Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND3PHQEBQ najdete zde
VI.
- 24 -
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Zpracovatel / zástupce předkladatele
Ministerstvo financí
Předpokládaný termín nabytí účinnosti
1. ledna 2026
Implementace práva EU: Ano
- uveďte termín stanovený pro implementaci: 31. prosince 2025
- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Ne
2. Cíl návrhu zákona
Cílem návrhu zákona je transpozice směrnice Rady (EU) 2023/2226 ze dne 17. října 2023, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (dále jen „směrnice DAC 8“). Předmětem směrnice DAC 8 je posílení správní spolupráce v daňové oblasti, a to jak zefektivněním a modernizací stávajících institutů využívaných v rámci mezinárodní spolupráce při správě daní, tak i zavedením nových institutů. Hlavním bodem směrnice DAC 8 je zavedení automatické výměny informací oznamovaných poskytovateli služeb s kryptoaktivy (tzv. standard CARF) a rozšíření automatické výměny informací oznamovaných finančními institucemi o elektronické peníze (tzv. e-money).
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano
Zavedení jednotného standardu oznamování a automatické výměny informací o transakcích s kryptoaktivy českých daňových rezidentů bude mít pozitivní vliv na příjmy veřejných rozpočtů. Získané informace umožní efektivnější vyhledávání rizik plnění daňových povinností a jejich kontrolu v příslušné oblasti. Nárůst výdajů z veřejných rozpočtů, bude spojen zejména s jednorázovými a opakujícími se náklady na vývoj a provoz informačních a komunikačních technologií, které vzniknou správci daně v souvislosti se zajištěním širšího rozsahu automatické výměny informací. Tyto výdaje i případná zvýšená potřeba v personální a platové oblasti budou pokryty v rámci schválených rozpočtových limitů dotčené rozpočtové kapitoly.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano
Změna bude mít dopad na podnikatele, kteří jsou poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy v oblasti směny kryptoaktiv. Tito poskytovatelé služeb budou nad rámec jejich už existujících AML/CFT povinností povinni především identifikovat oznamované uživatele kryptoaktiv a oznámit informace o nich Finanční správě podle standardu CARF. Dle předběžných odhadů se v České republice jedná o desítky subjektů podnikajících v oblasti směny kryptoaktiv.
3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ne
3.5 Sociální dopady: Ne
3.6 Dopady na spotřebitele: Ne
3.7 Dopady na životní prostředí: Ne
3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne
3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne
3.10 Korupční rizika: Ne
3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne
Obsah
Východiska závěrečné zprávy RIA 5
A Oznamování uživatelů kryptoaktiv, kteří jsou českými rezidenty 6
1 Důvod předložení a cíle 6
2 Návrh variant řešení 8
3 Identifikace a vyhodnocení nákladů a přínosů 8
4 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 11
5 Implementace doporučené varianty a vynucování 11
6 Přezkum účinnosti regulace 12
7 Konzultace a zdroje dat 12
8 Kontakt na zpracovatele RIA 12
B Termín oznamování oznamujícími poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy 13
1 Důvod předložení a cíle 13
2 Návrh variant řešení 14
3 Identifikace a vyhodnocení nákladů a přínosů 15
4 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 18
5 Implementace doporučené varianty a vynucování 19
6 Přezkum účinnosti regulace 19
7 Konzultace a zdroje dat 19
8 Kontakt na zpracovatele RIA 19
C Stanovení působnosti pro účely provádění povinností plynoucích ze standardu CARF 20
1 Důvod předložení a cíle 20
2 Návrh variant řešení 21
3 Identifikace a vyhodnocení nákladů a přínosů 22
4 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 23
5 Implementace doporučené varianty a vynucování 24
6 Přezkum účinnosti regulace 24
7 Konzultace a zdroje dat 24
8 Kontakt na zpracovatele RIA 24
Východiska závěrečné zprávy RIA
Závěrečná zpráva RIA zachycuje popis existujících dílčích problémů jakožto příčin, které předkladatele návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZMSSD“), vedly k úvahám, jak tyto problémy řešit. Studie se skládá z jednotlivých částí, které se zabývají dílčími rozhodovacími problémy, jejich popisem, uvažovanými variantami řešení, zvolenými kritérii, vyhodnocením variant podle těchto kritérií a výběru nejvhodnější varianty.
Návrh zákona, kterým se mění ZMSSD, obsahuje řešení více dílčích problémů, jejichž výčet je obsažen v úvodu obecné části důvodové zprávy, studie RIA se na základě obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace blíže nezabývá tématy, která
sice jsou věcnou změnou, ale neznamenají významné dopady,
se týkají parametrických změn,
jsou pouze úpravami legislativně technické povahy.
Oznamování uživatelů kryptoaktiv, kteří jsou českými rezidenty
Důvod předložení a cíle
Definice problému
Směrnice DAC 8 zavádí povinnost poskytovatelů služeb s kryptoaktivy oznamovat Finanční správě uživatele, kteří jsou daňovými rezidenty jiných členských států a smluvních států, se kterými bude Česká republika vyměňovat informace podle standardu CARF. Ačkoli směrnice DAC 8 uvádí, že oznamovací povinnost ohledně kryptoaktiv by se měla vztahovat jak na přeshraniční, tak na vnitrostátní transakce, s cílem zajistit účinnost pravidel oznamování, řádné fungování vnitřního trhu, rovné podmínky a dodržování zásady zákazu diskriminace, směrnice DAC 8 ani standard CARF přímo nezavádí oznamování uživatelů, kteří nejsou rezidenty zúčastněného státu, ale jsou daňovými rezidenty státu, který informace předává (tzv. tuzemští rezidenti).
Z pohledu českého správce daně však jsou informace o uživatelích kryptoaktiv, kteří jsou daňovými rezidenty v ČR, významné pro výkon správy daní bez ohledu na to, zdali budou poskytovány tuzemskými poskytovateli služeb nebo budou získány prostřednictvím výměny informací. Doposud totiž nejsou jiné zdroje informací, které by umožnovaly systematické ověřování řádného plnění daňových povinností tuzemských uživatelů kryptoaktiv.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Oblast dostupnosti informací o uživatelích kryptoaktiv v České republice je v současnosti upravena především následujícími právními předpisy:
· zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML zákon“);
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (dále jen „nařízení MiCA“);
· zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů;
· zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů;
Na základě AML zákona jsou poskytovatelé služeb souvisejících s krpytoaktivy povinnými osobami a vznikají jim tak povinnosti mimo jiné zahrnující identifikaci klienta, v tomto kontextu především uživatele kryptoaktiv. Tyto informace však nezahrnují doklady o daňovém rezidenství. Na základě § 57a a § 58 daňového řádu jsou povinné osoby podle AML zákona povinny na vyžádání správce daně poskytnout získané údaje pro účely správy daní.
Nařízení MiCA přináší rámec pro vydávání, nabízení a přijímání k obchodování kryptoaktiv a jednotná pravidla pro poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy jakožto novou kategorií finančních služeb. Novými regulatorními požadavky jsou především požadavky na povolovací režim inspirovaný MiFID II,[footnoteRef:1] zavedení dohledu, obezřetnostní požadavky a pravidla jednání se zákazníky, s cílem zvýšení ochrany investorů a transparentnosti trhu s kryptoaktivy. [1: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU („MiFID II“).]
Z daňového hlediska mohou být příjmy realizované při transakcích s kryptoaktivy předmětem především daně z příjmu. Jedná se například o těžbu kryptoměny, její směnu za fiat měnu nebo nákup/prodej za kryptoměnu.[footnoteRef:2] [2: Viz například Informace k daňovému posouzení transakcí s kryptoměnami (např. bitcoin) - č. j. 18809/22/7100-40050-205680. ]
V současné době však žádný předpis České republiky nezakotvuje povinnost sbírat a oznamovat informace o uživatelích kryptoaktiv pro účely správy daní, ačkoli transakce s kryptoaktivy mohou mít dopad na jejich daňovou povinnost. Příslušné informace lze získat pouze prostřednictvím žádosti, případně prostřednictvím vyhledávací činnosti a kontrolních postupů. Takový postup je však komplikovaný, nákladný a nikoliv zcela efektivní, protože kromě procesní a administrativní náročnosti na straně správce daně a držitele informací vyžaduje předběžné informace o konkrétním uživateli kryptoaktiv.
Identifikace dotčených subjektů
Oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy
Uvedení poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy by byly oznamováním uživatelů kryptoaktiv, kteří jsou daňovými rezidenty v ČR, dotčeni z toho důvodu, že budou muset jednou ročně oznamovat Finanční správě informace o těchto uživatelích včetně souhrnných informací o transakcích těchto uživatelů podle standardu CARF. Z tohoto důvodu by těmto osobám vzrostla administrativní zátěž, které budou vystaveny. Nicméně administrativní zátěž spojená s oznamováním uživatelů, kteří jsou českými rezidenty, by však neměla představovat významný nárůst oproti zátěži plynoucí už z povinností podle standardu CARF vyžadující povinnosti ve vztahu k uživatelům, kteří nejsou daňovými rezidenty v ČR. Dle předběžných informací se povinnosti podle standardu CARF budou týkat několika desítek subjektů podnikajících v České republice v oblasti směny kryptoaktiv.
Uživatelé kryptoaktiv
Klienti oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy budou muset poskytovat povinné osobě součinnost při své identifikaci. Na druhou stranu lze předpokládat, že tyto osoby jsou zároveň i klienty povinných osob pro účely AML zákona a již v současné době podstupují proces identifikace a kontroly klienta podle příslušné AML regulace.
Orgány Finanční správy
Povinnost poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy oznamovat informace podle standardu CARF i ve vztahu k českým rezidentům by představovala nevýznamný nárůst administrativní zátěže spojené s implementací standardu CARF ze strany Finanční správy, která by byla příjemcem těchto informací. Správci daně již nyní mají zkušenosti s využíváním obdobných informací, které jim byly oznámeny, nebo které získali od orgánů jiného státu např. ve vztahu k finančním účtům. Pro Finanční správu by se jednalo tedy o náklady vztahující se pouze k nárůstu objemu předaných informací, které už jsou nebo budou předmětem zpracování.
Popis cílového stavu
Cílem je vyplnění legislativní a informační mezery v dané oblasti, která v současnosti může vést k daňovým únikům, obcházení daňových předpisů a zvyšuje náklady Finanční správy a případně i dotčených daňových subjektů. Zvýšení transparence v oblasti kryptoaktiv ve vztahu k českým daňovým rezidentům přinese vyšší míru právní jistoty a rovnost v přístupu mezi daňovými rezidenty a nerezidenty při současném využití nákladů spojených s implementací standardu CARF.
Zhodnocení rizika
V souvislosti s daným tématem nebyla žádná rizika identifikována.
Návrh variant řešení
Popis variant řešení
VARIANTA 0 – Zachování současného stavu
Varianta 0 představuje konzervativní řešení, kdy uživatelé kryptoaktiv, kteří jsou daňovými rezidenty v ČR, nebudou předmětem oznamování podle standardu CARF v ČR.
VARIANTA 1 – Rozšíření okruhu oznamovaných osob pro účely CARF na daňové rezidenty ČR
Varianta 1 spočívá v rozšíření okruhu oznamovaných osob pro účely CARF na daňové rezidenty ČR, kteří realizují oznamované transakce s kryptoaktivy prostřednictvím služeb poskytovaných tuzemskými poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy.
Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Vzhledem k tomu, že se žádná z navrhovaných variant nedá vyloučit pro její nerealizovatelnost, pro rozpor s ústavním pořádkem nebo právem Evropské unie, budou všechny navržené varianty dále analyzovány.
Identifikace a vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
Jako hlavní hodnotící kritéria byla identifikována:
· zmírnění rizika daňových úniků,
· náklady na straně poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy,
· narovnání tržního prostředí.
Náklady
Náklady na straně poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy
Kritérium testuje varianty z hlediska nákladů, jež vyvolají poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy. Tyto náklady budou spojeny zejména s identifikací uživatelů kryptoaktiv, kteří jsou daňovými rezidenty v ČR, a uchováváním údajů. Přesné náklady nelze určit, a to i vzhledem k různým možnostem způsobů identifikace, se kterými jsou spojeny různě vysoké náklady. Současně je v tuto chvíli obtížné kvantifikovat nárůst nákladů spojených s povinnostmi poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy ve vztahu k daňovým rezidentům v ČR nad náklady, které těmto provozovatelům budou vznikat ve vztahu k daňovým rezidentům, jiných států z důvodu implementace povinností směrnice DAC 8 a standardu CARF. Nicméně obecně lze konstatovat, že poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy jsou současně povinnými osobami podle AML zákona a lze tedy předpokládat alespoň částečné využití těchto kapacit a procesů i pro identifikaci klientů, kteří jsou uživateli kryptoaktiv pro účely standardu CARF a oznamování tuzemských daňových rezidentů.
Přínosy
Zmírnění rizika daňových úniků
Digitalizace ekonomiky v posledních letech rychle roste. Orgány Finanční správy nemají zpravidla dostatečné informace k tomu, aby mohly správně vyměřit daň v souvislosti s příjmy dosaženými v jejich zemi z obchodních činností prováděných prostřednictvím kryptoaktiv (především kryptoměn) a řádně provádět kontrolní činnosti ve vztahu k daňovým povinnostem daňových rezidentů plynoucích z aktivit realizovaných prostřednictvím kryptoaktiv. Obzvláště problematické jsou případy, kdy jsou příjmy nebo jiné veličiny tvořící základ daně dosahovány prostřednictvím poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy zřízených v jiném státě nebo jurisdikci. Správa daní však není ztížena jen v důsledku popsaného přeshraničního rozměru poskytovaných služeb, ale může na ni mít vliv i poskytování služeb skrze ryze tuzemské poskytovatele pro tuzemské uživatele. Tato skutečnost je reflektována i v bodu 13 recitálu směrnice DAC 8, který uvádí, že „automatická výměna informací mezi daňovými orgány je nezbytná k tomu, aby měly k dispozici potřebné informace, které jim umožní správně vyměřit výši splatných daní z příjmů. Oznamovací povinnost by se měla vztahovat jak na přeshraniční, tak na vnitrostátní transakce, s cílem zajistit účinnost pravidel oznamování, řádné fungování vnitřního trhu, rovné podmínky a dodržování zásady zákazu diskriminace.“
V současné době však žádný předpis České republiky nezakotvuje povinnost sbírat a oznamovat informace o uživatelích kryptoaktiv pro účely správy daní, ačkoli transakce s kryptoaktivy mohou mít dopad na jejich daňovou povinnost. Z daňového hlediska mohou být příjmy realizované při transakcích s kryptoaktivy předmětem především daně z příjmu. Jedná se například o těžbu kryptoměny, její směnu za fiat měnu nebo nákup/prodej za kryptoměnu.
Narovnání tržního prostředí
Toto kritérium testuje varianty z hlediska jejich vlivu na rovnost podnikatelského prostředí. Podstatné je zde především srovnání povinností poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují služby tuzemským daňovým rezidentům v ČR a těm, kteří tyto služby poskytují v zahraničí. Pokud by do oznamování podle standardu CARF nebyly zahrnuti i uživatelé, kteří jsou tuzemskými daňovými rezidenty, vznikala by nerovnost spočívající v tom, že poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy poskytujících tyto služby v zahraničí by tuzemské daňové rezidenty oznamovali pro účely standardu CARF, zatímco tuzemští poskytovatelé služeb nikoli.
Vyhodnocení variant
Varianta 0 – Zachování současného stavu
Zmírnění rizika daňových úniků
Varianta 0 neumožňuje zmírnit rizika neplnění daňových povinností plynoucích z aktivit prostřednictvím kryptoaktiv realizovaných tuzemskými rezidenty prostřednictvím služeb poskytovaných tuzemskými poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy. Z tohoto důvodu je varianta 0 ve vztahu k tomuto kritériu méně vhodná než varianta 1.
Náklady na straně poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy
Varianta 0 je z hlediska tohoto kritéria lepší než varianta 1, protože nevede ke zvýšení nákladů na straně poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy. Nicméně nárůst nákladů poskytovatelů služeb ve vztahu k oznamování tuzemských rezidentů by neměl být významný, protože (i) poskytovatelé služeb jsou povinni provést stejná opatření vůči daňovým nerezidentům na základě standardu CARF a (ii) poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy jsou současně povinnými osobami podle AML zákona a lze tedy předpokládat alespoň částečné využití těchto kapacit a procesů i pro identifikaci tuzemských klientů, kteří jsou uživateli kryptoaktiv pro účely standardu CARF.
Narovnání tržního prostředí
Varianta 0 ponechává nerovný stav mezi tuzemskými poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří poskytují služby tuzemským daňovým rezidentům a daňovým rezidentům jiného zúčastněného státu, a tedy je méně vhodná než varianta 1.
Varianta 1 – Rozšíření okruhu oznamovaných osob pro účely CARF na daňové rezidenty ČR
Náklady na straně poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy
Varianta 1 představuje určité zvýšení nákladů na straně poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, a tedy je v tomto kritériu horší než varianta 0.
Zmírnění rizika daňových úniků
Z hlediska tohoto kritéria se jeví být varianta 1 vhodnější než varianta 0, protože snižuje daňová rizika spojená s transakcemi prostřednictvím kryptoaktiv. Tato varianta umožňuje Finanční správě systematický přístup k informacím o tuzemských uživatelích kryptoaktiv, kteří využívají tuzemské poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy a tím zvyšuje transparenci v oblasti obchodních činností prováděných prostřednictvím kryptoaktiv (především kryptoměn). Možnost správce daně řádně provádět kontrolní činnosti ve vztahu k daňovým povinnostem tuzemských daňových rezidentů plynoucích z aktivit realizovaných prostřednictvím kryptoaktiv by tak měla být významně posílena a měla by přispívat k celkovému úsilí o zvýšení právní jistoty v oblasti kryptoaktiv.
Narovnání tržního prostředí
Varianta 1 se jeví jako vhodnější, protože vyrovnává tržní prostředí co do následků spočívajících v nákladech spojených s prováděním povinností podle standardu CARF ve vztahu k uživatelům kryptoaktiv, kteří jsou tuzemskými daňovými rezidenty a kteří jsou daňovými rezidenty v jiném zúčastněném státu.
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Níže uvedená tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které byly zpracovávány v předchozí kapitole.
Tabulka 1 - Vyhodnocení navržených variant
Náklady na straně poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy
Zmírnění rizika daňových úniků
Narovnání tržního prostředí
Varianta 0
1
2
2
Varianta 1
2
1
1
Na základě vyhodnocení variant podle jednotlivých kritérií bylo zjištěno, že nejvhodnější variantou k realizaci je varianta 1.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Navrhovaná změna bude provedena formou novely ZMSSD. Orgánem odpovědným za implementaci bude především Specializovaný finanční úřad. Vynucování nově stanovených pravidel bude probíhat standardně prostřednictvím výkonu daňové kontrolní činnosti u poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a případně uživatelů kryptoaktiv. Vynucování probíhá podle standardních postupů upravených v daňovém řádu a ZMSSD.
Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že implementace směrnice DAC 8, jejíž součástí je standard CARF, bude předmětem ročního hodnocení ze strany členských států a Evropské komise.
Konzultace a zdroje dat
Problematika byla konzultována s příslušným útvary Generálního finančního ředitelství. Dále byly využity materiály OECD a Evropské komise zpracované pro účely zdůvodnění potřeby oznamování podle standardu CARF.
Kontakt na zpracovatele RIA
Radovan Zídek
Ministerstvo financí, odbor Mezinárodní daňová spolupráce a vztahy
tel.: 257 044 056, e-mail: radovan.zidek@mfcr.cz
Termín oznamování oznamujícími poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy
Důvod předložení a cíle
Definice problému
Směrnice DAC 8 neupravuje termín oznamování informací podle standardu CARF správci daně oznamujícími poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy. Směrnice DAC 8 v souladu se standardem CARF požaduje výměnu informací o transakcích s kryptoaktivy mezi členskými státy každoročně do konce devátého měsíce po skončení období, za které se informace vyměňují. Nicméně termín pro oznamování těchto informací oznamujícími poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy správci daně za účelem výměny s jinými státy je ponechán na úpravě členskými státy.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Existující stav upravují tyto právní předpisy:
· směrnice DAC 8,
· ZMSSD.
Termín oznamování informací podle standardu CARF správci daně oznamujícími poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy v současnosti není předmětem žádné úpravy. Nicméně směrnice DAC 8, obsahuje pravidla pro výměnu informací podle standardu CARF, která poskytují rámec pro oznamování poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy, včetně termínu pro výměnu oznámených informací mezi členskými státy.
Automatická výměna podle standardu CARF je jednou z řady forem automatické výměny informací pro daňové účely obsažených v ZMSSD. Také v případě těchto výměn jsou stanoveny termíny (a případně další postupy) pro účely oznamování informací správci daně povinnými subjekty. Výměna informací podle standardu CARF je modelována na základě výměny informací podle standardu CRS[footnoteRef:3] obsaženého v oddíle 3 ZMSSD, který mimo jiné upravuje termín pro oznamování informací povinnými subjekty (tj. v tomto kontextu oznamujícími finančními institucemi) správci daně. [3: Common Reporting Standard (CRS) - Organisation for Economic Co-operation and Development (oecd.org) ]
Identifikace dotčených subjektů
Oznamující poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy
Stanovení termínu oznamování informací správci daně podle standardu CARF bude především dopadat na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy usazené v ČR. Tito poskytovatelé služeb musejí na základě směrnice DAC 8 jednou ročně oznamovat české Finanční správě informace o uživatelích kryptoaktiv včetně souhrnných informací o transakcích těchto uživatelů podle standardu CARF. Termín plnění této povinnosti (a odvozené povinnosti registrace) je proto pro tyto poskytovatele služeb zásadní z hlediska dopadu načasování vnitřních postupů plnění povinností podle standardu CARF a případných souběhů s ostatními povinnostmi.
Orgány Finanční správy
Informace oznamované poskytovateli služeb usazenými v ČR budou přijímány a zpracovávány orgány Finanční správy. Termín tohoto oznamování bude mít tedy vliv na načasování vnitřních postupů Finanční správy a případné souběhy s ostatními jejími činnostmi.
Popis cílového stavu
Cílem je stanovení termínu oznamování, které bude minimalizovat náklady dotčených subjektů a umožní efektivní výměnu informací podle standardu CARF a směrnice DAC 8.
Zhodnocení rizika
V souvislosti s daným tématem nebyla žádná rizika identifikována.
Návrh variant řešení
Popis variant řešení
VARIANTA 1 – Termín oznamování shodný s oznamováním pro účely CRS
Varianta 1 představuje řešení, kdy termín pro podání oznámení pro účely standardu CARF by byl stanoven shodně s termínem pro oznamování pro účely CRS, tj do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je oznámení podáváno.
VARIANTA 2 – Termín oznamování dřívější než oznamování pro účely CRS
Varianta 2 spočívá v stanovení termínu pro podání oznámení pro účely standardu CARF, který by byl dřívější než termín pro oznamování pro účely CRS.
VARIANTA 3 – Termín oznamování pozdější než oznamování pro účely CRS
Varianta 3 spočívá v stanovení termínu pro podání oznámení pro účely standardu CARF, který by byl pozdější než termín pro oznamování pro účely CRS.
Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Vzhledem k tomu, že se žádná z navrhovaných variant nedá vyloučit pro její nerealizovatelnost, nebo pro rozpor s ústavním pořádkem nebo právem Evropské unie, budou všechny navržené varianty dále analyzovány.
Identifikace a vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
Jako hlavní hodnotící kritéria byla identifikována:
· náklady na straně oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy
· náklady na straně Finanční správy
· efektivnost z hlediska automatické výměny informací podle standardu CARF
Náklady
Náklady na straně oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy
Toto kritérium testuje varianty řešení z hlediska nákladů, jež vzniknou oznamujícím poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy. Termín plnění oznamovací povinnosti (a odvozené povinnosti registrace) je pro oznamující poskytovatele služeb zásadní z hlediska dopadu načasování vnitřních postupů plnění povinností podle standardu CARF a případných souběhů s ostatními povinnostmi. Dopad různých variant na náklady povinných subjektů lze obtížně přesněji kvantifikovat. Lze se však domnívat, že ať už bude zvolena jakákoli z variant, její dopad bude vzhledem k povinnosti implementovat opatření podle směrnice DAC 8 omezený. Dále je třeba vzít v úvahu, že stanovení pozdějšího termínu umožnuje plnění této povinnosti i v termínu dřívějším a tedy poskytuje větší flexibilitu pro oznamujícího poskytovatele tak, aby plnění oznamovací povinnosti bylo z pohledu jeho nákladů co nejvýhodnější. Řada oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy je současně oznamujícími finančními institucemi pro účely automatické výměny informací na základě CRS a má tedy už nyní nastaveny vnitřní postupy a systémy pro oznamování informací Finanční správě do 30. června kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je oznámení podáváno.
Náklady na straně Finanční správy
Kritérium testuje varianty řešení z hlediska nákladů, jež vzniknou Finanční správě při přijímání a zpracováváni oznamovaných informací za účelem jejich výměny podle standardu CARF. Termín oznamování poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy bude mít vliv na načasování vnitřních postupů Finanční správy a případné souběhy s ostatními jejími činnostmi. Rozdíl dopadů jednotlivých variant na náklady Finanční správy by dle dostupných informací neměl být významný. Vzhledem k podobnosti s povinnostmi oznamování podle CRS a překryvu povinných osob se však lze domnívat, že nejnižší náklady jsou spojeny s variantou 1, která umožňuje plné využití už stávajících postupů a nástrojů i pro účely přijetí a zpracování informací oznamovaných pro účely výměny informací podle standardu CARF.
Přínosy
Efektivnost z hlediska automatické výměny informací podle standardu CARF
Z hlediska přínosů jednotlivých variant pro efektivitu výměny informací podle standardu CARF je zásadní vztah k termínu pro výměnu informací mezi jednotlivými státy zúčastňujícími se výměny informací podle standardu CARF. Dřívější termín oznamování by poskytoval Finanční správě více času pro zpracování oznamovaných informací před jejich výměnou jinému státu a mohl by tak být přínosem pro včasnou výměnu informací a případně by mohl přispět i ke zvýšení kvality vyměňovaných informací. Na druhou stranu pozdější termín by ze stejných důvodů mohl mít dopad opačný za předpokladu, že oznamující poskytovatelé služeb by neplnili své povinnosti dříve, což nelze ve významné míře předpokládat. Dále je třeba vzít v úvahu podobnost výměny informací podle standardu CARF s výměnou podle CRS a tedy využití existujících postupů a nástrojů pro zajištění výměny informací podle standardu CARF. Jedním ze zásadních faktorů v tomto ohledu je i stejný termín pro výměnu informací mezi jednotlivými zúčastňujícími se státy pro oba režimy automatické výměny informací.
Vyhodnocení variant
Varianta 1 – Termín oznamování shodný s oznamováním pro účely CRS
Náklady na straně oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy
Jak uvedeno výše, dopad různých variant termínu oznamování na náklady povinných subjektů lze nyní obtížně přesněji kvantifikovat především vzhledem k různosti oznamovaných uživatelů. Nicméně vzhledem k tomu, že řada oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy je současně oznamujícími finančními institucemi pro účely automatické výměny informací na základě CRS, jeví se jako výhodné stanovit termín pro oznamování informací pro účely standardu CARF shodně s termínem pro oznamování informací podle CRS. V případě ostatních oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, kteří nejsou současně oznamujícími finančními institucemi, lze konstatovat, že povinnosti podle CRS a CARF jsou velmi obdobné a je tedy důvodné předpokládat, že oznamování podle CARF lze efektivně realizovat ve stejném termínu jako pro standard CRS.
Náklady na straně Finanční správy
Vzhledem k podobnosti s povinnostmi oznamování podle CRS a překryvu povinných osob pro účely standardu CARF a CRS se lze domnívat, že nejnižší náklady na straně Finanční správy jsou spojeny s variantou, kdy termín oznamování bude shodný s oznamováním pro účely CRS. Tato varianta umožňuje plné využití už stávajících postupů a nástrojů i pro účely přijetí a zpracování informací oznamovaných pro účely výměny informací podle standardu CARF, třebaže současná infrastruktura bude vyžadovat úpravu za účelem přijímání oznamování podle standardu CARF. Dle dostupných informací by nemělo docházet k přetížení systému a navazujících procesů Finanční správy při souběžném přijímání a zpracování informací pro účely CARF a CRS, protože se neočekává dramatický nárůst objemu zpracovávaných dat vzhledem k očekávanému relativně omezenému počtu oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a oznamovaných uživatelů.
Efektivnost z hlediska automatické výměny informací podle standardu CARF
Obdobně jako v případě posuzování variant vzhledem k ostatním kritériím, zásadním faktorem je podobnost povinností podle standardu CARF a výměnou informací podle CRS a tedy možnost využití existujících postupů a nástrojů pro zajištění výměny informací podle standardu CARF. Vzhledem k tomu, že oba režimy automatické výměny informací mají shodný termín pro výměnu informací mezi jednotlivými zúčastňujícími se státy, jeví se jako vhodná varianta stanovit shodný i termín pro oznamování informací poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy. Na základě předchozí zkušenosti s výměnou informací podle CRS nastavení termínu oznamování k 30. červnu s následnou výměnou informací k 30. září je proveditelné a zdá se být optimálním řešením vhodně zohledňujícím zájmy zúčastněných stran, třebaže dřívější termín oznamování by z hlediska včasnosti a případně i kvality výměny informací mohl být výhodnější.
Varianta 2 – Termín oznamování dřívější než oznamování pro účely CRS
Náklady na straně oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy
Z hlediska nákladů na straně oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy by termín oznamování dřívější než oznamování pro účely CRS patrně vedl k nárůstu nákladů oproti ostatním zvažovaným variantám, a to především z důvodu potřeby zpracovat určitý objem dat v kratším čase. Dále je třeba zohlednit skutečnost, že řada oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy je současně oznamujícími finančními institucemi pro účely automatické výměny informací na základě CRS a má tedy nastaveny vnitřní postupy a systémy pro oznamování informací Finanční správě v souladu se CRS.
Náklady na straně Finanční správy
Dřívější termín pro oznamování informací poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy by z hlediska nákladů patrně přinesl určitou míru možné úspory z důvodu poskytnutí více času pro zapracování oznamovaných informací, nicméně tato úspora by patrně nevyvážila náklady spojené s deviací od stávajících postupů a nástrojů zavedených pro účely přijetí a zpracování informací oznamovaných pro účely výměny informací podle CRS.
Efektivnost z hlediska automatické výměny informací podle standardu CARF
Dřívější termín oznamování informací poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy by z hlediska efektivnosti výměny informací mohl být přínosný, protože by poskytoval Finanční správě více času pro zpracování oznamovaných informací před jejich výměnou jinému státu a mohl by tak i přispět ke zvýšení kvality vyměňovaných informací.
Varianta 3 - Termín oznamování pozdější než oznamování pro účely CRS
Náklady na straně oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy
Stanovení pozdějšího termínu pro oznamování poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy by bylo z hlediska nákladů na straně oznamujících poskytovatelů služeb nejvýhodnější, protože by poskytovalo více času na zpracování oznamovaných informací a současně by umožňovalo i plnění oznamovací povinnosti v termínu dřívějším (např. shodném s oznamováním pro účely CRS). Tato varianta tedy poskytuje větší flexibilitu pro oznamujícího poskytovatele tak, aby plnění oznamovací povinnosti bylo z pohledu jeho nákladů co nejvýhodnější.
Náklady na straně Finanční správy
Zkrácení termínu pro oznamování poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy by mělo negativní dopad na náklady Finanční správy, a to především z důvodu (i) deviace od stávajících postupů a nástrojů pro přijetí a zpracování informací oznamovaných podle CRS a tedy omezené možnosti využití synergie mezi oznamováním pro oba obdobné režimy automatické výměny informací a (ii) zkrácení doby pro zpracování oznamovaných informací před jejich výměnou do ostatních zúčastněných států, které by mohlo přinést zvýšenou zátěž pro Finanční správu.
Efektivnost z hlediska automatické výměny informací podle standardu CARF
Pozdější termín oznamování informací poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy by z hlediska efektivnosti výměny informací nebyl vhodný, protože by zkrátil čas Finanční správě pro zpracování oznamovaných informací před jejich výměnou jinému státu a mohl by tak i negativně ovlivnit kvalitu vyměňovaných informací. Kratší čas pro zpracování informací Finanční správou by mohl být částečně kompenzován delším časem pro přípravu informací ze strany poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, nicméně nelze předpokládat, že by tento vliv mohl být tak výrazný, aby převážil negativní dopad na Finanční správu vzhledem ke zkušenostem s oznamováním pro účely CRS, kde se daný termín (30. června) jeví být jako optimální. Delší čas pro oznamující poskytovatele služeb by také nemohl kompenzovat čas nutný pro přípravu samotné výměny informací prováděnou Finanční správou.
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Níže uvedená tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které byly zpracovávány v předchozí kapitole.
Tabulka 2 - Vyhodnocení navržených variant
Náklady na straně oznamujících poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy
Náklady na straně Finanční správy
Efektivnost z hlediska automatické výměny informací podle standardu CARF
Varianta 1
2
1
2
Varianta 2
3
2
1
Varianta 3
1
3
3
Na základě vyhodnocení variant podle jednotlivých kritérií bylo zjištěno, že s nejnižším počtem bodů a tedy nejvhodnější variantou k realizaci je varianta 1.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Navrhovaná úprava bude provedena formou novely ZMSSD. Orgánem odpovědným za implementaci bude především Specializovaný finanční úřad. Vynucování nově stanovených pravidel bude probíhat standardně prostřednictvím výkonu daňové kontrolní činnosti u poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy. Vynucování probíhá podle standardních postupů upravených v daňovém řádu a ZMSSD.
Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých opatření bude ověřována v praxi s tím, že implementace směrnice DAC 8, jejíž součástí je standard CARF, bude předmětem ročního hodnocení ze strany členských států a Evropské komise.
Konzultace a zdroje dat
Problematika byla konzultována s příslušným útvary Generálního finančního ředitelství a neformálně se zástupci privátního sektoru dotčenými navrhovanou úpravou.
Kontakt na zpracovatele RIA
Radovan Zídek
Ministerstvo financí, odbor Mezinárodní daňová spolupráce a vztahy
tel.: 257 044 056, e-mail: radovan.zidek@mfcr.cz
Stanovení působnosti pro účely provádění povinností plynoucích ze standardu CARF
Důvod předložení a cíle
Definice problému
Směrnice DAC 8 (ani standard CARF) neupravuje působnost státních orgánů při zajišťování řádného plnění povinností poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy a jejich uživateli plynoucích ze standardu CARF.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
· ZMSSD
· zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Finanční správě“)
Současná právní úprava působnosti orgánů státní správy se vztahuje na už existující formy automatické výměny informací a další formy správní spolupráce v oblasti daní.
Samotná výměna informací mezi státy probíhá prostřednictvím kontaktních míst, kterými podle ZMSSD jsou ústřední kontaktní orgán a kontaktní orgány. Automatická výměna informací probíhá prostřednictvím ústředního kontaktního orgánu, kterým je Generální finanční ředitelství. Ústřední kontaktní orgán oznámené informace získané prostřednictvím správce daně předává jiným zúčastněným státům a současně přijímá informace od jiných zúčastněných států a zpřístupňuje je pro další využití.
Rovina zajišťování řádného plnění povinností daňových subjektů, na které dopadají povinnosti plynoucí z automatické výměny informací je upravena v ZMSSD a zákoně o Finanční správě. Z hlediska okruhu osob, na které povinnosti dopadají a jejich obsahu je standardu CARF nejbližší automatická výměna informací podle CRS. Zajištění plnění povinností subjektů, na něž dopadají povinnosti podle CRS, je v působnosti Specializovaného finančního úřadu a ostatních správců daně.
Identifikace dotčených subjektů
Orgány Finanční správy
Orgány Finanční správy jsou zvažovanou problematikou primárně dotčeny, protože budou vynakládat jak materiální, tak lidské zdroje na zajištění řádného plnění povinností plynoucích ze standardu CARF. Bude se jednat především o kontrolní činnost zaměřenou na plnění povinností poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy.
Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy a další subjekty, na něž dopadají povinnosti podle standardu CARF
Problematika zajištění řádné implementace standardu CARF se dotýká také subjektů, na které povinnosti podle tohoto standardu dopadají a které se tak mohou stát předmětem kontrolní, vynucovací a případně jiné činnosti orgánů Finanční správy spojené se zajišťováním řádného plnění povinností podle standardu CARF.
Popis cílového stavu
Cílem je stanovení působnosti orgánů Finanční správy tak, aby bylo zajištěno řádné plnění povinností podle standardu CARF.
Zhodnocení rizika
V souvislosti s daným tématem nebyla žádná rizika identifikována.
Návrh variant řešení
Popis variant řešení
VARIANTA 1 – Stanovení působnosti pro orgány Finanční správy stejně jako při zajištění plnění povinností plynoucích ze CRS
Varianta 1 představuje konzervativní řešení, které vychází z (i) podobnosti povinností vyplývajících ze standardu CARF a CRS a obdobném okruhu povinných osob, na které tyto povinnosti dopadají, a (ii) zkušeností nabytých orgány Finanční správy při zajišťování plnění povinností vyplývajících z automatické výměny informací podle ZMSSD.
Podstatou této varianty je zajištění povinností spojených s implementací standardu CARF prostřednictvím Specializovaného finančního úřadu, který by měl působnost v oblasti registrace poskytovatelů služeb spojených s kryptoaktivy a zajištění plnění jejich povinností spočívající především v prověřování provádění oznamovaných transakcí, zjišťování údajů o oznamovaných uživatelích, podávání oznámení o oznamovaných transakcích a v úschově dokladů. Plnění povinností podle standardu CARF by také bylo předmětem kontrolní činnosti finančních úřadů, do jejichž příslušnosti spadá příslušný daňový subjekt pro účely daní z příjmů.
VARIANTA 2 – Stanovení odlišné působnosti orgánům Finanční správy
Varianta 2 spočívá v stanovení působnosti orgánů Finanční správy, které by bylo odlišné od působnosti pro účely zajištění automatické výměny informací podle CRS.
Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Vzhledem k tomu, že se žádná z navrhovaných variant nedá vyloučit pro její nerealizovatelnost, nebo pro rozpor s ústavním pořádkem nebo právem Evropské unie, budou všechny navržené varianty dále analyzovány.
Identifikace a vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
Jako hlavní hodnotící kritéria byla identifikována:
· náklady na straně Finanční správy
· účinné zajištění plnění povinností plynoucích ze standardu CARF
Náklady
Náklady na straně Finanční správy
Testuje varianty z hlediska nákladů, jež přinese zajištění řádné implementace povinností podle standardu CARF Finanční správě. Jedná se především o náklady spojené s adaptací informačních systémů a alokací dostatečných lidských a materiálních zdrojů pro zabezpečení plnění registrační a oznamovací povinnosti poskytovatelů služeb spojených s kryptoaktivy a kontrole plnění těchto povinností.
Přínosy
Účinné zajištění plnění povinností plynoucích ze standardu CARF
Kritérium posuzuje zvažované varianty z hlediska jejich dopadu na zajištění plnění povinností plynoucích ze standardu CARF. Čím bude dosaženo účinnější implementace plnění povinností, tím se posilují i přínosy systému automatické výměny informací podle tohoto standardu při zvyšování daňové transparence v oblasti transakcí s kryptoaktivy a navazující řádné plnění daňových povinností.
Vyhodnocení variant
Varianta 1 – Stanovení působnosti pro orgány Finanční správy stejně jako u povinností plynoucích ze CRS
Náklady na straně Finanční správy
Varianta 1 představuje z hlediska tohoto kritéria vhodnější volbu než varianta 2, protože umožnuje maximální využití stávajících zdrojů. Rozšíření automatické výměny informací i na oblast kryptoaktiv přinese určité náklady Finanční správě především spojené s adaptací informačních systémů a případnou alokací dostatečných lidských a materiálních zdrojů pro zabezpečení plnění registrační a oznamovací povinnosti poskytovatelů služeb spojených s kryptoaktivy. Nicméně stanovení působnosti pro orgány Finanční správy stejně jako u povinností plynoucích ze CRS, které jsou obdobné povahy jako v případě standardu CARF, umožní plné využití už stávajících postupů a nástrojů i pro účely přijetí a zpracování informací oznamovaných pro účely výměny informací podle standardu CARF.
Účinné zajištění plnění povinností plynoucích ze standardu CARF
Z hlediska zajištění plnění povinností plynoucích ze standardu CARF umožňuje stejné stanovení působnosti finančních orgánů jako v případě plnění povinností podle CRS využití už stávajících zkušeností a postupů nabytých při implementaci obdobných povinností podle CRS a lze se tedy důvodně domnívat, že tato varianta je výhodná i z hlediska účinného zajištění plnění povinností plynoucích ze standardu CARF.
Varianta 2 – Stanovení odlišné působnosti orgánům Finanční správy
Náklady na straně Finanční správy
Stanovení odlišné působnosti orgánům Finanční správy než v případě zajišťování plnění povinností podle CRS by přineslo zvýšené náklady Finanční správě oproti variantě 1, a to především spočívající v zajištění expertízy pro problematiku automatické výměny informací (např. plnění registrační povinnosti, oznamování a operace s příslušnými IT systémy) a v navazujících postupech správce daně vůči subjektům, na které tyto povinnosti dopadají.
Účinné zajištění plnění povinností plynoucích ze standardu CARF
Z hlediska tohoto kritéria se jeví být varianta 2 opět méně výhodná než varianta 1, protože neumožňuje plné využití už stávajících zkušeností a postupů nabytých při implementaci obdobných povinností podle CRS. Je obtížné hledat alternativní řešení oproti variantě 1, kde by nedošlo k potenciálně nepříznivému dopadu na zajištění plnění povinností plynoucích ze standardu CARF. Lze se domnívat, že v případě oznamujících poskytovatelů služeb, kteří nejsou finančními institucemi ve smyslu CRS, by bylo možné najít správce daně (a případně i jiné orgány), kteří budou lépe situovaní identifikovat subjekty povinné k registraci pro účely CARF a budou mít pro tuto činnost dostatečné zdroje. Nicméně i tyto subjekty budou povinnými osobami podle AML zákona a tedy jejich povinnosti, které budou předmětem kontrolní činnosti pro účely CARF, budou obdobné jako v případě CRS, kde se uplatní už nabyté zkušenosti orgánů Finanční správy zajišťující implementaci povinností podle CRS.
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Níže uvedená tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které byly zpracovávány v předchozí kapitole.
Tabulka 3 - Vyhodnocení navržených variant
Náklady na straně Finanční správy
Účinné zajištění plnění povinností plynoucích ze standardu CARF
Varianta 1
1
1
Varianta 2
2
2
Na základě vyhodnocení variant podle jednotlivých kritérií je zřejmé, že nejvhodnější variantou k realizaci je varianta 1.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Navrhovaná úprava bude provedena formou novely ZMSSD.
Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých opatření bude ověřována v praxi s tím, že implementace směrnice DAC 8, jejíž součástí je standard CARF, bude předmětem ročního hodnocení ze strany členských států a Evropské komise.
Konzultace a zdroje dat
Problematika byla konzultována s příslušným útvary Generálního finančního ředitelství a Ministerstva financí.
Kontakt na zpracovatele RIA
Radovan Zídek
Ministerstvo financí, odbor Mezinárodní daňová spolupráce a vztahy
tel.: 257 044 056, e-mail: radovan.zidek@mfcr.cz