Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORND3PHQEBQ najdete zde


                ÚŘAD VLÁDY ČR

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Část materiálu: VII

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra financí dne 25. března 2024, s termínem dodání stanovisek do 24. dubna 2024. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:

	Č. res.
	Resort
	Č. př.
	Z/D
	Připomínky
	Vypořádání

	5.
	Ministerstvo pro místní rozvoj
	1.
	D
	K jednotlivým bodům

1. K čl. I, bodu 16

Novelizační bod č. 16 doporučujeme uvést takto:

„16.	V § 13v odst. 2 písm. c) bodě 1 se slovo „, nebo“ nahrazuje čárkou.“.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	5.
	Ministerstvo pro místní rozvoj
	2.
	D
	2. K čl. I, bodu 20

Novelizační bod č. 20 doporučujeme uvést takto:

„20.	V § 13zi odst. 1 písm. b) bodě 3 se slovo „a“ zrušuje.“.

	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	5.
	Ministerstvo pro místní rozvoj
	3.
	D
	3.	K čl. I, bodu 23

V novelizačním bodě č. 23 doporučujeme slovo „bod“ nahradit slovem „bodě“ a na konci bodu doporučujeme doplnit tečku.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	6.
	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	1.
	D
	ÚVOD 
K materiálu uplatňujeme pět doporučujících připomínek legislativně-technického charakteru.

Zásadní připomínka:

Připomínka:

1.	K novelizačnímu bodu č. 31 - Doporučujeme v § 14zzg odst. 2 slova „pro účely DPH“ nahradit slovy „pro účely daně z přidané hodnoty“, neboť zkratky z velkých písmen Legislativní pravidla vlády (dále jen „LPV“) nepovolují.

	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	6.
	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	2.
	D
	2.	K novelizačnímu bodu č. 36 - Upozorňujeme, že základní číslovky se v textu právního předpisu vyjadřují arabským číslem, viz čl. 43 odst. 1 LPV, doporučujeme slovo „patnácti“ nahradit číslem „15“.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	6.
	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	3.
	D
	3.	K novelizačnímu bodu č. 47 - V souladu s čl. 58 odst. 2 písm. k) LPV, doporučujeme slovo „písm.“ nahradit slovem „písmeno“.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	6.
	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	4.
	D
	4.	K novelizačnímu bodu č. 49 - Jelikož je navrhováno doplnění slov před interpunkční znaménko, kterým je ukončeno písmeno B, doporučujeme za slova „na konci“ doplnit slovo „textu“ (viz čl. 58 odst. 8 písm. e)).
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	6.
	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	5.
	D
	5.	K novelizačnímu bodu č. 52 - Domníváme se, že na konci nově vkládaného písmene „Aa“ by měla být tečka, doporučujeme její doplnění.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	7.
	Ministerstvo spravedlnosti
	1.
	D
	1. K novelizačnímu bodu č. 4: V tomto ustanovení se navrhuje zavedení legislativní zkratky „skutečný majitel“ v návaznosti na vymezení tohoto nového pojmu. Vzhledem k čl. 44 Legislativních pravidel vlády doporučujeme toto ustanovení vypustit, neboť legislativní zkratku nelze zavést na konci vymezení nového právního termínu. 
	Vyhověno.
Novelizační bod byl vypuštěn.


	7.
	Ministerstvo spravedlnosti
	2.
	D
	2. K novelizačnímu bodu č. 5: Nesouhlasíme s nahrazováním pojmu „akciová společnost“ pojmem „entita“. Akcie jsou pojmovým znakem akciové společnosti, není tak možné, aby byly na regulovaném trhu obchodovány akcie někoho jiného než akciové společnosti, a to ani v zahraničí. Alternativně by musel být nahrazen nejen pojem „akciová společnost“ pojmem „entita“, ale také pojem „akcie“ pojmem „účastnické cenné papíry“, aby bylo uvedené pravidlo neutrální a zahrnující jak české akciové společnosti, tak ty zahraniční. 
	Vyhověno.
Pojem akcie byl nahrazen pojmem účastnické cenné papíry. 


	7.
	Ministerstvo spravedlnosti
	3.
	D
	3. K novelizačnímu bodu č. 6: Nad rámec našeho nesouhlasu s nahrazením pojmu „akciová společnost“ pojmem „entita“ upozorňujeme, že v navrhovaném znění odkazuje písm. b) na „akciovou společnost podle písm. a)“, která už ale není v písm. a) definována. 
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	7.
	Ministerstvo spravedlnosti
	4.
	D
	4. K novelizačnímu bodu č. 9: Doporučujeme za slovo „přílohy“ doplnit slovo „č.“. 
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	7.
	Ministerstvo spravedlnosti
	5.
	D
	5. K novelizačnímu bodu č. 16: Upozorňujeme na skutečnost, že vypuštěním slova „nebo“ věta dotčeného ustanovení nedává smysl. 
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	7.
	Ministerstvo spravedlnosti
	6.
	D
	6. K novelizačnímu bodu č. 34 (§ 15c odst. 2): Doporučujeme za slovo „podle“ doplnit slovo „odst.“. 
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	7.
	Ministerstvo spravedlnosti
	7.
	D
	7. K novelizačnímu bodu č. 34 (§ 15m odst. 1 písm. d): Upozorňujeme, že pojem „řádné místo podnikání“ není zákonem o mezinárodní spolupráci při správě daní definován. Vysvětlení důvodové zprávy, že se jedná o zbytkovou kategorii, pak podle našeho názoru zcela neodpovídá užitému pojmu, který může svádět k výkladu, že se jedná o objektivní kritérium. Doporučujeme zvážit užití jiného pojmu nebo přeformulování ustanovení. 
	Vyhověno jinak.
Zvláštní část důvodové zprávy byla upravena za účelem bližšího vysvětlení daného pojmu. 

	7.
	Ministerstvo spravedlnosti
	8.
	D
	8. K novelizačnímu bodu č. 45: Upozorňujeme na chybějící podtržení transpozičního textu. 

	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	7.
	Ministerstvo spravedlnosti
	9.
	D
	9. K čl. III: Doporučujeme slovo „dne“ nahradit slovem „dnem“. 
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	1.
	Z
	Zásadní připomínky:

K čl. I bodu 34 – k § 15r odst. 2 písm. b): 
	Navrhujeme, aby namísto neurčitě vymezené doby bylo postaveno najisto, že doba, k níž se vztahuje poskytovaná záruka, činí 3 roky, a to z důvodu právní jistoty a předvídatelnosti práva. 
	Obdobnou připomínku uplatňujeme také k § 15zk písm. a) bodu 1.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.     
	Vyhověno.
V materiálu byl upraven § 15r a § 15zk, ale i § 14zt a 14zzn, které obsahovaly obdobnou právní úpravu.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


	9.
	Ministerstvo vnitra
	2.
	Z
	K čl. I bodu 34 – k pododdílu 5: 
	Žádáme o bližší objasnění kritérií, na jejichž základě bude určováno, zda bude porušení určité povinnosti postihováno jako nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, nebo bude postihováno pořádkovou pokutou, nebo bude postihováno jako přestupek. Hranice mezi jednotlivými modalitami se z návrhu nejeví zcela zřetelná, neboť porušované povinnosti jsou si v některých případech obsahově blízké, ač jsou postihovány v různém režimu.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
	Vysvětleno.
Porušení povinností je v současném návrhu rozděleno do 3. kategorií – i) pořádková pokuta při nepodání oznámení, jehož je z důvodu případného i mezinárodní reputačního postihu České republiky je třeba vymoci od dané osoby, ii) přestupek – neregistrace či podnikání při zápisu na seznam (neoprávněné podnikání) iii) vše ostatní je nesplněním povinnosti nepeněžité povahy.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


	9.
	Ministerstvo vnitra
	3.
	Z
	K čl. I bodu 34 – k § 15zr odst. 2: 
	Poslední věta ustanovení může podle našeho názoru vyvolávat výkladové nejasnosti v případech, kdy potvrzení přijetí vyrozumění dojde správci daně až po uplatnění fikce doručení (třeba i se značným časovým odstupem). Požadujeme vyjasnit, jaké stanovisko v těchto případech předkladatel zastává, a v návaznosti na to ustanovení upřesnit. 
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
	Vyhověno.
Do materiálu byla doplněna 15 denní lhůta pro potvrzení přijetí vyrozumění. Stejná právní úprava se pak provedla i v § 14zzw.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


	9.
	Ministerstvo vnitra
	4.
	D
	Doporučující připomínky:

K čl. I bodu 34 – k § 15m odst. 1 písm. d):
	Doporučujeme specifikovat, co je myšleno pojmem „řádné místo podnikání“.
	Vyhověno jinak.
Zvláštní část důvodové zprávy byla upravena za účelem bližšího vysvětlení daného pojmu. 

	9.
	Ministerstvo vnitra
	5.
	D
	K čl. I bodu 34 – k § 15zf odst. 1 písm. b):
	Doporučujeme specifikovat, o jakou adresu se jedná (např. poštovní, bydliště, pobytu, sídla…).
	Tuto připomínku uplatňujeme obdobně k příloze č. 5 čl. C bodu 2 písm. b).
	Vyhověno.
Materiál byl upraven, adresy byly specifikovány.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	6.
	D
	K čl. I bodu 46 – k příloze č. 1 čl. C bodu 17 písm. e) podbodu v):
	Doporučujeme specifikovat, o jakou „společnost“ se jedná, neboť nepředpokládáme, že je zamýšlena společnost dle § 2716 občanského zákoníku.
	Vyhověno.
Byla doplněna specifikace, že se jedná o obchodní společnost.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	7.
	D
	Připomínky legislativně technické a formálního charakteru:

K názvu zákona: 
Do názvu zákona doporučujeme doplnit předpokládaný rok nabytí platnosti zákona.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	8.
	D
	K čl. I bodu 4 – k § 13d odst. 2: 
	Upozorňujeme, že navrhované zavedení legislativní zkratky je v rozporu s čl. 44 odst. 1 Legislativních pravidel vlády, dle kterého legislativní zkratku nelze zavést v případě, kdy je v právním předpisu vymezován nový právní termín, na konci tohoto vymezení. Navrhujeme materiál v tomto směru upravit.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven. 

	9.
	Ministerstvo vnitra
	9.
	D
	K čl. I bodu 6 – k § 13e odst. 1 písm. b): 
	Upozorňujeme, že v návaznosti na čl. I bod 5 je nutné také slova „akciové společnosti“ nahradit slovem „entity“.
	Vyhověno jinak.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	10.
	D
	K čl. I bodu 7 – k § 13g odst. 4: 
1. Za slova „přílohy č. 2“ doporučujeme vložit slova „k tomuto zákonu“.
1. V písmenech a) a b) doporučujeme čárku před slovy „v případě“ vypustit pro nadbytečnost.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	11.
	D
	K čl. I bodu 9 – k § 13h odst. 4 písm. f): 
	Slova „přílohy 1“ doporučujeme nahradit slovy „přílohy č. 1 k tomuto zákonu“.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	12.
	D
	K čl. I bodu 14 – k § 13u odst. 3: 
	V úvodní větě odstavce 3 doporučujeme za slova „výlučně k fyzickým osobám“ vložit čárku, neboť se jedná o větu vloženou.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	13.
	D
	K čl. I bodu 31 – k § 14zzg odst. 2 písm. e):
	S ohledem na čl. 40 odst. 3 Legislativních pravidel vlády doporučujeme text „DPH“ nahradit slovy „daně z přidané hodnoty“.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	14.
	D
	K čl. I bodu 32 – k § 14zzi odst. 1 písm. b):
	V novelizační větě doporučujeme před slovo „slovo“ vložit slovo „se“.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	15.
	D
	K čl. I bodu 34 – k § 15 a násl.:
	Upozorňujeme na to, že platné znění zákona již § 15 obsahuje, nelze jej tedy znovu vložit. Navrhujeme proto označení paragrafů vkládaných v rámci novelizačního čl. I bodu 34 upravit.
	Vysvětleno.
Návrh zákona již reflektuje změny navržené ve sněmovním tisku 659, který § 15 ruší.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	16.
	D
	K čl. I bodu 34 – k § 15a:
	Za účelem sjednocení užívané terminologie doporučujeme slova „tohoto zákona“ nahradit slovy „k tomuto zákonu“.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	17.
	D
	K čl. I bodu 34 – k § 15c:
1. V odstavci 1 písm. c) doporučujeme slova „písmene a) a b)“ nahradit slovy „písmen a) nebo b)“.
1. V odstavci 2 doporučujeme před text „1 písm. a)“ vložit slovo „odstavce“.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	18.
	D
	K čl. I bodu 34 – k § 15e odst. 3:
	Na konci ustanovení doporučujeme doplnit tečku.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	19.
	D
	K čl. I bodu 34 – k § 15h písm. f):
	Před slova „s výjimkou“ doporučujeme vložit čárku.
	Tuto připomínku uplatňujeme také k § 15zc odst. 2.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	20.
	D
	K čl. I bodu 34 – k § 15zf odst. 1 písm. h):
1. Za slova „oznamovanou transakci“ v úvodní větě ustanovení doporučujeme vložit čárku, neboť se jedná o větu vloženou.
1. S ohledem na nevhodně zvolený způsob zkrácené citace v bodě 9 a na to, že je dle našeho názoru uvedeno chybně číslo citovaného předpisu, doporučujeme slova „nařízení (EU) 2023/1113“ nahradit slovy „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114“.
	Nevyhověno.
Citace předpisu č. 2024/1113 je správná. Chyba je na straně samotné směrnice DAC, která sice odkazuje na nařízení MiCA, které ale danou definici neobsahuje. Tuto definici obsahuje právě uvedené nařízení č. 2024/1113. Legislativně technické připomínky byly zapracovány.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	21.
	D
	K čl. I bodu 34 – k § 15zf odst. 2:
Slovo „úlohu“ navrhujeme nahradit slovem „úloha“, neboť se vztahuje k části věty „oznamují se o fyzické osobě nebo entitě“.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	22.
	D
	K čl. I bodu 34 – k § 15zh odst. 1 a 2:
Dáváme ke zvážení, zda by nebylo s ohledem na přehlednost ustanovení vhodné přehodit pořadí odstavců 1 a 2. Tedy nejdříve definovat pojem „kvalifikovaná výzva k podání oznámení“ a až následně určit, kdy může dojít k jejímu vydání.
	Nevyhověno.
Jedná se o systematiku, která byla v zákoně použita.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	23.
	D
	K čl. I bodu 34 – k § 15zr:
V nadpisu ustanovení doporučujeme slovo „kryptoaktivy“ nahradit slovem „kryptoaktiv“.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	24.
	D
	K čl. I bodu 41 – k příloze č. 1 čl. A bodu 4 písm. b):
Upozorňujeme na chybnou citaci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES. V uvedeném případě je nutné postupovat dle čl. 45 odst. 7 Legislativních pravidel vlády, tedy využít  například slovní citace (např. „podle použitelného předpisu Evropské unie upravujícího předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu“), doplněné o poznámku pod čarou obsahující úplnou citaci tohoto předpisu, popř. na prvním místě výskytu uvést úplnou citaci tohoto předpisu a u dalších případů odkazování využít zkrácenou citaci ve znění „směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849“. V tomto směru navrhujeme upravit všechny citace uvedeného předpisu Evropské unie v materiálu.
	 Vyhověno jinak.
Z materiálu byly odstraněny všechny odkazy na danou směrnici.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	25.
	D
	K čl. I bodu 44 – k příloze č. 1 čl. B bodu 1:
Slova „Příloze č 1“ v novelizační větě doporučujeme nahradit slovy „příloze č. 1“.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	26.
	D
	K čl. I bodu 45 – k příloze č. 1 čl. C bodu 2:
Upozorňujeme, že v rámci novelizačního bodu není podtrženo, jaké z navrhovaných změn jsou transpoziční, doporučujeme proto novelizační bod v tomto směru upravit.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	27.
	D
	K čl. I bodu 47 – k příloze č. 1 čl. C bodu 17 písm. f):
V novelizační větě doporučujeme v souladu s čl. 58 odst. 2 písm. k) Legislativních pravidel vlády text „písm. e)“ nahradit textem „písmeno e)“.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	28.
	D
	K čl. I bodu 48 – k příloze č. 1 čl. D:
1. Upozorňujeme, že dle platného znění s vyznačením navrhovaných změn je navrhovaný bod 9 doplňován do čl. E, nikoliv do čl. D. Navrhujeme proto novelizační bod v tomto směru upravit.
1. Dále navrhujeme v novelizační větě slovo „nový“ vypustit pro nadbytečnost.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	29.
	D
	K čl. I bodu 49 – k příloze č. 2 oddílu I písm. B:
S ohledem na čl. 58 odst. 9 Legislativních pravidel vlády doporučujeme v novelizační větě za slova „na konci“ vložit slovo „textu“.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	30.
	D
	K čl. I bodu 50 – k příloze č. 2 oddílu I písm. E:
V novelizační větě doporučujeme slovo „nové“ vypustit pro nadbytečnost.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	31.
	D
	K čl. I bodu 52 – k příloze č. 2 oddílu VII:
Na konci vkládaného písmene Aa doporučujeme doplnit tečku.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	32.
	D
	K čl. I bodu 54 – k příloze č. 5 čl. D bodu 1:
	Slova „článku C“ doporučujeme nahradit textem „čl. C“.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	33.
	D
	K čl. I bodu 54 – k příloze č. 5 čl. E bodu 1:
1. Odstavec začínající slovy „S entitou se nakládá jako s tím, který v rámci svého podnikání vykonává“ obsahově náleží do písmene b). Doporučujeme jej proto za účelem zvýšení přehlednosti textu neuvádět jako samostatnou větu, nýbrž jej od ostatního obsahu písmene b) oddělit středníkem.
1. Doporučujeme upravit citace a slova „v písm.“ v obou případech výskytu nahradit slovy „v písmeni“.
1. Obdobně navrhujeme slova „písm. a) podbodu iii)“ nahradit slovy „písmene a) podbodu iii)“.
	Vyhověno částečně.
Materiál byl upraven podle připomínek podle bodu 2 a 3.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	34.
	D
	K čl. II – k přechodným ustanovením:
1. V bodě 1 doporučujeme za slova „nabytí účinnosti tohoto zákona“ vložit čárku.
1. V bodě 2 doporučujeme slova „po dni nabytí“ nahradit slovy „ode dne nabytí“.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	9.
	Ministerstvo vnitra
	35.
	D
	K čl. III – k účinnosti:
1. Slovo „dne“ navrhujeme v obou případech výskytu nahradit slovem „dnem“.
1. Před slova „s výjimkou“ doporučujeme vložit čárku.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	10.
	Ministerstvo zahraničních věcí
	1.
	D
	K oznamovacím a informačním povinnostem stanoveným směrnicemi DAC:

MZV doporučuje v kontextu oznamovacích a informačních povinností, jak je stanovují směrnice DAC, v materiálu zohlednit níže uvedené případy projednávané před Soudním dvorem Evropské unie. Z předloženého materiálu totiž není zřejmé, zda, a případně jak, Ministerstvo financí počítá s jejich zohledněním. Žádá se proto o vysvětlení, případně doplnění materiálu. Z pohledu MZV by byla vhodná např. úprava ust. § 14j odst. 1 zákona č. 164/2013 Sb. podle nového čl. 8ab odst. 5 směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní ve znění směrnice 2018/822.

MZV má za relevantní tyto dvě věci, které byly předloženy Soudnímu dvoru EU:

-  případ C-694/20 Orde van Vlaamse Balies a další, v němž Soudní dvůr EU rozhodl o neplatnosti čl. 8ab odst. 5 směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní ve znění směrnice 2018/822. Soud konstatoval rozpor uvedené právní úpravy s čl. 7 Listiny základních práv EU v rozsahu, v němž má advokát jednající jako zprostředkovatel povinnost informovat jakéhokoli jiného zprostředkovatele, který není jeho klientem, o jeho oznamovací povinnosti. Na tento rozsudek reaguje aktuální znění čl. 8ab odst. 5 směrnice 2011/16/EU ve znění směrnice 2023/2226 (viz také b. 44 preambule směrnice 2023/2226),

- případ C-623/22 Belgian Association of Tax Lawyers, aktuálně ve fázi stanoviska generálního advokáta (vyneseno dne 29. února 2024), který nastoluje kromě jiného otázku osobního rozsahu omezení povinnosti oznamovat/informovat vzhledem k závazku profesní mlčenlivosti, a to ve vztahu k ostatním odborníkům v postavení blízkému advokátům.
	Vysvětleno.
Daná problematika je řešena v rámci novely zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní obsažené v ST659, který je projednáván Parlamentem České republiky.

	10.
	Ministerstvo zahraničních věcí
	2.
	D
	Dovolím si ještě, na této pracovní úrovni, upozornit na nepřesný název předloženého návrhu zákona, který je uveden v předkládací zprávě, a rovněž na použití zkratky "ZMSSD" v důvodové zprávě (na str. 41),  a to aniž by byla zavedena a následně použita i na nějakém jiném místě důvodové zprávy, tj. je použita jen jednou.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	13.
	Ministerstvo životního prostředí
	1.
	Z
	Zásadní připomínky:

1. Předložený materiál obsahuje informaci, že novela zákona přinese náklady na vývoj a provoz informačních technologií. 
Požadujeme, aby byl materiál doplněn o finanční odhad těchto nákladů.
	Vyhověno.
Materiál byl doplněn v souladu s připomínkou. 
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


	13.
	Ministerstvo životního prostředí
	2.
	Z
	2. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) neobsahuje Shrnutí závěrečné zprávy RIA dle přílohy č. 3 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) schválených usnesením vlády ze dne 11. ledna 2023. 
	Vyhověno. 
Shrnutí závěrečné zprávy bylo převedeno do šablony přílohy č. 3 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA).
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


	13.
	Ministerstvo životního prostředí
	3.
	 D
	Doporučující připomínky:

1. Materiál obsahuje mnoho zkratek, kdy jen některé jsou v textu vysvětlené. 
Z důvodu lepší přehlednosti doporučujeme do materiálu uvést i přehled použitých zkratek.
	Nevyhověno.
Uvedení seznamu zkratek nepovažuje předkladatel za nezbytné.


	15.
	Úřad vlády České republiky - Ministr a předseda Legislativní rady vlády
	1.
	Z
	Úvod
Připomínky k závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (ZZ RIA)

1. Žádáme o použití aktuální verze shrnutí závěrečné zprávy RIA, které se zpracovává pro návrhy zákonů pro účely předložení materiálu k projednání vládě. Šablona shrnutí je součástí přílohy č. 3. Obecných zásad pro RIA.
Tato připomínka je zásadní
	Vyhověno.
K shrnutí závěrečné zprávy RIA byla použita aktuální šablona. 
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


	15.
	Úřad vlády České republiky - Ministr a předseda Legislativní rady vlády
	2.
	Z
	2. Žádáme o upřesnění termínu (lhůty) a indikátorů přezkumu účinnosti regulace. Termín by měl být v souladu s vyhodnocováním účinnosti směrnice DAC 8. Stanovení indikátorů je důležité pro určení, jaký výsledek a jaké konkrétní skutečnosti cílového stavu budou považovány za dosažení cíle právní úpravy.  
Tato připomínka je zásadní
	Vyhověno.
RIA byla doplněna v souladu s připomínkou.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
 

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	1.
	
	Po stránce formální:

Předkladatel splnil pouze částečně formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.

K důvodové zprávě
Máme za to, že návrh zákona se vedle dříve transponovaných směrnic DAC dotýká také např. směrnice AMLD nebo nařízení MiCA, které předkladatel zmiňuje v důvodové zprávě k návrhu. Bod 4. Obecné části důvodové zprávy (str. 42) však tuto informaci neuvádí. 
Požadujeme s ohledem na uvedené důvodovou zprávu dopracovat.
K výkaznictví ke směrnici AMLD viz níže.

K rozdílové tabulce
Za účelem zvýšení přehlednosti tabulky doporučujeme v části Odpovídající předpis EU - Ustanovení uvádět i příslušný článek konsolidované verze směrnice 2011/16/EU (např. čl. 8ad odst. 12 32011L0015 u Čl. I bodu 34 - § 15l návrhu).

K Čl. I bodu 43. (Příloha č. 1 čl. A bod 8)
Transponovaný bod 9 Přílohy I odst. 4 písm. b) směrnice DAC, ve znění DAC 8, obsahuje pododstavec druhý, ve které se stanoví, že „produkt není vytvořen výhradně za účelem usnadnit převod peněžních prostředků, pokud jsou v rámci běžné obchodní činnosti převádějícího subjektu peněžní prostředky spojené s takovým produktem drženy déle než 60 dnů po obdržení pokynů k usnadnění převodu nebo, pokud nejsou obdrženy žádné pokyny, po obdržení peněžních prostředků“. Zmíněnou právní normu přebírá předkladatel do návrhu v příloze č. 1 čl. A bodě 8, ve kterém však není původní text směrnice adekvátně transponován s ohledem na používanou terminologii zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Pojem „převádějící subjekt“ je termínem používaným směrnicí. Namísto pojmu „subjekt“ pracuje zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní s pojmem „entita“ (viz přílohu č. 1 čl. E bod 3 zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní). V návrhu v bodě 43. při tom předkladatel používá pojem „převádějící entita“, což odpovídá pojmosloví zavedenému při transpozici směrnice, nicméně v rozdílové tabulce k ustanovení Čl. I bodu 43 předkladatel používá pojem „převádějící subjekt“, což zavedenému pojmosloví neodpovídá. Požadujeme rozdílovou tabulku v této části opravit.

K Čl. I bodu 43 (Příloha č. 1 čl. A bod 12)
V Příloze č. 1 se na konci čl. A doplňuje bod 12, který zní: „12. Pojmem „směnná transakce“ se rozumí směnná transakce podle § 15d“. Směnná transakce je však v návrhu definována v § 15e odst. 2, nikoliv v § 15d, na který odkazuje Příloha č. 1 v čl. A bodě 12. Odkazované ustanovení § 15d se věnuje definici pobočky pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní. Požadujeme odkaz opravit. Připomínka se týká i vlastního textu návrhu.

Další připomínky k RT viz dále.
	Bere se na vědomí.


Vyhověno.

Důvodová zpráva byla upravena.

Vyhověno.

Rozdílová tabulka byla upravena.

Vyhověno.
Rozdílová tabulka byla upravena.
 

Vyhověno.
Odkaz byl opraven.


Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	2.
	
	Po stránce materiální:

Stav relevantní právní úpravy v právu EU: 

Cílem návrhu je provést transpozici směrnice Rady (EU) 2023/2226 ze dne 17. října 2023, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (tzv. směrnici „DAC 8“).

V oblasti daňové má tudíž návrh zákona implementační vztah rovněž ke:

● směrnici Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (tzv. směrnice „DAC 1“).

Návrh zákona byl již dříve v návrhem dotčených částech vykázán i k níže uvedeným předpisům EU:

● směrnici Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní, (tzv. směrnici „DAC 2“),

● směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní, (tzv. směrnici „DAC 3“),
● směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní, (tzv. směrnici „DAC 4“),
● směrnice Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat, (tzv. směrnici „DAC 6“),
● směrnice Rady (EU) 2021/514 ze dne 22. března 2021, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní, (tzv. směrnici „DAC 7“),
● směrnici Rady (EU) 2015/2060 ze dne 10. listopadu 2015, kterou se zrušuje směrnice 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor v podobě úrokových plateb.

Návrhu se rovněž, vzhledem k návaznosti na oblast kryptoaktiv, dotýká:

● nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 o trzích kryptoaktiv, (tzv. nařízení MiCA), 

a dále, v návaznosti na oblast praní peněz, je třeba zmínit i:

● směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES, (tzv. směrnice „AMLD“), která již byla dvakrát novelizována.

Opominout není možné ani 

● nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), (tzv. „GDPR“).
	Bere se na vědomí.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	3.
	Z
	Připomínky a návrhy změn:

Obecně k implementaci některých ustanovení směrnice DAC 8 (2023/2226)
U všech níže uvedených ustanovení je ve srovnávací tabulce přiložené k návrhu uvedeno ID návrhu, je tudíž zřejmé, že bylo záměrem předkladatele je návrhem provést. S ohledem na to, že v přiložené rozdílové tabulce se příslušná provedení neobjevuji, požadujeme vyjasnit, jakým způsobem k nim došlo, případně transpoziční úpravu dopracovat.
· Článek 1 odst. 1 písm. a) bod iii) – změna čl. 3 bodu 9 prvního pododstavce písm. a),
· Článek 1 odst. 1 písm. b),
· Článek 1 odst. 1 písm. c),
· Článek 1 odst. 2 písm. c),
· Článek 1 odst. 3 písm. b) bod i) a ii), v části „ledaže se předběžné daňové rozhodnutí s přeshraničním prvkem týká fyzické osoby a sděluje se podle odstavců 1 a 4“,
· Článek 1 odst. 5,
· Článek 1 odst. 6 – čl. 8ad odst. 1 až 6 a 8 až 12,
· Článek 1 odst. 7, v části týkající se služebního tajemství,
· Článek 1 odst. 8,
· Článek 1 odst. 11 v části týkající se čl. 22 odst. 4 konsolidovaného znění směrnice DAC,
· Článek 1 odst. 13 písm. a),
· Článek 1 odst. 15, a s ním související čl. 2 odst. 3,
· Článek 1 odst. 16,
· Příloha I odst. 1 písm. a) bod ii),
· Příloha I odst. 4 písm. e),
· Příloha I odst. 4 písm. g),
· Příloha III (Příloha VI oddíl I pododdíl A),
· Příloha III (Příloha VI oddíl II pododdíly C až E),
· Příloha III (Příloha VI oddíl III pododdíl D),
· Příloha III (Příloha VI oddíl IV pododdíl E) – např. není zřejmé, kde je transponována definice schovatelské instituce,
· Příloha III (Příloha VI oddíl V pododdíly C až F).
Tyto připomínky jsou zásadní.
	Vyhověno částečně, vysvětleno.
K čl. 1 odst. 1 písm. a) bod iii) – z pohledu předkladatele nelze v rozdílové tabulce vykázat, resp. je vtaženo do celého návrhu zákona a muselo by být toto ustanovení citováno u každého ustanovení, které obsahuje definovaný pojem podle příloh (tj. de facto u všech). Srovnávací tabulka byla upravena, aby zohledňovala výše uvedené. 

Článek 1 odst. 1 písm. b) – rozdílová tabulka byla doplněna.

Článek 1 odst. 1 písm. c)
Ad bod 28 – jedná se o nepovinnou implementaci, která by byla případně obsažena v novele vyhlášky č.74/2014 Sb.
Ad bod 29 – úprava bude případně obsažena v novele vyhlášky č.74/2014 Sb.
Ad bod 30 – doplněno do rozdílové tabulky, upozorňuje se, že se jedná o špatný odkaz již na úrovni směrnice DAC 8, adresa distribuovaného registru je definována v čl. 3 odst. 18 nařízení TFR.
Ad bod 31 – implementováno ST 659, upravena srovnávací tabulka

Článek 1 odst. 2 písm. c), - Srovnávací tabulka byla upravena, směrnice DAC 8 nezavádí v této oblasti jakýkoliv posun, změna je pouze technická (vypuštění písmene „a“ na konci písm. c))

Článek 1 odst. 3 písm. b) bod i) a ii), v části „ledaže se předběžné daňové rozhodnutí s přeshraničním prvkem týká fyzické osoby a sděluje se podle odstavců 1 a 4“, - toto je vykázáno v rozdílové tabulce k § 13x odst.  písm. a) a k). Toto je implementováno tím, že se jedná o „dotčenou“ osobu.

Článek 1 odst. 5 – rozdílová tabulka byla doplněna.

Článek 1 odst. 6 
čl. 8ad
odstavec 1 – je vykázán v rozdílové tabulce k § 15, § 15ze a § 15ze.
odstavec 2 – je vykázán v rozdílové tabulce k § 15zs
odstavec 3 – upravena srovnávací tabulka (doplněn § 8a odst. 2), v rozdílové tabulce je vykázán u § 15zs 
odstavec 4 – není třeba vykazovat v rozdílové tabulce, týká se pouze Komise, srovnávací tabulka byla upravena. 
odstavec 5 – není třeba vykazovat v rozdílové tabulce, týká se pouze Komise, srovnávací tabulka byla upravena. 
odstavec 6 – do srovnávací tabulky byl doplněn § 25 ZMSSD. 
odstavec 8 – rozdílová tabulka byla doplněna.
odstavec 9 – není třeba vykazovat v rozdílové tabulce, týká se pouze Komise, srovnávací tabulka byla upravena. 
odstavec 10 – není třeba vykazovat v rozdílové tabulce, týká se pouze Komise, srovnávací tabulka byla upravena. 
odstavec 11 – není třeba vykazovat v rozdílové tabulce, srovnávací tabulka byla upravena. 
odstavec 12 je vykázán v rozdílové tabulce k § 15l.

Článek 1 odst. 7, v části týkající se služebního tajemství, - srovnávací tabulka byla upravena, byla doplněna povinnost mlčenlivosti podle § 52 Daňového řádu. 

Článek 1 odst. 8, - srovnávací tabulka byla upravena, byl doplněn § 31 odst. 3 ZMSSD 

Článek 1 odst. 11 v části týkající se čl. 22 odst. 4 konsolidovaného znění směrnice DAC – srovnávací tabulka byla upravena; toto bude vyřešeno nelegislativní cestou 

Článek 1 odst. 13 písm. a) – jedná se o ustanovení obsažené v obecných předpisech týkajících se zpracovávání osobních údajů, srovnávací tabulka byla upravena 

Článek 1 odst. 15, a s ním související čl. 2 odst. 3, - není třeba vykazovat v rozdílové tabulce, týká se pouze Komise, srovnávací tabulka byla upravena. Nad rámec je třeba upozornit, že v české verzi čl. 2 odst. 3 je písařská chyba a odkaz má směřovat na odst. 16 (vizte jiné verze) O24

Článek 1 odst. 16 je vykázán u § 13x odst. 4 a § 13zi,
 
Příloha I odst. 1 písm. a) bod ii) – upravena srovnávací tabulka, jde pouze o odstranění spojky „a“ související s vložením nového odstavce 6a do směrnice DAC O24

Příloha I odst. 4 písm. e – do srovnávací tabulky byla doplněna příloha 1 písm. C odst. 9.

Příloha I odst. 4 písm. g) – rozdílová tabulka byla upravena.

Příloha III (Příloha VI oddíl I pododdíl A), je vykázán u § 15m, § 15z a § 15za.

Příloha III (Příloha VI oddíl II pododdíly C až E) – rozdílová tabulka byla upravena.

Příloha III (Příloha VI oddíl III pododdíl D) je vykázán v příloze č. 5.

Příloha III (Příloha VI oddíl IV pododdíl E) – např. není zřejmé, kde je transponována definice schovatelské instituce,  - je vykázáno v § 15a, jelikož totožná definice schovatelské instituce je obsažena již ve stávající příloze č. 1.
Příloha III (Příloha VI oddíl V pododdíly C až F). 
Pododdíl C do srovnávací tabulky byl doplněn § 3 ZMSSD a kontrolní postupy podle DŘ.
Pododdíl D do srovnávací tabulky byl doplněn §3 a § 12g.
Pododdíl E je vykázáno u § 15zt.
Pododdíl F je vykázán na mnoha místech.

Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	4.
	Z
	K Čl. I – novele zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
K bodu 3. (§ 12i):
Novelizace Přílohy VI oddíl V pododdíl B směrnice 2011/16/EU stanoví dva nové instituty, a to záznamní (odst. 1) a oznamující (odst. 2) povinnost. Dle rozdílové tabulky navrhovaný § 12i transponuje institut oznamující povinnosti, zřejmě se však jedná o povinnost záznamní. Dále požadujeme vysvětlit, kde je implementována povinnost oznamující podle odst. 2.
Tato připomínka je zásadní.
	Vyhověno.
Záznamní povinnost poskytovatelů služeb je transponována v § 15zd a § 12i návrhu. 
Oznamovací povinnost je transponována v § 15ze návrhu a § 12g ZMSSD.
Srovnávací tabulka je opravena s ohledem na výše uvedené.  
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	5.
	Z
	K bodu 3. (§ 12j):
Směrnice 2023/2022 požaduje v čl. 1 odst. 11 uchovávat záznamy po dobu nejméně 5 let. Jak je řešeno uchovávání údajů po uplynutí doby podle § 12j?
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Podle § 3 ZMSSD se subsidiárně použije daňový řád, který upravuje zpracování osobních údajů při správě daní obecně v souladu s ostatními požadavky na jejich zpracování (např. § 9 odst. 3 daňového řádu). 
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	6.
	Z
	K bodu 5. (§ 13e odst. 1 písm. a), písm. b)):

1.
V ustanovení § 13e odst. 1 písm. a) předkladatel navrhuje nahradit slova „akciovou společností“ slovem „entitou“, kdy tuto změnu odůvodňuje v Důvodové zprávě, části II Zvláštní část tím, že sledovaným cílem je upravit dosavadní znění tak, aby odpovídalo terminologii používané v zákoně o mezinárodní spolupráci při správě daní, stejně tak, jako v zákoně o podnikání na kapitálovém trhu (zákon č. 256/2004 Sb., dále jen „ZPKT“). 
Prvně, odkazovaný ZPKT s pojmem entita na žádném místě svého textu nepracuje, naopak se drží terminologie zákona č. 90/2012 Sb., obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“), který definuje pojem „akciová společnost“. Ani pojmy „obdobný trh v zahraničí“ se v ZPKT neobjevují, z důvodové zprávy tak požadujeme toto odůvodnění vypustit a ponechat tam pouze účel sjednocení terminologie se zákonem o mezinárodní spolupráci při správě daní. 
Zadruhé, pokud předkladatel navrhuje nahradit slova „akciovou společností“ v tomto případě pojmem „entita“, pak by tak měl učinit i v případě § 15h, kde se vyňatou osobou pro účely automatické výměny oznamovaných informací o kryptoaktivech rozumí „akciová společnost, jejíž akcie jsou pravidelně obchodovány na regulovaném trhu nebo obdobném trhu v zahraničí“, pokud má dojít ke sledovanému sjednocení terminologie napříč zákonem o mezinárodní spolupráci při správě daní. 

Nadto předkladatel v § 13e odst. 1 písm. b) sice nahrazuje slova „obchodní korporací“ slovem „entitou“, nicméně pokud předkladatel vypouští z písm. a) pojem „akciová společnost“, pak musí adekvátně upravit odkaz na tuto akciovou společnost i v písm. b), které navrhuje změnit. 
Požadujeme opravit.

2.
Nadto považujeme za diskutabilní, nakolik je možné ve spojení s pravidelným obchodováním s akciemi na regulovaném trhu mluvit i o jiných „entitách“ než akciových společnostech. Rozumíme sice snaze o sjednocení terminologie v rámci celého zákona, nicméně je otázkou, nakolik pojem entita, pod který se řadí například svěřenský fond nebo nadace, nebude spíše zavádějící, neboť takovéto „entity“ nebudou s to vydávat akcie obchodovatelné na regulovaném trhu (nebo podle jiných právních řádů tak činěno být může)? Navrhovanou úpravu je třeba minimálně lépe vysvětlit v důvodové zprávě.
Tato připomínka je zásadní.
	Vyhověno.
§ 13e a § 15h jsou uvedeny jednotně, byla upravena terminologie, bylo doplněno výkaznictví (Příloha I odst. 4 písm. g). Důvodová zpráva byla upravena.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	7.
	D
	K bodu 13. (§ 13n odst. 3):
V bodě 13. návrhu uvádí předkladatel celexové číslo, které by však mělo být vypuštěno, protože se v tomto případě nejedná o implementační ustanovení. Výkaznictví tedy považujeme za nadbytečné a doporučujeme jej z návrhu odstranit.
	Vyhověno.


	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	8.
	Z
	K bodu 19. (§ 13x odst. 4):
Předkladatel navrhuje doplnit nový odstavec 4, ze kterého plyne, že identifikačním údajem osoby je daňové identifikační číslo nebo jiné obdobné číslo používané pro daňové účely ve státě či jurisdikci, jichž je rezidentem. Daňové identifikační číslo fyzické osoby-podnikatele je tvořeno kódem země (CZ) a rodným číslem daňového poplatníka (jak stanoví ustanovení § 130 odst. 1 a 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). V celkovém kontextu problematiky automatické výměny informací to tak znamená, že předkládaný návrh požaduje, aby se přeshraničně předávala rodná čísla dotčených fyzických osob. Zde spatřujeme značné riziko plynoucí z opomenutí aplikace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „GDPR“). Podle čl. 4 GDPR se osobními údaji rozumí veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě; identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby. Rodné číslo pod takovou definici spadá. Jelikož se v případě automatické výměny informací může jednat o předávání informací, resp. osobních údajů do třetí země, je nezbytné na tento případ aplikovat relevantní ustanovení GDPR. Konkrétně se bude jednat o Kapitolu V – předávání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím. Pro legální předávání osobních údajů do třetích zemí musí být naplněn alespoň jeden z právních titulů: 1. předání založené na rozhodnutí o odpovídající ochraně (čl. 45 GDPR), 2. předání založené na vhodných zárukách (čl. 46 GDPR) nebo 3. předání založené na uplatnění výjimky pro specifické situace (čl. 49 GDPR). 

Považujeme tak za nutné, aby předkladatel vyjasnil, jak bude v případě navrhovaného předávání osobních údajů o fyzické osobě postupováno tak, aby byly dodrženy požadavky stanovené GDPR, popř. také, aby tato situace byla zhodnocena Úřadem pro ochranu osobních údajů. 
Tato připomínka je zásadní.
	Vyhověno jinak
Výměna DIČ fyzických osob je součástí řady forem automatické výměny informací a je pilířem využitelnosti předaných informací. Současně s DIČ jsou předmětem probíhajících výměn další informace, které spadají do režimu ochrany osobních údajů. Předávání DIČ v případě předběžných rozhodnutí vztahujících se k fyzickým osobám tak nepředstavuje novou situaci z hlediska ochrany osobních údajů, které jsou předmětem výměny informací pro daňové účely. 
Ve vztahu k výměně předběžných daňových rozhodnutích vztahujících se k daňovému domicilu fyzických osob je třeba uvést, že se nepředpokládá výměna potvrzení o daňovém domicilu vydávaných Finanční správou České republiky, protože tato potvrzení nenaplňují podmínky výměny. Praktický dopad rozšíření této výměny je tedy očekáván nulový.
Obecně lze konstatovat, že v případě, kdy ohledně třetího státu nebylo vydáno rozhodnutí o odpovídající ochraně, je režim ochrany založen primárně úpravou čl. 46 GDPR. V Radě EU probíhají diskuze o posílení právní jistoty v této oblasti prostřednictvím vyjasnění záruk obsažených v příslušných notifikacích k mezinárodním nástrojům výměny informací. Hodnocení dopadu navrhované úpravy na ochranu osobních údajů (tzv. DPIA) je upraveno v návaznosti na připomínky UOOÚ.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	9.
	D
	K bodu 26 (§ 14zpa):
Doporučujeme slova „členského státu Evropské unie“ nahradit slovem „státu“. Z definice identifikační služby podle směrnice navrhované omezení na členský stát neplyne, směrnice na konci definice mluví obecně o daňové rezidenci prodávajícího.
	Vyhověno.
Předkladatel sice nevidí reálně praktickou možnost, aby členský stát EU potvrzoval daňovou rezidenturu osoby v jiném státě, ale samotnému věcnému rozšíření se nebrání.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	10.
	D
	K bodu 34. (nový oddíl 8 v části první hlavě III dílu 3 - § 15 - § 15zt):

Obecně: 

V této části návrhu se transponují požadavky DAC 8, nového čl. 8ad směrnice 2011/16/EU, v platném znění (dále jen „směrnice DAC“). Toto ustanovení směrnice DAC odkazuje na podrobnou úpravu v příloze VI (ve znění směrnice DAC 8) a tato úprava směrnice DAC je předkladatelem přebírána legislativně obdobným způsobem jako již dříve při předchozích novelizacích zákona transponujících směrnici DAC. Tomu odpovídá mj. hned § 15a – Pojmy, který používá techniku vymezení pojmosloví, která těžko může vyhovovat Legislativním pravidlům vlády, ale v rámci tohoto zákona je již zřejmě zaužívaná.

Z hlediska legislativně technického dále uvádíme, že v návrhu jsme nenalezli zrušení dosavadního § 15. Zároveň vznášíme dotaz, zda se nemá jednat o oddíl 8 v dílu 2 – viz i připomínka na konci tohoto stanoviska k Platnému znění.


Konkrétně:

K § 15b odst. 2: 

Citaci nařízení MiCA v poznámce pod čarou č. 4 doporučujeme doplnit dodatkem „, v platném znění“ – nařízení již bylo novelizováno.
	Vysvětleno a vyhověno.
Návrh zákona již reaguje na změny obsažené ve sněmovním tisku 659, který je projednáván v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Tento tisk prošel vnějším připomínkovým řízením a byl připomínkovým místem připomínkován pod č.j. 45385/2023-UVCR. Z hlediska této návaznosti má předkladatel za to, že je materiál uchopen správně.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	11.
	D
	K § 15c:

- odst. 2: Pokud jde o oznamování pobočkou, máme za to, že na konci tohoto ustanovení by mělo být doplněno „jiného než České republika“ – podle § 15k zahrnuje oznamovaný stát i ČR a entity, na které je odkazováno v tomto ustanovení, nemají povinnost oznamovat činnosti vykonávané jejich pobočkou na území jiného státu.

- odst. 5: Toto ustanovení je transpozicí vymezení pojmu v příloze VI/IV/B/4 směrnice DAC – kde mimo odkaz na nařízení MiCA je ještě upřesněno „včetně tzv. stakingu a půjček“ – není třeba do návrhu doplnit? Žádáme předkladatele o vyjádření, nebo úpravu návrhu.
	Vyhověno.

Vyhověno.
Je sice diskutabilní, zda dané služby již nespadají pod nařízení MiCA, avšak pro zvýšení právní jistoty byl materiál upraven. 

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	12.
	D
	K § 15e:

- odst. 2 písm. a) je v příloze V – Platné znění třeba opravit výraz „denominovanými“ na „vyjádřenými“; v návaznosti na to je třeba upravit i RT; úprava Planého znění se týká obdobně § 15zf

- odst. 5: transponované ustanovení směrnice DAC uvádí „hodnotu vyšší než 50 000 USD“ (příloha VI/IV/C/3.), doporučujeme upravit dle dikce směrnice.
	Vyhověno.

Vyhověno jinak.
Slovo „alespoň“ bylo nahrazeno slovem „převyšující“.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	13.
	Z
	K § 15h: 

Ustanovení je transpozicí přílohy VI/IV/E/1 směrnice DAC – toto ustanovení však v písm. f) počítá mezi vyňaté osoby finanční instituce s výjimkou „investičního subjektu podle bodu 5 písm. b)“, čímž se má na mysli investiční subjekt nikoli podle celé přílohy č. 5, jak je uvedeno v písm. f) návrhu, ale investiční subjekt podle čl. E bodu 1. písm. b) přílohy č. 5 návrhu. Jaký je důvod odlišného vymezení v návrhu oproti dikci směrnice? – žádáme předkladatele o vyjádření, nebo úpravu návrhu dle dikce směrnice.

Tato připomínka je zásadní.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	14.
	D
	K § 15i odst. 2: 

Uvedené ustanovení je transpozicí vymezení pojmu „propojený subjekt“ ve směrnici DAC (zde příloha VI/IV/F/3.). Směrnice DAC toto vymezení používá i pro jiné případy „propojení“ než pro účely oznamování podle nového oddílu 8 (srov. příloha I/VIII/E/4 směrnice), k tomu připomínka níže, k bodu 48.
	Bere se na vědomí.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	15.
	D
	K § 15l odst. 2: 

Ustanovení je transpozicí čl. 8ad/12 a přílohy VI/IV/F/5 a 6 směrnice DAC (ve znění DAC 8) a odkazuje na mezinárodní standardy OECD, viz též bod 21 preambule směrnice DAC8. Doporučujeme opravit překlep ve slově „vydaný“, správně má být „vydaného“.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	16.
	D
	K § 15m: 

Ustanovení odpovídá požadavkům směrnice DAC (příloha VI/I), ovšem právo EU, ani směrnice DAC nestanoví klasifikaci usazení do stupňů. Pojem usazení a úvodní slova (návětí) písmen a) až d) v odst. 1 by proto neměla být označena podtržením; obdobně to platí pro slova „ve stejném nebo vyšším stupni usazení než v České republice“ uvedená v § 15o odst. 2 a pro další obdobné případy dále v návrhu (např. § 15y, 15zf/1, 15zj).

· odst. 1:
Z povahy věci se mohou na fyzickou osobu vztahovat v § 15m odst. 1 pouze písm. a) a d), ostatní písmena platí pouze pro právnickou osobu. V důvodové zprávě k tomu předkladatel zmiňuje, že fyzické osoby mohou být z povahy věci usazeny pouze v nejvyšším a nízkém stupni usazení, s čímž souhlasíme, z navrhovaného znění § 15m odst. 1 to však není na první pohled seznatelné a pro adresáty může být tato formulace matoucí. Doporučujeme tedy ustanovení § 15m rozdělit do prvního odstavce, který stanoví možné stupně usazení pro právnickou osobu, resp. entitu, a do druhého samostatného odstavce, který následně stanoví možné stupně usazení pro fyzickou osobu. 
	Nevyhověno.
Jedná se de facto o nahrazení odkazů na toto ustanovení slovním vyjádřením a daný stupeň usazení reprezentuje to, co je ve směrnici označeno jako pododdíl A odst. 2 písm. a) až d).
Z hlediska rozdělení by pak podle předkladatele došlo akorát ke znepřehlednění materiálu.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	17.
	Z
	K § 15n: 

Ustanovení je transpozicí vymezení pojmu z přílohy VI/IV/F/8 směrnice DAC; máme za to, že zde byl zaměněn pojem „poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy“ a „provozovatel (služeb souvisejících s) kryptoaktiv(y)“ – je třeba upravit podle požadavků směrnice DAC; dále, pokud jde o odkaz na členský stát EU, postačí uvést výraz „členský stát“ (legislativní zkratka je zavedena v § 1/1/a zákona) – týká se i jiných míst návrhu (např. § 15g, 15p, 15t, 15zo, 15zs), je třeba provést kontrolu a používat tento termín jednotným způsobem (týká se např. § 15p/2).

Tato připomínka je zásadní.
	Vyhověno a vysvětleno.
Zaměněné pojmy „poskytovatel“ a „provozovatel“ byly upraveny.
Legislativní zkratku „jiný členský stát“ není možné použít z důvodu, že obsahuje množinu všech států EU s výjimkou České republiky. Z tohoto důvodu se na místech, kde je nutné označit všechny členské státy (včetně ČR) užívá vyjádření „členský stát Evropské unie“. Rozlišení je tedy záměrné.
Připomínkové místo bere vypořádání na vědomí.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	18.
	D
	K § 15q: 

Toto ustanovení by nemělo být označeno podtržením, není přímým požadavkem směrnice DAC. Doporučujeme tudíž nepodtrhávat a vypustit z RT.
	Vyhověno jinak.
Rozdílová tabulka byla doplněna.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	19.
	D
	K § 15zb odst. 2:

V navrhovaném § 15zb odst. 2 přebírá předkladatel text směrnice DAC, aniž by však provedl jeho řádnou transpozici do českého právního řádu, když stanoví, že poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy neprovede oznamovanou transakci pro uživatele kryptoaktiv, jestliže uživatel kryptoaktiv neposkytne potřebnou součinnost i přesto, že byl dvakrát upomenut. S pojmem „upomínka“ pracuje DAC, český zákonodárce však v zákoně o mezinárodní spolupráci při správě daní pracuje s institutem „výzvy“ a následně „kvalifikované výzvy“. V případě § 15zb odst. 2 by tak měla být tato terminologie podle našeho názoru dodržena a namísto dvojího upomenutí by mělo být užito institutu „kvalifikované výzvy“ obdobně, jako je s ním pracováno např. v § 15u nebo v § 15zh.
	Vysvětleno.
Pojmy „upomínka“ a „(kvalifikovaná) výzva“ je třeba rozlišovat. Viz např. současný § 14zzc nebo 14zzt. V případě upomínky jde o vztah soukromoprávní mezi oznamujícím poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy a jeho zákazníkem (uživatelem kryptoaktiv). Veřejné právo pouze přiznává soukromoprávnímu jednání veřejnoprávní důsledky a samo nenormuje, jakým způsobem k upomenutí dojde. V případě výzvy však jde o vztah správce daně a daňového subjektu, který se pohybuje čistě v procesním rámci daňového řádu (srov. např. § 145 DŘ).

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	20.
	D
	K § 15zc:
Směrnice DAC 8 v čl. 1 odst. 13 písm. b) požaduje, aby vyjmenované subjekty poskytly každé dotčené fyzické osobě veškeré informace, na které má od správce údajů právo, v dostatečném časovém předstihu tak, aby tato fyzická osoba mohla uplatnit svá práva na ochranu údajů. Není takovým údajem též zejm. název a adresa sídla oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, který je entitou, podle § 15zf odst. 1 písm. a), který je § 15zc vyjmut?
	Vysvětleno.
Jedná se o minimalistickou transpozici, vyjmenované subjekty jsou s fyzickými osobami ve smluvním vztahu a nic nebrání tomu, aby nad rámec požadavků tohoto zákona tokové informace poskytoval. Směrnice ve vkládaném odstavci 4 písm. a) používá slova „informace, které se jí týkají“, jde tedy o informace, které CASP, nebo provozovatel kryptoaktiv o dotčené fyzické osobě poskytli správci daně (její údaje, informace o jejích kryptoaktivech, transakce apod.). Jde-li o požadavek, aby fyzická osoba mohla uplatnit svá práva na ochranu údajů, je zachycen v prvním odstavci a současně vyplývá z obecného režimu ochrany osobních údajů.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	21.
	D
	K § 15zd: 

Do odůvodnění tohoto ustanovení doporučujeme doplnit za slova „vychází z požadavků směrnice DAC 8“ upřesnění, např. takto: „(směrnice požaduje „dostatečně dlouhou dobu, v každém případě nejméně 5 let, ale nejvýše 10 let)“, nebo místo slov „vychází z požadavků směrnice DAC 8“ uvést přesněji „vychází z úpravy dané směrnicí DAC 8“.
	Vyhověno.
Důvodová zpráva byla upravena.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	22.
	Z
	K § 15zf odst. 1:

- písm. a): Výraz „entita“ není v návrhu definován (ač jej návrh četně používá, viz i připomínka výše k bodu 5.) – doporučujeme alespoň odkaz na entitu upřesnit (např. entita podle § 15c ?).

- písm. d): platí pro tuto podmínku také okolnost uvedená ve směrnici, tedy „je-li k dispozici“? – srov. příloha VI/II/B/2 směrnice DAC – žádáme předkladatele o vyjádření, příp. doplnění návrhu.

- písm. f): není jasné, proč návrh nepřebírá požadavky směrnice DAC, které se týkají údajů o oznamovaném uživateli, a pouze některé z nich uvádí v odůvodnění (str. 86) – žádáme předkladatele o vyjádření a doplnění návrhu podle požadavků směrnice, srov. příloha VI/II/B/1.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Ad a) definice entity je v příloze č. 1 písm. E odst. 3.
Ad d) tato položka se z povahy věci vztahuje pouze na provozovatele kryptoaktiv, u nichž by mělo být k dispozici vždy.
Ad f) jedná se o údaje zjištěné prostřednictvím postupů zjišťování, srov. přílohu č. 5. Předkladatel nevidí důvod k uvedení těchto údajů duplicitně. Stejná technika byla využita již i v případě jiných automatických výměn informací.
Připomínkové místo bere vypořádání na vědomí.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	23.
	Z
	- písm. h) bod 9.: odkaz na nařízení MiCA je třeba opravit – místo slov „nařízení (EU) 2023/1113“ uvést správně „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114“ (srov. i § 15c/1/b tohoto návrhu); dále není jasný odkaz na „finanční instituci“ podle AML zákona, když směrnice DAC odkazuje krom spojitosti s finanční institucí také na spojitost s „poskytovatelem služeb souvisejících s virtuálními aktivy“ a AML zákon přitom na osoby poskytující služby spojené s virtuálním aktivem odkazuje v § 2/1 zvlášť, mimo vymezení finančních institucí (§ 2/1/l) – žádáme předkladatele o vyjádření a úpravu návrhu podle požadavků směrnice, srov. příloha VI/II/B/3 1. pododstavec/i).

Tato připomínka je zásadní.
	Nevyhověno.
Předkladatel si je vědom odlišného odkazu od DAC 8, jedná se o záměr. Primárně jde o to, že definice, na kterou má daný odkaz odkazovat se v nařízení MiCA nevyskytuje, ale je obsažena v TFR. Jedná se o chybný odkaz již na úrovni směrnice DAC 8 a předkladatel má za to, že v rámci vnitrostátního práva by měl být uveden odkaz správný.
V rámci odkazovaného nařízení TFR pak dochází k zařazení i odkazovaných poskytovatelů služeb souvisejících s virtuálními aktivy pod definici finančních institucí (novela je projednávána PSP jako ST 659).
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	24.
	D
	K § 15zh: 

Z jakého důvodu je toto ustanovení, které se týká provozovatele kryptoaktiv, umístěno v části Pododdíl 3, který upravuje povinnosti oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy? Doporučujeme upravit systematicky jinak.
	Vysvětleno.
Provozovatel kryptoaktiv je podmnožinou oznamujícího poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy. Z tohoto důvodu má předkladatel za to, že systematicky je dané ustanovení umístěno správně, jelikož upravuje jeho povinnosti.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	25.
	D
	K § 15zj: 

Ustanovení je celé označeno podtržením, ačkoli reaguje na požadavek směrnice, která stanoví, že „volba opatření zůstává na uvážení členských států“ (srov. příloha VI/V/F/6) – věc seznamu nespolupracujících provozovatelů kryptoaktiv není směrnicí DAC upravena, směrnice ani neupravuje koordinaci mezi toliko dvěma členskými státy, jak je uvedeno v písm. c) a následně v § 15zk/b; doporučujeme tato ustanovení podtržením neoznačovat, postačí informace uvedená v důvodové zprávě, str. 89. Obdobně se to týká i § 15zl a 15zm. K pojmu „nízko usazený“ viz připomínka výše, k § 15m.
	Vyhověno částečně.
Podtržení bylo odstraněno u § 15zj.
U § 15zl a § 15zm se však jedná o zabránění tomu, aby provozovatel kryptoaktiv mohl působit v rámci Unie, což je de facto zákaz v těchto ustanoveních uvedený.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	26.
	D
	K § 15zn: 

Ustanovení je označeno podtržením, v rozdílové tabulce je uveden odkaz na přílohu směrnice DAC, ale slovně je v RT uveden odkaz na čl. 8ad/7 třetí pododstavec směrnice. Odkaz na směrnici je tak třeba v návrhu vyjasnit. Směrnice upravuje věc možných záruk provozovatele kryptoaktiv v souvislosti s možností povolit mu opětovnou registraci, tedy návazně na úpravu v § 15r/2 a 3. Návrh oproti tomu upravuje věc záruky nejen vzhledem k požadavku směrnice, ale i vzhledem k seznamu nespolupracujících provozovatelů kryptoaktiv, což je ale národní opatření, viz připomínky výše. Ustanovení by tedy nemělo být (alespoň ne celé) označeno podtržením, na str. 91 důvodové zprávy předkladatel opět (jako k § 15zj) a toliko odkazuje na koordinaci v rámci EU (ke koordinaci v rámci EU směrnice v příloze VI/V/F/6 věta poslední).
	Vyhověno.
Podtržení bylo odstraněno.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	27.
	Z
	K § 15zp a § 15zq:
Ač jsme si vědomi toho, že úprava pokut a přestupků navazuje na stávající řešení novelizovaného zákona, zároveň navrhované řešení tento přístup značně prohlubuje.
Je proto nutné, aby předkladatel vyjasnil, z jakého důvodu je k sankcím za porušení zákonem stanovených povinností přistupováno dvojím způsobem. První způsob zavádí pokuty za nesplnění určitých typů povinností (a navazuje na daňový řád), druhý způsob pak v § 15zq zavádí přestupky (a navazuje na zákon o odpovědnosti za přestupky), za které se opět ukládají pokuty, které jsou však jiné než prvně zmíněné pokuty. Upozorňujeme, že ustanovení § 15zp odst. 1 je nesrozumitelné a neurčité, když namísto odkazu na konkrétní ustanovení, která se týkají porušovaných povinností, stanoví pouze obecnou skutkovou podstatu „porušení povinnosti při prověřování/ zjišťování“, atp. V textu zákona by mělo být odkázáno přímo na porušení povinnosti stanovené např. v § 15z, § 15za atp., nikoliv obecně, jak to činí předkladatel v návrhu. K tomu se navíc váží ještě vysoké pořádkové pokuty, a není tak zřejmé, kdy se uplatní který režim.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Porušení povinností je v současném návrhu rozděleno do 3. kategorií – i) pořádková pokuta při nepodání oznámení, jehož je z důvodu případného i mezinárodní reputačního postihu České republiky je třeba vymoci od dané osoby, ii) přestupek – neregistrace či podnikání při zápisu na seznam (neoprávněné podnikání) iii) vše ostatní je nesplněním povinnosti nepeněžité povahy. Předkladatel má za to, že je zde striktní linie oddělující dané správní trestání.
Nelze souhlasit s nutností odkazů na konkrétní ustanovení v případě § 15zp odst. 1, jelikož se jedná o jednoznačně určitelné povinnosti.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	28.
	D
	K bodu 35. (§ 22 odst. 4):

Mezi písmena b) a c) § 22 odst. 4) doporučujeme doplnit „nebo“.
	Vyhověno.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	29.
	Z
	K bodu 38. (Příloha č. 1 čl. A bod 4 písm. a) podbod iii):
Není zřejmé, kde je implementována část definice investičního subjektu podle Přílohy I odst. 4 bod 6. písm. b) DAC 8.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Tato část je implementována bodem č. 39.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	30.
	D
	K bodu 41. až 48. (Příloha č. 1):


K bodu 41. – příloha č. 1 čl. A bod 4 písm. b) alinea třetí:

Tato část návrhu je legislativně sporným ustanovením, když součástí vymezení pojmu má být pravidlo, jak daný pojem vykládat. Toto pravidlo je sice přebíráno ze směrnice DAC (příloha I/oddíl VIII/ pododdíl A/bod 6, ve znění směrnice DAC 8, které pouze mění odkaz na obdobné znění nikoli podle doporučení FATF, ale směrnice AMLD), předpokládáme ovšem, že z důvodů obecně právních lze doporučit, aby tato věc byla uvedena pouze v Důvodové zprávě. Tím spíše, že nově se přímo odkazuje na směrnici, která stejně měla být do českého právního řádu transponována. Jsme si ale vědomi obdobné diskuse k zákonu č. 416/2023 Sb., zákon o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny, viz § 2 tam.

Týká se obdobně bodu 54 – přílohy č. 5 čl. E bodu 1 druhého pododstavce (viz i připomínka níže).
	Bere se na vědomí.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	31.
	D
	K bodu 43. – příloha č. 1 čl. A body 8 až 12:

V bodě 12 má odkaz na vymezení směnné transakce znít správně „podle § 15e“. Týká se i jiných míst návrhu, včetně důvodové zprávy (tam např. na str. 73).
	Vyhověno.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	32.
	D
	K bodu 44. -příloha č. 1 čl. B bod 1 písm. a):
Transponované ustanovení Přílohy I odst. 4 písm. c) směrnice DAC  by se mělo do návrhu promítnout v Příloze č. 1 čl. B bodu 1 na konci písmene a), nikoliv na konci písmene b), jak uvádí předkladatel v rozdílové tabulce. Doplňovaná část „nebo případů, kdy se jedná o činnosti spočívajících ve spravování digitálních měn centrální banky majitelům účtů, kteří nejsou finančními institucemi, vládními subjekty, mezinárodními organizacemi ani centrálními bankami“ totiž obsahově souvisí s vládní entitou, mezinárodní organizací nebo centrální bankou, které jsou podle písmene a) neoznamující finanční institucí. Požadujeme upravit rozdílovou tabulku. 
	Vyhověno.
Rozdílová tabulka byla upravena.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	33.
	D
	K bodu 45. a 52. - příloha č. 1 čl. C bod 2, příloha č. 2 oddíl VII písm. Aa:
Předkladatelem nově doplňovaná písmena a), b) a c) do přílohy č. 1 čl. C bodu 2 zákona mezinárodní spolupráci při správě daní by měla být vykázána jako implementační k Příloze I odst. 4 písm. d) směrnice DAC, ve znění DAC 8, neboť se tímto ustanovením stanovuje rozšíření definice depozitního účtu podle směrnice. Ustanovení tedy požadujeme podtrhnout a doplnit výkaznictví.
Obdobná situace platí pro přílohu č. 2 oddíl VII písm. Aa, které by mělo být vykázáno jako implementační k Příloze I odst. 3 směrnice DAC, ve znění DAC 8. Ustanovení tedy požadujeme podtrhnout a doplnit výkaznictví.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	34.
	D
	K bodu 48. – příloha č. 1: 

V příloze V – Platné znění není v příloze č. 1 obsažena část písm. E. Jde o opomenutí – tato část přílohy č. 1 zůstává dále v platnosti? Žádáme předkladatele o upřesnění.
	Vysvětleno.
V platném znění došlo k chybnému formátování nadpisu písm. E. Formátování bylo opraveno.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	35.
	D
	K bodu 54. – příloha č. 5 čl. E bod 1:

· v  prvním pododstavci v písm. b) doporučujeme opravit překlep – místo „jenž“ má být správně „jež“
· k druhému pododstavci: Krom připomínky uvedené výše k bodu 41 se dále v tomto ustanovení odkazuje na určité ustanovení směrnice AMLD – odkaz by měl znít na odpovídající transpoziční ustanovení, nebo by takový odkaz měla obsahovat alespoň důvodová zpráva (§ 2/1/b a § 2/2/a, b zákona č. 253/2008 Sb.) 
	Vyhověno. 
Materiál byl upraven.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	36.
	Z
	K bodu 51. - příloha č. 2 oddílu V písm. D odst. 2 pododstavec b):
V příloze č. 2 oddílu V písm. D odst. 2 se na konci pododstavce b) mají doplnit slova: „pokud jsou tyto postupy v souladu se směrnicí č. 2015/849. Pokud oznamující finanční instituce nemá právní povinnost uplatňovat postupy AML/KYC, které jsou v souladu se směrnicí (EU) 2015/849, uplatňuje pro účely určení ovládajících osob velmi podobné postupy.“ Ustanovení opisuje směrnici DAC, ve znění DAC 8, a rovněž obsahuje odkaz na směrnici AMLD i zkratky, které již dnes v legislativním textu jsou. Ustanovení je velmi nesrozumitelné. 

Zejména vznášíme dotaz, co by si měl adresát právní normy konkrétně představit pod pojmem „velmi podobné postupy“? Odkazované ustanovení stanoví, že oznamovací česká finanční instituce může pro určení ovládajících osob majitele úču entity využít informace shromážděné a uchovávané podle postupů AML/KYC. V případě, že však nemá povinnost uplatňovat postupy AML/KYC, pak uplatňuje pro určení ovládajících osob „velmi podobné postupy“. 
Zároveň se směrnice 2015/849 řídí režimem čl. 288 SFEU, který stanoví, že „směrnice je závazná pro každý členský stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům.“ Adresátem směrnice je tak členský stát Evropské unie, nikoliv pak fyzické či právnické osoby. Z tohoto důvodu v návrhu českého zákona nelze pracovat s povinností, kterou stanoví (nebo nestanoví) dotčenému adresátovi právní normy (oznamující finanční instituci) směrnice. Text směrnice 2015/849 je navíc transponován zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. V návrhu by tak měl být v dotčené části odkaz na zákon upravující některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Mimoto, v rozdílové tabulce k ustanovení čl. I bodu 54, která se vztahuje k Příloze č. 5 čl. B bod 2 písm. a), předkladatel naopak odkazuje na postupy podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v části, ve které transponuje právní normu stanovenou směrnicí DAC 8, která opět používá odkazu na směrnici 2015/849.

Tato připomínka je zásadní.
	Vyhověno. 
Ustanovení bylo upraveno tak, aby bylo provázáno s existujícími instituty zákona upravujícího některé opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	37.
	Z
	Obecně k návaznosti na zákon č. 253/2008 Sb. (AMLZ):
Na šesti místech návrh v návaznosti na směrnici odkazuje na „postupy hloubkové kontroly klienta podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“. S pojmem hloubková kontrola klienta však uvedený zákon nepracuje. Je nezbytné návrh navázat na pojmy, kterými byl do tohoto zákona předmětný institut implementován.
Tato připomínka je zásadní.
	Vyhověno.
Nově návrh odkazuje na instituty identifikace a kontroly klienta podle AML zákona, které korespondují s institutem hloubkové kontroly podle AML směrnice.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	38.
	D
	K části materiálu Platné znění:

K bodu 3. - § 12i a 12j:

V Příloze V – Platné znění zákona, je tato část návrhu uvedena jako součást dílu 3 Automatická výměna informací – nemá jít správně o Díl 2 (Automatická výměna informací) zákona?
	Vysvětleno.
V návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých
opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování
terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (ST 659) se s účinností dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, nově vkládá Díl 1. současný Díl 2 bude proto v době vyhlášení tohoto návrhu označen jako Díl 3. Viz také vypořádání připomínky k bodu 34.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	39.
	D
	K bodu 48. – příloha č. 1: 

V příloze V – Platné znění není v příloze č. 1 obsažena část písm. E. Jde o opomenutí – tato část přílohy č. 1 zůstává dále v platnosti? Žádáme předkladatele o upřesnění.
	Vyhověno jinak.
Byl opraven chybný formát označení části.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	40.
	D
	Na příslušných místech je rovněž třeba opravit výraz „denominovanými“ na „vyjádřenými“, případně další – viz připomínky výše.
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	19.
	Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility
	41.
	D
	Závěr:
Návrh zákona hodnotíme do vyjasnění výše uvedených připomínek jako částečně slučitelný s právem EU.
	Bere se na vědomí.

	28.
	Česká národní banka
	1.
	Z
	Zásadní připomínka

K § 15zt odst. 1:
Návrh ustanovení § 15zt odst. 1 požadujeme změnit tak, že písm. c) v části textu „§ 15c odst. 1 písm. a) až c)“ se mění na písm. b), takto: „Česká národní banka poskytuje správci daně seznam oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy podle § 15c odst. 1 písm. a) až c)b), kteří byli v oznamovaném období oprávněni poskytovat služby související s kryptoaktivy.“

Odůvodnění:
Stávající text návrhu § 15zt odst. 1 jde nad rámec transponovaného bodu E. přílohy V směrnice 2023/2226, podle něhož platí: 
 
„E. Správní postup pro udělení povolení poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy
 
Příslušný orgán členského státu, který uděluje povolení poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy podle nařízení (EU) 2023/1114, předává pravidelně a nejpozději před 31. prosincem příslušného kalendářního roku nebo jiného náležitého oznamovacího období příslušnému orgánu podle této směrnice, jde-li o jiný orgán, seznam všech povolených poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy.“
Toto ustanovení nezahrnuje povinnost předávat údaje o pobočkách, tj. subjektech ve smyslu § 15c odst. 1 písm. c) a § 15d návrhu novely. V tomto směru upozorňujeme, že na rozdíl od definice pobočky ve směrnici 2023/2226 takovou definici nařízení MiCA neobsahuje, ani výslovně neupravuje postupy, podle kterých se má příslušný orgán o pobočkách zahraničních subjektů dozvědět. Požadujeme proto upravit navržené ustanovení tak, aby nešlo nad rámec požadavků transponované směrnice a požadavek na oznamování poboček správci daně vypustit.
	Vyhověno jinak.
Navržená úprava nebyla zcela v souladu s Legislativními pravidly vlády. V materiálu byla nahrazena slova „až c)“ slovy „a b)“.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


	28.
	Česká národní banka
	2.
	D
	Doporučující připomínky

1.	Obecná doporučující připomínka:
Z hlediska legislativního zpracování návrh působí jako strojový překlad cizojazyčné verze předpisu EU, stojící mimo legislativní pravidla platná v ČR a terminologii zavedenou v právním řádu ČR (a v řadě případů i obecný význam použitých slov), mnohdy za hranicí srozumitelnosti, doporučujeme proto jeho jazykovou úpravu s cílem uvést jej do souladu s Legislativními pravidly vlády. 
	Bere se na vědomí.

	28.
	Česká národní banka
	3.
	D
	2.	K § 15zt odst. 2:
Navrhujeme ustanovení § 15zt vypustit, alternativně změnit § 15zt odst. 2 tak, že na konec textu se za slova „a Českou národní bankou“ doplňuje text: „Česká národní banka bezúplatně poskytuje seznam podle odstavce 1 každoročně nejpozději do posledního dne měsíce února kalendářního roku bezprostředně následujícího po oznamovaném období, a to způsobem dohodnutým mezi správcem daně a Českou národní bankou, nejsou-li údaje podle odstavce 1 přístupné v seznamu, který Česká národní banka uveřejňuje.“

Odůvodnění:
Informace dle čl. 15zt odst. 1 novely budou dostupné ve veřejném rejstříku ESMA podle čl. 109 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (dále jen „MiCA“). Součástí těchto informací budou údaje o poskytovatelích služeb souvisejících s kryptoaktivy ve smyslu čl. 60 a čl. 63 MiCA.
 
Kromě toho seznamy týkající se poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy má vést rovněž Česká národní banka, což předpokládá § 17 návrhu zákona o implementaci předpisů Evropské unie v oblasti digitálních financí (https://odok.cz/portal/veklep/material/KORNCWHFWZ3M/, verze pro jednání vlády). Podle § 17 odst. 1 písm. g) až i) návrhu tohoto zákona má ČNB vést seznamy:
g) poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kterým udělila povolení k činnosti,
h) poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří České národní bance oznámili záměr poskytovat služby související s kryptoaktivy a splnili podmínky podle čl. 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114, a
i) poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří jsou oprávněni poskytovat služby související s kryptoaktivy v České republice.
 
Předpokládáme, že seznamy vedené ČNB budou zpřístupněny prostřednictvím aplikace Seznamy regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu (www.cnb.cz/cnb/jerrs), v níž jsou prezentovány také ostatní seznamy a registry vedené ČNB. Tato aplikace je aktualizovaná průběžně a obsahuje vždy aktuální údaje. Obsah je zpřístupněn také v podobě strojově čitelných dat prostřednictvím webové služby WS JERRS (https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/seznamy/webove-sluzby-ws-jerrs/).

Domníváme se proto, že ustanovení § 15zt návrhu novely by mělo být zcela vypuštěno. Alternativně, s ohledem na transpoziční povahu tohoto ustanovení, navrhujeme, aby § 15zt odst. 2 návrhu novely byl doplněn v tom smyslu, že ČNB údaje neposkytuje, jsou-li dostupné ve veřejně přístupném seznamu vedeném ČNB. Pro úplnost doplňujeme, že i pokud by navržené ustanovení mělo zůstat zachované, v praxi se z hlediska hospodárnosti a základních principů digitalizace veřejné správy jeví jako nejvhodnější způsob předávání dat pro účely dohody dle § 15zt odst. 2 právě odkaz na veřejně přístupný seznam.
	Nevyhověno.
Způsobem dohodnutým podle § 15zt může být i daný zveřejněný seznam. Předkladatel nevidí důvod omezovat prostor pro dohodu a s tím spojenou nutnost monitorovat změny a případné diskrepance s jinými právními předpisy.

	28.
	Česká národní banka
	4.
	D
	3.	K § 15zt odst. 1 a 2:
Navrhujeme, aby slova „správci daně“ byla v § 15zt odst. 1 nahrazena slovy „ústřednímu kontaktnímu orgánu“ a slova „správcem daně“ v § 15zt odst. 2 byla nahrazena slovy „ústředním kontaktním orgánem“.

Odůvodnění:
Návrh předpokládá předávání údajů „správci daně“, s nímž má ČNB dohodnout způsob poskytnutí údajů. Domníváme se, že údaje by měly být ze strany ČNB předávány pouze jednomu subjektu, který zajistí jejich předání ostatním příslušným orgánům.
	Nevyhověno.
Správcem daně je podle § 8a odst. 1 ZMSSD pouze Specializovaný finanční úřad, tj. pouze jeden subjekt. Domněnka připomínkového místa, že by měly být údaje předávány pouze jednomu subjektu je tak naplněna.

	28.
	Česká národní banka
	5.
	D
	4.	K  definicím v příloze č. 1 a §13 odst. 4: 

Doporučujeme přeformulovat níže uvedené definice.

- Pojmem „úřední měna“ se rozumí úřední měna státu nebo jurisdikce vydaná státem nebo jurisdikcí nebo centrální bankou či měnovým orgánem určeným státem nebo jurisdikcí, která je reprezentována fyzickými bankovkami nebo mincemi nebo penězi v různých digitálních formách, včetně bankovních rezerv a digitálních měn centrální banky. Tento termín zahrnuje rovněž peníze komerčních bank a produkty elektronických peněz (elektronické peníze).
- Pojmem „elektronické peníze“ se rozumí jakýkoli produkt, který:
a) je digitálním zachycením jediné úřední měny;
b) je vydán při přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí;
c) představuje pohledávku vůči vydavateli denominovanou ve stejné úřední měně;
d) je přijímán při platbě fyzickou nebo právnickou osobou jinou, než je vydavatel, a
e) lze na základě regulačních požadavků, kterým vydavatel podléhá, na žádost držitele daného produktu kdykoli zpětně vyměnit v nominální hodnotě vůči téže úřední měně.
Pojem „elektronické peníze“ nezahrnuje produkt vytvořený výhradně za účelem usnadnit převod peněžních prostředků od zákazníka jiné osobě na základě pokynů zákazníka. Produkt není vytvořen výhradně za účelem usnadnit převod peněžních prostředků, pokud jsou v rámci běžné obchodní činnosti převádějící entity peněžní prostředky spojené s takovým produktem drženy déle než 60 dnů po obdržení pokynů k usnadnění převodu nebo, pokud nejsou obdrženy žádné pokyny, po obdržení peněžních prostředků.


- §13 odst. 4 písm. b):
 ... jde-li o
1.    účet nebo fiktivní účet, které představují elektronické peníze držené ve prospěch zákazníka, nebo 
2.    účet, na kterém je ve prospěch zákazníka držena jedna nebo více digitálních měn centrální banky...

Odůvodnění:
Tyto definice nekomunikují s  definicemi v českém právním řádu již zavedenými – není tedy jasné, zda má být obsah definovaných pojmů stejný či odlišný a jaký má být obsah odlišnosti. 

Viz např. pojem „elektronické peníze“ a stejný pojem definovaný zákonem č. 370/2017 Sb., o platebním styku: 
- V navrhovaném zákoně se elektronické peníze vydávají při přijetí peněžních prostředků, tj. zároveň s tímto přijetím, zatímco v zákoně o platebním styku se elektronické peníze vydávají „proti přijetí peněžních prostředků“ neboli výměnou za ně. 
- V navrhovaném zákoně se elektronické zpětně vyměňují „v nominální hodnotě vůči téže úřední měně“ (ani slovní spojení „vyměnit vůči měně“, ani slovní spojení „hodnota vůči měně“ přitom v češtině nedává žádný smysl), zatímco v zákoně o platebním styku se elektronické peníze vyměňují „za bankovky, mince nebo bezhotovostní peněžní prostředky ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vyměňovaných elektronických peněz“. 
- V zákoně o platebním styku je zpětná výměna povinnosti vydavatele elektronických peněz, zatímco v navrhovaném zákoně jde o definiční znak elektronických peněz  - pokud tedy vydavatel svou zákonnou povinnost nesplní, jeho produkt nebude elektronickými penězi podléhajícími navrhovanému zákonu.

Návrh řadu pojmů používá ve smyslu, který je rozporný s běžným významem daného pojmu v českém jazyce. V českém jazyce je měna denominátor peněžních prostředků (tj. bankovek, mincí, peněžních prostředků na účtech či elektronických peněz). Peněžní prostředky jsou (denominovány) v měně některého státu. K placení či uchovávání hodnoty slouží měnové jednotky či peněžní prostředky, tj. bankovky a mince dané měny, elektronické peníze nebo peněžní prostředky na účtech v dané měně. Peněžní prostředky jsou (vedeny či drženy) na účtu. Účet je veden v určité měně. Elektronické peníze jsou jedním z druhů peněžních prostředků. 

Nelze tedy tvrdit, že pojem „měna“ „zahrnuje“ „peníze komerčních bank“ (tj. peníze vlastněné bankami?) či „produkty elektronických peněz“ (je to podobné, jako tvrdit, že „kilogram je definován tím, že zahrnuje třešně“). Elektronické peníze jsou navíc návrhem definovány jako „produkt“, „produkt elektronických peněz“ je tedy jakýsi produkt produkovaný elektronickými penězi, jež jsou samy produktem. 

Měna nemůže být reprezentována bankovkami a mincemi – bankovky a mince jsou (denominovány) v dané měně (případně lze použít pojem „znějí na měnu“). 

Rovněž tak nedává smysl definiční znak, že elektronické peníze jsou „zachycením jediné úřední měny“ - elektronické peníze jsou (denominovány) v konkrétní úřední měně. Navrhovaný zákon navíc definuje elektronické peníze jako produkt, který je zachycením měny, a zároveň měnu definuje jako „termín zahrnující produkt elektronických peněz“ – dosadíme-li definici pojmu měna na to místo, kde definice elektronických peněz používá pojem měna, dozvíme se, že „elektronické peníze jsou zachycením produktu elektronických peněz“, což je definice zcela bezobsažná. 

Účet nemůže být „představován“ měnou – účet je (veden) v určité měně (viz definice účtu v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku). A už vůbec nemůže být na účtu měna držena - jsou na něm drženy peněžní prostředky v konkrétní měně, a to v té, v níž je účet veden. Účet ani nemůže „představovat elektronické peníze“ (§ 13 odst. 4 návrhu), protože na účtu jsou (vedeny či drženy) elektronické peníze (je to obdobné, jakoby navrhovatel tvrdil, že „košík představuje třešně“). A už vůbec nemůže být na účtu „drženo“ více měn – účet je z hlediska právního vždy veden v jedné konkrétní měně (tj. to, co se někdy marketingově označuje jako „multiměnový účet“ je z hlediska právního několik účtů).

Český právní řád nezná pojem „komerční banka“, zná však pojem banka a ten měl zřejmě předkladatel na mysli, měl by jej tedy použít. 

Navrhovatel místy používá pojem „platební transakce“ (zavedený českým právním řádem) a místy pojem „platba“ – zřejmě má na mysli totéž, doporučujeme tedy sjednotit ve prospěch v právním řádu zavedeného termínu „platební transakce“.

K definici elektronických peněz upozorňujeme, že jednotlivé podmínky ve výčtu, které mají být splněny zároveň, je třeba v českém předpise oddělovat čárkou, a poslední  dvě podmínky pak písmenem „a“ (nikoliv středníkem).

Doporučujeme uvedené definice a § 13 odst. 4 přeformulovat s využitím výše uvedených vysvětlení, v  souladu s Legislativními pravidly vlády a s použitím pojmů v českém právním řádu zavedených (měna, účet, peněžní prostředky, elektronické peníze, platební transakce). Pokud se má obsah pojmu použitého v navrhovaném zákoně od pojmů v českém právním řádu zavedených lišit, pak je vhodné použít jiný pojem nebo alespoň jej definovat tak, aby z odlišností definic v jednotlivých zákonech byl význam takové obsahové odlišnosti zřejmý.
	Nevyhověno.
Není zcela zřejmé, co připomínkové místo míní souslovím „komunikace definice s právním řádem“. Vedle tohoto návrh zákona neupravuje § 13, a předkladatel nevidí důvod jej měnit. Nelze tedy zcela konkrétně určit, čeho se připomínkové místo domáhá (nejedná se o zcela jednoznačnou a konkrétní připomínku podle čl. 5 odst. 6 LPV). V případě, že se jedná o připomínku k § 13n odst. 4 lze odkázat na důvody níže. Nad rámec výše uvedené nejasnosti připomínky lze konstatovat, že se jedná o definice, které jsou výslovně stanoveny pouze pro konkrétní druhy automatické výměny informací podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, kdy bohužel k diskrepanci pojmů dochází již na úrovni Evropské unie. Předkladatel sice v obecné rovině obsah připomínky chápe, avšak v rámci návrhu v případě těchto definic nevidí prostor k odchýlení se od směrnice, aniž by případně zapříčinil rozpor s jiným připomínkovým místem. Připomínce týkající se odstranění středníků bylo vyhověno.


	34.
	Digitální a informační agentura
	1.
	D
	1. K § 14zzg a § 15p. Tato ustanovení definují v oznámeních či podáních povinné údaje. Požadujeme, aby údaje, které si může předkladatel zajistit sám z jiných agendových informačních systémů nebyly požadovány po uživatelích služby v souladu se zákony č. 111/2009 Sb. § 5 a č. 12/2020 Sb. § 7. Požadujeme zapracování minimálně do důvodové zprávy.
	Nevyhověno.
V uvedených ustanoveních předkladatel nevidí žádné údaje, které by si správce daně mohl zjistit sám z jiných agentových informačních systémů. Daný set informací slouží a) buď k identifikaci podávajícího, nebo b) k poskytnutí informací o klientovi podávajícího, což správce daně, ani jiné orgány veřejné moci nevedou. 

	34.
	Digitální a informační agentura
	2.
	D
	1. K § 15ze, § 15p odst. 3. Požadujeme, aby návrh zákona nešel proti smyslu zákona č. 12/2020 Sb., kdy v § 4 jsou uživateli služby dána práva, jaké prostředky či služby může pro podání využít. Zákon vymezuje, že je umožněno využít pouze elektronické cesty, ale vždy by měla existovat i asistovaná nebo fyzická možnost podání. Požadujeme dát zákon do souladu s § 4 zákona č. 12/2020 Sb.
	Nevyhověno.
Z pohledu předkladatele je smyslem zákona č. 12/2020 Sb., založit „právo fyzických a právnických osob na poskytnutí digitálních služeb orgány veřejné moci při výkonu jejich působnosti, právo fyzických a právnických osob činit digitální úkony, povinnost orgánů veřejné moci poskytovat digitální služby a přijímat digitální úkony a některá další práva a povinnosti související s poskytováním digitálních služeb.“. Podle názoru předkladatele i samotný § 4 odst. 2 zákona č. 12/2020 Sb., připouští možnost stanovení závazné formy podání v zákoně, což je tento případ. Nelze tedy konstatovat, že jde návrh proti smyslu zákona, když stanoví pouze elektronickou formu podání.
Samotný návrh zákona navíc v případě § 15 a násl. dopadá pouze na podnikatele v oboru poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy, u nichž lze předpokládat, že budou způsobilí podat elektronické podání. 

	41.
	Hlavní město Praha
	1.
	D
	k bodu 34 (Hlavě III dílu 3 oddílu 8):
· zvážit vkládané § 15 až 15zt, neboť § 15 je v platném znění zákona již obsažen
	Vysvětleno.
Návrh zákona již reaguje na změny obsažené ve sněmovním tisku 659, který je projednáván v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Tento tisk prošel vnějším připomínkovým řízením a byl připomínkovým místem připomínkován pod č.j. 45385/2023-UVCR. Z hlediska této návaznosti má předkladatel za to, že je materiál uchopen správně.

	41.
	Hlavní město Praha
	2.
	D
	k bodu 36 (§ 23 odst. 2):
· slovo „patnácti“, v souladu s čl. 43 odst. 1 Legislativních pravidel vlády, nahradit číslem „15“
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	41.
	Hlavní město Praha
	3.
	D
	k bodu 41 (Příloze č. 1 čl. A bodu 4 písm. b)):
· slova „písm. b) alinea třetí“, v souladu s čl. 73 odst. 2 Legislativních pravidel vlády, nahradit slovy „závěrečné části ustanovení větě poslední“
· slova „„podle směrnice (EU) 2015/849““, v souladu s čl. 45 odst. 7 a čl. 48 odst. 2 Legislativních pravidel vlády, nahradit slovy „„podle použitelného předpisu Evropské unie““ a odkazem na poznámku pod čarou a v poznámce pod čarou uvést úplnou citaci tohoto jiného předpisu
	Vyhověno jinak.
Odkaz na směrnici byl odstraněn

	41.
	Hlavní město Praha
	4.
	D
	k bodu 42 (Příloze č. 1 čl. A bodu 5):
· za text „čl. A bodě 5“ vložit slova „větě první“
	Nevyhověno.
Předkladatel nevidí důvod pro toto doplnění.

	41.
	Hlavní město Praha
	5.
	D
	k bodu 47 (Příloze č. 1 čl. C bodu 17):
· text „písm. e)“, v souladu s čl. 58 odst. 2 písm. k) Legislativních pravidel vlády, nahradit textem „písmene e)“
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	41.
	Hlavní město Praha
	6.
	D
	k bodu 48 (Příloze č. 1 čl. D):
· text „čl. D“, v souladu s platným zněním zákona, nahradit textem „čl. E“
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	41.
	Hlavní město Praha
	7.
	D
	k bodu 49 (Příloze č. 2 oddílu I písm. B):
· za slova „na konci“, v souladu s čl. 58 odst. 8 písm. c) až g) a odst. 9 Legislativních pravidel vlády, vložit slovo „textu“
	Vyhověno.
Materiál byl upraven.

	41.
	Hlavní město Praha
	8.
	D
	k bodu 51 (Příloze č. 2 oddílu V písm. D odst. 2 pododstavce b)):
· text „pododstavce b)“, v souladu s čl. 72 Legislativních pravidel vlády, nahradit textem „písmene b)“
· slova „se směrnicí (EU) 2015/849“ (uvedená v textu dvakrát), v souladu s čl. 45 odst. 7 a čl. 48 odst. 2 Legislativních pravidel vlády, nahradit slovy „s použitelným předpisem Evropské unie“ a odkazem na příslušnou poznámku pod čarou
	Vyhověno jinak.
Nejedná se o standardní členění podle LPV, což dané ustanovení reflektuje. Odkaz na směrnici byl odstraněn.


	41.
	Hlavní město Praha
	9.
	D
	k bodu 52 (Příloze č. 2 oddílu VII písm. Aa):
· za slovo „nepotvrdí“ vložit tečku.
	Vyhověno.

	48.
	Komora daňových poradců
	1.
	Z
	1) K bodu 22 a 24 až 26 - § 13zp odst. 4, a § 14r odst. 1až 3) - zásadní připomínka
Návrh:
1a) Navrhujeme vypuštění těchto bodů - 22 a 24 až 26 bez náhrady
1b) Navrhujme zakotvení možnosti prominout sankce dle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.
Odůvodnění:
1a) Nevidíme sebemenší důvod pro zvyšování sankcí. Důvodová zpráva z tohoto hlediska neobsahuje jakékoliv relevantní odůvodnění této restriktivní změny, kromě snahy o sjednocení sankcí. To by se ale mohlo dít samozřejmě logicky opačným způsobem, tj. ostatní sankce snížit na současný stav těchto ustanovení. Důvodová zpráva neobsahuje žádné relevantní argumenty pro navýšení sankcí, jako jsou např. poznatky z kontrol, z kterých by vyplývalo výrazné porušování povinností a které by mohlo být důvodem pro navýšení předmětných sankcí. V případě oznamování přeshraničních schémat je naopak právní úprava v mnoha ohledech nejednoznačná a působí výkladové problémy, o čemž mimo jiné svědčí i množství sporných bodů projednávaných v této věci s finanční správou.
1b) Naopak se domníváme, že pokud by v této věci měla být nějaká změna, měla by být vedena v souladu s deklarovanou snahou o vstřícný přístup vůči poplatníkům, zavedení možnosti prominout předmětné sankce, což v současné době není možné.
	Nevyhověno.
Ad 1a) Z návrhu bylo vypuštěno zvýšení sankcí v případě porušení povinností plynoucích z automatické výměny informací oznamovaných nadnárodními skupinami podniků a informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání. 
Ad 1b) Uplatňování institutu prominutí sankce by přineslo další komplexitu při správě povinností podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, jejíž přínos z hlediska efektivní implementace pravidel správní spolupráce je velmi sporný. Dále lze poznamenat, že implementace a vynucování pravidel správní spolupráce je předmětem řady hodnocení, která v mezinárodním kontextu zdůrazňují potřebu zabránění tzv. penalty shopping a požadují postupné vyrovnávání přísnosti sankcí v oblasti správní spolupráce mezi členskými státy EU. Další rozvolnění sankčního režimu by tak mimo jiné mělo negativní dopad na posuzování vynutitelnosti povinností podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Závěrem je třeba zmínit, že ačkoli současná koncepce sankcí pro neplnění povinnosti podle zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní nepočítá s možností jejich prominutí, zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní nestanovuje spodní hranice pokut a lze ji tedy po posouzení všech relevantních okolností i neuložit nebo uložit v minimální výši. 
Připomínkové místo nadále požaduje zakotvit možnost prominout sankce.

	48.
	Komora daňových poradců
	2.
	Z
	2) K bodu 23 § 14m odst. 1 písm. c) bod 2
Návrh:
Navrhujeme vypuštění předmětného bodu bez náhrady. 
Zdůvodnění
Domníváme se, že navrhovaná změna je nebezpečná z hlediska toho, že použitá formulace je zcela vágní a v zásadě bezbřehá a její zavedení je odůvodněno pouze údajnou snahou o úpravu v návaznosti na směrnici DAC 8. Pokud by se měly uvádět „další informace potřebné pro řízení rizik při správě daní“ jde v zásadě o téměř nekonečnou množinu informaci, kdy není zřejmé, co sem patří a co nikoliv. Jde o zcela „gumovou“ formulaci, která v zásadě dává oprávnění finanční správě, aby si v obecných formulářích vymezila jakékoli požadované informace, neboť ve svých důsledcích je všechno potřebné pro řízení rizik při správě daní (srov. nález Pl. ÚS 32/15 a Pl. ÚS 19/17). Dle našeho názoru by navržená úprava působila v praxi výkladové problémy a nejednoznačné a sporné situace, a proto navrhujeme předmětný bod vypustit bez náhrady. 
	Nevyhověno.
Materiál byl upraven, aby byla zúžena množina informací, kterých se dotýká.
Připomínkové místo nadále trvá na vypuštění daného textu. Připomínka byla na základě písařské chyby připomínkového místa přeznačena jako zásadní.

	81.
	Úřad pro ochranu osobních údajů
	1.
	Z
	Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (dále jen „DPIA“) v oddílu 8 obecné části důvodové zprávy nebo odůvodnění je nezbytné dopracovat. Tato připomínka je zásadní.

Odůvodnění:
Při zpracování DPIA je žádoucí vyjít z návrhu doporučení legislativního DPIA, zejména co se týká struktury DPIA.[footnoteRef:2] Základním problém DPIA návrhu je, že do značné míry zaměňuje DPIA správce osobních údajů a legislativní DPIA. Účel obou DPIA je však odlišný. DPIA správce osobních údajů je konkrétní a slouží k splnění zákonných povinností. Legislativní DPIA je obecné a slouží k volbě takových právních norem, které jsou nejvíce přátelské k soukromí. To rozlišení různých druhů DPIA je zvláště důležité v případě transposice směrnice, kde je řada prvků zpracování osobních údajů dána, takže o nich nemůže být debata. Ostatní však nikoliv, a to je právě podstatou legislativní DPIA. [2:  https://uoou.gov.cz/pravni-ramec/ochrana-osobnich-udaju/dalsi-prameny-prava/jak-posoudit-vliv-na-ochranu-osobnich-udaju-u-predloh-pravnich-predpisu. ] 


Předně je třeba opravit zjevné chyby. „Směrnice DAC 8“ je pleonasmus, protože DAC znamená „směrnice o administrativní spolupráci“; DAC 8 nehovoří o „poddílu“, nýbrž o „pododdílu“. Do DPIA nepatří pojednání o GDPR či ZZOÚ, protože to jsou informace, které nemají přidanou hodnotu. „Likvidace osobních údajů“ je pojem, který GDPR nahradilo pojmem „výmaz“.

Pododdíl 8.1 Účel předpokládaného zpracování osobních údajů je nezbytné přepracovat. Je příliš popisný, včetně popisu předpokladů; vlastní vymezení účelů však absentuje. Místo pouhého popisu má DPIA obsahovat argumenty a odůvodnění. Účel je překvapivě vymezen až v pododdíle 8.3 Předpokládaný rozsah zpracování osobních údajů: „řádný výběr daní z oblasti transakcí s kryptoaktivy“. Tento účel přitom platí pro všechny, včetně poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy (opačně na p. 51). Ještě jiný účel je vymezen v pododdílu 8.5 Posouzení nezbytnosti a přiměřenosti operací zpracování ve vztahu k vymezenému účelu zpracování osobních údajů: „zabezpečování automatické výměny oznámených informací“, což však ve skutečnosti účel zpracování osobních údajů není, nýbrž pouze jeho nástroj.

Stejně tak do pododdílu Účel nepatří vymezení správce osobních údajů, když od toho je pododdíl Určení správce osobních údajů. Pododdíl Určení správce osobních údajů je třeba zjednodušit. Pro DPIA není podstatné, jak byl správce osobních údajů určen. Místo genese postačí prosté konstatování, kdo správcem je.

Zásadní problém pododdílu 8.3 je, že je nadmíru vágní: „Specializovaný finanční úřad shromažďuje informace o poskytovatelích služeb souvisejících s kryptoaktivy“. Jaké? „[P]oskytnout správci daně informace podle § 15p zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní“. V DPIA by měly specifikovány a vyhodnoceny. „Správce daně zveřejňuje seznam nespolupracujících provozovatelů kryptoaktiv“. Proč? „[D]le potřeby (na vyžádání, či z úřední povinnosti) předává tyto informace dalším orgánům Finanční správy České republiky za účelem plnění jejich zákonných povinností“ Proč, komu a jakých? „[R]elevantní informace“. Jaké? To je nezbytné vyhodnotit. „[O]znamované transakce“. Jaké? Proč oznamované? „[I]nformace (včetně osobních údajů) o poskytovatelích služeb souvisejících s kryptoaktiv“. Jaké informace budou neosobní?

Do DPIA nepatří pasáže o tom, co se neděje, protože to by potenciálně mohlo být nekonečné: „Pro naplnění shora uvedeného účelu zpracování nebude nutné, aby docházelo ke zpracování zvláštní kategorie osobních údajů ve smyslu čl. 9 GDPR, ani ke zpracování osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů ve smyslu čl. 10 GDPR.“

„Osobní údaje vysoce osobní povahy“ v pododdíle 8.4 Vyhodnocení rizikovosti zpracování ve vztahu k dopadům na ochranu osobních údajů nejsou upraveny v GDPR, nýbrž ve WP248, resp. nejsou jiné osobní údaje než podle článku 4 bodu 1 GDPR. Ať či tak, každopádně je tato kategorisace matoucí. Tabulka totiž ani jiný typ osobních údajů neuvádí.

Pododdíl 8.5 Posouzení nezbytnosti a přiměřenosti operací zpracování ve vztahu k vymezenému účelu zpracování osobních údajů je opět příliš popisný: „Doba uložení odpovídá požadavkům na minimální dobu úschovy informací podle mezinárodních standardů výměny informací.“ Jaké ty požadavky jsou? Od čeho se odvíjejí?

Pododdíl 8.6 Stanovení rizik v souvislosti se zpracováním osobních údajů by neměl věnovat risikům faktického zpracování osobních údajů, nýbrž risikům právní úpravy, tj. zásah do soukromí právními normami není příliš excesivní a zda záruky poskytnuté právní úpravou jsou dostatečné. Takže Společná komunikační síť (CCN) muže být dobrý nástroj, ale pokud není upravena návrhem, do legislativní DPIA nepatří. Stejně tak všechna vypočtená risika („přístup neoprávněné osoby, neoprávněné nakládání se získanými informacemi osobou oprávněnou k přístupu k informacím, nedostatečné personální zdroje – nedostatek zaměstnanců s potřebnými znalostmi“), jsou risika faktického zpracování osobních údajů, nikoliv vady navržené právní úpravy. To samé platí pro mitigující opatření. Pro legislativní DPIA je zcela irelevantní, zda správce má či nemá povinnost vypracovat DPIA: „V souladu s články 24 a 32 GDPR tak konkrétní správce má povinnost posouzení rizik k nastavení vlastních technicko-organizačních opatření není však nutné zpracovávat DPIA.“ Stejně tak je pro legislativní DPIA zcela irelevantní, co činí nebo nečiní správce: „Správce proto musí po zpracování po celou dobu monitorovat a vhodně reagovat na zjištění nových rizik a možnosti nových protiopatření.“

Proč se uvádí: „Směrnice DAC dále v čl. 21 stanovuje“? To je z hlediska návrhu zákona irelevantní. Směrnice, na rozdíl od nařízení, obvykle nemá přímý účinek.

Pododdíl 8.7 Práva subjektů údajů je nezbytné zredukovat, aby nebyl výtahem z GDPR, což nepřináší žádnou přidanou hodnotu.
Rovněž pododdíl 8.8 Závěrečné zhodnocení je třeba přepracovat. Věta: „Navržená právní úprava nenarušuje stávající zákonný rámec pro zpracování osobních údajů,“ postrádá právní logiku.
	Vyhověno.
DPIA byla dopracována v souladu s připomínkou. 
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.


Připomínky neuplatnila tato připomínková místa: Ministerstvo dopravy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo obrany, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství‚ mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství Úřad vlády České republiky - Ministr pro evropské záležitosti, Úřad vlády České republiky - Ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Úřad vlády České republiky - Místopředseda vlády pro digitalizaci, Úřad vlády České republiky - Zmocněnec vlády pro lidská práva, Agrární komora, Akademie věd, Asociace krajů, Asociace malých a středních podniků a živnostníků, Asociace samostatných odborů, Bezpečnostní informační služba, Česká advokátní komora, Českomoravská konfederace odborových svazů, Český báňský úřad, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Družstevní asociace, Energetický regulační úřad, Exekutorská komora, Finanční arbitr, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Grantová agentura České republiky, Hospodářská komora, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář prezidenta republiky, Kancelář Senátu, Kancelář veřejného ochránce práv, Komora auditorů, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Krajský úřad Jihočeského kraje, Krajský úřad Jihomoravského kraje, Krajský úřad Karlovarského kraje, Krajský úřad Kraje Vysočina, Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Krajský úřad Libereckého kraje, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Krajský úřad Olomouckého kraje, Krajský úřad Pardubického kraje, Krajský úřad Plzeňského kraje, Krajský úřad Středočeského kraje, Krajský úřad Ústeckého kraje, Krajský úřad Zlínského kraje, Národní bezpečnostní úřad, Národní sportovní agentura, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Nejvyšší kontrolní úřad, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Nejvyšší státní zastupitelství České republiky, Notářská komora, Poslanecká sněmovna - zahraniční výbor, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Sdružení místních samospráv České republiky, Správa státních hmotných rezerv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Svaz měst a obcí, Svaz průmyslu a dopravy České republiky, Unie zaměstnavatelských svazů České republiky, Úřad národní rozpočtové rady, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Úřad pro zahraniční styky a informace Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových Úřad průmyslového vlastnictví Ústav pro studium totalitních režimů Ústavní soud Česká kryptoměnová asociace Katedra finančního práva a finanční vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Katedra finančního práva a národního hospodářství Právnické fakulty Masarykovy univerzity Katedra informačních technologií Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Katedra počítačových systémů a komunikací Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Katedra softwarového inženýrství Fakulty informačních technologií Českého vysokého učení technického v Praze Katedra softwarového inženýrství Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze Katedra softwarového inženýrství Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze Katedra veřejných financí Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze Poslanecký klub ANO 2011 Poslanecký klub České pirátské strany Poslanecký klub Křesťanské a demokratické unie-Československé strany lidové Poslanecký klub Občanské demokratické strany Poslanecký klub Starostové a nezávislí  Poslanecký klub Svoboda a přímá demokracie Poslanecký klub TOP 09 Rada hospodářské a sociální dohody České republiky Rozpočtový výbor Senát Parlamentu České republiky Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii Ústav informačních systémů Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně Asociace poskytovatelů platebních služeb Asociace pro kapitálový trh  Asociace úvěrových institucí  Česká bankovní asociace Česká fintech asociace ICT Unie z.s., Úřad vlády České republiky - Kabinet vedoucího Úřadu vlády