Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORND3ABPWE2 najdete zde


                VII.

TEZE PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

k novele zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů

Navrhovaná novela zákona č. 361/2003 Sb. přináší celkem čtyři nová zmocňovací ustanovení pro vydání prováděcího právního předpisu. Jsou obsažena: 

• v § 16 odst. 9 (vyhláška MŠMT ke zkoušce z českého jazyka)

• v § 74 odst. 7 (nařízení vlády o úpravě nákladů za studium)

• v § 99 odst. 4 (nařízení vlády o úpravě náhrady za škodu na věci)

• v § 120a (nařízení vlády o úpravě příplatku za službu v zahraničí, příplatku za sportovní reprezentaci a zvláštního příplatku)


Zatímco vydání vyhlášky MŠMT ke zkoušce z českého jazyka je pro aplikaci zákona v navrženém znění nezbytné, v ostatních případech má vláda pouze možnost nařízení vydat.


a) Vyhláška MŠMT ke zkoušce z českého jazyka (§ 16 odst. 9)

Navrhovaná novelizace přináší významnou změnu § 13 zákona č. 361/2003 Sb., v jejímž důsledku bude možné do služebního poměru přijímat nejen státní občany České republiky, ale i státní občany jiných členských států Evropské unie a  Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Výjimkou jsou zpravodajské služby (BIS a ÚZSI), pro jejichž příslušníky bude nadále vyžadováno státní občanství České republiky. Ve zbývajících pěti bezpečnostních sborech bude na rozhodnutí ředitele sboru, která služební místa mohou být obsazena cizími státními příslušníky a u kterých bude občanství České republiky nadále vyžadováno.
Podmínkou přijetí žadatele s občanstvím jiného státu EU nebo EHP do služebního poměru je mj. znalost českého jazyka. Podle § 16 bude takový žadatel prokazovat znalost českého jazyka zkouškou u osoby, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka. Výjimkou bude situace, kdy doloží, že absolvoval alespoň po dobu 3 školních roků základní, střední nebo vysokou školu, na které byl vyučovacím jazykem český jazyk. Obsah a rozsah této zkoušky a požadovanou úroveň znalosti českého jazyka stanoví MŠMT vyhláškou.

Klíčovým bodem vyhlášky MŠMT ke zkoušce z českého jazyka bude stanovení odpovídající úrovně znalosti českého jazyka podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Podle názoru předkladatele by měl každý žadatel zkouškou prokázat úroveň znalosti B2, což odpovídá např. § 2 vyhlášky MŠMT o zkoušce z českého jazyka pro žadatele o přijetí do služebního poměru, kteří nejsou státními občany České republiky. Taková znalost zahrnuje zejména tyto dovednosti:

a) porozumět delším promluvám a přednáškám, dokázat sledovat výměnu názorů, rozumět většině televizních zpráv a programů týkajících se aktuálních témat a většině filmů ve spisovném jazyce,
b) účastnit se plynule a spontánně rozhovoru, vést běžný rozhovor s rodilými mluvčími, aktivně se zapojit do diskuse o známých tématech, vysvětlovat a obhajovat své názory,
c) napsat srozumitelné podrobné texty na širokou škálu témat souvisejících s vlastními zájmy, napsat pojednání nebo zprávy, předávat informace, obhajovat nebo vyvracet určitý názor.

Pokud jde o obsah a rozsah zkoušky, zkouška se bude skládat z písemné části v maximální délce 5 hodin a 30 minut a ústní části v maximální délce 30 minut. Písemná část zkoušky se bude členit na lexikálně gramatický test, čtení textu s porozuměním, písemný projev a poslech s porozuměním. Ústní část zkoušky bude probíhat formou pohovoru vedeného zkoušejícím a sledovaného hodnotitelem. 

b) nařízení vlády o úpravě nákladů za studium (§ 74 odst. 7) 

Zákon č. 361/2003 Sb. v ustanovení § 74 stanoví, že příslušník bezpečnostního sboru, kterému bylo poskytnuto služební volno pro denní studium, je povinen setrvat po ukončení studia ve služebním poměru po dobu odpovídající trojnásobku doby studia, a příslušník, kterému bylo poskytnuto služební volno pro studium při výkonu služby, je povinen setrvat po ukončení studia ve služebním poměru po dobu odpovídající době trvání studia. Pokud příslušník tuto povinnost nesplní, je povinen uhradit bezpečnostnímu sboru náklady spojené se studiem. Celková výše nákladů, které je povinen příslušník uhradit, však nesmí překročit částku:
a) 200 000 Kč, jde-li o denní studium na střední škole nebo vyšší odborné škole, 
b) 400 000 Kč, jde-li o denní studium na vysoké škole, 
c) 100 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na střední škole nebo vyšší odborné škole, 
d) 150 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na vysoké škole v bakalářském studijním programu nebo programu celoživotního vzdělávání, nebo
e) 200 000 Kč, jde-li o studium při výkonu služby na vysoké škole v mezinárodně uznávaném kursu, magisterském nebo doktorském studijním programu.

Vzhledem ke skutečnosti, že uvedené částky jsou stále stejné od roku 2003, kdy byl zákon č. 361/2003 Sb. přijat, návrh novely do § 74 doplňuje nový (sedmý) odstavec, který vládě udělí zmocnění uvedené částky zvýšit tak, aby odpovídaly reálným nákladům, který bezpečnostní sbory na studium příslušníků vynakládají. 

c) nařízení vlády o úpravě náhrady za škodu na věci (§ 99 odst. 4) 

Zákon č. 361/2003 Sb. v ustanovení § 99 upravuje odpovědnost za škodu na věci. Ustanovení souvisí s povinností bezpečnostního sboru, kterou mu zákon ukládá v § 77 odst. 11 písm. j), a to zajišťovat pro příslušníky bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které obvykle nosí do služby.  Za škodu na věci, kterou příslušník nosí běžně do služby a odloží ji ve služebně na místě k tomu určeném nebo obvyklém, pak odpovídá bezpečnostní sbor v plné výši. Naproti tomu za škodu na věci, kterou příslušník obvykle do služby nenosí a bezpečnostní sbor ji nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá bezpečnostní sbor pouze do částky 10 000 Kč. Výjimkou je situace, kdy škodu na věci způsobí jiný příslušník, pak bezpečnostní sbor uhrazuje škodu bez omezení. 

Text uvedeného ustanovení je stejný jako obsah § 267 a 268 zákoníku práce, který nadto vládě uděluje zmocnění nařízením částku 10.000 Kč zvýšit. Vzhledem k této skutečnosti a s ohledem na fakt, že uvedená částka nebyla změněna od roku 2003, kdy byl zákon č. 361/2003 Sb. přijat, návrh novely do § 99 vkládá nový (čtvrtý) odstavec, který vládě udělí zmocnění uvedenou částku zvýšit. 
     

d) nařízení vlády o úpravě příplatku za službu v zahraničí, příplatku za sportovní reprezentaci a zvláštního příplatku (§ 120a) 

Zákon č. 361/2003 Sb. v ustanovení § 119 upravuje příplatek za službu v zahraničí (pro příslušníky zařazené do zálohy činné, kteří jsou vysláni k výkonu služby do zahraničí v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů), v ustanovení § 119a příplatek za sportovní reprezentaci (pro příslušníky konající službu spojenou s vykonáváním sportovních činností, sportovní státní reprezentací nebo trenérsko-metodickou činností), a v ustanovení § 120 zvláštní příplatek (pro příslušníky konající službu ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách, službu v prostředí s vysokou mírou ohrožení zdraví, jež vyžaduje použití izolačních dýchacích přístrojů, službu spojenou s ochranou zájmů státu, při nichž může dojít k ohrožení života nebo zdraví, popřípadě k jiným závažným rizikům, anebo službu s mimořádnou psychickou zátěží).

U všech tří zmíněných příplatků je jejich rozpětí (minimální a maximální výše) v zákoně stanoveno pevnou částkou, což neumožňuje reagovat na vývoj úrovně služebního příjmu jinak, než cestou novelizace zákona. Návrh novely proto do zákona vkládá nové ustanovení § 120a, který vládě udělí zmocnění horní hranici rozpětí zvýšit. 
2