Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORND3ABPWE2 najdete zde


                III.
Návrh
ZÁKON
ze dne                  2025,

kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 235/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 163/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 432/2022 Sb.,  zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb. a zákona č. 29/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 3 větě druhé se za slovo „republiky“ vkládají slova „vyplývající z tohoto zákona“.
2. V § 1 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „Výkonem služby“ nahrazují slovem „Službou“.
3. V § 1 odst. 4 písm. d) se za slovo „vzdělávacích,“ vkládá slovo „zdravotnických,“.
4. V § 2 odstavec 3 zní:
„(3) Ve věcech souvisejících s nárokem na výsluhový příspěvek jménem státu jedná a rozhoduje vedoucí organizační části Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“).“.
5. V § 2 odst. 4 větě první se slova „Ministerstvu vnitra (dále jen „ministerstvo“)4)“ nahrazují slovy „ministerstvu, organizační složce státu zřízené ministerstvem, státní příspěvkové organizaci zřízené ministerstvem nebo v policejní akademii,“, ve větě druhé se slova „a ve“ nahrazují slovem „, ve“, slovo „zařazených“ se nahrazuje slovy „povolaných k plnění úkolů“, na konci věty druhé se doplňují slova „a ve věcech služebního poměru příslušníků povolaných k plnění úkolů v organizační složce státu zřízené ministerstvem nebo ve státní příspěvkové organizaci zřízené ministerstvem její vedoucí“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pravomoci, které tento zákon přiznává řediteli bezpečnostního sboru, v případě příslušníků Policie České republiky povolaných k plnění úkolů v ministerstvu, policejní akademii, organizační složce státu zřízené ministerstvem nebo ve státní příspěvkové organizaci zřízené ministerstvem příslušejí ministrovi vnitra.“.
6. V § 2 odstavec 5 zní:
„(5) Ministr vnitra, ministr financí a ministr spravedlnosti mohou na žádost ředitele bezpečnostního sboru pověřit ředitele organizační složky státu, která je zřízena k plnění úkolů jimi řízeného ministerstva, rozhodováním ve věcech služebního poměru příslušníků zařazených v záloze činné a vyslaných k výkonu služby v této organizační složce státu.“.
7. V § 2 odst. 6 se za slova „ředitel bezpečnostního sboru“ vkládají slova „, vedoucí organizační části ministerstva podle odstavce 3“ a slova „3 až“ se nahrazují slovy „, 4 a“.
8. V § 2 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí:
„(7) Pravomoc služebního funkcionáře jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru se vztahuje i na práva a povinnosti vyplývající ze služebního poměru, který již skončil.
(8) V době nepřítomnosti služebního funkcionáře jeho pravomoci vykonává v rozsahu stanoveném služebním předpisem jeho zástupce.
(9) Oprávnění činit úkony v záležitostech, o nichž se nevede řízení ve věcech služebního poměru, může ředitel bezpečnostního sboru přenést služebním předpisem na vedoucí příslušníky. Vedoucím příslušníkem se rozumí příslušník, který je oprávněn vést podřízené příslušníky, ukládat jim služební úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby a dávat jim k tomu rozkazy.“.
9. V § 4 odstavec 3 zní:
„(3) Návrh systemizace Policie České republiky doplní ministr vnitra o návrh systemizace pro příslušníky povolané k plnění úkolů v ministerstvu, policejní akademii, organizační složce státu zřízené ministerstvem a státní příspěvkové organizaci zřízené ministerstvem. Návrh systemizace připravuje ministr vnitra v součinnosti s rektorem policejní akademie a vedoucími příslušných organizačních složek a státních příspěvkových organizací.“.
10. V § 5 odst. 1 zní:
„(1) Služební předpis stanoví organizační věci služby.“.
11. V § 5 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Služební předpis nesmí být v rozporu s právním předpisem nebo služebním předpisem vydaným nadřízeným služebním funkcionářem.“.
12. V § 6 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Místo služebního působiště v zahraničí je určeno obdobně.“.
13. V § 7 odst. 5 se za slovo „služeb“ vkládají slova „, příslušníky Policie České republiky zařazené ve speciálních útvarech Policie České republiky (dále jen „speciální útvary policie“)“.
14. V § 8 odst. 3 se za slovo „náměstka“ vkládají slova „vedoucího příslušníka ve služební hodnosti vrchní rada nebo vrchní státní rada“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Tato hodnost nahrazuje hodnostní označení.“.
15. § 10 včetně nadpisu zní:
„§ 10
Služební poměr na dobu určitou 
	(1) Do služebního poměru na dobu určitou v trvání 2 let se zařadí 
a) příslušník při prvním přijetí do služebního poměru příslušníka bezpečnostního sboru, jestliže dříve 
1.	nebyl ve služebním poměru vojáka z povolání, nebo
2.	byl ve služebním poměru vojáka z povolání, který trval méně než 2 roky, nebo
b) příslušník, který již byl ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního sboru, nikoliv však na dobu neurčitou. 
	(2) Do služebního poměru na dobu určitou v trvání 1 roku se zařadí příslušník, který 
a) již byl ve služebním poměru příslušníka bezpečnostního sboru na dobu neurčitou, přičemž od skončení tohoto služebního poměru uplynulo 5 a více let, nebo
b) byl dříve ve služebním poměru vojáka z povolání, jenž trval alespoň 2 roky, přičemž od skončení tohoto služebního poměru uplynulo 5 a více let.“.
16. V § 11 odst. 2 se slovo „nebo“ nahrazuje slovy „a od skončení tohoto služebního poměru uplynulo méně než 5 let nebo“, slova „3 roky“ se nahrazují slovy „2 let“ a slova „jeho skončení“ se nahrazují slovy „skončení tohoto služebního poměru“.
17. V § 11a větě první se číslo „6“ nahrazuje číslem „12“.
CELEX 32019L1152
18. V § 12 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Vykonal-li příslušník úspěšně služební zkoušku, ale jeho služební hodnocení ještě nebylo zpracováno, služební funkcionář prodlouží příslušníkovi dobu trvání služebního poměru tak, aby mohlo být služební hodnocení zpracováno v souladu s požadavky tohoto zákona.“.
19. V § 13 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „republiky“ vkládají slova „a státní občan jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru,“.
20. V § 13 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; zákaz členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob se nevztahuje na právnické osoby založené za jiným než podnikatelským účelem, jejichž podnikatelská činnost má pouze doplňkový nebo vedlejší charakter97)“.
Poznámka pod čarou č. 97 zní:
„97) Například § 217 odst. 2 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, nebo § 727 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.“.

21. V § 13 odst. 2 se za slovo „služby“ vkládají slova „a příslušník speciálního útvaru policie“.
22. V § 13 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Občan, který není státním občanem České republiky, může být přijat do služebního poměru, pokud oprávněně pobývá na území České republiky nejméně po dobu 3 let a prokáže znalost českého jazyka.
(5) Příslušníkem zpravodajské služby může být pouze státní občan České republiky.“.
23. V § 14 odst. 2 písm. a) a b) se slova „je-li jednání, kterým spáchal trestný čin, v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka,“ zrušují.
24. V § 14 odst. 2 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje.
25. V § 14 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:
„e) který je v době přijímacího řízení trestně stíhán pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti, je-li nedbalostní jednání, za které je trestně stíhán, v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, nebo
f) u něhož zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že založil, podporuje, propaguje nebo veřejně sympatizuje s hnutím, které směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob.“.
26. V § 14 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Na pravomocné odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, se pro účely posuzování bezúhonnosti hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky.“.
27. V § 16 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:
„(8) Občan, který není státním občanem České republiky, prokazuje splnění předpokladu
a)	bezúhonnosti také dokladem, který nesmí být starší než 3 měsíce, osvědčujícím bezúhonnost, vydaným státem, jehož je státním občanem, popřípadě i státy, v nichž pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, a jeho úředním překladem do českého jazyka; pokud příslušný stát takový doklad nevydává, doloží bezúhonnost písemným čestným prohlášením;
b)	oprávněného pobytu na území České republiky nejméně po dobu 3 let písemným čestným prohlášením;
c)	znalosti českého jazyka zkouškou u osoby, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka; to neplatí, doloží-li, že absolvoval alespoň po dobu 3 školních roků základní, střední nebo vysokou školu, na které byl vyučovacím jazykem český jazyk. 
(9) Obsah a rozsah zkoušky a požadovanou úroveň znalosti českého jazyka stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhláškou.“.
28. V § 18 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, nebo nižší“.
29. V § 19 odst. 6 se za slovo „rozumí“ vkládají slova „zvláštní požadavek na“, slovo „fyzická“ se nahrazuje slovem „fyzickou“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Jiným zvláštním požadavkem může být rovněž státní občanství České republiky.“.
30. V § 20 odst. 1 písm. a) bodě 1 a v § 20 odst. 2 písm. a) bodě 1 se text „§ 26 odst. 2“ nahrazuje slovy „v § 27“.
31. V § 20 odst. 1 písm. a) bodě 3 se text „a),“ nahrazuje slovy „a) nebo c), nebo“.
32. V § 20 odst. 1 písm. a) se bod 4 zrušuje.
33. V § 20 odst. 1 písm. b) bodě 1 se text „odst. 4“ nahrazuje slovy „odst. 2 nebo 4 nebo v § 27“.
34. V § 20 odst. 2 písm. b) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „nebo v § 27“.
35. V § 20 odst. 3 písm. a) bodě 2 se za slovo „jmenován“ vkládá slovo „nejvýše“.
36. V § 20 odst. 3 písm. b) bodě 2, § 20 odst. 3 písm. d) bodě 3 a v § 34 odst. 1 a 4 se za text „a)“ vkládají slova „nebo c)“.
37. V § 20 odst. 3 písm. d) bodě 1 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „vrchní asistent“ se vkládají slova „nebo inspektor“.
38. V § 20a odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo v § 27“.
39. V § 21 odst. 2 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „který má požadovanou služební hodnost“ zrušují. 
40. Za § 21 se vkládá nový § 21a, který zní:
„§ 21a
(1) Služební funkcionář speciálního útvaru policie může ustanovit na volné služební místo příslušníka Policie České republiky, který
a) byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodů uvedených v § 25 odst. 1 až 3, § 26 odst. 2 a 4 nebo § 27,
b) je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené, nebo 
c) má být vyňat ze zálohy činné, zálohy pro studující, zálohy zvláštní nebo zálohy neplacené.
(2) Jestliže nelze volné služební místo obsadit podle odstavce 1, může služební funkcionář speciálního útvaru policie ustanovit na toto služební místo
a) příslušníka Policie České republiky, který byl odvolán z dosavadního služebního místa podle § 25 odst. 4, nebo příslušníka jiného bezpečnostního sboru, jestliže
1. byl odvolán z dosavadního služebního místa z důvodů uvedených v § 25 odst. 1 písm. a),
2. je zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené, nebo
3. byl odvolán z dosavadního služebního místa podle § 25 odst. 4, anebo
b)	občana, který splňuje podmínky pro přijetí do služebního poměru.“.
41. V § 22 odst. 2 větě druhé se slova „a obor“ nahrazují slovem „, obor“, za slova „zaměření vzdělání“ se vkládají slova „a jiný zvláštní požadavek“, za slovo „místo“ se vkládají slova „, další odborný požadavek, bez jehož splnění nelze na služební místo ustanovit“.
42. V § 22 odst. 2 větě druhé a v § 22 odst. 3 a 4 se slovo „velmi“ zrušuje.
43. V § 22 odst. 3 se za slovo „zkouškou“ vkládají slova „nebo vyšší odborné vzdělání“.
44. V § 22 odst. 5 se za slovo „vzdělání“ vkládají slova „nebo další odborný požadavek“ a na konci textu odstavce se doplňují slovy „, nebo příslušník, který nesplňuje požadavek minimální doby trvání služebního poměru pro služební hodnost“.
45. V § 23 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, ledaže se stalo možným volné služební místo obsadit postupem podle § 20“.
46. V § 24 se za slovo „službě“ vkládají slova „, ve speciálních útvarech policie“ a za slovo „služby“ se vkládají slova „policejní prezident“.
47. V § 25 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovy „nebo přestal splňovat jiný zvláštní požadavek stanovený pro toto místo, nebo“.
48. V § 25 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno d), které zní:
„d) přestal splňovat další odborný požadavek, bez jehož splnění není možno službu na tomto místě vykonávat.“.
49. V § 25 odst. 2 se slova „nebo je“ nahrazují slovy „, je příslušníkem speciálního útvaru policie,“.
50. V § 26 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Příslušník, který je odvolán z dosavadního služebního místa a ustanoven na jiné služební místo postupem podle odstavce 1 až 5, může být ustanoven na služební místo v jiném místě služebního působiště.“.
51. V § 28 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Po dobu zařazení v záloze zůstává příslušníkovi zachována služební hodnost, hodnostní označení a místo služebního působiště.“ a ve větě druhé se slovo „až“ nahrazuje slovem „a“.
52. V § 32 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje.
53. V § 32 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo přestal splňovat jiný zvláštní požadavek stanovený pro toto místo“.
54. V § 32 odst. 1 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) až g), která znějí:
„e)	který přestal splňovat další odborný požadavek, bez jehož splnění není možno službu na dosavadním služebním místě vykonávat,
 f)	který působil jako agent nebo plnil úkoly při předstíraném převodu nebo byl specialistou v zásahové jednotce, příslušníkem speciálního útvaru policie anebo plnil úkoly při zvláštní ochraně svědka, a byl odvolán z dosavadního služebního místa, neboť to vyžadoval důležitý zájem služby, nebo
 g)	kterému uplynulo funkční období ředitele bezpečnostního sboru nebo byl který odvolán ze služebního místa ředitele bezpečnostního sboru,“.
55. V § 32 odst. 2 větě první se za slovo „stanovena“ vkládají slova „o jeden stupeň“.
56. V § 33 písmeno a) zní:
„a)	 udělena rodičovská dovolená, s výjimkou rodičovské dovolené, kterou příslušník čerpá do doby, po kterou je příslušnice oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,“.
CELEX 32019L1158
57. V § 33 písm. b) se za slovo „příjmu“ vkládají slova „podle § 76“.
CELEX 32019L1158
58. V § 33 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a na konci odstavce se doplňuje písmeno c), které zní:
„c)	uděleno dlouhodobé uvolnění za účelem výkonu veřejné nebo odborové funkce.“.
CELEX 32019L1158
59. V nadpisu § 34 se slova „Ustanovení na služební místo“ nahrazují slovem „Postup“.
60. V § 34 odst. 2 větě první se za slovo „nezařazené“ vkládají slova „, do které byl zařazen podle § 32 odst. 1 nebo 3,“.
61. V § 34 odst. 2 na konci věty druhé a v § 34 odst. 3 se slova „, a to i v jiném místě služebního působiště“ zrušují.
62. V § 34 se doplňují odstavce 5 až 9, které znějí:
„(5) Příslušník bude po vynětí ze zálohy pro přechodně nezařazené, do níž byl zařazen podle § 32 odst. 2, ustanoven na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost o jeden stupeň nižší, než je stanovena pro služební místo, které zastával před zařazením do zálohy.
(6) Příslušník bude po vynětí ze zálohy ustanoven na služební místo postupem podle § 23 odst. 2, jestliže se zúčastnil výběrového řízení a umístil se jako první, popřípadě jako následující v pořadí vhodnosti.
(7) Příslušník může být po vynětí ze zálohy ustanoven na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost o jeden stupeň vyšší než na služebním místě, na kterém byl ustanoven před zařazením do této zálohy, nejvýše však na služební místo, pro které je stanovena služební hodnost inspektor, jestliže o to požádá a splňuje stupeň vzdělání, obor nebo zaměření vzdělání stanovené pro služební místo. 
(8) Příslušník může být po vynětí ze zálohy ustanoven i na služební místo v jiném místě služebního působiště. 
(9) Příslušník může být po vynětí ze zálohy zařazen do zálohy jiného druhu.“.
63. V § 38 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pro účely odpovědnosti za škodu a nemajetkovou újmu je získávání znalostí, dovedností a zkušeností považováno za plnění služebních úkolů.“.
64. V § 39 odstavec 1 zní:
„(1) Příslušníka lze pověřit zastupováním na jiném služebním místě z důvodu jeho neobsazenosti nebo dlouhodobé nepřítomnosti příslušníka, který je na toto služební místo ustanoven, nejdéle po dobu 1 roku; se souhlasem zastupujícího příslušníka může být doba zastupování delší.“.
65. V § 39 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, jde-li o služební místo s vyšší služební hodností“.
66. V § 40 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Důvody zproštění výkonu služby lze rozšiřovat.“.
67. V § 40 odst. 4 se text „d)“ nahrazuje slovy „c) nebo ke skončení služebního poměru podle § 41 odst. 1 písm. f)“.
68. V § 40 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Příslušník je povinen bez zbytečného odkladu zahájit výkon služby.“.
69. V § 41 se na konci písmene e) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až j), která znějí:
„f)	 dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byl příslušník odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo bylo v trestním řízení o úmyslném trestném činu pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22), bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání23a); k  upuštění od potrestání, ani k podmíněnému upuštění od potrestání, popřípadě k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu12) nebo k rozhodnutí prezidenta republiky, v jejichž důsledku se na příslušníka hledí, jako by odsouzen nebyl, se nepřihlíží,
 g)	 dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl příslušník omezen n a svéprávnosti,
 h)	 dnem, kdy příslušník přestane být státním občanem členského státu Evropské unie nebo státním občanem státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a v případě příslušníka zpravodajské služby, dnem pozbytí státního občanství České republiky,
 i)	 uplynutím druhého kalendářního měsíce následujícího po dni doručení žádosti příslušníka o skončení služebního poměru; uvedená doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení žádosti, nebo
 j)	 dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byl příslušníkovi uložen kázeňský trest odnětí služební hodnosti.“.
70. V § 41 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může služební funkcionář věkovou hranici uvedenou v odstavci 1 písm. e) u konkrétního příslušníka s jeho souhlasem prodloužit o 1 rok, a to i opakovaně, nejdéle však do dne 31. prosince kalendářního roku, v němž příslušník dovrší věku 70 let. Služební funkcionář může zároveň stanovit další podmínky spojené s prodloužením věkové hranice. Řediteli bezpečnostního sboru může tuto věkovou hranici prodloužit nadřízený ředitele bezpečnostního sboru.“.
CELEX 32000L0078
71. V § 41a větě druhé se slova „rozhodnutí služebního funkcionáře příslušníkovi nebo písemného oznámení příslušníka bezpečnostnímu sboru“ nahrazují slovy „písemného oznámení o zrušení služebního poměru“.
72. V § 42 odstavec 1 zní:.
„(1) Příslušník musí být propuštěn, jestliže 
a)	byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti a jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, 
b)	bylo v řízení o nedbalostním trestném činu pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22), bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání23a) a jednání, kterým trestný čin spáchal, je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, 
c)	porušil služební slib tím, že se dopustil zvlášť zavrženíhodného jednání, které je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru, 
d) 	porušil omezení stanovená v § 47, 
e) 	podle lékařského posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu služby, s výjimkou zdravotních důvodů souvisejících s těhotenstvím, 
f) 	mu bylo odňato osvědčení o tělesné zdatnosti nebo o odborné způsobilosti stanovené zvláštním právním předpisem24), 
g) 	podle posudku psychologa bezpečnostního sboru pozbyl osobnostní způsobilost k výkonu služby, nebo
h)	uplynula doba uvedená v § 32 odst. 2 a důvod pro zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené nepominul.“.
73. V § 42 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V případě, že platnost osvědčení vypršela uplynutím doby a příslušník ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem nepodal žádost o vydání nového osvědčení, podmínka ročního zařazení v záloze pro přechodně nezařazené se neuplatní.“.
74. V § 42 odst. 4 se slova „b) až d)“ nahrazují slovy „a) až c)“ a text „f)“ se nahrazuje textem „d)“.
75. V § 42 odst. 5 písm. a) se text „k)“ nahrazuje textem „g)“ a na konci písmene se doplňuje slovo „nebo“.
76. V § 42 odst. 5 písm. b) se text „l)“ nahrazuje textem „h)“.
77. V § 42 odst. 5 písm. b) se za slovo „propuštění“ vkládají slova „; uvedená doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení rozhodnutí“.
78. V § 42 odst. 5 se na konci písmene b) se „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
79. V § 42 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „; uvedená doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení rozhodnutí“.
80. V § 43 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)	 skutečnosti, zda byly ze služebního příjmu příslušníka prováděny srážky, který orgán srážky nařídil, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky, a“.
81. V § 43 odst. 2 se písmena c) až e) zrušují.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno c).
82. Do § 43 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Požádá-li o to příslušník, popřípadě bývalý příslušník, bezpečnostní sbor v odděleném potvrzení uvede údaje o výši průměrného služebního příjmu, o způsobu skončení služebního poměru a v případě propuštění ze služebního poměru o jeho důvodu a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.“.
CELEX 32019L1152
CELEX 32019L1158
83. Na konci § 44 se doplňuje věta „Příslušník je povinen bez zbytečného odkladu zahájit výkon služby.“.
84. Za § 44 se vkládá nový § 44a, který včetně nadpisu zní:
„§ 44a
Informační povinnost
(1) Soud, který v prvním stupni rozhodl o odsouzení příslušníka za spáchání trestného činu, soud nebo státní zástupce, který trestní stíhání příslušníka podmíněně zastavil nebo rozhodl o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání nebo státní zástupce, který podmíněně odložil podání návrhu na potrestání příslušníka, doručí bez zbytečného odkladu řediteli příslušného bezpečnostního sboru opis pravomocného rozhodnutí.  
(2) Soud, který v prvním stupni rozhodl o omezení svéprávnosti příslušníka, doručí bez zbytečného odkladu řediteli příslušného bezpečnostního sboru opis pravomocného rozhodnutí.
(3) Týká-li se informační povinnost osoby ředitele bezpečnostního sboru, příslušný orgán ji plní informováním nadřízeného ředitele bezpečnostního sboru.“.
85. V § 45 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, s výjimkou ocenění poskytovaných v souladu s právními a služebními předpisy bezpečnostním sborem; zákaz přijímání darů a výhod se nevztahuje na plnění poskytovaná při společenských nebo protokolárních příležitostech, jsou-li jim úměrná svým účelem a hodnotou, a na drobné reklamní a propagační předměty“.
86. V § 45 odst. 1 písm. d) se slovo „jejímu“ nahrazuje slovem „jejich“.
87. V § 45 odst. 1 písm. h) se slova „a skutečnost, že byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku nebo pravomocně odsouzen pro trestný čin, bez zbytečného odkladu,“ zrušují.
88. V § 45 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k) bezpečnostní sbor bez zbytečného odkladu informovat o trestním stíhání své osoby, o výsledku trestního řízení i o skutečnosti, že byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku.“.
89. V § 46 odst. 1 se za slova „služebních předpisů,“ vkládají slova „jiných vnitřních předpisů“.
90. V § 48 odst. 3 větě první se za slovo „činnosti“ vkládají slova „popřípadě změní rozsah souhlasu s výkonem jiné výdělečné činnosti, jestliže o to příslušník požádá, pominuly důvody vydání rozhodnutí nebo se podstatně změnily okolnosti, za nichž bylo rozhodnutí vydáno, zejména“ a ve větě druhé se za slovo „zrušení“ vkládají slova „nebo omezení“ a za slovo „ukončit“ se vkládají slova „nebo omezit“.
CELEX 32019L1152
91. V § 48 odst. 4 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, ani pro činnost sportovního instruktora nebo trenéra“.
92. V § 48 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Zákaz členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob podle odstavce 1 se nevztahuje na právnické osoby založené za jiným než podnikatelským účelem, jejichž podnikatelská činnost má pouze doplňkový nebo vedlejší charakter97).“.
93. V § 51 odst. 1 písm. a) se slovo „písemné“ zrušuje.
94. V § 51 odst. 1 písm. b) se slova „základního tarifu“ nahrazují slovy „služebního příjmu“.
95. V § 51 odst. 1 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje.
96. V § 51 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g) propadnutí náhradní hodnoty, nebo“.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h).
97. V § 51 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
98. Za § 51 se vkládají nové § 51a a 51b, které včetně nadpisů znějí:
„§ 51a 
Ukládání kázeňských trestů za kázeňský přestupek
(1) Při určení druhu kázeňského trestu se přihlédne k závažnosti kázeňského přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, pohnutkám, dosavadnímu přístupu příslušníka k plnění služebních povinností a k tomu, zda již byl kázeňsky trestán. 
(2) Za kázeňský přestupek lze příslušníkovi uložit kázeňské tresty uvedené § 51 odst. 1 písm. a) až d). Kázeňské tresty se ukládají samostatně. 
(3) Kázeňský trest odnětí služební hodnosti lze za kázeňský přestupek lze uložit za 
a) kázeňský přestupek se zvlášť škodlivým následkem,
b) kázeňský přestupek spočívající v závažném porušení povinností nebo omezení stanovených v § 48, 
c) opakované spáchání kázeňského přestupku se škodlivým následkem, jestliže předcházející uložení kázeňských trestů, popřípadě upuštění od uložení kázeňského trestu, nevedlo v období 3 let k obnovení služební kázně příslušníka, nebo 
d) opakované dosahování neuspokojivých výsledků ve výkonu služby uvedené v závěru služebního hodnocení. 
	(4) Od uložení kázeňského trestu lze upustit, jestliže lze důvodně očekávat, že k nápravě příslušníka postačí samotné projednání kázeňského přestupku. 
(5) Odpovědnost za kázeňský přestupek zaniká uplynutím promlčecí doby nebo smrtí příslušníka. Promlčecí doba kázeňského přestupku činí 1 rok. Počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání kázeňského přestupku; dnem spáchání se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl kázeňský přestupek spáchán. 
(6) Dopustil-li se příslušník více kázeňských přestupků, běží pro každý z nich promlčecí doba zvlášť.
(7)  Do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou se pro totožný skutek vedlo
a) trestní řízení,
b) řízení o jednání, které má znaky přestupku,
c) řízení o přestupku,
d) soudní řízení správní.
(8) Přerušením promlčecí doby počíná promlčecí doba nová. Promlčecí doba se přerušuje
a) oznámením o zahájení řízení o kázeňském přestupku,
b) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný příslušník uznán vinným.
(9) Odpovědnost za kázeňský přestupek zaniká nejpozději 3 roky od jeho spáchání.

§ 51b
Ukládání kázeňských trestů za jednání, které má znaky přestupku
(1) Odpovědnost příslušníka za jednání, které má znaky přestupku, se posuzuje podle právních předpisů upravujících odpovědnost za přestupek.
(2) Za jednání, které má znaky přestupku, lze příslušníkovi uložit kázeňské tresty uvedené v § 51 odst. 1 písm. a) a c) až h). Kázeňský trest snížení služebního příjmu se za jednání, které má znaky přestupku, neukládá.  
(3) Kázeňský trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, propadnutí věci a propadnutí náhradní hodnoty se za jednání, které má znaky přestupku, ukládá podle právních předpisů upravujících odpovídající správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, propadnutí věci a propadnutí náhradní hodnoty.
(4) Kázeňský trest odnětí služební medaile lze uložit za jakékoliv jednání, které má znaky přestupku, a to vždy společně s jiným kázeňským trestem. 
(5) Kázeňský trest odnětí služební hodnosti se uloží za jednání, které má znaky přestupku, pokud je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka. Lze jej uložit samostatně nebo společně s kázeňským trestem odnětí služební medaile, popřípadě s kázeňským trestem zákazu činnosti, propadnutí věci nebo propadnutí náhradní hodnoty, pokud jsou k jejich uložení splněny podmínky stanovené zákonem.“.
99. V § 52 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, nebrání-li takovému postupu důležitý zájem služby nebo provozní potřeby bezpečnostního sboru“.
100. V § 52 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Směnou se rozumí ucelená část doby služby, kterou je příslušník povinen vykonat na základě předem stanoveného rozvržení doby služby. Směna nesmí být kratší než 4 hodiny a delší než 24 hodin.“.
101. V § 53 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2) Při rovnoměrném rozvržení doby služby se doba služby rozvrhuje zpravidla na 5 dnů v týdnu tak, aby nepřetržitý odpočinek v týdnu připadl, jestliže je to možné, na sobotu a neděli.
(3) Při nerovnoměrném rozvržení doby služby se rozvrhne doba služby tak, aby průměrná týdenní doba služby za období 3 kalendářních měsíců a v odůvodněných případech za období kalendářního roku nepřesáhla základní dobu služby v týdnu.“.
102. V § 54 odst. 1 se za slovo „vykonává“ vkládají slova „na příkaz služebního funkcionáře, popřípadě s jeho souhlasem,“.
103. V § 54 se na konci odstavce 2 doplňuje věta …
V A R I A N T A  I
„Službu přesčas lze nařídit i příslušníkovi s kratší dobou služby v týdnu.“.

V A R I A N T A  II
„Službu přesčas lze nařídit i příslušníkovi s kratší dobou služby v týdnu, avšak pouze s jeho souhlasem.“.
104. V § 54 odst. 3 se číslo „52“ nahrazuje slovy „26 kalendářních“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Prostřednictvím kolektivní dohody může být toto období prodlouženo až na 52 kalendářních týdnů po sobě jdoucích.“.
105. V § 56 odst. 1 se za slovo „nebrání“ vkládají slova „provozní potřeby bezpečnostního sboru“.
106. V § 56 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Pružná doba služby se neuplatní
a)	při služební cestě, studijním pobytu a ozdravném pobytu,
b)	v době čerpání dovolené,
c)	při nutnosti zabezpečení naléhavého služebního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven,
d)	pokud jejímu uplatnění brání důležitý zájem služby,
e)	v době služebního volna při důležitých osobních překážkách ve službě, nebo
f)	v dalších případech, které bezpečnostní sbor vymezí ve služebním předpisu.
(5) V případech uvedených v odstavci 4 platí pro příslušníka předem stanovené rozvržení týdenní doby služby do směn, které je bezpečnostní sbor pro tento účel povinen určit.“.
107. V § 58 odst. 1 větě první se za slovo „službě“ vkládají slova „na straně příslušníka“.
108. V § 59 odst. 2 písm. b) se za slovo „nenařídil“ vkládají slova „nebo neodsouhlasil“.
109. Za § 59 se vkládá nový § 59a, který včetně nadpisu zní:
„§ 59a
Zrušení kratší nebo pružné doby služby
Stanovení kratší doby v týdnu a uplatnění pružné doby služby se zruší
a) na žádost příslušníka, pokud takový postup není v rozporu s provozními potřebami bezpečnostního sboru, nebo 
b) vyžaduje-li to důležitý zájem služby nebo se podstatně změnily okolnosti, za nichž bylo rozhodnutí vydáno, zejména pokud stanovení kratší doby služby v týdnu nebo uplatnění pružné doby služby již není v souladu s provozními potřebami bezpečnostního sboru.“.
110. V § 60 odst. 1 se slova „jestliže služební funkcionář nerozhodne na žádost příslušníka jinak,“ zrušují.
111. V § 60 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Tato doba se započítává do doby služby.“.
112. V § 61 odst. 2 větě první se slovo „stanovenou“ nahrazuje slovem „základní“ a ve větě druhé se slovo „stanovené“ nahrazuje slovem „základní“.
113. V § 62 odstavec 1 zní:
„(1) Příslušníkovi lze k zajištění plnění úkolů bezpečnostního sboru nařídit služební pohotovost. V době služební pohotovosti je příslušník připraven k případnému výkonu služby nad rámec rozvržení doby služby.“.
114. V § 62 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3) Služební pohotovost nelze nařídit na dobu dovolené příslušníka.
(4) Dojde-li v rámci služební pohotovosti k výkonu služby, služební pohotovost se přerušuje a výkon služby je službou přesčas; to neplatí pro výkon služby ve svátek v době, která je jinak obvyklou dobou výkonu služby příslušníka.
V A R I A N T A  I
(5) Služební pohotovost lze nařídit i příslušníkovi s kratší dobou služby v týdnu.

V A R I A N T A  II
(5) Příslušníkovi s kratší dobou služby v týdnu lze služební pohotovost nařídit pouze s jeho souhlasem.“.
115. V § 65 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Dovolená se počítá v hodinách a přísluší v délce základní doby služby v týdnu, vynásobené výměrou dovolené podle věty první.“.
116. V § 65 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Příslušníkovi s kratší dobou služby v týdnu přísluší dovolená odpovídající této kratší době služby. Dojde-li u příslušníka v průběhu kalendářního roku ke změně délky doby služby v týdnu, náleží mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou doby služby v týdnu. Dovolená se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.“.
117. V § 66 odst. 4 se slovo „dobu“ nahrazuje slovy „čerpání rodičovské dovolené po dobu“.
118. V § 66 se doplňují odstavce 7 až 11, které znějí:
„(7) Připadne-li v době dovolené příslušníka svátek na den, který je jinak jeho obvyklým dnem služby, nezapočítává se mu do dovolené; to neplatí v případě, kdy by byl jinak povinen v den svátku směnu odsloužit podle § 54a odst. 2 a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost. Určil-li služební funkcionář příslušníkovi náhradní volno za službu přesčas nebo za službu ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, určí mu náhradní volno na jiný den.
(8) Se souhlasem příslušníka může být čerpání dovolené určeno v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.
(9) Nemůže-li být dovolená vyčerpána v příslušném kalendářním roce, musí být příslušníkovi určena tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Není-li čerpání dovolené služebním funkcionářem určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit dobu čerpání dovolené příslušník. Čerpání dovolené je povinen písemně oznámit služebnímu funkcionáři alespoň 14 dnů předem. Pokud příslušník dovolenou nevyčerpá do konce následujícího kalendářního roku, nárok na tuto dovolenou mu zaniká. To neplatí, pokud dovolená nemohla být vyčerpána proto, že byl příslušník neschopným služby nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené. V takovém případě mu služební funkcionář určí čerpání této dovolené po skončení těchto překážek ve službě.
(10) Proplacení náhrady za nevyčerpanou dovolenou je možné pouze v případě skončení služebního poměru anebo ustanovení příslušníka na služební místo v jiném bezpečnostním sboru. Náhrada náleží ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu.
(11) V případě ustanovení na služební místo v jiném bezpečnostním sboru má příslušník nárok na dovolenou odpovídající nevyčerpané části dovolené za příslušný kalendářní rok. Za nevyčerpanou dovolenou z minulého kalendářního roku dosavadní bezpečnostní sbor příslušníkovi proplatí náhradu ve výši odpovídající průměrnému služebnímu příjmu.“.
119. V § 67 odst. 1 se za slovo „službě“ vkládají slova „nebo karantény“.
120. V § 67 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)	zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené, zálohy pro studující nebo zálohy neplacené,“.
121. V § 67 odst. 2 písmeno b) zní:
„c)	výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy má příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.“.
122. V § 67 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Dovolenou lze zkrátit též za neomluveně zameškanou dobu služby, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí služby lze sčítat. Dovolená, na kterou vznikl nárok v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce. Příslušníkovi, jehož služební poměr trval po celý kalendářní rok, musí být poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.“.
123. V části páté nadpis hlavy IV zní:
„Překážky ve službě na straně příslušníka“.
124. V § 68 odst. 5 písm. d) se slova „tábora pro děti a mládež“ zrušují a slova „v tomto táboře“ se nahrazují slovy „na táboře, sportovním soustředění nebo obdobné akci pro děti a mládež“.
125. V § 69 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Příslušníkovi, který vykonává veřejnou funkci současně se služebním poměrem, může být poskytnuto služební volno z důvodu výkonu veřejné funkce v rozsahu nejvýše 20 dnů v kalendářním roce, nestanoví-li zvláštní právní předpis jiný rozsah uvolnění.“.
126. V § 69 odst. 2 větě první se za slovo „krve“ vkládají slova „, aferéze nebo dárcovství dalších biologických materiálů“ a na konci odstavce se doplňuje věta „V případě odběru dalších biologických materiálů může lékař podle charakteru odběru a zdravotního stavu dárce určit, že služební volno se zkracuje nebo prodlužuje; při prodloužení však nejvýše po dobu zasahující do doby služby v rámci 96 hodin od nástupu cesty k odběru.“.
127. V § 69 odst. 4 větě druhé se za slovo „tábory“ vkládají slova „nebo jiné akce“.
128. V § 69 se doplňují odstavce 8 a 9, které včetně poznámky pod čarou č. 98 znějí:
„(8) Nárok na služební příjem za dobu služebního volna při plnění občanské povinnosti příslušníkovi nevznikne, pokud je mu za výkon této činnosti na základě zvláštních právních předpisů poskytován příjem98).
	(9) Nelze-li veřejnou funkci nebo funkci v odborovém orgánu vykonávat současně s plněním povinností vyplývajících ze služebního poměru, příslušník bude dlouhodobě uvolněn z výkonu služby a zařazen do zálohy neplacené.
_____
98)	Například § 30 a násl. zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve znění pozdějších předpisů, a § 29 a násl. zákona č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ve znění pozdějších předpisů.“.
129. V § 70 odst. 2 písm. b) a v § 71 odst. 1 se slovo „(družky)“ nahrazuje slovy „, registrované partnerky nebo družky“.
CELEX 32019L1158
130. V § 70 odst. 2 písm. c) se za slovo „rodiny“ vkládají slova „nebo prarodiče příslušníka, popřípadě rodiče a prarodiče jeho manžela nebo registrovaného partnera“.
CELEX 32019L1158
131. V § 70 odst. 2 písmeno f) zní:
„f)	ošetřování nemocného dítěte mladšího 10 let, ošetřování jiné fyzické osoby v případech uvedených v § 39 zákona o nemocenském pojištění, jestliže její zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetření jinou osobou, a péče o dítě mladší 10 let z důvodu uvedeného v § 39 zákona o nemocenském pojištění, za splnění podmínek, které zákon o nemocenském pojištění stanoví v § 39 a 40 pro vyplácení ošetřovného37),“.
	CELEX 32019L1158
132. V § 70 odst. 2 se na konci textu písmene g) doplňují slova „, uzavření registrovaného partnerství příslušníkem, jeho dítětem nebo rodičem“.
133. V § 70 odst. 2 písmeno h) zní:
„h)	pohřeb prarodiče, rodiče, manžela, druha, registrovaného partnera, sourozence, dítěte nebo vnuka příslušníka, pohřeb rodiče a sourozence manžela nebo registrovaného partnera příslušníka, pohřeb manžela nebo registrovaného partnera dítěte příslušníka, pohřeb manžela nebo registrovaného partnera sourozence příslušníka, pohřeb prarodiče manžela nebo registrovaného partnera příslušníka, popřípadě pohřeb jiné osoby, která žila s příslušníkem v době úmrtí ve společné domácnosti, a účast v delegaci na pohřbu určeném služebním funkcionářem, nebo“.
134. V § 71 odst. 1 se za slovo „rodiny“ vkládají slova „, popřípadě dalších uvedených osob příslušníka,“.
CELEX 32019L1158
135. V § 71 odst. 2 se za slovo „důvodu“ vkládají slova „uvedeného v § 39 zákona o nemocenském pojištění“ a za slovo „příslušníka“ se vkládají slova „, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku,“.
CELEX 32019L1158
136. V § 71 odstavec 3 zní:
„(3) Služební volno při vlastní svatbě nebo uzavření registrovaného partnerství se poskytne na 2 dny. Služební volno při svatbě nebo uzavření registrovaného partnerství dětí a rodičů se poskytne na 1 den.  Služební volno při účasti v delegaci na pohřbu určeném služebním funkcionářem se poskytne v nezbytně nutném rozsahu, nejdéle na 1 den. Služební volno při pohřbu rodinného příslušníka se poskytne na
a)	2 dny při úmrtí manžela, registrovaného partnera druha nebo dítěte příslušníka a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,
b)	1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence příslušníka, rodiče a sourozence jeho manžela nebo registrovaného partnera, jakož i manžela nebo registrovaného partnera dítěte a manžela nebo registrovaného partnera sourozence příslušníka a na další den, jestliže příslušník obstarává pohřeb těchto osob,
c)	nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka příslušníka nebo prarodiče jeho manžela nebo registrovaného partnera, popřípadě jiné osoby, která žil s příslušníkem v době úmrtí ve společné domácnosti, a na další den, jestliže příslušník obstarává pohřeb těchto osob.“.
137. V § 72 se za slovo „volna“ vkládají slova „s poskytnutím služebního příjmu“.
138. V § 73 odst. 1 a v § 73 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „volno“ vkládají slova „s poskytnutím služebního příjmu“ a slova „nezbytné pro výkon služby“ se nahrazují slovy „v souladu s potřebami bezpečnostního sboru“.
139. V § 73 odst. 2 písm. b) úvodní části ustanovení se za slovo „programu“ vkládají slova „, v mezinárodně uznávaném kurzu“.
140. V nadpisu § 74 se slova „nebo studijním pobytem“ zrušují.
141. V § 74 odst. 1 se věta třetí zrušuje.
142. V § 74 odst. 2 větě první, § 74 odst. 3 větě první, § 74 odst. 5 a v § 74 odst. 6 větě první se slova „nebo studijním pobytem“ zrušují.
143. V § 74 odst. 3 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“.
144. V § 74 odst. 3 písm. e) se za slovo „v“ vkládají slova „mezinárodně uznávaném kurzu“.
145. V § 74 odst. 3 se na konci písmene e) slovo „, anebo“ nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.
146. V § 74 odst. 5 se slova „h) až k),“ nahrazují slovy „e) až g), § 42“, na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo skončení služebního poměru podle § 41 odst. 1 písm. g)“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Služební funkcionář může v mimořádných případech na žádost příslušníka povinnost uhradit náklady spojené se studiem částečně nebo zcela prominout, i když služební poměr skončil z jiných důvodů.“.
147. V § 74 odst. 6 větě první se za slovo „příslušníkovi“ vkládají slova „na základě jeho žádosti“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Byl-li příslušník opět přijat do služebního poměru rozhodnutím služebního funkcionáře jiného bezpečnostního sboru, než který nesl náklady spojené se studiem příslušníka, tento bezpečnostní sbor příslušníkovi uhrazenou částku nebo její poměrnou část vyplatí, jestliže je získané vzdělání v souladu s jeho potřebami.“.
148. V § 74 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Vláda může nařízením částky uvedené v odstavci  3 zvýšit.“.
149. V nadpisu § 75 se slova „s poskytnutím služebního příjmu“ nahrazují slovy „při překážkách ve službě na straně příslušníka“.
150. V § 75 odst. 2 se slova „podle § 68 odst. 5 písm. c) nebo § 70 odst. 2 písm. a) až f)“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „V takovém případě je povinen informovat o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečných průtahů.“.
151. Za § 75 se vkládá nový § 75a, který včetně nadpisu zní:
„§ 75a
Další překážky ve službě na straně příslušníka
(1) Bezpečnostní sbor je povinen omluvit nepřítomnost příslušníka ve službě po dobu dočasné pracovní neschopnosti (dále jen „neschopnost ke službě“), karantény, poskytování dlouhodobého ošetřovného a poskytování otcovské podle zvláštního předpisu37), čerpání mateřské dovolené a čerpání rodičovské dovolené příslušníka do doby, po kterou je příslušnice oprávněna čerpat mateřskou dovolenou.
(2) Za dobu poskytování dlouhodobého ošetřovného, poskytování otcovské, čerpání mateřské dovolené a čerpání rodičovské dovolené příslušníka do doby, po kterou je příslušnice oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, příslušník nemá nárok na poskytování služebního příjmu.
(3) Za dobu neschopnosti ke službě a karantény má příslušník nárok na poskytování služebního příjmu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.“.
152. V části páté nadpis hlavy V zní:
„Překážky ve službě na straně bezpečnostního sboru a neplacené služební volno“.
153. V části páté se za nadpis hlavy V vkládá nový § 75b, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 99 zní:
„§ 75b
Překážky ve službě na straně bezpečnostního sboru
(1) Nemůže-li příslušník po přechodnou dobu vykonávat službu z provozních příčin nebo z jiných důvodů na straně bezpečnostního sboru, má nárok na služební příjem. 
(2) Za překážku ve službě na straně bezpečnostního sboru se považuje zejména:
a)	doba strávená na služební cestě nebo studijním pobytu jinak než plněním služebních úkolů, která spadá do směny,
b)	účast na nařízené mimořádné prohlídce, očkování nebo diagnostické zkoušce stanovené zvláštními právními předpisy99), nebo
c)	účast na nařízeném lékařském a psychologickém vyšetření za účelem ověření zdravotní nebo osobnostní způsobilosti příslušníka k výkonu služby nebo nařízených testech fyzické způsobilosti příslušníka k výkonu služby.
_____
99) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
154. Pod označení § 76 se vkládá nadpis „Neplacené služební volno“.
155. V § 76 se slovo „vážný“ nahrazuje slovem „důležitý“.
156. V § 76a odst. 1 větě první a v § 85 odst. 5 a 6 se za slova „zájem služby“ vkládají slova „nebo provozní potřeby bezpečnostního sboru“.
CELEX 32019L1158
157. V § 76a odstavec 2 zní:
„(2) Služební funkcionář výkon služby z jiného místa zruší, pokud o takové zrušení příslušník požádá a takový postup není v rozporu s provozními potřebami bezpečnostního sboru, vyžaduje-li to důležitý zájem služby, anebo pokud se podstatně změnily okolnosti, za nichž bylo rozhodnutí vydáno, zejména pokud výkon služby z jiného místa již není v souladu s provozními potřebami bezpečnostního sboru.“.
158. V § 76a odst. 4 se věty první až třetí zrušují.
159. V § 77 odst. 9 se slova „jiným jednáním než rozhodnutím služebního funkcionáře“ zrušují.
CELEX 32000L0078 
CELEX 32006L0054
CELEX 32019L1152
CELEX 32019L1158
160. V § 77 odst. 11 písmeno g) zní:
„g)	v případě potřeby a podle svých možností ubytování v místě služebního působiště, popřípadě v jiném místě; ubytování je možno poskytnout společně s členem rodiny,“.
161. V § 78 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
162. V § 80 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Tělesné rehabilitační aktivity mohou být realizovány také individuální formou. Plán tělesných rehabilitačních aktivit uskutečňovaných individuální formou podléhá schválení služebního funkcionáře.“.
163. V § 80 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Čerpání lázeňské léčebně rehabilitační péče nebo výkon schválených tělesně rehabilitačních aktivit je pro účely odpovědnosti za škodu a nemajetkovou újmu považováno za plnění služebních úkolů.“.
164. V § 80 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí:
„(7) Dojde-li k přerušení ozdravného pobytu z důvodů na straně příslušníka, nárok na vyčerpání zbývající části ozdravného pobytu zaniká. V případě přerušení ozdravného pobytu z důvodů na straně bezpečnostního sboru určí služební funkcionář příslušníkovi termín pro vyčerpání zbývající části ozdravného pobytu, a to případně i v následujícím kalendářním roce.
(8) Nárok na ozdravný pobyt nevzniká příslušníkovi, který podal žádost o skončení služebního poměru a příslušníkovi, který v předcházejícím kalendářním roce po více než polovinu doby služby nevykonával službu z důvodu
a)	zařazení do zálohy pro přechodně nezařazené, zálohy pro studující nebo zálohy neplacené, 
b)	zproštění výkonu služby, ledaže došlo k doplacení služebního příjmu, nebo
c)	výkonu vazby a trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy má příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.
(9) Doby uvedené v odstavci 8 se v kalendářním roce sčítají.“.
165. V § 81 odst. 1 se slova „nebo jde-li o osamělou příslušnici“ zrušují.
166. V § 81 se na konci textu odstavce 3 slova „, nebo o osamělou příslušnici“ zrušují.
167. V § 85 odstavec 7 zní:
„(7) Stanovení kratší doby služby v týdnu, uplatnění pružné doby služby, jiná vhodná úprava rozvržení doby služby nebo povolení výkonu služby z jiného místa podle odstavců 5 a 6 se zruší
a)	na žádost příslušníka, pokud takový postup není v rozporu s provozními potřebami bezpečnostního sboru, nebo 
b)	vyžaduje-li to důležitý zájem služby nebo se podstatně změnily okolnosti, za nichž bylo rozhodnutí vydáno, zejména pokud stanovení kratší doby služby v týdnu, uplatnění pružné doby služby, jiná vhodná úprava rozvržení doby služby nebo výkon služby z jiného místa již není v souladu s provozními potřebami bezpečnostního sboru.“.
CELEX 32019L1158
168. V § 88 písm. a) se za slovo „služebních“ vkládají slova „a jiných vnitřních“.
169. V § 88 písm. e) se za slovo „zdravotní“ vkládají slova „nebo osobnostní“.
170. V § 88 písm. f) se za slovo „služebnách“ vkládají slova „, popřípadě v jiných prostorách bezpečnostního sboru“.
171. V § 90 odst. 1 se slova „úrazem při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním anebo pro výkon služby (dále jen "služební úraz")“ nahrazují slovy „služebním úrazem“ a za slovo „místě“ se vkládá slovo „služebního“.
172. V § 92 odst. 3 písm. h) se slova „, kde vykonávají službu“ nahrazují slovy „a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouře vystaveni“.
173. V nadpisu části sedmé se slovo „ŠKODY“ nahrazuje slovy „MAJETKOVÉ A NEMAJETKOVÉ ÚJMY“.
174. V části sedmé nadpis hlavy I zní:
„Úvodní ustanovení“.
175. V § 93 odst. 1 větě první se slovo „škod“ nahrazuje slovy „majetkové újmy (dále jen „škoda“), ani nemajetkové újmy“ a na konci textu větě druhé se doplňují slova „, ani k nemajetkovým újmám“.
176. V § 94 odst. 1 větě první se za slovo „sboru“ vkládají slova „, nemajetkovým újmám“ a ve větě druhé se za slovo „škoda“ vkládají slova „nebo nemajetková újma“.
177. Za § 94 se vkládá nový § 94a, který včetně nadpisu zní:
„§ 94a
Výkon služby a úkon v přímé souvislosti s výkonem služby
(1) Výkonem služby se pro účely odpovědnosti za škodu a nemajetkovou újmu rozumí výkon povinností vyplývajících ze služebního poměru a další činnosti, které jsou tímto zákonem označeny za plnění služebních úkolů. 
(2) Za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby se považuje úkon, který je k plnění služebního úkolu potřebný nebo který je během něj obvyklý anebo nutné před počátkem služby nebo po jejím skončení a úkon obvyklý v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu bezpečnostního sboru. Za takový úkon se nepovažuje cesta do služby a zpět, stravování, ošetření, popřípadě vyšetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k němu a zpět, jestliže není konána v objektu bezpečnostního sboru. 
(3) Vyšetření ve zdravotnickém zařízení provedené na rozkaz služebního funkcionáře nebo ošetření při první pomoci včetně cesty k němu a zpět je považováno za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby. Použití služebního vozidla za podmínek § 135 je považováno za úkon v přímé souvislosti s výkonem služby.“.
178. V § 95 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6) Zavinění příslušníka je bezpečnostní sbor povinen prokázat, výjimkou je zvláštní odpovědnost podle § 96 a 97.
(7) Byla-li škoda způsobena z nedbalosti, může služební funkcionář z důvodů zvláštního zřetele hodných, zejména s ohledem na individuální okolnosti případu, výši náhrady škody přiměřeně snížit.“:
179. V části sedmé se na konci nadpisu hlavy III doplňují slova „a za nemajetkovou újmu“.
180. V § 98 odstavec 2 zní:
„(2) Prokáže-li se, že škodu zavinil také poškozený příslušník, povinnost bezpečnostního sboru k náhradě škody se poměrně omezí.“.
181. Za § 98 se vkládá nový § 98a, který včetně nadpisu zní:
„§ 98a
Odpovědnost za poškození zdraví, které není služebním úrazem nebo nemoci z povolání
Bezpečnostní sbor odpovídá příslušníkovi i za jinou škodu a nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku poškození zdraví, než je škoda a nemajetková újma vzniklá služebním úrazem nebo nemocí z povolání, která mu vznikla za podmínek uvedených v § 98 odst. 1; pro způsob a rozsah náhrady platí ustanovení o služebním úrazu.“.
182. V § 99 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Vláda může zvýšit nařízením částku podle odstavce 2.“.
183. V části sedmé hlavě III v nadpisu dílu 2 se za slovo „škodu“ vkládají slova „a za nemajetkovou újmu“.
184. V § 100 odst. 1 a v § 100 odst. 4 větě první se za slovo „škodu“ vkládají slova „a za nemajetkovou újmu“.
CELEX 31989L0391
185. V § 100 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Bezpečnostní sbor je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby.“.
CELEX 31989L0391
186. V § 100 odstavec 2 zní:
„(2) Služebním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt příslušníka způsobené náhlým a násilným působením zevních vlivů při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním. Jako služební úraz se posuzuje též úraz, který příslušník utrpěl pro výkon služby.“.
CELEX 31989L0391
187. V § 100 odst. 3 se se za slovo „studijní“ vkládají slova „nebo na ozdravný“ a za slovo „pobyt“ se vkládají slova „, při pověření zastupováním na jiném služebním místě“.
CELEX 31989L0391
188. V § 101 se na konci textu písmene a) doplňují slova „po dobu neschopnosti ke službě“.
189. V § 101 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)	náhradu za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě,“.
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).
190. V § 101 se na konci písmene e) čárka nahrazuje slovem „a“.
191. § 103 včetně nadpisu zní:
„§ 103
Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě
(1) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě náleží v případě, že služební poměr
a)	trvá a příslušník dosahuje v důsledku poškození zdraví způsobeného služebním úrazem nebo nemocí z povolání nižšího služebního příjmu, anebo 
b)	skončil a bývalý příslušník je schopen v důsledku poškození zdraví způsobeného služebním úrazem nebo nemocí z povolání dosahovat při jiné výdělečné činnosti pouze nižšího výdělku než před jeho poškozením.
(2) Po skončení služebního poměru náleží náhrada za ztrátu na služebním příjmu pouze v případě, že bývalý příslušník je výdělečně činný nebo je evidován v evidenci uchazečů o zaměstnání; to neplatí, pokud bývalý příslušník pobírá invalidní důchod třetího stupně.
(3) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu se stanoví ve výši rozdílu mezi průměrným služebním příjmem před vznikem služebního úrazu nebo zjištěním nemoci z povolání a služebním příjmem nebo jiným výdělkem dosahovaným po služebním úrazu nebo zjištění nemoci z povolání a invalidním důchodem pobíraným z téhož důvodu. Při souběhu nároku na výplatu výsluhového příspěvku s nárokem na výplatu invalidního důchodu pobíraným v souvislosti se služebním úrazem nebo nemocí z povolání, se invalidní důchod od průměrného služebního příjmu před služebním úrazem nebo zjištěním nemoci z povolání neodečítá. 
(4) Za dosahovaný výdělek ve smyslu odstavce 3 se považuje výdělek alespoň ve výši minimální mzdy stanovené zvláštním právním předpisem50). Bezpečnostní sbor přihlédne k případům, kdy bývalý příslušník není v důsledku poškození zdraví způsobeného služebním úrazem nebo nemocí z povolání schopen s ohledem na přiznaný stupeň invalidity, dosažený stupeň vzdělání a profesi vykonávat práci na plný úvazek. Dosahovaný výdělek se od průměrného služebního příjmu před vznikem služebního úrazu nebo zjištěním nemoci z povolání neodečítá, pokud bývalý příslušník pobírá invalidní důchod třetího stupně.
(5) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě náleží i bývalému příslušníkovi, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za dosahovaný výdělek se považuje výdělek ve výši minimální mzdy platné v den zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Po skončení zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se postupuje podle odstavce 3 a 4.
(6) Bývalému příslušníkovi, který je po skončení služebního poměru osobou samostatně výdělečně činnou, se provede výpočet na základě předloženého dokladu o výši příjmu podle zvláštního právního předpisu51). Při výpočtu náhrady se postupuje podle odstavce 3 a 4.
(7) Jestliže to tento zákon umožňuje a příslušník v době, kdy u něho došlo ke služebnímu úrazu nebo byla zjištěna nemoc z povolání, vykonával současně jinou výdělečnou činnost v pracovním poměru nebo byl činný na základě dohody o pracovní činnosti, vychází se při výpočtu náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě také z této výdělečné činnosti, a to po dobu po kterou měla nebo mohla tato činnost trvat.
(8) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě náleží příslušníkovi i při neschopnosti z jiného důvodu, než je původní služební úraz nebo nemoc z povolání; za příjem po služebním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se přitom považuje příjem, z něhož se stanovuje nemocenské.
(9) Příslušníkovi, který po skončení služebního poměru odmítne bez vážných důvodů nastoupit práci v pracovním poměru odpovídající jeho zdravotnímu stavu, kterou mu bezpečnostní sbor zajistí, se poskytne náhrada ve výši rozdílu mezi průměrným služebním příjmem před vznikem služebního úrazu nebo zjištěním nemoci z povolání a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout v pracovním poměru.
(10) Vláda může s ohledem na změny, jež nastaly ve vývoji úrovně služebního příjmu, upravit podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na služebním příjmu, která náleží příslušníkovi po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání.
(11) Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě přísluší příslušníkovi do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.“.
192. Za § 103 se vkládá nový § 103a, který včetně nadpisu zní:
„§ 103a
Účelně vynaložené náklady spojené s léčením
Účelně vynaložené náklady spojené s léčením přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil.“.
193. V § 105 odst. 1 se text „h)“ nahrazuje textem „e)“.
194. V § 105 odst. 2, § 109 odst. 2 a v § 154 odst. 2 větě druhé se slova „nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře“ nahazují slovy „hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství“.
195. Za § 105 se vkládá nový § 105a, který včetně nadpisu zní:
„§ 105a
Náhrada věcné škody
Příslušníkovi, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je bezpečnostní sbor povinen poskytnout náhradu za věcnou škodu; ustanovení § 98 odst. 4 platí obdobně.“.
196. V § 106 písm. d) se slova „jednorázové odškodnění“ nahrazují slovy „jednorázovou náhradu nemajetkové újmy“.
197. V § 106 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Práva vyplývající z odstavce 1 nejsou závislá na tom, zda příslušník před svou smrtí ve stanovené lhůtě právo na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatnil.“.
198. V § 108 větě první se za slovo „do“ vkládají slova „konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý příslušník dosáhl“ a věta čtvrtá se nahrazuje větami „Od částek připadajících na jednotlivé vyživované osoby se odečte důchod přiznaný z důvodu smrti příslušníka. K jejich případnému výdělku se nepřihlíží.“.
199. V § 108 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Celková výše náhrady nákladů podle tohoto ustanovení nesmí úhrnem převýšit částku, do které by příslušela zemřelému příslušníkovi náhrada za ztrátu na služebním příjmu podle § 103, a nesmí být poskytována déle, než by příslušela zemřelému příslušníkovi podle § 103 odst. 11.“.
200. V nadpisu § 109 se slova „Jednorázové odškodnění“ nahrazují slovy „Jednorázová náhrada nemajetkové újmy“.
201. V § 109 odst. 1 a 2 se slova „Jednorázové odškodnění“ nahrazují slovy „Jednorázová náhrada nemajetkové újmy“.
202. V § 109 odst. 1 se za slovo „manželovi“ vkládají slova „, popřípadě registrovanému partnerovi“.
203. V § 109 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy přísluší i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu příslušníka pociťují jako vlastní újmu.“.
204. Na konci § 110 se doplňuje věta „Ustanovení § 98 odstavec 4 platí obdobně.“.
205. V části sedmé hlavě III nadpis dílu 3 zní:
„Zproštění se odpovědnosti za škodu a za nemajetkovou újmu při služebním úrazu nebo nemoci z povolání“.
206. V § 111 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „za škodu“ vkládají slova „nebo za nemajetkovou újmu zcela“ a slova „příslušník škodu“ se vkládají slova „nebo nemajetkovou újmu“.
CELEX 31989L0391
207. V § 111 odst. 1 závěrečné části ustanovení a v § 111 odst. 2 větě první se za slovo „škody“ vkládají slova „nebo nemajetkové újmy“.
CELEX 31989L0391
208. V § 111 odst. 3 se slova „jednorázového odškodnění“ nahrazují slovy „jednorázové náhrady nemajetkové újmy“.
CELEX 31989L0391
209. V § 112 odst. 2 se věta první zrušuje.
210. V § 113 se na konci písmene h) slovo „a“ nahrazuje čárkou.
211. V § 113 se na konci písmene i) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j) příplatek za sportovní reprezentaci.“.
212. V § 117 odst. 3 písm. b) se číslo „3“ nahrazuje číslem „6“.
213. V § 117 odst. 5 větě první se za slovo „jednotce,“ vkládá slovo „pyrotechnikem,“.
214. V § 118 odstavec 3 zní:
„(3) Rozpětí příplatku za vedení činí pro 
a)	ředitele bezpečnostního sboru			15 až 55 %,
b)	vedoucího příslušníka 1. řídící úrovně		6 až 45 %,
c)	vedoucího příslušníka 2. řídící úrovně		4 až 35 %,
d)	vedoucího příslušníka 3. řídící úrovně		3 až 20 %,
e)	vedoucího příslušníka 4. řídící úrovně		2 až 15 %
ze základního tarifu nejvyššího tarifního stupně v tarifní třídě stanovené pro služební místo.“.
215. V § 118 odst. 4 se slova „podle toho, zda se jedná o vedoucího příslušníka na organizační jednotce s působností na celém území České republiky, nebo na nižším územním celku,“ zrušují.
216. V § 118 se odstavec 5 zrušuje.
217. Za § 120 se vkládá nový § 120a, který zní:
„§ 120a
Vláda může nařízením stanovit zvýšení horní hranice rozpětí příplatku za službu v zahraničí, sportovní reprezentaci a zvláštního příplatku.“.
218. V § 121 odst. 1 větě první se za slovo „na“ vkládají slova „služební příjem a“ a ve větě druhé se za slovo „příplatek“ vkládají slova „ke služebnímu příjmu“ a za slovo „svátek“ se vkládají slova „podle § 52 odst. 1“.
219. V § 121 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) V případě, že je příslušník ustanoven na služební místo v jiném bezpečnostním sboru, dosavadní bezpečnostní sbor mu příplatek za službu ve svátek vyplatí i za odsloužené hodiny, u nichž doba pro poskytnutí náhradního volna uvedená v odstavci 1 větě druhé ještě neuplynula.“.
220. V § 122 odstavec 1 zní:
„(1) Osobní příplatek je nenárokovou složkou služebního příjmu, kterou lze ocenit výkon služby v mimořádné kvalitě nebo rozsahu. Osobní příplatek lze přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout v
a)	závislosti na výsledku služebního hodnocení příslušníka. V období před prvním služebním hodnocením příslušníka lze osobní příplatek přiznat, zvýšit, snížit nebo odejmout na návrh vedoucího příslušníka, nebo
b)	souvislosti s ustanovením příslušníka na jiné služební místo, které je spojeno s výkonem služby odlišné složitosti, odpovědnosti nebo namáhavosti.“.
221. V § 122 odst. 3 se za text „§ 117 odst. 5,“ vkládají slova „příslušníka speciálního útvaru policie“.
222. V § 122a odst. 4 písmeno a) zní:
„a	 zproštění výkonu služby, výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy má příslušník podle zvláštního právního předpisu76) nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody,“.
223. V § 122a odst. 4 písmeno c) zní:
„c)	neschopnosti k výkonu služby s výjimkou neschopnosti z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání, karantény, mateřské dovolené, rodičovské dovolené příslušníka do doby, po kterou je příslušnice oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, poskytování otcovské, dlouhodobého ošetřování anebo důležitých osobních překážek ve službě.“.
224. V § 122a odstavec 6 zní:
„(6) Stabilizační příplatek se nezahrnuje do měsíčního služebního příjmu pro účely stanovení výše výsluhových nároků.“.
225. V § 124 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „to neplatí, je-li takový služební příjem nižší než služební příjem, který by příslušníkovi náležel na služebním místě, na kterém je ustanoven“.
226. V § 124 se na konci odstavce 3 doplňují slova „, jehož dosahoval před zařazením do zálohy“.
227. V § 124 odst. 6 větě třetí se za slovo „byl“ vkládá slovo „stanovený“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Bylo-li důvodem zproštění výkonu služby několik skutků, doplatí se služební příjem podle věty třetí jen v případě, že nebyla prokázána vina příslušníka u žádného z nich.“.
228. V § 124 odst. 7 větě první se za slovo „dovolené“ vkládají slova „, překážky ve službě na straně bezpečnostního sboru“ a za slovo „volna“ se vkládají slova „s poskytnutím služebního příjmu“ a věta druhá se zrušuje.
229. V § 124 odstavec 8 zní:
„(8) Zjišťování průměrného služebního příjmu se řídí zákoníkem práce přiměřeně.“.
230. V § 124 odst. 12 se na konci písmene a) slovo „nebo“ nahrazuje slovy „nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému, pokud se nejedná o případ uvedený v písmenu c),“.
231. V § 124 se na konci odstavce 12 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)	 při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku.“.
232. V § 124 odstavec 13 zní:
„(13) Porušil-li příslušník v období trvání nároku na služební příjem při neschopnosti ke službě režim dočasně práce neschopného pojištěnce nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole tohoto režimu uloženou předpisy nemocenského pojištění, může mu být se zřetelem na závažnost porušení tohoto režimu služební příjem krácen nebo odňat, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení tohoto režimu nebo nesplnění povinnosti této součinnosti, ne však déle než do skončení neschopnosti ke službě, při níž došlo k porušení tohoto režimu nebo nesplnění povinnosti této součinnosti. Pokud již byl vyplacen, považují se vyplacené částky za bezdůvodné obohacení, které je příslušník povinen vydat.“:
233. V § 125 odst. 1 se část věty první za středníkem včetně středníku zrušuje a ve větě druhé se slova „nebo v jinak dohodnuté době“ zrušují a za slova „bez služby přesčas“ se vkládají slova „podle § 52 odst. 1“.
234. V § 125 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) V případě, že je příslušník ustanoven na služební místo v jiném bezpečnostním sboru, dosavadní bezpečnostní sbor mu služební příjem za službu přesčas vyplatí i za hodiny, u nichž doba pro poskytnutí náhradního volna uvedená v odstavci 1 větě druhé ještě neuplynula.“.
235. V § 126 odst. 1 se slova „mimo dobu služby“ zrušují.
236. V § 126 odst. 1 a 2 se za slovo „služby“ vkládají slova „podle § 52 odst. 1“.
237. V § 126 odst. 2 se slova „mimo služební dobu příslušníka“ zrušují.
238. V § 126 odstavec 3 zní:
„(3) Ustanovení § 128 až 130 se použijí obdobně i pro odměnu za služební pohotovost.“.
239. V § 126 se odstavec 4 zrušuje.
240. V § 128 odst. 1 větě první se slovo „vedoucí“ nahrazuje slovem „ředitel“.
241. V § 128 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) V případě prodlení s vyplacením služebního příjmu má příslušník nárok na úroky z prodlení. Výše úroků se řídí předpisy občanského práva.“.
242. V § 129 odst. 2 se slovo „bankovní“ nahrazuje slovem „platební“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Příslušníkovi zpravodajské služby může být služební příjem, popřípadě jiné peněžité plnění v příslušníkův prospěch, s jeho souhlasem vyplácen v hotovosti na služebně.“.
243. V § 130 odst. 1 písm. h) se slova „snížen základní tarif“ nahrazují slovy „služební příjem snížen“.
244. V nadpisu § 135 se slova „k jiným účelům“ zrušují.
245. V § 135 odst. 1 úvodní části ustanovení zní:
„(1) Ředitel bezpečnostního sboru, jeho zástupce a příslušníci určení ředitelem bezpečnostního sboru mají nárok na užívání“.
246. V § 135 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)	 služebního mobilního telefonu“.
247. V § 135 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „služebního místa“ nahrazují slovem „služby“.
248. V § 135 odst. 2 větě druhé se slova „účastnické telefonní stanice“ nahrazují slovy „služebního mobilního telefonu“.
249. V § 135a odst. 2 větě první se číslo „150 000“ nahrazuje číslem „250 000“.
250. V § 135a odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „od uplynutí zkušební doby“. 
251. V § 135a odst. 5 větě druhé se za slovo „poměr“ vkládají slova „podle § 41 odst. 1 písm. f) a i),“ a text „f), i) a m)“ se nahrazuje textem „d) a f)“.
252. V § 135a odst. 6 písmeno b) zní:
„b)	 zařazení do zálohy neplacené,“.
253. V § 135a se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)	výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody, s výjimkou případů, kdy měl příslušník podle zvláštního právního předpisu nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo trestu odnětí svobody.“.
254. V § 135a se doplňuje odstavce 7, který zní:
„(7) Ředitel bezpečnostního sboru může služebním předpisem stanovit pro konkrétní služební místa dobu v délce až 3 roky, po kterou musí příslušník, kterému byl přiznán náborový příspěvek, na takto určeném služebním místě setrvat, Příslušník, který v této době požádá o převedení na jiné služební místo podle § 25 odst. 4 nebo § 26 odst. 1 až 4, nebo jeho služební poměr skončí podle § 41 písm. f) a i) nebo propuštěním podle § 42 odst. 1 písm. a) až e) a g) nebo § 42 odst. 3 písm. c), je povinen vrátit část vyplaceného náborového příspěvku, která se určí poměrně podle doby, po kterou příslušník splnil povinnost setrvat na daném služebním místě. Odstavec 6 se použije obdobně.“.
255. Za § 135a se vkládá nový § 135b, který včetně nadpisu zní:
„§ 135b
Příspěvek na individuální ustájení služebního zvířete
Ředitel bezpečnostního sbor může ve služebním předpisu stanovit podmínky, výši a způsob poskytnutí příspěvku na individuální ustájení služebního zvířete, které příslušník se souhlasem bezpečnostního sboru zajišťuje. Výše příspěvku u jednotlivého příslušníka za kalendářní měsíc nepřesáhne 3 % z částky stanovené nařízením vlády, kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů, pro 6. stupeň 6. tarifní třídy nezvýšeného tarifu.“.
256. Na konci nadpisu části desáté se doplňují slova „A VÝDAJŮ SOUVISEJÍCÍCH S VÝKONEM SLUŽBY“.
257. V § 136 odstavec 1 zní:
„(1) Příslušník má nárok na náhrady výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem služby, v případech, ve výši a za podmínek stanovených v této části zákona.“.
258. V § 136 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pokud plnění služebních úkolů na služební cestě nesnese odkladu, nemusí služební funkcionář určovat podmínky pro přiznání cestovních náhrad před vysláním příslušníka na služební cestu písemně.“.
CELEX 32019L1152
259. V § 138 odst. 2 a v § 144 se slova „se souhlasem služebního funkcionáře“ nahrazují slovy „na žádost služebního funkcionáře v důležitém zájmu služby“.
260. V § 138 odstavec 4 zní:
„(4) Při výpočtu náhrady výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu se vychází z ceny pohonné hmoty prokázané příslušníkem dokladem o nákupu, ze kterého je patrná souvislost se služební cestou. Prokazuje-li příslušník cenu pohonné hmoty více doklady o jejím nákupu, ze kterých je patrná souvislost se služební cestou, vypočítá se cena pohonné hmoty pro určení výše náhrady aritmetickým průměrem příslušníkem prokázaných cen. Jestliže příslušník cenu pohonné hmoty neprokáže, vypočte se mu tato náhrada výdajů z průměrné ceny pohonné hmoty stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru68).“.
261. V § 138 odst. 6 se slova „lze s ním předem dohodnout též poskytnutí náhrady“ nahrazují slovy „náleží mu náhrada“.
262. V § 138 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Příslušníkovi náleží náhrada jízdních výdajů po ukončení předem schváleného přerušení služební cesty z důvodů na straně příslušníka, po kterém již nenásleduje plnění služebních úkolů, nejvýše však ve výši, která by mu náležela v případě, že by k přerušení služební cesty nedošlo. Obdobně se postupuje při předem schváleném přerušení služební cesty z důvodů na straně příslušníka před plněním služebních povinností na služební cestě.“.
263. V § 139 odst. 1, § 139 odst. 2 větě první, § 141 odst. 4 a v § 154 odst. 1 písm. b) se slova „trvalého pobytu“ nahrazují slovem „bydliště“.
264. V § 139 odst. 2 větě první se slova „do místa překročení státní hranice“ nahrazují slovy „nejvýše v částce odpovídající jízdním výdajům do místa služebního působiště nebo do místa bydliště příslušníka na území“ a na konci textu věty se doplňují slova „; určující je částka pro příslušníka výhodnější“ a věta druhá se zrušuje.
265. Na konci § 140 se doplňuje věta „Po dobu návštěvy člena rodiny má příslušník nárok na náhradu výdajů za ubytování pouze v případě, že si ubytování musel vzhledem k podmínkám služební cesty nebo ubytovacích služeb zachovat.“.
266. V § 140 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Po dobu předem schváleného přerušení služební cesty z důvodů na straně příslušníka mu náhrada výdajů za ubytování nenáleží. Je-li příslušník ubytován v místě svého bydliště nebo v místě bydliště člena rodiny, náhrada výdajů za ubytování mu nenáleží.“.
267. V § 141 odst. 2 se věta třetí zrušuje.
268. V § 141 odst. 4 se za slovo „má“ vkládají slova „v průběhu služební cesty“.
269. V § 141 odst. 5 větě první se za slovo „před“ vkládají slova „uskutečněnou nebo umožněnou“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Obdobně se postupuje v případě předem schváleného přerušení služební cesty z důvodů na straně příslušníka.“.
270. V části deváté v nadpisu hlavy III se za slovo „Náhrady“ vkládá slovo „cestovních“.
271. V § 143 odst. 1 se za slovo „náhrad“ vkládá slovo „cestovních“ a slova „§ 138 a § 140 až §“ se zrušují.
272. Na konci § 144 se doplňuje věta „Neprokáže-li příslušník z vážných důvodů dokladem o nákupu pohonné hmoty mimo území České republiky cenu pohonné hmoty, vypočte se mu tato náhrada výdajů z průměrné ceny pohonné hmoty stanovené zvláštním právním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru68).“.
273. § 145 včetně nadpisu zní:
„§ 145
Náhrada jízdních výdajů za cesty k návštěvě člena rodiny
	Na cesty k návštěvě člena rodiny při zahraniční služební cestě se nevztahuje § 139 odst. 3. Podmínky a četnost cest k návštěvě člena rodiny stanoví služební funkcionář.“.
274. V § 146 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Doby strávené mimo území České republiky, které trvají nejméně 1 hodinu při více zahraničních služebních cestách v jednom kalendářním dni, se pro účely stravného v cizí měně sčítají.“.
275. V § 146 se odstavec 5 zrušuje.
276. V § 147 se na konci textu odstavce 1 doplňuje text „odst. 2“.
277. V § 147 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
278. V § 148 odst. 1 písm. c) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
279. V § 148 se na konci odstavce 2 doplňují slova „nebo zahraniční služební cestě“.
280. Za § 148 se vkládá nový § 148a, který včetně nadpisu zní:
„§ 148a
Náhrada cestovních výdajů při ozdravném pobytu
	Příslušník, který je vyslán na ozdravný pobyt do jiného místa, než je jeho místo služebního působiště, má nárok na náhradu cestovních výdajů za podmínek a ve výši jako při služební cestě nebo zahraniční služební cestě.“.
281. V § 149 odst. 1 písm. a) se slova „1, 4 a“ zrušují.
282. V § 149 odst. 1 písm. e) se slova „, do zálohy pro studující“ zrušují.
283. V § 149 odst. 1 a 2 závěrečné části ustanovení se na konci věty první doplňují slova „nebo zahraniční služební cestě, pokud dále není stanoveno jinak“.
284. V § 149 odst. 1 závěrečné části ustanovení se věta druhá nahrazuje větami „Náhrady cestovních výdajů podle písmena a), b) nebo c) se příslušníkovi poskytují do doby jeho přestěhování do jiného místa služebního působiště, nejdéle po dobu 10 let. Stravné se poskytuje nejdéle po dobu 6 let a po dobu trvání nároku náleží do doby skončení výkonu služby před nepřetržitým odpočinkem v týdnu nebo před uskutečněnou nebo umožněnou cestou k návštěvě člena rodiny a od doby zahájení výkonu služby po nepřetržitém odpočinku v týdnu nebo po návratu z cesty k návštěvě člena rodiny. Obdobně se poskytuje stravné při čerpání dovolené, služebního volna a při překážkách ve službě.“.
285. V § 149 odst. 1 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje.
286. V § 149 odst. 2 písm. b) se slova „2 a 3,“ nahrazují slovy „1 až 4, nebo“.
287. V § 149 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)	převedení na jiné služební místo podle § 27,“.
288. V § 149 odst. 2 závěrečné části ustanovení se věta druhá nahrazuje větami „Náhrady cestovních výdajů, s výjimkou stravného, lze příslušníkovi poskytovat do doby jeho přestěhování do místa služebního působiště, nejdéle po dobu 6 let. Stravné lze poskytovat nejdéle po dobu 3 let. Při poskytování stravného po dobu trvání nároku se postupuje podle věty třetí a čtvrté odstavce 1 obdobně.“
289. V § 149 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
290. V § 149 odst. 4 se slova „opětovně převeden“ nahrazují slovem „ustanoven“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Doba poskytování náhrad cestovních výdajů v rámci téhož místa služebního působiště se sčítá.“.
291. V § 150 se doplňuje věta „Použije-li příslušník na žádost služebního funkcionáře v důležitém zájmu služby jiné než služební motorové vozidlo, náleží mu náhrada jízdních výdajů podle § 138 odst. 2 a § 142.“.
292. Za § 152 se vkládá nový § 152a, který zní:
„§ 152a
Ředitel bezpečnostního sboru může ve služebním předpisu stanovit podmínky a rozsah poskytování náhrad cestovních výdajů pro stanovený okruh příslušníků, kteří nejsou zařazeni do zálohy činné, ale mají místo služebního působiště v zahraničí.“.
293. V § 153 odst. 4 větě čtvrté se slova „určení výše“ nahrazují slovem „poskytnutí“.
294. V § 153 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Částka, kterou má bezpečnostní sbor poskytnout příslušníkovi v české měně, nebo kterou má příslušník vrátit bezpečnostnímu sboru v české měně, se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.“.
295. V § 153 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7) Při poskytování náhrad výdajů při zahraniční služební cestě, na kterou nebyla poskytnuta záloha nebo byla poskytnuta formou platební karty bezpečnostního sboru, se přiměřeně použijí odstavce 4 až 6 s tím, že pro přepočet měn se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný v den nástupu na zahraniční služební cestu.“.
Dosavadní odstavce 7 až 12 se označují jako odstavce 8 až 13.
296. V § 153 se na konci odstavce 10 doplňuje věta „To se nevztahuje na příslušníka uvedeného v odstavci 12.“.
297. V § 153 odst. 11 se za slova „náhradu některých“ vkládá slovo „dalších“.
298. V § 153 se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který včetně poznámky pod čarou č. 100 zní:
„(12) Příslušníkovi, který je vyslán na zahraniční služební cestu nebo je vyslán k výkonu služby do zahraničí k instituci nebo agentuře Evropské unie a podle předpisu Evropské unie100) mu je poskytována náhrada cestovních výdajů, náhrada některých dalších výdajů nebo náhrada obdobných výdajů, nenáleží náhrady cestovních výdajů a náhrady některých dalších výdajů podle tohoto zákona.
_____
100)	Například čl. 17 Rozhodnutí Evropské komise ze dne 12. listopadu 2008, kterým se stanoví pravidla pro přidělování a odborné stáže národních odborníků v rámci útvarů Komise.“.
	Dosavadní odstavce 12 a 13 se označují jako odstavce 13 a14.
299. V § 153 odst. 13 se za slovo „smlouvy“ vkládají slova „nebo předpisu Evropské unie100)“.
300. V § 154 odst. 1 úvodní části ustanovení se za text „§ 149“ vkládá text „odst. 1“.
301. V § 154 odst. 2 větě první se za slovo „v“ vkládá slovo „důležitém“.
302. Na konci části desáté se doplňují hlavy VII a VIII, které včetně nadpisů znějí:
„Hlava VII
Náhrada za opotřebení vlastního zařízení

§ 154a
(1) Ředitel bezpečnostního sboru ve služebním předpisu stanoví podmínky, výši a způsob poskytnutí náhrad za opotřebení vlastního zařízení nebo jiného předmětu, který příslušník se souhlasem bezpečnostního sboru k výkonu služby využije.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na náhradu nákladů spojených s výkonem služby z jiného místa, která se řídí § 154b, a náhradu za opotřebení jiného než služebního vozidla, která se řídí § 138 a 144.


Hlava VIII
Náhrada nákladů při výkonu služby z jiného místa

§ 154b
Náhrada nákladů spojených s výkonem služby z jiného místa příslušníkovi nepřísluší. To neplatí, pokud vláda nařízením stanoví, že se náhrada nákladů poskytne paušální částkou; pro určení výše paušální částky se použijí ustanovení zákoníku práce o náhradě nákladů při výkonu práce na dálku zaměstnancem odměňovaným platem. Paušální částka podle věty druhé zahrnuje veškeré náklady spojené s výkonem služby z jiného místa.“.
303. § 155 včetně nadpisu zní:
„§ 155
Podmínky nároku na odchodné
(1) Příslušník, jehož služební poměr skončil (dále jen „bývalý příslušník“) a který vykonával službu alespoň po dobu 6 let, má nárok na odchodné; to neplatí, jestliže v době trvání služebního poměru spáchal úmyslný trestný čin a následně byl za něj pravomocně odsouzen nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22) nebo bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání23a).
(2) K upuštění od potrestání, podmíněnému upuštění od potrestání, zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu12) ani rozhodnutí prezidenta republiky, v jejichž důsledku se na příslušníka hledí, jako by odsouzen nebyl, se nepřihlíží.“.
304.  § 157 včetně nadpisu zní:
„§ 157
Podmínky nároku na výsluhový příspěvek
(1) Bývalý příslušník, který vykonával službu alespoň po dobu 15 let, má nárok na výsluhový příspěvek; to neplatí, jestliže v době trvání služebního poměru spáchal úmyslný trestný čin a následně byl za něj pravomocně odsouzen nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22) nebo bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání23a).
(2) K upuštění od potrestání, podmíněnému upuštění od potrestání, zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu12) ani rozhodnutí prezidenta republiky, v jejichž důsledku se na příslušníka hledí, jako by odsouzen nebyl, se nepřihlíží.“.
305. V § 159 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2) O zvýšení výměry výsluhového příspěvku podle odstavce 1 se rozhodnutí nevydává, bývalý příslušník, jemuž je poskytován výsluhový příspěvek (dále jen „příjemce výsluhového příspěvku“) obdrží oznámení o zvýšení výměry výsluhového příspěvku. 
(3) V případě nesouhlasu s postupem uvedeným v odstavci 2 může příjemce výsluhového příspěvku podat do 60 dnů po splátce výsluhového příspěvku, od které byla provedena změna jeho výměry, písemnou žádost o vydání rozhodnutí o zvýšení výsluhového příspěvku podle odstavce 1. Služební funkcionář uvedený v § 2 odst. 3 (dále jen „plátce výsluhového příspěvku“) vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu byla žádost doručena, rozhodnutí o zvýšení výměry výsluhového příspěvku provedeném podle odstavce 1.“.
306. Za § 159 se vkládá nový § 159a, který včetně nadpisu zní:
„§ 159a
Přepočet výsluhového příspěvku
(1) Zjistí-li se, že je výsluhový příspěvek vyplácen ve vyšší výměře, než v jaké náleží, nebo že se změnily skutečnosti rozhodné pro stanovení výše výměry, stanoví se jeho nová výměra, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen.
(2) Zjistí-li se, že je výsluhový příspěvek vyplácen v nižší výměře, než v jaké náleží, stanoví se její nová výše a výsluhový příspěvek se doplatí.
(3) Postup podle § 171 odst. 4 a 5 není dotčen.“.
307. § 160 včetně nadpisu zní:
„§ 160
Souběh výsluhového příspěvku s důchody
(1) Při souběhu výsluhového příspěvku se starobním důchodem ze základního důchodového pojištění nebo invalidním důchodem74), se výsluhový příspěvek vyplácí pouze tehdy, jestliže je vyšší než některý z uvedených důchodů, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a přiznaným důchodem. Rozdíl mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem se zjišťuje ke dni přiznání starobního důchodu ze základního důchodového pojištění nebo ke dni přiznání invalidního důchodu nebo ke dni úpravy invalidního důchodu při změně stupně invalidity anebo ke dni přiznání výsluhového příspěvku, je-li přiznán později než některý z uvedených důchodů.
(2) Jde-li o souběh výsluhového příspěvku se starobním důchodem ze základního důchodového pojištění, považuje se ode dne přiznání starobního důchodu ze základního důchodového pojištění nebo ke dni přiznání výsluhového příspěvku, je-li přiznán později než tento důchod, za výsluhový příspěvek toliko rozdíl mezi starobním důchodem ze základního důchodového pojištění a výsluhovým příspěvkem k tomuto dni a nadále se samostatně zvyšuje podle § 159 bez přihlédnutí k výši starobního důchodu.
(3) Jde-li o souběh výsluhového příspěvku s invalidním důchodem, zvyšuje se podle § 159 bez přihlédnutí k výši důchodu toliko rozdíl zjištěný ke dni přiznání invalidního důchodu nebo ke dni úpravy invalidního důchodu při změně stupně invalidity anebo ke dni přiznání výsluhového příspěvku, je-li přiznán později než tento důchod. Došlo-li k úpravě invalidního důchodu při změně stupně invalidity nebo k zániku invalidity, pro stanovení výplaty výsluhového příspěvku v nové výši, výsluhový příspěvek se za dobu, kdy náležel ve výši rozdílu naposledy zjištěného podle předchozí věty, zvýší podle § 159 bez přihlédnutí k souběhu s invalidním důchodem.“.
308. V § 161 odst. 1 se slova „bývalému příslušníkovi“ zrušují.
309. V § 161 odst. 2 se slova „příjemci“ a „mu“ zrušují.
310. V § 162 odst. 1 se slovo „příslušníkovi“ zrušuje a na konci odstavce se doplňuje věta „Byl-li výsluhový příspěvek, který náležel před vznikem opětovného služebního poměru, vyšší než výsluhový příspěvek, který náleží po skončení opětovného služebního poměru, obnoví se jeho výplata, a to ode dne následujícího po dni skončení opětovného služebního poměru, a zároveň se přičtou všechna zvýšení, která by náležela od doby, kdy zanikl nárok na jeho výplatu.“.
311. V § 162 odst. 2 se slova „bývalý příslušník“ nahrazují slovy „příjemce výsluhového příspěvku“.
312. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Postup uvedený v odstavci 1 větě druhé se neuplatní, jestliže příjemce výsluhového příspěvku v době trvání opětovného služebního poměru spáchal úmyslný trestný čin a následně byl za něj pravomocně odsouzen nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22) nebo bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání23a).“.
313. Za § 162 se vkládá nový § 162, který včetně nadpisu zní:
„§ 162a
Zánik nároku na výsluhový příspěvek
Nárok na výsluhový příspěvek zaniká pravomocným
a)	odsouzením příjemce výsluhového příspěvku za úmyslný trestný čin, který spáchal v době trvání služebního poměru, anebo pokud bylo ohledně úmyslného trestného činu, který spáchal v době trvání služebního poměru, pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení jeho trestního stíhání22) nebo bylo pravomocně schváleno narovnání23) nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání23a), nebo
b)	rozhodnutím, kterým bylo zrušeno rozhodnutí služebního funkcionáře o propuštění příjemce výsluhového příspěvku ze služebního poměru, nebo pravomocným rozhodnutím, že služební poměr nadále trvá.“.
314. § 163 včetně nadpisu zní:
„§ 163
Povinnosti příjemce výsluhového příspěvku
Příjemce výsluhového příspěvku je povinen oznámit plátci výsluhového příspěvku bez zbytečného odkladu
a)	přiznání invalidního důchodu, změnu stupně invalidity a přiznání starobního důchodu ze základního důchodového pojištění, to neplatí, pokud mu tyto důchody vyplácí plátce výsluhového příspěvku,
b)	přijetí do služebního poměru podle tohoto zákona nebo do služebního poměru vojáka z povolání,
c)	změnu místa pobytu,
d)	zahájení trestního stíhání své osoby pro trestný čin spáchaný úmyslně v době trvání služebního poměru, nebo
e)	pravomocné odsouzení své osoby za trestný čin spáchaný úmyslně v době trvání služebního poměru nebo pravomocné rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání22), pravomocné schválení narovnání23) a pravomocné rozhodnutí o podmíněném odložení návrhu na potrestání za trestný čin spáchaný úmyslně v době trvání služebního poměru.“.
315. Za § 163 se vkládá nový § 163a, který včetně nadpisu zní:
„§ 163a
Zvláštní ustanovení o vedení spisu
V řízení ve věcech výsluhového příspěvku může plátce výsluhového příspěvku vést jediný spis pro každého jednotlivého příjemce výsluhového příspěvku, i když se jedná o více věcí týkajících se této osoby. Tento spis lze vést společně se spisem vedeným ohledně osoby příjemce výsluhového příspěvku ve věcech důchodového pojištění.“.
316. V § 164 odst. 1 se za slovo „úmrtím“ vkládají slova „nebo prohlášením za mrtvého“.
317. V § 164 odst. 2 se slovo „manželka“ nahrazuje slovem „registrovaný partner“ 
318. V § 164 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Za pozůstalého se považuje také druh příslušníka, pokud má postavení člena rodiny.“.
319. V § 164a odst. 1 větě první se slova „mimo válečný stav“ zrušují, slovo „přání“ se nahrazuje slovem „žádost“ a slova „s kovovou vložkou“ se zrušují.
320. V § 164a odstavec 2 zní:
„(2) V případě, že mají pozůstalí po příslušníkovi nárok na náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem podle § 107, ustanovení § 164a se neuplatní.“.
321. V § 165 odst. 1 se za slova „trvání služebního poměru“ vkládají slova „podle tohoto zákona, doba trvání služebního poměru vojáka z povolání“.
322. V § 165 odst. 2 písm. a) se slova „čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené poskytnuté příslušníkovi v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, a“ nahrazují slovy „dlouhodobého uvolnění za účelem výkonu veřejné funkce nebo“.
323. V § 165 odst. 2 se na konci písmene c) slovo „a“ zrušuje.
324. V § 165 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)	nezapočítávaná do doby rozhodné pro výsluhové náležitosti vojáka z povolání.“.
325. V § 166 odst. 2 se za slovo „pojištění,“ vkládají slova „doba, po kterou byl zařazen do činné zálohy a byla mu poskytována odměna jiným subjektem,“.
326. V § 166 odst. 3 se slova „základního tarifu“ nahrazují slovy „služebního příjmu“.
327. V § 167 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Odchodné, úmrtné a příspěvek na pohřeb příslušníka se vyplácejí bezhotovostním způsobem na příjemcem určený platební účet, výsluhový příspěvek se vyplácí na příjemcem určený jeho platební účet64).“.
328. V § 167 odstavec 2 zní:
„(2) Bývalému příslušníkovi, proti němuž je vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin spáchaný v době trvání služebního poměru, se odchodné a výsluhový příspěvek přiznají a vyplatí až po pravomocném skončení tohoto řízení, jestliže nebyl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně ani nebylo rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání22), schváleno narovnání23) nebo rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání23a). Byl-li mu nárok na výplatu výsluhového příspěvku již přiznán, výplata výsluhového příspěvku se zastaví do doby pravomocného skončení trestního řízení.“.
329. V § 167 odst. 3 se slovo „důchodu77)“ nahrazuje slovem „důchodu“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, řídí se postup při výplatě výsluhového příspěvku ustanoveními zákona upravujícího důchodové pojištění o výplatě dávek důchodového pojištění přiměřeně.“.
Poznámka pod čarou č. 77 se zrušuje.
330. V § 167 odst. 4 se slova „orgán vyplácející výsluhový příspěvek“ nahrazují slovy „plátce výsluhového příspěvku“.
331. V § 168 se věta první nahrazuje větou „Srážky z výsluhových nároků lze provádět jen na základě žádosti bývalého příslušníka nebo v rámci výkonu rozhodnutí nařízeného soudem, správním úřadem nebo orgánem zmocněným k tomu zákonem.“.
332. Část dvanáctá včetně nadpisů zní:
„ČÁST DVANÁCTÁ
ŘÍZENÍ VE VĚCECH SLUŽEBNÍHO POMĚRU

Hlava I
Obecná ustanovení 


§ 169 
Použití správního řádu
	V řízení ve věcech služebního poměru se postupuje podle správního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak.


§ 170
Základní ustanovení
	Ustanovení o řízení ve věcech služebního poměru se vztahují na rozhodování o
a) vzniku služebního poměru, s výjimkou přijímacího řízení,
b) propuštění ze služebního poměru,
c) změnách služebního poměru, s výjimkou vyslání na služební cestu nebo studijní pobyt a převelení,
d) udělení souhlasu s výkonem jiné výdělečné činnosti, zrušení souhlasu nebo omezení jeho rozsahu,
e) složkách služebního příjmu, s výjimkou
1. změny výše základního tarifu v důsledku změny výše základních tarifů stanovených nařízením vlády, 
2. zařazení do vyššího tarifního stupně v důsledku dosažení délky praxe stanovené pro vyšší tarifní stupeň, nebo
3. udělení odměny, 
f) kratší době služby v týdnu, pružné době služby, jiné vhodné úpravě rozvržení doby služby nebo výkonu služby z jiného místa podle § 85 odst. 5 až 7,
g) udělení neplaceného služebního volna podle § 76,
h) náhradě škody nebo nemajetkové újmy a vydání bezdůvodného obohacení,
i) vrácení náborového příspěvku při nesplnění povinnosti setrvat po stanovenou dobu ve služebním poměru nebo na služebním místě, 
j) vrácení nákladů spojených se studiem při nesplnění povinnosti setrvat po stanovenou dobu ve služebním poměru,
k) kázeňském přestupku a jednání, které má znaky přestupku, a
l) výsluhových nárocích, s výjimkou zvýšení výměry výsluhového příspěvku podle § 159 odst. 2. 


§ 171
Příslušnost 
(1) V prvním stupni rozhoduje v řízení ve věcech služebního poměru služební funkcionář příslušný podle § 2. 
(2) O odvolání proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1 rozhoduje služební funkcionář nadřízený služebnímu funkcionáři, který napadené rozhodnutí vydal. Jde-li o rozhodnutí vedoucího organizační složky státu zřízené ministerstvem, vedoucího státní příspěvkové organizace zřízené ministerstvem, vedoucího organizační části ministerstva nebo rektora policejní akademie, o odvolání rozhoduje ministr vnitra.
(3) O rozkladu proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 1, které vydal ministr nebo nadřízený ředitele bezpečnostního sboru, rozhoduje služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal.
(4) O obnově řízení rozhoduje služební funkcionář, který ve věci rozhodoval v posledním stupni. V novém řízení rozhoduje služební funkcionář, který ve věci rozhodoval v původním řízení v prvním stupni.  Jestliže bylo řízení obnoveno z důvodů, jež se týkaly výlučně řízení o odvolání, rozhoduje služební funkcionář, který vydal rozhodnutí o odvolání. 
(5) V přezkumném řízení rozhoduje nadřízený ředitele bezpečnostního sboru. Jestliže dal podnět k přezkumnému řízení účastník, může v přezkumném řízení rozhodnout i služební funkcionář, který přezkoumávané rozhodnutí vydal, pokud plně vyhoví účastníkovi, který podnět uplatnil, a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému jinému účastníkovi, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas.
(6) Pokud se rozhodnutí služebního funkcionáře má týkat působnosti jiného služebního funkcionáře, může ho vydat jen s jeho souhlasem. Služební funkcionář je povinen souhlas udělit nebo jej odepřít bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti o vyslovení souhlasu. Odepření souhlasu musí být odůvodněno. 
(7) Služební funkcionář je oprávněn zřídit poradní komisi, která má nejméně 3 členy. Poradní komise je oprávněna činit úkony vedoucí ke zjištění stavu věci a předkládat služebnímu funkcionáři návrhy rozhodnutí. Pravidla pro jednání poradního komise stanoví služební funkcionář, který poradní komise zřizuje, služebním předpisem.


§ 172
Příslušnost při přechodu k jinému bezpečnostnímu sboru
O nárocích příslušníka vůči bezpečnostnímu sboru a bezpečnostního sboru vůči příslušníkovi, k jejichž vzniku došlo v době, kdy byl k rozhodnutí příslušný služební funkcionář dosavadního sboru, a která nemají vztah k výkonu služby u přejímajícího sboru, rozhoduje služební funkcionář dosavadního sboru a dosavadní bezpečnostní sbor tyto nároky vykonává.


§ 173
Vyloučení
Ustanovení správního řádu o vyloučení z projednávání a rozhodování věci se nepoužijí pro nadřízeného ředitele bezpečnostního sboru.


Doručování 
§ 174
(1) U příslušníka se doručením písemnosti na místě rozumí také
a)	předání písemnosti na služebně bezpečnostního sboru, nebo
b)	doručení prostřednictvím k tomuto účelu určeného elektronického nástroje.
(2) Elektronický nástroj určený k doručování písemností umožňuje
a)	uchování záznamu o doručované písemnosti, který obsahuje 
1.	identifikaci písemnosti, odesílatele a adresáta a 
2.	datum a čas odeslání písemnosti, vzniku možnosti adresáta se seznámit s obsahem písemnosti a datum a čas potvrzení převzetí písemnosti adresátem a 
b)	uložení obsahu písemnosti na nosič dat v dispozici jejího adresáta.
(3) Písemnost doručovaná prostřednictvím k tomuto účelu určeného elektronického nástroje se považuje za doručenou okamžikem, kdy příslušník její převzetí potvrdí.
(4) Nelze-li doručit písemnost postupem podle odstavce 1, doručuje se prostřednictvím datové schránky.


§ 175
(1) Nelze-li doručit písemnost postupem podle § 174, doručuje se na adresu elektronické pošty zřízené příslušníkovi bezpečnostním sborem, do které je příslušníkovi umožněn dálkový přístup. 
(2) Písemnost doručovaná na adresu elektronické pošty podle odstavce 1 se považuje za doručenou okamžikem, kdy příslušník její převzetí potvrdí. 
(3) Jestliže příslušník převzetí písemnosti nepotvrdí ve lhůtě 10 dnů ode dne jejího odeslání na adresu elektronické pošty podle odstavce 1, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty. Písemnost se za doručenou nepovažuje, pokud se vrátila jako nedoručitelná; v takovém případě se učiní další pokus o doručení písemnosti stejným způsobem. 


§ 176
(1) Doručení podle § 174 a 175 má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou.
(2) Nelze-li doručit písemnost postupem podle § 174 nebo 175, doručuje se způsobem stanoveným správním řádem.
(3) Příslušník může za podmínek stanovených správním řádem žádat o určení neplatnosti doručení písemností nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena.


§ 177
Podání
(1) Příslušník může podání učinit dále prostřednictvím
a)	adresy elektronické pošty zřízené bezpečnostním sborem, nebo 
b)	k tomuto účelu určeného elektronického nástroje, umožňuje-li to bezpečnostní sbor. 
(2) Podání učiněné podle odstavce 1 nemusí obsahovat uznávaný elektronický podpis. 


§ 178
Rozhodnutí
(1) Vydání rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení, s výjimkou řízení o
a)	propuštění ze služebního poměru,
b)	kázeňském přestupku, nebo
c)	jednání, které má znaky přestupku.
(2) Vydat rozhodnutí jako první úkon v řízení lze pouze tehdy, pokud služební funkcionář, který řízení vede, zjistil takový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jeho rozhodnutí.
(3) Kromě náležitostí stanovených správním řádem musí rozhodnutí obsahovat i hodnostní označení, popřípadě hodnost, 
a)	účastníka, kterého se týká, a 
b)	služebního funkcionáře, který ve věci rozhodoval. 
(4) Osobní údaje příslušníka zpravodajské služby a příslušníka speciálního útvaru policie mohou být v rozhodnutí uvedeny v rozsahu umožňujícím zakrytí jeho totožnosti. 
(5) Rozhodnutí v elektronické podobě neobsahuje otisk úředního razítka.


§ 179
Odvolání
(1) Odvolání nemá odkladný účinek, s výjimkou odvolání proti rozhodnutí o
a)	náhradě škody nebo nemajetkové újmy, 
b)	povinnosti vydat bezdůvodné obohacení, 
c)	kázeňském přestupku, 
d)	jednání, které má znaky přestupku, nebo
e)	uložení pořádkové pokuty. 
(2) Na návrh odvolatele, který podal oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, může služební funkcionář, který rozhoduje o odvolání, přiznat odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí, které by mohlo mít znaky odvetného opatření. Návrh na přiznání odkladného účinku lze podat pouze ve lhůtě pro podání odvolání. O návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodne odvolací orgán bez zbytečného odkladu poté, co mu byl předán spis; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Lhůta pro vydání rozhodnutí o odvolání neběží do doby rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku.
(3) Služební funkcionář, který napadené rozhodnutí vydal, je může zrušit nebo změnit, jestliže odvolání plně vyhoví. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání. Jestliže tak neučiní, předá spis odvolacímu orgánu se svým stanoviskem do 15 dnů ode dne podání odvolání. Odvolací orgán je povinen rozhodnout o odvolání bez zbytečného odkladu, nejpozději do 90 dnů ode dne jeho podání.

§ 180
Výkon rozhodnutí
(1) Nesplní-li příslušník nebo bývalý příslušník ve stanovené lhůtě povinnost k peněžitému plnění, která je mu uložena vykonatelným rozhodnutím vydaným v řízení ve věcech služebního poměru, rozhodne služební funkcionář o srážkách z jeho služebního příjmu nebo výsluhových nároků.
(2) Nelze-li zajistit výkon rozhodnutí způsobem uvedeným v odstavci 1, postupuje se podle správního řádu.

§ 181
Přezkoumávání pravomocných rozhodnutí soudem
Byla-li podána žaloba podle soudního řádu správního proti pravomocnému rozhodnutí služebního funkcionáře o náhradě škody nebo nemajetkové újmy, rozhodnutí o povinnosti vydat bezdůvodné obohacení, rozhodnutí o kázeňském přestupku nebo rozhodnutí o jednání, které má znaky přestupku, odkládá se vykonatelnost tohoto rozhodnutí do nabytí právní moci rozhodnutí soudu.

	
Hlava II
Řízení o kázeňském přestupku

§ 182
Obecná ustanovení
(1) Řízení o kázeňském přestupku se zahajuje z moci úřední. Služební funkcionář za účelem projednání kázeňského přestupku nařídí ústní jednání. Ústní jednání lze konat bez přítomnosti příslušníka, o jehož kázeňském přestupku se řízení vede (dále jen „obviněný příslušník“), jen tehdy, jestliže byl řádně předvolán a souhlasí s konáním ústního jednání bez vlastní přítomnosti nebo pokud se na předvolání nedostaví bez náležité omluvy nebo bez dostatečného důvodu. 
(2) Jestliže se obviněný příslušník dopustil více kázeňských přestupků, projednávají se ve společném řízení. Za více kázeňských přestupků téhož obviněného příslušníka projednaných ve společném řízení se uloží kázeňský trest podle nejzávažnějšího kázeňského přestupku. 
(3) Na obviněného příslušníka, o jehož kázeňském přestupku se řízení vede, se do doby, než je o jeho odpovědnosti za kázeňský přestupek pravomocně rozhodnuto, hledí, jako by byl nevinen.
(4) Kázeňský trest nelze uložit, byl-li obviněnému příslušníkovi za totožný skutek pravomocně uložen trest v trestním řízení nebo pravomocně uložen kázeňský trest v řízení o jednání, které má znaky přestupku, nebo pravomocně uložen správní trest v řízení o přestupku.
(5) Odvolá-li se obviněný příslušník proti rozhodnutí o kázeňském přestupku, nemůže být napadené rozhodnutí změněno v jeho neprospěch.


§ 183
Předání věci
(1) Služební funkcionář věc bez zbytečného odkladu, a to i v průběhu řízení, předá
a)	orgánu činnému v trestním řízení, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že obviněný příslušník spáchal trestný čin, 
b)	služebnímu funkcionáři příslušnému k vedení řízení o jednání, které znaky přestupku, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že obviněný příslušník spáchal jednání, které má znaky přestupku; to neplatí, pokud je k vedení řízení příslušný stejný služební funkcionář, nebo
c)	služebnímu funkcionáři přejímajícího bezpečnostního sboru, pokud byl obviněný příslušník před vydáním rozhodnutí ve věci v prvním stupni ustanoven na služební místo v přejímajícím bezpečnostním sboru; bylo-li již rozhodnutí ve věci v prvním stupni vydáno, řízení dokončí služební funkcionář dosavadního bezpečnostního sboru a jeho výsledek oznámí služebnímu funkcionáři přejímajícího bezpečnostního sboru. 
(2) Služební funkcionář o předání věci vydá usnesení, které se pouze poznamená do spisu.


§ 184
Zastavení řízení o kázeňském přestupku
(1) Služební funkcionář zastaví řízení o kázeňském přestupku, jestliže zjistí, že 
a)	skutek, o němž se vede řízení, se nestal nebo není kázeňským přestupkem, 
b)	skutek nespáchal obviněný příslušník, 
c)	spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému příslušníkovi prokázáno, 
d)	odpovědnost za kázeňský přestupek zanikla, 
e)	obviněný příslušník byl za totožný skutek pravomocně odsouzen v trestním řízení, nebo o totožném skutku již pravomocně rozhodl orgán činný v trestním řízení tak, že se nestal, že jej nespáchal obviněný příslušník, že se spáchání skutku nepodařilo obviněnému příslušníkovi prokázat nebo že skutek je trestným činem, trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, trestní stíhání bylo zastaveno na základě schválení narovnání, nebo bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání,
f)	obviněnému příslušníkovi byl za totožný skutek pravomocně uložen kázeňský trest v řízení o jednání, které má znaky přestupku, nebo o totožném skutku rozhodl služební funkcionář v řízení o jednání, které má znaky přestupku, že se nestal, že jej nespáchal obviněný příslušník, že se spáchání skutku nepodařilo obviněnému příslušníkovi prokázat, že skutek je jednáním, které má znaky přestupku a došlo ke schválení narovnání, anebo od uložení trestu bylo upuštěno nebo podmíněně upuštěno,
g)	obviněnému příslušníkovi byl za totožný skutek pravomocně uložen správní trest v řízení o přestupku, nebo o totožném skutku rozhodl správní orgán v řízení o přestupku, že se nestal, že jej nespáchal obviněný příslušník, že se spáchání skutku nepodařilo obviněnému příslušníkovi prokázat, že skutek je přestupkem a došlo ke schválení narovnání, anebo od uložení trestu bylo upuštěno nebo podmíněně upuštěno, 
h)	o totožném skutku se vede trestní řízení nebo řízení o jednání, které má znaky přestupku nebo řízení o přestupku; řízení lze po ukončení trestního řízení nebo řízení o jednání, které má znaky přestupku, znovu zahájit, ledaže bylo o skutku rozhodnuto způsobem uvedeným v písmeni e), f) a g), nebo
i)	služební poměr obviněného příslušníka skončil. 
(2) Usnesení o zastavení řízení podle odstavce 1 písm. d) až i) se pouze poznamená do spisu.


§ 185
Výkon kázeňského trestu snížení služebního příjmu
(1) Kázeňský trest snížení služebního příjmu se vůči obviněnému příslušníkovi uplatní od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí právní moci rozhodnutí o uložení kázeňského trestu. 
(2) Nelze-li kázeňský trest vykonat, neboť obviněnému příslušníkovi není vyplácen služební příjem, kázeňský trest se vykoná v nejbližším následujícím měsíci, kdy bude jeho výkon možný.
(3) Kázeňský trest snížení služebního příjmu, jenž byl uložen podle § 183 odst. 1 písm. c) věty druhé, uplatní vůči obviněnému příslušníkovi přejímající bezpečnostní sbor. 


Hlava III
Řízení o jednání, které má znaky přestupku 

§ 186
Obecná ustanovení 
Na postup před zahájením řízení o jednání, které má znaky přestupku, a na postup v takovém řízení se obdobně použijí právní předpisy upravující řízení o přestupku.


§ 187
Předání věci
Služební funkcionář věc bez zbytečného odkladu, a to i v průběhu řízení, předá dále
a) správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupku, pokud služební poměr příslušníka, o jehož jednání, které má znaky přestupku, se řízení vede (dále jen „obviněný příslušník“) skončil před vydáním rozhodnutí ve věci v prvním stupni; bylo-li již rozhodnutí ve věci v prvním stupni vydáno, řízení se dokončí postupem podle tohoto zákona,
b) služebnímu funkcionáři přejímajícího bezpečnostního sboru, pokud byl obviněný příslušník před vydáním rozhodnutí ve věci v prvním stupni ustanoven na služební místo v přejímajícím bezpečnostním sboru; bylo-li již rozhodnutí ve věci v prvním stupni vydáno, řízení dokončí služební funkcionář dosavadního bezpečnostního sboru a jeho výsledek oznámí služebnímu funkcionáři přejímajícího bezpečnostního sboru. 


§ 188
Výkon kázeňského trestu a ochranného opatření
Kázeňský trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, propadnutí věci a propadnutí náhradní hodnoty a ochranné opatření se vykoná i v případě, že služební poměr obviněného příslušníka skončil.“.
CELEX 32019L1158
CELEX 32019L1152
333. V § 197 odst. 1 se věta třetí zrušuje.
CELEX 31989L0391
334. V § 197 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2) Informováním se rozumí poskytnutí nezbytných údajů, z nichž je možné jednoznačně zjistit stav oznamované skutečnosti, popřípadě k ní zaujmout stanovisko. Bezpečnostní sbor je povinen poskytnout informace v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby je příslušníci mohli posoudit, popřípadě se připravit na projednání a vyjádřit své stanovisko před uskutečněním opatření.
(3) Projednáním se rozumí jednání mezi bezpečnostním sborem a příslušníky, výměna stanovisek a vysvětlení s cílem dosáhnout shody. Bezpečnostní sbor je povinen zajistit projednání v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby se příslušníci mohli na základě poskytnutých informací vyjádřit svá stanoviska a bezpečnostní sbor je mohl vzít v úvahu před uskutečněním opatření. Příslušníci mají při projednání právo obdržet na své stanovisko odůvodněnou odpověď.
(4) Příslušníci mají před uskutečněním opatření právo požadovat dodatečné informace a vysvětlení. Příslušníci mají rovněž právo požadovat osobní jednání se zástupci bezpečnostního sboru na příslušné úrovni řízení podle povahy věci. Bezpečnostní sbor a příslušníci jsou povinni si poskytovat součinnost a jednat v souladu se svými oprávněnými zájmy.“.
CELEX 31989L0391
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 5 a 6.
335. Za § 197 se vkládá nový § 197a, který včetně nadpisu zní:
„§ 197a
Odborová organizace
(1) Odborová organizace působí v bezpečnostním sboru a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle svých stanov a jejími členy je alespoň 1 % příslušníků tohoto bezpečnostního sboru. 
(2) Oprávnění odborové organizace působit v bezpečnostním sboru vzniká dnem následujícím po dni, kdy tomuto bezpečnostnímu sboru písemně oznámí, že splňuje podmínky podle odstavce 1. Přestane-li odborová organizace tyto podmínky splňovat, její působnost v bezpečnostním sboru zaniká; tuto skutečnost je povinna bezpečnostnímu sboru bez zbytečného odkladu oznámit.
(3) Působí-li v bezpečnostním sboru více odborových organizací, je bezpečnostní sbor povinen v případech týkajících se všech nebo většího počtu příslušníků, kdy tento zákon vyžaduje informování nebo projednání s odborovou organizací, plnit tyto povinnosti vůči všem odborovým organizacím, nedohodne-li se s nimi na jiném způsobu informování nebo projednání.
(4) Působí-li v bezpečnostním sboru více odborových organizací, jedná za příslušníky ve vztahu k jednotlivým příslušníkům odborová organizace, jejímž je příslušník členem. Za příslušníka, který není odborově organizován, jedná ve služebních vztazích odborová organizace s největším počtem členů, kteří vykonávají v bezpečnostním sboru službu ve služebním poměru, neurčí-li tento příslušník jinak.
(5) Ve zpravodajských službách odborové organizace nepůsobí.“.
336. V nadpisu § 198 se slova „a vyššího odborového orgánu“ zrušují.
337. V § 198 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „služby“ vkládají slova „v rozsahu uvedeném v § 197“.
CELEX 32000L0078
CELEX 32006L0054
338. V § 198 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „a kontrolu nad dodržováním právních a služebních předpisů v této oblasti“.
CELEX 32000L0078
CELEX 32006L0054
339. V § 198 odstavec 3 zní:
„(3) Odborová organizace je oprávněna zpracovávat osobní údaje příslušníků, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti v bezpečnostním sboru podle tohoto zákona.“.
340. V § 198 odst. 4 se slova „a vyšší odborový orgán mohly“ nahrazují slovem „mohla“ a slovo „jim“ se nahrazuje slovem „jí“.
341. V § 198 odstavec 5 zní:
„(5) Odborová organizace působící v bezpečnostním sboru je povinna vhodným způsobem informovat příslušníky o své činnosti a o obsahu a závěrech informací a projednání s bezpečnostním sborem.“.
342. V § 198 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6) Členové odborové organizace jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dovědí při výkonu působnosti odborové organizace v bezpečnostním sboru, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k vyzrazení utajovaných skutečností nebo porušení oprávněných zájmů bezpečnostního sboru nebo jeho příslušníků. Tato povinnost trvá i po skončení výkonu jejich funkce. Povinnosti mlčenlivosti může člena odborové organizace zprostit subjekt, v jehož zájmu je tato povinnost uložena, anebo orgán veřejné moci postupem podle zvláštního předpisu.“.
343. V § 200 odst. 1 se slova „Příslušník, který byl zvolen do funkce v“ nahrazují slovem „Člen“ a za slovo „funkce“ se vkládají slova „znevýhodněn nebo“.
CELEX 32019L1152
CELEX 32019L1158
344. V § 200 odst. 2 větě druhé se za slovo „povinen“ vkládají slova „podle svých možností a v přiměřeném rozsahu“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ujednání o poskytování materiálně technických podmínek pro činnost odborové organizace podléhají pravidlům pro nakládání s majetkem státu podle zvláštního předpisu.“.
CELEX 32019L1152
CELEX 32019L1158
345. V § 200 odst. 3 se slova „příslušným odborovým svazem“ nahrazují slovy „příslušnou odborovou organizací“.
CELEX 32019L1152
CELEX 32019L1158
346. V § 200 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Poskytne-li bezpečnostní sbor odborové organizaci přístup do svého vnitřního informačního sytému, může odborová organizace vykonávat své oprávnění pouze prostřednictvím příslušníků tohoto bezpečnostního sboru.“.
CELEX 32019L1152
CELEX 32019L1158
347. V § 201 odst. 2 se za slovo „osoby“ vkládají slova „v poměru rodinném nebo obdobném“, na konci textu odstavce se doplňují slova „a újmu příslušníka by důvodně pociťovaly jako újmu vlastní“ a na konci odstavce se doplňuje věta „K druhovi se přihlíží, jen žije-li s příslušníkem v domácnosti nepřetržitě alespoň 3 měsíce a příslušník nemá manžela nebo registrovaného partnera.“.
348. V § 201 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Přestěhováním příslušníka se rozumí reálná změna bydliště příslušníka, kdy lze z konkrétního jednání příslušníka usuzovat na jeho vůli v místě služebního působiště trvale žít.
(5) Speciálním útvarem policie se rozumí útvar Policie České republiky vykonávající soustavné a systematické činnosti související s použitím agenta, předstíraným převodem, zvláštní ochranou svědka, výrobou a opatřováním krycích dokladů nebo řízením informátorů.“.
349. Za § 201 se vkládá nový § 201, který včetně nadpisu zní:
„§ 201a
Doručení a podání mimo řízení
Doručení a podání mimo řízení ve věcech služebního poměru se řídí § 174 až 177 obdobně.“.
350. V § 202 odst. 4 se za slovo „Příslušník“ vkládají slova „a bývalý příslušník“ a na koci odstavce se doplňuje věta „Toto právo náleží i jejich zmocněnci.“.
351. V § 202 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9) Je-li příslušník ustanoven na služební místo v jiném bezpečnostním sboru, dosavadní bezpečnostní sbor zapůjčí přejímajícímu bezpečnostnímu sboru osobní spis příslušníka nebo mu poskytne jeho opis, popř. mu jiným způsobem zajistí přístup k nezbytným údajům a dokladům o služebním poměru.“.
352. V § 203 odst. 2 větě první se slova „v souvislosti se skončením služebního poměru“ zrušují.
353. V § 203 odst. 5 se věta čtvrtá zrušuje.
354. V § 204 odst. 4 se slova „a) až g)“ nahrazují slovy „a) až d)“ a slova „i) až k)“ se nahrazují slovy „g) až h) nebo jeho služební poměr skončil podle § 41 odst. 1 písm. f) až h) a j)“.
355. § 205 zní:
„§ 205
Bezpečnostní informační služba, Úřad pro zahraniční styky a informace, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Hasičský záchranný sbor České republiky, Policie České republiky a jejich příslušníci v souvislosti s právními vztahy, při nichž je nutno uvádět údaje o zaměstnavateli, využívají vůči orgánům veřejné moci a fyzickým a právnickým osobám při označení zaměstnavatele pojem „Bezpečnostní sbory ČR“. Při tomto postupu používají kontaktní údaje ministerstva.“.
356. Na konci nadpisu nad § 206 se doplňuje slovo „práva“.
357. V § 206 odst. 1 větě druhé se slova „bezpečnostní sbor nebo účastník“ nahrazují slovem „ten“.
358. V § 206 odst. 2 větě první se za slovo „příslušník“ vkládají slova „, jiná oprávněná osoba nebo bezpečnostní sbor“.
359. V § 209 se slova „, § 185, § 186 odst. 10, § 190 odst. 1, § 191 odst. 1, § 192 odst. 2 a § 193 odst. 4“ zrušují.
360. V § 211 odst. 1 se za slovo „Lhůta“ vkládají slova „nebo doba“.
361. V § 211 odst. 2 větách první a druhé se za slovo „lhůty“ vkládají slova „nebo doby“.
362. V § 211 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. Doba končí uplynutím svého posledního dne.“.
363. V § 212 odst. 2 větě první se slovo „služebnímu“ nahrazuje slovem „služebního“, za slovo „jeho manžela“ se vkládají slova „nebo registrovaného partnera“ a za slova „není-li manžela“ se vkládají slova „, registrovaného partnera,“.
364. V § 213 odst. 2 se doplňuje věta „Stejnou povinnost mají i další osoby, k jejichž bezdůvodnému obohacení došlo při realizaci právních vztahů vyplývajících z tohoto zákona.“.
365. V § 214 se doplňuje věta „Povinnosti mlčenlivosti příslušníka zprošťuje služební funkcionář sboru, ve kterém příslušník vykonával službu v době, kdy se o předmětných skutečnostech dozvěděl.“.

Čl. II
Přechodná stanovení
1. Ve služebním poměru, který vznikl rozhodnutím služebního funkcionáře vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se délka zkušební doby a doby určité řídí zákonem č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. U příslušníka zařazeného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do zálohy neplacené z důvodu udělení rodičovské dovolené, se doba zařazení do zálohy neplacené v rozsahu, v němž je příslušnici poskytována mateřská dovolená, započítává do doby rozhodné pro výsluhové nároky podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. V případě, že důvod k propuštění ze služebního poměru podle § 42 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vznikl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řízení o propuštění se provede podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Příslušníkovi, kterému vznikl nárok na náhrady cestovních výdajů podle § 149 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží tyto náhrady cestovních výdajů do doby stanovené v § 149 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Doba 6 let se posuzuje ode dne vzniku nároku na stravné a doba 10 let se posuzuje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Příslušníkovi, kterému vznikl nárok na náhrady cestovních výdajů podle § 149 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží tyto náhrady cestovních výdajů do doby stanovené v § 149 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Doba 3 let se posuzuje ode dne vzniku nároku na stravné a doba 6 let se posuzuje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. V případě kázeňského přestupku nebo jednání, která má znaky přestupku, kterého se příslušník dopustil přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se odpovědnost příslušníka posuzuje, kázeňské tresty udělují a řízení provádí podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. U příjemce výsluhového příspěvku, jemuž vznikl nárok na výsluhový příspěvek přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se podmínky vzniku a zániku nároku na výsluhový příspěvek posuzují podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 
8. Byla-li výplata výsluhového příspěvku zastavena podle ustanovení § 163 odst. 1 věty druhé zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na základě žádosti příjemce výsluhového příspěvku výplata opět náleží prvním dnem účinnosti tohoto zákona. 
9. Řízení ve věcech služebního poměru zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Bylo-li rozhodnutí přede dnem účinností tohoto zákona zrušeno a vráceno k novému řízení, postupuje se podle zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. V řízeních ve věci výsluhového příspěvku, v nichž byla přede dnem účinnosti tohoto zákona založena příslušnost služebních funkcionářů Celní správy České republiky a Vězeňské služby České republiky, popřípadě ministra financí a ministra spravedlnosti, ode dne účinnosti tohoto zákona přechází příslušnost k vedení řízení a vydání rozhodnutí v prvním stupni na vedoucího organizační složky ministerstva podle § 2 odst. 3  zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a v odvolacím řízení na ministra vnitra. 

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o Policii České republiky
Čl. III
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb. a zákona č. 130/2022 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odst. 2 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje.
2. V § 4 odst. 2 písmeno c) zní:
„c) 	v organizační složce státu zřízené ministerstvem, nebo“.
3. V § 4 se na konci odstavce 2 doplňuje písmeno d), které zní:
„d) 	ve státní příspěvkové organizaci zřízené ministerstvem.“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026.
3