Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND49ES8U3 najdete zde
IV.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
A. OBECNÁ ČÁST
1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
V návaznosti na zákon o dávce státní sociální pomoci, kterým dochází mimo jiné k transformaci přídavku na dítě a příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory a příspěvku
na živobytí a doplatku na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi do jedné dávky – dávky státní sociální pomoci, je nezbytné upravit zákony, které jsou uvedenou úpravou dotčeny. Součástí dávky státní sociální pomoci budou složky bydlení, živobytí, dítě a pracovní bonus.
V první řadě se jedná o zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o státní sociální podpoře”), který upravuje podmínky nároku
na přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné a dále podmínky na jejich výplatu, včetně procesních pravidel odchylujících se v některých případech od správního řádu. Ruší se obě transformované dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení) a upravují se procesní pravidla tak, aby byla sjednocená pro zbývající dávky státní sociální podpory i dávku státní sociální pomoci a umožňovala digitalizaci celého procesu prostřednictvím systému Jenda, který je již v současné době využíván rovněž pro přídavek
na dítě, příspěvek na bydlení i rodičovský příspěvek. Sjednocuje se rovněž posuzování příjmu rodiny, které se však využívá pouze pro účely porodného. Tato pravidla zjednoduší celý proces a zvýší právní jistotu uživatelů systému Jenda. Podmínky upravující nezaopatřenost dítěte
se ponechávají v zákoně o státní sociální podpoře a platí i pro dávku státní sociální pomoci.
V souladu s prohloubením principu motivace k práci se nezaopatřenost nadále bude týkat dětí, které po ukončení povinné školní docházky studují nebo z důvodu zdravotního stavu nemohou studovat nebo vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Mezi nezaopatřené děti tedy již nebudou patřit nezletilé děti, které po dovršení povinné školní docházky budou v evidenci Úřadu práce ČR jako uchazeči o zaměstnání.
Další významné změny v souvislosti s rušením příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení
se týkají zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o pomoci v hmotné nouzi”), většinově mohou být považovány za legislativně-technické. V souvislosti se vznikem dávky státní sociální pomoci se nepatrně upravuje institut veřejné služby. Dávkou pomoci v hmotné nouzi zůstává mimořádná okamžitá pomoc. Nově
se umožňuje zahájit řízení o ni i z moci úřední. Toto opatření má umožnit poskytnout Úřadu práce ČR mimořádnou okamžitou pomoc bez uplatnění žádosti v případech, kdy Úřad práce ČR bude ze své úřední činnosti mít znalost celkové příjmové a sociální situace domácnosti
a tuto domácnost bude potřeba jednorázovou dávkou podpořit. Může se např. jednat o situace spojené se vzděláním nezaopatřených dětí a podpořit doučování dětí, volnočasové vzdělávací aktivity dětí. Poskytnutí mimořádné okamžité pomoci z moci úřední může být i úzce spjato
s dávkou státní sociální pomoci a vypracováním podpůrného plánu u složky živobytí, kdy
z tohoto plánu vzejde potřeba finanční podpory prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci v dané situaci.
Řada právních předpisů z různých oblastí využívá některé instituty upravené dosud v zákoně
o státní sociální podpoře nebo v zákoně o pomoci v hmotné nouzi, proto tento zákon upravuje uvedené předpisy v souladu se změnami, ke kterým došlo transformací výše uvedených čtyř dávek do dávky státní sociální pomoci.
Navrhované úpravy jsou nezbytné a jsou bezprostředně navázány na zánik přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení, a na vznik nového zákona vedle zákona o státní sociální podpoře a zákona o pomoci v hmotné nouzi, který upravuje dávku, do které se transformovaly výše uvedené dávky.
Většinově mají úpravy charakter legislativně-technických úprav.
Tato úprava neporušuje zákaz diskriminace ani rovnost mužů a žen.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Předkládané návrhy jsou v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Vládní návrhy zákonů respektují obecné zásady ústavního pořádku České republiky a nejsou v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.
3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Zákona č. 117/1995 Sb. jako celku a zákona č. 111/2006 Sb. jako celku se dotýkají zejména tyto předpisy práva EU:
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie,
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009
na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti,
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS,
• Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty,
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů),
Navrhované právní úpravy se práv zakotvených ve výše uvedených předpisech (zejména právo na rovnost na nakládání v oblasti sociálního zabezpečení, resp. v oblasti tzv. nepojistných dávek) nedotýkají. Jinými slovy je možné konstatovat, že navrhovanými úpravami nedochází ke zkrácení práv v oblasti rovnosti nakládání v nepojistných dávkových systémech plynoucích z výše jmenovaných předpisů.
Navrhované právní úpravy jsou v souladu s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU, obecními právními zásadami práva EU a mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána,
a nejsou tedy s nimi v rozporu.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky, zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů
na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
S návrhem tohoto zákona nejsou bezprostředně spojeny zvýšené náklady na státní rozpočet nebo veřejné finance, ty v první řadě souvisejí s přijetím a realizací zákona o státní sociální pomoci. Digitalizací celého procesu přiznávání, vyplácení a stanovené komunikace se žadateli, zaměstnavateli a dalšími institucemi u nové dávky tuto oblast zjednoduší a tím i zlevní pro všechny zúčastněné strany. Současně dojde k digitalizaci procesů u jednorázových dávek, které zůstanou i nadále v zákoně o státní sociální podpoře.
Nová úprava státní dávkové pomoci, jejímž důsledkem je i tento zákon, zohledňuje potřeby sociálně slabých i zranitelných osob, nedotýká se práv národnostních menšin ani nemá dopady na ochranu práv dětí a na životní prostředí (digitalizace agendy může mít na životní prostředí mírně pozitivní vliv).
5. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhované změny právních předpisů se přímo nedotýkají ochrany osobních údajů. Jedná
se o úpravy, které jsou nezbytné a jsou bezprostředně navázány na zánik některých částí zákona o státní sociální podpoře a zákona o pomoci v hmotné nouzi, jež se transformují do zákona
o nové dávce státní sociální pomoci. Navrhované úpravy nepřináší žádný nový druh zpracování osobních údajů a ani nerozšiřují okruh zpracovávaných údajů.
Navrhované právní úpravy jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
6. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhované úpravy nejsou spojeny s výraznými korupčními riziky.
7. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhované úpravy se bezpečnosti nebo obrany státu nedotýkají.
8. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů.
Navrhované úpravy, v zásadě legislativně technického charakteru, v různých právních předpisech, jsou důsledkem úpravy, kterou byla navržena nová dávková pomoc, jež v sobě mimo jiné zahrnuje dávkovou pomoc dosavadních dávek státní sociální podpory – přídavku
na dítě a příspěvku na bydlení a dávek pomoci v hmotné nouzi – příspěvku na živobytí
a doplatku na bydlení. Současně dochází ke zjednodušení a digitalizaci celého procesu uplatňování nároku na dávkovou pomoc a jejího poskytování v novém zákoně o dávce státní sociální pomoci i v zákoně o státní sociální podpoře.
Státní dávková pomoc, která je nově upravena v zákoně o dávce státní sociální pomoci,
je koncipována s respektem k plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů
a dětí, na přítomnost zranitelných členů, rodiny samoživitelů a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity, soběstačnosti a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou.
9. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná úprava nemá dopad na územní samosprávné celky a celorepubliková působnost Úřadu práce ČR usnadní přístup oprávněným osobám k dávkové pomoci a Úřadu práce ČR organizaci administrace dávek.
10. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Navrhované úpravy jsou v zásadě legislativně technického charakteru a vyplývají z úpravy provedené zákonem o dávce státní sociální pomoci. Digitálních služeb se dotýkají úpravy
v zákoně o státní sociální podpoře, které pro dávky, které zůstávají v tomto zákoně, sjednocují procesní postupy se zákonem o dávce státní sociální pomoci a znamenají zjednodušení a větší právní jistotu žadatelů o dávky a jejich poživatelů. Následující body se vztahují k úpravám provedeným v části desáté – změna zákona o státní sociální podpoře.
1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)
Návrhy tuto oblast upravují ve smyslu možnosti volby žadatele o dávku zvolit
si využití digitálního sehrání konkrétních rozhodných skutečností nebo zachování možnosti doložení v papírové podobě. Jedná se o postupný a přirozený přechod na digitální formu komunikace a snížení administrativních nákladů státu.
2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb
Návrhy jsou v souladu s uvedenou zásadou.
V oblasti získávání dat o nezaopatřenosti dítěte, které jsou dostupné v systému veřejného zdravotního pojištění, není klient nucen opětovně předkládat již doložené údaje. Za podmínek stanovených v návrhu legislativy bude využita evidence plných mocí zaměstnavatelů a řešení informačního systému České správy sociálního zabezpečení.
3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)
Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.
4. Sdílené služby veřejné správy
Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.
5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy
Oblasti získávání dat o nezaopatřenosti dítěte dochází k rozvoji a propojování ISVS
a snižuje se povinnost klientů známé údaje dokládat.
Úřad práce ČR nebude muset budovat vlastní aplikační podporu pro evidenci plných mocí zaměstnavatelů, ale využije řešení informačního systému České správy sociálního zabezpečení.
6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných
a využitelných v evropském prostoru
Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.
7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)
Soulad navrhovaných právních úprav s dotčenou zásadou jsou řešeny v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“. Jak je již tam uvedeno, s přijetím návrhů nejsou spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)
Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.
9. Technologická neutralita
Při návrhu technické realizace návrhu bude dodržena neutralita a nezávislost na technologiích, s nimiž bude možno dané služby využívat. Návrh stanovuje povinnost odesílat a přijímat data v konkrétní specifikaci z/do příslušného informačního systému, ale nestanovuje pro to konkrétní technické zařízení nebo technologický postup.
10. Uživatelská přívětivost
Jedná se o služby jednoznačně srozumitelné pro klienta i pro subjekty, které využijí elektronickou komunikaci.
11. Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad
Navrhované úpravy jsou legislativně technického charakteru a bezprostředně vyplývají
z potřeby odpovídajícím způsobem reagovat v jednotlivých právních předpisech na úpravy
v novém zákoně o dávce státní sociální pomoci. Proto největší změny se týkají zákona o státní sociální podpoře, kde se ruší přídavek na dítě a příspěvek na bydlení a procesní pravidla pro zbývající dávky (rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné) se sjednocují se zákonem o dávce státní sociální pomoci, do které se transformují obě zrušené dávky. Pro porodné se sjednocuje zápočet rozhodných příjmů rodiny se zápočtem příjmů pro účely dávky státní sociální pomoci. Pro všechny dávkové systémy, které využívají institut nezaopatřenosti dítěte, dochází v souladu s prohloubením principu motivace k práci k úpravě okruhu nezaopatřených dětí. Mezi nezaopatřené děti již nebudou patřit nezletilé děti, které po dovršení povinné školní docházky budou v evidenci Úřadu práce ČR jako uchazeči o zaměstnání.
Další významnější změny jsou provedeny v zákoně o pomoci v hmotné nouzi, které vyplývají ze skutečnosti, že se ruší příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, tj. dávky, které jsou transformovány do nově konstruované dávky státní sociální pomoci. Drobné úpravy se týkají institutu veřejné služby a dávky, která zůstala v tomto právním předpise, a to dávky mimořádné okamžité pomoci, kde se rozšiřuje možnost zahájení řízení i na řízení zahájená z moci úřední.
Hodnocení dopadů uvedených změn (RIA) a vytvoření nové dávkové pomoci domácnostem jsou součástí návrhu zákona o dávce státní sociální pomoci.
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K části první až deváté
Jedná se o legislativně technické změny právních předpisů vyplývající ze zrušení přídavku
na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení a vzniku nového zákona o dávce státní sociální pomoci, jejíž součástí jsou složky dítě, bydlení, živobytí
a pracovní bonus. Je potřeba nově provázat právní předpisy, ve kterých je na zrušené “staré” dávky odkazováno, s právním předpisem nové dávky státní sociální pomoci. Jelikož po určitou dobu budou fungovat “staré” dávky s dávkou novou, je nutné po tuto dobu vycházet při odkazech ještě ze “starých” dávek.
K části desáté – změna zákona o státní sociální podpoře
V souvislosti s nově připraveným zákonem o dávce státní sociální pomoci, kterou bude stát přispívat na výchovu a výživu dítěte, živobytí a na náklady spojené s bydlením, dochází
ke změnám v zákoně o státní sociální podpoře. Dosavadní právní úprava dávek přídavek na dítě a příspěvek na bydlení se zrušuje. V zákoně o státní sociální podpoře zůstávají nadále bez věcných změn upraveny dávky: rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné (dále také „dávky státní sociální podpory“).
Porodné a pohřebné jsou dávkami jednorázovými vyplácenými v souvislosti se vznikem sociální události, kterou je porod, resp. úmrtí. Rodičovský příspěvek je dávkou opakující
se, nárok na ni má rodič pečující o nejmladší dítě v rodině. Jedinou dávkou, která zůstává upravena v zákoně o státní sociální podpoře a je zároveň tzv. testovaná na příjem rodiny,
je porodné. Druhy příjmů, které jsou rozhodné pro stanovení nároku na porodné, jsou nově upraveny zákonem o dávce státní sociální pomoci.
V zákoně o státní sociální podpoře bylo nezbytné provést úpravy společných ustanovení
o dávkách a procesních norem tak, aby byla administrace dávek státní sociální podpory sjednocena s administrací dávky státní sociální pomoci. Cílem je maximální zjednodušení správního řízení jak pro žadatele, tak pro jejich administraci Úřadem práce ČR s důrazem
na zachování jednoty postupu ve všech nepojistných sociálních dávkách, kterými jsou nadále jak „zbývající“ dávky státní sociální podpory, tak nová dávka státní sociální pomoci. S ohledem na zachování základních zásad správního řízení je upravena řada zvláštních procesních norem umožňujících plně využít nové technologie v rámci postupující digitalizace státní správy, nicméně je zcela samozřejmě zachován přístup k této dávkové podpoře i těm skupinám osob, které technickými kompetencemi k využití digitálních kanálů nedisponují.
O nároku na dávky státní sociální podpory rozhoduje v prvním stupni Úřad práce ČR jakožto správní úřad s celostátní působností. Úřad práce ČR v řízení vystupuje jako jeden správní orgán. S ohledem na pokroky v digitálním přístupu k dávkám se předpokládá, že pro podání žádosti o dávku se bude využívat stále hojněji prostředí informačního systému MPSV – digitální aplikace – klientské zóny (JENDA).
Řízení o dávce státní sociální podpory bude zahajováno online podáním žádosti prostřednictvím Informačního systému o dávkách státní sociální podpory, případně formou asistovaného podání u Úřadu práce ČR nebo asistovaného podání u držitele poštovní licence, se kterým byla uzavřena veřejnoprávní smlouva, asistované podání lze učinit též mimo pracoviště Úřadu práce ČR za přítomnosti oprávněné úřední osoby a za podmínek stanovených vnitřním předpisem Úřadu práce ČR. Asistovaným podáním se rozumí situace, kdy žadatel přijde na pracoviště Úřadu práce ČR (případně pošty) a zaměstnanec mu zprostředkovává zadání skutečností rozhodných pro nárok na dávku přímo do Informačního systému o dávkách státní sociální podpory. Zjišťování skutečností rozhodných pro nárok na dávku je pro-klientsky nastaveno tak, aby veškeré potřebné skutečnosti, které je nutno zjistit pro stanovení nároku na dávku, a které jsou zároveň zjistitelné správním orgánem, nebyly vyžadovány od žadatele. Jedná se např. o výši příjmu ze závislé činnosti a ze samostatné výdělečné činnosti v rozhodném období, nezaopatřenost dítěte, výši denního vyměřovacího základu.
Nutnost realizovat zjednodušení správního řízení jak na straně správního orgánu, tak na straně účastníka řízení, se projevuje i v oblasti vydávání rozhodnutí ve věci.
Za den oznámení rozhodnutí o přiznání dávky nebo změně výše dávky se považuje den, kdy byla příslušná finanční částka odepsána z účtu Úřadu práce ČR. V těchto případech se účastníku řízení rozhodnutí nezasílá, ale je dodáno (k dispozici a nahlédnutí) do informačního systému ministerstva tak, aby účastník řízení v případě potřeby mohl zjistit z jakých podkladů správní orgán vycházel a jakým způsobem stanovil nárok na dávku a její výši. O skutečnosti, že bylo
v informačním systému vygenerováno rozhodnutí, které se nezasílá, bude jeho adresát notifikován e-mailem/SMS tak, aby v případě, že nebude souhlasit s výši přiznané dávky nebo s její změnou, se mohl s rozhodnutím v informačním systému seznámit a zvážit možnost podání odvolání.
Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí se doručuje do vlastních rukou účastníkům řízení pouze v případě, že žádost o dávku byla zamítnuta (dávka byla nepřiznána), dávka byla odejmuta, výplata dávky byla zastavena, bylo rozhodnuto o povinnosti vrátit přeplatek na dávce, přichází v úvahu více oprávněných a Úřad práce ČR bude rozhodovat, komu se dávka vyplatí nebo bude vyplácet nebo jde o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, jde o prominutí podmínky trvalého pobytu, jde o zamítnutí volby nároku rodiče na rodičovský příspěvek.
V případě, že účastníku řízení nebo osobě společně posuzované nelze doručovat prostřednictvím informačního systému, použije se pro doručování správní řád, do vlastních rukou se v řízeních podle tohoto zákona doručují pouze rozhodnutí vyjmenovaná v předchozím odstavci a také výzva orgánu státní sociální podpory, kterou se v průběhu řízení ukládá povinnost.
Právní úprava odpovídá potřebě maximálního zjednodušení řízení jak na straně správního orgánu, tak na straně účastníka řízení s ohledem na postupující digitalizaci v oblasti nepojistných sociálních dávek, avšak se zachováním rovného přístupu pro ty, kteří digitální kanály pro přístup k dávce státní sociální podpory využít nechtějí nebo nemohou. Tato právní úprava zajišťuje soulad s právní úpravou v zákoně o dávce státní sociální pomoci.
Výkon správních rozhodnutí vydaných podle zákona o státní sociální podpoře podléhá dělené správě ve smyslu příslušných ustanovení daňového řádu. Jedná se o „nucený“ výkon rozhodnutí podle zákona o státní sociální podpoře, který se uplatní zejména v řízení vedeném z moci úřední, tedy zvláště v případě stanovení povinnosti vrátit přeplatek na dávce, kdy takto vzniklé přeplatky budou vymáhat orgány celní správy.
Elektronické doručování účastníkům řízení a osobám společně posuzovaným
V řízení o dávce státní sociální podpory se účastníkům řízení a členům domácnosti písemnost doručuje elektronicky (dále jen „elektronické doručení“). Jedná se o speciální právní úpravu, která reflektuje navržené možnosti komunikace klientů s Úřadem práce ČR prostřednictvím informačního systému MPSV.
Úřad práce ČR doručuje písemnosti prostřednictvím Informačního systému o dávkách státní sociální podpory. Dokument, který byl dodán prostřednictvím Informačního systému dávek státní sociální podpory, je doručen okamžikem, kdy se do Informačního systému o dávkách státní sociální podpory přihlásí účastník řízení nebo osoba společně posuzovaná, kterému je doručovaná písemnost adresována. Nepřihlásí-li se do Informačního systému o dávkách státní sociální podpory adresát písemnosti ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost dodána prostřednictvím Informačního systému o dávkách státní sociální podpory, považuje se tato písemnost za doručenou uplynutím posledního dne této lhůty. Pokud má adresát zpřístupněnu datovou schránku, doručují se mu taxativně vyjmenovaná rozhodnutí současně i do datové schránky, účinky doručení v tomto případě nastávají okamžikem, kdy je považována za doručenou do datové schránky podle zákona o elektronických úkonech. Adresát jakékoliv písemnosti je o jejím dodání prostřednictvím Informačního systému o dávkách státní sociální podpory informován zprávou na adresu elektronické pošty a zprávou na telefonní číslo uvedené v základních registrech nebo na adresu elektronické pošty a telefonní číslo, které sdělil Úřadu práce ČR. Jedná se o notifikaci skutečnosti, že byla Úřadem práce ČR odeslána ve věci správního řízení o dávku nějaká písemnost.
Doručování účastníkům řízení a společně posuzovaným osobám prostřednictvím provozovatele poštovních služeb
Pokud není elektronické doručení možné (jedná se o případy, kdy je žádost podána prostřednictvím asistovaného podání), je taxativně vyjmenované rozhodnutí určené do vlastních rukou doručováno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
Doručování dalším osobám
Pokud jiným osobám než účastníkům řízení nebo členům domácnosti nebo jejich zmocněncům nelze doručit písemnost prostřednictvím Informačního systému o dávkách státní sociální podpory, doručuje se podle příslušných ustanovení správního řádu o doručování.
Úkony správního orgánu v řízení provádějí úřední osoby oprávněné k tomu podle vnitřních předpisů příslušného orgánu nebo pověřené vedoucím správního orgánu (dále jen „oprávněné úřední osoby“). V Informačním systému o dávkách státní sociální podpory se u každé písemnosti nebo úkonu uvede, která oprávněná úřední osoba jej provedla. Účastník řízení má právo znát jméno, příjmení a služební nebo obdobné označení oprávněné úřední osoby. V případě asistovaného podání prostřednictvím držitele poštovní licence se ve spise uvede, který pracovník držitele poštovní licence se podílel na učinění podání; za oprávněnou úřední osobu se tento pracovník nepovažuje. Speciální úprava stanovení toho, kdo může být a je oprávněnou úřední osobou podle tohoto zákona reflektuje nastavení věcné a místní příslušnosti Úřadu práce ČR jakožto správního úřadu s celostátní působností a možností účastníka řízení činit úkony v řízení o dávce vůči tomuto úřadu prostřednictvím kteréhokoliv pracoviště.
V každém zahájeném řízení se vede spis. Spis se vede pouze v elektronické podobě v rámci Informačního systému o dávkách státní sociální podpory. Nahlížet do něj mohou pouze účastník řízení, a osoba s ním společně posuzovaná v rozsahu jí týkajících se údajů, případně zástupci těchto osob. V případě podání v listinné podobě příslušný orgán provede kopii tohoto podání do elektronické podoby a založí tuto kopii do spisu. Vylučuje-li povaha dokumentu nebo důkazního prostředku konverzi do elektronického podoby, uschová příslušný orgán tento dokument nebo důkazní prostředek a ve spise o tomto uložení vyznačí záznam.
Pro lhůty pro vydání rozhodnutí ve věci dávky státní sociální podpory se použijí ustanovení správního řádu. V zákoně se výslovně stanoví podmínky, kdy lhůta pro vydání rozhodnutí neběží – ode dne odeslání výzvy účastníku řízení nebo osobě společně posuzované nebo jiné právnické nebo fyzické osobě do dne splnění výzvy, případně do marného uplynutí lhůty pro její splnění. Upravuje se stavění lhůty pro vydání rozhodnutí z důvodu, kdy orgán státní sociální podpory nemůže činit další úkony v řízení z důvodu, že čeká na splnění výzvy
k doložení skutečností rozhodných pro stanovení nároku na dávku státní sociální podpory.
K řízení ve správním soudnictví je místně příslušný soud, v jehož obvodu je bydliště účastníka řízení, který se domáhá soudní ochrany a kterému bylo adresováno rozhodnutí Úřadu práce ČR v prvním stupni nebo kterému bylo jinak zasaženo do jeho práv. Stanoví se výjimka pro místní příslušnost správního soudu z důvodu celostátní působnosti Úřadu práce ČR, který rozhoduje o dávce státní sociální podpory v prvním stupni.
K bodům 1, 10, 12, 14, 15, 16, 26 až 32, 36, 37, 38, 39, 40, 41, 43, 55, 61, 65, 66
V souvislosti se zrušením dávek přídavek na dítě a příspěvek na bydlení se upravuje definice státní sociální podpory a upravují i další ustanovení, které se těchto zrušených dávek dotýkají.
K bodu 2
V souvislosti se zrušením dávek přídavek na dítě a příspěvek na bydlení se upravuje výčet dávek poskytovaných v závislosti na výši příjmu.
K bodům 3, 4, 5, 33, 34, 39, 42, 44 až 47, 49, 51, 52, 54, 61
Orgánem státní sociální podpory se stanoví Úřad práce ČR jako správní orgán s celostátní působností. V souvislosti s tím se upravují ustanovení týkající se krajských poboček Úřadu práce ČR.
K bodu 6
Upravuje se osobní rozsah nároku na dávky státní sociální podpory.
K bodům 7, 11, 13,
Legislativně technická úprava.
K bodu 8
Odkazuje se na zákon o dávce státní sociální pomoci v záležitosti definice bydliště.
K bodům 9, 48
Stanoví se, že za rozhodné příjmy pro nárok se považují příjmy vyjmenované v zákoně o dávce státní sociální pomoci. V souvislosti s tím se upravuje ustanovení o povinnosti zaměstnavatele sdělit příjmy ze závislé činnosti
K bodu 17
Upravuje se přepočet příjmu vyplaceného v cizí měně.
K bodům 18 až 22
Upravují se podmínky nezaopatřenosti dítěte. Za nezaopatřené dítě se nadále nepovažuje dítě po skončení povinné školní docházky do 18 let věku vedené jako uchazeč o zaměstnání.
K bodu 23
Zrušují se ustanovení týkající se nároku na přídavek na dítě a příspěvek na bydlení
K bodu 24
Zpřesňuje se právní úprava podmínek nároku na rodičovský příspěvek.
K bodu 25
Zpřesňuje se právní úprava souhlasu oprávněné osoby a osob společně posuzovaných
se zjišťováním skutečností rozhodných pro stanovení nároku na dávku, a to v souvislosti
s procesními úpravami, které následují.
K bodu 35
Stanoví se, že dávky se vyplácejí převodem na účet určený příjemcem, poštovním poukazem pouze v odůvodněných případech. Výplata dávky poštovním poukazem je zpoplatněna.
K bodu 53
Ruší se ustanovení týkající se povinnosti Úřadu práce ČR potvrzovat příjmy příjemce přídavku na dítě pro účely přiznání stipendia. Tato právní úprava byla v zásadě přesunuta do zákona
o státní sociální pomoci.
K bodům 56, 57
Stanoví se, že o dávkách státní sociální podpory rozhoduje Úřad práce ČR a o prominutí podmínky trvalého podmínky trvalého pobytu ministerstvo.
K bodům 58 až 60, 62, 63
Stanoví se způsoby, kterými se činí podání v rámci řízení o dávku a jakým způsobem se podává žádost o dávku státní sociální podpory. Jedná o uvedení v soulad s příslušnými ustanoveními zákona o dávce státní sociální pomoci. Procesní ustanovení se dávají v soulad s procesními ustanoveními v zákoně o dávce státní sociální pomoci.
K bodu 65
Upravuje se zvláštní ustanovení o stavění lhůty pro vydání rozhodnutí v případě odesílání výzvy ke splnění povinností účastníku řízení, společně posuzované osobě nebo jiné právnické nebo fyzické osobě podle tohoto zákona.
K bodu 68
Upravuje se zvláštní ustanovení o doručování, uvedení v soulad s ustanovením zákona o dávce státní sociální pomoci.
K bodům 67, 69 až 75
Upravuje se rozhodování o dávkách a prodlužuje se lhůta pro podání odvolání. Uvedení v soulad s ustanovením zákona o dávce státní sociální pomoci.
K bodu 76
Upravuje se zvláštní ustanovení o vedení spisu v elektronické podobě. Uvedení v soulad
s ustanovením zákona o dávce státní sociální pomoci.
K bodům 77 a 78
Ruší se výkon rozhodnutí vydaných podle tohoto zákona orgánem státní sociální podpory. Uplatní se dělená správa ve smyslu příslušných ustanovení daňového řádu a výkon rozhodnutí budou provádět orgány celní správy. Legislativně technické úpravy navazující na rušení opakujících se dávek SSP s výjimkou rodičovského příspěvku.
K bodu 79
Stanoví se výjimka místní příslušnosti ve správním soudnictví, a to s ohledem na to, že podle zákona o státní sociální podpoře rozhoduje Úřad práce ČR jakožto správní úřad s celostátní působností. Místně příslušným je soud, v jehož obvodu je bydliště účastníka řízení, který
se domáhá soudní ochrany.
K přechodným ustanovením
Vzhledem k tomu, že v konstrukci nové dávky jsou mj. transformovány dvě dávky ze systému státní sociální podpory (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení), které se dotýkají řádově statisíce osob, je nezbytné podrobně upravit přechod ze “starých” dávek na novou dávku – dávku státní sociální pomoci s cílem minimalizovat dopady na poživatele “starých” dávek
a osoby s nimi společně posuzované a zajistit administrativní zvládnutí po personální
i technické stránce. U příjemců “starých” dávek zákon stanoví povinnost během tří kalendářních měsíců od účinnosti zákona podat žádost o novou dávku státní sociální pomoci, doložit (prohlásit) rozhodné skutečnosti jinak se propadnutím této lhůty výplata “starých” dávek zastaví.
Na základě zkušeností z praxe se navrhuje, aby, i když už „budou uzavřené“ informační systémy pro poskytování přídavku na dítě a příspěvku na bydlení, bylo zajištěno, že nikdo nepřijde
o své nároky na dávky. Cílem tohoto ustanovení je zajistit kontinuální výplatu nové dávky státní sociální pomoci v návaznosti na výplatu “starých” dávek. Protože, přechod
ze “starých” dávek na novou je komplikovaný, navrhuje se, aby se u příspěvku na bydlení
a přídavku na dítě využil institut, který dosud funguje pouze u příspěvku na bydlení, na obě dávky a prolonguje se jejich výplata do doby první výplaty dávky státní sociální pomoci. Avšak podat novou žádost o příspěvek na bydlení nebo přídavek na dítě (ani zpětně za tři měsíce, jak zákon o státní sociální podpoře umožňuje) po účinnosti zákona o dávce státní sociální pomoci již nebude možné. Svoji situaci musí již domácnost řešit podáním žádosti o novou dávku státní sociální pomoci.
Pokud nebylo do účinnosti nového zákona o dávce státní sociální pomoci o příspěvku
na bydlení nebo přídavku na dítě rozhodnuto nebo běží jiné správní řízení (např. i odvolání), které nebylo do té doby dokončeno, dokončí se ještě podle “starých” právních předpisů. Stanoví se postup u neukončených řízení, která byla zahájena před datem účinnosti zákona
o dávce státní sociální pomoci tak, aby po přiznání dávky (po účinnosti) vstoupily do režimu přechodu platného pro poživatele “starých” dávek.
Dojde-li k vyčíslení přeplatku na dávce příspěvek na bydlení nebo přídavku na dítě, budou
se tyto přeplatky také řešit podle “starých” právních předpisů. Navrhuje se řízení o přeplatcích na “starých” dávkách vést podle dosavadních předpisů.
Pro informovanost příjemců “starých” dávek o všech postupech, které souvisejí s přechodem na novou dávku, zašle Úřad práce ČR písemně nejpozději do 15. června 2025 sdělení. Vzhledem k tomu, že se jedná o významnou změnu dávkových systémů s dopadem na statisíce osob, je nezbytné je informovat o změnách a jejich „povinnosti“ podat žádost ve stanoveném termínu, jinak o “staré” dávky přijdou.
K části jedenácté až třicáté první
Jedná se o legislativně technické změny právních předpisů vyplývající ze zrušení přídavku
na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení a vzniku nového zákona o dávce státní sociální pomoci, jejíž součástí jsou složky dítě, bydlení, živobytí
a pracovní bonus. Je potřeba nově provázat právní předpisy, ve kterých je na zrušené “staré” dávky odkazováno, s právním předpisem nové dávky státní sociální pomoci. Jelikož po určitou dobu budou fungovat “staré” dávky s dávkou novou, je nutné po tuto dobu vycházet při odkazech ještě ze “starých” dávek.
K části třicáté druhé – Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
V souvislosti s novou právní úpravou zákona o dávce státní sociální pomoci je zapotřebí, podobně jako v případě dosavadní úpravy dávek státní sociální podpory, provést změny
v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Vytvořením nové koncepce podpory prostřednictvím jediné dávky státní sociální pomoci, kterou bude stát přispívat nejen na výživu a výchovu dítěte, ale rovněž na živobytí a náklady spojené s bydlením, se zrušuje dosavadní právní úprava příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení. V zákoně o pomoci v hmotné nouzi zůstává nadále ponechána pouze úprava jednorázové dávky pomoci v hmotné nouzi mimořádné okamžité pomoci, institutu veřejné služby a sociálního poradenství.
Dosavadní dávková podpora prostřednictvím opakujících se dávek pomoci v hmotné nouzi tak bude nahrazena jedinou dávkou, jež v sobě zahrnuje složku bydlení a složku živobytí
a efektivně bude zacílena po konkrétní potřeby jednotlivých rodin.
K bodům 1, 2, 4, 5, 7 až 15, 17 až 37 až 43, 46 až 50, 53, 55 až 68
Legislativně technická úprava. V souvislosti se zrušením dávek příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení se upravují všechna dotčená ustanovení, která se těchto zrušených dávek dotýkají.
K bodu 3
V souvislosti se zrušením dosavadní podpory prostřednictvím opakujících se dávek pomoci
v hmotné nouzi se výslovně upravuje definice, kdy může být osoba považována za osobu
v hmotné nouzi pro účely poskytnutí mimořádné okamžité pomoci z důvodu, že jí hrozí vážná újma na zdraví, a to ve vztahu ke splnění podmínek nároku na dávku státní sociální pomoci. Role tzv. poslední záchranné sítě dávky pomoci v hmotné nouzi je zde tímto výslovně deklarována tím, že tuto podporu mohou získat také osoby, které podmínky nově vytvořené podpory zcela nenaplní. Mimořádná okamžitá pomoc z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví
je i v současné době navázána na podmínku, že pro její poskytnutí nemůže být nárok
na příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Mimořádná okamžitá pomoc z důvodu hrozby vážné újmy na zdraví je koncipována tak, že je pro osoby, které na základní opakující se dávky pomoci v hmotné nouzi, a tedy i pro novou dávku státní sociální pomoci, nemají nárok.
K bodu 6
V souvislosti se zrušením dávek příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení se nově definuje předmět úpravy zákona o pomoci v hmotné nouzi, kterým je nadále pouze jediná dávka, mimořádná okamžitá pomoc.
K bodu 16
Institut veřejné služby zůstává zachován, pouze se více specifikuje, že má vést k zachování, popř. rozvíjení pracovních schopností a dovedností osob, které dlouhodobě setrvávají
ve stavu nezaměstnanosti a nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti a mají objektivní nebo subjektivní problémy s nalezením odpovídajícího zaměstnání a nepatří mezi zranitelné osoby z důvodu věku nebo zdravotního stavu. Veřejná služba je vykonávána osobami v evidenci uchazečů o zaměstnání a osobami, které mají nárok na dávku státní sociální pomoci se složkou živobytí.
Ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží individuální akční plán. Pokud pro osobu dlouhodobě nezaměstnanou nebudou vhodná aktuálně zakotvená opatření v zákoně o zaměstnanosti, bude možné takové osobě nabídnout prostřednictvím individuálního akčního plánu výkon veřejné služby. Výkon veřejné služby se bude nabízet pouze na 30 h měsíčně (tj. v propočtu na dny 1,5 hodina denně). Je nutné, aby zbyl časový prostor i na další opatření nebo nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, na vlastní hledání zaměstnání na trhu práce apod.
Cílem aktivní politiky zaměstnanosti je odstraňovat bariéry omezující osoby ve vstupu na trh práce, přispívat k vytváření souladu mezi poptávkou a nabídkou pracovních sil, včetně jejich kvalifikace, aktivizovat skupiny vyloučené z trhu práce a podporovat harmonizaci rodinného
a pracovního života. Tyto cíle jsou institutem veřejné služby naplněny. Veřejná služba
je chybějící článek v opatření politiky zaměstnanosti a lze na ni pohlížet jako na poslední možnost nabídky zachování a rozvíjení pracovních schopností a dovedností pro dlouhodobě nezaměstnané osoby pobírající sociální dávku, pro které nejsou vhodné aktuálně existující nástroje a opatření politiky zaměstnanosti. Veřejná služba je pro osoby, které své pracovní návyky mohou obnovit, tzn. že bude nabízena i na základě věku (např. nebude nabízena osobám, které např. odpracovaly mnoho let a jsou blízké důchodovému věku).
Při této koncepci veřejné služby se vycházelo z nálezu Ústavního soudu a rozsudku Nejvyššího správního soudu. Osoba vykonávající veřejnou službu má hrazeno zdravotní pojištění, má navýšenou dávku státní sociální pomoci o polovinu rozdílu životního
a existenčního minima a samotnou dávkou jí jsou garantovány finanční prostředky na její živobytí a náklady na bydlení. Veřejnou službu může organizovat Úřad práce ČR nebo se může Úřad práce ČR dohodnout s obcí nebo dalšími subjekty na jejím zabezpečení. Činnosti v rámci veřejné služby jsou rozmanité, může jít zejména o oblasti jednoduché administrativy, zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního a sportovního rozvoje a sociální péče. Vždy ale musí jít o činnosti
ve veřejném zájmu.
Veřejná služba je vykonávána na základě písemné smlouvy, kterou uzavírá Úřad práce ČR (nebo po dohodě s obcí nebo jiným subjektem) s vykonavatelem veřejné služby. Ve smlouvě jsou uvedeny základní identifikační údaje o vykonavateli veřejné služby a místo, předmět a doba výkonu veřejné služby. Pokud se Úřad práce ČR dohodne s obcemi nebo dalšími subjekty
na zabezpečení veřejné služby, je uzavírána písemná smlouva, která obsahuje podmínky vedení evidence osob vykonávajících veřejnou službu (evidence obsahuje základní údaje o těchto osobách, včetně informací o zahájení výkonu veřejné služby, o jejím ukončení a její hodnocení), udělování závazných pokynů při výkonu veřejné služby, zabezpečování kontroly výkonu veřejné služby a způsob zajištění ochranných prostředků a pracovních pomůcek. Úřad práce ČR nebo obec nebo další subjekt zabezpečující veřejnou službu seznámí před nástupem do výkonu veřejné služby osobu s riziky pracovní činnosti, kterou budou v rámci veřejné služby vykonávat, a s opatřeními na ochranu před jejich působením. Organizátor veřejné služby
je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví osoby vykonávající veřejnou službu,
a to s ohledem na případná rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, které se týkají výkonu konkrétní činnosti v rámci veřejné služby. Organizátor veřejné služby je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele, a to i v případě, kdy dojde ke změně povahy činnosti v rámci veřejné služby. K tomu využívá vyhledávání, hodnocení a prevenci rizik pomocí odborně způsobilé osoby. Pokud již takové posouzení rizik bylo u organizátora veřejné služby provedeno, lze jeho výsledků využít i pro účely veřejné služby.
V případě uzavření smlouvy o výkonu veřejné služby je Úřad práce ČR povinen uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude způsobena, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak. Úřad práce ČR, pokud nebude organizovat veřejnou službu sám, může poskytnout organizátorovi veřejné služby příspěvek ve výši až 1 000 Kč na ochranné pomůcky a pracovní prostředky na jednu osobu vykonávající veřejnou službu. V současné době je čerpání příspěvku na ochranné pomůcky a pracovní prostředky součástí závazného ukazatele Neinvestiční nedávkové transfery. Čerpání v posledních dvou letech činilo ročně cca 250 000 Kč.
Úřad práce ČR veřejnou službu zabezpečuje již dlouhodobě a má s tímto tedy dostatečné zkušenosti. Proto se obdobná úprava veřejné služby podporuje jako jedno z mnoha opatření politiky zaměstnanosti, které by mohlo být nabízeno osobám dlouhodobě nezaměstnaným
s cílem obnovit jejich pracovní schopnosti a dovednosti.
K bodům 51, 52
Jde o úpravu, ve které se nadále ponechává možnost sociální práce pracovníků v přenesené působnosti obcí, která funguje již v současné době. Také se ponechává spolupráce těchto pracovníků s Úřadem práce ČR při hodnocení nároku a výše mimořádné okamžité pomoci.
K bodu 54
Nově se umožňuje zahájit řízení o přiznání mimořádné okamžité pomoci také z moci úřední. Bude tak možné podporu poskytnout, aniž by osoba, která se ocitne v tíživé situaci pro některou ze situací mimořádné okamžité pomoci, musela podat žádost. Bude se jednat zpravidla
o případy, ve kterých Úřad práce ČR bude mít ze své úřední činnosti znalost konkrétní situace rodiny, např. v situacích spojených se vzděláním nezaopatřených dětí. Zároveň s tímto postupem se předpokládá úzká spolupráce se sociálními pracovníky v různých typech obcí, neziskového sektoru apod. Kdy i tito pracovníci mohou poskytnout podnět Úřadu práce ČR, že v určitém případě je nutná podpora prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci. Možnost poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc z moci úřední může být spojena rovněž s dávkou státní sociální pomoci, a to v případě složky živobytí, kdy se vypracovává podpůrný plán. V rámci vytvoření podpůrného plánu se hodnotí celková situace domácnosti, což může vést i k rozhodnutí,
že je potřeba domácnost podpořit v některé situaci mimořádnou okamžitou pomocí.
K přechodným ustanovením
Vzhledem k tomu, že v konstrukci nové dávky jsou mj. transformovány dvě dávky ze systému pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení), které se dotýkají řádově jednoho statisíce osob, je nezbytné podrobně upravit přechod ze “starých” dávek na novou dávku – dávku státní sociální pomoci s cílem minimalizovat dopady na poživatele “starých” dávek a osoby s nimi společně posuzované a zajistit administrativní zvládnutí po personální i technické stránce. U příjemců “starých” dávek zákon stanoví povinnost během tří kalendářních měsíců od účinnosti zákona podat žádost o novou dávku státní sociální pomoci, doložit (prohlásit) rozhodné skutečnosti jinak se propadnutím této lhůty výplata “starých” dávek zastaví.
Na základě zkušeností z praxe se navrhuje, aby bylo zajištěno, že nikdo nepřijde o své nároky na dávky. Cílem tohoto ustanovení je zajistit kontinuální výplatu nové dávky státní sociální pomoci v návaznosti na výplatu “starých” dávek. Protože, přechod ze starých dávek
na novou je komplikovaný, navrhuje se, aby příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, které zajišťují zabezpečení základních životních potřeb na společensky dohodnuté minimální úrovni, byly poskytovány jako dosud (do účinnosti zákona o dávce státní sociální pomoci) a reagovaly na aktuální situaci domácnosti, a to do doby první výplaty dávky státní sociální pomoci. Avšak podat novou žádost o příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení po účinnosti zákona
o dávce státní sociální pomoci již nebude možné. Svoji situaci musí již domácnost řešit podáním žádosti o novou dávku státní sociální pomoci.
Pro informovanost příjemců “starých” dávek o všech postupech, které souvisejí s přechodem na novou dávku, zašle Úřad práce ČR písemně nejpozději do 15. června 2025 sdělení. Vzhledem k tomu, že se jedná o významnou změnu dávkových systémů s dopadem na cca stotisíc osob, je nezbytné je informovat o změnách a jejich „povinnosti“ podat žádost
ve stanoveném termínu, jinak o “staré” dávky přijdou.
K části třicáté třetí až čtyřicáté
Jedná se o legislativně technické změny právních předpisů vyplývající ze zrušení přídavku
na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení a vzniku nového zákona o dávce státní sociální pomoci, jejíž součástí jsou složky dítě, bydlení, živobytí
a pracovní bonus. Je potřeba nově provázat právní předpisy, ve kterých je na zrušené “staré” dávky odkazováno, s právním předpisem nové dávky státní sociální pomoci. Jelikož po určitou dobu budou fungovat “staré” dávky s dávkou novou, je nutné po tuto dobu vycházet při odkazech ještě ze “starých” dávek.
K části čtyřicáté první – účinnost
Účinnost zákona se navrhuje, s dále uvedenými výjimkami, k 1. červenci 2025 s ohledem na potřebu přípravy přechodu na nový systém administrace dávky (aplikační program) a proškolení příslušných zaměstnanců orgánů státní sociální pomoci a spolupracujících subjektů.
Reakce na různou dobu zániku dávek státní sociální podpory a dávek pomoci v hmotné nouzi je dána tím, že nová dávka státní sociální pomoci, a i dávky státní sociální podpory se vyplácí po měsíci nároku, zatímco dávky pomoci v hmotné nouzi v aktuálním měsíci. Cílem je, aby výplaty “starých” dávek a dávky nové na sebe v podstatě navazovaly. Jelikož poslední příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení budou moci být poskytnuty za leden 2026
s výplatou v lednu 2026, bude nová dávka státní sociální pomoci za měsíc leden 2026 poskytnuta v měsíci únoru 2026, čímž se novou dávkou plynule naváže na poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi. Obdobně tomu bude i u přídavku na dítě a příspěvku na bydleni, které budou prolongovány naposledy v měsíci prosinci 2025 s výplatou v měsíci lednu 2026.
Účinnost změn v zákoně o životním a existenčním minimu se také posouvá na 1. únor 2026, neboť do té doby budou poskytovány dávky pomoci v hmotné nouzi, kterých se změny v tomto zákoně týkají.
Z důvodu, aby byli příjemci “starých” dávek o všech postupech, které souvisejí s přechodem na novou dávku, včas písemně informováni, nabývá účinnost těchto opatření (zaslání písemného sdělení do 15. června 2025) již den následujícím po dni vyhlášení zákona v Sbírce zákonů.
2