Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND3ABPWE2 najdete zde
OZ_RIA_ novela_2016_úplné znení.FINAL
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo vnitra
Předpokládaný termín nabytí účinnosti
(v případě dělené účinnosti rozveďte):
01.26
Implementace práva EU: |_| ANO |_| NE. Pokud ano, uveďte:
- termín stanovený pro implementaci: MM.RR
- zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: |_| ANO |_| NE
2. Cíl návrhu zákona
Cílem navrhované novely je podrobit zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů rozsáhlejší revizi, která jej zmodernizuje, zacelí mezery, promítne do textu vývoj judikatury i právního prostředí a zohlední poznatky, ke kterým se dospělo při jeho praktickém uplatňování v rámci bezpečnostních sborů.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: |_| ANO |_| NE
Navrhované změny jsou rozpočtově neutrální. V důsledku některých opatření může dojít k dílčímu navýšení nákladů na straně bezpečnostních sborů, jiná však přinesou úspory. Veškeré náklady bezpečnostní sbory ponesou v rámci již schválených rozpočtů.
Jedinou změnou týkající se státního rozpočtu bude převod prostředků z jednotlivých rozpočtových kapitol
v souvislosti s přechodem agendy týkající se výsluhových příspěvků bývalých příslušníků Celní správy ČR a Vězeňské služby ČR pod Ministerstvo vnitra.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: |_| ANO |_| NE
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: |_| ANO |_| NE
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: |_| ANO |_| NE
3.5 Sociální dopady: |_| ANO |_| NE
Návrh zákona umožňuje přijmout do bezpečnostního sboru uchazeče, kteří jsou státními občany jiné země Evropské unie a Dohody o Evropském hospodářském prostoru, pokud alespoň 3 roky žijí v České republice a hovoří českým jazykem.
3.6 Dopady na rodiny: |_| ANO |_| NE
Navržená změna povede ke zlepšení postavení příslušníků (otců) na rodičovské dovolené, kteří po dobu, která časově odpovídá mateřské dovolené u příslušnic (matek), nepřijdou o svoje služební místo v důsledku zařazení do neplacené zálohy.
Taktéž je rozšířena definice člena rodiny, do níž je dle navrhované úpravy zahrnut i registrovaný partner a druh (k druhovi se přihlíží, jen žije-li s příslušníkem v domácnosti nepřetržitě alespoň 3 měsíce a příslušník nemá manžela nebo registrovaného partnera).
Tyto a další dílčí změny by měly mít pozitivní dopady a vliv na rodiny, zejména na jejich funkci, stabilitu, příjmovou situaci, životní úroveň, a především na zakotvení lepších podmínek pro hledání rovnováhy mezi plněním služebních povinností a soukromým životem
3.7 Dopady na spotřebitele: |_| ANO |_| NE
3.8 Dopady na životní prostředí: |_| ANO |_| NE
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: |_| ANO |_| NE
Návrh zavádí jako tzv. překážku ve službě rodičovskou dovolenou příslušníka (otce) do doby, po kterou je příslušnice (matka) oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. Cílem této změny je odstranění nerovného přístupu k příslušnicím a příslušníkům, kteří založí rodinu: pokud se totiž příslušník po narození dítěte rozhodne čerpat rodičovskou dovolenou, je odvolán ze svého služebního místa a zařazen do zálohy neplacené, naproti tomu příslušnice čerpá nejprve mateřskou dovolenou, a proto své služební místo neztrácí.
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: |_| ANO |_| NE
3.11 Korupční rizika: |_| ANO |_| NE
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: |_| ANO |_| NE
Návrh zákona může mít pozitivní vliv na bezpečnost nebo obranu státu. Navrhovanými změnami by měla být posílena právní jistota postavení příslušníka bezpečnostního sboru, což by práci v něm mohlo učinit atraktivnější. Taktéž je v rámci novely snaha o snížení administrativní zátěže služebních funkcionářů. Personální stabilizace ve sborech pak může mít pozitivní dopad na bezpečnost státu
V.
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
1. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE
1.1. Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
1.2. Definice problému
Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je dnes již letitý předpis, který bohužel nebyl systematicky modernizován v reakci na posuny ve vnímání práv a povinností vycházejících ze služebněprávních vztahů. Při jeho aplikaci je tudíž potřeba potýkat se s řadou nedostatků, které vyplynuly právě z dynamického vývoje ostatních předpisů, judikatury soudů či aplikační praxe.
Obecně je možné identifikovat především následující problémy:
· zastaralost zákona, především jako důsledek nedostatečné reakce na nově přijaté normy, či novely s ním souvisejících zákonů
· aplikační problémy, kdy zákon, který je ze své podstaty zákonem průřezovým, byl původně koncipován jako komplexní norma; praxe však ukázala, že řada institutů není upravena dopodrobna a mezery tohoto zákona byly judikaturou překlenuty analogickým použitím jiných právních norem
· nejednoznačnost právní úpravy, která vede v různých sborech k různým interpretacím některých dílčích aspektů jednotlivých ustanovení
· špatně použitá terminologie, v zákoně lze nalézt ustanovení, která jsou špatně terminologicky formulovaná, což opět ztěžuje výklad a praktickou aplikaci tohoto zákona
1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů komplexně upravuje postavení příslušníků sedmi bezpečnostních sborů, jmenovitě Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Ačkoliv všechny sbory mají společné poslání, a to v souladu s ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zajišťovat vnitřní bezpečnost a ochranu veřejného pořádku České republiky, je třeba vnímat, že z povahy činnosti a jimi plněných úkolů vyvstávají v některých ohledech odlišné požadavky na způsob organizace služby příslušníků.
Jedná se o právní předpis průřezového charakteru, který upravuje jak otázky, které by se daly klasifikovat jako pracovněprávní, tak i pasáže o řízení ve věcech služebního poměru, včetně řešení kázeňských přestupků a jednání, které má znaky přestupku, a v neposlední řadě i poskytování tzv. výsluhových nároků bývalým příslušníkům. V platnost vstoupil roku 2003, tedy před více než dvaceti lety. Jeho účinnost byla mnohokrát odkládána, nakonec se však stal účinným roku 2007. Od této doby došlo v právním řádu České republiky k mnoha důležitým změnám, např. k přijetí nového zákoníku práce, správního řádu, občanského zákoníku, zákona o odpovědnosti za přestupky a antidiskriminačního zákona. Zákon o služebním poměru byl mnohokrát novelizován, mnohdy však byly tyto změny pouze dílčího charakteru a vedly k aplikačním problémům a nejasnostem.
Původním záměrem zákonodárce bylo vytvoření autonomního předpisu kodexového charakteru a služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů označen za veřejnoprávní vztah, pro který je typické potlačení rovnosti subjektů ve prospěch nadřízenosti státní moci a u kterého se uplatňuje zásada enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí (státní moc lze uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon). Postupně se však po procesní stránce prosadil princip subsidiarity správního řádu, v jehož důsledku se veškerý postup služebního funkcionáře bezpečnostního sboru podpůrně řídí správním řádem. Co se týká hmotněprávní stránky, opakovaně zaznělo, že nelze akceptovat neodůvodněnou nerovnost mezi příslušníky a zaměstnanci v pracovním poměru. U výsluhových nároků potom naopak přišla ke slovu analogie iuris s veřejnoprávními předpisy z oblasti důchodového pojištění, neboť výsluhové příspěvky jsou svým charakterem dávkami sociálního zabezpečení.
1.4. Identifikace dotčených subjektů
Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se dotýká především následujících subjektů:
· příslušníků bezpečnostních sborů (a to jak současně sloužících, tak bývalých)
· bezpečnostních sborů jako celku, a především v jejich rámci působících služebních funkcionářů, kteří disponují pravomocí vést řízení ve věcech služebního poměru a tím v zákonných mezích rozhodují o subjektivních právech a povinnostech jednotlivých příslušníků
· žadatelů o přijetí do služebního poměru
· odborových organizací působících v rámci bezpečnostních sborů
1.5. Popis cílového stavu
Cílem je uvést do života normu, která by byla snadno aplikovatelná, zamezila by různým možnostem výkladu jednotlivých ustanovení, byla by terminologicky přesná, systematická a moderní. Je třeba také odstranit formulační nepřesnosti, kdy je terminologie specifická pro služební poměr v určitých ustanoveních použita nesprávně. Taktéž je cílem snížit administrativní zátěž bezpečnostních sborů, a to racionalizací některých aspektů týkajících se řízení ve věcech služebního poměru.
Obecně lze požadavky na úpravu zákona roztřídit do následujících kategorií:
· Formální změny: Musí být provedeny úpravy, které se týkají formální stránky zákona, jako jsou gramatické opravy, stylistické úpravy nebo změny v terminologii.
· Obsahové změny: Dále je nutno provést obsahové změny v konkrétních ustanoveních a pasážích zákona. To zahrnuje rozšíření nebo naopak omezení práv či povinností bezpečnostních sborů nebo jejich příslušníků, definování nových termínů či institutů a přizpůsobení zákona aktuálním společenským potřebám a soudní judikatuře.
· Procesní změny: Napříč bezpečnostními sbory panovala shoda na nutnosti úpravy řízení ve věcech služebního poměru (část dvanáctá zákona). Nová procedurální úprava řízení by měla přinést zvýšení efektivity rozhodování, zvýšení právní jistoty obou dotčených stran, vyjasnění problematického vztahu platného znění ke správnímu řádu a snížit zbytečnou administrativu.
· Změny v systematice zákona: Orientaci v zákoně stěžuje jeho systematika, která neodpovídá právní teorii a některé instituty nelogicky uvádí v různých částech zákona (např. lze zmínit překážky ve službě na straně příslušníka, jež některé jsou zařazeny do části páté s názvem „Doba služby, služební pohotovost a doba odpočinku“, některé však v části šesté „Podmínky výkonu služby“).
Z věcného hlediska vyvstala potřeba zvážit úpravu těchto konkrétních záležitostí:
· Prodloužení zkušební doby a zkrácení doby u služebního poměru na dobu určitou
Služba v bezpečnostním sboru je velmi specifickým povoláním, které klade na výběr správných osobností vysoké nároky. Uchazeči proto musejí absolvovat náročné přijímací řízení a poté procházejí obdobím odborné přípravy, které často přesahuje dnešní délku zkušební doby. Pokud nově přijatý příslušník odbornou přípravou úspěšně nezvládne, bezpečnostní sbor nemá mnoho možností, jakými činnostmi jej až do konce doby určité pověřit. Vhodným řešením proto bylo shledáno prodloužení délky zkušení doby.
Jelikož se prodloužením zkušební doby příslušníkova práva v určitých ohledech zkracují, jeví se jako vhodná kompenzace pro zvýšení jeho právní jistoty zkrátit naopak délku služebního poměru na dobu určitou. Tuto dobu současně lze prodloužit v případě, že příslušníkovi důležité překážky zabrání ve složení služební zkoušky.
· Přijímání do služebního poměru osob, které nemají české občanství
Vzhledem k propojenosti moderního světa, globalizaci a evropské integraci vyvstává otázka, zda je vhodné trvat na požadavku českého občanství pro přijetí do služebního poměru. V bezpečnostních sborech dlouhodobě panuje podstav v počtu příslušníků a v rámci řešení tohoto problému je přijímání občanů z cizích zemí vhodným řešením. Je třeba vymyslet takový systém, aby nebyl snížen standard úrovně příslušníků, tudíž zavést požadavky například na jazykovou vybavenost takového žadatele o služební poměr, resp. zohlednit fakt, že na některá místa v bezpečnostních sborech není vhodné a ani vzhledem k povaze činnosti možné občany cizích zemí přijímat. Je možno zvážit více variant, zda přijímat pouze občany Evropské unie a Dohody o Evropském hospodářském prostoru, či i občany třetích zemí.
· Prodloužení věkové hranice příslušníka pro skončení služebního poměru
Z důvodu prodlužování aktivní doby života je otázkou, zda je současně nastavená hranice 65 let pro povinné skončení služebního poměru příslušníka v rámci dnešních požadavků přiměřená.
· Přechod agendy výsluhových příspěvků
O výsluhových příspěvcích pěti bezpečnostních sborů je již nyní rozhodováno a prováděna jejich výplata v rámci struktury Ministerstva vnitra. Vězeňská služba ČR a Celní správa ČR, které gesčně spadají pod jiná ministerstva (Ministerstvo financí a Ministerstvo spravedlnosti), si doposud agendu výsluhových příspěvků vedly samy. To však přinášelo některé obtíže, například při přechodu příslušníků mezi bezpečnostními sbory. Lze též uvažovat o úspoře z rozsahu, jelikož vedení agendy pro další příslušníky v již existující struktuře Ministerstva vnitra bude pro stát efektivnější a méně nákladné než vedení třemi různými institucemi. Přechod této agendy je třeba zohlednit při plánování státního rozpočtu a převodu tabulkových míst mezi resorty.
· Úprava kázeňských trestů
Ačkoliv v rámci pravidel pro ukládání kázeňských trestů za kázeňské přestupky a pravidel pro ukládání kázeňských trestů za jednání, které má znaky přestupku jde o dvě odlišné situace, v současném znění zákona poněkud splývají. Navrhuje se proto více tyto dvě rozdílné situace odlišit a lépe specifikovat, jak je v daném případě postupováno a jaké tresty lze za rozdílné delikty uložit.
· Nedostatky v právní úpravě týkající se výsluhového příspěvku
Byla identifikována nepřijatelná mezera v zákoně, v jejímž důsledku nárok na výsluhový příspěvek vzniká i příslušníkům, kteří sice spáchali v době trvání služebního poměru trestný čin, ale služební poměr jim skončil z jiného důvodu. Tento jiný důvod přitom mohl spočívat i v naprosto účelovém jednání ze strany příslušníka.
· Reakce na zavedení institutu registrovaného partnerství
Navrhuje se modernizace s ohledem na přijetí zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, a jeho promítnutí do dotčených ustanovení zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
· Řízení ve věcech služebního poměru
Nejproblematičtější pasáží stávající právní úpravy byla shledána část dvanáctá, která se zabývá řízením ve věcech služebního poměru. Zákon o služebním poměru příslušníků sice vznikal ve stejné době jako současný správní rád, nicméně úprava řízení v něm byla koncipována jako samostatná, na správním řádu nezávislá a komplexní. Judikatura správních soudů však s odkazem na § 1 odst. 2 správního řádu dovodila přesný opak. V důsledku této skutečnosti upravuje dvanáctá část zákona o služebním poměru příslušníků řadu právních institutů duplicitně, což vede ke komplikacím a pochybnostem při její aplikaci.
1.6. Zhodnocení rizika
Riziko představuje především ponechání současného stavu zákona. Problematická aplikace některých ustanovení snižuje právní jistotu a přestavuje administrativní zátěž, což zvyšuje náklady a omezuje efektivnost fungování systému. Bylo též shledáno, že zákon v některých pasážích nedostatečně chrání základní práva a svobody garantovaná ústavním pořádkem České republiky. Nedostatky takového charakteru pak představují závažné narušení demokratických principů. Stejně tak byla zjištěna ustanovení, která činí nedůvodné rozdíly mezi příslušníky, což taktéž vede ke snižování důvěry v právní systém.
Samozřejmě existuje i riziko, že změněná podoba zákona přinese nedokonalé či nedostatečné úpravy, nicméně toto riziko je výrazně nižší, než ponechání normy v současném stavu a téměř jistý narůst počtu sporů vyplývajících ze stávající úrovně normativního textu.
2. NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ
VARIANTA 0 - Ponechat zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ve stávajícím znění
Tato varianta by spočívala v ponechání znění zákona ve stávajícím stavu a neprovádění žádných, ani dílčích změn. Vzhledem k množství připomínek a požadavků, které vznesly bezpečnostní sbory či jednotlivé odbory Ministerstva vnitra je tato varianta již od počátku jevila jako nereálná. Vzhledem k nutnosti zavedení určitých nových ustanovení či řešení problematických pasáží bylo zřejmé, že zákon je třeba upravit.
VARIANTA 1 - Novelizovat zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Jak již bylo zmíněno výše, nutnost úpravy některých pasáží zákona byla zřejmá již od počátku fungování pracovní skupiny. Bylo ovšem otázkou, zda změny zákona v rámci novely budou poměrně malé a specifické, či naopak velké a komplexní. Vzhledem k provázanosti jednotlivých ustanovení zákona však bylo shledáno jako nejlepší řešení provést novelizaci většího rozsahu.
Cílového stavu popsaného v bodu 1.5 by mělo být dosaženo následujícími konkrétními změnami legislativního textu:
· Prodloužení zkušební doby a zkrácení doby u služebního poměru na dobu určitou
Zkušební doba bude prodloužena z 6 na 12 měsíců. Jedná se o dobu, která se např. v podmínkách Policie ČR uplatňovala před přijetím zákona o služebním poměru příslušníků a pracovaly s ní i předpisy upravující poměry četnictva a policie v době první Československé republiky.
U doby určité při prvním přijetí do služebního poměru se přitom navrhuje zkrácení ze 3 let na 2 roky
· Přijímání do služebního poměru i osob, které nemají české občanství
V novele zákona dojde k rozšíření okruhu osob, které mohou zažádat o přijetí do služebního poměru:
· VARIANTA A – Zrušení požadavku na české občanství
Výhody: Varianta, která by přístup do bezpečnostních sborů umožnila většímu množství lidí, jelikož by se při splnění dalších předpokladů mohl žádost o službu v bezpečnostním sboru podat občan jakéhokoli státu.
Nevýhody: Tato varianta by s sebou přinesla zvýšené nároky na dodržení všech požadavků kladených na příslušníka (například vzdělání), které se vzhledem k pravděpodobně nízkému počtu uchazečů z jiných států, než jsou státy Evropské unie a Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nejeví účelné, efektivní a ani ekonomické.
· VARIANTA B - K pojmu „státní občan České republiky“ přidáno spojení „a státní občan jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru“
Výhody: Evropská integrace je již na velmi vysoké úrovni a pro mnohé oblasti jsou již vyjasněny mechanismy, jak sjednotit různou praxi jednotlivých států (např. v oblasti uznávání vzdělání). Zájem o službu u sboru ze strany občanů jiných zemí se navíc vzhledem ke společné historii a nízkým jazykovým bariérám předpokládá zejména u občanů Slovenské republiky. Navrhovanou variantou lze proto bez nutnosti obšírnější úpravy a překonávání dalších bariér nabídnout možnost služby relativně velkému okruhu osob.
Nevýhody: Možnost přijetí do bezpečnostního sboru se nevztahuje na občany tzv. třetích zemí, čímž se zužuje okruh případných žadatelů. Na druhou stranu je třeba vnímat, že by se pravděpodobně jednalo nejspíše pouze o jednotky osob, které by při zvýšené administrativní zátěži znamenaly marginální přínos.
Vhodnějším řešením proto byla shledána VARIANTA B, tedy přijímání pouze občanů členských států Evropské unie (Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko) a Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Island, Lichtenštejnsko a Norsko).
Vzhledem k nárokům kladeným na příslušníka bylo též nutno upravit požadavek na vzdělání a jazykovou vybavenost, které budou upraveny prováděcím předpisem. Dalším požadavkem je pak alespoň tříletý pobyt na území České republiky. Tuto podmínku je vhodné zavést s ohledem na fakt, že po určité době již lze předpokládat navázání vztahu cizince k České republice, jako jednoho z nezbytných předpokladů vykonávat takto specifické povolání podílející se na ochraně její bezpečnosti.
Bylo taktéž nutné zvážit, jak bude přistoupeno ke zvýšeným rizikům v bezpečnostní oblasti, souvisejících s danou změnou. Stále je nutné vnímat fakt, že existují pozice, které není vhodné občany z cizích zemí obsazovat. Byly proto vynechány zpravodajské služby, u jejichž příslušníků nadále trvá podmínka občanství České republiky. Ve zbývajících pěti bezpečnostních sborech je na rozhodnutí ředitele bezpečnostního sboru, která služební místa mohou být obsazena cizími státními příslušníky a u kterých je občanství České republiky nadále vyžadováno.
· Prodloužení věkové hranice příslušníka pro skončení služebního poměru
Navrhované znění má za cíl umožnit služebnímu funkcionáři individuálně vyhodnotit způsobilost příslušníka pokračovat ve služebním poměru i po dosažení věku 65 let a případně mu tuto věkovou hranici prodloužit. Takové opatření bude možné jen v případě, že další služba příslušníka bude nezbytná pro plnění úkolů bezpečnostního sboru, a to zejména s ohledem na zkušenosti, odbornou erudici nebo jedinečné dovednosti či schopnosti příslušníka. Prodloužení věkové hranice bude samozřejmě podmíněno tím, že příslušník bude nadále plně zdravotně, osobnostně a fyzicky způsobilý pro výkon služby, přičemž služební funkcionář mu bude oprávněn stanovit další podmínky (například povinnost podrobit se ověření zdravotní, osobnostní či fyzické způsobilosti v určité časové frekvenci).
Prodloužení věkové hranice bude možné vždy jen o jeden rok, byť opakovaně, avšak nejdéle do konce roku, v němž daný příslušník dosáhne věku 70 let. Tento limit byl stanoven mimo jiné s ohledem na podmínky skončení služebního poměru státních zaměstnanců podle zákona o státní službě.
· Přechod agendy výsluhových příspěvků
Jako efektivní řešení se jeví, aby agenda řízení a vyplácení výsluhových příspěvků pro všechny bezpečnostní sbory byla vedena pouze jedním orgánem. Toto řešení přinese efektivnější způsob vedení této agendy a s ním spojenou celkovou úsporu nákladů. Jelikož již nyní Ministerstvo vnitra tuto agendu vede pro většinu příslušníků bezpečnostních sborů, je vhodné tuto agendu sjednotit právě pod Ministerstvem vnitra.
· Úprava kázeňských trestů
Navrhuje se zavedení samostatné právní úpravy pravidel pro ukládání kázeňských trestů za kázeňské přestupky a pravidel pro ukládání kázeňských trestů za jednání, které má znaky přestupku.
· Nedostatky v právní úpravě týkající se výsluhového příspěvku
Nové znění normativního textu brání vzniku nároku na výsluhový příspěvek nejen v situaci, kdy bylo spáchání úmyslného trestného činu důvodem skončení služebního poměru příslušníka, ale ve všech případech, kdy se příslušník v době trvání svého služebného poměru dopustil úmyslného trestného činu, tedy bez ohledu na konkrétní způsob skončení jeho služebního poměru.
Za nepodstatnou bude přitom považována i skutečnost, zda trestní řízení skončilo standardním odsouzením po projednání věci v hlavním líčení, anebo tzv. odklonem (bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání, schváleno narovnání nebo rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání). Výslovně se také stanoví, že pro účely nároku na výsluhový příspěvek se nepřihlíží k upuštění od potrestání, podmíněnému upuštění od potrestání, zahlazení odsouzení ani rozhodnutí o milosti či amnestii, která by jinak vedla k povinnosti hledět na pachatele, jako by nebyl odsouzen.
· Reakce na zavedení institutu registrovaného partnerství
Tento institut byl promítnut do ustanovení týkajících se důležitých osobních překážek ve službě, úpravy náhrady nemajetkové újmy pozůstalých, nároku na úmrtné či definice člena příslušníkovy rodiny.
· Řízení ve věcech služebního poměru
Celý stávající text dvanácté části se navrhuje nahradit novým zněním, které bude obsahovat pouze nezbytné odchylky; jinak se řízení ve věcech služebního poměru bude řídit obecnou úpravou, tedy správním řádem.
S cílem zrychlit a zjednodušit řízení ve věcech služebního poměru se navrhuje, aby u služebního poměru příslušníků bylo standardem – stejně jako u služebního poměru státního zaměstnance ve státní službě – vydání rozhodnutí jako první úkon služebního funkcionáře v řízení, samozřejmě se zohledněním výjimek pro řízení o propuštění ze služebního poměru, řízení o kázeňském přestupku a řízení o jednání, které má znaky přestupku.
Další významnou změnou by mělo být oddělení úpravy řízení o kázeňském přestupku od úpravy řízení o jednání, které má znaky přestupku, díky kterému bude mj. více zřetelná skutečnost, že v řízení o kázeňském přestupku služební funkcionář postupuje podle zákona o služebním poměru příslušníků a subsidiárně aplikuje správní řád, v řízení o jednání, které má znaky přestupku používá zákon o služebním poměru příslušníků a podpůrně zákon o odpovědnosti za přestupky (ke kterému je pak subsidiární správní řád).
VARIANTA 2 – Vytvořit nový zákon
Další variantou, která byla na počátku legislativních prací zvažována, byla vzhledem k množství problematických pasáží i tvorba nového legislativního textu. Ten by kromě reakce na výše uvedené hlavní nedostatky současné právní úpravy mohl nově a komplexně upravit práva a povinnosti bezpečnostních sborů a jejich příslušníků.
Mohla by být vytvořena nová systematika zákona, která by lépe odrážela subsidiární použití dalších právních norem a o to lépe a podrobněji upravit odchylky spojené se specifiky služebního poměru. Ke zvážení by též teoreticky přicházela možnost přidat do nového zákona část, která by vyjmenovávala odchylky od obecné úpravy pro jednotlivé bezpečnostní sbory, jež jsou nyní vyjmenovávány závěrem takto dotčených ustanovení zvlášť.
3. VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ
3.1. Identifikace nákladů a přínosů
Jelikož je většina změn spíše legislativně technického charakteru a u mnohých bude záležet i na míře využívání jednotlivými sbory (např. u zvyšování horní hranice náborového příspěvku, či změna v procentuálním vyjádření příplatku za vedení), není možné přesně vyčíslit náklady či úspory plynoucí z navrhovaných změn. Nicméně v objemu prostředků v rámci rozpočtů bezpečnostních sborů budou tyto částky marginálními a v konečném důsledku lze předpokládat, že úspory i zvýšené náklady budou přibližně stejně velké.
Přínosy lze taktéž spatřovat spíše než v rovině finanční, v rámci předvídatelnosti a srozumitelnosti právní normy a s nimi spojenými výhodami.
3.2. Náklady
Dopad na státní rozpočet
· navrhovaná opatření jsou rozpočtově neutrální
· vzhledem k některým změnám může dojít k dílčímu navýšení nákladů na straně bezpečnostních sborů, některá opatření však přinesou na druhé straně úspory, takže veškeré náklady bezpečnostní sbory ponesou v rámci již schválených rozpočtů
Dopady na bezpečnostní sbory
· seznámení se s právní úpravou; bude nutné především reflektovat změny týkající se řízení ve věcech služebního poměru a služební funkcionáře dopodrobna s touto zcela změněnou pasáží seznámit
· úprava informačních systémů; vzhledem ke změnám v řízení ve věcech služebního poměru bude nezbytné nastavit nové formuláře a vzory rozhodnutí v informačním systému bezpečnostních sborů
3.3. Přínosy
Nová právní úprava zvyšuje právní jistotu jak pro příslušníky bezpečnostních sborů, tak pro všechny sbory. Díky odstranění požadavku na státní občanství lze očekávat zvýšený zájem o službu v bezpečnostních sborech, která by mohla přispět k lepší obsazenosti volných služebních míst. Dále je v rámci navrhovaných změn snižována administrativní zátěž bezpečnostních sborů, která by měla přispět k efektivnějšímu výkonu služby. Opravena je též řada nedokonalostí, které činily aplikaci zákona obtížnou a těžkopádnou, což taktéž významnou měrou přispěje k lepšímu naplnění účelu zákona.
3.4. Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
VARIANTA 0 - Ponechat zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ve stávajícím znění
Výhody
· Tato varianta nepřináší žádné výhody: V ponechání zákona v současném znění není spatřována žádná výhoda, a to ani z hlediska věcného, ani z hlediska ekonomického.
Nevýhody
· Ponechání nedokonalostí v současném znění zákona: Tato varianta by neřešila problémy vznikající z aplikační praxe, zachovává nejednoznačnost určitých pasáží, neodstraňuje zdlouhavé a těžkopádné rozhodování služebních funkcionářů.
· Riziko narůstajícího počtu soudních sporů: Současná praxe ukázala, že nedostatky v právní úpravě jsou tak závažného charakteru, že vedou k mnoha soudním sporům. Nejen že tato skutečnost snižuje právní jistotu, a to jak na straně příslušníků, tak na straně bezpečnostních sborů, ale znamená pro obě strany i zbytečné výdaje a náklady, nemluvě o nepříjemnosti situace, kdy je spor tak vážného charakteru, že vyústí až podáním žaloby.
VARIANTA 1 - Novelizovat zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Výhody
· Rychlejší legislativní proces: Novelizace je v tomto případě rychlejší a efektivnější řešení než tvorba nového právního předpisu. To je důležité zejména vzhledem k množství aktuálních problémů, které vyžadují co nejrychlejší změnu právního rámce.
· Lepší reakce na problémy vyplývající z uplatňování stávajícího zákona: Novelizace umožňuje specificky reagovat na identifikované problémy nebo nedostatky v existujícím zákoně. Namísto vytváření nového právního textu od základu lze upravit a zdokonalit stávající.
· Zachování kontinuity: Je třeba vnímat, že zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů aplikuje velké množství osob napříč bezpečnostními sbory, které již mají odborné znalosti a zkušenosti s tímto legislativním textem. Novelizace umožňuje zachovat a využít jejich odbornost, což může přispět k efektivní aplikaci a výkladu nových ustanovení. Taktéž judikatura k ustanovením, která nejsou měněna, může být dobrým vodítkem, jak je v praxi vykládat a aplikovat.
Nevýhody
· Nedostatečné změny: Při novelizaci existuje riziko, že změny nebudou dostatečné a že nevyřeší některé problémy. Novelizace mnohdy nebývá vnímána jako přelomová změna, po které by bylo nutno vnímat celý zákon novým způsobem, spíše jako úprava nedokonalostí a vylepšení současného stavu.
VARIANTA 2 - Vytvořit nový zákon
Výhody
· Nová systematika: Mohl by být vytvořen text, který by byl systematičtější a lépe strukturovaný. Praxe a judikatura ukázala, že některé instituty je tendence sbližovat se zákoníkem práce a soudy mnohdy vytýkají nedůvodné rozdíly mezi poměrem pracovním a služebním, které z jejich pohledu nelze akceptovat. Tyto instituty by mohly být řešeny odkazem na příslušná ustanovení zákoníku práce, a naopak pro oblasti, v níž je naprosto nezbytné poměr služební od pracovního odlišovat, by mohla být vytvořena detailnější úprava.
Nevýhody
· Časová náročnost: Příprava úplně nového zákona by vyžadovala delší časový rámec, a to nejen vzhledem k době jeho tvorby, ale i v procesu jeho přijímání a převádění do praxe. Účinnost stávajícího zákona byla několikrát posouvána, a nakonec přišla až 4 roky po nabytí jeho platnosti. Není možné vyloučit, že přijímání nového zákona by mohly postihnout stejné časové průtahy, které by znesnadnily řešení aktuálních problémů.
· Uvádění nového zákona do praxe: Při přijetí nového zákona by bylo třeba seznámit s ním velké množství osob, které zákon v každodenní praxi aplikují. Jedná se především o služební funkcionáře bezpečnostních sborů. Bylo by nejspíš potřeba všechny proškolit, vytvořit nové metodiky a ve velké míře aktualizovat či vytvořit nové normativní akty ředitelů bezpečnostních sborů. To by znamenalo další výdaje, a to jak po stránce ekonomické, tak v podobě časové náročnosti a dalších nároků kladených na bezpečnostní sbory.
· Nutnost reagovat na aktuální problémy prostřednictvím novelizace: Vzhledem k tomu, že některé z upravovaných oblastí je nutno přijmout v co nejkratším časovém horizontu, i kdyby byl vypracováván nový zákon, vzhledem k naléhavé potřebě normativních změn, by stejně bylo nutné tyto oblasti upravit dílčí novelizací.
4. STANOVENÍ POŘADÍ VARIANT A VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍHO ŘEŠENÍ
Nejvhodnějším řešením je VARIANTA 1, na níž je shoda i s bezpečnostními sbory. Vzhledem k výše vyjmenovaných důvodům se jedná o řešení rychlejší, ekonomičtější, které bude snazší převést do aplikační praxe. U pasáží, které nepodléhají žádným změnám, či u kterých jsou prováděny pouze dílčí úpravy, je možné zachovat právní kontinuitu. Adresáty normy pak lze efektivněji seznamovat pouze se změnami zásadního charakteru.
VARIANTA 2 se pak jeví jako druhé nejvhodnější řešení, které by mohlo být v budoucnu znovu zvažováno. K jeho uplatnění by však bylo třeba mít dostatečný čas a skupinu vytvářející legislativní text sestavenou z odborníků z jednotlivých sborů, z řad odborné veřejnosti (především expertů na správní a pracovní právo) i zástupců příslušníků bezpečnostních sborů. Návrh by musel zohledňovat jak oprávněné potřeby bezpečnostních sborů, tak dostatečně chránit práva jednotlivých příslušníků.
VARIANTA 0 se již od počátku legislativních prací jevila jako nevhodné řešení.
5. IMPLEMENTACE DOPORUČENÉ VARIANTY A VYNUCOVÁNÍ
Za implementaci zákona bude odpovědné Ministerstvo vnitra a jednotlivé bezpečnostní sbory. Ministerstvo vnitra v rámci své metodické činnosti již dosud vydávalo metodické doporučení a stanoviska k aplikaci daného zákona a objasňování problematických či nejednoznačných pasáží. Jelikož se bezpečnostní sbory přímo podílely na tvorbě legislativního textu, neměly by při jeho implementaci vznikat problémy. V případě nejasností se však mohou obrátit na Ministerstvo vnitra jako gestora novelizovaného zákona s žádostí o vypracování výkladového stanoviska.
6. PŘEZKUM ÚČINNOSTI REGULACE
Přezkum účinnosti nové právní úpravy bude prováděn Ministerstvem vnitra a bezpečnostními sbory průběžně. Ministerstvo vnitra jako gestor daného zákona a tvůrce metodiky obdržuje od různých subjektů náměty na vydání stanovisek či změnu právní úpravy. Bezpečnostní sbory (a jejich příslušníci) jsou pak přímo adresáty dané normy, a v rámci aplikační praxe mohou dobře posoudit, zda dané změny vedly k požadovanému cíli.
Vhodným mechanismem přezkumu účinnosti regulace se na základě výše uvedených informací ukazuje analýza dostupné judikatury, podněty obdržené v rámci vlastní metodické činnosti Ministerstva vnitra a připomínky ze strany bezpečnostních sborů.
Datum budoucího přezkumu lze doporučit do 4 let od nabytí účinnosti zákona.
7. KONZULTACE A ZDROJE DAT
Na Ministerstvu vnitra byla vytvořena pracovní skupina, která se podílela na věcné úpravě navrhovaného legislativního textu, jejími členy byli zástupci:
· Ministerstva vnitra
· Policie ČR
· Hasičského záchranného sboru ČR
· Celní správy ČR
· Vězeňské služby ČR
· Generální inspekce bezpečnostních sborů
· Bezpečnostní informační služby
· Úřadu pro zahraniční styky a informace
· Unie bezpečnostních složek
· Odborového svazu státních orgánů a organizací
· Nezávislého odborového svazu Policie ČR
· Odborového svazu hasičů
· Konfederace odborových organizací bezpečnostních sborů
8. KONTAKT NA ZPRACOVATELE RIA
Mgr. Růžena Výborná,
Ing. Mgr. Vlastimil Jirouš, vlastimil.jirous@mvcr.cz
Ministerstvo vnitra ČR
Odbor bezpečnostní politiky