Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND4CJ2JTY najdete zde
II.
Odůvodnění
Obecná část:
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Předkládaný materiál obsahuje návrh vyhlášky, která novelizuje stávající vyhlášku č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále také „návrh“). Návrh je zpracován v souvislosti s přijetím zákona č. 349/2023 Sb., kterým
se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Tento zákon mj. počítá
se zavedením nového informačního systému veřejné správy „NADR“, jehož předmětem
je digitalizace procesu povolení zvláštního užívání dálnic, silnic a místních komunikací podle § 25 odst. 6 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), spočívajícího v přepravě zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnosti přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy.[footnoteRef:1] V souvislosti s tím je zapotřebí naplnit zmocňovací ustanovení § 25a odst. 11 zákona o pozemních komunikacích, podle kterého technické parametry vozidla uváděné v žádosti (pro uvedený druh zvláštního užívání) stanoví prováděcí právní předpis. [1: Vyhláška č. 209/2018 Sb., o hmotnostech, rozměrech a spojitelnosti vozidel, ve znění pozdějších předpisů.]
Jelikož zákonem č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů, došlo rovněž ke zúžení výčtu činností podléhajících povolení zvláštního užívání (nově se za zvláštní užívání nepovažuje umístění inženýrských sítí a jiných nadzemních nebo podzemních vedení všeho druhu v silničním pozemku, na něm nebo na mostních objektech), je spolu s naplněním ustanovení § 25a odst. 11 zákona o pozemních komunikacích zapotřebí upravit i výčet náležitostí žádostí pro ostatní druhy zvláštního užívání.
Předkládaný materiál dále obsahuje návrh změn v oblasti vysokorychlostního kontrolního vážení vozidel, konkrétně způsobu provádění vysokorychlostního vážení vč. úprav náležitostí dokladu o vysokorychlostním vážení a vážního lístku. Důvodem těchto úprav je zjednodušení vedení přestupkových řízení a odstranění diskriminačního aspektu vůči tuzemským provozovatelům nákladních automobilů, neboť k automobilům zahraničních provozovatelů nejsou dostupné technické údaje o uspořádání náprav, čímž tak zahraničního provozovatele nelze fakticky postihnout.
Návrh vyhlášky rovněž obsahuje legislativní zakotvení zapojení dopravního úřadu
do procesu povolování uzavírek a objížděk. Dopravní úřady poukazují zejména na skutečnost,
že zákon o pozemních komunikacích v § 24 odst. 9 ohledně náležitostí žádosti o povolení uzavírky a nařízení objížďky odkazuje na § 39 odst. 1 písm. g) aktuálně novelizované vyhlášky. Zde
je stanoveno, že k žádosti o povolení uzavírky je nutno přiložit souhlas dotčeného dopravního úřadu, pokud si uzavírka vyžádá dočasné přemístění zastávek linkové osobní dopravy. Uzavírky pozemních komunikací však přináší další situace, které se přímo dotýkají provozu linkové osobní dopravy – neobsloužení autobusové zastávky (bez náhrady), dále užití jiné trasy, než je uvedena
v licenci, přidání další zastávky, je-li to účelné (např. je-li objížďka vedena kolem nádraží) atd. Tyto příklady dle připomínek dopravních úřadů odůvodňují, že by měl být dotčený dopravní úřad informován a mít možnost se k plánované uzavírce a objížďce vyjádřit dříve, než k těmto skutečnostem dojde.
V návaznosti na požadavek Ministerstva vnitra byl návrh dále doplněn o část týkající se výše náhrad za poskytnutí policejního doprovodu stanovených na základě § 25 odst. 15 zákona
o pozemních komunikacích. Vzhledem k tomu, že výše těchto náhrad se od roku 2011 nezměnila, navrhuje se prostřednictvím § 40a navýšit výši náhrad za policejní doprovod a dalších nákladů spojených s poskytnutím policejního doprovodu o inflaci.
S ohledem na skutečnost, že návrh vyhlášky obsahuje pouze zpřesnění technických parametrů v oblasti kontrolního vážení vozidel a úpravu náležitostí žádosti a rozhodnutí o povolení zvláštního užívání pozemních komunikacích a omezení obecného užívání pozemních komunikací uzavírkami a objížďkami, nebylo v souladu s částí 3 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) pro navržené změny hodnocení dopadů regulace zpracováno. Tato výjimka byla schválena dopisem ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády, JUDr. MgA. Michala Šalomouna, Ph.D., č. j. 42233/2023-UVCR ze dne 25. 9. 2023.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení
je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, je-li právní úprava navrhována na základě tohoto zmocnění
Návrh vyhlášky byl zpracován k provedení ustanovení § 9 odst. 6, § 24 odst. 9, § 25
odst. 13, § 25a odst. 11 a § 38d odst. 4 zákona o pozemních komunikacích. Meze zákonného zmocnění nebyly překročeny.
Navrhovaná právní úprava splňuje požadavky ustanovení § 79 odst. 3 ústavního zákona
č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, podle kterého ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s právními předpisy Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh není v rozporu s právními předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánu Evropské unie a obecnými zásadami práva Evropské unie.
4. Zhodnocení předpokládaného hospodářského a finančního dopadu navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Návrh vyhlášky nemá negativní dopad na státní rozpočet. Návrh vyhlášky nebude mít vzhledem ke svému obsahu sociální dopad ani negativní vliv na podnikatelskou sféru. Návrh vyhlášky nepředpokládá dopad na životní prostředí nebo rovnost žen a mužů, národnostní menšiny nebo sociálně slabší skupiny obyvatel a nebude mít negativní dopad na rozpočty územních samosprávných celků.
5. Zhodnocení navrhované právní úpravy z hlediska korupčních rizik
Návrh vyhlášky nerozšiřuje pravomoci orgánů veřejné správy, proto nevytváří jakékoliv korupční riziko. Z těchto důvodů nedochází předloženým návrhem vyhlášky ke zvýšení korupčního rizika.
6. Zhodnocení navrhované právní úpravy z hlediska zákazu diskriminace
Návrh vyhlášky nepředstavuje právní úpravu, která by přímo či nepřímo zakládala jakoukoli diskriminaci.
7. Zhodnocení navrhované právní úpravy z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů
Návrh vyhlášky nemá žádné dopady do sféry ochrany soukromí a osobních údajů.
8. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení).
Navrhovaná právní úprava nevylučuje ani neomezuje možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování.
9. Zhodnocení navrhované právní úpravy z hlediska dopadů na bezpečnost a obranu státu
Návrh vyhlášky nepředpokládá žádný dopad na bezpečnost a obranu státu.
Zvláštní část:
K čl. I
K bodům 1 a 2
Na základě požadavku dopravních úřadů je upravován popis situace, kdy žadatel
k žádosti o povolení uzavírky pozemní komunikace a nařízení objížďky přikládá stanovisko dotčeného dopravního úřadu. „Vedení linky“ je legislativní zkratkou v § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 111/1994 Sb. pro „trasu linky, včetně zastávek pro nástup a výstup, jejich úplných názvů
a určení výchozí a cílové zastávky“, tzn. vedení linky znamená trasu a zastávky. Uvedené je dále zohledněno v ustanovení o náležitostech rozhodnutí v téže věci.
K bodu 3
Upravuje se odkaz na jednotlivá zmocňovací ustanovení zákona o pozemních komunikacích.
K bodům 4 až 15
Tato část reflektuje nabytí účinnosti čl. XXXII bodu 39 a čl. XXXIII zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Spolu se zavedením informačního systému veřejné správy „NADR“ dochází k přesunu základního výčtu náležitostí žádosti o povolení zvláštního užívání pozemních komunikací, spočívajícího v přepravě zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnosti přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy1 do zákona o pozemních komunikacích, konkrétně § 25a
odst. 2, s výjimkou technických parametrů „nadměrného“ vozidla (§ 25a odst. 11 zákona
o pozemních komunikacích). Výčet těchto parametrů vychází z dosavadní právní úpravy
a je doplněn o druh spojovacího zařízení, jde-li o jízdní soupravu tvořenou tažným vozidlem, přívěsem a návěsem nebo tažným vozidlem a 2 přívěsy, tj. modulární návěsovou soupravu,
tzv. Gigalinery. Současně je upravován výčet ostatních druhů zvláštního užívání, a to v návaznosti na zúžení okruhu činností podléhajících povolení zvláštního užívání.
K bodům 16 až 18
Průměrná hodinová mzda policisty, který se účastní doprovodu, je navržena jako poměr průměrných platů příslušníků Policie ČR mezi roky 2011 a 2023.
Do nákladů na použití služebního vozidla se započítávají veškeré náklady související s jeho provozem, včetně servisu a pohonných hmot. Od roku 2011 došlo nejen ke zvýšení cen pohonných hmot, ale i k podstatnému zvýšení nákladů na provoz vozidel (zvýšení pořizovacích cen vozidel, náhradních dílů) a vlastní hodinové sazby za provedení opravy. Tyto náhrady nákladů na policejní doprovod nezůstávají v rozpočtu Policie České republiky, ale jsou odváděny do státního rozpočtu. Je nezbytné, aby s majetkem státu bylo nakládáno hospodárně, což by mělo odpovídající navýšení zmíněných náhrad zajistit.
V současné době stanovená částka 15 Kč na 1 km neodpovídá ani zvýšené ceně pohonných hmot (zatímco v roce 2011 byla stanovena cena za 1 l benzínu 95 oktanů 26,20 Kč, pro rok 2024
to je 38,20 Kč), ani inflačnímu rozdílu u ostatních nákladových položek.
K bodům 19 až 22, 29 a 30
Tato část upravuje rozsah vysokorychlostního kontrolního vážení vozidel tak, aby
na návěsové soupravy bylo možné nahlížet jako na jediné vozidlo (vzhledem ke skutečnosti, že část hmotnosti návěsu se prostřednictvím spojovacího zařízení přenáší na vozidlo tažné). Zároveň dochází k odstranění nerovného přístupu mezi tuzemskými a zahraničními provozovateli vozidel s ohledem na nedostupnost technických údajů o zahraničních vozidlech.
Údaj o tovární značce a typu vozidla není z hlediska vedení přestupkového řízení relevantní. K identifikaci vozidla a dalších parametrů dochází prostřednictvím státní poznávací značky vozidla.
K bodům 23 až 28
V této části dochází k odstranění terminologických nepřesností, dále aktualizaci subjektů zúčastněných pří řešení mimořádných událostí spojených s omezením sjízdnosti komunikací, dopravních nehod nebo zajištěním obslužnosti území a aktualizaci souvisejících právních předpisů.
K čl. II
V souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, se účinnost vyhlášky navrhuje
ke dni 1. července 2024.
2/4
2/3