Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND3YAXYJ8 najdete zde
IV.
ODŮVODNĚNÍ
I) Obecná část
A) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY, ODŮVODNĚNÍ JEJÍCH HLAVNÍCH PRINCIPŮ
· Název
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 5/2023 Sb., o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny, ve znění pozdějších předpisů
· Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností
Jedná se o návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 5/2023 Sb., o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 5/2023 Sb.), které bylo vydáno na základě § 19f odst. 8 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 287/2022 Sb. a zákona č. 469/2023 Sb. (dále jen „energetický zákon“).
Ustanovení § 19f energetického zákona zakotvuje právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku účastníkovi trhu s elektřinou nebo účastníkovi trhu s plynem, který dodává elektřinu nebo plyn zákazníkům a byl dotčen cenovou regulací. Účastník trhu má právo na uvedenou kompenzaci tehdy, pokud cena elektřiny nebo plynu stanovená v mimořádné tržní situaci nepokrývá oprávněné náklady na zajištění dodávky této komodity (tj. při určení výše kompenzace se vychází z tržních cen a zároveň nejsou pokrývány skutečně vynaložené náklady zahrnující např. i náklady vyplývající ze spekulativního jednání dodavatele). Prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk hradí účastníkovi trhu splňujícímu stanovené podmínky operátor trhu (OTE, a.s. – dále jen „OTE“). Ten výplatu provede na základě žádosti tohoto účastníka trhu. Bližší podrobnosti úhrady kompenzace pak má vláda stanovit nařízením. Na správnost výpočtu kompenzace dohlíží Energetický regulační úřad (dále jen „ERÚ“).
Nařízení vlády č. 5/2023 Sb. původně stanovilo postupy při výpočtu a úhradě kompenzace účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem, kteří zákazníkům dodávají elektřinu nebo plyn za cenu stanovenou nařízením vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci a o stanovení s tím souvisejícího nejvyššího přípustného rozsahu majetkového prospěchu zákazníka (dále jen „nařízení vlády č. 298/2022 Sb.“), tj. dodavatelům elektřiny a plynu (obchodníkům s elektřinou a plynem a výrobcům elektřiny a plynu). Nařízení vlády č. 5/2023 Sb. mj. dále stanovilo obsahové náležitosti žádosti o úhradu kompenzace, obsahové náležitosti žádosti OTE o dotaci na úhradu finančních prostředků poskytovaných na úhradu kompenzace, termíny pro podání obou těchto žádostí a podmínky vyplacení mimořádných záloh na úhradu kompenzace za měsíce leden, únor a březen 2023.
Následně bylo nařízení vlády č. 5/2023 Sb. třikrát novelizováno. Novelou nařízení vlády č. 5/2023 Sb. provedenou nařízením vlády č. 65/2023 Sb. byla úprava poskytování kompenzací dodavatelům elektřiny a plynu doplněna o stanovení seznamu údajů o dodávkách elektřiny nebo plynu, které jsou podkladem (v jednotlivých souborech za každý typ a podkategorii smlouvy, resp. za dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance, resp. za dodávky elektřiny z výrobny elektřiny prostřednictvím přímého vedení) zasílaným dodavatelem elektřiny nebo plynu společně s žádostí o úhradu kompenzace. Dále byl doplněn způsob výpočtu kompenzace při dodávce elektřiny nebo plynu v režimu dodávky poslední instance, neboť v takovém případě neprobíhá dodávka elektřiny nebo plynu na základě smlouvy, a proto vyžadovala původní úprava upřesnění. Následně byly novelou nařízení vlády č. 5/2023 Sb. provedenou nařízením vlády č. 77/2023 Sb. upraveny přílohy č. 7, 8 a 9, a to zejm. v souvislosti s úpravou daně z přidané hodnoty (vyčíslení daně z přidané hodnoty, které úhrada kompenzace podléhá, a specifikace údajů, které jsou uváděné bez daně z přidané hodnoty).
Dosud poslední novela nařízení vlády č. 5/2023 Sb. byla provedena nařízením vlády č. 272/2023 Sb. Tato novela doplnila úpravu poskytování kompenzací dodavatelům elektřiny a plynu o pravidla výpočtu kompenzace po uplynutí stanoveného období, na které má dodavatel elektřiny a plynu právo podle § 19f energetického zákona a navazující úpravy v nařízení vlády č. 5/2023 Sb. Veškeré platby uhrazené ze strany OTE dodavateli elektřiny či plynu na úhradu kompenzace před samotným vypořádáním plateb jsou totiž podle ustanovení § 19f odst. 3 energetického zákona považovány za zálohové platby, a bylo proto nezbytné doplnit právní úpravu o pravidla jejich vypořádání, jak předjímá sám energetický zákon. V nařízení vlády č. 5/2023 Sb. byl tedy stanoven postup závěrečného vypořádání měsíčních kompenzací, jakož i náležitosti žádosti o úhradu kompenzace za stanovené období, tj. rozsah údajů za stanovené období (rok 2023), které jsou základem pro provedení závěrečného vypořádání rozdílu mezi zálohovými platbami poskytnutými v průběhu stanoveného období a skutečnou výší kompenzace za celé stanovené období ze strany OTE, a lhůta pro podání žádosti o úhradu kompenzace za stanovené období OTE.
Ke dni 1. ledna 2024 nabyl účinnosti zákon č. 469/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Touto novelou energetického zákona bylo mj. upraveno dosavadní znění § 19f, které upravuje podmínky pro úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v mimořádné tržní situaci a stávající právní úprava byla doplněna o povinnost provedení auditu údajů z žádosti o úhradu kompenzace. Podle doplněného znění § 19f odst. 4 energetického zákona nyní platí, že stanoví-li nařízení vlády postup vypořádání plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnutých v průběhu stanoveného období (to je úprava zálohových plateb na kompenzace podle nařízení č. 5/2023 Sb.), je účastník trhu s elektřinou nebo plynem povinen se žádostí o úhradu kompenzace za stanovené období současně doložit zprávu auditora o ověření správnosti vybraných údajů uváděných v žádosti. Energetický zákon v § 19f odst. 4 současně stanoví, že tato povinnost se nevztahuje na účastníka trhu s elektřinou nebo plynem, který nemá za stanovené období zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Zprávu auditora poskytuje účastník trhu s elektřinou nebo plynem Energetickému regulačnímu úřadu. Výše uvedenou novelou energetického zákona bylo do ustanovení § 19f odst. 8 doplněno nové písmeno f), podle kterého je vláda zmocněna stanovit nařízením nově rovněž okruh údajů uvedených v žádosti ověřovaných auditorem a rozsah jejich ověření auditorem.
Předmětem předkládaného návrhu nařízení vlády je tedy v souladu s § 19f odst. 8 písm. f) energetického zákona stanovení okruhu údajů, které mají být ze strany auditora ověřeny, a dále vymezení rozsahu, v jakém auditor ověření provádí. Odpovídajícím způsobem se tedy navrhuje upravit, resp. rozšířit předmět úpravy nařízení vlády č. 5/2023 Sb. v ustanovení § 1 odst. 1.
Okruh údajů ověřovaných auditorem se navrhuje upravit v nově vkládaném ustanovení § 14h, podle kterého by měl auditor ověřit v žádosti o úhradu kompenzace podané ze strany dodavatele elektřiny či dodavatele plynu za stanovené období správnost
a) výše dílčích základů měsíční kompenzace za jednotlivé měsíce za stanovené období a typ smlouvy B, C a H,
b) výše kompenzace za stanovené období uvedené dodavatelem elektřiny nebo plynu.
Rozsah ověření údajů ze strany auditora je potom vymezen v nově vkládaném ustanovení § 14i, podle kterého auditor ověřuje správnost údajů podle § 14h v rozsahu prověrky poskytující omezenou jistotu o předmětu ověření postupem podle mezinárodního auditorského standardu upravujícího ověřovací zakázky, které nejsou auditem ani prověrkou historických finančních informací.
Přijetí návrhu nařízení vlády je nezbytné, neboť zákonná úprava podávání žádostí o úhradu kompenzace za stanovené období stanoví povinnost zpracování ověření údajů uváděných v žádosti auditorem v rozsahu stanoveném nařízením. Stanovení okruhu údajů ověřovaných auditorem a rozsahu ověřovaných údajů je pak nezbytným předpokladem k tomu, aby dodavatelé elektřiny a dodavatelé plynu mohli splnit svoji zákonnou povinnost, tj. doložit současně s žádostí o úhradu kompenzace za stanovené období zprávu auditora o ověření správnosti vybraných údajů uváděných v této žádosti.
B) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY SE ZÁKONEM, K JEHOŽ PROVEDENÍ JE NAVRŽENA, VČETNĚ SOULADU SE ZÁKONNÝM ZMOCNĚNÍM K JEJÍMU VYDÁNÍ
Návrh nařízení vlády je v souladu s energetickým zákonem, k jehož provedení má být vydané. Návrh nařízení vlády vychází z rozsahu zákonného zmocnění vlády k vydání tohoto předpisu podle § 19f odst. 8 písm. f) energetického zákona.
Návrh nařízení vlády je v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky.
C) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S PŘEDPISY EVROPSKÉ UNIE, JUDIKATUROU SOUDNÍCH ORGÁNŮ EVROPSKÉ UNIE A OBECNÝMI ZÁSADAMI PRÁVA EVROPSKÉ UNIE
Úprava kompenzací, která bezprostředně navazuje na zastropování cen elektřiny a plynu způsobem naznačeným výše, je v souladu s nařízením Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (dále jen „intervenční nařízení“), které upravuje dočasnou možnost členských států stanovit ceny elektřiny pod úrovní nákladů.
Podmínky dodávek elektřiny a plynu za stanovených cen jsou upraveny v nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Předkládaného návrhu nařízení vlády se pak dotýká čl. 13 písm. c) intervenčního nařízení, který upravuje podmínky pro poskytování kompenzace v případě stanovení cen (veřejných zásahů do stanovení cen), které jsou nižší než náklady. Podle tohoto ustanovení intervenčního nařízení mohly členské státy dočasně stanovit ceny elektřiny pod úrovní nákladů, ovšem za splnění podmínek, že
a) dané opatření se vztahuje na omezené množství spotřeby a zachovává pobídku ke snížení poptávky,
b) nedochází k diskriminaci mezi dodavateli,
c) dodavatelům se za dodávky za cenu pod úrovní nákladů poskytne kompenzace a
d) všichni dodavatelé jsou způsobilí k poskytování nabídek za cenu za dodávku elektřiny, která je pod úrovní nákladů, na stejném základě.
Intervenční nařízení samo o sobě povinnost provedení auditu při poskytování kompenzací podle čl. 13 intervenčního nařízení neukládá.
Mechanismus kompenzací zavedený nařízením vlády č. 5/2023 Sb., měněný navrhovaným nařízením vlády, byl součástí notifikace opatření podpory pro velké podnikatele spočívající v odběru energií za vládou stanovené ceny podle Dočasného krizového a transformačního rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (sdělení Komise 2023/C 101/03) Evropské komisi. Evropská komise schválila notifikovaná opatření státní podpory rozhodnutím SA.107138 (2023/N) ze dne 23. srpna 2023, přičemž v bodu 75 tohoto rozhodnutí Evropská komise mj. uvádí, že se Česká republika v rámci notifikace zavázala nastavit pravidla pro zpětné ověření správné výše poskytnuté kompenzace pro dodavatele elektřiny či plynu, kteří ve stanoveném období dodávali elektřinu nebo plyn zákazníkům za úředně stanovené zastropované ceny. Energetický regulační úřad má posoudit výši kompenzace požadované dodavateli elektřiny či plynu na základě důkladného prověření jimi předložených údajů, aby vypočítal prokazatelnou ztrátu plynoucí z uplatnění maximálních cen, resp. ověřil, že poskytnutá kompenzace byla ze strany dodavatelů elektřiny či plynu spočítána ve správné výši.
V bodu 50 rozhodnutí o notifikaci Evropská komise dále konstatuje, že se Česká republika zavázala vytvořit mechanismus, který má mj. zajistit, aby Energetický regulační úřad ověřil správnost údajů uvedených v žádostech obchodníků s elektřinou či plynem o úhradu kompenzace za účelem kontroly správnosti výpočtu požadovaných náhrad a v případě zjištění nesrovnalostí mezi finančními prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu na úhradu měsíční/konečné kompenzace dodavateli energie a správným nárokem na kompenzaci byl dodavatel energie povinen vrátit rozdíl operátorovi trhu do 14 dnů po termínu ověření.
Uvedený mechanismus je na zákonné úrovni upraven zejména v § 19f a následně § 97 energetického zákona. Právní úprava povinnosti ověření vybraných údajů ze žádosti o kompenzace za stanovené období, kterou přinesl zákon č. 469/2023 Sb., tak doplňuje uvedený kontrolní mechanismus, ale nebyl právem Evropské unie vyžadován.
Návrh nařízení vlády není v rozporu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani obecnými zásadami práva Evropské unie.
D) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU A ODŮVODNĚNÍ NEZBYTNOSTI JEHO ZMĚNY
Návrhem nařízení vlády je doplňován mechanismus úhrady kompenzace dodavatelům elektřiny nebo plynu, kteří zákazníkům dodávají elektřinu nebo plyn za vládou stanovené ceny, fungující podle nařízení vlády č. 5/2023 Sb. tak, že provádí zákonnou úpravu zavedenou novelou č. 469/2023 Sb. do § 19f odst. 4, resp. 19f odst. 8 písm. f) energetického zákona a umožňuje tedy dodavatelům elektřiny či plynu realizovat jejich zákonnou povinnost předložit Energetickému regulačnímu úřadu společně s žádostí o úhradu kompenzace rovněž zprávu auditora o ověření správnosti vybraných údajů uváděných v takové žádosti, a současně staví na jisto, jaký okruh údajů a v jakém rozsahu je auditor povinen ověřovat.
E) PŘEDPOKLÁDANÝ HOSPODÁŘSKÝ A FINANČNÍ DOPAD NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NA STÁTNÍ ROZPOČET, OSTATNÍ VEŘEJNÉ ROZPOČTY, NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Ustanovení § 19f energetického zákona, na jehož základě bylo vydáno nařízení vlády č. 5/2023 Sb., počítá s úhradou kompenzace účastníkům trhu s elektřinou a plynem, kteří zajišťují dodávku energie zákazníkům za úředně stanovenou maximální cenu, v případech, kdy úředně stanovená (zastropovaná) cena elektřiny nebo plynu v mimořádné tržní situaci nebude pokrývat oprávněné náklady na zajištění dodávky energie (elektřiny nebo plynu). Předkládaný návrh nařízení vlády doplňuje příslušné mechanismy kontroly kompenzací poskytnutých dodavatelům elektřiny/plynu.
Z návrhu nařízení vlády neplynou žádné dodatečné náklady, jež by představovaly dodatečný dopad na státní rozpočet. Aplikace navrhovaného nařízení vlády nevyžaduje žádné dodatečné výdaje ze státního rozpočtu ani v oblasti personální, neboť nepřináší požadavky na personální posílení věcně příslušných správních úřadů. Navrhované nařízení vlády naopak může mít pozitivní vliv na případné příjmy z nesprávně uplatňovaných kompenzací do státního rozpočtu.
Určitý negativní finanční dopad na dodavatele elektřiny a dodavatele plynu nepochybně představuje samotné stanovení povinnosti ověření údajů ze žádosti o kompenzace za stanovené období, kterou do stávající zákonné úpravy kompenzování prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku zavedl zákon č. 469/2023 Sb., který novelizoval energetický zákon. Samotná navrhovaná úprava v návrhu nařízení má sekundární finanční dopad spočívající ve zvoleném způsobu řešení navrhované právní úpravy.
Dodavatelé elektřiny nebo plynu mají zákonem uloženou povinnost provést auditem ověření správnosti a úplnosti vybraných údajů uváděných v žádosti o úhradu kompenzace, pokud se na ně nevztahuje část věty za středníkem, tj. že se jedná o účastníka trhu s elektřinou nebo plynem, který nemá za stanovené období zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a tedy se něj nevztahuje ani povinnost provést auditem ověření správnosti a úplnosti vybraných údajů uváděných v žádosti o úhradu kompenzace. Samotnou povinnost vyvolávající náklad na straně dodavatelů elektřiny či plynu tedy stanoví energetický zákon, a nařízení vlády stanoví podrobnosti této povinnosti spočívající ve stanovení okruhu údajů a minimální rozsah ověření údajů prováděného auditorem.
Rozsah zmocnění k vydání navrhovaného nařízení vlády je relativně široký v tom smyslu, že umožňuje zvolit více možných variant řešení. V zásadě připadají do úvahy dva způsoby řešení:
a) stanovit takový rozsah ověření, který by byl zcela nezávislý na činnosti auditora při ověřování účetní závěrky podle účetních předpisů,
b) stanovit rozsah ověření vycházející z činnosti auditora při ověřování účetní závěrky dodavatele elektřiny či plynu.
Při přípravě nařízení vlády bylo zvažováno řešení spočívající ve vzorkovém prověřování správnosti zařazení jednotlivých smluv pod typy smluv upravené nařízením č. 5/2023, a stejným způsobem ve vzorkovém ověřování správnosti přiřazení výše požadované kompenzace k jednotlivým vybraným smlouvám s dodávkou za stanovenou cenu. V takovém případě by ověření probíhalo v režimu ověřovací zakázky s postupem a v rozsahu dohodnutém mezi dodavatelem elektřiny či plynu a auditorem. V tomto případě by však bylo nutné provádět zcela nové a věcně odlišné ověřování, než které provádí auditor v rámci ověřování účetní závěrky dodavatele elektřiny či plynu, a také by i spolehlivost ověření nebyla jednotná, neboť by probíhala nikoli předepsaným způsobem, ale v rozsahu dohodnutém s dodavatelem elektřiny nebo plynu.
Druhé z možných řešení spočívá ve stanovení takového rozsahu ověření, a především ve stanovení takových ověřovaných údajů, které budou vycházet z účetních hodnot, přičemž při tomto ověření tak bude možné využít činnosti auditora při ověřování účetní závěrky povinného subjektu. V tomto případě by se tedy nepředepisovalo ověřování správnosti zařazení smluv na principu výběru vzorků (předaných k ověření) podle dohody s povinným subjektem, ale auditor by stanoveným postupem ověřil správnost celkové výše požadované kompenzace. Protože je kompenzace prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v naprosté většině materiální položkou v účetnictví auditovaného dodavatele elektřiny či plynu, tedy položkou s významem na celkový hospodářský výsledek dodavatele elektřiny či plynu, auditor se při ověřování účetní závěrky auditovaného subjektu nutně musí zabývat i výší požadované a obdržené kompenzace.
Právě proto, aby navrhované nařízení vlády a jeho dopady byly co nejmenší (při zachování sledované funkce ověření auditorem, jak stanoví zákon), bylo přistoupeno k druhému z možných řešení.
Z tohoto samého důvodu bylo rovněž upuštěno od záměru ukládat povinným subjektům povinnost ověření kalkulačního propočtu výše kompenzace za stanovené období auditorem. Ověřování kalkulačního propočtu propočtu výše kompenzace za stanovené období auditorem by sebou nepochybně neslo významné náklady na jeho provedení, přičemž takovéto ověření by bylo nepochybně i vysoce systematicky náročné – auditor by s velkou pravděpodobností musel přistoupit k prověřování jednotlivých smluv o dodávce energie (elektřiny nebo plynu), přičemž by u každé této smlouvy musel ověřovat jednak její zařazení ke konkrétnímu typu smluv podle nařízení vlády č. 5/2023 Sb. a zároveň i skutečnou cenu, za jakou byla energie zákaznkovi dodávána; s ohledem na celkový počet zákazníků, kterým je dodáváno povinnými subjekty, by takový audit trval podstatně déle, než je nyní proveditelné, s ohledem na zákonné časové limity pro provedení těchto auditů. Netřeba konstatovat, že takovéto ověření by se mohlo ukázat jako prakticky neproveditelné s ohledem na možnosti práce auditorů a jejich případného přístupu k interním systémům povinných subjektů.
Provedení auditu metodou vzorkového ověření by podle dostupných údajů vyšlo každý povinný subjekt (podle velikost povinného subjektu) na 150 až 500 tis. Kč za každou žádost (tzn. až na dvojnásobek této částky v případech, kdy by subjekt podával žádost jak pro dodávky elektřiny, tak pro dodávky plynu). Oproti tomu zvolené řešení, tzn. ověření celkové výše požadované kompenzace s omezeným ověřením zařazení smluv o dodávce k jednotlivým typům smluv podle nařízení vlády č. 5/2023 Sb., podle kvalifikovaného odhadu vyjde povinné subjekty v obecné rovině na cca 100 až 150 tis. Kč za žádost, což z tohoto řešení nepochybně činí to hospodářsky přijatelnější ze dvou nabízených možností. Předpokládá se přitom, že většina dodavatelů elektřiny a plynu, kteří mají ze zákona povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem, bude mít v rámci tohoto ověření z velké části ověřenu už i správnost samotné výše kompenzace za stanovené období. Požadavky na ověření podle předkládaného nařízení vlády budou proto ve většině případů představovat dodatečné doplnění ověření, které již auditor prováděl při ověření účetní závěrky, a nikoli kompletně nové ověření v celém rozsahu požadovaném předkládaným nařízením vlády. Proto je také odhad nákladu na jedno ověření žádosti přibližně třetinový oproti první variantě řešení.
Navrhované nařízení vlády má dopad na podnikatelské prostředí, resp. na ty účastníky trhu s elektřinou a plynem, kteří mají zákonem uloženou povinnost provést auditem ověření správnosti a úplnosti vybraných údajů uváděných v žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku.
F) ZHODNOCENÍ SOCIÁLNÍCH DOPADŮ, VČETNĚ DOPADŮ NA SPECIFICKÉ SKUPINY OBYVATEL, ZEJMÉNA OSOBY SOCIÁLNĚ SLABÉ, OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A NÁRODNOSTNÍ MENŠINY, DOPADŮ NA OCHRANU PRÁV DĚTÍ A DOPADŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Návrh nařízení vlády nemá negativní vliv na životní prostředí ani zvláštní dopady na specifické skupiny obyvatel.
G) ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ZÁKAZU DISKRIMINACE A VE VZTAHU K ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN
Navrhované řešení nemá negativní vliv na rovné postavení mužů a žen, nemá negativní vliv na osoby sociálně slabé či osoby se zdravotním postižením ani na národnostní menšiny.
Navrhované řešení není v rozporu se zásadou zákazu diskriminace a nelze předpokládat, že by důsledkem jeho přijetí mohla být přímá či nepřímá diskriminace nebo narušení rovnosti mužů a žen.
H) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ SOUKROMÍ A OSOBNÍCH ÚDAJŮ
Návrh nařízení vlády nebude mít žádné negativní dopady na oblast ochrany soukromí a osobních údajů.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů, a rovněž s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.
Předkládaná právní úprava respektuje právní rámec ochrany a zpracování osobních údajů a jeho jednotlivé parametry. Předpokládá se, že veškeré výstupy auditora, pokud jde o ověření správosti požadované kompenzace, nebudou obsahovat žádné osobní údaje (s výjimkou osobních údajů auditora a případně osob jednajících za dodavatele elektřiny nebo plynu). V případě, že by bylo zvoleno první z možných řešení, tedy ověřování správnosti zařazení smluv a přiřazení jednotkové výše kompenzace na principu výběru vzorků, potom by formalizovaný výstup ověření, tedy zpráva auditora o ověření, zřejmě osobní údaje i zákazníků-fyzických osob obsahovala. Byl však zvolen druhý z uvedených možných přístupů k řešení.
I) ZHODNOCENÍ KORUPČNÍCH RIZIK
Návrh nařízení vlády nepředpokládá založení korupčních rizik ani jejich nárůst. Návrh nařízení vlády stanoví takový rozsah ověření, a především takové ověřované údaje, které budou vycházet z účetních hodnot, a při tomto ověření tak bude možné využít činnosti auditora při ověřování účetní závěrky povinného subjektu. Jestliže tedy bude auditor řádně plnit povinnosti auditora při ověřování účetní závěrky podle účetních předpisů, nelze dovozovat, že by předložený návrh nařízení vlády měl či mohl zakládat korupční rizika.
Potenciálně vyšší korupční riziko by mohlo hrozit (byť spíše v teoretické rovině), pokud by byl zvolen první z uvedených možných přístupů k řešení problematiky ověřování údajů ze žádosti, tedy přístup založený na výběru vzorků smluv a ověřování správnosti zařazení smluv a přiřazení jednotkové výše kompenzace. V takovém případě by potenciálně hrozilo riziko záměrného výběru „bezproblémových“ smluv a jejich ověřování ze strany auditora v rozsahu dohodnutých postupů, kdy by dohodnuté postupy nemusely zohledňovat nezbytnost nahodilého výběru vzorků smluv. To by relativizovalo potřebnou objektivitu ověřování správnosti předložených údajů, resp. vzorků smluv a jejich jednotkových kompenzací. Byl však zvolen druhý z uvedených možných přístupů k řešení, kdy je zcela na auditorovi, jakým postupem (za použití předepsaného mezinárodního standardu) dospěje k požadované míře jistoty svého ověření.
J) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NA BEZPEČNOST NEBO OBRANU STÁTU
Navrhovaná právní úprava nemá vztah k bezpečnosti nebo obraně státu, a nemá tudíž žádné dopady na uvedené oblasti.
K) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NA RODINY
Návrh nařízení vlády nemá žádné dopady na rodiny.
L) ZHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH DOPADŮ
Návrh nařízení vlády nemá žádné územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky.
M) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY SE ZÁSADAMI DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÉ LEGISLATIVY
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se Zásadami digitálně přívětivé legislativy.
N) HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
Vzhledem k tomu, že návrh pouze doplňuje příslušné mechanismy kontroly výpočtu kompenzací poskytnutých dodavatelům elektřiny/plynu a že tedy z návrhu neplynou žádné dodatečné náklady, jež by představovaly dodatečný dopad na státní rozpočet ani na jiné oblasti posuzované v rámci hodnocení dopadů regulace, bylo podle čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády na základě na základě dopisu ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády JUDr. MgA. Michala Šalomouna, Ph.D. ze dne 28. března t.r. pod č. j. 12774/2024-UVCR upuštěno od povinnosti zpracovat hodnocení dopadů regulace a podle čl. 76 odst. 2 Legislativních pravidel vlády bylo v rámci uvedeného dopisu rozhodnuto, že připomínkové řízení k návrhu nařízení vlády se provede v délce 10 pracovních dnů ode dne vložení návrhu nařízení vlády do elektronické knihovny eKLEP.
Identifikace dotčených subjektů: Návrhem nařízení vlády jsou dotčeni obchodníci s elektřinou a plynem, kterým je energetickým zákonem uložena povinnost doložit současně se žádostí o úhradu kompenzace za stanovené období zprávu auditora o ověření správnosti vybraných údajů uváděných v žádosti.
Návrhem nařízení jsou dále dotčeni auditoři, kteří budou pro obchodníky s elektřinou a plynem provádět oveření správnosti předepsaných údajů ze žádosti o úhradu kompenzace. Návrh nařízení vlády upravuje okruh údajů, které mají být ze strany auditora ověřeny, a dále vymezení rozsahu, v jakém auditor ověření provádí.
Přezkum účinnosti regulace: Subjektem zodpovědným za provedení vyhodnocení účinnosti regulace je Ministersvo průmyslu a obchodu jakožto předkladatel návrhu nařízení vlády, a to za součinnosti Energetického regulačního úřadu, který je podle energetického zákona příslušný k vyjadřování se k žádostem o úhradu kompenzace (ať už měsíční zálohové nebo výsledné za stanovené období).
Konzultace a zdroje dat: Při přípravě návrhu nařízení vlády předkladatel návrh konzultoval v rámci pracovní skupiny, jejímiž členy byli zástupci obchodníků s elektřinou a plynem, Energetický regulační úřad a zástupci Komory auditorů České republiky. Připomínky uplatněné během konzultací byly zohledněny v návrhu nařízení vlády.
II) Zvláštní část
K čl. I
K bodu 1
V ustanovení § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., kterým se vymezuje předmět úpravy nařízení vlády, se navrhuje doplnit nové písmeno f), podle kterého nařízení vlády nově stanoví rovněž okruh údajů uvedených v žádosti o úhradu kompenzace za stanovené období ověřovaných auditorem a rozsah ověření auditorem. Jedná se o promítnutí zákonného zmocnění vlády upraveného v § 19f odst. 8 písm. f) energetického zákona, které bylo do energetického zákona doplněno s účinností od 1. ledna 2024 novelou energetického zákona provedenou zákonem č. 469/2023 Sb., a podle kterého je navrhované nařízení vlády vydáváno.
K bodu 2
Navrhovaná změna v ustanovení § 14a odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., který upravuje termín pro podání a náležitosti žádosti o úhradu kompenzace za stanovené období, představuje posun termínu, resp. lhůty pro podání žádosti o úhradu kompenzace za stanovené období, a to z původně stanoveného termínu 31. května 2024 na 30. června 2024. Posun termínu je navrhován z důvodu nově stanovené zákonné povinnosti obchodníků s elektřinou a obchodníků s plynem předložit společně se žádostí o úhradu kompenzace rovněž zprávu auditora, v niž auditor konstatuje ověření správnosti vybraných údajů uvedených v této žádosti. Tato povinnost byla do § 19f odst. 4 energetického zákona zavedena s účinností od 1. ledna 2024 novelou energetického zákona provedenou zákonem č. 469/2023 Sb. Je tedy žádoucí prodloužit konec lhůty, v němž mají obchodníci s elektřinou či plynem, kteří dodávali ve stanoveném období elektřinu nebo plyn do odběrného místa nebo místa spotřeby za stanovenou cenu, podat operátorovi trhu žádost o úhradu kompenzace za stanovené období, a to do 30. června 2024 (od 1. dubna 2024) tak, aby tato lhůta korespondovala se lhůtou pro oveření účetní závěrky podle účetních předpisů (pokud má dodavatel elektřiny nebo plynu podle § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, povinnost mít účetní závěrku oveřenou auditorem).
K bodu 3
Navrhovaná změna v ustanovení § 14f odst. 1 nařízení vlády č. 5/2023 Sb., který upravuje pravidla pro podání nové žádosti o úhradu kompenzace za stanovené období, představuje posun termínu, v němž může obchodník s elektřinou či plynem žádost o úhradu kompenzace za stanovené období podat. Zakázal-li Energetický regulační úřad postupem podle § 19f odst. 5 energetického zákona poskytnutí úhrady kompenzace za stanovené období zcela nebo zčásti, může podle navrhovaného ustanovení obchodník s elektřinou nebo plynem podat novou žádost o úhradu kompenzace za stanovené období od 15. ledna 2025 do 15. února 2025 oproti původně stanovenému časovému rozmezí od 1. prosince 2024 do 15. ledna 2025. Navrhovaná úprava souvisí s výše popsanými posuny termínů a se zavedením nové povinnosti obchodníka s elektřinou či plynem předložit společně s žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku rovněž zprávu auditora o ověření správnosti vybraných údajů uváděných v žádosti. V zásadě se tímto vytváří dodatečný časový prostor jednoho měsíce na zajištění ověření předepsaných údajů z nové žádosti o úhradu kompenzace za stanovené období ve smyslu § 19f odst. 4 energetického zákona.
K bodu 4
Navrhuje se doplnění nových § 14h až § 14j, které představují prováděcí právní úpravu přijatou na základě zmocnění vlády podle § 19f odst. 8 písm. f) energetického zákona, podle kterého je vláda zmocněna stanovit nařízením okruh údajů ověřovaných auditorem a rozsah ověření auditorem v případě, kdy má obchodník s elektřinou či obchodník s plynem zákonem uloženou povinnost předložit spolu se žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku Energetickému regulačnímu úřadu rovněž zprávu auditora o ověření správnosti vybraných údajů uváděných v žádosti.
V ustanovení nově navrhovaného § 14h se navrhuje vymezit okruh ověřovaných údajů v žádost o úhradu kompenzace. Navrhuje se, aby auditor ověřil v žádosti o úhradu kompenzace za stanovené období správnost
a) výše dílčích základů měsíční kompenzace za jednotlivé měsíce za stanovené období a typ smlouvy B, C a H,
b) výše kompenzace za stanovené období.
Vzhledem k tomu, že předmětem ověření úplnosti a správnosti ze strany auditora je zejména hodnota uvedená v písmenu b), tj. konečná výše kompenzace poskytnuté obchodníkovi s elektřinou či obchodníkovi s plynem za stanovené období, a vzhledem ke skutečnosti, že správnost této hodnoty nelze ověřit bez toho, aby předmětem ověření byly rovněž výše dílčích základů měsíční kompenzace za jednotlivé měsíce za stanovené období, navrhuje se, aby předmětem ověření ze strany auditora byly hodnoty shora uvedených parametrů.
Údaje, které bude auditor ověřovat, jsou tedy jednak výše celkové kompenzace a jednak ověření dílčích základů měsíčních kompenzací za smlouvy typu B, C a H. Jedná se o smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny či plynu nebo o smlouvy o dodávce elektřiny či plynu, které mohly generovat tzv. zápornou kompenzaci. Podle ustanovení § 5 odst. 13 nařízení vlády č. 5/2023 může jednotkový základ pro výpočet kompenzace dodávky elektřiny nebo plynu nabývat kladné nebo záporné hodnoty.
Nově navrhované ustanovení § 14i potom vymezuje rozsah, v jakém mají být ze strany auditora údaje ze žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ověřeny. Navrhuje se, aby auditor provedl ověření správnosti a úplnosti údajů ze žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v rozsahu prověrky poskytující omezenou jistotu o předmětu ověření, a to postupem podle mezinárodního auditorského standardu upravujícího ověřovací zakázky, které nejsou auditem ani prověrkou historických finančních informací (jedná se o Mezinárodní standard pro ověřovací zakázky ISAE 3000 – Ověřovací zakázky, které nejsou auditem ani prověrkou historických finančních informací). Mezinárodní standardy pro ověřovací zakázky (ISAE) se uplatňují při ověřovacích zakázkách, které nejsou auditem ani prověrkami historických finančních informací. Jako interpretační vodítka a praktická pomoc pro profesionální účetní jsou vydávány Mezinárodní pokyny pro praxi v ověřovacích zakázkách (IAEPS). Rozlišují se dva typy ověřovacích zakázek, a to podle jistoty ověření sdělované závěrem auditora. Jedná se o zakázky poskytující přiměřenou jistotu, kdy závěr je sdělován pozitivním ujištěním, a zakázky poskytující omezenou jistotu, kdy je v důsledku omezenějšího shromažďování důkazních informací dosažena menší míra jistoty, a proto je závěr vyjádřen negativní formou. Na tyto zakázky se nevztahují standardy ISA a ISRE, přesto však mohou být použity jako pomůcky.
Požadavky na obsah zprávy o ověření jsou:
· určení a popis předmětných informací nebo předmětu zakázky,
· určení kritérií, na základě kterých byla zakázka vyhodnocena z důvodu, aby předpokládaní uživatelé porozuměli východiskům, na nichž je závěr auditora založen,
· popis případného důležitého přirozeného omezení souvisejícího s hodnocením nebo oceněním předmětu zakázky na základě daných kritérií,
· prohlášení omezující použití zprávy o ověření na určité předpokládané uživatele,
· identifikace odpovědné strany a vymezení odpovědnosti odpovědné strany a auditora,
· prohlášení o provedení zakázky v souladu se standardy ISAE,
· přehled provedených prací,
· závěr auditora vyjádřený formou vhodnou pro zakázku poskytující omezenou jistotu a v případech, kdy závěr (výrok) auditora je jiný než bez výhrady, i jasný popis veškerých důvodů.
Auditor bude ověřovat údaje o výši celkové kompenzace a dále hodnoty dílčích základů měsíčních kompenzací, a to za smlouvy typu B, C a H u kterých mohlo dojít ke vzniku tzv. záporné kompenzace. V navrhovaném ustanovení § 14i odst. 2 se tedy jedná o požadavek na ověření, zda všechna odběrná místa s cenou vyšší než stanovenou, jejichž jednotkový základ kompenzace nabyl záporné hodnoty, byly do výpočtu kompenzace zahrnuty a snížily tak celkový nárok obchodníka s elektřinou či plynem na výplatu kompenzace. Může se jednat o typ smlouvy B (v případě kalkulačního propočtu pod stanovenou cenou), nebo o typy smluv C a, H uzavřené po datu 31. prosince 2022, kde se jednotkový základ kompenzace určí jako rozdíl tržní spotové ceny elektřiny nebo plynu navýšené o přirážku podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 5/2023 a stanovené ceny elektřiny nebo plynu. Ověření správnosti celkové výše kompenzace by teoreticky mělo vyžadovat i ověření relevantních těchto dílčích základů. Nicméně vzhledem ke zvolenému rozsahu ověření (které bude v rozsahu prověrky poskytující omezenou jistotu), je legitimním požadavkem ověřit správnost (a v zásadě i úplnost) rozsahu odběrných míst zahrnovaných do této skupiny typů smluv.
Návrh nařízení vlády dále v ustanovení § 14i odst. 3 stanoví, že auditor nemusí ověřovat kalkulační propočet, neboť jeho ověření by bylo ze strany auditora značně komplikované, a auditor může vycházet z informací a údajů, které mu sdělí dodavatel elektřiny či plynu. Je tomu tak proto, že právní úprava konstrukce kalkulačního propočtu ceny je složitá a při zachování stejného přístupu může k různým (ne diametrálně odlišným, ale nepochybně nikoli stejným) výsledkům takového propočtu (v závislosti na alokaci jednotlivých nákupů na dodávky různým skupinám zákazníků v portfoliu dodavatele atd.). Jedná se současně o právní úpravu, která z hlediska odbornosti značně převyšuje obvyklé auditorské činnosti. V zájmu urychlení ověření se proto umožňuje, aby auditor způsob kalkulačního propočtu neověřoval. V takovém případě ale tuto skutečnost auditor uvede ve zprávě o ověření.
Auditor následně potvrdí ve zprávě o ověření skutečnost, že provedl postupem podle požadovaného stanoveného auditorského standardu ověření správnosti a úplnosti údajů uvedených obchodníkem s elektřinou či plynem v žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku.
V nově vkládaném ustanovení § 14j se stanoví, že pro ověření správnosti údajů uvedených dodavatelem elektřiny nebo plynu v nové žádosti o úhradu kompenzace podané poté, co Energetický regulační úřad postupem § 19f odst. 5 věty čtvrté energetického zákona zakázal úhradu kompenzace za stanovené období, se § 14h a 14i použijí obdobně, tzn. v situaci, kdy bude po zakázání úhrady kompenzací podáváná žádost zcela nová, je navrhováno, aby tato nová zpráva musela rovněž být auditována, obdobně jako žádost původní.
K čl. II
Navrhuje se odlišné nabytí účinnosti návrhu nařízení vlády oproti obecnému pravidlu obsaženému v § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, neboť předkládaný návrh nařízení vlády nemůže nabýt účinnosti až 1. července 2024. Je nezbytné, aby právní úprava byla účinná co nejdříve, a to zejména z toho důvodu, že navržená úprava umožňuje účastníkům trhu s elektřinou či plynem splnit jejich zákonnou povinnost podle § 19f odst. 4 energetického zákona předložit spolu se žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku rovněž zprávu auditora ověřující správnost vybraných údajů uváděných v žádosti a současně upravuje na základě zákonného zmocnění podle § 19f odst. 8 písm. f) energetického zákona požadavky kladené na zprávu auditora, když stanoví okruh údajů ověřovaných auditorem a rozsah ověření auditorem. Navrhované nařízení vlády tedy obsahuje úpravu, která přispívá k právní jistotě všech zainteresovaných stran, zejména obchodníků s elektřinou a plynem, popřípadě rovněž zástupců Komory auditorů České republiky.
S ohledem na zákonem stanovené termíny, v nichž je třeba žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ze strany dodavatelů elektřiny či plynu předložit, je žádoucí, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti co nejdříve. Navrhuje se tedy, aby navrhované nařízení vlády nabylo účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
2