Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORND5SBAVSH najdete zde
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace k návrhu zákona, kterým se v souvislosti s přijetím zákona o účetnictví mění některé zákony a zrušuje zákon č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, ve znění pozdějších předpisů
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: návrh zákona, kterým se v souvislosti s přijetím zákona o účetnictví mění některé zákony a zrušuje zákon č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, ve znění pozdějších předpisů
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo financí
Předpokládaný termín nabytí účinnosti
(v případě dělené účinnosti rozveďte):
01.2028
01.2030 (jen úprava v opatření 1)
Implementace práva EU: |_| ANO |X| NE. Pokud ano, uveďte:
- termín stanovený pro implementaci: MM.RR
- zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: |_| ANO |_| NE
2. Cíl návrhu zákona
Implementovat nový zákon o účetnictví
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: |_| ANO |X| NE
Dlouhodobé výrazné dopady na státní rozpočet se nepředpokládají. Nejzásadnější z celého návrhu jsou dopady v podobě změny odpisových dob, které mají však dopad pouze časově ohraničený a jde toliko o přesun inkasa z jednoho období do druhého.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: |X| ANO |_| NE
Návrh primárně počítá se zjednodušováním, tj. ukazatel konkurenceschopnosti bude pozitivně ovlivněn. Možnost využívání mezinárodní účetní standardy pro stanovení základu daně z příjmů omezí administrativní náklady, sníží se náklady na vytváření, shromažďování, zpracování, uspořádání a uschování účetních záznamů, zpracování účetních informací a vnitřní kontrolu účetních systémů, a to zejména s ohledem na obvyklou praktickou provázanost se zahraničními účetními jednotkami ze skupiny. Také rozšíření možností uplatnění funkční měny v oblasti daní z příjmů může pro některé účetní jednotky znamenat menší objem kurzových přepočtů v průběhu účetního období a menší rizika s tím související.
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: |X| ANO |_| NE
Návrh primárně počítá se zjednodušováním, tj. ukazatel konkurenceschopnosti bude pozitivně ovlivněn. Toto hodnocení dopadů regulace navazuje na hodnocení dopadů regulace k hlavnímu zákonu o účetnictví.
Snížení administrativní zátěže vychází jak nových úprav v novém zákoně o účetnictví, tak návazných úpravách v zákoně o daních z příjmů. Jedním z hlavních důvodů je rozšíření povinného i dobrovolného použití mezinárodních účetních standardů pro sestavení řádné účetní závěrky a návazně daňového přiznání. Snížení zátěže lze očekávat především u těch podnikatelských účetních jednotek, které již v současnosti zachycovaly, předávaly či vykazovaly finanční informace ve větší či menší míře v souladu mezinárodními účetními standardy (např. z důvodu předávání informací v rámci skupiny), ale současně řádnou účetní závěrku musely připravovat podle českých účetních předpisů. U těchto účetních jednotek odpadne nutnost účetně zachycovat transakce souběžně podle dvou různých sad účetních předpisů. Vedle úspory z uvolnění požadavku na vedení „dvou účetnictví“ odpadne rovněž zátěž z přípravy dvou účetních závěrek, ve kterých mohou být použity odlišné účetní metody včetně metod ocenění. Obdobně to platí i pro poplatníky, kteří již mezinárodní účetní standardy používaly, ale pro účely daní z příjmů musely výsledek hospodaření obtížně převádět, aby došly k výsledku, jako by používaly české účetní předpisy. U těchto poplatníku tedy také odpadá nutnost dvojí evidence (účetní a daňová) resp. používání složitých převodních tabulek mezi oběma typy účetní evidence.
Snížení administrativní zátěže plyne rovněž zvětší návaznosti na účetní předpisy, kdy se ve větší míře pro účely daní přebírají účetní hodnoty. Zároveň se zejména u právnických osob ruší i některé nesystémové výjimky spočívající v omezení daňově uznatelných výdajů výší příjmů, které již ztratily své opodstatnění a zakládaly nadměrnou komplexitu daňového systému.
V novém zákoně o účetnictví dále dochází k rozšíření možností aplikace funkční měny jakožto měny účetnictví z původních tří funkčních měn (euro, americký dolar, britská libra) na téměř jakoukoli funkční měnu, která nemá hyperinflační charakter, což může pro některé účetní jednotky znamenat menší objem kurzových přepočtů v průběhu účetního období. Na tuto úpravu navazuje úprava v zákoně o daních z příjmů, která rozšiřuje možnosti stanovit základ daně a v určitých případech i vyměřit daň ve funkční měně.
Dalším výrazným zjednodušením je přímá návaznost daňového a účetního období, kdy nově jsou všechna účetní období zároveň i daňovému, a tak odpadá institut „období, za které se podává daňové přiznání. V souvislosti s účetním obdobím lze dále poznamenat, že nový zákon o účetnictví uvolňuje vazbu mezi začátkem, resp. koncem účetního období a rozhodným dnem. Z tohoto důvodu klesne účetním jednotkám administrativní zátěž rovněž z titulu menšího počtu podávaných daňových přiznání.
Z hlediska úspory administrativní zátěže nelze opomenout ani fyzické osoby, které jsou podnikateli. Nově se pro veškeré podnikající fyzické osoby navrhuje, že se účetní jednotkou stanou pouze z vlastního rozhodnutí. Pro fyzické osoby, které nebudou účetnímu jednotkami, se v daňové oblasti navrhují zjednodušující postupy, které umožní stanovit základ daně jednodušeji, než je tomu u poplatníků vedoucích účetnictví.
Na druhé straně je nutné připomenout, že adopce nových účetních a daňových pravidel může vyvolat u poplatníků jednorázové náklady spojené s potřebou softwarového zajištění nebo proškolení zodpovědných pracovníků. Dochází k zavedení nové terminologie (daňová hodnota), některé postupy se mění a poplatníci se tak budou muset přizpůsobit novým pravidlům. Z dlouhodobého hlediska by však tyto jednorázové náklady měly být dostatečně kompenzovány přínosy nové úpravy, která ve svém konečném dopadu bude znamenat výrazné zjednodušení a zpřehlednění daňového systému, návazně i zvýšení právní jistoty poplatníků a odstranění historických nesrovnalostí. S ohledem na jednorázové náklady na přizpůsobení se změnám bude navržena relativně dlouhá legisvakanční doba, úměrná rozsahu změn.
Co se týká fiskálních dopadů přechodu na nový účetní systém, s výjimkou změny v daňovém odpisování hmotného majetku (jejíž dopady jsou vyčísleny v příslušné kapitole), se neočekávají významnější dopady. I když ještě nejsou známy definitivní podoby účetních vyhlášek, lze již nyní konstatovat, že se významnější dopady do inkasa daně z příjmů neočekávají. Například zcela nový způsob účtování leasingu nebude mít na daně z příjmů významnější dopady, neboť z pohledu daní není rozdíl, zda se jako náklad vykazuje leasingová splátka (v rozložení minimálně 5 let), či odpis pronajatého majetku (s dobou odpisování minimálně 5 let). Co se týká přechodu na IFRS, podle dostupných informací se také významný dopad na inkaso nepředpokládá, podrobněji je tato problematika také popsána v příslušné kapitole.
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: |_| ANO |_| NE
Nová úprava nemá specifické daňové dopady na územní samosprávné celky. Vzhledem k tomu, že územní samosprávné celky jsou účetními jednotkami i poplatníky daně z příjmů, vztahují se na ně dopady popsané v předchozím bodě.
3.5 Sociální dopady: |_| ANO |X| NE
Žádné výrazné sociální dopady nejsou identifikovány.
3.6 Dopady na rodiny: |_| ANO |X| NE
Pokud ano, specifikujte.
3.7 Dopady na spotřebitele: |_| ANO |X| NE
Pokud ano, specifikujte.
3.8 Dopady na životní prostředí: |_| ANO |X| NE
Pokud ano, specifikujte.
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: |_| ANO |X| NE
Pokud ano, specifikujte.
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: |_| ANO |_| NE
S ohledem na jinou strukturu dat od daňových subjektů, bude případně nutné pozměnit metodiku zpracování dat z pozměněných vstupů.
3.11 Korupční rizika: |_| ANO |X| NE
Pokud ano, specifikujte.
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: |_| ANO |X| NE
Pokud ano, specifikujte.
Obsah:
1. Plnění daňových povinnosti v cizí (funkční) měně 9
1.1. Důvod předložení a cíle 9
1.1.1. Název 9
1.1.2. Definice problému 9
1.1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 9
1.1.4. Identifikace dotčených subjektů 10
1.1.5. Popis cílového stavu 10
1.1.6. Zhodnocení rizika 10
1.2. Návrh variant řešení 11
1.2.1. Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování 11
1.3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 11
1.3.1. Identifikace nákladů a přínosů 11
1.3.2. Náklady 12
1.3.3. Přínosy 12
1.3.4. Vyhodnocení variant 12
1.3.4.1. Varianta 0 – Zachování současného stavu 12
1.3.4.2. Varianta 1 – Kompletně využít jakoukoliv funkční měnu 12
1.3.4.3. Varianta 2 – Možnost placení daní toliko v eurech 13
1.4. Návrh řešení 13
1.4.1. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 14
1.5. Implementace doporučené varianty a vynucování 14
1.5.1. Vynucování 14
1.6. Přezkum účinnosti regulace 14
1.7. Konzultace a zdroje dat 14
1.8. Kontakty na zpracovatele RIA 15
2. Počty odpisových skupin 16
2.1. Důvod předložení a cíle 16
2.1.1. Název 16
2.1.2. Definice problému 16
2.1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 16
2.1.4. Identifikace dotčených subjektů 16
2.1.5. Popis cílového stavu 17
2.1.6. Zhodnocení rizika 17
2.2. Návrh variant řešení 17
2.2.1. Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování 18
2.3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 18
2.3.1. Identifikace nákladů a přínosů 18
2.3.2. Náklady 18
2.3.3. Přínosy 18
2.3.4. Vyhodnocení variant 19
2.3.4.1. Varianta 0 – Zachování současného stavu 19
2.3.4.2. Varianta 1 – snížení počtu odpisových skupin na dvě 19
2.4. Návrh řešení 20
2.4.1. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 20
2.5. Implementace doporučené varianty a vynucování 20
2.5.1. Vynucování 20
2.6. Přezkum účinnosti regulace 20
2.7. Konzultace a zdroje dat 20
2.8. Kontakty na zpracovatele RIA 21
3. Nastavení dob odpisování 22
3.1. Důvod předložení a cíle 22
3.1.1. Název 22
3.1.2. Definice problému 22
3.1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 22
3.1.4. Identifikace dotčených subjektů 23
3.1.5. Popis cílového stavu 23
3.1.6. Zhodnocení rizika 23
3.2. Návrh variant řešení a vyhodnocení nákladů a přínosů 23
3.2.1. Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování 25
3.3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 25
3.4. Implementace doporučené varianty a vynucování 26
3.4.1. Vynucování 26
3.5. Přezkum účinnosti regulace 26
3.6. Konzultace a zdroje dat 26
3.7. Kontakty na zpracovatele RIA 26
4. Dodatečné zhodnocení 27
4.1. Důvod předložení a cíle 27
4.1.1. Název 27
4.1.2. Definice problému 27
4.1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 27
4.1.4. Identifikace dotčených subjektů 27
4.1.5. Popis cílového stavu 27
4.1.6. Zhodnocení rizika 28
4.2. Návrh variant řešení 28
4.2.1. Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování 28
4.3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 28
4.3.1. Identifikace nákladů a přínosů 28
4.3.2. Náklady 29
4.3.3. Přínosy 29
4.3.4. Vyhodnocení variant 29
4.3.4.1. Varianta 0 – Zachování současného stavu 29
4.3.4.2. Varianta 1 – „Bezpečný přístav“ 29
4.3.4.3. Varianta 2 – Zavedení relativního limitu pro malé a mikro účetní jednotky a neúčtující poplatníky 29
4.3.4.4. Varianta 3 – Kombinace varianty 1 a 2 29
4.4. Návrh řešení 30
4.4.1. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 30
4.5. Implementace doporučené varianty a vynucování 30
4.5.1. Vynucování 30
4.6. Přezkum účinnosti regulace 30
4.7. Konzultace a zdroje dat 30
4.8. Kontakty na zpracovatele RIA 31
5. IFRS 32
5.1. Důvod předložení a cíle 32
5.1.1. Název 32
5.1.2. Definice problému 32
5.1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 32
5.1.4. Identifikace dotčených subjektů 32
5.1.5. Popis cílového stavu 33
5.1.6. Zhodnocení rizika 33
5.2. Návrh variant řešení 33
5.2.1. Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování 33
5.3. Vyhodnocení nákladů a přínosů 33
5.3.1. Identifikace nákladů a přínosů 33
5.3.2. Náklady 34
5.3.3. Přínosy 34
5.3.4. Vyhodnocení variant 34
5.3.4.1. Varianta 0 – Zachování současného stavu 34
5.3.4.2. Varianta 1 – Úprava zákona o daních z příjmů 35
5.3.5. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení 35
5.4. Implementace doporučené varianty a vynucování 36
5.4.1. Vynucování 36
5.5. Přezkum účinnosti regulace 36
5.6. Konzultace a zdroje dat 36
5.7. Kontakty na zpracovatele RIA 36
1. Plnění daňových povinnosti v cizí (funkční) měně
Důvod předložení a cíle
Název
Možnost stanovení základu daně, vyměření a placení daně z příjmů právnických osob ve funkční měně.
Definice problému
Již novelizací zákona o daních z příjmů provedenou zákonem č. 349/2023 Sb. (tzv. konsolidační balíček) bylo s účinností od 1. ledna 2024 umožněno, aby účetní jednotky, které jako svou funkční měnu používají jinou měnu, než je česká koruna, používaly tuto funkční měnu pro účely výpočtu daně z příjmů. Nicméně v určité fázi výpočtu daně se v současné době daň musí transformovat/přepočítat do českých korun tak, aby správa této daně mohla probíhat v českých korunách.
Tento způsob způsobuje určitou dodatečnou administrativní zátěž (nutnost transformace) a také dostatečně nevyužívá potenciál toho, že ČR může část inkasa obdržet i v cizí měně, kterou na výdajové straně v současné době taktéž v řadě případů využívá.
V současné době expozice vůči EUR, se kterými hospodaří MF, spočívá především v následujících skutečnostech:
· Objem státních dluhopisů denominovaných v euru, kterých očekávaná celková výše ke konci roku 2024 je 2,5 až 3,5 mld. EUR v závislosti na realizaci příslušných emisí ve zbytku roku, k tomu jsou ale ve státním dluhu přijaté úvěry v euru celkem ve výši 4,9 mld. EUR.
· Objem výdajů souvisejících s obsluhou státního dluhu, kterých očekávaná výše pro letošní rok je cca 170 mil. EUR (nad 2 % z EUR státního dluhu).
· Z hlediska zprostředkování ostatních výdajů v EUR naším útvarem, o které jsme byli požádáni, jsme na úrovni cca 200–300 mil. EUR ročně.
Příjmy, které ČR inkasuje v eurech jsou pak oproti výše uvedeným výdajům v zásadě marginální a tvoří je především příjmy z DPH a režimu tzv. Mini One Stop Shopu – zde cca v objemu cca 13 mld. Kč.
Vedle tohoto je pak vhodné zmínit, že ČR inkasuje evropského dotace, u nichž bylo v minulosti zvoleno řešení jejich inkasování v českých korunách (tj. v okamžiku jejich vyplacení se tyto prostředky v eurech transformují do českých korun). Objem těchto plateb je v úrovni jednotek mld. EUR.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Existující stav upravují tyto právní předpisy:
· zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
· zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Zákon o daních z příjmů i zákon o účetnictví v současné době umožňují evidenční povinnosti vést v několika cizích měnách které jsou funkční měnou poplatníka (včetně EUR). Nicméně toto vedení je menším uživatelským standardem, než je standard, který má v rámci daňových povinností česká koruna.
Identifikace dotčených subjektů
Poplatníci daně z příjmů právnických i fyzických osob
Dotčenými subjekty jsou poplatníci daně z příjmů právnických osob, jejichž funkční měnou je/bude euro.
Orgány vykonávající působnost a pravomoci správce daně
Dotčenými subjekty jsou orgány Finanční správy České republiky, jimž je svěřena působnost a pravomoc v rámci zákona o daních z příjmů.
Ministerstvo financí
Z pozice orgánů řešící zajišťování cash-flow pro výdajovou stranu státního rozpočtu
Popis cílového stavu
Cílem dané úpravy je možnost realizovat v odůvodněných případech správu daně z příjmů právnických osob i ve funkční měně, která je odlišná od české koruny. Návrh konkrétně počítá v nastavení stejného standardu správy daní jako má koruna i pro euro. Díky tomu se vytváří prostor pro snížení administrativní zátěže i kurzového rizika jak na straně poplatníků, tak na straně veřejné správy. Ostatně i v současné době je možné technicky provést na účet správce daně, který je vedený v českých korunách platbu v eurech – tato částka se nicméně okamžitě transformuje do českých korun, a to bez ohledu na to, jaká je potřeba eur na výdajové straně státního rozpočtu
Zhodnocení rizika
Kurzová rizika
V rámci umožnění placení daní v cizí měně byla opakovaně analyzována kurzová rizika a jejich přechod ze strany subjektů na veřejné rozpočty.
V tomto kontextu je zapotřebí pracovat s tím, že i v rámci současného stavu je expozice a přenos kurzového rizika poměrně výrazný. Podnikatelé, kteří dnes mají příjmy (výnosy) primárně v zahraniční měně sice formálně vykazují pro účely daní a účetnictví tyto příjmy v českých korunách, nicméně pokud jejich kontrakty a reálná plnění jsou realizována v měně zahraniční, tak je kvůli změnám kurzu přímo ovlivněna výše výnosu/příjmu a tím i základu daně, tj. inkaso je posilováním/oslabováním české koruny ovlivněno značně již dnes.
Zavedením možnosti platit daně v cizí měně dochází od poplatníků k přebírání dodatečného kurzového rizika – a to rizika vzniknuvšího od konce zdaňovacího období (tj. kdy je již daňová povinnost uzavřená a dnes je k tomuto dni již vyčíslitelná v českých korunách) do okamžiku, kdy je daň v této cizí měně placena.
Nicméně převzetí tohoto kurzového rizika nutně neznamená negativum pro veřejné rozpočty. Stát má totiž pravidelná vydání v cizích měnách, kdy nese též kurzové riziko, které je však opačné než nese poplatník. To znamená, že převzetí kurzových rizik od poplatníků umožní jejich „clearování“. U cizích měn, kde bude umožněno i placení, zároveň vznikne úspora v tom, že není nutné pro státní výdaje v této cizí měně realizovat směnu. Kurzové riziko v podobě určitého vývoje kurzů mezi cizí měnou a českou korunou již tedy veřejné rozpočty v základním rozsahu nesou – pokud se hospodářská aktivita poplatníků odvíjí od činností, které jsou realizovány v eurech, tak český přepočet těchto eurových operací je nutně vystaven tomuto kurzovému riziku i v dosavadní době, a to i když poplatník nepoužívá euro pro účely účetnictví. Příklad: poplatník získá zakázku v eurech, placeno za ni bude za 2 roky, vstupy bude poplatník hradit také v eurech a také za 2 roky. Nechť je zisk z této operace 10 000 euro. Při poklesu kurzu koruna/euro má tento zisk (daňový základ) menší hodnotu při přepočtu na české koruny, tj. tuto část kurzového rizika nesou veřejné rozpočty již nyní (je přitom lhostejné, kdy se výnosy a náklady promítnou do výsledku hospodaření – k pohledávkám a dluhům se tak jako tak budou v účetnictví realizovat kurzové přepočty).
Návrh variant řešení
Varianta 0 – Zachování současného stavu
Varianta 1 – Kompletně vyžít pro daňové účely jakoukoliv funkční měnu
Umožnit stanovení a vyměření daně i veškeré související platby přímo ve funkční měně.
Varianta 2 – Možnost placení daní toliko v eurech, u ostatních cizích měn zjednodušení postupů
Pro daňové účely kompletně vycházet z účetní evidence vedené ve funkční měně Euro. Umožnit stanovení a vyměření daně (daňové ztráty) i související platby přímo v této funkční měně a rovněž tak placení. U ostatních měn vycházet při stanovení základu daně z účetnictví vedeném ve funkční měně, avšak finální vyčíslení a vyměření bude přepočítáno na českou korunu. Pro následné operace (stanovení záloh, uplatnění daňové ztráty apod. bude vycházeno z částky vyměřené v českých korunách).
Předpokládá se, že inkaso by v těchto případech bylo na úrovni v řádech desítek mld. Kč při plném náběhu tohoto opatření, v roce 2030 (tj. pokud bude prvním zdaňovacím obdobím, ve kterém bude možné uvedený postup použít rok 2029, tak první platba nastane až v roce 2030), tj. prvním roce aplikace tohoto ustanovení bude inkaso slabší a k této částce se bude postupně blížit
Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Žádná z předložených variant není v rozporu s ústavním pořádkem, právními předpisy České republiky nebo právem Evropské unie. Z tohoto důvodu budou hodnoceny všechny navržené varianty.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
· Úspora administrativy a nákladů
· Náklady implementace
Náklady
Náklady implementace
Kritérium zohledňuje náklady jak poplatníků, tak daňové správy na implementaci případné změny.
Přínosy
Úspora administrativy a nákladů
Kritérium vyjadřuje míru úspory administrativy daňových subjektů v případě vyčíslení daňové povinnosti ve funkční měně, čímž dochází i ke zvýšení zahraniční daňové konkurenceschopnosti českého daňového systému.
Byť stát toto riziko přebírá, tak v případě, že tuto zahraniční měnu bude rovněž inkasovat a bude schopen následně efektivně využít na výdajové straně státního rozpočtu, nebude toto riziko představovat dodatečné náklady. Naopak lze indikovat dodatečnou úsporu v tom, že pro realizaci státních vydání nebude nutné realizovat směnu měn a při zajištění relativně stabilního příjmu v zahraniční měně se sníží státní expozice vůči kurzovému riziku u cizoměnových výdajů. Tím se sníží potřeba zajišťovat se proti takovému riziku a zlepší se i postavení ČR v rámci hodnocení bonity dluhových finančních nástrojů, které jsou ČR emitovány.
Vyhodnocení variant
1.1.1.1. Varianta 0 – Zachování současného stavu
Náklady implementace
Varianta s sebou nenese dodatečné náklady implementace.
Úspora administrativy a nákladů
Zůstane zachována současná úroveň administrativy na straně poplatníků, neboť nebude reagováno na novou možnost vedení účetnictví ve funkční měně. Poplatníci sice budou moci využít možnost vyplnit daňové přiznání v eurech, nicméně v určité fázi správy daně budou muset provést přepočítání do českých korun.
Na straně platební pak bude zapotřebí na straně poplatníka patrně převádět cizí měnu, se kterou dominantně pracuje, na české koruny kvůli zaplacení daní. Na straně veřejné moci pak v případě nutnosti veřejného výdaje v cizí měně bude zapotřebí, aby byl realizován obrácení transfer. Obě tyto operace stojí českou ekonomiku pochopitelně dodatečné výdaje.
1.1.1.2. Varianta 1 – Kompletně využít jakoukoliv funkční měnu
Náklady
Tato varianta by přinesla náklady zejména na straně správce daně, kdy by správce daně musel provést rozsáhlé úpravy současného softwaru, resp. vytvořit pro každou měnu samostatný zrcadlový software, který nyní funguje pro vyměření daně z příjmů právnických osob v české měně. Dále by bylo nutné založit mnoho nových účtů v jednotlivých měnách, upravit smlouvy s ČNB atd.
Obdobně robustní systém by musel být vytvořen i na výdajové straně státního rozpočtu, kde by mělo dojít ke clearování operací v těchto cizích měnách.
K tomuto je zapotřebí na nákladovou stranu započítat náklady rizika spojeného se spouštěním velmi robustního systému.
U měn, které nejsou tak frekventovaně používané na výdajové straně státního rozpočtu, dojde k minimální úspoře administrativy. Rovněž synergický efekt v podobě využití cizí měny na výdajové straně je u méně frekventovaných měn pochybný. Pravděpodobnější je, že dojde toliko k přesunu kurzového rizika ze strany poplatníků na stát, který bude nucen měnit takto získané prostředky za českou měnu.
1.1.1.3. Varianta 2 – Možnost placení daní toliko v eurech
Náklady implementace
Na straně daňové správy jsou náklady na implementaci této varianty výrazně nižší než v rámci varianty 1, neboť většina nových úprav bude provedena pouze pro jednu měnu (EUR).
Úspora administrativy a nákladů
Jedná se o kompromisní variantu, kdy vzhledem k tomu, že nejvíce využívanou funkční měnou je Euro, tak pro většinu poplatníků využívajících funkční měnu dochází ke snížení administrativy, neboť mohou při vyčíslení daňové povinnosti vycházet pouze ze své účetní evidence bez dalších úprav. Rovněž platí, že jde o cizí měnu, která se taktéž využívá na straně výdajů, tj. z hlediska úspor v podobě vzájemného započítání rizik na obou stranách je tato měna nejperspektivnější.
Poplatníci daně z příjmů právnických osob, jež zvolili jako svou funkční měnu odlišnou od CZK resp. Eura, budou však moci daň i nadále vyčíslit v zahraniční měně s tím, že v rámci platební fáze bude přepočtena na české koruny (tím se vyhnout zejm. tomu, že by byli pro daňové účely povinování stanovovat kurzový rozdíl u každé operace zvlášť).
Z pohledu správce daně budou související administrativa výrazně jednodušší než v případě varianty 1. Zároveň však platí, že tato varianta vylučuje budoucí rozšiřování varianty 1 na další měny.
Návrh řešení
Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v kapitole 1.3.4. Nejde o snahu kvantifikovat kvalitativní hodnocení podle jednotlivých kritérií, které je vždy odvislé od konkrétních pohybů kurzů měn v budoucnu a anticipovaných peněžních toků, ale jde ordinalistické seřazení variant, které je pro však pro vyhodnocení dané situace dostačující. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 1) po nejhorší (číslo 3).
Tabulka 1: Vyhodnocení variant
Var.
Úspora administrativy a nákladů
Náklady implementace
V0
3
1
V1
2
3
V2
1
2
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Nejvhodnějším řešením pro implementaci předmětné změny do zákona o daních z příjmů je varianta 2, která nepředstavuje tak velké náklady na implementaci na straně daňové správy, a přesto přinese zjednodušení administrativy a úsporu nákladů na straně správce daně i daňových subjektů. Vzhledem k nárokům na významnou úpravu počítačových systémů správce daně, které tato varianta přináší, se navrhuje nabytí účinnosti této úpravy až o dva roky později, aby byl zajištěn dostatek času na její zajištění.
Po vyhodnocení fungování přístupu ve variantě 2 je rovněž umožněno uvažovat o budoucím rozšíření možností placení i o další měny.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Vynucování
Ministerstvo financí předloží návrh v rámci novely zákona o daních z příjmů, která bude předložena v souvislosti s návrhem nového zákona o účetnictví. Termín předložení novely do legislativního procesu bude záviset na termínu sestavení nové Vlády ČR a jejích programových prioritách. Předpokládá se delší legisvakanční doba, aby poplatníci měli dostatečný čas pro přípravu přechodu na nový systém.
Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi jednak sledováním vývoje počtu subjektů využívajících tuto možnost, dále bude kontrola fungování nové právní úpravy prováděna úředními osobami a dalšími pracovníky správce daně a rovněž tak dalšími pracovníky rezortu Ministerstva financí. Pokud by uvedené řešení pro euro fungovalo, tak se v budoucnu může zvážit rozšíření tohoto standardu na další měny – primárně na ty, ve kterých se uhrazují výdaje z výdajové strany státního rozpočtu.
Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován s Generálním finančním ředitelstvím za účelem získání zkušeností z praxe a současně byl konzultován nejen s povinnými připomínkovými místy, ale i dalšími subjekty v rámci standardního vypořádání vnějšího připomínkového řízení.
Kontakty na zpracovatele RIA
Ing. Andrea Sýkorová
Ministerstvo financí České republiky,
Odbor 15 Daně z příjmů
tel.: +420 257 044 733
email: Andrea.Sykorova@mfcr.cz
2. Počty odpisových skupin
Důvod předložení a cíle
Název
Změny v odpisování hmotného aktiva.
Definice problému
Úvodem je třeba zmínit, že vzhledem ke změně terminologie v novém zákoně o účetnictví dochází i ke změně terminologie v zákoně o daních z příjmů a to tak, že místo termínu hmotný majetek bude nově používán termín hmotné aktivum.
V současné době platí, že je po zaevidování majetku (aktiva) poplatník povinen podle § 30 odst. 1 zákona o daních z příjmů zatřídit hmotný majetek (aktivum) nebo samostatně odpisované technické zhodnocení provedené na majetku (aktivu) vyloučeném z odpisování do odpisových skupin podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, přičemž existuje 6 odpisových skupin. Zatřídění se netýká hmotného majetku (aktiva) vymezeného v § 30 odst. 4 až 6 odpisovaného tzv. časovou metodou. Zároveň platí, že existují i další dodatečné způsoby odpisování aktiv pro specifická aktiva (např. veřejné kulturní památky).
Zatřiďování majetku do odpisových skupin se realizuje prostřednictvím klasifikace produktů. Některé typy aktiv jsou však hraničními situacemi, tj. vznikají zde rizika, která se promítají zejm. do dodatečné administrativní či finanční zátěže (nutnost specializovaného posouzení dané situace).
Kromě aspektu zatřiďování je zde zároveň možnost různých způsobů odpisování a zejména jejich akcelerace v prvních letech, což generuje další dodatečné komplikace a násobně zvyšují počty způsobů, kterými lze aktiva odepisovat. Dále také existuje několik režimů – např. režim generální opravy, který umožňuje náklady, které spočívají ve zvýšení hospodářského využití věci, odepsat prakticky ihned na rozdíl od situace, kdy je daná věc zakoupena již generálně opravená (tato situace je zde zmíněna s ohledem na fakt, že dle nového účetního zachycení se již tento výdaj časově rozkládá, tj. zachováním současného věcného řešení vznikne poměrně výrazná výjimka).
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Existující stav upravují tyto právní předpisy:
· zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
· zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Identifikace dotčených subjektů
Poplatníci daně z příjmů právnických i fyzických osob
Dotčenými subjekty jsou všichni poplatníci daně z příjmů právnických i fyzických osob, kteří v rámci daňového přiznání uplatňují daňové odpisy.
Orgány vykonávající působnost a pravomoci správce daně
Dotčenými subjekty jsou orgány Finanční správy České republiky, jimž je svěřena působnost a pravomoc v rámci zákona o daních z příjmů.
Popis cílového stavu
V tomto kontextu je tedy řešením problému zásadní zjednodušení těchto postupů, které v rámci daňového práva vedou primárně toliko k jinému rozložení výdaje v čase (nikoliv k neumožnění uplatnění daného výdaje).
V návaznosti na cíle nastavené Programovým prohlášením vlády zaměřené na podporu podnikání je záměrem snížit počet odpisových skupin a celkově zjednodušit odpisování hmotného majetku (aktiv) pro daňové poplatníky.
Zhodnocení rizika
Vysoká administrativní zátěž
V případě ponechání stávajícího stavu budou přetrvávat problémy spojené se zatřiďováním aktiv do odpisových skupin.
Případný aspekt spojený s tím, že menší počet odpisových skupin vede k menší možnosti přesně nastavit délky odpisování pro různé kategorie majetků s ohledem na jejich životnost, platí jen částečně. Zejména jde o to, že dnešní odpisování je nastaveno o něco rychleji, než je odpisování účetní, tj. systém již dnes obsahuje určité deformace ve vztahu k přesnosti délky odpisování. Zároveň je nutné zdůraznit, že navrhované doby odpisování jsou minimálními dobami, tedy poplatník si může dobu odpisování prodloužit, pokud by to pro něj bylo vzhledem k očekávaným příjmům nebo návaznosti na účetnictví vhodnější.
Dále platí, že primárním účelem daňového odpisování – na rozdíl od odpisování účetního – není přesné zachycení hodnoty opotřebení aktiva, ale jde o přiměřené rozložení výdaje spojeného s daným aktivem v čase, které kromě zachycení opotřebení aktiva rovněž zohledňuje potřebu právní jistoty při uplatnění výdajů souvisejících s odpisem ke snížení základu daně.
Případné uplatnění vyššího či nižšího výdaje je pak dále vyvažováno tím, že v rámci daňového práva je umožněn přenos daňové ztráty, a to jak dopředně, tak zpětně, tj. tímto institutem jsou případné extrémní situace taktéž řešeny.
Návrh variant řešení
Varianta 0 – zachování současného stavu
Varianta 0 vychází ze současné právní úpravy zachovávající zatřiďování majetku (aktiv) do šesti odpisových skupin a dalších speciálních režimů a délek odpisování pro specifické typy majetku či specifické situace. Entropii celého systému prohlubuje fakt, že pro některé doby odpisování existují ještě modifikace v podobě různých průběhů odpisování.
Varianta 1 – snížení počtu odpisových skupin na dvě
Nově se navrhuje redukce počtu odpisových skupin hmotných aktiv, a to na dvě odpisové skupiny, jedna odpisová skupina bude zahrnovat aktiva movitá, druhá aktiva nemovitá. Nemovitý majetek (aktivum) nízké hodnoty se bude odpisovat jako movitý majetek (aktivum), tedy v rámci první odpisové skupiny. Bylo zvažováno i více odpisových skupin, z pohledu snížení administrativy a celkového zjednodušení systému se však jeví jako nejvhodnější rozdělení pouze na movitá a nemovitá aktiva, což je pro poplatníky i správce daně nejjednodušší způsob. Přidání další odpisové skupiny by vyžadovalo podrobnější třídění a definování vybraných aktiv přímo v zákoně o daních z příjmů, což by nevedlo k požadovanému zjednodušení.
Odpisování bude prováděno s přesností na měsíce, což znamená další zjednodušení oproti stávajícím ročním odpisům, kdy se musely řešit speciálním ustanovením změny majetku v průběhu zdaňovacího období.
Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Ministerstvo financí předloží návrh při novele zákona o daních z příjmů, která bude předložena v souvislosti s návrhem nového zákona o účetnictví.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
· Snížení přesnosti průběhu daňového odpisování ve vztahu k životnosti dané věci
· Snížení administrativní zátěže pro daňové poplatníky
· Zvýšení transparentnosti daňového režimu
Náklady
Snížení přesnosti průběhu daňového odpisování ve vztahu k životnosti daného aktiva
Toto kritérium poukazuje na to, že ideálním způsobem průběhu daňových odpisů je vazba na životnost dané věci. Vzdalování se od ní může způsobovat určité disharmonie. Tím, že dojde k redukci počtu odpisových skupin, bude mít zákonodárce obecně menší možnost se detailněji přibližovat k případné přesnější životnosti daného aktiva. Z pohledu poplatníka je toto negativum omezeno tím, že je stanovena pouze minimální doba odpisování a poplatník tak má možnost stanovit delší dobu odpisování, která lépe odpovídá životnosti aktiva.
Přínosy
Snížení administrativní zátěže
Kritérium vyjadřuje, do jaké míry ovlivní navržené varianty administrativní zátěž pro poplatníky z řad fyzických i právnických osob. Zejména jde o snížení administrativní zátěže a s tím i transakčních nákladů díky snížení množství hraničních případů mezi odpisovými skupinami a také zjednodušení kritéria, dle kterého se majetek do odpisových skupin zařazuje.
Zvýšení transparentnosti daňového režimu
Kritérium zobrazuje zjednodušení daňového systému jako celku snížením míry jeho entropie.
Vyhodnocení variant
2.1.1.1. Varianta 0 – Zachování současného stavu
Snížení přesnosti daňového odpisování
Vzhledem k tomu, že zůstane zachován současný stav, nedojde změně kritéria spočívající ve snížení přesnosti daňového odpisování. V tomto ohledu je však zapotřebí zmínit, že současné nastavení délek daňového odpisování životnost aktiv nereflektuje. Naopak systém je paušalizovaný a obsahuje celou řadu odchylek/výjimek i z této paušalizace.
Snížení administrativní zátěže
Protože variantou 0 nedojde k žádné změně ve stávajícím postupu odpisování hmotného majetku (aktiv), není tato varianta provázena žádným vlivem na snížení administrativní zátěže.
Zvýšení transparentnosti daňového režimu
Protože variantou 0 nedojde k žádné změně ve stávajícím postupu odpisování hmotného majetku (aktiv), není tato varianta provázena žádným dodatečným dopadem.
2.1.1.2. Varianta 1 – snížení počtu odpisových skupin na dvě
Snížení přesnosti daňového odpisování
S ohledem na redukci odpisových skupin se sníží granularita odpisových skupin, tj. zařazování majetku bude více paušální, což v principu vede ke zvýšení průměrné odchylky mezi reálnou dobou životnosti daného aktiva (tj. i délkou účetního odpisování) a daňovým odpisováním.
Nicméně zde je zapotřebí vzít v potaz fakt, že daňové odpisy jsou na rozdíl od účetních odpisů určeny primárně k rozložení výdaje v čase (nikoliv k přesnějšímu určení hodnoty věci v daném okamžiku).
Snížení administrativní zátěže
Snížením počtu odpisových skupin na 2 dojde k redukci hraničních situací, kdy nelze dané aktivum zařadit jednoduchým rozhodnutím – v některých případech je zde zapotřebí odborné rady či delší analýzy. V těchto případech pak dále roste i tzv. compliance riziko.
Zvýšení transparentnosti daňového režimu
Snížením počtu odpisových skupin se zvýší transparentnost v této oblasti daňového systému, což má pozitivní vliv na snížení počtu konstrukčních prvků daně z příjmů jako celku.
Návrh řešení
Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v kapitole 2.3.4. Nejde o snahu kvantifikovat kvalitativní hodnocení podle jednotlivých kritérií, ale zpřehlednit vyhodnocení variant. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 1) po nejhorší (číslo 2).
Tabulka 2: Vyhodnocení variant
Var.
Snížení přesnosti daňového odpisování
Snížení administrativní zátěže
Zvýšení transparentnosti daňového systému
V0
1
2
2
V1
2
1
1
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Protože prvořadým cílem je realizace záměrů vytyčených Programovým prohlášením vlády a zachování pokračujícího trendu ve snižování administrativní zátěže, je zvolena varianta 1.
Navrhovaná změna spočívající v redukci počtu odpisových skupin povede ke snížení administrativní zátěže, především ve zjednodušení zatřiďování majetku (aktiv). Majetek (aktiva) se budou pro účely daňového odpisování rozlišovat na movitá a nemovitá a nebude potřeba řešit správné zatřídění do původních šesti odpisových skupin. Počítá se dále se zachováním časových odpisů.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Vynucování
Ministerstvo financí předloží návrh při novele zákona o daních z příjmů, která bude předložena v souvislosti s návrhem nového zákona o účetnictví.
Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna úředními osobami a dalšími pracovníky správce daně. Dopad na inkaso daně z příjmů se vyhodnocuje periodicky každý půl rok pro účely Zprávy o plnění veřejných rozpočtů za 1. pololetí každého roku a pro účely Státního závěrečného účtu za každý rok, kdy je vždy vyhodnocováno, jaké jsou změny v inkasu daně z příjmů a zda jsou ovlivněny provedenými legislativními změnami.
Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován s Generálním finančním ředitelstvím za účelem získání zkušeností z praxe a byl konzultován nejen s povinnými připomínkovými místy, ale i dalšími subjekty v rámci standardního vypořádání vnějšího připomínkového řízení.
Kontakty na zpracovatele RIA
Ing. Andrea Sýkorová
Ministerstvo financí České republiky,
Odbor 15 Daně z příjmů
tel.: +420 257 044 733
email: Andrea.Sykorova@mfcr.cz
3. Nastavení dob odpisování
Důvod předložení a cíle
Název
Nastavení dob odpisování
Definice problému
Tato problematika se váže na nastavení způsobů odpisování ve výše uvedeném bodu RIA. V kontextu volby, že budou existovat toliko 2 odpisové skupiny, jedna pro movitý a druhá pro nemovitý majetek, je tedy zapotřebí určit vhodným způsobem délky odpisování v těchto dvou kategoriích.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
V současné době existuje 6 základních odpisových skupin, a to:
Odpisová skupina
Doba odpisování
1
3 roky
2
5 let
3
10 let
4
20 let
5
30 let
6
50 let.
Rozpis aktiv, která patří do jednotlivých odpisových skupin, je uveden v příloze č. 1 zákona o daních z příjmů.
Tabulka 1: Výše odpisů majetku v přiznáních k DPPO v mil. Kč - všichni poplatníci
2018
2019
2020
2021
2022
Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 1
34 210
36 160
33 394
33 546
31 552
Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 2
225 294
239 970
243 741
257 196
262 879
Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 3
48 571
60 799
54 692
62 630
59 229
Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 4
34 869
36 593
37 052
39 566
39 368
Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 5
76 608
78 277
79 487
84 200
86 232
Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 6
11 612
12 075
12 848
13 794
14 560
Zdroj: Údaje z vyměřených daňových přiznání z databází FÚ.
Tabulka 2: Výše odpisů majetku v přiznáních k DPPO v mil. Kč - bez poplatníků v sekci K – peněžnictví a pojišťovnictví
2018
2019
2020
2021
2022
Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 1
31 546
33 645
30 952
31 222
29 563
Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 2
188 846
207 605
215 299
223 343
230 651
Odpisy hmotného a nehmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 3
46 630
58 920
53 359
61 095
57 693
Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 4
34 830
36 561
37 020
39 536
39 340
Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 5
74 984
76 653
77 902
82 761
84 814
Odpisy hmotného majetku zařazeného do odpisové skupiny 6
11 149
11 563
12 321
13 236
13 960
Zdroj: Údaje z vyměřených daňových přiznání z databází FÚ.
Poznámka: Za zdaňovací období 2020 až 2022 byla výše odpisů ovlivněna legislativními změnami, a to především zavedením mimořádných odpisů od roku 2020 (do konce roku 2023), dále zvýšením hranice pro odpisování hmotného majetku ze 40 000 Kč na 80 000 Kč a dopady pandemie Covid 19.
Identifikace dotčených subjektů
Poplatníci daně z příjmů právnických i fyzických osob
Dotčenými subjekty jsou všichni poplatníci daně z příjmů právnických i fyzických osob, kteří v rámci daňového přiznání uplatňují daňové odpisy.
Orgány vykonávající působnost a pravomoci správce daně
Dotčenými subjekty jsou orgány Finanční správy České republiky, jimž je svěřena působnost a pravomoc v rámci zákona o daních z příjmů.
Popis cílového stavu
V kontextu předchozího závěru ohledně zvolení dvou odpisových skupin, a to jedné pro movitý a druhé pro nemovitý majetek, je tedy nutné řešit nastavení minimální doby daňových odpisů pro tyto dvě odpisové skupiny. S ohledem na fakt, že cílem tohoto návrhu není primárně dodávat fiskální stimuly do ekonomiky, hledá se cesta dvou odpisových skupin s co nejmenšími dopady, a to jak pro jednotlivé typy odpisovaných aktiv, tak i pro státní rozpočet jako celek.
Zhodnocení rizika
Jednorázový fiskální výkyv
Při jakémkoliv nastavení odpisování by v principu (až na určité odchylky) mělo platit, že jde primárně o rozložení výdajů v čase, tj. případné rychlé či pomalé odpisování má až na výjimky pozitivní či negativní efekty v podobě získaného diskontu/ušlého úroku.
Toto platí o dlouhodobém efektu. Krátkodobě se zkrácení či prodloužení odpisových dob může projevit velmi výrazně, a to v podobě jednorázových fiskálních výkyvů, které s ohledem na celkový objem odpisů mají poměrně zásadní povahu, co se výše týká.
Návrh variant řešení a vyhodnocení nákladů a přínosů
V rámci výběrů variant se vychází ze zvýšení hranice významnosti ze stávajících 80 000 Kč na 100 000 Kč. Tento aspekt ještě více posílí stávající nevýznamnost první odpisové skupiny (3 roky).
V návaznosti na to pak tedy byly pro movitý majetek kalkulovány dva modely. První z nich stál na tom, že 5 letá odpisová doba (která reprezentuje nejsilnější skupinu movitého majetku, by pokrývala přibližně rozsah 1-3 odpisové skupiny. Druhý model pak stál na tom, že to bude 1-4 odpisová skupina.
Pro nemovité věci je volena varianta 30 let, která reprezentuje nejsilněji zastoupenou skupinu. Parametry výpočtu odhadu dopadu vycházely ze současného znění zákona o daních z příjmů a navrhované úpravy. Pro odhad dopadu byly využity údaje z daňových přiznání k DPPO, a to konkrétně výše uplatněných odpisů v jednotlivých odpisových skupinách za dřívější zdaňovací období a byl použitý předpoklad využití lineárních odpisů.
Dopady změn v odpisových skupinách jsou uvedeny pro subvarianty:
· Subvarianta A: Nová pravidla ve všech zadáních budou platit až pro nově pořízený majetek.
· Subvarianta B: Nová pravidla ve všech zadáních budou platit i pro již dříve pořízený a odepisovaný majetek.
Nulová varianta není v tomto kontextu možná (počítá se 6 odpisovými skupinami).
odpisová skupina
současný stav
navrhované varianty
V1
V2
1. skupina
3
5
5
2. skupina
5
5
5
3. skupina
10
5
5
4. skupina
20
30
5
5. skupina
30
30
30
6. skupina
50
30
30
Varianta 1A: odpisová skupina 1 až 3 odepisuje 5 let, odpisová skupina 4 až 6 odepisuje 30 let – subvarianta A
v mld. Kč
1. rok
2. rok
3. rok
4. rok
5. rok
6. rok
7. rok
8. rok
9. rok
10. rok
11. rok
1. skupina - 5 let
0,7
1,3
2,0
1,0
2. skupina - 5 let beze změny
3. skupina - 5 let
-1,2
-2,4
-3,6
-4,8
-6,0
-4,8
-3,6
-2,4
-1,2
4. skupina - 30 let
0,1
0,3
0,4
0,6
0,7
0,9
1,0
1,2
1,3
1,5
1,6
6. skupina - 30 let
0,0
-0,1
-0,1
-0,2
-0,2
-0,3
-0,3
-0,4
-0,4
-0,5
-0,5
(5. skupina vždy beze změny 30 let)
Celkem
-0,4
-0,9
-1,3
-3,4
-5,5
-4,2
-2,9
-1,6
-0,3
1,0
1,1
Varianta 1B: odpisová skupina 1 až 3 odepisuje 5 let, odpisová skupina 4 až 6 odepisuje 30 let – subvarianta B
v mld. Kč
1. rok
2. rok
3. rok
4. rok
5. rok
6. rok
7. rok
8. rok
9. rok
10. rok
11. rok
1. skupina - 5 let
2,0
1,3
1,0
0,7
2. skupina - 5 let beze změny
3. skupina - 5 let
-10,8
-8,4
-6,0
-3,6
-1,2
4. skupina - 30 let
3,0
2,8
2,7
2,7
2,5
2,4
2,4
2,2
2,1
2,1
1,9
6. skupina - 30 let
-2,3
-2,2
-2,2
-2,1
-2,0
-1,9
-1,8
-1,8
-1,7
-1,6
-1,5
(5. skupina vždy beze změny 30 let)
Celkem
-8,2
-6,5
-4,5
-2,4
-0,7
0,4
0,5
0,5
0,4
0,5
0,4
Varianta 2A: odpisová skupina 1 až 4 odepisuje 5 let, odpisová skupina 5 až 6 odepisuje 30 let - Subvarianta A
v mld. Kč
1. rok
2. rok
3. rok
4. rok
5. rok
6. rok
7. rok
8. rok
9. rok
10. rok
11. rok
1. skupina - 5 let
0,7
1,3
2,0
1,0
2. skupina - 5 let beze změny
3. skupina - 5 let
-1,2
-2,4
-3,6
-4,8
-6,0
-4,8
-3,6
-2,4
-1,2
4. skupina - 5 let
-1,3
-2,7
-4,0
-5,3
-6,7
-6,2
-5,8
-5,3
-4,9
-4,5
-4,0
6. skupina - 30 let
0,0
-0,1
-0,1
-0,2
-0,2
-0,3
-0,3
-0,4
-0,4
-0,5
-0,5
(5. skupina vždy beze změny 30 let)
Celkem
-1,9
-3,9
-5,8
-9,4
-12,9
-11,3
-9,7
-8,1
-6,5
-4,9
-4,5
Varianta 2B: odpisová skupina 1 až 4 odepisuje 5 let, odpisová skupina 5 až 6 odepisuje 30 let - Subvarianta B
v mld. Kč
1. rok
2. rok
3. rok
4. rok
5. rok
6. rok
7. rok
8. rok
9. rok
10. rok
11. rok
1. skupina - 5 let
2,0
1,3
1,0
0,7
2. skupina - 5 let beze změny
3. skupina - 5 let
-10,8
-8,4
-6,0
-3,6
-1,2
4. skupina - 5 let
-24,0
-18,7
-13,4
-8,0
-2,7
6. skupina - 30 let
-2,3
-2,2
-2,2
-2,1
-2,0
-1,9
-1,8
-1,8
-1,7
-1,6
-1,5
(5. skupina vždy beze změny 30 let)
Celkem
-35,2
-28,1
-20,6
-13,0
-5,9
-1,9
-1,8
-1,8
-1,7
-1,6
-1,5
Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Žádná z předložených variant není v rozporu s ústavním pořádkem, právními předpisy České republiky, nebo právem Evropské unie. Z tohoto důvodu budou hodnoceny všechny navržené varianty.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Rozhodnutí o odpisových dobách je parametrické rozhodnutí a bezprostředně navazuje na rozhodnutí o počtu odpisových skupin. V tomto kontextu je hodnoceno toliko riziko spojené s jednorázovým fiskálním výkyvem.
S ohledem na příjmy veřejných rozpočtů proto byla zvolena kombinace varianty 1A a varianty 2A, tj. zejm. ponechání doodepsání majetků pořízených před účinností tohoto zákona dle dosavadních právních předpisů s tím, že pro případ, kdy by reziduální doba odpisování byla delší než nově nastavená minimální doba odpisování, bude ji moci poplatník takto zkrátit. Pro účely kvantifikace dopadů se vycházelo z výše popsaných dvou modelů (1A a 2A), neboť pro tyto dva modely jsou dostupná data. Navrhovaná úprava je však kombinací obou modelů, neboť ve 4. odpisové skupině je jak movitý, tak i nemovitý majetek. Při rozdělení na dvě skupiny (movitý a nemovitý majetek) se tedy majetek ze 4 odpisové skupiny z části zařadí mezi movitý majetek a z části mezi nemovitý majetek.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Vynucování
Ministerstvo financí předloží návrh při novele zákona o daních z příjmů, která bude předložena v souvislosti s návrhem nového zákona o účetnictví.
Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna úředními osobami a dalšími pracovníky správce daně. Dopad na inkaso daně z příjmů se vyhodnocuje periodicky každý půl rok pro účely Zprávy o plnění veřejných rozpočtů za 1. pololetí každého roku a pro účely Státního závěrečného účtu za každý rok, kdy je vždy vyhodnocováno, jaké jsou změny v inkasu daně z příjmů a zda jsou ovlivněny provedenými legislativními změnami.
Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován s Generálním finančním ředitelstvím za účelem získání zkušeností z praxe a byl konzultován nejen s povinnými připomínkovými místy, ale i dalšími subjekty v rámci standardního vypořádání vnějšího připomínkového řízení.
Kontakty na zpracovatele RIA
Ing. Andrea Sýkorová
Ministerstvo financí České republiky,
Odbor 15 Daně z příjmů
tel.: +420 257 044 733
email: Andrea.Sykorova@mfcr.cz
4. Dodatečné zhodnocení
Důvod předložení a cíle
Název
Změny v dodatečném zhodnocení
Definice problému
V současné době mají poplatníci daně z příjmů fyzických a právnických osob velmi často problém s tím, že nedokáží správně posoudit, zda jimi provedený zásah do majetku je opravou nebo technickým zhodnocením (v nové úpravě se navrhuje nový termín dodatečné zhodnocení, které nahrazuje stávající termín technické zhodnocení). V případě nejasností mohou sice využívat institut závazného posouzení, který je ale poměrně administrativně náročný a zároveň zatěžující daňovou správu, proto u menších zásahů není jeho využívání racionální.
S ohledem na existující problém a administrativní náročnost institutu závazného posouzení (§33a zákona o daních z příjmů) se navrhuje změna v tomto postupu.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Existující stav upravují tyto právní předpisy:
· zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
· zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
Identifikace dotčených subjektů
Poplatníci daně z příjmů právnických i fyzických osob
Dotčenými subjekty jsou všichni poplatníci daně z příjmů právnických i fyzických osob, kteří v rámci daňového přiznání uplatňují daňové odpisy hmotného majetku a provedli zásah do tohoto majetku.
Orgány vykonávající působnost a pravomoci správce daně
Dotčenými subjekty jsou orgány Finanční správy České republiky, jimž je svěřena působnost a pravomoc v rámci zákona o daních z příjmů.
Popis cílového stavu
V návaznosti na cíle nastavené Programovým prohlášením vlády, které jsou zaměřené na podporu podnikání, je záměrem zjednodušit daňové zacházení s majetkem, a tedy i s dodatečným zhodnocením.
Nově se navrhuje zavedení tzv. bezpečného přístavu, tedy pravidla, že při nejistotě může poplatník zvolit postup jako v případě technického zhodnocení a daňová správa toto bude akceptovat.
Dále se, navrhuje zavedení nového relativního limitu pro dodatečné zhodnocení, čímž se rozšíří množina zásahů do majetku, kdy nebudou muset poplatníci složitě řešit, zda je zásah dodatečným zhodnocením nebo opravou.
Zhodnocení rizika
Vysoká administrativní zátěž
V případě ponechání stávajícího stavu nedojde ke zjednodušení a nebude zohledněno programové prohlášení vlády. Určitým rizikem navrhovaných změn je však možnost dopadů do veřejných rozpočtů, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná jen o jiné rozložení výdajů poplatníka v čase, jde vždy jen o dopady dočasné.
Návrh variant řešení
Varianta 0 – zachování současného stavu
Varianta 0 vychází ze současné právní úpravy, kdy je komplikované rozlišit jednotlivé zásahy do majetku a určit, co je opravou, a co dodatečným zhodnocením.
Varianta 1 – „bezpečný přístav“
Varianta 1 znamená, že poplatník může na základě svého rozhodnutí dát jakémukoliv zásahu do majetku (pokud si nebude jistý, zda jde o dodatečné zhodnocení nebo opravu) daňový režim dodatečného zhodnocení a nebude muset složitě řešit, zda jde právě o dodatečné zhodnocení nebo opravu.
Varianta 2 – zavedení relativního limitu
Tato varianta umožní využít nového relativního limitu pro dodatečné zhodnocení a tím se rozšíří množina zásahů do majetku, kdy poplatníci nebudou muset složitě řešit, zda je zásah dodatečným zhodnocením nebo opravou a veškeré zásahy do majetku do uvedeného limitu budou mít u těchto vybraných poplatníků daňový režim opravy.
Varianta 3 – kombinace varianty 1 a 2
Tato varianta umožní vybraným poplatníkům z řad malých a mikro účetních jednotek a neúčtujících poplatníků využít nového relativního limitu pro dodatečné zhodnocení a pro všechny poplatníky zároveň i tzv. bezpečného přístavu, a tím se jim naskytne větší množina zásahů do majetku, kdy nebudou poplatníci muset složitě řešit, zda je zásah dodatečným zhodnocením nebo opravou.
Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Žádná z předložených variant není v rozporu s ústavním pořádkem, právními předpisy České republiky, nebo právem Evropské unie. Z tohoto důvodu budou hodnoceny všechny navržené varianty.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
· snížení administrativní zátěže pro daňové poplatníky
Náklady
Nebyly indikovány žádné významné náklady u dotčených variant.
Přínosy
Snížení administrativní zátěže
Kritérium vyjadřuje, do jaké míry ovlivní navržené varianty administrativní zátěž pro poplatníky z řad fyzických i právnických osob.
Vyhodnocení variant
4.1.1.1. Varianta 0 – Zachování současného stavu
Snížení administrativní zátěže
Protože variantou 0 nedojde k žádné změně ve stávajícím postupu u dodatečného zhodnocení, není tato varianta provázena žádným vlivem na snížení administrativní zátěže.
4.1.1.2. Varianta 1 – „Bezpečný přístav“
Snížení administrativní zátěže
Zavedením tzv. bezpečného přístavu, což znamená, že poplatník může na základě svého rozhodnutí dát jakémukoliv zásahu do majetku (pokud si nebude jistý, zda jde o dodatečné zhodnocení nebo opravu) daňový režim dodatečného zhodnocení, dojde k podstatnému snížení administrativní náročnosti na úrovni daňových poplatníků z řad fyzických i právnických osob. Zároveň se zjednoduší i kontrolní činnost správce daně.
4.1.1.3. Varianta 2 – Zavedení relativního limitu pro malé a mikro účetní jednotky a neúčtující poplatníky
Snížení administrativní zátěže
Zavedením relativního limitu dodatečného zhodnocení pro vybrané poplatníky z řad malých a mikro účetních jednotek a neúčtujících poplatníků se těmto poplatníkům rozšíří množina zásahů do majetku, kdy nebudou muset složitě řešit, zda je provedený zásah dodatečným zhodnocením nebo opravou, a bude možno tento zásah do majetku do daného limitu považovat za opravu, což ve svém důsledku povede ke snížení administrativní náročnosti. Návazně na to se sníží i náročnost kontrolní činnosti u správce daně.
4.1.1.4. Varianta 3 – Kombinace varianty 1 a 2
Snížení administrativní zátěže
Zavedením relativního limitu dodatečného zhodnocení pro vybrané poplatníky z řad malých a mikro účetních jednotek a neúčtujících poplatníků a zároveň zavedením tzv. bezpečného přístavu pro všechny poplatníky, povede k výraznému snížení administrativní náročnosti, a to zejména u menších poplatníků. Zároveň dojde i ke zjednodušení kontrolní činnosti správce daně.
Návrh řešení
Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v kapitole 3.3.4. Nejde o snahu kvantifikovat kvalitativní hodnocení podle jednotlivých kritérií, ale zpřehlednit vyhodnocení variant. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 1) po nejhorší (číslo 3).
Tabulka 32: Vyhodnocení variant
Var.
Snížení administrativní zátěže
V0
3
V1
2
V2
2
V3
1
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Jako nejvhodnější se jeví varianta 3.
Navrhovaná změna spočívající v zavedení „bezpečného přístavu“ a zároveň relativního limitu u dodatečného zhodnocení pro malé a mikro účetní jednotky a neúčtující poplatníky povede ke snížení administrativní zátěže zejména rozšířením okruhu zásahu do majetku, kde poplatníci nemusí složitě řešit, zda tento zásah je dodatečným zhodnocením nebo opravou.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Vynucování
Ministerstvo financí předloží návrh při novele zákona o daních z příjmů, která bude předložena v souvislosti s návrhem nového zákona o účetnictví.
Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi s tím, že kontrola fungování nové právní úpravy bude prováděna úředními osobami a dalšími pracovníky správce daně. Dopad na inkaso daně z příjmů se vyhodnocuje periodicky každý půl rok pro účely Zprávy o plnění veřejných rozpočtů za 1. pololetí každého roku a pro účely Státního závěrečného účtu za každý rok, kdy je vždy vyhodnocováno, jaké jsou změny v inkasu daně z příjmů a zda jsou ovlivněny provedenými legislativními změnami.
Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován s Generálním finančním ředitelstvím za účelem získání zkušeností z praxe a byl konzultován nejen s povinnými připomínkovými místy, ale i dalšími subjekty v rámci standardního vypořádání vnějšího připomínkového řízení.
Kontakty na zpracovatele RIA
Ing. Andrea Sýkorová
Ministerstvo financí České republiky,
Odbor 15 Daně z příjmů
tel.: +420 257 044 733
email: Andrea.Sykorova@mfcr.cz
5. IFRS
Důvod předložení a cíle
Název
Stanovení základu daně z příjmů právnických osob z výsledku hospodaření sestaveného dle Mezinárodních účetních standardů účetního výkaznictví.
Definice problému
V České republice vychází základ daně poplatníků daně z příjmů právnických osob z českých účetních předpisů (dále jen „CAS“). Na základě evropského práva ovšem existují subjekty, které mají povinnost, popř. možnost volby, sestavovat své roční účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví upravených právem Evropské unie (dále jen „IFRS EU“).
Korporace, jež mají povinnost vykazovat dle IFRS EU, jsou většinou nadnárodní, konsolidující společnosti a bývá pravidlem, že podléhají regulaci, dohledu, auditu apod.
Pro tyto subjekty znamená vyčíslení české daně z příjmů právnických osob převedení výsledku hospodaření sestaveného dle IFRS EU na výsledek hospodaření dle CAS a následně jeho transformace na základ daně dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tím dochází nejen k růstu administrativních nákladů u daňových subjektů, ale i u správce daně, pro kterého je velice obtížné tyto převody kontrolovat. Při převodu vzniká též prostor pro subjektivní rozhodování, a tedy i možnost ovlivnění budoucí hodnoty daně.
Současná situace je tedy pro poplatníky i pro správce daně nevyhovující a administrativně náročná.
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Existující stav upravují tyto právní předpisy:
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů
· zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
· zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
· vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi
Identifikace dotčených subjektů
Poplatníci daně z příjmů
Dotčenými subjekty jsou v tomto případě poplatníci, kteří vedou účetnictví dle pravidel IFRS EU. Podle údajů Finanční správy bylo v roce 2024 1146 těchto poplatníků.
Orgány vykonávající působnost a pravomoci správce daně
Dotčenými subjekty jsou orgány Finanční správy České republiky, jimž je svěřena působnost a pravomoc v rámci zákona o daních z příjmů.
Popis cílového stavu
Cílem dané úpravy je umožnit poplatníkům používajícím IFRS EU stanovit základ daně z výsledku hospodaření zjištěného dle IFRS EU, což pozitivně zapůsobí na zvýšení konkurenceschopnosti České republiky v mezinárodním měřítku, neboť bude patřit mezi malou skupinu států, které tuto možnost již nyní poskytují.
Ideálním cílem je dospět ke stejnému agregovanému základu daně v dlouhodobém horizontu nezávisle na tom, zda účetní jednotka používá CAS či IFRS EU, popř. rozdíly musí být dostatečně malé, anebo akceptovatelné, za předpokladu, že by jejich odstranění vedlo například k neúměrné administrativní zátěži.
Zhodnocení rizika
V případě nečinnosti nedojde k požadovanému zjednodušení a snížení administrativní náročnosti na straně daňových subjektů ani správce daně, přičemž budou přetrvávat problémy spojené s transformací výsledku hospodaření sestaveného dle pravidel IFRS EU na základ daně z příjmů právnických osob a její následné kontroly správcem daně.
V případě přechodu na nový systém může dojít ke snížení fiskálních příjmů v roce, kdy dojde k přechodu, ovšem dlouhodobě je projekt koncipován jako fiskální neutrální.
Návrh variant řešení
Varianta 0 – Zachování současného stavu
Varianta 1 – Umožnění vycházet při stanovení základu daně z výsledku hospodaření dle pravidel IFRS EU
Umožnit využít pro daňové účely výsledek hospodaření zjištění dle pravidel IFRS EU, tedy dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů.
Přizpůsobení variant regulaci a její vynucování
Žádná z předložených variant není v rozporu s ústavním pořádkem, právními předpisy České republiky, nebo právem Evropské unie. Z tohoto důvodu budou hodnoceny všechny navržené varianty.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů
Výše uvedené varianty byly vyhodnoceny podle několika kritérií, která pokrývají klady a zápory (resp. přínosy a náklady) jednotlivých navržených variant.
· Zjednodušení administrativy (plnění programového prohlášení vlády)
· Náklady implementace
· Dopad na inkaso daně z příjmů
Náklady
Náklady implementace
Kritérium zohledňuje náklady subjektů na implementaci případné změny.
Přínosy
Zjednodušení administrativy
Kritérium vyjadřuje dopad změny na administrativní náročnost zpracování daňových přiznání a vyměření daně z příjmů právnických osob v případě, kdy je výsledek hospodaření vyčíslen dle pravidel IFRS EU, jak daňovým subjektem, tak u správce daně.
Toto kritérium s sebou nese i růst zahraniční konkurenceschopnosti českého daňového systému, neboť země se zařadí mezi zlomek států, které tuto možnosti nabízí.
Dopad na inkaso daně z příjmů
Kritérium zohledňuje možné dopady na inkaso daně
Vyhodnocení variant
5.1.1.1. Varianta 0 – Zachování současného stavu
Náklady implementace
Varianta s sebou nenese náklady implementace.
Zjednodušení administrativy
Vyčíslení daně z příjmů právnických osob na straně daňového subjektu a vyměření této daně na straně správce daně zůstává ve stejném režimu, kdy je nutné převést výsledek hospodaření sestaveného dle pravidel IFRS EU na výsledek hospodaření dle pravidel CAS, který se následně transformuje na základ daně z příjmů právnických osob. Nedochází ke snížení administrativní náročnosti a ani v zahraniční konkurenceschopnosti českého daňového systému není posun.
Dopad na inkaso daně z příjmů
Varianta nemá vyčíslený konkrétní negativní dopad na inkaso daně z příjmů, bude však přetrvávat velmi obtížná kontrola předložených údajů správcem daně, a tedy i možné subjektivní ovlivňování stanovení základu daně.
5.1.1.2. Varianta 1 – Úprava zákona o daních z příjmů
Náklady implementace
Jedná se o nové pojetí stanovení základu daně u vybraných poplatníků daně z příjmů právnických osob, se kterým se pojí nutnost vysoké počáteční investice do vzdělání pracovníků celé finanční správy, do softwarových úprav systému správce daně i do softwarových úprav účetních programů na straně poplatníků za účelem poskytnutí údajů pro účely stanovení základu daně.
Zjednodušení administrativy
Zjednodušení procesu stanovení základu daně z příjmů právnických osob s sebou přinese snížení nákladů korporací, kterých se daná pravidla budou týkat, a stejně tak u správce daně, pro nějž je v současné době kontrola správného vyčíslení daně z příjmů u těchto poplatníků komplikovaným procesem.
Zjednodušení administrativy prostřednictvím umožněním používání IFRS EU pro stanovení základu daně by České republice napomohlo ke zlepšení podnikatelského prostředí v domácím i mezinárodním měřítku.
Inkaso daně z příjmů
Varianta může při přechodu způsobit jednorázové výkyvy v inkasu daně z příjmů u jednotlivých poplatníků, což však bude zmírněno přechodným ustanovením, které umožní postupné rozkládání dopadů do více zdaňovacích období. Podle dosavadních zjištění by však souhrnný dopad měl být spíše pozitivní. Z dlouhodobého hlediska se počítá s pozitivním efektem, neboť se zjednoduší kontrola daňové správy, která bude vycházet ze standardní účetní evidence bez nutnosti detailního přezkoumávání převodních tabulek.
Návrh řešení
Následující tabulka je grafickým přehledem vyhodnocení variant, které bylo zpracováno v kapitole 5.3.4. Nejde o snahu kvantifikovat kvalitativní hodnocení podle jednotlivých kritérií, ale zpřehlednit vyhodnocení variant. Hodnotitel řadí varianty podle vhodnosti číslicemi od nejlepší (číslo 1) po nejhorší (číslo 3).
Tabulka 4: Vyhodnocení variant
Var.
Náklady implementace
Zjednodušení administrativy
Inkaso daně z příjmů
V0
1
3
2
V1
2
1
2
Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Nejvhodnějším řešením pro implementaci předmětné změny do zákona o daních z příjmů je varianta 1, která představuje zjednodušení postupu stanovení základu daně u poplatníků, kteří používají IFRS EU. Zároveň však kvůli možnému riziku jednorázového dopadu na inkaso daně z příjmů se navrhuje zavést přechodné ustanovení, které umožní dopady z této změny, které mohou být u některých poplatníků výrazné, rozdělit do více zdaňovacích období.
Implementace doporučené varianty a vynucování
Vynucování
Ministerstvo financí předloží návrh při novele zákona o daních z příjmů, která bude předložena v souvislosti s návrhem nového zákona o účetnictví.
Přezkum účinnosti regulace
Účinnost přijatých změn bude ověřována v praxi jednak sledováním vývoje počtu subjektů používajících IFRS, dále bude kontrola fungování nové právní úpravy prováděna úředními osobami a dalšími pracovníky správce daně. Dopad na inkaso daně z příjmů se vyhodnocuje periodicky každý půl rok pro účely Zprávy o plnění veřejných rozpočtů za 1. pololetí každého roku a pro účely Státního závěrečného účtu za každý rok, kdy je vždy vyhodnocováno, jaké jsou změny v inkasu daně z příjmů a zda jsou ovlivněny provedenými legislativními změnami.
Konzultace a zdroje dat
Návrh řešení byl Ministerstvem financí konzultován několik let nejen s Generálním finančním ředitelstvím za účelem získání zkušeností z praxe, ale i pracovní skupinou, jež tvořili profesionálové s pracovními, akademickými, tuzemskými i zahraničními zkušenostmi. Návrh byl též konzultován s povinnými připomínkovými místy a dalšími subjekty v rámci standardního vypořádání vnějšího připomínkového řízení.
Kontakty na zpracovatele RIA
Ing. Andrea Sýkorová
Ministerstvo financí České republiky,
Odbor 15 Daně z příjmů
tel.: +420 257 044 733
email: Andrea.Sykorova@mfcr.cz
2