Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND49ES8U3 najdete zde
Analýza dopadů regulace
V.
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Revize sociálních dávek (příjmově testovaných nepojistných sociálních dávek) – návrh zákona o dávce státní sociální pomoci a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte
Základní účinnost - 7/2025
Změny zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, se navrhují s účinností od 1. února 2026, z důvodu zajištění plynulého přechodu na nový dávkový systém.
Ustanovení o povinnosti rozeslání sdělení příjemcům stávajících dávek s informacemi o nové právní úpravě má stanovenou účinnost dnem následujícím po vyhlášení zákona
Implementace práva EU: Vyberte Ano / Ne
2. Cíl návrhu zákona
Cílem revize sociálních dávek je vytvoření systému, který úspěšně snižuje ohrožení chudobou českých domácností, motivuje klienty systému k řešení situace vlastními silami a prací, funguje efektivně a poskytuje cílenější podporu. Pro efektivní fungování tohoto systému je klíčové, aby došlo rovněž k významnému administrativnímu zjednodušení a celkovému zpřehlednění.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Vyberte Ano / Ne
Přesné vyčíslení dopadů není vzhledem k existenci fenoménu non-take-upu (nečerpání dávek všemi oprávněnými příjemci) možné.
Revize dávek byla koncipována jako rozpočtově neutrální. Při změně pobírání dávek (zvýšení non-take-upu) může dojít jak k mírnému snížení celkových nákladů, tak k jejich zvýšení.
Rozpočtové dopady lze na základě dostupných informací od příjemců odhadnout v rozptylu -4,53 % až +41,01 %. Velké rozmezí je dáno automatizací nároku na všechny složky dávky, zatímco dnešní příjemci žádají pouze o některé dávky, přestože mají nárok i na jiné. Celkové rozpočtové odhady se tak ve srovnání se současným systémem pohybují v rozmezí daném hodnotami -0,9 mld. Kč až +8,2 mld. Kč, přičemž parametrické nastavení dávek systém neprodražuje.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Vyberte Ano / Ne
Pozitivní. Efektivní nastavení dávkové podpory, která zároveň stimuluje k pracovní aktivitě, se pozitivně odráží v hospodářské situaci České republiky, a podporuje její mezinárodní konkurenceschopnost.
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Vyberte Ano / Ne
Předpokládá se pozitivní vliv zvýšením potenciální pracovní sily na trhu práce, prostřednictvím komponenty pracovního bonusu v dávce.
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: Vyberte Ano / Ne
Nepředpokládají se.
3.5 Sociální dopady: Vyberte Ano / Ne
Předpokládá se pozitivní dopad ve smyslu zacílení podpory na skutečně potřebné občany, s podporou pracovní aktivity příjemců dávek. Podpora bude adekvátní potřebám daného příjemce, a individualizována prostřednictvím jednotlivých složek navrhované dávky (bydlení, dítě, živobytí, pracovní bonus).
3.6 Dopady na rodiny: Vyberte Ano / Ne
Předpokládá se pozitivní dopad na rodiny ve smyslu podpory odpovídající potřebám dané rodiny, a to prostřednictvím všech složek navrhované dávky – bydlení, dítě, živobytí i pracovní bonus.
3.7 Dopady na spotřebitele: Vyberte Ano / Ne
Nepředpokládají se.
3.8 Dopady na životní prostředí: Vyberte Ano / Ne
Nepředpokládají se.
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Vyberte Ano / Ne
Nepředpokládají se.
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: Vyberte Ano / Ne
Nepředpokládají se.
3.11 Korupční rizika: Vyberte Ano / Ne
Nepředpokládají se.
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Vyberte Ano / Ne
Nepředpokládají se.
Obsah
Důvod předložení a cíle 3
Diagram RIA 4
Definice problému 5
Skokové změny motivace ke zvyšování výdělku na různých úrovních příjmu domácnosti a body zlomu 6
Slabé zacílení podpory na zranitelné skupiny 11
Nepřehlednost a komplikovanost 17
Využívání dávkové pomoci 24
Popis existujícího právního stavu v daného oblasti 29
Základní charakteristika systému nepojistných sociálních dávek v ČR 29
Státní sociální podpora 29
Pomoc v hmotné nouzi 34
Mezinárodní závazky 38
Ústavní pořádek a relevantní zákony 39
Zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů 40
Zdůvodnění nezbytnosti navrhované právní úpravy 40
Identifikace dotčených skupin (MPSV) 40
Cíle regulace a zhodnocení rizika (MPSV) 40
Popis cílového stavu 40
Zhodnocení rizika 41
Varianty řešení 42
Dostupné nástroje v oblasti zvýšení účinnosti systému 43
Aktivizační a inkluzivní nástroje pro zapojení na trh práce 43
Vazba na pracovní aktivitu a motivace k práci 48
Majetkový test nároku na dávky 51
Rozdělení cílové skupiny podle míry ohrožení chudobou 56
Dostupné nástroje v oblasti zvýšení efektivity systému 57
Sjednocení dávek (respektive zrušení starého systému oddělených dávek a vytvoření nové kompozitní dávky) 57
Digitalizace 58
Paušalizace nákladů na bydlení 58
Srovnání podmínek podpory 60
Popis souhrnných variant řešení 61
Varianta 0: Status quo 61
Varianta 1: Administrativní změny pro snížení byrokratické zátěže 61
Varianta 2: Sloučení dávek na bydlení 61
Varianta 3: Vytvoření nové komplexní Dávky státní sociální pomoci 61
Shrnutí variant podle obsažených nástrojů 62
Vyhodnocení vhodnosti variant a identifikace nejlepší varianty včetně jejího detailního popisu 63
Vyhodnocení nákladů a přínosů regulace 67
Dopady na příjmovou situaci a míru chudoby 67
Dopady regulace na stávající příjemce sociálních dávek (data příjemci MPSV) 68
Dopady regulace na celkovou populaci (data SILC) 84
Dopad nové konstrukce dávek na výši čerpání oprávněnými domácnostmi 84
Změna v oprávněné populaci 85
Změna výše dávky pro oprávněné 87
Dopady na mezeru chudoby 91
Shrnutí 93
Dopady na motivaci k práci a zvyšování příjmů 93
Vysoké efektivní daňové sazby u nízkopříjmových domácností 94
Nižší efektivní daňové sazby u domácností s nižšími středními příjmy 94
Body zlomu 95
Shrnutí 98
Rozpočtové dopady 99
Dopady plynoucí z nové konstrukce dávek 100
Shrnutí 103
Dopady plynoucí ze snížení administrativní zátěže 104
Implementace doporučené varianty a vynucování 105
Přezkum účinnosti regulace 106
Konzultace a zdroje dat 108
Kontakt na zpracovatele RIA 109
Použitá odborná literatura a zdroje dat 109
Seznam použitých zkratek 110
Seznam diagramů 111
Seznam tabulek 111
Seznam grafů 112
Přílohy 116
Příloha 1: Souběhy slučovaných dávek 116
Příloha 2: Popis administrace a míry digitalizace u jednotlivých dávek 119
Příloha 3: Počty přeplatků u slučovaných dávek 122
Příloha 4: Trestní oznámení u dávek PnB, PnD, DnB a PnŽ 123
Příloha 5: Grafy a tabulky PnD 125
Příloha 6: Grafy a tabulky PnB 144
Příloha 7: Grafy a tabulky PnŽ 163
Příloha 8: Grafy a tabulky DnB 180
Příloha 9: Přehled majetkových testů v evropských státech 194
Příloha 10: Výdaje na energie příjemců PnB podle počtu SPO 198
Příloha 11: Výše nájmů příjemců PnB dle počtu SPO Praha a Brno 199
Příloha 12: Podpora nájemního a vlastnického bydlení ve vybraných státech 200
Příloha 13: Popis jednotlivých komponent DSSP 203
Příloha 14: Mechanismus konstrukce nákladů na bydlení (EP, VP a NN) 207
Příloha 15: Přehled dopadů pracovního bonusu 210
Příloha 16: Modelové příklady DSSP 212
Příloha 17 Diskuse možností regionálního stanovení normativního nájmu 223
Příloha 18: Dokumentace k propojenému csv souboru o současných příjemcích dávek 226
Důvod předložení a cíle
Důvod předložení
Základní pilíře úpravy dávkové podpory formou státní sociální podpory (SSP) a pomoci v hmotné nouzi (HN) byly navrženy před téměř 30 lety (v případě HN 20 lety). Od té doby prošla naše společnost plynule řadou socioekonomických změn. Oblasti státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi byly průběžně v reakci na společenské změny četně a dílčími způsoby novelizovány, a původní záměry tak byly do určité míry rozmělněny. Množstvím úprav se stávající úprava stala nepřehlednou pro všechny aktéry systému, zejména pro příjemce dávek, potenciální příjemce dávek a pracovníky Úřadů práce ČR.
Podstatná je také skutečnost, že stávající úprava nevyhovuje požadavkům na digitalizaci, která je s ohledem na technologický vývoj a vývoj pracovního trhu logickým požadavkem. Přes tento nevyhovující stav dochází průběžně k částečné digitalizaci procesů, nicméně jedná se o dílčí úpravy. Pro vybudování stabilního, vyspělého, a přitom jednoduchého systému je třeba komplexní pohled s možnostmi propojení s dalšími systémy státní správy.
Důvodem předložení návrhu zákona o státní sociální pomoci je snaha adresovat problémy stávajícího poskytování příjmově testovaných nepojistných dávek v oblasti účinné pomoci domácnostem ohroženým chudobou, zavedení motivačních prvků k práci a celkového zefektivnění poskytování sociálních dávek.
Tato snaha je v souladu s programovým prohlášením vlády, ve kterém se vláda zavazuje k řešení problematiky skokových změn v motivaci k práci v systému sociálních dávek (bodů zlomu), prevenci propadu životní úrovně ve složitých životních situacích a snížení a zjednodušení administrativy spojené s posuzováním a vyplácením sociálních dávek včetně digitalizace celé agendy.
Cíle
Cílem revize sociálních dávek je vytvoření systému, který úspěšně snižuje ohrožení chudobou českých domácností, motivuje klienty systému k řešení situace vlastními silami a prací, funguje efektivně a poskytuje cílenější podporu. Pro efektivní fungování tohoto systému je klíčové, aby došlo rovněž k významnému administrativnímu zjednodušení a celkovému zpřehlednění.
Specifičtější cíle jsou znázorněné v níže uvedeném diagramu 1.
Diagram 1: Cíle revize
Zdroj: MPSV
Diagram RIA
Níže uvedený diagram 2 slouží k lepší orientaci v závěrečné zprávě RIA. Tři hlavní sekce (problémy, nástroje a dopady) dělí do dvou oblastí (sloupce účinnost a efektivita). Barevné boxy jsou nadřazenou kategorií barevným bublinám. Jednotlivé sekce diagramu jsou vždy v detailnějším náhledu v úvodních sekcích souvisejících kapitol. Diagram je možné v plném rozlišení stáhnout zde. Účinností se v kontextu revize systému sociálních dávek myslí naplňování zamýšlených funkcí (např. zacílení na potřebné domácnosti, využívání dávek zamýšlenou cílovou skupinou, sociální aktivizace a inkluze prostřednictvím aj.). Efektivita se pak týká především toho, zda jsou administrativní a byrokratické procesy nastaveny tak, že nejsou pro žadatele o dávku překážkou k jejímu získání, zda procesy nezahlcují úřady práce, zda nedochází k vzájemnému zápočtu některých dávek do rozhodných příjmů jiných atd.
Diagram 2: Struktura RIA
Zdroj: MPSV, VAÚ
Definice problému
Identifikované problémy stávajícího systému čtyř nepojistných sociálních dávek dělíme na dva vyšší celky - problémy v oblasti naplňování funkce systému sociálních dávek a problémy v oblasti efektivity systému poskytování dávek. Podskupiny těchto oblastí problémů jsou znázorněny v následujícím diagramu.
Diagram 3: Problémy snižující účinnost a efektivitu systému sociálních dávek
Zdroj: MPSV, VAÚ
Sociální zabezpečení představuje jednu z determinant efektivního fungování společnosti. Dotýká se všech členů společnosti. V průběhu života každého jedince se vyskytují období, ve kterých může být účastníkem systému sociálního zabezpečení (narození dětí, nemoc, důchodový věk, invalidita, ztráta zaměstnání…). V České republice je sociální zabezpečení realizováno prostřednictvím 4 základních pilířů – systémem sociálního pojištění, nepojistným sociálním dávkovým systémem, systémem sociálních služeb a politikou zaměstnanosti a trhu práce. Tyto jednotlivé subsystémy sociálního zabezpečení se vzájemně ovlivňují, a při úvahách o jakékoliv změně musí být adekvátně vůči této provázanosti hodnoceny i dopady navrhované změny.
Navrhovaná právní úprava se týká systému nepojistných sociálních dávek. Dávková podpora v České republice je rozsáhlá, v současnosti představuje 12 nepojistných sociálních dávek, upravených v několika právních předpisech. Svým záběrem pokrývá širokou oblast životních situací, do určité míry ovlivňuje fungování společnosti, a zároveň je sama ovlivňována mnoha činiteli. Fungování dávkové podpory je mimo jiné podmíněno nastavením dalších veřejných politik – například fiskální politikou, bytovou politikou, politikou zaměstnanosti, rodinnou politikou, sociální politikou, fungováním samospráv a dalšími determinanty. Navrhovaná právní úprava se přímo dotýká čtyř dávek - příspěvku na bydlení, přídavku na dítě a dávek hmotné nouze (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení).
Problematické aspekty související s příjmově testovanými dávkami lze v současnosti rozdělit do následujících pěti zastřešujících oblastí, detailněji popsaných v následujících kapitolách
Skokové změny motivace ke zvyšování výdělku na různých úrovních příjmu domácnosti a body zlomu
Primárním cílem sociálního systému je doručit sociální dávku v adekvátní výši těm domácnostem, které společnost považuje za sociálně potřebné. Sociální politika přitom kombinuje různé nástroje a sociální dávky jsou jen jedním z nich. Princip spravedlnosti, který je zde klíčový, se může dostávat do konfliktu s principem efektivnosti. Ten zahrnuje více aspektů (například aspekt přímých nebo vyvolaných nákladů při posuzování nároku), my zde ale zmiňujeme aspekt pobídkovosti k práci. Jestliže jsou sociální dávky přiznávány s ohledem na vlastní příjem domácnosti, může zvýšení vlastního příjmu vést k poklesu nebo odebrání dávky. Při koncipaci zákona o DSSP byly demotivační prvky podrobovány analýze pomocí vytvořeného simulačního modelu. Ten v případě domácností hodnotil závislost čistých disponibilních příjmů na příjmech z ekonomické aktivity (aspekt spravedlnosti) a pro posouzení motivace k práci využil hodnocení pomocí METR a AETR sazeb (aspekt efektivnosti).
Mezní efektivní daňová sazba (METR)
METR hraje klíčovou roli v kontextu sociálních dávek a pracovních pobídek. Když lidé, kteří pobírají sociální dávky, začnou pracovat nebo si začnou vydělávat více, mohou se setkat s tzv. daňovými pastmi. Daňová past nastane, když dodatečný příjem z práce vede k výraznému snížení sociálních dávek a zvýšení daňového zatížení, což efektivně snižuje finanční přínos z práce. METR v tomto kontextu měří, kolik procent z každé dodatečně vydělané tisícikoruny je „vzato“ ve formě vyšších daní a nižších dávek. Pokud je METR vysoká, znamená to, že velký podíl dodatečného příjmu z práce jde na daně a snížení dávek, což může snížit motivaci k dodatečné práci (resp. lépe odměňované práci).[footnoteRef:1] Snižování METR zvyšuje finanční výhodnost práce a posiluje motivaci ke zvyšování pracovního příjmu. [1: Příklad: Představme si osobu, která pobírá sociální dávky, a začne pracovat. Pokud za každých 100 vydělaných korun ztratí 80 korun ve formě snížení dávek a zvýšení daní, její METR je 80 %. To znamená, že efektivně si nechá jen pětinu svého hrubého výdělku. V takovém případě může být pro tuto osobu méně motivující pracovat nebo zvyšovat svůj příjem, protože 80 % příjmu se "ztratí" ve formě zvýšení daní a snížení dávek.]
Průměrná efektivní daňová sazba (AETR)
AETR obecně znamená průměrný efekt růstu daní a snížení sociálních příjmů při přechodu z ekonomické neaktivity do aktivity. Na rozdíl od METR, která se zaměřuje na dodatečný příjem (zde hodnotíme dodatečných 1000 Kč), AETR poskytuje obrázek o průměrném zatížení práce daněmi a redukcí sociálních dávek.[footnoteRef:2] Z pohledu sociální politiky je důležité AETR sledovat, protože to pomáhá hodnotit, jak změny daňového a sociálního systému ovlivňují pobídkovost k práci, zejména v případě pracujících s nižšími příjmy. Pokud je AETR vysoká, může to signalizovat, že přechod do práce není finančně příliš výhodný, protože velká část nově vydělaného příjmu může být „sebrána“ ve formě ztráty dávek a vyšších daní. Tento jev se někdy nazývá „past chudoby“. Nastává, když vysoké efektivní daňové sazby odrazují od přijetí práce nebo pracování na vyšší úvazek. [2: Příklad: Představme si rodinu, která bez ohledu na ekonomickou aktivitu získá na sociálních dávkách 15 000 Kč měsíčně. Pokud se jeden z členů rozhodne stát ekonomicky aktivní a v práci si vydělá 20 000 Kč měsíčně hrubého, po zaplacení daní a snížení sociálních dávek rodině nově zůstane 23 000 Kč. Z pohledu jedince se jedná o čistý efekt 8 000 Kč, takže pociťuje průměrné zdanění svého hrubého příjmu (AETR) ve výši 60 %. To znamená, že 60 % jeho celkového příjmu je "vzato" ve formě daní a snížených dávek. Jedinec může čistý efekt práce ve výši 8 000 Kč vyhodnotit jako nedostatečný, zvlášť pokud má např. možnost nezdaněných příjmů nebo pokud by z vyšších příjmů musel navíc platit vyšší splátky exekuce.
]
METR a AETR jsou sice důležitými indikátory, ale nejsou jedinými faktory ovlivňujícími rozhodování jedinců o tom, zda pracovat či nikoliv. Mezi další faktory patří například exekuční srážky spojené se zadlužením domácností, možnosti práce ve stínové ekonomice („práce na černo“, neevidované příjmy atd.), náklady na zahájení pracovní aktivity (doprava do práce, náklady spojené se zajištěním péče o dítě, ošacení atp.) či dostupnost pracovních příležitostí v daném regionu. Všechny tyto faktory jdou hodnotit konceptem METR/AETR, ale současně již nejsou součástí materie, kterou tento zákon řeší.
Nájem Praha + Brno
Nájem obec 70 tis. +
Nájem obec do 70 tis.
Vlastník
(2) DOMÁCNOST 1
není zranitelná
2 dospělí, 3 děti; 1. osoba
1. osoba pracuje; zobrazujeme variabilní příjem
2. osoba má rodičovský příspěvek 7600 Kč měsíčně
Nájem: 15000 Kč
Energie: 4200 Kč
Užívání bytu: 1800 Kč
SNN: 0 Kč
Nájem: 11000 Kč
Energie: 4200 Kč
Užívání bytu: 1800 Kč
SNN: 0 Kč
Nájem: 10000 Kč
Energie: 4200 Kč
Užívání bytu: 1800 Kč
SNN: 0 Kč
Nájem: 0 Kč
Energie: 4200 Kč
Užívání bytu: 1800 Kč
SNN: 5632 Kč (zákon)
(5) DOMÁCNOST 2
není zranitelná
2 dospělí pod 65 let; 2. osoba
1. osoba pracuje; čistý příjem 15000 měsíčně
2. osoba pracuje; zobrazujeme variabilní příjem
Nájem: 11000 Kč
Energie: 2800 Kč
Užívání bytu: 1000 Kč
SNN: 0 Kč
Nájem: 9000 Kč
Energie: 2800 Kč
Užívání bytu: 1000 Kč
SNN: 0 Kč
Nájem: 7000 Kč
Energie: 2800 Kč
Užívání bytu: 1000 Kč
SNN: 0 Kč
Nájem: 0 Kč
Energie: 2800 Kč
Užívání bytu: 1000 Kč
SNN: 3571 Kč (zákon)
(10) DOMÁCNOST 3
je zranitelná
1 seniorka; ekonomicky aktivní
Seniorka má starobní důchod 10000 Kč; k tomu pracuje na částečný úvazek
Nájem: 9000 Kč
Energie: 3000 Kč
Užívání bytu: 1000 Kč
SNN: 0 Kč
Nájem: 7000 Kč
Energie: 3000 Kč
Užívání bytu: 1000 Kč
SNN: 0 Kč
Nájem: 6000 Kč
Energie: 3000 Kč
Užívání bytu: 1000 Kč
SNN: 0 Kč
Nájem: 0 Kč
Energie: 3000 Kč
Užívání bytu: 1000 Kč
SNN: 3571 Kč (zákon)
(8) DOMÁCNOST 4
je zranitelná
Samoživitelka; 2 děti
1. osoba pracuje; zobrazujeme variabilní příjem
Nájem: 13500 Kč
Energie: 3500 Kč
Užívání bytu: 1200 Kč
SNN: 0 Kč
Nájem: 11000 Kč
Energie: 3500 Kč
Užívání bytu: 1200 Kč
SNN: 0 Kč
Nájem: 9000 Kč
Energie: 3500 Kč
Užívání bytu: 1200 Kč
SNN: 0 Kč
Nájem: 0 Kč
Energie: 3500 Kč
Užívání bytu: 1200 Kč
SNN: 4669 Kč (zákon)
Tabulka 1: Parametry simulovaných rodin
Zdroj: RILSA
Graf 1: Průběhy AETR/METR sazeb s ohledem na výši pracovního příjmu sledované osoby (pobídka vstoupit na trh práce) – současný systém NSD
Zdroj, RILSA
Otázka motivace k práci v současném systému nepojistných sociálních dávek
Na grafech výše, které reprezentují situaci modelových domácností, lze vidět tři problémy současného systému nepojistných dávek. Patří mezi ně:
Vysoké efektivní daňové sazby u nízkopříjmových domácností
Vyšší efektivní daňové sazby u nízkopříjmových domácností mohou snížit finanční motivaci k pracovní aktivitě a zároveň zvyšovat závislost na sociálních dávkách, což může vést k menší stimulaci k hledání zdrojů vyššího příjmu nebo navyšování počtu odpracovaných hodin. Vybraným domácnostem se nemusí vyplácet vstupovat do legální ekonomické aktivity, zvlášť pokud čelí dalším nepříznivým skutečnostem zmíněným v textu výše.
Nižší efektivní daňové sazby u domácností s nižšími středními příjmy
Nižší efektivní daňové sazby pro domácnosti s nižšími středními příjmy v porovnání s nízkopříjmovými domácnostmi ukazují, že současný systém neredukuje pobídky, aby si tyto domácnosti zvyšovaly příjem ekonomickou aktivitou. Negativem pak je, že systém je nedostatečně zacílený a jsou v něm podporovány i domácnosti s nižšími středními příjmy. To na jednu stranu systém prodražuje a na druhou stranu neumí podporu lépe zacílit na příjmově více potřebné domácnosti.
Body zlomu
Ve stávajícím systému existují body zlomu, které mají za následek (de)motivační efekty na rozhodování jedinců/domácností, zda pracovat (přejít z ekonomické neaktivity do ekonomické aktivity) nebo zda pracovat více.
První výrazný bod zlomu se vyskytuje u přídavku na dítě v rámci státní sociální podpory. Parametrické nastavení dávky vede k výskytu ostrého (výrazného) bodu zlomu. Domácnost ztratí kompletní nárok na dávku přídavek na dítě při dosažení příjmu domácnosti v hodnotě 3,4násobku životního minima. Stanovení jedné konkrétní hodnoty má za následek kalkulování jedinců, jestli se jim vyplatí nabídnout více svého volného času na trhu práce. Domácnost v tomto případě posuzuje čistý efekt z ekonomické aktivity, proti kterému staví ztrátu dávky přídavek na dítě. Pokud dodatečný výdělek z pracovní aktivity převýší o pouhou korunu hranici příjmu pro nárok na dávku, může domácnost čelit snížení příjmu ze sociálních dávek o tisíce korun (jelikož je přídavek na dítě vyplácen v paušálních částkách).
Druhý bod zlomu ve stávajícím systému představuje situaci, kdy jedinec opouští dávky hmotné nouze a nadále čerpá pouze dávky ze státní sociální podpory (příspěvek na bydlení, přídavek na dítě). V situaci, kdy odůvodněné náklady na bydlení přesahují náklady normativní dnes může při přechodu mezi systémy docházek ke skokovému snížení podpory. Případně bydlí-li domácnost v substandardních formách bydlení, přichází o dávku na bydlení kompletně, neboť příspěvek na bydlení míří pouze na bydlení v bytech, zatímco paleta podporovaného bydlení v rámci doplatku na bydlení je daleko širší (např. do ubytovacích zařízení či do pobytových sociálních služeb je vypláceno zhruba 34 % celkového objemu finančních prostředků na doplatek na bydlení a podíl domácností v těchto typech žijících činí 28 %). Domácnosti tak chybí ekonomická pobídka k tomu, aby se snažila z nepříznivé příjmové situace vymanit vlastními silami, což spočívá jednak v podmíněnosti nároku na dávky pracovní aktivitou, ale rovněž v odlišném přístupu v započítávání příjmů pro výši dávky. Zatímco v rámci dávek hmotné nouze dochází k částečnému započítávání příjmu (dle typu příjmu 70 % / 80 % / 100 %, přičemž příjem z práce se započítává ze 70 %), pro výši dávek státní sociální podpory je příjem započítáván ze 100 %. Pro nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi je pak uplatňována podmínka snahy zvýšit si příjmy vlastním přičiněním (tedy pracovat, nebo si práci hledat – provazba na evidenci uchazečů o zaměstnání), zatímco nárok na dávky státní sociální podpory podmíněn pracovní aktivitou není. Rozdílnost v požadavku na pracovní aktivitu těchto dvou systému pak vede k tomu, že domácnost může setrvat pouze v systému státní sociální podpory (bez aktivizačních podmínek) a o dávky pomoci v hmotné nouzi si záměrně nežádat, přestože jsou její příjmy bez dávek hmotné nouze nedostačující a požadavek na řešení situace vlastními silami zde zcela chybí. Tato nesystémovost pak vede k prohloubení negativních dopadů jak na domácnosti, tak na účinnost dávkového systému. Na základě analýzy dat bylo zjištěno, že celkový počet osob, které čerpají pouze dávky státní sociální podpory, přestože mají nulové příjmy, nebo příjmy, které po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nepostačují ani na pokrytí životního minima domácnosti je celkem zhruba 56 tisíc s tím, že se jedná 29 tisíc osob v produktivním věku (tj. nejedná se o děti ani seniory).
Slabé zacílení podpory na zranitelné skupiny
Slabé zacílení dávek
Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory jsou určeny domácnostem ohroženým chudobou a domácnostem s nízkými příjmy. V současném systému ale díky konstrukci některých dávek a úzkého vnímání majetkové situace dochází k tomu, že na tyto dávky mají nárok i domácnosti, které mají relativně vysoké příjmy, nebo relativně velký majetek.
Cílení současných dávek z hlediska příjmové situace domácnosti
Podpora i domácností s relativně vyššími příjmy je v současnosti patrná zejména u dávky příspěvek na bydlení. V konstrukci zákonných podmínek pro nárok na příspěvek na bydlení se přihlíží ke vztahu příjmů rodiny a uhrazených nákladů na bydlení. Nárok na příspěvek na bydlení vzniká při kumulativním splnění podmínek, že náklady na bydlení přesahují 30 % rozhodných příjmů a 30 % příjmů není vyšší než stanovené normativní náklady na bydlení, takže vstup do nároku je limitován jak uhrazenými náklady na bydlení, tak porovnáním rozhodných příjmů s normativními náklady na bydlení. Výše příspěvku na bydlení se stanoví jako rozdíl mezi normativními náklady (případně skutečně uhrazenými náklady na bydlení, pokud jsou nižší než náklady normativní) na bydlení a 30 % příjmů.
Příspěvek na bydlení mohou získat i domácnosti s relativně vysokým příjmem, pokud mají i vysoké náklady na bydlení. Může tak dojít k situaci, kdy má nárok na dávku například čtyřčlenná domácnost s čistým příjmem 70 tis. Kč v drahém bydlení v Praze. K tomuto problémovému stavu přispěl především prudký nárůst hodnoty normativních nákladů na bydlení (NNB) v druhé polovině roku 2022 a v roce 2023, spolu se změnou koeficientu zápočtu příjmů ze 35 % na 30 %. Zatímco v roce 2021 tak nárok na dávku ztrácela domácnost s měsíčním rozhodným příjmem 57 360 Kč, v roce 2023 to bylo pro stejnou domácnost již při příjmu 83 320 Kč. Pro rok 2024 tato hranice činí přibližně 77 316 Kč.
Obdobně dnes systém umožňuje vyplácet dávku i osobám samostatně výdělečně činným, přestože tyto disponují dostatečnými příjmy. Na vysoký příspěvek na bydlení a další dávky mají nárok OSVČ v režimu paušální daně. Místo často vysokých příjmů (paušální daň se vyplatí u příjmů nad 700 tis. Kč ročně) se jim totiž do příjmů započítává pouze fikce poloviny průměrné mzdy (přibližně 20 tis. Kč měsíčně).
Rozložení domácností čerpajících sociální dávky a s nárokem na dávky v současném systému podle jejich příjmové úrovně (vyjádřené jako podíl příjmu k životnímu minimu domácností) ukazují následující dva grafy.
Graf 2 znázorňuje data o domácnostech z registrů klientů dávkového systému MPSV v roce 2022. Jde tedy o příjmové rozdělení domácností, které v roce 2022 čerpaly jednu z dávek. Vidíme, že dávky čerpají i domácnosti s poměrně vysokými příjmy přesahujícími pěti, někdy i sedminásobek životního minima.
Graf 2: Příjmové rozdělení domácností, čerpajících jednu z dávek (PnB, PnD, PnŽ a DnB) v roce 2022[footnoteRef:3] [3: Osa x znázorňuje příjmovou úroveň domácností jako podíl rozhodného příjmu k životnímu minimu domácnosti. Jednotlivé barvy schodových grafů představují jednotlivé dávky v systému. Červenou barvou jsou znázorněny domácnosti pobírající Příspěvek na živobytí, tmavě zelenou Doplatek na bydlení, žlutou barvou Přídavek na dítě a zelenou barvou Příspěvek na bydlení.]
Zdroj: MPSV, VAÚ
V dalším grafu 3 zobrazuje stejnou informaci, ale na datech výběrového šetření EU-SILC 2023, které sleduje příjmovou situaci domácností v České republice v roce 2022. Díky těmto datům se můžeme podívat i na to, jaké domácnosti mají v současném nastavení nárok na dávky, i když je z nějakého důvodu nečerpají. I v těchto datech vidíme, že jak nárok na dávky, tak jejich reportované čerpání pozorujeme i u domácností s příjmy na úrovni nad šestinásobkem životního minima.
Graf 3: Nárok na dávky (jednu z dávek) a reportované čerpání dávek u domácností ve výběrovém šetření SILC 2023 podle příjmové situace (podíl rozhodného příjmu k životnímu minimu)[footnoteRef:4] [4: Na ose x je zanesen podíl rozhodného příjmu vůči životnímu minimu, na ose y počet domácností s modelovaným nárokem na dávku nebo reportující její pobírání. Červený histogram znázorňuje domácnosti oprávněné pobírat dávky v roce 2022. Modrý histogram znázorňuje domácnosti čerpající dávky v roce 2022.]
Zdroj: Data EU-SILC 2023, zpracování VAÚ za využití modelu TAXBEN od think-tanku IDEA
Cílení současných dávek z hlediska majetkové situace domácnosti
Ve stávajících nepojistných sociálních dávkách se majetek hodnotí pouze v systému dávek pomoci v hmotné nouzi. Posuzování majetkové situace domácnosti vůbec neprobíhá u dávek státní sociální podpory. Ani u dávek pomoci v hmotné nouzi není ale vzhledem ke složitosti hodnocení majetkové situace domácnosti využíváno dostatečným způsobem. Hodnotí se široké spektrum majetku a mnohdy to přináší ve spojení se správní úvahou velkou nejednotnost v rámci celé republiky. Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou však určeny pro domácnosti nejvíce ohrožené chudobou – jedná se až o poslední záchrannou síť a tedy pravděpodobnost a reálná existence majetku je velmi nízká.
Dávky státní sociální podpory jsou určené i pro domácnosti ve vyšších příjmových pásmech, kde lze předpokládat i vyšší hodnotu celkového majetku. I zde lze ale zvažovat, zda by dávková podpora měla být poskytována zcela bez zohledňování majetkové situace domácností.
Míra ohrožení chudobou a mezera chudoby
K hodnocení toho, na jakou část populace jsou zacílené sociální dávky, lze kromě čistě příjmového hlediska v podobě podílu příjmů k životnímu minimu domácnosti využít i konceptu ohrožení chudobou a mezery chudoby. Míra ohrožení chudobou je mezinárodně používaný koncept, kdy hranice chudoby je definována jako 60 % mediánu ekvivalizovaného (převedeného na spotřební jednotky domácnosti) disponibilního příjmu v celkové populaci. Jde tedy o koncept relativní chudoby, který není odvozen z absolutní úrovně příjmů, ale z úrovně rozložení příjmů domácností v dané zemi. Hranice chudoby pak reflektuje velikost a složení domácnosti. Hranice příjmové chudoby pro roku 2022 jsou uvedené níže v tabulce 2.
Domácnost
Hranice příjmové chudoby (čistý měsíční příjem)
Jednotlivec
15 571 Kč
Dva dospělí
23 356 Kč
Rodič s dítětem do 13 let
20 242 Kč
Partnerský pár se dvěma dětmi do 13 let
32 698 Kč
Tabulka 2: Hranice příjmové chudoby podle složení domácnosti pro rok 2022
Zdroj: ČSÚ, komentář k publikaci Životní podmínky (2022)[footnoteRef:5] [5: Dostupné na: www.czso.cz/documents/10180/189719223/16002123kc.pdf/ccc2ab05-fac6-4daf-929a-ec5442fcb782?version=1.1]
Pro měření závažnosti ohrožení chudobou u domácností se využívá indikátor tzv. mezery chudoby. Mezera chudoby ukazuje, jak daleko je jednotlivec/domácnost vzdálený hranici příjmové chudoby (pohybuje se v rozmezí 0 - 100 %). Čím nižší je indikátor mezery chudoby, tím se člověk přibližuje jejímu uzavření. Ilustraci konceptu nabízí Graf 4. Pokud se domácnost příjmově nachází pod hranicí chudoby, má kladnou hodnotu mezery chudoby a závažnost chudoby této domácnosti je tím větší, čím větší je ukazatel mezery chudoby (čím dále od hranice chudoby se domácnost nachází).
Graf 4: Mezera chudoby[footnoteRef:6] [6: Na ose x jsou tři modelové domácnosti. Na ose y je měsíční příjem domácností přepočtený na spotřební jednotku (Kč). První sloupec ukazuje domácnost s přepočteným měsíčním příjmem 10 230 Kč a tedy s mezerou chudoby 25 %. Druhý sloupec ukazuje domácnost s přepočteným měsíčním příjmem 10 230 Kč a tedy s mezerou chudoby 50 %. Třetí sloupec ukazuje domácnost s přepočteným měsíčním příjmem 3 410 Kč a tedy s mezerou chudoby 75 %.]
Zdroj: Převzato z: Federičová, Kalíšková, Zapletalová (2022)
Při hodnocení zacílení dávkového systému nebo různých variant jeho změn můžeme využít koncept mezery chudoby pro sledování, jakým způsobem dávky působí na domácnosti pod a nad hranicí chudoby a jak se pomocí nich daří chudobu domácností umenšovat.
Na datech MPSV (ze 4. kvartálu 2022) můžeme analyzovat vliv stávajícího systému sociálních dávek na situaci chudoby domácností, které sociální dávky pobírají. Graf 5 zobrazuje průměrnou mezeru chudoby u domácností podle příjmových kategorií (podíl příjmu k životnímu minimu domácnosti). U nejchudších domácností s nejnižšími příjmy dochází díky sociálním dávkám ke snížení mezery chudoby o cca 30 p.b., nicméně mezera i tak zůstává značná (cca 45 %). Současně je zřejmé, že sociální dávky získávají i domácnosti, které jsou situované poměrně vysoko nad hranicí chudoby (v grafu zobrazeno jako negativní mezera chudoby). Sociální dávky tyto domácnosti dále vzdalují hranici chudoby a to poměrně výrazně (domácnosti s příjmy vyšší než 5 násobek RP/ŽM o cca 20 %). Z grafu 5 je vidět, že mezi současnými příjemci sociálních dávek zlepšují dávky situaci domácností zhruba stejně, bez rozlišování příjmové situace domácností a necílí tedy primárně na skupiny nejvíce ohrožené chudobou.
Graf 5: Průměrná mezera chudoby; zdroj: VAÚ na datech MPSV 4Q/2022[footnoteRef:7] [7: Na ose x jsou kategorie podílu rozhodného příjmu k životnímu minimu domácností. Na ose y je znázorněna velikost mezery chudoby. Sloupce znázorňují průměrnou velikost mezery chudoby domácností v jednotlivých příjmových kategoriích. Červený sloupec znázorňuje průměrnou mezeru chudoby domácností vypočítanou pouze na základě jejich rozhodných příjmů, modrý sloupec po započítání dávek (PnB, PnD, PnŽ, DnB). Čím vyšší je mezera chudoby, tím chudší domácnost je.]
Zdroj: Data MPSV o příjemcích dávek, 4.Q 2022, zpracování VAÚ
Níže uvedené grafy 6 a 7 pak zobrazují stejný indikátor mezery chudoby, ale oproti výše uvedenému histogramu reflektují i četnost zastoupení domácností souboru příjemců dávek v jednotlivých příjmových kategoriích. Funkce sociálních dávek je zřejmá při srovnání grafů 6 a 7, který zobrazuje mezeru chudoby před a po vyplacení dávek domácnostem. Je zde znovu patrné, že u značné části domácností se mezera chudoby (osa x) snižuje natolik, že překonávají definovanou hranici chudoby. Tento přesun je nejvýraznější u domácností s nejnižšími příjmy (zobrazeny červeně), kdy před dávkou jsou všechny domácnosti pod hranicí příjmové chudoby (kladné hodnoty na ose x) a po dávce se jich značná část příjmově přesouvá nad hranici chudoby (záporné hodnoty na ose x). Nadále zůstává patrný problém pobírání dávek i domácnostmi s vysokými příjmy, které se i před dávkou pohybují nad hranicí chudoby.
Graf 6: Mezera chudoby u domácností před dávkami současného systému[footnoteRef:8] [8: Na ose x je výše podílu rozhodných příjmů domácností vůči životnímu minimu. Na ose y je výše mezery chudoby domácností. Tečky v grafu znázorňují jednotlivé domácnosti a jejich poloha zobrazuje míru mezery chudoby vůči životnímu minimu. Čím vyšší je mezera chudoby, tím chudší domácnost je. Červené tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 0-1,43. Modré tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 1,43-3. Zelené tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 3-5. Žluté tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 5-7. Fialové tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 7 a více.]
Zdroj: Data MPSV o příjemcích dávek, 4.Q 2022, zpracování VAÚ
Graf 7: Mezera chudoby u domácností po dávkách současného systému[footnoteRef:9] [9: Na ose x je výše podílu rozhodných příjmů domácností vůči životnímu minimu. Na ose y je výše mezery chudoby domácností. Tečky v grafu znázorňují jednotlivé domácnosti a jejich poloha zobrazuje míru mezery chudoby vůči životnímu minimu. Čím vyšší je mezera chudoby, tím chudší domácnost je. Červené tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 0-1,43. Modré tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 1,43-3. Zelené tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 3-5. Žluté tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 5-7. Fialové tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 7 a více.]
Zdroj: Data MPSV o příjemcích dávek, 4.Q 2022, zpracování VAÚ
Nepřehlednost a komplikovanost
Čerpání více dávek – rozdílné zaměření ale nosičem je nízký příjem
V současném systému dochází k překryvu v čerpání sociálních dávek. Některé dávky přitom plní podobnou funkci (zejm. PnB, DnB). V případě PnB je do rozhodného příjmu započten PnD. Překryv domácností je zanesen v grafu 8 níže.
Pro příjemce nepojistných sociálních dávek je orientace v systému nesnadná. Řada příjemců pobírá současně více než jednu nepojistnou sociální dávku, přičemž o každou tuto dávku příjemce samostatně žádá, každá tato dávka je samostatně posuzována a pro každou z nich příjemce (resp. žadatel) dokládá odlišné skutečnosti v odlišných časových periodách.
Z pohledu 4 dávek, které jsou kumulativně reprezentovány počtem rodin 296 776 (toto číslo představuje součet příjemců jednotlivých dávek v posledním čtvrtletí 2022), jich velké procento (37 %) pobírá kombinaci některých dávek. Z celkového počtu příjemců dávky PnB jich cca 48 % pobírá ještě nějakou jinou dávku, z celkového počtu příjemců PnD pobírá nějakou další dávku 38 %. Z analýzy dávek hmotné nouze (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) vyplývá, že většina rodin (58 %) pobírá současně dávky PnŽ a DnB (a k tomu může tato skupina osob pobírat ještě další dávky SSP – PnB a/nebo PnD). U dávky PnŽ bez současného pobírání DnB lze rovněž předpokládat významný průnik s dávkami SSP. Skutečnost, že některé rodiny pobírající PnŽ nepobírají DnB, ačkoliv jsou souběžně příjemci PnD a PnB znamená, že mají náklady na bydlení dostatečně saturovány prostřednictvím PnB (ze systému dávek státní sociální podpory).
Z hlediska objemu dávek je zřejmé, že většina (68 %) je směřována do skupin příjemců pobírajících více dávek najednou. Grafické znázornění souběhů slučovaných dávek se nachází příloze 1.
Podrobná struktura podle zastoupení různých dávek a jejich kombinací podle počtu domácností, osob, objemu dávek, jejich průměrné výše a průměrný počet osob v domácnosti je níže v grafu 8.
Graf 8: Překryv domácností v pobírání dávek
Zdroj: Data MPSV (OKsystém), 4 kvartál 2022, zpracování VAÚ
Stejný účel (dávky na bydlení)
Příspěvek na bydlení
Zákonnými právními tituly pro nárok na příspěvek na bydlení je vlastnictví bytu, nájemní nebo podnájemní smlouva bytu, případně užívání bytu na základě práva služebnosti užívání celého bytu, jestliže jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu hodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení. Příspěvek na bydlení je poskytován v souvislosti s užíváním bytu, tak jak je definován v zákoně o SSP (§ 24 odst. 5 ZSSP). Zároveň může nárok na příspěvek na bydlení vzniknout vlastníku stavby pro individuální a rodinnou rekreaci, pokud tuto stavbu užívá k trvalému bydlení tak jak je zákonem definován. Bytem se pro účely nároku na příspěvek na bydlení rozumí soubor místností nebo samostatná obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a (zároveň) jsou k tomuto účelu užívání určeny podle stavebního zákona nebo jsou zkolaudovány jako byt. Maximální uznatelnou hranicí pro náklad na bydlení jsou normativní náklady na bydlení.
Doplatek na bydlení
Pro pomoc s úhradou nákladů na bydlení slouží také doplatek na bydlení ze systému dávek pomoci v hmotné nouzi. Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je, že osoba užívá byt na základě platného právního titulu, např. nájemní smlouvy, podnájemní smlouvy, ubytovací smlouvy a další. Nárok na doplatek na bydlení osobě vznikne, jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení snížených o příspěvek na bydlení byl příjem osoby a osob společně posuzovaných zvýšený o příspěvek na živobytí nižší, než částka živobytí osoby a osob společně posuzovaných. Doplatek na bydlení je možné přiznat s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům i osobě, které nebyl přiznán příspěvek na živobytí z důvodu, že příjem osoby a osob společně posuzovaných přesáhl jejich částku živobytí, ale nepřesáhl 1,3násobek této částky. Doplatek na bydlení lze poskytnout za podmínek splněných zákonem i do jiných než obytných prostor, ubytovacích zařízení či registrovaných sociálních služeb.
Doplatek na bydlení se poskytuje osobám, které i přes již poskytnutý příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory nemohou ze svých finančních prostředků uhradit náklady spojené s užíváním bytu (cca 10 tisíc domácností), případně tyto osoby nárok na PnB vůbec nemají (např. z důvodu právního titulu) a jsou osobami v hmotné nouzi. Maximálními uznatelnými náklady na bydlení tak nejsou normativní náklady na bydlení (PnB), ale odůvodněné náklady na bydlení maximálně ve výši v místě obvyklé. Doplatek na bydlení lze mimo standardní bydlení (byt) poskytnout také v případech hodných zvláštního zřetele do nestandardních forem bydlení jako je ubytovací zařízení (za předpokladu, že prostor má schválený provozní řád krajskou hygienickou stanicí), nebytový prostor (za předpokladu, že uvedený prostor splňuje standardy kvality bydlení), část bytu, pobytová sociální služba a také stavba pro individuální či rodinnou rekreaci, užívá-li ji vlastník.
Doplatek na bydlení je klíčový pro domácnosti v nejisté situaci s velmi nízkými a nepravidelnými příjmy. Jde o jedinou dávku, které je možné poskytovat mimo standardní byt, např. do ubytoven. Je administrativně náročnější, vyhodnocuje se na měsíční bázi a u žadatelů dochází k testování příjmu i majetku, přezkumu standardů bydlení, kontrole nákladů na energie a je stanovena podmínka sociální práce se žadatelem a podmínka aktivního hledání zaměstnání.
Nárok na dávku má vlastník bytu, který jej užívá, nebo jiná osoba, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního titulu. Právní titul k bydlení musí být písemný, přičemž nestačí čestné prohlášení. Písemným dokladem může být např. list vlastnictví (zjistí si úředník sám z katastru nemovitostí), nájemní smlouva, podnájemní smlouva, ubytovací smlouva, smlouva o věcném břemenu neboli služebnosti bytu, rozhodnutí nebo potvrzení příslušného správního orgánu.
Vzájemné započítávání
Problémem současného systému je také započítávání některých dávek do rozhodných příjmů při řízení o jiné dávce. Výsledný efekt podpory se tak v mnoha případech ruší (dávky se mezi sebou započítávají), a přímý transfer rodině je pro příjemce nesrozumitelný. Uvedený jev může zvyšovat riziko nevyužívání dávek (non take-up), viz. níže.
Pro nárok na všechny příjmově testované dávky státní sociální podpory (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné) se započítává dávka rodičovský příspěvek, náhradní výživné (podle zákona o náhradním výživném), opakující se zaopatřovací příspěvek (jedná se o dávku pěstounské péče upravenou zákonem o sociálně-právní ochraně dětí). Pro nárok na příspěvek na bydlení se navíc započítává i přídavek na dítě.
Ke vzájemnému započítávání PnD do rozhodného příjmu u PnB dochází ve 20 % domácností pobírajících dávky (viz dlaždicový graf 8 výše), kdy tyto dávky představují 39 % z celkového vyplaceného objemu. Paradoxem této situace pak může být fakt, kdy domácnost čerpající PnD již nemá nárok na PnB (díky započtení PnD je příjmově-nákladová situace taková, že již nárok na PnB nevzniká), následně při malém zvýšení příjmů dojde ke skokové ztrátě nároku na PnD (při dosažení příjmu ve výši 3,4násobek ŽM) a vlivem nižších příjmů (snížených právě o PnD) znovu vznikne nárok na PnB (byť v nízkých částkách).
Příklad ovlivnění výše PnB pobíráním PnD:
Rodina, 2 dospělí pracující, s příjmem 40 000 Kč celkem, 2 děti (0-6, 6-15). Náklady na bydlení 19 000 Kč/měsíc.
Životní minimum rodiny: 14 040 Kč, tzn. rodině vzniká nárok na PnD, a to vzhledem k ekonomické aktivitě rodičů a věku dětí ve výši 2 800 Kč.
Rodina rovněž splňuje nárok na PnB. Pokud by domácnost nečerpala PnD, činila by výše PnB 7 000 Kč, do příjmů rozhodných pro PnB by výše dávky PnB pro tuto rodinu činila 7 000 Kč, se započtením pouze 6 160 Kč (dávka PnD zvyšuje příjem rodiny, ovšem současně snižuje výši dávky PnB, a tím oslabuje celkový efekt dávkové pomoci této rodině).
Administrativní zátěž
V rámci systému státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi se aktuálně vyskytují celkem 3 způsoby sestavení okruhu společně posuzovaných osob, existují 3 různé mechanismy započítávání příjmů a oba systémy fungují na jiných rozhodných obdobích, detailní popis administrace a míry digitalizace u jednotlivých dávek lze najít v příloze 2. Složité dokládání všech rozhodných skutečností pro každou dávku zvlášť je jedním z hlavním problemů, které způsobují tak vysokou administrativní náročnost nepojistných dávek jak pro klienty, tak pro Úřad práce.
V současné době podle zákona o státní sociální podpoře:
· podává se žádost a vede správní řízení o každou jednotlivou dávku zvlášť
· posuzuje se nárok jednotlivé osoby (přídavek na dítě – nezaopatřené dítě, příspěvek na bydlení – nájemce, vlastník bytu, vlastník rekreačního objektu) na základě příjmů společně posuzovaných osob
· dokládá se příjem za kalendářní čtvrtletí, u přídavku na dítě 4x ročně, u příspěvku na bydlení povinně 2x ročně včetně nákladů na bydlení a nepovinně 2x ročně (celkem tedy 2 až 4x)
· přehodnocuje se výše a nárok každé kalendářní čtvrtletí
· přídavek na dítě a rodičovský příspěvek se započítává do příjmu pro příspěvek na bydlení
· klient dokládá podklady, které nelze získat elektronicky
· mírně se liší okruh společně posuzovaných osob pro přídavek na dítě a příspěvek na bydlení
· majetek včetně zůstatku na účtu se nesleduje
· pracovní aktivita se nesleduje, s výjimkou bonifikace u přídavku na dítě
V současné době podle zákona o pomoci v hmotné nouzi:
· podává se žádost a vede správní řízení o každou dávku zvlášť
· dokládá se příjem za kalendářní měsíc, včetně nákladů na bydlení nebo za tři kalendářní měsíce při podání žádosti
· přehodnocuje se nárok a výše každý kalendářní měsíc
· započítává se širší okruh příjmů než u dávek státní sociální podpory,
· klient dokládá podklady, které nelze získat elektronicky
· mírně se liší okruh společně posuzovaných osob od dávek státní sociální podpory
· majetek včetně zůstatku na účtu se sleduje
· pracovní aktivita se sleduje
· příspěvek na živobytí se poskytuje žadateli na všechny společně posuzované osoby
· doplatek na bydlení se poskytuje na základě jakéhokoliv písemného právního titulu k bytu nebo k substandardnímu bydlení (např. ubytovna).
Pohled klienta
O všechny tyto dávky může klient požádat, ale o každou z nich žádá zvlášť a každou z nich zvlášť dokládá. U některých dávek je na základě zákona definován specifický způsob doložení rozhodných skutečností nebo je jiným způsobem definována např. domácnost. To může způsobovat nesoulad v dokládaných informacích na straně klienta, nehledě k tomu, že v rámci poradenství je nutné klienta navést k podání žádosti o více dávek, které jsou navíc rozdělené (striktně) mezi 2 různé skupiny obsluhujících pracovníků. Žádosti jsou podány buď najednou nebo postupně, jak se mění klientova životní situace. Snahou je vždy, aby klient nemusel dokládat informace, které již byly doloženy (např. pro jinou dávku), ale struktura dokládaných skutečností může být někdy z pohledu klienta příliš složitá.
Pohled úřadu
Z pohledu úřadu se jedná o zpracování 4 dávek, přičemž se tvoří 2 skupiny dávek, které spolu souvisí:
· Příspěvek na bydlení a Přídavek na dítě (dávky státní sociální podpory)
· Doplatek na bydlení a Příspěvek na živobytí (dávky pomoci v hmotné nouzi)
Obě skupiny dávek se zpracovávají rozdílně a každá z dvojice dávek ve skupině spolu souvisí jak z pohledu obsluhy, tak z pohledu zpracování a dopadu do agendového informačního systému. Přitom pro každou z dávek je samostatná žádost, což klade vyšší kapacitní nároky nejen na poradenství, příjem žádostí a zpracování dávek, ale také na systémové hodnocení a algoritmy, které musí reflektovat vztahy mezi jednotlivými dávkami (ve skupině). Stejně tak je pro úřad zatěžující způsob dokládání každý měsíc nebo v uzavřených (kalendářních) kvartálech, kdy se kumuluje největší zátěž pro zpracování.
Na pracovníky Úřadů práce klade složitost systému nepojistných sociálních dávek vysoké nároky na odbornost, a v době často se měnící legislativy i nutnost neustále sledovat vývoj a vzdělávat se, a to ve dvou odlišných specializacích – na úseku dávek státní sociální podpory a na úseku dávek pomoci v hmotné nouzi. Tato náročnost spolu se zátěží výkonu přímé práce s klienty s různými potřebami a z různých sociálních skupin vede ke fluktuaci pracovníků Úřadů práce. Výsledkem je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, přetíženost pracovišť, riziko vyšší chybovosti, a v konečném důsledku nepříznivý efekt pro všechny účastníky systému.
Procesní pohled
Z pohledu procesů se tedy jedná v podstatě o 4 různé způsoby zpracování, které lze schematicky shrnout do 2 základních procesů pro jednotlivé skupiny dávek. Přitom v oblasti dávek státní sociální podpory již došlo v poměrně velké míře digitalizace a tím i zjednodušení těchto dávek pro určitou (digitálně vzdělanou) skupinu klientů a také ke zjednodušení zpracování těchto dávek a vyšší transparentnosti jak z pohledu klientů, tak z pohledu úřadu. K této digitalizaci, v rámci portálu Jenda, došlo v prosinci 2023 a od té doby se podíl takto podaných a zpracovaných žádostí dostal nad hranici 30 %. V rámci dávek pomoci v hmotné nouzi je možnost podat žádost prostřednictvím portálu MPSV, přičemž počet podaných žádostí touto cestou je minimální – to zřejmě plyne z podstaty dávky a jejich příjemců.
Na níže uvedených procesních diagramech 4 a 5 jsou zjednodušeně zachyceny procesy zpracování obou skupin dávek. Nejedná se o detailní zachycení celého procesu, ale jsou akcentovány hlavní části procesů s důrazem na ruční zpracování v průběhu řízení.
Diagram 4: Zjednodušený proces Příspěvek na bydlení a Přídavek na dítě
Zdroj: MPSV
Diagram 5: Zjednodušený proces Příspěvek na živobytí a Doplatek na bydlení
Zdroj: MPSV
Využívání dávkové pomoci
Non take up
Míra pobírání sociálních dávek mezi oprávněnými domácnostmi (dále jen take-up) je definována jako podíl domácností, kteří danou dávku pobírají z celku všech domácností, které mají na dávku nárok. Někdy se hovoří spíše o non-take-upu, což je prostý opak take-upu, tedy podíl domácností nepobírajících dávku navzdory faktickému nároku.
Take-up, tedy pobírání dávek mezi oprávněnými, je možné rozdělit na vnitřní a vnější:
1. Vnější take-up označuje míru participace oprávněných domácností v systému sociálních dávek (v našem kontextu systému nepojistných dávek příspěvku na bydlení, přídavku na dítě, příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení). Domácnosti, které jsou označeny jako pobírající dávky jsou ty, které pobírají alespoň jednu z dávek, na které mají nárok.
2. Vnitřní take-up je vyjádřením toho, zda domácnosti, které v systému dávek participují, pobírají všechny dávky, na které mají nárok.
Například domácnost, která má na základě své příjmové situace nárok na přídavek na dítě a zároveň na příspěvek na bydlení, ale pobírá jen přídavek na dítě, bude považována za pobírající domácnost z hlediska míry vnějšího take-upu a za domácnost nepobírající příspěvek na bydlení z hlediska vnitřního take-upu.
Nízká míra take-upu je většinou důsledkem zejména (Eurofound, 2015; Kayser & Frick, 2000):
1. netransparentních a složitých systémů
2. nedostatečné informovanosti
3. institucionálními překážkami, které mohou následně posilovat i subjektivně vnímané překážky
Často bývají jako důvod nečerpání dávek zmiňovány i problémy stigmatizace čerpání, či přesvědčení domácností o tom, že složitou situaci zvládnou vlastními silami.
Společnost PAQ, která se detailněji zabývala zkoumáním bariér čerpání sociálních dávek na konkrétním příkladu dávky Příspěvek na bydlení, uvádí následující bariéry a četnost jejich výskytu mezi dotazovanými domácnostmi viz Tabulka 3. Je důležité poznamenat, že bariéry čerpání se mohou lišit u klientů ostatních dávek, protože klienti každé ze zde relevantních dávek mají specifické složení a charakteristiky.
Bariéry čerpání příspěvku na bydlení v současném systému (% z domácností s nárokem)
Bariéry pobírání příspěvku na bydlení
n
%
Pobírá PNB
118
19,4
Nepobírá PNB kvůli administrativním překážkám
22
3,6
Nepobírá PNB kvůli nedostatku informací
40
6,5
Nepobírá PNB kvůli administrativním překážkám a nedostatku informací
18
2,9
Nepobírá PNB, protože si myslí, že nemá nárok
160
26,3
Nepobírá PNB, protože ho nepotřebuje
98
16,0
Nepobírá PNB kvůli jiným překážkám (stigma, kombinace více důvodů)
154
25,3
Tabulka 3: Bariéry čerpání příspěvku na bydlení v systému sociálních dávek
Zdroj: PAQ, 2023
Rozsah take-upu v evropských zemích se v jednotlivých evropských zemích a politikách značně liší, jen ve výjimečných případech však dosahuje hodnot nad 70 % (této míry dosahuje např. horní hranice odhadu take-upu u minimálního zaručeného příjmu v Belgii). Většinou se míra take-upu pohybuje pod 50 % (např. dávky sociální pomoci v Polsku nebo Švýcarsku). Mezi 50 a 70 % byl take-up reportovaný u dávky sociální pomoci v Litvě nebo Rakousku (Finn & Goodship, 2014; Fuchs et al., 2020).
Orientační odhady o míře take-upu v České republice lze získat z několika datových zdrojů. Míru vnějšího take-upu lze odhadovat z dat Výběrového šetření životních podmínek (EU-SILC). Druhým zdrojem jsou odhady organizace PAQ Research, která využívá vlastního sběru dat (Život k nezaplacení). Odhady na základě těchto dvou datových zdrojů se liší v důsledku rozdílnosti dat[footnoteRef:10], dávají ale hrubou představu o míře take-upu. Podle nejaktuálnějších dostupných dat EU-SILC 2023 (pracuje s údaji za rok 2022) je míra vnějšího take-upu z hlediska počtu domácností v ČR 22 % viz Tabulka 4. [10: Data Život k nezaplacení jsou aktuálnější, ale využívají menšího vzorku a online-dotazování, mohou tedy být méně reprezentativní. Naopak data EU-SILC jsou sbírána na větším vzorku a metodou osobních rozhovorů, ale jsou zveřejňována se značným prodlením. ]
data SILC 2023 (převážené na celou populaci)
Domácnost z celkového souboru
Míra vnější take-up
reportující čerpání dávek 2022
se simulovaným nárokem na dávku 2022
domácnosti, které čerpají dávky v 2022 ze všech oprávněných
podíl domácností
6,4%
28,8%
22%
počet domácností v mil
290 910
1 309 096
Tabulka 4: Odhad vnější a vnitřní míry take-upu z hlediska počtu domácností na datech SILC 2023
Zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
Na míru take-upu se lze dívat i z pohledu vyčerpaných prostředků na sociální dávky. Tento pohled, opět na datech EU-SILC 2023 je obsažen v Tabulce 5.
data SILC 2023 (převážené na celou populaci)
Celkové výdaje na soc. dávky 2022
Míra non- takeup - jaký objem dávek není vyčerpán
Systém soc. dávek 2022
reportované 2022
simulované 2022
simulované jen na příjemcích 2022
vnější
vnitřní
v mld. Kč
18,610
58,693
21,177
40,083
2,567
68,3 %
12,12 %
Tabulka 5: Odhad vnější a vnitřní míry take-upu z hlediska výdajů na sociální dávky na datech EU-SILC 2023
Zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
Vnitřní non-take-up se týká především domácností, které pobírají Přídavek na dítě a ačkoli by měly nárok i na Příspěvek na bydlení, nečerpají ho. Takových domácností je z celkového počtu domácností s Přídavkem na dítě 63,7 %. Podobný, i když ne tak častý problém je i opačný vztah, kdy téměř 38 % domácností, které pobírají Příspěvek na bydlení a měly by nárok i na Přídavky na dítě, je nepobírají.
Domácnosti nečerpající PnB
Domácnosti nečerpající PnD
Domácnosti pobírající příspěvek na bydlení
0,0
37,8
Domácnosti pobírající přídavky na dítě
63,7
0,0
Tabulka 6: Podíl domácností s dávkami PnB a PnD, které mají nárok i na druhou z těchto dávek, ale nepobírají je
Zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
Jedním z omezení dat EU-SILC je fakt, že způsob sběru dat má za následek podreprezentaci domácností ze sociálně vyloučených lokalit ve výsledném vzorku. Právě tato populace je z hlediska systému sociálních dávek součástí cílové skupiny. Z výzkumu “Chudoba a sociální dávky v sociálně vyloučených lokalitách” (Federičová et al., 2022) vyplývá, že domácnosti v sociálně vyloučených lokalitách vykazují ještě nižší míru take-upu než běžná populace, konkrétně dávky pobírá jen 12 % z oprávněných domácností. Odhady vnějšího take-upu uvedené v tabulkách výše jsou tedy spíše vyššími hranicemi odhadu.
Nízká míra take-upu v České republice poukazuje na problémové nastavení dosahu dávkového systému. Na nějakou ze sociálních dávek má nárok téměř třetina populace (28,8 %), z různých důvodů dávky však čerpá jen pětina z nich (6,4 % všech domácností). Pokud by dávky čerpali všichni oprávnění, náklady celého systému by se více než ztrojnásobily. Z hlediska účinnosti dávkového systému při snižování ohrožení domácností chudobou by bylo žádoucí, kdyby nárok na dávku měly jen více ohrožené domácnosti a ty pak dávky skutečně čerpaly.
Riziko zneužívání dávek
Problematiku zneužívání dávek sociálního systému lze zařadit do oblasti sociálních podvodů (Welfare Fraud). Jedná se o situaci, kdy dochází k využívání státních sociálních systémů vědomým zadržováním informací nebo poskytováním zkreslených informací o žadateli za účelem získání finančních prostředků od státu.
V České republice je komplexně vymezen pojem zneužívání dávek v publikaci Ondřeje Lánského: Kdo zneužívá sociální dávky? Analýza čerpání z roku 2019 (Lánský, 2020). Dle této klasifikace lze sociální podvody rozdělit na následující situace:
1. skutečný podvod: pojistná, nebo sociální událost nenastala, a dávku tudíž někdo získal neoprávněně;
2. příliš vysoká dávka: pojistná nebo sociální událost nastala, ale byla vyplacena vyšší částka, než na jakou měl daný příjemce ze zákona nárok;
3. nesprávné použití dávky: pojistná nebo sociální událost nastala, ale příjemce dávky ji použil v rozporu se záměry poskytovatele.
Speciálním typem jednání, které je často spojováno se sociálními podvody, je čerpání dávek, které může být vnímáno jako neetické a nespravedlivé. Jedná se o situace, kdy čerpající osoby (domácnosti) nejsou v nouzi, ale splňují platné podmínky pro získání podpory. V kontextu českého dávkového systému nepojistných dávek se jedná zejména o situace pobírání příspěvku na bydlení okruhem příjemců, kteří mají vysoký disponibilní příjem, ale též velmi vysoké náklady na bydlení. Konkrétní příklady neetického čerpání sociálních dávek jsou následně často medializovány.
Zneužívání dávek v ČR
V českém kontextu se problematice zneužívání dávek věnuje pouze několik odborných prací. Formám zneužívání dávek se věnuje diplomová práce “Nezákonné pobírání dávek státní sociální podpory” (Petrášková, K., 2021), která prezentuje výsledky dotazníkového šetření mezi pracovníky úseku dávek státní sociální podpory Úřadu práce ČR napříč všemi kraji. Podle tohoto šetření nejčastěji dochází ke zneužívání dávek prostřednictvím zatajení, nebo neuvedení všech příjmů. Druhým nejčastějším způsobem je chybné označení společně posuzovaných osob v domácnosti (zatajení partnera). Méně časté je potom padělání dokladů a porušení oznamovací povinnosti.
V případě podezření ze zneužití sociálních dávek zahajuje úkony trestního řízení policie. Konkrétní příklady zneužívání dávek státní sociální podpory, které se reálně staly, lze dohledat zejména na webových stránkách Policie České republiky, kde bývají pravidelně zveřejňovány stručné informace týkající se řešených případů. Většina policií šetřených situací se týká neoprávněného čerpání podpory v nezaměstnanosti a nelegálního zaměstnávání. Bohužel není zjišťováno propojení závěrů Státního úřadu inspekce práce s údaji evidence čerpaných sociálních dávek. Nevíme tedy, zda v případě případů, u kterých došlo ke zjištění nelegálního výkonu práce občanem, nedochází i k neoprávněnému pobírání nepojistných dávek SSP a HN.
V odpovědi MPSV na žádost o poskytnutí informací v roce 2023 uvedlo, že: “V uplynulém roce provedli zaměstnanci Úřadu práce ČR 20 898 sociálních šetření a 100 927 šetření v místě, tedy v součtu bezmála 122 tisíc kontrol. V návaznosti na ně pak Úřad práce ČR zamítl 360 nových žádostí o některou z dávek hmotné nouze a odejmul 902 už vyplacených dávek. Úspory za loňský rok tak přesáhly 29 mil. Kč.“ (MPSV, 2023). Ačkoliv v médiích bylo prezentováno, že bylo odhaleno mnoho žadatelů, kteří získali dávky pomoci v hmotné nouzi neoprávněně, jednalo se v procentuálním vyjádření o cca 1 % žádostí.
V roce 2023 vzniklo 333 aktivních přeplatků v rámci dávky DnB a 661 přeplatků u dávky PnŽ. U dávek státní sociální podpory to bylo 1095 u PnD a 2360 u PnB. Celkem bylo tedy vráceno 4449 přeplatků vzniklých v roce 2023 v celkové sumě 51,6 mil. Kč. Konkrétní počty přeplatků vzniklých i za předchozí roky včetně finančních sum jsou uvedeny v příloze 3.
Počet trestních oznámení za rok 2023 u jednotlivých dávek přehledně uvádí tabulka v příloze 4. Za rok 2023 došlo u dávek PnB, PnD, PnŽ a DnB k celkem 341 trestním oznámením, ve kterých činil finanční objem 14,1 mil. Kč. Tabulky v příloze 4 přináší rozdělení počtu trestních oznámení a jejich finančních objemů v rozdělení dle krajů.
V ČR je dostupná studie, která se zaměřuje na problematiku zneužívání sociálních dávek v ČR se specifickým zaměřením na Ústecký kraj a okres Litoměřice (Bína a kol.. 2023). V práci je uvedena tabulka počtu šetřených případů v letech 2016 až 2020, které byly získány ze statistických přehledů kriminality vedených Policií ČR. Ročně bylo zkontrolováno okolo 5 % vyplacených dávek. Celkové počty případů podvodů se pohybují v rozmezí 550 - 750 případů, v celkovém objemu 30-40 mil. Kč ročně. I kdybychom tento objem zneužívání porovnávali s celkovým objemem výdajů pouze na zvažované nepojistné dávky a ne všechny sociální dávky (v roce 2020 cca 13,8 mld. Kč) jedná se o zanedbatelné množství případů zneužívání, nedosahující svým objemem ani 1% celkového objemu vyplacených dávek.
Ze všech dostupných zdrojů se tedy vyplývá, že rozsah zneužívání dávek v ČR je relativně malý, což ostře kontrastuje s veřejným míněním.
Reálná míra zneužívání dávek může být však samozřejmě odlišná, než je míra zjištěná a popsaná v teoretických pracích, a to s ohledem na dostupnost nástrojů pro ověřování skutečností pro nárok a výši dávky.
Možné způsoby podvodů v čerpání čtyř diskutovaných sociálních dávek jsou následující:
Možnosti zneužití dávky Přídavek na dítě
· nesprávné uvedení okruhu společně posuzovaných osob v rodině;
· neuvedení všech rozhodných příjmů v rodině.
Možnosti zneužití dávky a možnosti neetického jednání v případech žádosti o dávku Příspěvek na bydlení
· nesprávné uvedení okruhu společně posuzovaných osob v rodině;
· neuvedení všech rozhodných příjmů v rodině;
· nájemní smlouvy s komerčním nájmem uzavírané spřízněnými osobami pouze za účelem získání dávky;
· nájemní smlouvy s komerčním nájmem uzavírané majiteli ubytoven a jiného nestandardního bydlení, v médiích je tato situace často označována jako “byznys s chudobou”
Možnosti zneužití dávky a možnosti neetického jednání v případech žádosti o dávku Příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení (hmotná nouze)
· nesprávné uvedení okruhu společně posuzovaných osob v rodině;
· neuvedení všech rozhodných příjmů v rodině;
· nájemní smlouvy s komerčním nájmem uzavírané spřízněnými osobami pouze za účelem získání dávky;
· nájemní smlouvy s komerčním nájmem uzavírané majiteli ubytoven a jiného nestandardního bydlení, v médiích je tato situace často označována jako “byznys s chudobou”
Popis existujícího právního stavu v daného oblasti
Základní charakteristika systému nepojistných sociálních dávek v ČR
Nepojistné sociální dávky se dělí na dva hlavní systémy – státní sociální podporu a pomoc v hmotné nouzi. Primární systém podpory domácností je tedy státní sociální podpora a pomoc v hmotné nouzi tvoří záchrannou síť pro nejohroženější skupiny obyvatel.
Státní sociální podpora
Prostřednictvím státní sociální podpory se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní životní potřeby především dětí a rodin. Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Dávkami státní sociální podpory jsou přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, rodičovský příspěvek a pohřebné.
Nárok na dávky má pouze fyzická osoba, jestliže ona a s ní společně posuzované osoby jsou hlášeny k trvalému pobytu na území České republiky. Cizinci, kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky, jsou oprávněnými osobami po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. Podmínka trvalého pobytu se nevyžaduje u občanů Evropské unie, kteří jsou na území České republiky ekonomicky aktivní a u jejich rodinných příslušníků. U některých dávek státní sociální podpory (rodičovský příspěvek a přídavek na dítě) platí, že trvalý pobyt není vyžadován ani u ekonomicky neaktivních občanů EU, ti však musí mít na území České republiky bydliště ve smyslu těžiště svých zájmů.
Do okruhu společně posuzovaných osob patří nezaopatřené děti, jejich rodiče, případně partneři rodičů, či partnerský pár, nezaopatřené dítě, pokud má samo vlastní dítě a je osamělé, do okruhu jsou zařazeni i jeho rodiče, pokud spolu trvale žijí a uhrazují společné náklady.
Dávky státní sociální podpory lze rozdělit na dávky příjmově testované a příjmově netestované. Mezi dávky závislé na příjmu rodiny patří přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a porodné. Příjmově netestovanými dávkami jsou rodičovský příspěvek a pohřebné.
Historicky byla soustava sociální pomoci rodinám s dětmi tvořena prvky přímé či nepřímé finanční pomoci, službami a naturální pomocí. Systém se skládal z dávek, jako například, dávky pro skupiny posilující příjmy rodin s dětmi po celou dobu jejich péče o nezaopatřené děti, výchovné k důchodům a státní vyrovnávací příspěvek. Dále z dávek poskytovaných ve specifických situacích, jako je podpora při narození dítě, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, stipendia a státní příspěvek k novomanželským půjčkám, a také z dávek poskytovaných v případě, kdy rodina svými příjmy klesla pod hranici životního minima.
Tento systém byl značně roztříštěný, a to jak pojetím těchto dávek a podmínek pro jejich přiznání i z hlediska legislativního řešení. Návrh zákona o státní sociální podpoře cíleně a diferencovaně směřoval podporu ve prospěch rodin a občanů nacházejících se v určitých, přesně definovaných sociálních situacích. A zároveň v rámci sociální pomoci byla řešena i situace rodin, kterým příjem, včetně dávek státní sociální podpory, nestačil k zajištění základních životních potřeb. Konečným cílem bylo zavedení systému k 1. lednu 1996, kdy byly všechny dávky náležející do systému státní sociální podpory transformovány tak, aby se mohly stát nástrojem adresné sociální politiky a zároveň respektovaly platné právní normy, mezinárodní dohody a konvence, k nimž Česká republika přistupovala a stále přistupuje. U této přestavby systému byla zachována právní jistota rodiny s dětmi tak, že jim byla přiměřeně garantována již nabytá práva.
Státní sociální podpora se tak stala součástí koncipovaného systému sociálního zabezpečení, která vedle důchodového pojištění, nemocenského pojištění a sociální pomoci představovala a představuje jeden ze základních pilířů zajištění osob při stanovených sociálních událostech.
Státní sociální podpora tvoří soustavu dávek, kterými se stát podílí na krytí životních nákladů zejména rodin s dětmi. Jednotlivé dávky státní sociální podpory jsou poskytovány v zásadě v závislosti na výši příjmu v rodině a jedná se o:
· Přídavek na dítě
· Příspěvek na bydlení
· Rodičovský příspěvek (není předmětem revize)
· Porodné (není předmětem revize)
· Pohřebné (není předmětem revize)
Klíčovým momentem dávek státní sociální podpory byl jejich převod na Úřad práce ČR v roce 2004. Výchozí veličinou pro výpočet většiny dávek státní sociální podpory jsou celkové příjmy domácnosti, respektive rodiny (všech společně posuzovaných osob a okruhy společně posuzovaných osob).
Zákon o státní sociální podpoře doznal mnoho úprav, které souvisely s aktuálním děním ve společnosti nebo byly iniciovány podněty Úřadu práce ČR či dalších subjektů, a to zejména ve zjednodušení administrace jak ze strany klientů, tak i zaměstnanců Úřadu práce, ve správních procesech a získávání rozhodných skutečností.
V současné době probíhá digitalizace procesů jednotlivých kroků řízení o dávkách. Ambicí je vytvoření online prostředí, kde by si občan, po přihlášení pod svou identitou, přehledně zobrazil jak informace o dávkách, tak by si mohl uplatnit své nároky na jednotlivé dávky, sledoval řízení o své dávce a prostřednictvím tohoto prostředí komunikoval s Úřadem práce ČR, který administruje veškeré sociální a rodinné nepojistné dávky.
Přídavek na dítě (PnD)
Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině v daném kalendářním čtvrtletí nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,4. Zákon taxativně stanoví okruh započitatelných příjmů. Jestliže rozhodný příjem rodiny převýší stanovenou hranici příjmu, celá částka přídavku na dítě nenáleží.
O dávku žádá nezletilé nezaopatřené dítě prostřednictvím svého zákonného zástupce, a vyplácí se k rukám osoby, která má dítě v přímém zaopatření. Za rodinu se považují osoby, které se spolu posuzují, zejména nezaopatřené děti a jejich rodiče, manželé, partneři, druh a družka. Přitom platí vyvratitelná domněnka, že společně žijí a uhrazují své náklady.
Výše dávky je stanovena v závislosti na věku nezaopatřeného dítěte v základní výměře v částce
a) Do 6 let 830 Kč
b) Od 6 do 15 let 970 Kč
c) Od 15 do 26 let 1 080 Kč
nebo ve zvýšené výměře, pokud některá ze společně posuzovaných osob má v každém měsíci dokládaného období příjem z pracovní, nebo obdobné aktivity. Zvýšená míra činí navýšení o 500 Kč.
Od dosažení 15 let věku je třeba na každý školní rok (do 30. září) dokládat potvrzení o nezaopatřenosti, tzn. potvrzení o studiu, potvrzení o neschopnosti připravovat se na budoucí povolání pro nemoc nebo úraz či není z důvodu zdravotního stavu schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
Od července 2023 lze, v případě papírového podání, v dokladu o výši čtvrtletního příjmu uvést pouze IČO zaměstnavatele a není třeba dokládat potvrzenou výši příjmu. ÚP si pak výši příjmu ze závislé činnosti sám vyžádá od uvedeného zaměstnavatele elektronickou cestou.
Řízení o dávce přídavek na dítě je zahájeno na základě žádosti podané buď na tiskopise schváleném MPSV nebo elektronicky prostřednictvím aplikace Jenda (zprovozněna v prosinci 2023). K žádosti, která má platnost po celou dobu, kdy budou plněny podmínky nároku na dávku, je pro trvání nároku nutné dokládat každé čtvrtletí příjmy posuzovaných osob za předcházející čtvrtletí. Pokud nejsou do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí doloženy příjmy pro nárok na další čtvrtletí, je zastavena výplata dávky. Pokud nejsou příjmy doloženy nejpozději do konce následujícího kalendářního čtvrtletí, za které by měla být dávka vyplácena, nárok na dávku zaniká.
Stručné shrnutí statistických údajů k dávce PnD (detailní statistiky v příloze 5):
· V roce 2023 činily roční náklady na dávku PnD cca 5,53 mld. Kč, průměrné měsíční náklady na dávku PnD činily 0,46 mld Kč.
· V roce 2023 pobíralo dávku PnD měsíčně průměrně 341 220 oprávněných osob (dětí), což představuje 167 481 rodin.
· Drtivá většina dávek PnD byla vyplácena občanům ČR s trvalým pobytem v ČR (163 653 rodin).
· Nejpočetnější skupinou příjemců PnD jsou rodiny s dvěma dětmi (65 867 rodin), o málo nižší je počet rodin s jedním dítětem (63 375 rodin).
· Z celkového počtu rodin pobírajících PnD činí cca 45 % rodiny samoživitelů. Podle informací z veřejně dostupných zdrojů je v České republice cca 200–210 tisíc domácností samoživitelů, PnD pobírá 75 305 rodin samoživitelů, tj. cca 36–38 % z nich.
· Z pohledu počtu dětí v rodinách samoživitelů pobírajících PnD převažují rodiny s jedním (37 388 rodin) a dvěma dětmi (28 311 rodin).
· Zvýšení částek životního minima vede k rozšíření okruhu příjemců (více rodin splní podmínku rozhodných příjmů do 3,4násobku životního minima společně posuzovaných osob). Zvýšení částek životního minima se z pohledu nepojistných sociálních dávek projevuje rozpočtově nejvýrazněji právě v dávce Přídavek na dítě (PnD).
· Dávka PnD je vyplácena v pevných částkách stanovených zákonem, odlišně v základní či zvýšené výměře, a to vždy pro 3 věkové kategorie oprávněných osob (dětí). Nejvyšší podíl dětí s nárokem na PnD je ve věkové skupině 6-15 let (cca 48 % příjemců PnD), dále ve věkové skupině do 6 let (cca 30 %) a nejméně početnou je skupina ve věku 15-26 let (22 %).
· Z porovnání počtu příjemců PnD ve vztahu k počtu obyvatel krajů je patrné, že nejvyšší poměr příjemců PnD je v Moravskoslezském kraji, kde 4,58 % obyvatel kraje pobírá PnD, v Ústeckém kraji (4,55 %) a v Olomouckém kraji (3,54 %). Nejnižší poměr příjemců PnD vůči počtu obyvatel je v Praze (1,05 %).
Příspěvek na bydlení
Příspěvek na bydlení je dávkou státní sociální podpory poskytovanou podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 117/1995 Sb.“), kterou stát přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Příspěvek na bydlení v systému státní sociální podpory byl koncipován jako dávka, která má zajistit udržení rodin se středními a nižšími příjmy v přiměřeném bydlení.
Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník bytu, osoba, která byt užívá na základě služebnosti (věcného břemena) nebo nájemce a podnájemce bytu a rovněž vlastník stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, jestliže jeho náklady na bydlení přesahují 30 % rozhodného (čistého) příjmu rodiny a zároveň těchto 30 % rozhodného (čistého) příjmu rodiny není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení daná zákonem č. 117/1995 Sb., kterou ovlivňuje počet osob v rodině a umístění daného bytu, resp. velikost obce, v níž se daný byt nachází.
Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny a nákladů na bydlení. Pro účely poskytování příspěvku na bydlení se společně posuzují všechny osoby, které užívají byt. Vždy se však společně posuzují rodiče a nezletilé nezaopatřené děti, manželé a partneři. Do rozhodného příjmu rodiny se započítávají příjmy všech společně posuzovaných osob. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek.
Náklady na bydlení jsou u nájemních bytů tvořeny nájemným, u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelnými náklady, jejichž výše je uvedena v zákoně. Dalšími náklady u všech bytů jsou náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, kterými se rozumí zejména náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva. V případě nákladů za plnění poskytované s užíváním bytu se nevyžaduje podrobný rozpis jednotlivých služeb. Náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc, výše těchto částek je opět uvedena v zákoně.
Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi normativními náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30. Pokud jsou skutečné náklady na bydlení nižší než normativní náklady na bydlení, náleží příspěvek na bydlení ve výši rozdílu mezi těmito skutečnými náklady na bydlení a rozhodným příjmem rodiny vynásobeným koeficientem 0,30. Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí krajská pobočka Úřadu práce ČR, která o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.
V současné zákonné úpravě je umožněno prokazovat čtvrtletní náklady na bydlení a čtvrtletní příjmy rodiny jen dvakrát ročně a příspěvek na bydlení bude vyplácen po období šesti měsíců. Povinně se dokládají náklady na bydlení a příjmy rodiny za 1. a 3. kalendářní čtvrtletí (pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení ve druhém a čtvrtém kalendářním čtvrtletí). Nepovinně se dokládají náklady na bydlení a příjmy rodiny za 4. a 2. kalendářní čtvrtletí (pro nárok na příspěvek na bydlení v prvním a třetím kalendářním čtvrtletí), pokud žadatel o příspěvek na bydlení nabude dojmu, že se mu v tomto kalendářním čtvrtletí zvýšily náklady na bydlení, případně snížil příjem rodiny a může to mít vliv na dosažení vyšší výše příspěvku na bydlení. Nepovinně dokládané příjmy a náklady na bydlení za 4. čtvrtletí kalendářního roku je třeba Úřadu práce doložit nejpozději do 31. ledna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Nepovinně dokládané příjmy a náklady na bydlení za 2. kalendářní čtvrtletí je třeba Úřadu práce doložit nejpozději do 31. července daného kalendářního roku. Nárok na výplatu dávky vzniká dnem podání žádosti a nárok lze uplatnit max. 3 měsíce zpětně.
Stručné shrnutí statistických údajů k dávce PnB (detailní statistiky v příloze 6):
· Příspěvek na bydlení byl v prosinci 2023 vyplácen 231 008 příjemcům.
· Oproti roku 2022 došlo za poslední rok k výraznému nárůstu počtu příjemců příspěvku na bydlení. V roce 2023 narostl měsíční průměr vyplacených dávek o 47 %. Hlavními příčinami tohoto nárůstu bylo zvýšení cen energií, vysoká inflace a celkové zvýšení nákladů na bydlení.
· Největší skupinou příjemců PnB jsou lidé, kteří žijí v nájemním bydlení. Marginální skupinu příjemců tvoří lidé bydlící v rekreačních objektech, v bytech manžela/ky, nebo ve služebních bytech.
· Domácnosti jednotlivců tvoří 44,5 % příjemců PnB, z toho cca dvě pětiny jsou domácnosti jednotlivců osob starších 65 let. Podíl samoživitelů s jedním a více dětmi mezi příjemci PnB je 20,7 %.
· Celkový počet společně posuzovaných osob (dále SPO) domácností pobírajících PnB je 364 155. Senioři tvoří 17,6 %, 45 % jsou dospělé osoby pod 65 let, dětí do 5 let je mezi SPO cca 10 %, dětí do 14 let 18 % a nezaopatřených dětí do 26 let (tedy i studentů) je 0,8 %.
· Podíl všech SPO pobírajících PnB vůči počtu obyvatel ČR činí 3,55 %.
· K 17. 1. 2024 bylo na ÚP podáno 392 950 žádostí o PnB. Přiznaných žádostí ke stejnému dni bylo 258 530
· Nejvyšší počet příjemců PnB byl v prosinci 2023 v Moravskoslezském kraji, jednalo se o 46 491 příjemců. V poměru k počtu obyvatel tohoto kraje se jedná o 3,91 % obyvatel kraje.
Pomoc v hmotné nouzi
Pomoc v hmotné nouzi je upravena zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Dávky příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení jsou opakovanými dávkami pomoci v hmotné nouzi a jsou základními prostředky k zajištění potřeb osob nacházejících se v hmotné nouzi. Pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální a majetkové poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy a sociálními a majetkovými poměry dalších osob. Okruh těchto společně posuzovaných osob se posuzuje podle zákona o životním a existenčním minimu, není-li zákonem o pomoci v hmotné nouzi stanoveno jinak. Dávky v systému pomoci v hmotné nouzi jsou příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc (ta není předmětem revize). Příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení jsou dávky měsíčně se opakující, mimořádná okamžitá pomoc je dávkou jednorázovou.
Příspěvek na živobytí je určen na stravu, ošacení, obuv a základní hygienické potřeby osoby a osob společně posuzovaných. Doplatek na bydlení pomáhá hradit odůvodněné náklady na bydlení. Každá z uvedených dávek je dávkou samostatnou, tudíž se žádost o jednotlivé dávky podává na jednotlivě na určeném formuláři, přestože podmínky pro obě dávky jsou totožné.
Historicky byly dávky pomoci v hmotné nouzi vypláceny na obcích. Do konce roku 2006 byly sociální dávky vypláceny podle zákona č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, který byl nahrazen s účinností od 1.1.2007 zákonem o pomoci v hmotné nouzi. Klíčovým momentem nepojistných sociálních dávek včetně dávek pomoci v hmotné nouzi byl jejich převod na Úřad práce ČR. S převodem dávek se nesla řada těžkostí, které mají dosah až do současnosti. S tím souvisela také roztříštěnost sociální práce, kdy výkon sociální práce zůstal jak na obcích, tak také na Úřadech práce ČR.
Zákon o pomoci v hmotné nouzi od roku 2007 naznal několika změn, které souvisely s aktuálním děním ve společnosti nebo byly iniciovány podněty Úřadu práce ČR či dalších subjektů. Systém se stal objemnějším a také složitějším nejen pro ty, co dávky administrují, ale také pro potenciální žadatele o dávky. V průběhu let byla do zákona o pomoci v hmotné nouzi vložena různá opatření, která byla časem upravována nebo zrušena, jako příklad lze uvést opatření obecné povahy na oblast se zvýšeným výskytem nežádoucích jevů, které vydávala obec, a jež mělo za následek neposkytování doplatku na bydlení do této oblasti. Ustanovení týkající se tohoto opatření bylo v roce 2021 Ústavním soudem zrušeno. V současné době je u Ústavního soudu ČR ustanovení týkající se srážky na příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení na úhradu pokut za přestupky. Obec s rozšířenou působností má povinnost Úřadu práce ČR předávat informace o všech přestupcích, době jejich spáchání a správních sankcích za ně uložených. Z příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení lze provádět srážky na úhradu pravomocně uložených pokut za přestupky, v případě, že je spáchala osoba pobírající tyto dávky a není mladistvá.
Výchozí veličinou pro výpočet obou dávek pomoci v hmotné nouzi jsou částky životního minima, příjmy všech společně posuzovaných osob a okruhy společně posuzovaných osob, které se stanovují na principu vyživovací povinnosti.
Uvedeným zákonem jsou vymezeny různé životní situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy a bydlení. Nedílnou součástí je sociální práce s klienty.
Pomoc v hmotné nouzi je považována za tzv. záchrannou sociální síť, proto se u příspěvku na živobytí i doplatku na bydlení vedle příjmu osoby a osob společně posuzovaných posuzují také sociální a majetkové poměry, a zda si osoba nemůže zvýšit příjem vlastním přičiněním, kterým se rozumí např. řádné uplatnění nároků a pohledávek, prodej nebo jiné využití majetku či vlastní prací, např. výdělečnou činností, výkonem veřejné služby, aktivní součinností v rámci evidence uchazečů o zaměstnání.
Zásadní odlišností systému pomoci v hmotné nouzi oproti systému státní sociální podpory je nejen proces posuzování oprávněnosti žadatele (využití správního uvážení, posouzení příjmů a majetkových a sociálních poměrů), ale také v zaměření pomoci, kdy systém hmotné nouze podporuje osoby s nedostatečným zabezpečením základní obživy a bydlení. Pomoc ze systému hmotné nouze je tak nejen vysoce individualizovaná (posuzuje se každý žadatel individuálně), ale rovněž zacílená na zcela konkrétní životní situaci (např. u mimořádné okamžité pomoci).
Příspěvek na živobytí (PnŽ)
Pro nárok na dávku musí být osoba uznána za osobu v hmotné nouzi a současně musí být oprávněnou osobou dle zákona. Nárok na příspěvek na živobytí má osoba v hmotné nouzi, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky živobytí společně posuzovaných osob. Částka živobytí se odvíjí od částek existenčního a životního minima. Stanovuje se pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností, udělených sankcí a dále také stanoveným dietním stravováním odborným lékařem. Výše příspěvku na živobytí se stanovuje jako rozdíl mezi živobytím osoby nebo rodiny a jejich příjmem, od kterého se odečtou přiměřené náklady na bydlení.
Stručné shrnutí statistických údajů k dávce PnŽ (detailní statistiky v příloze 7):
· V roce 2023 činily roční náklady na dávku PnŽ cca 4,06 mld. Kč, průměrné měsíční náklady na dávku PnŽ činily 0,34 mld Kč. Měsíčně bylo vyplaceno cca 64 tisíc dávek. Průměrná výše dávky činila v roce 2023 částku 5 279 Kč.
· Podíl žen vůči mužům je mezi příjemci dávky PnŽ 59 % k 41 %; vyšší podíl žen lze přičítat zejména nutnosti zajistit prostředky na krytí nákladů souvisejících s dětmi/rodinou, protože vyšší podíl žen spatřujeme zejména ve věkových kategoriích 18-50 let (fertilní období, resp. období péče o děti), nejvýrazněji v kategorii 18-30 let věku, kdy je podíl žen cca 80 %.
· 52 % příjemců PnŽ jsou jednočlenné domácnosti, tj. jednotlivci, z celkového počtu 60 005 dávek PnŽ v prosinci 2023 činily domácnosti jednotlivců 31 498.
· 60 005 dávek PnŽ podporuje celkem 131 553 osob (pro dávku je posuzován okruh společně posuzovaných osob – rodina, ta může mít 1–n členů).
· Z celkového počtu rodin (okruhů SPO) 60 005 jich 22 383 má 1-13 dětí (tj. 37 % rodin). Počet dětí v těchto rodinách podpořených dávkou PnŽ je 50 370, tj. 38 % z celkového počtu osob podpořených dávkou PnŽ (131 553).
· Počet osob splňujících výjimku dle §3 zákona z celkového počtu společně posuzovaných osob (131 553) činil v prosinci 2023 cca 60 % (79 100 osob), z tohoto počtu bylo 6 308 osob v invaliditě III. stupně.
· Převažující formou bydlení příjemců dávky PnŽ jsou nájmy a podnájmy (celkem 81 %). Mezi příjemci dávky PnŽ je bez přístřeší cca 4 995 osob (8 %).
· 67 % příjemců dávky bydlí v bytech, v ubytovnách cca 10 %, v pobytových sociálních službách 8 % (zejm. domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem).
· Největší podíl příjemců dávky PnŽ je v Ústeckém kraji, Moravskoslezském kraji, a Karlovarském kraji.
Doplatek na bydlení (DnB)
Doplatek na bydlení je dávkou pomoci v hmotné nouzi, kterou vyplácí Úřad práce ČR na základě zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Tato dávka společně s vlastními příjmy osoby a poskytnutým příspěvkem na bydlení ze systému státní sociální podpory pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení, tj. nájmu, pravidelné úhrady za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu a úhradu prokazatelné nezbytné spotřeby energií. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za energie) zůstala osobě či rodině částka živobytí. Celkové uznatelné odůvodněné náklady na bydlení jsou max. ve výši v místě obvyklé (u ubytoven a jiného než obytného prostoru max. ve výši 80 % nájemních normativních nákladů na bydlení ze systému státní sociální podpory; u vlastníků staveb individuální či rodinné rekreace max. ve výši 90 % vlastnických normativních nákladů na bydlení ze systému státní sociální podpory). Tuto výši v příslušné obci zjišťuje příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR.
Doplatek na bydlení je možné poskytnout osobám užívajícím zkolaudovaný byt nebo jeho část, pobytovou sociální službu, ubytovnu, jiný než obytný prostor nebo vlastníkům užívajícím stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci. Krajská pobočka Úřadu práce ČR kontroluje, zda pobytová sociální služba je registrovaná podle zákona o sociálních službách, zda ubytovna má schválený provozní řád krajskou hygienickou stanicí, zda jiný než obytný prostor a stavba pro individuální či rodinnou rekreaci splňují technické standardy kvality bydlení, které na žádost krajské pobočky Úřadu práce ČR schvaluje stavební úřad. U osob užívajících část bytu, ubytovnu nebo jiný, než obytný prostor se hodnotí, zda jsou případem hodného zvláštního zřetele, což znamená, zda má osoba v obci středisko zájmu (např. tam má práci, nebo jí tam ve spolupráci s Úřadem práce ČR shání, má tam rodinu, děti tam chodí do školy) a že pro osobu není v obci dostupný přiměřený byt.
Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat (s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům), i osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože její rozhodný příjem/příjem společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek této částky. Nárok na doplatek na bydlení má vlastník bytu, nebo jiná osoba, která užívá byt na základě smlouvy, rozhodnutí, nebo jiného právního titulu a po splnění stavebně technických standardů kvality bydlení vlastník stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, jejichž rozhodný příjem/příjem společně posuzovaných osob je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka jeho živobytí/částka živobytí společně posuzovaných osob. Nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud osoba bezdůvodně odmítne možnost přiměřeného bydlení, které je povinna si aktivně hledat a za tímto účelem je také povinna o přiměřené bydlení požádat obec.
Při řízení o nárok na DnB se posuzuje příjmová, sociální a majetková situace osoby a osob společně posuzovaných. Dále se posuzuje, zda si osoba (společně posuzované osoby) nemůže příjem zvýšit vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu řádným uplatněním nároků a pohledávek (např. výživné, nároky na jiné dávky), prodejem nebo jiným využitím majetku a vlastní prací (např. výdělečná činnost, výkon veřejné služby, aktivní součinnost v rámci evidence uchazečů o zaměstnání). Při podání žádosti o doplatek na bydlení se započítává průměr příjmů za 3 předcházející měsíce od měsíce podání žádosti. Reaguje se také na podstatný pokles příjmu, ke kterému může dojít 2 měsíce před podáním žádosti a musí trvat i v aktuálním měsíci podání žádosti. V průběhu poskytování doplatku na bydlení se přihlíží už jen k příjmu z jednoho předcházejícího měsíce k měsíci aktuálnímu, za který je dávka poskytována.
Žádost o doplatek na bydlení se podává na předepsaném tiskopisu na místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce ČR dle faktického pobytu osoby, tzn. Kde osoba bydlí nebo kde se fakticky zdržuje. O odvolání rozhoduje MPSV ČR. Doplatek na bydlení se vyplácí jen v peněžní formě a lze jej použít bez souhlasu příjemce k přímé úhradě nájemného nebo služeb spojených s bydlením, a to tak, že plátce doplatku jej poukazuje pronajímateli nebo poskytovateli služeb. Vyplácí se v kalendářním měsíci, za který náleží; se souhlasem příjemce může být doplatek na bydlení, nepřesahuje-li jeho výše 100 Kč, vyplacený najednou po uplynutí delšího, nejdéle však ročního období.
Stručné shrnutí statistických údajů k dávce DnB (detailní statistiky v příloze 8):
· Doplatek na bydlení byl v prosinci 2023 vyplácen 21 922 příjemcům. Počet SPO čerpajících DnB se rovnal 43 887.
· Srovnání průměrného počtu vyplacených dávek mezi roky 2022 a 2023 ukazuje, že průměrný počet příjemců v roce 2023 poklesl. Došlo i poklesu nákladů na DnB, za rok 2023 bylo vyplaceno cca 1,676 mld Kč. V roce 2022 to bylo 1,826 mld Kč.
· Nejvíce využívají DnB lidé, kteří bydlí v bytech, následují příjemci žijící v ubytovacích zařízení, pobytových sociálních službách a jiných než obytných prostorech.
· Z forem bydlení převládá u příjemců DnB bydlení nájemní, podnájemní a bydlení v ubytovnách či v podobných zařízeních. Vlastnické bydlení je mezi příjemci zastoupeno minimálně.
· Do ubytoven je poskytováno 6 164 dávek DnB, což představuje celkem 9 491 SPO (osob podpořených dávkou DnB). 4 634 dávek (tzn. 75 % z celkového počtu DnB do ubytoven) jsou dávky pro SPO 1 = domácnosti jednotlivců. Z celkového počtu 9 491 osob v SPO DnB v ubytovnách je 2 068 osob nezaopatřených (tj. dětí).
· Nejvíc příjemců DnB je mezi jednotlivci, což se potvrzuje i tím, že nejvíce příjemců DnB je bezdětných. 4 a více dětí má celkem 1078 příjemců, což odpovídá 4,92 % z celkových příjemců dávky.
· Příjemci DnB jsou nejčastěji z Moravskoslezského kraje, naopak nejmenší počet příjemců DnB má Vysočina.
· 9 938 příjemců z celkových 21 922 nedisponuje žádnými příjmy. Těmto příjemcům bylo za prosinec 2023 vyplaceno 61 396 446 Kč v rámci DnB.
Mezinárodní závazky
Předkládaného návrhu jako celku se dotýkají zejména tyto předpisy práva EU:
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie,
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti,
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS,
· Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty,
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1883 ze dne 20. října 2021 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a o zrušení směrnice Rady 2009/50/ES
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Návrhu se dotýká rovněž doporučení Rady ze dne 30. ledna 2023 o přiměřeném minimálním přijmu zajišťujícím aktivní začlenění (2023/C41/01) a v širším kontextu také doporučení Rady ze dne 16. června 2022 ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu (2022/C 243/04).
Osobní rozsah navrhované úpravy vychází z principu teritoriality nepojistných dávek. DSSP bude poskytována pouze osobám, které jsou významným způsobem spjaty s územím České republiky. Spjatost je vyjádřena určitým typem pobytového oprávnění, resp. právem pobytu a bydlištěm na území České republiky. Nejčastěji půjde o kombinaci trvalého pobytu (bez ohledu, zda jde o občana České republiky či cizince) a bydliště. Dále je třeba zajistit vstup do systému dávkové podpory státní sociální pomoci také osobám bez trvalého pobytu, kterým jejich práva vyplývají z nejrůznějších mezinárodních právních aktů, kterými je Česká republika vázána, (právní akty Evropské unie a mezinárodní smlouvy.). Ve výše jmenovaných mezinárodních právních aktech jde o zohlednění principu tzv. rovnosti nakládání v daných oblastech sociálního zabezpečení. S ohledem na to, že dávka státní sociální pomoci se bude skládat z jednotlivých složek reagujících na odlišné sociální události, navrhuje se osobní rozsah “rozdělit”. Rozdělení v zásadě reflektuje skutečnost, že princip rovnosti nakládání je v mezinárodních právních aktech zohledněn v různých oblastech sociálního zabezpečení/pomoci a je tedy možné, aby jednotlivé komponenty dávky spadaly pod aplikaci různých evropských předpisů. Rozdělením osobního rozsahu dle jednotlivých složek dávky státní sociální pomoci bude stanoveno, která složka je relevantní z hlediska tzv. koordinace dávek sociálního zabezpečení a která nikoli. Vzhledem k tomu, že cílem složky dítě je kompenzovat náklady spojené s výchovou dětí, bude “koordinována”, zatímco ostatní složky koordinaci systémů sociálního zabezpečení podléhat nebudou vzhledem k jejich odlišnému charakteru.
Skutečnost, přímé aplikovatelnosti evropské legislativy a tedy její “přednosti” před vnitrostátní úpravou, je zdůrazněna již v úvodním ustanovení zákona o dávce státní sociální pomoci.
Navrhovaná úprava je v souladu s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU, obecními právními zásadami práva EU a mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána, a není tedy s nimi v rozporu.
Ústavní pořádek a relevantní zákony
Předkládané návrhy jsou v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Vládní návrhy zákonů respektují obecné zásady ústavního pořádku České republiky a nejsou v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.
Zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Současný i navrhovaný právní stav systému nepojistných sociálních dávek nezakládá žádné podmínky pro nerovné zacházení s muži a ženami. Hlediskem nároku na dávky je potřebnost pomoci v zákonem definovaných sociálních situacích, bez ohledu na pohlaví žadatele či osob společně posuzovaných.
Zdůvodnění nezbytnosti navrhované právní úpravy
Na základě výše uvedeného výčtu a definic problematických oblastí je nutné na tyto aspekty současného nepojistného sociálního systému reagovat a zajistit tak jeho větší efektivitu a účinnost. Nepřijetí změn v této oblasti povede pravděpodobně k prohloubení výše uvedených negativních jevů a k neefektivnímu vynakládání finančních prostředků ze státního rozpočtu.
Identifikace dotčených skupin (MPSV)
Byly identifikovány subjekty, na které bude mít navrhovaná úprava nepojistných sociálních dávek dopad:
· Současní příjemci dávek
· Momentálně nepobírající (ale oprávnění příjemci dávek)
· Nově oprávnění příjemci dávek
· Ministerstvo práce a sociálních věcí
· Úřad práce ČR
· Česká správa sociálního zabezpečení
· Sociální odbory obcí
· Zaměstnavatelé a další subjekty povinné sdělovat rozhodné údaje pro dávku (např. dodavatelé energií)
· Bankovní registry
· Registry týkající se majetku (RÚIAN, registr vozidel)
· Poskytovatelé sociálních služeb
· Kraje
Cíle regulace a zhodnocení rizika (MPSV)
Popis cílového stavu
Cílovým stavem je jednoduchý, přehledný, digitalizovaný systém nepojistných sociálních dávek, který reaguje na skutečné potřeby cílových skupin (domácnosti ohrožené chudobou a negativními jevy z ní vyplývající), aniž by je demotivoval k vlastní aktivitě a odpovědnosti za vlastní život.
Základní požadavek jednoduchosti v praxi znamená, že daná potřeba je řešena co nejmenším souborem opatření. Není tedy například řešena několika různými dávkami, které v konečném důsledku směřují ke stejnému cíli podpory.
Přehlednost systému znamená, že všechny zúčastněné strany se v systému orientují, je jim zřejmé, k čemu které opatření slouží a jak na něm participovat (např. jak a kdy na dávku dosáhnout). Přehlednost je podstatná pro to, aby systém neodrazoval potenciální účastníky svojí komplikovaností.
Jednoduchost spolu s přehledností také významně přispívají k eliminaci případných chyb jednotlivých účastníků systému.
Reakce na skutečné potřeby cílových skupin je chápána jako adekvátní odpověď systému, tj. systém řeší identifikovanou potřebu, a řeší ji u správné skupiny obyvatel (např. pokrytí části nákladů na bydlení u nízkopříjmových skupin obyvatelstva). Zacílení na správnou cílovou skupinu je umožněno přiměřenými nástroji (konstrukcí dávky, nebo například příjmové a majetkové testování).
Cílovým stavem je také vyváženost systému ve vztahu k heterogenitě cílové skupiny potřebných osob – na jedné straně musí chránit zranitelné skupiny obyvatelstva, na straně druhé motivovat k pracovní aktivitě práceschopných jedinců. Systém by měl disponovat vhodnými nástroji pro obě tyto podskupiny.
Zásadním požadavkem je vybudovat systém s možností digitalizace a maximálního sdílení dat s dalšími systémy státní správy. S ohledem na technologický vývoj, vývoj pracovního trhu a dlouhodobou udržitelnost se jedná o klíčový požadavek.
Zhodnocení rizika
Rizika v případě nepřijetí nové právní úpravy spočívají především v zachovávání nedostatků současných systémů, které vedou k neefektivnímu vynakládání veřejných prostředků. Zásadním nedostatkem a zároveň rizikem je vysoká administrativní náročnost současného systému, která klade vysoké personální nároky (zejména na počty a kvality pracovníků Úřadů práce). Kvalifikovaných pracovníků je nedostatek a na úseku přímé práce s klienty dochází k časté fluktuaci zaměstnanců. Náklady na vyškolení pracovníků jsou tak vynakládány neúčelně. Navrhovaná úprava cílí na výrazné zjednodušení systému (ze 4 dávek bude jedna), a možnost administrace online (využití automatického zpracování). Kromě časové úspory se jedná o značnou úsporu personálních nákladů.
Stávající úprava nepodporuje dostatečným způsobem pracovní aktivitu. Rizikem je tak nepříznivý poměr osob, které ze systému čerpají vůči osobám, které do systému odvádějí. Takový systém je dlouhodobě neudržitelný, protože nezajišťuje dostatek zdrojů pro krytí rozpočtových potřeb. V navrhované dávce je navržena složka (komponenta) pracovní bonus, jejíž účelem je motivace příjemců dávek k pracovní aktivitě. S ohledem na demografický vývoj, ale především s ohledem na podporu a zachování pracovních návyků je motivace k práci více než žádoucím efektem. Uvedený mechanismus rovněž ujišťuje pracující osoby v pocitu, že pracovat se vyplácí.
Nové nastavení příjmového a majetkového testování je navrženo s cílem optimální podpory skutečně potřebných skupin obyvatelstva. V současném systému je příjmové i majetkové testování limitováno, a v důsledku tohoto může docházet k nesprávnému poskytování dávek – například osobám, které by na dávku nárok mít neměly, případně je dávka poskytnuta ve vyšší částce, než by měla být.
Digitalizace je další podstatným argumentem pro navrhovanou úpravu dávek. Stávající úprava nevyhovuje požadavkům na digitalizaci, která je s ohledem na technologický vývoj a vývoj pracovního trhu logickým požadavkem. Průběžně dochází k částečné digitalizaci procesů, nicméně jedná se o dílčí úpravy. Prostředky na tyto suboptimální úpravy jsou vynakládány neefektivně, protože z dlouhodobého hlediska není systém udržitelný – nemá kapacity na budoucí využití či propojení. Pro vybudování stabilního, vyspělého, a přitom uživatelsky jednoduchého systému je třeba komplexní pohled s možnostmi propojení s dalšími systémy státní správy.
Navrhovaná opatření ve svém důsledku povedou ke zjednodušení dávkového systému. Využitím možnosti digitalizace dojde k výraznému snížení administrativních nákladů na dávku. Zavedením funkčního testování (zdokonalení příjmového a majetkového testování) se zajistí vyšší efektivita prostředků vynakládaných ze státního rozpočtu, které budou poskytovány skutečně potřebným osobám a v adekvátní výši.
Rizika vyplývající z přijetí navrhovaných opatření se týkají především fáze implementace. Navrhovaná opatření kladou nároky na úpravy agendových aplikací a zvýšení míry konektivity systémů potřebných pro realizaci procesů.
Určitá rizika lze rovněž spatřovat v realizaci majetkových testů, pro které je třeba v průběhu implementace nastavit přesnější procesní pravidla; obecně lze konstatovat, že se předpokládá, že navrhované procesy budou na základě přímé praktické zkušenosti v průběhu implementace optimalizovány. Obdobně budou reflektovány aktivizační plány.
Finanční riziko spočívající v přechodně vyšších nákladech (zejména nákladů implementace) je vyváženo přínosy jednoduché, moderní a digitalizované dávky, s výrazně nižšími administrativními náklady.
Určité riziko spočívá také v možném odrazení potenciálních a přitom potřebných příjemců; minimalizaci tohoto rizika lze podpořit především efektivní komunikací nové úpravy, a to jak ze strany MPSV, tak dalších zainteresovaných subjektů (pracovníků úřadů práce, sociálních pracovníků atd.).
Varianty řešení
Níže uvedený diagram 6 graficky znázorňuje členění variant řešení v návaznosti na problémy popsané v kapitole Definice problému. Celkem byly identifikovány čtyři nástroje, které reagují primárně na problémy snižující účinnost systému a čtyři nástroje, jež reagují na problémy snižující efektivitu systému. Tyto nástroje jsou níže popsány a jsou prezentovány jejich varianty tam, kde existuje variantní možnost implementace nástrojů. Celkové varianty řešení pak spočívají v kombinaci těchto nástrojů, resp. v kombinaci nejvhodnějších variant nástrojů. Detailnější popis parametrů zvolených nástrojů v nejvýhodnější kombinaci je pak uveden v popisu dané („vítězné“) souhrnné varianty.
Diagram 6: Nástroje zvyšující účinnost a efektivitu systému sociálních dávek
Zdroj: MPSV, VAÚ
Dostupné nástroje v oblasti zvýšení účinnosti systému
Aktivizační a inkluzivní nástroje pro zapojení na trh práce
Jedním z identifikovaných problémů současného systému sociálních dávek je slabý prvek motivace k práci v systému. Cílová skupina osob pobírajících sociální dávky se může při snaze o zapojení na trhu práce potýkat s některými překážkami (např. povinnost péče, zdravotní omezení, nízká kvalifikace nebo nedostatek pracovních zkušeností). Záměrem aktivizačních a inkluzivních nástrojů sociálních politik je především zvýšení šancí pro uplatnění na otevřeném trhu práce prostřednictvím překonání zmíněných překážek a motivací k aktivnímu zapojení a zasíťování osob na poskytovatele služeb/poradenství. Zároveň je nutné znovu upozornit na absenci provazby na pracovní aktivitu v rámci státní sociální podpory (kde je jednak většina příjemců příjmově testovaných dávek, tak je tam i vyplácena větší část objemu finančních prostředků). Požadavek na aktivitu je logicky potřeba uplatňovat na osoby neaktivní, případně s extrémně nízkými příjmy nepostačujícími ani na úhradu základních životních potřeb. Tyto osoby je potřeba aktivizovat a poskytnout jim komplexní podporu (nejenom finanční).
Je možné rozlišit několik přístupů, které se zakládají na mírně odlišných principech, podstatnou část můžeme označit jako aktivní politiky zaměstnanosti. Ty OECD definuje jako “všechny sociální výdaje (kromě výdajů na vzdělávání), jejichž cílem je zlepšit vyhlídky příjemců na získání výdělečného zaměstnání nebo jinak zvýšit jejich výdělečnou schopnost (OECD, 2016)”. Může se jednat o nástroje založené na:
· nabídce institucionálního vzdělávání a vzdělávání na pracovišti (např. rekvalifikace)
· nepřímých pobídkách k zaměstnávání (např. udržení pracovního místa, sdílení pracovního místa, příspěvek na nábor)
· zřizování chráněných a podporovaných pracovních míst nebo poskytování přímých pracovních míst (např. veřejné práce)
Podle nedávné meta-analytické studie efektivity různých typů nástrojů aktivních politik zaměstnanosti (Vooren et al., 2019), kdy efektivita byla vyhodnocována ve vztahu k šanci na získání zaměstnání nebo dosažení stavu jiného než nezaměstnanost[footnoteRef:11], délce ne/zaměstnanosti a výdělkům, se ukazuje, že: [11: not being unemployed]
· Programy rozšířených služeb (včetně asistence při vyhledávání zaměstnání, pravidelných setkání s pracovníky někdy doprovázenými sankcemi v případě, že účastník nesplní daná kritéria účasti) jsou nejúčinnější v krátkém období, 12 měsíců po zahájení programu,
· programy dotovaných pracovních míst a vytváření veřejných pracovních míst mají v krátkém období negativní dopady, které se nakonec v delším období stávají pozitivními, přičemž dotovaná pracovní místa jsou jediným typem programu, který má statisticky významný pozitivní dopad i po 36 měsících od zahájení programu,
· dotovaná pracovní místa mají pozitivní dopad už po 12 měsících, zatímco u veřejných pracovních míst je tomu tak až po 36 měsících,
· průměrná doba trvání programů aktivních politik zaměstnanosti (bez závislosti na konkrétním typu) nesouvisí s účinností programu, ale pouze mírně negativně koreluje v delším časovém horizontu.
Výzkum z prostředí ČR ukazuje, že veřejně prospěšné práce se neukazují jako efektivní a spíše své účastníky v porovnání s kontrolní skupinou konzervují v systému výkonu veřejně prospěšných prací s přestávkami, kdy jsou dotyční v evidenci úřadů práce (Vyhlídal et al., 2021).
Analýza aktivních politik zaměstnanosti v ČR v průběhu let 2019 a 2020 zjistila následující (RILSA, 2021):
· Programy cílené tvorby pracovních míst byly cílené na osoby více znevýhodněné na trhu práce.
· veřejně prospěšné práce: starší lidé, s horším zdravotním stavem a opakovaně nezaměstnaní (vysoké zastoupení osob čelících exekucím)
· společensky účelná pracovní místa: nezaměstnaní s horším zdravotním stavem a také nejmladší uchazeči, a tedy obecně lidé s nižším vzděláním
· Dlouhodobě klesající rozsah kvalifikací s častějším zaměřením na osoby s lepšími vyhlídkami na trhu práce (nízké zastoupení dlouhodobě nezaměstnaných)
Tentýž dokument doporučuje v oblasti APZ následující (jsou vybrané prvky relevantní pro aktivizační plány jako nástroje):
· Individuální práce s uchazeči: umožnit vzdálenou komunikaci a zavádění prvků individuální práce (kazuistických seminářů a intervizí a supervizí
· Organizace a řízení: zvyšování flexibility nástrojů s ohledem na individuální situaci, inkluze znevýhodněných uchazečů, zasíťování s relevantními regionálními organizacemi a zaměření se na sociálně vyloučené lokality
· Rekvalifikace: rozvíjení programů pro osoby se základním vzděláním, širší poskytování rekvalifikace v oblasti počítačových dovedností
· Exekuce: vytvořit specifickou strategii pro práci s osobami s exekucemi, systematicky identifikovat případy souběhu exekucí a dlouhodobé nezaměstnanosti, zvážit zařazení osob s exekucemi mezi rizikové skupiny uchazečů
· Hodnocení programů: systematicky vyhodnocovat dopady, vytvořit analytickou databázi
Pro nastavení aktivizačních a inkluzivních nástrojů v kontextu poskytování nepojistných sociálních dávek lze na základě dostupné literatury a analýzy české praxe doporučit respektování následujících principů:
1) individualizovaný přístup k sestavování aktivizačních plánů (podpůrných plánů pro práci s klientem)
a) klást specificky důraz na osoby čelící exekucím a osoby v insolvenci jako na zranitelné skupiny na trhu práce
2) provazování osob s aktivizačním plánem na relevantní místně dostupné služby a organizace (mj. dluhové poradenství, sociální a zdravotní služby aj.) s cílem inkluze a lepšího zasíťování těchto osob, snížení jejich zranitelnosti
3) pravidelná setkávání osob se sestaveným aktivizačním/podpůrným plánem s pracovníky UP a vyhodnocování plánu
4) důraz na zajišťování rekvalifikací u dlouhodobě nezaměstnaných osob s opakovanou evidencí na ÚP spíše než na jejich zařazování do systému veřejně prospěšných prací
1
Varianty podoby aktivizačních nástrojů
Problém
Bez aktivizačního plánu
Inkluzivní opatření (ve vztahu k zvyšování sociální inkluze)
Aktivizační opatření (ve vztahu k pracovnímu uplatnění)
Aktivizační a inkluzivní opatření
Komentář
Účinnost systému
-
+
+
++
Potenciál motivace k získání a udržení zaměstnání mimo šedou ekonomiku
Efektivita systému dávek
-
0
+
+
Hledisko zacílení podpory
Rozpočtové dopady
0
0
+
++
Osobám s aktivizačním plánem je poskytnuta podpora ve vztahu k pracovnímu uplatnění a sociální inkluzi. Legální práce se vyplácí, omezování výdělků v šedé zóně ekonomiky. Předpokladem je formulace podpůrného plánu ve spolupráci s ÚP. Plán reflektuje schopnosti a možnosti dotyčné osoby s důrazem na individuální práci, rekvalifikaci, zasíťování s relevantními službami a vyhodnocování akt. plánu.
Komentář
Nereflektuje individuální potřeby osob pobírajících sociální dávky
Předpoklady: dostupnost služeb (např. dluhové poradenství, sociální a zdravotní služby), case management. Riziko: v případě snižování dávek za neplnění inkluzivních opatření vzniká riziko sociálního vyloučení jedince
Předpoklady: dostupnost rekvalifikačních programů a dalších funkčních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Riziko: v případě snižování dávek za neplnění aktivizačních opatření existuje značné riziko marginalizace
Předpoklady: dostupnost rekvalifikačních programů a dalších funkčních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, dostupnost služeb (např. dluhové poradenství, sociální a zdravotní služby), case management. Riziko: v případě snižování dávek za neplnění opatření vzniká riziko sociálního vyloučení jedince
Tabulka 7: Vyhodnocení variant podoby aktivizačních nástrojů
Zdroj: MPSV, VAÚ
Vyhodnocení vhodné varianty
Z výše uvedené hodnotící tabulky vychází jako preferovaná varianta zahrnující aktivizační a inkluzivní nástroje, které by měly být implementovány s ohledem na uvedená doporučení vycházející z místní i mezinárodní evidence. Podstatnou součástí je ale zejména faktická provazba nepojistných dávek na evidenci uchazečů o zaměstnání, kde je celá řada opatření z oblasti aktivizace na trh práce realizována již nyní. V rámci komplexního přístupu pak bude plán doplněn i o část inkluzivních opatření a zároveň bude posíleno využívání institutu veřejné služby jako posledního záchytného aktivizačního nástroje v případech, kdy ostatní aktivizační nástroje nefungují.
Vazba na pracovní aktivitu a motivace k práci
V rámci nastavení současného systému nepojistných dávek je požadavek na pracovní aktivitu promítnut pouze do nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi a nikoli do dávek státní sociální podpory. Zároveň je v rámci dávek pomoci v hmotné nouzi příjem z pracovní aktivity započítáván jen částečně, právě z důvodu motivace ke zvyšování si příjmu vlastní aktivitou, nicméně tento princip není následně uplatněn v rámci státní sociální podpory.
Pracovní bonus součástí soc. dávky
Cílem zahrnutí složky pracovního bonusu do skladby sociální dávky je motivace k získávání příjmů vlastním přičiněním a bonifikace legálního výdělku.
V zahraniční praxi cílí pracovní bonusy na jednotlivce nebo domácnosti ohrožené chudobou nebo znevýhodněné na trhu práce. Dávka je nejčastěji příjmově testovaná, v některých zemích je nárok na dávku podmíněný určitým počtem odpracovaných hodin.
Existuje dva základní přístupy ke konstrukci pracovního bonusu, ty jsou stručně představené níže.
1) “Into-work benefit” spočívá v bonifikaci vstupu do zaměstnání. Cílí tedy na osoby bez pracovních příjmů, aby je motivaly k získání zaměstnání a pracovnímu příjmu.
2) “In-work benefit” se odvíjí od výše příjmu a slouží jako motivace ke zvyšování pracovních příjmů. In-work benefit se vyskytuje se ve třech variantách:
· příspěvek na základě výše mzdy
· daňové zvýhodnění na základě výše mzdy
· částečný zápočet pracovních příjmů do rozhodného příjmu, využívaného k posouzení nároku na dávky (oproti zápočtu celé výše pracovních příjmů do rozhodného příjmu)
V praktických důsledcích jsou všechny přístupy in-work benefits podobné (motivují k získání a zvyšování pracovních příjmů) a jsou aplikovány mj. v Rakousku, Slovensku, Německu, Irsku, Velké Británii, Novém Zélandě, Kanadě a J. Koreji.
Mezi pozitivní dopady pracovních bonusů podle odborné literatury patří[[footnoteRef:12]: [12: Konkrétní hodnoty dopadů jsou uvedeny v tabulce v příloze č. 15]
· Trvalý pracovní bonus obecně zvyšuje přechod matek samoživitelek ze sociálních dávek do zaměstnání (Brewer et el., 2006; Eissa & Leibman, 1996)
· Nabídka trvalého bonusu pro pracující snižuje výskyt chudoby pracujících (Chetty et al., 2006)
· Trvalý pracovní bonus má pozitivní vliv na duševní zdraví a životní spokojenost (osamělých) matek (Blundell et al., 2016; Gregg et al., 2009)
· Z trvalého pracovního bonusu mohou mít prospěch i děti příjemců (Bastian & Michelmore, 2018)
· Podle studií z Kanady a USA vedlo zavedení pracovního bonusu k vyšší zaměstnanosti, výdělkům a příjmům, tento dopad však časem vymizel. Trvalejší dopady byly pozorovány u ohroženějších skupin (Michalopoulos, 2005; Card & Hyslop, 2009)
· Časově omezené pracovní bonusy mají větší dopad na pracovní aktivitu v kombinaci s doprovodnými podpůrnými službami směřujícími k nalezení a udržení pracovních příjmů, než samotné příplatky k výdělku (Robins et al., 2008)
Mezi negativní zjištění analýz dopadů pracovních bonusů patří:
· Pracovní bonus založený na celkovém příjmu rodiny snižuje úroveň zaměstnanosti osob s vedlejšími příjmy, typicky jde o ženy s dětmi žijící s partnerem (Blundell et al., 2016)
· Tím, že dávky navázané na pracovní příjem zvyšují celkovou nabídku práce, mohou v důsledku snižovat mzdy před zdaněním (Nichols, Rothstein, 2016). Tento dopad je ale relativně marginální.
· Výpočet složky pracovního bonusu bývá často složitý a vzájemně se ovlivňuje s jinými složkami dávek. Mohou být proto špatně pochopitelné, zejména pro cílovou skupinu příjemců
· Efekt časově ohraničené podpory po vypršení postupně mizí (Blundell et al., 2016)
Pro nastavení pracovního bonusu se na základě dostupné literatury lze doporučit následující:
1) neomezenou dobu trvání pracovního bonusu, závislého pouze na příjmové situaci domácnosti
2) dostupnost podpůrných služeb zaměstnanosti, které příjemcům pomáhají s uplatněním na trhu práce
3) nastavení pracovního bonusu, který nevytváří negativní motivace pro druhého vydělávajícího
Varianty podoby nástroje pracovní bonus
Na základě výše popsaných možností vyhodnocujeme v Tabulce 8 jednotlivá nastavení pracovního bonusu z hlediska jejich působení na definované problémy stávajícího systému. Hodnocení dělíme pro variantu bez pracovního bonusu a s přístupem into-work benefit a in-work benefit.
Problém
Bez pracovního bonusu
Into-work benefit
In-work benefit
Komentář
Účinnost systému
-
0
+
Potenciál motivace k získání a udržení zaměstnání mimo šedou ekonomiku, částečně přispívá k řešení podproblému “Míra ohrožení chudobou a mezera chudoby”, komponenta pracovního bonusu vstupuje do vnitřní skladby dávek a pomáhá posilovat robustnost systému proti bodům zlomu. Reaguje také na “Slabé zacílení dávek”
Efektivita systému dávek
0
+
+
Vnáší do systému nástroj, který sám o sobě domácnosti motivuje k získání, udržení i zvyšování pracovních příjmů.
Rozpočtové dopady
0
+
+
Legální práce se vyplácí, omezování výdělků v šedé zóně ekonomiky. Předpokladem je možnost získat zaměstnání, případně jeho alternativu prostřednictvím ÚP.
Komentář
Nízká administrativní náročnost, nízká motivace zvyšovat si své legální příjmy, absence pracovního bonusu nahrává šedé ekonomice
Motivuje k získání legálního výdělku, představuje však méně účinný nástroj pro jeho udržení
Motivuje k získání legálního výdělku a je účinnější v jeho udržení, jelikož je vázaný na kontinuální výkon zaměstnání/výdělečné činnosti
Tabulka 8: Vyhodnocení variant nástroje pracovní bonus
Zdroj: MPSV, VAÚ
Vyhodnocení vhodné varianty
Na základě dopadů uvedených v tabulce 8 je nejvhodnější formou pracovního bonusu dlouhodobý “in-work benefit”, protože má potenciál dlouhodobě motivovat ke zvyšování legálního pracovního příjmu. V konkrétním parametrickém nastavení je vhodné brát v úvahu možnost rozdílného působení na prvního a další vydělávající v rámci posuzované domácnosti. Podrobnější popis vybrané varianty je prezentován souhrnně s ostatními nástroji v popisu preferované souhrnné varianty.
Majetkový test nároku na dávky
Cílem majetkových testů při určování nároku na dávky sociální pomoci je vyloučení nároku u domácností, které mají sice nízké příjmy, ale vlastní hodnotný majetek nebo mají úspory v takové výši, že k naplnění svých potřeb mohou využít vlastní zdroje. Posuzování majetku vyvolává obavy, ale je logickým požadavkem v systému, kde se uplatňují principy solidarity a spravedlnosti. Práva a povinnosti osob, které ze systému čerpají, by měla být v rovnováze s právy a povinnostmi těch, kteří do systému přispívají. S ohledem na to, že posuzování zasahuje do osobní roviny žadatele a jeho rodiny, je nezbytné nastavit majetkové testování srozumitelně a spravedlivě.
Majetkové testy se dají rozdělit na dva základní typy, přičemž aplikační praxe se napříč Evropou podstatně liší (viz Příloha 9).
1) Diskvalifikační test stanovuje konkrétní hranici majetku, jejíž překročení žadatele diskvalifikuje z nároku na dávku (případně je stanoven časový rámec, ve kterém je možné dávku poskytovat i přes vlastnictví majetku. Tento časový rámec se v zahraniční praxi pohybuje v řádu měsíců).
2) Test s fiktivním užitkem z majetku, započítává podíl hodnoty majetku do rozhodného příjmu žadatele.
V průběhu existence majetkových testů byly realizovány různé studie dopadu tohoto testování. Žádná ze studií neprokázala jednoznačně negativní vlivy na chudobu obyvatelstva, a to ani u jednoho z obou druhů testování (diskriminační test, test s fiktivním užitkem). Oba druhy testování jsou v praxi používány, v některých zemích i kombinovaně, a u obou lze identifikovat výhody i nevýhody. Bez ohledu na přístup (diskvalifikační nebo fiktivní užitek) se odlišuje, co je vnímáno jako majetek, jehož hodnota se posuzuje. Často se samostatně posuzuje nemovitý majetek, peněžitý majetek, případně jiný movitý majetek jako automobily.
Kromě Polska mají naše nejbližší sousední země velmi podobné nastavení, a všechny používají diskvalifikační test. V Německu se do posuzovaného majetku nezahrnuje jedna nemovitost (odpovídajících parametrů) sloužící k bydlení žadatele, penzijní spoření, a případně vozidlo (to se nezahrnuje jen ve výjimečných případech - např. u ). Další majetek se zahrnuje do majetkového posouzení. Téměř totožné nastavení diskvalifikačního testu mají i na Slovensku a v Rakousku.
V přístupu k majetkovým testům na peněžitý majetek jsou evropské země méně jednotné.
Hodnota peněžitého majetku pro diskvalifikační formu testu se pohybuje od 272 EUR na osobu v Lotyšsku až po 4800 EUR na osobu v Řecku. Další země (Belgie, Lucembursko, Malta, Portugalsko) využívají fiktivní příjem z peněžitého majetku, který zahrnují do rozhodného příjmu pro posouzení nároku na dávky. Některé země kombinují obě formy. Test peněžitého majetku se většinou vztahuje na všechny druhy finančních produktů (spořící produkty, investiční produkty, prostředky na běžných účtech,...), v některých zemích jsou přípustné výjimky například na penzijní spoření. V některých zemích (Lucembursko, Portugalsko) se hodnota majetku posuzuje jako celek a není rozlišována forma majetku (nemovité a movité věci, všechny druhy peněžitého majetku)
Studie dopadů majetkových testů se zaměřují na oblast dopadu na míru úspor domácností a na dopad na strukturu cílové skupiny domácností s nárokem na dávku. Dopad testu peněžitého majetku na schopnost domácností spořit je v dostupných studiích nejednoznačný, spíše ale existenci negativního dopadu prokazují. Studie autorů Nam (2007) a Powers (2008) naznačují, že vyšší hranice testu vede u nízkopříjmových domácností k vyšším úsporám a Bansak a kol. (2010) ukazují, že se zvyšuje pravděpodobnost vlastnictví motorových vozidel. Naopak obdobná studie autorů (Hurst & Ziliak (2006) neprokázala významné rozdíly v dopadech různé nastavení výše testu peněžitého majetku na výši úspor domácností.
Z hlediska dopadu na cílové skupiny je na studiích z Německa (diskvalifikační) a Belgie (fiktivní příjem) prokázáno, že bez ohledu na typ testu jsou díky němu z nároku vyloučené spíše osoby s nižší výší dávky a to především senioři. Implementace majetkových testů vede v obou zemích shodně k nižšímu zastoupení seniorů (poloviční zastoupení) a vyššímu zastoupení nezaměstnaných (až čtyřnásobnému) mezi příjemci dávek. (Marchal et al., 2021)
Situace českých domácností z pohledu úspor
Míra úspor českých domácností dosahovala ve druhém čtvrtletí 2023 téměř 19 % a pohybovala se zhruba o 7procentních bodů nad svým dlouhodobým průměrem. Hrubé úspory jsou část hrubého disponibilního důchodu, která není vynaložena jako výdaje na konečnou spotřebu. Míru úspor můžeme definovat jako hrubé úspory vydělené hrubým disponibilním důchodem.
Vysoká míra úspor je však tažena vysokopříjmovými domácnostmi. Nízkopříjmové domácnosti, které mají zároveň vysoký sklon ke spotřebě, aktuálně tvoří velmi malé, často žádné úspory. Z kvalitativních průzkumů České spořitelny vyplývá, že vlastní finanční rezervu pro případ nečekaných výdajů má jen čtvrtina nízkopříjmových klientů. Tvorba finanční rezervy pro ně totiž není jednoduchá. Více než polovina z nich (57 %) je přesvědčena, že příjem jim stačí jen na pokrytí nezbytných výdajů, přičemž veškeré výdaje musí velmi pečlivě plánovat.
Přestože 57 % Čechů vychází obtížně se svými měsíčními příjmy, 90 % domácností si dokáže vytvářet krátkodobou finanční rezervu, jak vyplývá z nejnovějších zjištění průzkumu Indexu finančního zdraví Čechů, který pro Českou spořitelnu a Evropu v datech uskutečnila agentura Ipsos. Finanční rezerva se ve většině případů pohybuje kolem 20 tisíc korun a domácnostem ušetřená částka většinou vystačí zhruba na měsíc případného výpadku příjmů.
Každá desátá domácnost v Česku není aktuálně schopná vytvářet žádnou finanční rezervu a běžné životní náklady pokrývá z předchozích úspor nebo z půjček. Devět z deseti domácností je sice schopno vytvářet alespoň minimální finanční rezervu, byť nepřesahující jeden měsíc, často je to ale jen díky sdílení příjmů mezi členy domácnosti.
Uvedená skutečnost potvrzuje, že nízkopříjmové domácnosti, na které cílí DSSP, nedisponují velkými rezervami na bankovních účtech (a posuzování zůstatku na účtech tak pro ně nebude z hlediska přístupu k dávce limitující).
Z šetření EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions) například vyplývá, že 7 % českých domácností nemělo vůbec žádné úspory a z domácností, které si nějakou rezervu vytvářely, by 39 % z těchto svých úspor nevydrželo žít déle než tři měsíce. Průměr v EU je méně příznivý, rezerva zcela chybí pětině domácností, a procento domácností, které by z krátkodobých úspor nevydržely žít déle než 3 měsíce je cca 45 %.
V ukazateli podíl zadluženosti vůči příjmům je Česká republika na hodnotě cca 59 %, což patří v evropském srovnání k nižším hodnotám (cca na úrovni 3. decilu). Vysoký podíl zadlužení domácností vůči příjmům je ovlivněn zejména strukturou vlastnictví nemovitostí a jejich cenami. Např. V Nizozemsku mají vlastní nemovitost víc než dvě třetiny domácností, 60 % však k tomuto účelu čerpá hypotéku nebo jiný úvěr. Vysoký podíl vlastnictví nemovitostí na hypotéku je patrný také v zemích, jako je Švédsko, Dánsko, Belgie či Lucembursko. V Česku žije ve vlastní nemovitosti 77 % domácností, jen 21 % domácností však na svou nemovitost čerpá hypotéku.
Varianty podoby nástroje majetkový test
Na základě výše popsaných možností vyhodnocujeme v Tabulce 9 jednotlivá nastavení majetkového testu z hlediska jejich působení na definované problémy stávajícího systému. Hodnocení dělíme pro testy hmotného majetku, testy finančních úspor a testy celkové hodnoty majetku, vždy ve variantě diskvalifikační a variantě započítávání fiktivního příjmu do rozhodného příjmu pro výpočet dávky.
Problém
Bez testu majetku
Test hmotného majetku
Test peněžitého majetku
Test celkového majetku
Komentář
Varianta 0
Diskvalifikační
Fiktivní příjem
Diskvalifikační
Fiktivní příjem
Diskvalifikační
Fiktivní příjem
Účinnost systému
0
0
0
-
0
-
0
Potenciál vlivu na dlouhodobém ohrožení cílové skupiny chudobou (generování úspor) a lepší zacílení dávek. Vztahuje se zejména k definovaným podproblémům “Míra ohrožení chudobou a mezera chudoby”, “Slabé zacílení dávek” a potenciálně také “Zneužívání dávek”
Efektivita systému dávek
0
+
+/-
+
+/-
+
+/-
Hledisko zacílení podpory, hledisko admin. náročnosti
Rozpočtové dopady
-
+
+
+
+
+
+
Vyloučení z nároku může snižovat náklady SR - nemáme však potřebná data k vyčíslení úspor
Komentář
Vpouští do systému i relativně zajištěné domácnosti a zvyšuje tak neefektivitu.
Předpoklad: nastavení hranice započítávaného majetku dostatečně vysoko, aby test neohrožoval reálně chudé domácnosti (např. nemovitosti až od druhé nemovitosti určené k bydlení) a zároveň existuje přechodné období, kdy je možné krátkodobě dávku pobírat.
Administrativně náročné
Riziko negativního dopadu na dlouhodobou finanční stabilitu nízkopříjmových domácností z důvodu ostré hranice, demotivující k navyšování úspor
Administrativně náročnější z důvodu nutnosti častějšího zjišťování vstupů
Varianta zvažování celkové hodnoty majetku srovnává nerovný přístup k nároku na dávku mezi různými formami majetku. V otázce ochrany před chudobou záleží na nastavení parametrů. Předpoklad nastavení hranice započítávaného majetku dostatečně vysoko, aby test neohrožoval reálně chudé domácnosti
Tabulka 9: Vyhodnocení variant podoby nástroje majetkový test
Zdroj: MPSV, VAÚ
Vyhodnocení vhodné varianty (MPSV)
Výhodou posuzování hmotného a peněžitého majetku samostatně je možnost využít rozdílně postup diskvalifikační a fiktivního příjmu. Zatímco pro hmotný majetek je vhodnější test diskvalifikační, který umožňuje se vyhnout značným administrativním nákladům, pro peněžitý majetek je naopak vhodnější započítávání fiktivního příjmu, který umožňuje zabránit negativním dopadům testu na tvorbu úspor nízkopříjmových domácností. Využití fiktivního příjmu je ale administrativně náročnější a vyžaduje průběžnou aktualizaci vstupů. Diskriminační test umožňuje pouze jednorázovou kontrolu při vstupu žadatele do nároku. Výhodou společného posouzení obou druhů majetku je rovný přístup k majetku různých forem díky jeho proporčnímu započítání. Tento přístup také omezuje motivace potenciálních klientů k účelovým převodům majetku.
V rámci možností technického zajištění realizace majetkového testu a eliminace administrativního zatížení klientů a pracovníků úřadu práce byla zvolena varianta diskvalifikačního testu celkového majetku. Detailní nastavení je uvedeno v popisu vybrané souhrnné varianty.
Rozdělení cílové skupiny podle míry ohrožení chudobou
Maximální zacílení dávkové podpory na nejpotřebnější domácnosti je u revize systému naprosto klíčová, proto není tento nástroj zpracován ve variantách a předpokládá se maximální možná míra využití níže popsaných mechanismů. Cílem je odstranit ostré body zlomu a alokovat podporu do domácností nejvíce ohrožených chudobou a s rostoucím příjmem v domácnosti dávku snižovat. Obecně lze tento mechanismus přirovnat k progresivnímu zdanění.
V rámci odlišení přístupu k domácnostem dle míry ohrožení chudobou se nabízí hned několik mechanismů s tím, že indikativní je vždy výše příjmů v poměru k životnímu minimu domácnosti. Vzhledem k principu dávkové podpory, tedy finanční podpory reagující na nízké příjmy domácnosti, se nabízí rozlišovat přístup v následujících oblastech:
· Odlišný výpočet výše podpory formou odlišných sazeb
· Odlišné tempo odebírání dávky v návaznosti na výši příjmu
· Odlišná míra spoluúčasti u nákladů na bydlení
K výše uvedeným mechanismům zajišťujícím vyšší podporu pro domácnosti s nižšími příjmy, což má přímý dopad na výši dávky, je zároveň potřeba přidat rovněž odlišný přístup ke klientovi v širším kontextu. V rámci rozlišení cílové skupiny podle míry ohrožení chudobou je třeba dbát na to, jaké rodiny jsou de facto soběstačně, pouze vlivem nízkých příjmů potřebují finanční výpomoc od státu, a jaké rodiny potřebují komplexní pomoc a nad rámec finančního transferu rodinu celkově aktivizovat. Za takové rodiny lze považovat ty rodiny, které si vlastním přičiněním nevydělají ani na základní životní potřeby (ty jsou ztělesněny životním minimem domácnosti a únosnou spoluúčastí u nákladu na bydlení ve výši 30 % příjmů).
Dostupné nástroje v oblasti zvýšení efektivity systému
Sjednocení dávek (respektive zrušení starého systému oddělených dávek a vytvoření nové kompozitní dávky)
Fragmentace dávkového systému je nevýhodná jak pro stát a jeho instituce (ÚP, samosprávy atd.), tak pro příjemce sociálních dávek s ohledem na vysokou administrativní náročnost a nepřehlednost pro obě strany. S ohledem na to se v rámci revize poskytování sociálních dávek navrhuje slučování některých dávek. Dávky je možné sloučit buď z pohledu podporované oblasti/účelu (tedy dávky na bydlení), nebo upřednostnit přístup, že příjmově testované nepojistné sociální dávky v principu všechny reaguji na přítomnost nulových či nízkých příjmů a považovat toto za klíčové kritérium (nikoli účel/podporovaná oblast), jako je tomu doposud.
Varianty podoby nástroje sjednocení dávek
Problém
Bez sloučení
Sloučení dávek na bydlení (DnB, PnB)
Vznik nové kompozitní dávky
Komentář
Účinnost systému
-
+
++
Slučování dávek pomáhá naplňovat funkce sociálních dávek, tj. dostávají se k snáze oprávněným příjemcům
Efektivita systému dávek
-
+
++
Slučování dávek má potenciál významně snižovat administrativní náročnost a tím usnadňovat proces žádosti i proces uznávání nároku a výši dávky. Předpokládané snížení administrativní náročnosti může umožnit pracovníkům ÚP vypracovávat individualizované aktivizační a inkluzivní plány.
Rozpočtové dopady
0
+
++
Předpokládané zvýšení efektivity a účinnosti systému povede k naplňování funkcí sociálních dávek (pomoc nízkopříjmovým) při nižších admin. nákladech
Komentář
Vysoká fragmentace a nepřehlednost systému sociálních dávek
Sloučení dávek na bydlení zvyšuje přehlednost systému
Kompozitní dávka dále zvyšuje přehlednost systému a snižuje administrativní náklady
Digitalizace
Digitalizace je nástrojem zejména pro inovaci, výrazné administrativní zjednodušení a zpřehlednění systému, a rovněž pro zlepšení využívání/zpřístupnění dávkové pomoci. Tento nástroj není zpracován ve variantním řešením, neboť se jedná o technický aspekt dávkové problematiky a bude využit v maximální možné míře. V současné době mají klienti možnost podávat žádosti elektronicky pouze u některých nepojistných sociálních dávek (rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, příspěvek na bydlení). Žádosti jsou podávány prostřednictvím klientské zóny MPSV Jenda.
Potenciál spatřujeme v posunu digitalizace dávkových agend na vyšší úroveň. Pozitivní vliv tak bude mít nejen na klienty, ale rovněž na Úřad práce, který se v současné době potýká s velkou přetížeností v důsledku neobsazených služebních míst či v důsledku zavedení dávek pro občany přicházející z Ukrajiny zasažené ozbrojeným konfliktem. Akcentace digitalizace nepojistných sociálních dávek navazuje na dosud učiněné kroky v oblasti digitalizace jednotlivých agend, odstraňuje byrokratické bariéry, digitalizace procesů umožňuje automatizovat administraci dávky, maximalizuje využití datové základny státu. Vedle věcné změny dávkové pomoci se proto předpokládá změna dosavadních procesních pravidel.
Řízení o dávce státní sociální podpory bude zahajováno online podáním žádosti prostřednictvím informačního systému MPSV, případně formou asistovaného podání u Úřadu práce nebo asistovaného podání u držitele poštovní licence, se kterým byla uzavřena veřejnoprávní smlouva, asistované podání lze učinit též mimo pracoviště Úřadu práce za přítomnosti oprávněné úřední osoby a za podmínek stanovených vnitřním předpisem Úřadu práce. Asistovaným podáním se rozumí situace, kdy žadatel přijde na pracoviště Úřadu práce ČR (případně pošty) a zaměstnanec mu zprostředkovává zadání skutečností rozhodných pro nárok na dávku přímo do informačního systému MPSV.
Zjišťování skutečností rozhodných pro nárok na dávku bude pro-klientsky nastavené tak, aby veškeré potřebné skutečnosti, které je nutno zjistit pro stanovení nároku na dávku, a které jsou zároveň zjistitelné správním orgánem, nebyly vyžadovány od žadatele. Jedná se např. o výši příjmu ze závislé činnosti a ze samostatné výdělečné činnosti v rozhodném období, nezaopatřenost dítěte, výši denního vyměřovacího základu, atd.
Paušalizace nákladů na bydlení
V rámci revize systému sociálních dávek je paušalizace nákladů na bydlení klíčovým nástrojem k zjednodušení a zvýšení přehlednosti celého systému sociální podpory. Tento přístup, kdy se nahrazuje individuální doložení konkrétních výdajů na bydlení paušální částkou, vychází z předpokladu, že náklady na bydlení jsou pro většinu sobě si podobných domácností shodné, nebo se liší jen minimálně. Díky tomu nelze ospravedlnit administrativní náročnost spojenou s ověřováním těchto nákladů.
Varianty podoby nástroje paušalizace nákladů na bydlení
V rámci dokládání nákladů na bydlení se jedná zejména o náklady na energie, nájemné a užívání bytu. Lze zvažovat tedy zejména paušalizaci dvou hlavních oblastí nákladů na bydlení:
Paušalizace energií: Tato varianta se zaměřuje na zjednodušení procesu dokládání výdajů na energie. Skutečné úhrady za energie už domácnosti nemusí dokládat a jsou nahrazeny paušálními výdaji na energie. Paušální výdaje na energie (tzv. energetický paušál) by měl být diferencovaný podle počtu společně posuzovaných osob v domácnosti. Zavedení energetického paušálu by vedlo k významnému snížení administrativní zátěž jak pro žadatele, tak pro úřady práce.
Paušalizace nájmů: U této varianty se předpokládá, že většina sobě si podobných domácností platí za nájemné podobné částky. Paušální přístup by tedy nahradil potřebu dokládání konkrétních nájemních smluv. V rámci toho přístupu lze diskutovat rovněž paušalizaci nákladů na bydlení přes implicitní nájem. Při výpočtu nároku a výše dávky se zcela abstrahuje od skutečných nákladů na bydlení domácnosti a vychází se pouze z tzv. implicitních nákladů na bydlení. Ty jsou dány jako určité procento (20–100 %) normativních nákladů na bydlení (NNB). Výhodou této varianty nástroje je pro všechny domácnosti skutečnost, že nemusí vykazovat skutečné uhrazené náklady na bydlení. Dochází tím k výraznému zjednodušení dávky, domácnost vykazuje pouze svůj příjem a charakter bydlení (velikost města, vztah k bytu, počet SPO).
Problém
Bez paušalizace nákladů na bydlení
Paušalizace energií
Paušalizace nájmů
Komentář
Účinnost systému
0
++
-
Hledisko poskytování relevantní výše nákladů na bydlení, tj. vztaženo primárně k problému “Slabé zacílení podpory na zranitelné skupiny” a podproblémům “Slabé zacílení dávek” a “Míra ohrožení chudobou a mezera chudoby”.
Efektivita systému dávek
-
++
++
Hledisko administrativní a procesní náročnosti určování nákladů na bydlení, kdy jsou navrhované nástroje hodnoceny zejména ve vztahu k podproblémům “Administrativní náročnost pro ÚP” a “Administrativní náročnost pro domácnosti”
Rozpočtové dopady
-
+
-
Navrhované varianty jsou hodnoceny ve vztahu k cílovému stavu: Paušalizované náklady na bydlení odpovídají u většiny žadatelů reálným nákladům a jsou minimalizovány náklady na administraci
Komentář
Náklady na energie příjemců PnB ve Q4/2022 se pohybují v poměrně úzkém pásmu, byť s počtem členů domácnosti rozptyl mírně roste (viz příloha 10).
Hypotéza podobných nákladů na nájem se neukazuje jako platná (viz příloha 11).
Tabulka 10: Vyhodnocení variant nástroje paušalizace nákladů na bydlení
Zdroj: MPSV, VAÚ
Vyhodnocení vhodné varianty
Vzhledem k celkovému hodnocení variant byla vybrána varianta paušalizace energií.
Srovnání podmínek podpory
Prostřednictvím tohoto nástroje lze odstranit další nedostatek současného systému, a to odlišná procesní pravidla pro systém státní sociální podpory a systém dávek pomoci v hmotné nouzi. I přes respekt k nezbytné specializaci obou systémů je třeba konstatovat, že některá procesní pravidla a odlišnosti postupem času ztratily svůj význam, a pro systém dávkové pomoci jsou naopak zatěžující. V některých případech působí tato odlišnost konzervačně, tj. znemožňuje žádoucí mobilitu v rámci dávkového systému a tím snižuje jeho efektivitu.
Vzhledem k nedůvodnému zatížení systému rozdílnými přístupy k sestavování okruhu společně posuzovaných osob, stanovení rozhodného období, mechanismu nahlížení na příjmy a určení maximálních uznatelných nákladů na bydlení není tento nástroj zpracován ve variantách a předpokládá se jeho využití v maximální možné míře. Potenciál je také ve sjednocení podporovaných forem bydlení. Dosavadní praxe umožnovala podpořit osoby využívající jiné (zejména substandardní) formy bydlení (například zařízení sociálních služeb, ubytovny či samostatné pokoje) pouze v rámci systému pomoci v hmotné nouzi (prostřednictvím doplatku na bydlení), a to s odlišnými procesními podmínkami, než v rámci systému státní sociální podpory (příspěvek na bydlení).
Popis souhrnných variant řešení
V následující části budou stručně představeny čtyři souhrnné varianty, které spočívají v míře využití definovaných nástrojů (ve vybraných podobách) a jejich kombinací. Výsledná varianta, která bude vybrána na základě vyhodnocení schopnosti řešit definované problémy, bude podrobně představena v následující kapitole.
Varianta 0: Status quo
Tato varianta představuje současný stav s tím, že některé vydefinované nástroje jsou v omezené míře využívané i dnes – např. pouze v některé z dávek, nebo v jiné, než preferované variantě.
Varianta 1: Administrativní změny pro snížení byrokratické zátěže
Tato varianta předpokládá změny vedoucí k administrativnímu zjednodušení systému. Umožňuje tak využití pouze nástrojů z oblasti posílení efektivity systému, neboť nástroje vedoucí k posílení účinnosti systému nejsou skrze administrativní změny realizovatelné. S cílem maximálně využít vydefinované a vybrané nástroje lze v této variantě realizovat:
· Digitalizaci
· Paušalizaci nákladů na bydlení
· Srovnání podmínek podpory
Varianta 2: Sloučení dávek na bydlení
Tato varianta spočívá ve sloučení dávek na bydlení – tedy příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení (zbylé 2 příjmově testované dávky – přídavek na dítě a příspěvek na živobytí, budou i nadále fungovat odděleně) a předpokládá využití některých nástrojů vedoucích k posílení jak efektivity, tak účinnosti systému. S cílem maximálně využít vydefinované a vybrané nástroje lze v této variantě realizovat:
· Digitalizaci
· Paušalizaci nákladů na bydlení
· Srovnání podmínek podpory (pouze částečně - dojde ke srovnání podmínek pouze u dávek na bydlení, ale režim pro přídavek na dítě a příspěvek na živobytí zůstane i nadále odlišný)
· Sjednocení dávek (pouze částečně, nejednalo se o vítěznou variantu – dojde ke sloučení pouze dvou dávek)
· Aktivizační nástroje pro zapojení na trh práce (lze realizovat pouze částečně, souvisí s omezeným využitím nástroje „sjednocení dávek“)
· Vazba na pracovní aktivitu a motivace k práci (lze realizovat pouze částečně, souvisí s omezeným využitím nástroje „sjednocení dávek“)
· Majetkový test nároku na dávky (lze realizovat pouze částečně, souvisí s omezeným využitím nástroje „sjednocení dávek“)
· Rozdělení cílové skupiny podle míry ohrožení chudobou (lze realizovat pouze částečně, souvisí s omezeným využitím nástroje „sjednocení dávek“)
Varianta 3: Vytvoření nové komplexní Dávky státní sociální pomoci
Tato varianta spočívá ve zrušení čtyř dosavadních dávek a vytvoření nové dávky – dávky státní sociální pomoci. Fakticky jde o sloučení doposud podporovaných oblastí a vytvoření zcela nových principů dávkové podpory (tj. nejde o strohé sloučení dávek jako takových, ale o přenastavení mechanismu fungování podpory v daných oblastech) a předpokládá plné využití preferovaných podob nástrojů vedoucích k posílení jak efektivity, tak účinnosti systému, tedy využití:
· Digitalizace
· Paušalizace nákladů na bydlení
· Srovnání podmínek podpory
· Sjednocení dávek
· Aktivizační nástroje pro zapojení na trh práce
· Vazba na pracovní aktivitu a motivace k práci
· Majetkový test nároku na dávky
· Rozdělení cílové skupiny podle míry ohrožení chudobou
Shrnutí variant podle obsažených nástrojů
Nástroj
Varianta 0: Status quo
Varianta 1: Administrativní změny
Varianta 2: Sloučení dávek na bydlení
Varianta 3: Vznik DSSP
Vyšší účinnost systému
Aktivizační nástroje pro zapojení na trh práce
Ano, v omezené míře
Ano, v omezené míře
Částečné posílení
Ano
Vazba na pracovní aktivitu a motivace k práci
Ano, v omezené míře
Ano, v omezené míře
Částečné posílení
Ano
Majetkový test nároku na dávky
Ano, v omezené míře
Ano, v omezené míře
Částečné posílení
Ano
Rozdělení cílové skupiny podle míry ohrožení chudobou
Ne
Ne
Ne
Ano
Sjednocení dávek
Ne
Ne
Částečné posílení
Ano
Digitalizace
Ano, v omezené míře
Částečné posílení
Částečné posílení
Ano
Vyšší efektivita systému
Paušalizace nákladů na bydlení
Ne
Ne
Ano
Ano
Srovnání podmínek podpory
Ne
Ano
Částečné posílení
Ano
Tabulka 11: Shrnutí variant podle obsažených nástrojů
Zdroj: MPSV, VAÚ
Vyhodnocení vhodnosti variant a identifikace nejlepší varianty včetně jejího detailního popisu
Problém
Varianta 0: Status quo
Varianta 1: Administrativní změny
Varianta 2: Sloučení dávek na bydlení
Varianta 3: Vznik DSSP
Účinnost systému
Míra ohrožení chudobou a mezera chudoby
částečně řeší
částečně řeší
částečně řeší
řeší
Skokové a nesystémové změny motivace ke zvyšování výdělku na různých úrovních příjmu domácnosti
neřeší
částečně řeší
částečně řeší
řeší
Slabé zacílení dávek
neřeší
neřeší
částečně řeší
řeší
Nízký take-up
neřeší
částečně řeší
neřeší
řeší
Motivace k práci a sociální začleňování
neřeší
neřeší
částečně řeší
řeší
Riziko zneužívání dávek (ověřená závažnost problému nižší než vnímaná)
neřeší
neřeší
částečně řeší
částečně řeší
Efektivita systému dávek
Administrativní náročnost
neřeší
částečně řeší
částečně řeší
řeší
Vzájemné započítávání
neřeší
neřeší
částečně řeší
řeší
Souběh čerpání dávek se stejným účelem
neřeší
neřeší
řeší
řeší
Souběžné čerpání více dávek
neřeší
neřeší
částečně řeší
řeší
Tabulka 12: Přehled problémů současného stavu, variant řešení a jejich schopnosti řešit problém
Zdroj: MPSV, VAÚ
Jako nejvhodnější se jeví varianta 3, tedy zrušení dosavadních čtyř dávek a vytvoření nové dávky státní sociální pomoci. Navrhuje se tedy vytvoření zcela nové dávkové podpory rodin (domácností) prostřednictvím jedné dávky, která v sobě kombinuje vhodné a kompatibilní varianty nástrojů (viz výše), a která komplexně pomáhá rodinám v základních životních oblastech, kterými jsou výchova nezaopatřeného dítěte, živobytí rodiny a náklady na bydlení s tím, že se ve výši dávky rovněž zohledňuje pracovní aktivita. Přispívat lze na všechny nebo jen na některé z nich podle toho, jaké jsou konkrétní podmínky rodiny - nicméně žádost se podává pouze jedna. Dávka je pro celou rodinu (domácnost), žádat může kterýkoliv člen domácnosti. Celkovou výši DSSP tvoří součet částek jednotlivých komponent/složek, které zohledňují počet členů domácnosti, které splní podmínky pro započtení do výše složek (jde zejména o podmínku pracovní aktivity).
Základní podmínkou nároku na DSSP celé rodiny (domácnosti) je majetkový test, ostatní podmínky nároku včetně příjmového testu ovlivňují výši jednotlivých složek a tím i celkovou výši DSSP (podmínka pracovní aktivity jde za konkrétní osobou v domácnosti a její případné neplnění u některé z osob v domácnosti má vliv na výši dávky). U hodnocení majetku se navrhuje, aby překážkou nároku na DSSP nebyl majetek skládající se z vlastní nemovitosti užívané k přiměřenému trvalému bydlení a po určité období jedné další nemovitosti k přiměřenému bydlení nebo rekreaci. Dále se jako majetek hodnotí dvoustopé motorové vozidlo v počtu jedno na osobu nejvýše však dvě na domácnost. Za majetek se rovněž budou považovat finanční prostředky, které má osoba/domácnost k dispozici v hotovosti nebo na bankovních účtech. Hraniční výše těchto finančních prostředků se navrhuje poměrně vysoko a bude odvislá od počtu členů domácnosti (200 000 Kč pro jednu osobu, navýšení limitu o 50 000 Kč za každou další osobu v domácnosti, maximálně však 400 000 Kč na domácnost). Není účelem, aby na DSSP nedosáhli lidé, kteří se chovali hospodárně (např. odkládali spotřebu) a mají uspořeny určité finanční prostředky. Za finanční majetek nebude považován výčet finančních produktů podporovaných státem (např. stavební či důchodové spoření).
V rámci odlišení přístupu k domácnostem dle míry ohrožení chudobou je stanovena indikativní hranice na úrovni 1,43 násobku ŽM domácnosti. Domácnosti pod touto hranicí mají nulové či natolik nízké příjmy, že jim nestačí k pokrytí základních životních potřeb a bude jim poskytována zvýšená a adresnější míra ochrany, která bude doprovázena podpůrným plánem pro komplexní řešení nepříznivé životní situace domácnosti. Pro domácnosti pod touto hranicí je uplatňován mírně odlišný mechanismus výpočtu výše jednotlivých složek, který však nijak nenarušuje jednotný koncept dávky. Promítnutí zásluhovosti do dávky představuje zejména podmínka na pracovní aktivitu, tedy snahu řešit situaci vlastním přičiněním. Do pracovní aktivity se zahrnuje závislá činnost, samostatná výdělečná činnost a rovněž snaha si práci najít (tedy evidence uchazečů o zaměstnání a z ní vyplývající povinnosti). Pracovní aktivita se nevyžaduje po zranitelných osobách. Podstatnou součástí konstrukce nároku na dávku je tedy zejména faktická provazba na evidenci uchazečů o zaměstnání, kde je celá řada opatření z oblasti aktivizace na trh práce realizována již nyní. V rámci komplexního přístupu bude podpůrný plán doplněn i o část inkluzivních opatření a zároveň bude posíleno využívání institutu veřejné služby jako posledního záchytného aktivizačního nástroje v případech, kdy ostatní aktivizační nástroje nefungují.
Dávka je navržena plně v souladu s progresem v rámci digitalizace a klíčovým prvkem bude klientská zóna, která zvýší efektivitu a přívětivost systému jak pro klienty, tak pro Úřad práce. Navržená úprava rovněž respektuje princip maximálního sdílení informací v rámci státní správy, případně digitální formu ověřování rozhodných skutečností přímo od dotčených subjektů (např. zjišťování příjmů přímo od zaměstnavatele).
DSSP je tvořena 1 až 4 složkami - živobytí, bydlení, dítě a pracovní bonus. Podrobný popis jednotlivých složek/komponent včetně mechanismu výpočtu (vzorců) je uveden v příloze 13. Modelové příklady výše dávek u vybraných typů rodin jsou uvedeny v příloze 16.
Složka bydlení
Cílem složky bydlení je pomáhat domácnostem s úhradou nákladů na bydlení. Přitom se zvyšujícím se příjmem se zvyšuje podíl příjmů, který musí rodina na bydlení vynaložit. Pomoc bude poskytována osobám užívajícím byty (zkolaudované) a nebytové prostory (ubytovací zařízení, jiný než obytný prostor, registrované pobytové sociální služby a stavby pro individuální či rodinnou rekreaci, kterou užívá vlastník).
Pro započtení této složky je zapotřebí, aby alespoň jeden člen domácnosti měl písemný právní titul k bytu nebo nebytovému prostoru splňujícímu stanovené základní standardy a domácnost tento prostor/byt užívala k trvalému bydlení (tj. k dlouhodobému bydlení, není podmínka, že musí být v bytě/jiném prostoru hlášen trvalý pobyt).
Dále je podmínkou, že náklady na bydlení rodiny přesahují definovanou část rozhodného příjmu a tato část není vyšší než uznatelné náklady na bydlení. Definovaná část rozhodného příjmu je stanovena jako součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 s tím, že pokud podíl rozhodného příjmu a životního minima rodiny přesáhne hodnotu 2,0, část rozhodného příjmu se navýší o součin části rozhodného příjmu převyšující 2,0násobek výše životního minima rodiny a koeficientu 0,1. Tato část nesmí být vyšší než uznatelné náklady na bydlení. Tímto postupem se docílí progresivního zápočtu spoluúčasti domácnosti na úhradě nákladů na bydlení, která je považována za únosnou a se zvyšujícím se příjmem se zvyšuje i požadavek na participaci domácnosti na úhradě nákladů na bydlení. V principu jde o to, že do výše příjmu odpovídajícímu 2násobku ŽM domácnosti se uplatňuje 30% spoluúčast, na příjem, který přesahuje tuto hodnotu se již uplatní 40% spoluúčast.
Uznatelné náklady na bydlení jsou zkonstruovány primárně na základě skutečných dat od příjemců a jsou nastaveny pravidelné indexace. Regionální rozlišení výše NN je shodné s dosavadním dělením v rámci normativních nákladů na bydlení pro příspěvek na bydlení (zdůvodnění viz příloha 17). Je zaveden institut energetického paušálu, který je stěžejním prvkem vedoucím ke zjednodušení dávkové podpory. Mechanismus konstrukce nákladů na bydlení je uveden v příloze 14.
Skladba uznatelných nákladů na bydlení domácnosti
V adresné části systému (s příjmy <1,43 ŽM)
V paušální části systému (s příjmy ≤1,43 ŽM)
· Skutečné náklady domácnosti na energie stropované max. 120 % energetického paušálu (EP),
· v případě vlastnického bydlení vlastnický paušál,
· v případě nájemního bydlení skutečná hodnota nájemného stropovaná hodnotou normativního nájmu (NN).
· Hodnota energetického paušálu (EP),
· v případě vlastnického bydlení vlastnický paušál,
· v případě nájemního bydlení skutečná hodnota nájemného stropovaná hodnotou normativního nájmu (NN).
Tabulka 13: Rozdělení uznatelných nákladů na bydlení
Zdroj: RILSA
Složka živobytí
Cílem je přispět na výživu a základní osobní potřeby členů domácnosti, která má i přes svou snahu velmi nízké příjmy. Výše složky živobytí se rovná částce, o kterou převyšuje částka na životní potřeby osoby a osob s ní společně posuzovaných 70 % rozhodného příjmu (poníženo o 30 % příjmu = spoluúčast pro náklady na bydlení, tímto je zajištěno, že spolu složka bydlení a složka živobytí správně komunikují a navazují na sebe).
Částka na životní potřeby činí u nezaopatřeného dítěte částku životního minima nezaopatřeného dítěte. U osob, které plní pracovní aktivitu anebo jsou zranitelnými, částku existenčního minima. Tuto částku lze navýšit v případě, že tyto osoby budou plnit cíle obsažené v podpůrném plánu. Pracovník Úřadu práce ČR vytvoří s příjemcem dávky, jejíž součástí je složka živobytí vyšší než nula, podpůrný plán, a to do 3 měsíců po uplatnění žádosti o DSSP. Podpůrný plán se nevytváří pro nezaopatřené dítě. Pokud se bude jednat o vícečlennou domácnost, je možné zpracovat jeden podpůrný plán pro celou domácnost dohromady. Podpůrný plán je tedy vypracováván s osobami z domácností, které mají nulové či natolik nízké příjmy, že nepostačující na úhradu základních životních potřeb (tj. příjmy pod hranicí 1,43násobku ŽM domácnosti). V podpůrném plánu se budou stanovovat jednotlivé cíle a plánované kroky k řešení nepříznivé sociální, majetkové a příjmové situace klientů jejich aktivním přístupem = větší participace na řešení situace v součinnosti s agendou zaměstnanosti, ověřování rozhodných skutečností, omezení přístupu k nelegální práci, řešení problematické finanční situace (exekuce apod.) a další překážky, které osobě neumožňují pracovat. Podpůrný plán bude rovněž navázán u klientů, kteří budou zároveň v evidenci uchazečů o zaměstnání, na individuální akční plán, jehož obsahem je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce a bude posíleno využívání institutu veřejné služby. V rámci inkluzivních opatření (např. problematika oddlužení, nepřiměřené bydlení, docházka dětí do škol) může tuto pomoc zajistit přímo pracovník Úřadu práce zejména ve spojitosti se sociální prací, pokud k tomu bude mít kompetence, nebo lze klienta nasměrovat na pomoc v rámci obce (sociální pracovník, sociální služby, neziskové organizace, poradny apod.). Při splnění opatření obsažených v podpůrném plánu bude částka na životní potřeby navýšena na životní minimum. V podpůrném plánu jde prioritně o aktivizaci a pomoci klientům postupně překonávat překážky, aby mohli být aktivní, nikoli o sankcionování příjemců dávky.
Složka dítě
Cílem je přispět domácnosti, která se snaží zajistit svoji životní úroveň vlastními silami (lze-li to vyžadovat), na náklady související s výchovou nezaopatřeného dítěte (nezaopatřených dětí). Náleží domácnosti v rozdílných výších a dle počtu dětí při příjmu do výše 4násobku životního minima. Konstrukce složky podporuje zdravé funkce rodiny (aby chování rodičů bylo pozitivním příkladem pro děti). Složka dítě nenáleží, jestliže je v domácnosti osoba neplnící podmínku pracovní aktivity, která není zranitelnou osobou. Po omezenou dobu nenáleží složka dítě také, jestliže byl některému z členů domácnosti uložen správní trest za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné předškolní/školní docházky podle zákona upravujícího přestupky. Nenáleží přitom částka složky dítě příslušející na dítě, které povinnou docházku neplní, částky na ostatní děti v domácnosti nejsou dotčeny.
Složka pracovní bonus
Cílem je podpořit (odměnit) domácnosti, které se svojí pracovní aktivitou snaží zvýšit životní úroveň a motivovat je k pracovní aktivitě bonifikací odpovídající určitému podílu z dosaženého příjmu z této aktivity. Tato složka nemůže být součástí DSSP samostatně (tj. alespoň jedna další složka musí být ve vyšší než nulové částce). Jedná se o aktivní složku dávky, která na rozdíl od pasivních složek (reagujících na náklady) reaguje na přítomnost příjmu z pracovní aktivity v dané domácnosti. V principu jde o promítnutí zásluhovosti do mechanismu DSSP a zavedení motivace k práci a zvyšování si příjmu prací. Domácnosti s příjmy do 1,5násobku ŽM mají pracovní bonus ve výši 40 % z celkových příjmů z pracovní aktivity, od dosažení této hranice (kdy pracovní bonus tedy odpovídá i nejvyšším možným částkám) se částka snižuje. Přehled dopadů pracovního bonusu je uveden v příloze 15.
Vyhodnocení nákladů a přínosů regulace
Dopady na příjmovou situaci a míru chudoby
Dopad změn dávkového systému na příjmovou situaci domácností můžeme sledovat na dvou datových souborech, kdy každý z nich poskytuje odpovědi na jiné otázky.
Analýza dopadů změn v konstrukci dávek na datech stávajících příjemců dávek (PnB, PnD, PnŽ a DnB) v kapitole Dopady regulace na stávající příjemce sociálních dávek nám ukáže nejpřesnější dopady na domácnosti, které již v systému jsou a o kterých máme zároveň nejpřesnější údaje o příjmové situaci, složení domácnosti, nákladech na bydlení a další. Stávající příjemci dávek ale tvoří jen menší část z celku oprávněných domácností a od celkové populace oprávněných domácností se svými charakteristikami dosti liší - v průměru mají výrazně nižší příjmy a nárok na vyšší částky dávek než domácnosti, které o dávky nežádají.
Je proto třeba analyzovat dopady nového systému i na populaci všech domácností, pro které starý a nový systém dávek zakládá nárok na dávku. Tuto analýzu lze provádět na datech EU-SILC - výběrového šetření životních podmínek domácností Českého statistického úřadu, která jsou reprezentativní pro celou populaci ČR. Nevýhodou dat EU-SILC je naopak nižší spolehlivost údajů o čerpání sociálních dávek domácnostmi, zejména na úrovni identifikace jednotlivých typů dávky a jejich výše. Analýza dopadů dávky DSSP na úrovni populace ČR je obsahem kapitoly Dopady regulace na celkovou populaci.
Obě analýzy, jak na datech MPSV, tak na datech EU-SILC, ukazují dopady reformy na celkovou výši dávky a heterogenitu dopadů na skupiny domácností podle výše příjmu a pro některé definované typy domácností.
Z důvodu nedostatku dat neobsahuje ani jedna z analýz odhad dopadu vlivu majetkového testu na vyřazování domácností z nároku. Dopady jsou tedy zobrazovány bez zahrnutí informace o tom, kdo z nároku může potenciálně vypadnout kvůli nesplnění podmínek majetkového testu. Dopad testu majetku na míru nároku je v současnosti komplikované odhadovat z důvodu absence relevantních dat. Příslušná data by měla být v budoucnu systematicky shromažďována za účelem přezkumu účinnosti regulace.
Dopady regulace na stávající příjemce sociálních dávek (data příjemci MPSV)
Tato kapitola je založená na datovém souboru příjemců některé ze čtyř dávek sloučených v DSSP. Z toho mj. vyplývá to, že není možné odhadovat vznik nároku (pouze jeho ztrátu). V grafech a tabulkách jsou je vždy uvedeny 3 základní varianty – současný systém, DSSP v minimální variantě a DSSP v maximální variantě.
Současný systém popisuje aktuální stav na datech MPSV (Q4/2022).
DSSP v minimální variantě (DSSP min) staví na datech MPSV (Q4/2022) a předpokládá, že nikdo z těch, kteří nepobírali ani příspěvek na bydlení ani doplatek na bydlení, i přes faktický nárok nebudou žádat o komponentu bydlení a současně se předpokládá, že ti, kteří v současném systému nepobírají HN, nejsou zranitelní, mají RP/ŽM pod 1,43 a nemají pracovní příjem, nebudou o DSSP žádat, resp. nebudou mít na DSSP nárok (podmínka pracovní aktivity).
DSSP v maximální variantě (DSSP max) staví na datech MPSV (Q4/2022) a předpokládá, že ti, kteří nepobírali ani příspěvek na bydlení ani doplatek na bydlení, si o něj v DSSP požádají a že ti kteří v současném systému nepobírají HN, nejsou zranitelní, mají RP/ŽM pod 1,43 a nemají pracovní příjem, si o DSSP požádají a nárok mít budou.
Srovnání konstrukce dávky DSSP se současným stavem
Tato podkapitola srovnává stávající nastavení dávkového systému s DSSP podle vnitřní konstrukce dávky (jednotlivé dávky současného systému vs. komponenty DSSP) a distribuci dávek/komponent ve vztahu k RP/ŽM. V této kapitole zohledňujeme pouze celkové nastavení jednotlivých komponent bez úvah o míře jejich čerpání.
Graf 9 srovnává stávající nastavení dávek a DSSP podle vnitřní konstrukce. Graf nereportuje objem dávek, pouze poměry, sloupce mají tedy vždy stejnou výši bez ohledu na počet vyplacených dávek, jejich výši nebo počet podpořených domácností. Na ose x je podíl rozhodného příjmu domácnosti a životního minima. Na ose y je podíl z celku. Pro konkrétní příjmovou skupinu pak vždy levý sloupec ukazuje vnitřní konstrukci dávky ve stávajícím systému, prostřední DSSP min a pravý DSSP max jako podíl různých typů dávek (současný systém) a komponent (DSSP) na celku. U nižších příjmových skupin je patrný nárůst komponenty pracovního bonusu a u vyšších příjmových skupin je patrné, že zůstává relevantní především podpora bydlení.
Graf 9: Vnitřní konstrukce dávek v současném systému, a DSSP Max a DSSP Min ve vztahu k RP/ŽM[footnoteRef:13] [13: Na ose x jsou kategorie podílů rozhodného příjmu k životnímu minimu domácnosti a na ose y je pak poměr zastoupení jednotlivých typů dávek v současném systému a komponent v DSSP max a DSSP min. Do kategorie Živobytí patří pro současný systém (první sloupec) DnB i PnŽ. Druhý sloupec znázorňuje DSSP Max. Třetí sloupec znázorňuje DSSP Min.]
Zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Grafy 10 srovnávají distribuci (četnost) dávek s ohledem na RP/ŽM. V distribuci DSSP je zřejmý nárůst domácností s velmi nízkými nebo nulovými příjmy, které budou pobírat některou z komponent DSSP. Komponenta živobytí v porovnání se stávajícím systémem vyprchává rychleji, ale dosáhne na ní více domácností s nižšími příjmy. Nově se v DSSP objevuje komponenta pracovního bonusu, pobírají ji především domácnosti s příjem mezi 1,5-2,5 násobku životního minima. Distribuce komponenty dítě je velmi podobná příspěvku na dítě ve stávajícím systému s tím rozdílem, že v DSSP vyprchává o něco pomaleji.
Graf 10: Distribuce jednotlivých dávek v současném nastavení a DSSP max ve vztahu k RP/ŽM (varianta DSSP Max)[footnoteRef:14] [14: Na ose x je míra RP/ŽM. Na ose y je počet domácností v dané výši RP/ŽM pro dávku současného systému a DSSP Max. Světle zelený histogram znázorňuje dávku PnB a komponentu bydlení. Žlutý histogram znázorňuje dávku PnD a komponentu dítě. Červený histogram znázorňuje dávku PnŽ a komponentu živobytí. Tmavě zelený histogram znázorňuje dávku DnB. Modrý histogram znázorňuje komponentu pracovního bonusu.]
Zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Dopady na ztrátu nároku na sociální dávky
V grafu 11 je zanesena ztráta nároku dávky v DSSP min a DSSP max podle ne/zranitelnosti domácnosti ve vztahu k jejich příjmu jako podíl z celku domácností v dané kategorii (pozn.: tento graf nereflektuje počet domácností[footnoteRef:15]). [15: Počty domácností jsou zanesené v dalších grafech této kapitoly]
Je zřejmé, že nízkopříjmové domácnosti neztrácí nárok bez ohledu na zranitelnost s výjimkou domácností s nejnižšími příjmy ve variantě DSSP min (dáno předpoklady varianty). U domácností s vyššími příjmy dochází ke ztrátě nároku jak u nezranitelných domácností (nezranitelné domácností s příjmy vyššími než 5násobek stanoveného ŽM přichází o nárok ve více než 80 %), tak u zranitelných domácností (cca 40 % zranitelných domácností s příjmy vyššími než 5násobek stanoveného ŽM přichází o nárok).
Graf 11: Ztráta nároku domácností v DSSP min a DSSP max podle příjmu jako podíl z celku domácností v dané kategorii[footnoteRef:16] [16: Na ose x je podíl rozhodného příjmu k životnímu minimu domácnosti a na ose y pak procento domácností přicházející o nárok v dané kategorii RP/ŽM DSSP min. Červené sloupce znázorňují zranitelné domácnosti, modré nezranitelné. Světlejší odstíny barev představují DSSP min, tmavší DSSP max.]
Zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Dopady na výši rozdílu částek původních a nové dávky
Graf 12 uvádí průměrnou výši dávky v závislosti na příjmu ve stávajícím systému, DSSP min a DSSP max. Je zřejmý trend, kdy nejvyšší měsíční dávku dostávají domácnosti s nejnižšími příjmy a nejméně ty s příjmem přesahujícím pětinásobek životního minima. U domácností s nižším příjmem je patrný vyšší relativní nárůst oproti stávajícímu nastavení, u domácností s nejvyšším příjem pak pokles v průměrné dávce.
První sloupec vždy zobrazuje průměrnou dávku v současném nastavení, druhý sloupec ve variantě DSSP max a třetí ve variantě DSSP min. V souladu s předpoklady vidíme největší rozdíly v průměrné dávce u nejnižších příjmových skupin, kdy v DSSP max průměrná měsíční dávka roste až k hodnotě 14 000 Kč, zatímco ve variantě DSSP min je srovnatelná s dnešní výší. O něco vyšší průměrné dávky jsou u domácností s příjmy mez 1,43-3 RP/ŽM, přičemž rozdíly v DSSP min a DSSP max nejsou tak významné. Nad příjem přesahující 3 násobek RP/ŽM už v obou variantách průměrná výše dávky klesá, přičemž rozdíly mezi variantami dále klesají.
Graf 12: Průměrná výše dávky pro domácnost v současném systému a DSSP min a max v závislosti na kategorii RP/ŽM
Zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 13 zobrazuje průměrnou výši dávky jinou optikou. Varianta DSSP max je u domácností/osob s nejnižšími příjmy podstatně vyšší (cca o 5 tis. Kč) než jaké dostávají v současném systému a menší je až u hranice 3 násobku příjmu vůči životnímu minimu. Varianta DSSP min je svou průměrnou výší u domácnostní s nejnižšími příjmy podobná současnému nastavení, někdy i nižší, přičemž nižší ve srovnání se současným stavem začíná být výrazněji kolem 2,2 násobku příjmu vůči životnímu minimu a od příjmu u 3,5 násobku RP/ŽM jsou obě varianty DSSP v průměru shodně vysoké.
Graf 13: Průměrná výše dávky pro domácnost v současném systému a DSSP min a max v závislosti na RP/ŽM[footnoteRef:17] [17: Na ose x je podíl rozhodného příjmu a životního minima a na ose y je průměrná měsíční výše dávky domácností. Červená linie značí domácnosti v současném systému dávek. Modrá linie značí domácnost v systému DSSP Max. Zelená linie značí domácnosti v systému DSSP Min.]
Zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Grafy 14 a 15 zobrazují distribuci rozdílu výše dávek v DSSP min a DSSP max ve srovnání se stávajícím systémem
Celkový přehled distribuce rozdílu výše dávky v DSSP min je zobrazen v grafu 14. Je zřejmý pokles výše dávky u domácností s vyššími příjmy, který je v grafu zanesen jako počty domácností pod hodnotou 0. Ve variantě DSSP min je u domácností s nejnižšími příjmy (do 1,43 násobku ŽM) podobný počet s nárokem na vyšší i nižší dávku. Graf zobrazuje počty domácností v jednotlivých příjmových pásmech (jedna tečka je jedna domácnost), kdy je zřejmé, že největší podíl domácností pobírajících dávky je v nejnižších příjmových kategoriích.
Graf 14: Distribuce rozdílu výše dávky u jednotlivých domácností ve variantě DSSP min[footnoteRef:18] [18: V grafu je na ose x podíl příjmu k životnímu minimu a na ose y rozdíl ve výšce dávky DSSP Min oproti současnému nastavení jako vzdálenost od hodnoty 0. Tečky v grafu znázorňují jednotlivé domácnosti. Červené tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 0-1,43. Modré tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 1,43-3. Zelené tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 3-5. Žluté tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 5-7. Fialové tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 7 a více.]
Zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Celkový přehled distribuce rozdílu výše dávky v DSSP max je zobrazen v grafu 15. Stejně jako ve variantě DSSP min je zřejmý pokles výše dávky u domácností s vyššími příjmy. U domácností s nejnižšími příjmy je ve srovnání s DSSP min vidět vyšší podíl domácností nad hodnotou 0, což naznačuje, že si více domácností získá nárok na vyšší dávky. Ve srovnání s variantou DSSP min je navíc patrný vyšší podíl domácností nad hodnotou 0 v nižších příjmových kategoriích.
Graf 15: Distribuce rozdílu výše dávky u jednotlivých domácností ve variantě DSSP max[footnoteRef:19] [19: V grafu je na ose x podíl příjmu k životnímu minimu a na ose y rozdíl ve výšce dávky DSSP Max oproti současnému nastavení jako vzdálenost od hodnoty 0. Tečky v grafu znázorňují jednotlivé domácnosti. Červené tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 0-1,43. Modré tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 1,43-3. Zelené tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 3-5. Žluté tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 5-7. Fialové tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 7 a více.]
Zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Podobně graf 16 zobrazuje rozdíl ve výši dávky pro domácnosti v závislosti na podílu RP/ŽM a distribuci tohoto rozdílu u DSSP min a DSSP max. Je patrné, že k nejvyššímu relativnímu nárůstu dochází ve variantě DSSP max (červená barva) u domácností s nejnižšími příjmy, současně je zde ale i nejvyšší rozptyl dávky (graf distribuce vpravo od box-plotu). Výše dávky s rostoucími příjmy klesá a pokles mediánové výše dávky je očekáván u domácností s příjmem vyšším než 3 násobek RP/ŽM. U varianty DSSP min je zřejmé, že domácnosti s příjmy do 3 násobku RP/ŽM získají dávky srovnatelné se současným systémem. Nad hranici 3 násobku RP/ŽM je situace obdobná jako u DSSP max.
Graf 16: Rozdíl výše dávky (DSSP Max a DSSP Min - současný systém) na domácnost dle RP/ŽM[footnoteRef:20] [20: V grafu 16 je na ose x podíl rozhodného příjmu vůči životnímu minimu a na ose y je rozdíl výše mediánové dávky. První graf vždy zobrazuje variantu DSSP min a druhý DSSP max. Krabicové grafy zobrazují medián rozdílu dávky, 1. a 3. kvartál, hodnoty pod a nad 1. a 3. kvartálem a odlehlé hodnoty.]
Zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Analogicky graf 17 zobrazuje rozdíl ve výši dávky v závislosti na složení domácnosti a distribuci tohoto rozdílu u DSSP min a DSSP max. Domácnosti dvou seniorů si ve srovnání se současným systémem mírně pohorší v obou variantách, stejně tak domácnost dvou dospělých pod 65 let. Dvojice dospělých s dětmi si ve variantě DSSP min mírně pohorší, zatímco v DSSP max si mírně polepší. Domácnost jednotlivce v seniorském věku je v obou variantách v podstatě shodná s dnešním systémem, podobně je tomu u jednotlivců pod 65 let. Samoživitelé v DSSP min získají shodné dávky jako nyní a v DSSP max vyšší dávky.
Graf 17: Rozdíl výše mediánové dávky podle složení domácnosti ve variantě DSSP min a DSSP max[footnoteRef:21] [21: Na ose x jsou různé typy domácností podle složení a na ose y pak rozdíl mediánové výše dávky. Modrý sloupec značí vždy dávku DSSP min a červený sloupec značí DSSP max. Krabicové grafy zobrazují medián rozdílu dávky, 1. a 3. kvartál, hodnoty pod a nad 1. a 3. kvartálem a odlehlé hodnoty.]
Zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 18 zobrazuje poměr domácností, které v navrhovaném systému DSSP budou mít vyšší či nižší dávky ve srovnání se současným systémem a o kolik (osa y) ve vztahu k výši rozhodného příjmu k životnímu minimu. Ve variantě DSSP min získá nárok na vyšší dávku 44 % domácností a na nižší 56 %, ve variantě DSSP max získá nárok na vyšší dávku 60 % domácností a na nižší 40 %. Z grafu dále vyplývá, že ve variantě DSSP max ve srovnání s DSSP min vždy větší podíl domácností získá nárok na vyšší dávku (a nižší podíl na nižší). U nejvyšší příjmové kategorie pak v obou variantách dochází k nároku na nižší dávky u 96 % domácností.
Graf 18: Poměr domácností s nárokem na vyšší nebo nižší dávku DSSP min a DSSP max v porovnání se současným systémem[footnoteRef:22] [22: Na ose x je rozhodný příjem vůči životnímu minimu. Na ose y pak podíl domácností, které
získávají nárok na vyšší dávku (nad hodnotou 0) nebo na nižší dávku (pod hodnotou nula). První
sloupec je vždy pro variantu DSSP min a druhý pro DSSP max. Nad sloupci je vždy uveden absolutní počet v dané kategorii a podíl zranitelných domácností v této kategorii. Pomocí odstínů jsou odlišené výše zisku/ztráty. V kategorii ”pokles o 20 % a více” jsou i domácnosti, které přichází o nárok na dávku. ]
Zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 19 analogicky zobrazuje poměr domácností, které v navrhovaném systému DSSP budou mít vyšší či nižší dávky ve srovnání se současným systémem a o kolik (osa y) ve vztahu ke složení domácnosti. Statistika pro celek je shodná s výše uvedeným grafem. Domácnosti dvou seniorů shodně v DSSP min a max získají nárok na vyšší dávky ve více než 30 % a na nižší ve více než 65 %. Domácnosti dvou dospělých pod 65 let ve většině případů také získávají nárok na nižší dávku (v DSSP min jich je větší podíl). Významný rozdíl variant DSSP min a max je u domácností dvojic s dětmi i domácností samoživitelů. V DSSP max jich výrazně vyšší podíl získá nárok na vyšší dávku. Situace domácností jednotlivých seniorů je v obou variantách téměř shodná a cca polovina z nich získá vyšší dávky, polovina nižší. Ve srovnání s DSSP min bude mít v DSSP max nárok na vyšší dávky větší podíl domácností jednotlivců pod 65 let (41 % vs. 50 %).
Graf 19: Poměr domácností s nárokem na vyšší nebo nižší dávku DSSP min a DSSP max v porovnání se současným systémem[footnoteRef:23] [23: Na ose x je rozhodný příjem vůči životnímu minimu. Na ose y pak podíl domácností, které
získávají nárok na vyšší dávku (nad hodnotou 0) nebo na nižší dávku (pod hodnotou nula). První
sloupce je vždy pro variantu DSSP min a druhý pro DSSP max. Nad sloupci je vždy uveden absolutní počet v dané kategorii a podíl zranitelných domácností v této kategorii. Pomocí odstínů jsou odlišené výše zisku/ztráty. V kategorii ”pokles o 20 % a více” jsou i domácnosti, které přichází o nárok na dávku. ]
Zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Dopady na mezeru chudoby
Graf 20 zobrazuje mezeru chudoby u domácností ve čtyřech variantách. Hranice chudoby je v grafu zanesena jako hodnota 0, přičemž kladná hodnota mezery chudoby znamená, že domácnosti jsou pod hranicí chudoby, záporná mezera chudoby pak značí, že je domácnost svými příjmy nad stanovenou hranicí chudoby. Varianta 22 (červený sloupec) je mezera chudoby před jakýmikoliv dávkami. Modrý sloupec zobrazuje mezeru chudoby po dávkách ve stávajícím nastavení. Zelený a žlutý sloupec pak označují varianty DSSP max a DSSP min.
Z grafu je patrné, že dávky v obecné rovině plní svůj cíl, tj. pomáhají domácnostem dostat se nad hranici chudoby (snižováním mezery chudoby), případně mezeru chudoby dále zvyšovat. Nejvyšší mezera chudoby je u domácností s nejnižšími příjmy, kde i dávky nejvýrazněji zmenšují mezeru chudoby. Dopad varianty DSSP min je srovnatelný s dopadem současného systému, přičemž DSSP max vede k dalšímu snížení mezery chudoby. U domácností s příjmy mezi 1,43-3 násobek RP/ŽM je DSSP min opět srovnatelná se současným systémem, kdy se domácnosti prostřednictvím dávky téměř dostávají nad hranici příjmové chudoby. V případě DSSP max se hranici i daří překročit.
Opačný efekt navrhované varianty v její minimální a maximální variantě vidíme u domácností s příjmem nad 3 násobek RP/ŽM (ty se už před příjmem dávky v průměru příjmově pohybují nad hranicí chudoby, tedy v záporných hodnotách mezery chudoby). V porovnání se současným systémem varianty DSSP min a DSSP max vedou k menšímu posunu od hranice chudoby (těmto domácnostem jsou poskytovány nižší dávky).
Graf 20: Průměrná mezera chudoby domácností před dávkami, v současném systému, a DSSP min a DSSP max[footnoteRef:24] [24: V grafu je na ose x podíl rozhodného příjmu vůči životnímu minimu a na ose y je průměr mezery chudoby. Kladná mezera chudoby znamená, že domácnost je pod definovanou hranicí chudoby, záporná mezera chudoby znamená, že se domácnost pohybuje nad hranicí chudoby. Červené sloupce značí současný systém bez dávky. Modré sloupce značí současný systém s dávkou. Zelené sloupce značí systém DSSP Max. Žluté sloupce značí systém DSSP Min.
]
Zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Níže uvedené grafy 21 až 23 pak zobrazují stejný indikátor mezery chudoby, ale oproti výše uvedenému histogramu reflektují i četnost zastoupení domácností souboru příjemců dávek v jednotlivých příjmových kategoriích. Funkce sociálních dávek je zřejmá při srovnání grafů 21, 22, 23, které zobrazují mezeru chudoby před a po vyplacení dávek domácnostem ve variantách DSSP min a DSSP max. Je zde znovu patrné, že u značné části domácností se mezera chudoby (osa y) snižuje natolik, že překonávají definovanou hranici chudoby. Tento přesun je nejvýraznější u domácností s nejnižšími příjmy (zobrazeny červeně), kdy před dávkou jsou všechny domácnosti pod hranicí příjmové chudoby (kladné hodnoty na ose y) a po dávce se jich značná část příjmově přesouvá nad hranici chudoby (záporné hodnoty na ose y). Nadále zůstává patrný problém pobírání dávek i domácnostmi s vysokými příjmy, které se i před dávkou pohybují nad hranicí chudoby.
Rozdíl variant DSSP min a max je v podílu domácností s nejnižšími příjmy, které se dostanou nad hranici chudoby (ve variantě DSSP max je to více domácností než u DSSP min).
Graf 21: Mezera chudoby u domácností před dávkami[footnoteRef:25] [25: Na ose x je výše podílu rozhodných příjmů domácností vůči životnímu minimu. Na ose y je výše mezery chudoby domácností. Tečky v grafu znázorňují jednotlivé domácnosti a jejich poloha zobrazuje míru mezery chudoby vůči životnímu minimu. Čím vyšší je mezera chudoby, tím chudší domácnost je. Červené tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 0-1,43. Modré tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 1,43-3. Zelené tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 3-5. Žluté tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 5-7. Fialové tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 7 a více.]
Zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 22: Mezera chudoby u domácností DSSP Min[footnoteRef:26] [26: Na ose x je výše podílu rozhodných příjmů domácností vůči životnímu minimu. Na ose y je výše mezery chudoby domácností. Tečky v grafu znázorňují jednotlivé domácnosti a jejich poloha zobrazuje míru mezery chudoby vůči životnímu minimu. Čím vyšší je mezera chudoby, tím chudší domácnost je. Červené tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 0-1,43. Modré tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 1,43-3. Zelené tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 3-5. Žluté tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 5-7. Fialové tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 7 a více.]
Zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 23: Mezera chudoby u domácností DSSP Max[footnoteRef:27] [27: Na ose x je výše podílu rozhodných příjmů domácností vůči životnímu minimu. Na ose y je výše mezery chudoby domácností. Tečky v grafu znázorňují jednotlivé domácnosti a jejich poloha zobrazuje míru mezery chudoby vůči životnímu minimu. Čím vyšší je mezera chudoby, tím chudší domácnost je. Červené tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 0-1,43. Modré tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 1,43-3. Zelené tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 3-5. Žluté tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 5-7. Fialové tečky znázorňují domácnosti v rozsahu RP/ŽM 7 a více.]
Zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Shrnutí
Výše uvedené analýzy na datech domácností v současnosti pobírajících některou ze 4 dávek (4Q/2022) ukazují, že při předpokladu, že v DSSP budou žádat všechny domácnosti o všechny komponenty (resp. doloží ke všem komponentám potřebné doklady a splní podmínky), na které mají nárok ve výši dané složením domácnosti (ne/zranitelností), dojde k nejvyššímu nárůstu průměrné výše dávky u domácností s nejnižším příjmem, který s rostoucím RP/ŽM klesá a domácnosti s příjmem vyšším než 3 násobek RP/ŽM budou mít nárok na nižší dávky než dnes. Tato informace je doplněná distribucí domácností napříč příjmovým spektrem, kdy je patrné, že nejvyšší počet domácností pobírajících dávky vykazuje nejnižší příjmy a že jejich počet s rostoucími příjmy výrazně klesá. Pokud jde o skladbu domácností, nárok na vyšší dávky budou mít především domácnosti s dětmi.
Nejvyšší podíl domácností s nárokem na vyšší dávku v porovnání se současným systémem je v domácnostech s nejnižšími příjmy a v domácnostech s dětmi. Nejvyšší podíl domácností s nárokem na nižší dávku je pak u domácností s příjmy přesahujícími 5 násobek životního minima a u domácností dvou seniorů (zde je nutné zmínit, že v absolutních počtech dochází k nároku na nižší dávku u cca 1900 těchto domácností).
Provedené analýzy dále naznačují, že prostřednictvím dávek dochází k výraznému snížení mezery chudoby u domácností s nejnižšími příjmy v DSSP max (v DSSP min je mezera chudoby srovnatelná se současným systémem) a že u domácností s příjmy nad 3 násobek životního minima dávky DSSP v obou variantách vedou k nižšímu poklesu mezery chudoby, tedy že domácnosti s vyššími příjmy nezískají na dávkách tolik.
Provedené analýzy jsou založené na datovém souboru stávajících příjemců sociálních dávek z Q4/2022, který však nebyl 100%, neboť byla část rodin z důvodu chybných exportů vyřazena (detaily k datovému souboru MPSV jsou v příloze č. 18). Z toho důvodu nebylo možné odhadovat zisk nároku na dávku. Dále je nutné zmínit, že soubor osob s nárokem na sociální dávky se průběžně mění a s tím i jejich příjmy, náklady na bydlení, složení domácností atd. Výsledky analýz jsou nutně závislé na podkladovém datovém souboru a dopady reformy se tak mohou v závislosti na proměně souboru domácností s nárokem/žádajících o dávky lišit.
Dopady regulace na celkovou populaci (data SILC)
Analýzu dopadů nové konstrukce dávky na celou populaci České republiky sledujeme na datech výběrového šetření SILC z roku 2023, obsahující informace o domácnostech v roce 2022. K simulacím, potřebným pro analýzu dopadů, využíváme mikrosimulační model TAXBEN think-tanku IDEA při CERGE-EI rozvíjeného v rámci Strategie AV21. Pomocí tohoto mikrosimulačního modelu získáváme data o simulované výši nároků na nové i staré dávky, na kterých následně provádíme analýzu dopadů.
Daňově dávkový mikrosimulační model TAXBEN pracuje s daty z výběrového šetření domácností SILC 2023 Českého statistického úřadu, které poskytuje reprezentativní vzorek populace ČR. Vznik modelu TAXBEN byl podpořen grantem od Technologické agentury České republiky TD010033. Více informací o modelu TAXBEN je možné nalézt ve studii Dušek, L., Kalíšková, K., & Münich, D. (2013).
Dopad nové konstrukce dávek na výši čerpání oprávněnými domácnostmi
Jak již bylo řečeno v kapitole Definice problému, existuje v České republice vysoká míra nepobírání sociálních dávek oprávněnými domácnostmi. Odhadem nepobírá soc. dávky 78 % oprávněných podle modelace na datech SILC 2023.
Při analýze dopadů nové dávky je tedy třeba sledovat i změny, týkající se těch, kteří dnes dávky nepobírají, ale vzhledem ke své životní situaci na ně mají nárok. Některé změny v novém systému jedné dávky oproti stávajícímu systému čtyř dávek mohou potenciálně non-take-up zvýšit, jiné naopak snížit.
Faktory, které mohou vést ke zvýšení take-upu (bude čerpat více oprávněných domácností)
· zjednodušení systému čtyř dávek do jedné
· publicita spojená se zaváděním nového systému
· digitalizace podávání žádostí a výplat - snížení stigmatizace
· nižší administrativní náročnost podání žádosti
Faktory, které mohou vést ke snížení take-upu
· obava z přístupu státu (ÚP) k osobním informacím klientů ohledně majetkové situace, prolomení bankovního tajemství
· rozšíření některých mechanismů současného systému dávek v hmotné nouzi i na současné klienty státní sociální podpory
· obava z přístupu státu (ÚP) k osobním informacím klientů ohledně majetkové situace, prolomení bankovního tajemství
· majetkové testy
· požadavek na pracovní aktivitu/evidenci uchazečů o zaměstnání
V závislosti na působení těchto faktorů může dojít ke změnám v míře take-upu. Jak velké tyto změny budou, není možné předem odhadnout.
Společnost PAQ Research na základě svých dat odhaduje, že v případě příspěvku na bydlení je nejčastějším důvodem jeho nečerpání přesvědčení, že na dávku nemá daná domácnost nárok (29,3 % oprávněných domácností). Dalších 11,6 % ho nepobírá kvůli administrativním překážkám, nebo nedostatku informací. Všechny tyto důvody navrhovaná revize částečně adresuje, pro přesnější odhad celkového dopadu reformy na redukci non-take-upu ale chybí jakékoliv opěrné body v datech.
Změna v oprávněné populaci
Dopady na úrovni celé populace ČR, modelujeme na datech z výběrového šetření SILC 2023, která zachycují údaje o zobrazují stav domácností v roce 2022. Abychom tato data mohli využít pro odhad dopadů změny na celkovou populaci v roce 2024, je třeba v datovém souboru simulovat růst příjmů, nákladů na bydlení a veškeré daňové a dávkové změny od chvíle sběru dat. K tomuto účelu byl ve spolupráci s think-tankem IDEA využitý mikrosimulační model TAXBEN.
Pomocí takto připravených dat můžeme simulovat teoretický nárok domácností jak na současné dávky (ať už je domácnosti pobírají, či ne), tak na novou dávku DSSP. K výsledkům této simulace je třeba přistupovat jako k odhadům, které mají následující omezení:
1) u dat SILC dochází k časové prodlevě mezi dobou jejich sběru a dobou vydání. Přizpůsobení aktuálním podmínkám je simulováno na základě makroekonomických údajů o inflaci a na základě zanesení změn v relevantních vstupech (změny v dávkách a daních)
2) data SILC mají některá omezení, vyplývající ze způsobu sběru dat, kdy pravděpodobně podreprezentují populaci, žijící v sociálně vyloučených lokalitách a nestandardních formách bydlení
3) na základě dat SILC nelze modelovat restriktivní dopad majetkových testů, protože neobsahují nutné informace o klientech
Tabulka 14 ukazuje modelované počty domácností a jejich podíl na celkové populaci, které mají nárok na alespoň jednu z dávek v současnosti (2024) a na alespoň jednu z komponent dávky DSSP. Vidíme, že se v novém systému daří redukovat značný podíl domácností, které mají v současnosti nárok na sociální dávky. Podle simulací mělo v roce 2022 nárok na dávky 28,8 % domácností, v roce 2024 pak 26,5 % domácností. K poklesu došlo s největší pravděpodobností v důsledku snížení nájemních normativů v roce 2024. Na novou dávku DSSP by v roce 2024 mělo nárok 20,6 % domácností, tedy ještě o 6 procentních bodů méně. Znovu podotýkáme, že tento odhad nezohledňuje existenci majetkových testů, které mohou celkový podíl oprávněných ještě mírně snížit.
data SILC 2023 (převážené na celou populaci)
Podíl domácností z celkového souboru
se simulovaným nárokem na dávku 2024
se simulovaným nárokem na dávku DSSP
podíl domácností
26,50%
20,60%
počet domácností v mil
1 204 551
936 368
Tabulka 14: Počet a podíl domácností s nárokem na současné dávky a na dávku DSSP v roce 2024
Zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
Při bližším pohledu na domácnosti, které v novém systému ztrácí nebo naopak nově získávají nárok na sociální dávky, je patrné, že u nižších příjmových kategorií domácností není dopad na danou kategorii jednoznačný, některé domácnosti nárok ztrácí, jiné získávají (viz graf č. 24). V kategoriích příjmu nad 5ti násobek životního minima už ale domácnosti nárok pouze ztrácí. Naopak v nižší kategorii od 1,43-3 násobku ŽM více domácností nárok získává než ztrácí. Tento dopad můžeme považovat za pozitivní z hlediska lepšího cílení dávek na nižší příjmové kategorie.
Graf 24: Podíl domácností, které v novém systému ztrácí a získávají nárok na dávky jako procento z celkového počtu domácností podle podílu rozhodného příjmu k životnímu minimu[footnoteRef:28] [28: Červené sloupce zobrazují procentuální podíl z celkového počtu domácností v jednotlivých příjmových kategoriích, které v systému DSSP ztrácí nárok na dávku. Modré sloupce zobrazují procentuální podíl z celkového počtu domácností v jednotlivých příjmových kategoriích, které v systému DSSP nárok na dávku nově získávají. Tmavá část sloupce se v obou případech týká zranitelných domácností, světlá část sloupce nezranitelných domácností]
Zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
Na grafu 25 vidíme stejnou informaci o domácnostech ztrácejících a získávajících nárok na dávky ve členění podle typu domácnosti. Z grafu je zřejmé, že největší skupinou domácností, které změnou více ztrácí než získávají, jsou domácnosti jednotlivců jak v ekonomicky aktivním věku, tak domácnosti důchodců. Budou to typově domácnosti spíše s vyššími příjmy (nad 3 násobek životního minima) a v relativně dražším bydlení. Naopak častěji nárok získávají domácnosti dvou dospělých s dětmi a domácnosti samoživitelů. Bližší pohled na změny výše nároku na dávky nabízí následující kapitola.
Graf 25: Podíl domácností, které v novém systému ztrácí a získávají nárok na dávky jako procento z celkového počtu domácností podle typu domácnosti.[footnoteRef:29] [29: Červené sloupce zobrazují procentuální podíl z celkového počtu domácností v jednotlivých typech domácností, které v systému DSSP Max ztrácí nárok na dávku. Modré sloupce zobrazují procentuální podíl z celkového počtu domácností v jednotlivých typech domácností, které v systému DSSP Max nárok na dávku nově získávají. Tmavá část sloupce se v obou případech týká zranitelných domácností, světlá část sloupce nezranitelných domácností]
Zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
Změna výše dávky pro oprávněné
Na simulacích na datech SILC můžeme sledovat odhad změn výše dávky pro oprávněné domácnosti. Vzhledem k tomu, že v době hodnocení dopadů této regulace byla poslední dostupná data SILC z roku 2023 s údaji za rok 2022, můžeme srovnávat pouze reálné hodnoty čerpání jedné z dávek v roce 2022 se simulací roku 2024 a simulací nové dávky DSSP.
Základní statistické charakteristiky starých a nové dávky obsahuje Tabulka 15. Ze srovnání prvních dvou sloupců vidíme, že dávky čerpají spíše ti, kdo mají nárok na vyšší částku dávky (spíše domácnosti s nižšími příjmy).
Srovnání třetího a čtvrtého sloupce ukazuje, že oproti stávajícímu systému, simulovanému na úroveň roku 2024, je nová dávka plánována v celkově nižší výši (napříč souborem oprávněných). Rozdíl mezi starými dávkami a DSSP je ale tím menší, čím vyšší je pobíraná dávka - čili čím horší je situace domácnosti. Dochází tedy k většímu krácení dávky ve vyšších příjmových kategoriích domácností, což je dobře patrné i z Grafu 26. Je třeba mít na paměti, že tento odhad je činěn na populaci všech oprávněných domácností, a může se proto velmi lišit od pohledu na situaci domácností, které jsou již v současnosti klienty systému.
Tabulka 15: Základní charakteristiky výše čerpaných dávek ve 2021 a výše nároku na dávky v roce 2021, 2024 a nového systému DSSP.
Zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
Na grafu 26 vidíme, že ke snížení výše dávky v novém systému DSSP dochází spíše u domácností s vyšším podílem rozhodného příjmu vůči životnímu minimu.
Graf 26: Výše dávek v roce 2024 a dávek DSSP Max pro domácnosti podle podílu rozhodného příjmu k životnímu minimu. [footnoteRef:30] [30: Červené body znázorňují souhrnnou výši simulovaných dávek ve stávajícím dávkovém systému, modré body pak simulovanou výši dávky DSSP Max. ]
Zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21Zdroj: Data EU-SILC 2023, zpracování VAÚ za využití modelu TAXBEN think-tanku IDEA
Grafické znázornění změny ve výši dávek pro domácnosti v jednotlivých příjmových kategoriích vzhledem k životnímu minimu nabízí Graf 27. Znovu vidíme, že ve vyšších kategoriích domácnosti oproti stávajícímu systému dávek ztrácí, zatímco v nižších příjmových kategoriích jich více v novém systému na dávkách získává.
Graf 27: Porovnání výše současných dávek a dávky DSSP pro jednotlivé kategorie domácností podle podílu příjmu k životnímu minimu[footnoteRef:31] [31: V grafu je znázorněn rozdíl mezi nárokem na dávku v současném systému a dávku DSSP Max pro jednotlivé kategorie domácností podle podílu příjmu k životnímu minimu. Osa y zobrazuje výši rozdílu mezi dávkami. Negativní hodnoty znamenají, že si domácnost v novém systému pohorší, pozitivní hodnoty znamenají, že domácnost v novém systému dávky DSSP Max získá nárok na vyšší částku dávky. Jednotlivé barvy bodů odlišují domácnosti podle jejich příjmové kategorie. ]
Zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
Detailnější pohled na strukturu změn pro různé typy domácností, které pro ně bude znamenat změna dávkového systému, nabízí strukturovanější pohled na domácnosti různých kategorií, které si se systémem DSSP polepší nebo pohorší, nabízí následující krabicové grafy 28 a 29. Porovnávají domácnosti z hlediska poměru jejich příjmů k životnímu minimu a podle různých kategorií domácností.
Graf 28 ukazuje, že domácnosti s příjmy do 3 násobku RP/ŽM budou mít nárok na vyšší dávky a že se zvyšujícím se příjmem u ostatních domácností dochází k poklesu dávky v porovnání se současným stavem.
Graf 28: Porovnání distribuce rozdílu mezi dávkami 2024 versus dávkou DSSP Max pro jednotlivé kategorie domácností podle podílu příjmu k životnímu minimu[footnoteRef:32] [32: Na ose x je poměr rozhodného příjmu k životnímu minimu a na ose y výše rozdílu mezi dávkami.]
Zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
V níže uvedeném grafu 29 je zobrazen rozdíl mezi dávkami v současném systému a DSSP podle typů domácností. K poklesu výše dávek dochází u domácností seniorů (jednotlivců i párů) a osob do 65 let věku bez dětí (jednotlivců i párů).
Graf 29: porovnání distribuce rozdílu mezi dávkami 2024 versus dávkou DSSP Max pro jednotlivé typy domácností[footnoteRef:33] [33: Na ose x je poměr rozhodného příjmu k životnímu minimu a na ose y výše rozdílu mezi dávkami.]
Zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
Dopady na mezeru chudoby
Níže uvedené grafy 30 a 31 zobrazuje mezeru chudoby před dávkami, po připočtení současných dávek a DSSP podle příjmových kategorií. V souladu s výše uvedenými box-ploty je zřejmé, že u domácností s nejnižšími příjmy DSSP pomáhá snižovat mezeru chudoby (snižuje její kladnou hodnotu), u domácností s příjmy 1,43-3 násobek RP/ŽM dochází v porovnání se současným systémem u DSSP k mírném zvětšení mezery chudoby. Domácnosti s příjmy vyššími než 3 násobek životního minima (které jsou již před dávkou v průměru v záporných hodnotách mezery chudoby, tj. mají příjmy vyšší než je definovaná příjmová chudoba) DSSP vzdaluje hranici chudoby méně výrazně než současný systém.
Graf 30: Průměrná mezera chudoby domácností před dávkami, po připočtení současných dávek a DSSP Max na celé populaci oprávněných domácností podle příjmových kategorií
[footnoteRef:34]Zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21 [34: Na ose x je podíl rozhodného příjmu k životnímu minimu, na ose y pak průměrná mezera chudoby. Kladné hodnoty značí, že domácnosti mají příjmy pod definovanou hranicí chudoby. Záporné hodnoty značí, že mají domácnosti příjmy nad touto hranicí.]
Graf 31 zobrazuje průměrnou mezeru chudoby domácností před dávkami, po připočtení současných dávek a DSSP na celé populaci oprávněných domácností podle typu domácnosti. Výše uvedené grafy naznačují, že dochází k poklesu dávek u domácností s nižšími příjmy (zejména mezi 1,43-3 násobek RP/ŽM, případně u domácností seniorů a jednotlivců pod 65 let). Níže uvedený graf tuto informaci vhodně doplňuje a ukazuje, že největší změny v mezeře chudoby jsou u domácností, které už před dávkami vykazují příjmy nad hranicí chudoby (jednotlivec pod 65, jednotlivec senior, dva senioři), kdy těmto domácnostem v DSSP plyne menší objem financí a tím nedochází k tak značnému odskoku v mezeře chudoby do záporných hodnot. To naznačuje, že pokles výše dávek v nižším příjmovém pásmu a pokles výše dávek u domácností seniorů je způsoben především snižováním dávek domácnostem, které se již před dávkou pohybovali nad hranicí příjmové chudoby.
Graf 31: Průměrná mezera chudoby domácností před dávkami, po připočtení současných dávek a DSSP Max na celé populaci oprávněných domácností podle typu domácnosti[footnoteRef:35] [35: Na ose x jsou různé typy domácností, na ose y pak průměrná mezera chudoby. Kladné hodnoty značí, že domácnosti mají příjmy pod definovanou hranicí chudoby. Záporné hodnoty značí, že mají domácnosti příjmy nad touto hranicí.]
Zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
Shrnutí
Navrhované změny snižují podíl českých domácností, které mají nárok na sociální dávky z relativně vysoké úrovně 26,5 % o 6 procentních bodů. Zároveň reforma směřuje k většímu zacílení dávek na potřebnější domácnosti z hlediska jejich příjmové úrovně, kdy dochází k většímu snížení dávky u vyšších příjmových kategorií a menšímu snížení, nebo dokonce nárůstu u nižších příjmových kategorií - čili domácností více ohrožených chudobou. Z hlediska dopadů na mezeru chudoby DSSP vede k jejímu snížení u nejnižších příjmových domácností (tj. zlepšení příjmové situace domácností) a oslabení dopadů dávek na domácnosti s vyššími příjmy (tj. zhoršení příjmové situace). Ke zhoršení příjmové situace však dochází především u domácností, které již před dávkami mají příjmy nad hranicí příjmové chudoby.
Dopady na motivaci k práci a zvyšování příjmů
Níže uvedené grafy 32 a 33 ukazují průběhy sazeb AETR a METR na různých typech domácností ve srovnání současného systému a DSSP. Z grafů je možné usuzovat na dopady ve třech problémových oblastech, viz níže.
Obecně platí, že pokud je METR vysoká, znamená to, že velký podíl dodatečného příjmu z práce jde na daně a snížení dávek, což může snížit motivaci k dodatečné práci (resp. lépe odměňované práci). Snižování METR zvyšuje finanční výhodnost práce a posiluje motivaci ke zvyšování pracovního příjmu.
Z pohledu sociální politiky je důležité AETR sledovat, protože to pomáhá hodnotit, jak změny daňového a sociálního systému ovlivňují pobídkovost k práci, zejména v případě pracujících s nižšími příjmy. Pokud je AETR vysoká, může to signalizovat, že přechod do práce není finančně příliš výhodný, protože velká část nově vydělaného příjmu může být „sebrána“ ve formě ztráty dávek a vyšších daní.
Vysoké efektivní daňové sazby u nízkopříjmových domácností
Současný systém
Vyšší efektivní daňové sazby u nízkopříjmových domácností mohou snížit finanční motivaci k pracovní aktivitě a zároveň zvyšovat závislost na sociálních dávkách, což může vést k menší stimulaci k hledání zdrojů vyššího příjmu nebo navyšování počtu odpracovaných hodin. Vybraným domácnostem se nemusí vyplácet vstupovat do legální ekonomické aktivity, zvlášť pokud čelí dalším nepříznivým skutečnostem zmíněným v textu výše.
DSSP
Nová DSSP svým parametrickým nastavením jednotlivých komponent mezní daňové sazby pro nízkopříjmové domácnosti snižuje. Velký vliv zde má složka pracovní bonus, která nízkopříjmové domácnosti přiznává bonusovou dávku 40 % z příjmů z ekonomické aktivity. V dnešním systému tato složka neexistuje, místo toho je ale příjem z ekonomické aktivity pro posouzení dávek zohledňován pouze ze 70 % (analogie 30 % bonusu). Zvýšení pobídky k práci je nutno hodnotit kladně i s ohledem na to, že zlom v této složce dávky nastává až v okamžiku, kdy domácnost překročí s příjmy podíl 1,5násobku ŽM a nemusí se jí již týkat aktivní sociální práce.
Nižší efektivní daňové sazby u domácností s nižšími středními příjmy
Současný systém
Nižší efektivní daňové sazby pro domácnosti s nižšími středními příjmy v porovnání s nízkopříjmovými domácnostmi ukazují, že současný systém neredukuje pobídky, aby si tyto domácnosti zvyšovaly příjem ekonomickou aktivitou. Negativem pak je, že systém je nedostatečně zacílený a jsou v něm podporovány i domácnosti s nižšími středními příjmy. To na jednu stranu systém prodražuje a na druhou stranu neumí podporu lépe zacílit na příjmově více potřebné domácnosti.
DSSP
Nová DSSP svým parametrickým nastavením jednotlivých komponent mezní daňové sazby pro domácnosti s nižšími středními příjmy zvyšuje a vylepšuje tak zacílení sociální pomoci na nízkopříjmové. Je však nutné dodat, že nové vyšší efektivní zdanění se v domácnosti může vztahovat na potenciální 2. vydělávající osobu, která se rozhoduje, zdali začne pracovat (typicky žena v domácnosti s malým dítětem) a snižovat tak její motivaci k práci. Opět ale platí, že efektivní daňové sazby nejsou jedinými faktory ovlivňující rozhodování o tom, zda pracovat, či nikoli.
Body zlomu
Současný systém
Bod zlomu je velmi dobře vidět u přídavku na dítě (PnD). Pokud domácnost s nárokem na tuto dávku byť o 1 Kč překročí hranici 3,4násobku ŽM, přichází o 100 % přídavku na dítě, což u vícedětných domácností může znamenat ztrátu částky v řádu několika tisíc Kč měsíčně. Mezní efektivní zdanění u této dodatečné 1 Kč je tedy extrémně vysoké a domácnost nechce čelit situaci ztráty nároku na dávku (neboli chybí jakákoliv pobídka zvýšit svůj příjem). Problematických bodů zlomu je v dnešním systému více. Například nárok na dávkovou podporu bydlení může domácnost ztratit z důvodu zvýšení příjmů (tedy přesunu ze systému hmotné nouze do systému státní sociální podpory) z důvodu bydlení v substandardní formě bydlení, přestože za své bydlení vynakládá více jak 30 % svých příjmů.
DSSP
Složka dítě v nové DSSP bude pozvolna ponižována v intervalu rozhodného příjmu mezi 3násobkem a 4násobkem ŽM a bod zlomu tak bude eliminován. Obdobně bude eliminován bod zlomu při přechodu ze současné hmotné nouze (HN) do státní sociální podpory. Parametrické nastavení složky živobytí zajistí, že složka živobytí bude postupně s rostoucím příjmem vyprchávat a při překročení 1,43násobku ŽM bude činit 0 Kč. Veškeré příjmy budou nově u všech domácností do nároku na dávku a výpočtu její výše započítávány ze 100 % (v současné HN je pracováno s částečným zápočtem některých druhů příjmů). Žádná složka nové DSSP nebude započítávána do rozhodného příjmu pro další složky DSSP. Veškeré body zlomu jsou tedy odstraněny a dávka klesá plynune, zrychlujícím se tempem při růstu příjmů.
Graf 32: Průběhy AETR sazeb s ohledem na výši pracovního příjmu sledované osoby (pobídka vstoupit na trh práce). Pozn.: Obecně platí, že čím nižší AETR, tím lepší.
Zdroj: RILSA
Graf 33: Průběhy METR sazeb s ohledem na výši pracovního příjmu sledované osoby (pobídka zvýšit svůj pracovní příjem o cca 1000 Kč měsíčně) Pozn.: Obecně platí, že čím nižší AETR, tím lepší. Zdroj: RILSA
Shrnutí
Ze srovnání sazeb AETR a METR současného systému a DSSP vyplývá, že DSSP svým parametrickým nastavením jednotlivých komponent mezní daňové sazby pro nízkopříjmové domácnosti snižuje. DSSP dále svým parametrickým nastavením jednotlivých komponent mezní daňové sazby pro domácnosti s nižšími středními příjmy zvyšuje a vylepšuje tak zacílení sociální pomoci na nízkopříjmové, nicméně s limitací možného zvýšení efektivního zdanění pro druhou osobu v domácnosti a snižováním její motivace k práci. Konečně parametrické úpravy DSSP vedou k odstranění bodu zlomu u PnD a ostrého přechodu domácností pobírajících hmotnou nouzi do státní sociální podpory.
Rozpočtové dopady
Srovnání celkových rozpočtových dopadů změny konstrukce a poskytování dávek ze stávajícího systému na DSSP je vždy velmi závislé na datech, na kterých se dopad odhaduje. Vzhledem k rozdílným dopadům reformy dávek na různé typy domácností je odhad celkových nákladů extrémně závislý na skladbě vzorku domácností, na kterém se náklady počítají. V následujícím textu vycházíme především z dat MPSV o příjemcích čtyř reformovaných sociálních dávek ve 4. čtvrtletí roku 2022 a rozpočtové změny vyjadřujeme jako procentuální změnu vůči výchozímu stavu na stejném souboru příjemců.
Odhadnuté změny ve fiskální náročnosti mohou být jiné, když se budou vztahovat k novějším datům z roku 2023, pokud se změnila struktura domácností, které dávky v roce 2023 pobíraly.
Dalším faktorem, který zásadně ovlivňuje výpočet celkových rozpočtových nákladů, jsou předpoklady ohledně změn v míře take-upu dávek, a to jak take-upu vnějšího, tak i vnitřního.
Pro odhad maximální teoretické výše rozpočtových nákladů při 100 % míře čerpání všech dávek (komponent) všemi oprávněnými domácnostmi využíváme data EU-SILC 2023.
Pro odhad změny rozpočtových nákladů na populaci stávajících příjemců dávek využíváme data MPSV ze 4. čtvrtletí roku 2022 a výsledky reportujeme ve dvou variantách předpokladů ohledně míry vnitřního take-upu.
Varianta “DSSP min” zohledňuje fakt, že již nyní existuje v dávkovém systému značná míra vnitřního non-take-upu, čili velká část domácností nečerpá všechny dávky, na které má nárok. Varianta minimálního vnitřního take-upu předpokládá dva zdroje snížení celkových nákladů v důsledku vnitřního non-take-upu:
1) tato varianta předpokládá, že domácnosti, které v současnosti mají nárok na některou z dávek podpory bydlení (Příspěvek na bydlení nebo Doplatek na bydlení) a tuto dávku nečerpá, nebude si v novém systému žádat o Komponentu bydlení a bude pobírat jen ostatní komponenty. Tento předpoklad vychází z toho, že tyto domácnosti nemusí být ochotné (nebo schopné) dokládat informace spojené s nárokem na dávky v bydlení.
2) další předpoklad se týká domácností, které dnes pobírají dávky státní sociální podpory (Příspěvek na bydlení, Přídavky na děti), zároveň mají tak nízké příjmy, že by měly nárok na dávky hmotné nouze, mají nulové pracovní příjmy, nejsou zranitelní a přesto dávky hmotné nouze nepobírají. Ve variantě DSSP min se předpokládá, že tyto domácnosti dnes nejsou ochotny se zařadit do režimu dávek hmotné nouze a nebudou ochotny se tomuto režimu podřídit ani v novém systému jedné dávky. Vzhledem k tomu, že kromě komponenty bydlení je zbylá část dávky DSSP nedělitelná, předpokládá se, že tyto domácnosti zcela vypadnou z nároku na DSSP.
Varianta “DSSP max” naopak předpokládá, že v systému jedné dávky DSSP odpadne problém vnitřního non-take-upu a všechny domácnosti, které dnes pobírají byť jen jednu z dávek, budou v novém systému pobírat všechny komponenty, na které mají nárok.
Tyto dvě varianty tvoří odhad horní a dolní hranice fiskálního dopadu reformy dávek na souboru stávajících (2022) příjemců sociálních dávek. Reálný dopad se bude pohybovat někde mezi těmito teoretickými hodnotami. Všechny následující výstupy založené na datech o stávajících příjemcích dávek jsou proto zobrazeny ve srovnání stávajícího systému (data 2022), nové dávky DSSP ve variantě minimálního vnitřního take-upu (DSSP min) a nové dávky DSSP ve variantě maximálního vnitřního take-upu (DSSP max).
Dopady plynoucí z nové konstrukce dávek
Graf 34 zobrazuje celkový roční finanční objem dávek ve stávajícím systému (založený na datech 4. kvartálu 2022) a ve variantách “DSSP max” a “DSSP min”. Barevně jsou odlišeny jednotlivé části dávek z hlediska potřeb/ oblastí, na které jsou zaměřeny. Současná konstrukce dávek generuje na příjemcích ze 4.kvartálu 2022roční náklady ve výši 20 mld. Kč, varianta DSSP max je o cca 8 mld Kč dražší a varianta DSSP min o necelou 1 mld. levnější.
Graf 34: Srovnání objemu dávek v mil. Kč na dávky ve stávajícím systému, dávku DSSP Max a DSSP Min[footnoteRef:36] [36: Sloupce na ose y znázorňují výši celkových nákladů jednotlivých variant nastavení. První sloupec představuje náklady na současný systém, druhý sloupec náklady na DSSP Max při maximálním vnitřním take-upu, třetí sloupec náklady na DSSP Min při minimálním vnitřním take-upu. Vše na stejném souboru příjemců dávek. Jednotlivé barvy uvnitř sloupců znázorňují podíl celkových nákladů, který je vynakládán na jednotlivé dávky/komponenty v systému.
Zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)]
Zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Tabulka 16 níže ukazuje relativní nárůst celkových nákladů oproti úrovni 4.kvartálu 2022 při různých kombinacích míry vnitřního take-upu mezi příjemci dávek. Vidíme, že při maximálním vnitřním take-upu v oblasti komponenty bydlení i hmotné nouze je nový systém DSSP o 41 % nákladnější. Naopak při nejnižší úrovni take-upu v obou oblastech vychází nový systém o 4,5 % levněji. Ostatní hodnoty jsou kombinacemi míry take-upu v obou oblastech. Je patrné, že vyšší vliv na náklady má take-up komponenty bydlení.
Tabulka 16: Změna výdajů na sociální dávky v závislosti na stanovených předpokladech
Zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 35 zobrazuje srovnání celkových objemů dávek v současném systému a v DSSP max a DSSP min v rozdělení podle příjmových kategorií příjemců dávek. Nový systém dávky DSSP je rozpočtově náročnější vůči domácnostem v nižších příjmových kategoriích, pokud tyto domácnosti využijí čerpání všech dostupných komponent (zejména komponenty bydlení). V případě minimální varianty vnitřního take-upu vychází velmi podobně jako stávající systém dávek. Ve vyšších příjmových kategoriích je systém dávky DSSP rozpočtově úspornější.
Graf 35: Celkový objem dávek v současném systému a systému DSSP Max a DSSP Min podle příjmových kategorií domácností[footnoteRef:37] [37: Na ose x jsou vyznačeny kategorie domácností podle podílu rozhodného příjmu a životního minima. Na ose y je hodnota celkového ročního objemu nákladů na dávky v milionech Kč. V každé příjmové kategorii znázorňuje první sloupec současný systém, druhý sloupec variantu DSSP max a třetí sloupec variantu levý DSSP min. Ve sloupcích je barvami zobrazena vnitřní struktura. Červená část sloupce jsou náklady na dávky/komponenty na děti, modré jsou náklady na podporu živobytí, zelená na podporu bydlení a žlutá barva představuje komponentu pracovního bonusu. ]
Zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 36 zobrazuje celkovou nákladovost dávkového systému v současném nastavení a v DSSP min a DSSP max. Stávající systém cílí na téměř třetinu populace (odhad nároku na datech SILC) a při plném čerpání by stál 62 mld. Kč. Spoléhá na vysoký vnitřní a vnější non take up, který je do jisté míry způsobený i nepřehledností a komplikovaností systému. DSSP celkové náklady při plném čerpání podstatně snižuje (na 44 mld. Kč), zejména tím, že snižuje nárok na sociální dávky pro skupiny s relativně vyššími příjmy (viz grafy v předchozích kapitolách). Zároveň DSSP zjednodušuje čerpání a zdůrazňuje některé kontrolní principy (majetkové testy, aktivizační plány) tak, aby skutečně potřební mohli dosáhnout bez zbytečné byrokracie na plnou podporu. Z tohoto důvodu se mohou reálné fiskální náklady zvýšit, systém se nicméně dostává blíže k optimálním nastavení, kdy jeho celkové náklady nejsou závislé na nepředvídatelných a netransparentních faktorech.
Graf 36: Rozpočtové dopady DSSP oproti stávajícímu systému dávek[footnoteRef:38] [38: Na ose x jsou zanesená různá nastavení dávkového systému, na ose x jsou celkové náklady v mld. Kč]
Zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22); Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
Shrnutí
Z analýzy rozpočtových dopadů plynoucích z nové konstrukce dávek vyplývá, že ve variantě DSSP min (která předpokládá non-take-up v rámci určitých skupin domácností, které v současnosti pobírají dávku) dojde ke snížení celkového objemu výdajů o 4,53 %, zatímco ve variantě DSSP max (která předpokládá plný take-up) dojde ke zvýšení výdajů až o 41,01 %.
Celkové rozpočtové odhady se tak ve srovnání se současným systémem pohybují v rozmezí daném hodnotami -0,9 mld. Kč (DSSP min) +8,2 mld. Kč (DSSP max) a +35,1 mld. Kč (SILC s vnějším take-up).
Provedené analýzy jsou založené na datovém souboru stávajících příjemců sociálních dávek z Q4/2022. Z toho důvodu nebylo možné odhadovat zisk nárok na dávku. Dále je nutné zmínit, že soubor osob s nárokem na sociální dávky se průběžně mění a s tím i jejich příjmy, náklady na bydlení, složení domácností atd. Výsledky analýz jsou nutně závislé na podkladovém datovém souboru a dopady reformy se tak mohou v závislosti na proměně souboru domácností s nárokem/žádajících o dávky lišit.
Dopady plynoucí ze snížení administrativní zátěže
Nová konstrukce dávky znamená přechod ze samostatných dávek na tzv. „komponenty“, které budou integrální součástí nové dávky. Tyto komponenty ve výsledku budou definovat celkovou výši výplaty dávky.
V rámci DSSP dojde také k několika zásadním procesním úpravám. Zejména k odstranění některých zbytných kroků v rámci procesu a tím zrychlení komunikace úřadu. Díky možnosti podat dávku na portále Jenda (=klientská zóna) nebo prostřednictvím asistované obsluhy (na pobočce, přes portál Jenda) budou k dispozici konzistentní vstupy, které budou snadněji zpracovatelné.
Pohled klienta
Dávka státní sociální pomoci bude definována jednou žádostí a bude také doložena jednou sadou dokumentů nebo informací. Tedy již nebude nutné např. žádat zvlášť o přídavek na každé dítě, bude to obsahem jedné dávky. Dávka tak řeší komplexně klientovu životní situaci a v čase se bude měnit dle doložení dalších skutečností formou změny nebo standardním dokládáním. Nutnost pochopit strukturu dávek tak bude významně eliminována a zásadně zjednodušena. Klient díky tomu dostane také poradenství v rámci celého kontextu svých potřeb.
Pohled úřadu
Dojde ke sloučení 2 skupin obsluhujících pracovníků v rámci pobočkové sítě. Vzhledem k časové úspoře z pohledu podávání žádostí a zpracování několika dávek – bude existovat pouze 1 konsolidovaná dávka, tedy i 1 žádost – dojde ke kapacitní úspoře z pohledu obou skupin aktuálně poskytovaných dávek (4 dávky). Tato úspora nemusí být přímo úměrná úspoře času, protože snahou úřadu je poskytovat kvalitnější a ucelené poradenství ve všech aspektech ovlivňujících klienty.
Z pohledu následného zpracování se bude jednat také o úsporu z pohledu potřebných kapacit, zejména s ohledem na plánované centralizované zpracování. To bude mít zároveň několik pozitivních dopadů do celého procesu:
· Standardizace a transparentnost procesu poskytnutí dávky pro klienty
· Okamžitě dostupné informace o času zpracování a stavu zpracovávané žádosti
· Možnost nastavení interního SLA pro zpracování dávky, které bude kratší než zákonem stanovené lhůty
· Jednotnou a měřitelnou kvalitu poskytovaných služeb
· Vyšší míru a kvalitu poradenství
Nastavení dávky také umožní zjednodušení zpracování jak z pohledu kontrol, tak z pohledu výpočetní logiky.
Procesní pohled
Unifikovaný proces klade větší důraz na průchod klienta (jak v samoobsluze, tak v asistované obsluze) celým procesem na portálu Jenda a je také v přiloženém schematickém návrhu (Diagram 7) akcentován. Z důvodu přepoužitelnosti některých procesních komponent pro jiné procesy dochází k vyšší unifikaci vybraných částí. Zejména se jedná o profil klienta na portálu, způsob dokládání dokumentů a jednoznačnou definici dokládaných skutečností na základě tzv. „checklistu“. V procesu jsou také využity nové automatizace tak, aby potřeba doložení skutečností od klienta byla maximálně eliminována. To umožní nejen rychlejší zpracování dávky, ale také nižší zatížení klientů z pohledu nutné spolupráce s úřadem.
Diagram 7: Zjednodušený proces Dávka státní sociální pomoci
Zdroj: MPSV
Digitalizace a s ní spojená centralizace aplikovaná ve větší míře na dávku DSSP přinese i znatelné úspory v rámci pobočkové sítě Úřadu práce ČR. Odhadujeme, že v průběhu následujících 4 let od zavedení DSSP se úspora počtu obsluhujících pracovníků v rámci dávek SSP a HN sníží o 13-19%. Tyto úspory odrážejí potřebu změn v pobočkové síti, která bude více reflektovat potřeby klientů v oblasti poradenství. To znamená, že reálné úspory by mohly být vyšší, ale budou využity k nastavení nového trendu obsluhy klientů.
Implementace doporučené varianty a vynucování
• Preferovaná varianta řešení bude implementována primárně úřady práce za koordinace a metodického vedení MPSV. Datum účinnosti je stanoveno na 1.7.2025 s předpokladem půlročního přechodného období.
• Před začátkem samotné implementace bude pro potřeby pracovníků úřadu práce sepsána metodika detailně popisující jednotlivé složky DSSP spolu se způsobem posouzení a stanovení nároku. Pro pracovníky ÚP ČR budou také pořádány vzdělávací semináře, aby se mohli podrobněji seznámit s principy DSSP a jejím fungováním. Důraz bude rovněž kladen na agendu spojenou s podpůrným plánem.
• DSSP bude nově možné žádat prostřednictvím online klientské zóny Jenda. Nezbytným předpokladem pro zahájení implementace je příprava online prostředí pro žádost o DSSP včetně agendové aplikace pro ÚP, což je jeden z významných stavebních kamenů nové kompozitní dávky, jež usnadňuje dostupnost a snižuje administrativní náročnost.
• Komunikace bude ze strany MPSV vedena nejen směrem k úřadům práce, ale zejména také k občanům ČR. Dále samozřejmě rovněž k samosprávám, poskytovatelům sociální a zdravotní péče, neziskovému sektoru a dalším relevantním aktérům a poskytovatelům služeb, jejichž činnost souvisí a/nebo je odvislá od problematiky sociálních dávek. Smyslem je připravit všechny na systémovou změnu, minimalizovat implementační bariéry (např. nedostatek informací) a podpořit faktory, které mohou implementaci podporovat (např. včasná příprava online prostředí pro žádost o dávku, komunikace s veřejností a implementujícími institucemi - ÚP ČR, samosprávy atd.). Včasná, intenzivní a srozumitelná komunikace je klíčem k úspěšnému přijetí takto velké změny.
• V souvislosti se zavedením majetkového testu je rovněž nutná součinnost bank, katastru nemovitostí a registru vozidel. V návaznosti na další úpravy pak bude potřeba rovněž spolupráce dalších subjektů povinných sdělovat informace rozhodné pro nárok na dávku (např. dodavatele energií, zaměstnavatelé).
Přezkum účinnosti regulace
S ohledem na rozsah navrhovaných změn je žádoucí nastavit rutinní přezkum dopadů tak, aby bylo možné vyhodnotit dopady revize systému sociálních dávek ve vztahu ke stanoveným cílům. Průběžný přezkum umožňuje reformu datově analyzovat a případně navrhnout parametrické úpravy nastavení dávky a způsobu využití nástrojů tak, aby lépe naplňovaly cíle reformy, pokud je v některých oblastech nenaplňují dle očekáván.
Sledované datové sady
Vstupem pro níže uvedené zprávy i pro průběžný pravidelný monitoring budou níže uvedené datové sady. Díky jejich propojení bude možné zevrubně posoudit efektivitu nastavení jednotlivých nástrojů a celkové dopady.
Data resortu MPSV
Stěžejní je přístup k datům celého resortu MPSV napříč agendami tak, aby bylo možné vyhodnocovat nejenom data o příjemcích DSSP, ale tato data dávat do širšího kontextu s dalšími veřejnými politikami. Jedná se zejména o přístup k datům na úseku trhu práce, pojistných dávek a poskytování sociálních služeb.
Šetření SILC
Každoroční výběrové šetření na reprezentativním vzorku české populace SILC (Životní podmínky, ČSÚ) lze využít k analýzám na úrovni celé populace, včetně domácností, které nečerpají uvedené dávky a nejsou tedy součástí datových podkladů MPSV.
Jiná ad-hoc šetření
Například mapování procesu žádostí o dávky z pohledu žadatele i z pohledu administrujících úřadů. Analogicky mapování procesu a účinnosti aktivizačních plánů v adresné části DSSP.
Šetření s cílem analyzovat korelace s jinými veřejnými politikami.
Šetření s cílem zmapovat subjektivní názory příjemců dávky.
Obsah analýz
MPSV bude na základě výše uvedených dat průběžně sledovat a vyhodnocovat indikátory v oblastech klíčových po vyhodnocení dopadů a dosažení cílů revize poskytování sociálních dávek. Níže je uveden orientační výčet indikátorů/statistik rozdělených podle jednotlivých nástrojů.
Toto dělení je přínosné s ohledem na případné dílčí úpravy parametrů jednotlivých nástrojů, ale následná realizace se může od seznamu odchýlit dle aktuální situace a aktuálních potřeb.
Obecné
· Obecné statistiky/charakteristiky příjemců DSSP
· Obecné statistiky/charakteristiky neúspěšných žadatelů DSSP
· Objem vyplacených dávek a jejich výše – vývoj v čase a zařazení do širšího socioekonomického kontextu
· Efektivní administrace dávky
· Take-up DSSP - změny oproti stávajícímu stavu (vnitřní i vnější)
· Motivace k řešení situace vlastními silami a práci
· Korelace s pojistnými dávkami a aktivní politikou zaměstnanosti
· Míra chudoby žadatelů o dávky a její snížení v důsledku dávky
· Doba pobírání dávek
· Periodicita návratu do systému sociálních dávek - počet lidí, kteří z důvodu navýšení RP ztrácí nárok na dávku a poté se do systému opakovaně vrací (fenomén otáčivých dveří)
· Dopady majetkového testu (vyhodnocování testu nemovitého majetku / finančních prostředků / motorových vozidel)
· a další
Aktivizační nástroje pro zapojení na trh práce
· Popisné statistiky populace v dělení dle míry ohrožení chudobou
· Délka setrvání osob v systému
· Pohyby v rámci systému – změnovost příjmů, změnovost nákladů, změnovost stavu pracovní aktivity, změnovost okruhu společně posuzovaných osob, atd.
· Subjektivní hodnocení satisfakce a vnímaný přínos aktivizačních nástrojů (perspektivou příjemců DSSP, perspektivou zaměstnanců ÚP)
· Kapacitní náročnost systému aktivizačních plánů pro pracovníky ÚP - počet klientů na pracovníka, průměrná doba přímé práce s klientem, využívané druhy služeb a poradenství
· Fungování spolupráce pracovníků ÚP se sociálními pracovníky obcí a dalšími sociálními službami (dluhové poradenství, …)
· a další
Vazba na pracovní aktivitu a motivace k práci
· Počet osob pobírajících pracovní bonus a jeho výše
· Vyhodnocení navyšování vykazovaných příjmů
Rozdělení cílové skupiny podle míry ohrožení chudobou
· Rozdíl v nákladech na administraci dávek v dělení dle míry ohrožení chudobou
Sjednocení dávek
· Subjektivní hodnocení satisfakce a vnímaný přínos sjednocení dávek
· Perspektivou klientů
· Perspektivou zaměstnanců ÚP ČR
Digitalizace
· Poměr online/offline žádostí o dávku
· Náklady na administraci dávek
Srovnání podmínek podpory
· Zastoupení právních titulů, do kterých je poskytovaná komponenta bydlení
· Náklady na administraci dávek
· Vývoj a porovnání sledovaných nákladů na bydlení
Konzultace a zdroje dat
V rámci přípravy revize dávek byly veškeré analýzy dostupných dat od současných příjemců dávek a rovněž celá konstrukce DSSP (mechanismus výpočtu, propojení jednotlivých složek, simulace dopadů na domácnosti, atd.) velmi intenzivně připravována ve spolupráci s příslušným týmem odborníků z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Tato spolupráce probíhala od počátku roku 2023 a měla významný dopad na podobu navrhované dávky – zejm. z pohledu konstrukce jednotlivých komponent a jejich výpočtu a z pohledu propojení s požadavkem na zvyšování motivace k práci.
V pokročilejších fázích (cca od listopadu 2023) se do fáze analýz dopadů navrhované dávky jak na příjemce, tak na celkovou populaci, zapojil tým z Vládního analytického útvarů. Celá řada výstupů této spolupráce je tak zapracována i do této závěrečné zprávy RIA.
Nad rámec výše uvedeného byl návrh dlouhodobě konzultován a předán k „oponentuře“., resp. nezávislé analýze navrhovaných změn společnosti PAQ Research. Ucelená zpráva z této analýzy je k dispozici veřejně na jejich webových stránkách.
V neposlední řadě probíhala v průběhu příprav celá řada separátních konzultací a jednání s cílem precizovat navrhovanou úpravu. Konzultace a informování o rámcovém návrhu tak probíhalo s nejrůznějšími sociology a ekonomy, rovněž se zástupci neziskového sektoru a samospráv, byla vytvořena pracovní skupina, která se nad záměrem a hlavními principy sešla celkem 3x. Konzultace probíhaly dále nárazově dle specifického zaměření.
Zdroje dat využitých pro analýzu dopadů:
· Data o příjemcích PnB, DnB, PnŽ, PnD (MPSV)
· Data SILC 2023 (ČSÚ)
Kontakt na zpracovatele RIA
Kontaktní osoba za celý zpracovatelský tým: Mgr. Lucie Malá, lucie.mala@mpsv.cz, tel.: 950192328
Použitá odborná literatura a zdroje dat
Bansak, C., Mattson, H., & Rice, L. (2010). Cars, employment, and single mothers: The effect of welfare asset restrictions. Industrial Relations: A Journal of Economy and Society, 49(3), 321-345.
Bastian, J., & Michelmore, K. (2018). The long-term impact of the earned income tax credit on children’s education and employment outcomes. Journal of Labor Economics, 36(4), 1127-1163.
Blundell, R., Costa Dias, M., Meghir, C., & Shaw, J. (2016). Female labor supply, human capital, and welfare reform. Econometrica, 84(5), 1705-1753.
Brewer, M., Duncan, A., Shephard, A., & Suarez, M. J. (2006). Did working families' tax credit work? The impact of in-work support on labour supply in Great Britain. Labour economics, 13(6), 699-720.
Card, D., & Hyslop, D. R. (2009). The dynamic effects of an earnings subsidy for long-term welfare recipients: Evidence from the self sufficiency project applicant experiment. Journal of Econometrics, 153(1), 1-20.
Dušek, L., Kalíšková, K., & Münich, D. (2013). Distributional impacts of taxes and benefits among Czech households: Results from a TAXBEN model. Unpublished Working Paper.
Eissa, N., & Liebman, J. B. (1996). Labor supply response to the earned income tax credit. The quarterly journal of economics, 111(2), 605-637.
EUROFOUND. Dubois, H., & Ludwinek, A. (2015). Access to social benefits: Reducing non-take-up.
Federičová, M. Kalíšková, K., Zapletalová, L. (2022). Chudoba a sociální dávky v sociálně vyloučených lokalitách. IDEA, Cerge EI.
Finn, D., & Goodship, J. (2014). Take-up of benefits and poverty: an evidence and policy review. JRF/CESI Report.
Fuchs, M., Gasior, K., Premrov, T., Hollan, K., & Scoppetta, A. (2020). Falling through the social safety net? Analysing non‐take‐up of minimum income benefit and monetary social assistance in Austria. Social Policy & Administration, 54(5), 827-843.
Gregg, P., Harkness, S., & Smith, S. (2009). Welfare reform and lone parents in the UK. The economic journal, 119(535), F38-F65.
Hurst, E., & Ziliak, J. P. (2006). Do welfare asset limits affect household saving?: Evidence from welfare reform. Journal of Human resources, 41(1), 46-71.
Chetty, R., Friedman, J. N., & Saez, E. (2013). Using Differences in Knowledge across Neighborhoods to Uncover the Impacts of the EITC on Earnings. American Economic Review, 103(7), 2683-2721.
Marchal, S., Kuypers, S., Marx, I., & Verbist, G. (2021). But what about that nice house you own? The impact of asset tests in minimum income schemes in Europe: An empirical exploration. Journal of European social policy, 31(1), 44-61.
Michalopoulos, C. (2005). Does making work pay still pay. New York: MDRC.
Nam, Y. (2008). Welfare reform and asset accumulation: Asset limit changes, financial assets, and vehicle ownership. Social Science Quarterly, 89(1), 133-154.
Nichols, A., & Rothstein, J. (2015). The earned income tax credit. In Economics of Means-Tested Transfer Programs in the United States, Volume 1 (pp. 137-218). University of Chicago Press.
OECD (2016). EUROPEAN SEMESTER: THEMATIC FACTSHEET-ACTIVE LABOUR MARKET POLICIES.
PAQ, (2022). Každá čtvrtá domácnost má nárok na příspěvek na bydlení. Jen zlomek o něj ale žádá, ukazuje průzkum. iRozhlas.
PAQ, (2024). Reforma nepojistných dávek: Analýza dopadů a návrhy úprav. PAQ Research.
Powers, E. (1995). Does Means-Testing Welfare Discourage Saving? Evidence from the National Longitudinal Survey of Women (No. 95-19).
RILSA (2021). Vyhodnocení nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v letech 2019 a 2020, se zřetelem na dlouhodobě nezaměstnané: Průběžná výzkumná zpráva
Robins, P. K., Michalopoulos, C., & Foley, K. (2008). Are two carrots better than one? The effects of adding employment services to financial incentive programs for welfare recipients. ILR Review, 61(3), 410-423.
Vooren, M., Haelermans, C., Groot, W., & Maassen van den Brink, H. (2019). The effectiveness of active labor market policies: a meta‐analysis. Journal of Economic Surveys, 33(1), 125-149.
Vyhlídal, J., Marešová H., Táborská M., Horáková M. (2021) Vyhodnocení cílenosti a dopadu programu veřejně prospěšných prací realizovaného v roce 2016. RILSA. Brno.
Seznam použitých zkratek
SSP – Státní sociální podpora
HN – Hmotná nouze
PnB – Příspěvek na bydlení
PnD – Přídavek na dítě
PnŽ – Příspěvek na živobytí
PnZ – Příspěvek na živobytí
DnB – Doplatek na bydlení
DSSP – Dávka státní sociální pomoci
ÚP – Úřad práce ČR
NNB – Normativní náklady na bydlení
SPO – Společně posuzované osoby
UA – Ukrajinští občané
ORP – Obec s rozšířenou působností
NNN – Normativní nájemní náklady
EP – Energetický paušál
NB – Náklady na bydlení domácnosti
UNB – Uznatelné náklady na bydlení
NN – Normativní nájem
VP – Vlastnický paušál
RP – Rozhodný příjem domácnosti
SNN – Srovnatelné náklady s nájemným
ŽM – Životní minimum
ČŽ – Částka živobytí
PB – Pracovní bonus
PP – Pracovní příjem domácnosti
DP – Disponibilní příjem
VAÚ – Vladní analytický útvar
RILSA – Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v .i.
Seznam diagramů
Diagram 1: Cíle revize, zdroj: MPSV, VAÚ
Diagram 2: Struktura RIA, zdroj: MPSV, VAÚ
Diagram 3: Problémy snižující účinnost a efektivitu systému sociálních dávek, zdroj: MPSV, VAÚ
Diagram 4: Zjednodušený proces Příspěvek na bydlení a Přídavek na dítě, zdroj: MPSV
Diagram 5: Zjednodušený proces Příspěvek na živobytí a Doplatek na bydlení, zdroj: MPSV
Diagram 6: Nástroje zvyšující účinnost a efektivitu systému sociálních dávek, zdroj: MPSV, VAÚ
Diagram 7: Zjednodušený proces Dávka státní sociální pomoci zdroj: MPSV
Seznam tabulek
Tabulka 1: Parametry simulovaných rodin, zdroj: RILSA
Tabulka 2: Hranice příjmové chudoby podle složení domácnosti pro rok 2022, zdroj: ČSÚ, komentář k publikaci Životní podmínky (2022)
Tabulka 3: Bariéry čerpání příspěvku na bydlení v systému sociálních dávek, zdroj: PAQ, 2023
Tabulka 4: Odhad vnější a vnitřní míry take-upu z hlediska počtu domácností na datech EU-SILC 2023, zdroj: Data EU-SILC 2023, zpracování VAÚ za využití modelu TAXBEN od think-tanku IDEA
Tabulka 5: Odhad vnější a vnitřní míry take-upu z hlediska výdajů na sociální dávky na datech EU-SILC 2023, zdroj: Data EU-SILC 2023, zpracování VAÚ za využití modelu TAXBEN od think-tanku IDEA
Tabulka 6: Podíl domácností s dávkami PnB a PnD, které mají nárok i na druhou z těchto dávek, ale nepobírají je, zdroj: Data EU-SILC 2023, zpracování think-tank IDEA a VAÚ
Tabulka 7: Vyhodnocení variant podoby aktivizačních nástrojů, zdroj: MPSV, VAÚ
Tabulka 8: Vyhodnocení variant nástroje pracovní bonus, zdroj: MPSV, VAÚ
Tabulka 9: Vyhodnocení variant podoby nástroje majetkový test, zdroj: MPSV, VAÚ
Tabulka 10: Vyhodnocení variant nástroje paušalizace nákladů na bydlení, zdroj: MPSV, VAÚ
Tabulka 11: Shrnutí variant podle obsažených nástrojů, zdroj: MPSV, VAÚ
Tabulka 12: Přehled problémů současného stavu, variant řešení a jejich schopnosti řešit problém, zdroj: MPSV, VAÚ
Tabulka 13: Rozdělení uznatelných nákladů na bydlení, zdroj: RILSA
Tabulka 14: Počet a podíl domácností s nárokem na současné dávky a na dávku DSSP v roce 2024, zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
Tabulka 15: Základní charakteristiky výše čerpaných dávek ve 2021 a výše nároku na dávky v roce 2021, 2024 a nového systému DSSP, zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
Tabulka 16: Změna výdajů na sociální dávky v závislosti na stanovených předpokladech, zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Seznam grafů
Graf 1: Průběhy AETR/METR sazeb s ohledem na výši pracovního příjmu sledované osoby (pobídka vstoupit na trh práce) – současný systém NSD, zdroj, MPSV, VAÚ
Graf 2: Příjmové rozdělení domácností, čerpajících jednu z dávek (PnB, PnD, PnŽ a DnB) v roce 2022, zdroj: MPSV, VAÚ
Graf 3: Nárok na dávky (jednu z dávek) a reportované čerpání dávek u domácností ve výběrovém šetření SILC 2023 podle příjmové situace (podíl rozhodného příjmu k životnímu minimu), zdroj: Data EU-SILC 2023, zpracování VAÚ za využití modelu TAXBEN od think-tanku IDEA
Graf 4: Mezera chudoby, zdroj: Převzato z: Federičová, Kalíšková, Zapletalová (2022)
Graf 5: Průměrná mezera chudoby; zdroj: VAÚ na datech MPSV 4Q/2022, zdroj: Data MPSV o příjemcích dávek, 4.Q 2022, zpracování VAÚ
Graf 6: Mezera chudoby u domácností před dávkami současného systému, zdroj: Data MPSV o příjemcích dávek, 4.Q 2022, zpracování VAÚ
Graf 7: Mezera chudoby u domácností po dávkách současného systému, zdroj: Data MPSV o příjemcích dávek, 4.Q 2022, zpracování VAÚ
Graf 8: Překryv domácností v pobírání dávek, zdroj: Data MPSV (OK systém), 4 kvartál 2022, zpracování VAÚ
Graf 9: Vnitřní konstrukce dávek v současném systému, a DSSP Max a DSSP Min ve vztahu k RP/ŽM, zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 10: Distribuce jednotlivých dávek v současném nastavení a DSSP ve vztahu k RP/ŽM (varianta DSSP Max), zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 11: Ztráta nároku domácností v DSSP min a DSSP max podle příjmu jako podíl z celku domácností v dané kategorii, zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 12: Průměrná výše dávky pro domácnost v současném systému a DSSP min a max v závislosti na kategorii RP/ŽM, zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 13: Průměrná výše dávky pro domácnost v současném systému a DSSP min a max v závislosti na RP/ŽM, zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 14: Distribuce rozdílu výše dávky u jednotlivých domácností ve variantě DSSP min, zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 15: Distribuce rozdílu výše dávky u jednotlivých domácností ve variantě DSSP max, zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 16: Rozdíl výše dávky (DSSP Max a DSSP Min – současný systém) na domácnost dle RP/ŽM, zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 17: Rozdíl výše mediánové dávky podle složení domácnosti ve variantě DSSP min a DSSP max, zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 18: Poměr domácností s nárokem na vyšší nebo nižší dávku DSSP min a DSSP max v porovnání se současným systémem, zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 19: Poměr domácností s nárokem na vyšší nebo nižší dávku DSSP min a DSSP max v porovnání se současným systémem, zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 20: Průměrná mezera chudoby domácností před dávkami, v současném systému, a DSSP min a DSSP max, zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 21: Mezera chudoby u domácností před dávkami, zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 22: Mezera chudoby u domácností DSSP Min, zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 23: Mezera chudoby u domácností DSSP Max, zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 24: Podíl domácností, které v novém systému ztrácí a získávají nárok na dávky jako procento z celkového počtu domácností podle podílu rozhodného příjmu k životnímu minimu, Zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21, zdroj: Data EU-SILC 2023, zpracování VAÚ za využití modelu TAXBEN think-tanku IDEA
Graf 25: Podíl domácností, které v novém systému ztrácí a získávají nárok na dávky jako procento z celkového počtu domácností podle typu domácnosti, zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
Graf 26: Výše dávek v roce 2024 a dávek DSSP Max pro domácnosti podle podílu rozhodného příjmu k životnímu minimu., zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21Zdroj: Data EU-SILC 2023, zpracování VAÚ za využití modelu TAXBEN think-tanku IDEA
Graf 27: Porovnání výše současných dávek a dávky DSSP pro jednotlivé kategorie domácností podle podílu příjmu k životnímu minimu, zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
Graf 28: Porovnání distribuce rozdílu mezi dávkami 2024 versus dávkou DSSP Max pro jednotlivé kategorie domácností podle podílu příjmu k životnímu minimu, zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
Graf 29: Porovnání distribuce rozdílu mezi dávkami 2024 versus dávkou DSSP Max pro jednotlivé typy domácností, zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
Graf 30: Průměrná mezera chudoby domácností před dávkami, po připočtení současných dávek a DSSP Max na celé populaci oprávněných domácností podle příjmových kategorií, zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
Graf 31: Průměrná mezera chudoby domácností před dávkami, po připočtení současných dávek a DSSP Max na celé populaci oprávněných domácností podle typu domácnosti, zdroj: Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
Graf 32: Průběhy AETR sazeb s ohledem na výši pracovního příjmu sledované osoby (pobídka vstoupit na trh práce) Graf: Průběhy METR sazeb s ohledem na výši pracovního příjmu sledované osoby (pobídka zvýšit svůj pracovní příjem o cca 1000 Kč měsíčně), zdroj: RILSA
Graf 33: Průběhy METR sazeb s ohledem na výši pracovního příjmu sledované osoby (pobídka zvýšit svůj pracovní příjem o cca 1000 Kč měsíčně), zdroj: RILSA
Graf 34: Srovnání objemu dávek v mil. Kč na dávky ve stávajícím systému, dávku DSSP Max a DSSP Min, zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 35: Celkový objem dávek v současném systému a systému DSSP Max a DSSP Min podle příjmových kategorií domácností, zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22)
Graf 36: Rozpočtové dopady DSSP oproti stávajícímu systému dávek, zdroj: VAÚ na základě dat MPSV (4Q/22); Data SILC 2023 (ČSÚ), zpracování VAÚ ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI a využitím dat SILC a jeho mikrosimulačního modelu TAXBEN rozvíjeného v rámci projektu Strategie AV21
Seznam map
Mapa 1: Rozdělení klastrů podle (a) PAQ Research a (b) RILSA. Nejtmavší barva zobrazuje okresy v klastru s nejvyšším nájmem (klastr 1)., zdroj: RILSA
Přílohy
Příloha 1: Souběhy slučovaných dávek
Obr. 1: Souběh dávek hmotné nouze PnŽ a DnB
Zdroj: MPSV, Vládní analytický útvar
Z obr. 1, který ilustruje souběh dávek hmotné nouze (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) vyplývá, že většina rodin (58 %) pobírá současně dávky PnŽ a DnB (a k tomu může tato skupina osob pobírat ještě další dávky SSP – PnB a/nebo PnD). U dávky PnŽ bez současného pobírání DnB lze rovněž předpokládat významný průnik s dávkami SSP. Skutečnost, že některé rodiny pobírající PnŽ nepobírají DnB, ačkoliv jsou souběžně příjemci PnD a PnB znamená, že mají náklady na bydlení dostatečně saturovány prostřednictvím PnB (ze systému dávek státní sociální podpory).
Uvedené předpoklady potvrzuje obrázek č. 2, který podává komplexní pohled na všechny 4 dávky, napříč systémy SSP a HN.
Obr. 2: Souběh všech slučovaných dávek, tedy PnB, PnD, PnŽ a DnB
Zdroj: MPSV, Vládní analytický útvar
Z obr. 2 je patrné, že z pohledu 4 dávek, které jsou kumulativně reprezentovány počtem rodin 296 776 (toto číslo představuje součet příjemců jednotlivých dávek), jich velké procento (37 %) pobírá kombinaci některých dávek. Z celkového počtu příjemců dávky PnB jich cca 48 % pobírá ještě nějakou jinou dávku, z celkového počtu příjemců PnD pobírá nějakou další dávku 38 %. Z hlediska objemu dávek je zřejmé, že většina (68 %) je směřována do skupin příjemců pobírajících více dávek najednou; tyto skutečnosti podporují návrh sloučení a tím administrativního zjednodušení. Sloučení 4 dávek do jedné povede ke značné úspoře vyplácení jednotlivých dávek – nově budou vypláceny z jednoho zdroje.
Obr. 3: Průměrné hodnoty slučovaných dávek a jejich souběhů
Zdroj: MPSV, Vládní analytický útvar
Příloha 2: Popis administrace a míry digitalizace u jednotlivých dávek
Přídavek na dítě
Digitalizace/automatizace
Přídavek na dítě = první podání
· Formulář žádosti
· Doklad o výši čtvrtletního příjmu (pro každou z osob společně posuzovaných)[footnoteRef:39], nebo [39: Už dnes bude možné příjmy od zaměstnavatelů sehrávat a u ostatních příjmů pracovat s principem „jednou doložím“ a pak dokud nejsou ohlášeny změny ve výši či druhu příjmu, ÚP ČR pracuje s tou výši, která byla deklarována na počátku. ]
· Prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky
· Doklad o nezaopatřenosti – každý říjen znovudokládání[footnoteRef:40] [40: Připravuje se možnost automatického sehrávání informace o nezaopatřenosti z registru pojištěnců VZP]
· Potvrzení o studiu
· Potvrzení o vedení v evidenci ÚP
· Potvrzení o neschopnosti přípravy na budoucí povolání
· Potvrzení o zdravotním stavu nezaopatřeného dítěte
· Žádost o vyloučení osoby z okruhu osob společně posuzovaných[footnoteRef:41] v situaci, kdy žadatel deklaruje, že je samoživitel/ka [41: ]
Přídavek na dítě – každé čtvrtletí
· Doklad o výši čtvrtletního příjmu (pro každou z osob společně posuzovaných – viz pozn. č.1
Každý říjen = doklad o nezaopatřenosti – viz pozn. č. 2
Příspěvek na bydlení = první podání
· Formulář žádosti
· Nájemní smlouva
· Doplňující údaje o osobách k žádosti o příspěvek na bydlení[footnoteRef:42] [42: Pro možnost vyloučení osoby z okruhu společně posuzovaných osob, resp. k možnosti nepřihlížení daných osob pro stanovení okruhu společně posuzovaných osob ]
· Doklad o uhrazených nákladech na bydlení
· Doklad o výši čtvrtletního příjmu (pro každou z osob společně posuzovaných), nebo
· Prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky
Příspěvek na bydlení – každé čtvrtletí
· Doklad o výši čtvrtletního příjmu (pro každou z osob společně posuzovaných – viz pozn. č.1
· Doklad o uhrazených nákladech na bydlení[footnoteRef:43],[footnoteRef:44] [43: Je možnost využít prolongace, pak se dokládá jen jednou za půl roku] [44: Od 1.7.2024 bude možné náklady za uhrazené energie sehrávat přímo od dodavatelů energií (elektřina, plyn)]
Žádost o příspěvek na živobytí
· Prohlášení o sociálních a majetkových poměrech
· Doklad o výši měsíčních příjmů
· Výpisy z bankovních účtů
· Potvrzení o studiu
Žádost o doplatek na bydlení
· Prohlášení o sociálních a majetkových poměrech
· Doklad o výši měsíčních příjmů
· Výpisy z bankovních účtů
· Informace o užívaném bytě/obytném prostoru
· Potvrzení o studiu
Digitalizace – částečná:
· Žádost je možné podat on-line (12/2024), papírové doklady se skenují a zasílají přes Jendu – využití kontrolní linky
· Sehrávání některých příjmů (zaměstnavatele, OSVČ, důchody, nemocenské dávky)
· Ostatní příjmy – papírové dokládání (skenování do Jendy)
Automatizace – částečná:
Nutné legislativní/metodické úpravy tak, aby některé procesy mohly být automatizovány (souhlasy se zjišťováním údajů pro pokračující nárok a výplatu dávek/ poučování klienta o tom, kdy a jak dokládat).
Digitalizace – částečná:
· Žádost je možné podat on-line (12/2024), papírové doklady se skenují a zasílají přes Jendu
· Sehrávání některých příjmů (zaměstnavatele, OSVČ, důchody, nemocenské dávky)
· Ostatní příjmy – papírové dokládání (skenování do Jendy)
· Sehrávání některých nákladů – elektřina, plyn, ostatní náklady – papírové dokládání (nájem, služby)
Automatizace – částečná:
Nutné legislativní/metodické úpravy tak, aby některé procesy mohly být automatizovány (souhlasy se zjišťováním údajů pro pokračující nárok a výplatu dávek/ poučování klienta o tom, kdy a jak dokládat)
Digitalizace – částečná:
· Žádost není možné podat digitálně
· Sehrávání některých příjmů (zaměstnavatele, OSVČ, důchody, nemocenské dávky)
· Ostatní příjmy – papírové dokládání
· Sehrávání některých nákladů – elektřina, plyn, ostatní náklady – papírové dokládání (nájem, služby)
Automatizace – částečná:
Nutné legislativní/metodické úpravy tak, aby některé procesy mohly být automatizovány (souhlasy se zjišťováním údajů pro pokračující nárok a výplatu dávek/ poučování klienta o tom, kdy a jak dokládat)
Dávka státní sociální pomoci
Digitalizace/automatizace
· Jedna žádost
· Žádost elektronicky/asistované podání/papírová žádost
· Prohlášení o majetku (elektronicky) – provádí jedna osoba za všechny/za celou domácnost
· Prohlášení o ekonomické aktivitě elektronicky
Digitalizace – plná:
· Žádost je možné podat on-line/asistovaně pobočka ČP – Jenda
· Sehrávání všech příjmů – datová základna = „poslední“ daňové přiznání; JMHZ = databáze příjmů zaměstnanců, popř. hlášení zaměstnavatelů
· Sehrávání nákladů za uhrazené energie[footnoteRef:45] [45: Ostatní (nájem, služby) - paušálem]
· Sehrávání info o nezaopatřenosti
· Sehrávání info o bankovních účtech (zůstatky/pohyby)
· Sehrávání údajů z KN
Automatizace – plná[footnoteRef:46] [46: Tam, kde je to možné a vhodné – u komponent reagujících na aktivizaci klienta/rodiny bude automatizace procesů omezena a důraz bude kladen na práci s klientem/rodinou]
· Princip = zjištění rozhodných skutečností na začátku (po podání žádosti) s maximálním využitím digitálních kanálů, dokud klient neoznámí změnu, výplata pokračuje na základě jednou zjištěných údajů
Dávka státní sociální pomoci
Příloha 3: Počty přeplatků u slučovaných dávek
Celkový počet aktivních přeplatků doplatek na bydlení (DBY)
Celkový finanční objem přeplatků doplatek na bydlení (DBY) v Kč
Celkový počet aktivních přeplatků - příspěvek na živobytí (PNZ)
Celkový finanční objem přeplatků příspěvek na živobytí (PNZ) v Kč
Celkový počet aktivních přeplatků přídavek na dítě (PND)
Celkový finanční objem přeplatků přídavek na dítě (PND) v Kč
Celkový počet pohledávek příspěvek na bydlení (PBY)
Celkový finanční objem přeplatků příspěvek na bydlení (PBY) v Kč
Celkový počet aktivních pohledávek evidované v EKIS JVM
1 646
21 684 431
3 050
47 978 677
5 102
16 712 076
9 681
121 822 308
Počet aktivních přeplatků vzniklých v roce 2023
333
3 608 206
661
10 413 047
1 095
3 987 028
2 360
33 639 648
Přeplatky na slučovaných dávkách
Zdroj: MPSV, ÚP
Příloha 4: Trestní oznámení u dávek PnB, PnD, DnB a PnŽ
Dávky
Počet TO v roce 2023
Finanční objem TO v roce 2023 Kč
Příspěvek na bydlení
172
6 745 326
Přídavek na dítě
44
626 312
Doplatek na bydlení
43
2 131 362
Příspěvek na živobytí
82
4 640 427
Počet TO a finanční objemy TO v roce 2023 dle jednotlivých slučovaných dávek
Zdroj: MPSV, ÚP
KrP
Příspěvek na bydlení
Přídavek na dítě
Doplatek na bydlení
Příspěvek na živobytí
hl.m. Praha
2
1
0
0
Brno
3
1
1
1
České Budějovice
36
14
4
5
Hradec Králové
12
4
2
5
Jihlava
0
0
0
0
Karlovy Vary
6
0
0
0
Liberec
4
0
4
4
Olomouc
18
4
5
12
Ostrava
16
5
14
22
Pardubice
9
3
0
2
Plzeň
9
1
2
3
Příbram
14
0
6
3
Ústí nad Labem
40
10
5
23
Zlín
3
1
0
2
celkem
172
44
43
82
Počet TO 2023 dle rozdělení krajů
Zdroj: MPSV, ÚP
KrP
Příspěvek na bydlení
Přídavek na dítě
Doplatek na bydlení
Příspěvek na živobytí
hl.m. Praha
267 750
11 060
0
0
Brno
57 162
4 620
42 305
143 119
České Budějovice
890 574
158 468
264 081
322 489
Hradec Králové
576 761
149 450
109 406
368 651
Jihlava
0
0
0
0
Karlovy Vary
191 696
0
0
0
Liberec
140 576
0
124 410
299 480
Olomouc
664 631
94 900
150 959
563 498
Ostrava
956 217
68 237
506 647
1 359 662
Pardubice
163 253
54 830
0
49 698
Plzeň
716 035
4 140
48 396
200 142
Příbram
919 803
0
793 993
560 589
Ústí nad Labem
1 117 306
68 547
91 165
644 536
Zlín
83 562
12 060
0
128 563
celkem
6 745 326
626 312
2 131 362
4 640 427
Finanční objem TO 2023 dle rozdělení krajů
Zdroj: MPSV, ÚP
Příloha 5: Grafy a tabulky PnD
Dávka PnD vývoj v letech
Rok
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
Počet vyplacených dávek PnD (měsíční průměr)
420 976
386 055
335 492
267 634
235 636
224 406
234 845
288 861
348 858
Náklady na dávku PnD za rok (v mld. Kč)
3,06
2,81
2,48
2,52
2,28
2,14
2,57
3,87
5,53
Vývoj počtu vyplacených dávek PnD a ročních nákladů
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Vývoj počtu vyplacených dávek PnD 2015-2023
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Vývoj nákladů na dávku PnD 2015-2023
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Z uvedené tabulky a grafů je patrný nárůst počtu příjemců dávky a s tím související nárůst nákladů. Ke změnám těchto parametrů dochází v souvislosti se změnou velikosti okruhu příjemců a/nebo se změnou výše dávky. Velikost okruhu příjemců může být ovlivněna jak příjmovou situací rodin, tak stanovením parametrů dávky. Výrazný nárůst je patrný v posledních dvou letech, protože v polovině roku 2021 došlo ke zvýšení koeficientu násobku životního minima z 2,7 na 3,4. V případě PnD se jedná o životní minimum (zvyšuje-li se, zvětšuje se okruh příjemců, koeficient násobku životního minima (nyní stanoven na hodnotu 3,4; zvyšuje-li se, zvětšuje se okruh příjemců). Vliv na náklady má kromě velikosti okruhu příjemců také vlastní výše dávky. Uvedené ilustruje tabulka porovnávající roky 2022 a 2023, kdy v roce 2022 došlo v průběhu roku ke zvýšení částek životního minima, a v roce 2023 souběžně ke zvýšení částek životního minima a zvýšení částky dávky, a projevil se tak synergický efekt obou úprav (počet dávek narost o cca 21 %, nicméně náklady na dávku o cca 43 %).
Dávka PnD porovnání 2022 /2023
Měsíční průměry
2022
2023
Nárůst v %
Vyplaceno dávek PnD
288 861
348 858
121 %
Náklady na vyplacené PnD v tis. Kč
323 866
461 147
143 %
Roční náklady na PnD v mld. Kč
3,87
5,53
143 %
Porovnání počtu vyplacených dávek PnD a ročních nákladů
Zdroj: MPSV, OKSTAT
V roce 2023 činily roční náklady na dávku PnD cca 5,53 mld. Kč, průměrné měsíční náklady na dávku PnD činily 0,46 mld Kč. Měsíčně bylo vyplaceno cca 349 tisíc dávek.
Dávka PnD v roce 2023
Měsíc
1
2
3
4
5
6
Vyplaceno dávek PnD
376 260
304 023
383 177
367 989
296 459
391 263
Počet příjemců v daném měsíci
345 816
339 938
345 694
348 900
347 680
352 505
Měsíční náklady na PnD v tis. Kč
429 699
401 429
510 891
493 460
397 118
524 913
Měsíc
7
8
9
10
11
12
Vyplaceno dávek PnD
373 698
282 977
359 233
343 179
324 025
384 014
Počet příjemců za daný měsíc
356 485
333 255
338 384
332 748
326 760
326 474
Měsíční náklady na PnD v tis. Kč
502 507
380 157
483 257
459 711
435 414
515 210
Časová řada vývoje počtu dávek, příjemců a nákladů na PnD v roce 2023
Zdroj: MPSV, OKSTAT
V tabulce lze sledovat plynulost vyplácení dávek ve vztahu k počtu příjemců. Počet příjemců odpovídá počtu oprávněných osob (v případě PnD dětí), které měly za předcházející měsíc nárok na dávku, oproti tomu počet vyplacených dávek odpovídá počtu dávek vyplacených v daném měsíci (nárok mohl vzniknout dříve a být vyplacen společně s dalšími v některém nadcházejícím měsíci).
PnD 2023 dle počtu rodin
Počty rodin
%
Počet rodin pobírajících PnD
167 481
100
Rodiny s PnD v základní výměře
41 527
24,8
Rodiny s PnD ve zvýšené výměře
125 954
75,2
Počet rodin pobírajících PnD v rozdělení na zvýšenou a základní výměru
Zdroj: MPSV, OKSTAT
V roce 2023 pobíralo dávku PnD měsíčně průměrně 341 220 oprávněných osob (dětí), což představuje 167 481 rodin. Příjemcem dávky PnD (oprávněnou osobou) je dítě; počet rodin je tak nižší než počet příjemců, protože rodiny mohou mít 1-n oprávněných osob (dětí). Dávka je poskytována ve zvýšené výměře tehdy, když alespoň jedna ze společně posuzovaných osob v okruhu společně posuzovaných osob vykazuje měsíční příjem, jehož druhy jsou taxativně vymezeny v zákoně. Z tabulky je patrné, že dávka ve zvýšené výměře směřuje do cca 75 % domácností. Podpora je tak směřována zejména do rodin, které vykazují ekonomickou aktivitu. Z hlediska druhu příjmů zaujímá nejvyšší podíl příjem ze závislé činnosti, v mnoha případech rodin se jedná o kombinaci více druhů příjmů.
Z pohledu postavení oprávněných osob (dětí) je drtivá většina dávek PnD vyplácena občanům ČR s trvalým pobytem v ČR (163 653 rodin). Počet rodin s PnD se statusem oprávněné osoby ostatní cizinec činí 3 628, počet rodin se statusem oprávněné osoby azylant cca 130, a rodiny se statusem oprávněné osoby rezident EU včetně rodinných příslušníků cca 70.
Tabulka ilustruje počet dětí v rodinách, ve kterých je pobírán PnD. Nejpočetnější skupinou jsou rodiny s dvěma dětmi, o málo nižší je počet rodin s jedním dítětem. Uvedená skutečnost odpovídá obvyklému počtu dětí v českých rodinách, vyšší počet dávek do rodin s jedním dítětem je způsoben mj. vyšším podílem samoživitelů v této skupině.
PnD 2023 dle počtu dětí v rodině
Počet dětí v rodině
Počet rodin
1
63 375
2
65 867
3
26 448
4
7 912
5
2 502
6
856
7
327
8 a více
194
Počet rodin celkem
167 481
Počet rodin pobírajících PnD dle počtu dětí v rodině
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Z celkového počtu rodin pobírajících PnD činí cca 45 % rodiny samoživitelů, viz tabulka. Podle informací z veřejně dostupných zdrojů je v České republice cca 200–210 tisíc domácností samoživitelů, z nichž cca 90 % samoživitelů jsou ženy. Příspěvek na dítě pobírá 75 305 rodin samoživitelů, tj. cca 36-38 % samoživitelů.
PnD 2023 samoživitelé
Počet zaopatřených osob v okruhu SPO
Počet rodin
%
1
75 305
45
2 a více
92 176
55
Počet rodin celkem
167 481
100
Podíl rodin samoživitelů na celkovém počtu rodin pobírajících PnD
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Z pohledu počtu dětí v rodinách samoživitelů převažují rodiny s jedním a dvěma dětmi (tabulka), početnější skupinou je také rodina se třemi dětmi.
PnD 2023 do rodin samoživitelů dle počtu dětí v rodině
Počet dětí v rodině samoživitelů
Počet rodin
1
37 388
2
28 311
3
7 317
4
1 707
5
407
6
116
7
39
8 a více
20
Počet rodin samoživitelů celkem
75 305
Počet dětí v rodinách samoživitelů pobírajících PnD
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Příjmovou situaci rodin ve vztahu k životnímu minimu lze vysledovat v tabulce, která ukazuje, v jakých intervalech se nacházejí rozhodné příjmy rodin (okruhů společně posuzovaných osob), které pobírají PnD na oprávněné osoby (děti). Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině v daném kalendářním čtvrtletí nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,4. Uvedené rozložení je obvykle posuzováno při návrzích na změnu koeficientu, případně při kalkulacích úprav částek životního minima. Zvýšení částek životního minima vede k rozšíření okruhu příjemců (více rodin splní podmínku rozhodných příjmů do 3,4násobku životního minima společně posuzovaných osob). Zvýšení částek životního minima se z pohledu nepojistných sociálních dávek projevuje rozpočtově nejvýrazněji právě v dávce PnD (v důsledku rozšíření okruhu příjemců).
PnD počet rodin dle poměru rozhodného příjmu k životnímu minimu (ŽM)
Poměr rozhodného příjmu k ŽM
Počet rodin
0-1
46 980
1-2
45 325
2-2,4
23 408
2,4-2,7
18 181
2,7-3,4
33 584
Neurčeno
3
Počet rodin celkem
167 481
Rozložení rodin pobírajících PnD dle poměru rozhodných příjmů vůči životnímu minimu
Zdroj: MPSV, OKSTAT
PnD dle věku dětí
Věk dětí pobírajících PnD
Počet dávek PnD
%
Do 6
97 597
30
6-15
157 103
48
15-26
71 774
22
Počet příjemců v 12/2023
326 474
100
Počet oprávněných osob (dětí) – příjemců PnD dle věkových skupin
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Dávka PnD je vyplácena v pevných částkách stanovených zákonem, odlišně v základní (pro rodiny = okruhy společně posuzovaných osob nesplňujících podmínku příjmů stanovených v zákoně) či zvýšené výměře (pro rodiny = okruhy společně posuzovaných osob s příjmy definovanými v zákoně), a to vždy pro 3 věkové kategorie oprávněných osob (dětí). Z tohoto důvodu není smysluplné stanovovat výši průměrné dávky pro rodinu, neboť její výše je kromě příjmu rodiny (okruhu společně posuzovaných osob) determinována také počtem dětí v rodině a jejich věkem. V tabulce je zřejmé, že nejvyšší podíl dětí s nárokem na PnD je ve věkové skupině 6-15 let (cca 48 % příjemců PnD).
Počet příjemců PnD po jednotlivých krajích ČR (absolutní počty, neváženo)
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Graf a tabulka ilustrují absolutní počty příjemců dávky PnD (oprávněných osob, tj. dětí) dle jednotlivých krajů české republiky v prosinci 2023. S ohledem na konstrukci dávek (příjmově testovaná) lze vyslovit předpoklad, že vyšší počty dávek PnD se uplatňují v krajích, kde je příjmová situace obyvatelstva v porovnání s jinými kraji ČR méně příznivá. Uvedené hodnoty je však, vzhledem k rozdílným počtům obyvatel jednotlivých krajů, nutno vztáhnout na počty obyvatel daného kraje; toto je znázorněno v grafu a tabulce.
PnD počet příjemců (měsíční průměry) dle krajů
Kraj
Počet dávek PnD
Hlavní město Praha
14 240
Středočeský kraj
34 194
Jihočeský kraj
20 436
Plzeňský kraj
13 379
Karlovarský kraj
10 019
Ústecký kraj
36 943
Liberecký kraj
15 671
Královéhradecký kraj
17 815
Pardubický kraj
16 690
Vysočina
16 421
Jihomoravský kraj
33 557
Olomoucký kraj
22 335
Moravskoslezský kraj
54 472
Zlínský kraj
18 319
Neurčeno
1 983
Příjemců PnD v 12/2023 celkem
326 474
Počet příjemců PnD po jednotlivých krajích ČR (absolutní počty, neváženo)
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Z porovnání počtu příjemců PnD ve vztahu k počtu obyvatel krajů je patrné, že nejvyšší poměr příjemců PnD je v Moravskoslezském kraji, kde 4,58 % obyvatel kraje pobírá PnD, což je téměř stejný poměr jako v Ústeckém kraji (4,55 %) a dále v Olomouckém kraji (3,54 %). Tyto hodnoty jsou ovlivněny nejen příjmovou situací rodin v daných krajích, ale rovněž věkovou strukturou obyvatelstva daných krajů. Oproti tomu nejnižší poměr příjemců PnD vůči počtu obyvatel je nepřekvapivě v Praze (1,05 %), což je rovněž v souladu s výše uvedenými determinanty.
Počet příjemců PnD po jednotlivých krajích ČR vztaženo k počtu obyvatel
Zdroj: MPSV, OKSTAT
PnD počet příjemců (měsíční průměry) dle krajů
Kraj
Počet dávek PnD
Počet obyvatel kraje
% poměr PnD k počtu obyvatel kraje
Hlavní město Praha
14 240
1 357 326
1,05
Středočeský kraj
34 194
1 439 391
2,38
Jihočeský kraj
20 436
652 303
3,13
Plzeňský kraj
13 379
605 388
2,21
Karlovarský kraj
10 019
293 595
3,41
Ústecký kraj
36 943
812 337
4,55
Liberecký kraj
15 671
449 177
3,49
Královéhradecký kraj
17 815
555 267
3,21
Pardubický kraj
16 690
528 761
3,16
Vysočina
16 421
514 777
3,19
Jihomoravský kraj
33 557
1 217 200
2,76
Olomoucký kraj
22 335
631 802
3,54
Moravskoslezský kraj
54 472
1 189 674
4,58
Zlínský kraj
18 319
580 531
3,16
Neurčeno
1 983
0
0,00
Příjemců PnD v 12/2023 celkem
326 474
10 827 529
3,02
Procentuální počet příjemců PnD po jednotlivých krajích ČR vztaženo k počtu obyvatel
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Mapa zobrazuje průměrnou výši dávky PnD na SPO při rozdělení na okresy České republiky. Nejvyšší průměrná dávka PnD na SPO je v okresech Jeseník, Praha a Plzeň-město, naopak nejnižší průměrná dávky na SPO se vyplácí v okresech Most, Ústí nad Labem a Žďár nad Sázavou. Výše této nejnižší dávky je menší než 308,3 Kč.
Mapa: PnD průměrná dávka na SPO
Zdroj: MPSV, Vládní analytický útvar
Pokud se zaměříme na celkovou výši dávky PnD vůči počtu obyvatel jednotlivých okresů, tak nejvyšší částka na obyvatele vychází v okresech Bruntál, Jeseník a Most. Jedná se o dávku vyšší než 59,4 Kč na obyvatele okresu. Naopak tento podíl vychází nejníže v Praze a okolí. Podrobnosti viz mapa.
Mapa: PnD celková výše dávky na obyvatele
Zdroj: MPSV, Vládní analytický útvar
Počet osob pobírajících PnD na 1000 obyvatel opět v rozdělení okresů ČR ilustruje mapa. Nejvíce pobírají dávku PnD osoby v okresech Bruntál a Most. V těchto okresech přesahuje počet osob pobírajících PnD vůči 1000 obyv. hranici 56,3. Naopak nejméně je tato dávka využívaná v Praze a okolí, na západě Čech či v Jihomoravském kraji v okolí Brna.
Mapa: PnD počet osob na 1000 obyvatel
Zdroj: MPSV, Vládní analytický útvar
Příloha 6: Grafy a tabulky PnB
NNB nájemní bydlení
Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5
Měsíční náklady na bydlení v Kč
Praha a Brno
Obce s alespoň 70000 obyvateli
Obce do 69999 obyvatel
Jedna nebo dvě
16 729
14 197
13 737
Tři
19 212
15 900
15 299
Čtyři a více
23 195
19 202
18 477
Normativní náklady na bydlení platné od 1. 1. 2024 pro bydlení v bytech užívaných na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy
Zdroj: MPSV, zákon o SSP
NNB vlastnické a družstevní bydlení
Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5
Měsíční náklady na bydlení v Kč
Jedna nebo dvě
8 932
Tři
11 161
Čtyři a více
13 568
Normativní náklady na bydlení platné od 1. 1. 2024 pro bydlení v družstevních bytech, bytech užívaných na základě služebnosti užívání celého bytu (věcné břemeno) a bytech vlastníků
Zdroj: MPSV, zákon o SSP
PnB 2023
Měsíc
1
2
3
4
5
6
Vyplaceno dávek
229 921
236 501
259 337
248 215
201 361
267 370
Počet příjemců
211 856
238 136
242 465
244 710
238 922
243 139
Vyplaceno v tis. Kč
1 129 400
1 319 196
1 466 978
1 432 398
1 220 250
1 640 170
průměrná výše dávky
4 912
5 578
5 657
5 771
6 060
6 134
Měsíc
7
8
9
10
11
12
Vyplaceno dávek
256 167
264 744
271 128
268 762
215 076
270 987
Počet příjemců
245 456
260 836
262 558
262 105
231 658
231 008
Vyplaceno v tis. Kč
1 588 015
1 670 122
1 717 059
1 701 945
1 344 331
1 709 830
Průměrná výše dávky
6 199
6 308
6 333
6 333
6 250
6 310
Přehled PnB 2023
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Oproti roku 2022 došlo za poslední rok k výraznému nárůstu počtu příjemců příspěvku na bydlení. Hlavními příčinami tohoto nárůstu bylo zvýšení cen energií, vysoká inflace a celkové zvýšení nákladů na bydlení.
V roce 2022 bylo v příspěvku na bydlení průměrně vyplaceno 168 673 dávek za měsíc. V roce 2023 narostl měsíční průměr vyplacených dávek o 47 %. Tento nárůst byl zapříčiněný navýšením normativů na bydlení pro rok 2023, zavedením energetického příplatku k normativům, a zrušením fikce příjmu (odvozované z životního minima) při posuzování nároku na PnB. Navýšením normativních nákladů a zavedením mimořádného energetického příplatku k normativům došlo rovněž ke změně poměru domácností, stropovaných normativními náklady. Zatímco v předchozích obdobích (do roku 2022) byla přibližně polovina domácností (žadatelů o dávku PnB) stropována normativními náklady, v letech 2022-2023 je normativy stropováno cca 15 % domácností (tzn. 85 % se vejde do limitu stanovených normativních nákladů). Nárůst vyplacených dávek se promítl i do celkové vyplacené částky. V roce 2023 bylo na PnB vyplaceno 17,939 mld. Kč.
Srovnání PnB 2022 a 2023
Průměry za měsíc
2022
2023
Vyplaceno dávek
168 673
249 131
Celkem vyplaceno v Kč
713 367 726 Kč
1 494 974 001 Kč
Součty
2022
2023
Vyplaceno dávek
2 024 082
2 989 569
Celkem vyplaceno v Kč
8 560 412 707 Kč
17 939 694 000 Kč
Srovnání PnB 2022 a 2023
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Zřetelný nárůst příjemců PnB je vidět i v meziročních statistikách. Následující grafy ilustrují vývoj vyplacených dávek u PnB v období 2015 až 2023 a také vývoj nákladů na PnB. U obou sledovaných časových řad je jasně vidět vzestupná tendence poznamenaná energetickou krizí vrcholící v roce 2023.
Vývoj PnB v letech 2015-2023
Rok
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
Vyplacené dávky
224 384
220 826
206 227
183 167
164 370
155 300
144 503
168 612
249 131
Vývoj nákladů v mld. Kč
9,16
9,26
8,62
7,71
7,08
6,95
6,62
8,52
17,94
Vývoj PnB v letech 2015-2023
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Vývoj počtu vyplacených dávek PnB v letech 2015-2023
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Vývoj nákladů na dávku PnB v letech 2015-2023
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Pokud se více zaměříme na rozložení příjemců PnB dle vztahu k bydlení, lze konstatovat, že největší skupinou příjemců jsou lidé, kteří žijí v nájemním bydlení. Níže uvedená tabulka prezentuje data z prosince 2023, kdy lidé žijící v nájemním bydlení tvořili téměř 70 % příjemců příspěvku na bydlení. Vyplacené částky k jednotlivým typům bydlení se vztahují k počtu příjemců, nikoliv k vyplaceným dávkám za daný měsíc. Je to důležité, protože v konkrétním měsíci jsou vyplaceny dávky zpětně i za více než jeden předchozí měsíc. Počet příjemců tedy nepředstavují ten samý číselný údaj jako počet vyplacených dávek.
PnB 12/2023 dle vztahu k bydlení
Nájemce
Podnájemce
Člen družstva
Vlastník
Počet příjemců
Částka
Počet příjemců
Částka
Počet příjemců
Částka
Počet příjemců
Částka
161 047
1 132 564 199 Kč
9 573
74 180 014 Kč
6 880
26 374 476 Kč
47 809
198 181 488 Kč
Manžel vlastníka
Služebnost bytu
Rekreace
Celkem
Počet příjemců
Částka
Počet příjemců
Částka
Počet příjemců
Částka
Počet příjemců
Částka
377
1 670 021 Kč
5 104
18 708 705 Kč
218
1 034 543 Kč
231 008
1 452 713 446 Kč
PnB dle vztahu k bydlení
Zdroj: MPSV, OKSTAT
V grafu je jasně vidět, že marginální skupinu příjemců tvořili v prosinci 2023 lidé bydlící v rekreačních objektech, v bytech manžela/ky, nebo ve služebních bytech. Největšími skupinami jsou pak nájemci a vlastníci.
Rozložení příjemců PnB dle vztahu k bydlení
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Domácnosti jednotlivců tvoří cca 44,5 % příjemců PnB, z toho cca dvě pětiny jsou domácnosti jednotlivců osob starších 65 let. Podíl samoživitelů s jedním a více dětmi mezi příjemci PnB je 20,7 %. Dvojice dospělých s dětmi zastupují 14 % domácností čerpajících PnB. Podrobný přehled domácností s PnB přináší tabulka.
Rozložení domácností příjemců PnB
Počet domácností PnB
absol.
v %
Domácnosti jednotlivců
Méně než 65 let
32 454
18,3 %
65 a více let
46 260
26,1 %
Dvojice dospělých bez záv. dětí
Oba méně než 65 let
6 867
3,9 %
Jeden 65 let a více, jeden 65 méně
3 077
1,7 %
Oba 65 let a více
2 665
1,5 %
Ostatní domác. bez záv. dětí
1 612
0,9 %
1 dospělý se závislými dětmi
1 závislé dítě
19 379
10,9 %
2 závislé děti
12 697
7,2 %
3 a více závislých dětí
4 518
2,6 %
Dvojice dospělých
1 závislé dítě
8 422
4,8 %
2 závislé děti
9 436
5,3 %
3 a více závislých dětí
7 218
4,1 %
Pouze nezaopatřené
58
0,0 %
Ostatní domácnosti se záv. dětmi
2 877
1,6 %
Neurčeno
19 508
11,0 %
CELKEM
177 048
100,0 %
Rozložení domácností příjemců PnB
Zdroj: MPSV, Vládní analytický útvar
Celkový počet společně posuzovaných osob (dále SPO) v domácnostech pobírajících PnB je 364 155. Senioři tvoří 17,6 %, 45 % jsou dospělé osoby pod 65 let, dětí do 5 let je mezi SPO cca 10 %, dětí do 14 let 18 % a nezaopatřených dětí do 26 let (tedy i studentů) je 0,8 %. Přehled absolutních hodnot věkového rozdělení SPO čerpajících PnB zobrazuje následující graf.
Počty SPO u příjemců PnB dle věku
Zdroj: MPSV, Vládní analytický útvar
Zajímavým ukazatelem o čerpání PnB je podíl SPO pobírajících PnB k celkovému počtu osob daného typu v ČR dle ČSÚ, který přináší tabulka 19. Podíl všech SPO pobírajících PnB vůči počtu obyvatel ČR se rovná 3,55 %. K 17. 1. 2024 bylo na ÚP podáno 392 950 žádostí o PnB. Přiznaných žádostí ke stejnému dni bylo 258 530.
Rozložení příjemců PnB podle SPO
Počet SPO
Podíl osob pobírajících PnB k celkovému počtu osob daného typu v ČR dle ČSÚ
Domácnosti jednotlivců
Méně než 65 let
32 480
4,70 %
65 a více let
46 262
6,17 %
Dvojice dospělých bez záv. dětí
Oba méně než 65 let
13 738
1,06 %
Jeden 65 let a více, jeden 65 méně
6 153
0,86 %
Oba 65 let a více
5 332
Ostatní domác. bez záv. dětí
5 080
0,56 %
1 dospělý se závislými dětmi
1 závislé dítě
38 770
18,91 %
2 závislé děti
38 091
3 a více závislých dětí
19 591
Dvojice dospělých
1 závislé dítě
25 274
1,79 %
2 závislé děti
37 742
1,77 %
3 a více závislých dětí
40 545
7,05 %
Pouze nezaopatřené
124
Ostatní domác. se záv. dětmi
13 986
2,10 %
Neurčeno
40 987
CELKEM
364 155
3,55 %
Rozložení domácností příjemců PnB podle SPO ve vztahu k celkovému počtu obyvatel
Zdroj: MPSV, Vládní analytický útvar, ČSÚ
PnB měl v prosinci 2023 největší počet příjemců v Moravskoslezském kraji, jednalo se o 46 491 příjemců. V poměru k počtu obyvatel tohoto kraje se jedná o 3,91 %. Nejméně příjemců PnB bylo v Karlovarském kraji, ale nejmenší poměr k počtu obyvatel se nacházel v Plzeňském kraji, kde PnB pobíralo 1,28 % obyvatel. Uvedené údaje ilustruje níže uvedená tabulka.
PnB dle krajů
Kraj
Počet příjemců
Vyplacená částka
Počet obyvatel kraje
Poměr příjemců PnB k počtu obyv.
Hlavní město Praha
22 605
189 383 121 Kč
1 357 326
1,67 %
Středočeský kraj
21 259
135 303 869 Kč
1 439 391
1,48 %
Jihočeský kraj
10 889
63 798 466 Kč
652 303
1,67 %
Plzeňský kraj
7 764
46 313 180 Kč
605 388
1,28 %
Karlovarský kraj
7 099
43 751 503 Kč
293 595
2,42 %
Ústecký kraj
26 291
176 668 356 Kč
812 337
3,24 %
Liberecký kraj
11 556
72 252 686 Kč
449 177
2,57 %
Královéhradecký kraj
11 066
66 538 795 Kč
555 267
1,99 %
Pardubický kraj
9 161
53 256 503 Kč
528 761
1,73 %
Vysočina
7 446
38 783 415 Kč
514 777
1,45 %
Jihomoravský kraj
25 167
164 000 645 Kč
1 217 200
2,07 %
Olomoucký kraj
12 960
76 331 473 Kč
631 802
2,05 %
Moravskoslezský kraj
46 491
269 925 904 Kč
1 189 674
3,91 %
Zlínský kraj
10 360
52 310 880 Kč
580 531
1,78 %
Ostatní
894
4 741 821 Kč
0
0,00 %
Celkem
231 008
1 453 360 617 Kč
10 827 529
2,13 %
Regionální rozložení PnB (dle krajů)
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Počet příjemců PnB dle krajů
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Mapa ukazuje průměrnou výši PnB vůči SPO dle rozdělení okresů České republiky. Nejvyšší průměrné dávky PnB jsou ve větších městech a okolí. V nejvyšší kategorii, která se rovná a je vyšší než 4372,5 Kč, je jen Praha. Nicméně vyšší průměrné dávky jsou i v okresech Plzeň – město, Brno – město, Ostrava – město nebo Hradec Králové.
Mapa: PnB průměrná dávka na SPO
Zdroj: MPSV, Vládní analytický útvar
Celková výše vyplacené dávky PnB v přepočtu na obyvatele konkrétního okresu je nejvyšší v okrese Karviná a Ostrava – město, výše dávky zde překračuje hranici 213 Kč na obyvatele. Poté následuje okres Most, Děčín a okolní okresy Ústí nad Labem, Teplice a Chomutov. Hodnoty všech okresů jsou vidět na mapě.
Mapa: PnB celková výše dávky na obyvatele
Zdroj: MPSV, Vládní analytický útvar
Počet osob s dávkou PnB v přepočtu na 1000 obyvatel v rozdělení okresů ČR zobrazuje mapa. Nejvíce osob s PnB v přepočtu na 1000 obyvatel je v okresech u hranic, konkrétně v okrese Karviná a Most. Tyto okresy překračují hranici 94 občanů s PnB na 1000 obyvatel. Poté následují okresy Děčín, Ostrava – město a Ústí nad Labem. Detailní přehled je vidět v mapě.
Mapa PnB počet osob na 1000 obyvatel
Zdroj: MPSV, Vládní analytický útvar
Příloha 7: Grafy a tabulky PnŽ
PnŽ vývoj v letech
Rok
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
Počet vyplacených dávek PnŽ (měsíční průměr)
153 864
126 048
101 402
78 640
62 799
61 319
64 976
61 392
64 110
Náklady na dávku PnŽ za rok (v mld. Kč)
7,24
6,22
4,85
3,39
2,75
3,71
3,29
3,48
4,06
Vývoj počtu vyplacených dávek PnŽ a ročních nákladů
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Vývoj počtu vyplacených dávek PnŽ 2015-2023
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Vývoj nákladů na dávku PnŽ 2015-2023
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Z uvedené tabulky a grafů je patrný vyrovnaný průměrný počet příjemců dávky za posledních 5 let. Vzhledem k tomu, že výše dávky je odvozována z příjmů příjemců dávky a výše životního/existenčního minima, dochází i při relativně neměnném počtu příjemců k nákladové oscilaci. Zvýšení nákladů v roce 2023 souvisí se zvýšením částek životního a existenčního minima od 1. 1. 2023.
Dávka PnŽ porovnání 2022/2023
Měsíční průměry
2022
2023
Nárůst v %
Vyplaceno dávek PnŽ
61 392
64 110
104 %
Náklady na vyplacené PnŽ v tis. Kč
291 546
338 439
116 %
Roční náklady na PnŽ v mld. Kč
3,48
4,06
116 %
Porovnání počtu vyplacených dávek PnŽ a ročních nákladů
Zdroj: MPSV, OKSTAT
V roce 2023 činily roční náklady na dávku PnŽ cca 4,06 mld. Kč, průměrné měsíční náklady na dávku PnŽ činily 0,34 mld. Kč. Měsíčně bylo vyplaceno cca 64 tisíc dávek. Průměrná výše dávky činila v roce 2023 částku 5 279 Kč (v roce 2022 byla průměrná výše dávky PnŽ 4 749 Kč).
Dávka PnŽ v roce 2023
Měsíc
1
2
3
4
5
6
Vyplaceno dávek PnŽ
62 164
64 168
66 617
63 728
66 389
65 120
Počet příjemců v daném měsíci
64 142
64 507
65 104
65 032
64 885
64 322
Měsíční náklady na PnŽ v tis. Kč
335 576
347 041
356 541
337 772
349 723
345 189
Měsíc
7
8
9
10
11
12
Vyplaceno dávek PnŽ
62 233
63 921
62 058
63 937
63 364
65 614
Počet příjemců za daný měsíc
63 236
62 844
62 746
62 681
62 785
60 005
Měsíční náklady na PnŽ v tis. Kč
324 604
331 835
325 983
330 153
332 348
344 505
Časová řada vývoje počtu dávek, příjemců a nákladů na PnŽ v roce 2023
Zdroj: MPSV, OKSTAT
V tabulce lze sledovat plynulost vyplácení dávek ve vztahu k počtu příjemců. Počet příjemců odpovídá počtu oprávněných osob), které mají v daném měsíci nárok na dávku, oproti tomu počet vyplacených dávek odpovídá počtu dávek vyplacených v daném měsíci (nárok mohl vzniknout dříve a být vyplacen společně s dalšími v některém nadcházejícím měsíci).
Z tabulky vyplývá podíl žen a mužů dle osoby žadatele o dávku PnŽ. Vyšší podíl žen (59 %) lze přičítat zejména nutnosti zajistit prostředky na krytí nákladů souvisejících s dětmi/rodinou, protože vyšší podíl žen spatřujeme zejména ve věkových kategoriích 18-50 let (fertilní období, resp. období péče o děti), nejvýrazněji v kategorii 18-30 let věku, kdy je podíl žen cca 80 %, viz. tabulka níže.
Dávka PnŽ dle pohlaví žadatele 12/2023
Pohlaví žadatele
počet
%
Žena
35 664
59
Muž
24 341
41
Celkem
60 005
100
Poměr žen a mužů v kategorii žadatel o PnŽ v 12/2023
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Dávka PnŽ dle věku a pohlaví žadatele 12/2023
Věk žadatele
počet
ženy
muži
% ženy
% muži
do 18 let včetně
885
438
447
49,5
50,5
18-30
7 184
5 752
1 432
80,1
19,9
30-40
12 130
8 803
3 327
72,6
27,4
40-50
13 800
8 207
5 593
59,5
40,5
50-65
20 309
9 690
10 619
47,7
52,3
65+
5 697
2 774
2 923
48,7
51,3
Celkem
60 005
35 664
24 341
59,4
40,6
Poměr žen a mužů dle věku v kategorii žadatel o PnŽ v 12/2023
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Z hlediska posouzení velikosti rodin, kam směřuje příspěvek na živobytí (PnŽ), můžeme konstatovat, že 52 % příjemců PnŽ jsou jednočlenné domácnosti, tj. jednotlivci, z celkového počtu 60 005 dávek PnŽ v prosinci 2023 činily domácnosti jednotlivců 31 498. Velikost okruhu SPO znamená, kolik osob je při žádosti o dávku společně posuzováno. Určení okruhu společně posuzovaných osob (SPO) je stanoveno zákonem, zjednodušeně řečeno se jedná o osoby, které spolu sdílí a společně hradí náklady na živobytí (domácnost).
PnŽ 12/2023 dle velikosti okruhů SPO (rodin)
Velikost okruhu SPO (rodin)
Počet rodin s PnŽ
Počet osob
1
31 498
31 498
2
9 937
19 874
3
6 805
20 415
4
5 224
20 896
5
3 274
16 370
6
1 709
10 254
7
825
5 775
8
406
3 248
9
169
1 521
10
83
830
11
41
451
12
17
204
13
9
117
14
5
70
15
2
30
16
1
16
Celkem
60 005
131 553
Velikost okruhů SPO (rodin), tj. počet osob podpořených dávkou PnŽ
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Tabulka níže ilustruje počet dětí v rodinách podpořených dávkou PnŽ. Z celkového počtu rodin (okruhů SPO) 60 005 jich 22 383 má 1-13 dětí (tj. 37 % rodin), celkový počet těchto dětí je 50 370, tj. 38 % z celkového počtu osob podpořených dávkou PnŽ.
PnŽ 2023 dle počtu dětí v rodině (okruhu SPO)
Počet dětí v rodině
Počet rodin
Počet dětí
1
7 965
7 965
2
6 906
13 812
3
4 036
12 108
4
2 000
8 000
5
828
4 140
6
387
2 322
7
147
1 029
8
63
504
9
31
279
10
12
120
11
6
66
12
1
12
13
1
13
Počet rodin s dětmi v okruhu SPO celkem
22 383
50 370
Počet rodin s dětmi v okruzích SPO, tj. počet dětí podpořených dávkou PnŽ
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Do výpočtu dávky PnŽ vstupuje životní minimum pro každou ze společně posuzovaných osob, po uplynutí 6 měsíců podpory pak existenční minimum, a to v případě, nesplňuje-li osoba výjimku dle § 3 zákona o hmotné nouzi (např. věk nad 68 let, starobní důchod, invalidita III. stupně, těhotenství, mateřství, pobírání příspěvku na péči ve II. – IV. stupni… atd.). Počet osob splňujících výjimku dle § 3 zákona z celkového počtu společně posuzovaných osob (131 553) činil v prosinci 2023 cca 60 % (79 100 osob), z tohoto počtu bylo 6 308 osob v invaliditě III. stupně.
Výše rozhodného měsíčního příjmu v Kč
Velikost okruhu SPO (rodin)
0
do 5 000
5 001- 10 000
10 001-15 000
15 001-20 000
20 001-25 000
25 001-30 000
nad 30 001
1
24 316
6 752
430
2
2 887
5 320
1 721
3
491
3 890
2 265
159
4
204
2 576
1 770
667
7
5
67
1 337
1 091
678
101
6
31
530
553
465
119
11
7
13
188
231
265
111
16
1
8
7
60
97
153
57
28
4
9
1
22
36
73
23
9
5
10
4
3
18
29
20
5
4
11
0
1
8
13
13
2
2
2
12
0
0
1
5
7
2
2
13
0
0
1
4
0
2
0
2
14
0
0
1
2
1
0
1
15
0
0
2
16
0
0
1
SPO dle velikosti podle měsíčního rozhodného příjmu
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Z tabulky rozhodných příjmů dle velikosti SPO je zřejmé, že nulový příjem je uváděn v případě jednočlenných okruhů SPO (domácnosti jednotlivců). Z celkového počtu domácností jednotlivců, pobírajících PnŽ (31 498), jich tedy 24 316 uvádí nulový příjem, tj. 77 %. S rostoucí velikostí SPO roste do určité hranice i uváděný měsíční rozhodný příjem, viz. tabulka.
Převažující formou bydlení příjemců dávky PnŽ jsou nájmy a podnájmy (celkem 81 %). Mezi příjemci dávky PnŽ je bez přístřeší cca 4 995 osob (8 %), viz tabulka.
PnŽ 12/2023 dle formy bydlení
Forma bydlení
Počet dávek
%
Vlastnická
2 163
4
Nájemní
33 620
56
Družstevní, SVJ
1 565
3
Jiná (podnájem, ubytovna ap.)
14 984
25
Bez právního titulu
2 666
4
Bez přístřeší
4 995
8
Nezjištěno
12
0
Celkem
60 005
100
Počet dávek PnŽ dle formy bydlení
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Z tabulky níže vyplývá, že 67 % příjemců dávky bydlí v bytech, v ubytovnách cca 10 %, v pobytových sociálních službách 8 % (zejm. domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem).
PnŽ 12/2023 dle typu bydlení
Typ bydlení
Počet dávek
%
Byt
40 211
67
Ubytovací zařízení
6 199
10
Stavba pro rekreaci
139
0
Jiný než obytný prostor
1 104
2
Pobytové sociální služby
4 624
8
Nezjištěno
7 728
13
Celkem
60 005
100
Počet dávek PnŽ dle typu bydlení
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Z hlediska regionálního rozložení příjemců dávky PnŽ lze konstatovat, že největší podíl příjemců dávky je v Ústeckém kraji, Moravskoslezském kraji, a Karlovarském kraji. Hodnoty uvedené v tabulce jsou vztaženy k počtu obyvatel daného kraje. Výsledky reflektují příjmovou a sociodemografickou situaci daných krajů.
PnŽ počet příjemců (měsíční průměry) dle krajů
Kraj
Počet dávek PnŽ
Počet obyvatel kraje
% poměr PnŽ k počtu obyvatel kraje
Hlavní město Praha
4 427
1 357 326
0,33
Středočeský kraj
4 955
1 439 391
0,34
Jihočeský kraj
2 553
652 303
0,39
Plzeňský kraj
2 140
605 388
0,35
Karlovarský kraj
2 606
293 595
0,89
Ústecký kraj
10 260
812 337
1,26
Liberecký kraj
2 582
449 177
0,57
Královéhradecký kraj
2 495
555 267
0,45
Pardubický kraj
2 284
528 761
0,43
Vysočina
1 364
514 777
0,26
Jihomoravský kraj
4 914
1 217 200
0,40
Olomoucký kraj
3 809
631 802
0,60
Moravskoslezský kraj
13 707
1 189 674
1,15
Zlínský kraj
1 888
580 531
0,33
Neurčeno
21
0
0,00
Příjemců PnŽ v 12/2023 celkem
60 005
10 827 529
0,55
Procentuální počet příjemců PnŽ po jednotlivých krajích ČR vztaženo k počtu obyvatel
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Na mapě je vidět průměrná výše PnŽ v přepočtu na SPO v konkrétním okrese. Nejvyšší hranici 3227 Kč překračuje okres Praha – západ. Poté následuje okres Zlín a Blansko, Hodonín, Praha a Praha – východ. Naopak nejnižší průměrná dávka PnŽ v přepočtu na SPO je v okresech Chrudim, Ústí nad Orlicí, Mladá Boleslav a Písek.
Mapa: PnŽ průměrná dávka na SPO
Zdroj: MPSV, Vládní analytický útvar
Nejvyšší dávka PnŽ v přepočtu na obyvatele vychází v okrese Most, jako jediný okres překračuje hranici 117 Kč. Následuje Ústí nad Labem, Karviná a Ostrava – město. Pod hranici 16,3 Kč se řadí například okresy Praha, Pelhřimov, Klatovy nebo Zlín. Detailní přehled přináší mapa níže.
Mapa: PnŽ celková výše vyplacené dávky na obyvatele
Zdroj: MPSV, Vládní analytický útvar
Mapa ilustruje počet osob s PnŽ v konkrétním okrese v přepočtu na 1000 obyvatel. Hranici 51 osob překračuje jediný okres, a to Most. Následuje Ústí nad Labem a Karviná. Nejméně osob s PnŽ je například v okresech Praha, Uherské Hradiště nebo Jindřichův Hradec.
Mapa: PnŽ počet osob na 1000 obyvatel
Zdroj: MPSV, Vládní analytický útvar
Příloha 8: Grafy a tabulky DnB
Doplatek na bydlení byl v prosinci 2023 vyplácen 21 922 příjemcům. Počet SPO, jejichž domácnosti čerpaly v prosinci roku 2023 DnB, je 43 887.
DnB za rok 2023
Měsíc
1
2
3
4
5
6
Vyplaceno dávek
31791
34 111
30 335
27 146
29 178
25 292
Počet příjemců
33 862
34 470
28 560
28 063
28 205
24 996
Vyplaceno v tis. Kč
151966
162 615
149 413
132 765
145 729
140 504
Průměrná výše dávky
4780
4767
4925
4890
4994
5555
Měsíc
7
8
9
10
11
12
Vyplaceno dávek
23 769
24 976
22 831
24 427
24 512
25 461
Počet příjemců
24 069
24 222
23 495
23 902
24 336
21 922
Vyplaceno v tis. Kč
127 407
133 337
122 884
131 434
131 986
145 714
Průměrná výše dávky
5360
5339
5382
5381
5385
5723
Přehled DnB rok 2023
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Srovnání průměrného počtu vyplacených dávek mezi roky 2022 a 2023 ukazuje, že průměrný počet příjemců v roce 2023 poklesl. Tento pokles lze vysvětlit saturací nákladů na bydlení prostřednictvím dávky PnB (u které průměrný počet vyplacených dávek mezi těmito lety naopak narostl o 47 %, jak je uvedeno výše). Důvodem bylo zrušení fikce příjmu a navýšení normativních nákladů u PnB. Došlo i poklesu celkových vyplacených peněžních prostředků na dávku DnB. Za rok 2023 bylo na DnB vyplaceno cca 1,676 mld Kč. V roce 2022 to bylo 1,826 mld Kč.
Srovnání DnB 2022 a 2023
Průměry DnB za měsíc
2022
2023
Vyplaceno dávek
34 185
26 986
Vyplaceno v Kč
152 175 000 Kč
139 646 166 Kč
Součty DnB
2022
2023
Vyplaceno dávek
410 222
323 829
Vyplaceno v Kč
1 826 096 000 Kč
1 675 754 000 Kč
Srovnání DnB 2022 a 2023
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Dlouhodobý vývoj doplatku na bydlení ukazuje, že za rok 2023 bylo vyplaceno nejméně dávek za posledních 9 let. Nejvíce vyplacených dávek na DnB bylo v letech 2015 a 2016. Trend poklesu vyplacených dávek i nákladů na DnB v roce 2023 ukazují grafy níže.
Vývoj dávky DnB v letech 2015-2023
Rok
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
Vyplacené dávky
70673
64164
53291
40695
33820
32654
34898
34185
26986
Vývoj nákladů v mld. Kč
3,14
2,92
2,42
1,89
1,61
1,63
1,77
1,84
1,68
Vývoj DnB v letech 2015-2023
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Vývoj vyplacených dávek DnB
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Vývoj nákladů DnB v mld. Kč
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Nejvíce využívají DnB lidé, kteří bydlí v bytech, následují příjemci žijící v ubytovacích zařízení (ubytovna), pobytových sociálních službách a jiných než obytných prostorech. Ve stavbách určených pro rekreaci bydlelo v prosinci 2023 jedenáct příjemců DnB. U 10 příjemců nebyl typ bydlení uveden.
Příjemci DnB dle typu bydlení
Typ bydlení
Byt
Ubytovací zařízení
Stavba pro rekreaci
Jiný než obytný prostor
Pobytové sociální služby
Nezjištěno
Počet příjemců
11 198
6 164
11
590
3 941
10
Příjemci DnB dle typu bydlení
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Z forem bydlení převládá u příjemců DnB bydlení nájemní, podnájemní a bydlení v ubytovnách či v podobných zařízeních. Vlastnické bydlení je mezi příjemci zastoupeno minimálně. Formám bydlení odpovídá i výše vyplacených částek. Nájemní a tzv. jiné formy (podnájem, ubytovna) tvoří dohromady 99,23 % vyplacených částek na DnB.
Do ubytoven je poskytováno 6 164 dávek DnB, což představuje celkem 9 491 SPO (osob podpořených dávkou DnB). 4 634 dávek (tzn. 75 % z celkového počtu DnB do ubytoven) jsou dávky pro SPO 1 = domácnosti jednotlivců. Z celkového počtu 9 491 osob v SPO DnB v ubytovnách je 2 068 osob nezaopatřených (tj. dětí).
Příjemci DnB dle formy užívání bytu
Forma bydlení
Vlastnická
Nájemní
Družstevní, SVJ
Jiná [MLM(1] [BJM(2] (podnájem, ubytovna ap.)
Bez právního titulu
Bez přístřeší
Nezjištěno
Počet příjemců
137
9 785
124
11 866
3
2
5
Vyplacená částka za měsíc
480 551 Kč
47 535 756 Kč
434 092 Kč
78 375 590 Kč
18 876 Kč
11 650 Kč
26 591 Kč
Podíl vyplacené částky
0,38 %
37,46 %
0,34 %
61,77 %
0,01 %
0,01 %
0,02 %
Příjemci DnB dle formy užívání bytu
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Následující dvě tabulky ukazují počet příjemců dávky dle počtu SPO a dle počtu dětí. Nejvíc příjemců DnB je mezi jednotlivci, což se potvrzuje i tím, že nejvíce příjemců DnB je bezdětných. 4 a více dětí má celkem 1 078 příjemců, což odpovídá 4,92 % z celkových příjemců dávky.
DnB dle počtu SPO v rodině
Počet příjemců
Vyplaceno v KČ
Jednotlivci
12 783
68 008 988 Kč
2 osoby
3 506
20 967 223 Kč
3 osoby
2 184
13 661 365 Kč
4 osoby
1 535
10 510 806 Kč
5 a více osob
1 914
13 734 724 Kč
Celkem
21 922
126 883 106 Kč
DnB dle počtu SPO
Zdroj: MPSV, OKSTAT
DnB dle počtu dětí
Počet příjemců
Vyplaceno v Kč
Bez dětí
14 887
81 440 758 Kč
1 dítě
2 647
15 593 037 Kč
2 děti
2 148
13 732 115 Kč
3 děti
1 162
7 916 554 Kč
4 a více dětí
1 078
8 200 642 Kč
Celkem
21 922
126 883 106 Kč
DnB dle počtu dětí v rodině (SPO)
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Příjemci DnB jsou nejčastěji z Moravskoslezského kraje, jak ukazuje graf. Tento kraj má i největší podíl příjemců DnB v porovnání s počtem obyvatel konkrétního kraje. Naopak nejmenší podíl má Vysočina, pouze 0,11 % jeho obyvatel pobírá DnB.
Počet příjemců DnB dle krajů
Zdroj: MPSV, OKSTAT
DnB dle krajů
Kraj
Počet příjemců
Vyplacená částka
Počet obyvatel kraje
Poměr příjemců DnB k počtu obyv.
Hlavní město Praha
2 130
16 680 724 Kč
1 357 326
0,16 %
Středočeský kraj
2 014
13 547 824 Kč
1 439 391
0,14 %
Jihočeský kraj
933
5 463 883 Kč
652 303
0,14 %
Plzeňský kraj
830
5 370 465 Kč
605 388
0,14 %
Karlovarský kraj
855
4 445 053 Kč
293 595
0,29 %
Ústecký kraj
2 783
14 655 218 Kč
812 337
0,34 %
Liberecký kraj
1 014
5 893 715 Kč
449 177
0,23 %
Královéhradecký kraj
780
4 600 890 Kč
555 267
0,14 %
Pardubický kraj
776
4 222 469 Kč
528 761
0,15 %
Vysočina
559
3 055 790 Kč
514 777
0,11 %
Jihomoravský kraj
1 942
12 285 374 Kč
1 217 200
0,16 %
Olomoucký kraj
1 426
8 117 192 Kč
631 802
0,23 %
Moravskoslezský kraj
5 151
24 824 574 Kč
1 189 674
0,43 %
Zlínský kraj
726
3 701 357 Kč
580 531
0,13 %
Ostatní
3
18 578 Kč
0
0,00 %
Celkem
21 922
126 883 106 Kč
10 827 529
0,20 %
DnB dle krajů
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Rozdělení příjemců dle rozmezí rozhodného příjmu SPO přináší tabulka. Ukazuje, že největší počet příjemců DnB nedisponuje žádnými příjmy. Těmto příjemcům bylo za prosinec 2023 v rámci DnB vyplaceno 61 396 446 Kč. Porovnání počtu příjemců dle rozmezí přijmu SPO přináší.
DnB dle rozhodného příjmu SPO
Počet příjemců
Vyplaceno v Kč
0 Kč
9 938
61 396 446 Kč
1-499 Kč
71
465 614 Kč
500-999 Kč
503
3 271 106 Kč
1000-1999 Kč
1 184
7 569 258 Kč
2000-2999 Kč
940
5 734 726 Kč
3000-3999 Kč
839
4 898 184 Kč
4000-4999 Kč
1 341
7 023 743 Kč
5000-9999 Kč
4 458
21 749 345 Kč
10000 + Kč
2 646
14 768 680 Kč
Ostatní
2
6 004 Kč
Celkem
21 922
126 883 106 Kč
DnB dle rozhodného příjmu SPO
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Počet příjemců DnB dle rozhodného příjmu SPO
Zdroj: MPSV, OKSTAT
Nejvyšší průměrná dávka na SPO je v okresech Praha a Praha – západ, překračuje zde hranici 4730 Kč na SPO. V okrese Praha – východ, se průměrná dávky na SPO pohybuje v rozmezí 4420 až 4730 Kč. Nejnižší průměrná dávka DnB je v okresech Most, Děčín, Semily, Náchod, Ústí nad Orlicí a Bruntál. Poměrně nízkou výši dávky v těchto okresech lze vysvětlit saturací nákladů na bydlení prostřednictvím dávky PnB, u které od roku 2023 došlo k podání zjednodušení žádosti, lze již podat online a také ke zrušení tzv. fikce příjmů. Během roku 2023 byl i proto zaznamenám významný nárůst příjemců PnB.
Mapa: DnB průměrná dávka na SPO
Zdroj: MPSV, Vládní analytický útvar
Celková výše vyplacené dávky DnB na obyvatele je nejvyšší v okresech Most, Karviná a Ostrava – město. Překračuje zde hranici 42,9 Kč. Do druhé nejvyšší kategorie se řadí okresy Ústí nad Labem, Mělník a Bruntál. Přehled o celkové výši dávek na obyvatele v konkrétním okrese zobrazuje mapa.
Mapa: DnB celková výše vyplacené dávky na obyvatele
Zdroj: MPSV, Vládní analytický útvar
Počet obyvatel s DnB v přepočtu na 1000 obyvatel konkrétního okresu zobrazuje mapa. Nejvyšším počtem disponuje okres Most s 33 osobami pobírajícími DnB na 1000 obyvatel. Následují ho okresy Bruntál, Karviná a Ostrava – město. Detailní přehled přináší mapa.
Mapa: DnB počet osob na 1000 obyvatel
Zdroj: MPSV, Vládní analytický útvar
Příloha 9: Přehled majetkových testů v evropských státech
Stát
Typ majetkového testu (vztaženo i na úspory)
Nemovitý majetek
Úspory
Konkrétní typy movitého majetku
Obývaný majitelem
Další nemovitost
Vozidlo
Statky, zboží
Rakousko
DISQ
4315 EUR (Vídeň)
Povinnost opakovaně žádat každých 6 měsíců
Zánik nároku (musí být prodána v řádech měsíců)
Jsou od určité výše zahrnuty
Zahrnuté, možnost výjimky (např. ZTP)
Nezahrnují se
Belgie
Fikce příjmů
Imputované nájemné je zahrnuto jako příjem (s výjimkami)
Imputované nájemné je zahrnuto jako příjem (s výjimkami)
Fiktivní příjem
6-10 % z úspor nad 6000 EUR
NA
NA
Bulharsko
DISQ
256 EUR na člena domácnosti
Nezahrnuje se, pokud je v domácnosti méně než 1 pokoj na osobu
Zánik nároku
Jsou od určité výše zahrnuty
NA
Nezahrnují se
Kypr
DISQ, viz dále
Nezahrnuje se, pokud má méně než 300 m čtverečních
Zahrnuje se do majetku (pokud hodnota přesahuje 100 000 EUR)
Zahrnuje se, nad 5000 EUR vede k zániku nároku
NA
NA
Německo
DISQ
3100-10500 EUR
Nezahrnuje se, pokud má odpovídající velikost
Zahrnuje se do majetku (existují výjimky)
Zahrnuje se (s výjimkou penzijního spoření)
Zahrnuje se, možnosti výjimky
Nezahrnují se
Stát
Typ majetkového testu (vztaženo i na úspory)
Nemovitý majetek
Úspory
Konkrétní typy movitého majetku
Obývaný majitelem
Další nemovitost
Vozidlo
Statky, zboží
Dánsko
DISQ
1345 EUR na osobu
Nezahrnuje se, pokud je nutné pro zachování nezbytného standardu bydlení
Zahrnuje se do majetku
Zahrnuje se, možnost diskrečního osvobození
NA
NA
Estonsko
Diskreční posouzení, samosprávy vystavují seznam nezbytných nemovitých a movitých statků
Nezahrnuje se
NA
Zahrnuje se
Diskreční posouzení, musí být přiznány
Nezahrnují se
Řecko
DISQ, viz dále
Maximální částka hodnoty nemovitosti nesmí přesáhnout 90 000 EUR (zvyšuje se s počtem závislých osob)
Maximálně 4800 EUR pro jednotlivce
Nezahrnuje se, pokud má hodnotu nižší 6000 EUR
Výčet zboží a služeb, které vedou ke ztrátě nároku
Finsko
DISQ; bez konkrétně stanovené hraniční hodnoty; snadno spotřebovatelné statky jsou brány v potaz, existence výjimek
Nezahrnuje se
Zahrnuje se do majetku (pokud není možné snadno jí prodat)
Zahrnuje se
NA
Nezahrnují se
Francie
Posouzení životního stylu v případě nesouladu mezi životním stylem a deklarovanými prostředky
NA
NA
NA
NA
NA
Maďarsko
DISQ, viz dále
Nezahrnuje se
Zánik nároku; jeden statek (včetně vozidel) by neměl přesáhnout 2697 EUR; veškerý majetek dohromady by měl být nižší než 7913 EUR.
Zahrnuje se, viz výše
Zahrnuje se, možnost výjimek
NA
Irsko
Fiktivní míra návratnosti
Nezahrnuje se
Zahrnuje se do majetku na fiktivním základě
Částka přesahující 5000 EUR se zahrnuje na fiktivním základě
NA
NA
Litva
DISQ
Majetek musí být nižší než státem stanovená hodnota
Zahrnuje se, možné výjimky
NA
Výčet zboží, které vedou ke ztrátě nároku
Lucembursko
Fiktivní míra návratnosti
Zahrnuje se, převeden na doživotní rentu podle metodiky stanovené zákonem
Zahrnuje se, převeden na doživotní rentu
NA
NA
Lotyšsko
DISQ
Nezahrnuje se
Zahrnuje se do majetku
Zahrnuje se nad 128 EUR hotovosti na osobu
NA
Nezahrnuje se
Malta
Mix; 14000 EUR pro jednotlivce
Nezahrnuje se
Zahrnuje se do majetku jako doživotní renta 5,5 % z majetku
zahrnuje se jako doživotní renta 5,5 % z majetku
Jedno vozidlo se nezahrnuje
Nezahrnuje se
Stát
Typ majetkového testu (vztaženo i na úspory)
Nemovitý majetek
Úspory
Konkrétní typy movitého majetku
Obývaný majitelem
Další nemovitost
Vozidlo
Statky, zboží
Nizozemí
DISQ
Vylučuje z nároku; podpora může být poskytnutá jako půjčka proti hodnotě nemovitosti
Zánik nároku
NA
NA
NA
Polsko
Obecně se majetek nezohledňuje, pokud není ve zjevném nepoměru k příjmové situaci.
Portugalsko
Mix
Fiktivní míra návratnosti 5 %, pokud majetek přesahuje 193000 EUR
Zahrnuje se do majetku (v případě, že generuje nájem, je tento zahrnut; jinak je jako příjem zahrnuto 5 % hodnoty)
Ztráta nároku při úspoře vyšší než 25153 EUR, jinak fiktivní míra návratnosti 5 %
Zahrnuje se
NA
Rumunsko
Mix
Nezahrnuje se
a) Zánik nároku (pokud není obývána)
b) Jinak je zahrnuta do majetku s fiktivní mírou návratnosti stanovenou ministerstvem zemědělství
Nad určitou částku vede ke ztrátě nároku
Zahrnuje se
Výčet zboží, které vedou ke ztrátě nároku
Švédsko
DISQ
Zahrnuje se s časovým odstupem
Zahrnuje se do majetku
Zahrnuje se
Ztráta nároku, pokud není využíváno pro výdělek
Nezahrnuje se
Slovinsko
DISQ
Nezahrnuje se za předpokladu, že jde o odpovídající bydlení podle zákona
Zahrnuje se do majetku (možné výjimky)
Nezahrnuje se do určité výš, možnost výjimek (např. spoření na důchod)
Zahrnuje se; výjimky
Nezahrnuje se
Slovensko
DISQ
Nezahrnuje se
Zahrnuje se do majetku
Zahrnuje se
Zahrnuje se; výjimky
Nezahrnuje se
UK
Mix; 19382 EUR
Nezahrnuje se
Pro nemovitost nad hodnotu 7628 se počítá fiktivní příjem 1,21 EUR na každých 303 EUR hodnoty nemovitosti
Pro potřeby majetkového testu je vnímán jako nemovitý majetek
NA
NA
Tabulka: aplikace majetkových testů v evropských státech na základě Marchal et al., 2021. Obsah tabulky se může lišit od níže rozepsaných příkladů, které vycházejí z aktuálnějšíchch podkladů. DISQ = diskvalifikační typ testu, NA = not available, nedostupné informace
Příloha 10: Výdaje na energie příjemců PnB podle počtu SPO
Zdroj dat: Data o příjemcích PnB (Q4/2022); zpracování RILSA
Příloha 11: Výše nájmů příjemců PnB dle počtu SPO Praha a Brno
Zdroj dat: Data o příjemcích PnB (Q4/2022); zpracování RILSA
Příloha 12: Podpora nájemního a vlastnického bydlení ve vybraných státech
Stát
Schéma
Předpoklady
Podpora vlastnického bydlení
Podpora nájemního bydlení
Vztaženo k průměrným hodnotám
Poznámky
Německo
(OECD, 2023)
Podpora bydlení v případě nízkých příjmů
- Nárok na sociální podporu
- Adekvátní bydlení (posuzuje obec) na základě velikosti domácnosti
Hradí se:
- pravidelné výdaje na vytápění (viz. vedlejší sloupec)
- přiměřené úroky z hypotéky
- daň z nemovitosti a další veřejné poplatky,
- pojištění obytného domu,
- nájemné za pozemek,
- vedlejší náklady jako v případě nájemních bytů,
- poplatek za odvoz odpadu,
- poplatek za vymetání komínů,
- čištění ulic
Nehradí se:
- poplatek za prodej nemovitosti
Horní hranice přiměřených měsíčních výdajů za bydlení (náklady na vytápění):
- 1 osoba 426 EUR (70 EUR)
- 2 osoby 515 EUR (90 EUR)
- 3 osoby 634 EUR (111 EUR)
- 4 osoby 713 EUR (125 EUR)
- 5 osob 857 EUR (141 EUR)
- každá další osoba 100 EUR (17 EUR)
Průměrný nájem za m2 v roce 2022 (Q3) = 9,13, v případě rozmezí počítáno k horní hranici:
- 1 osoba cca 45-50 m2 (456 EUR)
- 2 osoby cca 60 m2 nebo 2 pokoje (547 EUR)
- 3 osoby cca 75 m2 nebo 3 pokoje (684 EUR)
- 4 osoby cca 85-90 m2 nebo 4 pokoje (820 EUR)
Přiměřená rozloha bydlení:
- 1 osoba cca 45-50 m2
- 2 osoby cca 60 m2 nebo 2 pokoje
- 3 osoby cca 75 m2 nebo 3 pokoje
- 4 osoby cca 85-90 m2 nebo 4 pokoje
- každá další osoba cca dalších 10-12 m2 nebo 1 pokoj
Rakousko
(OECD, 2023)
Podpora bydlení v rámci systému sociální pomoci
Pobírání penze nebo státní sociální podporu pro nízkopříjmové
V případě rakouského systému se podle dohledatelných informací nevyplácí v případě vlastnického bydlení žádná podpora na provoz nemovitosti
Maximální hodnota podpory:
- 1 až 2 osoby 394 EUR
- 3 až 4 osoby 412 EUR
- 5 až 6 osob 437 EUR
- 7 a více osob 460 EUR
Podpora se nevyplácí v případě příbuzenského vztahu k vlastníkovi nemovitosti
Přiměřená částka výdajů za energie na m2 k roku 2023 je 2,12 EUR
Průměrná cena nájemního bydlení (Q1, 2023):
- bez energií: 457 EUR
- s energiemi: 612 EUR
Průměrná částka výdajů za energie na m2 byla k roku 2023 (Q1): 2,4 EUR
Stát
Schéma
Předpoklady
Podpora vlastnického bydlení
Podpora nájemního bydlení
Vztaženo k průměrným hodnotám
Poznámky
UK
(gov.uk, 2024, OECD, 2023)
Universal Credit
Nárok na Universal Credit
Hradí se:
- poplatky za používání sdílených prostor a služeb (např. výtah, svoz odpadu),
- mytí oken vyšších pater,
- opravy a údržbu.
V rámci britského systému je možné při podmínce minimální délky čerpání po dobu 3 měsíců možné žádat o půjčku na pomoc se splácením hypotéky nebo splácení půjčky na určité opravy až do výše 200 000 GBP
Maximální hodnota podpory:
- sdílená domácnost nebo ubytování s jednou ložnicí: 295 GBP
- 2 ložnice: 366 GBP
- 3 ložnice: 441 GBP
- 4 ložnice: 593 GBP
Průměrná cena nájemního bydlení (2023):
1 268 GBP
Slovensko
(OECD, 2023)
Měsíčně se hradí:
1 osoba 59 EUR
2 a více osob 95 EUR
Příspěvek se platí na domácnost jen jednou, bez ohledu na to, kolik posuzovaných okruh osob v domácnosti žije
Měsíčně se hradí:
1 osoba 59 EUR
2 a více osob 95 EUR
Příspěvek se platí na domácnost jen jendou, bez ohledu na to, kolik posuzovaných okruh osob v domácnosti žije
Stát
Schéma
Předpoklady
Podpora vlastnického bydlení
Podpora nájemního bydlení
Vztaženo k průměrným hodnotám
Poznámky
Polsko
(OECD, 2023)
Měsíčně se poskytuje přiměřený příspěvek na základě počtu členů a velikosti obydlí:
- 1 osoba 35 m2 (max 45 m2)
- 2 osoby 40 m2 (max 52 m2)
- 3 osoby 45 m2 (max 58 m2)
- 4 osoby 55 m2 (max 71 m2)
- 5 osob 65 m2 (max 85 m2)
- 6 osob 70 m2 (max 91 m2)
- každá další osoba 5 m2
Přiměřený příspěvek se odvíjí od podílu nákladů na bydlení ve vztahu k výdělku osoby (domácnosti) a velikosti bydlení (viz výše).
Náklady na bydlení nesmějí přesáhnout přiměřenou mez
Měsíčně se poskytuje přiměřený příspěvek na základě počtu členů a velikosti obydlí:
- 1 osoba 35 m2 (max 45 m2)
- 2 osoby 40 m2 (max 52 m2)
- 3 osoby 45 m2 (max 58 m2)
- 4 osoby 55 m2 (max 71 m2)
- 5 osob 65 m2 (max 85 m2)
- 6 osob 70 m2 (max 91 m2)
- každá další osoba 5 m2
Přiměřený příspěvek se odvíjí od podílu nákladů na bydlení ve vztahu k výdělku osoby (domácnosti) a velikosti bydlení (viz výše)
Náklady na bydlení nesmějí přesáhnout přiměřenou mez
obcí
Dánsko
(OECD, 2023)
Podle dohledatelných informací se nepodporuje
Řecko
(OECD, 2023)
Podle dohledatelných informací se nepodporuje
Zdroj: VAÚ
Příloha 13: Popis jednotlivých komponent DSSP
Mechanismus výpočtu označovaný jako adresná část je použit pro domácnosti s nízkou výší příjmů, kdy podíl rozhodných příjmů k životnímu minimu domácnosti nepřesahuje hodnotu 1,43.
Mechanismu výpočtu označovaný jako paušální část je použit pro domácností, kdy podíl rozhodných příjmů k životnímu minimu překračuje hranici 1,43.
Složka bydlení
(1) Měsíční výše komponenty podpory bydlení je rovna kladné částce dané rozdílem mezi uznatelnými náklady na bydlení domácnosti a definovanou částí jejích příjmů. Mezi uznatelné náklady na bydlení jsou započítány:
a. Srovnatelné náklady s nájemným. V případě domácností vlastníků jde o kladné nenulové hodnoty skládající se z části služeb spojených s bydlením a implicitním nájemným (stanoveno jako 30 % hodnoty nájemního normativu v obci 70 tis. Plus obyvatel). U domácností v nájmu nabývá tato položka nulové hodnoty.
b. Výše energetického paušálu domácnosti. Energetický paušál v případě zranitelné domácnosti nabývá 150 % hodnoty energetického paušálu nezranitelné domácnosti. V případě, že je domácnost v adresné části systému, se přihlíží ke skutečným nákladům vynakládaným na energie. Skutečný náklad je v tomto případě stropován hodnotou 120 % energetického paušálu.
c. Výše nájemních nákladů v případě domácností bydlících v nájmu. Do nájemních nákladů se počítá jak čistý nájem, tak související služby. V adresné i paušální části je výše nájemních nákladů stropována nájemním normativem.
(2) Definovaná část příjmů, která ve větě (1) snižuje výši příspěvku komponenty podpory bydlení, je dána součtem následujícím dvou položek:
a. 30 % hodnoty rozhodného příjmu pro rozhodný příjem do 2.0násobku životního minima domácnosti,
b. 40 % hodnoty rozhodného příjmu pro rozhodný příjem od 2.0násobku životního minima domácnosti.
Vzoreček výpočtu:
Složka dítě
Základní výše komponenty dítě je rovna sumě paušálních částek za každé dítě v domácnosti. Paušální částka na dítě je rovna 500 Kč v adresné části systému a 1000 Kč v paušální části systému. Pokud příjem domácnosti přesáhne hodnotu 3násobku životního minima, dochází k redukci základní výše komponenty podpory dítěte způsobem, kdy základní výše komponenty je lineárně redukována se zvyšujícím se příjmem. Pokud má domácnost příjem roven nebo vyšší 4násobku ŽM, je komponenta podpory dítěte nulová.
Pokud pro rozhodný příjem platí, že 3*ŽM<=RP<=4*ŽM, tak platí, že pro domácnosti s příjmem mezi 3násobkem a 4násobkem ŽM je výše redukované komponenty dána součinem základní výše komponenty a koeficientem redukce. Koeficient redukce je roven rozdílu mezi číslem čtyři podílem rozhodného příjmu a ŽM.
Vzoreček výpočtu:
Složka živobytí
Domácnost má v adresné části systému garantovaný minimální měsíční příjem ve výši částky živobytí domácnosti a uznatelných nákladů na bydlení. Výše komponenty podpory živobytí je rovna kladné částce dané rozdílem mezi garantovaným minimálním měsíčním příjmem a součtem rozhodného příjmu domácnosti a komponenty podpory bydlení domácnosti.
Výše komponenty podpory živobytí je rovna kladné částce dané rozdílem mezi částkou živobytí a 70 % rozhodného příjmu domácnosti. Protože máme hranici mezi adresnou a paušální nastavenou na 1,43násobek ŽM, není možné, aby domácnost měla podporu v paušální části. Komponenta živobytí se tedy nemusí odkazovat na adresnou a paušální větev systému.
Vzoreček výpočtu:
Složka pracovní bonus
(1) Domácnost může mít v adresné i paušální části systému nárok na komponentu pracovní bonusu. Nárok a výše komponenty je závislá na výši pracovních příjmů domácnosti, měsíční částce živobytí (resp. životního minima – ve vzorečku označeno „ČŽ“)) a výši rozhodného příjmu domácnosti.
(2) Měsíční hodnota pracovních příjmů je ve vzorečku označena PP
(3) V paušální části systému může být komponenta pracovního bonusu redukována až k nulové hodnotě. Redukce komponenty pracovního bonusu nastává tehdy, pokud podíl rozhodného příjmu domácnosti a částky živobytí (životního minima) přesáhne hranici 1,5násobku.
(4) V adresné části systému je hodnota komponenty pracovního bonusu rovna 40 % hodnoty měsíčních pracovních příjmů
(5) V paušální části systému se komponenta pracovního bonusu skládá z kladného rozdílu částky mezi „základní částí“ a „redukční částí“, přičemž výpočet základní a redukční části komponenty pracovního bonusu má následující pravidla:
a. základní část je rovna 40 % kladného rozdílu částky, o kterou pracovní příjem převyšuje rozdíl mezi rozhodným příjmem a 1,5násobkem částky živobytí domácnosti,
b. redukční část je rovna 40 % kladného rozdílu částky mezi rozhodným příjmem a 1,5násobkem částky živobytí domácnosti.
Odstavec (4) a odstavec (5) dává stejný výsledek pro komponentu pracovního bonusu. Zatímco odstavec (4) je specifický pro adresnou část, odstavec (5) řeší paušální část, ale je plně funkční i pro adresnou část
Příloha 14: Mechanismus konstrukce nákladů na bydlení (EP, VP a NN)
Ke stanovení základních hodnot energetického paušálu (EP), vlastnického paušálu (VP) a normativního nájmu (NN) byla použita data o příjemcích příspěvku na bydlení za Q4 2022 a budou porovnána s daty za 4Q 2023až budou finálně k dispozici. Tento primární dataset obsahuje podrobné informace o cca 244 tis. příjemců příspěvku na bydlení a zejména jejich nákladech na bydlení ve skladbě nájem, energie a ostatní náklady spojené s užíváním bytu. Pokud informace z primárního datasetu nestačí, jsou doplněny o informace z datasetu Životní podmínky 2023 (dále jen SILC 2023) od ČSÚ (cca 8,5 tis. domácností). Způsob použití souboru SILC 2023 dále popisuje část věnující se specifikům stanovení paušálů.
Energetický paušál
Určení energetického paušálu (EP) vychází z předpokladu, že stejně početné domácnosti mají podobnou výši nákladů na energie. Výše EP proto vychází z hodnoty 50. percentilu výdajů na energie (na elektřinu, plyn a pevná paliva) z dat o příjemcích dávky. Použití 50. percentilu (medián) znamená, že polovina domácností má náklady na energie vyšší a druhá poloviny nižší, než je námi stanovená hodnota. Jelikož primární data za energie neobsahují údaje o nákladech za dálkové vytápění, jsou tyto dodány z šetření SILC 2023. Výsledné hodnoty jsou pro jednotlivé domácnosti zaokrouhleny na celé stokoruny tak, aby byl jasný rozestup v nákladech s ohledem na velikost domácnosti. Energetický paušál je shodný pro jakýkoli právní titul k bydlení a závisí pouze na počtu společně posuzovaných osob (1, 2, 3, 4 a 5+ SPO). Tím, že je hodnota energetického paušálu stanovena jako kvantilová hodnota skutečně vynakládaných výdajů českých domácností na energie, nedochází k odtržení dávkové podpory od potřeb domácností. Domácnosti, kde jsou všechny osoby zranitelné (objektivně nemohou pracovat a je tam tedy i předpoklad vyšší spotřeby z důvodu přítomnosti v bytě) mají energetický paušál ve výši 1,5násobku základní sazby.
Domácnost má přiřazenou hodnotu EP dle počtu SPO a při stanovení nároku na komponentu bydlení nemusí v paušální části systému (podíl jejího rozhodného příjmu a ŽM přesahuje 1,43) dokládat skutečné výdaje na energie (elektřina, plyn, pevná paliva, dálkové vytápění). Následující tabulka uvádí měsíční hodnoty Energetického paušálu.
Počet SPO
Hodnota EP
1
2 500
2
3 000
3
3 500
4
4 000
5+
4 500
Měsíční hodnoty energetického paušálu
Zdroj: RILSA
Jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami činí výše energetického paušálu 1,5násobek částek podle počtu členů v domácnosti.
Energetický paušál bude pravidelně valorizován nařízením vlády s ohledem na změnu příslušného indexu spotřebitelských cen. Konkrétně se použije index E04.5 Elektrická a tepelná energie, plyn a ostatní paliva dle ECOICOP klasifikace. Při stanovení výše valorizace EP vláda přihlédne k meziroční změně daného indexu k zákonem stanovenému měsíci. Při stanovení částek EP může vláda přihlédnout k vývoji skutečných nákladů na energie dokládaných domácnostmi s příjmy do 1,43násobku ŽM, a to v případě, kdy mediánová hodnota těchto nákladů se výrazně liší od stanoveného energetického paušálu.
Normativní nájem
Normativní nájem představuje maximální výši uznatelného nájemného v případě nájemního užívání bydlení (resp. ceny bydlení). Hodnoty normativního nájmu jsou stanoveny jako součet:
- 50. percentilu nájmů příjemců PnB ze 4. kvartál 2022 rozlišené dle počtu SPO (1, 2, 3, 4 a 5+) a velikosti obce (3 velikostní kategorie obce: Praha a Brno, nad 70 tis. obyvatel, pod 70 tis. obyvatel) a
- částky určené na úhradu nákladů spojených s užíváním bytu. Tyto se určí jako 50. percentil nákladů spojených s užíváním bytu s rozlišením dle počtu SPO (1, 2, 3, 4 a 5+) ponížené o příslušné náklady na dálkové topení a teplou vodu evidovaných v datech z výběrového šetření SILC 2023 v kategorizaci dle počtu SPO (1, 2, 3, 4, 5+).
Normativní nájem je stanoven dle SPO a dle velikosti obce. Pokud domácnost splňuje podmínky pro zranitelnou domácnost, hodnota normativního nájmu je v tomto případě odvozena od hranice 75. percentilu nájmů příjemců. Pokud domácnost žije v substandardním bydlení, činí normativní nájem 80 % hodnoty normativní nájem domácnosti obývající standardní typ bydlení.
Domácnosti i v systému DSSP dokládají nájemní smlouvu s uvedenou výší nájmu. Pokud by součet skutečného nájmu (z nájemní smlouvy) a částky určené na služby spojené s užíváním bytu byl nižší než hodnota normativního nájmu, do výpočtu dávky by vstupovaly skutečné náklady.
Pravidelná aktualizace hodnot normativního nájmu bude probíhat na základě dat o nájmech od příjemců dávky DSSP. Náklady spojené s užíváním bytu budou aktualizovány na základě dat ČSÚ, přičemž se použije index E04.4 dle ECOICOP klasifikace. Normativní nájemné bude vyhlašováno nařízením vlády vždy na období od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku. Obec může požádat MPSV o stanovení normativního nájmu na úrovni 40. či 60. percentilu.
Ilustrativní hodnoty normativního nájmu ukazuje následující tabulka (z dat 4Q 2022):
Velikost obce
Počet SPO
Simulační model
data PnB Q4_2022
NN (p50)
NN (p75)
Praha + Brno
1
8 480
11 310
2
11 327
14 477
3
13 600
16 730
4
14 210
17 470
5+
14 301
18 288
Obce s 70,000 a více obyvateli
1
6 880
9 060
2
8 740
11 370
3
10 100
13 080
4
10 298
13 413
5+
10 250
13 346
Obce do 70,000 obyvatel
1
5 337
7 310
2
7 240
9 753
3
8 600
11 230
4
9 210
12 360
5+
9 320
12 510
Ilustrativní hodnoty normativního nájmu
Zdroj: RILSA
Vlastnický paušál
V případě vlastnického bydlení se namísto normativního nájmu započítávají do nákladů na bydlení hodnoty vlastnického paušálu (VP). Hodnoty VP jsou odlišeny pouze podle počtu SPO. Zahrnují implicitní nájem ve výši 30 % mediánového nájmu) domácnosti v obci velikosti 70 tisíc obyvatel a více a dále obsahují kvantilovou hodnotu služeb spojených s užíváním bytu za domácnosti vlastníků.
Příloha 15: Přehled dopadů pracovního bonusu
Pozitivní dopady pracovního bonusu
Dopad
Rozsah dopadu
Trvalé pracovní dávky obecně zvyšují přechod matek samoživitelek ze sociálních dávek do zaměstnání.
Zvýšení podílu pracujících matek samoživitelek o 1,4 % z původních 73,1 % bez dopadu na navýšení počtu odpracovaných hodin u matek samoživitelek již pracovně aktivních (Eissa & Liebman, 1996). Podobné výsledky reportuje také studie z UK (Brewer et al., 2006), kdy Working Families' Tax Credit zvýšil podíl pracujících matek samoživitelek o 5,1 %, zvýšil podíl pracujících otců z párů o 0,8 % a snížil podíl pracujících matek z párů o 0,6 %.
Nabídka trvalých dávek pro pracující snižuje výskyt chudoby pracujících.
V USA je odhadováno, že časově omezená daňová zvýhodnění na základě výše mzdy (Earned Income Tax Credit; EITC) vedla k poklesu podílu z těch, kteří mají nárok na EITC a jsou pod stanovenou hranicí chudoby z 31,3 % na 21,4 % (Chetty et al., 2013).
Trvalé pracovní dávky mají pozitivní vliv na duševní zdraví a životní spokojenost (osamělých) matek.
Po reformách v UK v roce 1999 zavádějících mj. in-work benefits vykazovaly matky samoživitelky signifikantně lepší duševní zdraví (více než 0,5 bodu na škále GHQ), významně nižší podíl z nich vykazoval příznaky deprese (32 % vs 29 %) a také měly signifikantně vyšší životní spokojenost měřenou na sedmistupňové škále (4,49 vs. 4,64) než matky samoživitelky před reformami (Gregg et al., 2009). Podobné výsledky uvádí studie z USA po rozšíření EITC (Blundell et al., 2016).
Z trvalých pracovních dávek mohou mít prospěch i děti příjemců.
Výsledky americké studie naznačují, že 1000 USD vyplacených rodinám dětí ve věku 13-18 let na dávku EITC zvyšuje šance dokončení střední školy o 1,3 %, dokončení vysoké školy o 4,2 %, získání zaměstnání v dospělosti o 1 % a výdělky o 2,2 % (Bastian & Michelmore, 2018).
Dopady na zaměstnanost a příjmy výraznější u ohrožených skupin obyvatelstva
Účinky na zaměstnanost a příjmy byly větší a trvalejší u dlouhodobých příjemců sociálních dávek s omezeným vzděláním a pracovními zkušenostmi. (Michalopoulos, 2005; Card & Hyslop, 2009)
Kombinace opatření vedou k významnějším dopadům
Časově omezené příplatky k výdělku v kombinaci se službami pomáhajícími osobám najít a udržet si práci, mají větší účinky než samotné příplatky k výdělku. Dle autorů “two carrots are better than one” (Robins et al., 2008)
Negativní dopady pracovního bonusu
Dopad
Rozsah dopadu
Pracovní dávky založené na celkovém příjmu rodiny snižují úroveň zaměstnanosti osob s vedlejšími příjmy.
Typicky se jedná o ženy s dětmi žijící s partnerem, pro které takto stanovený systém představuje pracovní disincentivu (Blundell et al., 2016)
Tím, že dávky v zaměstnání zvyšují celkovou nabídku práce, mohou v důsledku snižovat mzdy před zdaněním.
Americká studie k tomu uvádí, že v souvislosti s EITC vzrostly lidem s nárokem na EITC mzdy o 1,07 USD na 1 USD, zatímco lidem bez nároku se na 1 USD v důsledku poklesu mezd snížily výdělky o 0,18 USD (Nichols, Rothstein, 2016).
Efekt časově ohraničené podpory postupně mizí
Studie analyzující dopady dočasných in-work benefits z Kanady a USA naznačují, že tyto programy vedly k vyšší zaměstnanosti, výdělkům a příjmům, které však časem vymizely (Michalopoulos, 2005; Card & Hyslop, 2009)
To dále ilustruje britská studie, která uvádí, že časově omezené daňové úlevy na práci sice vedly značný počet matek s nízkým vzděláním k získání zaměstnání na částečný úvazek, ale bez dopadu na jejich dlouhodobou zaměstnanost nebo výši výdělků po konci období, kdy platila daňová úleva (Blundell et al., 2016).
Příloha 16: Modelové příklady DSSP
Níže uvedené příklady dávky DSSP na konkrétní typy rodin slouží jako ilustrace dopadů revize dávek na určitých modelových – teoretických situacích. Nelze je považovat za vypovídající o průměrných dopadech celé reformy. Vždy záleží na přesném nastavení parametrů (složení nákladů a příjmů, regionalita, atd.). Zároveň model vychází z nároků, nikoli z reálného čerpání, tedy simuluje nárok na všechny dávky, na které by daná domácnost dosáhla, nicméně analýza dat současných příjemců dotčených dávek ukazuje, že k tomuto nedochází – tj. ve velké míře domácnosti nečeprají všechny dávky, které by mohly. Simulace tedy zachycují teoretickou nárokovost.
1) Rodina (2 dospělí a 2 děti), vlastní bydlení, náklady na energie a služby celkem 8 000 Kč, celkové čisté příjmy domácnosti cca 40 000 Kč měsíčně.
a. Dnes – 2 940 Kč
b. Nově – 3 434 Kč
Pozn.: Na grafu je vidět, že v tomto modelu rodiny redesignem pomáháme zejména rodinám ve středním příjmovém pásmu. Rovněž je zde patrné, že rodina při dosažení příjmů ve výši 3,4násobku ŽM (nárok pro přídavek na dítě) nárazově ztratí dávku ve výši 2 940 Kč (bod zlomu – přerušovaná černá křivka), zatímco po redesignu podpora „plynule vyprchává“.
2) Rodina (2 dospělí a 4 děti), Pelhřimov – náklady na bydlení 18tisíc, oba pracují – matka je na rodičovské dovolené, rodičovský příspěvek čerpá ve výši 7 600 Kč měsíčně a k tomu pracuje na dohodu za 5 000 Kč měsíčně. Otec vydělá cca 25 000 čistého.
a. Dnes – 10 873 Kč
b. Nově – 13 640 Kč
Pozn.: Na grafu je vidět, že v tomto modelu rodiny pomáháme výrazně více rodinám s nižšími příjmy (zhruba střed grafu) oproti dnešku; rodiny v nejchudším pásmu (ohrožené hmotnou nouzí) jsou na tom s dávkou zhruba podobně, jako dnes a zároveň rodinám s vyššími příjmy se dávka snižuje a končí nárok na dávku rychleji, než dnes (pravá strana).
3) Rodina (2 dospělí a 8 dětí), Ústí nad Labem – náklady na bydlení 25tisíc Kč, oba nepracující – matka na rodičovském příspěvku 10 000 Kč, otec dlouhodobě evidovaný jako uchazečů o zaměstnání
a. Dnes – 41 439 Kč
b. Nově – 37 681 Kč
Pozn.: Na grafu je vidět, že v tomto modelu rodiny pomáháme výrazně více rodinám, které jsou pracovně aktivní a snaží se svou situaci řešit vlastním přičiněním. Rodiny s nižšími příjmy na tom budou zhruba podobně jako dnes. Rodiny, kde rodiče vydělají alespoň na životní minimum jejich domácnosti (to se počítá podle počtu členů a slouží k úhradě potravin a základních životních potřeb) na tom budou výrazně lépe než dnes (to zobrazuje oranžová křivka v pravé části grafu). Dávka může působit relativně vysoce, ale je třeba si uvědomit, že odráží životní minimum desetičlenné rodiny (tj. přímo se odvíjí od částek životního a existenčního minima).
4) 2 dospělí bez dětí, Brno - náklady na bydlení 17 000 Kč, variantní zpracování příjmů a pracovní aktivity
Dnes
Nově
Žádné příjmy, práci si nehledají
22 426 Kč
0 (dnes je dávka tvořena příspěvkem na bydlení, kde není podmínka pracovní aktivity)
Žádné příjmy, jeden v evidenci UoZ, druhý nespolupracuje
21 470 Kč
10 590 Kč + nově vznikne povinnost vypracování a plnění aktivizačního plánu
Žádné příjmy, oba v evidenci UoZ
25 410 Kč
21 557 Kč + nově vznikne povinnost vypracování a plnění aktivizačního plánu; dávka je nižší, protože domácnost bydlí nepřiměřeně draze (nulové příjmy vs. náklady na bydlení 17tisíc Kč; zároveň se nejedná o zranitelnou domácnost s objektivními překážkami k práci)
Oba aktivní, celkové příjmy okolo 10tisíc čistého
18 266 Kč
15 501 Kč + nově vznikne povinnost vypracování a plnění aktivizačního plánu; dávka je nižší, protože domácnost bydlí nepřiměřeně draze (příjmy 10tisíc vs. náklady na bydlení 17tisíc Kč)
Oba aktivní, celkové příjmy okolo 20tisíc čistého
11 138 Kč
8 437 Kč domácnost má relativně nákladné bydlení vzhledem k příjmům, po uhrazení nákladů na bydlení má domácnost i s dávkou k dispozici 11 437 Kč
Oba aktivní, celkové příjmy okolo 34tisíc čistého
6 511 Kč
578 Kč
*po úhradě nákladů na bydlení této domácnosti zbude disponibilní příjem ve výši 17 578 Kč na „život“ (potraviny, hygienické pomůcky, kultura atd.), což je více než dvojnásobek jejich životního minima
5) Zranitelná domácnost - samoživitel/ka s jedním dítětem (5let), Praha, náklady na bydlení 15 000 Kč, příjem 20 000 Kč
a. Dnes – 9 822 Kč
b. Nově – 10 939 Kč
Pozn.: V tomto modelovém typu rodiny vychází podpora po redesignu lépe než dnes. V případě nižších příjmů je třeba směřovat pozornost k hledání přiměřeného bydlení (adekvátnímu velikosti rodiny a výši jejích příjmů). Z dlouhodobého hlediska je vhodné tuto situaci řešit také mimo dávkový systém. Podpora by měla směřovat z více zdrojů (například z realizace dostupného bydlení, sociální práce s rodinou na úrovni obce apod.).
6) Samoživitelk/ka s jedním dítětem, Ostrava - náklady na bydlení 13tisíc Kč, příjem 20 tisíc Kč
a. Dnes – 7 822 Kč
b. Nově – 8 939 Kč
Pozn.: V tomto modelovém typu rodiny je vidět, že u rodin, co se snaží (zhruba střed grafu) a bydlí přiměřeně, dávka pomůže více než dnes a platí i další principy redesignu dávek. U mediánové mzdy ženy (dle ČSÚ cca 33 000 Kč hrubého měsíčně, cca 28 000 Kč čistého) stále náleží podpora ve výši cca 2500 Kč.
7) Samoživitelka se dvěma dětmi, Praha – náklady na bydlení 19tisíc Kč, příjem 25 000 Kč
a. Dnes – 13 441 Kč
b. Nově – 16 700 Kč
Pozn.: V tomto modelovém typu rodiny (se zohledněním počtu členů a velikosti příjmů bydlí rodina adekvátněji ve srovnání s rodinou v příkladě 5) vychází podpora srovnatelně s dnešním systémem, ve středním příjmovém pásmu až o několik tisíc vyšší.
8) Osamělý senior/ka, Olomouc, náklady na bydlení 14tisíc Kč, důchod 18 000 Kč
a. Dnes – 8 600 Kč
b. Nově - 6 582 Kč
Pozn.: V tomto modelovém typu rodiny nevychází podpora po redesignu lépe než dnes, u velmi nízkopříjmových domácností o něco hůře – to je způsobeno tím, že domácnost bydlí poměrně draze vůči příjmu. Je třeba však brát v potaz, že senioři s takto nízkými příjmy se v systému takřka neobjevují a i jejich zastoupení v dnešním sytému pomoci v hmotné nouzi je spíše ojedinělé. Většina příjemců starobního důchodu (více než 70 %) nyní pobírá penzi ve výši zhruba mezi 18 a 26 000 Kč. Na grafu je vidět, že v pásmu výše důchodu od cca 13 do 18 000 Kč (lze řadit tedy mezi nízké důchody) je zajištěna srovnatelná podpora s dneškem, v ostatních případech je třeba řešit situaci hledáním levnějšího adekvátního bydlení, případně jinou formou bydlení (dostupné/sociální bydlení?), vše nelze řešit dávkou. Uvedený příklad demonstruje, že dávka velmi dobře reaguje i na situaci kombinace nižšího než průměrného důchodu s relativně vyššími náklady na bydlení. Výsledkem je, že osoba po uhrazení nákladů na bydlení disponuje částkou 10 582 Kč na měsíc.
9) Seniorská domácnost (2senioři), vlastní bydlení, náklady na energie a služby celkem 7 000 Kč, starobní důchody dohromady celkem 25 000 Kč (alternativně 30 000 Kč)
a. Dnes – 1 432 Kč (alt. 0 Kč)
b. Nově – 852 Kč (alt. 0 Kč)
Pozn.: V tomto modelovém typu rodiny je vidět, že při přiměřeném bydlení a dostatečně velkém příjmu ze starobního důchodu zůstává rodině dostatečný disponibilní příjem ve výši téměř 19 tisíc Kč (18 852 Kč).
10) Osamělý senior/ka, vlastní bydlení, náklady na energie a služby celkem 8 000 Kč, starobní a vdovecký/vdovský důchod celkem 22 000 Kč
a. Dnes – 2 332 Kč
b. Nově – 0 Kč
Pozn.: V tomto modelovém typu rodiny vychází podpora po redesignu hůře než dnes. Je to způsobeno tím, že domácnost má vysoké náklady na provoz vlastního bydlení – typicky energeticky náročný dům (či energeticky náročné spotřebitelské chování) (8tisíc Kč). Dávka zde adekvátně reaguje na situaci, kdy dochází k souběhu vyššího než průměrného důchodu a relativně vyšších nákladů u vlastnického bydlení. Osoba po uhrazení nákladů na bydlení disponuje částkou 14 000 Kč na měsíc. Uvedený příklad demonstruje efektivní nastavení dávek (tak, aby podpora směřovala k potřebným cílovým skupinám).
Příloha 17 Diskuse možností regionálního stanovení normativního nájmu
Při stanovení hodnot normativního nájmu (NN) jsou jeho hodnoty pro každou domácnost vybrány na základě velikosti domácnosti (počet společně posuzovaných osob – SPO) a oblasti, kde domácnost žije. Větší domácnosti čelí obecně vyššímu nájemnému a různé oblasti mají rozdílné úrovně průměrného nájmu. Například domácnost se čtyřmi osobami žijící v 3-pokojovém domě zaplatí mnohem vyšší nájemné v Praze v porovnání s malým městem. Proto jsou již v současném systému SSP oblasti České republiky rozděleny do tří klastrů (Praha a Brno, obce nad 70 tisíc obyvatel a obce do 70 tisíc obyvatel). Má se za to, že tyto klastry dnes odpovídají výši nájmu, kterému domácnosti čelí. V souvislosti s přípravou DSSP vznikla otázka, jestli se nenabízí lepší rozdělení území ČR do klastrů s ohledem na výši nájmu.
V rámci hodnocení výše uvedené otázky byl posuzován dopad členění území ČR do klastrů podle tří různých třídění. Jsou jimi:
1. Klastry podle MPSV (dnešní metoda tří klastrů podle velikosti měst),
2. Klastry podle PAQ Research (využití cenových map nájmů),
3. Klastry podle RILSA (využití dat o příjemcích dávky s předpokladem minimalizace variačního koeficientu).
Mapa 1: Rozdělení klastrů podle (a) PAQ Research a (b) RILSA. Nejtmavší barva zobrazuje okresy v klastru s nejvyšším nájmem (klastr 1).
Zdroj: RILSA
Klastry podle MPSV rozdělují domácnosti podle velikosti města, ve kterém žijí. To zahrnuje Prahu a Brno (klastr 1 – nejdražší nájem), města nad 70 000 obyvatel a města pod 70 000 (klastr 3 – nejlevnější nájem).
Klastrování podle PAQ Research analyzuje cenové mapy České republiky na základě nabídkového nájemného získaného z realitních serverů, kdy stanovuje průměrné a kvantilové nájemné pro každý okres. Okresy jsou poté rozděleny do čtyř klastrů na základě průměrného nájmu, od nejdražšího (klastr 1) po nejlevnější (klastr 4) (Obrázek 1a).
Klastrování podle RILSA používá data příspěvku na bydlení (PnB) a algoritmus, který rozděluje okresy do čtyř klastrů tak, aby byl minimalizován celkový variační koeficient nájmu (Obrázek 1b). Pro srovnatelnost regionů a různé velikosti rodin měříme variační koeficient na úrovni standardizovaného skóre nájmu domácnosti. Tudíž okresy s podobným nájmem jsou umístěny do stejného klastru, aby byly vytvořeny čtyři nezávislé klastry s co nejvyšší přesností rozdělení.
O výběru jedné ze tří metod třídění pro definici NN rozhodovaly dva faktory. Prvním faktorem je jednoduchost kategorizace a snadnost implementace. V tomto smyslu je kategorizace podle MPSV nejjednodušší, zatímco kategorizace podle RILSA je nejsložitější, protože závisí na vytvoření a spouštění algoritmu. Výsledné klastry se navíc budou pravidelně lišit s ohledem na změny cen nájmů v regionech ČR. Druhým faktorem je přesnost kategorizace – jak přesně jsou oblasti klastrovány podle nájmu.
Přesnost různých metod kategorizace lze vidět v následující tabulce, která ukazuje variační koeficienty pro každou skupinu domácností a také celkovou hodnotu podle váženého průměru. Nižší variační koeficienty reprezentují přesněji definované klastry. Klastry podle MPSV mají obvykle nejvyšší koeficienty, vážený průměr 0,438 a jsou tedy nejméně přesné. Na druhé straně klastry podle RILSA mají nižší koeficienty a nejnižší vážený průměr 0,420. Nicméně rozdíl mezi nejpřesnější a nejméně přesnou metodou je velmi malý, pouze 0,018. Použití klastrů podle RILSA by tedy zvýšilo přesnost pouze nepatrně, ale výrazně by zvýšilo složitost metodiky a obtížnost implementace.
Skupina domácností
Kategorie
MPSV
(variační koeficient)
PAQ Research
(variační koeficient)
RILSA
(variační koeficient)
1 SPO, Klastr 1 (nejdražší)
0,405
0,371
0,386
1 SPO, Klastr 2 (střední)
0,408
0,474
0,487
1 SPO, Klastr 3 (střední)
0,530
0,496
1 SPO, Klastr 4 (nejlevnější)
0,511
0,463
0,444
2 SPO, Klastr 1 (nejdražší)
0,362
0,313
0,329
2 SPO, Klastr 2 (střední)
0,368
0,411
0,394
2 SPO, Klastr 3 (střední)
0,432
0,423
2 SPO, Klastr 4 (nejlevnější)
0,447
0,416
0,402
3 SPO, Klastr 1 (nejdražší)
0,342
0,284
0,298
3 SPO, Klastr 2 (střední)
0,358
0,386
0,369
3 SPO, Klastr 3 (střední)
0,394
0,390
3 SPO, Klastr 4 (nejlevnější)
0,417
0,401
0,387
4 SPO, Klastr 1 (nejdražší)
0,363
0,283
0,297
4 SPO, Klastr 2 (střední)
0,370
0,397
0,371
4 SPO, Klastr 3 (střední)
0,392
0,383
4 SPO, Klastr 4 (nejlevnější)
0,421
0,401
0,395
5+ SPO, Klastr 1 (nejdražší)
0,390
0,307
0,313
5+ SPO, Klastr 2 (střední)
0,368
0,423
0,373
5+ SPO, Klastr 3 (střední)
0,397
0,399
5+ SPO, Klastr 4 (nejlevnější)
0,427
0,407
0,402
Vážený průměr (všechny skupiny)
0,438
0,433
0,420
Tabulka: Srovnání přesnosti tří metod kategorizace[footnoteRef:47] [47: Poznámka: Čísla představují variační koeficienty v každé skupině domácností. Nižší koeficienty znamenají přesněji definované klastry.]
Zdroj: RILSA
S ohledem na skutečnost, že výsledná data ze tří zvažovaných modelů nevykazovala zásadní odlišnost (míra odlišnosti neodpovídala míře složitosti praktické aplikace daného modelu), bylo pro DSSP navrženo pokračovat v současném klastrování dle definice MPSV. Rozdělení do 3 klastrů dle velikost obce je pro klienty i administrátory dávky srozumitelné.
Příloha 18: Dokumentace k propojenému csv souboru o současných příjemcích dávek
Pro analýzu současného systému dávek a následnou simulaci dávek DSSP byly využity 4 xlsx soubory obsahující informace o osobách pobírajících příspěvek na bydlení (PnB), přídavek na dítě (PnD), doplatek na bydlení (DnB) a příspěvek na živobytí (PnŽ) v období za čtvrtý kvartál roku 2022. Soubory byly sjednoceny do jednoho souboru csv na základě následujícího postupu. Nejprve byly z listů Osoby daných souborů odstraněny duplikáty jednotlivců. Následně byly osoby spojeny do jedné tabulky na základě unikátního kódu IK_MPSV, ze kterého byla vytvořena proměnná IK_MPSV_set_final indikující domácnosti, do které dané osoby náleží. Proměnná byla vytvořena dle čtyř setů pro každou dávku (např. IK_MPSV_PND_set), které zaznamenávaly IK_MPSV osob, které náleží pod určitou spisovou značku. Každé osobě byla přiřazena určitá IK_MPSV_set_final dle nejdelšího setu, pod kterou daná osoba spadala. Při vytváření IK_MPSV_set_final bylo 20 628 menších celků přiřazeno pod větší celky domácností. Výsledkem této syntézy byla tabulka o 753 235 jednotlivcích s identifikátorem jednotlivců a dodatečnými informacemi z listů Osoby. K této tabulce byly následně přiřazeny informace z listů Dávky pro každou ze čtyř dávek, ze kterých byly znovu odstraněny duplikáty. Kromě PnB byla ztráta dat při syntéze listů Osoby a Dávky minimální. Při připojení dat PnB bylo ztraceno okolo 19 tisíc řádků kvůli neshodám v identifikačních kódech IK_MPSV napříč listy Osoby a Dávky. K tabulce byly následně z externího zdroje (ČSÚ, Struktura území České republiky) přiřazeny informace o okresech, které chyběly v datech PnB. Před vytvořením tabulky domácností byly také zpracovány informace o pracovních příjmech, příjmech pěstounů a seniorech na základě příjmových kódů z listu Příjmy. Finální tabulka domácností před simulacemi byla sestavena na základě proměnné IK_MPSV_set_final, která se následně stala unikátním identifikátorem. Ostatní sloupce v tabulce byly následně pro každou rodinu zprůměrovány, sečteny či byla ponechána jejich první instance (dle struktury dat v originálních souborech). Výsledkem této syntézy byla tabulka o 296 776 rodinách s identifikátorem domácnosti a dodatečnými informacemi z listů Osoby, Dávky a Příjmy. Následně byla provedena příprava proměnných a finální simulace dávek DSSP.
image77.png
image78.png
image79.png
image80.png
image81.png
image82.png
image83.png
image2.png
image84.png
image85.png
image86.png
image87.png
image88.png
image89.png
image90.png
image91.png
image92.png
image3.png
image4.png
image5.png
image6.png
image7.png
image8.png
image9.png
image10.png
image11.jpg
image12.png
image13.png
image14.png
image15.png
image16.png
image17.jpg
image18.png
image19.png
image20.png
image21.png
image22.png
image23.jpg
image24.jpg
image25.png
image26.png
image27.png
image28.png
image29.png
image30.png
image31.png
image32.png
image33.png
image34.png
image35.png
image36.png
image37.png
image38.png
image39.png
image40.png
image41.png
image42.png
image43.png
image44.png
image45.png
image46.png
image47.png
image48.png
image49.png
image50.png
image51.png
image52.png
image53.png
image54.png
image55.png
image56.png
image57.png
image58.png
image59.png
image60.png
image61.png
image62.png
image63.png
image64.png
image65.png
image66.png
image67.png
image68.png
image69.png
image70.png
image71.png
image72.png
image73.png
image74.png
image75.png
image1.png
image76.png