Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORND3ABPWE2 najdete zde


                Rozdílová tabulka k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Novela zákona č. 361/2003 Sb.

	Navrhovaný právní předpis 
	Odpovídající předpis EU

	Ustanovení 
	Obsah
	CELEX
	Ustanovení 
	Obsah

	§ 11a
	§ 11a  
Zkušební doba  

Při přijetí do služebního poměru se stanoví zkušební doba v délce 6 12 měsíců. Doba, po kterou příslušník nekoná službu z důvodu překážek ve službě na straně příslušníka, se do zkušební doby započítává v rozsahu nejvýše 10 dnů. Zkušební doba se prodlužuje o dobu celodenních překážek ve službě a dobu celodenní dovolené, pro které příslušník nekoná službu v průběhu zkušební doby.

	32019L1152


	Čl. 1 

odst. 6
	6. Členské státy mohou na základě objektivních důvodů stanovit, že se ustanovení uvedená v kapitole III nepoužijí na úředníky, veřejné záchranné služby, ozbrojené síly, policejní orgány, soudce, státní zástupce, vyšetřovatele nebo jiné orgány pro vymáhání práva. 

	
	
	
	Čl. 8 

odst. 1 až 3
	1. Členské státy zajistí, že pokud se na pracovněprávní vztah vztahuje zkušební doba vymezená podle vnitrostátních právních předpisů nebo zvyklostí, nebude tato doba delší než šest měsíců.

2. V případě pracovních poměrů na dobu určitou členské státy zajistí, aby byla délka této zkušební doby přiměřená předpokládané době trvání smlouvy a povaze práce. V případě prodloužení smlouvy na výkon stejných pracovních úkolů se na pracovní poměr nevztahuje nová zkušební doba.

3. Členské státy mohou výjimečně stanovit delší zkušební doby v případech, kdy to vyžaduje povaha zaměstnání nebo je to v zájmu pracovníka. Nebyl-li pracovník během zkušební doby přítomen v práci, mohou členské státy stanovit, že zkušební dobu lze prodloužit o dobu odpovídající trvání nepřítomnosti.

	§ 33 
písm. a)
	§ 33 

Záloha neplacená 

Do zálohy neplacené se zařadí příslušnice nebo příslušník, jimž je

a) udělena rodičovská dovolená, anebo

b) uděleno služební volno bez poskytnutí služebního příjmu na dobu delší než 1 měsíc.

§ 33 

Záloha neplacená 

Do zálohy neplacené se zařadí příslušník

a)
který čerpá rodičovskou dovolenou, s výjimkou rodičovské dovolené, kterou příslušník čerpá do doby, po kterou je příslušnice oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,

b)
kterému bylo uděleno neplacené služební volno na žádost podle § 76 na dobu delší než 30 kalendářních dnů, nebo

c)
po dobu výkonu veřejné funkce, pro který byl dlouhodobě uvolněn.
	32019L1158
	Čl. 10 
odst. 1 až 3
	1. Práva pracovníka, která již nabyl nebo která nabývá ke dni začátku dovolené podle článků 4, 5 a 6 nebo pracovního volna podle článku 7, zůstávají zachována až do skončení této dovolené nebo pracovního volna. Po skončení dovolené nebo pracovního volna jsou tato práva vykonatelná včetně všech změn vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo zvyklostí. 
2. Členské státy zajistí, aby po skončení dovolené podle článků 4, 5 a 6 měli pracovníci právo vrátit se na své pracovní místo nebo na rovnocenné pracovní místo za podmínek, které pro ně nejsou méně příznivé, a těžit z případného zlepšení pracovních podmínek, na které by měli nárok, kdyby dovolenou nečerpali. 
3. Členské státy vymezí postavení pracovní smlouvy nebo pracovněprávního vztahu pro dobu dovolené podle článků 4, 5 a 6 nebo pracovního volna podle článku 7, a to i pokud jde o nároky na sociální zabezpečení, včetně příspěvků na důchodové zabezpečení, a současně zajistí, aby byl pracovněprávní vztah během uvedené doby zachován.

	§ 41
odst. 3
	(3)
Ředitel bezpečnostního sboru může, vyžaduje-li to důležitý zájem služby, prodloužit věkovou hranici uvedenou v odstavci 1 písm. e) u konkrétního příslušníka s jeho souhlasem o 1 rok, a to i opakovaně, nejdéle však do dne 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník dovrší věku 70 let. Řediteli bezpečnostního sboru může tuto věkovou hranici prodloužit nadřízený ředitele bezpečnostního sboru.

 
	32000L0078
 
	Čl. 6 
odst. 1
	1.  Bez ohledu na čl. 2 odst. 2 mohou členské státy stanovit, že rozdíly v zacházení na základě věku nepředstavují diskriminaci, jestliže jsou v souvislosti s vnitrostátními právními předpisy objektivně a rozumně odůvodněny legitimními cíli, zejména legitimními cíli politiky zaměstnanosti, trhu práce a odborného vzdělávání, a jestliže prostředky k dosažení uvedených cílů jsou přiměřené a nezbytné.
Tyto rozdíly v zacházení mohou zahrnovat zejména:
a) stanovení zvláštních podmínek pro přístup k zaměstnání a odbornému vzdělávání, pro zaměstnání a povolání včetně podmínek propuštění a odměňování, a to pro mladé pracovníky, starší osoby a osoby s pečovatelskými povinnostmi za účelem podpory jejich pracovního začlenění nebo zajištění jejich ochrany;
b) stanovení minimálních podmínek věku, odborné praxe nebo let služby pro přístup k zaměstnání nebo k určitým výhodám spojeným se zaměstnáním;
c) stanovení maximálního věku pro přijetí, který je založen na požadavcích dotyčného pracovního místa na odbornou přípravu nebo na potřebě přiměřené doby zaměstnání před odchodem do důchodu. 

	§ 42 odst. 1
	§ 42

Propuštění

(1)
Příslušník musí být propuštěn, jestliže

a)
byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně,

b)
byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti a jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka,

c)
bylo v řízení o úmyslném trestném činu pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22), bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání23a) a jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka,

d)
porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru,

e)
mu byl uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti,

f)
 porušil omezení stanovená v § 47,

g)
pozbyl státní občanství České republiky,

h)
podle lékařského posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu služby, s výjimkou zdravotních důvodů souvisejících s těhotenstvím,

i)
mu bylo odňato osvědčení o tělesné zdatnosti nebo o odborné způsobilosti stanovené zvláštním právním předpisem,24)
j)
podle posudku psychologa bezpečnostního sboru pozbyl osobnostní způsobilost k výkonu služby,

k)
byla jeho svéprávnost omezena,

l)
uplynula doba uvedená v § 32 odst. 2 a důvod pro zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené nepominul, nebo

m)
požádal o propuštění.

(1)
Příslušník musí být propuštěn, jestliže 

a)
byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti a jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, 

b)
bylo v řízení o nedbalostním trestném činu pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání, schváleno narovnání nebo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání22) a jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, 

c)
porušil služební přísahu tím, že se dopustil zvlášť zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru, 

d) 
porušil některé z omezení stanovených v § 47,

e) 
podle lékařského posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu služby, s výjimkou zdravotních důvodů souvisejících s těhotenstvím, 

f) 
mu bylo odňato osvědčení o tělesné zdatnosti nebo o odborné způsobilosti stanovené zvláštním právním předpisem24), 

g) 
podle posudku psychologa bezpečnostního sboru pozbyl osobnostní způsobilost k výkonu služby, nebo

h)
uplynula doba uvedená v § 32 odst. 2 a důvod pro zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené nepominul.
	32019L1158
	Čl. 12 

odst. 1
	1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly propuštění a veškeré přípravné kroky k propuštění pracovníků z toho důvodu, že požádali o dovolenou podle článků 4, 5 a 6 nebo ji čerpali, nebo že vykonali právo požádat o pružné uspořádání práce podle článku 9.

	§ 42 odst. 2
	(2)
Příslušník zpravodajské služby musí být též propuštěn, jestliže mu zanikla platnost osvědčení, je-li osobou určenou ke styku s utajovanými informacemi,11) a nelze jej ustanovit na jiné služební místo, a to ani po 1 roce zařazení v záloze pro přechodně nezařazené. V případě, že platnost osvědčení vypršela uplynutím doby a příslušník ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem nepodal žádost o vydání nového osvědčení, anebo před uplynutím platnosti osvědčení vrátil, podmínka ročního zařazení v záloze pro přechodně nezařazené se neuplatní.
	32019L1158
	Čl. 12 

odst. 1
	1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly propuštění a veškeré přípravné kroky k propuštění pracovníků z toho důvodu, že požádali o dovolenou podle článků 4, 5 a 6 nebo ji čerpali, nebo že vykonali právo požádat o pružné uspořádání práce podle článku 9.

	§ 42 odst. 3
	(3)
Příslušník ve služebním poměru na dobu určitou musí být též propuštěn, jestliže dosáhl neuspokojivých výsledků ve výkonu služby podle závěru služebního hodnocení.
	32019L1158
	Čl. 12
odst. 1
	1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly propuštění a veškeré přípravné kroky k propuštění pracovníků z toho důvodu, že požádali o dovolenou podle článků 4, 5 a 6 nebo ji čerpali, nebo že vykonali právo požádat o pružné uspořádání práce podle článku 9.

	§ 43 odst. 4
	(4)
Služební funkcionář na žádost příslušníka v odděleném potvrzení uvede údaje o výši průměrného služebního příjmu, o způsobu skončení služebního poměru a v případě propuštění ze služebního poměru o jeho důvodu a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
	32019L1158
	Čl. 12
odst. 2
	2.   Pracovníci, kteří se domnívají, že byli propuštěni z toho důvodu, že požádali o dovolenou podle článků 4, 5 a 6 nebo ji čerpali nebo že vykonali právo požádat o pružné uspořádání práce podle článku 9, mohou zaměstnavatele požádat, aby jejich propuštění náležitě odůvodnil. Pracovníkům, kteří požádali o dovolenou podle článků 4, 5 nebo 6 nebo ji čerpali a byli propuštěni, musí zaměstnavatel jejich propuštění písemně odůvodnit.

	§ 48 
odst. 2 a 3
	(2)
Příslušník může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona pouze se souhlasem služebního funkcionáře a v rozsahu jím povoleném. Služební funkcionář udělí rozhodnutím souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti za podmínky, že tato činnost nemůže vést ke střetu zájmů osobních se zájmy služby, k ohrožení dobré pověsti bezpečnostního sboru nebo k ohrožení důležitého zájmu služby.

(3)
Služební funkcionář zruší rozhodnutím souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti, přestane-li být podmínka podle odstavce 2 věty druhé plněna. Rozhodnutí o zrušení souhlasu může být prvním úkonem v řízení. Příslušník je povinen po doručení rozhodnutí o zrušení souhlasu s výkonem jiné výdělečné činnosti jinou výdělečnou činnost bez zbytečného odkladu ukončit.

(3)
Služební funkcionář zruší souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti nebo změní rozsah souhlasu s výkonem jiné výdělečné činnosti, jestliže o to příslušník požádá, pominuly důvody udělení souhlasu nebo se podstatně změnily okolnosti, za nichž byl souhlas udělen.
	32019L1152
	Čl. 9 
odst. 2
	2. Členské státy mohou stanovit podmínky, za nichž může zaměstnavatel využít omezení z důvodu neslučitelnosti na základě objektivních důvodů, jako jsou zdraví a bezpečnost, ochrana obchodního tajemství, integrita veřejné služby nebo zabránění střetu zájmů.

	§ 52 odst. 1
	§ 52 

Základní doba služby v týdnu 

(1) Základní doba služby příslušníka činí 37,5 hodiny týdně. Příslušníkovi lze na jeho žádost stanovit kratší dobu služby v týdnu, nebrání-li takovému postupu důležitý zájem služby nebo provozní potřeby bezpečnostního sboru. 
	32003L0088
	Čl. 6 
písm. a)
	Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby v souladu s potřebou chránit bezpečnost a zdraví pracovníků

a) byla délka týdenní pracovní doby omezena právními a správními předpisy nebo kolektivními smlouvami nebo dohodami mezi sociálními partnery;

	§ 54 odst. 3
	(4)
Příslušníkovi lze nařídit po dobu krizového stavu nebo ve výjimečných případech po nezbytnou dobu ve veřejném zájmu při mimořádných nepředvídatelných událostech, které se svým rozsahem, závažností, následky nebo mírou ohrožení vymykají běžnému provozu bezpečnostního sboru, službu přesčas i nad rozsah stanovený v odstavci 3.
	32003L0088
	Čl. 6 
písm. b)
	Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby v souladu s potřebou chránit bezpečnost a zdraví pracovníků

b) nepřekračovala průměrná délka pracovní doby pro každé období sedmi dnů včetně přesčasů 48 hodin.

	§ 55 odst. 2
	(2) Příslušníkem konajícím službu v noci je příslušník, který vykonává službu v noci nejméně 3 hodiny ze své doby služby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích. Bezpečnostní sbor je povinen rozvrhnout základní nebo kratší týdenní dobu služby tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích, přičemž při výpočtu průměrné délky směny příslušníka konajícího službu v noci se vychází z pětidenního týdne služby.
	32003L0088
	Čl. 8
	Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby

a) běžná pracovní doba pro noční pracovníky nepřesahovala v průměru osm hodin za 24 hodin; 

	§ 55 odst. 3
	(3)
Příslušník konající službu v noci musí být vyšetřen poskytovatelem pracovnělékařských služeb v případech a za podmínek stanovených pro pracovnělékařské služby zákonem o specifických zdravotních službách13). 
	32003L0088
	Čl. 9 odst. 1 písm. a)
	1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby

a) noční pracovníci měli nárok na bezplatné posouzení svého zdravotního stavu před zařazením na noční práci a poté v pravidelných odstupech;

	§ 60 odst. 1
	(1)
Příslušník má nárok na přestávku ve službě na jídlo a odpočinek, nejdéle po každých 5 hodinách nepřetržitého výkonu služby, jestliže služební funkcionář nerozhodne na žádost příslušníka jinak, a to při trvání směny

a)
do 9 hodin v rozsahu 30 minut,

b)
nad 9 hodin v takovém rozsahu, aby jedna přestávka činila 30 minut a ostatní přestávky činily nejméně 15 minut.

(1)
Příslušník má nejdéle po 6 hodinách nepřetržitého výkonu služby nárok na přestávku ve službě na jídlo a odpočinek v trvání nejméně 30 minut. Byla-li přestávka ve službě na jídlo a odpočinek rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut. Přestávka ve službě na jídlo a odpočinek se neposkytuje na začátku a na konci doby služby.
	32003L0088
	Čl. 4
	Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby měl při pracovní době delší než šest hodin každý pracovník nárok na přestávku na odpočinek, jejíž podrobnosti, včetně délky a podmínek pro její přiznání, stanoví kolektivní smlouvy nebo dohody uzavřené mezi sociálními partnery, nebo nejsou-li takové dohody uzavřeny, vnitrostátní právní předpisy.

	§ 60 odst. 3
	(3)
Od stanovené doby plánované přestávky se lze odchýlit v případě plnění mimořádných a neodkladných úkolů bezpečnostního sboru.
	32003L0088
	Čl. 17 odst. 3 písm. f)
	3. V souladu s odstavcem 2 tohoto článku se lze odchýlit od článků 3, 4, 5, 8 a 16:

f) za okolností uvedených v čl. 5 odst. 4 směrnice 89/391/EHS;

	§ 60 odst. 4
	(3) (4)
Jde-li o službu, jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být příslušníkovi i bez přerušení výkonu služby zajištěna přiměřená doba na jídlo a odpočinek. Tato doba se započítává do doby služby.

	32003L0088
	Čl. 17 odst. 3 písm. c) bod iii)
	3. V souladu s odstavcem 2 tohoto článku se lze odchýlit od článků 3, 4, 5, 8 a 16:

c) v případě činností zahrnujících nutnost nepřetržité služby nebo výroby, jako jsou zejména:

iii) služby tisku, rozhlasu, televize, kinematografické produkce, poštovní a telekomunikační služby, ambulance, požární služby a služby civilní ochrany;

	§ 61b 
odst. 1
	§ 61b

Služební doba a její rozsah

(1)
Služební doba, kterou se rozumí součet základní, popřípadě kratší, doby služby, služební připravenosti a služby přesčas, za kterou nebylo příslušníkovi poskytnuto náhradní volno, nesmí přesáhnout průměrně 48 hodin týdně ve vyrovnávacím období 26 týdnů po sobě jdoucích. Delší vyrovnávací období, které nepřesáhne 52 týdnů po sobě jdoucích, může stanovit jen kolektivní dohoda. 


	32003L0088
	Čl. 6 


	Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby v souladu s potřebou chránit bezpečnost a zdraví pracovníků

a) byla délka týdenní pracovní doby omezena právními a správními předpisy nebo kolektivními smlouvami nebo dohodami mezi sociálními partnery;

b) nepřekračovala průměrná délka pracovní doby pro každé období sedmi dnů včetně přesčasů 48 hodin.

	
	
	
	Čl. 19 
	Možnost odchýlit se od čl. 16 písm. b), stanovená v čl. 17 odst. 3 a v článku 18, nesmí mít za následek stanovení referenčního období delšího šesti měsíců.

Členské státy mají však možnost za předpokladu, že dodržují obecné zásady bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků, dovolit z objektivních nebo technických důvodů nebo z důvodů týkajících se organizace práce, aby byla kolektivními smlouvami nebo dohodami uzavřenými mezi sociálními partnery stanovena referenční období, která v žádném případě nepřesahují 12 měsíců.

	§ 61b 
odst. 2
	(2)
Při mimořádných nepředvídatelných událostech, které se svým rozsahem, závažností, následky nebo mírou ohrožení vymykají běžnému provozu bezpečnostního sboru, může služební doba příslušníka přesáhnout rozsah stanovený v odstavci 1.
	32003L0088
	Čl. 17 odst. 3 písm. f)
	3. V souladu s odstavcem 2 tohoto článku se lze odchýlit od článků 3, 4, 5, 8 a 16:

f) za okolností uvedených v čl. 5 odst. 4 směrnice 89/391/EHS;

g) v případech nehody nebo bezprostředního nebezpečí nehody.

	§ 61c
	§ 61c

Souhlas příslušníka s delší služební dobou

(1)
Příslušníkovi může být nařizována služba přesčas a služební připravenost i nad rozsah stanovený v § 61b odst. 1, pokud příslušník k takovému postupu udělil písemný souhlas. 

(2)
Příslušník může souhlas podle odstavce 1 kdykoli odvolat. Po odvolání souhlasu musí být počátek vyrovnávacího období podle § 61b odst. 1 určen nejpozději do 4 týdnů ode dne doručení odvolání souhlasu. 

(3)
Příslušník, který svůj souhlas podle odstavce 1 neudělil nebo odvolal, nesmí být pro toto své jednání nijak znevýhodněn nebo postižen.

(4)
Bezpečnostní sbor vede seznam příslušníků, kteří udělili souhlas s nařizováním služby přesčas a služební připravenosti nad rozsah stanovený v § 61b odst. 1. Bezpečnostní sbor je povinen tento seznam aktualizovat a zpřístupnit jej orgánu, který vykonává dozor nad bezpečností při výkonu služby.

(5)
Orgán, který vykonává dozor nad bezpečností při výkonu služby, může zakázat nebo omezit nařizování služby přesčas a služební připravenosti nad rozsah stanovený v § 61b odst. 1.
	32003L0088
	Čl. 22
	1. Členský stát má možnost neuplatňovat článek 6 při dodržování obecných zásad ochrany bezpečnosti a zdraví pracovníků a za předpokladu, že přijme nezbytná opatření, aby

a) žádný zaměstnavatel nevyžadoval, aby pracovník pracoval déle než 48 hodin v období sedmi dnů, vypočteného jako průměr pro referenční období uvedené v čl. 16 písm. b), bez předchozího souhlasu pracovníka s vykonáváním takové práce;

b) žádnému pracovníkovi nevznikla ze strany zaměstnavatele újma, protože nesouhlasí s takovou prací;

c) zaměstnavatel vedl aktualizované záznamy o všech pracovnících, kteří vykonávají takovou práci;

d) byly tyto záznamy dány k dispozici příslušným orgánům, které mohou z důvodů spojených s bezpečností práce nebo ochranou zdraví pracovníků zakázat nebo omezit možnost překročení maximální týdenní pracovní doby;

e) zaměstnavatel poskytl příslušným orgánům na jejich žádost informace o případech, kdy pracovníci dali souhlas k práci přesahující 48 hodin v období sedmi dnů, vypočteného jako průměr pro referenční období uvedené v čl. 16 písm. b).

	§ 63
	§ 63

Nepřetržitý denní odpočinek
Příslušník má nárok na nepřetržitý denní odpočinek v trvání nejméně 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Příslušníkovi lze nepřetržitý denní odpočinek zkrátit v případě nepřetržitého režimu služby, plnění nenadálých nebo mimořádných úkolů a služby přesčas.


	32003L0088
	Čl. 3

Článek 3


	Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby každý pracovník měl nárok na minimální denní odpočinek po dobu 11 po sobě jdoucích hodin během 24 hodin.

	
	
	
	Čl. 17 odst. 3 písm. c) bod iii)
	3. V souladu s odstavcem 2 tohoto článku se lze odchýlit od článků 3, 4, 5, 8 a 16:

c) v případě činností zahrnujících nutnost nepřetržité služby nebo výroby, jako jsou zejména:

iii) služby tisku, rozhlasu, televize, kinematografické produkce, poštovní a telekomunikační služby, ambulance, požární služby a služby civilní ochrany;

	§ 64
	§ 64

Nepřetržitý odpočinek v týdnu

Příslušník má v každém týdnu nárok na nepřetržitý odpočinek v trvání nejméně 24 hodin spolu s nepřetržitým denním odpočinkem podle § 63, na který musí bezprostředně navazovat; celková doba trvání těchto odpočinků je nepřetržitým odpočinkem v týdnu. Nepřetržitý odpočinek v týdnu lze zkrátit až na 12 hodin, jde-li o nepřetržitý režim služby, plnění nenadálých nebo mimořádných úkolů a službu přesčas.


	32003L0088
	Čl. 5


	Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby za každé období sedmi dnů měl každý pracovník nárok na minimální nepřetržitý odpočinek v délce 24 hodin a navíc jedenáctihodinový denní odpočinek stanovený v článku 3.

Je-li to zdůvodněno objektivními, technickými nebo organizačními podmínkami, může být uplatňována minimální doba odpočinku v délce 24 hodin.

	
	
	
	Čl. 17 odst. 3 písm. c) bod iii)
	3. V souladu s odstavcem 2 tohoto článku se lze odchýlit od článků 3, 4, 5, 8 a 16:

c) v případě činností zahrnujících nutnost nepřetržité služby nebo výroby, jako jsou zejména:

iii) služby tisku, rozhlasu, televize, kinematografické produkce, poštovní a telekomunikační služby, ambulance, požární služby a služby civilní ochrany;

	§ 64a
	§ 64a

Zkrácení nepřetržitého odpočinku

(1)
Při zkrácení denního odpočinku se následující nepřetržitý odpočinek o zkrácenou část prodlužuje. 

(2)
Při neposkytnutí denního odpočinku musí být příslušníkovi bezprostředně po skončení služební doby poskytnut nepřetržitý denní odpočinek, který tvoří doba neposkytnutého nepřetržitého denního odpočinku a na něj bezprostředně navazující doba nepřetržitého denního odpočinku podle § 63. Odpočinek podle věty první nesmí být zkrácen.

(3)
Nelze-li pro důležitý zájem služby nepřetržitou dobu denního odpočinku prodloužit, musí být příslušníkovi zkrácená část doby odpočinku poskytnuta nejpozději do 2 týdnů po jejím zkrácení.

(4)
Při zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu nesmí být doba, o kterou se zkrátil, poskytnuta samostatně, ale jen s jiným nepřetržitým odpočinkem v týdnu tak, aby příslušníkovi byl poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu za období 6 týdnů v délce alespoň 210 hodin.
	32003L0088
	Čl. 17 odst. 2
	2. Odchylky stanovené v odstavcích 3, 4 a 5 mohou být přijaty prostřednictvím právních a správních předpisů nebo prostřednictvím kolektivních smluv či dohod uzavřených mezi sociálními partnery za předpokladu, že jsou dotyčným pracovníkům poskytnuty rovnocenné náhradní doby odpočinku nebo že ve výjimečných případech, kdy není z objektivních důvodů možné poskytnout tyto náhradní doby odpočinku, je dotyčným pracovníkům poskytnuta náležitá ochrana.

	§ 64b
	§ 64b

Vynětí činností zvláštní povahy

Ustanovení § 61b, 61c a 63 až 64a se nevztahují na 

a)
příslušníka určeného ředitelem bezpečnostního sboru, jehož činnost spočívá v odvracení nejzávažnějších ohrožení života, zdraví a veřejného pořádku a který má zvláštní výcvik, znalosti nebo zkušenosti, vzhledem ke kterým je jeho výkon služby obtížně nahraditelný službou jiných příslušníků, a

b)
činnost příslušníků zpravodajské služby určených ředitelem zpravodajské služby, u kterých je výkon služby nezbytný pro zajišťování ochrany státu proti nejzávažnějším bezpečnostním hrozbám.
	32003L0088
	Čl. 1 odst. 3
	3. Tato směrnice se vztahuje na všechna odvětví činností, veřejná i soukromá, ve smyslu článku 2 směrnice 89/391/EHS, aniž jsou dotčeny články 14, 17, 18 a 19 této směrnice.

	§ 65 odst. 1
	(1)
Příslušník má nárok na 6 týdnů dovolené v kalendářním roce. Dovolená se počítá v hodinách a přísluší v délce základní doby služby v týdnu, vynásobené výměrou dovolené podle věty první.
	32003L0088
	Čl. 7 odst. 1
	1. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby měl každý pracovník nárok na placenou dovolenou za kalendářní rok v trvání nejméně čtyř týdnů v souladu s podmínkami pro získání a přiznávání této dovolené stanovenými vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.

	§ 66 
odst. 10
	(10)
Proplacení náhrady za nevyčerpanou dovolenou je možné pouze v případě skončení služebního poměru. Náhrada náleží ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu.
	32003L0088
	Čl. 7 odst. 2
	2. Minimální dobu placené dovolené za kalendářní rok nelze nahradit finanční náhradou, s výjimkou případů ukončení pracovního poměru.

	§ 70 
odst. 2
písm. b), c) a f)
	(2)
Důležité osobní překážky ve službě jsou:

a)
vyšetření nebo ošetření příslušníka ve zdravotnickém zařízení,

b)
doprovod manželky (družky) nebo družky do zdravotnického zařízení a zpět v souvislosti s porodem dítěte,

c)
doprovod člena rodiny, druha, prarodiče příslušníka nebo rodiče nebo prarodiče manžela do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření, jestliže to nezbytně vyžaduje jeho věk nebo zdravotní stav, nebo doprovod dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte,

f)
ošetřování nemocného dítěte mladšího 10 let, ošetřování jiné fyzické osoby v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění, jestliže její zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetření jinou osobou, a péče o dítě mladší 10 let z důvodu, že

1.
dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů,

2.
dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo

3.
osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat;

souběžné poskytnutí služebního volna při ošetřování (péči) více oprávněným nebo souběžné poskytnutí ošetřovného je vyloučeno,

f)
ošetřování nemocného dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, ošetřování jiné fyzické osoby v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění, jestliže její zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetření jinou osobou, a péče o dítě mladší 10 let z důvodu uvedeného v § 39 zákona o nemocenském pojištění, za splnění podmínek podle § 39 a 40 zákona o nemocenském pojištění37),
	32019L1158
	Čl. 3 

odst. 1

písm. c)
	1.   Pro účely této směrnice se rozumí:

c) „pečovatelskou dovolenou“ pracovní volno pro pracovníka, aby mohl poskytovat osobní péči nebo pomoc rodinnému příslušníku nebo osobě žijící s tímto pracovníkem ve společné domácnosti, kteří potřebují značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního důvodu vymezeného každým členským státem; 

	
	
	
	Čl. 6 

odst. 1 
	1. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby každý pracovník měl právo na pečovatelskou dovolenou v délce pěti pracovních dní za rok. Členské státy mohou určit dodatečné podrobnosti, pokud jde o rozsah a podmínky pečovatelské dovolené, v souladu s vnitrostátním právem nebo zvyklostmi. Využití tohoto práva může být podmíněno náležitým odůvodněním, v souladu s vnitrostátním právem nebo zvyklostmi.

	
	
	
	Čl. 7
	Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby každý pracovník měl právo na pracovní volno z důvodů vyšší moci v důsledku naléhavých rodinných důvodů v případech nemoci nebo úrazu, při kterých je okamžitá přítomnost pracovníka nepostradatelná. Členské státy mohou právo každého pracovníka na pracovní volno z důvodů vyšší moci omezit na určitou dobu za rok nebo na určitou dobu v jednotlivém případě nebo oběma způsoby.

	
	
	
	Čl. 10 

odst. 1 až 3
	1.   Práva pracovníka, která již nabyl nebo která nabývá ke dni začátku dovolené podle článků 4, 5 a 6 nebo pracovního volna podle článku 7, zůstávají zachována až do skončení této dovolené nebo pracovního volna. Po skončení dovolené nebo pracovního volna jsou tato práva vykonatelná včetně všech změn vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo zvyklostí.

2. Členské státy zajistí, aby po skončení dovolené podle článků 4, 5 a 6 měli pracovníci právo vrátit se na své pracovní místo nebo na rovnocenné pracovní místo za podmínek, které pro ně nejsou méně příznivé, a těžit z případného zlepšení pracovních podmínek, na které by měli nárok, kdyby dovolenou nečerpali.

3. Členské státy vymezí postavení pracovní smlouvy nebo pracovněprávního vztahu pro dobu dovolené podle článků 4, 5 a 6 nebo pracovního volna podle článku 7, a to i pokud jde o nároky na sociální zabezpečení, včetně příspěvků na důchodové zabezpečení, a současně zajistí, aby byl pracovněprávní vztah během uvedené doby zachován. 

	§ 71 
odst. 1 a 2
	(1)
Služební volno při vyšetření nebo ošetření příslušníka ve zdravotnickém zařízení, doprovodu manželky (družky) nebo družky do zdravotnického zařízení a zpět v souvislosti s porodem dítěte, doprovodu člena rodiny, druha, prarodiče nebo rodiče nebo prarodiče manžela, do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření, jestliže to nezbytně vyžaduje jeho věk nebo zdravotní stav, doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, nepředvídaném přerušení provozu nebo zpoždění hromadného dopravního prostředku anebo doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy se poskytne v nezbytně nutném rozsahu.

(2)
Služební volno při ošetřování fyzické osoby v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo při péči o dítě mladší 10 let z důvodu uvedeného v § 39 zákona o nemocenském pojištění se poskytne v nezbytně nutném rozsahu, v rámci prvních 9 kalendářních dnů, a jde-li o osamělého příslušníka, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, v rámci prvních 16 kalendářních dnů, jestliže doba potřeby ošetřování nebo péče trvá.
	32019L1158


	Čl. 3 

odst. 1

písm. c)
	1.   Pro účely této směrnice se rozumí:

c) „pečovatelskou dovolenou“ pracovní volno pro pracovníka, aby mohl poskytovat osobní péči nebo pomoc rodinnému příslušníku nebo osobě žijící s tímto pracovníkem ve společné domácnosti, kteří potřebují značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního důvodu vymezeného každým členským státem; 

	
	
	
	Čl. 6 

odst. 1
	1. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby každý pracovník měl právo na pečovatelskou dovolenou v délce pěti pracovních dní za rok. Členské státy mohou určit dodatečné podrobnosti, pokud jde o rozsah a podmínky pečovatelské dovolené, v souladu s vnitrostátním právem nebo zvyklostmi. Využití tohoto práva může být podmíněno náležitým odůvodněním, v souladu s vnitrostátním právem nebo zvyklostmi.

	
	
	
	Čl. 7
	Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby každý pracovník měl právo na pracovní volno z důvodů vyšší moci v důsledku naléhavých rodinných důvodů v případech nemoci nebo úrazu, při kterých je okamžitá přítomnost pracovníka nepostradatelná. Členské státy mohou právo každého pracovníka na pracovní volno z důvodů vyšší moci omezit na určitou dobu za rok nebo na určitou dobu v jednotlivém případě nebo oběma způsoby.

	
	
	
	Čl. 10 

odst. 1 až 3
	1. Práva pracovníka, která již nabyl nebo která nabývá ke dni začátku dovolené podle článků 4, 5 a 6 nebo pracovního volna podle článku 7, zůstávají zachována až do skončení této dovolené nebo pracovního volna. Po skončení dovolené nebo pracovního volna jsou tato práva vykonatelná včetně všech změn vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo zvyklostí.

2.  Členské státy zajistí, aby po skončení dovolené podle článků 4, 5 a 6 měli pracovníci právo vrátit se na své pracovní místo nebo na rovnocenné pracovní místo za podmínek, které pro ně nejsou méně příznivé, a těžit z případného zlepšení pracovních podmínek, na které by měli nárok, kdyby dovolenou nečerpali.

3. Členské státy vymezí postavení pracovní smlouvy nebo pracovněprávního vztahu pro dobu dovolené podle článků 4, 5 a 6 nebo pracovního volna podle článku 7, a to i pokud jde o nároky na sociální zabezpečení, včetně příspěvků na důchodové zabezpečení, a současně zajistí, aby byl pracovněprávní vztah během uvedené doby zachován. 

	§ 75a 
odst. 1
	(1)
Omluvenou překážkou ve službě příslušníka je neschopnost ke službě, karanténa, vyplácení dlouhodobého ošetřovného nebo otcovské, čerpání mateřské dovolené a čerpání rodičovské dovolené příslušníka do doby, po kterou je příslušnice oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.
	32019L1158


	Čl. 4

odst. 1 až 3
	1. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby otcové nebo rovnocenní druzí rodiče, pokud je uznává vnitrostátní právo a v míře, v jaké je uznává, měli právo na otcovskou dovolenou v délce deseti pracovních dní, kterou mohou čerpat u příležitosti narození dítěte pracovníka. Členské státy mohou rozhodnout, zda umožní čerpat otcovskou dovolenou částečně i před narozením dítěte, nebo až po jeho narození a zda ji umožní čerpat pružnými způsoby.

2. Právo na otcovskou dovolenou nesmí být podmíněno splněním požadavku na odpracovanou dobu nebo na dobu trvání pracovního poměru.

3.   Právo na otcovskou dovolenou se přiznává bez ohledu na osobní nebo rodinný stav pracovníka, jak je vymezuje vnitrostátní právo.

	
	
	
	Čl. 5

odst. 1
	1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby každý pracovník měl individuální právo na rodičovskou dovolenou v délce nejméně čtyř měsíců, kterou může čerpat do doby, než dítě dosáhne určitého věku, který není vyšší než osm let a který stanoví každý členský stát nebo kolektivní smlouva. Tento věk se určí tak, aby bylo zajištěno, že každý rodič může skutečně využít své právo na rodičovskou dovolenou na rovnoprávném základě.

	
	
	
	Čl. 10

odst. 1 až 3
	1.   Práva pracovníka, která již nabyl nebo která nabývá ke dni začátku dovolené podle článků 4, 5 a 6 nebo pracovního volna podle článku 7, zůstávají zachována až do skončení této dovolené nebo pracovního volna. Po skončení dovolené nebo pracovního volna jsou tato práva vykonatelná včetně všech změn vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo zvyklostí.

2.   Členské státy zajistí, aby po skončení dovolené podle článků 4, 5 a 6 měli pracovníci právo vrátit se na své pracovní místo nebo na rovnocenné pracovní místo za podmínek, které pro ně nejsou méně příznivé, a těžit z případného zlepšení pracovních podmínek, na které by měli nárok, kdyby dovolenou nečerpali.

3.   Členské státy vymezí postavení pracovní smlouvy nebo pracovněprávního vztahu pro dobu dovolené podle článků 4, 5 a 6 nebo pracovního volna podle článku 7, a to i pokud jde o nároky na sociální zabezpečení, včetně příspěvků na důchodové zabezpečení, a současně zajistí, aby byl pracovněprávní vztah během uvedené doby zachován.

	§ 76a 
odst. 1
	(1)
Nebrání-li tomu důležitý zájem služby nebo provozní potřeby bezpečnostního sboru, může služební funkcionář na žádost příslušníka rozhodnout o výkonu služby mimo služebnu (dále jen „výkon služby z jiného místa“). Žádost o výkon služby z jiného místa musí obsahovat návrh jiného místa výkonu služby, které je pro výkon služby způsobilé.
	32019L1158


	Čl. 3 

odst. 1 písm. f)
	1.   Pro účely této směrnice se rozumí:

f) „pružným uspořádáním práce“ možnost pracovníků přizpůsobit si rozvržení práce, včetně využívání práce na dálku, pružného rozvržení pracovní doby nebo kratší pracovní doby


	
	
	
	Čl. 9
odst. 1 a 2
	1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby pracovníci s dětmi do určitého věku, který činí nejméně osm let, a pečující osoby měli právo žádat o pružné uspořádání práce za účelem péče. Trvání takového pružného uspořádání práce může být přiměřeným způsobem omezeno.

2.   Zaměstnavatelé žádosti o pružné uspořádání práce podle odstavce 1 během přiměřené doby zváží a odpoví na ně s přihlédnutím k potřebám zaměstnavatele i pracovníka. Jakékoli zamítnutí takové žádosti nebo jakýkoli odklad takového uspořádání zaměstnavatelé odůvodní.

	§ 77 odst. 9
	(9)
Dojde-li ve služebním poměru k porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení jiným jednáním než rozhodnutím služebního funkcionáře, má příslušník právo domáhat se u soudu, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny jeho následky a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění, toto právo má příslušník i v případě, že jeho služební poměr již skončil. Výši náhrady určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k porušení práv a povinností došlo.
	32006L0054


	Čl. 17 

odst. 1


	1.   Členské státy zajistí, aby po případném odvolání k jiným příslušným orgánům, a považují-li to za vhodné, včetně dohodovacích řízení, byla soudní řízení směřující k vymáhání plnění povinností podle této směrnice dostupná všem osobám, které se cítí poškozeny nedodržováním zásady rovného zacházení, i když vztahy, ve kterých mělo dojít k diskriminaci, již skončily.

	
	
	
	Čl. 18


	Členské státy zavedou do svého právního řádu nezbytná opatření pro zajištění skutečné a účinné náhrady nebo vyrovnání škody, jak stanoví členské státy, kterou utrpěla osoba poškozená v důsledku diskriminace na základě pohlaví, a to způsobem, který je odrazující a přiměřený utrpěné škodě. Taková náhrada nebo vyrovnání nesmějí být omezeny stanovením horní hranice předem, s výjimkou případů, kdy zaměstnavatel může prokázat, že jediná škoda utrpěná žadatelem v důsledku diskriminace ve smyslu této směrnice je odmítnutí vzít v úvahu jeho žádost o zaměstnání.

	
	
	
	Čl. 25


	Členské státy stanoví systém sankcí za porušování vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Tyto sankce, které mohou zahrnovat náhradu škody poškozenému, musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tyto předpisy Komisi do 5. října 2005 a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny, které se jich týkají.

	
	
	32000L0078
	Čl. 17


	Členské státy stanoví systém sankcí za porušování vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Tyto sankce, které mohou zahrnovat náhradu škody poškozenému, musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tyto předpisy Komisi nejpozději do 2. prosince 2003 a co nejdříve veškeré následné změny, které se jich týkají.

	
	
	32019L1152
	Čl. 17
	Členské státy zavedou opatření nezbytná na ochranu pracovníků, včetně pracovníků, kteří jsou zástupci pracovníků, před jakýmkoli nepříznivým zacházením ze strany zaměstnavatele nebo před nepříznivými následky v důsledku stížnosti podané zaměstnavateli nebo jakéhokoli řízení zahájeného s cílem vymáhat dodržení práv stanovených v této směrnici. 

	
	
	
	Čl. 19


	Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice nebo příslušných již platných ustanovení týkajících se práv, která spadají do oblasti působnosti této směrnice. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. 

	
	
	32019L1158


	Čl. 11


	Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly méně příznivé zacházení s pracovníky z toho důvodu, že požádali o dovolenou podle článků 4, 5 a 6 nebo pracovní volno podle článku 7 nebo je čerpali, či z důvodu, že vykonali práva podle článku 9. 

	
	
	
	Čl. 13
	Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice nebo příslušných již platných předpisů týkajících se práv, která spadají do oblasti působnosti této směrnice, a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění uplatňování těchto sankcí.

	§ 85 
odst. 5 až 7
	(5)
Nebrání-li tomu důležitý zájem služby nebo provozní potřeby bezpečnostního sboru, může služební funkcionář na žádost příslušníka pečujícího o dítě mladší 9 let a příslušníka, který převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu96) považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), rozhodnout o stanovení kratší doby služby v týdnu, uplatnění pružné doby služby anebo o jiné vhodné úpravě rozvržení doby služby.

(6)
Nebrání-li tomu důležitý zájem služby nebo provozní potřeby bezpečnostního sboru, může služební funkcionář na žádost příslušníka pečujícího o dítě mladší 9 let a příslušníka, který převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu96) považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), rozhodnout o výkonu služby z jiného místa.

(7)
Služební funkcionář rozhodnutí o stanovení kratší doby služby v týdnu, uplatnění pružné doby služby, jiné vhodné úpravě rozvržení doby služby nebo výkonu služby z jiného místa podle odstavců 5 a 6 zruší, pokud o takové zrušení příslušník požádá, vyžaduje-li to důležitý zájem služby, anebo pokud se podstatně změnily okolnosti, za nichž bylo původní rozhodnutí vydáno. Rozhodnutí lze vydat jako první úkon služebního funkcionáře v řízení.

(7)
Stanovení kratší doby služby v týdnu, uplatnění pružné doby služby, jiná vhodná úprava rozvržení doby služby nebo povolení výkonu služby z jiného místa podle odstavců 5 a 6 služební funkcionář zruší

a)
na žádost příslušníka, pokud takový postup není v rozporu s provozními potřebami bezpečnostního sboru, nebo 

b)
vyžaduje-li to důležitý zájem služby nebo se podstatně změnily okolnosti, za nichž bylo rozhodnutí vydáno.
	32019L1158


	Čl. 3 

odst. 1

písm. f)
	1. Pro účely této směrnice se rozumí:

f) „pružným uspořádáním práce“ možnost pracovníků přizpůsobit si rozvržení práce, včetně využívání práce na dálku, pružného rozvržení pracovní doby nebo kratší pracovní doby. 

	
	
	
	Čl. 9 

odst. 1 až 3
	1. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby pracovníci s dětmi do určitého věku, který činí nejméně osm let, a pečující osoby měli právo žádat o pružné uspořádání práce za účelem péče. Trvání takového pružného uspořádání práce může být přiměřeným způsobem omezeno.

2. Zaměstnavatelé žádosti o pružné uspořádání práce podle odstavce 1 během přiměřené doby zváží a odpoví na ně s přihlédnutím k potřebám zaměstnavatele i pracovníka. Jakékoli zamítnutí takové žádosti nebo jakýkoli odklad takového uspořádání zaměstnavatelé odůvodní.

3.  Je-li trvání pružného uspořádání práce podle odstavce 1 omezeno, má pracovník právo vrátit se na konci sjednané doby k původnímu rozvržení práce. Pracovník má také právo žádat o návrat k původnímu rozvržení práce před skončením sjednané doby, kdykoliv to odůvodňuje změna okolností. Zaměstnavatel zváží žádost o dřívější návrat k původnímu rozvržení práce a odpoví na ni s přihlédnutím k potřebám zaměstnavatele i pracovníka.

 

	§ 100
	§ 100

Obecná ustanovení

(1)
Bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu a za nemajetkovou újmu způsobenou služebním úrazem. Bezpečnostní sbor je povinen nahradit škodu a nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby.

(2)
Za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby se považuje úkon, který je k výkonu služby potřebný nebo který je během služby obvyklý anebo nutný, je konaný před počátkem služby nebo po jejím skončení a v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu bezpečnostního sboru. Za takový úkon se nepovažuje cesta do služby a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k němu a zpět, jestliže není konána v objektu bezpečnostního sboru. Vyšetření ve zdravotnickém zařízení provedené na rozkaz služebního funkcionáře nebo ošetření při první pomoci včetně cesty k němu a zpět je považováno za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby.

(2)
Služebním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt příslušníka způsobené krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním. Jako služební úraz se posuzuje též úraz, který příslušník utrpěl pro výkon služby.

(3)
Služebním úrazem je také úraz, který příslušník utrpěl při cestě do místa plnění služebních úkolů a zpět při vyslání na služební cestu, na studijní nebo na ozdravný pobyt, při pověření zastupováním na jiném služebním místě nebo při převelení.

(4)
Bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi za škodu a za nemajetkovou újmu způsobenou nemocí z povolání, jestliže příslušník před jejím zjištěním konal službu v podmínkách, za nichž nemoc z povolání vzniká. Nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu.49) Za nemoc z povolání se považuje i nemoc, která vznikla 3 roky před nabytím účinnosti tohoto zákona.
	31989L0391
	Čl. 5 

odst. 3
	3.  Povinnostmi zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci není dotčena zásada odpovědnosti zaměstnavatele.

	§ 111
	§ 111

(1)
Bezpečnostní sbor se zprostí odpovědnosti za škodu nebo za nemajetkovou újmu zcela, jestliže prokáže, že příslušník škodu nebo nemajetkovou újmu způsobil

a)
porušením právních předpisů, služebních nebo jiných vnitřních předpisů, rozkazů, nebo

b)
v důsledku požití alkoholického nápoje anebo v důsledku zneužití jiné návykové látky,55)
a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.

(2)
Bezpečnostní sbor se zprostí odpovědnosti zčásti, jestliže prokáže, že skutečnosti uvedené v odstavci 1 byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy. Výši náhrady škody určí služební funkcionář s přihlédnutím k míře zavinění příslušníka.

(3)
Vláda může s ohledem na změny, jež nastaly ve vývoji úrovně služebního příjmu, upravit výši náhrady jednorázového odškodnění, odškodnění a náhrady přiměřených nákladů spojených s pohřbem na zřízení pomníku nebo desky a jednorázového odškodnění pozůstalých.
	31989L0391

 
	Čl. 5 

odst. 4
	4.  Tato směrnice neomezuje právo členských států vyloučit nebo snížit odpovědnost zaměstnavatele při událostech, které nastaly za neobvyklých a nepředvídatelných okolností, jež jsou mimo kontrolu zaměstnavatele, nebo při mimořádných situacích, jejichž následkům by nebylo možné zabránit ani při náležité péči.

	§ 124
odst. 7 
věta druhá
	(7)
Příslušník má za dobu čerpání dovolené nebo služebního volna s poskytnutím služebního příjmu nárok na služební příjem ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu. Jestliže příslušník nemohl dovolenou vyčerpat do konce následujícího kalendářního roku, náleží mu za ni náhrada ve výši služebního příjmu, který odpovídá době nevyčerpané dovolené.
	32003L0088

	Čl. 7 odst. 2
	2. Minimální dobu placené dovolené za kalendářní rok nelze nahradit finanční náhradou, s výjimkou případů ukončení pracovního poměru.

	§ 197
odst. 1 až 4
	(1)
Příslušníci mají právo na informace a na projednání záležitostí, které se týkají výkonu služby. Jestliže u bezpečnostního sboru nepůsobí v bezpečnostním sboru není oprávněna jednat žádná odborová organizace, je bezpečnostní sbor povinen příslušníky informovat a jednat s nimi přímo. Za projednání záležitostí týkajících se výkonu služby se považuje jednání mezi bezpečnostním sborem a příslušníky nebo jednání mezi bezpečnostním sborem a příslušným orgánem odborové organizace za účelem dosažení shody o podmínkách výkonu služby.

(2)
Informováním se rozumí poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, popřípadě k ní zaujmout stanovisko. Bezpečnostní sbor je povinen poskytnout informace v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby je příslušníci mohli posoudit, popřípadě se připravit na projednání a vyjádřit své stanovisko před uskutečněním opatření.

(3)
Projednáním se rozumí jednání mezi bezpečnostním sborem a příslušníky, výměna stanovisek a vysvětlení s cílem dosáhnout shody. Bezpečnostní sbor je povinen zajistit projednání v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby příslušníci mohli na základě poskytnutých informací vyjádřit svá stanoviska a bezpečnostní sbor je mohl vzít v úvahu před uskutečněním opatření. Příslušníci mají při projednání právo obdržet na své stanovisko odůvodněnou odpověď.

(4)
Příslušníci mají před uskutečněním opatření právo požadovat dodatečné informace a vysvětlení. Příslušníci mají rovněž právo požadovat osobní jednání se zástupci bezpečnostního sboru na příslušné úrovni řízení podle povahy věci. Bezpečnostní sbor a příslušníci jsou povinni si poskytovat součinnost a jednat v souladu se svými oprávněnými zájmy.
	31989L0391
	Čl. 10 

odst. 1
	1.  Zaměstnavatel přijme vhodná opatření, aby zaměstnanci nebo jejich zástupci v podniku nebo závodě získali v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi, s přihlédnutím mimo jiné k velikosti podniku nebo závodu, všechny informace o:

a) bezpečnostních a zdravotních rizicích a o ochranných a preventivních opatřeních týkajících se jak celého podniku nebo závodu, tak každého druhu pracovního místa nebo povolání;

b) opatřeních přijatých v souladu s čl. 8 odst. 2. 

	
	
	
	Čl. 11

odst. 1 až 3
	1.  Zaměstnavatelé projednávají se zaměstnanci nebo jejich zástupci a umožní jim účastnit se všech jednání týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Patří sem:

— projednání se zaměstnanci,

— právo zaměstnanců nebo jejich zástupců podávat návrhy,

— vyvážená účast v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.

2.  zaměstnanci nebo zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se účastní vyváženým způsobem, v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi, nebo s nimi zaměstnavatel předem a včas projedná:

a) každé opatření, které může mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví;

b) určení zaměstnanců uvedených v čl. 7 odst. 1 a čl. 8 odst. 2 a činností uvedených v čl. 7 odst. 1;

c) informace uvedené v čl. 9 odst. 1 a článku 10;

d) možné přizvání externích odborníků (služeb nebo osob) stanovené v čl. 7 odst. 3;

e) plánování a organizaci školení uvedeného v článku 12.

3.  Zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mají právo požádat zaměstnavatele, aby přijal vhodná opatření, a předložit mu k tomuto účelu návrhy ke zmírnění rizik pro zaměstnance nebo k odstranění zdrojů nebezpečí. 

	§ 198
 odst. 1
	(1)
Odborová organizace, která působí je oprávněna jednat v bezpečnostním sboru, má právo na informace a na projednání záležitostí, které se týkají výkonu služby v rozsahu uvedeném v § 197, a dále je oprávněna

a)
projednat a zaujmout stanovisko k podkladům potřebným pro systemizaci služebních míst bezpečnostního sboru,

b)
projednat a zaujmout stanovisko k systému hodnocení a odměňování příslušníků a k vývoji služebních příjmů,

c)
být informována o příslušníkovi přijatém do služebního poměru,

c)
zpracovávat osobní údaje příslušníků, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti v bezpečnostním sboru podle tohoto zákona,

d)
projednat a zaujmout stanovisko k návrhům rozhodnutí týkajících se skončení služebního poměru, pokud příslušník, jehož se rozhodnutí týká, o takový postup požádá,

e)
projednat a zaujmout stanovisko k návrhům služebních předpisů, které se týkají podmínek výkonu služby příslušníků,

f)
projednat a zaujmout stanovisko k návrhům na rozvržení doby služby,

g)
projednat a zaujmout stanovisko k návrhům na zlepšení podmínek výkonu služby a tyto návrhy předkládat,

h)
být zúčastněna v hodnotících a poradních orgánech služebního funkcionáře a

h)
být zastoupena svými členy v hodnotících a poradních orgánech služebního funkcionáře, s výjimkou orgánů, u kterých probíhá řízení ve věcech služebního poměru; to neplatí, pokud příslušník, který je účastníkem, o zastoupení odborové organizace v poradním orgánu sám požádá, a

i)
vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a kontrolu nad dodržováním právních a služebních předpisů v této oblasti.
	32000L0078

 
	Čl. 13
	1.  Členské státy přijmou v souladu se svými vnitrostátními tradicemi a zvyklostmi vhodná opatření na podporu dialogu mezi sociálními partnery, aby bylo podporováno rovné zacházení, včetně pomocí sledování praxe na pracovištích, kolektivních smluv, pracovních řádů a výzkumu nebo výměny zkušeností a osvědčené praxe.

2.  Je-li to v souladu s vnitrostátními tradicemi a zvyklostmi, podpoří členské státy sociální partnery, aniž je dotčena jejich samostatnost, aby na příslušné úrovni uzavírali dohody, které stanoví pravidla proti diskriminaci v oblastech uvedených v článku 3 spadajících do oblasti působnosti kolektivního vyjednávání. Tyto dohody dodržují minimální požadavky stanovené v této směrnici a ve vnitrostátních prováděcích předpisech. 

	
	
	32006L0054

 
	Čl. 21
	1.   Členské státy přijmou v souladu s vnitrostátními tradicemi a zvyklostmi vhodná opatření na podporu sociálního dialogu mezi sociálními partnery s cílem posilovat rovné zacházení, včetně například sledováním praxe na pracovištích, v přístupu k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání, jakož i sledováním kolektivních smluv, pracovních řádů, výzkumem nebo výměnou zkušeností a osvědčených postupů.

2.   Je-li to v souladu s vnitrostátními tradicemi a zvyklostmi, povzbuzují členské státy sociální partnery, aniž je dotčena jejich samostatnost, aby podporovali rovnost mezi muži a ženami a pružné pracovní režimy s cílem usnadnit sladění pracovního a soukromého života a aby na vhodné úrovni uzavírali dohody, které stanoví pravidla proti diskriminaci v oblastech uvedených v článku 1 spadajících do oblasti působnosti kolektivního vyjednávání. Tyto dohody dodržují ustanovení této směrnice a vnitrostátních prováděcích předpisů.

3. Členské státy v souladu s právními předpisy, kolektivními smlouvami nebo vnitrostátními zvyklostmi povzbuzují zaměstnavatele, aby organizovaně a systematicky podporovali rovné zacházení s muži a ženami na pracovišti a v přístupu k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání.

4. Za tímto účelem jsou zaměstnavatelé povzbuzováni k pravidelnému poskytování přiměřených informací o rovném zacházení s muži a ženami v podniku zaměstnancům nebo jejich zástupcům.

Takové informace mohou zahrnovat přehled o poměru počtu mužů a žen na různých úrovních organizace, jejich odměnách a rozdílech v nich a možná opatření pro zlepšení situace ve spolupráci se zástupci zaměstnanců. 

	§ 200
	§ 200

Ochrana odborových funkcionářů a zabezpečení činnosti odborových organizací

(1)
Příslušník, který byl zvolen do funkce v orgánu odborové organizace, nesmí být pro výkon této funkce propuštěn ze služebního poměru.

(1)
Příslušník nesmí být pro výkon funkce člena orgánu odborové organizace znevýhodněn nebo propuštěn ze služebního poměru.

(2)
Bezpečnostní sbor je povinen odborové organizaci, která v něm působí je oprávněna v něm jednat, poskytnout informace a podklady k výkonu její činnosti a je povinen přihlížet k jejím stanoviskům. Dále je povinen podle svých možností a v přiměřeném rozsahu vytvářet materiálně technické podmínky pro činnost odborové organizace a umožnit příslušníkům konání voleb do jejich orgánů. Poskytování materiálně technických podmínek pro činnost odborové organizace podléhá pravidlům pro nakládání s majetkem státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
(3)
Okruh funkcí v odborovém orgánu, k jejichž výkonu budou příslušníci dlouhodobě uvolněni, stanoví ředitel bezpečnostního sboru v dohodě s příslušným odborovým svazem příslušnou odborovou organizací.

(4)
Umožní-li bezpečnostní sbor odborové organizaci přímý přístup do svého vnitřního informačního sytému nebo samostatný vstup do budov a jiných objektů bezpečnostního sboru, může odborová organizace tato svá oprávnění vykonávat pouze prostřednictvím svých členů, kteří jsou příslušníky uvedeného bezpečnostního sboru.
	32019L1152
	Čl. 17
	Členské státy zavedou opatření nezbytná na ochranu pracovníků, včetně pracovníků, kteří jsou zástupci pracovníků, před jakýmkoli nepříznivým zacházením ze strany zaměstnavatele nebo před nepříznivými následky v důsledku stížnosti podané zaměstnavateli nebo jakéhokoli řízení zahájeného s cílem vymáhat dodržení práv stanovených v této směrnici.

	
	
	32019L1158
	Čl. 14
	Členské státy zavedou nezbytná opatření na ochranu pracovníků, včetně pracovníků, kteří jsou zástupci zaměstnanců, před jakýmkoli nepříznivým zacházením ze strany zaměstnavatele nebo nepříznivými následky v důsledku stížnosti podané v rámci podniku nebo jakéhokoli soudního řízení zahájeného za účelem vymáhání dodržení požadavků stanovených v této směrnici.


	Číslo předpisu EU (kód CELEX)
	Název předpisu EU

	31989L0391
	Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci

	32000L0078

	Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání

	32003L0088

	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby

	32006L0054
	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracované znění)

	32019L1152
	Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii

	32019L1158
	Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU


23)	§ 309 trestního řádu.

23a)	§ 179g trestního řádu.

24) § 72 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 237/2000 Sb.

37) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

96)	§ 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

49) Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.

55) § 1 odst. 3 zákona č. 37/1989 Sb.



1
19