Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

IV.

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 72/2022 Sb., o zajištění přiměřenosti poskytované provozní podpory zdrojů energie

SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje

Název návrhu:
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 72/2022 Sb., o zajištění přiměřenosti poskytované provozní podpory zdrojů energie

Zpracovatel / zástupce předkladatele:

Ministerstvo průmyslu a obchodu
Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte
Patnáctý dnem po jejím vyhlášení.

Implementace práva EU: Ne
- uveďte termín stanovený pro implementaci: Ne
- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: Ne

2. Cíl návrhu vyhlášky

V roce 2022 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna vyhláška 72/2022 Sb., o zajištění přiměřenosti poskytované provozní podpory zdrojů energie jako prováděcí vyhlášky k zákonu č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 382/2021 Sb.
Novela vyhlášky je provedena z důvodu vazby na stanovení podpory vyplývající z notifikačních řízeních a dále naplňuje i další cíle, kterými je zjednodušení výpočtu zohlednění investiční podpory v provozní podpoře.

Například ohledně notifikace SA. 108368 došlo k úpravě podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla kdy byl zaveden pro aukční podporu mechanismus podpory na principu „contract for difference“, který je vázaný na očekávanou průměrnou roční hodinovou cenu elektřiny. Platný mechanismus aukční podpory před uvedenou úpravou odpovídal principu, kdy podpora kombinované výroby elektřiny a tepla byla ve formě pevného, v průběhu let neměnného aukčního bonusu k tržní ceně elektřiny. Notifikační řízení SA. 108368 změnilo nastavení podpory kombinované výroby elektřiny a tepla tak, že výše podpory aukčního bonusu může být v každém roce jiná. Proto je potřeba provést také úpravu v této vyhlášce, neboť původní varianta zohlednění investiční dotace v provozní podpoře u podpory formy aukčního bonusu se stala nepřesnou.

Nově se navrhuje aplikovat pro všechny výrobny energie, kterým bylo přiznáno právo na podporu stejný způsob zohlednění investiční podpory v provozní podpoře poskytnuté podle zákona o POZE pro všechny kategorie podporovaných zdrojů. Jsou zavedena přechodná ustanovení, která zajistí kontinuitu u již rozpracovaných projektů, kde rozpracované výrobny, které mají přiznané právo na podporu, jsou rozestavěné a nejsou zatím uvedeny do provozu, a tudíž ještě nezahájili redukci provozní podpory o udělenou investiční podporu (jedná se například o výrobny, kterým byl přiznán nárok na podporu z již z proběhlých aukcí na VTE nebo KVET). Tyto výrobny si mohou vybrat jakou metodu krácení, resp. redukce zvolí. Tedy u uvedených výroben mohou výrobci zvolit jak metodu redukce podle současné vyhlášky (metodu A, nebo metodu B) nebo metodu krácení, resp. redukce podle novely vyhlášky.

3. Agregované dopady návrhu vyhlášky

3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano

Návrh vyhlášky nevyvolává negativní dopady na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty jsou primárně dané zákonem o podporovaných zdrojích, kdy snížením podpory elektřiny a podpory tepla o poskytnutou investiční podporu by mělo dojít i ke snížení výdajů státního rozpočtu na dotaci finančních prostředků poskytovaných operátorovi trhu ze státního rozpočtu právě na financování provozní podpory.

3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR:

Jelikož vyhláška kromě úpravy způsobu krácení vyplývající z důvodu vazby na stanovení podpory vyplývající z notifikačních řízeních a dále naplňuje i další cíle, kterými je zjednodušení výpočtu zohlednění investiční podpory v provozní podpoře, pak novela vyhlášky má pozitivní dopad na mezinárodní konkurenceschopnost.

3.3 Dopady na podnikatelské prostředí:

Návrh vyhlášky má pozitivní dopad na podnikatelské prostředí, neboť dochází k významnému zjednodušení výpočtu zohlednění investiční podpory v provozní podpoře.

3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje):

3.5 Sociální dopady: FORMDROPDOWN

3.6 Dopady na spotřebitele: FORMDROPDOWN

3.7 Dopady na životní prostředí: FORMDROPDOWN

3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů:

3.9 Dopady na výkon státní statistické služby:

3.10 Korupční rizika:

3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu:

Shrnutí Závěrečné zprávy RIA

1. Důvod předložení a cíle
1.1 Název
Návrh novely, kterou se mění vyhláška č. 72/2022 Sb., o zajištění přiměřenosti poskytované provozní podpory zdrojů energie

1.2 Definice problému
V roce 2022 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna vyhláška 72/2022 Sb., o zajištění přiměřenosti poskytované provozní podpory zdrojů energie jako prováděcí vyhlášky k zákonu č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 382/2021 Sb.

Novela vyhlášky je provedena z důvodu vazby na stanovení podpory vyplývající z notifikačních řízeních a dále naplňuje i další cíle, kterými je zjednodušení výpočtu zohlednění investiční podpory v provozní podpoře.

některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o podporovaných zdrojích“), je Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „Ministerstvo“) zmocněno stanovit vyhláškou:
1. rozdělení zdrojů elektřiny do sektorů podle období jejich uvedení do provozu a použitého primárního zdroje pro sektorové šetření,

2. vzory výkazů pro zjištění rozsahu technických a ekonomických údajů o výrobně elektřiny a jejím provozu,

3. způsob výpočtu snížení výše podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, podpory elektřiny z druhotných zdrojů, podpory tepla z obnovitelných zdrojů a podpory biometanu o částku odpovídající výši čerpané investiční podpory,

4. způsob zohlednění investiční podpory ve výši provozní podpory nebo délce poskytování provozní podpory,

5. způsob výpočtu snížení výše podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů u zdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 se souběhem podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů s investiční podporou nad 20 % z celkových investičních nákladů,

6. způsob výpočtu množství elektřiny, za které se hradí odvod.

Na základě § 53 odst. 1 písm. t) až x) vydalo Ministerstvo, v roce 2022 vyhlášku č. 72/2022 Sb., o zajištění přiměřenosti poskytované provozní podpory zdrojů energie (dále jen „vyhláška č. 72/2022 Sb.“).

1.3 Identifikace dotčených subjektů
Dotčenými subjekty, na které má navrhovaná právní úprava dopad, jsou podnikatelé z oblasti energetiky, kteří jsou příjemci investičních dotací.

1.4 Popis cílového stavu
Novela vyhlášky je provedena z důvodu vazby na stanovení podpory vyplývající z notifikačních řízeních. Například ohledně notifikace SA. 108368 došlo k úpravě podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla kdy byl zaveden pro aukční podporu mechanismus podpory na principu „contract for difference“, který je vázaný na očekávanou průměrnou roční hodinovou cenu elektřiny. Platný mechanismus aukční podpory před uvedenou úpravou odpovídal principu, kdy podpora kombinované výroby elektřiny a tepla byla ve formě pevného, v průběhu let neměnného aukčního bonusu k tržní ceně elektřiny. Notifikační řízení SA. 108368 změnilo nastavení podpory kombinované výroby elektřiny a tepla tak, že výše podpory aukčního bonusu může být v každém roce jiná. Proto je potřeba provést také úpravu v této vyhlášce, neboť původní varianta zohlednění investiční dotace v provozní podpoře u podpory formy aukčního bonusu se stala nepřesnou. Novela vyhlášky upravuje přílohu 5 vyhlášky, a to v závislosti na stanovení podpory vyplývající z notifikačních řízeních a stanovuje se pouze jeden způsob zohlednění investiční podpory v provozní podpoře, kdy redukční faktor snižuje výši provozní podpory po celou dobu životnosti výrobny. Jde tedy o zachovaná pouze varianty A ze současného (původního) znění vyhlášky z roku 2022 s úpravami popsanými níže.

Novela vyhlášky naplňuje i další cíle, kterými je zjednodušení výpočtu zohlednění investiční podpory v provozní podpoře. Úprava v příloze 5 vede ke zjednodušení výpočtu zohlednění investiční podpory v provozní podpoře, kdy se odstraňuje individuální stanovení hodnoty vnitřního výnosového procenta (IRR) a jakýkoliv vstup od energetického specialisty do tohoto výpočtu, který je pro výrobce a investora komplikovaný. Ve výpočtu se používají konstantní hodnoty a výrobce/investor si může proto výši redukce provozní podpory předem spočítat a může tak snadněji dosáhnout a dospět ke svému investičního rozhodnutí. Místo individuálně stanovované hodnoty IRR se používá hodnota inflace v úrovni inflačního cíle ČNB. Také jsou zpřesněny popisy u některých parametrů vstupujících do výpočtu, jako je RF - redukční faktor, – výhřevnost nebo spalné teplo a DRV – doba ročního využití instalovaného výkonu.

1.5 Zhodnocení rizika
Předkládaným návrhem vyhlášky nepředstavuje žádné riziko, neboť novela vyhlášky je provedena z důvodu vazby na stanovení podpory vyplývající z notifikačních řízeních a dále naplňuje i další cíle, kterými je zjednodušení výpočtu zohlednění investiční podpory v provozní podpoře.

2. Návrh variant řešení
Varianta 0:
Ponechání současného stavu. Tento stav zapříčiní to, že nebude možné pro některé formy podpory provozní podpory provádět redukci provozní podpory o udělenou investiční dotaci. To bude mít dopad na zvýšené náklady na provozní podporu a nebude souladné s pravidly veřejné podpory EU, kde je uvedeno, že v případě kumulace provozní podpory a investiční dotace musí být zajištěno, aby došlo u provozní podpory o redukci provozní podpory o udělenou investiční dotaci. Zároveň nebude provedeno zásadní zjednodušení postupu v redukci, které pozitivně dopadne na podnikající subjekty.
Varianta 1:
Úprava stavu navrženého v předložené vyhlášce.

Z výše uvedených důvodů se navrhuje aplikovat variantu 1.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1 Zhodnocení dopadů na státní rozpočet, veřejné rozpočty, dotčené subjekty a spotřebitele
Návrh vyhlášky nevyvolává negativní dopady na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty jsou primárně dané zákonem o podporovaných zdrojích, kdy snížením provozní podpory o poskytnutou investiční podporu by mělo dojít i ke snížení výdajů státního rozpočtu na dotaci finančních prostředků poskytovaných operátorovi trhu ze státního rozpočtu právě na financování provozní podpory.

Návrh vyhlášky má pozitivní dopad na podnikatelské prostředí, neboť, dochází k významnému zjednodušení výpočtu zohlednění investiční podpory v provozní podpoře.

Návrh vyhlášky nepředpokládá přímé sociální dopady ani dopady na spotřebitele.

3.2 Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh vyhlášky nemá negativní vliv na rovné postavení mužů a žen, nemá negativní vliv na osoby sociálně slabé či osoby se zdravotním postižením ani na národnostní menšiny. Návrh vyhlášky, resp. jí předkládaný návrh řešení, není v rozporu se zásadou zákazu diskriminace. Jde o předpis, který se výhradně dotýká podnikatelských subjektů, a nelze předpokládat, že by důsledkem přijetí návrhu vyhlášky mohla vzniknout přímá či nepřímá diskriminace nebo narušení rovnosti mužů a žen.
3.3 Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrh vyhlášky plně respektuje principy právní úpravy ochrany soukromí osob a jejich osobních údajů tak, jak jsou zakotveny zejména zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Navrhovaná právní úprava nezakládá nové zpracování osobních údajů ani nemění již existující zpracování osobních údajů. Neupravuje žádné povinnosti ani oprávnění subjektu osobních údajů.
3.4 Zhodnocení dopadů na životní prostředí

Návrh vyhlášky nemá ani dopady na životní prostředí.
3.5 Zhodnocení dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny

Navrhovaná právní úprava nemá negativní vliv na specifické skupiny obyvatel, tedy ani na osoby sociálně slabé či osoby se zdravotním postižením ani na národnostní menšiny.
3.6 Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh vyhlášky se nedotýká oblasti bezpečnosti nebo obrany státu, a proto žádná z těchto oblastí není ohrožena.
3.7 Zhodnocení korupčních rizik

Návrh vyhlášky vychází ze zákona a naplňuje příslušné zákonné zmocnění. Korupční riziko proto lze považovat za minimální.

3.8 Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady. Návrh se nedotýká samostatné ani přenesené působnosti územně samosprávných celků.

3.9 Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Návrh vyhlášky s danou problematikou nesouvisí, tedy ani nezpůsobí žádné dopady na rodiny.

3.10 Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy

Navrhovaná právní úprava nesouvisí s digitální agendou. Návrh neupravuje poskytování konkrétní služby pro veřejnost ani nepředpokládá budování digitálních služeb, nedotýká se informačních systémů veřejné správy. Posouzení technologické neutrality a uživatelské přívětivosti předloženého návrhu není relevantní.
3. 11 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Předložená varianta
· nevyvolává žádné další náklady, ani nevyvolává negativní dopady na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty.
· má pozitivní dopad na podnikatelské prostředí, neboť, dochází k významnému zjednodušení výpočtu zohlednění investiční podpory v provozní podpoře.
· nepředpokládá přímé sociální dopady ani dopady na spotřebitele.
· nemá ani dopady na životní prostředí.
· nemá negativní vliv na specifické skupiny obyvatel, tedy ani na osoby sociálně slabé či osoby se zdravotním postižením ani na národnostní menšiny.
· nedotýká se oblasti bezpečnosti nebo obrany státu, a proto žádná z těchto oblastí není ohrožena.
· vychází ze zákona a naplňuje příslušné zákonné zmocnění. Korupční riziko proto lze považovat za minimální.
· nemá žádné územní dopady. Návrh se nedotýká samostatné ani přenesené působnosti územně samosprávných celků.

4. Stanovení pořadí variant a výběr vhodné varianty
Pořadí variant:

· varianta 1

· varianta 0

Doporučení k aplikaci varianty 1.
5. Implementace doporučené varianty a vynucování
Za provádění navrhované úpravy je odpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu.

6. Přezkum účinnosti regulace
Přezkum účinnosti nařízení vlády bude příslušet Ministerstvu průmyslu a obchodu, které je ústředním orgánem státní správy pro oblast energetiky.

7. Konzultace a zdroje dat
Konzultace návrhu vyhlášky byla provedena v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu, s dotčenými orgány státní správy a subjekty v oblasti energetiky.
8. Kontakt na zpracovatele RIA

Ing. Pavel Jirásek

Oddělení podporovaných zdrojů energie a teplárenství

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Na Františku 32, 110 00 Praha 1

tel.: 224 852 211

e-mail: jirasek@mpo.cz
2