Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                III.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 72/2022 Sb., o zajištění přiměřenosti poskytované provozní podpory zdrojů energie

I. Obecná část
Název: Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 72/2022 Sb., o zajištění přiměřenosti poskytované provozní podpory zdrojů energie

A) Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění nezbytnosti jeho změny a odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Podle § 53 odst. 1 písm. t) až x) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o podporovaných zdrojích“), je Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „Ministerstvo“) zmocněno stanovit vyhláškou:
1. rozdělení zdrojů elektřiny do sektorů podle období jejich uvedení do provozu a použitého primárního zdroje pro sektorové šetření,
2. vzory výkazů pro zjištění rozsahu technických a ekonomických údajů o výrobně elektřiny a jejím provozu,
3. způsob výpočtu snížení výše podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, podpory elektřiny z druhotných zdrojů, podpory tepla z obnovitelných zdrojů a podpory biometanu o částku odpovídající výši čerpané investiční podpory,
4. způsob zohlednění investiční podpory ve výši provozní podpory nebo délce poskytování provozní podpory,
5. způsob výpočtu snížení výše podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů u zdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 se souběhem podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů s investiční podporou nad 20 % z celkových investičních nákladů,
6. způsob výpočtu množství elektřiny, za které se hradí odvod.	
Na základě § 53 odst. 1 písm. t) až x) vydalo Ministerstvo v roce 2022 vyhlášku č. 72/2022 Sb., o zajištění přiměřenosti poskytované provozní podpory zdrojů energie (dále jen „vyhláška č. 72/2022 Sb.“). 
Novela vyhlášky je provedena z důvodu vazby na stanovení podpory vyplývající z notifikačních řízeních a dále naplňuje i další cíle, kterými je zjednodušení výpočtu zohlednění investiční podpory v provozní podpoře.
B)	Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání 
Navrhovaná vyhláška je v souladu se zákonem o podporovaných zdrojích, k jehož provedení má sloužit. Zákon o podporovaných zdrojích zmocňuje podle § 53 odst. 1 písm. t) až x) Ministerstvo k vydání vyhlášky o zajištění přiměřenosti poskytované podpory.
Návrh vyhlášky žádným způsobem nepřekračuje zákonné zmocnění Ministerstva, k vydání tohoto předpisu.
C) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh vyhlášky není v rozporu s právními předpisy EU ani rozhodnutími a jinými akty orgánů EU, za které jsou v této věci považovány:
· Smlouva o fungování Evropské unie (zejm. čl. 107),
· sdělení Komise – Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020,
Rozhodnutí Evropské komise o slučitelnost provozní podpory s vnitřním trhem EU:
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA.35177 (2014/NN) – Česká republika – Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie,
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA.43182 (2015/N) – Česká republika – Podpora výroby elektřiny v malých vodních elektrárnách,
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA.43451 (2015/N) – Česká republika – Provozní podpora poskytovaná Českou republikou na malá bioplynová zařízení s výkonem do 500 kW,
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA.40171 (2015/NN) – Česká republika – Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie,
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA.45768 (2016/N) – Česká republika – Podpora výroby elektrické energie ve vysokoúčinných zařízeních na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla uvedených do provozu po 1. lednu 2016,
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA.38701 (2014/NN) – Česká republika – Podpora výroby elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a tepla z obnovitelných zdrojů energie,
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA.35179 (2015/NN) – Česká republika – Podpora výroby elektřiny z druhotných zdrojů.
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA.58041 (2020/N) – Česká republika prolongace schémat přijatých v rámci EEAG: SA.43451 (2015/N), SA. 43182 (2015/N), SA. 35179 (2015/N), SA. 45768 (2016/N), SA. 38701 (2014/NN).
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA. 104685 (2022/N) – Česko - Podpora tepla z obnovitelných zdrojů energie o výkonu nad 500 kW.
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA. 104686 (2023/N) – Česko - Podpora biometanu.
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA. 108368 (2023/N) – Česko - Podpora výroby elektrické energie ve vysokoúčinných zařízeních na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla na období 1. lednu 2023 do 31. prosince 2025.
Nařízení Komise (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem:
· SA.112166 – Provozní podpora elektrické energie z obnovitelných zdrojů – čl. 42
· SA. 112167 - Provozní podpora energie z obnovitelných zdrojů a vodíku z obnovitelných zdrojů v malých projektech a společenstvích pro obnovitelné zdroje – čl. 43
Návrh vyhlášky není v rozporu s žádným předpisem evropského práva upravujícím podporu využívání energie z podporovaných zdrojů, podnikání v sektoru energetiky a fungování jednotného vnitřního trhu s elektřinou a plynem ani s jiným právním předpisem EU. 
Návrh vyhlášky není v rozporu s judikaturou Soudního dvora EU ani obecnými právními zásadami práva EU.
D)	Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Návrh vyhlášky nevyvolává negativní dopady na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty jsou primárně dané zákonem o podporovaných zdrojích, kdy snížením provozní podpory o poskytnutou investiční podporu by mělo dojít i ke snížení výdajů státního rozpočtu na dotaci finančních prostředků poskytovaných operátorovi trhu ze státního rozpočtu právě na financování provozní podpory. 
Dopady na podnikatelské prostředí
Návrh vyhlášky má pozitivní dopad na podnikatelské prostředí, nebot dochází k významnému zjednodušení výpočtu zohlednění investiční podpory v provozní podpoře.
E) Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotní postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh vyhlášky nemá negativní vliv na rovné postavení mužů a žen, nemá negativní vliv na osoby sociálně slabé či osoby se zdravotním postižením ani na národnostní menšiny. Návrh vyhlášky, resp. jí předkládaný návrh řešení, není v rozporu se zásadou zákazu diskriminace. Jde o předpis, který se výhradně dotýká podnikatelských subjektů, a nelze předpokládat, že by důsledkem přijetí návrhu vyhlášky mohla vzniknout přímá či nepřímá diskriminace nebo narušení rovnosti mužů a žen. 
Návrh vyhlášky nemá ani dopady na životní prostředí. 
F)	Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh vyhlášky plně respektuje principy právní úpravy ochrany soukromí osob a jejich osobních údajů tak, jak jsou zakotveny zejména zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Navrhovaná právní úprava nezakládá nové zpracování osobních údajů ani nemění již existující zpracování osobních údajů. Neupravuje žádné povinnosti ani oprávnění subjektu osobních údajů.
G)	Zhodnocení korupčních rizik
Návrh vyhlášky vychází ze zákona a naplňuje příslušné zákonné zmocnění. Korupční riziko proto lze považovat za minimální.
H) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh vyhlášky se nedotýká oblasti bezpečnosti nebo obrany státu, a proto žádná z těchto oblastí není ohrožena.
I) Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh vyhlášky s danou problematikou nesouvisí, tedy ani nezpůsobí žádné dopady na rodiny. 
J) Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady. Návrh se nedotýká samostatné ani přenesené působnosti územně samosprávných celků. 
K) Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava nesouvisí s digitální agendou. Návrh neupravuje poskytování konkrétní služby pro veřejnost ani nepředpokládá budování digitálních služeb, nedotýká se informačních systémů veřejné správy. Posouzení technologické neutrality a uživatelské přívětivosti předloženého návrhu není relevantní. 
	
L) Zhodnocení, zda návrhem prováděcího předpisu není zakládána veřejná podpora
Navrhovaná právní úprava nezakládá veřejnou podporu. 

M) Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Navrhovaná právní úprava zůstává neutrální ve vztahu na dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.

II. Zvláštní část
K čl. I
K bodům 1 a 2
V důsledku úpravy přílohy č. 5 k vyhlášce č. 72/2022 Sb., která podle předkládaného návrhu stanoví shodný způsob zohlednění poskytnuté investiční podpory ve snížení podpory elektřiny, provozní podpory tepla a podpory biometanu u všech výroben uvedených do provozu od 1. ledna 2016 a u výroben elektřiny, kde byla provedena modernizace od 1. ledna 2022, a tedy v důsledku toho, že již není stanoven způsob zohlednění poskytnuté investiční podpory pro některé výrobny v délce poskytování podpory, je nezbytné upravit předmět vyhlášky a ustanovení § 4 odst. 4 vyhlášky. 
K bodu 3
Upravuje se nově příloha 5 vyhlášky, a to v závislosti na stanovení podpory vyplývající z notifikačních řízeních a stanovuje se pouze jeden způsob zohlednění investiční podpory v provozní podpoře, kdy redukční faktor snižuje výši provozní podpory po celou dobu životnosti výrobny. Jde tedy o zachovaná pouze varianty A ze současného (původního) znění vyhlášky z roku 2022 s úpravami popsanými níže.
Úprava v příloze 5 vede ke zjednodušení výpočtu zohlednění investiční podpory v provozní podpoře, kdy se odstraňuje individuální stanovení hodnoty vnitřního výnosového procenta (IRR) a jakýkoliv vstup od energetického specialisty do tohoto výpočtu, který je pro výrobce a investora komplikovaný. Ve výpočtu se používají konstantní hodnoty a výrobce/investor si může proto výši redukce provozní podpory předem spočítat a může tak snadněji dosáhnout a dospět ke svému investičního rozhodnutí. Místo individuálně stanovované hodnoty IRR se používá hodnota inflace v úrovni inflačního cíle ČNB. Také jsou zpřesněny popisy u některých parametrů vstupujících do výpočtu, jako je RF - redukční faktor,   – výhřevnost nebo spalné teplo a DRV – doba ročního využití instalovaného výkonu.
K čl. II
Pro zachování stability mezi současnou a novou právní úpravou jsou navrženy 3. přechodná ustanovení.
K bodu 1 přechodných ustanoveních – je pro výrobny, které jsou už uvedeny do provozu nebo modernizované. Výrobny, které již byly uvedeny do provozu nebo modernizovány před novelou vyhlášky již provozní podporu o udělenou investiční podporu redukují a zvolený způsob redukce (pokud měli možnost volby) jim zůstává zachován.
K bodu 2 přechodných ustanoveních – je pro výrobny, které mají přiznané právo na podporu, jsou rozestavěné a nejsou zatím uvedeny do provozu, a tudíž ještě nezahájili redukci provozní podpory o udělenou investiční podporu (jedná se například o výrobny, kterým byl přiznán nárok na podporu z již z proběhlých aukcí na VTE nebo KVET). Tyto výrobny si mohou vybrat jakou metodu krácení, resp. redukce zvolí. Tedy u uvedených výroben mohou výrobci zvolit jak metodu redukce podle současné vyhlášky (metodu A, nebo metodu B) nebo metodu krácení, resp. redukce podle novely vyhlášky. Po zvolení metody krácení, resp. redukce a zahájení krácení provozní podpory již nemohou výrobci metodu krácení měnit.
K bodu 3 přechodných ustanoveních – je určené pro výrobny, které budou mít přiznané právo na podporu (přes aukce nebo i cenové rozhodnutí/výměr) po nabytí účinnosti novely vyhlášky.  Tyto výrobny budou krátit provozní podporu jen podle metody redukce v novele vyhlášky.
K čl. III
Účinnost vyhlášky je navržena patnáctým dnem po jejím vyhlášení. Důvod pro nabytí účinnosti k dřívějšímu dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku je ten, aby upravený systém redukce provozní podpory o udělenou investiční podporu, mohl být aplikován jednotně a stejně na všechny nové nebo modernizované výrobny, a to co možná nejdříve. 
2