Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND3P8TG22 najdete zde
IV.
ODŮVODNĚNÍ
k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění vyhlášky č. 487/2021 Sb.
Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Podle ustanovení § 98a odst. 2 písm. g) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „energetický zákon“) je Energetický regulační úřad (dále jen „Úřad“) povinen stanovit vyhláškou podmínky připojení výroben elektřiny, distribučních soustav a odběrných míst zákazníků k elektrizační soustavě, včetně podmínek sjednávání připojení výroben elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení, způsob stanovení podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu elektřiny a postup a podmínky pro sjednávání rezervovaného příkonu v předávacím místě, pravidla pro posuzování souběžných požadavků na připojení a postup a podmínky pro sjednávání rezervovaného příkonu v předávacím místě.
Na základě ustanovení § 98a odst. 2 písm. g) energetického zákona vydal v roce 2016 Úřad vyhlášku č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě (dále jen „vyhláška o připojení“ nebo „vyhláška č. 16/2016“). Vyhláška č. 16/2016 byla v roce 2021 novelizována vyhláškou č. 487/2021 Sb.
Navrhované úpravy vyhlášky č. 16/2016 Sb. zejména reflektují současný stav v požadavcích na připojování nových výroben elektřiny (podmínky stanovené novelou energetického zákona č. 469/2024 Sb. a Prováděcím rozhodnutí Rady 13383/23, kterým se mění prováděcí rozhodnutí ze dne 8. září 2021 o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka) a zároveň reflektují dosavadní zkušenosti se stávajícím nastavením procesu připojování zařízení k elektrizační soustavě.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
S ohledem na výše uvedené je nutné provést nezbytné úpravy této vyhlášky tak, aby její obsah odpovídal rozšíření zmocnění vyplývající z novely energetického zákona a rovněž vývoji v elektroenergetice.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je vyhláška navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Podle ustanovení § 98a odst. 2 písm. g) energetického zákona je Úřad povinen stanovit vyhláškou podmínky připojení výroben elektřiny, distribučních soustav a odběrných míst zákazníků k elektrizační soustavě, včetně podmínek sjednávání připojení výroben elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení, způsob stanovení podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu elektřiny a postup a podmínky pro sjednávání rezervovaného příkonu v předávacím místě, pravidla pro posuzování souběžných požadavků na připojení a postup a podmínky pro sjednávání rezervovaného příkonu v předávacím místě.
Předkládaný návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška o obsahových náležitostech, je v souladu s výše uvedeným zmocněním i s ustanoveními energetického zákona, která provádí.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrhem vyhlášky není do právního řádu České republiky implementováno právo Evropské unie. Návrh vyhlášky zasahuje do transpozičních ustanovení ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU, jedná se tedy o návrh reimplementační povahy, ačkoliv věcně k nové implementaci nedochází.
Návrh vyhlášky je v souladu s právní úpravou EU, a to konkrétně zejména s
· nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou,
· směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU,
· nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009,
· nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011, o integritě a transparentnosti velkoobchodních trhů s energií,
· nařízením Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení,
· nařízením Komise (EU) 2017/2195 ze dne 23. listopadu 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice,
· nařízením Komise (EU) 2016/631 ze dne 14. dubna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě.
Návrh vyhlášky není v rozporu s žádným dalším předpisem EU upravujícím obchod s elektřinou ani jinými předpisy EU. Návrh vyhlášky není v rozporu s judikaturou Soudního dvora EU ani obecnými právními zásadami práva EU.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh vyhlášky nepředpokládá žádné dodatečné nároky na státní rozpočet ani rozpočet Energetického regulačního úřadu, stejně tak v důsledku úpravy vyhlášky nevznikne potřeba navýšení počtu pracovníků. V důsledku navrhované právní úpravy se rovněž nepředpokládá jakýkoli dopad do veřejných rozpočtů územních samosprávních celků. Jednotlivé návrhy na úpravu byly předběžně konzultovány s dotčenými účastníky trhu, s cílem dosažení konsenzu napříč dotčenými stranami. Úpravou vyhlášky bude podpořeno stabilní a předvídatelné prostředí pro všechny účastníky trhu s elektřinou v ČR.
Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotní postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh vyhlášky bude mít pozitivní nepřímé sociální dopady v mezích ustanovení energetického zákona, která provádí. Navrhované úpravy provádějící zákonem stanovené cíle a požadavky by měly subsidiárně přispět ke zrychlení procesu vyřizování žádostí žadatelů (zpravidla domácností) o připojení výroben elektřiny a zvýšit míru připojených výroben elektřiny, potažmo zvýšit objem instalovaného výkonu zdrojů. Toto vše primárně s cílem zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na výrobě a spotřebě elektřiny a sekundárně s cílem umožnit domácnostem využívat vyrobenou elektřinu nejen v místě výroby elektřiny, ale rovněž ji sdílet v rámci komunity. Zvolené řešení rovněž nemá negativní vliv na postavení specifických skupin obyvatel včetně osob sociálně slabých, osob se zdravotním postižením a národnostních menšin. Nepředpokládají se přímé dopady na životní prostředí.
Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh vyhlášky s danou problematikou nesouvisí, tedy ani nezpůsobí žádné dopady na rodiny.
Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady. Návrh se nedotýká samostatné ani přenesené působnosti územně samosprávných celků.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh vyhlášky plně respektuje principy právní úpravy ochrany soukromí osob a jejich osobních údajů tak, jak jsou zakotveny zejména zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Navrhovaná právní úprava nezakládá nové zpracování osobních údajů ani nemění již existující zpracování osobních údajů. Neupravuje žádné povinnosti ani oprávnění subjektu osobních údajů.
Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná vyhláška, resp. jí předkládaný návrh řešení, není v rozporu se zásadou zákazu diskriminace ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Jde o návrh, který se dotýká podnikatelských subjektů, a nelze předpokládat, že by důsledkem přijetí předkládaného materiálu mohla být přímá či nepřímá diskriminace nebo narušení rovnosti mužů a žen. Z tohoto hlediska je návrh vyhlášky neutrální.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh negeneruje žádné dopady v oblasti bezpečnosti nebo obrany státu.
Zhodnocení korupčních rizik (CIA)
Návrh vyhlášky nepředpokládá založení korupčních rizik ani jejich nárůst. Splňuje kritéria přiměřenosti, efektivity a jednoznačné odpovědnosti v rámci zhodnocení podle Metodiky CIA a neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo předmětem korupčního rizika.
Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava nesouvisí s digitální agendou. Návrh neupravuje poskytování konkrétní služby pro veřejnost ani nepředpokládá budování digitálních služeb, nedotýká se informačních systémů veřejné správy. Posouzení technologické neutrality a uživatelské přívětivosti předloženého návrhu není relevantní, vyhláška pouze v příslušném rozsahu provádí ustanovení energetického zákona, která byla v souladu s uvedenými zásadami posouzena a pozitivně zhodnocena.
Zvláštní část
Čl. I
K bodu 1
Navrhovanou úpravou horního limitu instalovaného výkonu mikrozdroje dochází k uvedení této hodnoty do souladu s hodnotou používanou v jiných předpisech např. s ustanovením § 28 odst. 5 zákona 458/2000 Sb.
K bodu 2
Navrhovanou úpravou se doplňuje výčet podmínek, u kterých se nevyžaduje postup podle § 3 odst. 1, pokud nedochází ke změně technických podmínek připojení. Tato úprava rovněž reflektuje nový způsob připojení výrobny elektřiny do 10,8 kW (viz § 28 odst. 5 energetického zákona) prostřednictvím oznámení provozovateli distribuční soustavy.
K bodu 3
Navrhovanou úpravou snížení hranice, do které je možné sjednat rezervovaný výkon pro výrobnu elektřiny, se očekává uvolnění dodatečné volné kapacity pro připojování dalších výroben elektřiny, což pozitivně přispěje k podpoře připojování nových výrobních kapacit.
K bodu 4
Navrhovanou úpravou dojde k uvedení textu do souladu se zmocněním, podle kterého se stanoví postupy a podmínky pro sjednávání rezervovaného příkonu v předávacím místě, nikoli rezervovaného výkonu. Jedná se o opravu chyby způsobené předchozí novelou.
K bodu 5
Návrh nového ustanovení reflektuje změny probíhající v oblasti tarifní struktury (nahrazení ceny za rezervovanou kapacitu a ceny za překročení rezervované kapacity cenami za rezervovaný příkon a maximální odebraný výkon), kdy je nutné překlenout přechodné období, v rámci kterého bude docházet k posouzení aktuálních požadavků na rezervovaný příkon účastníků trhu a následně k významnému počtu požadavků na snížení rezervovaného příkonu. Tyto požadavky bude možné na základě navržené změny vyřizovat velmi rychle se stejně rychlým dopadem na výši platby ceny za rezervovaný příkon bez kladení dalších technických požadavků na změny v místech připojení účastníků trhu, které provozovatelé soustav často požadují v případech změn hodnot rezervovaných příkonů. Podmínkou připojení zařízení zůstává smlouva o připojení mezi žadatelem a provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, která reflektuje změnu skutečností podle navrhovaného ustanovení.
Účastník trhu s elektřinou bude mít přechodné období, ve kterém bude moci požádat o dočasné snížení hodnoty rezervovaného příkonu, a následně po ověření skutečných požadavků zohledňujícím změny v oblasti tarifní struktury požádat standardním způsobem o snížení hodnoty rezervovaného příkonu, která nabyde účinnosti až splněním veškerých oprávněných požadavků na úpravy v místě připojení (např. změna umístnění měření, výměna měřicích transformátorů apod.), jejichž realizace si může vyžádat delší časové období. Pokud úpravy v místě připojení nebudou provedeny a dokončeny a nedojde ke změně hodnoty rezervovaného příkonu na základě standardní žádosti nebo v přechodném období účastník trhu po přezkoumání svých požadavků nepodá standardní žádost o snížení rezervovaného příkonu, rezervovaný příkon se nejpozději k navrhovanému datu vrací na původní hodnotu.
K bodu 6, 8, 10, 12, 15 a 22
Navrhovanou úpravou se v souvislosti s požadavky Prováděcího rozhodnutím Rady 13383/23, kterým se mění prováděcí rozhodnutí ze dne 8. září 2021 o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka zkracují termíny pro reakci na straně provozovatele soustavy k podané žádosti o připojení zařízení tak, aby bylo připojování nových výroben rychlejší a efektivnější. Cílem navrhované změny je přispět k zefektivnění postupů uplatňovaných při vyřizování žádosti o připojení na straně provozovatele soustavy a otevření možnosti zavádění prvků automatizovaného vyřizování žádostí pomocí např. prostředků umělé inteligence.
K bodu 7
Navrhovanou úpravou dochází ke zpřesnění textu, aby nedocházelo k výkladovým nejasnostem na straně účastníků trhu.
K bodu 9
Navrhovanou úpravou se uvádí text do souladu s úpravou § 25 odst. 10 písm. a) energetického zákona, podle které provozovatel distribuční soustavy posuzuje žádost o připojení mimo jiné i s ohledem na hospodárnost rozvoje a provoz soustavy, a to jak na straně distribuční soustavy, ke které se zařízení připojuje, tak také na straně žadatele, jehož zařízení má být připojeno za podmínek navrhovaných žadatelem.
K bodu 11
Navrhovaná úprava reaguje na nové znění § 25 odst. 10 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., podle kterého je provozovatel distribuční soustavy povinen, pokud není možné žadatele připojit na základě důvodů stanovených předmětným ustanovením, sdělit žadateli písemně důvody a předběžný termín a předběžné podmínky budoucího připojení. Tento bod úzce souvisí s úpravou v novelizačním bodu 13.
K bodu 13
Navrhovaná úprava reaguje na nové zmocnění stanovené § 25 odst. 13 zákona č. 458/2000 Sb. pro tuto vyhlášku, podle kterého vyhláška stanoví podmínky sjednávání připojení výroben elektřiny s možností omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení v situacích při předcházení nebo řešení přetížení v soustavě.
Vyhláška stanoví, že provozovatel distribuční soustavy umožní připojení výrobny elektřiny žadatele, pakliže není možné žadatele připojit z důvodů stanovených v § 25 odst. 10 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. Provozovatel distribuční soustavy nabídne žadateli jiné alternativy připojení, přičemž jednou z nich je nově právě i možnost připojení s nižším než požadovaným rezervovaným výkonem. Navrhované znění upravuje procesní postup pro uskutečnění alternativního připojení a z části vychází ze současného postupu pro jiné než žadatelem požadované připojení,
Navrhovaná úprava neomezuje možnost žadatele požádat provozovatele soustavy o připojení výrobny elektřiny způsobem podle § 25 odst. 13 zákona č. 458/2000 Sb. z vlastní vůle, přičemž provozovatel distribuční soustavy takové připojení umožní za podmínek sjednaných se žadatelem ve smlouvě o připojení.
K bodu 14
Navrhovaná úprava reaguje jednak na úpravy provedené v důsledku doplnění postupu viz. bod 13, ale také se doplňuje odkaz na § 6 odst. 5. Provozovatel přenosové soustavy má mít nově možnost prodloužit termín pro vyjádření se k potřebnosti studie připojitelnosti, je-li nutné provést měření na straně provozovatele přenosové soustavy. V praxi nastávají situace, kdy provozovatel přenosové soustavy provede po podání žádosti o připojení vlastní měření v místě potencionálního připojení připojovaného zařízení a na základě výsledku z měření se rozhodne po žadateli nepožadovat předložení studie připojitelnosti. Nedoplněním předmětného odkazu by nastal stav, kdy provozovatel přenosové soustavy nebude mít dostatečný čas pro provedení vlastního měření a musel by studii připojitelnosti vyžadovat vždy, což může proces připojení značně prodloužit.
K bodu 16
Navrhovanou úpravou textu odstavce 1 dochází k uvedení ustanovení do souladu s požadavkem na zohlednění zásady hospodárnosti rozvoje a provozu soustavy podle § 25 odst. 10 písm. a) energetického zákona při stanovení místa, způsobu a termínu připojení žadatele.
K bodu 17
Návrhem nového paragrafového znění se reaguje na dosavadní praktické zkušenosti, kdy žadatel o připojení byl ze strany provozovatele soustavy nedostatečně informován o zamítnutí žádosti ze zákonných důvodů bez jakýchkoliv dalších informací. Navrhovaná úprava zajistí větší informovanost žadatelů, jejichž žádost o připojení byla zamítnuta, respektive nebyla uspokojena v plném požadovaném rozsahu. Provozovatel distribuční soustavy bude povinen informovat žadatele o připojení, kterému byla žádost zamítnuta z důvodů stanovených v § 25 odst. 10 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o uvolnění kapacity v elektrizační soustavě a o možnosti připojení za původně požadovaných podmínek žadatelem.
Vyhláška rovněž zavádí možnost, kdy provozovatel distribuční soustavy je informační povinnosti zproštěn, pakliže je informace o volné kapacitě v elektrizační soustavě veřejně dostupná prostřednictvím interaktivních map podle § 25 odst. 11 písm. m) zákona č. 458/2000 Sb. Cílem této úpravy je rovněž zajistit žadatelům o připojení přehledný a rychlý přístup k informacím o možnostech připojení v konkrétní lokalitě.
K bodům 18 a 19
Navrhovanou úpravu se reaguje na dosavadní praktické zkušenosti provozovatelů soustav s požadavky žadatelů o připojení. Navrhovanou úpravou dochází k rozšíření oblastí, ve kterých je možné rezervovaný příkon nebo výkon převádět. Současně se doplňuje možnost převádět rezervovaný výkon na vyšších napěťových hladinách než jen na hladině nízkého napětí.
K bodu 20
Navrhovanou úpravou se ruší pojem mikrozdroj v kontextu krátkodobého připojení z důvodu nadbytečnosti. Mikrozdroj je vždy výrobnou elektřiny, a specifické pojmenování výrobny v závislosti na hodnotě instalovaného výkonu je proto v tomto ustanovení nadbytečné.
K bodu 21
Navrhovanou úpravou se zavádí nová podmínka pro zjednodušené připojení mikrozdroje, které je při splnění daných podmínek nárokové a provozovatel distribuční soustavy nemůže proces připojení zásadně ovlivnit. Současné znění § 28 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., umožňuje zákazníkům provozovat výrobnu elektřiny, která je připojena v odběrném místě a v tomto odběrném místě není připojena jiná výrobna elektřiny až do velikosti 50 kW. V reakci na tento stav je zapotřebí vymezit množství připojovaných mikrozdrojů do odběrného místa zjednodušeným postupem připojení, jelikož by mohlo docházet k účelovému připojování mikrozdrojů postupně nad hodnotu Pinst. > 10,8 kW, přičemž vyšší hodnota Pinst. může znatelně ovlivňovat chod distribuční soustavy a provozovatel distribuční soustavy by měl mít možnost posoudit vlivy a stanovit podmínky připojení.
K bodu 23
Navrhovaná úprava zavádí v souladu se zákonným ustanovením, podle kterého se stanoví podmínky připojení výroben elektřiny na základě oznámení, nové ustanovení o v intencích vyhlášky souvisejících podmínkách tzv. oznamování připojení výrobny k distribuční soustavě. Návrh reaguje na úpravu § 28 odst. 5 energetického zákona, podle které může zákazník připojit výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem do hodnoty 10,8 kW, pokud provozovatel distribuční soustavy nezamítne oznámení připojení do 30 dnů z důvodů, pro které je oprávněn odmítnout připojení výrobny elektřiny do distribuční soustavy podle § 25 odst. 10 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. Navrhované ustanovení zjednodušuje proces připojení v souladu s předmětným zákonným ustanovením tak, že nevznáší požadavek na podání žádosti, stanovuje pouze minimální náležitosti oznámení a zachovává současnou podzákonnou konstrukci k dosažení projevení této skutečnosti - připojení výrobny na základě oznámení - ve smlouvě o připojení.
K bodu 24
Navrhovanou úpravou se mění výše podílu na připojení. Nová výše podílu odráží vývoj cenové hladiny v oblasti výstavby liniových elektrických vedení (dálkových i místních) za období 2021–2023, kdy meziroční změna za toto období dosahuje nárůst o 23 %.
Čl. II
K Účinnosti
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2024, kromě bod 5, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025 a bodů 6, 8, 10, 12, 15 a 21, které nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2026.
Navrhované datum nabytí účinnost vyhlášky je v souladu s požadavky zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
Navrhované datum účinnosti bodu 5 souvisí s účinností plánovaných změn v tarifní struktuře na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, kdy je tedy z hlediska opodstatněnosti a funkčnosti navrhované změny nezbytné, aby účinnost tohoto ustanovení byla navázána právě na účinnost faktických změn v cenové regulaci.
Navrhované nabytí účinnosti bodů 6, 8, 10, 12, 15 a 21 je úzce propojeno s Prováděcím rozhodnutím Rady 13383/23, kterým se mění prováděcí rozhodnutí ze dne 8. září 2021 o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Česka, kdy navrhovaná změna má za cíl naplnit jeden z požadavků reformy č. 3 tohoto prováděcího rozhodnutí, jejíž splnění je vyžadováno do 31. března 2026 a s ohledem na razantní zkrácení předmětných lhůt je nezbytné poskytnout dotčeným účastníkům trhu maximální možný časový prostor k přípravě na zrychlení procesu připojování.