Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORND3PAPSG2 najdete zde


                vyporadani MPR

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM: 	Část materiálu: V.
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, ve znění vyhlášky č. 271/2022 Sb.


V rámci mezirezortního připomínkového řízení byl povinným připomínkovým místům zaslán návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, ve znění vyhlášky č. 271/2022 Sb.

	Připomínkové místo
	
	Připomínky

	Povinné
	
	

	MMR
	Ministerstvo pro místní rozvoj
	Připomínky

	MPSV
	Ministerstvo práce a sociálních věcí
	Bez připomínek

	MZE
	Ministerstvo zemědělství
	Bez připomínek

	MO
	Ministerstvo obrany
	Bez připomínek

	MZD
	Ministerstvo zdravotnictví
	Bez připomínek

	MD
	Ministerstvo dopravy
	Bez připomínek

	MF
	Ministerstvo financí
	Připomínky

	MK
	Ministerstvo kultury
	Bez připomínek

	MPO
	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	Připomínky

	MSP
	Ministerstvo spravedlnosti
	Připomínky

	MSMT
	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
	Bez připomínek

	MV
	Ministerstvo vnitra
	Připomínky

	MZV
	Ministerstvo zahraničních věcí
	Bez připomínek

	MZP
	Ministerstvo životního prostředí
	Bez připomínek

	Úřad vlády (VUV)
	Úřad vlády ČR
	Bez připomínek

	Úřad vlády (KOM)
	Úřad vlády – odbor kompatibility
	Připomínky

	KML
	Ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu
	Bez připomínek

	HKCR
	Hospodářská komora ČR
	Připomínky

	SPCR
	Svaz průmyslu a dopravy ČR
	Připomínky


Připomínky:

	Resort
Č. j.
	Připomínky
	Vypořádání

	Ministerstvo pro místní rozvoj
Č. j. MMR-27588/2024-31


	Doporučujeme pouze v čl. I bodu 1 upravit uvozovky, v čl. I bodu 4 uvést označení odstavce a doplnit tečku, v čl. I bodech 9 a 17 uvést označení bodu a v čl. I bodu 19 uvést označení písmene.
	Akceptováno

	Ministerstvo financí
Č. j. MF-10052/2024/1903-4
	K návrhu vyhlášky Čl. I, bodu 4: 
Doporučuje se doplňovaný nový odstavec 3 v § 4 umístit na nový samostatný řádek a za uvozovky uvést jeho označení „(3)“. Obdobně takto upravit je třeba i znění bodů 17 a 19.
	Akceptováno

	Ministerstvo průmyslu a obchodu
Č.j. 31620/24/41100/01000

	K čl. I. bodu 1
Předkladatel uvádí, že došlo k doplnění poznámky pod čarou   č. 1 o směrnici EP a Rady (EU) 2023/1791 o energetické účinnosti. Ve zbytku návrhu se nicméně s touto směrnicí nijak nepracuje, je tedy otázkou, nakolik lze uvést, že vyhláška směrnici zpracovává. Směrnice 2023/1791 zrušuje směrnici 2018/2002, nemělo by to být nějakým způsobem promítnuto v rámci návrhu, či uvedené bude doplněno až později, s ohledem na to, že konec platnosti směrnice 2018/2002 by měl být k až 10/2025? S ohledem na to je otázkou, nakolik je uvedené doplnění účelné.

	Vysvětleno

Doplnění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 ze dne 13. září 2023 o energetické účinnosti a o změně nařízení (EU) 2023/955 (přepracované znění) bylo vedeno snahou o zajištění její řádné implementace s ohledem na to, že MPO jakožto gestor směrnice již vykázal ve srovnávací tabulce k této směrnici její transpozici vyhláškou o vyúčtování v případech čl. 17 odst. 1, čl. 18 odst. 1 a 2, čl. 20, čl. 36 odst. 1 a v příloze č. VIII a příloze č. IX.  
Návrh novely věcně zasahuje do ustanovení transponujících čl. 20 odst. 1 (dochází k odstranění § 17 vyhlášky) a přílohy č. VIII směrnice (dochází ke změnám v § 10 vyhlášky). Dále je též vykázána implementace čl. 36 odst. 1 směrnice, který upravuje mimo jiné i povinnost odkazu na tuto směrnici. V tomto směru tedy vyhláška o vyúčtování plní ministerstvem průmyslu a obchodu stanovený transpoziční požadavek rozšířením poznámky pod čarou v § 1 ve smyslu rozšíření předpisů Evropské Unie, které vyhláška o vyúčtování zapracovává, o předmětnou směrnici.


	
	K odůvodnění, k obecné části: Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie: 
Domníváme se, že není možné uvést, že návrhem vyhlášky není do právního řádu ČR implementováno právo EU. Ačkoliv předkladatel uvádí, že zde dochází k retranspozici, změnu transpozičních ustanovení je dle našeho mínění třeba považovat za implementaci práva EU. Dále, předkladatel sám v bodu 1 zvláštní části uvádí, že dochází k novému doplnění odkazu na směrnici EP a Rady (EU) 2023/1791 o energetické účinnosti, z čehož by mělo plynout, že zde dochází k transpozici i této směrnice a že návrh implementační je.

	Akceptováno

Obecná část odůvodnění byla upravena ve smyslu připomínky.

	
	K odůvodnění, ke zvláštní části, čl. I. bodu 1
Předkladatel uvádí, že došlo k doplnění poznámky pod čarou č. 1 o směrnici EP a Rady (EU) 2023/1791 o energetické účinnosti. Ve zbytku návrhu se nicméně s touto směrnicí nijak nepracuje. S ohledem na to je otázkou nakolik je uvedené doplnění účelné.

	Vysvětleno

Viz komentář k připomínce MPO k čl. I. bodu 1.


	
	K rozdílové tabulce, k § 1
U ustanovení § 1 je uveden i CELEX směrnice 32023L1791, ačkoliv tato směrnice není nikde jinde v rámci návrhu promítnuta. Konec platnosti směrnice 32018L2002 by měl být až k 10/2025, je tedy otázkou, nakolik lze v tuto chvíli uvést, že návrh vyhlášky směrnici zpracovává.

	Vysvětleno

Viz komentář k připomínce MPO k čl. I. bodu 1.


	
	Upozorňujeme na formální úpravu v §8, odst. 3, kde je uvedeno 2x slovo „za“ – na konci věty v §8 odst. 3 písm. c) a dále na začátku věty v §8 odst. 3 písm. c) bodu 3.

	Akceptováno
	

	
	V návrhu vyhlášky čl. I bodě 4 doporučujeme znění doplňovaného odstavce 3 uvést na samostatném řádku, za uvozovky dole doporučujeme uvést označení odstavce a za uvozovky nahoře doplnit tečku. Novelizační bod doporučujeme tedy uvést takto: 

„4. V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní: 
„(3) Množství elektřiny dodané obchodníkem s elektřinou nebo výrobcem elektřiny a množství elektřiny distribuované provozovatelem distribuční soustavy zohledňuje množství sdílené elektřiny, pokud bylo sdílení elektřiny zohledněno podle vyhlášky upravující pravidla trhu s elektřinou.“.“.

	Akceptováno

	
	V návrhu vyhlášky čl. I bodě 6 doporučujeme odstranit znak „¨“ za identifikačním číslem předpisu EU (CELEX).
	Akceptováno

	
	V návrhu vyhlášky čl. I bodě 9 doporučujeme nové znění měněného ustanovení uvést na samostatném řádku a za uvozovky dole doporučujeme uvést označení bodu. Novelizační bod doporučujeme tedy uvést takto: 

„9. V § 6 odst. 3 písm. d) bod 3 zní: 
„3. provoz nesíťové infrastruktury a“.“.
Obdobné změny doporučujeme provést též v bodech 17 a 19.

	Akceptováno

	
	V návrhu vyhlášky doporučujeme nadpis čl. II uvést v souladu s čl. 28 odst. 3 Legislativních pravidel vlády tučně.
	Akceptováno

	
	V návrhu vyhlášky čl. II bodě 1 doporučujeme nahradit slova „podle této vyhlášky“ slovy „podle vyhlášky č. 207/2011 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti této vyhlášky,“.
	Částečně akceptováno

Došlo k nahrazení slov „podle této vyhlášky“ slovy „podle vyhlášky č. 207/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky“. Jde o vyhlášku vydanou v roce 2021, nikoliv 2011. 


	
	V platném znění doporučujeme v § 7 odst. 3, § 10 odst. 3 a v § 11 odst. 3 nahrazovanou tečku uvést pouze přeškrtnutým písmem, nikoliv tučným a přeškrtnutým písmem.
	Akceptováno

	
	V předkládací zprávě doporučujeme slovo „stanuje“ nahradit pravděpodobně původně zamýšleným slovem „stanovuje“.
	
	Akceptováno

	
	Doporučujeme jednotlivé části materiálu označit (v pravém horním rohu první stránky každého dokumentu) římskou číslicí tak, aby odpovídaly číslu na obálce.

	Akceptováno

	Ministerstvo spravedlnosti
Č.j. MSP-128/2024-LO-SP/2
	K čl. I bodům 1, 5, 6, 7, 8, 11, 13, 14, 15, 19
Výše uvedená novelizační ustanovení jsou vyznačena jako transpoziční ve vztahu k předmětným směrnicím práva EU, a to jejich podtržením, ovšem kromě toho jsou podtrženy i ty části těchto novelizačních ustanovení, které transpoziční charakter nemají. Uvádíme, že v případě vyznačení zajištění transpozice by měla být podtržena ta část ustanovení, která je do novelizovaného ustanovení nově doplňována nebo která nahrazuje stávající část novelizovaného ustanovení a která má zároveň transpoziční charakter. Z tohoto důvodu doporučujeme, aby v uvedených novelizačních ustanoveních byla transpozice vyznačena podtržením pouze té části novelizačního ustanovení, která má transpoziční charakter.


	Akceptováno

	
	K čl. II bodu 1
Přechodné ustanovení obsažené v čl. II bodu 1 stanoví, že v případě, kdy je poskytován doklad o vyúčtování za zúčtovací období, které skončí před nabytím účinnosti navrhované vyhlášky, se tento doklad o vyúčtování poskytuje v náležitostech podle navrhované vyhlášky. Upozorňujeme, že úprava náležitostí takového dokladu o vyúčtování bude stanovena novelizovanou vyhláškou. V této souvislosti je z hlediska úpravy náležitostí budoucích dokladů o vyúčtování důležité, zda tyto doklady budou poskytnuty před, nebo po nabytí účinnosti navrhované vyhlášky. Z těchto důvodů doporučujeme přeformulovat přechodné ustanovení v čl. II bodu 1 navrhované vyhlášky, které by mohlo znít např.: „Pokud se doklad o vyúčtování poskytuje po nabytí účinnosti této vyhlášky, pak se poskytuje v náležitostech podle vyhlášky č. 207/2021 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinností této vyhlášky.“

	Akceptováno

Pokud by přechodné ustanovení danou situaci nemodifikovalo, právní úpravu by členilo samo ustanovení o účinnosti. Doklad o vyúčtování poskytnutý po účinnosti změny vyhlášky by musel být poskytnut ve znění nové vyhlášky. 
Ale to i v případě, kdy by zúčtovací období – tedy období, za níž se doklad poskytuje – skončilo před účinností novelizační vyhlášky. 
Tato skutečnost by ovšem mohla vyvolat nejistotu, zda tomu skutečně má být – poskytovatel dokladu o vyúčtování by zvažoval, zda realita zúčtovacího období by měla být zohledněna v realitě v té době účinné právní úpravy (tedy i realitě obsahových náležitostí účinných v době konce zúčtovacího období).

Pro zamezení výkladových nejasností a zajištění jednotného přístupu byl zvolen určující klíč v dotčeném přechodném ustanovení, a to z hlediska zachování zvyklostí takový, který byl s poskytovateli dokladu o vyúčtování konsenzován při vytváření předchozí vyhlášky, která rovněž zasahovala do obsahových náležitostí. 
Vhodnost tohoto řešení potvrzuje i skutečnost, že dodavatelé energií proti němu nemají výhradu ani v MPŘ (prostřednictvím zájmových svazů), ani prostřednictvím separátního veřejného konzultačního procesu. 

Vaše úprava samozřejmě není nevhodná (potvrzuje vlastně právní stav, který by správně měl být dovozován v případě, že by vyhláška žádné přechodné ustanovení neobsahovala), a má podobné ambice – zvýšení právní jistoty a zajištění jednotnosti přístupu. V podstatě naše verze přechodného ustanovení subsumuje i vaší verzi přechodného ustanovení. Pouze z našeho pohledu vaše verze zavádí pravidlo, které úřad spolu se sektorem považuje z praktického hlediska za méně přesné, neboť startérem právní úpravy vyhlášky a jiných souvisejících pravidel není ve světě vyúčtování energie ani tak samotné poskytnutí vyúčtování, ale právě právní skutečnost ukončení zúčtovacího období.

Reakce MS:
Děkuji Vám za akceptaci naší připomínky č. 1. S návrhem vypořádání této připomínky souhlasíme.
Zároveň si vážíme vysvětlení k naší připomínce č. 2 k přechodnému ustanovení. Se způsobem jejího vypořádání ale nesouhlasíme. 
Uvědomujeme si potřebnost zařazení přechodného ustanovení do navrhované vyhlášky. Naše připomínka ostatně nesměřovala proti jeho zařazení do navrhovaného předpisu, ale v rámci přechodného ustanovení čl. II bodu 1 směřovala proti určení vyhlášky, kterou se budou řídit obsahové náležitosti dokladu o vyúčtování, a proti případným zpětným účinkům navrhované úpravy. Jsme toho názoru, že s ohledem na to, že novela právního předpisu nemá samostatnou normativní existenci, nýbrž se stává součástí novelizovaného právního předpisu, nelze v tomto případě pro úpravu budoucích obsahových náležitostí dokladu o vyúčtování odkazovat na novelizující vyhlášku, ale je nutné odkázat na vyhlášku novelizovanou, tedy vyhlášku č. 207/2021 Sb. Vzhledem k akceptaci připomínek Ministerstva vnitra k přechodným ustanovením předloženého návrhu tedy lze tuto část naší připomínky považovat za akceptovanou. 
K přechodnému ustanovení obsaženému v čl. II bodu 1 předloženého návrhu je ale nutné také uvést, že pokud by toto přechodné ustanovení mělo zůstat v navrhované podobě (popř. v pozměněné v části odkazu na novelizovanou vyhlášku), pak by účinky vyhlášky č. 207/2021 Sb., ve znění předloženého návrhu, mohla působit nazpět. Z tohoto důvodu bychom ani po změně odkazu na novelizovanou vyhlášku nesouhlasili s navrhovaným zněním přechodného ustanovení v čl. II bodu 1. 
Vzhledem ke vztahu obsahových náležitostí dokladu o vyúčtování a ukončení zúčtovacího období zdůrazněném v zaslaném vysvětlení a k zamezení možných zpětných účinků novelizované vyhlášky ve znění předloženého návrhu tedy nadále doporučujeme změnit znění přechodného ustanovení v čl. II bodu 1, a to např. tímto způsobem: „Doklad o vyúčtování, který je poskytován po nabytí účinnosti této vyhlášky, se poskytuje v náležitostech podle vyhlášky č. 207/2021 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, a to i v případě, že zúčtovací období skončí přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.“

Reakce ERÚ:
Akceptováno
Rozumíme nyní přesněji, co je vaší snahou, a můžeme deklarovat, že v tomto rozměru na problematiku pohlížíme i my. Cílem přechodného ustanovení nikdy nemělo být možné vyvolání zpětných účinků (ale spíše naopak zabránění zpětných účinků, viz níže). Máme za to, že dané dostatečně ochraňuje ustanovení o účinnosti, ale pokud chcete zamezit možné interpretaci, které se obáváte, nemáme problém doplnit přechodné ustanovení ve smyslu vašeho návrhu.

Naší snahou bylo skutečně pouze unifikovat případy vzniklé ze situace, kdy by konec zúčtovacího období vyšel na dobu účinnosti staré vyhlášky, a systémové zpracování dokladu o vyúčtování by zabralo takovou časovou dotaci, kdy pak samotné poskytnutí tohoto dokladu vychází na dobu účinnosti nové vyhlášky. Dodavatelé energií by v případě, že by obdobné pravidlo v přechodném ustanovení neexistovalo, byli vystaveni minimálně myšlence, zda nemusí pro tyto případy udržovat při životě i původní systém produkující původní podobu dokladu o vyúčtování, protože právní skutečnost, která iniciuje povinnost poskytnout vyúčtování (konec zúčtovacího období), nastala za účinnosti minulé vyhlášky. 

Mohu tedy potvrdit, že předmětné přechodné ustanovené návrhu vyhlášky bude upraveno do této podoby: „Doklad o vyúčtování, který je poskytován po nabytí účinnosti této vyhlášky, se poskytuje v náležitostech podle vyhlášky č. 207/2021 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, a to i v případě, že zúčtovací období skončí přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.“.

 

	Ministerstvo vnitra
Č.j. MV-49976-4/LG-2024

	K čl. I bodu 1 – k poznámce pod čarou č. 1:
	Doporučujeme dát text poznámky pod čarou č. 1 do uvozovek. 
	Akceptováno

	
	K čl. I bodu 4 – k § 4:
1. Doporučujeme doplnit označení odstavce 3, tj. uvést text novelizačního bodu ve znění:
„V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Množství elektřiny dodané …“.
1. Navrhujeme doplnit na konec novelizačního bodu chybějící tečku.

	Akceptováno

	
	K čl. I bodu 6:
Navrhujeme odstranit dvě nadbytečné tečky za číslem „CELEX 32019L0944“.

	Akceptováno

	
	K čl. I bodu 9 – k § 6 odst. 3 a k čl. I bodu 17 – k § 8 odst. 3:
Doporučujeme doplnit označení bodu 3, tj. uvést novelizační bod ve znění: 
„V § 6 odst. 3 písm. d) bod 3 zní:
„3. provoz nesíťové infrastruktury a“. 
Stejnou úpravu doporučujeme provést v čl. I bodě 17.

	Akceptováno

	
	K čl. I bodu 19 – k § 9 odst. 1:
	Doporučujeme v textu novelizačního bodu doplnit označení písmene c), tj. uvést:
„V § 9 odst. 1 písmeno c) zní:
„c) provoz nesíťové infrastruktury,“.

	Akceptováno

	
	K čl. II – přechodným ustanovením:
1. Nadpis čl. II doporučujeme uvést tučně.
1. V bodě 1 navrhujeme slova „podle této vyhlášky“ nahradit slovy „podle vyhlášky č. 207/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky,“.

	Akceptováno

	
	K čl. III – k účinnosti:
	Doporučujeme vypustit nadbytečnou tečku za označením „Čl. III“.
	Akceptováno


	Úřad vlády ČR – obor kompatibility
Čj. 12517/2024-UVCR

	V odůvodnění návrhu doporučujeme přepracovat výčet směrnic, kterých se vyhláška č. 207/2021 Sb. dotýká, opravit jejich označení a doplnit směrnici 2018/2001. Také je třeba aktualizovat všechny dotčené srovnávací tabulky. Dále navrhujeme upravit závěr, že se jedná pouze o „návrh reimplementační povahy“, když nově uvádí implementaci směrnice 2023/1791.

	Akceptováno

Došlo k přepracování výčtu směrnic v obecné části odůvodnění a úpravě závěru v tomto smyslu:
„Návrhem vyhlášky je do právního řádu České republiky implementováno právo Evropské unie, neboť v ustanovení § 1 vyhlášky je doplněn odkaz na právní předpisy, které tato vyhláška zapracovává, o Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 ze dne 13. září 2023 o energetické účinnosti a o změně nařízení (EU) 2023/955 (přepracované znění). Návrh vyhlášky zasahuje do transpozičních ustanovení ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění), dále ke Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, a ke Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 ze dne 13. září 2023 o energetické účinnosti a o změně nařízení (EU) 2023/955 (přepracované znění). 
Vyhláška o vyúčtování je dále transpoziční vůči Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění), do ustanovení vyhlášky, které tuto směrnici implementují, však návrh vyhlášky nezasahuje. 
Předkládaný návrh vyhlášky je v souladu s právem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.“
Gestor dotčených srovnávacích tabulek (MPO) bude předkladatelem návrhu vyhlášky upozorněn na nutnost aktualizace srovnávacích tabulek.  
----
Ve výčtu v poznámce  pod čarou u § 1 jsou uvedeny: směrnice 2019/944, pak směrnice upravující problematiku energetické účinnosti: původní směrnice 2012/27/EU, její novelizační směrnice 2018/2002 a nová směrnice 2023/1791 a všechny tyto směrnice by se také měly objevit v odůvodnění návrhu. V odůvodnění ale uvádíte u úpravy energetické účinnosti jen novelizační směrnici 2018/2002, novou směrnici 2023/1791 a potom  „směrnici“ 2023/955 z 13.9.2023 - tady se zřejmě jedná o omyl.  Pod č. 2023/955 bylo vydáno nařízení, kterým se zřizuje Sociální klimatický fond, asi má jít o novou směrnici 2023/1791 z 13.9.2023, ta už ale je ve vašem výčtu uvedená výše. Naopak neuvádíte původní směrnici 2012/27/EU.
----
Citace směrnic není vždy přesná (ale také závisí na tom, co přesně je zapracováváno). Například směrnice 2019/944 má v názvu dovětek "přepracované znění a byla již novelizována nařízením 2022/869. Není třeba to aktualizovat? Dále směrnice 2012/27/EU měla více novel než pouze směrnicí 2018/2002, ale předpokládáme, že potřebujete zmínit pouze tu jednu novelu.


	Hospodářská komora
č. j. 68/6000/2024 
	Zásadní konkrétní připomínka k předloženému materiálu
Připomínka k § 2, § 5 odst. 1, § 15
Požadujeme zachovat na úrovni vyhlášky rozlišení řádného a mimořádného vyúčtování a dotčená ustanovení formulovat následujícím způsobem:
„§ 2 
Vymezení pojmů 
Pro účely této vyhlášky se rozumí 
 a) vyúčtováním vyhodnocení přijatých plateb za poskytnuté plnění a celkové výše ceny za poskytnuté plnění, na základě kterého se provádí vyrovnání přeplatku nebo nedoplatku, 
b) řádným vyúčtováním vyúčtování provedené za zúčtovací období, 
c) mimořádným vyúčtováním vyúčtování provedené v průběhu zúčtovacího období za jeho příslušnou část, 
d) opravným vyúčtováním vyúčtování, kterým se provádí oprava řádného nebo mimořádného vyúčtování.
§ 5 
Formální náležitosti dokladu o vyúčtování 
(1) Osoba, která provádí vyúčtování, uvede na dokladu o vyúčtování informaci, zda se jedná o vyúčtování řádné, mimořádné nebo opravné.
§ 15
Vyúčtování dodávek ve specifických případech
(1) Obchodník s elektřinou, výrobce elektřiny, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy provede na žádost zákazníka bezplatně mimořádné vyúčtování k 31. prosinci kalendářního roku, pokud zákazník společně s vyžádáním mimořádného vyúčtování zašle obchodníkovi s elektřinou, výrobci elektřiny, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy samoodečet provedený k poslednímu dni kalendářního roku podle vyhlášky upravující měření elektřiny.
(2) Obchodník s plynem, výrobce plynu, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy provede na žádost zákazníka bezplatně mimořádné vyúčtování k 31. prosinci kalendářního roku, pokud zákazník společně s vyžádáním mimořádného vyúčtování zašle obchodníkovi s plynem, výrobci plynu, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy samoodečet provedený k poslednímu dni kalendářního roku podle vyhlášky upravující měření plynu.“.
Odůvodnění:
Považujeme za důležité zachovat rozlišení mezi řádným a mimořádným vyúčtováním. Rozumíme, že energetický zákon nově v § 11 odst. 7 až 11 upravuje termíny vyúčtování, přičemž nerozlišuje mezi řádným a mimořádným vyúčtováním (když fakticky nepracuje ani s pojmem „opravné vyúčtování“). To ovšem neznamená, že by na úrovni prováděcího právního předpisu nadále nemohlo být rozlišováno mezi řádným a mimořádným vyúčtováním. 
Energetický zákon v § 11 odst. 7 až 11 stanoví, že držitel licence vyúčtovává dodávky elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo související služby v elektroenergetice nebo plynárenství za zúčtovací období, které končí vždy 
· uplynutím sjednané délky zúčtovacího období (přičemž je stanovena maximální délka zúčtovacího období, kterou nelze dohodou stran překročit, resp. v případě dodávek tepelné energie i konkrétní termín, k němuž musí být vyúčtování provedeno),
· dnem účinnosti změny dodavatele elektřiny nebo plynu,
· dnem ukončení dodávky elektřiny, plynu nebo tepelné energie,
· dnem ukončení zajišťování služby přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy.
Nejedná se však o taxativní výčet a nad rámec uvedených situací může zúčtovací období končit i v jiný okamžik. V praxi se bude jednat zejména o případy, kdy dodavatel se zákazníkem sjedná např. roční zúčtovací období a současně i možnost zákazníka požádat o „mimořádné“ vyúčtování v průběhu tohoto období. Tím tedy dojde ke zkrácení původně sjednaného zúčtovacího období z 12 měsíců např. na 7 měsíců (tj. stále platí, že se bude jednat o vyúčtování po konci zúčtovacího období), dodavatel vystaví „mimořádné“ vyúčtování a po uplynutí dalších 5 měsíců, tedy původně sjednaného zúčtovacího období v trvání 12 měsíců, vystaví další – „řádné“ – vyúčtování. Takový postup zákon žádným způsobem nezakazuje a nevylučuje. Bylo by sice možné nazývat všechna tato vyúčtování jen jako „vyúčtování“, když skutečně ve všech případech se bude jednat o vyúčtování po konci zúčtovacího období, nicméně rozlišování na „řádné“ a „mimořádné“ vyúčtování na úrovni prováděcích právních předpisů se jeví jako žádoucí s ohledem na rozdílnost údajů pro fakturaci a procesu jejich získání od jiných účastníků trhu. Na úrovni prováděcích právních předpisů by nadále měly být předvídány situace, kdy dodavatel se zákazníkem sjedná „standardní“ délku zúčtovacího období a v průběhu tohoto období dojde k jejímu zkrácení z jiného důvodu než z důvodu změny dodavatele nebo ukončení dodávky. 
Jsme rovněž toho názoru, že rozlišování „řádného“ a „mimořádného“ vyúčtování v prováděcím právním předpisu není nijak v rozporu se zmocněním ERÚ podle § 98a odst. 2 písm. j) energetického zákona stanovit vyhláškou mj. „rozsah a náležitosti vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergetice a souvisejících služeb v plynárenství“. 
Rozlišení mezi řádným a mimořádným vyúčtováním považujeme za nezbytné s ohledem na skutečnost, že v rámci praxe jsou běžné požadavky na mimořádná vyúčtování (na základě žádosti zákazníka), která nejsou upravena zákonem ani smluvně. Především se tyto situace týkají zákazníků s neprůběhovým měřením, u nichž je stanoven roční odečtový cyklus, přičemž zákazníci si z různých důvodů vyžádají ad hoc vyúčtování (typicky ke konci roku, ale i v jiných případech, např. v souvislosti se změnou nájemce v pronajímané nemovitosti, ad hoc požadavek malého podnikatele z různých účetních důvodů, mimořádné fakturace se využívá rovněž v souvislosti se zahájením insolvence apod.). Požadavky na mimořádné faktury nejsou vyloučeny i v případě průběhových měření (v průběhu kalendářního měsíce). 
Požadavek na zrušení odlišení mezi řádným a mimořádným vyúčtováním nejenže představuje zbytečný (neopodstatněný) zásah do IT systémů, který vyvolává další náklady na straně dodavatelů energií, ale vede k dalším negativním efektům. V současnosti je na straně dodavatelů rozděleno podle typu DUF/POF (řádné/mimořádné) i obsah, komunikovaný na zákazníky a jsou napříč sektory nastavena jednotlivá pravidla. Zatímco v současnosti např. mimořádné vyúčtování na základě požadavku zákazníka neovlivňuje nastavení záloh po zbývající část standardního zúčtovacího období, při zrušení tohoto rozlišení povede každé vyúčtování k přenastavení výše záloh, což může být z pohledu zákazníka nekomfortní/problematické.
V případě § 15 odst. 3 resp. § 16 odst. 3 požadujeme zachovat princip bezplatného vyúčtování k 31. 12. kalendářního roku, který postaví najisto, že vyúčtování k těmto datům musí být na základě žádosti zákazníka poskytnuta, a to bezplatně. Přitom je možné uvedená ustanovení sloučit do § 15 s novým názvem. 

	Neakceptováno

Ačkoliv ERÚ rozumí motivaci předkladatele připomínky zachovat stávající kategorizaci vyúčtování na řádné a mimořádné, není v této situaci schopen požadavku vyhovět z důvodu nutnosti podřídit se nadřazené právní úpravě. Vyhláška o vyúčtování je podzákonným právním předpisem a jako taková se může pohybovat pouze v hranicích jí vymezených zmocňovacím ustanovením, a zároveň se nesmí dostat do rozporu s jakoukoliv zákonnou či ústavní právní normou.  Při zachování kategorizace vyúčtování na řádné a mimořádné a při zachování povinnosti poskytnout mimořádné vyúčtování k 31. 12. kalendářního roku, nejen že by došlo k překročení zákonného zmocnění pro vyhlášku o vyúčtování, ale též by se vyhláška dostala do rozporu s energetickým zákonem. 
Novelou energetického zákona došlo k omezení zmocňovacího ustanovení pro vyhlášku o vyúčtování v ustanovení § 98a odst. 2 písm. j) energetického zákona ve smyslu vynětí stanovení termínů vyúčtování. Tato oblast úpravy byla kompletně přesunuta do energetického zákona (§ 11 odst. 7 až 11). Z výkladu těchto ustanovení je zřejmý úmysl opustit koncept řádných a mimořádných vyúčtování, když zákonodárce nově stanovil, že vyúčtování se poskytuje na konci zúčtovacího období, tj. i při ukončení odběru v odběrném místě nebo změnou obchodníka nebo výrobce, tedy z důvodů, které podle stávajícího znění vyhlášky jsou důvodem pro poskytnutí mimořádného vyúčtování. 
Vyhláška o vyúčtování historicky upravovala řádné a mimořádné vyúčtování především ve vztahu k určení termínů, ve kterých je nutné je poskytnout. Koncept mimořádného vyúčtování byl držen i z důvodu směrnicového požadavku na zajištění informovanosti konečných zákazníků o jejich spotřebě elektřiny po změně dodavatele (viz čl. 10 odst. 12 směrnice 2019/944). Řádnou transpozici tohoto ustanovení zajišťuje v současné době energetický zákon. Ani na úrovni této směrnice se vyúčtování nekategorizuje, ale operuje se s jednotnou kategorií vyúčtování, které musí být též poskytnuto po změně dodavatele.
S ohledem na to, že termíny vyúčtování již nadále vyhláška upravovat nemůže, a dále s vědomím, že tyto kategorie nejsou na zákonné úrovni založené, je ERÚ nucen konstatovat, že jejich setrvání ve vyhlášce je nadále neudržitelné a bezpředmětné.
Je vhodné dodat, že pro případy mimořádných vyúčtování naznačených v připomínce není zapotřebí zachovávat kategorizaci na řádné a mimořádné zúčtovací období, když jde v podstatě pouze o sjednání specifické délky zúčtovacího období. 

Ve snaze o řádné vysvětlení věci nám dovolte ještě jednou shrnout výše uvedené vypořádání, pro úplnost však jinou optikou naší stejné argumentace.
Vaše argumentace, pokud ji nebudete subsumovat pod vyhlášku o vyúčtování, je v podstatě správná – vámi uvedené důvody mohou směřovat k tomu, že zákon nevylučuje poskytování mimořádného vyúčtování. Vypořádání ERÚ je ovšem také správné – vyhláška nemůže rozlišovat na řádné a mimořádné vyúčtování. Jak to obstojí vzájemně?
Je nutné na celou problematiku pohlížet optikou, že do změny zákona měla vyhláška o vyúčtování právní sílu určovat, zda může existovat vedle řádného i mimořádné vyúčtování (a vaše připomínky by byly relevantní při této staré optice, do změny energetického zákona).
Ovšem po novele energetického zákona je nová úprava postavena na tom, že otázky ohledně zúčtovacího období a termínů vyúčtování řeší sám zákon. Vyhláška tak již nemůže kategorizovat řádné nebo mimořádné vyúčtování, obecně se jí zmenšil právní prostor – podle nové úpravy (v souladu s tím, co jsme předložili) má (zmocnění ve spojení se zákonným základem) nově „pouze“ stanovit obsahové náležitosti řádného vyúčtování. 
Vyhláška již ztratila svoji právní sílu určovat, zda může existovat mimořádné vyúčtování. To ale současně znamená, že ani nezakazuje poskytovat mimořádné vyúčtování, resp. zakázat nemůže. Možnost poskytovat mimořádné vyúčtování musí obstát vedle pravidel energetického zákona, nikoli vyhlášky. Není možné si tuto intepretaci podchytit na základě připomínky ve vyhlášce, ta už k tomu není oprávněna.
Zmocnění to v kontextu s novým zákonným základem potvrzuje – rozsah a náležitosti vyúčtování, a co je nebo není vyúčtování si již vyhláška nemůže určovat sama (možná nesprávně tehdy, ale nikdo to nenapadal, bylo to praktické), ale musí se pohybovat v kontextu toho, co za vyúčtování považuje zákon, a zákon považuje za vyúčtování to, co je uvedeno v § 11 energetického zákona, tedy finální, řádné – proto vyhláška v souladu se zmocněním stanovuje náležitosti řádného vyúčtování.  
K náznaku, že změna vyhlášky představuje zbytečný zásah do systémů, uvádíme, že tato úvaha měla být uplatněna k novele energetického zákona, která přímo předurčuje úpravu vyhlášky bez možnosti diskrece, a k náznaku, že jde v neprospěch zákazníků, uvádíme, že pokud ve smyslu vaší argumentace unesete interpretaci zákona, že i požadavek na zkrácení zúčtovacího období nesměřuje ve smyslu § 11 k řádnému vyúčtování, tedy že může existovat situace mimo ty, které sami uvádíte, tak tato situace, jelikož nevyplývá ze zákona, bude vyplývat z požadavku zákazníka, a souvislá nutnost změny záloh tak bude v jeho dispozici. 


	Svaz průmyslu a dopravy ČR
Č.j. 38/2024

	K Připomínka k § 2, § 5 odst. 1, § 15 (čl. I body 2, 5 a 24)
Požadujeme zachovat na úrovni vyhlášky rozlišení řádného a mimořádného vyúčtování a dotčená ustanovení formulovat následujícím způsobem:
„§ 2 
Vymezení pojmů 
	Pro účely této vyhlášky se rozumí 
a) vyúčtováním vyhodnocení přijatých plateb za poskytnuté plnění a celkové výše ceny za poskytnuté plnění, na základě kterého se provádí vyrovnání přeplatku nebo nedoplatku, 
b) řádným vyúčtováním vyúčtování provedené za zúčtovací období, 
c) mimořádným vyúčtováním vyúčtování provedené v průběhu zúčtovacího období za jeho příslušnou část, 
d) opravným vyúčtováním vyúčtování, kterým se provádí oprava řádného nebo mimořádného vyúčtování.
§ 5 
Formální náležitosti dokladu o vyúčtování 
	(1) Osoba, která provádí vyúčtování, uvede na dokladu o vyúčtování informaci, zda se jedná o vyúčtování řádné, mimořádné nebo opravné.

§ 15
Vyúčtování dodávek ve specifických případech
(1) Obchodník s elektřinou, výrobce elektřiny, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy provede na žádost zákazníka bezplatně mimořádné vyúčtování k 31. prosinci kalendářního roku, pokud zákazník společně s vyžádáním mimořádného vyúčtování zašle obchodníkovi s elektřinou, výrobci elektřiny, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy samoodečet provedený k poslednímu dni kalendářního roku podle vyhlášky upravující měření elektřiny.
(2) Obchodník s plynem, výrobce plynu, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy provede na žádost zákazníka bezplatně mimořádné vyúčtování k 31. prosinci kalendářního roku, pokud zákazník společně s vyžádáním mimořádného vyúčtování zašle obchodníkovi s plynem, výrobci plynu, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy samoodečet provedený k poslednímu dni kalendářního roku podle vyhlášky upravující měření plynu.“
Odůvodnění:
Považujeme za důležité zachovat rozlišení mezi řádným a mimořádným vyúčtováním. Rozumíme, že energetický zákon nově v § 11 odst. 7 až 11 upravuje termíny vyúčtování, přičemž nerozlišuje mezi řádným a mimořádným vyúčtováním (když fakticky nepracuje ani s pojmem „opravné vyúčtování“). To ovšem neznamená, že by na úrovni prováděcího právního předpisu nadále nemohlo být rozlišováno mezi řádným a mimořádným vyúčtováním. 
Energetický zákon v § 11 odst. 7 až 11 stanoví, že držitel licence vyúčtovává dodávky elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo související služby v elektroenergetice nebo plynárenství za zúčtovací období, které končí vždy 
· uplynutím sjednané délky zúčtovacího období (přičemž je stanovena maximální délka zúčtovacího období, kterou nelze dohodou stran překročit, resp. v případě dodávek tepelné energie i konkrétní termín, k němuž musí být vyúčtování provedeno),
· dnem účinnosti změny dodavatele elektřiny nebo plynu,
· dnem ukončení dodávky elektřiny, plynu nebo tepelné energie,
· dnem ukončení zajišťování služby přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy.
Nejedná se však o taxativní výčet a nad rámec uvedených situací může zúčtovací období končit i v jiný okamžik. V praxi se bude jednat zejména o případy, kdy dodavatel se zákazníkem sjedná např. roční zúčtovací období a současně i možnost zákazníka požádat o „mimořádné“ vyúčtování v průběhu tohoto období. Tím tedy dojde ke zkrácení původně sjednaného zúčtovacího období z 12 měsíců např. na 7 měsíců (tj. stále platí, že se bude jednat o vyúčtování po konci zúčtovacího období), dodavatel vystaví „mimořádné“ vyúčtování a po uplynutí dalších 5 měsíců, tedy původně sjednaného zúčtovacího období v trvání 12 měsíců, vystaví další – „řádné“ – vyúčtování. Takový postup zákon žádným způsobem nezakazuje a nevylučuje. Bylo by sice možné nazývat všechna tato vyúčtování jen jako „vyúčtování“, když skutečně ve všech případech se bude jednat o vyúčtování po konci zúčtovacího období, nicméně rozlišování na „řádné“ a „mimořádné“ vyúčtování na úrovni prováděcích právních předpisů se jeví jako žádoucí s ohledem na rozdílnost údajů pro fakturaci a procesu jejich získání od jiných účastníků trhu. Na úrovni prováděcích právních předpisů by nadále měly být předvídány situace, kdy dodavatel se zákazníkem sjedná „standardní“ délku zúčtovacího období a v průběhu tohoto období dojde k jejímu zkrácení z jiného důvodu než z důvodu změny dodavatele nebo ukončení dodávky. 
Jsme rovněž toho názoru, že rozlišování „řádného“ a „mimořádného“ vyúčtování v prováděcím právním předpisu není nijak v rozporu se zmocněním ERÚ podle § 98a odst. 2 písm. j) energetického zákona stanovit vyhláškou mj. „rozsah a náležitosti vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergetice a souvisejících služeb v plynárenství“. 
Rozlišení mezi řádným a mimořádným vyúčtováním považujeme za nezbytné s ohledem na skutečnost, že v rámci praxe evidujeme požadavky na mimořádné vyúčtování (na základě žádosti zákazníka), která nejsou upravena zákonem ani smluvně. Především se tyto situace týkají zákazníků s neprůběhovým měřením, u nichž je stanoven roční odečtový cyklus, přičemž zákazníci si z různých důvodů vyžádají ad hoc vyúčtování (typicky ke konci roku, ale i v jiných případech, např. v souvislosti se změnou nájemce v pronajímané nemovitosti, ad hoc požadavek malého podnikatele z různých účetních důvodů, mimořádné fakturace se využívá rovněž v souvislosti se zahájením insolvence apod.). Požadavky na mimořádné faktury nejsou vyloučeny i v případě průběhových měření (v průběhu kalendářního měsíce). 
Požadavek na zrušení odlišení mezi řádným a mimořádným vyúčtováním nejenže představuje zbytečný (neopodstatněný) zásah do IT systémů, který vyvolává další náklady na straně dodavatelů energií, ale vede k dalším negativním efektům. V současnosti je na straně dodavatelů rozděleno podle typu DUF/POF (řádné/mimořádné) i obsah, komunikovaný na zákazníky a jsou napříč sektory nastavena jednotlivá pravidla. Zatímco v současnosti např. mimořádné vyúčtování na základě požadavku zákazníka neovlivňuje nastavení záloh po zbývající část standardního zúčtovacího období, při zrušení tohoto rozlišení povede každé vyúčtování k přenastavení výše záloh, což může být z pohledu zákazníka nekomfortní/problematické.
V případě § 15 odst. 3 resp. § 16 odst. 3 požadujeme zachovat princip bezplatného vyúčtování k 31. 12. kalendářního roku, který postaví najisto, že vyúčtování k těmto datům musí být na základě žádosti zákazníka poskytnuta a to bezplatně. Přitom je možné uvedená ustanovení sloučit do § 15 s novým názvem. 
Tato připomínka je zásadní.

	Neakceptováno

Ačkoliv ERÚ rozumí motivaci předkladatele připomínky zachovat stávající kategorizaci vyúčtování na řádné a mimořádné, není v této situaci schopen požadavku vyhovět z důvodu nutnosti podřídit se nadřazené právní úpravě. Vyhláška o vyúčtování je podzákonným právním předpisem a jako taková se může pohybovat pouze v hranicích jí vymezených zmocňovacím ustanovením, a zároveň se nesmí dostat do rozporu s jakoukoliv zákonnou či ústavní právní normou.  Při zachování kategorizace vyúčtování na řádné a mimořádné a při zachování povinnosti poskytnout mimořádné vyúčtování k 31. 12. kalendářního roku, nejen že by došlo k překročení zákonného zmocnění pro vyhlášku o vyúčtování, ale též by se vyhláška dostala do rozporu s energetickým zákonem. 
Novelou energetického zákona došlo k omezení zmocňovacího ustanovení pro vyhlášku o vyúčtování v ustanovení § 98a odst. 2 písm. j) energetického zákona ve smyslu vynětí stanovení termínů vyúčtování. Tato oblast úpravy byla kompletně přesunuta do energetického zákona (§ 11 odst. 7 až 11). Z výkladu těchto ustanovení je zřejmý úmysl opustit koncept řádných a mimořádných vyúčtování, když zákonodárce nově stanovil, že vyúčtování se poskytuje na konci zúčtovacího období, tj. i při ukončení odběru v odběrném místě nebo změnou obchodníka nebo výrobce, tedy z důvodů, které podle stávajícího znění vyhlášky jsou důvodem pro poskytnutí mimořádného vyúčtování. 
Vyhláška o vyúčtování historicky upravovala řádné a mimořádné vyúčtování především ve vztahu k určení termínů, ve kterých je nutné je poskytnout. Koncept mimořádného vyúčtování byl držen i z důvodu směrnicového požadavku na zajištění informovanosti konečných zákazníků o jejich spotřebě elektřiny po změně dodavatele (viz čl. 10 odst. 12 směrnice 2019/944). Řádnou transpozici tohoto ustanovení zajišťuje v současné době energetický zákon. Ani na úrovni této směrnice se vyúčtování nekategorizuje, ale operuje se s jednotnou kategorií vyúčtování, které musí být též poskytnuto po změně dodavatele.
S ohledem na to, že termíny vyúčtování již nadále vyhláška upravovat nemůže, a dále s vědomím, že tyto kategorie nejsou na zákonné úrovni založené, je ERÚ nucen konstatovat, že jejich setrvání ve vyhlášce je nadále neudržitelné a bezpředmětné.
Je vhodné dodat, že pro případy mimořádných vyúčtování naznačených v připomínce není zapotřebí zachovávat kategorizaci na řádné a mimořádné zúčtovací období, když jde v podstatě pouze o sjednání specifické délky zúčtovacího období. 

Ve snaze o řádné vysvětlení věci nám dovolte ještě jednou shrnout výše uvedené vypořádání, pro úplnost však jinou optikou naší stejné argumentace.
Vaše argumentace, pokud ji nebudete subsumovat pod vyhlášku o vyúčtování, je v podstatě správná – vámi uvedené důvody mohou směřovat k tomu, že zákon nevylučuje poskytování mimořádného vyúčtování. Vypořádání ERÚ je ovšem také správné – vyhláška nemůže rozlišovat na řádné a mimořádné vyúčtování. Jak to obstojí vzájemně?
Je nutné na celou problematiku pohlížet optikou, že do změny zákona měla vyhláška o vyúčtování právní sílu určovat, zda může existovat vedle řádného i mimořádné vyúčtování (a vaše připomínky by byly relevantní při této staré optice, do změny energetického zákona).
Ovšem po novele energetického zákona je nová úprava postavena na tom, že otázky ohledně zúčtovacího období a termínů vyúčtování řeší sám zákon. Vyhláška tak již nemůže kategorizovat řádné nebo mimořádné vyúčtování, obecně se jí zmenšil právní prostor – podle nové úpravy (v souladu s tím, co jsme předložili) má (zmocnění ve spojení se zákonným základem) nově „pouze“ stanovit obsahové náležitosti řádného vyúčtování. 
Vyhláška již ztratila svoji právní sílu určovat, zda může existovat mimořádné vyúčtování. To ale současně znamená, že ani nezakazuje poskytovat mimořádné vyúčtování, resp. zakázat nemůže. Možnost poskytovat mimořádné vyúčtování musí obstát vedle pravidel energetického zákona, nikoli vyhlášky. Není možné si tuto intepretaci podchytit na základě připomínky ve vyhlášce, ta už k tomu není oprávněna.
Zmocnění to v kontextu s novým zákonným základem potvrzuje – rozsah a náležitosti vyúčtování, a co je nebo není vyúčtování si již vyhláška nemůže určovat sama (možná nesprávně tehdy, ale nikdo to nenapadal, bylo to praktické), ale musí se pohybovat v kontextu toho, co za vyúčtování považuje zákon, a zákon považuje za vyúčtování to, co je uvedeno v § 11 energetického zákona, tedy finální, řádné – proto vyhláška v souladu se zmocněním stanovuje náležitosti řádného vyúčtování.  
K náznaku, že změna vyhlášky představuje zbytečný zásah do systémů, uvádíme, že tato úvaha měla být uplatněna k novele energetického zákona, která přímo předurčuje úpravu vyhlášky bez možnosti diskrece, a k náznaku, že jde v neprospěch zákazníků, uvádíme, že pokud ve smyslu vaší argumentace unesete interpretaci zákona, že i požadavek na zkrácení zúčtovacího období nesměřuje ve smyslu § 11 k řádnému vyúčtování, tedy že může existovat situace mimo ty, které sami uvádíte, tak tato situace, jelikož nevyplývá ze zákona, bude vyplývat z požadavku zákazníka, a souvislá nutnost změny záloh tak bude v jeho dispozici.


Stránka 21 z 160