Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORND3PAPSG2 najdete zde


                ODŮVODNĚNÍ 
návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, ve znění vyhlášky č. 271/2022 Sb.

A. OBECNÁ ČÁST

Odůvodnění návrhu vyhlášky je zpracováno podle čl. 16 odst. 4 Legislativních pravidel vlády.

1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
1.1. Název
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, ve znění vyhlášky č. 271/2022 Sb.

1.2. Navržená právní úprava a odůvodnění hlavních principů právní úpravy
I. Důvodem předložení návrhu vyhlášky je zajištění provedení zákona č. 469/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela energetického zákona“). 
II. Novela energetického zákona zavedla řadu změn, které je nutné promítnout do vyhlášky o vyúčtování. Jedná se o zajištění souladu s novelizovaným zákonným zmocněním, dále o úpravu vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v elektroenergetice tak, aby reflektovala sdílení, a nakonec o nahrazení platby za činnosti operátora trhu platbou za provoz nesíťové infrastruktury v oblasti elektroenergetiky. 
III. ERÚ je povinen stanovit podle zmocňovacího ustanovení pro vyhlášku o vyúčtování rozsah a náležitosti vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergetice a souvisejících služeb v plynárenství. Zmocnění tedy novelou energetického zákona doznalo zúžení a nadále již není předmětem úpravy vyhlášky stanovení termínů vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergetice a souvisejících služeb v plynárenství. Návrhem vyhlášky bylo přistoupeno k vypuštění těch částí vyhlášky, které upravují termíny vyúčtování, a dále, i v návaznosti na zákonnou úpravu termínů vyúčtování, k vypuštění jednotlivých ustanovení týkajících se řádného a mimořádného vyúčtování.
IV. Novela energetického zákona zavedla sdílení elektřiny jako zcela novou aktivitu na trhu s elektřinou. Vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice musí reflektovat tuto novou aktivitu takovým způsobem, aby bylo zřejmé, že sdílená elektřina není předmětem dodávky od dodavatele, který doklad o vyúčtování poskytuje zákazníkovi, ale současně aby zákazník, který se sdílení účastní, mohl z vyúčtování vyčíst stěžejní informace vypovídající o tom, jakým způsobem účast ve skupině sdílení ovlivnila částku, kterou je povinen uhradit za dodávku elektřiny, případně též jakým způsobem se odrazila na částce, kterou je povinen uhradit za distribuci elektřiny. Návrh vyhlášky upravuje vyúčtování minimalistickým způsobem tak, aby transparentně a srozumitelně reflektovalo efekt sdílení a zároveň aby vyúčtování zákazníka, který se sdílení neúčastní, nedoznalo v tomto směru žádných podstatných změn.
V. Novela energetického zákona zakotvila cenu za provoz nesíťové infrastruktury jako jednu ze součástí ceny související služby v elektroenergetice. Cena za provoz nesíťové infrastruktury se skládá z ceny za činnosti operátora trhu, ceny za činnost datového centra a poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu. Tato cena okamžikem účinnosti cenového rozhodnutí, které ji poprvé stanoví k účtování, subsumuje cenu za činnosti operátora trhu v oblasti elektroenergetiky.  Návrh vyhlášky o vyúčtování na tuto změnu reaguje v ustanoveních, které stanovují obsahové náležitosti vyúčtování za elektřinu tak, že nahrazuje pojem „platba za činnosti operátora trhu“ pojmem „platba za provoz nesíťové infrastruktury“. 
VI. Poslední změnou, kterou se návrh zabývá, je uvedení vážené průměrné ceny za jednotku dodané elektřiny nebo plynu v rámci rozpisu plateb za dodávku silové elektřiny nebo plynu v případě smluvního ujednání o dynamickém určení ceny nebo jiném určení ceny závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem. Tato úprava je taktéž reakcí na novelu energetického zákona, která zavedla možnost dynamického určení ceny v dodávkové smlouvě, ve snaze nalézt praktický a korektní přístup k zobrazení této ceny ve vyúčtování.  
VII. S ohledem na výše uvedené Energetický regulační úřad předkládá návrh vyhlášky.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhovaná právní úprava splňuje požadavky ustanovení čl. 79 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
Návrh vyhlášky je v souladu se zmocněním uvedeným v ustanovení § 98a odst. 2 písm. j) energetického zákona, podle kterého Energetický regulační úřad stanoví „rozsah a náležitosti vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergetice a souvisejících služeb v plynárenství, a rozsah a náležitosti informací o vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice a dodávek tepelné energie, a termíny poskytování informací o vyúčtování“. Novelou energetického zákona došlo k úpravě zmocnění pro vyhlášku o vyúčtování, konkrétně k odstranění zmocnění pro stanovení termínů vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergetice a souvisejících služeb v plynárenství. Tato úprava byla z vyhlášky o vyúčtování s určitými změnami přesunuta do § 11 odst. 7 až 11 energetického zákona. Změna ve zmocnění pro vyhlášku ve spojení se zákonnou úpravou zúčtovacího období se odrazila též v odstranění pojmů řádné a mimořádné vyúčtování. 
V případě sdílení elektřiny pracuje návrh vyhlášky s úpravou vyúčtování takovým způsobem, aby v dostatečné míře odráželo efekt sdílení. Zákonným základem úpravy vyúčtování z hlediska sdílení je tedy úprava sdílení v § 27e a 27f energetického zákona, v pozadí dále pak stojí i dílčí úprava předávání údajů mezi obchodníkem s elektřinou (§ 30 odst. 1 písm. f) až g)), provozovatelem distribuční soustavy (§ 25 odst. 3 písm. i)) a výrobcem elektřiny (§ 23 odst. 1 písm. i) a j)). V neposlední řadě přímý rámec pro vyhlášku o vyúčtování poskytuje § 11 odst. 9 energetického zákona. Návrh úprav tedy pouze odráží efekt sdílení na vyúčtování dodávky elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice, nesupluje roli vyúčtování sdílení mezi osobami ve skupině sdílení. V tomto ohledu je návrh v souladu se zmocněním, které vyhlášku o vyúčtování rámcuje jako úpravu rozsahu a náležitostí vyúčtování ze vztahu dodavatele (resp. distributora) a zákazníka, a není rozšířeno o vztahy vyplývající se sdílení.
Zákonným základem pro zakotvení platby za provoz nesíťové infrastruktury jako povinné náležitosti vyúčtování je především § 19ca energetického zákona, který definuje skladbu této ceny a dále kdo, komu, případně prostřednictvím koho tuto cenu hradí. Zákonnou úpravu doplňuje též § 19a odst. 2 energetického zákona, který zařazuje cenu za provoz nesíťové infrastruktury jako součást ceny za související služby v elektroenergetice. Návrh vyhlášky též respektuje procesní rámec pro přechod k nové úpravě ceny za provoz nesíťové infrastruktury, resp. pravidla pro upuštění od ceny za činnosti operátora trhu stanovené v přechodných ustanovení novely energetického zákona (čl. II bod 4). 
Dynamické určení ceny je upraveno v § 2 odst. 1 písm. j) energetického zákona jako „způsob určení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu tak, že se v průběhu doby trvání závazku ze smlouvy mění v závislosti na změnách cen elektřiny nebo plynu na krátkodobých trzích s elektřinou nebo plynem v časových intervalech, které odpovídají nejméně obchodní periodě vypořádání obchodů na těchto trzích“. Zákonná pravidla ochranné povahy pak obsahuje § 11ca energetického zákona. Návrh vyhlášky využívá novou zákonnou definici dynamického určení ceny a pomocí tohoto zákonem rámovaného názvosloví stanuje pravidla pro uvedení vážené průměrné ceny za jednotku dodané elektřiny nebo plynu v rámci rozpisu plateb za dodávku silové elektřiny nebo plynu v případě dynamického určení ceny nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem. Bez výslovného podchycení ve vyhlášce by nesjednocení úpravy mohlo vyvolávat jednak rozdíly mezi způsoby projevu sjednaného dynamického určení ceny v dokladu o vyúčtování u jednotlivých dodavatelů, a dále by nejednoznačná interpretace mohla v konečném důsledku vést k závěrům, že cena by měla být uváděna v případě její každé změny v rámci měřicího intervalu, což by bylo v rozporu se zásadou srozumitelnosti dokladu o vyúčtování pro zákazníky, kteří by si v konečném důsledku představu o jednotkové ceně za zúčtovací období zpravidla realizovali prostřednictvím zprůměrování těchto cen. 

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrhem vyhlášky není do právního řádu České republiky implementováno právo Evropské unie. Návrh vyhlášky zasahuje do transpozičních ustanovení ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU,  dále ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, a ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 ze dne 13. září 2023 o energetické účinnosti a o změně nařízení (EU) 2023/955. Jedná se tedy o návrh reimplementační povahy, ačkoliv věcně k nové implementaci nedochází. 
Předkládaný návrh vyhlášky je v souladu s právem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
I. Novelou energetického zákona došlo ke změně zmocnění pro vyhlášku o vyúčtování v § 98a odst. 2 písm. j) ve smyslu vypuštění zmocnění pro stanovení termínů vyúčtování. Vyhláška má tedy nově stanovovat pouze „rozsah a náležitosti vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergetice a souvisejících služeb v plynárenství, …“. Komplexní úprava termínů vyúčtování byla z vyhlášky přesunuta do energetického zákona, konkrétně do ustanovení § 11 odst. 7 až 11 a odst. 13. Z důvodu této změny zmocnění došlo k odstranění § 15 až 17 vyhlášky, které upravovaly termíny vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v elektroenergetice a plynárenství a termíny vyúčtování dodávek tepelné energie. 
Ačkoliv novela energetického zákona principiálně nemění pravidla pro termíny vyúčtování, právní úprava v tomto smyslu určitých změn doznala. Jednou z odchylek vůči dosavadní úpravě v rámci vyhlášky je opuštění konceptu řádného a mimořádného vyúčtování. Podle dosavadní právní úpravy ve vyhlášce o vyúčtování je mimořádné vyúčtování takové vyúčtování, které je provedené v průběhu zúčtovacího období za jeho příslušnou část. Tento jev nicméně již nemůže nastat, neboť podle § 11 odst. 7 věty poslední energetického zákona končí zúčtovací období vždy dnem účinnosti změny dodavatele elektřiny nebo plynu nebo dnem ukončení dodávky elektřiny nebo plynu. Jinak řečeno změna dodavatele elektřiny nebo plynu nebo ukončení dodávky elektřiny nebo plynu již nemůže nastartovat povinnost poskytnout mimořádné vyúčtování, ale vždy bude následováno vyúčtováním řádným (podle dosavadní terminologie vyhlášky o vyúčtování). Novela energetického zákona též nepřejala možnost zákazníka požádat o mimořádné vyúčtování k 31. prosince kalendářního roku (§ 15 odst. 3 a § 16 odst. 3 vyhlášky o vyúčtování). Z důvodu opuštění konceptu řádného a mimořádného vyúčtování došlo k vypuštění podzákonných definic těchto pojmů v § 2 písm. b) a c) vyhlášky. V návaznosti na tuto změnu byl upraven pojem „opravného vyúčtování“ podle § 2 písm. d) (nově písm. b)) vyhlášky.
II. Sdílení elektřiny je zcela novou aktivitou na trhu s elektřinou. Sdílení může mít více forem, jedná se o sdílení v rámci energetického společenství, sdílení výrobcem nebo zákazníkem v jiném předávacím místě nebo sdílení do předávacího místa zákazníka nebo výrobce. Vyhláška o vyúčtování není novelou energetického zákona zmocněna k regulaci vyúčtování sdílení. Vyhláška jako taková reguluje vztah dodavatele (potažmo distributora) a zákazníka z hlediska vyúčtování dodávky (potažmo distribuce). V případě sdílení se nejedná o dodávkový vztah, dodavatel a distributor tak není aktivním participantem vztahu sdílení a jeho rolí je pouze sdílení do vyúčtování promítnout ve vztahu k uvedení přesného množství jím dodané elektřiny (v případě provozovatele distribuční soustavy množství jím distribuované elektřiny).
Vyhláška o vyúčtování je upravena tak, aby vhodným způsobem reflektovala efekt sdílení, tzn. aby zákazník byl transparentně a srozumitelně (množství elektřiny naměřené ve smyslu vyhlášky upravující měření elektřiny mínus množství elektřiny právně dodané do odběrného místa dodavatelem na základě dodávkové smlouvy, resp. množství elektřiny právně distribuované do odběrného místa provozovatelem distribuční soustavy na základě smlouvy o zajištění distribuční soustavy) informován o množství elektřiny, kterou sdílel nebo mu byla sdílena a ovlivnila výslednou cenu za dodávku. Zohlednění efektu sdílení (ve smyslu určení množství sdílené elektřiny z výrobny do odběrného místa) je umožněno dodavateli systémem předávání konkrétních údajů o tom, kdo a jaké množství elektřiny sdílí či je mu sdíleno mezi datovým centrem, operátorem trhu a účastníky trhu s elektřinou – toto předávání a vyhodnocování údajů upravuje vyhláška o Pravidlech trhu s elektřinou.
Doposud bylo vyúčtování dodávky založeno na faktu, že celkové množství elektřiny dodané obchodníkem s elektřinou nebo výrobcem elektřiny do odběrného místa za zúčtovací období je rovno celkovému množství elektřiny naměřené fakturačním měřidlem za zúčtovací období, a dále je shodné i s množstvím elektřiny distribuované do odběrného místa za zúčtovací období. Koncept sdílení tuto jednotu nabourává a efekt sdílení ovlivňuje všechna uvedená množství – proto novelou dochází k terminologickému zpřesnění náležitostí vyúčtování dotýkajících se zejména právě údajů o množství elektřiny. 
Množství dodané elektřiny v případě zapojení odběrného místa do sdílení reflektuje množství elektřiny nasdílené, jinými slovy dodavatel od množství elektřiny reálně dodané do odběrného místa odečítá množství elektřiny sdílené podle údajů, které dostane od datového centra. V případě sdílení předávacích míst připojených k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně je odlišné i množství distribuované elektřiny, neboť pro množství sdílené elektřiny není využívána distribuční soustava, a tedy se nepromítá do platby za související služby v elektroenergetice. 
Dodavatel elektřiny je povinen vyúčtování upravit o efekt sdílení, nicméně na vztahu dodavatele a zákazníka to nic nemění. Je proto přistoupeno k minimalistické verzi úprav vyúčtování se záměrem zachovat stávající podobu vyúčtování v co nejširší míře tak, aby se nezměnilo vyúčtování zákazníkovi, který se sdílení neúčastní. 
Dále je návrh veden cílem co nejjednodušší implementace z hlediska fakturačních systémů dodavatelů, neboť je tlak na časový soulad legislativy týkající se sdílení, rozsáhlé úpravy IT systémů by byly ekonomicky i časově náročné a v konečném důsledku bez podstatného efektu pro zákazníka. 
III. Novela energetického zákona zavádí jako součást ceny související služby v elektroenergetice cenu za provoz nesíťové infrastruktury, která se skládá z ceny za činnosti operátora trhu, ceny za činnost datového centra a poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu. Cena za provoz nesíťové infrastruktury tedy nahrazuje cenu za činnosti operátora trhu, která v sobě obsahovala i poplatek za činnost Energetického regulačního úřadu. Energetický zákon stanoví, že účastníci trhu hradí cenu za provoz nesíťové infrastruktury prostřednictvím provozovatele přenosové soustavy a provozovatele regionální distribuční soustavy operátorovi trhu (v části ceny za činnost operátora trhu a poplatku za ERÚ) a datovému centru (v části ceny za činnost datového centra) v rámci ceny za související služby v elektroenergetice.
Cena za provoz nesíťové infrastruktury bude stanovena cenovým rozhodnutím ERÚ, a to poprvé pro rok, kdy datové centrum zahájí výkon licencované činnosti (viz přechodná ustanovení čl. II bod 4 novely energetického zákona). Předpokládaná účinnost cenového rozhodnutí je 1. července 2024, k tomuto datu tedy směřuje i účinnost ustanovení vyhlášky, která zavádějí platbu za provoz nesíťové infrastruktury na vyúčtování. Z důvodů transparentnosti a prozákaznického přístupu je přechodným ustanovením stanoveno, že v případě, kdy novela vyhlášky nabude účinnosti v průběhu zúčtovacího období a tedy po část zúčtovacího období trvala povinnost platit cenu za činnost operátora trhu a po druhou část zúčtovacího období již bude trvat povinnost platit cenu za provoz nesíťové infrastruktury, je stanovena povinnost uvést na vyúčtování obě položky samostatně, tak aby byla reflektována realita uplatňovaných, resp. vyúčtovávaných plateb za jednotlivé složky ceny související služby. 
IV. Novela energetického zákona zavedla zákonnou definici dynamického určení ceny a pravidla chránící spotřebitele při dynamickém určení ceny jako reakci na stav na energetickém trhu, kde se již určení cen tohoto typu v praxi používalo. Návrh vyhlášky reaguje na snahu zákonodárce reflektovat tuto praxi na zákonné úrovni a využívá zavedených definic za účelem stanovení pravidel pro vyúčtování dodávky elektřiny nebo plynu při dynamickém určení ceny. Návrh vyhlášky je postaven na praktickém přístupu při zobrazení ceny a platby za dodávku elektřiny nebo plynu při dynamickém určení ceny, v rámci kterého upřednostňuje uvedení vážené průměrné ceny za jednotku dodané elektřiny nebo plynu v rámci rozpisu plateb za dodávku silové elektřiny nebo plynu v případě dynamického určení ceny nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem. Je nežádoucí, aby vyúčtování obsahovalo detailní přehled jednotlivých cen v jednotlivých časových intervalech, ve kterých probíhá měření – ačkoliv by šlo o transparentní a korektní rozpis takových cen, vyúčtování by se stalo pro zákazníka neúnosně nepřehledným. Dostatečnou informační hodnotu zákazníkovi poskytuje praktické zobrazení ceny jakožto váženého průměru cen za jednotku dodané elektřiny za zúčtovací období s tím, že zákazník má umožněn on-line přístup k informacím o jednotlivých cenách a množství elektřiny dodané v každém časovém intervalu. 

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh vyhlášky představuje možný finanční dopad pro dodavatele energií v souvislosti se změnami týkajícími se požadavků na náležitosti dokladu o vyúčtování, které mohou vyvolat nutnost úpravy interních IT fakturačních systémů. Jak je detailně rozepsáno výše, návrh vyhlášky je koncipován ve snaze minimalizovat finanční zátěž na straně dotčených dodavatelů energií tak, aby nevyžadoval strukturální změnu stávajících IT systémů.
V ostatních aspektech návrh vyhlášky nepředpokládá žádné nároky na státní rozpočet ani rozpočet Energetického regulačního úřadu, stejně tak v důsledku úpravy vyhlášky nevznikne potřeba navýšení počtu pracovníků. V důsledku navrhované právní úpravy se rovněž nepředpokládá jakýkoli dopad do ostatních veřejných rozpočtů nebo zásah do podnikatelského prostředí.
V souvislosti s hospodářským dopadem je možno zmínit, že sdílení elektřiny může být formou energetických úsporných opatření i pro veřejný či podnikatelský sektor. Vnímáme potenciální pozitivní dopad na veřejné rozpočty a podnikatelské prostředí ve smyslu zajištění právní jistoty ohledně transparentního a věcně správného vyúčtování dodávek při zohlednění sdílení. 

6. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotní postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh vyhlášky nevyvolává žádné sociální dopady, dopady na ochranu práv dětí ani dopady na životní prostředí. Zvolené řešení rovněž nemá vliv na postavení specifických skupin obyvatel včetně osob sociálně slabých, osob se zdravotním postižením a národnostních menšin. 

7. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navržená právní úprava nemá dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů.

8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navržená právní úprava nemá nepříznivý dopad v porovnání se současným stavem ochrany soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, v platném znění (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.

9. Zhodnocení korupčních rizik  
Navrhovaná právní úprava nevytváří prostor pro korupční rizika.
Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik tak, jak stanoví Legislativní pravidla vlády, a to podle Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment; Metodika hodnocení korupčních rizik). Při zpracování návrhu nové vyhlášky zohlednil předkladatel kritérium omezení korupčních příležitostí při aplikaci této vyhlášky.
Předkladatel si dovoluje konstatovat, že smyslem navrhované právní úpravy je kromě jiného omezit korupční rizika tím, že budou upřesněny povinnosti a postupy, které stanoví energetický zákon. Předkladatel neshledal v oblasti upravené návrhem prostor ke korupčnímu jednání dotčených subjektů, ani orgánu provádějícího kontrolu dodržování příslušných ustanovení energetického zákona (návrhem vyhlášky nedochází k zásahu do kompetencí Energetického regulačního úřadu).

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navržená právní úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

11. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Navržená právní úprava nemá dopady na rodiny. 

12. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navržená právní úprava nemá žádné územní dopady. Návrh se nedotýká samostatné ani přenesené působnosti územně samosprávných celků.

13. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava nesouvisí s digitální agendou. Návrh neupravuje poskytování konkrétní služby pro veřejnost ani nepředpokládá budování digitálních služeb, nedotýká se informačních systémů veřejné správy. Posouzení technologické neutrality a uživatelské přívětivosti předloženého návrhu není relevantní.


B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

K čl. I:

K bodu 1 (§ 1)
Došlo ke změně předmětu úpravy vyhlášky tak, aby byl v souladu s užším rozsahem zmocnění pro vyhlášku o vyúčtování v § 98a odst. 2 písm. j) energetického zákona ve smyslu odstranění zmocnění pro stanovení termínů vyúčtování dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergetice a v plynárenství. Dále došlo k doplnění poznámky pod čarou č. 1 o směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 ze dne 13. září 2023, o energetické účinnosti a o změně nařízení (EU) 2023/955.
 
K bodu 2 a 3 (§ 2)
S ohledem na úpravu zmocnění pro vyhlášku o vyúčtování v § 98a odst. 2 písm. j) energetického zákona a návazném odstranění § 15 až 17 vyhlášky upravujících termíny vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v elektroenergetice a plynárenství a dodávky tepelné energie, a dále s ohledem na zákonnou úpravu termínů vyúčtování v § 11 odst. 7 až 11 energetického zákona, bylo nutné přikročit i k odstranění pojmů řádné a mimořádné vyúčtování. Novela energetického zákona svojí konstrukcí stanovení zúčtovacího období a jeho konce nepřejala koncept mimořádného vyúčtování a odpadla tedy i potřeba zachovávat kategorizaci na řádné a mimořádné vyúčtování – přesněji řečeno zabraňuje možnosti realizovat vyúčtování ve smyslu rámce § 11 energetického zákona v jiném okamžiku než po konci zúčtovacího období, tedy prostřednictvím – terminologií současné vyhlášky – řádného vyúčtování. 
V návaznosti na odstranění těchto pojmů byl upraven i pojem opravného vyúčtování.

K bodu 4 (§ 4 odst. 3)
Ustanovení je vodítkem pro obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny k určení situace, ve které má povinnost zohlednit zákazníkovi množství sdílené elektřiny ve vyúčtování. Jde tedy o základní pravidlo, že ke zohlednění množství sdílené elektřiny ve vyúčtování dojde, pokud proběhly procesy zohlednění sdílené elektřiny podle vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou. 

Toto pravidlo v sobě subsumuje jednak pravidlo s vyšší právní silou (§ 11 odst. 9 energetického zákona) týkající se regulované části ceny elektřiny, tak samotnou logiku činnosti sdílení elektřiny, kterou z hlediska podkladů o vyúčtování zákon deleguje na podzákonný právní předpis upravující pravidla trhu s elektřinou. Proto je zvolen odkaz právě na tento podzákonný právní předpis, který obsahuje kogentní pravidla, jejichž výsledkem je určení množství sdílené elektřiny, a o toto množství elektřiny ponížené množství elektřiny dodané dodavatelem (případně distribuované provozovatele distribuční soustavy), tedy určení skutečného množství elektřiny k vyúčtování ze strany dodavatele/provozovatele distribuční soustavy v odběrném místě zákazníka, který v průběhu zúčtovacího období byl přiřazen do skupiny sdílení. 

K bodu 5 (§ 5 odst. 1)
Ustanovení bylo upraveno v návaznosti na odstranění pojmů řádné a mimořádné vyúčtování v § 2 vyhlášky.

K bodu 6 (§ 6 odst. 2 písm. d))
Zákazník by měl být informován o celkovém množství elektřiny, za které je reálně stanovena platba za distribuci, liší-li se od množství elektřiny dodané, a to v souladu s pravidlem vymezeným v § 11 odst. 9 energetického zákona. 

K bodu 7 (§ 6 odst. 2 písm. h))
Účelem přehledu vyúčtování v elektroenergetice podle přílohy č. 1 je poskytnout informace o spotřebě elektřiny a platbách za spotřebovanou elektřinu. Přehled zohledňuje množství dodané elektřiny založené na údajích z měření podle vyhlášky upravující měření elektřiny. Přehled je tedy plně použitelný pouze na situaci, kdy množství elektřiny naměřené měřidlem za zúčtovací období odpovídá množství elektřiny dodané za zúčtovací období. Řádné zohlednění efektu sdílení by zcela nabouralo strukturu přílohy č. 1 a tato změna by neměla významnější pozitivní přínos pro informovanost zákazníka účastnícího se sdílení. Z těchto důvodů bylo přikročeno k zavedení výjimky u vyúčtování dodávky elektřiny a související služby v elektroenergetice podle § 6 vyhlášky, kdy v části A dokladu o vyúčtování není poskytován přehled vyúčtování podle přílohy č. 1, bylo-li v odběrném místě zohledněno množství sdílené elektřiny podle vyhlášky upravující pravidla trhu s elektřinou. Tato výjimka by měla být dočasná – po novele energetického zákona, která povede nejen k zohledňování poskytnuté flexibility, bude proveden redesign této přílohy, aby si i s těmito novými instituty zachovala svůj přímý informační smysl.  

K bodu 8 (§ 6 odst. 3 písm. c) bod 2)
Cílem úpravy ustanovení je jednoznačné stanovení způsobu, jakým jsou ve vyúčtování zobrazeny platby za dodávku silové elektřiny v případě dynamického určení ceny (viz § 2 odst. 1 písm. j) energetického zákona) nebo v případě jiného způsobu určení ceny závislého na změnách ceny elektřiny na organizovaných trzích s elektřinou. Je nežádoucí, aby vyúčtování obsahovalo detailní přehled jednotlivých cen v jednotlivých intervalech (tj. čtvrthodinách) – ačkoliv by šlo o transparentní a korektní rozpis takových cen, vyúčtování by se stalo pro zákazníka neúnosně nepřehledným. Dostatečnou informační hodnotu zákazníkovi poskytuje praktické zobrazení ceny jakožto váženého průměru cen za jednotku dodané elektřiny za zúčtovací období. Zákazník není zbaven práva na informaci o jednotlivých cenách a množství elektřiny dodané v každém časovém intervalu, tyto informace jsou mu k dostání on-line (viz bod 12 - § 6 odst. 3 písm. k).

K bodu 9 (§ 6 odst. 3 písm. d) bod 3)
Dochází k úpravě v souladu s § 19ca energetického zákona, kdy platbu za činnosti operátora trhu nahrazuje platba za provoz nesíťové infrastruktury. 

K bodu 10 (§ 6 odst. 3 písm. f))
Záměrem ustanovení je poskytnout údaje z měření. V případě sdílení je tedy nutno upravit terminologii tak, aby zákazník dostal údaje z měření, a nikoliv údaj o množství dodané elektřiny, který je od údaje z měření odlišný z důvodu zohlednění sdílení. U zákazníka, který se sdílení neúčastní, se navržená změna prakticky nijak neprojeví, jelikož v jeho případě se oba údaje o množství shodují.

K bodu 11 (§ 6 odst. 3 písm. j))
Uvedené ustanovení má za cíl porovnat aktuální spotřebu s historickými údaji o spotřebě tak, aby zákazník mohl rozpoznat převažující trend své spotřeby. V případě sdílení je tedy nutno upravit terminologii tak, aby zákazník mohl pracovat s údaji z měření, a nikoliv s údaji o množství dodané elektřiny, které jsou od údajů z měření odlišné z důvodu zohlednění sdílení. U zákazníka, který se sdílení neúčastní, se navržená změna prakticky nijak neprojeví, jelikož v jeho případě se oba údaje o množství shodují.
K bodu 12 (§ 6 odst. 3 písm. k))
Je doplněna povinnost odkázat zákazníka na internetové stránky, kde jsou k dostání podrobné informace o cenách za dodávku silové elektřiny v případě dynamického určení ceny (viz § 2 odst. 1 písm. j) energetického zákona) nebo v případě jiného způsobu určení ceny závislého na změnách ceny elektřiny na organizovaných trzích s elektřinou, a to v jednotlivých intervalech za celé zúčtovací období. 

K bodu 13 (§ 7 odst. 3 písm. d))
Cílem úpravy ustanovení je jednoznačné stanovení způsobu, jakým jsou ve vyúčtování zobrazeny platby za dodávku silové elektřiny v případě dynamického určení ceny (viz § 2 odst. 1 písm. j) energetického zákona) nebo v případě jiného způsobu určení ceny závislého na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem. Je nežádoucí, aby vyúčtování obsahovalo detailní přehled jednotlivých cen v jednotlivých intervalech (tj. čtvrthodinách) – ačkoliv by šlo o transparentní a korektní rozpis takových cen, vyúčtování by se stalo pro zákazníka neúnosně nepřehledným. Dostatečnou informační hodnotu zákazníkovi poskytuje praktické zobrazení ceny jakožto váženého průměru cen za jednotku dodané elektřiny za zúčtovací období. Zákazník není zbaven práva na informaci o jednotlivých cenách a množství elektřiny dodané v každém časovém intervalu, tyto informace jsou mu k dostání on-line (viz bod 12 - § 6 odst. 3 písm. k).

K bodu 14 (§ 7 odst. 3 písm. f))
Záměrem ustanovení je poskytnout údaje z měření. V případě sdílení je tedy nutno upravit terminologii tak, aby zákazník dostal údaje z měření, a nikoliv údaj o množství dodané elektřiny, který je od údaje z měření odlišný z důvodu zohlednění sdílení. U zákazníka, který se sdílení neúčastní, se navržená změna prakticky nijak neprojeví, jelikož v jeho případě se oba údaje o množství shodují.

K bodu 15 (§ 7 odst. 3 písm. i))
Uvedené ustanovení má za cíl porovnat aktuální spotřebu s historickými údaji o spotřebě tak, aby zákazník mohl rozpoznat převažující trend své spotřeby. V případě sdílení je tedy nutno upravit terminologii tak, aby zákazník mohl pracovat s údaji z měření, a nikoliv s údaji o množství dodané elektřiny, které jsou od údajů z měření odlišné z důvodu zohlednění sdílení. U zákazníka, který se sdílení neúčastní, se navržená změna prakticky nijak neprojeví, jelikož v jeho případě se oba údaje o množství shodují.

K bodu 16 (§ 7 odst. 3 písm. j))
Je doplněna povinnost odkázat zákazníka na internetové stránky, kde jsou k dostání podrobné informace o cenách za dodávku silové elektřiny v případě dynamického určení ceny (viz § 2 odst. 1 písm. j) energetického zákona) nebo v případě jiného způsobu určení ceny závislého na změnách ceny elektřiny na organizovaných trzích s elektřinou, a to v jednotlivých intervalech za celé zúčtovací období. 

K bodu 17 (§ 8 odst. 3 písm. c) bod 3)
Dochází k úpravě v souladu s § 19ca energetického zákona, kdy platbu za činnosti operátora trhu nahrazuje platba za provoz nesíťové infrastruktury. 

K bodu 18 (§ 8 odst. 3 písm. e))
Záměrem ustanovení je poskytnout údaje z měření. V případě sdílení je tedy nutno upravit terminologii tak, aby zákazník dostal údaje z měření, a nikoliv údaj o množství dodané elektřiny, který je od údaje z měření odlišný z důvodu zohlednění sdílení. U zákazníka, který se sdílení neúčastní, se navržená změna prakticky nijak neprojeví, jelikož v jeho případě se oba údaje o množství shodují.

K bodu 19 (§ 9 odst. 1 písmeno c))
Dochází k úpravě v souladu s § 19ca energetického zákona, kdy platbu za činnosti operátora trhu nahrazuje platba za provoz nesíťové infrastruktury. 

K bodu 20 (§ 10 odst. 3 písm. e))
Cílem úpravy ustanovení je jednoznačné stanovení způsobu, jakým jsou ve vyúčtování zobrazeny platby za dodávku splynu v případě dynamického určení ceny (viz § 2 odst. 1 písm. j) energetického zákona) nebo v případě jiného způsobu určení ceny závislého na změnách ceny plynu na organizovaných trzích s plynem. Je nežádoucí, aby vyúčtování obsahovalo detailní přehled jednotlivých cen v jednotlivých intervalech – ačkoliv by šlo o transparentní a korektní rozpis takových cen, vyúčtování by se stalo pro zákazníka neúnosně nepřehledným. Dostatečnou informační hodnotu zákazníkovi poskytuje praktické zobrazení ceny jakožto váženého průměru cen za jednotku dodaného plynu za zúčtovací období. Zákazník není zbaven práva na informaci o jednotlivých cenách a množství plynu dodaného v každém časovém intervalu, tyto informace jsou mu k dostání on-line (viz bod 12 - § 6 odst. 3 písm. k).

K bodu 21 (§ 10 odst. 3 písm. k))
Je doplněna povinnost odkázat zákazníka na internetové stránky, kde jsou k dostání podrobné informace o cenách za dodávku plynu v případě dynamického určení ceny (viz § 2 odst. 1 písm. j) energetického zákona) nebo v případě jiného způsobu určení ceny závislého na změnách ceny elektřiny na organizovaných trzích s plynem, a to v jednotlivých intervalech za celé zúčtovací období. 

K bodu 22 (§ 11 odst. 3 písm. e))
Cílem úpravy ustanovení je jednoznačné stanovení způsobu, jakým jsou ve vyúčtování zobrazeny platby za dodávku plynu v případě dynamického určení ceny (viz § 2 odst. 1 písm. j) energetického zákona) nebo v případě jiného způsobu určení ceny závislého na změnách ceny plynu na organizovaných trzích s plynem. Je nežádoucí, aby vyúčtování obsahovalo detailní přehled jednotlivých cen v jednotlivých intervalech – ačkoliv by šlo o transparentní a korektní rozpis takových cen, vyúčtování by se stalo pro zákazníka neúnosně nepřehledným. Dostatečnou informační hodnotu zákazníkovi poskytuje praktické zobrazení ceny jakožto váženého průměru cen za jednotku dodaného plynu za zúčtovací období. Zákazník není zbaven práva na informaci o jednotlivých cenách a množství plynu dodaného v každém časovém intervalu, tyto informace jsou mu k dostání on-line (viz bod 12 - § 6 odst. 3 písm. k).

K bodu 23 (§ 11 odst. 3 písm. j))
Je doplněna povinnost odkázat zákazníka na internetové stránky, kde jsou k dostání podrobné informace o cenách za dodávku plynu v případě dynamického určení ceny (viz § 2 odst. 1 písm. j) energetického zákona) nebo v případě jiného způsobu určení ceny závislého na změnách ceny elektřiny na organizovaných trzích s plynem, a to v jednotlivých intervalech za celé zúčtovací období. 

K bodu 24 (§ 15 až 17)
S ohledem na úpravu zmocnění pro vyhlášku v § 98a odst. 2 písm. j) energetického zákona byly odstraněny ustanovení vyhlášky týkající se termínů vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v elektroenergetice a plynárenství a dodávky tepelné energie. 


K čl. II – Přechodná ustanovení:
K bodu 1
V zájmu právní jistoty návrh vyhlášky upravuje vztah mezi novou právní úpravou a dosavadní právní úpravou. Podle tohoto ustanovení se doklad o vyúčtování poskytuje s náležitostmi podle návrhu vyhlášky i v případě, že zúčtovací období skončilo za účinnosti dosavadní vyhlášky. Jinými slovy, pokud zúčtovací období skončí přede dnem nabytí účinnosti nové vyhlášky, ale doklad o vyúčtování se poskytuje již za účinnosti nové vyhlášky, musí se poskytovat již s náležitostmi podle nové vyhlášky.

K bodu 2
Za účelem transparentnosti vyúčtování je stanoveno, že při změně platby za činnosti operátora trhu na platbu za provoz nesíťové infrastruktury, nastala-li tato změna v průběhu zúčtovacího období, bude vyúčtování obsahovat obě tyto položky samostatně tak, aby bylo pro zákazníka patrná výše platby za obě jednotlivé položky. 

K čl. III – Účinnost:
Datum nabytí účinnosti respektuje § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů.
Materiálně respektuje i veřejný zájem na urychlené zajištění možnosti realizovat sdílení elektřiny deklarovaný v přechodném ustanovení zákona č. 469/2023 Sb., který směřuje k umožnění zahájení sdílení od 1. července 2024.
27