Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND4LFDXQZ najdete zde
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
IV.
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 72/2022 Sb., o zajištění přiměřenosti poskytované provozní podpory zdrojů energie
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu:
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 72/2022 Sb., o zajištění přiměřenosti poskytované provozní podpory zdrojů energie
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte
Prvním dnem prvního měsíce následujícího po dni vyhlášení
Implementace práva EU: Ano
- uveďte termín stanovený pro implementaci: notifikační řízení SA. 108368 (2023/N)
- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: Ne
2. Cíl návrhu vyhlášky
V roce 2022 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna vyhláška 72/2022 Sb., o zajištění přiměřenosti poskytované provozní podpory zdrojů energie jako prováděcí vyhlášky k zákonu č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 382/2021 Sb.
Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá v návaznosti na novelu zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie provedenou zákonem č. 19/2023 Sb., při které byla v souladu s požadavky vzešlými z procesu notifikace upravena podpora kombinované výroby elektřiny a tepla a byl zaveden mechanismus podpory na principu „contract for difference“. Je proto nezbytné upravit i způsob zohlednění poskytnuté investiční podpory ve snížení provozní podpory elektřiny z těchto výroben elektřiny. Dosud platný mechanismus odpovídal principu, kdy podpora kombinované výroby elektřiny a tepla (především aukčním bonusem) byla ve formě pevného, v průběhu let neměnného příspěvku k tržní ceně elektřiny.
Nově se navrhuje aplikovat stejný způsob zohlednění investiční podpory v provozní podpoře poskytnuté podle zákona o POZE pro všechny kategorie podporovaných zdrojů a nerozlišovat podle data uvedení výroben do provozu do 31. ledna 2021 a od 1. ledna 2022 s výjimkou modernizovaných výroben elektřiny, pro které se způsob zohlednění poskytnuté investiční podpory v provozní podpoře nadále stanoví jen v případě, že byla modernizace provedena od 1. ledna 2022.
V důsledku úpravy přílohy č. 5 k vyhlášce č. 72/2022 Sb., která podle předkládaného návrhu stanoví shodný způsob zohlednění poskytnuté investiční podpory ve snížení podpory elektřiny, provozní podpory tepla a podpory biometanu u všech výroben uvedených do provozu od 1. ledna 2016 a u výroben elektřiny, kde byla provedena modernizace od 1. ledna 2022, a tedy v důsledku toho, že již není stanoven způsob zohlednění poskytnuté investiční podpory pro některé výrobny v délce poskytování podpory, je nezbytné upravit předmět vyhlášky č. 72/2022 Sb. a ustanovení § 4 odst. 4.
Předkládaným návrhem vyhlášky dochází pouze ke změně způsobu zohlednění investiční podpory v provozní podpoře tak, aby byl souladný s rozhodnutími a oznámeními Evropské komise.
Navrhované úpravy vyhlášky č. 72/2022 Sb. reflektuje způsob zohlednění poskytnuté investiční podpory ve snížení provozní podpory ve vazbě na úpravu forem podpory vyplývající z notifikačních řízeních.
Konkrétně se mění způsob zohlednění investiční podpory v provozní podpoře, kdy u výroben elektřiny, tepla a biometanu uvedených do provozu od 1. ledna 2022 a shodně také u výroben elektřiny, kde byla v období od 1. ledna 2022 provedena modernizace, se již nebude zkracovat doba poskytování podpory, ale při zachování původní doby poskytování podpory bude tato podpora snížena stejně, jako tomu je již nyní u výroben uvedených do provozu od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2021.
3. Agregované dopady návrhu vyhlášky
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano
Návrh vyhlášky nevyvolává negativní dopady na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty jsou primárně dané zákonem o podporovaných zdrojích, kdy snížením podpory elektřiny a podpory tepla o poskytnutou investiční podporu by mělo dojít i ke snížení výdajů státního rozpočtu na dotaci finančních prostředků poskytovaných operátorovi trhu ze státního rozpočtu. Návrhem vyhlášky se upravuje pouze způsob zohlednění investiční podpory v provozní podpoře v některých případech.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR:
Schválení návrhu vyhlášky je předpokladem k plnění cílů, které jsou pro tyto zdroje stanoveny do roku 2030 legislativou ČR i legislativou EU, a to za účelem prověření a zachování
Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá v návaznosti na novelu zákona o podporovaných zdrojích provedenou zákonem č. 19/2023 Sb., při které byla v souladu s požadavky vzešlými z procesu notifikace upravena podpora kombinované výroby elektřiny a tepla a byl zaveden mechanismus podpory na principu „contract for difference“, je nezbytné upravit i způsob zohlednění poskytnuté investiční podpory ve snížení provozní podpory elektřiny z těchto výroben elektřiny. Dosud platný mechanismus odpovídal principu, kdy podpora kombinované výroby elektřiny a tepla (především aukčním bonusem) byla ve formě pevného, v průběhu let neměnného příspěvku k tržní ceně elektřiny.
Předkládaným návrhem vyhlášky dochází pouze ke změně způsobu zohlednění investiční podpory v provozní podpoře tak, aby byl souladný s oznámeními Evropské komise.
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí:
Návrh vyhlášky má dopad na podnikatelské prostředí, avšak pouze zprostředkovaně. Snížení provozní podpory o poskytnutou investiční podporu má subjektivně negativní dopad na podnikatele, kteří jsou příjemci investiční podpory. Předkládaným návrhem vyhlášky však dochází pouze ke změně způsobu zohlednění investiční podpory v provozní podpoře tak, aby byl souladný s oznámeními Evropské komise.
3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje):
3.5 Sociální dopady: FORMDROPDOWN
3.6 Dopady na spotřebitele: FORMDROPDOWN
3.7 Dopady na životní prostředí: FORMDROPDOWN
3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů:
3.9 Dopady na výkon státní statistické služby:
3.10 Korupční rizika:
3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu:
Shrnutí Závěrečné zprávy RIA
1. Důvod předložení a cíle
1.1 Název
Návrh novely, kterou se mění vyhláška č. 72/2022 Sb., o zajištění přiměřenosti poskytované provozní podpory zdrojů energie
1.2 Definice problému
Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá v návaznosti na novelu zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie provedenou zákonem č. 19/2023 Sb., při které byla v souladu s požadavky vzešlými z procesu notifikace upravena podpora kombinované výroby elektřiny a tepla a byl zaveden mechanismus podpory na principu „contract for difference“. Je tedy nezbytné upravit i způsob zohlednění poskytnuté investiční podpory ve snížení provozní podpory elektřiny z těchto výroben elektřiny. Dosud platný mechanismus odpovídal principu, kdy podpora kombinované výroby elektřiny a tepla (především aukčním bonusem) byla ve formě pevného, v průběhu let neměnného příspěvku k tržní ceně elektřiny.
Nově se navrhuje aplikovat stejný způsob zohlednění investiční podpory v provozní podpoře poskytnuté podle zákona o POZE pro všechny kategorie podporovaných zdrojů a nerozlišovat podle data uvedení výroben do provozu do 31. ledna 2021 a od 1. ledna 2022 s výjimkou modernizovaných výroben elektřiny, pro které se způsob zohlednění poskytnuté investiční podpory v provozní podpoře nadále stanoví jen v případě, že byla modernizace provedena od 1. ledna 2022.
V důsledku úpravy přílohy č. 5 k vyhlášce č. 72/2022 Sb., která podle předkládaného návrhu stanoví shodný způsob zohlednění poskytnuté investiční podpory ve snížení podpory elektřiny, provozní podpory tepla a podpory biometanu u všech výroben uvedených do provozu od 1. ledna 2016 a u výroben elektřiny, kde byla provedena modernizace od 1. ledna 2022, a tedy v důsledku toho, že již není stanoven způsob zohlednění poskytnuté investiční podpory pro některé výrobny v délce poskytování podpory, je nezbytné upravit předmět vyhlášky č. 72/2022 Sb. a ustanovení § 4 odst. 4.
Předkládaným návrhem vyhlášky dochází pouze ke změně způsobu zohlednění investiční podpory v provozní podpoře tak, aby byl souladný s rozhodnutími a oznámeními Evropské komise.
1.3. Popis existujícího právního stavu
Podle § 53 odst. 1 písm. t) až x) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o podporovaných zdrojích“), je Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „Ministerstvo“) zmocněno stanovit vyhláškou:
1. rozdělení zdrojů elektřiny do sektorů podle období jejich uvedení do provozu a použitého primárního zdroje pro sektorové šetření,
2. vzory výkazů pro zjištění rozsahu technických a ekonomických údajů o výrobně elektřiny a jejím provozu,
3. způsob výpočtu snížení výše podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, podpory elektřiny z druhotných zdrojů, podpory tepla z obnovitelných zdrojů a podpory biometanu o částku odpovídající výši čerpané investiční podpory,
4. způsob zohlednění investiční podpory ve výši provozní podpory nebo délce poskytování provozní podpory,
5. způsob výpočtu snížení výše podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů u zdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 se souběhem podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů s investiční podporou nad 20 % z celkových investičních nákladů,
6. způsob výpočtu množství elektřiny, za které se hradí odvod.
Na základě § 53 odst. 1 písm. t) až x) vydalo Ministerstvo v roce 2022 vyhlášku č. 72/2022 Sb., o zajištění přiměřenosti poskytované provozní podpory zdrojů energie (dále jen „vyhláška č. 72/2022 Sb.“).
Nyní navrhované úpravy vyhlášky č. 72/2022 Sb. reflektují požadavky na úpravu schématu podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, provozní podpory tepla a podpory biometanu v rámci notifikačních řízení SA. 104686, SA. 108368 a SA. 104685. Konkrétně se mění způsob zohlednění investiční podpory v provozní podpoře, kdy u výroben elektřiny, tepla a biometanu uvedených do provozu od 1. ledna 2022 a shodně také u výroben elektřiny, kde byla v období od 1. ledna 2022 provedena modernizace, se již nebude zkracovat doba poskytování podpory, ale při zachování původní doby poskytování podpory bude tato podpora snížena stejně, jako tomu je již nyní u výroben uvedených do provozu od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2021.
Navrhovaná vyhláška je v souladu se zákonem o podporovaných zdrojích, k jehož provedení má sloužit. Zákon o podporovaných zdrojích zmocňuje podle § 53 odst. 1 písm. t) až x) Ministerstvo k vydání vyhlášky o zajištění přiměřenosti poskytované podpory. Návrh vyhlášky žádným způsobem nepřekračuje zákonné zmocnění Ministerstva k vydání tohoto předpisu.
Návrh vyhlášky není v rozporu s právními předpisy EU ani rozhodnutími a jinými akty orgánů EU, za které jsou v této věci považovány:
· Smlouva o fungování Evropské unie (zejm. čl. 107),
· sdělení Komise – Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020,
Rozhodnutí Evropské komise o slučitelnost provozní podpory s vnitřním trhem EU:
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA.35177 (2014/NN) – Česká republika – Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie,
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA.43182 (2015/N) – Česká republika – Podpora výroby elektřiny v malých vodních elektrárnách,
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA.43451 (2015/N) – Česká republika – Provozní podpora poskytovaná Českou republikou na malá bioplynová zařízení s výkonem do 500 kW,
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA.40171 (2015/NN) – Česká republika – Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie,
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA.45768 (2016/N) – Česká republika – Podpora výroby elektrické energie ve vysokoúčinných zařízeních na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla uvedených do provozu po 1. lednu 2016,
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA.38701 (2014/NN) – Česká republika – Podpora výroby elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a tepla z obnovitelných zdrojů energie,
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA.35179 (2015/NN) – Česká republika – Podpora výroby elektřiny z druhotných zdrojů.
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA.58041 (2020/N) – Česká republika prolongace schémat přijatých v rámci EEAG: SA.43451 (2015/N), SA. 43182 (2015/N), SA. 35179 (2015/N), SA. 45768 (2016/N), SA. 38701 (2014/NN).
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA. 104685 (2022/N) – Česko - Podpora tepla z obnovitelných zdrojů energie o výkonu nad 500 kW.
· Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA. 104686 (2023/N) – Česko - Podpora biometanu.
· dokončované Rozhodnutí Evropské komise ve věci státní podpory SA. 108368 (2023/N) – Česko - Podpora výroby elektrické energie ve vysokoúčinných zařízeních na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla na období 1. lednu 2023 do 31. prosince 2025.
Nařízení Komise (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem:
· SA.112166 – Provozní podpora elektrické energie z obnovitelných zdrojů – čl. 42
· SA. 112167 - Provozní podpora energie z obnovitelných zdrojů a vodíku z obnovitelných zdrojů v malých projektech a společenstvích pro obnovitelné zdroje – čl. 43
Návrh vyhlášky není v rozporu s žádným předpisem evropského práva upravujícím podporu využívání energie z podporovaných zdrojů, podnikání v sektoru energetiky a fungování jednotného vnitřního trhu s elektřinou a plynem ani s jiným právním předpisem EU.
Návrh vyhlášky není v rozporu s judikaturou Soudního dvora EU ani obecnými právními zásadami práva EU.
1.3 Identifikace dotčených subjektů
Dotčenými subjekty, na které má navrhovaná právní úprava dopad, jsou podnikatelé kteří jsou příjemci investičních dotací. Snížení provozní podpory o poskytnutou investiční podporu má pouze subjektivně negativní dopad na podnikatele. Předkládaným návrhem vyhlášky dochází pouze ke změně způsobu zohlednění investiční podpory v provozní podpoře tak, aby byl v souladu s oznámeními Evropské komise.
1.4 Popis cílového stavu
Předkládaným návrhem vyhlášky dochází pouze ke změně způsobu zohlednění investiční podpory v provozní podpoře tak, aby byl souladný s oznámeními Evropské komise.
1.5 Zhodnocení rizika
Předkládaným návrhem vyhlášky dochází pouze ke změně způsobu zohlednění investiční podpory v provozní podpoře tak, aby byl v souladu s oznámeními Evropské komise.
2. Návrh variant řešení
Návrh je předkládán pouze v jedné variantě.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1 Zhodnocení dopadů na státní rozpočet, veřejné rozpočty, dotčené subjekty a spotřebitele
Návrh vyhlášky nevyvolává negativní dopady na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty jsou primárně dané zákonem o podporovaných zdrojích, kdy snížením podpory elektřiny a podpory tepla o poskytnutou investiční podporu by mělo dojít i ke snížení výdajů státního rozpočtu na dotaci finančních prostředků poskytovaných operátorovi trhu ze státního rozpočtu. Návrhem vyhlášky se upravuje pouze způsob zohlednění investiční podpory v provozní podpoře v některých případech.
Návrh vyhlášky má dopad na podnikatelské prostředí, avšak pouze zprostředkovaně. Snížení provozní podpory o poskytnutou investiční podporu má subjektivně negativní dopad na podnikatele, kteří jsou příjemci investiční podpory. Předkládaným návrhem vyhlášky dochází pouze ke změně způsobu zohlednění investiční podpory v provozní podpoře tak, aby byl souladný s oznámeními Evropské komise.
Návrh vyhlášky nepředpokládá přímé sociální dopady ani dopady na spotřebitele. Nepřímé pozitivní dopady na spotřebitele (a zákazníky obecně) lze spatřovat v tom, že bude zajištěna přiměřenost podpory elektřiny a podpory tepla, v důsledku čehož bude zamezeno tomu, aby spotřebitelé nesli v úhradě složky ceny služby distribuční soustavy část nákladů na úhradu podpory elektřiny v míře, která by překračovala přiměřenost takové podpory.
3.2 Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh vyhlášky nemá negativní vliv na rovné postavení mužů a žen, nemá negativní vliv na osoby sociálně slabé či osoby se zdravotním postižením ani na národnostní menšiny. Návrh vyhlášky, resp. jí předkládaný návrh řešení, není v rozporu se zásadou zákazu diskriminace. Jde o předpis, který se výhradně dotýká podnikatelských subjektů, a nelze předpokládat, že by důsledkem přijetí návrhu vyhlášky mohla vzniknout přímá či nepřímá diskriminace nebo narušení rovnosti mužů a žen.
3.3 Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh vyhlášky plně respektuje principy právní úpravy ochrany soukromí osob a jejich osobních údajů tak, jak jsou zakotveny zejména zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Navrhovaná právní úprava nezakládá nové zpracování osobních údajů ani nemění již existující zpracování osobních údajů. Neupravuje žádné povinnosti ani oprávnění subjektu osobních údajů.
3.4 Zhodnocení dopadů na životní prostředí
Návrh vyhlášky nemá ani dopady na životní prostředí.
3.5 Zhodnocení dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Navrhovaná právní úprava nemá negativní vliv na specifické skupiny obyvatel, tedy ani na osoby sociálně slabé či osoby se zdravotním postižením ani na národnostní menšiny.
3.6 Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh vyhlášky se nedotýká oblasti bezpečnosti nebo obrany státu, a proto žádná z těchto oblastí není ohrožena.
3.7 Zhodnocení korupčních rizik
Návrh vyhlášky vychází ze zákona a naplňuje příslušné zákonné zmocnění. Korupční riziko proto lze považovat za minimální.
3.8 Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady. Návrh se nedotýká samostatné ani přenesené působnosti územně samosprávných celků.
3.9 Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh vyhlášky s danou problematikou nesouvisí, tedy ani nezpůsobí žádné dopady na rodiny.
3.10 Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava nesouvisí s digitální agendou. Návrh neupravuje poskytování konkrétní služby pro veřejnost ani nepředpokládá budování digitálních služeb, nedotýká se informačních systémů veřejné správy. Posouzení technologické neutrality a uživatelské přívětivosti předloženého návrhu není relevantní.
3. 11 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Předložená varianta, umožní další a žádoucí rozvoj podporovaných zdrojů energie.
4. Stanovení pořadí variant a výběr vhodné varianty
V návrhu je stanovena pouze jedna varianta a není tak stanoveno žádné pořadí dalších variant.
5. Implementace doporučené varianty a vynucování
Za provádění navrhované úpravy je odpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu.
6. Přezkum účinnosti regulace
Přezkum účinnosti nařízení vlády bude příslušet Ministerstvu průmyslu a obchodu, které je ústředním orgánem státní správy pro oblast energetiky.
7. Konzultace a zdroje dat
Konzultace návrhu vyhlášky byla provedena v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu, s dotčenými orgány státní správy a subjekty v oblasti energetiky.
8. Kontakt na zpracovatele RIA
Ing. Pavel Jirásek
Oddělení podporovaných zdrojů energie a teplárenství
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Na Františku 32, 110 00 Praha 1
tel.: 224 852 211
e-mail: jirasek@mpo.cz
2