Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND5GHRLXX najdete zde
ÚŘAD VLÁDY ČR
VIII.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 82/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění společné organizace trhů organizacemi producentů, a některá další související nařízení vlády
Podle Jednacího řádu vlády a Legislativních pravidel vlády byl materiál rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení dopisem ministra zemědělství pana Mgr. Marka Výborného, čj. MZE-31237/2024-11153, ze dne 23. 5. 2024, s termínem dodání stanovisek
do dne 13. 6. 2024, vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
Resort
Připomínky
Vypořádání
Ministerstvo dopravy
Bez připomínek.
Ministerstvo financí
K Čl. I bod 1.
V čl. I bodě 1. doporučujeme slovo "slovy" nahradit slovem "text".
Akceptováno.
Text byl upraven.
Ministerstvo kultury
Bez připomínek.
Ministerstvo obrany
Bez připomínek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Bez připomínek.
Ministerstvo pro místní rozvoj
Bez připomínek.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Bez připomínek.
Ministerstvo spravedlnosti
Bez připomínek.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Bez připomínek.
Ministerstvo vnitra
1. K čl. V – k nabytí účinnosti nařízení vlády:
Je navrhováno nabytí účinnosti odlišné od jednotných dob účinnosti dle § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), a to konkrétně na den 1. září 2024. Doporučujeme v této souvislosti doplnit odůvodnění nařízení vlády, jelikož uvedená potřeba žadatelů se seznámit s upravenými podmínkami co nejdříve ještě v průběhu tohoto kalendářního roku sama o sobě nepředstavuje naléhavý obecný zájem, nadto chybí i zdůvodnění, proč bylo zvoleno zrovna datum 1. září 2024.
Akceptováno.
Text odůvodnění byl upraven takto s tím, že ještě došlo k posunutí termínu na 1. října 2024:
S ohledem na naléhavý obecný zájem se výjimečně navrhuje stanovit termín nabytí účinnosti v návaznosti na obvyklou standardní délku legislativního procesu dnem 1. října 2024.
Důvodem je zejména umožnit žadatelům v souladu s příslušnými právními předpisy EU změnit podmínky poskytování dotace co nejdříve ještě v průběhu tohoto kalendářního roku, a s tím zajistit plnění závazků vyplývajících pro ČR z členství v EU.
2. K čl. I bodu 1 – k textu novelizačního bodu:
Doporučujeme místo slov „se za slovy“ uvést „se za slova“.
Akceptováno jinak.
Text byl upraven podle připomínky ministerstva financí.
3. K čl. I bodu 4 – k textu novelizačního bodu:
Doporučujeme v souladu s čl. 58 odst. 8 písm. d) Legislativních pravidel vlády vložit za slova „na konci“ slovo „textu“.
Akceptováno.
Text byl upraven.
4. K čl. I bodu 6 – k textu novelizačního bodu:
Doporučujeme vypustit slovo „textu“, které je zde nadbytečné [vizte čl. 58 odst. 8 písm. b) Legislativních pravidel vlády].
Akceptováno.
Text byl upraven.
5. K čl. III – k textu novelizačního bodu:
Doporučujeme doplnit před slovo „se“ čárku.
Akceptováno.
Text byl upraven.
Ministerstvo zahraničních věcí
Bez připomínek.
Ministerstvo zdravotnictví
Bez připomínek.
Ministerstvo životního prostředí
Bez připomínek.
Úřad vlády – místopředseda vlády pro digitalizaci
Bez připomínek.
Úřad vlády – ministr pro vědu, výzkum a inovace a předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace
Bez připomínek.
Úřad vlády – ministr pro evropské záležitosti
Bez připomínek.
Úřad vlády – ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády
Zasíláno na vědomí – bez připomínek.
Úřad vlády – vedoucí Úřadu vlády
Bez připomínek.
Úřad vlády – odbor kompatibility
K odůvodnění:
Předpisy EU, resp. nařízení uvedená ve výčtu předpisů na str. 2 a 3 odůvodnění doporučujeme řadit chronologicky dle data jejich přijetí.
Ke srovnávacím tabulkám:
Některá ustanovení novelizovaná návrhem jsou již v současnosti vykazována jako implementační vůči předpisům EU ve srovnávacích tabulkách. Je-li návrhem do těchto implementačních ustanovení zasahováno, je povinností předkladatele tyto tabulky aktualizovat a přiložit k návrhu (dle čl. 9 odst. 2 Legislativních pravidel vlády). Změny textu v tomto případě nejsou vždy významné pro účely implementace, ale text ve starších verzích srovnávacích tabulek nebude odpovídat novelizovanému znění. K dotčeným ustanovením předpisů EU postačí ve srovnávací tabulce uvést místo celého textu novelizovaného ustanovení pouze identifikační číslo návrhu. Srovnávací tabulky je nutno aktualizovat.
Konkrétně se jedná o ustanovení v Části první, Čl. I, v novelizačních bodech 9. a 13. (§ 9 odst. 4 a § 13 odst. 4, které byly vykázány jako implementační vůči nařízení 2022/126).
Připomínky a případné návrhy změn:
K bodu 11. (poznámka pod čarou č. 25):
V poznámce pod čarou č. 25 je nutné upravit zkrácený název nařízení 2022/126, který neodpovídá již dříve zavedenému zkrácenému názvu v rámci nařízení vlády (“nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/126”).
V této souvislosti by bylo vhodné upravit i § 13 odst. 6, kde je rovněž nesprávný zkrácený název.
Taktéž je vhodné, aby předkladatel v rámci nařízení vlády sjednotil odkazy na nařízení 2022/126, pokud jde o dovětek “v platném znění”, který bude nově použit v poznámce pod čarou č. 25. Dřívější odkazy tento dovětek neobsahují a je tedy žádoucí, aby byly v předpise sjednoceny. Konkrétně se jedná o poznámku pod čarou č. 13, 15, 17, 19 až 23. Máme za to, že je-li dovětek „v platném znění“ uveden v případě úplné citace v poznámce pod čarou číslo 1, není třeba v rámci zkrácené citace tento dovětek nadále opakovat.
K bodu 16. (Příloha č. 5):
Upozorňujeme předkladatele, že v rámci databáze ISAP je stávající znění přílohy č. 5 vykázáno jako implementační k některým ustanovením nařízení 2021/2115 a 2022/126. Nové znění přílohy č. 5, které je obsahově podobné stávajícímu znění, však opětovně v návrhu jako implementační k nařízení 2021/2115 a 2022/126 vykázáno není, v důsledku čehož může dojít k neúplnému provedení požadavků vyplývajících z práva EU. Jestliže předkladatel ruší či mění ustanovení zákona, která byla již dříve vykázána jako implementační, musí být zajištěno, že nebude snížena dosavadní míra implementace (viz čl. 15 odst. 2 Metodických pokynů). Pro zajištění řádné implementace požadujeme vykázat přílohu č. 5 jako implementační vůči čl. 17 odst. 5 nařízení 2022/126, čl. 49 a čl. 66 nařízení 2021/2115, doplnit rozdílovou tabulku a upravit srovnávací tabulky.
K čl. 1 bodu 6. nařízení 2023/330 (čl. 27 odst. 2 třetí pododstavec nařízení 2022/126):
Vzhledem k tomu, že se čl. 1 bodem 6. nařízení 2023/330 nahrazuje čl. 27 odst. 2 třetí pododstavec nařízení 2022/126, který je fakultativním ustanovením, je potřeba, aby předkladatel vyjasnil, zda jej budeme jako členský stát využívat či ne. Jestliže ano, bude nutné daný článek implementovat. Připomínáme, že v případě fakultativních ustanovení nelze ve srovnávací tabulce uvádět, že jde o přímou aplikovatelnost.
Akceptováno.
Text byl upraven.
Akceptováno.
Srovnávací tabulky byly upraveny ve smyslu připomínky.
Akceptováno.
Text byl upraven.
Akceptováno.
Text návrhu, rozdílová tabulka a srovnávací tabulky byly doplněny ve smyslu připomínky.
Akceptováno.
Vzhledem k tomu, že čl. 1 bod 6. nařízení 2023/330 nebude aplikován, byla upravena také srovnávací tabulka.
Úřad vlády – zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Bez připomínek.
Český statistický úřad
Bez připomínek.
Nejvyšší kontrolní úřad
Bez připomínek.
Český báňský úřad
Bez připomínek.
Český telekomunikační úřad
Bez připomínek.
Český úřad zeměměřičský a katastrální
Bez připomínek.
Digitální a informační agentura
.
K § 11 odst. 4 a 5 nařízení vlády:
Požadujeme odstranění povinností dokládat ze strany žadatele rozhodnutí a povolení vydávaná orgány veřejné moci, a to ve smyslu § 7 a 9 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby.
Vysvětleno.
Připomínka byla uplatněna nad rámec předloženého návrhu nařízení vlády.
Pro posouzení splnění podmínek poskytnutí podpory na investice do zavlažování je rozhodnutí, resp. stanovisko jiného orgánu nezbytné.
Vzhledem ke skutečnosti, že v současnosti není digitalizace zcela funkční, je nutné, aby žadatel alespoň v období do 1.2.2025 tyto dokumenty předložil v listinné podobě, příp. elektronicky.
Předkladatel zároveň v příští novelizaci provede změnu textu tak, aby odpovídal smyslu zákona o právu na digitální služby.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
Energetický regulační úřad
Bez připomínek.
Správa státních hmotných rezerv
Bez připomínek.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Bez připomínek.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Bez připomínek.
Úřad pro ochranu osobních údajů
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (dále jen „DPIA“) v obecné části důvodové zprávy nebo odůvodnění je nezbytné přepracovat.
Pokud navrhovaná právní úprava neřeší ochranu osobních údajů, potom není možné napsat, že je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Aby bylo možné napsat, že je výše uvedená navrhovaná právní úprava v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, musel by být návrh nařízení vlády prováděcím předpisem k zákonu č. 110/2019 Sb. Pokud se navrhovaný právní předpis netýká osobních údajů, tak stačí do DPIA napsat, že se návrh nařízení vlády osobních údajů netýká.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Text odůvodnění byl upraven takto:
Navrhovaná právní úprava se netýká ochrany osobních údajů, a proto není ani hodnocen soulad se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a také s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Rozpor byl odstraněn.
Úřad průmyslového vlastnictví
Bez připomínek.
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Bez připomínek.
Sdružení místních samospráv ČR
Bez připomínek.
Svaz měst a obcí ČR
Bez připomínek.
Agrární komora ČR
Bez připomínek.
Družstevní asociace ČR
Bez připomínek.
Hospodářská komora ČR
Bez připomínek.
Svaz průmyslu a dopravy ČR
Bez připomínek.
Asociace samostatných odborů
Bez připomínek.
Českomoravská konfederace odborových svazů
Bez připomínek.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
Bez připomínek.
Rada hospodářské a sociální dohody
Zasíláno na vědomí – bez připomínek.
Státní zemědělský intervenční fond
1. K § 11 odst. 5 písm. a)
Návrh:
(5) Žadatel je povinen doložit v žádosti o podporu podle § 10 odst. 1 nebo 2
1. platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami podle vodního zákona, které vydává místně příslušný vodoprávní úřad, nebo platnou smlouvu o dodávce vody s držitelem platného povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, nebo vyjádření vodoprávního úřadu, že pro danou investici není povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami nezbytné, nebo
odůvodnění: Na základě vyjádření odborného útvaru MZe (oddělení speciálních plodin) k nastavení předkládání uvedených příloh jako variantní povinnost žádáme doplnit slovo „nebo“. Z původního textu není jednoznačné, že se má předkládat platné povolení nebo platná smlouva, ale pro laickou veřejnost z toho vyplývá předložit oba dokumenty.
Akceptováno.
Text byl upraven.
2. K Příloze č. 5 písm. A) opatření VIII
Odstranit sledované cíle dle čl. 12 nařízení (EU) 2022/126 vzhledem k neexistenci sledovaného cíle písm. e) a f) čl. 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115
Akceptováno.
Text byl upraven.
3. K Příloze č. 5 písm. C) opatření I výdaj 12. „Výdaje na pořízení netkaných textilií na pokrytí porostu“
Návrh:
Příloha č. 5 písm. C) opatření III výdaj 2
„Zvláštní výdaje na netkané textilie na pokrytí porostu ve výši xx,xx % z fakturované částky“
Odůvodnění: Odstranit výdaj v tomto opatření I.
Textilie nepatří do investic ani výzkumu a jedná se o neinvestiční výdaj. Tento výdaj byl řešen v rámci auditu EK, kde byly předloženy studie ke zvláštnímu výdaji a tato studie byla ze strany EK akceptována. Tento výdaj nechat v opatření III přílohy č. 5 písm. C) jako „Zvláštní výdaje na netkané textilie na pokrytí porostu ve výši xx,xx % z fakturované částky“, tak jako je to v současném znění NV.
Akceptováno.
Text byl upraven.
4. K Příloze č. 5 písm. A) opatření I. výdaj 2, Příloze č. 5 písm. C) opatření I. výdaj 2 a Příloze č. 5 písm. D) opatření I. výdaj 2
„2. Výdaje na pořízení softwarového vybavení“
Návrh:
„2. Výdaje na pořízení softwarového vybavení včetně jejich aktualizací“
Odůvodnění: Zvážit doplnění textu o možnost vyplácet podporu i na jejich aktualizaci.
Jedná se o doplnění na pořízení obnovovacích licencí softwarového vybavení.
Neakceptováno. Vysvětleno.
Aktualizace softwarového vybavení není podle vyjádření Komise způsobilým nákladem (stejně jako např. náhradní díly).
5. K Příloze č. 5 písm. A) opatření I. výdaj 26. a Příloze č. 5 písm. B) opatření I. výdaj 6.
Návrh:
Přidání nového výdaje Příloha č. 5 písm. C) opatření I. výdaj 13. a Příloha č. 5 písm. D) opatření I. výdaj 27.
„Výdaje spojené se splácením jistiny úvěru a leasingu na pořízení investic do hmotných aktiv, očištěné o provozní náklady a úroky“
Odůvodnění: Tyto výdaje jsou v současné době v části A) a B). Zvážit doplnění nových výdajů spojených se splácením jistiny úvěru a leasingu na pořízení investic do hmotných aktiv, očištěné o provozní náklady a úroky také do odvětví vajec a okrasných rostlin. Nyní není možnost pro tato odvětví uplatňovat splátky na úvěry a leasing. Tato možnost – stanovení výdaje pro členský stát je uvedena v čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2022/126..
Akceptováno.
Text byl upraven.
6. K Příloze č. 5 písm. A) opatření V. výdaj 1, Příloze č. 5 písm. B) opatření III. výdaj 2 a Příloze č. 5 písm. C) opatření IV. výdaj 1
Návrh:
Příloha č. 5 písm. A) opatření V. výdaj 1
Příloha č. 5 písm. B) opatření III. výdaj 2
Příloha č. 5 písm. C) opatření IV. výdaj 1
„Výdaje spojené s pořízením zařízení pro posklizňovou úpravu, třídění nebo balení produkce“
Odůvodnění: Sjednotit způsobilost stejného výdaje v rámci odvětví OZ, B a OKR.
Jedná se o výdaj spojený s pořízením zařízení pro posklizňovou úpravu, třídění nebo balení produkce.
Pro každé odvětví je popis výdaj uveden odlišně
Akceptováno.
Text byl upraven.
7. K Příloze č. 5 písm. A) opatření IX. výdaj 3, Příloze č. 5 písm. B) opatření III. výdaj 15 a Příloze č. 5 písm. C) opatření III výdaj 2
Doporučení:
Nastavit sazbu zvláštního výdaje na vratné obaly a posuzování způsobilosti výdajů nárokovaných ze strany žadatelů, tak aby stanovení nebylo v rozporu/ neobsahovalo nezpůsobilé výdaje stanovené dle evropské legislativy – viz příloha II odst. 1. (náklady na balení vč. spotřeby obalů a nakládání s obaly) a 5. (provozní náklady u pronajatého zboží) nařízení (EU) 2022/126.
Akceptováno částečně. Vysvětleno.
Sazba zvláštního výdaje byla nastavena.
Způsobilé jsou pouze náklady na služby – nájem bez bonusů, neproplácí se vratná kauce/depozit/záloha za přepravky, přeplatky a příplatek za energii.
8. Požadujeme z důvodů nezbytnosti návrh nařízení vlády rozšířit o novou část třetí – změna nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, v tomto znění:
ČÁST TŘETÍ
Změna nařízení vlády o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům
Čl. …
Nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, ve znění nařízení vlády č. 68/2024 Sb. a nařízení vlády č. 185/2024 Sb., se mění takto:
1. V § 13 odst. 15 se text „§ 12 odst. 3 a“ zrušuje.
2. V § 13 odst. 17 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“.
3. V § 13 odst. 17 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmena c) a d) se zrušují.
4. V § 13 odst. 19 a 20 se písmena c) a d) zrušují.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena c) a d).
5. V § 23 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7) Fond žadateli neposkytne základní celofaremní ekoplatbu na výměru, na které žadatel nesplnil podmínku podle § 12 odst. 3.“.
CELEX: 32021R2116
Čl. …
Přechodné ustanovení
Řízení o žádostech o poskytnutí dotace zahájená podle nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se dokončí podle nařízení vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, s výjimkou postupů podle § 13 a § 23 odst. 7, které se v těchto řízeních uplatní podle nařízení vlády č. 83/2023 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava se týká základní celofaremní ekoplatby, podmínek stanovených pro zemědělskou kulturu trvalý travní porost, konkrétně povinnosti zatravnit dříve přeměněný trvalý travní porost a související sankce v případě nesplnění. Návrh směřuje ke zjednodušení sankčního systému, který se ze zkušeností z prvního roku implementace Strategického plánu Společné zemědělské politiky v praxi neosvědčil. Změna přispěje ke snížení administrativní zátěže platební agentury, a to díky snížení počtu typů specifických sankcí a využití obecně uplatňovaného postupu neposkytnutí platby na dotčené hektary. Stejně tak se snižuje administrativní zátěž na straně zemědělců, a to zpřehledněním sankčního mechanismu, který je zároveň snáze ověřitelný výpočtem.
Akceptováno.
Celý materiál byl upraven vložením nové části třetí do návrhu nařízení vlády.
Státní pozemkový úřad
Bez připomínek.
Potravinářská komora ČR
Bez připomínek.
Česká akademie zemědělských věd
Bez připomínek.
Asociace soukromého zemědělství ČR
Bez připomínek.
Zemědělský svaz ČR
Bez připomínek.
Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů
Bez připomínek.
Svaz marginálních oblastí
Bez připomínek.
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců
Bez připomínek.
Bioinstitut, o.p.s.
Bez připomínek.
Společnost mladých agrárníků ČR
Bez připomínek.
Komora zemědělských poradců
Bez připomínek.
Ovocnářská unie České republiky, z.s.
1. § 5, odst. 1 – Návrh novely:
(1) Nejvyšší procentní podíl produkce, kterou člen organizace producentů uznané pro účely operačních programů může uvést na trh mimo organizaci producentů prostřednictvím přímého prodeje, nesmí překročit hodnotu uvedenou v příloze č. 4 k tomuto nařízení, přičemž stanovenou výši podílu je možné uvést na trh způsobem, který stanovuje přímo použitelný předpis Evropské unie1); tato povinnost musí být uvedena v zakladatelském dokumentu organizace producentů. Do hodnoty nejvyššího procentního podílu produkce se počítá i uvádění na trh prostřednictvím přímého prodeje mezi členy dané organizace producentů navzájem, pokud se jedná o stejný produkt.
Požadujeme změnit text na:
Nejvyšší procentní podíl produkce, kterou člen organizace producentů uznané pro účely operačních programů může uvést na trh mimo organizaci producentů prostřednictvím přímého prodeje, nesmí překročit hodnotu uvedenou v příloze č. 4 k tomuto nařízení, přičemž stanovenou výši podílu je možné uvést na trh způsobem, který stanovuje přímo použitelný předpis Evropské unie(1); tato povinnost musí být uvedena v zakladatelském dokumentu organizace producentů. Do hodnoty nejvyššího procentního podílu produkce se počítá i uvádění uznané vypěstované produkce jednoho člena dané organizace producentů na trh prostřednictvím stejné organizace producentů, kdy se toto zboží prodává jinému členovi stejné organizace producentů, a to pouze v případě, pokud se jedná o stejný produkt, který kupující člen dané organizace producentů ve sledovaném období pěstuje.
Odůvodnění:
Z původně navrhovaného textu novely spíše vyplývá že přímý prodej mezi členy OP (organizace producentů) je prodej z IČ jednoho člena přímo na IČ druhého člena OP, tedy bez toho, aby do věci byla zapojena OP samotná.
Přímým prodejem člena OP se rozumí prodej vypěstované uznané produkce mimo OP jejíž je daný producent členem. Tento prodej není do obchodované produkce družstva započítáván a daný člen by se měl s tímto prodejem mimo OP v součtu vejít do % hodnoty svého celkového prodeje vypěstovaných produktů, pro které je daná organizace uznána a která je uvedena v příloze č.4 tohoto nařízení.
Akceptováno.
Text byl upraven.
2. §8, odst. 1 Návrh novely doplnit a změnit text:
(1) Operační program lze v průběhu kalendářního roku změnit na základě oznámení organizace producentů bez předchozího schválení Fondem pouze v případě, že celková hodnota operačního programu po součtu všech změny operačního programu nepřesáhne 15 % z celkové hodnoty schváleného operačního programu pro příslušný kalendářní rok. Tato změna se může týkat pouze schválených opatření a skupin výdajů operačního programu. Na oznámení organizace producentů se ustanovení § 7 odst. 8 písm. c) použije obdobně.
Odůvodnění:
-Z textu musí být zcela jasné, že se jedná o porovnání součtu celkové hodnoty již schváleného operačního programu s celkovou hodnotou operačního programu po všech provedených změnách.
- Ustanovení NV č.82 § 7 odst. 8 písm. c) je následně posuzováno při podání žádosti o proplacení výdajů operačního programu, proto se jedná o zcela nadbytečnou byrokracii, která zcela zbytečně zatěžuje jak Organizaci Producentů, tak pracovníky administrativy SZIF.
(2) Změna operačního programu v průběhu kalendářního roku přesahující hodnotu podle odstavce 1 může být provedena pouze po podání žádosti Fondu do 15. listopadu 31. října roku, v němž je změna uskutečněna., a na základě Tato změna musí být také následně schválena Fondem. Fond tuto změnu schválí, pokud navrhovaná celková hodnota operačního programu po součtu všech změny operačního programu nepřesáhne 25 % z celkové hodnoty schváleného operačního programu pro příslušný kalendářní rok.
Odůvodnění:
-Není opodstatněný důvod ke zkracování termínu podání této žádosti o změnu operačního programu v průběhu roku. Změny mohou být provedeny již po podání žádosti. Rozhodnutí o uvedených změnách by se mělo přijmout do 20. ledna roku následujícího po roce, v němž byly změny požadovány. (dle Čl. 34 odst 2 písmene nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, v platném znění. ). Pokud by Organizace Producentů měla čekat s výdaji, až se SZIF vyjádří pak by se již většina požadovaných změn s největší pravděpodobností stejně uskutečnit nedala.
-Z textu musí být zcela jasné, že se jedná o porovnání součtu celkové hodnoty již schváleného operačního programu s celkovou hodnotou operačního programu po všech provedených změnách.
(4) V žádosti podle odstavce 2 nebo 3 organizace producentů uvede důvod navrhovaných změn; ustanovení § 7 odst. 8 písm. b) a c) se použijí obdobně.
Odůvodnění:
-Změny operačního programu v průběhu roku je velmi operativní záležitost a podle toho by se k nim také mělo přistupovat, aby si zachovaly flexibilitu a oprostily se od zbytečné byrokracie.
-§ 7 odst. 8 písm. c) NV č. 82 nemá opodstatnění, protože tyto podklady se podávají pří žádosti o proplacení a tehdy jsou teprve platné závazné a rozhodující.
Akceptováno.
Text byl upraven.
Částečně akceptováno.
Text byl upraven.
Termín je ponechán původní a text u kalkulace operačního programu je upraven.
Neakceptována je navržená vložená věta, která je nadbytečná.
Neakceptováno.
Jedná se o větší změny operačního programu, které je třeba zdůvodnit, a to i změny v průběhu roku.
3. V § 11a, je v návrhu novely uveden odkaz: 25) Čl. 14 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2022/126, v platném znění.
§ 11a
Podmínka pro poskytnutí podpory pro generickou reklamu a propagaci značek jakosti
Propagační materiály pro poskytnutí podpory pro generickou reklamu a propagaci značek jakosti musí být označeny v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie25).
Uvedený odkaz 25) by měl zřejmě být:
25) Čl. 14 písmeno i) nařízení Komise (EU) 2022/126, v platném znění
Odůvodnění:
V Čl. 14 nařízení Komise (EU) 2022/126, v platném znění nejsou odstavce číslovány, jsou tam pouze písmena a) až i) a právě v písmenu i) je definováno značení pro propagační materiály pro generickou reklamu a propagaci značek jakosti.
Neakceptováno. Vysvětleno.
Nařízení 2022/126 bylo změněno nařízením 2023/330, kde je to uvedeno již jako odst. 2 v čl. 14.
4. Příloha č. 5 pro A) ODVĚTVÍ OVOCE A ZELENINY
I. Investice, výzkum a vývoj
- změna textu „Správní výdaje související s prováděním tohoto opatření“ na:
„Režijní náklady v maximální výši 4 % ze způsobilých výdajů souvisejících s prováděním tohoto opatření. Jedná se o možnost uplatnění paušálního výdaje bez nutnosti následného dokládání a prokazování uskutečněných výdajů.“
Odůvodnění:
Když se zrušily režijní náklady, které se mohli uplatňovat jednoduše a bez zbytečné byrokracie v minulém období v jedné jediné položce až do výše max. 2 % z celkového objemu všech uznatelných nákladů, bylo sděleno, že se tato položka jen přesune ke všem jednotlivým opatřením a že dojde k navýšení na 4 %, ale skutečnost je zřejmě dle výkladu SZIF zcela jiná. Nikdo nebyl dodnes schopen říci, jak toto pro jednotlivá opatření administrativně vykazovat a prokazovat na konkrétních příkladech tak, aby Organizace Producentů toto opatření mohli efektivně využívat bez zbytečného navýšení administrativy.
II. Poradenství a technická pomoc
- změna textu „Správní výdaje související s prováděním tohoto opatření“ na:
„Režijní náklady v maximální výši 4 % ze způsobilých výdajů souvisejících s prováděním tohoto opatření. Jedná se o možnost uplatnění paušálního výdaje bez nutnosti následného dokládání a prokazování uskutečněných výdajů.“
Odůvodnění:
Když se zrušily režijní náklady, které se mohli uplatňovat jednoduše a bez zbytečné byrokracie v minulém období v jedné jediné položce až do výše max. 2 % z celkového objemu všech uznatelných nákladů, bylo nám sděleno, že se tato položka jen přesune ke všem jednotlivým opatřením a že dojde k navýšení na 4 %, ale skutečnost je zřejmě dle výkladu SZIF zcela jiná. Nikdo nebyl dodnes schopen říci, jak toto pro jednotlivá opatření administrativně vykazovat a prokazovat na konkrétních příkladech tak, aby Organizace Producentů toto opatření mohli efektivně využívat bez zbytečného navýšení administrativy.
III. Odborná příprava a školení
- změna textu „Správní výdaje související s prováděním tohoto opatření“ na:
„Režijní náklady v maximální výši 4 % ze způsobilých výdajů souvisejících s prováděním tohoto opatření. Jedná se o možnost uplatnění paušálního výdaje bez nutnosti následného dokládání a prokazování uskutečněných výdajů.“
Odůvodnění:
Když se zrušily režijní náklady, které se mohli uplatňovat jednoduše a bez zbytečné byrokracie v minulém období v jedné jediné položce až do výše max. 2 % z celkového objemu všech uznatelných nákladů, bylo nám sděleno, že se tato položka jen přesune ke všem jednotlivým opatřením a že dojde k navýšení na 4 %, ale skutečnost je zřejmě dle výkladu SZIF zcela jiná. Nikdo nebyl dodnes schopen říci, jak toto pro jednotlivá opatření administrativně vykazovat a prokazovat na konkrétních příkladech tak, aby Organizace Producentů toto opatření mohli efektivně využívat bez zbytečného navýšení administrativy.
IV. Ekologická nebo integrovaná produkce
- změna textu „Správní výdaje související s prováděním tohoto opatření“ na:
„Režijní náklady v maximální výši 4 % ze způsobilých výdajů souvisejících s prováděním tohoto opatření. Jedná se o možnost uplatnění paušálního výdaje bez nutnosti následného dokládání a prokazování uskutečněných výdajů.“
Odůvodnění:
Když se zrušily režijní náklady, které se mohli uplatňovat jednoduše a bez zbytečné byrokracie v minulém období v jedné jediné položce až do výše max. 2 % z celkového objemu všech uznatelných nákladů, bylo nám sděleno, že se tato položka jen přesune ke všem jednotlivým opatřením a že dojde k navýšení na 4 %, ale skutečnost je zřejmě dle výkladu SZIF zcela jiná. Nikdo nebyl dodnes schopen říci, jak toto pro jednotlivá opatření administrativně vykazovat a prokazovat na konkrétních příkladech tak, aby Organizace Producentů toto opatření mohli efektivně využívat bez zbytečného navýšení administrativy.
V. Odbyt produkce
- změna textu „Správní výdaje související s prováděním tohoto opatření“ na:
„Režijní náklady v maximální výši 4 % ze způsobilých výdajů souvisejících s prováděním tohoto opatření. Jedná se o možnost uplatnění paušálního výdaje bez nutnosti následného dokládání a prokazování uskutečněných výdajů.“
Odůvodnění:
Když se zrušily režijní náklady, které se mohli uplatňovat jednoduše a bez zbytečné byrokracie v minulém období v jedné jediné položce až do výše max. 2 % z celkového objemu všech uznatelných nákladů, bylo nám sděleno, že se tato položka jen přesune ke všem jednotlivým opatřením a že dojde k navýšení na 4 %, ale skutečnost je zřejmě dle výkladu SZIF zcela jiná. Nikdo nebyl dodnes schopen říci, jak toto pro jednotlivá opatření administrativně vykazovat a prokazovat na konkrétních příkladech tak, aby Organizace Producentů toto opatření mohli efektivně využívat bez zbytečného navýšení administrativy.
VI. Propagace a zvyšování spotřeby produktů
- změna textu „Správní výdaje související s prováděním tohoto opatření“ na:
„Režijní náklady v maximální výši 4 % ze způsobilých výdajů souvisejících s prováděním tohoto opatření. Jedná se o možnost uplatnění paušálního výdaje bez nutnosti následného dokládání a prokazování uskutečněných výdajů.“
Odůvodnění:
Když se zrušily režijní náklady, které se mohli uplatňovat jednoduše a bez zbytečné byrokracie v minulém období v jedné jediné položce až do výše max. 2 % z celkového objemu všech uznatelných nákladů, bylo nám sděleno, že se tato položka jen přesune ke všem jednotlivým opatřením a že dojde k navýšení na 4 %, ale skutečnost je zřejmě dle výkladu SZIF zcela jiná. Nikdo nebyl dodnes schopen říci, jak toto pro jednotlivá opatření administrativně vykazovat a prokazovat na konkrétních příkladech tak, aby Organizace Producentů toto opatření mohli efektivně využívat bez zbytečného navýšení administrativy.
VII. Kvalita produkce: režimy jakosti
- změna textu „Správní výdaje související s prováděním tohoto opatření“ na:
„Režijní náklady v maximální výši 4 % ze způsobilých výdajů souvisejících s prováděním tohoto opatření. Jedná se o možnost uplatnění paušálního výdaje bez nutnosti následného dokládání a prokazování uskutečněných výdajů.“
Odůvodnění:
Když se zrušily režijní náklady, které se mohli uplatňovat jednoduše a bez zbytečné byrokracie v minulém období v jedné jediné položce až do výše max. 2 % z celkového objemu všech uznatelných nákladů, bylo nám sděleno, že se tato položka jen přesune ke všem jednotlivým opatřením a že dojde k navýšení na 4 %, ale skutečnost je zřejmě dle výkladu SZIF zcela jiná. Nikdo nebyl dodnes schopen říci, jak toto pro jednotlivá opatření administrativně vykazovat a prokazovat na konkrétních příkladech tak, aby Organizace Producentů toto opatření mohli efektivně využívat bez zbytečného navýšení administrativy.
VIII. Systémy certifikace
- změna textu „Správní výdaje související s prováděním tohoto opatření“ na:
„Režijní náklady v maximální výši 4 % ze způsobilých výdajů souvisejících s prováděním tohoto opatření. Jedná se o možnost uplatnění paušálního výdaje bez nutnosti následného dokládání a prokazování uskutečněných výdajů.“
Odůvodnění:
Když se zrušily režijní náklady, které se mohli uplatňovat jednoduše a bez zbytečné byrokracie v minulém období v jedné jediné položce až do výše max. 2 % z celkového objemu všech uznatelných nákladů, bylo nám sděleno, že se tato položka jen přesune ke všem jednotlivým opatřením a že dojde k navýšení na 4 %, ale skutečnost je zřejmě dle výkladu SZIF zcela jiná. Nikdo nebyl dodnes schopen říci, jak toto pro jednotlivá opatření administrativně vykazovat a prokazovat na konkrétních příkladech tak, aby Organizace Producentů toto opatření mohli efektivně využívat bez zbytečného navýšení administrativy.
IX. Zmírňování změny klimatu
- změna textu „Správní výdaje související s prováděním tohoto opatření“ na:
„Režijní náklady v maximální výši 4 % ze způsobilých výdajů souvisejících s prováděním tohoto opatření. Jedná se o možnost uplatnění paušálního výdaje bez nutnosti následného dokládání a prokazování uskutečněných výdajů.“
Odůvodnění:
Když se zrušily režijní náklady, které se mohli uplatňovat jednoduše a bez zbytečné byrokracie v minulém období v jedné jediné položce až do výše max. 2 % z celkového objemu všech uznatelných nákladů, bylo nám sděleno, že se tato položka jen přesune ke všem jednotlivým opatřením a že dojde k navýšení na 4 %, ale skutečnost je zřejmě dle výkladu SZIF zcela jiná. Nikdo nebyl dodnes schopen říci, jak toto pro jednotlivá opatření administrativně vykazovat a prokazovat na konkrétních příkladech tak, aby Organizace Producentů toto opatření mohli efektivně využívat bez zbytečného navýšení administrativy.
X. Prevence krizí a řízení rizik: pojištění sklizně a produkce – zde v textu v bodě b) Způsobilé skupiny výdajů:
1. Výdaje spojené s pojištěním sklizně a produkce pro uznané produkty v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci do výše 80 % celkové podpory z veřejných prostředků za předpokladu, že pojistná smlouva nebo informace o zaplaceném pojistném obsahuje výši výdajů pro uznaný druh ovoce nebo zeleniny
Požadujeme změnu textu na:
1. Výdaje spojené s pojištěním sklizně a produkce pro uznané produkty pro možný případ ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci do výše 80 % celkové podpory z veřejných prostředků za předpokladu, že pojistná smlouva nebo informace o zaplaceném pojistném obsahuje výši výdajů pro uznaný druh ovoce nebo zeleniny.
Odůvodnění: Z textu by mělo být zcela jasné, že tato položka a vynaložené náklady budou způsobilé jak v případě, že ke škodné události dojde a budou způsobené škody na produkci pro uznané produkty, tak pro případ, kdy ke škodné události nedojde a škody na produkci nebudou způsobeny. Jedná se o prevenci krizí.
Neakceptováno.
Režijní náklady jsou nově správní náklady.
Správní výdaje jsou způsobilé, pokud nepřekročí 4 % na intervenci, a musí být prokázány doklady, aby mohly být zkontrolovány (nelze automaticky dát paušál 4 %).
Akceptováno.
Text byl upraven.
Zelinářská unie Čech a Moravy
Pro Zelinářskou unii Čech a Moravy představuje toto nařízení vlády naprosto zásadní materiál, protože prostřednictvím provádění tohoto nařízení vlády směřuje k producentům zeleniny naprosto zásadní část veřejné podpory v sektoru zeleniny.
Veřejná podpora prostřednictvím opatření společné organizace trhu (SOT) v sektoru ovoce a zeleniny je dostupná ve všech zemích EU. Nevhodné nastavení národní prováděcí legislativy proto způsobí omezení konkurenceschopnosti sektoru zelinářství v ČR oproti jiným zemím EU, kde je anebo bude národní prováděcí legislativa nastavena vstřícněji. Klíčové je nastavení národní prováděcí legislativy tak, aby české organizace producentů mohly podporu dle tohoto nařízení vlády čerpat maximálně efektivně a s minimem zbytečných byrokratických překážek.
V souvislosti s konkurenceschopností českého zelinářství upozorňujeme na skutečnost, že Česká republika je dle dat Eurostat v produkci zeleniny na obyvatele za rok 2020 (vyjádřeno v EUR) na třetím místě od konce v celé Evropě (nižší produkci na obyvatele má v Evropě již pouze Slovensko a Lucembursko). Česká republika je v zelenině naprosto nesoběstačná a drtivou většinu zeleniny importuje, přestože má pro pěstování zeleniny velmi příznivé podmínky.
Deficit agrárního zahraničního obchodu (AZO) za komodity ovoce + zelenina je za rok 2022 nejvyšší ze všech skupin AZO, tj. je vyšší než deficit AZO za nomenklatury maso, mléko a mléčné výrobky nebo za kterékoliv další skupiny AZO. Deficit AZO v zelenině se navíc každoročně zvyšuje, protože spotřeba zeleniny roste rychleji než produkce českých zelinářů. Přestože ale konzumace zeleniny v ČR každoročně roste, stále nedosahuje hodnot doporučovaných Světovou zdravotnickou organizací a je tedy významný prostor pro její další zvyšování.
Zásadní připomínky:
K návrhu nařízení vlády:
1. Znění § 5, odst. 1 požadujeme následující úpravu textu:
Nejvyšší procentní podíl produkce, kterou člen organizace producentů uznané pro účely operačních programů může uvést na trh mimo organizaci producentů prostřednictvím přímého prodeje, nesmí překročit hodnotu uvedenou v příloze č. 4 k tomuto nařízení, přičemž stanovenou výši podílu je možné uvést na trh způsobem, který stanovuje přímo použitelný předpis Evropské unie(1); tato povinnost musí být uvedena v zakladatelském dokumentu organizace producentů. Do hodnoty nejvyššího procentního podílu produkce se počítá i uvádění uznané vypěstované produkce jednoho člena dané organizace producentů na trh prostřednictvím stejné organizace producentů, kdy se toto zboží prodává jinému členovi stejné organizace producentů, a to pouze v případě, pokud se jedná o stejný produkt, který kupující člen dané organizace producentů ve sledovaném období pěstuje.
Odůvodnění:
Z původně navrhovaného textu novely spíše vyplývá že přímý prodej mezi členy OP (organizace producentů) je prodej z IČ jednoho člena přímo na IČ druhého člena OP, tedy bez toho, aby do věci byla zapojena OP samotná.
Přímým prodejem člena OP se rozumí prodej vypěstované uznané produkce mimo OP jejíž je daný producent členem. Tento prodej není do obchodované produkce družstva započítáván a daný člen by se měl s tímto prodejem mimo OP v součtu vejít do % hodnoty svého celkového prodeje vypěstovaných produktů, pro které je daná organizace uznána a která je uvedena v příloze č.4 tohoto nařízení.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Text byl upraven.
Rozpor byl odstraněn.
2. V § 7, odst. 8 požadujeme úplné zrušení písm. „c) informace vedoucí k posouzení přiměřenosti nákladů k jednotlivým investičním výdajům v rámci prvního roku provádění operačního programu a“
Odůvodnění: Požadavek na dokládání požadovaných informací v rámci předkládaní operačních programů nestanovuje nadřazená legislativa EU a v praxi toto ustanovení generuje pouze naprosto zbytečnou byrokratickou zátěž na straně organizací producentů i Fondu – prokázat 3E u výdajů je povinná organizace producentů v rámci žádosti o platbu - viz §10, odst. 3, písm. c) a také viz zásady řádného finančního řízení dle čl. 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046, které se stanovují výslovně pro „čerpání“ – tzn. na administrativní úkony spojené až s proplacením podpory.
Pokud nebude vyhověno této naší zásadní připomínce, požadujeme vysvětlit zcela konkrétně, v jakém rozsahu přesně a proč (odkaz na konkrétní legislativu, která to vyžaduje) má organizace producentů „informaci vedoucí k posouzení přiměřenosti nákladů k jednotlivým investičním výdajům“ předkládat dříve než k datu podání žádosti o platbu.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Povinnost ověřovat přiměřenost nákladů vyplývá z auditů.
Po vysvětlení byl rozpor odstraněn.
3. V §8, odst. 1 zásadně nesouhlasíme s přidáním textů „na základě oznámení organizace producentů“ a „Na oznámení organizace producentů se ustanovení § 7 odst. 8 písm. c) použije obdobně“ a požadujeme následující úpravu:
(1) Operační program lze v průběhu kalendářního roku změnit na základě oznámení organizace producentů bez předchozího schválení Fondem pouze v případě, že navrhovaná změna celkového objemu operačního programu nepřesáhne 15 % z celkové hodnoty schváleného operačního programu pro příslušný kalendářní rok. Tato změna se může týkat pouze schválených opatření a skupin výdajů operačního programu. Na oznámení organizace producentů se ustanovení § 7 odst. 8 písm. c) použije obdobně.
Odůvodnění: Podle platného Nařízení vlády není třeba vůbec Fondu hlásit změny do 15 %, nyní se navrhuje nová byrokratická povinnost tyto změny hlásit a navíc k nim ještě přikládat „informaci vedoucí k posouzení přiměřenosti nákladů k jednotlivým investičním výdajům“. Tato změna by naprosto zbytečně administrativně zatížila organizace producentů i Fond a zcela zbytečně navýšila byrokratickou žádost.
Z textu musí být zcela jasné, že se jedná o porovnání součtu celkové hodnoty již schváleného operačního programu s celkovou hodnotou operačního programu po všech provedených změnách.
Ustanovení NV č.82 § 7 odst. 8 písm. c) je následně posuzováno při podání žádosti o proplacení výdajů operačního programu, proto se jedná o zcela nadbytečnou byrokracii, která zcela zbytečně zatěžuje jak Organizaci Producentů, tak pracovníky administrativy SZIF.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Znění upraveno podle návrhu Ovocnářské unie.
Rozpor byl odstraněn.
4. V § 8, odst. 2 požadujeme změnit text na:
„(2) Změna operačního programu v průběhu kalendářního roku přesahující hodnotu podle odstavce 1 může být provedena pouze po podání žádosti Fondu do 15. listopadu31. října, roku, v němž je změna uskutečněna, a na základě schválení Fondem. Tato změna musí být také následně schválena Fondem. Fond tuto změnu schválí, pokud navrhovaná změna celkového objemu operačního programu nepřesáhne 25 % hodnoty schváleného operačního programu pro příslušný kalendářní rok nezvýší částku provozního fondu o více než 25 % původně schválené částky.
Odůvodnění: Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, článek 34, odst. 2 nepožaduje, aby členské země limitovaly velikost celkové hodnoty změny operačního programu v průběhu roku na 25 % a nevidíme žádný důvod ani prospěch, pokud si Česká republika nastaví tvrdší pravidla, než jsou požadována Nařízením Komise. Vzhledem k vysokým turbulencím na trzích s ovocem a zeleninou v posledních letech (COVID, válka na Ukrajině, sucho, mrazy…) musejí organizace producentů velmi flexibilně reagovat na veškeré změny, a proto v rámci podpory konkurenceschopnosti odvětví požadujeme navýšit limity pro změny v průběhu roku na maximální možné hodnoty.
Zároveň požadujeme, aby termín pro podání žádosti o změnu zůstal zachován do 15. listopadu a nezkracoval se do 31. října, protože z praktické zkušeností víme, že schvalování změn trvá Fondu déle než měsíc, a to prakticky znemožňuje realizovat změnu podanou do 31. října ještě před koncem kalendářního roku.
Dále požadujeme, aby organizace producentů mohla změnu provést ihned po podání žádosti o změnu a nemusela čekat až na schválení změny ze strany Fondu. Pokud nebude tato připomínka zohledněna, požadujeme stanovit maximální lhůtu, ve které Fond rozhodne o schválení změny a navrhujeme lhůtu max. 14 kalendářních dnů.
V souvislosti s touto zásadní připomínkou upozorňujeme na velmi dlouhé lhůty od podání žádosti o platbu do proplacení organizacím producentům ze strany Fondy, které jsou pravděpodobně způsobeny nedostatečnou personální kapacitou pracovníků Fondu, kteří jsou zahlceni namísto zrychlení administrace plateb naprosto zbytečnou a nikomu neprospívající byrokracií spojenou s administrací změn operačních programů.
Z textu musí být zcela jasné, že se jedná o porovnání součtu celkové hodnoty již schváleného operačního programu s celkovou hodnotou operačního programu po všech provedených změnách.
Tato připomínka je zásadní.
Částečně akceptováno.
Text byl upraven.
Termín je ponechán původní a text u kalkulace operačního programu je upraven.
Neakceptována je navržená vložená věta, která je nadbytečná.
Rozpor byl odstraněn.
5. V § 8, odst. 4 požadujeme změnit text na:
V žádosti podle odstavce 2 nebo 3 organizace producentů uvede důvod navrhovaných změn; ustanovení § 7 odst. 8 písm. b) a c) se použijí obdobně.
Odůvodnění:
-Změny operačního programu v průběhu roku je velmi operativní záležitost a podle toho by se k nim také mělo přistupovat, aby si zachovaly flexibilitu a oprostily se od zbytečné byrokracie.
-§ 7 odst. 8 písm. c) NV č. 82 nemá opodstatnění, protože tyto podklady se podávají pří žádosti o proplacení a tehdy jsou teprve platné závazné a rozhodující.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Jedná se o větší změny operačního programu, které je třeba zdůvodnit, a to i změny v průběhu roku.
Po vysvětlení byl rozpor odstraněn.
6. Požadujeme změnit v Příloze č. 4 v tabulce ve druhém řádku (Ovoce a Zelenina) a čtvrtém sloupci (Nejvyšší podíl produkce člena určené k přímému prodeji v %) hodnotu z 10 % na 25%.
Odůvodnění: Požadujeme vyšší flexibilitu při dodržení stropu 25 % definovaného v Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, článek 12, odst. 2. Zejména menší členové organizací producentů potřebují mít možnost prodat „ze dvora“ vyšší podíl produkce než navržených pouhých 10%. Prodej ze dvora probíhá zpravidla za vyšší cenu v místě produkce. Dochází tak ke zkracování dodavatelských řetězců a zajištění vyššího příjmu producentů ovoce a zeleniny. Zkracovaní dodavatelských řetězců (vybavení prodejen, mobilní prodejny…) je zároveň aktivitou, kterou podporuje MZe/SZIF i strategie Farm to Fork a zachování stropu pro prodej ze dvora max. 10% by tak bylo naprosto kontraproduktivní. Po zrušení EET navíc hrozí, že by povinnost prodávat ze dvora max. 10% produkce nepřímo nutila členy organizací producentů prodávat svou produkci ze dvora bez přiznávání tržeb za prodej ze dvora.
Pokud si bude chtít některá z organizací producentů tento limit snížit, může tak učinit ve svých stanovách.
Pokud nebude tomuto požadavku vyhověno, požadujeme vysvětlit jaký konkrétní pozitivní přínos bude mít zachování přitvrzení české legislativy oproti Nařízení komise pro organizace producentů nebo pro Českou republiku.
Tato připomínka je zásadní.
Částečně akceptováno.
Navýšeno na 15 % u ovoce a zeleniny a brambor.
Rozpor byl odstraněn.
7. Požadujeme možnost administrovat operační programy v sektoru ovoce a zeleniny a vést účet Provozního fondu v měně EUR od 1. 1. 2025.
Odůvodnění: Velmi podstatná část způsobilých výdajů organizací producentů je nakupována v měně EUR. Fond ale při proplácení podpory krátí podporu z důvodu rozdílných kurzů při pořízení a při platbě způsobilých výdajů z účtu Provozního fondu (Fond vždy uplatňuje při výpočtu podpory kurz, při kterém žadatel získá nižší podporu). Zároveň Fond nutí organizace producentů vést účet Provozního fondu pouze v měně CZK a při úhradě faktur vystavených v měně EUR dochází při EUR-ové platbě z CZK účtu ke kurzové ztrátě zpravidla cca 2-3% oproti kurzu ČNB střed. Dále pokud využívají organizace producentů provozní financování (ať již bankovní nebo půjčky od členů, které musí být poskytnuty za obvyklý úrok) v měně CZK namísto v EUR, jsou nuceny platit v aktuální situaci výrazně vyšší úrokové sazby. Vzhledem k tomu, že od data úhrady způsobilých výdajů do data uhrazení podpory od Fondu uplyne v průměru cca 1 rok, jedná se o nezanedbatelnou finanční ztrátu (podstatné části podpory) na úrokových nákladech. Dále rigidní trvání pouze na národní měně komplikuje život nadnárodním organizacím producentů na společném evropském trhu, které mají členy ze zemí, ve kterých je národní měnou EUR.
Tato připomínka k tomuto NV v MPŘ byla předložena ze strany ZUČM již historicky v 01/2023 a mezitím byla od 1. 1. 2024 legislativně zavedena možnost vést účetnictví a platit daně i mzdy v ČR v EUR. Věříme tedy, že v této novele NV již nebude problém tuto změnu implementovat, protože Fond měl v předstihu 1,5 roku informace o tomto požadavku organizací producentů a nová legislativa k vedení účetnictví a placení daní a mezd v EUR je v ČR účinná od 1. 1. 2024.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Text nařízení vlády byl doplněn - § 7 odst. 2.
Rozpor byl odstraněn.
Připomínky:
K návrhu
1. Obecná připomínka k povinnosti sledovaných cílů dle čl. 46 NEPR 2021/2115. Tyto cíle musí být definovány u každého výdaje a vyžaduje se jejich procentuální dodržování v určitých mírách, plnění některých konkrétních cílů atd. OP potřebují záruku, že daný výdaj v rámci operačního programu splňuje opravdu daný cíl, který k němu byl přiřazen (odsouhlasen námi i SZIFem) a v budoucnu to nebude přehodnoceno jako jiný cíl a vznikne tak riziko z nedodržení plnění cíle a následné i zpětné sankce a vratky dotace. Žádáme proto, aby toto bylo nějakým způsobem podchyceno a ukotveno rámci zodpovědnosti MZE nebo SZIF a nedocházelo ke změně výkladu v průběhu času.
Vysvětleno.
Podle čl. 47 nařízení 2021/2115 jsou cíle definovány k opatřením, ne k jednotlivým výdajům.
Výběrem cíle z většího počtu je dána i větší flexibilita pro organizaci producentů.
2. V § 8, odst. 4) požadujeme vynechání podmínky doložení zápisu z členské schůze dle § 7 písm. b). Odůvodnění: jedná se prvek navyšující administrativní zátěž na straně OP i SZIF, navíc velmi neoperativní.
Neakceptováno.
Zápis z členské schůze se dokládá pro zajištění a ověření, že změny operačního programu byly organizací producentů a jejími členy odsouhlaseny.
3. Požadujeme doplnit § 9, odst. 3 následně druhou větu: Po tomto oznámení SZIF sdělí organizaci producentů do 31.12. oznámení o schválené výši podpory aktualizované (a navýšené) na základě předaného sdělení.
Dosud OP dostává oznámení jen v původně schválené a neaktualizované výši dle operačního programu.
Neakceptováno
Požadované je uvedeno v následujícím odst. 4.
4. V § 11a, je v návrhu novely uveden odkaz: 25) Čl. 14 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2022/126, v platném znění.
§ 11a, Podmínka pro poskytnutí podpory pro generickou reklamu a propagaci značek jakosti, Propagační materiály pro poskytnutí podpory pro generickou reklamu a propagaci značek jakosti musí být označeny v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie25). Uvedený odkaz 25) by měl zřejmě být: 25) Čl. 14 písmeno i) nařízení Komise (EU) 2022/126, v platném znění
Odůvodnění:
V Čl. 14 nařízení Komise (EU) 2022/126, v platném znění nejsou odstavce číslovány, jsou tam pouze písmena a) až i) a právě v písmenu i) je definováno značení pro propagační materiály pro generickou reklamu a propagaci značek jakosti.
Neakceptováno, vysvětleno.
Nařízení 2022/126 bylo změněno nařízením 2023/330, kde je to uvedeno již jako odst. 2 v čl. 14.
5. Požadujeme upřesnit a specifikovat znění textu v příloze č.5 a č.9 – jsou zde zmiňována čísla opatření a čísla výdaje, ale není jasná následující souvislost dále v textu … „změna se může týkat pouze schválených opatření a skupin výdajů….“
Neakceptováno. Vysvětleno.
Není jasné, k čemu se připomínka vztahuje, neboť příloha č. 9 v nařízení vlády neexistuje
Termín Výdaje se změnil na termín Skupinu výdajů, který tomu více odpovídá, změna je jen formální.
Změna skupin výdajů je uvedena v § 8 odst. 1 a znamená to, že organizace producentů může bez schválení změnit operační program pouze u schválených opatření a skupin výdajů (dříve výdajů), např. u opatření I. výdaj 3.
6. Požadujeme upřesnit v § 12c) je požadavek na prostou kopii prezenční listiny s podpisy, ze stávajícího znění to není zcela jasné.
Vysvětleno:
Nově je požadavek pouze na prezenční listinu nebo její kopii (okopírovanou, oskenovanou apod.), která již nemusí být ověřená.
7. Požadujeme zpřesnit text a výklad u § 15–z aktuálního znění není jasné, jak bude SZIF přistupovat ke stanovení sankcí - vyplývá riziko, že se budou sankce hromadit. Např. kdybychom provedli pouze dvě činnosti podle čl.46, písmeno e) a f), vrátíme 10 %, čímž překročíme o více, než o 5% rozdíl mezi požadovanou a vyplacenou částkou podpory a může následovat 100% sankce.
Vysvětleno.
Význam znění § 15 se nezměnil, pouze došlo k formálnímu upřesnění.
Některé podmínky se vztahují na celý operační program, případná sankce bude uvalena až na konci operačního programu.
8. Příloha č. 1 a příloha č. 2 a příloha č. 3 požadujeme nastavit minimální počet členů OP na 5, v případě příloha č. 3 pak i navýšit objem minimální obchodované produkce. Odůvodnění: nevidíme důvod změkčení podmínek oproti sektoru ovoce a zeleniny.
Neakceptováno, vysvětleno.
Minimální počet členů je nastaven u jednotlivých sektorů podle jejich specifických podmínek. Nelze nastavit 5 členů u všech sektorů. Příloha č. 3 se týká sdružování producentů do organizace producentů v rámci ekologického zemědělství, které má specifické podmínky. Tyto organizace producentů nemají nárok na podporu v rámci Strategického plánu - sektorových opatření.
9. Příloha č. 5 A) ODVĚTVÍ OVOCE A ZELENINY, v částech I. – IX. – v každé požadujeme úpravu textu následně:
„Správní výdaje související s prováděním tohoto opatření“ na: „Režijní náklady v maximální výši 4 % ze způsobilých výdajů souvisejících s prováděním tohoto opatření. Jedná se o možnost uplatnění paušálního výdaje bez nutnosti následného dokládání a prokazování uskutečněných výdajů.“
Odůvodnění:
Když se zrušily režijní náklady, které se mohli uplatňovat jednoduše a bez zbytečné byrokracie v minulém období v jedné jediné položce až do výše max. 2 % z celkového objemu všech uznatelných nákladů, bylo nán řečeno,
že se tato položka jen přesune ke všem jednotlivým opatřením a že dojde k navýšení na 4 %, ale skutečnost je zřejmě dle výkladu SZIF zcela jiná! Nikdo nebyl dodnes schopen říci, jak toto pro jednotlivá opatření administrativně vykazovat a prokazovat na konkrétních příkladech tak, aby Organizace Producentů toto opatření mohli efektivně využívat bez zbytečného navýšení administrativy.
Neakceptováno.
Režijní náklady jsou nově správní náklady.
Správní výdaje jsou způsobilé, pokud nepřekročí 4 % na intervenci, a musí být prokázány doklady, aby mohly být zkontrolovány (nelze automaticky dát paušál 4 %).
10. Požadujeme změnit text v Příloze č. 5, A) ODVĚTVÍ OVOCE A ZELENINY, IV. Ekologická a integrovaná produkce, b) Způsobilé skupiny výdajů:
„3. Zvláštní výdaje na přípravky na biologickou ochranu rostlin včetně výživy pro predátory, lepových pásů a přípravků na přírodní bázi ve výši 97,79 % z fakturované částky s výjimkou ekologické produkce“
Dále navrhujeme změnit nově navrhovaný text způsobilého výdaje v Příloze č. 5, A) ODVĚTVÍ OVOCE A ZELENINY, IX. Zmírňování změny klimatu, b) Způsobilé skupiny výdajů:
„7. Zvláštní výdaje na monitoring škůdců pomocí signalizačních pásek a lapačů, feromonových lapačů, lepových desek nebo pásů, UV lamp, odparníků ve výši 82,59 % z fakturované částky.“
Odůvodnění: Lepové pásy jsou prostředkem nechemické ochrany rostlin a slouží pro masový záchyt škůdců. V případě, že tomuto požadavku nebude vyhověno, požadujeme potvrzení, že lepové pásy uvedené v rámci monitoringu mohou být používány pro masivní odchyt škůdců.
Neakceptováno, vysvětleno.
Lepové pásy se neřadí mezi biologickou ochranu, proto je nelze sem zařadit. Jsou však uvedeny v opatření IX: Zmírňování změny klimatu v bodu 7., jehož znění bylo upraveno na „…monitoring nebo odchyt…“.
11. Požadujeme doplnit do způsobilých výdajů v Příloze č. 5 pro odvětví ovoce a zelenina i výdaje na hardware a software, které se platí formou měsíčních, kvartálních nebo ročních plateb za užívání. Navrhuji sem konkrétně uvést do jakého opatření by se tento výdaj měl dát.
Odůvodnění: Tento hardware a software je v účetnictví uživatele účtován přímo do nákladů, účetně se nejedná o investici. Na tento způsob platby za užívání hardware a software přechází velká část dodavatelů specializovaného hardware a software.
Neakceptováno, vysvětleno.
Pokud se jedná o investiční náklad, je možné ho zařadit do příslušné skupiny výdajů. Pokud se jedná o provozní výdaje, nejedná se o způsobilé výdaje.
12. Požadujeme změnit text v Příloze č. 5, A) ODVĚTVÍ OVOCE A ZELENINY, IX. Zmírňování změny klimatu, b) Způsobilé skupiny výdajů:
„Výdaje spojené se zvyšováním kvality produkce ve skleníkovém hospodářství a snižování spotřeby energií (včetně nákupu technického CO2 a pronájmu zařízení na skladování technického CO2 od externích dodavatelů)“
Odůvodnění: Ve sklenících nebo fóliovnících není nutno dávkovat vůbec žádné dodatečné CO2, řada skleníků a fóliovníků funguje i bez dodatečného dávkování CO2. Dávkování dodatečného CO2 do skleníků a fóliovníků tedy není běžným provozním výdajem, ale nadstandardem.
Díky dávkování CO2 ve skleníkovém hospodářství pro podporu fotosyntézy dojde k navýšení produkce cca o 30 % bez dodatečné spotřeby tepelné energie. To znamená, že na každý kilogram produkce je spotřebováno výrazně méně tepelné energie než v případě, že by dodatečné CO2 nebylo
vůbec dávkováno. Dalším přínosem dávkování CO2 je zvýšení odolnosti rostlin, nižší výskyt škůdců a chorob, větší, kvalitnější a chutnější plody.
Tento výdaj je způsobilý v rámci operačních programů organizací producentů např. na Slovensku a na Slovensku se opět připravuje jeho zařazení v rámci novelizace příslušného nařízení vlády. Tento způsobilý výdaj na Slovensku uplatňuje několik organizací producentů, které sdružují pěstitele ve sklenících a fóliovnících. Technické CO2 využívají zejména pěstitelé, kteří mají teplo z obnovitelných zdrojů energie (např. geotermální vrty a bioplyn). Technické CO2, které je využíváno ve sklenících, je většinou odpadním produktem především z průmyslu (např. výroba bioetanolu, zpracování ropy apod.) – pokud by nebylo využito, bylo by vypuštěno při těchto průmyslových procesech bez dalšího využití do vzduchu.
Neakceptováno, vysvětleno.
Nákup technického CO2 je provozní výdaj, tedy nezpůsobilý.
Pokud by se jednalo o nadstandard, je třeba vypočítat zvláštní náklad.
13. Požadujeme změnit text v Příloze č. 5, A) ODVĚTVÍ OVOCE A ZELENINY, XIII. Prevence krizí a řízení rizik: pojištění sklizně a produkce – zde v textu v bodě b) Způsobilé skupiny výdajů:
2. Výdaje spojené s pojištěním sklizně a produkce pro uznané produkty pro možný případ ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci do výše 80 % celkové podpory z veřejných prostředků za předpokladu, že pojistná smlouva nebo informace o zaplaceném pojistném obsahuje výši výdajů pro uznaný druh ovoce nebo zeleniny.
Odůvodnění: Z textu by mělo být zcela jasné, že tato položka a vynaložené náklady budou způsobilé jak v případě, že ke škodné události dojde a budou způsobené škody na produkci pro uznané produkty, tak pro případ, kdy ke škodné události nedojde a škody na produkci nebudou způsobeny. Jedná se o prevenci krizí.
Zároveň požadujeme zohlednit ve znění skutečnost, že OP jsou schopny rozlišit pojistné na zeleninu a brambory.
Akceptováno.
Text byl upraven.
14. Požadujeme přidání nového opatření v Příloze č. 5 pro odvětví ovoce a zelenina:
XV. Prevence krizí a řízení rizik: opětovná výsadba sadů
Sledované cíle: podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 = čl. 46 písm. j)
1. Opětovná výsadba sadů, je-li nezbytná s ohledem na povinné vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu nebo za
Odůvodnění: Změny klimatu jsou čím dál více zřetelné a v budoucnu nás mohou čekat nepříjemné změny na které bude nutné reagovat možná i změnou produkce trvalých porostů. Změny klimatu a globalizace navíc nahrávají k rozvoji a šíření fytokaranténních patogenů a škůdců, proti kterým není možná ochrana a které mohou s čím dál větší pravděpodobností zapříčinit nutnost likvidace trvalých porostů a na to bychom měli umět také reagovat
V případě trvalých porostů si vyžaduje obměna plné produkce řádově 3-5 let a je spojena s velmi vysokými náklady. Proto by se v takovém případě jednalo vyloženě o krizové opatření, které by mělo být součástí schválených podmínek provádění společné organizace trhů organizacemi producentů. Nařízení EP a rady (EU) 2021/2115 v platném znění toto umožňuje viz článek 47, odst.2, písmeno d) účelem přizpůsobování se změně klimatu.
Neakceptováno, vysvětleno.
Tento výdaj nebyl v minulosti nikdy využit, proto nebyl vložen do Strategického plánu.
Jedná se o nové opatření, které musí nejdříve projít schválením na Monitorovacím výboru, modifikací Strategického plánu a být schváleno Komisí. Až po tomto schválení je možné ho vložit do nařízení vlády.
Opatření se týká sadů, ne trvalých porostů.
15. Požadujeme přidání nového způsobilého výdaje v Příloze č. 5 pro odvětví ovoce a zelenina „Výdaje spojené s pořízením kompostovatelného organického substrátu“
Odůvodnění: Ve sklenících a fóliovnících se běžně používá minerální substrát, který považujeme za běžný provozní výdaj.
Nadstandardem může být dražší organický kompostovatelný substrát, který se může využívat ve sklenících a fóliovnících jako náhrada substrátu z minerální čedičové vlny. Minerální čedičová vlna je levnější než organický kompostovatelný substrát, její výroba je ale extrémně energeticky náročná, substrát je neobnovitelný a v České republice zatím není možno jej recyklovat (po skončení pěstební sezóny je nutno jej uložit na skládku jako směsný odpad). Organický kompostovatelný substrát je oproti tomu vyroben z odpadů (např. slupky kokosových ořechů) a po skončení pěstební sezóny je možno jej kompostovat nebo zaorat a tím dodat do půdy dodatečný zdroj uhlíku nebo využít jako vynikající zahradnický substrát (tzv. second life využití).
Pro informaci doplňujeme, že na Slovensku je tento způsobilý výdaj obsažen v navržené novele NV ke SOT pro ovoce a zeleninu.
Neakceptováno, vysvětleno.
Substrát je provozní náklad, tedy nezpůsobilý výdaj.
Pokud by se jednalo o nadstandard, je třeba vypočítat zvláštní náklad.
16. Požadujeme přidání nového způsobilého výdaje v Příloze č. 5 pro odvětví ovoce a zelenina „Výdaje na barvivo pro střechy skleníků nebo fóliovníků včetně výdajů na jeho aplikaci.“
Odůvodnění: Ve sklenících a fóliovnících je možno celoročně pěstovat i bez použití barviva na střechu, použití barviva na střechu skleníku je nadstandard, který optimalizuje klima ve skleníku, pomáhá udržet co nejlepší zdravotní stav rostlin a zvyšuje kvalitu produkce.
Barvivo se aplikuje několikrát ročně v době extrémních klimatických výkyvů – celkový počet aplikací je závislý na průběhu počasí v průběhu pěstební sezóny.
Barvivo se na střechu skleníků nebo fóliovníků aplikuje pomocí stroje, který někteří producenti nebo organizace producentů nemají ve svém majetku, a objednávají si proto aplikaci barviva prostřednictví externího dodavatele.
Neakceptováno. Vysvětleno.
Způsobilým výdajem by byla služba nebo pronájem stroje, který by šel zařadit do opatření IX. Zmírňování změny klimatu bodu 6.
Barva je provozní výdaj, pokud by se jednalo o nadstandard, je třeba vypočítat zvláštní náklad.
17. Požadujeme zpřesnit, zda způsobilým výdajem v Příloze č. 5, A) ODVĚTVÍ OVOCE A ZELENINY, IX. Zmírňování změny klimatu, b) Způsobilé skupiny výdajů v bodu
„3. Zvláštní výdaje na zajištění služby týkající se zavedení a provozu vratných obalů ve výši 100 % z fakturované částky“
jsou veškeré položky uvedené na fakturách a opravných daňových dokladech od provozovatelů systému vratných obalů, který zvyšují náklady organizace producentů (např. nájem, poplatek prod. days, poplatek doprava, dočasný energetický příplatek) nebo snižující náklady organizace
producentů (např. vratka CtC, příplatek za doručení, pronájem v případě vrácení na sklad provozovatele systému, return fee). Pokud tomu tak není, požadujeme zpřesnit, který položky jsou způsobilé a které jsou nezpůsobilé pro podporu.
Vysvětleno.
Způsobilé jsou pouze náklady na služby – nájem bez bonusů, neproplácí se vratná kauce/depozit/záloha za přepravky, přeplatky a příplatek za energii.
18. Požadujeme vysvětlit text včetně uvedení konkrétních příkladů způsobilých výdajů v Příloze č. 5, A) ODVĚTVÍ OVOCE A ZELENINY, XIV. Prevence krizí a řízení rizik: odborné vedení, b) Způsobilé skupiny výdajů.
Odůvodnění: Z uvedeného textu není patrné, jaké typy způsobilých výdajů a jaký druh odborného vedení je považován za způsobilé výdaje. Z uvedeného vyplývá, že způsobilým výdajem může být i výdaj na administrátora organizace producentů, je tomu tak? Žádáme o uvedení dalších konkrétních příkladů způsobilých výdajů.
Vysvětleno.
Účelem odborného vedení (koučinku) je sdílení/výměna zkušeností, znalostí, informací apod. mezi profesionály (organizacemi producentů), týkající se opatření pro předcházení proti krizím, nebo i mezi organizací producentů a pěstitelem na zapojení se do organizace producentů.
Administrátor organizace producentů tam nepatří.
Český bramborářský svaz
Bez připomínek.
Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod
Bez připomínek.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Bez připomínek.
Bohemia Apple, družstvo
Bez připomínek.
CZ FRUIT, odbytové družstvo
Bez připomínek.
EB Fruit, odbytové družstvo ovocnářů
Bez připomínek.
G´s Pěstitel, odbytové družstvo
Bez připomínek.
Jihomoravská zelenina, družstvo
Bez připomínek.
M.O.Z. družstvo pěstitelů
Bez připomínek.
Družstvo OZC Jizera
Pro naše družstvo představuje toto nařízení vlády zásadní materiál, protože prostřednictvím provádění tohoto nařízení vlády směřuje k členům našeho družstva-producentům ovoce a zeleniny významná část veřejné podpory v sektoru ovoce a zeleniny.
Veřejná podpora prostřednictvím opatření společné organizace trhu (SOT) v sektoru ovoce a zeleniny je dostupná ve všech zemích EU. Proto je pro nás zcela klíčové, aby bylo nastavení národní prováděcí legislativy takové, aby české organizace producentů mohly podporu dle tohoto nařízení vlády čerpat maximálně efektivně a s minimem zbytečných byrokratických překážek a bez dalších zbytečných regulací, které jsou zcela v národních kompetencích, tak abychom byli konkurenceschopní v rámci jednotného trhu EU.
K návrhu novely nařízení vlády:
1. § 5, odst. 1 – Návrh novely:
(1) Nejvyšší procentní podíl produkce, kterou člen organizace producentů uznané pro účely operačních programů může uvést na trh mimo organizaci producentů prostřednictvím přímého prodeje, nesmí překročit hodnotu uvedenou v příloze č. 4 k tomuto nařízení, přičemž stanovenou výši podílu je možné uvést na trh způsobem, který stanovuje přímo použitelný předpis Evropské unie2); tato povinnost musí být uvedena v zakladatelském dokumentu organizace producentů. Do hodnoty nejvyššího procentního podílu produkce se počítá i uvádění na trh prostřednictvím přímého prodeje mezi členy dané organizace producentů navzájem, pokud se jedná o stejný produkt.
Požadujeme změnit text na:
1) Nejvyšší procentní podíl produkce, kterou člen organizace producentů uznané pro účely operačních programů může uvést na trh mimo organizaci producentů prostřednictvím přímého prodeje, nesmí překročit hodnotu uvedenou v příloze č. 4 k tomuto nařízení, přičemž stanovenou výši podílu je možné uvést na trh způsobem, který stanovuje přímo použitelný předpis Evropské unie(1); tato povinnost musí být uvedena v zakladatelském dokumentu organizace producentů. Do hodnoty nejvyššího procentního podílu produkce se počítá i uvádění uznané vypěstované produkce jednoho člena dané organizace producentů na trh prostřednictvím stejné organizace producentů, kdy se toto zboží prodává jinému členovi stejné organizace producentů, a to pouze v případě, pokud se jedná o stejný produkt, který kupující člen dané organizace producentů ve sledovaném období pěstuje.
Odůvodnění:
Z původně navrhovaného textu novely spíše vyplývá že přímý prodej mezi členy OP (organizace producentů) je prodej z IČ jednoho člena přímo na IČ druhého člena OP, tedy bez toho, aby do věci byla zapojena OP samotná.
Přímým prodejem člena OP se rozumí prodej vypěstované uznané produkce mimo OP jejíž je daný producent členem. Tento prodej není do obchodované produkce družstva započítáván a daný člen by se měl s tímto prodejem mimo OP v součtu vejít do % hodnoty svého celkového prodeje vypěstovaných produktů, pro které je daná organizace uznána a která je uvedena v příloze č.4 tohoto nařízení.
Akceptováno.
Text byl upraven.
2. §8, odst. 1 Návrh novely doplnit a změnit text:
(1) Operační program lze v průběhu kalendářního roku změnit na základě oznámení organizace producentů bez předchozího schválení Fondem pouze v případě, že celková hodnota operačního programu po součtu všech změny operačního programu nepřesáhne 15 % z celkové hodnoty schváleného operačního programu pro příslušný kalendářní rok. Tato změna se může týkat pouze schválených opatření a skupin výdajů operačního programu. Na oznámení organizace producentů se ustanovení § 7 odst. 8 písm. c) použije obdobně.
Odůvodnění:
-Z textu musí být zcela jasné, že se jedná o porovnání součtu celkové hodnoty již schváleného operačního programu s celkovou hodnotou operačního programu po všech provedených změnách.
- Ustanovení NV č.82 § 7 odst. 8 písm. c) je následně posuzováno při podání žádosti o proplacení výdajů operačního programu, proto se jedná o zcela nadbytečnou byrokracii, která zcela zbytečně zatěžuje jak Organizaci Producentů tak pracovníky administrativy SZIF.
(2) Změna operačního programu v průběhu kalendářního roku přesahující hodnotu podle odstavce 1 může být provedena pouze po podání žádosti Fondu do 15. listopadu 31. října roku, v němž je změna uskutečněna., a na základě Tato změna musí být také následně schválena Fondem. Fond tuto změnu schválí, pokud navrhovaná celková hodnota operačního programu po součtu všech změny operačního programu nepřesáhne 25 % z celkové hodnoty schváleného operačního programu pro příslušný kalendářní rok.
Odůvodnění:
-Není opodstatněný důvod ke zkracování termínu podání této žádosti o změnu operačního programu v průběhu roku. Změny mohou být provedeny již po podání žádosti. Rozhodnutí o uvedených změnách by se mělo přijmout přijmout do 20. ledna roku následujícího po roce, v němž byly změny požadovány. (dle Čl. 34 odst 2 písmene nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, v platném znění. ). Pokud by Organizace Producentů měla čekat s výdaji, až se SZIF vyjádří pak by se již většina požadovaných změn s největší pravděpodobností stejně uskutečnit nedala.
-Z textu musí být zcela jasné, že se jedná o porovnání součtu celkové hodnoty již schváleného operačního programu s celkovou hodnotou operačního programu po všech provedených změnách.
(4) V žádosti podle odstavce 2 nebo 3 organizace producentů uvede důvod navrhovaných změn; ustanovení § 7 odst. 8 písm. b) a c) se použijí obdobně.
Odůvodnění:
-Změny operačního programu v průběhu roku je velmi operativní záležitost a podle toho by se k nim také mělo přistupovat, aby si zachovaly flexibilitu a oprostily se od zbytečné byrokracie.
-§ 7 odst. 8 písm. c) NV č. 82 nemá opodstatnění, protože tyto podklady se podávají pří žádosti o proplacení a tehdy jsou teprve platné závazné a rozhodující.
Akceptováno.
Text byl upraven.
Částečně akceptováno.
Změna termínu (ponechán původní) a text u kalkulace operačního programu – akceptováno.
Neakceptována je vložená věta, která je nadbytečná – to stejné je řečeno v následující větě.
Neakceptováno.
Jedná se o větší změny operačního programu, které je třeba zdůvodnit, a to i změny v průběhu roku.
3. V § 11a, je v návrhu novely uveden odkaz: 25) Čl. 14 odst. 2 nařízení Komise (EU) 2022/126, v platném znění.
§ 11a
Podmínka pro poskytnutí podpory pro generickou reklamu a propagaci značek jakosti
Propagační materiály pro poskytnutí podpory pro generickou reklamu a propagaci značek jakosti musí být označeny v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie25).
Uvedený odkaz 25) by měl zřejmě být:
25) Čl. 14 písmeno i) nařízení Komise (EU) 2022/126, v platném znění
Odůvodnění:
V Čl. 14 nařízení Komise (EU) 2022/126, v platném znění nejsou odstavce číslovány, jsou tam pouze písmena a) až i) a právě v písmenu i) je definováno značení pro propagační materiály pro generickou reklamu a propagaci značek jakosti.
Neakceptováno, vysvětleno.
Nařízení 2022/126 bylo změněno nařízením 2023/330, kde je to uvedeno již jako odst. 2 v čl. 14.
5. Příloha č. 5 pro A) ODVĚTVÍ OVOCE A ZELENINY
I. Investice, výzkum a vývoj
- změna textu „Správní výdaje související s prováděním tohoto opatření“ na:
„Režijní náklady v maximální výši 4 % ze způsobilých výdajů souvisejících s prováděním tohoto opatření. Jedná se o možnost uplatnění paušálního výdaje bez nutnosti následného dokládání a prokazování uskutečněných výdajů.“
Odůvodnění:
Když se zrušily režijní náklady, které se mohli uplatňovat jednoduše a bez zbytečné byrokracie v minulém období v jedné jediné položce až do výše max. 2 % z celkového objemu všech uznatelných nákladů, bylo nám řečeno, že se tato položka jen přesune ke všem jednotlivým opatřením a že dojde k navýšení na 4 %, ale skutečnost je zřejmě dle výkladu SZIF zcela jiná! Nikdo nebyl dodnes schopen říci, jak toto pro jednotlivá opatření administrativně vykazovat a prokazovat na konkrétních příkladech tak, aby Organizace Producentů toto opatření mohli efektivně využívat bez zbytečného navýšení administrativy.
II. Poradenství a technická pomoc
- změna textu „Správní výdaje související s prováděním tohoto opatření“ na:
„Režijní náklady v maximální výši 4 % ze způsobilých výdajů souvisejících s prováděním tohoto opatření. Jedná se o možnost uplatnění paušálního výdaje bez nutnosti následného dokládání a prokazování uskutečněných výdajů.“
Odůvodnění:
Když se zrušily režijní náklady, které se mohli uplatňovat jednoduše a bez zbytečné byrokracie v minulém období v jedné jediné položce až do výše max. 2 % z celkového objemu všech uznatelných nákladů, bylo nám řečeno, že se tato položka jen přesune ke všem jednotlivým opatřením a že dojde k navýšení na 4 %, ale skutečnost je zřejmě dle výkladu SZIF zcela jiná! Nikdo nebyl dodnes schopen říci, jak toto pro jednotlivá opatření administrativně vykazovat a prokazovat na konkrétních příkladech tak, aby Organizace Producentů toto opatření mohli efektivně využívat bez zbytečného navýšení administrativy.
III. Odborná příprava a školení
- změna textu „Správní výdaje související s prováděním tohoto opatření“ na:
„Režijní náklady v maximální výši 4 % ze způsobilých výdajů souvisejících s prováděním tohoto opatření. Jedná se o možnost uplatnění paušálního výdaje bez nutnosti následného dokládání a prokazování uskutečněných výdajů.“
Odůvodnění:
Když se zrušily režijní náklady, které se mohli uplatňovat jednoduše a bez zbytečné byrokracie v minulém období v jedné jediné položce až do výše max. 2 % z celkového objemu všech uznatelných nákladů, bylo nám řečeno, že se tato položka jen přesune ke všem jednotlivým opatřením a že dojde k navýšení na 4 %, ale skutečnost je zřejmě dle výkladu SZIF zcela jiná! Nikdo nebyl dodnes schopen říci, jak toto pro jednotlivá opatření administrativně vykazovat a prokazovat na konkrétních příkladech tak, aby Organizace Producentů toto opatření mohli efektivně využívat bez zbytečného navýšení administrativy.
IV. Ekologická nebo integrovaná produkce
- změna textu „Správní výdaje související s prováděním tohoto opatření“ na:
„Režijní náklady v maximální výši 4 % ze způsobilých výdajů souvisejících s prováděním tohoto opatření. Jedná se o možnost uplatnění paušálního výdaje bez nutnosti následného dokládání a prokazování uskutečněných výdajů.“
Odůvodnění:
Když se zrušily režijní náklady, které se mohli uplatňovat jednoduše a bez zbytečné byrokracie v minulém období v jedné jediné položce až do výše max. 2 % z celkového objemu všech uznatelných nákladů, bylo nám řečeno, že se tato položka jen přesune ke všem jednotlivým opatřením a že dojde k navýšení na 4 %, ale skutečnost je zřejmě dle výkladu SZIF zcela jiná! Nikdo nebyl dodnes schopen říci, jak toto pro jednotlivá opatření administrativně vykazovat a prokazovat na konkrétních příkladech tak, aby Organizace Producentů toto opatření mohli efektivně využívat bez zbytečného navýšení administrativy.
V. Odbyt produkce
- změna textu „Správní výdaje související s prováděním tohoto opatření“ na:
„Režijní náklady v maximální výši 4 % ze způsobilých výdajů souvisejících s prováděním tohoto opatření. Jedná se o možnost uplatnění paušálního výdaje bez nutnosti následného dokládání a prokazování uskutečněných výdajů.“
Odůvodnění:
Když se zrušily režijní náklady, které se mohli uplatňovat jednoduše a bez zbytečné byrokracie v minulém období v jedné jediné položce až do výše max. 2 % z celkového objemu všech uznatelných nákladů, bylo nám řečeno, že se tato položka jen přesune ke všem jednotlivým opatřením a že dojde k navýšení na 4 %, ale skutečnost je zřejmě dle výkladu SZIF zcela jiná! Nikdo nebyl dodnes schopen říci, jak toto pro jednotlivá opatření administrativně vykazovat a prokazovat na konkrétních příkladech tak, aby Organizace Producentů toto opatření mohli efektivně využívat bez zbytečného navýšení administrativy.
VI. Propagace a zvyšování spotřeby produktů
- změna textu „Správní výdaje související s prováděním tohoto opatření“ na:
„Režijní náklady v maximální výši 4 % ze způsobilých výdajů souvisejících s prováděním tohoto opatření. Jedná se o možnost uplatnění paušálního výdaje bez nutnosti následného dokládání a prokazování uskutečněných výdajů.“
Odůvodnění:
Když se zrušily režijní náklady, které se mohli uplatňovat jednoduše a bez zbytečné byrokracie v minulém období v jedné jediné položce až do výše max. 2 % z celkového objemu všech uznatelných nákladů, bylo nám řečeno, že se tato položka jen přesune ke všem jednotlivým opatřením a že dojde k navýšení na 4 %, ale skutečnost je zřejmě dle výkladu SZIF zcela jiná! Nikdo nebyl dodnes schopen říci, jak toto pro jednotlivá opatření administrativně vykazovat a prokazovat na konkrétních příkladech tak, aby Organizace Producentů toto opatření mohli efektivně využívat bez zbytečného navýšení administrativy.
VII. Kvalita produkce: režimy jakosti
- změna textu „Správní výdaje související s prováděním tohoto opatření“ na:
„Režijní náklady v maximální výši 4 % ze způsobilých výdajů souvisejících s prováděním tohoto opatření. Jedná se o možnost uplatnění paušálního výdaje bez nutnosti následného dokládání a prokazování uskutečněných výdajů.“
Odůvodnění:
Když se zrušily režijní náklady, které se mohli uplatňovat jednoduše a bez zbytečné byrokracie v minulém období v jedné jediné položce až do výše max. 2 % z celkového objemu všech uznatelných nákladů, bylo nám řečeno, že se tato položka jen přesune ke všem jednotlivým opatřením a že dojde k navýšení na 4 %, ale skutečnost je zřejmě dle výkladu SZIF zcela jiná! Nikdo nebyl dodnes schopen říci, jak toto pro jednotlivá opatření administrativně vykazovat a prokazovat na konkrétních příkladech tak, aby Organizace Producentů toto opatření mohli efektivně využívat bez zbytečného navýšení administrativy.
VIII. Systémy certifikace
- změna textu „Správní výdaje související s prováděním tohoto opatření“ na:
„Režijní náklady v maximální výši 4 % ze způsobilých výdajů souvisejících s prováděním tohoto opatření. Jedná se o možnost uplatnění paušálního výdaje bez nutnosti následného dokládání a prokazování uskutečněných výdajů.“
Odůvodnění:
Když se zrušily režijní náklady, které se mohli uplatňovat jednoduše a bez zbytečné byrokracie v minulém období v jedné jediné položce až do výše max. 2 % z celkového objemu všech uznatelných nákladů, bylo nám řečeno, že se tato položka jen přesune ke všem jednotlivým opatřením a že dojde k navýšení na 4 %, ale skutečnost je zřejmě dle výkladu SZIF zcela jiná! Nikdo nebyl dodnes schopen říci, jak toto pro jednotlivá opatření administrativně vykazovat a prokazovat na konkrétních příkladech tak, aby Organizace Producentů toto opatření mohli efektivně využívat bez zbytečného navýšení administrativy.
IX. Zmírňování změny klimatu
- změna textu „Správní výdaje související s prováděním tohoto opatření“ na:
„Režijní náklady v maximální výši 4 % ze způsobilých výdajů souvisejících s prováděním tohoto opatření. Jedná se o možnost uplatnění paušálního výdaje bez nutnosti následného dokládání a prokazování uskutečněných výdajů.“
Odůvodnění:
Když se zrušily režijní náklady, které se mohli uplatňovat jednoduše a bez zbytečné byrokracie v minulém období v jedné jediné položce až do výše max. 2 % z celkového objemu všech uznatelných nákladů, bylo nám řečeno, že se tato položka jen přesune ke všem jednotlivým opatřením a že dojde k navýšení na 4 %, ale skutečnost je zřejmě dle výkladu SZIF zcela jiná! Nikdo nebyl dodnes schopen říci, jak toto pro jednotlivá opatření administrativně vykazovat a prokazovat na konkrétních příkladech tak, aby Organizace Producentů toto opatření mohli efektivně využívat bez zbytečného navýšení administrativy.
X. Prevence krizí a řízení rizik: stahování z trhu za účelem bezplatné distribuce nebo pro jiné účely
- bez připomínek
XI. Prevence krizí a řízení rizik: zelená sklizeň
- bez připomínek
XII. Prevence krizí a řízení rizik: nesklízení
- bez připomínek
XIII. Prevence krizí a řízení rizik: pojištění sklizně a produkce – zde v textu v bodě b) Způsobilé skupiny výdajů:
1. Výdaje spojené s pojištěním sklizně a produkce pro uznané produkty v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci do výše 80 % celkové podpory z veřejných prostředků za předpokladu, že pojistná smlouva nebo informace o zaplaceném pojistném obsahuje výši výdajů pro uznaný druh ovoce nebo zeleniny
Požadujeme změnu textu na:
3. Výdaje spojené s pojištěním sklizně a produkce pro uznané produkty pro možný případ ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci do výše 80 % celkové podpory z veřejných prostředků za předpokladu, že pojistná smlouva nebo informace o zaplaceném pojistném obsahuje výši výdajů pro uznaný druh ovoce nebo zeleniny
Odůvodnění: Z textu by mělo být zcela jasné, že tato položka a vynaložené náklady budou způsobilé jak v případě, že ke škodné události dojde a budou způsobené škody na produkci pro uznané produkty, tak pro případ, kdy ke škodné události nedojde a škody na produkci nebudou způsobeny. Jedná se o prevenci krizí.
XIV. Prevence krizí a řízení rizik: odborné vedení
- bez připomínek
Požadujeme přidat nové opatření:
XV. Prevence krizí a řízení rizik: opětovná výsadba sadů
Sledované cíle: podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 = čl. 46 písm. j)
1. Opětovná výsadba sadů, je-li nezbytná s ohledem na povinné vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu nebo za účelem přizpůsobování se změně klimatu.
Odůvodnění: Změny klimatu jsou čím dál více zřetelné a v budoucnu nás mohou čekat nepříjemné změny na které bude nutné reagovat možná i změnou produkce trvalých porostů. Změny klimatu a globalizace navíc nahrávají k rozvoji a šíření fytokaranténních patogenů a škůdců, proti kterým není možná ochrana a které mohou s čím dál větší pravděpodobností zapříčinit nutnost likvidace trvalých porostů a na to bychom měli umět také reagovat
V případě trvalých porostů si vyžaduje obměna plné produkce řádově 3-5 let a je spojena s velmi vysokými náklady. Proto by se v takovém případě jednalo vyloženě o krizové opatření, které by mělo být součástí schválených podmínek provádění společné organizace trhů organizacemi producentů. Nařízení EP a rady (EU) 2021/2115 v platném znění toto umožňuje viz článek 47, odst.2, písmeno d)
Neakceptováno.
Režijní náklady jsou nově správní náklady.
Správní výdaje jsou způsobilé, pokud nepřekročí 4 % na intervenci, a musí být prokázány doklady, aby mohly být zkontrolovány (nelze automaticky dát paušál 4 %).
Akceptováno.
Text byl upraven.
Neakceptováno, vysvětleno.
Tento výdaj nebyl v minulosti nikdy využit, proto nebyl vložen do Strategického plánu.
Jedná se o nové opatření, které musí nejdříve projít schválením na Monitorovacím výboru, modifikací Strategického plánu a být schváleno Komisí. Až po tomto schválení je možné ho vložit do nařízení vlády.
Opatření se týká sadů, ne trvalých porostů.
OD Piletice
Bez připomínek.
Odbytové družstvo Berry
Bez připomínek.
Odbytové družstvo LITOZEL
Bez připomínek.
Odbytové družstvo ovoce Český ráj
Bez připomínek.
Odbytové družstvo Polabí
Bez připomínek.
Východočeská zelenina – družstvo producentů zeleniny
Bez připomínek.
Čerstvě utrženo, družstvo
Bez připomínek.
Družstvo Bramko CZ
Za naši nadnárodní organizaci producentů Družstvo BRAMKO CZ bychom si dovolili požádat, pokud by to bylo možné o zahrnutí následujících výdajů mezi uznatelné a umožnit jejich čerpání v rámci operačních programů.
1. Dopravní prostředky pro převoz pracovníků
Převoz pracovníků je nedílnou součástí naší činnosti pro zajištění potřeby sklizně nebo i dalších polních prací související s pěstováním. Každý rok pěstujeme spoustu plodin, které bez zajištění lidské práce nedokážeme sklidit, mezi tyto plodiny patří například cibulka svazková, ředkvička svazková, kedlubny, mrkev svazková, veškeré druhy salátů a další. Naše organizace má celkově přes 1 300 ha jen zeleniny v různých oblastech v ČR, drtivá většina je přímo u nás v Polabí/Pojizeří. V hlavní tuzemské sezóně máme stovky pracovníků rostlinné výroby a jednotlivé sklizňové party jsou potřeba přesouvat na jednotlivá pole, aby bylo možné vypěstovanou produkci sklidit. Proto bychom Vás tímto rádi požádali o možné zahrnutí tohoto typu výdaje do plánovaných změn mezi ty uznatelné. V současné době tuto činnost různorodě kombinujeme a využíváme již velice zastaralou neefektivní techniku. Nedovolíme si mluvit za ostatní, ale věříme, že tento problém s převozem pracovníků řeší i ostatní organizace producentů podobného charakteru.
Akceptováno.
Výdaj na dopravní prostředky byl upraven.
2. Investice do čištění/úpravy vody
Investice do čištění vody, úspor a jejího opětovného, a hlavně efektivního využití v různých podobách již pociťujeme u našeho člena v Portugalsku. Rádi bychom se této problematice věnovali i u nás v České republice a v budoucnosti investovali do různých zařízení pro úpravu vody. Jedná se například o filtrační jednotky nebo vlastní čističky. V závislosti na opětovném použití vody a jejímu přesnému účelu se jedná o poměrné vysoké částky. Věříme, že toto téma spotřeby vody zanedlouho dorazí i přímo od Evropské unie, a proto bychom rádi byli připraveni a možné plánované investice již zvažovali i za pomoci dotačních prostředků.
Akceptováno.
Výdaj byl doplněn.
Dobré družstvo
Úvod:
Pro Zelinářskou unii Čech a Moravy představuje toto nařízení vlády naprosto zásadní materiál, protože prostřednictvím provádění tohoto nařízení vlády směřuje k producentům zeleniny naprosto zásadní část veřejné podpory v sektoru zeleniny.
Veřejná podpora prostřednictvím opatření společné organizace trhu (SOT) v sektoru ovoce a zeleniny je dostupná ve všech zemích EU. Nevhodné nastavení národní prováděcí legislativy proto způsobí omezení konkurenceschopnosti sektoru zelinářství v ČR oproti jiným zemím EU, kde je anebo bude národní prováděcí legislativa nastavena vstřícněji. Klíčové je nastavení národní prováděcí legislativy tak, aby české organizace producentů mohly podporu dle tohoto nařízení vlády čerpat maximálně efektivně a s minimem zbytečných byrokratických překážek.
V souvislosti s konkurenceschopností českého zelinářství upozorňujeme na skutečnost, že Česká republika je dle dat Eurostat v produkci zeleniny na obyvatele za rok 2020 (vyjádřeno v EUR) na třetím místě od konce v celé Evropě (nižší produkci na obyvatele má v Evropě již pouze Slovensko a Lucembursko). Česká republika je v zelenině naprosto nesoběstačná a drtivou většinu zeleniny importuje, přestože má pro pěstování zeleniny velmi příznivé podmínky.
Deficit agrárního zahraničního obchodu (AZO) za komodity ovoce + zelenina je za rok 2022 nejvyšší ze všech skupin AZO, tj. je vyšší než deficit AZO za nomenklatury maso, mléko a mléčné výrobky nebo za kterékoliv další skupiny AZO. Deficit AZO v zelenině se navíc každoročně zvyšuje, protože spotřeba zeleniny roste rychleji než produkce českých zelinářů. Přestože ale konzumace zeleniny v ČR každoročně roste, stále nedosahuje hodnot doporučovaných Světovou zdravotnickou organizací a je tedy významný prostor pro její další zvyšování.
Zásadní připomínky:
K návrhu nařízení vlády:
1. V § 7, odst. 8 požadujeme úplné zrušení písm. „c) informace vedoucí k posouzení přiměřenosti nákladů k jednotlivým investičním výdajům v rámci prvního roku provádění operačního programu a“
Odůvodnění: Požadavek na dokládání požadovaných informací v rámci předkládaní operačních programů nestanovuje nadřazená legislativa EU a v praxi toto ustanovení generuje pouze naprosto zbytečnou byrokratickou zátěž na straně organizací producentů i Fondu – prokázat 3E u výdajů je povinná organizace producentů v rámci žádosti o platbu - viz §10, odst. 3, písm. c) a také viz zásady řádného finančního řízení dle čl. 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046, které se stanovují výslovně pro „čerpání“ – tzn. na administrativní úkony spojené až s proplacením podpory.
Pokud nebude vyhověno této naší zásadní připomínce, požadujeme vysvětlit zcela konkrétně, v jakém rozsahu přesně a proč (odkaz na konkrétní legislativu, která to vyžaduje) má organizace producentů „informaci vedoucí k posouzení přiměřenosti nákladů k jednotlivým investičním výdajům“ předkládat dříve než k datu podání žádosti o platbu.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Povinnost ověřovat přiměřenost nákladů vyplývá z auditů EK.
Po vysvětlení byl rozpor odstraněn.
2. V § 8, odst. 1 zásadně nesouhlasíme s přidáním textů „na základě oznámení organizace producentů“ a „Na oznámení organizace producentů se ustanovení § 7 odst. 8 písm. c) použije obdobně.“
Odůvodnění: Podle platného Nařízení vlády není třeba vůbec Fondu hlásit změny do 15 %, nyní se navrhuje nová byrokratická povinnost tyto změny hlásit a navíc k nim ještě přikládat „informaci vedoucí k posouzení přiměřenosti nákladů k jednotlivým investičním výdajům“. Tato změna by naprosto zbytečně administrativně zatížila organizace producentů i Fond a zcela zbytečně navýšila byrokratickou žádost.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Znění upraveno podle návrhu Ovocnářské unie. Rozpor byl odstraněn.
3. V § 8, odst. 2 požadujeme změnit text na:
„(2) Změna operačního programu v průběhu kalendářního roku přesahující hodnotu podle odstavce 1 může být provedena pouze po podání žádosti Fondu do 15. listopadu, v němž je změna uskutečněna, a na základě schválení Fondem. Fond tuto změnu schválí, pokud navrhovaná celková hodnota změny operačního programu nepřesáhne 25 % hodnoty schváleného operačního programu pro příslušný kalendářní rok nezvýší částku provozního fondu o více než 25 % původně schválené částky.
Odůvodnění: Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, článek 34, odst. 2 nepožaduje, aby členské země limitovaly velikost celkové hodnoty změny operačního programu v průběhu roku na 25 % a nevidíme žádný důvod ani prospěch, pokud si Česká republika nastaví tvrdší pravidla, než jsou požadována Nařízením Komise. Vzhledem k vysokým turbulencím na trzích s ovocem a zeleninou v posledních letech (COVID, válka
na Ukrajině, sucho, mrazy…) musejí organizace producentů velmi flexibilně reagovat na veškeré změny, a proto v rámci podpory konkurenceschopnosti odvětví požadujeme navýšit limity pro změny v průběhu roku na maximální možné hodnoty.
Zároveň požadujeme, aby termín pro podání žádosti o změnu zůstal zachován do 15. listopadu a nezkracoval se do 31. října, protože z praktické zkušeností víme, že schvalování změn trvá Fondu déle než měsíc, a to prakticky znemožňuje realizovat změnu podanou do 31. října ještě před koncem kalendářního roku.
Dále požadujeme, aby organizace producentů mohla změnu provést ihned po podání žádosti o změnu a nemusela čekat až na schválení změny ze strany Fondu. Pokud nebude tato připomínka zohledněna, požadujeme stanovit maximální lhůtu, ve které Fond rozhodne o schválení změny a navrhujeme lhůtu max. 14 kalendářních dnů.
V souvislosti s touto zásadní připomínkou upozorňujeme na velmi dlouhé lhůty od podání žádosti o platbu do proplacení organizacím producentům ze strany Fondy, které jsou pravděpodobně způsobeny nedostatečnou personální kapacitou pracovníků Fondu, kteří jsou zahlceni namísto zrychlení administrace plateb naprosto zbytečnou a nikomu neprospívající byrokracií spojenou s administrací změn operačních programů.
Tato připomínka je zásadní.
Částečně akceptováno.
Text byl upraven.
Termín je ponechán původní a text u kalkulace operačního programu je upraven.
Neakceptována je navržená vložená věta, která je nadbytečná.
Rozpor byl odstraněn.
4. Požadujeme změnit v Příloze č. 4 v tabulce ve druhém řádku (Ovoce a Zelenina) a čtvrtém sloupci (Nejvyšší podíl produkce člena určené k přímému prodeji v %) hodnotu z 10 % na 25 %.
Odůvodnění: Požadujeme vyšší flexibilitu při dodržení stropu 25 % definovaného v Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, článek 12, odst. 2. Zejména menší členové organizací producentů potřebují mít možnost prodat „ze dvora“ vyšší podíl produkce než navržených pouhých 10%. Prodej ze dvora probíhá zpravidla za vyšší cenu v místě produkce. Dochází tak ke zkracování dodavatelských řetězců a zajištění vyššího příjmu producentů ovoce a zeleniny. Zkracovaní dodavatelských řetězců (vybavení prodejen, mobilní prodejny…) je zároveň aktivitou, kterou podporuje MZe/SZIF i strategie Farm to Fork a zachování stropu pro prodej ze dvora max. 10% by tak bylo naprosto kontraproduktivní. Po zrušení EET navíc hrozí, že by povinnost prodávat ze dvora max. 10% produkce nepřímo nutila členy organizací producentů prodávat svou produkci ze dvora bez přiznávání tržeb za prodej ze dvora.
Pokud si bude chtít některá z organizací producentů tento limit snížit, může tak učinit ve svých stanovách.
Pokud nebude tomuto požadavku vyhověno, požadujeme vysvětlit jaký konkrétní pozitivní přínos bude mít zachování přitvrzení české legislativy oproti Nařízení komise pro organizace producentů nebo pro Českou republiku.
Tato připomínka je zásadní.
Částečně akceptováno.
Navýšeno na 15 % u ovoce a zeleniny a brambor.
Rozpor byl odstraněn.
5. Požadujeme možnost administrovat operační programy v sektoru ovoce a zeleniny a vést účet Provozního fondu v měně EUR od 1. 1. 2025.
Odůvodnění: Velmi podstatná část způsobilých výdajů organizací producentů je nakupována v měně EUR. Fond ale při proplácení podpory krátí podporu z důvodu rozdílných kurzů při pořízení a při platbě způsobilých výdajů z účtu Provozního fondu (Fond vždy
uplatňuje při výpočtu podpory kurz, při kterém žadatel získá nižší podporu). Zároveň Fond nutí organizace producentů vést účet Provozního fondu pouze v měně CZK a při úhradě faktur vystavených v měně EUR dochází při EUR-ové platbě z CZK účtu ke kurzové ztrátě zpravidla cca 2-3% oproti kurzu ČNB střed. Dále pokud využívají organizace producentů provozní financování (ať již bankovní nebo půjčky od členů, které musí být poskytnuty za obvyklý úrok) v měně CZK namísto v EUR, jsou nuceny platit v aktuální situaci výrazně vyšší úrokové sazby. Vzhledem k tomu, že od data úhrady způsobilých výdajů do data uhrazení podpory od Fondu uplyne v průměru cca 1 rok, jedná se o nezanedbatelnou finanční ztrátu (podstatné části podpory) na úrokových nákladech. Dále rigidní trvání pouze na národní měně komplikuje život nadnárodním organizacím producentů na společném evropském trhu, které mají členy ze zemí, ve kterých je národní měnou EUR.
Tato připomínka k tomuto NV v MPŘ byla předložena ze strany ZUČM již historicky v 01/2023 a mezitím byla od 1. 1. 2024 legislativně zavedena možnost vést účetnictví a platit daně i mzdy v ČR v EUR. Věříme tedy, že v této novele NV již nebude problém tuto změnu implementovat, protože Fond měl v předstihu 1,5 roku informace o tomto požadavku organizací producentů a nová legislativa k vedení účetnictví a placení daní a mezd v EUR je v ČR účinná od 1. 1. 2024.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Text nařízení vlády byl doplněn - § 7 odst. 2.
Rozpor byl odstraněn.
Připomínky k návrhu nařízení vlády:
1. Požadujeme změnit text v Příloze č. 5, A) ODVĚTVÍ OVOCE A ZELENINY, IV. Ekologická a integrovaná produkce, b) Způsobilé skupiny výdajů:
„3. Zvláštní výdaje na přípravky na biologickou ochranu rostlin včetně výživy pro predátory, lepových pásů a přípravků na přírodní bázi ve výši 97,79 % z fakturované částky s výjimkou ekologické produkce“
Dále navrhujeme změnit nově navrhovaný text způsobilého výdaje v Příloze č. 5, A) ODVĚTVÍ OVOCE A ZELENINY, IX. Zmírňování změny klimatu, b) Způsobilé skupiny výdajů:
„7. Zvláštní výdaje na monitoring škůdců pomocí signalizačních pásek a lapačů, feromonových lapačů, lepových desek nebo pásů, UV lamp, odparníků ve výši 82,59 % z fakturované částky.“
Odůvodnění: Lepové pásy jsou prostředkem nechemické ochrany rostlin a slouží pro masový záchyt škůdců. V případě, že tomuto požadavku nebude vyhověno, požadujeme potvrzení, že lepové pásy uvedené v rámci monitoringu mohou být používány pro masivní odchyt škůdců.
Neakceptováno, vysvětleno.
Lepové pásy se neřadí mezi biologickou ochranu, proto je nelze sem zařadit. Jsou však uvedeny v opatření IX: Zmírňování změny klimatu v bodu 7., jehož znění bylo upraveno na „…monitoring nebo odchyt…“.
2. Požadujeme doplnit do způsobilých výdajů v Příloze č. 5 pro odvětví ovoce a zelenina i výdaje na hardware a software, které se platí formou měsíčních, kvartálních nebo ročních plateb za užívání. Navrhuji sem konkrétně uvést do jakého opatření by se tento výdaj měl dát.
Odůvodnění: Tento hardware a software je v účetnictví uživatele účtován přímo do nákladů, účetně se nejedná o investici. Na tento způsob platby za užívání hardware a software přechází velká část dodavatelů specializovaného hardware a software.
Neakceptováno, vysvětleno.
Pokud se jedná o investiční náklad, je možné ho zařadit do příslušné skupiny výdajů. Pokud se jedná o provozní výdaje, nejedná se o způsobilé výdaje.
3. Požadujeme změnit text v Příloze č. 5, A) ODVĚTVÍ OVOCE A ZELENINY, IX. Zmírňování změny klimatu, b) Způsobilé skupiny výdajů:
„Výdaje spojené se zvyšováním kvality produkce ve skleníkovém hospodářství a snižování spotřeby energií (včetně nákupu technického CO2 a pronájmu zařízení na skladování technického CO2 od externích dodavatelů)“
Odůvodnění: Ve sklenících nebo fóliovnících není nutno dávkovat vůbec žádné dodatečné CO2, řada skleníků a fóliovníků funguje i bez dodatečného dávkování CO2. Dávkování dodatečného CO2 do skleníků a fóliovníků tedy není běžným provozním výdajem, ale nadstandardem.
Díky dávkování CO2 ve skleníkovém hospodářství pro podporu fotosyntézy dojde k navýšení produkce cca o 30 % bez dodatečné spotřeby tepelné energie. To znamená, že na každý kilogram produkce je spotřebováno výrazně méně tepelné energie než v případě, že by dodatečné CO2 nebylo vůbec dávkováno. Dalším přínosem dávkování CO2 je zvýšení odolnosti rostlin, nižší výskyt škůdců a chorob, větší, kvalitnější a chutnější plody.
Tento výdaj je způsobilý v rámci operačních programů organizací producentů např. na Slovensku a na Slovensku se opět připravuje jeho zařazení v rámci novelizace příslušného nařízení vlády. Tento způsobilý výdaj na Slovensku uplatňuje několik organizací producentů, které sdružují pěstitele ve sklenících a fóliovnících. Technické CO2 využívají zejména pěstitelé, kteří mají teplo z obnovitelných zdrojů energie (např. geotermální vrty a bioplyn). Technické CO2, které je využíváno ve sklenících, je většinou odpadním produktem především z průmyslu (např. výroba bioetanolu, zpracování ropy apod.) – pokud by nebylo využito, bylo by vypuštěno při těchto průmyslových procesech bez dalšího využití do vzduchu.
Neakceptováno, vysvětleno.
Nákup technického CO2 je provozní výdaj, tedy nezpůsobilý.
Pokud by se jednalo o nadstandard, je třeba vypočítat zvláštní náklad.
4. Požadujeme přidání nového způsobilého výdaje v Příloze č. 5 pro odvětví ovoce a zelenina „Výdaje spojené s pořízením kompostovatelného organického substrátu“
Odůvodnění: Ve sklenících a fóliovnících se běžně používá minerální substrát, který považujeme za běžný provozní výdaj.
Nadstandardem může být dražší organický kompostovatelný substrát, který se může využívat ve sklenících a fóliovnících jako náhrada substrátu z minerální čedičové vlny. Minerální čedičová vlna je levnější než organický kompostovatelný substrát, její výroba je ale extrémně energeticky náročná,
substrát je neobnovitelný a v České republice zatím není možno jej recyklovat (po skončení pěstební sezóny je nutno jej uložit na skládku jako směsný odpad). Organický kompostovatelný substrát je oproti tomu vyroben z odpadů (např. slupky kokosových ořechů) a po skončení pěstební sezóny je možno jej kompostovat nebo zaorat a tím dodat do půdy dodatečný zdroj uhlíku nebo využít jako vynikající zahradnický substrát (tzv. second life využití).
Pro informaci doplňujeme, že na Slovensku je tento způsobilý výdaj obsažen v navržené novele NV ke SOT pro ovoce a zeleninu.
Neakceptováno, vysvětleno.
Substrát je provozní náklad, tedy nezpůsobilý výdaj.
Pokud by se jednalo o nadstandard, je třeba vypočítat zvláštní náklad.
5. Požadujeme přidání nového způsobilého výdaje v Příloze č. 5 pro odvětví ovoce a zelenina „Výdaje na barvivo pro střechy skleníků nebo fóliovníků včetně výdajů na jeho aplikaci.“
Odůvodnění: Ve sklenících a fóliovnících je možno celoročně pěstovat i bez použití barviva na střechu, použití barviva na střechu skleníku je nadstandard, který optimalizuje klima ve skleníku, pomáhá udržet co nejlepší zdravotní stav rostlin a zvyšuje kvalitu produkce.
Barvivo se aplikuje několikrát ročně v době extrémních klimatických výkyvů – celkový počet aplikací je závislý na průběhu počasí v průběhu pěstební sezóny.
Barvivo se na střechu skleníků nebo fóliovníků aplikuje pomocí stroje, který někteří producenti nebo organizace producentů nemají ve svém majetku, a objednávají si proto aplikaci barviva prostřednictví externího dodavatele.
Neakceptováno. Vysvětleno.
Způsobilým výdajem by byla služba nebo pronájem stroje, který by šel zařadit do opatření IX. Zmírňování změny klimatu bodu 6.
Barva je provozní výdaj, pokud by se jednalo o nadstandard, je třeba vypočítat zvláštní náklad.
6. Požadujeme zpřesnit, zda způsobilým výdajem v Příloze č. 5, A) ODVĚTVÍ OVOCE A ZELENINY, IX. Zmírňování změny klimatu, b) Způsobilé skupiny výdajů v bodu
„3. Zvláštní výdaje na zajištění služby týkající se zavedení a provozu vratných obalů ve výši 100 % z fakturované částky“
jsou veškeré položky uvedené na fakturách a opravných daňových dokladech od provozovatelů systému vratných obalů, který zvyšují náklady organizace producentů (např. nájem, poplatek prod. days, poplatek doprava, dočasný energetický příplatek) nebo snižující náklady organizace producentů (např. vratka CtC, příplatek za doručení, pronájem v případě vrácení na sklad provozovatele systému, return fee). Pokud tomu tak není, požadujeme zpřesnit, který položky jsou způsobilé a které jsou nezpůsobilé pro podporu.
Vysvětleno.
Způsobilé jsou pouze náklady na služby – nájem bez bonusů, neproplácí se vratná kauce/depozit/záloha za přepravky, přeplatky a příplatek za energii.
7. Požadujeme vysvětlit text včetně uvedení konkrétních příkladů způsobilých výdajů v Příloze č. 5, A) ODVĚTVÍ OVOCE A ZELENINY, XIV. Prevence krizí a řízení rizik: odborné vedení, b) Způsobilé skupiny výdajů.
Odůvodnění: Z uvedeného textu není patrné, jaké typy způsobilých výdajů a jaký druh odborného vedení je
považován za způsobilé výdaje. Z uvedeného vyplývá, že způsobilým výdajem může být i výdaj na administrátora organizace producentů, je tomu tak? Žádáme o uvedení dalších konkrétních příkladů způsobilých výdajů.
Vysvětleno:
Účelem odborného vedení (koučinku) je sdílení/výměna zkušeností, znalostí, informací apod. mezi profesionály (organizacemi producentů), týkající se opatření pro předcházení proti krizím, nebo i mezi organizací producentů a pěstitelem na zapojení se do organizace producentů.
Administrátor organizace producentů tam nepatří.
Zlatá vejce
Bez připomínek.
České vejce
Bez připomínek.
Českomoravská Drůbežářská Unie, o.s.
Bez připomínek.
OVUS
Bez připomínek.
CZ FLORA
Bez připomínek.
CZ FLORA, Svaz květinářů a floristů České republiky
Bez připomínek.
Svaz květinářů a floristů České republiky
Bez připomínek.
Svaz školkařů České republiky
Bez připomínek.
V Praze dne: 16. srpna 2024
Vypracovala: Mgr. Kamila Brunovská, Ing. Jitka Mašková
2