na majetku bezpečnostního sboru“ nahrají slovy „škodě, nemajetkové újmě“ a ve větě druhé se za slovo „škoda“ vkládají slova „nebo nemajetková újma“.
226. V § 94 odst. 2 a v § 207 odst. 3 větách první a druhé se za slovo „škody“ vkládají slova „nebo nemajetkové újmy“.
227. Za § 94 se vkládá nový § 94a, který včetně nadpisu zní:
„§ 94a
Úkony v přímé souvislosti s výkonem služby
(1) Za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby se považuje úkon, který je potřebný k plnění služebního úkolu nebo který je během něj obvyklý anebo nutný před počátkem služby nebo po jejím skončení a úkon obvyklý v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu bezpečnostního sboru. Za takový úkon se nepovažuje cesta do služby a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k němu a zpět, jestliže není konána v objektu bezpečnostního sboru. 
(2) Vyšetření ve zdravotnickém zařízení provedené na rozkaz služebního funkcionáře nebo ošetření při první pomoci včetně cesty k němu a zpět, držení služební připravenosti a použití služebního vozidla za podmínek § 135 je považováno za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby.“.
228. V § 95 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6) Zavinění příslušníka je bezpečnostní sbor povinen prokázat, výjimkou je zvláštní odpovědnost podle § 96 a 97.
(7) Byla-li škoda způsobena z nedbalosti, může služební funkcionář z důvodů zvláštního zřetele hodných, zejména s ohledem na individuální okolnosti případu, výši náhrady škody přiměřeně snížit.“:
229. V části sedmé se na konci nadpisu hlavy III doplňují slova „a za nemajetkovou újmu“.
230. V § 98 odstavec 2 zní:
„(2) Prokáže-li se, že škodu zavinil také poškozený příslušník, povinnost bezpečnostního sboru k náhradě škody se poměrně omezí.“.
231. Za § 98 se vkládá nový § 98a, který včetně nadpisu zní:
„§ 98a
Odpovědnost za poškození zdraví, které není služebním úrazem nebo nemoci z povolání
Bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi i za jinou škodu a nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku poškození zdraví, než je škoda a nemajetková újma vzniklá služebním úrazem nebo nemocí z povolání, která mu vznikla za podmínek uvedených v § 98 odst. 1; pro způsob a rozsah náhrady platí ustanovení o služebním úrazu.“.
232. V § 99 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Vláda může svým nařízením s ohledem na změny, jež nastaly ve vývoji úrovně služebního příjmu, zvýšit částku podle odstavce 2.“.
233. V části sedmé hlavě III v nadpisu dílu 2 se za slovo „škodu“ vkládají slova „a za nemajetkovou újmu“.
234. V části sedmé hlavě III se za nadpis dílu 2 vkládá označení oddílu 1, které včetně nadpisu zní:
„Oddíl 1
Obecná ustanovení o odpovědnosti bezpečnostního sboru při služebním úrazu nebo nemoci z povolání“.
235. V § 100 odst. 1 a v § 100 odst. 4 větě první se za slovo „škodu“ vkládají slova „a za nemajetkovou újmu“.
CELEX 31989L0391
236. V § 100 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Bezpečnostní sbor je povinen nahradit škodu a nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby.“.
CELEX 31989L0391
237. V § 100 odstavec 2 zní:
„(2) Služebním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt příslušníka způsobené krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním. Jako služební úraz se posuzuje též úraz, který příslušník utrpěl pro výkon služby.“.
CELEX 31989L0391
238. V § 100 odst. 3 se se za slovo „studijní“ vkládají slova „nebo na ozdravný“ a za slovo „pobyt“ se vkládají slova „, při pověření zastupováním na jiném služebním místě“.
CELEX 31989L0391
239. Nad označení § 101 se vkládá označení oddílu 2, které včetně nadpisu zní:
„Oddíl 2
Náhrady za služební úraz nebo nemoc z povolání příslušníka“.
240. V § 101 se na konci textu písmene a) doplňují slova „po dobu neschopnosti ke službě“.
241. V § 101 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)	náhradu za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě,“.
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).
242. V § 101 se na konci písmene e) čárka nahrazuje slovem „a“.
243. § 103 včetně nadpisu zní:
„§ 103
Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě
(1) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě náleží v případě, že služební poměr
a) 	trvá a příslušník dosahuje v důsledku poškození zdraví způsobeného služebním úrazem nebo nemocí z povolání nižšího služebního příjmu, anebo 
b) 	skončil propuštěním podle § 42 odst. 1 písm. e) a bývalý příslušník je schopen v důsledku poškození zdraví způsobeného služebním úrazem nebo nemocí z povolání dosahovat při jiné výdělečné činnosti pouze nižšího výdělku než před jeho poškozením.
(2) Po skončení služebního poměru náleží náhrada za ztrátu na služebním příjmu pouze v případě, že bývalý příslušník je výdělečně činný nebo je evidován v evidenci uchazečů o zaměstnání; to neplatí, pokud bývalý příslušník pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
(3) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu se stanoví ve výši rozdílu mezi průměrným služebním příjmem před vznikem škody a služebním příjmem nebo jiným výdělkem dosahovaným po vzniku škody a invalidním důchodem pobíraným z téhož důvodu. Při souběhu nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu invalidního důchodu pobíraným v souvislosti se služebním úrazem nebo nemocí z povolání se invalidní důchod od průměrného služebního příjmu před vznikem škody neodečítá. Pokud je pobíraný invalidní důchod vyšší než výsluhový příspěvek, odečítá se invalidní důchod ve výši rozdílu mezi invalidním důchodem a výsluhovým příspěvkem.
(4) Za dosahovaný výdělek ve smyslu odstavce 3 se považuje výdělek alespoň ve výši minimální mzdy stanovené zvláštním právním předpisem50). Bezpečnostní sbor přihlédne k případům, kdy bývalý příslušník není v důsledku poškození zdraví způsobeného služebním úrazem nebo nemocí z povolání schopen s ohledem na přiznaný stupeň invalidity, dosažený stupeň vzdělání a profesi vykonávat práci na plný úvazek. Dosahovaný výdělek se od průměrného služebního příjmu před vznikem škody neodečítá, pokud bývalý příslušník pobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
(5) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě náleží i bývalému příslušníkovi, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za dosahovaný výdělek se považuje výdělek ve výši minimální mzdy platné v den zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Po skončení zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se postupuje podle odstavců 3 a 4.
(6) Bývalému příslušníkovi, který je po skončení služebního poměru osobou samostatně výdělečně činnou, se provede výpočet na základě předloženého dokladu o výši příjmu podle zvláštního právního předpisu51). Při výpočtu náhrady se postupuje podle odstavců 3 a 4.
(7) Jestliže to tento zákon umožňuje a příslušník v době, kdy u něho došlo ke služebnímu úrazu nebo byla zjištěna nemoc z povolání, byl osobou samostatně výdělečně činnou, vykonával jinou výdělečnou činnost v pracovním poměru nebo byl činný na základě dohody o pracovní činnosti, vychází se při výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě také z této výdělečné činnosti, a to po dobu, po kterou měla nebo mohla tato činnost trvat.
(8) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě náleží příslušníkovi i při neschopnosti z jiného důvodu, než je původní služební úraz nebo nemoc z povolání; za příjem po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se přitom považuje příjem, z něhož se stanovuje nemocenské.
(9) Bývalému příslušníkovi, který po skončení služebního poměru odmítne bez vážných důvodů nastoupit práci v pracovním poměru odpovídající jeho zdravotnímu stavu, kterou mu bezpečnostní sbor zajistí, se poskytne náhrada ve výši rozdílu mezi průměrným služebním příjmem před vznikem služebního úrazu nebo zjištěním nemoci z povolání a pravděpodobným výdělkem, kterého mohl dosáhnout v pracovním poměru.
(10) Vláda může s ohledem na změny, jež nastaly ve vývoji úrovně služebního příjmu, upravit podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na služebním příjmu, která náleží příslušníkovi po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání.
(11) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě přísluší příslušníkovi do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění, a to k tomu dni, který nastane dříve.
(12) Změní-li se podstatně poměry bývalého příslušníka, které byly rozhodující pro určení výše náhrady, může se bývalý příslušník i bezpečnostní sbor domáhat změny v úpravě svých práv a povinností. Bezpečnostní sbor je oprávněn vyžadovat přezkoumání zdravotního stavu bývalého příslušníka.“.
244. Za § 103 se vkládá nový § 103a, který včetně nadpisu zní:
„§ 103a
Účelně vynaložené náklady spojené s léčením
Účelně vynaložené náklady spojené s léčením příslušníka, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil.“.
245. V § 105 odst. 1 se za slovo „poskytne“ vkládá slovo „bývalému“ a text „h)“ se nahrazuje textem „e)“.
246. V § 105 odst. 2, § 109 odst. 2 a v § 154 odst. 2 větě druhé se slova „nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře“ nahazují slovy „hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství“.
247. Za § 105 se vkládá nový § 105a, který včetně nadpisu zní:
„§ 105a
Náhrada věcné škody
Příslušníkovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je bezpečnostní sbor povinen poskytnout náhradu za věcnou škodu; ustanovení § 98 odst. 4 platí obdobně.“.
248. Nad označení § 106 se vkládá označení oddílu 3, které včetně nadpisu zní:
„Oddíl 3
Náhrady poskytované po úmrtí příslušníka“.
249. V § 106 písm. d) se slova „jednorázové odškodnění“ nahrazují slovy „jednorázovou náhradu nemajetkové újmy“.
250. V § 106 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Práva vyplývající z odstavce 1 nejsou závislá na tom, zda příslušník před svou smrtí ve stanovené lhůtě právo na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatnil.“.
251. V § 108 větě první se za slovo „do“ vkládají slova „konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý příslušník dosáhl“ a věta čtvrtá se nahrazuje větami „Od částek připadajících na jednotlivé vyživované osoby se odečte důchod přiznaný z důvodu smrti příslušníka. K jejich případnému výdělku se nepřihlíží.“.
252. V § 108 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Celková výše náhrady nákladů podle tohoto ustanovení nesmí úhrnem převýšit částku, do které by příslušela zemřelému příslušníkovi náhrada za ztrátu na služebním příjmu podle § 103, a nesmí být poskytována déle, než by příslušela zemřelému příslušníkovi podle § 103 odst. 11.“.
253. § 109 včetně nadpisu zní:
„§ 109
Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých
(1) Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých přísluší manželovi nebo registrovanému partnerovi zemřelého příslušníka, dítěti zemřelého příslušníka a rodičům zemřelého příslušníka.
(2) Jednorázová náhrada nemajetkové újmy přísluší každému pozůstalému podle odstavce 1 ve výši dvacetinásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, ve kterém právo na tuto náhradu vzniklo; je-li náhrada vyplácena oběma rodičům, vyplatí se každému z nich polovina této částky. Výše jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.
(3) Jednorázová náhrada nemajetkové újmy přísluší i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu příslušníka pociťují jako vlastní újmu.“.
254. Na konci § 110 se doplňuje věta „Ustanovení § 98 odst. 4 platí obdobně.“.
255. V části sedmé hlavě III se označení dílu 3 nahrazuje odznačením oddílu 4, které včetně nadpisu zní:
„Oddíl 4
Společná ustanovení o služebním úrazu a nemoci z povolání“.
256. V § 111 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „za škodu“ vkládají slova „nebo za nemajetkovou újmu zcela“ a slova „příslušník škodu“ se vkládají slova „nebo nemajetkovou újmu“.
CELEX 31989L0391
257. V § 111 odst. 1 písm. a) se za slovo „služebních“ vkládají slova „nebo jiných vnitřních“.
258. V § 111 odst. 1 závěrečné části ustanovení a v § 111 odst. 2 větě první se za slovo „škody“ vkládají slova „nebo nemajetkové újmy“.
CELEX 31989L0391
259. V § 111 odst. 2 větě druhé se slovo „škody“ zrušuje.
260. V § 111 odst. 3 se slova „odškodnění,“ nahrazují slovy „odškodnění a“ a slova „a jednorázového odškodnění pozůstalých“ se zrušují.
261. V části sedmé se na konci hlavy III doplňuje díl 3, který včetně nadpisu zní:
„Díl 3
Odpovědnost za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem 

§ 111a
Nároky vyplývající z újmy způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ve věcech služebního poměru se řídí zákonem upravujícím odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci a projednávají je soudy v občanském soudním řízení.“.
262. V § 112 odst. 2 se věta první zrušuje.
263. V § 113 se na konci písmene h) slovo „a“ nahrazuje čárkou.
264. V § 113 se na konci písmene i) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)	příplatek za sportovní reprezentaci.“.
265. V § 117 odst. 3 písm. b) se číslo „3“ nahrazuje číslem „6“.
266. V § 117 odst. 5 větě první se slova „vykonává službu jako agent nebo plní úkoly při předstíraném převodu anebo plní úkoly při zvláštní ochraně svědka, je“ nahrazují slovy „příslušníkem specializovaného oddělení inspekce, speciálního útvaru policie, pyrotechnikem,“.
267. V § 118 odstavec 3 zní:
„(3) Rozpětí příplatku za vedení činí pro 
a)	ředitele bezpečnostního sboru			15 až 55 %,
b)	vedoucího příslušníka 1. řídící úrovně		6 až 45 %,
c)	vedoucího příslušníka 2. řídící úrovně		4 až 35 %,
d)	vedoucího příslušníka 3. řídící úrovně		3 až 20 %,
e)	vedoucího příslušníka 4. řídící úrovně		2 až 15 %
ze základního tarifu nejvyššího tarifního stupně v tarifní třídě stanovené pro služební místo.“.
268. V § 118 odst. 4 se slova „podle toho, zda se jedná o vedoucího příslušníka na organizační jednotce s působností na celém území České republiky, nebo na nižším územním celku,“ zrušují.
269. V § 118 se odstavec 5 zrušuje.
270. V § 120 odst. 2 se slova „500 Kč až 1 500 Kč“ nahrazují slovy „1 až 3 % základního tarifu 12. tarifního stupně 7. tarifní třídy“.
271. V § 120 odst. 3 se slova „5 000 Kč měsíčně v I. skupině a 1 000 Kč až 5 000 Kč ve II. skupině“ nahrazují slovy „2 až 40 % základního tarifu 12. tarifního stupně 7. tarifní třídy měsíčně“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Příslušník, který vykonává službu ve ztížených podmínkách s využitím speciální padákové výsadkové techniky, má nárok na zvláštní příplatek ve výši 4 až 8 % základního tarifu 12. tarifního stupně 7. tarifní třídy měsíčně.“.
272. V § 120 odst. 4 se slova „Zařazení služebních činností do I. a II. skupiny a výši“ nahrazují slovem „Výši“.
273. Za § 120 se vkládá nový § 120a, který zní:
„§ 120a
Vláda může s ohledem na změny, jež nastaly ve vývoji úrovně služebního příjmu, stanovit nařízením zvýšení horní hranice rozpětí příplatku za službu v zahraničí a příplatku za sportovní reprezentaci.“.
274. V § 121 odst. 1 větě první se za slovo „na“ vkládají slova „služební příjem a“ a ve větě druhé se za slovo „příplatek“ vkládají slova „ke služebnímu příjmu“ a za slovo „svátek“ se vkládají slova „podle § 52 odst. 1“.
275. V § 121 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) V případě, že je příslušník ustanoven na služební místo v přejímajícím bezpečnostním sboru, dosavadní bezpečnostní sbor mu příplatek za službu ve svátek vyplatí i za odsloužené hodiny, u nichž doba pro poskytnutí náhradního volna uvedená v odstavci 1 větě druhé ještě neuplynula.“.
276. V § 122 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Osobní příplatek lze přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout v průběhu služby příslušníka na stejném služebním místě anebo v souvislosti s jeho ustanovením na jiné služební místo, které je spojeno s výkonem služby odlišné složitosti, odpovědnosti nebo namáhavosti.“.
277. V § 122a odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody“.
278. V § 122a odst. 4 písmeno c) zní:
„c)	neschopnosti k výkonu služby s výjimkou neschopnosti z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání, karantény, mateřské dovolené, rodičovské dovolené příslušníka do doby, po kterou je příslušnice oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, poskytování otcovské, dlouhodobého ošetřování anebo důležitých osobních překážek ve službě.“.
279. V § 122a odstavec 6 zní:
„(6) Stabilizační příplatek se pro účely stanovení výše výsluhových nároků nezahrnuje do měsíčního služebního příjmu.“.
280. V § 124 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „to neplatí, je-li takový služební příjem nižší než služební příjem, který by příslušníkovi náležel na služebním místě, na kterém je ustanoven“.
281. V § 124 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, jehož dosahoval před zařazením do zálohy“.
282. V § 124 odst. 5 písm. a) se slova „prvního měsíce“ nahrazují slovy „prvních 30 kalendářních dnů“.
283. V § 124 odst. 6 větě třetí se za slovo „byl“ vkládá slovo „stanovený“.
284. V § 124 odst. 7 větě první se za slovo „volna“ se vkládají slova „s poskytnutím služebního příjmu“ a věta druhá se zrušuje.
285. V § 124 odstavec 8 se druhá věta zrušuje.
286. V § 124 odst. 9 se slova „po zrušení rozhodnutí“ nahrazují slovy „při nezákonném“.
287. V § 124 odst. 12 se na konci písmene a) slovo „nebo“ nahrazuje slovy „nejde-li o sebeobranu nebo o pomoc napadenému, pokud se nejedná o případ uvedený v písmenu c),“.
288. V § 124 se na konci odstavce 12 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)	 při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.“.
289. V § 124 odstavec 13 zní:
„(13) Porušil-li příslušník v období trvání nároku na služební příjem při neschopnosti ke službě režim dočasně práce neschopného pojištěnce nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole tohoto režimu uloženou předpisy nemocenského pojištění, může mu být se zřetelem na závažnost porušení tohoto režimu služební příjem krácen nebo odňat, a to ode dne porušení tohoto režimu nebo nesplnění povinnosti této součinnosti do skončení neschopnosti ke službě, při níž došlo k porušení tohoto režimu nebo nesplnění povinnosti této součinnosti. Pokud již byl vyplacen, považují se vyplacené částky za bezdůvodné obohacení, které je příslušník povinen vydat.“:
290. V § 125 odst. 1 se část věty první za středníkem včetně středníku zrušuje a ve větě druhé se za slova „bez služby přesčas“ vkládají slova „podle § 52 odst. 1“.
291. V § 125 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) V případě, že je příslušník ustanoven na služební místo v přejímajícím bezpečnostním sboru, dosavadní bezpečnostní sbor mu služební příjem za službu přesčas vyplatí i za hodiny, u nichž doba pro poskytnutí náhradního volna uvedená v odstavci 1 větě druhé ještě neuplynula.“.
292. V části osmé se v nadpisu hlavy IV za slovo „za“ vkládají slova „služební připravenost a“.
293. V § 126 odst. 1 se slova „pohotovosti na služebně mimo dobu služby“ nahrazují slovem „připravenosti“ a slovo „pohotovost“ se nahrazuje slovem „připravenost“.
294. V § 126 odst. 1 a 2 se za slova „hodinu služby“ vkládají slova „podle § 52 odst. 1“.
295. V § 126 odst. 2 se slova „vykonávané mimo služebnu mimo služební dobu příslušníka“ zrušují.
296. V § 126 odst. 3 větě první se za slovo „době“ vkládají slova „služební připravenosti nebo“ a ve větě druhé se za slovo „za“ vkládají slova „“služební připravenosti nebo“.
297. V § 126 odst. 4 se za text „odst. 3“ vkládají slova „a § 128 až 130“ a za slovo „za“ se vkládají slova „služební připravenost a“.
298. V části osmé se v nadpisu hlavy V za slovo „za“ vkládají slova „služební připravenost a“.
299. V § 127 se slova „, které jsou uvedeny v § 118 odst. 3, § 120, 122 a 123,“ zrušují.
300. V § 128 odst. 1 větě první se slovo „vedoucí“ nahrazuje slovem „ředitel“.
301. V § 129 odst. 1 se slova „zákonných penězích63)“ nahrazují slovy „českých peněžních jednotkách“.
Poznámka pod čarou č. 63 se zrušuje.
302. V § 129 odst. 2 se slova „jeho bankovní“ nahrazují slovem „platební“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Příslušníkovi zpravodajské služby, příslušníkovi specializovaného oddělení inspekce a příslušníkovi speciálního útvaru policie může být služební příjem, popřípadě jiné peněžité plnění v jeho prospěch, s jeho souhlasem vyplacen v hotovosti na služebně nebo na jiném vhodném místě.“.
303. V § 130 odst. 1 písm. b) se slova „, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.
304. V § 130 odst. 1 písm. h) se slova „snížen základní tarif“ nahrazují slovy „služební příjem snížen“.
305. V nadpisu § 132 se za slova „odměny za“ vkládají slova „služební připravenost a“.
306. V § 132 se za slova „odměny za“ vkládají slova „služební připravenost a“ a za slova „a celkovou dobu“ se vkládají slova „služební připravenost a“.
307. V § 133 se před slova „služební pohotovost“ vkládají slova „služební připravenost a“.
308. V § 134 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Ředitel bezpečnostního sboru může svým pokynem omezit čerpání naturálních náležitostí po obdržení oznámení příslušníka o skončení služebního poměru.“.
309. V nadpisu § 135 se slova „k jiným účelům“ zrušují.
310. V § 135 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a jeho zástupce“ nahrazují slovy „, jeho zástupce a příslušníci určení ředitelem bezpečnostního sboru“ a slova „služebních prostředků k jiným účelům, a to“ se zrušují.
311. V § 135 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)	služebního komunikačního prostředku“.
312. V § 135 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „služebního místa“ nahrazují slovem „služby“.
313. V § 135 odst. 2 větě druhé se slova „účastnické telefonní stanice“ nahrazují slovy „služebního komunikačního prostředku“.
314. V § 135 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Bezpečnostní sbor může s cílem podpořit sladění profesního a soukromého života příslušníků umožnit bezúplatné parkování soukromých vozidel příslušníků na hmotných nemovitých věcech státu využívaných bezpečnostním sborem. Ustanovení § 14 odst. 7, § 17, § 19b odst. 5, § 19c a § 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se v takovém případě nepoužijí.“.
315. V § 135a odstavec 2 zní:
„(2) Maximální výše náborového příspěvku činí sedminásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu. Konkrétní výši náborového příspěvku v bezpečnostním sboru stanoví ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem.“.
316. V § 135a odst. 3 písm. b) se slova „zkušební doba“ nahrazují slovy „alespoň poloviny délky zkušební doby.“.
317. V § 135a odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „od uplynutí poloviny délky zkušební doby“. 
318. V § 135a odst. 5 větě druhé se za slovo „poměr“ vkládají slova „podle § 41 odst. 1 písm. f) a g), § 41 odst. 2 písm. a), nebo“, text „f), i) a m)“ se nahrazuje textem „d) a f)“ a text „písm. c)“ se zrušuje.
319. V § 135a odst. 6 písmeno b) zní:
„b)	 zařazení do zálohy neplacené,“.
320. V § 135a se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)	výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.“.
321. V § 135a se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Ředitel bezpečnostního sboru může služebním předpisem stanovit pro konkrétní služební místa dobu v délce až 3 roky, po kterou musí příslušník, kterému byl přiznán náborový příspěvek, na takto určeném služebním místě setrvat. Příslušník, který v této době požádá o převedení na jiné služební místo podle § 25 odst. 4 nebo § 26 odst. 1 až 4, nebo jeho služební poměr skončí podle § 41 odst. 1 písm. f) a g), § 41 odst. 2 písm. a) nebo propuštěním podle § 42 odst. 1 písm. a) až d) a f) nebo § 42 odst. 3, je povinen vrátit část vyplaceného náborového příspěvku, která se určí poměrně podle doby, po kterou příslušník splnil povinnost setrvat na daném služebním místě. Odstavec 4 se nepoužije, odstavec 6 se použije obdobně.“.
322. Za § 135a se vkládá nový § 135b, který včetně nadpisu zní:
„§ 135b
Příspěvek na individuální ustájení služebního zvířete
Ředitel bezpečnostního sboru může ve služebním předpisu stanovit podmínky, výši a způsob poskytnutí příspěvku na individuální ustájení služebního zvířete, které příslušník se souhlasem bezpečnostního sboru zajišťuje. Výše příspěvku u jednotlivého příslušníka nepřesáhne 3 % základního tarifu 6. tarifního stupně 6. tarifní třídy za kalendářní měsíc.“.
323. Na konci nadpisu části desáté se doplňují slova „A VÝDAJŮ SOUVISEJÍCÍCH S VÝKONEM SLUŽBY“.
324. V § 136 odstavec 1 zní:
„(1) Příslušník má nárok na náhrady výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem služby, v případech, ve výši a za podmínek stanovených v této části zákona.“.
325. V § 136 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pokud plnění služebních úkolů na služební cestě nesnese odkladu, nemusí služební funkcionář určovat podmínky pro přiznání cestovních náhrad před vysláním příslušníka na služební cestu písemně.“.
326. V § 138 odst. 2 a v § 144 se slova „se souhlasem služebního funkcionáře“ nahrazují slovy „na výzvu služebního funkcionáře v důležitém zájmu služby“.
327. V § 138 se na konci odstavců 2 a 6 doplňuje věta „Tím není dotčen nárok příslušníka na náhradu jízdních výdajů za místní hromadnou dopravu.“.
328. V § 138 odstavec 4 zní:
„(4) Při výpočtu náhrady výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu se vychází z ceny pohonné hmoty prokázané příslušníkem dokladem o nákupu, ze kterého je patrná souvislost se služební cestou. Prokazuje-li příslušník cenu pohonné hmoty více doklady o jejím nákupu, ze kterých je patrná souvislost se služební cestou, vypočítá se cena pohonné hmoty pro určení výše náhrady aritmetickým průměrem příslušníkem prokázaných cen. Jestliže příslušník cenu pohonné hmoty neprokáže, vypočte se mu tato náhrada výdajů z průměrné ceny pohonné hmoty stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru68).“.
329. V § 138 odst. 6 větě první se slova „lze s ním předem dohodnout též poskytnutí náhrady“ nahrazují slovy „náleží mu náhrada“ a slova „dálkové přepravy“ se nahrazují slovy „který by jinak k dálkové přepravě použil“.
330. V § 138 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Příslušníkovi náleží náhrada jízdních výdajů po ukončení předem schváleného přerušení služební cesty z důvodů na straně příslušníka, po kterém již nenásleduje plnění služebních úkolů, nejvýše však ve výši, která by mu náležela v případě, že by k přerušení služební cesty nedošlo. Obdobně se postupuje při předem schváleném přerušení služební cesty z důvodů na straně příslušníka před plněním služebních povinností na služební cestě.“.
331. V § 139 odst. 1, § 139 odst. 2 větě první, § 141 odst. 4 a v § 154 odst. 1 písm. b) se slova „trvalého pobytu“ nahrazují slovem „bydliště“.
332. V § 139 odst. 2 větě první se slova „do místa překročení státní hranice“ nahrazují slovy „nejvýše v částce odpovídající jízdním výdajům do místa služebního působiště nebo do místa bydliště příslušníka na území“ a na konci textu věty se doplňují slova „; určující je částka pro příslušníka výhodnější“ a věta druhá se zrušuje.
333. Na konci § 140 se doplňuje věta „Po dobu návštěvy člena rodiny má příslušník nárok na náhradu výdajů za ubytování pouze v případě, že si ubytování musel vzhledem k podmínkám služební cesty nebo ubytovacích služeb zachovat.“.
334. V § 140 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) Po dobu předem schváleného přerušení služební cesty z důvodů na straně příslušníka mu náhrada výdajů za ubytování nenáleží. 
(3) Je-li příslušník v rámci služební cesty ubytován v místě svého bydliště nebo v místě bydliště člena rodiny, náhrada výdajů za ubytování mu nenáleží.“.
335. V § 141 odst. 2 se věta třetí zrušuje.
336. V § 141 odst. 4 se za slovo „má“ vkládají slova „v průběhu služební cesty“.
337. V § 141 odst. 5 větě první se za slovo „před“ vkládají slova „uskutečněnou nebo umožněnou“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Obdobně se postupuje v případě předem schváleného přerušení služební cesty z důvodů na straně příslušníka.“.
338. V části desáté v nadpisu hlavy III se za slovo „Náhrady“ vkládá slovo „cestovních“.
339. V § 143 odst. 1 se za slovo „náhrad“ vkládá slovo „cestovních“ a slova „§ 138 a § 140 až §“ se zrušují.
340. Na konci § 144 se doplňuje věta „Neprokáže-li příslušník z vážných důvodů dokladem o nákupu pohonné hmoty mimo území České republiky cenu pohonné hmoty, vypočte se mu tato náhrada výdajů z průměrné ceny pohonné hmoty stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru68).“.
341. § 145 včetně nadpisu zní:
„§ 145
Náhrada jízdních výdajů za cesty k návštěvě člena rodiny
Na cesty k návštěvě člena rodiny při zahraniční služební cestě se nevztahuje § 139 odst. 3. Podmínky a četnost cest k návštěvě člena rodiny stanoví služební funkcionář s přihlédnutím k oprávněným zájmům příslušníka, zejména k jeho rodinné situaci, a k podmínkám a délce zahraniční služební cesty.“.
342. V § 146 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Doby strávené mimo území České republiky, které trvají nejméně 1 hodinu při více zahraničních služebních cestách v jednom kalendářním dni, se pro účely stravného v cizí měně sčítají. Na stravné v cizí měně se nevztahuje ustanovení § 141 odst. 3.“.
343. V § 146 se odstavec 5 zrušuje.
344. V § 147 se na konci textu odstavce 1 doplňuje text „odst. 2“.
345. V § 147 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
346. V § 148 odst. 1 písm. c) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
347. V § 148 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo zahraniční služební cestě“.
348. V § 148 se doplňuje odstavce 3, který zní:
„(3) Příslušník, který je zařazen do zálohy pro studující a plní studijní povinnosti v jiném místě, než bylo jeho místo služebního působiště před zařazením do zálohy pro studující, má nárok na náhradu cestovních výdajů za podmínek a ve výši jako při služební cestě nebo zahraniční služební cestě.“.
349. Za § 148 se vkládá nový § 148a, který včetně nadpisu zní:
„§ 148a
Náhrada cestovních výdajů při ozdravném pobytu
Příslušník, který je vyslán na ozdravný pobyt do jiného místa, než je jeho místo služebního působiště, má nárok na náhradu cestovních výdajů za podmínek a ve výši jako při služební cestě nebo zahraniční služební cestě. To neplatí u ozdravného pobytu prováděného individuální formou tělesných rehabilitačních aktivit.“.
350. V § 149 odst. 1 písmeno. a) zní:
„a)	převeden na jiné služební místo z důvodů uvedených v § 25 odst. 1 písm. a) a e), § 25 odst. 2, 3 a 7 a § 26 odst. 5,“.
351. V § 149 odst. 1 písm. e) se slova „, do zálohy pro studující“ zrušují.
352. V § 149 odst. 1 závěrečné části ustanovení větě první se za slova „služebního působiště," vkládají slova „nebo do jiného místa služebního působiště, než bylo jeho místo služebního působiště před zařazením do zálohy,".
353. V § 149 odst. 1 závěrečné části ustanovení se na konci textu věty první doplňují slova „nebo zahraniční služební cestě, pokud dále není stanoveno jinak“.
354. V § 149 odst. 1 závěrečné části ustanovení se část věty druhé za středníkem včetně středníku zrušuje a na konci závěrečné části ustanovení se doplňují věty „Stravné se poskytuje po dobu 6 měsíců, pokud služební funkcionář nerozhodl o době poskytování delší, nejvýše však 3 roky. Stravné po dobu trvání nároku náleží do doby skončení výkonu služby před nepřetržitým odpočinkem v týdnu nebo před uskutečněnou nebo umožněnou cestou k návštěvě člena rodiny a od doby zahájení výkonu služby po nepřetržitém odpočinku v týdnu nebo po návratu z cesty k návštěvě člena rodiny. Obdobně se poskytuje stravné při čerpání dovolené, služebního volna a při překážkách ve službě.“.
355. V § 149 odst. 2 písm. b) se slova „§ 25 odst. 4 nebo § 26 odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „§ 25 odst. 1 písm. b) až d), § 25 odst. 4 nebo § 26 odst. 1 až 4“.
356. V § 149 odst. 2 závěrečné části ustanovení se na konci textu věty první doplňují slova „nebo zahraniční služební cestu, pokud dále není stanoveno jinak“ a na konci závěrečné části ustanovení se doplňuje věta „Při poskytování stravného po dobu trvání nároku se postupuje obdobně podle věty čtvrté a páté závěrečné části ustanovení odstavce 1.“.
357. V § 149 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
358. V § 149 odst. 4 se slova „opětovně převeden“ nahrazují slovem „ustanoven“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Doba poskytování náhrad cestovních výdajů v rámci téhož místa služebního působiště se sčítá.“.
359. V § 150 se dosavadní text označuje jako odstavce 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Odstavec 1 se použije i na příslušníka, který je vyslán v místě služebního působiště na studijní pobyt nebo ozdravný pobyt.“.
360. V § 151 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Základ pro určení měsíční výše náhrad zvýšených životních nákladů stanoví v rozmezí 10 % až 52 % ze služebního příjmu ředitel bezpečnostního sboru služebním předpisem.“.
361. Za § 152 se vkládá nový § 152a, který zní:
„§ 152a
Ředitel bezpečnostního sboru může ve služebním předpisu stanovit podmínky a rozsah poskytování náhrad cestovních výdajů včetně náhrady některých dalších výdajů podle § 151 odst. 3 pro stanovený okruh příslušníků, kteří nejsou zařazeni do zálohy činné, ale mají místo služebního působiště v zahraničí.“.
362. V § 153 odst. 4 větě čtvrté se slova „určení výše“ nahrazují slovem „poskytnutí“.
363. V § 153 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7) Částka, kterou má bezpečnostní sbor poskytnout příslušníkovi v české měně, nebo kterou má příslušník vrátit bezpečnostnímu sboru v české měně, se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.
(8) Při poskytování náhrad výdajů při zahraniční služební cestě, na kterou nebyla poskytnuta záloha nebo byla poskytnuta formou platební karty bezpečnostního sboru, se přiměřeně použijí odstavce 4 až 6 s tím, že pro přepočet měn se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný v den nástupu na zahraniční služební cestu.“.
Dosavadní odstavce 7 až 12 se označují jako odstavce 9 až 14.
364. V § 153 se na konci odstavce 11 doplňuje věta „To se nevztahuje na příslušníka uvedeného v odstavci 13.“.
365. V § 153 odst. 12 se za slova „náhradu některých“ vkládá slovo „dalších“.
366. V § 153 se za odstavec 12 vkládá nový odstavec 13, který včetně poznámky pod čarou č. 100 zní:
„(13) Příslušníkovi, který je vyslán na zahraniční služební cestu nebo je vyslán k výkonu služby do zahraničí k instituci nebo agentuře Evropské unie a podle předpisu Evropské unie100) mu je poskytována náhrada cestovních výdajů, náhrada některých dalších výdajů nebo náhrada obdobných výdajů, nenáleží náhrady cestovních výdajů a náhrady některých dalších výdajů podle tohoto zákona.
_____
100)	Například čl. 17 Rozhodnutí Evropské komise ze dne 12. listopadu 2008, kterým se stanoví pravidla pro přidělování a odborné stáže národních odborníků v rámci útvarů Komise.“.
Dosavadní odstavce 13 a 14 se označují jako odstavce 14 a 15.
367. V § 153 odst. 14 se za slovo „smlouvy“ vkládají slova „nebo předpisu Evropské unie100)“.
368. V § 154 odst. 1 úvodní části ustanovení se za text „§ 149“ vkládá text „odst. 1“.
369. V § 154 odst. 2 větě první se za slovo „v“ vkládá slovo „důležitém“.
370. Na konci části desáté se doplňují hlavy VII a VIII, které včetně nadpisů znějí:
„Hlava VII
Náhrada za opotřebení vlastního zařízení

§ 154a
(1) Ředitel bezpečnostního sboru ve služebním předpisu stanoví podmínky, výši a způsob poskytnutí náhrad za opotřebení vlastního zařízení nebo jiného předmětu, který příslušník se souhlasem služebního funkcionáře k výkonu služby využije.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na náhradu nákladů spojených s výkonem služby z jiného místa, která se řídí § 154b, a náhradu za opotřebení jiného než služebního vozidla, která se řídí § 138 a 144.


Hlava VIII
Náhrada nákladů při výkonu služby z jiného místa

§ 154b
(1) Náhrada nákladů spojených s výkonem služby z jiného místa příslušníkovi nepřísluší. To neplatí, pokud vláda nařízením stanoví, že se náhrada nákladů poskytne paušální částkou; pro určení výše paušální částky se použijí ustanovení zákoníku práce o náhradě nákladů při výkonu práce na dálku pro zaměstnance odměňovaného za práci platem. Paušální částka podle věty druhé zahrnuje veškeré náklady spojené s výkonem služby z jiného místa.
(2) Příslušník se v žádosti o výkon služby z jiného místa může vzdát náhrady nákladů poskytovaných paušální částkou.“.
371. § 155 včetně nadpisu zní:
„§ 155
Podmínky nároku na odchodné
(1) Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen „bývalý příslušník“) a který vykonával službu alespoň po dobu 6 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže v době trvání služebního poměru spáchal úmyslný trestný čin a následně byl za něj pravomocně odsouzen nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22) nebo bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání23a). 
(2) K zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu12) nebo k jiným okolnostem, v jejichž důsledku se na pachatele hledí, jako by odsouzen nebyl, se nepřihlíží.“.
372.  § 157 včetně nadpisu zní:
„§ 157
Podmínky nároku na výsluhový příspěvek
(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže v době trvání služebního poměru spáchal úmyslný trestný čin a následně byl za něj pravomocně odsouzen nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22) nebo bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání23a). 
(2) K zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu12) nebo k jiným okolnostem, v jejichž důsledku se na pachatele hledí, jako by odsouzen nebyl, se nepřihlíží.
(3) Organizační složkou státu vyplácející výsluhový příspěvek vyplácí (dále jen „plátce výsluhového příspěvku“) je ministerstvo.“.
373. V § 159 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) O zvýšení výměry výsluhového příspěvku podle odstavce 1 se rozhodnutí nevydává, bývalý příslušník obdrží oznámení o zvýšení výměry výsluhového příspěvku. 
(3) V případě nesouhlasu s postupem uvedeným v odstavci 2 může bývalý příslušník podat do 60 dnů po splátce výsluhového příspěvku, od které byla provedena změna výměry, písemnou žádost o vydání rozhodnutí o zvýšení výsluhového příspěvku podle odstavce 1. Služební funkcionář vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu byla žádost doručena, rozhodnutí o zvýšení výměry výsluhového příspěvku provedeném podle odstavce 1.“.
374. Za § 159 se vkládá nový § 159a, který včetně nadpisu zní:
„§ 159a
Přepočet výsluhového příspěvku
(1) Zjistí-li se, že je výsluhový příspěvek vyplácen ve vyšší výměře, než v jaké náleží, stanoví se jeho nová výměra, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen. Bývalý příslušník je povinen vrátit nesprávně vyplacené částky pouze v případě, že k jejich vyplacení došlo, protože nesplnil některou povinnost podle § 163, přijal výsluhový příspěvek nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen ve vyšší částce, než náležel, nebo jinak způsobil, že výsluhový příspěvek nebo jeho část byl vyplacen ve vyšší částce, než náležel. Bývalý příslušník je povinen vrátit nesprávně vyplacené částky nejvýše za 3 roky zpětně.
(2) Zjistí-li se, že je výsluhový příspěvek vyplácen v nižší výměře, než v jaké náleží, stanoví se jeho nová výměra a výsluhový příspěvek se doplatí. 
(3) Na postup při přepočtu výsluhového příspěvku se nevztahují ustanovení o přezkumném řízení ani o obnově řízení.“.
375. § 160 včetně nadpisu zní:
„§ 160
Souběh výsluhového příspěvku s důchody
(1) Při souběhu výsluhového příspěvku se starobním důchodem nebo invalidním důchodem74), se výsluhový příspěvek vyplácí pouze tehdy, jestliže je vyšší než některý z uvedených důchodů, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a přiznaným důchodem. Rozdíl mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem se zjišťuje ke dni přiznání starobního důchodu nebo ke dni přiznání invalidního důchodu nebo ke dni úpravy invalidního důchodu při změně stupně invalidity anebo ke dni přiznání výsluhového příspěvku, je-li přiznán později než některý z uvedených důchodů.
(2) Jde-li o souběh výsluhového příspěvku se starobním důchodem, považuje se ode dne přiznání starobního důchodu nebo ke dni přiznání výsluhového příspěvku, je-li přiznán později než tento důchod, za výsluhový příspěvek toliko rozdíl mezi starobním důchodem a výsluhovým příspěvkem k tomuto dni a nadále se samostatně zvyšuje podle § 159 bez přihlédnutí k výši starobního důchodu.
(3) Jde-li o souběh výsluhového příspěvku s invalidním důchodem, zvyšuje se podle § 159 bez přihlédnutí k výši důchodu toliko rozdíl zjištěný ke dni přiznání invalidního důchodu nebo ke dni úpravy invalidního důchodu při změně stupně invalidity anebo ke dni přiznání výsluhového příspěvku, je-li přiznán později než tento důchod. Došlo-li k úpravě invalidního důchodu při změně stupně invalidity nebo k zániku invalidity, pro stanovení výplaty výsluhového příspěvku v nové výši, výsluhový příspěvek se za dobu, kdy náležel ve výši rozdílu naposledy zjištěného podle předchozí věty, zvýší podle § 159 bez přihlédnutí k souběhu s invalidním důchodem.
(4) Dojde-li ke zpětnému vzniku souběhu výsluhového příspěvku se starobním důchodem nebo invalidním důchodem, budou nenáležející, ale vyplacené částky na výsluhovém příspěvku považovány za přeplatek na výsluhovém příspěvku a budou započítány proti doplatku důchodu. Nebude-li doplatek důchodu dostačovat na plnou úhradu přeplatku na výsluhovém příspěvku, zbývající neuhrazená část přeplatku může být uhrazena srážkami z vypláceného důchodu.“.
376. V § 161 odst. 2 se slova „příjemci“ a „mu“ zrušují.
377. V § 162 odst. 1 se slovo „příslušníkovi“ zrušuje a na konci odstavce se doplňuje věta „Byl-li výsluhový příspěvek, který náležel před vznikem opětovného služebního poměru, vyšší než výsluhový příspěvek, který náleží po skončení opětovného služebního poměru, obnoví se jeho výplata, a to ode dne následujícího po dni skončení opětovného služebního poměru, a zároveň se přičtou všechna zvýšení, která by náležela od doby, kdy zanikl nárok na jeho výplatu.“.
378. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Postup uvedený v odstavci 1 větě druhé se neuplatní, jestliže bývalý příslušník v době trvání opětovného služebního poměru spáchal úmyslný trestný čin a následně byl za něj pravomocně odsouzen nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22) nebo bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání23a). K zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu12) nebo k jiným okolnostem, v jejichž důsledku se na pachatele hledí, jako by odsouzen nebyl, se nepřihlíží.“.
379. Za § 162 se vkládá nový § 162a, který včetně nadpisu zní:
„§ 162a
Zánik nároku a dodatečný vznik nároku na výsluhový příspěvek
(1) Zjistí-li se, že služební poměr neskončil a trvá, nárok na výsluhový příspěvek zanikne zpětně ke dni svého vzniku. Příslušník je povinen plátci výsluhového příspěvku částky vyplacené na výsluhovém příspěvku vrátit. Právo na vrácení výsluhového příspěvku se nepromlčí, dokud trvá právo příslušníka na doplacení služebního příjmu. Částky vyplacené na výsluhovém příspěvku lze proti doplatku služebního příjmu započítat.
(2) Zjistí-li se, že bývalý příslušník byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, který spáchal v době trvání služebního poměru, anebo pokud bylo ohledně úmyslného trestného činu, který spáchal v době trvání služebního poměru, pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22) nebo bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání23a), nárok na výsluhový příspěvek zanikne zpětně ke dni zahájení trestního řízení. Částky již vyplacené na výsluhovém příspěvku je bývalý příslušník povinen vrátit; právo na jejich vrácení se nepromlčuje. K zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu12) nebo k jiným okolnostem, v jejichž důsledku se na pachatele hledí, jako by odsouzen nebyl, se nepřihlíží.
(3) Zjistí-li se, že byl výsluhový příspěvek neprávem odepřen, nárok na výplatu výsluhového příspěvku se přizná a výsluhový příspěvek se doplatí.
(4) Na postup podle tohoto ustanovení se nevztahují ustanovení o přezkumném řízení ani obnově řízení.“.
380. § 163 včetně nadpisu zní:
„§ 163
Povinnosti bývalého příslušníka, jemuž je poskytován výsluhový příspěvek
Bývalý příslušník, jemuž je poskytován výsluhový příspěvek, je povinen oznámit plátci výsluhového příspěvku bez zbytečného odkladu
a)	přiznání invalidního důchodu, změnu stupně invalidity a přiznání starobního důchodu; to neplatí, pokud mu tyto důchody vyplácí plátce výsluhového příspěvku,
b)	přijetí do služebního poměru podle tohoto zákona nebo do služebního poměru vojáka z povolání,
c)	změnu bydliště a údajů potřebných pro doručování,
d)	zahájení trestního řízení proti své osobě pro trestný čin spáchaný úmyslně v době trvání služebního poměru, nebo
e)	pravomocné odsouzení své osoby za trestný čin spáchaný úmyslně v době trvání služebního poměru nebo pravomocné rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání22), pravomocné schválení narovnání23) a pravomocné rozhodnutí o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání za trestný čin spáchaný úmyslně v době trvání služebního poměru.“.
381. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
„§ 163a
Zvláštní ustanovení o vedení spisu
V řízení ve věcech výsluhového příspěvku může být veden jediný spis pro každého bývalého příslušníka, jemuž je poskytován výsluhový příspěvek, i když se jedná o více věcí týkajících se této osoby. Tento spis lze vést společně se spisem vedeným pro bývalého příslušníka ve věcech důchodového pojištění.“.
382. V § 164 odst. 1 se za slovo „úmrtím“ vkládají slova „nebo prohlášením za mrtvého“.
383. V § 164 odst. 2 a v § 201 odst. 2 se slovo „manželka“ nahrazuje slovem „registrovaný partner“.
384. V § 164 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Úmrtné nenáleží pozůstalým, kterým vznikl nárok na jednorázovou náhradu nemajetkové újmy pozůstalých.“.
385. V § 164a odst. 1 větě první se slova „mimo válečný stav“ zrušují a slova „s kovovou vložkou“ se zrušují a ve větě druhé se za slovo „první,“ vkládají slova „jež v případě potřeby zahrnuje i náklady na kovovou vložku do rakve,“.
386. V § 164a odst. 1 větě první a § 164a odst. 2 větě první se slovo „přání“ nahrazuje slovem „žádost“.
387. V § 164a odst. 2 větě první se slova „vypraví bezpečnostní sbor svým nákladem“ nahrazují slovy „bezpečnostní sbor může svým nákladem vypravit“.
388. V § 165 odst. 1 se za slova „trvání služebního poměru“ vkládají slova „podle tohoto zákona, doba trvání služebního poměru vojáka z povolání, s výjimkou období, která se vojákovi z povolání do rozhodné doby nezapočítávají,“.
389. V § 165 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)	zařazení v neplacené záloze, s výjimkou zařazení v této záloze z důvodu výkonu veřejné funkce nebo funkce v odborové organizaci,“. 
390. V § 165 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, z důvodů uvedených v § 124 odst. 12 a 13“.
391. V § 166 odst. 2 se za slovo „pojištění,“ vkládají slova „doba, po kterou byl zařazen do činné zálohy a byla mu poskytována odměna jiným subjektem,“.
392. V § 166 odst. 3 se slova „základního tarifu“ nahrazují slovy „služebního příjmu“.
393. V § 166 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5) Do průměrného měsíčního hrubého služebního příjmu se nezahrnuje kázeňská odměna ve formě peněžitého daru, odměna při dovršení 50 let věku příslušníka, náhrada služebního příjmu za nevyčerpanou dovolenou, náhrada za ztrátu na služebním příjmu po dobu neschopnosti ke službě, stabilizační příplatek ani odměna za služební připravenost a služební pohotovost.
(6) U příslušníka, který byl zařazen do zálohy činné a vyslán k výkonu služby do zahraničí v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů, se do průměrného měsíčního hrubého služebního příjmu nezahrnuje příplatek za službu v zahraničí. Za průměrný měsíční hrubý služební příjem se považuje průměrný služební příjem, jehož dosahoval před zařazením do zálohy činné, ke kterému se přičtou všechna zvýšení, která by mu náležela od doby, kdy byl do zálohy činné zařazen.“.
394. § 167 a 168 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 101 znějí:
„§ 167 
Výplata výsluhových nároků 
(1) Odchodné a úmrtné se vyplácí jednorázově do 30 dnů ode dne skončení služebního poměru. Odchodné se vyplácí bezhotovostním způsobem na platební účet určený bývalým příslušníkem. Úmrtné a příspěvek na pohřeb příslušníka se vyplácejí bezhotovostním způsobem na platební účet určený osobou, která je příjemcem úmrtného nebo příspěvku na pohřeb příslušníka. 
(2) Příjemcem výsluhového příspěvku je bývalý příslušník nebo opatrovník anebo zvláštní příjemce určený rozhodnutím obecního úřadu; určení zvláštního příjemce a jeho povinnosti se řídí zákonem o organizaci a provádění sociálního zabezpečení obdobně. 
(3) Výsluhový příspěvek se vyplácí měsíčně v termínech stanovených pro výplatu důchodu, bezhotovostním způsobem na platební účet příjemce. Je-li příjemcem bývalý příslušník, vyplácí se výsluhový příspěvek na platební účet jeho manžela nebo registrovaného partnera, pokud o to bývalý příslušník požádá, má právo disponovat s peněžními prostředky na takovém platebním účtu a jeho manžel nebo registrovaný partner s tímto způsobem výplaty souhlasí. Výsluhový příspěvek se vyplácí, pokud jsou podmínky pro vedení platebního účtu stanoveny tak, že z něj mohou být plátci výsluhového příspěvku vráceny částky, na které zanikl nárok z důvodu úmrtí bývalého příslušníka; pokud byl výsluhový příspěvek vyplacen na platební účet, který nesplňuje tyto podmínky, poskytovatel platebních služeb nesmí výsluhový příspěvek připsat na platební účet a je povinen výsluhový příspěvek neprodleně vrátit na platební účet, z něhož byla platba provedena. 
(4) Má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu bývalého příslušníka jeho opatrovník nebo zvláštní příjemce, vyplácí se výsluhový příspěvek na základě jejich žádosti na tento účet.
(5) Je-li výsluhový příspěvek vyplácen na účet manžela nebo registrovaného partnera bývalého příslušníka u peněžního ústavu, neodpovídá plátce  výsluhového příspěvku za škodu, která bývalému příslušníkovi vznikne právním úkonem manžela nebo registrovaného partnera jako majitele účtu, jehož důsledkem je omezení nebo zánik práva bývalého příslušníka disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu, ani za škodu, která bývalému příslušníkovi vznikne, zanikne-li takový účet v důsledku úmrtí manžela nebo registrovaného partnera.
(6) Je-li výsluhový příspěvek vyplácen na účet u peněžního ústavu a na tento účet byly vyplaceny částky výsluhového příspěvku, na které z důvodu úmrtí bývalého příslušníka zanikl nárok, je peněžní ústav povinen tyto částky výsluhového příspěvku vrátit plátci výsluhového příspěvku na jeho výzvu. Peněžní ústav přitom nesmí tyto částky výsluhového příspěvku použít k úhradě svých pohledávek vůči majiteli účtu. Pokud byly tyto částky výsluhového příspěvku zcela nebo zčásti použity ve prospěch jiných osob, sdělí peněžní ústav plátci výsluhového příspěvku jemu známé údaje směřující k identifikaci těchto třetích osob s uvedením dne platby.
(7) Má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu bývalého příslušníka, na který je výsluhový příspěvek vyplácen, jiná osoba než bývalý příslušník nebo je-li výsluhový příspěvek vyplácen na účet manžela nebo registrovaného partnera bývalého příslušníka, jsou tato jiná osoba nebo manžel nebo registrovaný partner povinni vrátit plátci výsluhového příspěvku ty částky výsluhového příspěvku,  které nenáležely proto, že bývalý příslušník zemřel před počátkem období, na které byly částky vyplaceny, pokud nedošlo k vrácení těchto částek plátci výsluhového příspěvku peněžním ústavem, u něhož je tento účet veden. Není-li této jiné osoby, považují se tyto částky výsluhového příspěvku za dluh bývalého příslušníka, který se vypořádá v rámci dědictví. Nelze-li vrátit částky výsluhového příspěvku podle věty první proto, že tato jiná osoba nebo manžel nebo registrovaný partner zemřeli, považují se částky výsluhového příspěvku, které tato jiná osoba nebo manžel nebo registrovaný partner nevrátili, za jejich dluh, který se vypořádá v rámci dědictví po nich.
(8) Žádosti o převádění výsluhového příspěvku na účet podle odstavce 3 nebo 4 se podávají plátci výsluhového příspěvku na tiskopise předepsaném plátcem výsluhového příspěvku. O žádosti se nevede řízení ve věcech služebního poměru.
(9) Informuje-li Vězeňská služba České republiky plátce výsluhového příspěvku o tom, že bývalý příslušník, jemuž je poskytován výsluhový příspěvek, je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, poukazuje se výsluhový příspěvek na účet věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, kde bývalý příslušník trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detenci vykonává.
(10) Bývalému příslušníkovi, proti němuž je vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin spáchaný v době trvání služebního poměru, se odchodné a výsluhový příspěvek přiznají a vyplatí až po pravomocném skončení tohoto řízení, jestliže nebyl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně ani nebylo rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání22), schváleno narovnání23) nebo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání23a; výsluhový příspěvek se přizná a vyplatí za dobu ode dne vzniku nároku. Byl-li mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku již přiznán, výplata výsluhového příspěvku se zastaví; nedojde-li k pravomocnému odsouzení pro trestný čin spáchaný úmyslně ani nebude rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání22), schválení narovnání23) nebo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání23a) výplata výsluhového příspěvku se obnoví a výsluhový příspěvek se doplatí za dobu ode dne následujícího po dni, kdy byla výplata zastavena. 


§ 168 
Srážky z výsluhových nároků 
	Srážky z výsluhových nároků lze provádět jen na základě žádosti bývalého příslušníka, v rámci výkonu rozhodnutí nařízeného soudem, správním úřadem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem, anebo na základě zvláštního předpisu101). Srážka z úmrtného se neprovádí.
_____
101)	Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 77 se zrušuje.
395. Část dvanáctá včetně nadpisů zní:
„ČÁST DVANÁCTÁ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH SLUŽEBNÍHO POMĚRU

Hlava I
Obecná ustanovení 

§ 169 
Použití správního řádu
V řízení ve věcech služebního poměru se postupuje podle správního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 170
Základní ustanovení
	Ustanovení o řízení ve věcech služebního poměru se vztahují na rozhodování o
a)	vzniku služebního poměru, s výjimkou přijímacího řízení,
b)	ustanovení na služební místo a odvolání ze služebního místa, s výjimkou výběrového řízení,
c)	stanovení složek služebního příjmu, s výjimkou
1.	změny výše základního tarifu v důsledku změny výše základních tarifů stanovených nařízením vlády, 
2.	zařazení do vyššího tarifního stupně v důsledku dosažení délky praxe stanovené pro vyšší tarifní stupeň, 
3.	určení nebo odnětí základního tarifu podle § 114 odst. 2,
4.	přiznání nebo odnětí zvláštního příplatku, nebo
5.	poskytnutí odměny,
d)	zařazení do zálohy a vynětí ze zálohy, 
e)	pověření zastupováním na služebním místě a jeho ukončení,
f)	zproštění výkonu služby a jeho ukončení, 
g)	udělení souhlasu s výkonem jiné výdělečné činnosti a jeho zrušení nebo omezení, 
h)	poskytování služebního volna při studiu, 
i)	povolení kratší doby služby v týdnu a jeho zrušení
j)	úpravě výkonu služby rodičům nebo pečujícím osobám podle § 85 odst. 5 až 7,
k)	odpovědnosti za škodu nebo nemajetkovou újmu a povinnosti vydat bezdůvodné obohacení,
l)	povinnosti vrátit náborový příspěvek, 
m)	povinnosti uhradit náklady spojené se studiem nebo studijním pobytem,
n)	kázeňském přestupku a jednání, které má znaky přestupku,
o)	nákladech řízení, 
p)	výkonu rozhodnutí,
q)	propuštění ze služebního poměru,
r)	nárocích po nezákonném skončení služebního poměru, nebo
s)	výsluhových nárocích.

§ 171
Příslušnost 
(1) V prvním stupni rozhoduje v řízení ve věcech služebního poměru služební funkcionář příslušný podle § 2. 
(2) O odvolání proti rozhodnutí vydaném v prvním stupni řízení rozhoduje služební funkcionář nadřízený služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal. O odvolání proti rozhodnutí vedoucího organizační části ministerstva, vedoucího organizační složky státu, kterou ministerstvo zřídilo nebo ke které plní funkci zřizovatele nebo vedoucího příspěvkové organizace, kterou ministerstvo zřídilo nebo ke které plní funkci zřizovatele, rozhoduje ministr vnitra.
(3) O rozkladu proti rozhodnutí, které v prvním stupni vydal nadřízený ředitele bezpečnostního sboru, rozhoduje nadřízený ředitele bezpečnostního sboru, který napadené rozhodnutí vydal, na základě návrhu rozkladové komise.
(4) O obnově řízení rozhoduje služební funkcionář, který ve věci rozhodoval v posledním stupni. V novém řízení rozhoduje služební funkcionář, který rozhodoval v původním řízení v prvním stupni.  Jestliže bylo řízení obnoveno z důvodů, jež se týkaly výlučně řízení před odvolacím orgánem, v novém řízení rozhoduje odvolací orgán. 
(5) V přezkumném řízení rozhoduje nadřízený ředitele bezpečnostního sboru. V případě příslušníků Policie České republiky zařazených v ministerstvu, organizační složce státu, kterou ministerstvo zřídilo nebo ke které plní funkci zřizovatele, nebo v příspěvkové organizaci, kterou ministerstvo zřídilo nebo ke které plní funkci zřizovatele, rozhoduje ministr. Jestliže dal podnět k přezkumnému řízení účastník řízení (dále jen „účastník“), může v přezkumném řízení rozhodnout i služební funkcionář, který přezkoumávané rozhodnutí vydal, pokud plně vyhoví účastníkovi, který podnět uplatnil, a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému jinému účastníkovi, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas. 
(6) Pokud se rozhodnutí služebního funkcionáře má týkat působnosti jiného služebního funkcionáře, může ho vydat jen s jeho souhlasem. Služební funkcionář je povinen souhlas udělit nebo jej odepřít bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti o vyslovení souhlasu. Odepření souhlasu musí být odůvodněno. 

§ 172
Příslušnost při přechodu příslušníka k jinému bezpečnostnímu sboru
O nárocích příslušníka vůči bezpečnostnímu sboru a bezpečnostního sboru vůči příslušníkovi, k jejichž vzniku došlo v době, kdy byl k rozhodnutí příslušný služební funkcionář dosavadního bezpečnostního sboru, a které nemají vztah k výkonu služby u přejímajícího bezpečnostnímu sboru, rozhoduje služební funkcionář dosavadního bezpečnostního sboru.

§ 173
Vyloučení z projednávání a rozhodování věci
Ustanovení správního řádu o vyloučení z projednávání a rozhodování věci se nepoužijí pro nadřízeného ředitele bezpečnostního sboru a ředitele bezpečnostního sboru.

§ 174
Doručování 
(1) Účastníkovi, který je příslušníkem, se písemnosti doručují především předáním na služebně, prostřednictvím datové schránky, prostřednictvím elektronického nástroje nebo prostřednictvím elektronické pošty na adresu zřízenou bezpečnostním sborem.
(2) Písemnost doručovaná předáním na služebně se považuje za doručenou dem, kdy ji příslušník převezme.  
(3) Písemnost doručovaná datovou schránkou se považuje za doručenou dnem, který stanoví zvláštní předpis. 
(4) Písemnost doručovaná prostřednictvím elektronického nástroje se považuje za doručenou dnem, kdy příslušník její převzetí potvrdí.
(5) Adresu elektronické pošty zřízené bezpečnostním sborem lze k doručování písemnosti příslušníkovi využít tehdy, je-li do ní příslušníkovi umožněn dálkový přístup. Písemnost doručovaná prostřednictvím elektronické pošty na adresu zřízenou bezpečnostním sborem se považuje za doručenou dnem, kdy příslušník její převzetí potvrdí. Jestliže příslušník převzetí písemnosti nepotvrdí ve lhůtě 10 dnů ode dne jejího odeslání, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty. To neplatí, pokud se písemnost vrátila jako nedoručitelná; v takovém případě se učiní další pokus o doručení písemnosti stejným způsobem.
(6) Nepostupuje-li se podle odstavců 1 až 5, doručuje se písemnost způsobem stanoveným správním řádem.
(7) Doručení podle odstavců 1 až 5 má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou.
(8) Účastník může za podmínek stanovených správním řádem žádat o určení neplatnosti doručení písemností nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena.

§ 175
Elektronický nástroj
Elektronický nástroj musí umožňovat alespoň 
a)	vedení záznamu o úkonu nebo právním jednání učiněném jeho prostřednictvím nebo o písemnosti doručované jeho prostřednictvím, který obsahuje 
1.	identifikaci úkonu, právního jednání nebo písemnosti, 
2.	identifikaci toho, kdo učinil úkon, právní jednání nebo odeslal písemnost, 
3.	identifikaci adresáta úkonu, právního jednání nebo písemnosti a 
4.	datum a čas učinění úkonu, právního jednání nebo odeslání písemnosti, vzniku možnosti adresáta úkonu, právního jednání nebo písemnosti se seznámit s jejich obsahem a potvrzení převzetí písemnosti adresátem, a 
b)	uložení obsahu úkonu, právního jednání nebo písemnosti na nosič dat, který je v dispozici jejich adresáta.

§ 176
Podání
(1) Účastník, který je příslušníkem, může podání nebo jiný úkon učinit také prostřednictvím
a)	adresy elektronické pošty zřízené příslušníkovi bezpečnostním sborem na elektronickou adresu určenou pro tento účel bezpečnostním sborem, nebo 
b)	k tomuto účelu určeného elektronického nástroje, umožňuje-li to bezpečnostní sbor. 
(2) Podání nebo jiný úkon příslušníka učiněný podle odstavce 1 nemusí obsahovat uznávaný elektronický podpis. 

§ 177
Rozhodnutí
(1) Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení, s výjimkou řízení o
a)	propuštění ze služebního poměru, mimo propuštění podle § 42 odst. 1 písm. c),
b)	kázeňském přestupku, 
c)	jednání, které má znaky přestupku, mimo případy, kdy bylo rozhodnuto příkazem,
d)	náhradě škody nebo nemajetkové újmy, nebo
e)	povinnosti vydat bezdůvodné obohacení.
(2) Vydat rozhodnutí jako první úkon v řízení lze pouze tehdy, pokud služební funkcionář, který řízení vede, zjistil takový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jeho rozhodnutí.
(3) Rozhodnutí musí splňovat náležitostí stanovené správním řádem a obsahovat hodnostní označení, popřípadě hodnost, účastníka a služebního funkcionáře, který ve věci rozhodoval; to neplatí u osob, které nejsou příslušníky.
(4) Osobní údaje příslušníka zpravodajské služby, příslušníka specializovaného oddělení inspekce a příslušníka speciálního útvaru policie mohou být v rozhodnutí uvedeny v rozsahu umožňujícím zakrytí totožnosti. 

§ 178
Náklady řízení
(1) Náklady řízení, které vznikly bezpečnostnímu sboru, nese tento sbor. Náklady řízení, které vznikly účastníkovi, nese účastník. 
(2) Jestliže je účastník v řízení o odvolání, rozkladu, v obnoveném nebo přezkumném řízení úspěšný, má nárok na náhradu nákladů od bezpečnostního sboru. Jestliže má účastník v řízení úspěch jen částečný, má nárok na poměrnou náhradu nákladů. Nárok musí účastník uplatnit před ukončením řízení, a jestliže to není možné, do 3 dnů ode dne doručení rozhodnutí, jinak zaniká. 

§ 179
Odvolání
(1) Odvolání nemá odkladný účinek, s výjimkou odvolání proti rozhodnutí o
a)	náhradě škody nebo nemajetkové újmy, 
b)	povinnosti vydat bezdůvodné obohacení, 
c)	stanovení povinnosti vrátit část náborového příspěvku,
d)	zrušení nebo omezení souhlasu s jinou výdělečnou činností, 
e)	povinnosti uhradit náklady spojené se studiem nebo studijním pobytem
f)	kázeňském přestupku, nebo
g)	jednání, které má znaky přestupku. 
(2) Na návrh odvolatele, který podal oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, může služební funkcionář, který rozhoduje o odvolání, přiznat odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí, které by mohlo mít znaky odvetného opatření, nebo pozastavit jeho vykonatelnost. Návrh na přiznání odkladného účinku lze podat pouze ve lhůtě pro podání odvolání. O návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodne odvolací orgán bez zbytečného odkladu poté, co mu byl předán spis; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Lhůta pro vydání rozhodnutí o odvolání neběží do doby rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku.
(3) Služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, je může zrušit nebo změnit, jestliže odvolání plně vyhoví. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání. Jestliže tak neučiní, předá spis odvolacímu orgánu se svým stanoviskem do 15 dnů ode dne podání odvolání. Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy služební funkcionář předá spis nebo jeho část se svým stanoviskem odvolacímu orgánu.

§ 180
Výkon rozhodnutí
Služební funkcionář je exekučním správním orgánem příslušným k exekuci na peněžitá plnění srážkami ze služebního příjmu nebo výsluhových nároků příslušníka nebo bývalého příslušníka, kterému byla v řízení ve věcech služebního poměru uložena peněžitá povinnost. Pokud nelze vymožení této povinnosti zajistit způsobem uvedeným ve větě první, určí se exekuční správní orgán podle správního řádu. 

§ 181
Přezkoumávání pravomocných rozhodnutí soudem
(1) Byla-li podána žaloba podle soudního řádu správního proti pravomocnému rozhodnutí služebního funkcionáře o náhradě škody nebo nemajetkové újmy, o stanovení povinnosti vrátit část náborového příspěvku, o povinnosti uhradit náklady spojené se studiem nebo studijním pobytem, o povinnosti vydat bezdůvodné obohacení, o kázeňském přestupku nebo o jednání, které má znaky přestupku, odkládá se vykonatelnost tohoto rozhodnutí do nabytí právní moci rozhodnutí soudu.

Hlava II
Řízení o kázeňském přestupku

§ 182
Obecná ustanovení
(1) Řízení o kázeňském přestupku se zahajuje z moci úřední. 
(2) Služební funkcionář za účelem projednání kázeňského přestupku nařídí ústní jednání. Ústní jednání lze konat bez přítomnosti příslušníka, o jehož kázeňském přestupku se řízení vede (dále jen „kázeňsky obviněný příslušník“), jen tehdy, jestliže byl řádně předvolán a souhlasí s konáním ústního jednání bez vlastní přítomnosti nebo pokud se na předvolání nedostaví bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu. 
(3) Kázeňsky obviněnému příslušníkovi musí být dána možnost vyjádřit se k věci, navrhovat důkazy a hájit se. Služební funkcionář vyslechne také osobu, která podala podnět k zahájení řízení; služební funkcionář výslech provést nemusí, není-li to nezbytné k uplatnění práv kázeňsky obviněného příslušníka.
(4) Jestliže se kázeňsky obviněný příslušník dopustil více kázeňských přestupků, projednávají se ve společném řízení. 
(5) Na kázeňsky obviněného příslušníka se do doby, než je pravomocně uznán vinným z kázeňského přestupku, hledí, jako by byl nevinen.
(6) Kázeňský trest nelze uložit, byl-li kázeňsky obviněnému příslušníkovi za totožný skutek pravomocně uložen trest v trestním řízení nebo pravomocně uložen kázeňský trest v řízení o jednání, které má znaky přestupku, nebo pravomocně uložen správní trest v řízení o přestupku.

§ 183
Předání věci 
(1) Služební funkcionář věc bez zbytečného odkladu, a to i v průběhu řízení, předá orgánu činnému v trestním řízení, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že kázeňsky obviněný příslušník spáchal trestný čin.
(2) Služební funkcionář věc bez zbytečného odkladu, a to i v průběhu řízení, předá
a) služebnímu funkcionáři příslušnému k vedení řízení o jednání, které má znaky přestupku, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že kázeňsky obviněný příslušník spáchal jednání, které má znaky přestupku; to neplatí, pokud je k vedení řízení příslušný stejný služební funkcionář, nebo
b) služebnímu funkcionáři přejímajícího bezpečnostního sboru, pokud byl kázeňsky obviněný příslušník před vydáním rozhodnutí ve věci v prvním stupni ustanoven na služební místo v přejímajícím bezpečnostním sboru; bylo-li již rozhodnutí ve věci v prvním stupni vydáno, řízení dokončí služební funkcionář dosavadního bezpečnostního sboru a jeho výsledek oznámí služebnímu funkcionáři přejímajícího bezpečnostního sboru. 
V případě, že je kázeňsky obviněným příslušníkem příslušník zpravodajské služby, příslušník specializovaného oddělení inspekce nebo příslušník speciálního útvaru policie a předání věci by mohlo vážně ohrozit důležitý zájem služby nebo ochranu utajovaných informací, služební funkcionář věc nepředá a řízení dokončí. Jde-li o případ podle písmene b), jeho výsledek oznámí služebnímu funkcionáři přejímajícího bezpečnostního sboru.
(3) Služební funkcionář věc bezodkladně předá příslušnému služebnímu funkcionáři, pokud zjistí, že není k projednání věci příslušný. Příslušný služební funkcionář může využít předané podklady, není-li to na újmu práv kázeňsky obviněného příslušníka.
(4) Služební funkcionář o předání věci vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu.

§ 184
Zastavení řízení o kázeňském přestupku 
(1) Služební funkcionář zastaví řízení o kázeňském přestupku, jestliže zjistí, že 
a)	skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není kázeňským přestupkem, 
b)	skutek nespáchal kázeňsky obviněný příslušník, 
c)	spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo kázeňsky obviněnému příslušníkovi prokázáno, 
d)	odpovědnost za kázeňský přestupek zanikla, 
e)	kázeňsky obviněný příslušník byl za totožný skutek pravomocně odsouzen v trestním řízení nebo o totožném skutku již pravomocně rozhodl orgán činný v trestním řízení tak, že se nestal, že jej nespáchal kázeňsky obviněný příslušník, že se spáchání skutku nepodařilo kázeňsky obviněnému příslušníkovi prokázat nebo že skutek je trestným činem a trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, trestní stíhání bylo zastaveno na základě schválení narovnání nebo bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání,
f)	kázeňsky obviněnému příslušníkovi byl za totožný skutek pravomocně uložen kázeňský trest v řízení o jednání, které má znaky přestupku, nebo o totožném skutku rozhodl služební funkcionář v řízení o jednání, které má znaky přestupku, že se nestal, že jej nespáchal kázeňsky obviněný příslušník, že se spáchání skutku nepodařilo kázeňsky obviněnému příslušníkovi prokázat nebo že skutek je jednáním, které má znaky přestupku, a od uložení trestu bylo upuštěno,
g)	kázeňsky obviněnému příslušníkovi byl za totožný skutek pravomocně uložen správní trest v řízení o přestupku nebo o totožném skutku rozhodl správní orgán v řízení o přestupku, že se nestal, že jej nespáchal kázeňsky obviněný příslušník, že se spáchání skutku nepodařilo kázeňsky obviněnému příslušníkovi prokázat, nebo že skutek je přestupkem a došlo ke schválení narovnání nebo od uložení trestu bylo upuštěno nebo podmíněně upuštěno, 
h)	o totožném skutku se vede trestní řízení nebo řízení o jednání, které má znaky přestupku nebo řízení o přestupku; řízení lze po ukončení trestního řízení, řízení o jednání, které má znaky přestupku, nebo řízení o přestupku znovu zahájit, ledaže bylo o skutku rozhodnuto způsobem uvedeným v písmeni e), f) a g), nebo
i)	služební poměr kázeňsky obviněného příslušníka skončil. 
(2) Usnesení o zastavení řízení podle odstavce 1 písm. d) až i) se pouze poznamená do spisu.

§ 185
Výkon kázeňského trestu snížení služebního příjmu
(1) Kázeňský trest snížení služebního příjmu lze vykonat nejdříve od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kázeňského trestu. 
(2) Nelze-li kázeňský trest vykonat, neboť služební příjem nedosahuje dostatečné výše, kázeňský trest se uplatní v nejbližším následujícím měsíci, kdy bude jeho výkon možný.
(3) Kázeňský trest snížení služebního příjmu, jenž byl uložen podle § 183 odst. 2 písm. b) věty za středníkem, vykonává přejímající bezpečnostní sbor. 


Hlava III
Řízení o jednání, které má znaky přestupku 

§ 186
Obecná ustanovení 
(1) Na postup před zahájením řízení o jednání, které má znaky přestupku, a na postup v takovém řízení se použije zákon o odpovědnosti za přestupky a o řízení o nich obdobně, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2) Ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a o řízení o nich, která se týkají nároku poškozeného na náhradu škody způsobené přestupkem nebo na vydání bezdůvodného obohacení, ustanovení s nimi související a ustanovení o řešení přestupku domluvou se v řízení o jednání, které má znaky přestupku, nepoužijí.

§ 187
Předání věci
(1) Služební funkcionář věc bez zbytečného odkladu, a to i v průběhu řízení, předá orgánu činnému v trestním řízení, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že obviněný příslušník spáchal trestný čin.
(2) Služební funkcionář věc bez zbytečného odkladu, a to i v průběhu řízení, předá
a)	správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupku, pokud služební poměr příslušníka, o jehož jednání, které má znaky přestupku, se řízení vede (dále jen „obviněný příslušník“) skončí ještě před vydáním rozhodnutí ve věci v prvním stupni; bylo-li již rozhodnutí ve věci v prvním stupni vydáno, řízení se dokončí postupem podle tohoto zákona;
b)	služebnímu funkcionáři přejímajícího bezpečnostního sboru, pokud byl obviněný příslušník ještě před vydáním rozhodnutí ve věci v prvním stupni ustanoven na služební místo v přejímajícím bezpečnostním sboru; bylo-li již rozhodnutí ve věci v prvním stupni vydáno, řízení dokončí služební funkcionář dosavadního bezpečnostního sboru a jeho výsledek oznámí služebnímu funkcionáři přejímajícího bezpečnostního sboru.
V případě, že je obviněným příslušníkem příslušník zpravodajské služby, příslušník specializovaného oddělení inspekce nebo příslušník speciálního útvaru policie a předání věci by mohlo vážně ohrozit důležitý zájem služby nebo ochranu utajovaných informací, služební funkcionář věc nepředá a řízení dokončí. Jde-li o případ podle písmene b), jeho výsledek oznámí služebnímu funkcionáři přejímajícího bezpečnostního sboru.
(3) Služební funkcionář věc bezodkladně předá příslušnému služebnímu funkcionáři, pokud zjistí, že není k projednání věci příslušný. Příslušný služební funkcionář může využít předané podklady, není-li to na újmu práv obviněného příslušníka.
(4) Služební funkcionář o předání věci vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu.

§ 188
Příkaz na místě
(1) V řízení o jednání, které má znaky přestupku, lze uložit pokutu příkazem na místě. 
(2) Příkazový blok musí obsahovat náležitosti stanovené v § 92 zákona o odpovědnosti za přestupky a o řízení o nich. Vydává se v listinné podobě nebo v elektronické podobě. K vydání příkazového bloku v listinné podobě služební funkcionář použije formulář, jehož vzor stanoví služební předpis. 

§ 189
Výkon kázeňského trestu snížení služebního příjmu
(1) Kázeňský trest snížení služebního příjmu lze vykonat nejdříve od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kázeňského trestu. 
(2) Nelze-li kázeňský trest vykonat, neboť služební příjem nedosahuje dostatečné výše, kázeňský trest se uplatní v nejbližším následujícím měsíci, kdy bude jeho výkon možný.
(3) Kázeňský trest snížení služebního příjmu, jenž byl uložen podle § 187 odst. 2 písm. b) věty za středníkem, vykonává přejímající bezpečnostní sbor. 

§ 190
Výkon kázeňských trestů a ochranných opatření po skončení služebního poměru
Kázeňské tresty pokuty, zákazu činnosti, propadnutí věci a propadnutí náhradní hodnoty a ochranná opatření se vykonají i v případě, že služební poměr obviněného příslušníka již skončil.“.
396. V § 197 odst. 1 se věta třetí zrušuje.
CELEX 31989L0391
397. V § 197 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2) Informováním se rozumí poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, popřípadě k ní zaujmout stanovisko. Bezpečnostní sbor je povinen poskytnout informace v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby je příslušníci mohli posoudit, popřípadě se připravit na projednání a vyjádřit své stanovisko před uskutečněním opatření.
(3) Projednáním se rozumí jednání mezi bezpečnostním sborem a příslušníky, výměna stanovisek a vysvětlení s cílem dosáhnout shody. Bezpečnostní sbor je povinen zajistit projednání v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby příslušníci mohli na základě poskytnutých informací vyjádřit svá stanoviska a bezpečnostní sbor je mohl vzít v úvahu před uskutečněním opatření. Příslušníci mají při projednání právo obdržet na své stanovisko odůvodněnou odpověď.
(4) Příslušníci mají před uskutečněním opatření právo požadovat dodatečné informace a vysvětlení. Příslušníci mají rovněž právo požadovat osobní jednání se zástupci bezpečnostního sboru na příslušné úrovni řízení podle povahy věci. Bezpečnostní sbor a příslušníci jsou povinni si poskytovat součinnost a jednat v souladu se svými oprávněnými zájmy.“.
CELEX 31989L0391
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 5 a 6.
398. Za § 197 se vkládá nový § 197a, který včetně nadpisu zní:
„§ 197a
Odborová organizace
(1) Odborová organizace působí v bezpečnostním sboru a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle svých stanov a jejími členy je alespoň 1 % příslušníků tohoto bezpečnostního sboru. 
(2) Naplnění požadavku 1% zastoupení mezi příslušníky bezpečnostního sboru podle odstavce 1 se posuzuje na základě počtu příslušníků bezpečnostního sboru k prvnímu dni kalendářního roku; z uvedeného údaje se vychází po celý kalendářní rok. Bezpečnostní sbor je povinen odborové organizaci, která v něm působí nebo v něm hodlá působit, tento údaj sdělit. 
(3) Oprávnění odborové organizace působit v bezpečnostním sboru vzniká dnem následujícím po dni, kdy bezpečnostnímu sboru písemně oznámí, že splňuje podmínky podle odstavce 1. Odborová organizace je povinna na základě žádosti bezpečnostního sboru bez zbytečného odkladu prokázat splnění podmínky minimálního počtu členů, kteří jsou příslušníky tohoto bezpečnostního sboru. Tuto skutečnost lze prokázat notářským osvědčením; bezpečnostní sbor je povinen poskytnout k sepsání notářského zápisu o osvědčení součinnost.
(4) Přestane-li odborová organizace podmínky podle odstavce 1 splňovat, její působnost v bezpečnostním sboru zaniká; tuto skutečnost je povinna bezpečnostnímu sboru bez zbytečného odkladu oznámit.
(5) Působí-li v bezpečnostním sboru více odborových organizací, je bezpečnostní sbor povinen v případech týkajících se všech nebo většího počtu příslušníků, kdy tento zákon vyžaduje informování nebo projednání s odborovou organizací, plnit tyto povinnosti vůči všem odborovým organizacím, nedohodne-li se s nimi na jiném způsobu informování nebo projednání.
(6) Působí-li v bezpečnostním sboru více odborových organizací, jedná za příslušníky ve vztahu k jednotlivým příslušníkům odborová organizace, jejímž je příslušník členem. Za příslušníka, který není odborově organizován, jedná ve služebních vztazích odborová organizace s největším počtem členů, kteří vykonávají v bezpečnostním sboru službu ve služebním poměru, neurčí-li tento příslušník jinak.“.
399. V nadpisu § 198 se slova „a vyššího odborového orgánu“ zrušují.
400. V § 198 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „služby“ vkládají slova „v rozsahu uvedeném v § 197“.
CELEX 32000L0078
CELEX 32006L0054
401. V § 198 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)	zpracovávat osobní údaje příslušníků, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti v bezpečnostním sboru podle tohoto zákona,“.
402. V § 198 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „a kontrolu nad dodržováním právních a služebních předpisů v této oblasti“.
CELEX 32000L0078
CELEX 32006L0054
403. V § 198 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, pokud příslušník, jehož se rozhodnutí týká, o takový postup požádá“.
404. V § 198 odst. 1 písmeno h) zní:
„h)	být zastoupena svými členy v hodnotících a poradních orgánech služebního funkcionáře, s výjimkou orgánů, u kterých probíhá řízení ve věcech služebního poměru; to neplatí, pokud příslušník, který je účastníkem, o zastoupení odborové organizace v poradním orgánu sám požádá, a“.
405. V § 198 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „a kontrolu nad dodržováním právních a služebních předpisů v této oblasti“.
406. V § 198 odstavec 3 zní:
„(3) Odborová organizace je povinna vhodným způsobem informovat příslušníky o své činnosti.“.
407. V § 198 odst. 4 se slova „a vyšší odborový orgán mohly“ nahrazují slovem „mohla“ a slovo „jim“ se nahrazuje slovem „jí“.
408. V § 198 odstavec 5 zní:
„(5) Členové odborové organizace jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu působnosti odborové organizace v bezpečnostním sboru, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k vyzrazení utajovaných informací nebo porušení oprávněných zájmů bezpečnostního sboru nebo jeho příslušníků. Tato povinnost trvá i po skončení výkonu jejich funkce. Povinnosti mlčenlivosti může člena odborové organizace zprostit subjekt, v jehož zájmu je tato povinnost uložena, anebo orgán veřejné moci postupem podle zvláštního předpisu.“.
409. V § 199 odst. 3 větě druhé se za slovo „sbory“ vkládají slova „, s výjimkou zpravodajských služeb,“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Vláda na žádost ředitele příslušné zpravodajské služby může rozhodnout, že normativní část kolektivní dohody podle odstavce 2 písm. b) je závazná také pro tuto zpravodajskou službu.“.
410. V § 200 odst. 1 se slova „Příslušník, který byl zvolen do funkce v“ nahrazují slovem „Člen“ a za slovo „funkce“ se vkládají slova „znevýhodněn nebo“.
CELEX 32019L1152
CELEX 32019L1158
411. V § 200 odst. 2 větě druhé se za slovo „povinen“ vkládají slova „podle svých možností a v přiměřeném rozsahu“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ujednání o poskytování materiálně technických podmínek pro činnost odborové organizace podléhají pravidlům pro nakládání s majetkem státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.“.
CELEX 32019L1152
CELEX 32019L1158
412. V § 200 odst. 3 se slova „příslušným odborovým svazem“ nahrazují slovy „příslušnou odborovou organizací“.
CELEX 32019L1152
CELEX 32019L1158
413. V § 200 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Pokud se bezpečnostní sbor zaváže poskytnout odborové organizaci přímý přístup do svého vnitřního informačního sytému nebo samostatný vstup do budov a jiných objektů bezpečnostního sboru, může odborová organizace tato svá oprávnění vykonávat pouze prostřednictvím svých členů, kteří jsou příslušníky uvedeného bezpečnostního sboru.“.
CELEX 32019L1152
CELEX 32019L1158
414. V § 201 odst. 2 se za slovo „osoby“ vkládají slova „v poměru rodinném nebo obdobném“, na konci textu odstavce se doplňují slova „a újmu příslušníka by důvodně pociťovaly jako újmu vlastní“ a na konci odstavce se doplňuje věta „K druhovi se přihlíží, jen žije-li s příslušníkem v domácnosti nepřetržitě alespoň 3 měsíce.“.
415. V § 201 se doplňují odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4) Přestěhováním příslušníka se rozumí reálná změna bydliště příslušníka, kdy lze z konkrétního jednání příslušníka usuzovat na jeho vůli trvale žít v jiném místě, než je jeho stávající bydliště.
(5) Speciálním útvarem policie se rozumí útvar Policie České republiky vykonávající soustavné a systematické činnosti související s použitím agenta, předstíraným převodem, zvláštní ochranou svědka, výrobou a opatřováním krycích dokladů nebo řízením informátorů.
(6) Specializovaným oddělením inspekce se rozumí specializované oddělení Generální inspekce bezpečnostních sborů se zvláštním režimem vykonávající závažné úkoly Generální inspekce bezpečnostních sborů při provádění zkoušek spolehlivosti, používání operativně pátracích prostředků a zajišťování agendy krycích dokladů.“.
416. Za § 201 se vkládá nový § 201a, který včetně nadpisu zní:
„§ 201a
Doručení a podání mimo řízení
Doručení mimo řízení ve věcech služebního poměru se řídí § 174 až 176 obdobně.“.
417. V § 202 odst. 4 se za slovo „Příslušník“ vkládají slova „a bývalý příslušník“, slova „stejnopisy listin“ se nahrazují slovy „opisy dokumentů“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Toto právo náleží i jeho zmocněnci.“.
418. V § 202 odst. 5 písmeno c) zní:
„c)	osoba pověřená vedením řízení ve věcech služebního poměru,“.
419. V § 202 odst. 5 písmeno e) zní:
„e)	příslušník nebo zaměstnanec bezpečnostního sboru vykonávající personální, kontrolní, právní nebo bezpečnostní činnost.“.
420. V § 202 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9) Je-li příslušník ustanoven na služební místo v přejímajícím bezpečnostním sboru, dosavadní bezpečnostní sbor zapůjčí přejímajícímu bezpečnostnímu sboru osobní spis příslušníka nebo mu poskytne jeho opis, popřípadě mu jiným způsobem zajistí přístup k nezbytným údajům a dokladům o služebním poměru.“.
421. V § 203 odst. 3 ctě třetí se za slovo „námitkám“ vkládají slova „zcela nebo částečně“.
422. V § 203 odst. 5 se věta čtvrtá zrušuje.
423. V § 204 odst. 2 se za slovo „výslužbě“ vkládají slova „a bývalý příslušník“.
424. V § 204 odst. 3 větě první se slova „, lze v souvislosti se skončením služebního poměru“ nahrazují slovy „nebo který se zasloužil o posílení dobrého jména bezpečnostního sboru, lze“.
425. V § 204 odst. 4 se slova „g) a i) až k)“ nahrazují slovy „d), f) a g) nebo jeho služební poměr skončil podle § 41 odst. 1 písm. g) nebo § 41 odst. 2“.
426. Na konci nadpisu nad § 206 se doplňuje slovo „práva“.
427. V § 206 odst. 1 větě druhé se slova „bezpečnostní sbor nebo účastník“ nahrazují slovem „ten“.
428. V § 206 odst. 2 větě první se za slovo „příslušník“ vkládají slova „, jiná oprávněná osoba nebo bezpečnostní sbor“.
429. V § 207 odst. 3 větě druhé se slova „škodu na“ nahrazují slovy „nároky vzniklé v souvislosti s poškozením“.
430. V § 208 odst. 3 se za slovo „povolání“ vkládají slova „nebo jiného poškození zdraví než služebního úrazu nebo nemoci z povolání“.
431. V § 209 se text „§ 42 odst. 4,“ a slova „, § 185, § 186 odst. 10, § 190 odst. 1, § 191 odst. 1, § 192 odst. 2 a § 193 odst. 4“ zrušují.
432. V § 211 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.“.
433. V § 211 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Doba počíná prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby; to platí také v případě, kdy je uplynutím doby podmíněn vznik nebo zánik práva.“.
434. V § 212 odst. 2 větě první se slovo „služebnímu“ nahrazuje slovem „služebního“, za slovo „jeho manžela“ se vkládají slova „nebo registrovaného partnera“ a za slova „není-li manžela“ se vkládají slova „, registrovaného partnera,“.
435. V § 213 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Stejnou povinnost mají i další osoby, k jejichž bezdůvodnému obohacení došlo při realizaci právních vztahů vyplývajících z tohoto zákona.“.
436. V § 214 se doplňuje věta „Povinnosti mlčenlivosti příslušníka zprošťuje služební funkcionář sboru, ve kterém příslušník vykonával službu v době, kdy se o předmětných skutečnostech dozvěděl.“.

Čl. II
Přechodná stanovení
1.	U příslušníka, který je ke dni 1. ledna 2026 ustanoven na služebním místě ředitele krajského ředitelství Policie České republiky, ředitele útvaru Policie České republiky s celostátní působností, ředitele hasičského záchranného sboru kraje a velitele záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru České republiky, počíná běh pětiletého funkčního období podle § 1 odst. 2 věty čtvrté zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dnem 1. ledna 2026.
2.	U příslušníka, který byl přijat do služebního poměru rozhodnutím služebního funkcionáře vydaným přede dnem 1. ledna 2026, se délka zkušební doby řídí zákonem č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.	Přijímací a výběrová řízení zahájená přede dnem 1. ledna 2026 a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.	Příslušník zařazený do zálohy neplacené z důvodu udělení rodičovské dovolené podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, není oprávněn ze stejného důvodu čerpat překážku ve službě čerpání rodičovské dovolené příslušníka do doby, po kterou je příslušnice oprávněna čerpat mateřskou dovolenou (§ 75a zákona č. 361/2003 Sb.). Doba zařazení do zálohy neplacené v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, se příslušníkům, kteří byli do této zálohy zařazeni podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, započítává do doby rozhodné pro výsluhové nároky, dovolenou a náborový příspěvek podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.	U kázeňského přestupku nebo jednání, která má znaky přestupku, kterého se příslušník dopustil přede dnem 1. ledna 2026, se odpovědnost příslušníka posuzuje podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou případů, kdy je právní úprava zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, pro příslušníka příznivější.
6.	Příslušníkovi, kterému vznikl nárok na náhradu zvýšených stravovacích výdajů podle § 149 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí tohoto zákona, zaniká tento nárok
a)	uplynutím 3 let ode dne, kdy mu tento nárok vznikl, nebo
b)	dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vznikl-li mu tento nárok přede dnem 1. ledna 2023.
7.	V případě bývalého příslušníka, jemuž vznikl nárok na výsluhový příspěvek přede dnem 1. ledna 2026 se § 162a odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, neuplatní.
8.	Byla-li výplata výsluhového příspěvku zastavena podle § 163 odst. 1 věty druhé zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na základě žádosti bývalého příslušníka, výplata opět náleží prvním dnem účinnosti tohoto zákona.
9.	Řízení ve věcech služebního poměru zahájená přede dnem 1. ledna 2026 a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; služební funkcionář však nemusí rozhodovat na základě návrhu poradní komise; to neplatí, pokud jde o komisi rozkladovou.
10.	Řízení o obnově a přezkumná řízení, která byla zahájena z moci úřední nebo v nichž byla podána žádost nebo podnět přede dnem 1. ledna 2026, se dokončí podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; služební funkcionář však nemusí rozhodovat na základě návrhu poradní komise.
11.	Odborová organizace, která ke dni 31. prosince 2025 oprávněně působí v bezpečnostním sboru, je oprávněna v tomto bezpečnostním sboru působit až do 31. prosince. 2028, pokud v tomto období splňuje podmínky pro působení odborové organizace podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
12.	Složení služebního slibu se pokládá za složení služební přísahy. 


ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o veřejném zdravotní pojištění

Čl. III
V § 11 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 282/2018 Sb. a zákona č. 371/2021 Sb., se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5) V případech stanovených zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je příslušník bezpečnostního sboru pojištěn u zdravotní pojišťovny, kterou určí vláda. Pro změnu zdravotní pojišťovny pojištěncem podle předchozí věty se § 11a nepoužije.
(6) V případě fúze sloučením zdravotní pojišťovny podle odstavce 5 s jinou zdravotní pojišťovnou podle zvláštního právního předpisu28), při které zdravotní pojišťovna podle odstavce 5 zaniká, přecházejí práva a povinnosti stanovené tímto zákonem zdravotní pojišťovně podle odstavce 5 na nástupnickou zdravotní pojišťovnu. Informaci o fúzi sloučením zdravotní pojišťovny podle odstavce 5 s jinou zdravotní pojišťovnou, při které zdravotní pojišťovna podle odstavce 5 zanikla, zveřejní Ministerstvo zdravotnictví způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7.

ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o Policii České republiky
Čl. IV
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb. a zákona č. …/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odstavec 2 zní:
„(2) Policisté mohou být zařazeni také
a)	v Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“),
b)	v organizační složce státu, kterou ministerstvo zřídilo nebo k níž vykonává zřizovatelské funkce, nebo
c)	v příspěvkové organizaci, kterou ministerstvo zřídilo nebo k níž vykonává zřizovatelské funkce.“.
2. V § 5 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „vnitra (dále jen „ministr“)“.


ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026.
1