Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND3ABPWE2 najdete zde
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo vnitra
Předpokládaný termín nabytí účinnosti,
v případě dělené účinnosti rozveďte
1. ledna 2026
Implementace práva EU: ANO
- uveďte termín stanovený pro implementaci: -
- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Ne
2. Cíl návrhu zákona
Cílem navrhované novely je provést rozsáhlou revizi zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, která jej zmodernizuje, odstraní legislativní mezery, promítne do textu vývoj judikatury i právního prostředí a zohlední poznatky, ke kterým se dospělo při jeho praktickém uplatňování v rámci bezpečnostních sborů.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ne
Navrhované změny jsou rozpočtově neutrální. V důsledku některých opatření může dojít k dílčímu navýšení nákladů na straně bezpečnostních sborů, jiná však přinesou úspory. Veškeré náklady bezpečnostní sbory ponesou v rámci již schválených rozpočtů.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ne
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: Ne
3.5 Sociální dopady: Ne
3.6 Dopady na rodiny: Ano
Navržená změna povede ke zlepšení postavení příslušníků (otců) na rodičovské dovolené, kteří po dobu, která časově odpovídá mateřské dovolené u příslušnic (matek), nepřijdou o svoje služební místo v důsledku zařazení do neplacené zálohy.
Taktéž je rozšířena definice člena rodiny, do níž je dle navrhované úpravy zahrnut i registrovaný partner a druh (k druhovi se přihlíží, jen žije-li s příslušníkem v domácnosti nepřetržitě alespoň 3 měsíce.
Tyto a další dílčí změny by měly mít pozitivní dopady a vliv na rodiny, zejména na jejich funkci, stabilitu, příjmovou situaci, životní úroveň, a především na zakotvení lepších podmínek pro hledání rovnováhy mezi plněním služebních povinností a soukromým životem
3.7 Dopady na spotřebitele: Ne
3.8 Dopady na životní prostředí: Ne
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ano
Návrh zavádí jako tzv. překážku ve službě rodičovskou dovolenou příslušníka (otce) do doby, po kterou je příslušnice (matka) oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. Cílem této změny je odstranění nerovného přístupu k příslušnicím a příslušníkům, kteří založí rodinu: pokud se totiž příslušník po narození dítěte rozhodne čerpat rodičovskou dovolenou, je odvolán ze svého služebního místa a zařazen do zálohy neplacené, naproti tomu příslušnice čerpá nejprve mateřskou dovolenou, a proto své služební místo neztrácí.
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne
3.11 Korupční rizika: Ne
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ano
Návrh zákona může mít pozitivní vliv na bezpečnost nebo obranu státu. Navrhovanými změnami by měla být posílena právní jistota postavení příslušníka bezpečnostního sboru, což by práci v něm mohlo učinit atraktivnější. Taktéž je v rámci novely snaha o snížení administrativní zátěže služebních funkcionářů. Personální stabilizace ve sborech pak může mít pozitivní dopad na bezpečnost státu.
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
1. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE
1.1. Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
1.2. Definice problému
Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů vznikl v roce 2003 a od této doby nebyl podstatněji novelizován. Dnes je proto již poměrně zastaralým předpisem, který nedokázal držet krok s vývojem okolního právního prostředí, a jeho aplikace se stala obtížnou kvůli diskrepancím mezi původním textem a moderním přístupem ostatních právních předpisů, judikatury soudů a zejména potřebami praktické realizace.
Obecně je možné identifikovat především následující problémy:
· zastaralost zákona, především jako důsledek nedostatečné reakce na nově přijaté předpisy, či novely s ním souvisejících zákonů
· aplikační problémy, kdy zákon, který je ze své podstaty zákonem průřezovým byl původně koncipován jako komplexní norma; praxe však ukázala, že řada institutů není upravena dopodrobna a mezery tohoto zákona byly judikaturou překlenuty analogickým použitím jiných právních norem
· nejednoznačnost právní úpravy, která vede v různých sborech k různým interpretacím některých dílčích aspektů jednotlivých ustanovení
· špatně použitá terminologie, kdy lze v zákoně nalézt ustanovení, která jsou nevhodně terminologicky formulovaná, což opět ztěžuje výklad a praktickou aplikaci tohoto zákona.
Věcně lze uvést následující oblasti, u kterých je nutné zvážit, zda by nebyla vhodnější jiná legislativní úprava:
· Nedostatečná délka zkušební doby
Služba v bezpečnostním sboru je velmi specifickým povoláním, které klade na výběr správných osobností vysoké nároky. Uchazeči proto musejí absolvovat náročné přijímací řízení a poté procházejí obdobím odborné přípravy, které často přesahuje dnešní délku zkušební doby. Pokud nově přijatý příslušník odbornou přípravou úspěšně nezvládne, bezpečnostní sbor nemá mnoho možností, jakými činnostmi jej až do konce doby určité pověřit.
· Zhodnocení požadavku českého občanství pro přijetí do služby v bezpečnostním sboru
Vzhledem k propojenosti moderního světa, globalizaci a evropské integraci vyvstává otázka, zda je vhodné trvat na požadavku českého občanství pro přijetí do služebního poměru. V bezpečnostních sborech dlouhodobě panuje podstav v počtu příslušníků, a proto je vhodné zhodnotit, zda by nebylo možné okruh potenciálních uchazečů rozšířit.
· Nutnost skončení služebního poměru po dosažení hranice 65 let
Příslušník, který dosáhne věku 65 let je nucen ze služebního poměru odejít. Může se však jednat o uznávaného odborníka s mnohaletými zkušenostmi, které pak bezpečnostní sbor při výkonu služby postrádá. Navíc je třeba podotknout, že tato věková hranice byla nastavena v době, kdy bylo běžné do důchodu odcházet v daleko mladším věku. Z důvodu prodlužování aktivní doby života a prodlužující se doby odchodu do důchodu je otázkou, zda současně nastavená hranice 65 let pro povinné skončení služebního poměru příslušníka je v rámci dnešních požadavků přiměřená.
· Vedení agendy výsluhových příspěvků třemi různými institucemi
O výsluhových příspěvcích příslušníků pěti bezpečnostních sborů (Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Generální inspekce bezpečnostních sborů) je již nyní rozhodováno a prováděna jejich výplata v rámci struktury Ministerstva vnitra. Vězeňská služba ČR a Celní správa ČR, které gesčně spadají pod jiná ministerstva (Ministerstvo financí a Ministerstvo spravedlnosti), si doposud agendu výsluhových příspěvků vedou samy. To však přináší některé obtíže, například při přechodu příslušníků mezi bezpečnostními sbory nebo spočívající v nejednotnosti aplikační praxe. Lze též uvažovat o úspoře z rozsahu, jelikož vedení agendy pro další příslušníky v již existující struktuře Ministerstva vnitra bude pro stát efektivnější a méně nákladné než vedení třemi různými institucemi.
· Nedostatečná úprava kázeňských trestů
Ukládání kázeňských trestů za kázeňské přestupky a ukládání kázeňských trestů za jednání, které má znaky přestupku, jsou dvě odlišné situace, v současném znění zákona však splývají a jejich úprava je pouze kusá.
· Nedostatky v právní úpravě týkající se výsluhového příspěvku
Byla identifikována nepřijatelná mezera v zákoně, v jejímž důsledku nárok na výsluhový příspěvek nezaniká příslušníkům, kteří spáchali v době trvání služebního poměru trestný čin, leč služební poměr jim skončil z jiného důvodu. Tento jiný důvod přitom může spočívat i v naprosto účelovém jednání, například pokud příslušník před skončením trestního řízení vstoupí do politické strany. Tato problematika byla i medializována (viz například článek dostupný na: https://ekonomickydenik.cz/stihani-prislusnici-bezpecnostnich-slozek-prisli-na-skulinu-v-zakone-vi-jak-si-zachranit-vysoke-vysluhy-i-pres-pripadne-odsouzeni/). Jak vyplývá mj. z komentářů a diskusí u podobných článků a na sociálních sítích, veřejnost vnímá takové účelové jednání a obcházení zákona velmi citlivě a negativně, neboť z veřejných prostředků jsou vynakládány finance sice v souladu s literou zákona (legálně), nicméně v rozporu s obecným pojetím morálky a poctivosti (nelegitimně).
· Nedostatky v úpravě řízení ve věcech služebního poměru
Nejproblematičtější pasáží stávající právní úpravy je část dvanáctá, která se zabývá řízením ve věcech služebního poměru. Zákon o služebním poměru příslušníků sice vznikal ve stejné době jako současný správní řád, nicméně úprava řízení v něm byla koncipována jako zcela samostatná, na správním řádu nezávislá a komplexní. Judikatura správních soudů však s odkazem na § 1 odst. 2 správního řádu dovodila přesný opak. V důsledku této skutečnosti upravuje dvanáctá část zákona o služebním poměru příslušníků řadu právních institutů duplicitně, což vede ke komplikacím a nejistotě při aplikaci.
1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů vstoupil v platnost roku 2003, tedy před více než dvaceti lety. Jeho účinnost byla mnohokrát odkládána, nakonec nastala roku 2007.
Od této doby došlo v právním řádu České republiky k mnoha důležitým změnám, např. k přijetí nového zákoníku práce, správního řádu, občanského zákoníku, zákona o odpovědnosti za přestupky a antidiskriminačního zákona. Zákon o služebním poměru byl mnohokrát novelizován, bohužel však šlo především o změny dílčího charakteru, které nezohledňovaly komplexnost celé normy. Tím byly založeny aplikační problémy a nejasnosti ve vztazích dotčených ustanovení.
Jedná se o předpis, který byla vydán se záměrem komplexně upravit postavení příslušníků sedmi bezpečnostních sborů, jmenovitě Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Ačkoliv všechny sbory mají společné poslání, a to v souladu s ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zajišťovat vnitřní bezpečnost a ochranu veřejného pořádku České republiky, povaha jejich fungování a charakter jimi plněných úkolů přinášejí odlišné požadavky na způsob organizace služby.
Navíc jde o právní předpis průřezového charakteru, který upravuje jak otázky, které by se daly označit za pracovněprávní, tak i pasáže o řízení ve věcech služebního poměru, včetně správně-trestní problematiky řešení kázeňských přestupků a jednání, které má znaky přestupku. Původním záměrem zákonodárce bylo stvořit předpis kodexového charakteru a služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů byl koncipován jako veřejnoprávní vztah, pro který je typické potlačení rovnosti subjektů ve prospěch nadřízenosti státní moci a u kterého se uplatňuje zásada enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí (státní moc lze uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon). Postupně se však po procesní stránce prosadil princip subsidiarity správního řádu, v jehož důsledku se veškerý postup služebního funkcionáře bezpečnostního sboru podpůrně řídí správním řádem a co se týká hmotněprávní stránky, opakovaně zaznělo, že nelze akceptovat neodůvodněnou nerovnost mezi příslušníky a zaměstnanci v pracovním poměru. U výsluhových nároků potom naopak přišla ke slovu analogie iuris s veřejnoprávními předpisy z oblasti důchodového pojištění, neboť výsluhové příspěvky jsou svým charakterem dávkami sociálního zabezpečení.
1.4. Identifikace dotčených subjektů
Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se dotýká především následujících subjektů:
· příslušníků bezpečnostních sborů (s uvedením přibližného počtu systemizovaných míst ve služebním poměru)
· Policie ČR (40 000 příslušníků)
· Hasičského záchranného sboru ČR (10 000 příslušníků)
· Vězeňské služby ČR (7 500 příslušníků)
· Celní správy ČR (4 000 příslušníků)
· Generální inspekce bezpečnostních sborů (300 příslušníků)
· Bezpečnostní informační služby (nižší stovky příslušníků)
· Úřadu pro zahraniční styky a informace (nižší stovky příslušníků)
· bývalých příslušníků bezpečnostních sborů
· bezpečnostních sborů jako celku, včetně v jejich rámci působících služebních funkcionářů, kteří disponují pravomocí jednat a rozhodovat jménem státu a zejména vést řízení ve věcech služebního poměru, tzn. v zákonných mezích rozhodují o subjektivních právech a povinnostech jednotlivých příslušníků
· žadatelů o přijetí do služebního poměru
· odborových organizací působících v rámci bezpečnostních sborů
Všechny uvedené subjekty by navrhovanou novelou měly být dotčeny převážně pozitivně. Na setkáních pracovní skupiny pro novelizaci služebního zákona (viz bod 7) byly zastoupeny hlavní dotčené subjekty, tzn. bezpečnostní sbory, odborové organizace a jejich prostřednictvím i jednotlivé příslušníci bezpečnostních sborů, přičemž měly příležitost prosadit změny, které považovaly za přínosné. Veškeré náklady, a to jak finanční či personální, budou bezpečnostní sbory nést v rámci již schválených finančních rozpočtů a stávajícího personálního obsazení. Různé formy školení, vytváření metodických materiálů a aktualizace normativních aktů interního řízení jsou již nyní činnostmi, které bezpečnostní sbory vykonávají a mají na ně vyhrazené kapacity.
1.5. Popis cílového stavu
Cílem je uvést do života normu, která bude snadno aplikovatelná, terminologicky přesná, systematická a moderní. Jedním z hlavních cílů novelizace je snížení administrativní zátěže bezpečnostních sborů, a to zejména pomocí racionalizace a zjednodušení formálního řízení ve věcech služebního poměru.
Obecně lze požadavky na úpravu zákona roztřídit do následujících kategorií:
· Formální změny: musejí být provedeny úpravy, které se týkají formální stránky zákona, jako jsou gramatické opravy, stylistické úpravy nebo změny v terminologii.
· Obsahové změny: je nutno provést obsahové změny v konkrétních ustanoveních a pasážích zákona. To zahrnuje úpravu jednotlivých práv a povinností bezpečnostních sborů a jejich příslušníků, definování nových institutů a přizpůsobení zákona aktuálním společenským potřebám a soudní judikatuře.
· Procesní změny: napříč bezpečnostními sbory panovala shoda na nutnosti úpravy řízení ve věcech služebního poměru (část dvanáctá zákona). Nová procedurální pravidla by měla přinést zvýšení efektivity rozhodování, zvýšení právní jistoty obou dotčených stran, vyjasnění problematického vztahu zákona vůči obecné úpravě ve správním řádu a snížení zbytečné administrativy.
· Změny v systematice zákona: Orientaci v zákoně stěžuje jeho systematika, která neodpovídá právní teorii a některé instituty nelogicky uvádí v různých částech zákona (jako jeden z mnoha případů lze zmínit překážky ve službě, jež některé jsou zařazeny do části páté s názvem „Doba služby, služební pohotovost a doba odpočinku“, jiné však v části šesté „Podmínky výkonu služby“).
Z věcného hlediska je třeba učinit takové změny, aby mohlo být dosaženo následujících cílů:
· Dostatečná délka zkušební doby
Vzhledem k problémům, které přináší současně nastavená délka zkušební doby, bylo navrženo zvážit prodloužení délky zkušení doby. Zkušební doba by mohla být prodloužena až na 1 rok a díky jejímu prodloužení by byla zvýšena jistota bezpečnostního sboru, že daný příslušník je pro výkon takto náročné profese vhodný. Po roce by totiž příslušník měl mít dokončenou odbornou přípravu a taktéž se i v omezené míře projevit v běžné službě, kterou bude v rámci své pozice vykonávat.
· Přijímání do služebního poměru i osob, které nemají české občanství
S cílem rozšířit potencionální okruh uchazečů o vstup do služebního poměru by mohlo být umožněno vykonávat službu v bezpečnostních sborech i občanům jiných států. Bylo by ovšem třeba vymyslet takový systém, aby nebyl snížen standard úrovně příslušníků, tudíž zavést požadavky například na jazykovou vybavenost takového žadatele o služební poměr, či jak zohlednit fakt, že na některá místa v bezpečnostních sborech není vhodné a ani vzhledem k povaze činnosti možné občany cizích zemí přijímat. V úvahu přichází více variant: zda přijímat pouze občany Evropské unie, či i občany třetích zemí.
· Umožnění služby v bezpečnostním sboru i příslušníkům po překročení věkové hranice 65 let
Některé bezpečnostní sbory projevily zájem o legislativní možnost udržet ve služebním poměru příslušníky, kteří mají zájem sloužit i po překročení věkové hranice 65 let. Je přitom třeba zvážit, zda je optimálním řešením zrušení věkové hranice plošné posunutí aktuálně stanovené hranice, anebo zda vymyslet mechanismus, kdy bude současná hranice 65 let zachována, ale například nepostradatelným odborníkům či jinak významným a přínosným členům sboru bude individuálně prodloužena.
· Přechod agendy výsluhových příspěvků
Agenda výsluhových příspěvků by pro všechny bezpečnostní sbory mohla být soustředěna na jednom místě, resp. u jedné organizační složky státu. Sjednotila by se tím praxe a vznikly by úspory z rozsahu.
· Úprava kázeňských trestů a řízení o nich
Ukládání kázeňských trestů za kázeňské přestupky a ukládání kázeňských trestů za jednání, které má znaky přestupku, by bylo vhodné lépe odlišit a obecně přesněji specifikovat, jak v kterém případě postupovat a jaké tresty za tyto dva typy deliktů uložit.
· Odstranění nedostatků v právní úpravě týkající se výsluhového příspěvku
Předkládaná právní úpravy by měla vyplnit mezeru v zákoně, která umožňuje čerpat výsluhový příspěvek i příslušníkům, kteří za trvání služebního poměru spáchali úmyslný trestný čin, nicméně jejich poměr formálně skončil z jiného právního důvodu a vyplácení renty jim proto náleží.
· Úprava řízení ve věcech služebního poměru
Cílem by mělo být upravit řízení ve věcech služebního poměru takovým způsobem, aby bylo rychlé, efektivní, bez zbytečné administrativní zátěže a nevznikaly při něm pochybnosti pramenící z nejasného vztahu mezi zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a správním řádem.
1.6. Zhodnocení rizika
Pro bezpečnostní sbory je rizikové především ponechání současného stavu zákona beze změn. Problematická aplikace některých ustanovení snižuje právní jistotu a přestavuje administrativní zátěž, což zvyšuje náklady a omezuje efektivnost fungování sborů.
Samozřejmě existuje i riziko, že změněná podoba zákona bude obsahovat nedokonalosti či nedostatky, nicméně toto riziko je výrazně nižší než ponechání předpisu v současném stavu. Je nutno podotknout, že bezpečnostní sbory v současnosti čelí velkému tlaku, jelikož příslušníci kvůli nejasnému výkladu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů podávají na bezpečnostní sbory žaloby (viz například: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-policiste-vyhravaji-soudy-proti-svym-sefum-jde-o-stamiliony-40464965, či zde: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-vedeni-policie-celi-dalsim-soudum-pyrotechnici-chteji-sve-penize-40480728). Dle informacích poskytnutých Policií ČR se například jedná pouze v rámci tohoto bezpečnostního sboru o více než 300 sporů se současnými či bývalými příslušníky speciálních pořádkových jednotek a pyrotechnické služby.
2. NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ
VARIANTA 0 - Ponechat zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ve stávajícím znění
Tato varianta by spočívala v ponechání znění zákona ve stávajícím stavu a neprovádění žádných, ani dílčích změn. Vzhledem k množství připomínek a požadavků, které vznesly bezpečnostní sbory či jednotlivé odbory Ministerstva vnitra je tato varianta již od počátku jevila jako nereálná. Vzhledem k nutnosti zavedení určitých nových ustanovení či řešení problematických pasáží bylo zřejmé, že zákon je třeba upravit.
VARIANTA 1 - Novelizovat zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Jak již bylo zmíněno výše, nutnost úpravy některých pasáží zákona byla zřejmá již od počátku fungování pracovní skupiny. Bylo ovšem otázkou, zda změny zákona v rámci novely budou poměrně malé a specifické, či naopak velké a komplexní. Vzhledem k provázanosti jednotlivých ustanovení zákona bylo shledáno jako nejlepší řešení provést novelizaci většího rozsahu.
Cílového stavu popsaného v bodu 1.5 by mělo být dosaženo následujícími konkrétními změnami legislativního textu:
· Prodloužení zkušební doby
· VARIANTA A – Prodloužení zkušební doby v rozmezí 6–12 měsíců
Výhody: Kratší zkušební doba znamená pro příslušníky větší jistotu a lépe odpovídá délce zkušební doby pro zaměstnance v pracovním poměru.
Nevýhody: Délka odborné přípravy je například u nepočetnějšího bezpečnostního sboru, tedy Policie ČR, stanovena na 1 rok. Pokud je třeba k výkonu této specifické profese nezbytný určitý požadavek, neměla by zkušební doba být kratší než možnost tento požadavek splnit.
· VARIANTA B – Prodloužení na 12 měsíců
Výhody: Dostatečně dlouhá doba pro bezpečnostní sbor příslušníka proškolit i v omezené míře poznat, jak bude službu v praxi vykonávat.
Nevýhody: Jedná se o dlouhý časový úsek. V pracovněprávních vztazích není možné takto dlouhou zkušební dobu sjednat.
Rozmezí dle varianty A nebylo nakonec zvažováno, jelikož jako vhodné řešení byla zvolena VARIANTA B. Ke zmiňované nevýhodě varianty B je nutno podotknout, že se jedná o odůvodnitelný rozdíl, který je kompenzován jinými instituty služebního zákona, které naopak příslušníky oproti zaměstnancům v určitých oblastech zvýhodňují. Zkušební doba bude prodloužena z 6 na 12 měsíců a tím měla být využita maximální možná doba, kterou lze i dle evropského práva ještě akceptovat. Jedná se o dobu, která se např. v podmínkách Policie ČR uplatňovala před přijetím zákona o služebním poměru příslušníků a pracovaly s ní i předpisy upravující poměry četnictva a policie v době první Československé republiky. Zároveň se jejím prodloužením na jeden rok vyřeší problém s odbornou přípravou, která by se měla s prodlouženou zkušební dobou vykrývat. Tím by nemělo docházet k situaci, kdy příslušník požadavky odborné přípravy nesplní, tím pádem v plném rozsahu nemůže službu vykonávat, avšak bezpečnostní sbor nemá pravomoc s ním před uplynutím doby určité (která je zákonem daná pro začínající příslušníky v délce 3 let) služební poměr ukončit.
· Přijímání osob, které nemají české občanství
V novele zákona by mohlo dojít k rozšíření okruhu osob, které mohou zažádat o přijetí do služebního poměru:
· VARIANTA A – Úplné zrušení požadavku na české občanství
Výhody: Varianta, která by přístup do bezpečnostních sborů umožnila většímu množství osob, jelikož by (při splnění předpokladů) mohl žádost o službu v bezpečnostním sboru podat občan jakéhokoli státu.
Nevýhody: Tato varianta je vysoce riziková, neboť by se příslušníky bezpečnostních sborů mohly stávat osoby, u nichž lze obtížné ověřit např. požadavky bezúhonnosti (čistého trestního rejstříku) v domovském státě. Nelze vyloučit ani infiltraci bezpečnostních sborů osobami financovanými nedemokratickými a České republice nepřátelskými režimy. Náklady na prověřování uchazečů by vysoce převýšily výhody ze zvýšeného zájmu o přijetí do služebního poměru.
· VARIANTA B – K pojmu „státní občan České republiky“ doplnit spojení „a státní občan jiného členského státu Evropské unie“
Výhody: Evropská integrace je již na velmi vysoké úrovni a pro mnohé oblasti jsou již zavedeny fungující mechanismy, které překlenutí různou praxi jednotlivých států (např. v oblasti uznávání vzdělání nebo sdílení údajů z trestních rejstříků). Zájem o službu u sboru ze strany občanů jiných zemí se navíc vzhledem ke společné historii a nízkým jazykovým bariérám předpokládá zejména u občanů Slovenské republiky. Navrhovanou variantou lze proto bez nutnosti obšírnější úpravy a překonávání dalších bariér nabídnout možnost služby relativně velkému okruhu osob.
Nevýhody: Možnost přijetí do bezpečnostního sboru se nevztahuje na občany tzv. třetích zemí, čímž se zužuje okruh případných žadatelů. Vzhledem k poměrně benevolentnímu přístupu některých členských států EU k udělování státní příslušnosti nelze vyloučit ani infiltraci bezpečnostních sborů osobami financovanými nedemokratickými a České republice nepřátelskými režimy.
· VARIANTA C – Ponechání stávající právní úpravy, tzn. zachování požadavku českého občanství
Výhody: Zachování současné právní úplavy se je nejméně kontroverzní vzhledem k bezpečnostním zájmům České republiky. Příslušníci bezpečnostních sborů mají přístup k citlivým informacím a mohou ovlivnit bezpečnost státu. Existuje obava, že cizí občané by mohli být náchylnější k manipulaci, špionáži nebo korupci, což by mohlo ohrozit národní bezpečnost. Dalším problematickým bodem je, že občané cizích států by mohli mít konfliktní zájmy nebo nižší motivaci k ochraně zájmů státu, ve kterém nejsou občany. Po příslušnících je totiž vyžadována maximální loajalita a věrnost zemi které slouží, což je ostatně i obsahem textu služebního slibu, který je povinen každý příslušník pro přijetí do sboru složit.
Nevýhody: Zužuje se okruh potencionálních uchazečů o přijetí do služebního poměru. Především občané států, které jsou nám geograficky, kulturně i jazykově blízko (např. Slovensko), by mohli vykonávat službu bez nutnosti překonání větších překážek. Tím, že se omezí nábor pouze na občany dané země, může dojít k přehlédnutí kvalifikovaných jedinců z ciziny, kteří by mohli přinést cenné dovednosti a zkušenosti. Cizí státní občané mohou taktéž přinášet globální perspektivy a zkušenosti, které by byly užitečné v oblasti boje proti mezinárodní kriminalitě, terorismu a jiným globálním hrozbám.
Ministerstvo vnitra se původně přiklonilo k VARIANTĚ B, tedy přijímání občanů členských států Evropské unie (Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko).
V rámci varianty B byly vypracovány mechanismy prokazování jazykové vybavenosti a trestní bezúhonnosti uchazečů bez českého občanství. Z celého systému byly vynechány zpravodajské služby, u jejichž příslušníků by nadále trvala podmínka občanství České republiky, zatímco ve zbývajících pěti bezpečnostních sborech by bylo na rozhodnutí ředitele bezpečnostního sboru, která služební místa mohou být obsazena cizími státními příslušníky a u kterých je občanství České republiky nadále vyžadováno.
Po vyhodnocení meziresortního připomínkového řízení však byla přijata VARIANTA C, tedy příslušníkem bezpečnostního sboru se nadále bude moci stát pouze český státní občan. Rozhodnutí bylo přijato zejména na základě doporučení zpravodajských služeb po zhodnocení současné mezinárodní bezpečnostní situace.
· Prodloužení věkové hranice příslušníka pro skončení služebního poměru
· VARIANTA A – Úplné zrušení věkové hranice
Výhody: Jedná se o řešení, které by odráželo subjektivní schopnosti a fyzickou zdatnost jedince, která může být i před dosažením věkové hranice značně rozdílná.
Nevýhody: Služba v bezpečnostním sboru je velmi specifickým povoláním a většinu činností není fyzicky možné bez rizik vykonávat i v pokročilejším věku. Pokud by byla věková hranice úplně zrušena, bylo by třeba najít jiné vhodné mechanismy (např. zvýšení počtu lékařských prohlídek, nastavení jiných omezujících kritérií), které by však byly velmi administrativně, časově i finančně nákladné. Navíc by došlo k nejednotnosti i vzhledem k jiným služebním poměrům (u vojáků z povolání je hranice nastavená na dosažení důchodového věku, u státní služby 70 let).
· VARIANTA B – Plošné posunutí věkové hranice
Výhody: Administrativně jednoduché řešení, které by se týkalo všech příslušníků bez nutnosti vedení jakéhokoli druhu řízení a rozhodování.
· Nevýhody: Jak bylo uvedeno výše, služba ve sboru je specifické povolání, které mnohdy do vyššího věku nelze vykonávat. Plošné posunutí hranice by mohlo vyvolávat obavy, zda se nejedná o tlak ze strany bezpečnostního sboru, jak si příslušníky udržet. Naopak cílem regulace je spíše umožnit službu pouze vybraným expertům.
· VARIANTA C – Ponechání stávající právní úpravy, tzn. zachování věkové hranice 65 let s možným prodloužením pro vybrané příslušníky
Výhody: Tento institut umožní prodloužení služby pouze vybraným příslušníkům. Je možné ve větší míře využít rozhodovacích a personálních nástrojů. Značí také výjimečnost daného postupu, nejedná se o plošné řešení.
Nevýhody: Tato varianta přináší nároky na rozhodování a znamená určitou administrativní zátěž. Je třeba také zvážit, jaká kritéria pro prodlužování služebního poměru je nutné zvolit.
Varianta A se od počátku nejevila jako vhodné řešení. Pokud by mělo k rušení věkových hranic dojít, bylo by tak nutné udělat po podrobnější analýza a napříč všemi profesemi (dalo by se pak uvažovat nejen o služebních poměrech, ale i pracovněprávních jako například věková hranice u soudců apod.). Varianta B by sice byla administrativně jednodušší variantou, avšak napříč sbory byly vysloveny určité obavy, zda by bylo vhodné tento personální nástroj oslabovat. U některých příslušníků totiž z důvodu charakteru vykonávané činnosti prodloužení doby služby není vhodné. Proto byla vybrána VARIANTA C. Navrhované znění má za cíl umožnit individuálně zhodnotit způsobilost příslušníka pokračovat ve služebním poměru i po dosažení věku 65 let. Takové opatření bude možné jen v případě, že další služba příslušníka bude nezbytná pro plnění úkolů bezpečnostního sboru, a to zejména s ohledem na zkušenosti, odbornou erudici nebo jedinečné dovednosti či schopnosti příslušníka. Prodloužení věkové hranice bude samozřejmě podmíněno tím, že příslušník bude nadále plně zdravotně, osobnostně a fyzicky způsobilý pro výkon služby.
Prodloužení věkové hranice bude možné vždy jen o jeden rok, byť opakovaně, avšak nejdéle do konce roku, v němž daný příslušník dosáhne věku 70 let. Tento limit byl stanoven mimo jiné s ohledem na podmínky skončení služebního poměru státních zaměstnanců podle zákona o státní službě. Prodlužování o jeden rok bylo zvoleno jako kompromis mezi dostatečným odstupem pro opakované rozhodování, aby nedocházelo ke zbytečné administrativní zátěži (kterým by bylo například rozhodování po měsících), a časovým úsekem pro zhodnocení, zda je příslušník ještě schopný službu řádně vykonávat, zda trvá důležitý zájem služby apod. Rozhodnutí, zda příslušníkovi dobu prodloužit či ne, je personálním nástrojem ředitele bezpečnostního sboru u kterého není vhodné stanovit další dodatečná kritéria, důležitý zájem služby se jeví jako dostatečný.
· Přechod agendy výsluhových příspěvků
Jako optimální řešení se jeví, aby byla agenda vyplácení výsluhových příspěvků pro všechny bezpečnostní sbory vedena pouze jedním správním orgánem, což přinese celkovou úsporu nákladů. Jelikož již nyní Ministerstvo vnitra ČR tuto agendu vede pro většinu příslušníků bezpečnostních sborů, je vhodné tuto agendu sjednotit právě pod Ministerstvem vnitra.
Vzhledem k tomu, že se kvůli množství připomínek prodloužila doba potřebná k novelizaci zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, bylo rozhodnuto i o posunutí doby nabytí účinnosti tohoto zákona. Přechod agendy výsluhových příspěvků je však navázán i na změnu právních předpisů v oblasti práva sociálního zabezpečení (zejména vyplácení důchodů bývalým příslušníkům), bylo proto rozhodnuto, že uvedená problematika bude řešena samostatně, v rámci novelizačního balíčku v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí.
Daná problematika proto nebude dále zkoumána v rámci hodnocení dopadů regulace služebního zákona.
· Úprava kázeňských trestů
Navrhuje se zavedení samostatné právní úpravy pravidel pro ukládání kázeňských trestů za kázeňské přestupky a pravidel pro ukládání kázeňských trestů za jednání, které má znaky přestupku.
· Nedostatky v právní úpravě týkající se výsluhového příspěvku
Je navrhována významná změna podmínek nároku bývalého příslušníka na výsluhový příspěvek. Nové znění brání vzniku nároku na výsluhový příspěvek nejen v situaci, kdy bylo spáchání úmyslného trestného činu důvodem skončení služebního poměru příslušníka, ale ve všech případech, kdy se příslušník v době trvání svého služebného poměru dopustil úmyslného trestného činu, tedy bez ohledu na konkrétní způsob skončení jeho služebního poměru.
Za nepodstatnou bude přitom považována i skutečnost, zda trestní řízení skončilo standardním odsouzením po projednání věci v hlavním líčení, anebo tzv. odklonem (bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání, schváleno narovnání nebo rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání). Výslovně se také stanoví, že pro účely nároku na výsluhový příspěvek se nepřihlíží k upuštění od potrestání, podmíněnému upuštění od potrestání, zahlazení odsouzení ani rozhodnutí o milosti či amnestii, která by jinak vedla k povinnosti hledět na pachatele, jako by nebyl odsouzen.
· Řízení ve věcech služebního poměru
Celý stávající text dvanácté části se navrhuje nahradit novým zněním, které bude obsahovat pouze nezbytné odchylky; jinak se řízení ve věcech služebního poměru bude řídit obecnou úpravou, tedy správním řádem.
S cílem zrychlit a zjednodušit řízení ve věcech služebního poměru se navrhuje, aby u služebního poměru příslušníků bylo standardem – stejně jako u služebního poměru státního zaměstnance ve státní službě – vydání rozhodnutí jako první úkon služebního funkcionáře v řízení, samozřejmě se zohledněním výjimek, mj. pro řízení o propuštění ze služebního poměru, řízení o kázeňském přestupku a řízení o jednání, které má znaky přestupku.
Další významnou změnou by mělo být oddělení úpravy řízení o kázeňském přestupku od úpravy řízení o jednání, které má znaky přestupku, díky kterému bude mj. více zřetelná skutečnost, že v řízení o kázeňském přestupku služební funkcionář postupuje podle zákona o služebním poměru příslušníků a subsidiárně aplikuje správní řád, v řízení o jednání, které má znaky přestupku používá zákon o služebním poměru příslušníků a podpůrně zákon o odpovědnosti za přestupky (ke kterému je pak subsidiární správní řád).
VARIANTA 2 – Vytvořit nový zákon
Další variantou, která byla na počátku legislativních prací zvažována, byla vzhledem k množství problematických pasáží i tvorba nového legislativního textu. Ten by kromě reakce na výše uvedené hlavní nedostatky současné právní úpravy mohl nově a komplexně upravit práva a povinnosti bezpečnostních sborů a jejich příslušníků.
Mohla by být vytvořena nová systematika zákona, která by lépe odrážela subsidiární použití dalších právních norem a o to lépe a podrobněji upravit odchylky spojené se specifiky služebního poměru. Ke zvážení by též teoreticky přicházela možnost přidat do nového zákona část, která by vyjmenovávala odchylky od obecné úpravy pro jednotlivé bezpečnostní sbory, jež jsou nyní vyjmenovávány závěrem takto dotčených ustanovení zvlášť.
3. VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ
3.1. Identifikace nákladů a přínosů
Jelikož je většina změn spíše legislativně technického charakteru a u mnohých bude záležet i na míře využívání jednotlivými sbory (např. u změny v procentuálním vyjádření příplatku za vedení a náborového příspěvku), není možné přesně vyčíslit náklady či úspory plynoucí z navrhovaných změn. Nicméně v objemu prostředků v rámci rozpočtů bezpečnostních sborů budou tyto částky marginálními a v konečném důsledku lze předpokládat, že úspory i zvýšené náklady budou přibližně stejně velké. Při formulaci jednotlivých ustanovení týkajících se institutů, které mají dopad na rozpočtové výdaje, byla věnována maximální pozornost tomu, aby nebyly založeny žádné nové výdaje ex lege.
Novelizace přináší zejména modifikaci stávajících institutů, kdy se v reakci na potřeby praxe mění některé parametry, odstraňuje nutnost neustálých novelizací a otevírá se smysluplný prostor pro uplatňování manažerských nástrojů, vždy však pouze v míře, kterou umožní přidělené rozpočtové prostředky.
Jako příklad skutečnosti, že není možné přesně určit očekávané finanční náklady či úspory, uvádíme výše zmiňovaný příplatek za vedení. Jeden z bezpečnostních sborů, konkrétně Policie ČR, vyčíslil změnu v procentuálním vyjádření příplatků (myšleno vždy ze základního tarifu nejvyššího tarifního stupně v tarifní třídě stanovené pro služební místo) za vedení následovně:
Ředitel bezpečnostního sboru:
podle současné právní úpravy je rozpětí příplatku za vedení 10 000 až 14 000 Kč.
Navrhovaný stav: příslušník 11. tarifní třída a 12. tarifní stupeň: 68 450 Kč.
a) Příplatek za vedení 15 %: 10 268 Kč.
b) Příplatek za vedení 55 %: 37 648 Kč.
Vedoucí příslušník 1. řídící úrovně:
podle současné právní úpravy je rozpětí příplatku za vedení 4 000 až 10 000 Kč.
Podle čl. 12 odst. 1 písm. a) závazného pokynu policejního prezidenta č. 100/2012 je rozpětí výše příplatků za vedení pro služební místa vedoucích policistů 1. řídící úrovně Policejního prezidia ČR 9 000 až 10 000 Kč měsíčně, přičemž podle přílohy č. 6 výše příplatku za vedení u příslušníka 1. řídící úrovně na Policejním prezidiu ČR činí 10 000 Kč, u útvaru policie s celostátní působností 7 500 až 8 000 Kč a u krajského ředitelství policie 8 500 až 9 000 Kč.
Navrhovaný stav: příslušník 11. tarifní třída a 12. tarifní stupeň: 68 450 Kč.
a) Příplatek za vedení 6 %: 4 107 Kč.
b) Příplatek za vedení 45 %: 30 803 Kč.
Níže je uvedena kalkulace navrhovaných změn Vězeňskou službou ČR u příplatků za vedení ve výši 45 %, resp. 30 %, s dopadem na Policii ČR. Tento návrh však v rámci meziresortního připomínkového řízení nebyl přijat, dolní mez zůstala u ředitele bezpečnostního sboru 15 % a u příslušníka 1. řídící úrovně 6 %. Dané údaje jsou zde uváděny pro ilustraci, že i významný nárůst této hranice by pro bezpečnostní sbory znamenal marginální výdaje v rámci schváleného rozpočtu.
dolní mez
v Kč
úroveň řízení
% z tarifu dle návrhu § 118 (dolní mez)
Počet příslušníků
stávající roční objem
nový roční objem
roční objem navýšení
ředitel bezp. Sboru
45 %*
1
168 000
369 600
201 600
1. řídící úroveň
30 %*
91
9 060 000
20 842 800
11 782 800
2. řídící úroveň
4 %
720
51 942 000
19 731 600
0
3. řídící úroveň
3 %
2 580
117 549 612
48 091 200
0
4. řídící úroveň
2 %
1 077
28 538 400
13 118 400
0
Celkem
4 469
207 258 012
102 153 600
11 984 400
* kalkulace dle nepřijatého návrhu VS, navrhovaná právní úprava má nulový dopad
horní mez
v Kč
úroveň řízení
% z tarifu dle návrhu § 118 (horní mez)
Počet příslušníků
stávající roční objem
nový roční objem
roční objem navýšení
ředitel bezp. Sboru
55 %
1
168 000
451 200
283 200
1. řídící úroveň
45 %
91
9 060 000
31 266 000
22 206 000
2. řídící úroveň
35 %
720
51 942 000
174 262 800
122 320 800
3. řídící úroveň
20 %
2 580
117 549 612
321 201 600
203 651 988
4. řídící úroveň
15 %
1 077
28 538 400
98 533 200
69 994 800
Celkem
4 469
207 258 012
625 714 800
418 456 788
Dle uvedené kalkulace by činilo rozpětí nárůstu výdajů Policie ČR cca. 12 až 418 mil. Kč. Je nutné vzít v úvahu, že k dalšímu nárůstu výdajů by došlo s dopočtem souvisejících výdajů (34,8 %) a přesčasů a pohotovostí (15 %). Dále by došlo ke zvyšování výdajů v případě navyšování tarifních tabulek.
Nicméně i v rámci Policie ČR bylo předpokládáno, že uvedené rozpětí by bylo řízeno stanovením limitů interním aktem řízení ředitele bezpečnostního sboru. Nebyl by tedy předpoklad nekontrolovaného nárůstu výdajů v oblasti příplatků za vedení. Ředitelé bezpečnostních sborů musí nakládat s prostředky, které jsou jim přiděleny a tím, že například zvýší příplatek za vedení, nemají automaticky nárok na další finance ze státního rozpočtu, činí tak v rámci své manažerské schopnosti. Je též třeba vnímat, že každý bezpečnostní sbor má jiné nároky, pro některé je důležitější personální zabezpečení sboru, pro některé jsou naopak důležité investice do jeho materiálního zabezpečení. I kvůli tomu jsou hranice různých příplatků stanoveny velkým procentuálním rozpětím, aby byla vrcholným manažerům bezpečnostních sborů dána co největší možnost s přidělenými prostředky nakládat v souladu s potřebami konkrétního sboru (nebo jeho určité organizační složky).
Přínosy lze taktéž spatřovat spíše než v rovině finanční, v rámci předvídatelnosti a srozumitelnosti právní normy a s nimi spojenými výhodami.
3.2. Náklady
Dopad na státní rozpočet
· navrhovaná opatření jsou rozpočtově neutrální
· vzhledem k některým změnám může dojít k dílčímu navýšení nákladů na straně bezpečnostních sborů, některá opatření však přinesou na druhé straně úspory, takže veškeré náklady bezpečnostní sbory ponesou v rámci již schválených rozpočtů, viz výše uvedený příklad však jsou veškeré náklady či úspory těžko vyčíslitelné, jelikož se většinou pohybují v určitém rozmezí a bude záležet na praxi jednotlivých bezpečnostních sborů, jak například možnost zvýšení určitých příplatků nakonec využijí (například výše zmiňovaný náborový příspěvek ani v současnosti všechny sbory neposkytují, změna jeho výše tedy nemá na státní rozpočet žádný dopad)
Dopady na bezpečnostní sbory
· seznámení se s právní úpravou; bude nutné především reflektovat změny týkající se řízení ve věcech služebního poměru a služební funkcionáře dopodrobna s touto zcela změněnou pasáží seznámit
· úprava informačních systémů; vzhledem ke změnám v řízení ve věcech služebního poměru bude nezbytné nastavit nové formuláře a vzory rozhodnutí v informačním systému bezpečnostních sborů
3.3. Přínosy
Nová právní úprava zvyšuje právní jistotu, a to jak u příslušníků bezpečnostních sborů, tak u sborů a jejich služebních funkcionářů. V rámci navrhovaných změn dochází ke snížení administrativní zátěže bezpečnostních sborů, což by mělo přispět k efektivnějšímu výkonu služby. Opravena je též řada nedokonalostí, které činily aplikaci zákona obtížnou, což taktéž významnou měrou přispěje k lepšímu naplnění účelu zákona.
3.4. Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
VARIANTA 0 - Ponechat zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ve stávajícím znění
Výhody
· Tato varianta nepřináší žádné výhody: v ponechání zákona v současném znění není spatřována žádná výhoda, a to ani z hlediska věcného, ani z hlediska ekonomického.
Nevýhody
· Ponechání nedokonalostí v současném znění zákona: tato varianta by neřešila problémy vznikající z aplikační praxe, zachovává nejednoznačnost určitých pasáží, neodstraňuje zdlouhavé a těžkopádné rozhodování služebních funkcionářů.
· Riziko narůstajícího počtu soudních sporů: současná praxe ukázala, že nedostatky v právní úpravě jsou tak závažného charakteru, že vedou k mnoha soudním sporům (viz bod 1.6). Nejen že tato skutečnost snižuje právní jistotu, a to jak na straně příslušníků, tak na straně bezpečnostních sborů, ale znamená pro obě strany i zbytečné výdaje a náklady, nemluvě o nepříjemnosti situace, kdy je spor tak vážného charakteru, že vyústí až podáním žaloby.
VARIANTA 1 - Novelizovat zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Výhody
· Rychlejší legislativní proces: novelizace je v tomto případě rychlejší a efektivnější řešení než tvorba nového právního předpisu. To je důležité zejména vzhledem k množství aktuálních problémů, které vyžadují co nejrychlejší změnu právního rámce.
· Lepší reakce na problémy vyplývající z uplatňování stávajícího zákona: novelizace umožňuje specificky reagovat na identifikované problémy nebo nedostatky v existujícím zákoně. Namísto vytváření nového právního textu od základu lze upravit a zdokonalit stávající.
· Zachování kontinuity: je třeba vnímat, že zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů aplikuje velké množství osob napříč bezpečnostními sbory, které již mají odborné znalosti a zkušenosti s tímto legislativním textem. Novelizace umožňuje zachovat a využít jejich odbornost, což může přispět k efektivní aplikaci a výkladu nových ustanovení. Taktéž judikatura k ustanovením, která nejsou měněna, může být dobrým vodítkem, jak je v praxi vykládat a aplikovat.
Nevýhody
· Nedostatečné změny: Při novelizaci existuje riziko, že změny nebudou dostatečné a že nevyřeší některé problémy. Novelizace mnohdy nebývá vnímána jako přelomová změna, po které by bylo nutno vnímat celý zákon novým způsobem, spíše jako úprava nedokonalostí a vylepšení současného stavu.
VARIANTA 2 - Vytvořit nový zákon
Výhody
· Nová systematika: mohl by být vytvořen text, který by byl systematičtější a lépe strukturovaný. Praxe a judikatura ukázala, že u některých institutů panuje tendence sbližování se zákoníkem práce a soudy mnohdy vytýkají nedůvodné rozdíly mezi poměrem pracovním a služebním, které z jejich pohledu nelze akceptovat. Tyto instituty by mohly být řešeny odkazem na příslušná ustanovení zákoníku práce, a naopak pro oblasti, v níž je naprosto nezbytné poměr služební od pracovního odlišovat, by mohla být vytvořena detailnější úprava.
Nevýhody
· Časová náročnost: příprava úplně nového zákona by vyžadovala delší časový rámec, a to nejen vzhledem k době jeho tvorby, ale i v procesu jeho přijímání a převádění do praxe. Účinnost stávajícího zákona byla několikrát posouvána, a nakonec přišla až 4 roky po nabytí jeho platnosti. Není možné vyloučit, že přijímání nového zákona by mohly postihnout stejné časové průtahy, které by znesnadnily řešení aktuálních problémů.
· Uvádění nového zákona do praxe: při přijetí nového zákona by bylo třeba seznámit s ním velké množství osob, které zákon v každodenní praxi aplikují. Jedná se především o služební funkcionáře bezpečnostních sborů. Bylo by nejspíš potřeba všechny proškolit, vytvořit nové metodiky a ve velké míře aktualizovat či vytvořit nové normativní akty ředitelů bezpečnostních sborů. To by znamenalo další výdaje, a to jak po stránce ekonomické, tak v podobě časové náročnosti a dalších nároků kladených na bezpečnostní sbory.
· Nutnost reagovat na aktuální problémy prostřednictvím novelizace: vzhledem k tomu, že některé z upravovaných oblastí je nutno přijmout v co nejkratším časovém horizontu, i kdyby byl vypracováván nový zákon, vzhledem k naléhavé potřebě normativních změn, by stejně bylo nutné tyto oblasti upravit dílčí novelizací.
4. STANOVENÍ POŘADÍ VARIANT A VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍHO ŘEŠENÍ
Nejvhodnějším řešením je VARIANTA 1, na níž je shoda i s bezpečnostními sbory. Vzhledem k výše vyjmenovaných důvodům se jedná o řešení rychlejší, ekonomičtější, které bude snazší převést do aplikační praxe. U pasáží, které nepodléhají žádným změnám, či u kterých jsou prováděny pouze dílčí úpravy, je možné zachovat právní kontinuitu. Adresáty normy pak lze efektivněji seznamovat pouze se změnami zásadního charakteru. V rámci této varianty je třeba přijmou řešení jednotlivých věcných okruhů, u nich bylo provedeno vyhodnocení pořadí vhodnosti a vybráno nejvhodnější řešení pro lepší přehlednost již v bodu 2.
VARIANTA 2 se pak jeví jako druhé nejvhodnější řešení, které by mohlo být v budoucnu znovu zvažováno. K jeho uplatnění by však bylo třeba mít dostatečný čas a skupinu vytvářející legislativní text sestavenou z odborníků z jednotlivých sborů, z řad odborné veřejnosti (především expertů na správní a pracovní právo) i zástupců příslušníků bezpečnostních sborů. Návrh by musel zohledňovat jak oprávněné potřeby bezpečnostních sborů, tak dostatečně chránit práva jednotlivých příslušníků.
VARIANTA 0 se již od počátku legislativních prací jevila jako nevhodné řešení.
5. IMPLEMENTACE DOPORUČENÉ VARIANTY A VYNUCOVÁNÍ
Za implementaci zákona bude odpovědné Ministerstvo vnitra a jednotlivé bezpečnostní sbory. Ministerstvo vnitra v rámci své metodické činnosti již vydává metodická doporučení a stanoviska k aplikaci daného zákona a objasňování problematických či nejednoznačných pasáží. Jelikož se bezpečnostní sbory přímo podílely na tvorbě legislativního textu, neměly by při jeho implementaci vznikat problémy. V případě nejasností se však mohou obrátit na Ministerstvo vnitra jako gestora novelizovaného zákona s žádostí o vypracování výkladového stanoviska.
Dotčené subjekty budou na implementaci připraveny následujícím způsobem:
· příslušníci bezpečnostních sborů (a to jak současně sloužící, tak bývalí)
Příslušníci budou na implementaci připravováni prostřednictvím svých služebních funkcionářů. Bývalých příslušníků se týkají změny ohledně výplaty výsluhových příspěvků. To budou vyrozuměni prostřednictvím plátce výsluhového příspěvku, tedy Ministerstva vnitra, který je současně gestorem tohoto zákona.
· bezpečnostní sbory jako celek, a především v jejich rámci působící služební funkcionáři
Tyto subjekty disponují vlastními právními odděleními, v jejichž popisu činnosti je přímo (mimo jiné) sledovat vývoj právního prostředí a na zaváděné změny reagovat uvnitř sboru. Navíc zástupci těchto subjektů jsou i členy pracovní skupiny a valná většina přijímaných změn vychází přímo z jejich poptávky. Pracovní skupina bude působit i nadále především kvůli metodické pomoci a vyhodnocování dopadů regulace (viz bod 6)
· žadatelé o přijetí do služebního poměru
Daná skupina je o požadavcích na ně kladených informována prostřednictvím bezpečnostních sborů. Jelikož tato skupina zahrnuje potenciálně každého dospělého obyvatele České republiky, nejeví se účelné a vhodné tuto skupinu o změnách informovat jinak než až v okamžiku, kdy projeví svůj zájem do sboru vstoupit. V tento moment však je již s žadatelem a bezpečnostním sborem navázán kontakt a bezpečnostní sbor může v rámci přijímacího řízení s žadatelem komunikovat své požadavky.
· odborové organizace působící v rámci bezpečnostních sborů
Stejně jako bezpečnostní sbory, i odborové organizace disponují právníky zodpovědnými za poradenství v legislativní oblasti. Jejich zástupci jsou taktéž členy pracovní skupiny a případné nejasnosti budou komunikovány v jejím rámci.
Ještě před účinností novely bude uspořádáno jedno či více jednání pracovní skupiny (jejíž činnost je blíže popsána v bodu 7), na kterých budou vyjasňovány nejasnosti a odstraňovány případné problémy, které může implementace přinášet.
Ohledně vyčíslení nákladů na implementaci a upřesnění způsobu jejich pokrytí je třeba sdělit, že bezpečnostní sbory i odborové organizace disponují již fungujícími strukturami (právníky či právními odděleními), které jsou přímo z povahy své činnosti odpovědné za implementaci právních předpisů (nejen tohoto zákona, ale i dalších). Je pravdou, že implementace novely tohoto zákona pro ně bude náročnější, než je tomu u jiných právních předpisů, na druhou stranu kvůli tomu bylo stanoveno dostatečně dlouhé období legisvakance, během kterého by se na zaváděné změny měly být schopny připravit.
6. PŘEZKUM ÚČINNOSTI REGULACE
Přezkum účinnosti nové právní úpravy bude prováděn Ministerstvem vnitra a bezpečnostními sbory průběžně. Ministerstvo vnitra jako gestor daného zákona a tvůrce přijímá od různých subjektů náměty na vydání stanovisek či změnu právní úpravy. Bezpečnostní sbory (a jejich příslušníci) jsou pak přímo adresáty dané normy, a v rámci aplikační praxe mohou dobře posoudit, zda dané změny vedly k požadovanému cíli.
Vhodným mechanismem přezkumu účinnosti regulace se na základě výše uvedených informací ukazuje analýza dostupné judikatury, podněty obdržené v rámci vlastní metodické činnosti Ministerstva vnitra a připomínky ze strany bezpečnostních sborů. Ty budou Ministerstvu vnitra sdělovány průběžně emailem, či na jednáních pracovní skupiny.
V rámci přezkumu účinnosti regulace budou vyhodnocovány následující otázky:
A) Existují stále problémy, které členové pracovní skupiny identifikovali na počátku legislativních prací na novele zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů?
B) Fungují v praxi novelizovaná či nově doplňovaná ustanovení tak, jak bylo v rámci činnosti pracovní skupiny předpokládáno a kvůli čemuž byla měněna či doplňována?
C) Byly problémy vyplývající ze zastaralého textu zákona novelizací odstraněny, nebo je stále potřeba dané problémy řešit?
E) Plyne z dosavadních zkušeností možnost ke zlepšení textu zákona?
G) Přinesla regulace některé nezamýšlené důsledky (např. vyskytly se problémy ve výkladu novelizovaných ustanovení ve spojitosti s ustanoveními, která novelizována nebyla)?
Přezkum bude prováděn v rámci pracovní skupiny následovně:
1)
6 měsíců po účinnosti normy se sejde pracovní skupina a její jednotliví členové se předběžně vyjádří k účinnosti regulace a zhodnotí výše uvedené body A) až G). Především bude zhodnocen bod A), zda novela zákona odstranila nejasnosti a byla přínosem v oblastech, kvůli kterým pracovní skupina vznikla. Členové budou vyzváni, aby dále vyhodnocovali výše uvedené body a do 6 měsíců od účinnosti regulace zaslali Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra zprávu, ve které budou výše stanovené otázky zodpovězeny.
2)
Do 12 měsíců po účinnosti normy zašlou členové pracovní skupiny zprávy s vyhodnocením kritérií přezkumu regulace dle bodů A) až G) Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra.
3)
Shromážděná data gestor zákona vyhodnotí a nejpozději do 15 měsíců od účinnosti normy vypracuje ze zaslaných dat souhrnnou zprávu, kterou rozešle pracovní skupině.
4)
18 měsíců po účinnosti normy proběhne další jednání, na kterém bude zaslaná zpráva vyhodnocena a stanoveny postupy a cíle, jak se vypořádat především s případnými problémy, které budou popsány na základě vyhodnocení bodu E) a G). Budou případně hledána řešení, která by mohla být k překlenutí daných problémů účinná.
5)
2 roky po účinnosti normy bude vyhodnoceno, zda byl dosavadní postup úspěšný a zda bylo dosaženo cílů novelizace. Dle potřeby budou probíhat jednání pracovní skupiny, její členové budou vyzváni, aby dle bodů A) až G) znovu provedli vyhodnocení a zaslali je gestorovi.
6)
Konečné zhodnocení dopadů regulace bude provedeno 3 roky po účinnosti normy. Odbor bezpečnostní politiky ze shromážděných dat vypracuje konečnou zprávu a členy pracovní skupiny s ní seznámí.
7. KONZULTACE A ZDROJE DAT
Na Ministerstvu vnitra byla vytvořena pracovní skupina, která se podílela na věcné úpravě navrhovaného legislativního textu, jejími členy byli zástupci:
· Policie ČR
· Hasičského záchranného sboru ČR
· Celní správy ČR
· Vězeňské služby ČR
· Generální inspekce bezpečnostních sborů
· Bezpečnostní informační služby
· Úřadu pro zahraniční styky a informace
· Unie bezpečnostních složek
· Odborového svazu státních orgánů a organizací
· Nezávislého odborového svazu Policie ČR
· Odborového svazu hasičů
· Konfederace odborových organizací bezpečnostních sborů
Tato pracovní skupina spolupracovala po celou dobu přípravy legislativního textu (od roku 2022 až dosud), a to jak na osobních jednáních, tak prostřednictvím emailové komunikace a telefonických konzultací. V rámci meziresortního připomínkového řízení ve druhém čtvrtletí roku 2024 bylo uspořádáno pět celodenních jednání se všemi zástupci připomínkových míst (tedy i zástupců například z resortu Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva spravedlnosti). Dále je třeba zmínit i několik jednání ředitelů všech bezpečnostních sborů, jednání vedení Ministerstva vnitra se zpravodajskými službami, se zástupci odborových organizací apod. Na daných jednáních byly dopodrobna probírány jednotlivé body novelizace a přijato znění, které by maximálně vyšlo vstříc všem požadavkům všech dotčených skupin. Tímto postupem bylo zajištěno, že s navrhovaným zněním všechny dotčené subjekty v maximální možné míře souhlasí, o čemž svědčí i minimální počet rozporů, se kterými je návrh textu zákona předkládán pro jednání vlády.
Pracovní skupina bude činná i nadále, jelikož se její členové shodli, že zde podobný formát chybí a že bude třeba v její činnosti pokračovat s cílem zajistit uvedení novelizace do praxe, vyhodnocování jejích přínosů a identifikace případných nepříznivých dopadů či dalších problematických pasáží zákona. Její činnost, která doposud spočívala především v práci na legislativním textu, bude přetvořena na metodický a poradní orgán, který bude hledat shodu na postupech praktického provádění zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, sjednocovat praxi a vyhodnocovat dopady nově zavedených ustanovení. Jelikož valnou většinu pracovní skupiny tvoří zástupci právních oddělení bezpečnostních sborů, budou se právě oni přímo podílet na implementaci novely zákona a dodávat data potřebná k přezkumu navrhované právní úpravy z prohledu bezpečnostních sborů. Zpětnou vazbu z pohledu příslušníků, jako dalších dotčených subjektů, budou dodávat zástupci odborových organizací.
8. KONTAKT NA ZPRACOVATELE RIA
Mgr. Růžena Výborná, vyborna.ruzena@mvcr.cz
Ing. Mgr. Vlastimil Jirouš, vlastimil.jirous@mvcr.cz
Ministerstvo vnitra ČR
Odbor bezpečnostní politiky
2